21.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 86/1

(1)

Podle článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je při vymezování a provádění všech politik a činností Unie třeba zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Unie má doplňovat a podporovat zdravotní politiky členských států, podněcovat spolupráci mezi členskými státy a podporovat koordinaci jejich programů a zároveň plně uznávat odpovědnost členských států za vymezení jejich zdravotních politik a za organizaci a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče.

(2)

Pro splnění požadavků stanovených v článku 168 Smlouvy o fungování EU je zapotřebí nepřetržité úsilí. Podpora dobrého zdraví na úrovni Unie je rovněž nedílnou součástí strategie „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“). Pokud budou lidé déle zdraví a aktivní a bude jim umožněno převzít aktivní úlohu při péči o své zdraví, bude to mít celkově kladné účinky na zdraví, včetně snížení nerovností v oblasti zdraví, i pozitivní vliv na kvalitu života, na produktivitu a na konkurenceschopnost a zároveň se sníží tlak na rozpočty členských států. Podpora a uznávání inovací s dopadem na zdravotnictví pomáhá řešit problematiku udržitelnosti ve zdravotnictví v souvislosti s demografickými změnami a činnost za účelem omezení nerovností v oblasti zdraví je důležitá pro dosažení „růstu podporujícího začlenění“. Z těchto důvodů je vhodné zavést Třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) (dále jen „program“).

(3)

Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) „je zdraví stavem úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne pouhou nepřítomností nemoci či vady“. Za účelem zlepšení zdraví obyvatelstva v Unii a snížení nerovností v oblasti zdraví se proto nelze soustředit pouze na fyzické zdraví. Podle WHO se problémy s duševním zdravím podílejí na téměř 40 % let prožitých se zdravotním postižením. Tyto problémy jsou nadto velmi rozmanité a dlouhotrvající, bývají zdrojem diskriminace a významně se podílejí na rozdílné úrovni zdraví. Kromě toho hospodářská krize ovlivňuje faktory, které jsou určující pro duševní zdraví, neboť oslabuje ochranné faktory a zvyšuje ty rizikové.

(4)

Předchozí programy pro činnost Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) a v oblasti zdraví (2008–2013), přijaté postupně rozhodnutími Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES (4) a č. 1350/2007/ES (5) (dále jen „předchozí programy v oblasti zdraví“), byly hodnoceny kladně, neboť přinesly řadu důležitých vývojových tendencí a zlepšení. Program by měl navázat na úspěchy předchozích programů v oblasti zdraví. Měl by rovněž zohlednit doporučení externích auditů a provedených hodnocení, zejména pak doporučení Účetního dvora z jeho zvláštní zprávy č. 2/2009, podle nějž by pro období po roce 2013 měly Evropský parlament, Rada a Komise znovu zvážit rozsah činností Unie v oblasti veřejného zdraví a způsob financování této oblasti ze strany Unie. Přitom je třeba si uvědomit, jaké rozpočtové prostředky jsou k dispozici, a že jako prostředek, který napomáhá spolupráci a výměně informací mezi zainteresovanými subjekty v Evropě, existují i další mechanismy spolupráce.

(5)

V souladu s cíli strategie Evropa 2020 by se program měl zaměřit na soubor jasně vymezených cílů a akcí s jasnou, prokázanou přidanou hodnotou Unie a soustředit podporu na menší počet činností v prioritních oblastech. Důraz by měl být v souladu se zásadou subsidiarity kladen na ty oblasti, ve kterých jednoznačně existují aspekty přeshraniční povahy či aspekty týkající se vnitřního trhu nebo v nichž spolupráce na úrovni Unie přináší podstatné výhody a vyšší efektivitu.

(6)

Program by měl být prostředkem propagujícím akce v oblastech s přidanou hodnotou Unie, kterou lze prokázat na základě těchto aspektů: výměna osvědčených postupů mezi členskými státy; podpora sítí pro sdílení poznatků a vzájemné učení; řešení přeshraničních hrozeb za účelem omezení rizik a zmírnění jejich následků; řešení některých otázek týkajících se vnitřního trhu, kde Unie disponuje pevnou legitimitou k zajištění vysoce kvalitních řešení napříč členskými státy; uvolňování potenciálu inovací v oblasti zdraví; akce, které mohou vést k vytvoření systému referenčních ukazatelů umožňujících informované rozhodování na úrovni Unie; zvyšování účinnosti díky zamezení plýtvání v důsledku duplicit a optimalizaci využívání finančních prostředků.

(7)

Při provádění programu by měla být uznávána odpovědnost členských států za vymezení své zdravotní politiky a za organizaci a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče.

(8)

Zpráva WHO o zdraví v Evropě z roku 2009 vymezuje oblast pro zvýšení investic do veřejného zdraví a zdravotních systémů. V tomto ohledu se členské státy vyzývají, aby zlepšování zdraví stanovily ve vnitrostátních programech jako jednu z priorit a aby využívaly většího povědomí o možnostech financování oblasti zdraví z prostředků Unie. Program by měl proto usnadnit začleňování jeho výsledků do vnitrostátních zdravotních politik.

(9)

Inovace v oblasti zdraví by měly být chápány jako strategie v oblasti veřejného zdraví, která se neomezuje na technický pokrok, pokud jde o produkty a služby. Podpora inovací v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví, strategií prevence, řízení zdravotních systémů a organizace a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče, včetně opatření na podporu zdraví a na předcházení nemocem, má potenciál zlepšit výstupy v oblasti veřejného zdraví, zvýšit kvalitu péče poskytované pacientům, reagovat na nenaplněné potřeby a zároveň podpořit konkurenceschopnost zainteresovaných subjektů a zlepšit nákladovou efektivitu i udržitelnost zdravotních služeb a lékařské péče. Program by měl proto usnadňovat dobrovolné zavádění inovací v oblasti zdraví, při zohlednění společných hodnot a zásad ve zdravotních systémech Evropské unie uvedených v závěrech Rady ze dne 2. června 2006 (6).

(10)

Program by měl zejména v souvislosti s hospodářskou krizí přispět k řešení nerovností v oblasti zdraví a podporovat rovnost a solidaritu prostřednictvím opatření k dosažení různých cílů a podporou a usnadňováním výměny osvědčených postupů.

(11)

Podle článků 8 a 10 Smlouvy o fungování EU má Unie podporovat rovnost žen a mužů a snažit se o boj proti diskriminaci. Program by měl proto v rámci všech svých činností podporovat zohlednění cílů spočívajících v rovnosti žen a mužů a v zákazu diskriminace.

(12)

Pacientům musí být umožněno, mimo jiné zvyšováním zdravotní gramotnosti, starat se aktivněji o své zdraví a zdravotní péči, která je jim poskytována, předcházet špatnému zdravotnímu stavu a činit informovaná rozhodnutí. Měla by se optimalizovat transparentnost činností při poskytování zdravotní péče a systémů zdravotní péče a dostupnost důvěryhodných, nezávislých a uživatelsky vstřícných informací pro pacienty. Zdravotnická zařízení by měla dostávat informace formou zpětné vazby a komunikace s pacienty. Podpora členských států, organizací pacientů a zainteresovaných subjektů má zásadní význam a měla by být koordinována na úrovni Unie, aby bylo možné účinně pomáhat pacientům, zejména pacientům trpícími vzácnými onemocněními, využívat přeshraniční zdravotní péče.

(13)

V zájmu efektivity zdravotních systémů a bezpečnosti pacientů je nezbytné snížit zatížení odolnými infekcemi a infekcemi spojenými s poskytováním zdravotní péče a zajistit dostupnost účinných antimikrobiálních látek. Program by měl podporovat trvalé úsilí o zlepšení metod analýzy prováděných za účelem odhalování a předcházení antimikrobiální odolnosti a o zlepšení propojení mezi všemi zúčastněnými stranami ve zdravotnictví, včetně subjektů z oblasti zdraví zvířat, pokud jde o antimikrobiální odolnost.

(14)

V souvislosti se stárnutím společnosti mohou dobře cílené investice na podporu zdraví a prevenci nemocí prodloužit délku „života prožitého ve zdraví“, a umožnit tak starším lidem zdravý a aktivní život i v pozdějším věku. Chronické nemoci způsobují v Unii více než 80 % předčasných úmrtí. Program by měl určit, rozšiřovat a prosazovat využívání vědecky podložených a osvědčených postupů pro přijímání nákladově efektivních opatření na podporu zdraví a předcházení nemocem a zaměřených zejména na hlavní rizikové faktory, jako například užívání tabáku a drog, nadměrnou konzumaci alkoholu a nezdravé stravovací návyky, obezitu a nedostatek tělesné aktivity, jakož i HIV/AIDS, tuberkulózu a hepatitidu. Účinné předcházení nemocem by přispělo ke zvýšení finanční udržitelnosti systémů zdravotní péče. Program by měl přispět k předcházení nemocem ve všech aspektech prevence (primární, sekundární a terciární) a v průběhu celého životního cyklu občanů Unie, k podpoře zdraví a k vytváření prostředí příznivého pro zdravý životní styl, a to při zohlednění důležitých faktorů sociální a environmentální povahy, jakož i dopadu určitých forem postižení na zdraví, přičemž by měl zohledňovat rozdíly mezi ženami a muži.

(15)

Za účelem minimalizace důsledků, které mají pro veřejné zdraví přeshraniční zdravotní hrozby uvedené v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU (7), jež mohou sahat od hromadné kontaminace způsobené únikem chemických látek až po pandemie podobné těm, které nedávno způsobily například E. coli, chřipkový kmen H1N1 nebo SARS (těžký akutní respirační syndrom), nebo dopadů na zdraví vyplývající z rostoucí intenzity pohybu obyvatelstva, je zapotřebí v rámci programu napomáhat k vytváření a fungování stabilních mechanismů a nástrojů pro detekci, posuzování a řízení hlavních přeshraničních zdravotních hrozeb. Vzhledem k povaze těchto hrozeb by měl program podporovat koordinovaná opatření v oblasti veřejného zdraví na úrovni Unie, která se zaměří na různé aspekty přeshraničních zdravotních hrozeb a budou vycházet z plánování připravenosti a reakce, důkladného a spolehlivého posouzení rizik a pevného rámce řízení krizí a rizik. V této souvislosti je důležité, aby program využíval toho, že se doplňuje s pracovním programem Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 (8) při potírání přenosných nemocí a s činnostmi podporovanými v rámci programů Unie pro výzkum a inovace. Je třeba vyvinout zvláštní úsilí k zajištění soudržnosti a součinnosti mezi programem a globální činností v oblasti zdraví v rámci jiných programů a nástrojů Unie, které se zaměřují zejména na chřipku, HIV/AIDS, tuberkulózu a další přeshraniční zdravotní hrozby ve třetích zemích.

(16)

Akce v rámci tohoto programu by mohly rovněž zahrnovat i přeshraniční zdravotní hrozby zapříčiněné biologickými nebo chemickými incidenty, životním prostředím a změnou klimatu. Jak se uvádí ve sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“, Komise se zavázala, že začlení aspekt změny klimatu do všech výdajových programů Unie a že alespoň 20 % prostředků z rozpočtu Unie bude věnováno na cíle související s životním prostředím. Výdaje na program v rámci specifického cíle týkajícího se přeshraničních zdravotních hrozeb by měly celkově přispět k plnění tohoto cíle tím, že budou věnovány na potírání zdravotních hrozeb souvisejících se změnou klimatu. Komise by měla poskytnou informace o výdajích týkajících se změny klimatu v rámci programu.

(17)

V souladu s článkem 114 Smlouvy o fungování EU je třeba v právních předpisech Unie, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu, zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví. V souladu s tímto cílem by mělo být v rámci programu vynakládáno zvláštní úsilí na podporu činností vyžadovaných cíli právních předpisů Unie v oblasti přenosných nemocí a dalších zdravotních hrozeb, lidských tkání a buněk, krve, lidských orgánů, zdravotnických prostředků, léčivých přípravků, práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči a tabákových výrobků a reklamy na ně, nebo přispívajících k plnění těchto cílů.

(18)

Program by měl posilováním systému informací a poznatků týkajících se zdraví napomáhat při rozhodování na základě vědeckých poznatků, při zohlednění příslušných činností mezinárodních organizací, jako jsou WHO a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento systém by měl mimo jiné spočívat ve využívání stávajících nástrojů a případně v dalším rozvoji standardizovaného systému informací týkajících se zdraví a nástrojů pro monitorování zdraví, shromažďování a analýzy údajů týkajících se zdraví, podpoře vědeckých výborů zřízených v souladu s rozhodnutím Komise 2008/721/ES (9) a účast na rozsáhlém šíření výsledků programu.

(19)

Cílem politiky Unie v oblasti zdraví je doplňovat a podporovat vnitrostátní zdravotní politiky, podněcovat spolupráci mezi členskými státy a podporovat koordinaci jejich programů. Výměna osvědčených postupů je klíčovým nástrojem této politiky. Tato výměna by měla vnitrostátním orgánům umožnit využívat účinná řešení vyvinutá v jiných členských státech, omezit zdvojení úsilí a zvýšit efektivnost nákladů podporou inovativních řešení v oblasti zdraví. Tento program by se proto měl soustředit zejména na spolupráci s příslušnými orgány členských států odpovědnými za oblast zdravotnictví a motivovat všechny členské státy k širší účasti, jak bylo doporučeno v hodnoceních předchozích programů v oblasti zdraví. Zejména je třeba aktivně pobízet členské státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % unijního průměru, aby se účastnily akcí spolufinancovaných příslušnými orgány členských států odpovědnými za veřejné zdraví nebo subjekty pověřenými těmito příslušnými orgány. Tyto akce by měly být považovány za mimořádně prospěšné a měly by být zejména v souladu s cílem usnadnit účast členských států, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % unijního průměru, a tuto účast rozšířit. Měla by být zvážena také další, nefinanční podpora účasti těchto členských států na takových akcích, například pokud jde o proces uplatnění, předávání vědomostí a využívání odborných znalostí.

(20)

Nevládní subjekty a zainteresované strany v oblasti zdraví, zejména organizace pacientů a odborná zdravotnická sdružení poskytují Komisi důležité informace a rady nezbytné pro provádění programu. Při plnění této úlohy se může stát, že budou na své fungování vyžadovat příspěvky z programu. Proto by program měl být přístupný pro nevládní organizace a organizace pacientů činné v oblasti veřejného zdraví, které hrají důležitou úlohu v občanském dialogu na úrovni Unie, například se účastní poradních skupin, a přispívají tak k naplňování specifických cílů programu.

(21)

Program by měl případným prosazováním využívání inovativních vědeckých objevů vyplývající z výzkumu v odvětví zdravotnictví podporovat součinnost se souvisejícími programy a akcemi Unie, ale zároveň se s nimi nepřekrývat. Je třeba vhodným způsobem využívat další fondy a programy Unie, zejména rámcový program pro výzkum a inovace 2014-2020 (Horizont 2020) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 (10) a jeho výstupy, strukturální fondy, program pro zaměstnanost a sociální inovace zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 (11), Fond solidarity Evropské unie, zřízený nařízením Rady (ES) č. 2012/2002 (12),

strategii Unie v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci (2007-2012), program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 (13), program pro životní prostředí a opatření týkající se klimatu (LIFE), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 (14), program týkající se spotřebitelů, program Spravedlnost zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1382/2013 (15), program Asistované žití v domácím prostředí, program pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (Erasmus+), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 (16), evropský statistický program zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 (17) a evropské inovativní partnerství pro aktivní a zdravé stárnutí, v rámci jejich příslušných činností.

(22)

Podle čl. 168 odst. 3 Smlouvy o fungování EU mají Unie a členské státy podporovat spolupráci se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti veřejného zdraví. Program by měl být proto přístupný i pro třetí země, zejména přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáty využívající předvstupní strategie, země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO)/Evropského hospodářského prostoru (EHP), sousední země a země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, a další země v souladu s podmínkami příslušných dvoustranných nebo mnohostranných dohod.

(23)

V zájmu dosažení cílů programu je třeba usnadňovat odpovídající vztahy se třetími zeměmi, které se programu neúčastní, a to s ohledem na veškeré relevantní dohody mezi těmito zeměmi a Unií. To by mohlo zahrnovat akce v oblasti zdraví organizované Unií nebo činnost třetích zemí, která bude doplňovat činnosti financované v rámci programu v oblastech společného zájmu, ale součástí by neměl být finanční příspěvek z programu.

(24)

Za účelem co nejvyšší efektivity a účelnosti akcí na úrovni Unie i na mezinárodní úrovni a za účelem provádění programu by měla být rozvíjena spolupráce s příslušnými mezinárodními organizacemi, například s Organizací spojených národů a jejími specializovanými agenturami, především s WHO, jakož i s Radou Evropy a OECD.

(25)

Program by měl trvat sedm let, tak aby probíhal souběžně s víceletým finančním rámcem vymezeným v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (18). Toto nařízení stanoví finanční krytí na celou dobu trvání programu, které představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (19)

(26)

V souladu s článkem 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (20) stanoví toto nařízení právní základ pro činnost a pro provádění programu.

(27)

V zájmu zajištění nepřerušeného poskytování finanční podpory určené na fungování subjektů v rámci programu by Komise měla mít v ročním pracovním programu pro rok 2014 možnost považovat náklady, které jsou přímo spojeny s prováděním podporovaných činností, za způsobilé pro financování, a to i v případech, kdy tyto náklady příjemci vznikly před podáním žádosti o financování.

(28)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o roční pracovní programy. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (21).

(29)

Při provádění programu by měla být plně dodržována zásada transparentnosti. Rozdělování rozpočtových prostředků mezi jednotlivé cíle programu by mělo po celou dobu trvání programu a s přihlédnutím k předpokládanému prospěchu, pokud jde o podporu zdraví, probíhat vyváženým způsobem. V rámci programu by měly být vybrány a financovány vhodné akce, které jsou součástí jeho specifických cílů a přinášejí jasnou přidanou hodnotu Unie. Roční pracovní programy by měly zejména stanovit základní kritéria pro výběr potenciálních příjemců, v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012, s cílem zajistit, že tito potenciální příjemci mají finanční a provozní kapacitu umožňující provádění akcí financovaných z programu, a je-li to žádoucí, jsou schopni prokázat svoji nezávislost.

(30)

Přínosy a dopady programu by měly být pravidelně sledovány a hodnoceny. Při tomto hodnocení je třeba vzít v úvahu, že dosažení cílů programu by si mohlo vyžádat více času, než je doba trvání programu. V polovině doby trvání programu, nejpozději však do 30. června 2017, by měla být vypracována hodnotící zpráva v polovině období, v níž bude posouzen aktuální stav provádění tematických priorit programu.

(31)

Za účelem zajištění plného využití přínosů, které plynou ze závěrů uvedených v hodnotící zprávě v polovině období ohledně provádění programu, a za účelem umožnění případných úprav potřebných pro dosažení cílů programu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU určené ke zrušení tematických priorit stanovených v tomto nařízení nebo k doplnění dalších tematických priorit do tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(32)

Spolupráce vnitrostátních orgánů je zásadní pro výměnu informací s potenciálními žadateli s cílem umožnit spravedlivou účast v programu a pro výměnu poznatků, které program přinese, s různými zainteresovanými zástupci odvětví zdravotnictví jednotlivých členských států. Za účelem podpory daných činností by proto členské státy měly určit národní kontaktní místa.

(33)

Při uplatňování nařízení by Komise měla konzultovat příslušné odborníky, mimo jiné i národní kontaktní místa.

(34)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a šetření nesrovnalostí, vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí.

(35)

Je třeba zajistit přechod mezi tímto programem a předchozím programem, který nahrazuje, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání týkajících se jeho řízení, jako je financování technické a správní pomoci. Výdaje spojené s řízením akcí, které nebudou dokončeny do konce roku 2020, by měly být v případě potřeby ode dne 1. ledna 2021 kryty prostředky určenými na technickou a správní pomoc.

(36)

Jelikož obecných cílů tohoto nařízení, totiž doplňovat, podporovat a zhodnocovat politiky členských států pro zlepšení zdraví obyvatelstva Unie a snížení nerovností v oblasti zdraví podporou zdraví, podněcováním inovací v oblasti zdraví, zvyšováním udržitelnosti zdravotních systémů a ochranou občanů Unie před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich může být, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(37)

Tímto nařízením se nahrazuje rozhodnutí č. 1350/2007/ES. Uvedené rozhodnutí by proto mělo být zrušeno.

(38)

Je třeba zajistit hladký a plynulý přechod mezi předchozím programem v oblasti zdraví (2008–2013) a programem, jakož i soulad doby trvání programu s dobou použitelnosti nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013. Program by se tedy měl použít od 1. ledna 2014,

1)

Za účelem podpory zdraví, předcházení nemocem a vytváření prostředí příznivého pro zdravý životní styl: určit, rozšiřovat a prosazovat využívání osvědčených a vědecky podložených postupů pro přijímání nákladově efektivních opatření na podporu zdraví a předcházení nemocem a zabývat se při tom zejména hlavními rizikovými faktory souvisejícími s životním stylem se zaměřením na přidanou hodnotu Unie.

Ukazatelem plnění tohoto cíle je zejména nárůst počtu členských států zapojených do podpory zdraví a předcházení nemocem, které využívají osvědčené postupy založené na důkazech prostřednictvím opatření a akcí přijímaných a prováděných na vhodné vnitrostátní úrovni.

2)

Za účelem ochrany občanů Unie před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami: určit a vyvinout soudržné přístupy a prosazovat jejich provádění v zájmu lepší připravenosti a koordinace při mimořádných situacích v oblasti zdraví.

Ukazatelem plnění tohoto cíle je zejména nárůst počtu členských států, které začlení tyto soudržné přístupy do svých plánů připravenosti.

3)

Za účelem podpory budování kapacit v oblasti veřejného zdraví a přispění k vytváření inovativních, efektivních a udržitelných zdravotních systémů: určit a vyvinout na úrovni Unie nástroje a mechanismy pro řešení nedostatku zdrojů, jak lidských, tak i finančních, a usnadnit dobrovolné zavádění inovací v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví a strategií prevence.

Ukazatelem plnění tohoto cíle je zejména nárůst poskytnutého poradenství a počtu členských států využívajících určené nástroje a mechanismy s cílem přispět k efektivním výsledkům v jejich zdravotních systémech.

4)

Za účelem usnadnění dostupnosti lepší a bezpečnější zdravotní péče pro občany Unie: rozšířit přístup k odborným lékařským poznatkům a informacím pro zvláštní případy za hranice států, usnadňovat využívání výsledků výzkumu a vyvinout nástroje ke zlepšení kvality zdravotní péče a zvýšení bezpečnosti pacientů, mimo jiné prostřednictvím akcí přispívajících ke zlepšení zdravotní gramotnosti.

Ukazatelem plnění tohoto cíle je zejména nárůst počtu evropských referenčních sítí vytvořených v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU (22) (dále jen „evropské referenční sítě“), nárůst počtu poskytovatelů zdravotní péče a odborných středisek v evropských referenčních sítích a nárůst počtu členských států využívajících vyvinuté nástroje.

a)

přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti využívající předvstupní strategie, v souladu s obecnými zásadami a všeobecnými podmínkami jejich účasti v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách, rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách;

b)

země ESVO/EHP v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

c)

sousední země a země, na něž se v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dvoustranných nebo mnohostranných dohodách vztahuje evropská politika sousedství;

d)

jiné země v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dvoustranných nebo mnohostranných dohodách.

a)

akcí s jasnou přidanou hodnotou Unie spolufinancovaných příslušnými orgány odpovědnými za zdraví v členských státech nebo ve třetích zemích účastnících se programu na základě článku 6 anebo subjekty veřejného sektoru a nevládními subjekty uvedenými v čl. 8 odst. 1, jednajícími jednotlivě nebo jako síť, pověřenými těmito příslušnými orgány;

b)

akcí s jasnou přidanou hodnotou Unie, výslovně uvedených a řádně odůvodněných v ročních pracovních programech, jež jsou spolufinancovány jinými veřejnými, nevládními nebo soukromými subjekty uvedenými v čl. 8 odst. 1, včetně mezinárodních organizací činných v oblasti zdraví, a pokud jde o posledně jmenované, případně i bez předchozích výzev k předkládání návrhů;

c)

činnosti nevládních organizací uvedených v čl. 8 odst. 2, je-li finanční podpora nezbytná pro plnění jednoho či více specifických cílů programu.

a)

alespoň 30 % rozpočtu navrhované akce je přiděleno členským státům, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % unijního průměru; a

b)

akce se účastní subjekty z alespoň 14 zúčastněných zemí, z nichž přinejmenším čtyři jsou země, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % unijního průměru.

a)

jsou nevládní, neziskové a nezávislé na průmyslových, obchodních a podnikatelských či jiných protichůdných zájmech;

b)

jsou činné v oblasti veřejného zdraví, hrají důležitou úlohu v občanském dialogu na úrovni Unie a sledují alespoň jeden ze specifických cílů programu;

c)

působí na úrovni Unie a alespoň v polovině členských států a rovnoměrně po celé Unii.

a)

zda jednu či více tematických priorit uvedených v příloze I nelze provést a splnit v souladu s cíli programu a v rámci zbývající doby trvání programu;

b)

zda byla v rámci hodnocení určena jedna či více konkrétních, významných tematických priorit, které nejsou uvedeny v příloze I, avšak staly se nezbytnými pro dosažení obecných a specifických cílů programu;

c)

důvody zjištění uvedených v písmenech a) a b).

21.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 86/14

(1)

Telekomunikační sítě a služby jsou rostoucí měrou založeny na internetových infrastrukturách, kde jsou úzce propojeny širokopásmové sítě s digitálními službami. Internet se stává dominantní platformou pro komunikaci, služby, vzdělávání, účast na společenském a politickém životě, kulturní obsah a podnikání. Transevropská dostupnost široce rozšířeného, vysokorychlostního a bezpečného přístupu k internetu a digitálních služeb ve veřejném zájmu je proto důležitá pro sociální a ekonomický růst, konkurenceschopnost, sociální začleňování a vnitřní trh.

(2)

Dne 17. června 2010 Evropská rada podpořila sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 o Digitální agendě pro Evropu, jejímž cílem je stanovit postup pro maximální využití sociálních a ekonomických možností informačních a komunikačních technologií. Účelem je stimulovat nabídku a poptávku, pokud jde o konkurenceschopnou infrastrukturu vysokorychlostního internetu a digitální služby založené na internetu, a učinit tak další krok k vytvoření skutečně jednotného digitálního trhu, který je nezbytný pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (4) stanoví podmínky, metody a postupy pro poskytování finanční pomoci Unie pro transevropské sítě v oblasti dopravy, digitálních komunikací a energetiky. Vzhledem k tomu, že podobné výzvy a příležitosti jsou i v odvětvích, na která se vztahuje nástroj pro propojení Evropy, existuje významný prostor pro využití součinností, mj. kombinováním finančních zdrojů v rámci nástroje pro propojení Evropy s jinými zdroji financování.

(4)

Existuje velké množství přeshraničních digitálních služeb, které v rámci podpory politik Unie zajišťují komunikaci mezi evropskými orgány veřejné správy. Je důležité, aby nová řešení vycházela z těch stávajících, která již byla provedena v souvislosti s dalšími evropskými iniciativami, aby nedocházelo ke zdvojování práce, a aby byla zajištěna koordinace a sladění přístupů a řešení v rámci různých iniciativ a politik, jako je například program ISA zřízený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009 (5), program Fiscalis zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013 (6) a program Horizont 2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (7). Je také důležité, aby řešení splňovala dohodnuté mezinárodní nebo evropské normy či otevřené specifikace pro interoperabilitu, zejména specifikace určené Komisí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (8), a další příslušné specifikace a směry, jako je Evropský rámec interoperability evropských veřejných služeb (dále jen „evropský rámec interoperability“).

(5)

Rozvoj vysokorychlostních širokopásmových sítí se bude opírat o evropské technické normy. Pokud má hrát Unie v odvětví telekomunikací hlavní úlohu, musí se v jejím rámci zavést programy výzkumu a vývoje a zintenzivnit monitorování normalizačních postupů.

(6)

U rozsáhlých pilotních projektů prováděných mezi členskými státy a spolufinancovaných v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (9), jako je PEPPOL, STORK, epSOS, eCODEX nebo SPOCS, byly na vnitřním trhu prověřeny hlavní přeshraniční digitální služby založené na společných stavebních prvcích, jejichž konsolidace probíhá prostřednictvím projektu eSENS. Tyto pilotní projekty již dosáhly nebo v blízké budoucnosti dosáhnou zralosti, která je pro zavedení do praxe požadována. U stávajících projektů společného zájmu se již ukázalo, že postup na úrovni EU má jednoznačnou přidanou hodnotu, např. v oblasti kulturního dědictví (Europeana), ochrany dítěte (Bezpečnější internet), sociálního zabezpečení (EESSI), přičemž byly navrženy další projekty, jako např. v oblasti ochrany spotřebitele (řešení sporů on-line).

(7)

Pokud jde o infrastruktury digitálních služeb, měly by mít stavební prvky přednost před jinými infrastrukturami digitálních služeb, neboť jsou pro vytvoření těchto infrastruktur předpokladem. Infrastruktury digitálních služeb by mimo jiné měly vytvářet evropskou přidanou hodnotu a pokrývat skutečně prokázané potřeby. Aby mohly být zavedeny do praxe, měly by být z technického i provozního hlediska dostatečně vyspělé, což musí být prokázáno zejména úspěšnou realizací pilotních projektů. Měly by být založeny na konkrétním plánu udržitelnosti s cílem zajistit střednědobý až dlouhodobý provoz platforem hlavních služeb nad rámec nástroje pro propojení Evropy. Z toho důvodu by finanční pomoc podle tohoto nařízení měla být pokud možno v průběhu času postupně ukončována a v případě potřeby by měly být uvolněny finanční prostředky z jiných zdrojů než z nástroje pro propojení Evropy.

(8)

Je důležité poskytnout financování pro infrastruktury digitálních služeb, které jsou nezbytné pro splnění právních závazků vyplývajících z práva Unie nebo které vyvíjejí nebo zajišťují stavební prvky, s možným významným dopadem na rozvoj celoevropských veřejných služeb, v zájmu podpory mnohočetných infrastruktur digitálních služeb a postupného vybudování evropského ekosystému interoperability. V této souvislosti se právními závazky rozumí zvláštní ustanovení, která vyžadují buď vytvoření, nebo využití infrastruktur digitálních služeb, nebo požadují výsledky, kterých lze dosáhnout pouze prostřednictvím evropských infrastruktur digitálních služeb.

(9)

Jakožto již zavedené infrastruktury digitálních služeb by Europeana a Bezpečnější internet pro děti měly mít z hlediska financování přednost. V prvních letech příštího víceletého finančního rámce na období 2014-2020 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (10) by zejména měla být zajištěna kontinuita financování poskytovaného Unií pro nástroj pro propojení Evropy z jiných programů Unie, aby bylo umožněno nepřerušené a úspěšné poskytování služeb na téže úrovni, která je zajištěna v rámci stávajícího režimu financování. Dne 10. května 2012 Rada zdůraznila, že je nezbytné zajistit dlouhodobou životaschopnost Europeany, a to i z hlediska správy a financování (11).

(10)

Je třeba zajistit bezpečné, inkluzivní a pozitivní online prostředí pro děti a mladé lidi. Z hlediska ochrany a podpory práv dětí v online prostředí je klíčové zajistit po roce 2014fungování programu Bezpečnější internet. Prováděním tohoto nařízení je třeba zajistit finanční podporu Evropské strategie pro internet lépe uzpůsobený dětem na úrovni Unie i členských států, a to především pokud jde o centra pro bezpečnější internet v členských státech. Činnosti center pro bezpečnější internet, mimo jiné jejich funkce osvětových center, a další činnosti vedoucí ke zvyšování povědomí, provozování linek pomoci pro děti, rodiče a vychovatele poskytujících informace o tom, jak nejlépe mají děti internet používat, jakož i tísňových linek pro hlášení obsahu na internetu týkajícího se pohlavního zneužívání dětí, představují klíčový prvek a základní předpoklad pro úspěch této strategie.

(11)

Budoucí právní akt Unie o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu má stanovit podrobné požadavky a podmínky pro vzájemné uznávání klíčových předpokladů, které jsou zde označovány za stavební prvky infrastruktur digitálních služeb. Uvedený právní akt bude zahrnovat některé z nejdůležitějších stavebních prvků, například elektronickou identifikaci a elektronický podpis jakožto součásti projektů společného zájmu uvedených v příloze tohoto nařízení.

(12)

Infrastruktury digitálních služeb realizované v souladu s rozhodnutím 922/2009/ES usnadní elektronickou interakci mezi evropskými orgány veřejné správy v různých zemích a odvětvích. To pak umožní poskytování základních služeb, mimo jiné v oblastech, jako je elektronická identifikace a ověřování pravosti a zadávání veřejných zakázek, přeshraniční propojení obchodních rejstříků, interoperabilní elektronické přeshraniční zdravotnické služby, jakož i přeshraniční spolupráce týkající se kybernetické bezpečnosti, a přispěje tak k vytvoření jednotného digitálního trhu. Této interakce mezi správními orgány bude dosaženo vytvořením nebo rozšířením interoperabilních platforem hlavních služeb, a to na základě stávajících společných stavebních prvků, nebo zajištěním dalších stavebních prvků nezbytných pro rozvoj dalších platforem hlavních služeb, a prostřednictvím souvisejících obecných služeb pro propojení vnitrostátních infrastruktur s platformami hlavních služeb, aby mohly být poskytovány přeshraniční digitální služby.

(13)

Členské státy by měly podporovat místní a regionální orgány v tom, aby se plně a účinně zapojily do správy infrastruktur digitálních služeb, a měly by zajistit, aby projekty společného zájmu, které se týkají přeshraničního poskytování služeb elektronické veřejné správy, braly v úvahu doporučení evropského rámce interoperability.

(14)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 6. července 2011 nazvaném Evropské širokopásmové sítě: investice do digitálního růstu (12) zdůraznil, že širokopásmové služby jsou klíčem ke konkurenceschopnosti průmyslu Unie a velkou měrou přispívají k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a vytváření kvalitních pracovních příležitostí v Unii. Má-li být Unie zdrojem inovací, znalostí a služeb, je nezbytné investovat do nejmodernějších technologií, jež obstojí i v budoucnosti.

(15)

Evropský trh s téměř 500 miliony obyvatel s vysokorychlostním širokopásmovým připojením by byl klíčovým faktorem pro rozvoj vnitřního trhu, vedl by k vytvoření celosvětově jedinečné skupiny uživatelů dostatečně rozsáhlé pro to, aby se všem regionům poskytly nové možnosti, každému jednotlivému uživateli další výhody a Unii jako takové kapacita stát se hlavní znalostní ekonomikou ve světovém měřítku. Rychlé zavádění vysokorychlostních širokopásmových sítí je zásadní pro rozvoj produktivity Unie a pro vznik nových a malých podniků, které mohou zastávat vedoucí postavení v různých odvětvích, například ve zdravotnictví, výrobním průmyslu a ve službách.

(16)

Spojení nových příležitostí v infrastruktuře a nových, inovativních a interoperabilních služeb by mělo uvést v pohyb účinný cyklus pomocí stimulace zvyšující se poptávky po vysokorychlostním širokopásmovém připojení, na niž by bylo vhodné z komerčního hlediska reagovat.

(17)

Digitální agenda pro Evropu stanoví, že do roku 2020 by měli mít všichni Evropané přístup k internetu o rychlosti vyšší než 30 Mb/s a polovina nebo více evropských domácností by měla mít předplacené internetové připojení o rychlosti vyšší než 100 Mb/s.

(18)

Vzhledem k rychlému rozvoji digitálních služeb a aplikací vyžadujících stále rychlejší internetová připojení a urychlený vývoj nejmodernějších technologií, které to umožní, je vhodné v rámci hodnocení Digitální agendy pro Evropu zvážit revizi cílů v oblasti širokopásmového připojení pro rok 2020, aby se zajistilo, že Evropa bude mít k dispozici konkurenceschopné rychlosti širokopásmového připojení v porovnání s jinými světovými ekonomikami.

(19)

Část projektů v oblasti širokopásmového připojení by se měla vyznačovat vyššími ambicemi a usilovat o vyšší rychlosti, a měla by tak sloužit jako pilotní projekty pro rychlejší připojení a modely s potenciálem pro replikovatelnost.

(20)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 12. září 2013 nazvaném Digitální agenda pro růst, mobilitu a zaměstnanost: čas přeřadit na vyšší rychlost zdůraznil, že cílem revidované a na budoucnost orientované Digitální agendy pro Evropu pro rok 2020 je propojení všech domácností v Unii širokopásmovým připojením o rychlosti 100 Mb/s, přičemž polovina domácností by měla předplacené připojení o rychlosti 1 Gb/s nebo vyšší.

(21)

Vedoucí úlohu při zavádění a modernizaci širokopásmových sítí by měl hrát soukromý sektor, přičemž by se měl opírat o regulační rámec podporující hospodářskou soutěž a investice. V případě, kdy objem soukromých investic není dostatečný, měly by členské státy provést nezbytné kroky k dosažení cílů Digitální agendy pro Evropu. Veřejná finanční podpora pro širokopásmové sítě by měla být omezena na programy nebo iniciativy zaměřené na projekty, které nemohou být financovány pouze soukromým sektorem, což musí být doloženo předběžným hodnocením, kterým se zjistí selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (13).

(22)

Finanční nástroj či nástroje pro širokopásmové sítě nemají vést k nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže a k vytěsnění soukromých investic nebo vytvářet překážky, které soukromé investory odradí. Mají být zejména v souladu s články 101, 102, 106 a 107 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a ve vhodných případech s pokyny EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí.

(23)

Prostředky z veřejných zdrojů na širokopásmové sítě mají být vydávány pouze na infrastruktury, jež jsou v souladu s platnými právními předpisy, zejména předpisy v oblasti hospodářské soutěže, a s nařízeným přístupem podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES (14).

(24)

Vzhledem k tomu, že finanční zdroje, které jsou k dispozici v rámci nástroje pro propojení Evropy, jsou omezené, měla by se finanční pomoc zaměřit na vytvoření finančních mechanismů na úrovni Unie, které přilákají další investice, podpoří multiplikační efekt, a usnadní tak efektivní využívání soukromých a jiných veřejných investičních zdrojů. Díky tomuto přístupu vzniknou příznivé podmínky pro finanční příspěvky podniků a institucionálních subjektů, jejichž výše může výrazně překročit úroveň přímo způsobilého financování v rámci nástroje pro propojení Evropy.

(25)

Vzhledem k omezeným finančním zdrojům v rámci nástroje pro propojení Evropy a v zájmu zajištění vhodného financování pro infrastruktury digitálních služeb by celková výše rozpočtových prostředků určených na širokopásmové připojení neměla překročit minimální částku nezbytnou k zajištění nákladově efektivní intervence, kterou je třeba stanovit prostřednictvím předběžného hodnocení a zohlednit přitom mimo jiné druh zamýšlených finančních nástrojů, potenciální pákový efekt pro minimální velikost projektového portfolia umožňující jeho účinné fungování a tržní podmínky.

(26)

Podpora zavádění širokopásmových sítí poskytovaná v rámci nástroje pro propojení Evropy by měla doplňovat pomoc poskytovanou podle jiných unijních programů a iniciativ, včetně evropských strukturálních a investičních fondů, v případech, kdy je v rámci předběžného hodnocení zjištěno selhání trhu či nepříznivá investiční situace a kdy tak rozhodnou řídící orgány. Finanční pomoc pro zavádění širokopásmových sítí poskytovaná v rámci nástroje pro propojení Evropy by měla přispět k úsilí členských států, a to jak přímo, tak tím, že zajistí investiční nástroje pro dobrovolné, účelově vázané příspěvky z jiných zdrojů, včetně evropských strukturálních a investičních fondů, v důsledku čehož budou moci členské státy využít know-how a úspory z rozsahu, které skýtají nástroje řízené Unií, s cílem zlepšit efektivní využití veřejných prostředků.

(27)

Financování v rámci nástroje pro propojení Evropy by v zájmu zajištění hospodářsky nejvýhodnějšího řešení a v důsledku omezených zdrojů mělo být poskytnuto na projekty, jež využívají z hlediska daného projektu nejvhodnější technologie, mohou podnítit inovativní obchodní modely a vykazují vysoký potenciál, pokud jde o replikaci. Pokud jsou projekty financovány prostřednictvím dobrovolných příspěvků v rámci nástroje pro propojení Evropy, například prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů nebo vnitrostátních či regionálních finančních prostředků, měla by být kritéria způsobilosti pružnější a zohledňovat konkrétní situaci a podmínky v oblastech, kterým tyto finanční prostředky mají posloužit.

(28)

Unie může podpořit zavádění širokopásmových sítí, které přispívají k dosažení cílů Digitální agendy pro Evropu ve všech možných oblastech. Důležitými cíli Digitální agendy pro Evropu jsou zmenšení digitální propasti a zvýšení digitálního začleňování. Všechna opatření Unie v oblasti širokopásmového připojení by tak měla být zaměřena na zvláštní potřeby příměstských, venkovských, a zejména řídce osídlených a méně rozvinutých regionů, v nichž je nutné zavést připojení. To zahrnuje zavádění širokopásmových sítí za účelem propojení ostrovních, uzavřených, horských, odlehlých a okrajových regionů, včetně ostrovních členských států, s ústředními regiony Unie nebo opatření ke zlepšení spolehlivosti nebo kvality spojení mezi těmito regiony a ústředními regiony Unie.

(29)

Pro dotvoření jednotného digitálního trhu je třeba podpořit slučitelnost programu týkajícího se nástroje pro propojení Evropy s vnitrostátními a regionálními činnostmi v oblasti širokopásmového připojení.

(30)

Při provádění tohoto nařízení by měla být forma finanční pomoci sladěna s povahou dotčených opatření. Platformy hlavních služeb, které nemohou být financovány z jiných zdrojů, by proto v oblasti infrastruktur digitálních služeb měly být upřednostněny pro financování, a to formou zadávání veřejných zakázek, nebo ve výjimečných případech formou grantů, zatímco na obecné služby by měla být poskytnuta pouze omezená finanční pomoc z nástroje pro propojení Evropy. Navíc by jakákoliv finanční pomoc z nástroje pro propojení Evropy měla být zaměřena na účinné využívání fondů Unie, a proto by širokopásmové sítě měly být podporovány finančními nástroji, které přinášejí větší pákový efekt než granty.

(31)

Intervence podle tohoto nařízení by měla být zaměřena na dosažení součinností a interoperability mezi různými projekty společného zájmu popsanými v příloze, jakož i s jinými infrastrukturami, včetně dopravních a energetických infrastruktur podporovaných v rámci nástroje pro propojení Evropy, příslušnými výzkumnými infrastrukturami podporovanými mimo jiné prostřednictvím programu Horizont 2020 a příslušnými infrastrukturami podporovanými z evropských strukturálních a investičních fondů, a zároveň by nemělo docházet ke zdvojování činností a nepřiměřenému administrativnímu zatížení.

(32)

Finanční pomoc pro projekty společného zájmu by měla být doplněna horizontálními opatřeními, včetně technické pomoci, opatření na povzbuzení poptávky a koordinace, přičemž cílem by měl být co největší dopad intervence Unie.

(33)

Při vyčleňování prostředků na intervenci v oblasti širokopásmových sítí by Komise měla vzít v úvahu výsledky hodnocení stávajících finančních nástrojů Unie.

(34)

Komisi by měla být nápomocna odborná skupina složená ze zástupců všech členských států za účelem konzultací a podpory mimo jiné při monitorování provádění tohoto nařízení, plánování, hodnocení a řešení problémů s prováděním.

(35)

Odborná skupina by měla rovněž spolupracovat se subjekty podílejícími se na provádění tohoto nařízení, například s místními a regionálními orgány, poskytovateli přístupu k internetu, administrátory veřejných sítí a výrobci součástí, jakož i s vnitrostátními regulačními orgány a se Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC), zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 (15).

(36)

Nařízením (EU) č. 1316/2013 se zřizuje koordinační výbor pro nástroj pro propojení Evropy, který je rovněž výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (16). Nařízení (EU) č. 1316/2013 na Komisi dále přenáší pravomoci přijímat v souladu s přezkumným postupem roční a víceleté pracovní programy, mimo jiné pro odvětví telekomunikací, které je předmětem tohoto nařízení. V tomto ohledu je důležité upřesnit, že členské státy by při projednávání otázek souvisejících s tímto nařízením, zejména návrhů ročních a víceletých pracovních programů, měli v koordinačním výboru pro nástroj pro propojení Evropy zastupovat odborníci z odvětví telekomunikační infrastruktury.

(37)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž koordinovaného rozvoje transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu přeshraniční povahy podporovaných infrastruktur a dopadů na celé území Unie, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(38)

Za účelem podpory projektů společného zájmu v odvětví dopravy, telekomunikačních infrastruktur a energie stanoví nařízení (EU) č. 1316/2013 podmínky, metody a postupy pro poskytování finanční pomoci Unie na transevropské sítě. Stanoví také rozčlenění zdrojů, které mají být k dispozici podle nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013 ve všech třech odvětvích. Nařízení (EU) č. 1316/2013 je použitelné od 1. ledna 2014. Je tedy vhodné sladit uplatňování tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 1316/2013 a nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013 Toto nařízení by se tedy mělo použít od 1. ledna 2014.

(39)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1336/97/ES (17) by mělo být zrušeno,

a)

cíle a operační priority projektů společného zájmu;

b)

určení projektů společného zájmu;

c)

kritéria, podle kterých jsou opatření přispívající k projektům společného zájmu způsobilá pro finanční pomoc Unie v souladu s nařízením (EU) č. 1316/2013 pro účely rozvoje, realizace, zavádění, vzájemného propojení a interoperability těchto projektů;

d)

priority z hlediska financování poskytovaného pro projekty společného zájmu.

a)

„telekomunikační infrastrukturou“ širokopásmové sítě a infrastruktury digitálních služeb;

b)

„infrastrukturami digitálních služeb“ infrastruktury, které umožňují elektronické poskytování síťových služeb, zpravidla po internetu, které zajišťují transevropské interoperabilní služby společného zájmu pro občany, podniky nebo veřejné orgány a které jsou tvořeny platformami hlavních služeb a obecnými službami;

c)

„stavebními prvky“ základní infrastruktury digitálních služeb, které jsou základním předpokladem pro opětovné využití ve složitějších infrastrukturách digitálních služeb;

d)

„platformami hlavních služeb“ ústřední uzly infrastruktur digitálních služeb, jejichž účelem je zajišťovat transevropské propojení, přístup a interoperabilitu a které jsou otevřené členským státům a mohou být otevřené i jiným subjektům;

e)

„obecnými službami“ vstupní služby spojující jednu či více vnitrostátních infrastruktur s platformou nebo platformami hlavních služeb;

f)

„širokopásmovými sítěmi“ pevné a bezdrátové přístupové sítě, pomocná infrastruktura a hlavní sítě schopné zajistit spojení o velmi vysokých rychlostech;

g)

„horizontálními opatřeními“ studie ve smyslu čl. 2 bodu 6 nařízení (EU) č. 1316/2013, a podpůrná opatření programu ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení (EU) č. 1316/2013.

a)

hospodářský růst a podpora dokončení a fungování vnitřního trhu, což povede ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství, včetně malých a středních podniků;

b)

zlepšení každodenního života občanů, podniků a veřejných orgánů, na všech úrovních, podporou širokopásmových sítí, propojení a interoperability vnitrostátních, regionálních a místních širokopásmových sítí, nediskriminačního přístupu k těmto sítím a digitálního začlenění.

a)

interoperabilita, propojení, udržitelné zavádění, provoz a modernizace transevropských infrastruktur digitálních služeb, jakož i koordinace na evropské úrovni;

b)

efektivní tok investic soukromého a veřejného sektoru s cílem stimulovat zavádění a modernizaci širokopásmových sítí, a přispět tak k dosažení cílů širokopásmového připojení stanovených v Digitální agendě pro Evropu.

a)

vytvořit nebo rozšířit interoperabilní a pokud možno mezinárodně slučitelné platformy hlavních služeb, spolu s obecnými službami pro infrastruktury digitálních služeb;

b)

zajistit efektivní investiční nástroje pro širokopásmové sítě, přilákat nové kategorie investorů a navrhovatelů projektů a podpořit replikovatelnost inovačních projektů a obchodních modelů.

a)

zadáváním veřejných zakázek; nebo

b)

granty.

a)

finančními nástroji vymezenými v nařízení (EU) č. 1316/2013, které mohou být doplněny dalšími příspěvky z jiných odvětví nástroje pro propojení Evropy, jiných nástrojů, programů a rozpočtových položek v rozpočtu Unie, od členských států, včetně regionálních a místních orgánů a jiných investorů, včetně soukromých investorů, v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) č. 1316/2013; nebo

b)

kombinací finančních nástrojů a grantů z veřejných zdrojů jiných než nástroj pro propojení Evropy, ať už jsou to veřejné zdroje na úrovni Unie, nebo na vnitrostátní úrovni;

a)

zadáváním veřejných zakázek; nebo

b)

granty.

a)

být dostatečně vyspělá, aby mohla být zavedena, což musí být doloženo zejména úspěšnou realizací pilotních projektů v rámci programů, jako jsou například programy Unie související s inovacemi a výzkumem;

b)

přispívat k politikám a činnostem Unie na podporu vnitřního trhu;

c)

přinášet evropskou přidanou hodnotu a zahrnovat strategii a plán pro dlouhodobou udržitelnost, případně financováním ze zdrojů jiných než z nástroje pro propojení Evropy, přičemž kvalita této strategie musí být prokázána na základě posouzení proveditelnosti a poměru nákladů a přínosů. Tuto strategii je v případě potřeby nutné aktualizovat;

d)

být v souladu s mezinárodními nebo evropskými normami nebo s otevřenými specifikacemi a směry pro interoperabilitu, jako je Evropský rámec interoperability, a vycházet ze stávajících řešení.

a)

významně přispívat k plnění cílů Digitální agendy pro Evropu;

b)

být dostatečně vyspělé z hlediska fáze vývoje projektu a přípravné fáze a stavět na účinných mechanismech realizace;

c)

nabízet řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací;

d)

nesmí vést k narušení trhu nebo k vytěsňování soukromých investic;

e)

využívat technologii považovanou za nejvhodnější k řešení potřeb dotčené zeměpisné oblasti, přičemž se berou v úvahu zeměpisné, sociální a ekonomické faktory na základě objektivních kritérií a v souladu se zásadou technologické neutrality;

f)

zavádět technologii, jež je pro konkrétní projekt nejvhodnější, a současně nabízet nejlepší možnou rovnováhu mezi nejvyspělejšími technologiemi z hlediska kapacity toku údajů, bezpečnosti přenosu, odolnosti sítě a nákladové efektivnosti;

g)

disponovat vysokým potenciálem replikovatelnosti nebo být založeny na inovativních obchodních modelech.

a)

připravovat nebo podporovat opatření provádění při jejich zavádění, řízení a řešení stávajících či vznikajících problémů při provádění;

b)

vytvářet novou poptávku po infrastrukturách digitálních služeb.

a)

monitorování provádění tohoto nařízení;

b)

zohledňování vnitrostátních plánů a vnitrostátních strategií, kde je to případné;

c)

realizaci opatření pro hodnocení provádění pracovních programů z finančního a technického hlediska;

d)

řešení stávajících nebo vznikajících problémů souvisejících s realizací projektu.

e)

vymezování strategických směrů před tím, než dojde k vypracování ročního a víceletého pracovního programu, které jsou uvedeny v článku 17 nařízení (EU) č. 1316/2013, přičemž zvláštní pozornost věnuje výběru a stažení opatřeních přispívajících k projektům společného zájmu a rozdělení rozpočtových prostředků, jakož i revizi těchto pracovních programů.

a)

dostupnosti infrastruktur digitálních služeb, měřeno podle počtu členských států napojených na každou infrastrukturu digitálních služeb;

b)

procentuálního podílu občanů a podniků využívajících infrastruktur digitálních služeb a přeshraniční dostupnosti těchto služeb;

c)

objemu získaných investic v oblasti širokopásmových sítí a pákového efektu, v případě projektů financovaných z příspěvků z veřejných zdrojů uvedených v čl. 5 odst. 5 písm. b).

21.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 86/27

(1)

Dne 17. března 2014 přijala Rada nařízení (EU) č. 269/2014.

(2)

Vzhledem k závažnosti situace se Rada domnívá, že by na seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, obsažený v příloze I nařízení (EU) č. 296/2014 měly být zařazeny další osoby.

(3)

Příloha I nařízení (EU) č. 269/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

21.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 86/30

(1)

Dne 17. března 2014 přijala Rada rozhodnutí 2014/145/SZBP.

(2)

Vzhledem k závažnosti situace se Rada domnívá, že by na seznam osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, obsažený v příloze rozhodnutí 2014/145/SZBP měly být zařazeny další osoby.

(3)

Příloha rozhodnutí 2014/145/SZBP by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,