(1)

Cílem evropské politiky družicové navigace je poskytnout Unii dva systémy družicové navigace, systém vytvořený v rámci programu Galileo a systém EGNOS (dále jen „systémy“). Základem těchto systémů jsou programy Galileo a EGNOS. Obě infrastruktury sestávají z družic a sítě pozemních stanic.

(2)

Cílem programu Galileo je zřídit a provozovat první infrastrukturu družicové navigace a určování polohy, která je navržena speciálně pro civilní účely a již mohou využívat nejrůznější veřejné a soukromé subjekty v Evropě i ve světě. Systém vytvořený v rámci programu Galileo funguje nezávisle na ostatních stávajících či budoucích systémech, čímž přispívá mimo jiné ke strategické autonomii Unie, jak zdůraznily Evropský parlament a Rada.

(3)

Cílem programu EGNOS je zlepšit kvalitu otevřených signálů stávajících globálních systémů družicové navigace (dále jen „GNSS“), ale i signálů z otevřené služby nabízené systémem, který vznikl v rámci programu Galileo, jakmile budou dostupné. Služby poskytované v rámci programu EGNOS by měly přednostně pokrývat území členských států nacházející se v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Azory, Kanárské ostrovy a Madeira.

(4)

Evropský parlament, Rada, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů programy Galileo a EGNOS trvale podporovaly.

(5)

Jelikož se programy Galileo a EGNOS nacházejí v pokročilém stadiu vývoje a přecházejí v systémy v provozní fázi, je nutné jim dát zvláštní právní nástroj k uspokojení jejich potřeb, a to především v oblasti správy a bezpečnosti, a který by odpovídal požadavku řádného finančního řízení a podporoval využívání systémů.

(6)

Systémy jsou infrastruktury zřízené jako transevropské sítě, jejichž využívání výrazně přesahuje hranice členských států. Kromě toho přispívají služby nabízené těmito systémy k různým ekonomickým a sociálním činnostem, včetně rozvoje transevropských sítí v oblasti dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur.

(7)

Programy Galileo a EGNOS jsou nástrojem průmyslové politiky a součástí strategie Evropa 2020, jak vyplývá ze sdělení Komise ze dne 17. listopadu 2010 nazvaného „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“. Hovoří se o nich i ve sdělení Komise ze dne 4. dubna 2011 nazvaném „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“. Tyto programy, jejichž celková hodnota byla odhadnuta na přibližně 130 miliard EUR pro období 2014–2034, přinášejí řadu výhod pro hospodářství a občany Unie.

(8)

Družicové navigační systémy rostoucí měrou využívá stále více hospodářských odvětví, zejména odvětví dopravy, telekomunikací, zemědělství a energetiky. Také veřejné orgány mohou využívat výhod spojených s těmito systémy, a to v různých oblastech, jako jsou tísňové služby, policejní činnost, řízení krizí či správa hranic. Rozvoj využití družicové navigace s sebou nese velké výhody pro hospodářství, společnost i životní prostředí. Tyto výhody lze rozdělit do tří hlavních kategorií: přímé výhody plynoucí z růstu trhu v oblasti vesmíru, přímé výhody plynoucí z růstu odběratelského trhu s aplikacemi a službami na základě GNSS a nepřímé výhody plynoucí z pronikání nových aplikací do jiných odvětví či z transferu technologií do jiných odvětví, díky čemuž vznikají nové tržní příležitosti v jiných odvětvích, v průmyslové oblasti dochází k růstu produktivity a veřejným přínosem je snižování znečištění či zvýšená úroveň bezpečnosti.

(9)

Unie by proto měla rozvoj aplikací a služeb založených na těchto systémech podporovat. Díky tomu budou moci občané Unie využívat výhod těchto systémů a důvěra veřejnosti v programy Galileo a EGNOS zůstane zachována. Vhodným nástrojem pro financování činností v oblasti výzkumu a inovací týkajících se rozvoje aplikací založených na GNSS je Horizont 2020 - rámcový program pro výzkum a inovace (dále jen „program Horizont 2020“), zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (2). Nicméně velmi specifická dodavatelská část činností v oblasti výzkumu a vývoje by měla být financována z rozpočtu přiděleného na programy Galileo a EGNOS podle tohoto nařízení, pokud se takové činnosti týkají základních prvků, jako jsou čipové sady nebo přijímače uzpůsobené pro systém Galileo, které usnadní rozvoj aplikací v různých odvětvích hospodářství. Toto financování by však nemělo ohrozit spuštění nebo provoz infrastruktury vznikající v rámci uvedených programů.

(10)

Vzhledem k stále většímu využívání družicové navigace v řadě oblastí činnosti by přerušení dodávky služeb mohlo moderní společnosti způsobit značné škody a přivodit ztráty mnoha hospodářským subjektům. Systémy družicové navigace jsou navíc z důvodu svého strategického rozsahu citlivou infrastrukturou, která by mohla být předmětem zneužití. Uvedené faktory mohou mít vliv na bezpečnost Unie, jejích členských států a občanů. Při navrhování, vývoji, zavádění a využívání infrastruktur vznikajících v rámci programů Galileo a EGNOS by proto měly být zohledněny požadavky na bezpečnost v souladu se standardními postupy.

(11)

Program Galileo zahrnuje definiční fázi, která již byla ukončena, fázi vývoje a ověřování, která by měla být ukončena v roce 2013, zaváděcí fázi, která byla zahájena v roce 2008 a měla by být dokončena v roce 2020, a fázi využívání, která by měla být postupně zahajována v období 2014-2015, aby byl systém funkční v roce 2020. První čtyři funkční družice byly zkonstruovány a uvedeny do provozu během fáze vývoje a ověřování, zatímco úplná konstelace družic by měla být dokončena během zaváděcí fáze a k dobudování by mělo dojít během fáze využívání. Obdobně by měla být budována a provozována i pozemní infrastruktura.

(12)

Program EGNOS je ve fázi využívání od chvíle, kdy byla v roce 2009 jeho otevřená služba prohlášena za funkční a kdy v březnu 2011 byla za funkční prohlášena jeho služba pro zajištění bezpečnosti života. Geografické pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS může být s výhradou technických a finančních omezení a na základě mezinárodních dohod rozšířeno do dalších oblastí světa, zejména na území kandidátských zemí, třetích zemí přidružených k jednotnému evropskému nebi, a zemí v rámci evropské politiky sousedství. Toto rozšíření do jiných oblastí světa by však nemělo být financováno z rozpočtových prostředků, které byly přiděleny na programy Galileo a EGNOS v souladu s nařízením Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (3), a nemělo by se jím zpozdit rozšíření pokrytí na celé území členských států zeměpisně umístěné v Evropě.

(13)

Původní profil služby pro zajištění bezpečnosti života poskytované v rámci programu Galileo, který byl stanoven nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (4), byl znovu upraven v zájmu zajištění interoperability s jinými systémy GNSS, schopnosti účinně reagovat na potřeby uživatelů služeb pro zajištění bezpečnosti života a v zájmu zjednodušení potřebné infrastruktury a snížení rizik a nákladů s ní spojených.

(14)

V zájmu co největšího rozšíření služby pro zajištění bezpečnosti života programu EGNOS by tato služba měla být přímým uživatelům poskytována bezplatně. Veřejná regulovaná služba (PRS) programu Galileo by v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU (5) měla být poskytována bezplatně rovněž těmto odběratelům PRS: členským státům, Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) a řádně zmocněným agenturám Unie. Bezplatnost by však neměla být vykládána tak, že jsou jí dotčena ustanovení o nákladech na fungování příslušného orgánu PRS, jež jsou obsažena v rozhodnutí č. 1104/2011/EU.

(15)

V zájmu optimalizace využití poskytovaných služeb by systémy, sítě a služby, které mají základ v programech Galileo a EGNOS, měly být, pokud možno, slučitelné a interoperabilní mezi sebou i s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky navigace, pokud je taková slučitelnost nebo interoperabilita uvedena v určité mezinárodní smlouvě a aniž by tím byl dotčen cíl strategické autonomie.

(16)

Vzhledem k tomu, že Unie zajišťuje v zásadě celé financování programů Galileo a EGNOS, je třeba stanovit, že Unie je vlastníkem veškerého hmotného nebo nehmotného majetku, který byl vytvořen nebo vyvinut v rámci těchto programů. Aby byla plně dodržena veškerá základní vlastnická práva, měly by být se stávajícími vlastníky uzavřeny patřičné dohody, a to zejména pokud jde o hlavní části infrastruktur a jejich bezpečnost. Mělo by být zřejmé, že ustanovení týkající se vlastnictví nehmotného majetku stanovená v tomto nařízení se nevztahují na nehmotná práva, která nejsou v rámci příslušných vnitrostátních předpisů převoditelná. Tímto vlastnictvím Unie by neměla být dotčena možnost, aby Unie v souladu s tímto nařízením a v případech, kdy je to na základě posouzení jednotlivých případů považováno za vhodné, tento majetek zpřístupnila třetím stranám nebo ho zcizila. Unie by zejména měla mít možnost převést na třetí strany vlastnictví práv duševního vlastnictví vyplývajících z činnosti prováděné v rámci programů Galileo a EGNOS nebo jim udělit licenci k využívání těchto práv. V zájmu snazšího přijetí družicové navigace na trzích je třeba zajistit, aby třetí strany mohly optimálně využívat především práv duševního vlastnictví, která plynou z programů Galileo a EGNOS a náležejí Unii, a to včetně na socio-ekonomické úrovni.

(17)

Majetek vytvořený nebo vyvinutý mimo programy Galileo a EGNOS není dotčen ustanoveními o vlastnictví uvedenými v tomto nařízení. Takové prostředky ovšem častokrát mohou mít na provádění programů zásadní dopad. S cílem povzbudit vývoj nových technologií mimo programy Galileo a EGNOS by Komise měla vybízet třetí strany, aby příslušnému nehmotnému majetku věnovaly pozornost, a měla by, pokud by to bylo pro programy přínosné, vyjednat podmínky pro jeho odpovídající využívání.

(18)

Zaváděcí fáze a fáze využívání programu Galileo a fáze využívání programu EGNOS by měly být zcela financovány Unií. Nicméně v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6), by členské státy měly mít možnost poskytnout do programů Galileo a EGNOS dodatečné prostředky nebo věcné příspěvky na základě příslušných dohod, a financovat tak další prvky programů související s případnými konkrétními cíli dotčených členských států. Do programů by rovněž měly mít možnost přispívat třetí země a mezinárodní organizace.

(19)

K zajištění kontinuity a stability programů Galileo a EGNOS je na finanční plánovací období zapotřebí dostatečné a systematické financování, a to i vzhledem k evropskému rozměru těchto programů a jejich skutečnému přínosu pro Evropu. Rovněž by se měla pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 určit částka požadovaná na financování dokončení zaváděcí fáze programu Galileo a fáze využívání programů Galileo a EGNOS.

(20)

Nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013 přiděluje na financování činností spojených s programy Galileo a EGNOS v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 částku v maximální výši 7 071,73 milionů EUR v běžných cenách. V zájmu přehlednosti a snazší kontroly nákladů by celková částka měla být rozdělena do několika kategorií. Komise by však měla mít možnost přesunovat prostředky z jedné kategorie do druhé, aby byla zajištěna flexibilita a bezproblémové fungování programů. Je třeba, aby činnosti v rámci programů Galileo a EGNOS zahrnovaly též ochranu systémů a jejich fungování, a to i při vypouštění družic. Příspěvek na náklady služeb, které tuto ochranu mohou zajistit, by proto mohl být financován z rozpočtu přiděleného na programy v mezích dostupnosti dané přísnou kontrolou nákladů a s ohledem na celkovou částku stanovenou nařízením (EU, Euratom) č. 1311/2013. Tento příspěvek by měl být použit pouze pro účely zajištění údajů a služeb, a nikoli pořízení infrastruktury. Toto nařízení stanoví finanční krytí pro další provádění programů Galileo a EGNOS, které má během ročního rozpočtového procesu představovat pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení (7) (EU, Euratom) č. 1311/2013.

(21)

V tomto nařízení je třeba stanovit činnosti, na něž mají být poskytovány rozpočtové prostředky Unie vyčleněné na programy Galileo a EGNOS pro období 2014–2020. Tyto prostředky by měly být poskytnuty především na činnosti spojené se zaváděcí fází programu Galileo včetně řízení této fáze a dohledu nad ní a s využitím systému vytvořeného v rámci programu Galileo včetně předběžných a přípravných úkonů vztahujících se k fázi využívání tohoto programu a také na činnosti týkající se využití systému EGNOS. Rovněž by měly být poskytnuty na financování některých jiných činností nezbytných pro řízení a realizaci cílů programů Galileo a EGNOS, zejména podpory výzkumu a vývoje základních prvků, jako jsou sady čipů a přijímače uzpůsobené pro systém Galileo včetně softwarových modulů sloužících jako vhodný prostředek k monitorování polohy a integrity. Tyto prvky představují rozhraní mezí službami poskytovanými infrastrukturou a odběratelskými aplikacemi a umožňují rozvoj aplikací v rámci různých hospodářských odvětví. Jejich rozvoj přispívá k maximalizaci socioekonomických přínosů, neboť umožňuje tržní uplatnění nabízených služeb. Komise každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o sledované strategii řízení nákladů.

(22)

Je třeba zdůraznit, že odhadované investiční náklady a náklady na provoz systémů v období 2014 až 2020 nezohledňují nepředpokládané finanční závazky, které mohou Unii vzniknout, především ve spojení s režimem odpovědnosti vzhledem k poskytování služeb nebo k vlastnictví systémů ze strany Unie, zejména s ohledem na špatné fungování systémů. Komise tyto závazky podrobuje specifické analýze.

(23)

Rovněž je třeba upozornit, že rozpočtové zdroje stanovené tímto nařízením nezahrnují práce financované z prostředků přidělených na program Horizont 2020, např. práce spojené s rozvojem aplikací odvozených od těchto systémů. Tyto práce umožní optimalizovat využití služeb poskytovaných v rámci programů Galileo a EGNOS, zajistit návratnost investic ze strany Unie v oblasti sociálních a ekonomických výhod a posílit know-how podniků Unie v oblasti družicové navigace. Komise by měla zajistit transparentnost a přehlednost, pokud jde o různé zdroje financování pro různé aspekty programů.

(24)

Příjmy ze systémů pocházející zejména z komerčních služeb, které poskytuje systém zavedený v rámci programu Galileo, by nicméně měla vybírat Unie, aby bylo zajištěno částečné uhrazení předchozích investic, a tyto příjmy by měly sloužit k podpoře cílů programů Galileo a EGNOS. Ve smlouvách uzavřených se soukromými subjekty by však mělo být možné stanovit mechanismus rozdělení těchto příjmů.

(25)

Ve snaze zabránit nárůstu nákladů a zpožděním, která se u programů Galileo a EGNOS v minulosti objevila, je nezbytné usilovat o lepší kontrolu rizik, která by mohla způsobit navýšení nákladů či zpoždění, jak požaduje Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 8. června 2011 o přezkumu evropských družicových navigačních programů v polovině období: hodnocení provádění, budoucí výzvy a perspektivy financování (8) a Rada ve svých závěrech ze dne 31. března 2011 a jak vyplývá ze sdělení Komise ze dne 29. června 2011 nazvaného „Rozpočet – Evropa 2020“.

(26)

Řádná veřejná správa programů Galileo a EGNOS vyžaduje na jedné straně přísné rozdělení povinností a úkolů zejména mezi Komisi, Agenturu pro evropský GNSS a Evropskou kosmickou agenturu (ESA) a na straně druhé postupné přizpůsobování správy potřebám provozu systémů.

(27)

Komise by jakožto zástupce Unie, která v zásadě sama zajišťuje financování programů Galileo a EGNOS a která je vlastníkem systémů, měla nést odpovědnost za průběh programů a zajišťovat jejich celkový dohled. Měla by tedy spravovat finanční prostředky přidělené na programy na základě tohoto nařízení, dohlížet na provádění všech činností programů a zajistit jasné rozdělení povinností a úkolů zejména mezi Agenturu pro evropský GNSS a agenturu ESA. Za tím účelem je třeba Komisi pověřit kromě těchto obecných úkolů a jiných úkolů, které jí ukládá toto nařízení, určitými konkrétními úkoly. Ve snaze optimalizovat zdroje a pravomoci různých zúčastněných stran by Komise měla některé úkoly přenést prostřednictvím pověřovacích smluv v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(28)

S ohledem na význam pozemní infrastruktury systémů pro programy Galileo a EGNOS a její dopad na bezpečnost systémů by určení umístění této infrastruktury mělo představovat jeden ze zvláštních úkolů Komise. Pozemní infrastruktura systémů by i nadále měla být zaváděna na základě otevřeného a transparentního procesu. Umístění této infrastruktury by mělo být určeno s ohledem na zeměpisná a technická omezení spolu s optimálním zeměpisným rozšířením této pozemní infrastruktury a na případnou existenci stávajících zařízení a vybavení vhodných pro příslušné úkoly a rovněž při zajištění souladu s bezpečnostními potřebami každé pozemní stanice a s vnitrostátními bezpečnostními požadavky každého členského státu.

(29)

Agentura pro evropský GNSS byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 (9) za účelem dosažení cílů programů Galileo a EGNOS a provádění některých úkolů spojených s průběhem těchto programů. Jedná se o agenturu Unie, jež má jako subjekt ve smyslu nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 povinnosti stanovené pro agentury Unie. Měly by jí být přiděleny úkoly související s bezpečností programů a jejím případným jmenováním příslušným orgánem PRS. Měla by rovněž přispívat k podpoře systémů a jejich uvedení na trh, a to včetně navázání kontaktů s uživateli a potenciálními uživateli služeb poskytovaných v rámci programů Galileo a EGNOS, a shromažďovat informace o jejich požadavcích a o vývoji na trhu družicové navigace. Kromě toho je třeba, aby vykonávala úkoly, které jí Komise svěří prostřednictvím jedné či více pověřovacích smluv pro různé zvláštní úkoly související s programy, zejména úkoly související s fázemi využívání systémů, včetně řízení provozních činností programů, podporou aplikací a služeb na trhu družicové navigace a podporou vývoje základních prvků týkajících se programů. Aby Komise jakožto zástupce Unie mohla plně vykonávat své právo auditu, měly by tyto pověřovací smlouvy zahrnovat obecné podmínky pro správu finančních prostředků svěřených Agentuře pro evropský GNSS.

Odpovědnost za plnění úkolů spojených s řízením provozních činností programů Galileo a EGNOS a za jejich využívání by na Agenturu pro evropský GNSS měla být přenesena postupně a pod podmínkou úspěšného dokončení zprávy o náležitém předání, ale i připravenosti Agentury pro evropský GNSS převzít tyto úkoly, aby byla zajištěna kontinuita programů. V případě programu EGNOS by předání mělo proběhnout nejpozději dne 1. ledna 2014, v případě programu Galileo by k němu mělo dojít v roce 2016.

(30)

Unie by pro zaváděcí fázi programu Galileo měla s agenturou ESA uzavřít pověřovací smlouvu, v níž budou stanoveny úkoly agentury ESA pro tuto fázi. Komise jakožto zástupce Unie by měla vynaložit veškeré úsilí na to, aby tuto pověřovací smlouvu uzavřela do šesti měsíců po uplynutí data použitelnosti tohoto nařízení. Aby Komise mohla plně vykonávat své právo auditu, měla by pověřovací smlouva zahrnovat obecné podmínky pro správu finančních prostředků svěřených agentuře ESA. Pokud se jedná o činnosti financované výhradně Unií, měly by tyto podmínky zajišťovat kontrolu na stejné úrovni, jaká by byla vyžadována v případě, že by agentura ESA byla agenturou Unie.

(31)

Pro fázi využívání programů Galileo a EGNOS by Agentura pro evropský GNSS měla s agenturou ESA uzavřít pracovní ujednání stanovující úkoly této agentury v rozvíjení budoucí generace systémů a při poskytování technické podpory ve vztahu ke stávající generaci systémů. Tato ujednání by měla být v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012. Tato ujednání by neměla zahrnovat úlohu agentury ESA při činnostech týkajících se výzkumu a technologií, ani v raných fázích činností v oblasti vývoje a výzkumu souvisejících s infrastrukturou budovanou v rámci programů Galileo a EGNOS. Tyto činnosti by měly být financovány mimo rozpočet přidělený na programy, a to například z finančních prostředků přidělených na program Horizont 2020.

(32)

Odpovědnost za průběh programů Galileo a EGNOS zahrnuje zejména odpovědnost za jejich bezpečnost, za bezpečnost systémů i jejich provoz. Kromě případů, kdy je použita společná akce Rady 2004/552/SZBP (10), u níž je třeba provést přezkum za účelem zohlednění změn programů Galileo a EGNOS, jejich řízení a změn Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie zavedených Lisabonskou smlouvou, nese odpovědnost za bezpečnost Komise, a to i přesto, že některé úkoly týkající se bezpečnosti jsou svěřeny Agentuře pro evropský GNSS. Komise má zejména uplatňovat mechanismy pro zajištění odpovídající koordinace mezi různými subjekty pověřenými úkoly týkajícími se bezpečnosti.

(33)

Při uplatňování tohoto nařízení by Komise ve věcech souvisejících s bezpečností měla vést konzultace s příslušnými odborníky v oblasti bezpečnosti z členských států.

(34)

Vzhledem ke specifickým kompetencím a k jejím pravidelným kontaktům se správami třetích zemí a mezinárodními agenturami se má za to, že ESVČ by mohla být orgánem, který bude Komisi nápomocen při provádění některých úkolů týkajících se bezpečnosti systémů a programů Galileo a EGNOS v oblasti vnějších vztahů v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU (11). Komise by měla zajistit, aby ESVČ plně vykonávala své činnosti při provádění bezpečnostních úkolů v oblasti vnějších vztahů. Za tímto účelem by ESVČ měla být poskytnuta veškerá nezbytná technická podpora.

(35)

V zájmu zajištění bezpečného předávání informací v rámci působnosti tohoto nařízení by příslušné bezpečnostní předpisy měly pro utajované informace EU poskytovat stejný stupeň ochrany, který je zajištěn bezpečnostními předpisy stanovenými v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (12) a bezpečnostními předpisy Rady stanovenými v přílohách rozhodnutí Rady 2013/488/EU (13). Každý členský stát by měl zajistit, aby se jeho vnitrostátní bezpečnostní předpisy vztahovaly na všechny fyzické osoby s bydlištěm na jejich území a na všechny právnické osoby usazené na jejich území, jež přicházejí do styku s utajovanými informacemi EU týkajícími se programů Galileo a EGNOS. Bezpečnostní předpisy agentury ESA a rozhodnutí vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 15. června 2011 (14) by měly být považovány za rovnocenné s bezpečnostními předpisy stanovenými v příloze rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom a bezpečnostními předpisy stanovenými v přílohách rozhodnutí 2013/488/EU.

(36)

Tímto nařízením nejsou dotčena stávající ani budoucí pravidla přístupu k dokumentům přijatá v souladu s čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Toto nařízení by rovněž nemělo být chápáno tak, že ukládá členským státům povinnost nezohledňovat své ústavní požadavky, pokud jde o přístup k dokumentům.

(37)

Pro přidělování prostředků Unie vyčleněných na programy Galileo a EGNOS, jejichž výše představuje maximální limit, který by Komise neměla překročit, je nezbytné, aby byly používány účinné postupy zadávání zakázek a zejména aby byly vyjednány smlouvy, kterými se docílí optimálního využívání zdrojů a spolehlivého splnění zadání, plynulé kontinuity programů, řízení rizik a plnění navrženého časového rozvrhu. O dodržení těchto požadavků by měl usilovat příslušný zadavatel.

(38)

Vzhledem k tomu, že programy Galileo a EGNOS bude v zásadě financovat Unie, mělo by být zadávání veřejných zakázek v jejich rámci v souladu s pravidly Unie pro veřejné zakázky a mělo by být především zaměřeno na optimalizaci zdrojů, kontrolu nákladů, snížení rizik, zvýšení účinnosti a snížení závislosti na jednotlivých dodavatelích. Je třeba, aby byla zajištěna otevřená a spravedlivá hospodářská soutěž v celém dodavatelském řetězci umožňující vyváženou účast různých průmyslových odvětví na všech úrovních, zejména nových účastníků a malých a středních podniků. Je třeba zabránit možnému zneužití dominace a zabránit dlouhodobé závislosti na jednom dodavateli. S cílem zmírnit rizika programů, zabránit závislosti na jediném dodavateli a zajistit lepší celkovou kontrolu programů, jejich nákladů a časového rozvrhu je třeba, aby kdykoli je to možné, byly dodávky zajišťovány z více zdrojů. Ve všech oblastech týkajících se družicové navigace by navíc v souladu s mezinárodními dohodami, jejichž je Unie stranou, měl být chráněn a podporován rozvoj evropského průmyslu. Nebezpečí nedostatečného plnění zakázky nebo jejího neplnění je třeba co nejvíce zmírnit. Dodavatelé by za tímto účelem měli prokázat udržitelnost svého smluvního plnění, pokud jde o přijaté závazky a dobu trvání smlouvy. Zadavatel by proto měl v případě potřeby upřesnit požadavky týkající se spolehlivosti dodávek a poskytování služeb.

Zadavatel kromě toho může v případě nákupu zboží a služeb citlivé povahy podmínit tento nákup zvláštními požadavky, zejména za účelem zajištění bezpečnosti informací. Průmyslová odvětví Unie by měla mít možnost využívat v případě určitých prvků a služeb i zdrojů mimo území Unie v případě prokazatelných zásadních výhod, pokud jde o kvalitu a náklady, ovšem při zohlednění strategické povahy programů a požadavků Unie na bezpečnost a kontrolu vývozu. Je třeba využít investic i získaných zkušeností a odborné způsobilosti v oblasti průmyslu včetně těch, které byly získány ve fázích definování, vývoje a ověřování programů, a zároveň zajistit, že nedojde k narušení pravidel pro výběrová řízení.

(39)

V zájmu lepšího vyhodnocení celkových nákladů spojených se zadávaným výrobkem, službou nebo prací, včetně souvisejících dlouhodobých provozních nákladů, je třeba při zadávání zakázek ve vhodných případech, pokud se jedná o zadávání zakázek založené na kritériu hospodářsky nejvýhodnější zakázky, zohlednit celkové náklady v průběhu doby životnosti zadávaného výrobku, služby nebo práce, a to za použití přístupu založeného na nákladové účinnosti, jako je zjištění nákladů v průběhu životního cyklu. Zadavatel by pro tento účel měl zajistit, aby metoda, která má být použita pro výpočet nákladů spojených s dobou životnosti výrobku, služby nebo práce, byla výslovně uvedena v zadávací dokumentaci nebo v oznámení o zakázce a aby umožňovala ověřit přesnost informací poskytovaných zhotovitelem.

(40)

Družicová navigace je komplexní a neustále se vyvíjející technologií. Z toho pro veřejné zakázky uzavírané v rámci programů Galileo a EGNOS plynou nejistoty a rizika, a to zejména pokud se tyto zakázky mohou týkat dlouhodobého zařízení nebo poskytování služeb. Tyto charakteristiky vyžadují, aby se na veřejné zakázky vedle pravidel stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vztahovala i zvláštní opatření. Jestliže má jeden nebo více podniků již před nabídkovým řízením k dispozici důvěrné informace o činnostech týkajících se tohoto nabídkového řízení, měl by mít zadavatel možnost stanovit nové rovné podmínky hospodářské soutěže. Měl by též mít možnost zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části, doplnit zakázku za určitých podmínek v rámci jejího plnění dodatkem nebo i určit minimální podíl, který má být zadán subdodavateli. Z důvodů technických nejistot, které jsou pro programy Galileo a EGNOS charakteristické, nemohou být ceny veřejných zakázek vždy přesně dopředu stanoveny, a proto se jeví jako vhodné, aby zakázky byly smlouvy o zakázce byly uzavírány ve formě, kdy není stanovena pevná a definitivní cena, a aby obsahovaly ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie.

(41)

V souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii by se členské státy měly zdržet všech opatření, jež by mohla poškodit programy Galileo a EGNOS nebo služby. Rovněž je třeba objasnit, že dotčené členské státy by měly učinit veškerá nezbytná opatření s cílem zajistit ochranu pozemních stanic nacházejících se na jejich územích. Kromě toho by členské státy a Komise měly společně s příslušnými mezinárodními subjekty a regulačními orgány usilovat o zajištění toho, aby rádiové spektrum nezbytné pro systém vytvořený v rámci programu Galileo bylo dostupné a aby bylo chráněno způsobem, který umožní plný rozvoj a využívání aplikací, jež jsou na tomto systému založeny, v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU (15).

(42)

S ohledem na světový rozměr systémů je důležité, aby Unie mohla v rámci programů Galileo a EGNOS uzavírat se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi dohody v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování Evropské unie, kterými zajistí především jejich řádný průběh, projednání některých otázek týkajících se bezpečnosti a zpoplatnění, optimalizaci služeb pro občany Unie a uspokojí potřeby třetích zemí a mezinárodních organizací. Případně je rovněž užitečné stávající dohody upravit v souladu s vývojem programů Galileo a EGNOS. Při přípravě nebo provádění těchto dohod může Komise v mezích úkolů, které jí byly svěřeny tímto nařízením, požádat o pomoc ESVČ, ESA a Agenturu pro evropský GNSS.

(43)

Je třeba potvrdit, že Komise může při plnění některých svých úkolů, které nejsou regulačního rázu, případně a je-li to nezbytné využít technické pomoci některých externích subjektů. Tutéž technickou pomoc mohou při plnění úkolů, které jim byly svěřeny na základě tohoto nařízení, využívat i jiné subjekty zapojené do veřejné správy programů Galileo a EGNOS.

(44)

Unie je založena na dodržování základních práv a zejména články 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie výslovně uznávají základní právo na soukromí a ochranu osobních údajů. V rámci programů Galileo a EGNOS by měla být zajištěna ochrana osobních údajů a soukromí.

(45)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případně správních a finančních sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(46)

Je důležité pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o provádění programů Galileo a EGNOS, zejména pokud jde o řízení rizik, náklady, časový rozvrh a plnění. Evropský parlament, Rada a Komise kromě toho zasednou v interinstitucionální skupině odborníků pro Galileo v souladu se společným prohlášením o interinstitucionální skupině odborníků pro Galileo, které je zveřejněné společně s tímto nařízením.

(47)

Komise by měla na základě dohodnutých ukazatelů hodnotit účinnost a efektivitu přijatých opatření pro účely realizace cílů programů Galileo a EGNOS.

(48)

Ve snaze zajistit bezpečnost systémů a jejich fungování je třeba na Komisi přenést pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie v souvislosti s hlavními cíli nezbytnými k zajištění bezpečnosti systémů a jejich fungování. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(49)

Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, aby se zajistily jednotné podmínky provádění tohoto nařízení. Tyto pravomoci je třeba vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (16).

(50)

V zájmu řádné veřejné správy, která vyžaduje, aby byla zaručena jednotnost řízení programů Galileo a EGNOS, rychlejší přijímání rozhodnutí a rovný přístup k informacím, by zástupci Agentury pro evropský GNSS a agentury ESA měli mít možnost podílet se na činnostech Výboru pro evropské programy GNSS (dále jen "výbor"), jenž má být nápomocen Komisi, jako pozorovatelé. Ze stejných důvodů by se na pracích tohoto výboru, s výhradou bezpečnostních omezení a v souladu s ustanoveními takové dohody, mohli podílet i zástupci třetích zemí nebo mezinárodních organizací, které uzavřely mezinárodní dohodu s Unií. Tito zástupci Agentury pro evropský GNSS, agentury ESA, třetích zemí a mezinárodních organizací nejsou oprávnění účastnit se hlasování výboru.

(51)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení a využití systémů družicové navigace, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, protože přesahuje finanční a technické možnosti jednotlivých členských států, a vzhledem k jeho rozsahu nebo účinkům jej tedy může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SEU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.

(52)

Společný podnik Galileo, který byl zřízen nařízením Rady (ES) č. 876/2002 (17), svou činnost ukončil dne 31. prosince 2006. Nařízení (ES) č. 876/2002 by proto mělo být zrušeno.

(53)

Vzhledem k potřebě hodnocení programů Galileo a EGNOS a k rozsahu změn, které mají být v nařízení (ES) č. 683/2008 provedeny, a v zájmu přehlednosti a právní jistoty by nařízení (ES) č. 683/2008 mělo být zrušeno,

(1)

Víceletý akční program pro oblast daní, který platil před rokem 2014, významně přispěl k usnadnění a posílení spolupráce mezi daňovými orgány v rámci Unie. Orgány daňové správy zúčastněných zemí uznaly přidanou hodnotu tohoto programu, mimo jiné pro ochranu finančních zájmů členských států Unie a daňových poplatníků. Úkoly pro nadcházející desetiletí bude možné vyřešit jen tehdy, pokud se budou členské státy zajímat i o dění za hranicemi svého správního území a intenzivně spolupracovat se svými protějšky. Program Fiscalis, který provádí Komise ve spolupráci se zúčastněnými zeměmi, nabízí členským státům unijní rámec pro rozvoj této spolupráce, což je nákladově efektivnější, než kdyby si každý členský stát zřídil svůj vlastní rámec pro spolupráci na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni. Je tudíž vhodné zajistit pokračování tohoto programu zavedením nového programu ve stejné oblasti.

(2)

Program Fiscalis 2020 zavedený tímto nařízením a jeho úspěšnost mají za současné ekonomické situace zásadní význam a měly by podpořit spolupráci v daňových záležitostech.

(3)

Očekává se, že činnosti v rámci programu Fiscalis 2020, tedy evropské informační systémy, jak jsou definovány v tomto nařízení, společné akce pro úředníky daňových orgánů a iniciativy v oblasti společné odborné přípravy, přispějí k naplňování strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění tím, že posílí fungování vnitřního trhu, poskytnou rámec na podporu činností pro zvýšení administrativní kapacity daňových orgánů a podnítí technický pokrok a inovace. Tím, že program Fiscalis 2020 poskytne rámec pro činnosti, které se zaměřují na účinnější fungování daňových orgánů, posilují konkurenceschopnost podniků, podporují zaměstnanost a přispívají k ochraně finančních a hospodářských zájmů členských států Unie a daňových poplatníků, zároveň aktivně posílí fungování systémů zdanění na vnitřním trhu a současně přispěje k postupnému odstranění existujících překážek a narušení na vnitřním trhu.

(4)

Oblast působnosti programu Fiscalis 2020 by měla být sladěna s aktuálními potřebami, aby se zaměřovala na všechny daně harmonizované na úrovní Unie a na další daně, pokud jsou důležité pro vnitřní trh a pro správní spolupráci mezi členskými státy.

(5)

S cílem podpořit proces přistoupení a přidružení třetích zemí by měly mít přistupující a kandidátské země i potenciální kandidátské země a partnerské země evropské politiky sousedství možnost účasti na programu Fiscalis 2020, jestliže budou splněny určité podmínky a pokud svojí účastí podpoří pouze činnosti v rámci programu Fiscalis 2020, které jsou zaměřené na boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům a na řešení problematiky agresivního daňového plánování. Vzhledem ke zvyšující se míře vzájemné propojenosti světového hospodářství by program Fiscalis 2020 měl nadále nabízet možnost přizvat externí odborníky, aby přispívali k činnostem v rámci programu Fiscalis 2020. Externí odborníci, jako jsou například zástupci orgánů státní správy, hospodářské subjekty a jejich organizace nebo zástupci mezinárodních organizací, by měli být přizváni pouze v případě, že je jejich příspěvek považován za zásadní pro dosažení cílů programu Fiscalis 2020.

(6)

Cíle a priority programu Fiscalis 2020 odrážejí problémy a úkoly, které bude v oblasti daní nutné řešit v příštím desetiletí. Program Fiscalis 2020 by měl i nadále hrát roli v takových klíčových oblastech, jako jsou soudržné provádění právních předpisů Unie v oblasti daní, zabezpečení výměny informací a podpora správní spolupráce a posílení administrativní kapacity daňových orgánů. Vzhledem k dynamice problémů souvisejících s nově určenými úkoly je třeba klást větší důraz na podporu boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování. Důraz by měl být kladen rovněž na snižování administrativní zátěže daňových orgánů a nákladů na dosažení souladu pro daňové poplatníky a předcházení situacím dvojího zdanění.

(7)

Na operační úrovni by měl program Fiscalis 2020 zavést, provozovat a podporovat evropské informační systémy a činnosti v oblasti správní spolupráce, prohloubit dovednosti a schopnosti daňových úředníků, posílit pochopení a provádění právních předpisů Unie v oblasti daní a podpořit zdokonalování správních postupů a sdílení a šíření osvědčených správních praktik. Těchto cílů by mělo být dosahováno s důrazem na podporu boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování.

(8)

Nástroje programu, které se používaly před programem Fiscalis 2020, by měly být doplněny, aby náležitě reagovaly na úkoly, před nimiž budou daňové orgány v následujícím desetiletí stát, a aby nadále zůstaly v souladu s vývojem právních předpisů Unie. Program Fiscalis 2020 by měl zahrnovat dvoustranné nebo mnohostranné kontroly a jiné formy správní spolupráce zavedené v příslušných právních předpisech Unie týkajících se správní spolupráce; skupiny odborníků; akce k budování kapacit veřejné správy, které členským státům, jež čelí zvláštním a mimořádným okolnostem ospravedlňujícím přijetí takových cílených akcí, poskytnou konkrétní a specializované instrukce v oblasti daní; a v případě potřeby studie a společné komunikační činnosti na podporu provádění právních předpisů Unie v oblasti daní.

(9)

Evropské informační systémy hrají klíčovou roli ve vzájemném propojování daňových orgánů a tím také v posilování systémů zdanění v rámci Unie, a proto by měly být v rámci programu Fiscalis 2020 i nadále financovány a zlepšovány. Kromě toho by mělo být možné do programu Fiscalis 2020 zařadit i nové daňové informační systémy zřízené podle právních předpisů Unie. Evropské informační systémy by měly být ve vhodných případech založeny na sdílených vývojových modelech a sdílené informační architektuře.

(10)

V souvislosti s širším pojetím zlepšování správní spolupráce a s podporou boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování může být účelné, aby Unie uzavřela dohody se třetími zeměmi, aby tyto země mohly využívat unijní složky evropských informačních systémů a mohly si tak s členskými státy v rámci dvoustranných dohod o daňových otázkách bezpečně vyměňovat informace.

(11)

V rámci programu Fiscalis 2020 by měly být rovněž realizovány činnosti v oblasti společné odborné přípravy. Program Fiscalis 2020 by měl zúčastněné země nadále podporovat v prohlubování odborných dovedností a znalostí týkajících se daní, a to prostřednictvím posíleného, společně vyvinutého obsahu odborné přípravy, který bude zaměřen na daňové úředníky a hospodářské subjekty. Za tímto účelem by se současná koncepce programu Fiscalis 2020 v oblasti společné odborné přípravy, která se dosud zakládala zejména na rozvoji centrálního elektronického vzdělávání, měla vyvinout v mnohostranný program Unie pro podporu odborné přípravy.

(12)

Program Fiscalis 2020 by měl být v platnosti po dobu sedmi let, aby bylo jeho trvání sladěno s platností víceletého finančního rámce stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (2).

(13)

Toto nařízení stanoví finanční krytí pro celou dobu trvání programu Fiscalis 2020, které představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (3).

(14)

V souladu se závazkem, který si Komise pro dosažení soudržnosti a zjednodušení programů financování stanovila ve sdělení Komise o přezkumu rozpočtu z roku 2010, je třeba zdroje sdílet s ostatními nástroji Unie pro financování, jestliže předpokládané činnosti v rámci programu Fiscalis 2020 sledují cíle, které jsou společné různým nástrojům financování, avšak s vyloučením dvojího financování.

(15)

Opatření nezbytná pro finanční provádění tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (4) a s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (5).

(16)

Zúčastněné země by měly nést náklady na vnitrostátní prvky programu Fiscalis 2020, mezi něž patří mimo jiné neunijní složky evropských informačních systémů, a na odbornou přípravu, která není součástí iniciativ v oblasti společné odborné přípravy.

(17)

S ohledem na význam plného zapojení zúčastněných zemí do společných akcí může míra spolufinancování činit až 100 % způsobilých nákladů, pokud jde o náklady na cestování a ubytování, náklady související s organizováním akcí a denní příspěvky, je-li to nutné v zájmu plného dosažení cílů programu Fiscalis 2020.

(18)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí.

(19)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o sestavování ročních pracovních programů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).

(20)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení víceletého programu, který má zlepšit fungování systémů zdanění na vnitřním trhu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, protože členské státy nemohou účinně zajistit spolupráci a koordinaci potřebnou pro dosažení tohoto cíle, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(21)

Při provádění programu Fiscalis 2020 by Komisi měl být nápomocen výbor pro program Fiscalis 2020.

(22)

V zájmu usnadnění hodnocení programu Fiscalis 2020 by měl být od samotného začátku zaveden odpovídající rámec pro sledování výsledků dosažených programem Fiscalis 2020. Komise by měla společně se zúčastněnými zeměmi stanovit přizpůsobitelné ukazatele a předem stanovené základní hodnoty pro sledování výsledků činností v rámci programuFiscalis 2020. Mělo by být provedeno hodnocení v polovině období zaměřené na dosahování cílů programu Fiscalis 2020, jeho účinnost a přidanou hodnotu na evropské úrovni. Závěrečné hodnocení by dále mělo posoudit dlouhodobý dopad a udržitelnost výsledků programu Fiscalis 2020. Měla by být zajištěna plná transparentnost spojená s pravidelným podáváním zpráv o sledování a s předkládáním hodnotících zpráv Evropskému parlamentu a Radě.

(23)

Zpracovávání osobních údajů prováděné v členských státech v souvislosti s tímto nařízením a pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých veřejných orgánů určených členskými státy, se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (7). Zpracovávání osobních údajů prováděné Komisí v rámci tohoto nařízení a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (8). Výměna nebo předávání informací příslušnými orgány by se měly uskutečňovat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici 95/46/ES a výměna nebo předávání informací ze strany Komise by se měly uskutečňovat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001.

(24)

Toto nařízení nahrazuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1482/2007/ES (9). Uvedené rozhodnutí by proto mělo být zrušeno,

(1)

Komise v březnu roku 2010 přijala sdělení nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“(dále jen „strategie Evropa 2020“). Toto sdělení v červnu 2010 schválila Evropská rada. Strategie Evropa 2020 reaguje na hospodářskou krizi a jejím záměrem je připravit Unii na příští desetiletí. Vytyčuje pět ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky, zaměstnanosti, inovací, vzdělávání a sociálního začlenění, jichž má být dosaženo do roku 2020, a identifikuje klíčové hybatele růstu, jež mají dodat Unii větší dynamiku a větší konkurenceschopnost. Zdůrazňuje také význam posílení růstu evropského hospodářství při současném zajištění vysoké míry zaměstnanosti, nízkouhlíkového a energeticky účinného hospodářství účinně využívajícího zdroje a sociální soudržnosti. Zásadní úlohu při dosahování cílů strategie Evropa 2020 by měly hrát malé a střední podniky. Vypovídá o tom skutečnost, že malé a střední podniky jsou zmiňovány v šesti ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020.

(2)

Jednou z nejvyšších priorit je, aby ústřední roli při generování hospodářského růstu v Unii měly podniky, zejména podniky malé a střední, a proto přijala Komise v říjnu 2010 sdělení nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“, ke kterému se přihlásila Rada v prosinci roku 2010. Jedná se o jednu ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. Sdělení stanoví strategii, jejímž cílem je podpořit růst a pracovní místa zachováním a podporou silné, diverzifikované a konkurenceschopné průmyslové základny v Evropě, zejména zlepšováním rámcových podmínek pro podniky a posilováním některých aspektů vnitřního trhu, včetně služeb souvisejících s podnikáním.

(3)

V červnu roku 2008 přijala Komise sdělení nazvané „Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu“, které Rada uvítala na zasedání v prosinci roku 2008. Small Business Act (dále jen „iniciativa SBA“) poskytuje komplexní politický rámec pro malé a střední podniky, podporuje podnikání a právně a politicky zakotvuje zásadu „zelenou malým a středním podnikům“, aby se posílila konkurenceschopnost malých a středních podniků. Iniciativa SBA stanoví deset zásad a vytyčuje politická a legislativní opatření na podporu potenciálu malých a středních podniků pro růst a vytváření pracovních míst. Provádění iniciativy SBA přispívá k dosažení cílů strategie Evropa 2020. Některá opatření pro malé a střední podniky již byla stanovena ve stěžejních iniciativách.

(4)

Iniciativa SBA byla mezitím podrobena přezkumu, který byl zveřejněn v únoru roku 2011 a na jehož základě byly Radou přijaty závěry na zasedání ve dnech 30. a 31. května 2011. Tento přezkum obsahuje přehled o provádění iniciativy SBA a posuzuje potřeby malých a středních podniků, pro něž je za současných hospodářských podmínek stále obtížnější získávat přístup k financování a na trhy. Uvedený přezkum poskytuje přehled o pokroku dosaženém během prvních dvou let uplatňování iniciativy SBA, vytyčuje nová opatření, jež mají umožnit vyrovnat se s problémy plynoucími z hospodářské krize, na něž poukázaly zúčastněné subjekty, navrhuje způsoby, jak zlepšit využití a provádění iniciativy SBA, a jasně stanoví úlohu zúčastněných subjektů a podnikatelských organizací hrajících důležitou úlohu v praxi. Specifické cíle programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků by měly zohledňovat priority stanovené v uvedeném přezkumu. Je důležité zajistit, aby bylo provádění programu koordinováno s prováděním iniciativy SBA.

Zejména je třeba, aby opatření v rámci specifických cílů přispívala k naplňování výše uvedených deseti zásad a k provádění nových akcí vymezených během přezkumu iniciativy SBA.

(5)

Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (3) stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020. Tento víceletý finanční rámec popisuje, jak bude dosaženo politických cílů zvyšování růstu a vytváření většího počtu pracovních míst v Evropě, vytváření nízkouhlíkového hospodářství, která bere větší ohled na životní prostředí, a Unie hrající významnou úlohu na mezinárodní scéně.

(6)

Aby se přispělo k posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků Unie, zejména malých a středních podniků, k podpoře stávajících malých a středních podniků, k povzbuzení podnikatelské kultury a podpoře růstu malých a středních podniků, k pokroku ve vytváření znalostní společnosti a k rozvoji založenému na vyváženém hospodářském růstu, by měl být zaveden Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (dále jen „program COSME“).

(7)

V souladu se sdělením Komise ze dne 8. února roku 2012 nazvaným „Agenda pro zjednodušení víceletého finančního rámce na období 2014–2020“ by se měl program COSME přednostně zabývat problematikou tohoto zjednodušení. Vynakládání finančních prostředků Unie a členských států na podporu konkurenceschopnosti podniků a malých a středních podniků by mělo být lépe koordinováno, aby byla zajištěna doplňkovost, větší účinnost a viditelnost a rovněž aby bylo dosaženo lepší rozpočtové součinnosti.

(8)

Komise se zavázala, že téma klimatu bude mít významné místo ve výdajových programech Unie a že nejméně 20 % rozpočtu Unie bude směřovat na cíle související s touto problematikou. Je důležité zajistit, aby zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jejím dopadům, jakož i prevence rizik hrály důležitou úlohu při přípravě, koncipování a provádění programu COSME. Opatření obsažená v tomto nařízení by měla přispět k prosazování přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství a společnosti, které se dokáží vyrovnat se změnou klimatu.

(9)

Z rozhodnutí Rady 2001/822/ES (4) vyplývá, že subjekty a orgány zámořských zemí a území jsou způsobilé pro účast na programu COSME.

(10)

Smyslem politiky Unie v oblasti konkurenceschopnosti je takové nasměrování politiky a vytvoření institucionálního uspořádání, které vytvoří podmínky pro udržitelný růst podniků, zejména malých a středních podniků. Dosažení konkurenceschopnosti a udržitelnosti vyžaduje schopnost dosáhnout hospodářské konkurenceschopnosti a růstu podniků v souladu s cíli udržitelného rozvoje a tuto konkurenceschopnost a růst udržet. Vyšší produktivita, včetně produktivity zdrojů a energetické produktivity, je hlavním zdrojem udržitelného růstu příjmu. Konkurenceschopnost rovněž závisí na schopnosti firem plně využívat příležitostí, které nabízí například vnitřní trh. Zvláště důležité je to pro malé a střední podniky, které představují 99 % podniků v Unii, aktuálně poskytují dvě ze tří pracovních míst v soukromém sektoru a 80 % nově vytvořených pracovních míst a přispívají více než polovinou k celkové přidané hodnotě, kterou vytvářejí podniky v Unii. Malé a střední podniky jsou zásadním hybatelem hospodářského růstu, zaměstnanosti a sociální integrace.

(11)

Podle sdělení Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvaném „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ by politiky podporující přechod k ekologickému hospodářství, jako je politika účinného využívání zdrojů, politika energetické účinnosti a politika v oblasti změny klimatu, mohly do roku 2020 vytvořit více než pět milionů pracovních míst, a to zejména v odvětví malých a středních podniků. S ohledem na tuto skutečnost by specifické akce v rámci programu COSME mohla zahrnovat podporu vývoje udržitelných produktů, služeb, technologií a postupů, jakož i účinného využívání zdrojů a energetické účinnosti a sociální odpovědnosti podniků.

(12)

Konkurenceschopnost se dostala v posledních letech do ohniska tvorby politiky Unie, neboť selhání trhu a politická a institucionální selhání snižují konkurenceschopnost podniků v Unii, zejména malých a středních podniků.

(13)

Program COSME by se proto měl zaměřit na selhání trhu, jež ovlivňují konkurenceschopnost ekonomiky Unie v celosvětovém měřítku a jež oslabují schopnost podniků, zejména malých a středních podniků, soutěžit se svými protějšky v jiných částech světa.

(14)

Program COSME by měl být věnován především malým a středním podnikům, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES (5). Při uplatňování tohoto nařízení by měla Komise konzultovat všechny příslušné zúčastněné subjekty, včetně organizací zastupujících malé a střední podniky. Zvláštní pozornost je třeba věnovat mikropodnikům, podnikům, které se zabývají řemeslnými činnostmi, samostatně výdělečně činným osobám, svobodným povoláním a sociálním podnikům. Pozornost je třeba věnovat rovněž potenciálním, novým a mladým podnikatelům a podnikatelkám a také dalším specifickým cílovým skupinám, jako jsou starší lidé, migranti a podnikatelé, kteří jsou příslušníky sociálně znevýhodněných nebo zranitelných skupin, například zdravotně postiženým, a dále podpoře převádění podniků, zakládání podniků za účelem komercializace výsledků výzkumu, zakládání podniků na základě oddělení od mateřského podniku a druhých šancí pro podnikatele.

(15)

Mnohé z problémů Unie v oblasti konkurenceschopnosti souvisejí s tím, že malé a střední podniky obtížně získávají přístup k financování, protože zápasí s prokazováním své úvěruschopnosti a obtížně se dostávají k rizikovému kapitálu. Tyto obtíže mají nepříznivý dopad na úroveň a kvalitu nově zakládaných podniků a na růst a míru přežití podniků i na ochotu nových podnikatelů převzít životaschopné podniky v rámci jejich převodu nebo přechodu. Finanční nástroje Unie zavedené na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES (6) prokázaly svůj pozitivní přínos a pomohly nejméně 220 000 malých a středních podniků. Větší přínos navrhovaných finančních nástrojů pro Unii spočívá mimo jiné v posílení vnitřního trhu z hlediska rizikového kapitálu, v rozvoji celoevropského finančního trhu pro malé a střední podniky a v řešení selhání trhu, která nemohou členské státy vyřešit. Akce Unie by měly být soudržné a konzistentní, měly by doplňovat finanční nástroje členských států pro malé a střední podniky, poskytovat pákový efekt a zamezit narušení trhu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (7). Subjekty, které budou pověřeny prováděním akcí, by měly zajistit, že se akce budou vzájemně doplňovat, a zabránit dvojímu financování z prostředků Unie.

(16)

Komise by měla věnovat pozornost viditelnosti financování poskytovaného prostřednictvím finančních nástrojů podle tohoto nařízení, aby se zajistilo, že se o dostupnosti podpory Unie bude vědět a že poskytnutá podpora bude v rámci trhu uznávána. Za tímto účelem by finanční zprostředkovatelé měli mít rovněž povinnost konečným příjemcům výslovně zdůraznit, že financování bylo umožněno prostřednictvím podpory obdržené z finančních nástrojů podle tohoto nařízení. Komise a členské státy by měly přijmout vhodná opatření, a to i prostřednictvím uživatelsky vstřícných on-line systémů, s cílem informovat malé a střední podniky a zprostředkovatele o dostupných finančních nástrojích. Tyto systémy, jejichž součástí by mohl být i jediný portál, by neměly zdvojovat systémy již existující.

(17)

Síť Enterprise Europe Network (dále jen „síť“) prokázala svůj přínos pro evropské malé a střední podniky jako jediné správní či kontaktní místo pro podporu podniků tím, že pomáhá podnikům zlepšovat jejich konkurenceschopnost a využívat obchodní příležitosti na vnitřním trhu i na jiných trzích. Zlepšení účinnosti metodik a pracovních metod a poskytnutí evropského rozměru službám na podporu podnikání může být dosaženo pouze na úrovni Unie. Síť zejména pomáhá malým a středním podnikům nalézt partnery pro spolupráci nebo pro transfery technologií na vnitřním trhu i ve třetích zemích, získat poradenství týkající se zdrojů financování v Unii, právních předpisů Unie a práv duševního vlastnictví a programů Unie na podporu ekologických inovací a udržitelné výroby. Získává také zpětnou vazbu pro potřeby právních předpisů a norem Unie. Její jedinečné odborné poznatky jsou zvlášť důležité pro překonání informačních asymetrií a ke snížení transakčních nákladů spojených s přeshraničními transakcemi.

(18)

Je třeba pokračovat v úsilí s cílem dále optimalizovat kvalitu služeb a výkonnost sítě, zejména pokud jde o informovanost malých a středních podniků a následné využívání nabízených služeb, a to další integrací služeb v oblasti internacionalizace a inovací, posílením spolupráce mezi sítí a regionálními a místními zúčastněnými subjekty z řad malých a středních podniků, konzultacemi s hostitelskými organizacemi a jejich lepším zapojením, snížením byrokracie, zlepšením podpory v oblasti informačních technologií a zviditelněním sítě a jejích služeb v zeměpisných oblastech spadajících do její působnosti.

(19)

Konkurenceschopnost nepříznivě ovlivňuje omezená internacionalizace malých a středních podniků v rámci Evropy i mimo Evropu. Podle některých odhadů v současnosti vyváží nebo v posledních třech letech uskutečnilo vývoz 25 % malých a středních podniků v Unii, a pouze 13 % malých a středních podniků v Unii vyváží pravidelně mimo Unii a pouze 2 % investovaly za hranicemi své domovské země. Průzkum Eurobarometr z roku 2012 navíc prokázal nevyužitý potenciál malých a středních podniků v oblasti růstu na „zelených“ trzích v Unii i mimo ni, pokud jde o internacionalizaci a přístup k veřejným zakázkám. V souladu s iniciativou SBA, která Unii a členské státy vyzvala, aby podporovaly a povzbuzovaly malé a střední podniky k tomu, aby využívaly rostoucích trhů mimo Unii, Unie poskytuje finanční pomoc několika iniciativám, například Středisku pro průmyslovou spolupráci mezi Unií a Japonskem a Poradenskému centru pro malé a střední podniky a práva duševního vlastnictví v Číně. Přidaná hodnota Unie se vytváří podporou spolupráce a nabízením služeb na evropské úrovni, jež doplňují hlavní služby členských států na podporu obchodu, aniž by tyto služby zdvojovaly, a posilují společné úsilí veřejných a soukromých poskytovatelů služeb v této oblasti. Tyto služby by měly zahrnovat informace o právech duševního vlastnictví, normách a pravidlech a příležitostech v oblasti veřejných zakázek. Je třeba plně zohlednit část II závěrů Rady ze dne 6. prosince 2011 nazvaných „Posílení provádění průmyslové politiky v celé EU“ a reagujících na sdělení Komise nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace: Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“. V tomto ohledu by jasně vymezená evropská strategie v oblasti klastrů měla doplňovat vnitrostátní a regionální úsilí zaměřené na pobízení klastrů k dosažení excelence a k mezinárodní spolupráci a současně zohledňovat skutečnost, že vytváření seskupení malých a středních podniků může být jedním z klíčových nástrojů umožňujících posílit jejich schopnost zavádět inovace a začít působit na zámořských trzích.

(20)

Aby se zlepšila konkurenceschopnost podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, musí členské státy a Komise vytvářet příznivé podmínky pro podnikání. Pozornost vyžadují zejména zájmy malých a středních podniků a odvětví, ve kterých jsou malé a střední podniky nejaktivnější. Iniciativy na úrovni Unie jsou rovněž nezbytné za účelem výměny informací a znalostí v evropském měřítku, přičemž zvláště nákladově efektivní mohou v této oblasti být digitální služby. Tato opatření mohou přispět k vytvoření rovných podmínek pro malé a střední podniky.

(21)

Nedostatky, roztříštěnost a zbytečná byrokracie na vnitřním trhu brání občanům, spotřebitelům a podnikům, zejména malým a středním podnikům, naplno využívat jeho přínosů. Proto je naléhavě nutné, aby členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise společně usilovaly o řešení nedostatků v oblasti provádění právních předpisů, přijímání právních předpisů a informovanosti. V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality by měly členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise spolupracovat rovněž na snižování nadbytečné administrativní a regulační zátěže malých a středních podniků a zamezování jejímu vzniku. Akce v rámci programu COSME, který je jediným programem Unie specificky zaměřeným na malé a střední podniky, by měly přispívat k naplňování těchto cílů, a to zejména tím, že budou napomáhat ke zlepšování rámcových podmínek pro podniky. Součástí tohoto úsilí by měly být i kontroly účelnosti a posuzování dopadu financované v rámci programu COSME.

(22)

Dalším faktorem, který ovlivňuje konkurenceschopnost, je poměrně slabý podnikatelský duch v Unii. Samostatně výdělečně činnými by chtělo být pouze 45 % občanů Unie (a méně než 40 % žen) v porovnání s 55 % obyvatel ve Spojených státech a 71 % v Číně (podle průzkumu Eurobarometr o podnikání provedeného v roce 2009). Podle iniciativy SBA by měla být pozornost věnována všem situacím, jimž jsou podnikatelé vystaveni, včetně počáteční fáze, růstové fáze, fáze převodu a úpadku (druhá šance). Vysokou přidanou hodnotu Unie zajišťuje podpora vzdělávání zaměřeného na rozvoj podnikatelských dovedností, jakož i opatření k posílení soudržnosti a konzistentnosti, jako je referenční srovnávání a výměna osvědčených postupů.

(23)

Program Erasmus pro mladé podnikatele byl zahájen s cílem dát novým nebo budoucím podnikatelům příležitost získávat podnikatelské zkušenosti v jiném členském státě než jejich vlastním, a umožnit jim tak rozvíjet svůj podnikatelský talent. Ve spojitosti s cílem zlepšování rámcových podmínek pro podporu podnikání a podnikatelské kultury by Komise měla mít možnost přijímat opatření, která mají pomoci novým podnikatelům zlepšovat jejich schopnosti rozvíjet své podnikatelské know-how, dovednosti a přístupy a zdokonalovat své technologické kapacity a řízení podniků.

(24)

Celosvětová hospodářská soutěž, demografické změny, omezené zdroje a nově vznikající sociální trendy přinášejí výzvy a příležitosti pro různá odvětví, která jsou vystavena globálním výzvám a pro které je typický vysoký podíl malých a středních podniků. Například designérská odvětví se musí přizpůsobovat, aby mohla využívat dosud nevyužitého potenciálu vysoké poptávky po individualizovaných, kreativních a komplexních produktech. Protože se tyto výzvy vztahují na všechny malé a střední podniky v Unii působící v těchto odvětvích, je nezbytné vyvinout jednotné úsilí na úrovni Unie v zájmu dosažení dalšího růstu prostřednictvím iniciativ, které urychlují vývoj nových produktů a služeb.

(25)

Na podporu akcí přijatých v členských státech může program COSME podporovat iniciativy v odvětvových i meziodvětvových oblastech s významným potenciálem pro růst a podnikatelskou činnost, a to zejména oblastech s vysokým podílem malých a středních podniků, urychlující vznik konkurenceschopných a udržitelných odvětví založených na vysoce konkurenceschopných obchodních modelech, zdokonalených produktech a postupech, organizačních strukturách nebo na modifikovaných hodnotových řetězcích. Jak bylo uvedeno ve sdělení Komise ze dne 30. června 2010 nazvaném „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“, které Rada uvítala v říjnu roku 2010, je cestovní ruch jedním z důležitých odvětví ekonomiky Unie. Podniky v tomto odvětví přímo vytvářejí 5 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie. Význam cestovního ruchu uznává i Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), která stanoví pravomoci Unie v této oblasti. Evropské iniciativy v oblasti cestovního ruchu mohou doplnit akce členských států tím, že povzbudí vytváření příznivého prostředí a podpoří spolupráci mezi členskými státy, zejména formou výměny osvědčených postupů. Akce mohou zahrnovat zlepšení znalostní základny cestovního ruchu prostřednictvím poskytování údajů a analýzy a vypracování nadnárodních projektů spolupráce v úzké spolupráci s členskými státy, aniž by byly podnikům v Unii ukládány závazné požadavky.

(26)

Program COSME vymezuje akce pro splnění stanovených cílů, celkové finanční krytí pro dosažení těchto cílů, minimální finanční krytí pro finanční nástroje, různé druhy prováděcích opatření a transparentní opatření pro sledování a hodnocení a na ochranu finančních zájmů Unie.

(27)

Program COSME doplňuje další programy Unie, přičemž každý z nástrojů by se měl řídit vlastními postupy. Nemělo by tak docházet k dvojímu financování týchž způsobilých nákladů. V zájmu dosažení přidané hodnoty a výrazného dopadu unijního financování by se měla rozvíjet úzká součinnost mezi programem COSME a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (8) (dále jen „Horizont 2020“), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (9) (dále jen „strukturálními fondy“) a s ostatními programy Unie.

(28)

Ve všech příslušných iniciativách a akcích, které jsou součástí programu COSME, by měly být brány v úvahu zásady transparentnosti a rovných příležitostí pro ženy a muže. Při těchto iniciativách a akcích je třeba také dbát na dodržování lidských práv a základních svobod pro všechny občany.

(29)

Granty by měly být malým a středním podnikům poskytovány na základě transparentních postupů. Udělení grantů a jejich vyplácení by měly být transparentní, nebyrokratické a v souladu se společnými pravidly.

(30)

Toto nařízení stanoví finanční krytí na celou dobu trvání programu COSME, které má během ročního rozpočtového procesu představovat pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (10).

(31)

Aby bylo zajištěno, že se financování omezí na řešení selhání trhu, politiky a institucí, a s cílem zamezit narušením trhu, mělo by poskytování finančních prostředků z programu COSME být v souladu s pravidly Unie pro poskytování státní podpory.

(32)

Dohoda o Evropském hospodářském prostoru a protokoly k dohodám o přidružení zajišťují účast příslušných zemí v programech Unie. Účast třetích zemí by měla být možná, pokud to stanoví dohody a postupy.

(33)

Je důležité zajistit řádné finanční řízení programu COSME a jeho provádění co nejefektivnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem a současně rovněž zaručit právní jistotu a dostupnost programu COSME pro všechny účastníky.

(34)

Program COSME je třeba sledovat a vyhodnocovat, aby bylo možné provádět úpravy. Každý rok by měla být vypracována zpráva o jeho provádění podávající informace o dosaženém pokroku a plánovaných činnostech.

(35)

Provádění programu COSME by mělo být každoročně sledováno pomocí klíčových ukazatelů pro posuzování výsledků a dopadů. Tyto ukazatele, včetně příslušných referenčních úrovní, by měly poskytnout minimální základ pro posouzení míry dosažení cílů programu COSME.

(36)

Průběžná zpráva o dosahování cílů všech akcí podporovaných v rámci programu COSME, kterou vypracuje Komise, by měla rovněž obsahovat hodnocení nízké míry účasti malých a středních podniků, bude-li tato situace zjištěna ve významném počtu členských států. Členské státy by případně mohly výsledky této průběžné zprávy zohlednit ve svých příslušných politikách.

(37)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012.

(38)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijímání ročních pracovních programů k provádění programu COSME. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (11). Součástí některých akcí zahrnutých do ročního pracovního programu je koordinace akcí na vnitrostátní úrovni. V této souvislosti by se měl použít čl. 5 odst. 4 uvedeného nařízení.

(39)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu se článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění ukazatelů, změny některých specifických podrobností týkajících se finančních nástrojů a změny orientačních částek, na jejichž základě by se tyto částky zvýšily o více než 5 % hodnoty tohoto finančního krytí v jednotlivých případech. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci své přípravné činnosti vedla potřebné konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(40)

Z důvodu právní jistoty a přehlednosti by mělo být rozhodnutí č. 1639/2006/ES zrušeno,

(1)

Sdělení Komise s názvem „Rozpočet – Evropa 2020“ ze dne 29. června 2011 požaduje zavedení jednotného programu v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, včetně mezinárodních aspektů vysokoškolského vzdělávání, který by sloučil akční program v oblasti celoživotního učení (dále jen „program celoživotního učení“) zavedený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES (4), program Mládež v akci zavedený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1719/2006/ES (5), akční program Erasmus Mundus (dále jen „program Erasmus Mundus“) zavedený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1298/2008/ES (6), program ALFA III zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1905/2006/ES (7) a programy Tempus a Edulink, aby se zajistila větší účinnost, výraznější strategické zaměření a využívání součinnosti mezi různými aspekty jednotného programu. Jednou z navrhovaných součástí tohoto jednotného programu (dále jen „program“) je sport.

(2)

Průběžné hodnotící zprávy o stávajícím programu celoživotního učení a programech Mládež v akci a Erasmus Mundus a veřejné konzultace týkající se budoucnosti akce Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a rovněž vysokoškolského vzdělávání odkryly naléhavou a v některých ohledech rostoucí potřebu další spolupráce a mobility v těchto oblastech na evropské úrovni. Hodnotící zprávy zdůraznily význam vytvoření užších vazeb mezi programy Unie a rozvojem politiky vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, vyjádřily přání, aby akce Unie byla strukturovaná tak, aby lépe odpovídala zásadám celoživotního učení, a požadovaly jednodušší, uživatelsky přístupnější a pružnější přístup k provádění takové akce a ukončení roztříštěnosti mezinárodních programů spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání.

(3)

Program by se měl zaměřovat na dostupnost financování a transparentnost administrativních a finančních postupů, mj. prostřednictvím využívání informačních a komunikačních technologií a digitalizace. Zásadní význam z hlediska úspěchu programu má také zefektivnění a zjednodušení jeho organizace a řízení a trvalé zaměření na snižování administrativních výdajů.

(4)

Veřejná konzultace o strategických volbách Unie v souvislosti s uplatňováním nové kompetence Unie v oblasti sportu a hodnotící zprávy Komise o přípravných akcích na poli sportu užitečným způsobem naznačily prioritní oblasti pro akci EU a doložily přínos, který může Unie přinést podporou činností zaměřených na získávání, výměnu a šíření zkušeností a znalostí o různých otázkách, jež se dotýkají sportu na evropské úrovni, a to jestliže jsou zaměřeny především na základní úroveň.

(5)

Strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění vymezuje strategii růstu Unie pro nadcházející desetiletí, která má takový růst podporovat a stanoví pět ambiciózních cílů, jichž má být do roku 2020 dosaženo, zejména v oblasti vzdělávání, kde se má podíl dětí, které předčasně odcházejí ze vzdělávání, snížit pod 10 % a nejméně 40 % osob ve věku 30–34 let by mělo dosáhnout terciárního či obdobného vzdělání. To zároveň zahrnuje stěžejní iniciativy, zejména Mládež v pohybu a iniciativu Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa.

(6)

Ve svých závěrech ze dne 12. května 2009 Rada Evropské unie požadovala vytvoření strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) a stanovila čtyři strategické cíle, jejichž účelem je reagovat na problémy přetrvávající při vytváření Evropy založené na znalostech a zpřístupňování celoživotního učení všem.

(7)

V souladu s články 8 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie program mimo jiné prosazuje rovnost mezi ženami a muži a opatření pro boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Je zapotřebí rozšířit přístup členů znevýhodněných a ohrožených skupin a při provádění programu se aktivně zabývat zvláštními potřebami, které mají osoby se zdravotním postižením v oblasti vzdělávání.

(8)

Program by měl mít výrazný mezinárodní rozměr, zejména pokud jde o vysokoškolské vzdělávání, nejen proto, aby se zvýšila kvalita evropského vysokoškolského vzdělávání při plnění širších cílů strategického rámce ET 2020 a atraktivita Unie jako studijní destinace, ale také aby bylo podporováno porozumění mezi lidmi a aby se přispělo k udržitelnému rozvoji vysokoškolského vzdělávání v partnerských zemích a k jejich širšímu socioekonomickému rozvoji, mj. na základě podpory mobility kvalifikovaných pracovníků prostřednictvím programů jejich výměny se státními příslušníky z partnerských zemí. Za tímto účelem je nutné zpřístupnit financování pomocí nástroje pro rozvojovou spolupráci a evropského nástroje sousedství, nástroje pro předvstupní pomoc a nástroje partnerství pro spolupráci se třetími zeměmi. K dispozici by rovněž mohlo být financování z Evropského rozvojového fondu v souladu s postupy, kterými se tento fond řídí. Na použití těchto finančních prostředků by se měla vztahovat ustanovení tohoto nařízení, přičemž musí být zajištěna shoda s příslušnými nařízeními zřizujícími tyto nástroje a uvedený fond.

(9)

Ve svém usnesení ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018) Rada zdůrazňuje, že všichni mladí lidé by měli být považováni za přínos pro společnost, a usiluje o usnadnění jejich účasti na vypracovávání politik, které se jich týkají, prostřednictvím průběžného strukturovaného dialogu mezi činiteli s rozhodovacími pravomocemi a mladými lidmi a mládežnickými organizacemi na všech úrovních.

(10)

Spojení formálního, neformálního a informálního učení do jediného programu by mělo vést k jejich synergickému působení a k navázání meziodvětvové spolupráce v rámci nejrůznějších sektorů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže. Při provádění programu by se mělo řádně přihlédnout ke konkrétním potřebám různých odvětví, případně k úloze místních a regionálních orgánů.

(11)

Za účelem podpory mobility, rovného přístupu a vysoké kvality studia by Unie měla na základě pilotního programu vytvořit nástroj pro záruky za studentské půjčky, který by umožnil studentům, bez ohledu na jejich sociální zázemí, studovat magisterský program v jiné zemi, které je otevřena účast v programu (dále jen „země programu“). Nástroj pro záruky za studentské půjčky by byl k dispozici pro ty finanční instituce, které budou souhlasit s poskytnutím půjček na magisterská studia v jiných zemích programu za podmínek pro studenty výhodných. Tento doplňkový a inovační nástroj pro vzdělávací mobilitu by neměl nahrazovat žádný stávající nebo bránit vývoji žádného budoucího systému grantů nebo půjček, který by podporoval mobilitu studentů na místní, celostátní a unijní úrovni. Nástroj pro záruky za studentské půjčky by se měl pečlivě sledovat a vyhodnocovat, zejména pokud jde o jeho využívání na trhu různých zemí. V souladu s čl. 21 odst. 2 a 3 by měla být Evropskému parlamentu a Radě předložena nejpozději do konce roku 2017 hodnotící zpráva v polovině období s cílem získat politické pokyny ohledně dalšího trvání nástroje pro záruky za studentské půjčky.

(12)

Členské státy by měly vyvinout úsilí k přijetí všech vhodných opatření k odstranění právních a administrativních překážek řádného fungování programu. Mezi ně patří případné vyřešení administrativních otázek, které komplikují získávání víz a povolení k pobytu. V souladu se směrnicí Rady 2004/114/ES (8) se členské státy vyzývají, aby zavedly zkrácené řízení o přijetí.

(13)

Ve sdělení Komise ze dne 20. září 2011 s názvem „Podpora růstu a zaměstnanosti – plán modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání“ je stanoven rámec, v němž mohou Evropská unie, členské státy a vysokoškolské instituce spolupracovat na zvýšení počtu absolventů, zlepšení kvality vzdělávání a maximalizaci přínosu vysokoškolského vzdělávání a výzkumu k tomu, aby hospodářství a společnosti členských států vyšly z globální hospodářské krize silnější.

(14)

S cílem lépe řešit nezaměstnanost mládeže v Unii je třeba věnovat zvláštní pozornost nadnárodní spolupráci mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy a mezi podniky za účelem zlepšení zaměstnatelnosti studentů a rozvoje jejich podnikatelských dovedností.

(15)

Boloňskou deklarací podepsanou dne 19. června 1999 ministry odpovědnými za oblast vzdělávání 29 evropských zemí vznikl mezivládní proces zaměřený na vytvoření evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, který vyžaduje neustálou podporu na úrovni Unie.

(16)

Klíčová úloha, kterou hraje odborné vzdělávání a příprava při plnění řady cílů stanovených ve strategii Evropa 2020, je všeobecně uznána a popsána v obnoveném kodaňském procesu (2011–2020), zejména s ohledem na jeho potenciál pro řešení vysoké míry nezaměstnanosti v Evropě, obzvláště nezaměstnanosti mládeže a dlouhodobé nezaměstnanosti, pro podporu kultury celoživotního učení, boj proti sociálnímu vyloučení a prosazování aktivního občanství. K překlenutí rozdílu mezi znalostmi získanými na základě odborného vzdělávání a přípravy a dovednostmi a způsobilostmi požadovanými ve světě práce a ke zvýšení zaměstnatelnosti mládeže jsou zapotřebí kvalitní stáže a učňovské praxe mimo jiné v mikropodnicích a v malých a středních podnicích.

(17)

Je zapotřebí zesílit intenzitu a rozsah evropské spolupráce mezi školami a mobility školských pracovníků a studentů s cílem řešit priority stanovené v Agendě pro evropskou spolupráci v oblasti školství pro 21. století, a to zdokonalit kvalitu školního vzdělávání v Unii na poli rozvoje způsobilostí za účelem zlepšení rovného přístupu a začlenění do školských systémů a institucí a posílit a podpořit učitelské povolání a vedení škol. V této souvislosti by jakožto prioritní měly být stanoveny strategické cíle, kterými jsou snížení počtu dětí předčasně ukončujících školní docházku a zlepšení základních dovedností a zlepšení účasti a kvality v souvislosti se vzděláváním a péčí v raném věku, spolu s cíli v oblasti zvýšení pedagogických způsobilostí učitelů ve školách a vedoucích pracovníků škol a zlepšení příležitostí ke vzdělávání u dětí z rodin migrantů a socioekonomicky znevýhodněných osob.

(18)

Cílem obnovené evropské agendy pro vzdělávání dospělých uvedené v usnesení Rady ze dne 28. listopadu 2011 je umožnit všem dospělým rozvíjet a prohlubovat své dovednosti a způsobilosti po celý život. Zvláštní pozornost by měla být věnována zlepšení vzdělávacích příležitostí u vysokého počtu Evropanů s nízkou kvalifikací, zejména za pomoci zvyšování všeobecné i numerické gramotnosti a na základě propagování flexibilních vzdělávacích cest a vytváření druhých šancí.

(19)

Z hlediska dosažení cílů programu, zejména prostřednictvím poskytování pravidelných a aktualizovaných informací Komisi týkajících se různých oblastí jejich činnosti a prostřednictvím šíření výsledků programu v Unii a zúčastněných partnerských zemích, má zásadní význam činnost Evropského fóra mládeže, národních informačních středisek pro akademické uznávání (NARIC), sítí Eurydice, Euroguidance a Eurodesk i národních podpůrných středisek pro akci eTwinning, národních středisek Europass a národních informačních kanceláří v sousedních zemích.

(20)

Měla by se posílit spolupráce v rámci programu s mezinárodními organizacemi v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, a to zejména s Radou Evropy.

(21)

S cílem přispět k dosahování vynikajících výsledků v oblasti studia evropské integrace po celém světě a reagovat na vzrůstající potřebu znalostí a dialogu o procesu evropské integrace a jeho rozvoji je důležité podněcovat dosahování vynikajících výsledků v oblasti vyučování, výzkumu a reflexe v této oblasti tím, že budou podporovány instituce vysokoškolského vzdělávání a akademická sdružení činné v oblasti evropské integrace a sdružení sledující cíl evropského zájmu, a to na základě programu Jean Monnet.

(22)

Aby si co nejširší veřejnost vzala strategie a politiky celoživotního učení za své a aby se přihlédlo k názorům a podnětům zúčastněných subjektů na všech úrovních, je velmi důležitá spolupráce v rámci programu s organizacemi občanské společnosti v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu na úrovni členských států i Unie.

(23)

Sdělení Komise s názvem „Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu“ ze dne 18. ledna 2011 uvádí představy Komise ohledně akce na úrovni Unie v oblasti sportu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a navrhuje seznam konkrétních akcí Komise a členských států, které by posílily evropskou identitu v oblasti sportu ve třech hlavních směrech: společenská role sportu, hospodářský rozměr sportu a organizace sportu. Je také nutné vzít v úvahu celkový přínos sportu, včetně původních sportovních odvětví, a jeho přínos kulturnímu a historickému dědictví Unie.

(24)

Je třeba se zaměřit zvláště na sport na základní úrovni a dobrovolnictví v oblasti sportu, a to s ohledem na důležitou úlohu, kterou plní z hlediska podpory sociálního začleňování, rovných příležitostí a zdraví prospěšné pohybové aktivity.

(25)

Větší transparentnost a uznávání kvalifikací a způsobilostí a rozšířené přijímání nástrojů Unie v oblasti transparentnosti a uznávání kvalifikací přispěje v celé Evropě k rozvoji kvalitního odborného vzdělávání a přípravy a usnadní mobilitu za účelem celoživotního učení i pro profesní účely po celé Evropě, jak mezi zeměmi, tak mezi jednotlivými sektory. Umožnění přístupu k metodám, postupům a technologiím používaným v jiných zemích pomůže zlepšit zaměstnatelnost.

(26)

Za tímto účelem se doporučuje, aby se v širším měřítku využívalo jednotného rámce Unie pro transparentnost v oblasti kvalifikací a způsobilostí (Europass) zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES (9), evropského registru agentur zabezpečujících kvalitu ve vysokoškolském vzdělávání (EQAR) a Evropského sdružení pro zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání (ENQA) zavedených podle doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/143/ES (10), evropského rámce kvalifikací (ERK) zavedeného podle doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 (11), evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET“) zavedeného za základě doporučení Evropského parlamentu a Rady dne 18. června 2009 (12), evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET) zavedeného podle doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 (13) a evropského systému přenosu a akumulace kreditů (dále jen "ECTS").

(27)

S cílem zajistit větší účinnost komunikace s širokou veřejností a výraznější součinnost mezi komunikační činností prováděnou z podnětu Komise by měly prostředky přidělené na komunikaci podle tohoto nařízení přispět také k pokrytí komunikace mezi podniky ohledně politických priorit Unie za předpokladu, že se týkají obecných cílů tohoto nařízení.

(28)

Je zapotřebí zajistit evropský přínos všech akcí v rámci programu a doplňkovost k činnosti členských států v souladu s čl. 167 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a k jiné činnosti, zejména v oblasti kultury a sdělovacích prostředků, zaměstnanosti, výzkumu a inovací, průmyslu a podnikání, politiky soudržnosti a rozvoje, politiky rozšiřování a iniciativ, nástrojů a strategií v oblasti regionální politiky a vnějších vztahů.

(29)

Program je navržen tak, aby bylo jeho prostřednictvím dosaženo pozitivního trvalého dopadu na koncepce a strategie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. Tohoto systémového dopadu by mělo být dosaženo na základě nejrůznějších akcí a činností uvedených v programu, jejichž cílem je podpořit změny na institucionální úrovni, případně vést k inovacím na systémové úrovni. Není nutné, aby měly systémový dopad jednotlivé projekty, které usilují o finanční podporu v rámci programu, jako takové. K dosažení systémového dopadu by měl přispět souhrnný výsledek těchto projektů.

(30)

Účinné řízení výkonnosti, včetně hodnocení a sledování, vyžaduje vypracování specifických, měřitelných a realistických výkonnostních ukazatelů, které by bylo možné měřit v průběhu času a které odrážejí logiku intervence.

(31)

Komise a členské státy by měly optimalizovat používání informačních a komunikačních technologií a nových technologií s cílem usnadnit přístup k akcím v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. Mohlo by to zahrnovat virtuální mobilitu, která by měla být doplňkem, nikoli náhradou vzdělávací mobility.

(32)

Toto nařízení stanovuje pro celé období trvání programu finanční krytí, které představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém postupu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (14).

(33)

Aby byla zajištěna kontinuita finanční podpory poskytované programem, měla by mít Komise v počáteční fázi programu možnost považovat za způsobilé pro financování náklady přímo spojené s prováděním podporovaných činností, a to i v případě, že příjemci vznikly před předložením žádosti o grant.

(34)

Je třeba stanovit kritéria výkonnosti, ze kterých by mělo vycházet rozdělení rozpočtu mezi členské státy na akce řízené národními agenturami.

(35)

Kandidátské země na přistoupení k Unii a země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které patří do Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie na základě rámcových dohod, rozhodnutí Rady o přidružení nebo podobných dohod.

(36)

Švýcarská konfederace se může účastnit programů Unie v souladu s dohodou, která má být podepsána mezi ní a Unií.

(37)

Osoby se zámořských zemí nebo území a příslušné veřejné, případně soukromé subjekty a instituce ze zámořských zemí nebo území se mohou programů účastnit v souladu s rozhodnutím Rady 2001/822/ES (15). Při uplatňování programu by se mělo přihlédnout k omezením, která vyplývají z odlehlosti nejvzdálenějších regionů Unie a zámořských zemí a území.

(38)

Komise a vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ve svém společném sdělení ze dne 25. května 2011 nazvaném „Nová reakce na měnící se sousedství“ mimo jiné oznámily záměr dále usnadňovat účast zemí sousedství na opatřeních Unie v oblasti mobility a budování kapacit ve vysokoškolském vzdělávání a otevřít budoucí programy vzdělávání zemím sousedství.

(39)

Finanční zájmy Evropské unie měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí. Přestože finanční potřeby související s vnější pomocí Unie rostou, ekonomická a rozpočtová situace Unie omezuje dostupné zdroje pro takovou pomoc. Komise by proto měla usilovat o co nejefektivnější a nejudržitelnější využívání dostupných zdrojů, zejména prostřednictvím používání finančních nástrojů s pákovým efektem.

(40)

Za účelem rozšíření přístupu k programu by měly být granty poskytované na podporu mobility jednotlivců upravovány podle životních nákladů a nákladů na pobyt v hostitelské zemi. Členským státům by mělo být rovněž doporučeno, aby v souladu se svými vnitrostátními předpisy osvobodily tyto granty od veškerých daní a sociálních poplatků. Totéž osvobození by se mělo vztahovat na veřejné nebo soukromé subjekty, které tuto finanční podporu poskytují dotyčným jednotlivcům.

(41)

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (16) doba, po kterou daná osoba působí jako dobrovolník, může být uznána jako spolufinancování ve formě věcného plnění.

(42)

Ve svém sdělení ze dne 29. června 2011 nazvaném „Rozpočet – Evropa 2020“ ze dne 29. června 2011 Komise zdůraznila svůj závazek zjednodušit financování Unie. Vytvoření jednotného programu v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu by mělo vést ke značnému zjednodušení, racionalizaci a součinnosti při řízení programu. Provádění programu by se mělo dále zjednodušit na základě využívání paušálních částek, jednotkových nákladů nebo financování s pevnou sazbou i zmírněním formálních a byrokratických požadavků na příjemce a členské státy.

(43)

Hlavními zásadami při dosahování cílů programu by mělo být lepší provádění a vyšší kvalita výdajů, přičemž musí být zajištěno optimální využívání finančních zdrojů.

(44)

Je důležité zajistit řádné finanční řízení programu a jeho provádění co nejefektivnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem a současně zaručit právní jistotu a dostupnost programu pro všechny účastníky.

(45)

K zajištění rychlé reakce na měnící se potřeby po celou dobu trvání programu, by měla být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc přijímat akty v souvislosti s ustanoveními, která se týkají dalších činností řízených národními agenturami. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla náležité konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(46)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17).

(47)

Program by měl zahrnovat tři různé oblasti, přičemž výbor zřízený podle tohoto nařízení by se měl zabývat horizontálními i odvětvovými otázkami. Členské státy zajistí vyslání příslušných zástupců na zasedání tohoto výboru v závislosti na projednávaných tématech a předseda výboru zajistí, aby bylo v programu jednání jednotlivých zasedání jasně uvedeno, o kterém odvětví nebo odvětvích a o jakých tématech v rámci každého odvětví se bude na každém zasedání jednat. V souladu s jednacím řádem výboru by mělo být možné případně přizvat k účasti na zasedání ad hoc externí odborníky, včetně zástupců sociálních partnerů, ve funkci pozorovatelů

(48)

Je vhodné zajistit řádné ukončení programu, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jeho řízení, jako je financování technické a administrativní pomoci. Od 1. Ledna 2014 by měla technická a administrativní pomoc v případě potřeby zajistit řízení akcí, které nebyly v rámci předchozích programů dokončeny do konce roku 2013.

(49)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení programu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být z důvodu rozsahu a účinků této akce lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(50)

Rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES by proto měla být zrušena,

(51)

Aby se zajistila kontinuita finanční podpory podle tohoto programu, mělo by se toto nařízení použít od 1. ledna 2014. Z důvodů naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve po svém vyhlášení v úředním věstníku Evropské unie,