25.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/1

(1)

Rizikový kapitál (venture capital) poskytuje finance podnikům, které jsou obecně velmi malé, jsou v prvotních stádiích korporátní existence a vykazují velký potenciál pro růst a expanzi. Fondy rizikového kapitálu dále těmto podnikům poskytují cenné odborné znalosti a vědomosti, obchodní kontakty, hodnotnou obchodní značku (brand equity) a strategické poradenství. Poskytováním financí a poradenství těmto podnikům fondy rizikového kapitálu stimulují hospodářský růst, přispívají k vytváření pracovních míst a mobilizaci kapitálu, podporují zakládání a expanzi inovativních podniků, zvyšují investice těchto podniků do výzkumu a vývoje a posilují podnikavost, inovace a konkurenceschopnost v souladu s cíli strategie Evropa 2020 stanovenými ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (Evropa 2020) a v kontextu dlouhodobých problémů členských států, například těch, jež jsou uvedeny ve zprávě Evropského systému pro strategickou a politickou analýzu (ESPAS) z března 2012 s názvem „Globální trendy do roku 2030 – občané ve vzájemně propojeném a polycentrickém světě“.

(2)

Je nutné jednotnými unijními pravidly stanovit společný rámec pravidel pro používání označení „EuVECA“ pro kvalifikované evropské fondy rizikového kapitálu, zejména co se týče složení portfolia fondů, které pod tímto označením fungují, investičních cílů, jež mohou sledovat, prostředků investování, jež mohou používat, a kategorií investorů, kteří smějí investovat do těchto fondů. Při neexistenci takového společného rámce hrozí, že by členské státy přijímaly rozdílná vnitrostátní opatření, což by mělo přímý negativní dopad na řádné fungování vnitřního trhu a vedlo by to k vytváření překážek na vnitřním trhu, protože fondy rizikového kapitálu, které chtějí působit v celé Unii, by se musely řídit různými pravidly v různých členských státech. Kromě toho by mohly rozdílné požadavky na složení portfolia, investiční cíle a kvalifikované investory vést k různé úrovni ochrany investorů a způsobovat nejasnosti ohledně nabídek investic spojených s kvalifikovanými fondy rizikového kapitálu. Investoři by dále měli mít možnost porovnávat nabídky investic různých kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu. Je nezbytné odstranit značné překážky bránící přeshraničnímu získávání financí kvalifikovanými fondy rizikového kapitálu, vyhnout se narušení hospodářské soutěže mezi těmito fondy a zabránit dalším možným překážkám obchodu a významnému narušení hospodářské soutěže v budoucnu. V důsledku toho je vhodným právním základem tohoto nařízení článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) vykládaný podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie.

(3)

Je nezbytné přijmout nařízení, kterým se stanoví jednotná pravidla pro kvalifikované fondy rizikového kapitálu a ukládají příslušné povinnosti jejich správcům ve všech členských státech, kteří chtějí získávat kapitál v celé Unii a používat přitom označení „EuVECA“. Tyto požadavky by měly zajistit důvěru investorů, kteří chtějí do fondů rizikového kapitálu investovat.

(4)

Vymezení kvalitativních požadavků pro používání označení „EuVECA“ formou nařízení zajistí, aby tyto požadavky byly přímo použitelné pro správce subjektů kolektivního investování, které získávají finance pod tímto označením. Tím se zároveň zamezí existenci rozdílných vnitrostátních požadavků jako důsledku provádění směrnice, a zajistí se tak jednotné podmínky pro používání tohoto označení. Správci subjektů kolektivního investování, které používají toto označení, by měli dodržovat stejná pravidla v celé Unii, což zároveň povzbudí důvěru investorů. Toto nařízení zjednodušuje regulaci a snižuje náklady správců spojené s dodržováním často rozdílných vnitrostátních pravidel, kterými se fondy rizikového kapitálu řídí, zejména v případě správců, kteří chtějí získávat kapitál přeshraničně. Rovněž přispívá k odstranění narušení hospodářské soutěže.

(5)

Jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 7. prosince 2011 nazvaném „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“, měla Komise v roce 2012 dokončit šetření daňových překážek pro přeshraniční investice rizikového kapitálu s úmyslem představit v roce 2013 řešení zaměřená na odstranění těchto překážek tak, aby se přitom zabránilo vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům.

(6)

Mělo by být umožněno, aby kvalifikovaný fond rizikového kapitálu mohl být samosprávný nebo nesamosprávný. Je-li kvalifikovaný fond rizikového kapitálu samosprávný, je zároveň správcem, a měl by proto splňovat všechny relevantní požadavky kladené na správce tímto nařízením a být v souladu s tímto nařízením registrován. Samosprávný kvalifikovaný fond rizikového kapitálu by však neměl mít možnost působit jako správce jiných nesamosprávných subjektů kolektivního investování nebo nesamosprávných subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP).

(7)

S cílem vyjasnit vztah mezi tímto nařízením a jinými pravidly týkajícími se subjektů kolektivního investování a jejich správců je nezbytné stanovit, že se toto nařízení vztahuje pouze na správce jiných subjektů kolektivního investování než SKIPCP, jež spadají do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (4), kteří jsou usazeni v Unii a registrováni u příslušného orgánu ve svém domovském členském státě v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů (5), za předpokladu, že tito správci spravují portfolia kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu. Správcům nesamosprávných fondů rizikového kapitálu registrovaným v souladu s tímto nařízením by však mělo být povoleno rovněž spravovat SKIPCP, mají-li povolení podle směrnice 2009/65/ES.

(8)

Kromě toho se toto nařízení vztahuje jen na správce těch subjektů kolektivního investování, jimiž spravovaná aktiva v souhrnu nepřevyšují hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/61/EU. Výpočet hodnoty pro účely tohoto nařízení se provádí stejně jako výpočet hodnoty uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/61/EU.

(9)

Avšak správci fondů rizikového kapitálu registrovaní v souladu s tímto nařízením, jimiž spravovaná aktiva ve svém souhrnu následně překročí hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/61/EU a kteří tím začnou podléhat povolení příslušných orgánů svého domovského členského státu podle článku 6 uvedené směrnice, by měli mít i nadále možnost používat označení „EuVECA“ při nabízení kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu v Unii, jestliže splňují za všech okolností požadavky stanovené uvedenou směrnicí a i nadále ve vztahu ke kvalifikovanému fondu rizikového kapitálu splňují určité podmínky pro používání označení „EuVECA“ stanovené v tomto nařízení. To platí jak pro stávající kvalifikované fondy rizikového kapitálu, tak pro kvalifikované fondy rizikového kapitálu zřízené po překročení uvedené hodnoty.

(10)

Na správce subjektů kolektivního investování, kteří nechtějí používat označení „EuVECA“, by se toto nařízení vztahovat nemělo. V těchto případech by se měla nadále použít stávající vnitrostátní pravidla a obecná pravidla Unie.

(11)

Toto nařízení by mělo stanovit jednotná pravidla týkající se povahy kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, zejména podniků kvalifikovaných pro portfolio, do nichž mohou kvalifikované fondy rizikového kapitálu investovat, a investičních nástrojů, které mohou používat. To je nezbytné k tomu, aby bylo možné jasně odlišit kvalifikovaný fond rizikového kapitálu od jiných alternativních investičních fondů, které sledují jiné, méně specializované investiční strategie, jako jsou výkupy většinových podílů nebo spekulativní investice do nemovitostí, o jejichž podporu toto nařízení neusiluje.

(12)

V souladu s cílem přesného vymezení subjektů kolektivního investování, na něž se má toto nařízení vztahovat, a k zajištění jejich zaměření na poskytování kapitálu malým podnikům v prvotních fázích jejich korporátní existence by za kvalifikované fondy rizikového kapitálu měly být považovány ty fondy, které mají v úmyslu investovat do těchto podniků alespoň 70 % z celkových vkladů do svého kapitálu a svého nesplaceného upsaného kapitálu. Kvalifikovaným fondům rizikového kapitálu by nemělo být povoleno investovat více než 30 % z celkových vkladů do jejich kapitálu a jejich nesplaceného upsaného kapitálu do jiných aktiv než do kvalifikovaných investic. To znamená, že 30 % by měl být trvalý maximální limit pro jiné než kvalifikované investice a že pro kvalifikované investice by mělo být po celou dobu existence kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu vyhrazeno alespoň 70 %. Uvedené hodnoty by se měly vypočítávat na základě částky, kterou lze investovat, po odečtení všech příslušných nákladů, držených peněz a ekvivalentů peněz. Toto nařízení by mělo stanovit potřebné podrobnosti pro výpočet uvedených hodnot.

(13)

Účelem tohoto nařízení je podpořit růst a inovace malých a středních podniků v Unii. Investice do podniků kvalifikovaných pro portfolio usazených ve třetích zemích mohou kvalifikovaným fondům rizikového kapitálu přinést více kapitálu, což může být prospěšné pro malé a střední podniky v Unii. Toto nařízení by však za žádných okolností nemělo podporovat investice do portfoliových podniků usazených ve třetích zemích, v nichž neexistují přiměřené dohody o spolupráci mezi příslušnými orgány domovského členského státu správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu a s každým jiným členským státem, v němž mají být nabízeny podílové jednotky nebo akcie kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, nebo v nichž neexistuje účinná výměna informací v oblasti daní.

(14)

První podmínkou k tomu, aby kvalifikovaný fond rizikového kapitálu směl používat označení „EuVECA“ zavedené tímto nařízením, by mělo být jeho usazení v Unii. Komise by měla do dvou let ode dne použitelnosti tohoto nařízení přezkoumat omezení vyžadující, aby označení „EuVECA“ směly používat pouze fondy usazené v Unii, s ohledem na zkušenosti s uplatňováním doporučení Komise týkajícího se opatření, která mají třetí země povzbudit k tomu, aby uplatňovaly minimální standardy řádné správy v oblasti daní.

(15)

Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu by měli mít po celou dobu existence fondu možnost dodatečně upisovat kapitál. K těmto dodatečným úpisům kapitálu během existence kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu by se mělo přihlížet při zvažování dalších investic do jiných než kvalifikovaných aktiv. Dodatečné úpisy kapitálu by měly být povolovány v souladu s kritérii a za podmínek stanovených ve statutu nebo v zakládacích dokumentech kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu.

(16)

Kvalifikované investice by měly být ve formě kapitálových nebo kvazikapitálových nástrojů. Kvazikapitálové nástroje zahrnují druh nástroje financování, který je kombinací kapitálového nástroje a dluhu, jehož výnos je spojen se ziskem nebo ztrátou podniku kvalifikovaného pro portfolio a jehož splacení není v případě selhání zcela zajištěno. Tyto nástroje zahrnují různé nástroje financování, jako jsou podřízené půjčky, účast formou tichého společenství, účastnické půjčky, práva na podíl ze zisku, vyměnitelné dluhopisy a opční dluhopisy. Jako možný doplněk kapitálových nebo kvazikapitálových nástrojů, nikoli však jako jejich náhrada, by měly být povoleny zajištěné nebo nezajištěné úvěry, jako je překlenovací financování poskytnuté kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu a poskytnuté podniku kvalifikovanému pro portfolio, v němž tento fond již drží kvalifikované investice, za předpokladu, že se na tyto úvěry nepoužije více než 30 % z celkových vkladů do kapitálu a jeho nesplaceného upsaného kapitálu kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu. Aby se zohlednily stávající obchodní postupy na trhu rizikového kapitálu, mělo by být kvalifikovanému fondu rizikového kapitálu dále povoleno koupit stávající podíly v podniku kvalifikovaného pro portfolio od stávajících společníků tohoto podniku. Je také třeba povolit investice do dalších kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu s cílem zajistit co nejširší možnosti získávání financí. Aby se předešlo rozmělnění investic do podniků kvalifikovaných pro portfolio, mělo by být kvalifikovaným fondům rizikového kapitálu povoleno investovat pouze do takových jiných kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, které samy neinvestovaly více než 10 % z celkových vkladů do svého kapitálu a svého nesplaceného upsaného kapitálu do jiných kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu.

(17)

Hlavní činností fondů rizikového kapitálu je poskytování financí malým a středním podnikům prostřednictvím primárních investic. Fondy rizikového kapitálu by se neměly podílet na systémově významných bankovních činnostech mimo obvyklý obezřetnostní regulační rámec (tzv. „stínové bankovnictví“), ani by neměly používat strategie typické pro fondy soukromého kapitálu (private equity funds), jako je nabytí většinového podílu na společnosti s využitím pákového efektu.

(18)

V souladu se strategií Evropa 2020 usiluje toto nařízení o podporu investic rizikového kapitálu do inovativních malých a středních podniků zakotvených v reálné ekonomice. Úvěrové instituce, investiční podniky, pojišťovny, finanční holdingové společnosti a smíšené holdingové společnosti by proto měly být podle tohoto nařízení vyloučeny z definice podniku kvalifikovaného pro portfolio.

(19)

Za účelem zavedení zásadní záruky, která odlišuje kvalifikované fondy rizikového kapitálu podle tohoto nařízení od širší kategorie alternativních investičních fondů, které obchodují s již vydanými cennými papíry na sekundárních trzích, je potřeba stanovit pravidla tak, aby kvalifikované fondy rizikového kapitálu investovaly primárně do nástrojů vydávaných přímo.

(20)

S cílem umožnit správcům kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu určitou míru pružnosti v investicích a v řízení likvidity jejich kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu by mělo být povoleno obchodování, například obchodování s akciemi nebo účastmi v podnicích nekvalifikovaných pro portfolio nebo nabývání jiných než kvalifikovaných investic, do maximální hodnoty nepřesahující 30 % z celkových vkladů do kapitálu takového fondu a jeho nesplaceného upsaného kapitálu.

(21)

S cílem zajistit, aby označení „EuVECA“ bylo důvěryhodné a snadno rozpoznatelné pro investory v celé Unii, by označení „EuVECA“ při nabízení kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu v celé Unii měli být oprávněni používat pouze správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, kteří splňují jednotná kritéria kvality stanovená v tomto nařízení.

(22)

S cílem zajistit jasný a identifikovatelný profil kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, který odpovídá jejich účelu, by měla existovat jednotná pravidla pro složení portfolia a techniky investování, které mohou být u těchto fondů používány.

(23)

S cílem zajistit, aby kvalifikované fondy rizikového kapitálu nepřispívaly k vytváření systémových rizik a aby se ve svých investičních aktivitách soustředily na podporu podniků kvalifikovaných pro portfolio, nemělo by být na úrovni těchto fondů povoleno využívání pákového efektu. Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu by měli být oprávněni přijímat půjčky, vydávat dluhové cenné papíry nebo poskytovat záruky na úrovni kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu pouze za předpokladu, že tyto půjčky, dluhové cenné papíry nebo záruky jsou kryty nesplacenými závazky, a tedy nezvyšují expozici fondu nad rámec jeho upsaného kapitálu. Zálohy poskytnuté investory kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, které jsou plně kryty kapitálem upsaným těmito investory, nezvyšují expozici kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, a proto by měly být povoleny. Aby však mohl fond pokrýt mimořádné potřeby likvidity, které se mohou objevit mezi výzvou investorům k vložení upsaného kapitálu a skutečným připsáním kapitálu na jeho účty, měly by být povoleny krátkodobé půjčky za předpokladu, že jejich výše nepřesáhne nesplacený upsaný kapitál fondu.

(24)

S cílem zajistit, aby kvalifikované fondy rizikového kapitálu byly nabízeny pouze investorům, kteří mají zkušenosti, vědomosti a odborné znalosti k tomu, aby mohli činit vlastní investiční rozhodnutí a řádně posoudit rizika s těmito fondy spojená, a aby byla zachována důvěra investorů v kvalifikované fondy rizikového kapitálu, by měly být stanoveny určité zvláštní záruky. Kvalifikované fondy rizikového kapitálu by tudíž měly být nabízeny pouze investorům, kteří jsou profesionálními klienty nebo se kterými může být zacházeno jako s profesionálními klienty v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (6). Aby však bylo možné vytvořit dostatečně širokou investorskou základnu pro investice do kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, je rovněž žádoucí, aby k těmto kvalifikovaným fondům rizikového kapitálu měli přístup i další investoři, včetně jednotlivců s vysokým čistým jměním. Pro tyto jiné investory by měly být stanoveny zvláštní záruky, aby se zajistilo, že kvalifikované fondy rizikového kapitálu budou nabízeny pouze investorům s vhodným profilem pro uskutečnění takových investic. Tyto záruky vylučují nabízení prostřednictvím programů pravidelného spoření. Mimoto by měly být povoleny investice vedoucích pracovníků, ředitelů nebo zaměstnanců zapojených do řízení správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu uskutečňované do kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, který spravují, neboť tyto osoby mají dostatečné vědomosti k tomu, aby se mohly na investicích do rizikového kapitálu podílet.

(25)

S cílem zajistit, aby označení „EuVECA“ používali pouze správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, kteří splňují jednotná kritéria kvality, pokud jde o jejich působení na trhu, měla by být stanovena pravidla výkonu činnosti a vztahu těchto správců k jejich investorům. Z téhož důvodu by měly být také stanoveny i jednotné podmínky řešení střetu zájmů těmito správci. Tato pravidla a podmínky by měly rovněž vyžadovat, aby správci přijali nezbytná organizační a administrativní opatření pro zajištění řádného řešení střetů zájmů.

(26)

Má-li správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu v úmyslu pověřit výkonem některých úkolů třetí osoby, neměla by být odpovědnost správce vůči fondu rizikového kapitálu a jeho investorům tímto pověřením nijak dotčena. Správce by kromě toho neměl tato pověření udílet v takovém rozsahu, aby v zásadě již nemohl být považován za správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu ani aby se stal subjektem typu „poštovní schránka“. Za řádný výkon úkolů, jejichž výkonem pověřil třetí osoby, a za dodržování tohoto nařízení by měl i nadále odpovídat správce. Pověření by nemělo ohrozit účinnost dohledu nad správcem, a zejména by nemělo bránit tomu, aby správce jednal nebo aby byl fond spravován v nejlepším zájmu investorů tohoto fondu.

(27)

Pro zajištění integrity označení „EuVECA“ by měla být stanovena kritéria kvality týkající se vnitřní organizace správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu. Měly by se tudíž stanovit jednotné a přiměřené požadavky týkající se potřeby udržovat odpovídající technické a lidské zdroje.

(28)

Aby se zajistila řádná správa kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu a schopnost jejich správců pokrýt případná rizika vyplývající z jejich činností, měly by se pro správce kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu stanovit jednotné a přiměřené požadavky na udržování dostatečného kapitálu. Výše kapitálu by měla být dostatečná k zajištění kontinuity a řádné správy kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu.

(29)

Pro účely ochrany investorů je nezbytné zajistit, aby byla aktiva kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu řádně oceněna. Statut nebo zakládací dokumenty kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu by tudíž měly obsahovat ustanovení o oceňování aktiv. Tak by měla být zajištěna poctivost a transparentnost oceňování.

(30)

S cílem zajistit, aby správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, které používají označení „EuVECA“, řádně vykazovali své činnosti, by měla být stanovena jednotná pravidla pro výroční zprávy.

(31)

K zajištění integrity označení „EuVECA“ v očích investorů je nezbytné, aby toto označení používali pouze správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, jejichž investiční politika a investiční cíle jsou plně transparentní. Měla by být proto stanovena jednotná pravidla týkající se požadavků na zpřístupňování informací investorům, která jsou pro tyto správce závazná. Zejména by měla být stanovena povinnost informovat investory před uzavřením smluv o investiční strategii a cílech kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, o používaných investičních nástrojích, informacím o nákladech a souvisejících poplatcích a o poměru rizika a výnosů u investice nabízené kvalifikovaným fondem. S cílem dosáhnout vysoké míry transparentnosti by tyto informační požadavky měly zahrnovat také informace o způsobu stanovení odměny správce.

(32)

K zajištění účinného dohledu nad plněním jednotných požadavků stanovených v tomto nařízení by měl na to, zda správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu dodržují jednotné požadavky stanovené v tomto nařízení, dohlížet příslušný orgán domovského členského státu. Za tím účelem by měli správci, kteří hodlají své kvalifikované fondy nabízet pod označením „EuVECA“, o tomto záměru uvědomit příslušný orgán svého domovského členského státu. Jestliže byly poskytnuty všechny nezbytné informace a přijata vhodná opatření k zajištění toho, aby byly splněny požadavky tohoto nařízení, měl by příslušný orgán správce zaregistrovat. Tato registrace by měla platit v celé Unii.

(33)

S cílem usnadnit účinné přeshraniční nabízení kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu by měla být registrace správce provedena co nejrychleji.

(34)

Ačkoli toto nařízení obsahuje záruky pro řádné využívání fondů, měly by orgány dohledu pečlivě zajišťovat, aby byly tyto záruky dodržovány.

(35)

K zajištění účinného dohledu nad dodržováním jednotných kritérií stanovených tímto nařízením by měla být stanovena pravidla týkající se okolností, za nichž je třeba informace poskytnuté příslušnému orgánu v domovském členském státě aktualizovat.

(36)

K zajištění účinného dohledu nad plněním požadavků stanovených v tomto nařízení by měl být rovněž zaveden proces přeshraničních oznámení mezi příslušnými orgány dohledu, který se spustí na základě registrace správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu v jeho domovském členském státě.

(37)

Za účelem zachování transparentních podmínek pro nabízení kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu v celé Unii by měl být evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (7) (dále jen „orgán pro cenné papíry a trhy“), pověřen vedením centrální databáze obsahující údaje o všech správcích kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu registrovaných v souladu s tímto nařízením a o kvalifikovaných fondech rizikového kapitálu, které tito správci spravují.

(38)

Má-li příslušný orgán hostitelského členského státu zjevné a prokazatelné důvody domnívat se, že správce kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu na jeho území porušuje toto nařízení, měl by to ihned oznámit příslušnému orgánu domovského členského státu, který by měl přijmout vhodná opatření.

(39)

Pokud správce kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu nadále svým jednáním zjevně porušuje toto nařízení navzdory opatřením přijatým příslušným orgánem domovského členského státu nebo kvůli tomu, že tento orgán v přiměřené lhůtě žádné opatření nepřijal, mělo by být příslušnému orgánu hostitelského členského státu poté, co informuje příslušný orgán příslušného orgánu domovského členského státu, umožněno přijmout veškerá vhodná opatření na ochranu investorů včetně možnosti zakázat dotyčnému správci, aby své fondy rizikového kapitálu jakýmkoli způsobem dále nabízel na území hostitelského členského státu.

(40)

K zajištění účinného dohledu nad dodržováním jednotných kritérií stanovených v tomto nařízení obsahuje toto nařízení seznam dohledových pravomocí, které musí mít příslušné orgány k dispozici.

(41)

S cílem zajistit řádné vynucování obsahuje toto nařízení správní sankce a jiná opatření za porušení jeho zásadních ustanovení, jimiž jsou pravidla týkající se složení portfolia, záruk souvisejících s identitou kvalifikovaných investorů a používání označení „EuVECA“ pouze správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu registrovanými v souladu s tímto nařízením. Porušení těchto zásadních ustanovení by tam, kde je to vhodné, mělo mít za následek zákaz používání tohoto označení a zrušení registrace dotyčného správce.

(42)

Příslušné orgány v domovském a hostitelském členském státě a orgán pro cenné papíry a trhy by si měly vyměňovat informace týkající se dohledu.

(43)

Účinná regulatorní spolupráce mezi subjekty pověřenými dohledem nad dodržováním jednotných kritérií stanovených v tomto nařízení vyžaduje, aby pro všechny příslušné vnitrostátní orgány a pro orgán pro cenné papíry a trhy platila vysoká úroveň povinnosti mlčenlivosti.

(44)

Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o druhy střetů zájmů, kterých se správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu musí vyvarovat, a kroky, které je třeba v tomto ohledu podniknout. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(45)

Technické normy v odvětví finančních služeb by měly zajistit důslednou harmonizaci a vysokou úroveň dohledu v celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem orgánu pro cenné papíry a trhy by bylo účinné a vhodné pověřit ho, aby vypracoval a předložil Komisi návrhy prováděcích technických norem, které nejsou politické povahy.

(46)

Komise by měla být zmocněna k přijetí prováděcích technických norem prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Orgán pro cenné papíry a trhy by měl být pověřen vypracováním návrhu prováděcích technických norem týkajících se formátu oznamování uvedeného v tomto nařízení.

(47)

Do čtyř let ode dne použitelnosti tohoto nařízení by měla Komise provést přezkum tohoto nařízení za účelem zohlednění vývoje trhu rizikového kapitálu. Přezkum by měl zahrnovat obecné hodnocení fungování pravidel stanovených tímto nařízením a zkušeností získaných při jejich uplatňování. Na základě tohoto přezkumu by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu případně doprovázenou legislativními návrhy.

(48)

Komise by dále měla do čtyř let ode dne použitelnosti tohoto nařízení zahájit přezkum vzájemného působení tohoto nařízení a jiných pravidel pro subjekty kolektivního investování a jejich správce, zejména pravidel stanovených směrnicí 2011/61/EU. Tento přezkum by se měl zejména týkat oblasti působnosti tohoto nařízení a měl by posoudit, zda je nezbytné ji rozšířit tak, aby i správci větších alternativních investičních fondů směli používat označení „EuVECA“. Na základě tohoto přezkumu by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu případně doprovázenou legislativními návrhy.

(49)

Komise by v rámci uvedeného přezkumu měla posoudit všechny překážky, které mohly fondům bránit v získávání financí od investorů, včetně dopadu na institucionální investory, na něž se mohou vztahovat jiné obezřetnostní právní předpisy. Komise by také měla shromáždit údaje k vyhodnocení přínosu označení „EuVECA“ k plnění jiných programů Unie, například programu Horizont 2020, jež také usilují o podporu inovací v Unii.

(50)

V souvislosti se sdělením Komise ze dne 7. prosince 2011 nazvaným „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ se sdelením Komise ze dne 6. ríjna 2010 nazvaným: „Stežejní iniciativa strategie Evropa 2020: Unie inovací“ je duležité zajistit úcinnost verejných programu v celé Unii, a podpořit tak trh rizikového kapitálu, i koordinaci a vzájemnou soudržnost různých politik Unie zaměřených na podporu inovace, včetně politik v oblasti hospodářské soutěže a výzkumu. Politiky Unie v oblasti inovace a růstu se zejména zaměřují na ekologickou technologii, vzhledem k cíli Unie získat celosvětové vedoucí postavení v oblasti inteligentního a udržitelného růstu a účinného využívání energie a přírodních zdrojů, a to i pokud jde o financování malých a středních podniků. Při přezkumu tohoto nařízení by Komise měla vyhodnotit, jak přispívá k pokroku směrem k tomuto cíli.

(51)

Orgán pro cenné papíry a trhy by měl posoudit své potřeby lidských a jiných zdrojů, které vyplývající z převzetí pravomocí a povinností podle tohoto nařízení, a měl by předložit související zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

(52)

Evropský investiční fond investuje mimo jiné do fondů rizikového kapitálu v celé Unii. Opatření v tomto nařízení, jež umožňují snadné rozpoznání fondů rizikového kapitálu s definovanými společnými rysy, by měla Evropskému investičnímu fondu usnadnit identifikaci fondů rizikového kapitálu podle tohoto nařízení jako možných cílů jeho investic. Evropský investiční fond by se proto neměl vyhýbat investicím do kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu.

(53)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života (článek 7) a svobody podnikání (článek 16).

(54)

Zpracovávání osobních údajů prováděné v členských státech v souvislosti s tímto nařízením a pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých veřejných orgánů určených členskými státy, se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (8). Zpracovávání osobních údajů prováděné orgánem pro cenné papíry a trhy v rámci tohoto nařízení a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (9).

(55)

Tímto nařízením by nemělo být dotčeno uplatňování pravidel státní pomoci na kvalifikované fondy rizikového kapitálu.

(56)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajistit jednotné požadavky na nabízení kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu a zavést jednoduchý systém registrace pro správce kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, čímž se usnadní nabízení kvalifikovaných fondů sociálního podnikání v celé Unii, při plném zohlednění potřeby vyvážit bezpečnost a důvěryhodnost spojené s používáním označení „EuVECA“ s efektivním fungováním trhu rizikového kapitálu a náklady pro jednotlivé zúčastněné subjekty, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

a)

jimi spravovaná aktiva v souhrnu nepřevyšují hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/61/EU;

b)

jsou usazeni v Unii;

c)

podléhají registraci u příslušných orgánů svého domovského členského státu v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice 2011/61/EU a

d)

spravují portfolia kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu.

a)

splňují požadavky stanovené ve směrnici 2011/61/EU a

b)

nadále dodržují články 3 a 5 a čl. 13 odst. 1 písm. c) a i) tohoto nařízení.

a)

„subjektem kolektivního investování“ alternativní investiční fond definovaný v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU;

b)

„kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu“ subjekt kolektivního investování, který:

c)

„správcem kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu“ právnická osoba, jejímž předmětem podnikatelské činnosti je správa alespoň jednoho kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu;

d)

„podnikem kvalifikovaným pro portfolio“ podnik, který:

e)

„kvalifikovanými investicemi“ tyto nástroje:

f)

„příslušnými náklady“ všechny poplatky, přirážky a náklady, které přímo či nepřímo hradí investoři a na nichž se správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu dohodl s investory tohoto fondu;

g)

„kapitálovým nástrojem“ vlastnický podíl v podniku, který má podobu akcií nebo jiných forem účasti na kapitálu podniku kvalifikovaného pro portfolio a který byl vydán jeho investorům;

h)

„kvazikapitálovým nástrojem“ jakýkoli druh nástroje financování, který je kombinací kapitálového nástroje a dluhu, jehož výnos je spojen se ziskem nebo ztrátou podniku kvalifikovaného pro portfolio a jehož splacení není v případě selhání zcela zajištěno;

i)

„nabízením“ přímé nebo nepřímé primární nabízení nebo umísťování podílových jednotek nebo akcií kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu investorům s bydlištěm nebo se sídlem v Unii z podnětu správce tohoto fondu nebo jeho jménem;

j)

„upsaným kapitálem“ jakýkoli závazek, podle kterého je investor ve lhůtě stanovené statutem nebo zakládacími dokumenty kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu povinen nabýt podíl v tomto fondu nebo do kapitálu tohoto fondu učinit vklady;

k)

„domovským členským státem“ členský stát, v němž je správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu usazen a kde podléhá registraci u příslušných orgánů v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice 2011/61/EU;

l)

„hostitelským členským státem“ členský stát jiný než domovský členský stát, v němž správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu nabízí kvalifikované fondy rizikového kapitálu v souladu s tímto nařízením;

m)

„příslušným orgánem“ vnitrostátní orgán, jejž domovský členský stát právním předpisem pověří registrací správců subjektů kolektivního investování, na něž se vztahuje toto nařízení.

a)

se zaváží k investici ve výši alespoň 100 000 EUR a

b)

v dokumentu, který není součástí smlouvy, jež má být uzavřena za účelem závazku k investici, písemně prohlásí, že si jsou vědomi rizik spojených s plánovaným závazkem nebo investicí.

a)

jednají při výkonu svých činností čestně, poctivě a s patřičnou dovedností, péčí a opatrností;

b)

uplatňují vhodné zásady a postupy s cílem zabránit nekalým praktikám, u nichž lze rozumně očekávat, že poškodí zájmy investorů a podniků kvalifikovaných pro portfolio;

c)

provozují své obchodní činnosti v nejlepším zájmu kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, které spravují, jejich investorů a integrity trhu;

d)

uplatňují vysokou úroveň obezřetnosti při výběru a průběžném sledování investic do podniků kvalifikovaných pro portfolio;

e)

mají patřičné znalosti a vědomosti o podnicích kvalifikovaných pro portfolio, do nichž investují;

f)

zacházejí se svými investory spravedlivě;

g)

zajišťují, aby žádný investor nepožíval zvláštních výhod, ledaže jsou tyto výhody výslovně uvedeny ve statutu nebo zakládacích dokumentech kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu.

a)

správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, osobami, které skutečně řídí obchodní činnost těchto správců, zaměstnanci těchto správců nebo osobami, které tyto správce přímo či nepřímo kontrolují nebo jimi jsou kontrolovány, a kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu spravovaným těmito správci nebo jeho investory;

b)

kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu nebo jeho investory a jiným kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu spravovaným stejným správcem nebo jeho investory;

c)

kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu nebo jeho investory a subjektem kolektivního investování nebo SKIPCP spravovaným stejným správcem nebo jeho investory.

a)

druhy střetů zájmů podle odstavce 2 tohoto článku;

b)

opatření, která musí správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu přijmout v rámci svých struktur a organizačních a administrativních postupů k rozpoznávání, předcházení, řešení, sledování a oznamování střetů zájmů.

a)

totožnost tohoto správce a případných dalších poskytovatelů služeb, s nimiž tento správce uzavřel smlouvu ve vztahu k jimi vykonávané správě kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, a popis jejich povinností;

b)

výši kapitálu, který má tento správce k dispozici, s podrobným vyjádřením, proč se tento správce domnívá, že je tento kapitál dostatečný k udržování odpovídajících lidských a technických zdrojů, které jsou nezbytné pro řádnou správu jeho kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu;

c)

popis investiční strategie a cílů kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, včetně:

d)

popis rizikového profilu kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu a případných rizik spojených s aktivy, do nichž může fond investovat, nebo technik investování, které může využívat;

e)

popis postupu pro oceňování kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu a metod oceňování aktiv včetně metod používaných k oceňování podniků kvalifikovaných pro portfolio;

f)

popis stanovení odměny správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu;

g)

popis všech příslušných nákladů a jejich maximální výše;

h)

dosavadní finanční výsledky kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, pokud jsou dostupné;

i)

služby podporující podnikatelskou činnost a další podpůrné činnosti, které správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu poskytuje nebo zajišťuje prostřednictvím třetích osob s cílem usnadnit rozvoj, růst nebo i běžnou činnost podniků kvalifikovaných pro portfolio, do nichž kvalifikovaný fond rizikového kapitálu investuje, nebo pokud tyto služby či činnosti nejsou poskytovány, objasnění této skutečnosti;

j)

popis postupů, kterými může kvalifikovaný fond rizikového kapitálu změnit investiční strategii nebo investiční politiku nebo obojí.

a)

totožnost osob, které skutečně vykonávají správu kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu;

b)

totožnost kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, jejichž podílové jednotky či akcie mají být nabízeny, a jejich investiční strategie;

c)

informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků kapitoly II;

d)

seznam členských států, v nichž správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu hodlá nabízet jednotlivé kvalifikované fondy rizikového kapitálu;

e)

seznam členských států, v nichž správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu založil nebo má v úmyslu založit kvalifikované fondy rizikového kapitálu.

a)

osoby, které skutečně vykonávají správu kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, mají dostatečně dobrou pověst a dostatečné zkušenosti, a to i v souvislosti s investičními strategiemi, které daný správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu používá;

b)

informace požadované podle odstavce 1 jsou úplné;

c)

opatření oznámená podle odst. 1 písm. c) jsou s to zajistit splnění požadavků kapitoly II;

d)

ze seznamu oznámeného podle odst. 1 písm. e) tohoto článku vyplývá, že všechny kvalifikované fondy rizikového kapitálu jsou usazeny v souladu s čl. 3 písm. b) bodem iii).

a)

nový kvalifikovaný fond rizikového kapitálu nebo

b)

stávající kvalifikovaný fond rizikového kapitálu v členském státě, který není uveden na seznamu podle čl. 14 odst. 1 písm. d).

a)

vyžádat si přístup k jakémukoli dokumentu v jakékoli formě a obdržet či pořídit si jeho kopii;

b)

vyžádat si od správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu bezodkladné poskytnutí informací;

c)

vyžádat si od kterékoli osoby informace týkající se činností správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu nebo činností kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu;

d)

provádět kontroly na místě s předchozím ohlášením nebo bez něj;

e)

přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu i nadále dodržoval toto nařízení;

f)

nařídit správci kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, aby dodržoval toto nařízení a upustil od opakování jakéhokoli jednání, které může představovat porušení tohoto nařízení.

a)

v rozporu s článkem 5 neplní požadavky na složení portfolia;

b)

v rozporu s článkem 6 nabízí podílové jednotky a akcie kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu jiným než kvalifikovaným investorům;

c)

používá označení „EuVECA“, aniž je registrován v souladu s článkem 14;

d)

používá označení „EuVECA“ pro nabízení fondů, které nejsou usazeny v souladu s čl. 3 písm. b) bodem iii);

e)

v rozporu s článkem 14 byl registrován na základě nepravdivých prohlášení nebo jakýmikoli jinými protiprávními prostředky;

f)

v rozporu s čl. 7 písm. a) při výkonu svých činností nejedná čestně, poctivě nebo s patřičnou dovedností, péčí či opatrností;

g)

v rozporu s čl. 7 písm. b) neuplatňuje vhodné zásady a postupy k zabránění nekalým praktikám;

h)

opakovaně neplní požadavky podle článku 12 týkající se výroční zprávy;

i)

opakovaně neplní povinnost informovat investory v souladu s článkem 13.

a)

přijme opatření k zajištění toho, aby správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu dodržoval články 5 a 6, čl. 7 písm. a) a b) a články 12, 13 a 14;

b)

zakáže používat označení „EuVECA“ a zruší registraci správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu.

a)

rozsahu používání označení „EuVECA“ správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu v různých členských státech, ať již vnitrostátně, nebo přeshraničně;

b)

zeměpisného a odvětvového rozložení investic uskutečněných kvalifikovanými fondy rizikového kapitálu;

c)

přiměřenosti požadavků na informace podle článku 13, zejména zda tyto informace stačí k tomu, aby investoři mohli o investici informovaně rozhodnout;

d)

využívání různých kvalifikovaných investic správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, a zejména toho, zda je nutné upravit kvalifikované investice stanovené v tomto nařízení;

e)

možnosti rozšířit nabízení kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu i na neprofesionální investory;

f)

účinnosti, přiměřenosti a uplatňování správních sankcí a jiných opatření stanovených členskými státy v souladu s tímto nařízením;

g)

dopadu tohoto nařízení na trh rizikového kapitálu;

h)

možnosti, aby fondy rizikového kapitálu usazené ve třetí zemi mohly používat označení „EuVECA“, přičemž se zohlední zkušenosti získané při uplatňování doporučení Komise ohledně opatření, která mají třetí země povzbudit, aby uplatňovaly minimální standardy řádné správy v oblasti daní;

i)

vhodnosti doplnění tohoto nařízení o režim pro depozitáře;

j)

posouzení veškerých překážek, které mohly bránit v investování do fondů používajících označení „EuVECA“, včetně dopadu na institucionální investory, na něž se vztahuje jiné obezřetnostní právo Unie.

a)

do 22. července 2017, pokud jde o písmena a) až g), i) a j), a

b)

do 22. července 2015, pokud jde o písmeno h).

25.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/18

(1)

Protože si investoři kladou také sociální cíle a neusilují pouze o finanční zisk, vzniká v Unii stále více trh sociálních investic, který z části tvoří investiční fondy zaměřené na sociální podniky. Tyto investiční fondy poskytují finance sociálním podnikům, které jsou hnací silou společenských změn tím, že nabízejí inovativní řešení sociálních problémů, například tím, že pomáhají řešit sociální důsledky finanční krize, a hodnotně přispívají k plnění cílů strategie Evropa 2020 stanovené ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“.

(2)

Toto nařízení je součástí iniciativy pro sociální podnikání, kterou vytyčila Komise ve svém sdělení ze dne 25. října 2011 nazvaném „Iniciativa pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací“.

(3)

Je nutné jednotnými unijními pravidly stanovit společný rámec pravidel pro používání označení „EuSEF“ pro kvalifikované evropské fondy sociálního podnikání, zejména co se týče složení portfolia fondů, které pod tímto označením fungují, investičních cílů, jež mohou sledovat, prostředků investování, jež mohou používat, a kategorií investorů, kteří smějí investovat do těchto fondů. Při neexistenci takového společného rámce hrozí, že by členské státy přijímaly rozdílná vnitrostátní opatření, což by mělo přímý negativní dopad na řádné fungování vnitřního trhu a vedlo by to k vytváření překážek na vnitřním trhu, protože fondy, které chtějí působit v celé Unii, by se musely řídit různými pravidly v různých členských státech. Kromě toho by mohly odchylné požadavky na složení portfolia, investiční cíle a kvalifikované investory vést k různé úrovni ochrany investorů a způsobovat nejasnosti ohledně nabídek investic spojených s kvalifikovanými fondy sociálního podnikání. Investoři by dále měli mít možnost porovnávat nabídky investic různých kvalifikovaných fondů sociálního podnikání. Je nezbytné odstranit značné překážky bránící přeshraničnímu získávání financí kvalifikovanými fondy sociálního podnikání, vyhnout se narušení hospodářské soutěže mezi těmito fondy a zabránit dalším možným překážkám obchodu a významnému narušení hospodářské soutěže v budoucnu. V důsledku toho je vhodným právním základem tohoto nařízení článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) vykládaný podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie.

(4)

Je nezbytné přijmout nařízení, kterým se stanoví jednotná pravidla použitelná pro kvalifikované fondy sociálního podnikání a ukládají odpovídající povinnosti jejich správcům ve všech členských státech, kteří chtějí získávat kapitál v celé Unii a používat přitom označení „EuSEF“. Tyto požadavky by měly zajistit důvěru investorů, kteří chtějí do takových fondů investovat. Toto nařízení by se nemělo vztahovat na stávající vnitrostátní režimy, které umožňují investice do sociálních podniků a které nepoužívají označení „EuSEF“.

(5)

Vymezení kvalitativních požadavků pro používání označení „EuSEF“ formou nařízení zajistí, aby tyto požadavky byly přímo použitelné pro správce subjektů kolektivního investování, které získávají finance pod tímto označením. Tím se zároveň zamezí existenci rozdílných vnitrostátních požadavků jako důsledku provádění směrnice, a zajistí se tak jednotné podmínky pro používání tohoto označení. Správci subjektů kolektivního investování, které používají toto označení, by měli dodržovat stejná pravidla v celé Unii, což zároveň povzbudí důvěru investorů. Toto nařízení zjednodušuje regulaci a snižuje náklady správců spojené s dodržováním často rozdílných vnitrostátních pravidel, kterými se tyto fondy řídí, zejména v případě správců, kteří chtějí získávat kapitál přeshraničně. Rovněž přispívá k odstranění narušení hospodářské soutěže.

(6)

Mělo by být umožněno, aby kvalifikovaný fond sociálního podnikání mohl být samosprávný nebo nesamosprávný. Je-li kvalifikovaný fond sociálního podnikání samosprávný, je zároveň správcem, a měl by proto splňovat všechny relevantní požadavky kladené na správce tímto nařízením a být v souladu s tímto nařízením registrován. Samosprávný kvalifikovaný fond sociálního podnikání by však neměl mít možnost působit jako správce jiných nesamosprávných subjektů kolektivního investování nebo nesamosprávných subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP).

(7)

S cílem vyjasnit vztah mezi tímto nařízením a jinými pravidly týkajícími se subjektů kolektivního investování a jejich správců je nezbytné stanovit, že se toto nařízení vztahuje pouze na správce jiných subjektů kolektivního investování než SKIPCP, jež spadají do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (4), kteří jsou usazeni v Unii a registrováni u příslušného orgánu ve svém domovském členském státě v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů (5), za předpokladu, že tito správci spravují portfolia kvalifikovaných fondů sociálního podnikání. Správcům nesamosprávných kvalifikovaných fondů sociálního podnikání registrovaným v souladu s tímto nařízením by však mělo být povoleno rovněž spravovat SKIPCP, mají-li povolení podle směrnice 2009/65/ES.

(8)

Kromě toho se toto nařízení vztahuje jen na správce těch subjektů kolektivního investování, jimiž spravovaná aktiva v souhrnu nepřevyšují hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/61/EU. Výpočet hodnoty pro účely tohoto nařízení se provádí stejně jako výpočet hodnoty uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/61/EU.

(9)

Avšak správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání registrovaní v souladu s tímto nařízením, jimiž spravovaná aktiva ve svém souhrnu následně překročí hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/61/EU a kteří tím začnou podléhat povolení příslušných orgánů svého domovského členského státu podle článku 6 uvedené směrnice, by měli mít i nadále možnost používat označení „EuSEF“ při nabízení kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, jestliže splňují požadavky stanovené uvedenou směrnicí a i nadále ve vztahu ke kvalifikovanému fondu sociálního podnikání za všech okolností splňují určité podmínky pro používání označení „EuSEF“ stanovené v tomto nařízení. To platí jak pro stávající kvalifikované fondy sociálního podnikání, tak pro kvalifikované fondy sociálního podnikání zřízené po překročení uvedené hodnoty.

(10)

Na správce subjektů kolektivního investování, kteří nechtějí používat označení „EuSEF“, by se toto nařízení vztahovat nemělo. V těchto případech by se měla nadále použít stávající vnitrostátní pravidla a obecná pravidla Unie.

(11)

Toto nařízení by mělo stanovit jednotná pravidla týkající se povahy kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, zejména podniků kvalifikovaných pro portfolio, do nichž mohou kvalifikované fondy sociálního podnikání investovat, a investičních nástrojů, které mohou používat. To je nezbytné k tomu, aby bylo možné jasně odlišit kvalifikovaný fond sociálního podnikání od jiných alternativních investičních fondů, které sledují jiné, méně specializované investiční strategie, jako jsou výkupy většinových podílů, o jejichž podporu toto nařízení neusiluje.

(12)

S cílem zajistit nezbytnou srozumitelnost a jistotu by toto nařízení mělo rovněž stanovit jednotná kritéria pro určení sociálních podniků, které jsou kvalifikovány pro portfolio. Sociální podnik by měl být vymezen jako subjekt v rámci sociálního hospodářství, jehož hlavním cílem není zisk pro jeho vlastníky nebo akcionáře, ale pozitivní sociální dopady. Poskytuje na trhu zboží a služby a svůj zisk používá především k plnění sociálních cílů. Vyznačuje se odpovědnou a transparentní správou, do níž jsou zejména zapojeni zaměstnanci, spotřebitelé a zúčastněné subjekty dotčené jeho obchodní činností.

(13)

Vzhledem k tomu, že základním cílem sociálních podniků je dosáhnout pozitivního sociálního dopadu, a ne maximalizovat zisk, by toto nařízení mělo podporovat pouze podniky kvalifikované pro portfolio, které se soustřeďují na dosažení měřitelného a pozitivního sociálního dopadu. Měřitelným a pozitivním sociálním dopadem by mohlo být mimo jiné poskytování služeb přistěhovalcům, kteří jsou jinak sociálně vyloučeni, nebo opětovné začlenění marginalizovaných skupin do trhu práce tím, že jim je nabídnuto pracovní místo či poskytnuta odborná příprava nebo jiná podpora. Sociální podniky svůj zisk využívají k dosažení svého hlavního sociálního cíle a jsou spravovány odpovědným a transparentním způsobem. Pokud chce podnik kvalifikovaný pro portfolio výjimečně rozdělit zisk mezi akcionáře a vlastníky, měl by mít předem definované postupy a pravidla pro rozdělování zisku. Tato pravidla by měla stanovit, že toto rozdělení zisku nenaruší hlavní sociální cíl kvalifikovaného fondu sociálního podnikání.

(14)

Sociální podniky zahrnují velké množství podniků, které mají různé právní formy a které poskytují sociální služby nebo zboží zranitelným, marginalizovaným, znevýhodněným či sociálně vyloučeným osobám. Mezi tyto služby patří přístup k bydlení, zdravotní péče, pomoc starším nebo zdravotně postiženým osobám, péče o děti, přístup k zaměstnání a vzdělávání či zvládání závislostí. Sociální podniky zahrnují také podniky, jež používají způsob výroby zboží nebo poskytování služeb, kterými uskutečňují svůj sociální cíl, avšak jejichž činnost může být jiná než poskytování sociálního zboží nebo sociálních služeb. Tyto činnosti zahrnují sociální a profesní začleňování prostřednictvím přístupu k zaměstnání pro znevýhodněné osoby, zejména z důvodu jejich nedostatečné kvalifikace nebo sociálních či profesních problémů, které vedou k vyloučení a marginalizaci. Tyto činnosti se také mohou týkat ochrany životního prostředí se sociálním dopadem, například boje proti znečištění, recyklace a obnovitelných zdrojů energie.

(15)

V souladu s cílem přesného vymezení subjektů kolektivního investování, na něž se má toto nařízení vztahovat, a k zajištění jejich zaměření na poskytování kapitálu sociálním podnikům by za kvalifikované fondy sociálního podnikání měly být považovány ty fondy, které mají v úmyslu investovat do těchto podniků alespoň 70 % z celkových vkladů do svého kapitálu a svého nesplaceného upsaného kapitálu. Kvalifikovaným fondům sociálního podnikání by nemělo být povoleno investovat více než 30 % z celkových vkladů do jejich kapitálu a jejich nesplaceného upsaného kapitálu do jiných aktiv než kvalifikovaných investic. To znamená, že 30 % by měl být trvalý maximální limit pro jiné než kvalifikované investice a že pro kvalifikované investice by mělo být po celou dobu existence kvalifikovaného fondu sociálního podnikání vyhrazeno alespoň 70 %. Uvedené hodnoty by se měly vypočítávat na základě částky, kterou lze investovat, po odečtení všech příslušných nákladů, držených peněz a ekvivalentů peněz. Toto nařízení by mělo stanovit potřebné podrobnosti pro výpočet uvedených hodnot.

(16)

Účelem tohoto nařízení je podpořit růst sociálních podniků v Unii. Investice do podniků kvalifikovaných pro portfolio usazených ve třetích zemích mohou kvalifikovaným fondům sociálního podnikání přinést více kapitálu, což může být prospěšné pro sociální podniky v Unii. Toto nařízení by však za žádných okolností nemělo podporovat investice do portfoliových podniků usazených ve třetích zemích, v nichž neexistují přiměřené dohody o spolupráci mezi příslušnými orgány domovského členského státu správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání a každým jiným členským státem, v němž mají být nabízeny podílové jednotky nebo akcie kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, nebo v nichž neexistuje účinná výměna informací v oblasti daní.

(17)

První podmínkou k tomu, aby kvalifikovaný fond sociálního podnikání směl používat označení „EuSEF“ zavedené tímto nařízením, by mělo být jeho usazení v Unii. Komise by měla do dvou let ode dne použitelnosti tohoto nařízení přezkoumat omezení vyžadující, aby označení „EuSEF“ směly používat pouze fondy usazené v Unii, s ohledem na zkušenosti s uplatňováním doporučení Komise týkajícího se opatření, která mají třetí země povzbudit k tomu, aby uplatňovaly minimální standardy řádné správy v oblasti daní.

(18)

Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání by měli mít po celou dobu existence fondu možnost získávat dodatečně upisovat kapitál. K těmto dodatečným úpisům kapitálu během existence kvalifikovaného fondu sociálního podnikání by se mělo přihlížet při zvažování dalších investic do jiných než kvalifikovaných aktiv. Dodatečné úpisy kapitálu by měly být povolovány v souladu s kritérii a za podmínek stanovených ve statutu nebo v zakládacích dokumentech kvalifikovaného fondu sociálního podnikání.

(19)

Vzhledem ke specifickým potřebám financování sociálních podniků je nezbytné jasně stanovit typy nástrojů, které by kvalifikované fondy sociálního podnikání měly pro toto financování používat. Toto nařízení proto stanoví jednotná pravidla týkající se nástrojů, které smějí kvalifikované fondy sociálního podnikání používat pro investování a které zahrnují kapitálové a kvazikapitálové nástroje, dluhové nástroje, jako jsou směnky a vkladové certifikáty, investice do jiných fondů kvalifikovaných fondů sociálního podnikání a zajištěné nebo nezajištěné úvěry a granty. Aby se předešlo rozmělnění investic do podniků kvalifikovaných pro portfolio, mělo by být kvalifikovaným fondům sociálního podnikání povoleno investovat pouze do takových jiných kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, které samy neinvestovaly více než 10 % z celkových vkladů do svého kapitálu a svého nesplaceného upsaného kapitálu do jiných kvalifikovaných fondů sociálního podnikání.

(20)

Hlavní činností kvalifikovaných fondů sociálního podnikání je poskytování financí sociálním podnikům prostřednictvím primárních investic. Kvalifikované fondy sociálního podnikání by se neměly podílet na systémově významných bankovních činnostech mimo obvyklý obezřetnostní regulační rámec (tzv. „stínové bankovnictví“), ani by neměly používat strategie typické pro fondy soukromého kapitálu (private equity funds), jako je nabytí většinového podílu na společnosti s využitím pákového efektu.

(21)

S cílem zachovat si nezbytnou flexibilitu investičního portfolia by kvalifikovaným fondům sociálního podnikání mělo být povoleno investovat do jiných aktiv, než jsou kvalifikované investice, v takovém rozsahu, aby tyto investice nepřesahovaly hodnotu 30 % stanovenou pro jiné než kvalifikované investice. Držené peníze a ekvivalenty peněz by se pro účely výpočtu této hranice neměly zohledňovat, protože peníze a ekvivalenty peněz se nepovažují za investice. Kvalifikované fondy sociálního podnikání by měly investovat způsobem, který je v souladu s jejich strategií etického investování, například by se měly vyvarovat investic financujících zbrojní průmysl, investic, u nichž hrozí riziko porušování lidských práv, nebo investic spojených s nepovoleným ukládáním elektronického odpadu.

(22)

S cílem zajistit, aby označení „EuSEF“ bylo důvěryhodné a snadno rozpoznatelné pro investory v celé Unii, by označení „EuSEF“ při nabízení kvalifikovaných fondů sociálního podnikání v celé Unii měli být oprávněni používat pouze správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, kteří splňují jednotná kritéria kvality stanovená v tomto nařízení.

(23)

S cílem zajistit jasný a identifikovatelný profil kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, který odpovídá jejich účelu, by měla existovat jednotná pravidla pro složení portfolia a techniky investování, které mohou být u těchto fondů používány.

(24)

S cílem zajistit, aby kvalifikované fondy sociálního podnikání nepřispívaly k vytváření systémových rizik a aby se ve svých investičních aktivitách soustředily na podporu podniků kvalifikovaných pro portfolio, nemělo by být na úrovni těchto fondů povoleno využívání pákového efektu. Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání by měli být oprávněni přijímat půjčky, vydávat dluhové cenné papíry nebo poskytovat záruky na úrovni kvalifikovaných fondů sociálního podnikání pouze za předpokladu, že tyto půjčky, dluhové cenné papíry nebo záruky jsou kryty nesplacenými závazky, a tedy nezvyšují expozici fondu nad rámec jeho upsaného kapitálu. Zálohy poskytnuté investory kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, které jsou plně kryty kapitálem upsaným těmito investory, nezvyšují expozici kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, a proto by měly být povoleny. Aby však mohl fond pokrýt mimořádné potřeby likvidity, které se mohou objevit mezi výzvou investorům k vložení upsaného kapitálu a skutečným připsáním kapitálu na jeho účty, měly by být povoleny krátkodobé půjčky za předpokladu, že jejich výše nepřesáhne nesplacený upsaný kapitál fondu.

(25)

S cílem zajistit, aby kvalifikované fondy sociálního podnikání byly nabízeny pouze investorům, kteří mají zkušenosti, vědomosti a odborné znalosti k tomu, aby mohli činit svá vlastní investiční rozhodnutí a řádně posoudit rizika s těmito fondy spojená, a aby byla zachována důvěra investorů v kvalifikované fondy sociálního podnikání, by měly být stanoveny určité zvláštní záruky. Kvalifikované fondy sociálního podnikání by tudíž měly být nabízeny pouze investorům, kteří jsou profesionálními klienty nebo se kterými může být zacházeno jako s profesionálními klienty v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (6). Aby však bylo možné vytvořit dostatečně širokou investorskou základnu pro investice do kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, je rovněž žádoucí, aby k těmto fondům měli přístup i další investoři, včetně jednotlivců s vysokým čistým jměním. Pro tyto jiné investory by měly být stanoveny zvláštní záruky, aby se zajistilo, že kvalifikované fondy sociálního podnikání budou nabízeny pouze investorům s vhodným profilem pro uskutečnění takových investic. Tyto záruky vylučují nabízení prostřednictvím programů pravidelného spoření. Mimoto by měly být povoleny investice vedoucích pracovníků, ředitelů nebo zaměstnanců zapojených do řízení správce fondu sociálního podnikání uskutečňované do kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, které spravují, neboť tyto osoby mají dostatečné vědomosti k tomu, aby se mohly na takových investicích podílet.

(26)

S cílem zajistit, aby označení „EuSEF“ používali pouze správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, kteří splňují jednotná kritéria kvality, pokud jde o jejich působení na trhu, měla by být stanovena pravidla výkonu činnosti a vztahu těchto správců k jejich investorům. Z téhož důvodu by měly být stanoveny i jednotné podmínky řešení střetu zájmů těmito správci. Tato pravidla a podmínky by měly rovněž vyžadovat, aby správci přijali nezbytná organizační a administrativní opatření pro zajištění řádného řešení střetů zájmů.

(27)

Má-li správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání v úmyslu pověřit výkonem některých úkolů třetí osoby, neměla by být odpovědnost správce vůči kvalifikovanému fondu sociálního podnikání a jeho investorům tímto pověřením nijak dotčena. Správce by kromě toho neměl tato pověření udílet v takovém rozsahu, aby v podstatě již nemohl být považován za správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání ani aby se stal subjektem typu „poštovní schránka“. Za řádný výkon úkolů, jejichž výkonem pověřil třetí osoby, a za dodržování tohoto nařízení by měl i nadále odpovídat správce. Pověření by nemělo ohrozit účinnost dohledu nad správcem, a zejména by nemělo bránit tomu, aby správce jednal nebo aby byl fond spravován v nejlepším zájmu investorů tohoto fondu.

(28)

Hlavním rysem investičních fondů zaměřených na sociální podniky, který je odlišuje od jiných druhů investičních fondů, je, že kromě tvorby finančního zisku pro investory mají i pozitivní sociální dopad. Toto nařízení by tedy mělo vyžadovat, aby správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání zavedli postupy pro měření pozitivních sociálních dopadů, kterých má být investicí do podniků kvalifikovaných pro portfolio dosaženo.

(29)

Fondy zaměřené na sociální výsledky nebo dopady v současnosti obvykle vyhodnocují a porovnávají informace o tom, do jaké míry sociální podniky dosahují cílených výsledků nebo dopadů. Existuje široká škála různých typů sociálních výsledků nebo dopadů, o jejichž splnění může sociální podnik usilovat. Byly proto vypracovány různé metody rozpoznávání a měření sociálních výsledků nebo dopadů. Například podnik, který se snaží zaměstnávat znevýhodněné osoby, může informovat o počtu takových zaměstnaných osob, které by za jiných okolností zaměstnány nebyly, a podnik, který usiluje o opětovné začleňování propuštěných vězňů do společnosti, může své výsledky hodnotit na základě míry recidivity. Fondy pomáhají sociálním podnikům s přípravou a poskytováním informací o jejich cílech a dosažených výsledcích a se shromažďováním údajů pro investory. I když jsou informace o sociálních výsledcích a dopadech pro investory velmi důležité, je obtížné porovnávat různé sociální podniky a různé fondy, a to jednak kvůli rozdílům v tom, o jaké sociální výsledky nebo dopady usilují, jednak kvůli rozmanitým přístupům. Má-li být dlouhodobě podporována co největší konzistentnost a srovnatelnost těchto informací a co největší efektivita postupů pro jejich získávání, měly by být v této oblasti vypracovány akty v přenesené pravomoci. Tyto akty v přenesené pravomoci by také měly zajistit větší jasnost pro orgány dohledu, kvalifikované fondy sociálního podnikání a sociální podniky.

(30)

Pro zajištění integrity označení „EuSEF“ by měla být stanovena kritéria kvality týkající se vnitřní organizace správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání. Měly by se tudíž stanovit jednotné a přiměřené požadavky týkající se potřeby udržovat odpovídající technické a lidské zdroje.

(31)

Aby se zajistila řádná správa kvalifikovaných fondů sociálního podnikání a schopnost jejich správců pokrýt případná rizika vyplývající z jejich činnosti, měly by být pro správce kvalifikovaných fondů sociálního podnikání stanoveny jednotné a přiměřené požadavky na udržování dostatečného kapitálu. Výše kapitálu by měla být dostatečná k zajištění kontinuity a řádné správy kvalifikovaných fondů sociálního podnikání.

(32)

Pro účely ochrany investorů je nezbytné zajistit, aby byla aktiva kvalifikovaných fondů sociálního podnikání řádně oceněna. Statut nebo zakládací dokumenty kvalifikovaných fondů sociálního podnikání by tudíž měly obsahovat ustanovení o oceňování aktiv. Tak by měla být zajištěna poctivost a transparentnost oceňování.

(33)

S cílem zajistit, aby správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, které používají označení „EuSEF“, řádně vykazovali své činnosti, by měla být stanovena jednotná pravidla pro výroční zprávy.

(34)

Ačkoli toto nařízení obsahuje záruky pro řádné využívání fondů, měly by orgány dohledu pečlivě zajišťovat, aby byly tyto záruky dodržovány.

(35)

K zajištění integrity označení „EuSEF“ v očích investorů je nezbytné, aby toto označení používali pouze správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, jejichž investiční politika a investiční cíle jsou plně transparentní. Měla by být proto stanovena jednotná pravidla týkající se požadavků na zpřístupňování informací investorům, která jsou pro tyto správce závazná. Tato pravidla by měla zahrnovat prvky specifické pro investice do sociálních podniků, aby mohlo být dosaženo větší soudržnosti a porovnatelnosti těchto informací. To zahrnuje informace o kritériích a postupech používaných pro výběr určitých podniků kvalifikovaných pro portfolio jako investičních cílů. Dále sem patří informace o pozitivním sociálním dopadu, o jehož dosažení investiční politika usiluje, a jak by měl být tento dopad sledován a posuzován. K zajištění nezbytné důvěry investorů v tyto investice sem dále patří informace o aktivech kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, která nejsou investována do podniků kvalifikovaných pro portfolio, a jak jsou vybírána.

(36)

K zajištění účinného dohledu nad plněním jednotných požadavků stanovených v tomto nařízení by měl na to, zda správci kvalifikovaného fondu sociálního podnikání dodržují jednotné požadavky stanovené v tomto nařízení, dohlížet příslušný orgán domovského členského státu. Za tím účelem by měli správci, kteří hodlají své fondy nabízet pod označením „EuSEF“, o tomto záměru uvědomit příslušný orgán svého domovského členského státu. Jestliže byly poskytnuty všechny nezbytné informace a přijata vhodná opatření k zajištění toho, aby byly splněny požadavky tohoto nařízení, měl by příslušný orgán správce zaregistrovat. Tato registrace by měla platit v celé Unii.

(37)

S cílem usnadnit účinné přeshraniční nabízení kvalifikovaného fondu sociálního podnikání by měla být registrace správce provedena co nejrychleji.

(38)

K zajištění účinného dohledu nad dodržováním jednotných kritérií stanovených tímto nařízením by měla být stanovena pravidla týkající se okolností, za nichž je třeba informace poskytnuté příslušnému orgánu v domovském členském státě aktualizovat.

(39)

K zajištění účinného dohledu nad plněním požadavků stanovených v tomto nařízení by měl být rovněž zaveden proces přeshraničních oznámení mezi příslušnými orgány dohledu, který se spustí na základě registrace správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání v jeho domovském členském státě.

(40)

Za účelem zachování transparentních podmínek pro nabízení kvalifikovaných fondů sociálního podnikání v celé Unii by měl být evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (7) (dále jen „orgán pro cenné papíry a trhy“), pověřen vedením centrální databáze obsahující údaje o všech správcích kvalifikovaných fondů sociálního podnikání registrovaných v souladu s tímto nařízením a o kvalifikovaných fondech sociálního podnikání, které tito správci spravují.

(41)

Má-li příslušný orgán hostitelského členského státu zjevné a prokazatelné důvody domnívat se, že správce kvalifikovaných fondů sociálního podnikání na jeho území porušuje toto nařízení, měl by to ihned oznámit příslušnému orgánu domovského členského státu, který by měl přijmout vhodná opatření.

(42)

Pokud správce kvalifikovaných fondů sociálního podnikání i nadále svým jednáním zjevně porušuje toto nařízení navzdory opatřením přijatým příslušným orgánem domovského členského státu nebo kvůli tomu, že tento orgán v přiměřené lhůtě žádná opatření nepřijal, mělo by být příslušnému orgánu hostitelského členského státu poté, co informuje příslušný orgán domovského členského státu, umožněno přijmout veškerá vhodná opatření na ochranu investorů, včetně možnosti zakázat dotyčnému správci, aby své kvalifikované fondy sociálního podnikání jakýmkoli způsobem dále nabízel na území hostitelského členského státu.

(43)

K zajištění účinného dohledu nad dodržováním stanovených jednotných kritérií obsahuje toto nařízení seznam dohledových pravomocí, které musí mít příslušné orgány k dispozici.

(44)

S cílem zajistit řádné vynucování obsahuje toto nařízení správní sankce a opatření za porušení jeho zásadních ustanovení, jimiž jsou pravidla týkající se složení portfolia, záruk souvisejících s identitou kvalifikovaných investorů a používání označení „EuSEF“ pouze správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání registrovanými v souladu s tímto nařízením. Porušení těchto zásadních ustanovení by tam, kde je to vhodné, mělo za následek zákaz používání tohoto označení a zrušení registrace dotyčného správce.

(45)

Příslušné orgány v domovském a hostitelském členském státě a orgán pro cenné papíry a trhy by si měly vyměňovat informace týkající se dohledu.

(46)

Účinná regulatorní spolupráce mezi subjekty pověřenými dohledem nad dodržováním jednotných kritérií stanovených v tomto nařízení vyžaduje, aby pro všechny příslušné vnitrostátní orgány a pro orgán pro cenné papíry a trhy platila vysoká úroveň povinnosti mlčenlivosti.

(47)

Příspěvek kvalifikovaných fondů sociálního podnikání k růstu evropského trhu sociálních investic bude záviset na tom, jaký zájem budou mít správci fondů o používání označení „EuSEF“, jak budou toto označení uznávat investoři a zda bude v celé Unii vytvořen silný „ekosystém“ pro sociální podniky, který jim pomůže využívat dostupné možnosti financování. Za tímto účelem by měly všechny zúčastněné subjekty, včetně organizátorů trhu, příslušných orgánů v členských státech, Komise a dalších příslušných subjektů v Unii, usilovat o zajištění velmi dobré obeznámenosti s možnostmi, které nabízí toto nařízení.

(48)

Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o upřesnění typů zboží a služeb, které slouží k dosažení určitého sociálního cíle, nebo metod výroby zboží a poskytování služeb, které slouží k dosažení určitého sociálního cíle, a okolností, za nichž může být zisk rozdělen mezi vlastníky a investory, střetů zájmů, kterých se správci fondů kvalifikovaných fondů sociálního podnikání musí vyvarovat, a kroků, které je třeba v tomto ohledu podniknout, podrobností postupů měření sociálního dopadu, kterého mají podniky kvalifikované pro portfolio dosáhnout, a obsahu informací poskytovaných investorům a způsobu jejich poskytování. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a přitom zohlednila samoregulační iniciativy a kodexy chování. Konzultací, které Komise povede během přípravy aktů v přenesené pravomoci, jimiž se podrobně stanoví postupy měření sociálních dopadů, kterých mají podniky kvalifikované pro portfolio dosahovat, by se měly účastnit významné zúčastněné subjekty a orgán pro cenné papíry a trhy. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(49)

Technické normy v odvětví finančních služeb by měly zajistit důslednou harmonizaci a vysokou úroveň dohledu v celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem orgánu pro cenné papíry a trhy by bylo účinné a vhodné pověřit ho, aby vypracoval a předložil Komisi návrhy prováděcích technických norem, které nejsou politické povahy.

(50)

Komise by měla být zmocněna k přijetí prováděcích technických norem prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Orgán pro cenné papíry a trhy by měl být pověřen vypracováním návrhu prováděcích technických norem týkajících se formátu oznamování uvedeného v tomto nařízení.

(51)

Do čtyř let ode dne použitelnosti tohoto nařízení by měla Komise provést přezkum tohoto nařízení za účelem zohlednění vývoje trhu kvalifikovaných fondů sociálního podnikání v celé Unii. Tento přezkum by měl zahrnovat obecné hodnocení fungování pravidel stanovených tímto nařízením a zkušeností získaných při jejich uplatňování. Na základě tohoto přezkumu by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu případně doprovázenou legislativními návrhy.

(52)

Komise by dále měla do čtyř let ode dne použitelnosti tohoto nařízení zahájit přezkum vzájemného působení tohoto nařízení a jiných pravidel pro subjekty kolektivního investování a jejich správce, zejména pravidel stanovených směrnicí 2011/61/EU. Tento přezkum by se měl zejména týkat oblasti působnosti tohoto nařízení a měl by posoudit, zda je nezbytné ji rozšířit tak, aby i správci větších alternativních investičních fondů směli používat označení „EuSEF“. Na základě tohoto přezkumu by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu případně doprovázenou legislativními návrhy.

(53)

Komise by v rámci uvedeného přezkumu měla posoudit všechny překážky, které mohly investorům bránit v investování do fondů, včetně dopadu na institucionální investory, na něž se mohou vztahovat jiné obezřetnostní právní předpisy. Komise by také měla shromažďovat údaje k vyhodnocení přínosu označení „EuSEF“ k plnění jiných programů Unie, například programu Horizont 2020, jež také usilují o podporu inovací v Unii.

(54)

Komise by měla v souvislosti s přezkumem daňových překážek pro přeshraniční investice rizikového kapitálu, jak je naplánován ve sdělení Komise ze dne 7. prosince 2011 nazvaném „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“, a v souvislosti s přezkumem tohoto nařízení zvážit vypracování rovnocenného přezkumu případných daňových překážek pro fondy sociálního podnikání a posoudit možné daňové pobídky, jež by měly v Unii podnítit sociální podnikání.

(55)

Orgán pro cenné papíry a trhy by měl posoudit své potřeby lidských a finančních zdrojů, které vyplývají z převzetí pravomocí a povinností podle tohoto nařízení, a měl by předložit související zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

(56)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života (článek 7) a svobody podnikání (článek 16).

(57)

Zpracovávání osobních údajů prováděné v členských státech v souvislosti s tímto nařízením a pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých veřejných orgánů určených členskými státy, se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (8). Zpracovávání osobních údajů prováděné orgánem pro cenné papíry a trhy v rámci tohoto nařízení a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (9).

(58)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž rozvoje vnitřního trhu pro kvalifikované fondy sociálního podnikání zřízením rámce pro registraci správců těchto fondů, čímž se usnadní nabízení kvalifikovaných fondů sociálního podnikání v celé Unii, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu jeho rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

a)

jimi spravovaná aktiva v souhrnu nepřevyšují hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/61/EU;

b)

jsou usazeni v Unii;

c)

podléhají registraci u příslušných orgánů svého domovského členského státu v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice 2011/61/EU a

d)

spravují portfolia kvalifikovaných fondů sociálního podnikání.

a)

splňují požadavky stanovené ve směrnici 2011/61/EU a

b)

nadále dodržují články 3, 5 a 10, čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 1 písm. d), e) a f) tohoto nařízení.

a)

„subjektem kolektivního investování“ alternativní investiční fond definovaný v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU;

b)

„kvalifikovaným fondem sociálního podnikání“ subjekt kolektivního investování, který:

c)

„správcem kvalifikovaného fondu sociálního podnikání“ právnická osoba, jejímž předmětem podnikatelské činnosti je správa alespoň jednoho kvalifikovaného fondu sociálního podnikání;

d)

„podnikem kvalifikovaným pro portfolio“ podnik, který:

e)

„kvalifikovanými investicemi“ tyto nástroje:

f)

„příslušnými náklady“ všechny poplatky, přirážky a náklady, které přímo či nepřímo hradí investoři a na nichž se správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání dohodl s investory tohoto fondu;

g)

„kapitálovým nástrojem“ vlastnický podíl v podniku, který má podobu akcií nebo jiných forem účasti na kapitálu podniku kvalifikovaného pro portfolio a který byl vydán jeho investorům;

h)

„kvazikapitálovým nástrojem“ jakýkoli druh nástroje financování, který je kombinací kapitálového nástroje a dluhu, jehož výnos je spojen se ziskem nebo ztrátou podniku kvalifikovaného pro portfolio a jehož splacení není v případě selhání zcela zajištěno;

i)

„nabízením“ přímé nebo nepřímé primární nabízení nebo umísťování podílových jednotek nebo akcií kvalifikovaného fondu sociálního podnikání investorům s bydlištěm nebo se sídlem v Unii z podnětu správce tohoto fondu nebo jeho jménem;

j)

„upsaným kapitálem“ jakýkoli závazek, podle kterého je investor ve lhůtě stanovené statutem nebo zakládacími dokumenty kvalifikovaného fondu sociálního podnikání povinen nabýt podíl v tomto fondu nebo do kapitálu tohoto fondu učinit vklady;

k)

„domovským členským státem“ členský stát, v němž je správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání usazen a kde podléhá registraci u příslušných orgánů v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice 2011/61/EU;

l)

„hostitelským členským státem“ členský stát jiný než domovský členský stát, v němž správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání nabízí kvalifikované fondy sociálního podnikání v souladu s tímto nařízením;

m)

„příslušným orgánem“ vnitrostátní orgán, jejž domovský členský stát právním předpisem pověří registrací správců subjektů kolektivního investování, na něž se vztahuje toto nařízení.

a)

se zaváží k investici ve výši alespoň 100 000 EUR a

b)

v dokumentu, který není součástí smlouvy, jež má být uzavřena za účelem závazku k investici, písemně prohlásí, že si jsou vědomi rizik spojených s plánovaným závazkem.

a)

jednají při výkonu svých činností čestně, poctivě a s patřičnou dovedností, péčí a opatrností;

b)

uplatňují vhodné zásady a postupy s cílem zabránit nekalým praktikám, u nichž lze rozumně očekávat, že poškodí zájmy investorů a podniků kvalifikovaných pro portfolio;

c)

provozují své obchodní činnosti tak, aby podpořili pozitivní sociální dopad podniků kvalifikovaných pro portfolio, do nichž investovali, a jednali v nejlepším zájmu kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, které spravují, jejich investorů a integrity trhu;

d)

uplatňují vysokou úroveň obezřetnosti při výběru a průběžném sledování investic do podniků kvalifikovaných pro portfolio a pozitivního sociálního dopadu těchto podniků;

e)

mají patřičné znalosti a vědomosti o podniku kvalifikovaném pro portfolio, do nějž investují;

f)

zacházejí se svými investory poctivě;

g)

zajišťují, aby žádný investor nepožíval zvláštních výhod, ledaže jsou tyto výhody výslovně uvedeny ve statutu nebo zakládacích dokumentech kvalifikovaného fondu sociálního podnikání.

a)

správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, osobami, které skutečně řídí obchodní činnost těchto správců, zaměstnanci těchto správců nebo osobami, které tyto správce přímo či nepřímo kontrolují nebo jimi jsou kontrolovány, a kvalifikovaným fondem sociálního podnikání spravovaným těmito správci nebo jeho investory;

b)

kvalifikovaným fondem sociálního podnikání nebo jeho investory a jiným kvalifikovaným fondem sociálního podnikání spravovaným stejným správcem nebo jeho investory;

c)

kvalifikovaným fondem sociálního podnikání nebo jeho investory a subjektem kolektivního investování nebo SKIPCP spravovaným stejným správcem nebo jeho investory.

a)

druhy střetů zájmů podle odstavce 2 tohoto článku;

b)

opatření, která musí správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání přijmout v rámci svých struktur a organizačních a administrativních postupů k rozpoznávání, předcházení, řešení, sledování a oznamování střetů zájmů.

a)

zaměstnanost a trh práce;

b)

normy a práva související s kvalitou pracovních míst;

c)

sociální začlenění a ochrana zvláštních skupin;

d)

rovné zacházení, rovnost příležitostí a nediskriminace;

e)

veřejné zdraví a veřejná bezpečnost;

f)

přístup k systémům sociálního zabezpečení, zdravotnictví a vzdělávání a důsledky pro tyto systémy.

a)

je-li to vhodné, podrobné informace o celkových sociálních výsledcích dosažených prostřednictvím investiční politiky a metodě použité k měření těchto výsledků;

b)

přehled případných zbavení se investic, k nimž došlo ve vztahu ke podnikům kvalifikovaným pro portfolio;

c)

popis toho, zda ke zbavení se investic ve vztahu k dalším aktivům kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, která nejsou investována do podniků kvalifikovaných pro portfolio, došlo na základě kritérií uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. f);

d)

přehled činností, které správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání vykonal ve vztahu k podnikům kvalifikovaným pro portfolio, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 1 písm. l);

e)

informace o povaze a účelu jiných investic, než jsou kvalifikované investice uvedené v čl. 5 odst. 1.

a)

totožnost tohoto správce a případných dalších poskytovatelů služeb, s nimiž tento správce uzavřel smlouvu ve vztahu k jimi vykonávané správě, a popis jejich povinností;

b)

výši kapitálu, který má tento správce k dispozici, s podrobným vyjádřením, proč se tento správce domnívá, že je tento kapitál dostatečný k udržování odpovídajících lidských a technických zdrojů, které jsou nezbytné pro řádnou správu jeho kvalifikovaných fondů sociálního podnikání;

c)

popis investiční strategie a cílů kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, včetně popisu:

d)

pozitivní sociální dopad, kterého má dosáhnout investiční politika kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, včetně tam, kde je to relevantní, přiměřené prognózy takových výsledků a informací o dosavadních výsledcích v této oblasti;

e)

metody, které mají být použity k měření sociálních dopadů;

f)

popis aktiv jiných než podniků kvalifikovaných pro portfolio a postupů a kritérií, které jsou používány pro výběr těchto aktiv, nejde-li o peníze nebo ekvivalenty peněz;

g)

popis rizikového profilu kvalifikovaného fondu sociálního podnikání a případných rizik spojených s aktivy, do nichž může fond investovat, nebo technik investování, které může využívat;

h)

popis postupu pro oceňování kvalifikovaného fondu sociálního podnikání a metod oceňování aktiv včetně metod používaných k oceňování podniků kvalifikovaných pro portfolio;

i)

popis stanovení odměny správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání;

j)

popis všech příslušných nákladů a jejich maximální výše;

k)

dosavadní finanční výsledky kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, pokud jsou dostupné;

l)

služby podporující podnikatelskou činnost a další podpůrné činnosti, které správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání poskytuje nebo zajišťuje prostřednictvím třetím osob s cílem usnadnit rozvoj, růst nebo i běžnou činnost podniků kvalifikovaných pro portfolio, do nichž kvalifikovaný fond sociálního podnikání investuje, nebo pokud tyto služby či činnosti nejsou poskytovány, objasnění této skutečnosti;

m)

popis postupů, kterými může kvalifikovaný fond sociálního podnikání změnit investiční strategii nebo investiční politiku nebo obojí.

a)

obsah informací uvedených v odst. 1 písm. c) až f) a l) tohoto článku;

b)

jednotná prezentace informací uvedených v odst. 1 písm. c) až f) a l) tohoto článku s cílem zajistit co nejvyšší úroveň srovnatelnosti.

a)

totožnost osob, které skutečně vykonávají správu kvalifikovaných fondů sociálního podnikání;

b)

totožnost kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, jejichž podílové jednotky či akcie mají být nabízeny, a jejich investiční strategie;

c)

informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků kapitoly II;

d)

seznam členských států, v nichž správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání hodlá nabízet jednotlivé kvalifikované fondy sociálního podnikání;

e)

seznam členských států, v nichž správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání založil nebo hodlá založit kvalifikované fondy sociálního podnikání.

a)

osoby, které skutečně vykonávají správu kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, mají dostatečně dobrou pověst a dostatečné zkušenosti, a to i v souvislosti s investičními strategiemi, které daný správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání používá;

b)

informace požadované podle odstavce 1 jsou úplné;

c)

opatření oznámená podle odst. 1 písm. c) jsou s to zajistit splnění požadavků kapitoly II;

d)

ze seznamu poskytnutého podle odst. 1 písm. e) tohoto článku vyplývá, že všechny kvalifikované fondy sociálního podnikání jsou usazeny v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) bodem iii).

a)

nový kvalifikovaný fond sociálního podnikání, nebo

b)

stávající kvalifikovaný fond sociálního podnikání v členském státě, který není uveden na seznamu podle čl. 15 odst. 1 písm. d).

a)

vyžádat si přístup k jakémukoli dokumentu v jakékoli formě a obdržet či pořídit si jeho kopii;

b)

vyžádat si od správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání bezodkladné poskytnutí informací;

c)

vyžádat si od kterékoli osoby informace týkající se činností správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání nebo činností kvalifikovaného fondu sociálního podnikání;

d)

provádět kontroly na místě s předchozím ohlášením nebo bez něj;

e)

přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání i nadále dodržoval toto nařízení;

f)

nařídit správci kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, aby dodržoval toto nařízení a upustil od opakování jakéhokoli jednání, které může představovat porušení tohoto nařízení.

a)

v rozporu s článkem 5 neplní požadavky na složení portfolia;

b)

v rozporu s článkem 6 nabízí podílové jednotky a akcie kvalifikovaného fondu sociálního podnikání jiným než kvalifikovaným investorům;

c)

používá označení „EuSEF“, aniž je registrován v souladu s článkem 15;

d)

používá označení „EuSEF“ pro nabízení fondů, které nejsou usazeny v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) bodem iii);

e)

v rozporu s článkem 15 byl registrován na základě nepravdivých prohlášení nebo jakýmikoli jinými protiprávními prostředky;

f)

v rozporu s čl. 7 písm. a) při výkonu svých činností nejedná čestně, poctivě nebo s patřičnou dovedností, péčí či opatrností;

g)

v rozporu s čl. 7 písm. b) neuplatňuje vhodné zásady a postupy k zabránění nekalým praktikám;

h)

opakovaně neplní požadavky podle článku 13 týkající se výroční zprávy;

i)

opakovaně neplní povinnost informovat investory v souladu s článkem 14.

a)

přijme opatření k zajištění toho, aby dotčený správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání dodržoval články 5 a 6, čl. 7 písm. a) a b) a články 13, 14 a 15;

b)

zakáže používat označení „EuSEF“ a zruší registraci správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání.

a)

rozsahu používání označení „EuSEF“ správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání v různých členských státech, ať již vnitrostátně, nebo přeshraničně;

b)

zeměpisného a odvětvového rozložení investic uskutečněných kvalifikovanými fondy sociálního podnikání;

c)

přiměřenosti požadavků na informace podle článku 14, zejména zda tyto informace stačí k tomu, aby investoři mohli o investici informovaně rozhodnout;

d)

využívání různých kvalifikovaných investic kvalifikovaných fondů sociálního podnikání a dopadu, který to mělo na rozvoj sociálních podniků v Unii;

e)

vhodnosti zavedení evropského označení „sociální podnik“;

f)

možnosti, aby sociální fondy usazené ve třetí zemí mohly používat označení „EuSEF“, přičemž se zohlední zkušenosti získané při uplatňování doporučení Komise ohledně opatření, která mají třetí země povzbudit, aby uplatňovaly minimální standardy řádné správy v oblasti daní;

g)

praktického používání kritérií pro určení podniků kvalifikovaných pro portfolio a dopadu, který to mělo na rozvoj sociálních podniků v Unii a na jejich pozitivní sociální dopad;

h)

analýzy postupů používaných správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání k měření pozitivních sociálních dopadů vytvářených podniky kvalifikovanými pro portfolio v souladu s článkem 10 a hodnocení toho, zda lze na úrovni Unie zavést harmonizované normy pro měření sociálního dopadu způsobem, který je v souladu se sociální politikou Unie;

i)

možnosti rozšířit nabízení kvalifikovaných fondů sociálního podnikání i na neprofesionální investory;

j)

vhodnosti zahrnutí kvalifikovaných fondů sociálního podnikání mezi aktiva, do nichž lze investovat, podle směrnice 2009/65/ES;

k)

vhodnosti doplnění tohoto nařízení o režim pro depozitáře;

l)

zkoumání možných daňových překážek pro fondy sociálního podnikání a posouzení možných daňových pobídek, jež by měly v Unii podpořit sociální podnikání;

m)

posouzení veškerých překážek, které mohly bránit v investování do fondů používajících označení „EuSEF“, včetně dopadu na institucionální investory, na něž se vztahuje jiné obezřetnostní právo Unie.

a)

do 22. července 2017, pokud jde o písmena a) až e) a g) až m), a

b)

do 22. července 2015, pokud jde o písmeno f).

25.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/39

(1)

Dne 26. března 2010 odsouhlasila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii „Evropa 2020“. Jednou z priorit strategie Evropa 2020 je udržitelný růst, kterého má být dosaženo podporou konkurenceschopnější a udržitelnější ekonomiky méně náročné na zdroje. Tato strategie postavila energetické infrastruktury do popředí jako součást stěžejní iniciativy „Evropa účinněji využívající zdroje“ a zdůrazňuje naléhavou potřebu modernizace evropských sítí a jejich propojení na úrovni kontinentu zejména s cílem začlenění obnovitelných zdrojů energie.

(2)

Cíle, aby každý měl členský stát úroveň propojení elektrických sítí, která se rovná alespoň 10 % jeho instalované výrobní kapacity, jak byl dohodnut při zasedání Evropské rady v Barceloně v březnu 2002 a začleněn do závěrů z tohoto zasedání, dosud nebylo dosaženo.

(3)

Sdělení Komise nazvané „Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť“, po němž následují závěry Rady ze dne 28. února 2011 a usnesení Evropského parlamentu (4), požaduje novou politiku v oblasti energetické infrastruktury pro optimalizaci vývoje sítě v celoevropském měřítku do roku 2020 i v dalším období, která by umožnila EU splnit hlavní cíle své energetické politiky, tj. konkurenceschopnost, udržitelnost a bezpečnost dodávek energie.

(4)

Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 zdůraznila potřebu modernizace a rozšíření evropské energetické infrastruktury a přeshraničního propojení sítí s cílem zajistit funkční solidaritu mezi členskými státy, alternativní dodávky nebo tranzitní trasy a zdroje energie a rozvíjet obnovitelné zdroje energie v soutěži s tradičními zdroji. Evropská rada trvala na tom, že po roce 2015 by žádný členský stát neměl být izolován od evropských plynárenských a elektrických sítí a jeho energetická bezpečnost by neměla být ohrožena nedostatkem vhodného propojení.

(5)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006/ES (5) stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě (TEN-E). Cílem těchto hlavních směrů je podporovat dotvoření vnitřního trhu Unie s energií při současné podpoře racionální výroby, přepravy, distribuce a využívání zdrojů energie, zmírnit izolovanost znevýhodněných a ostrovních regionů, zabezpečit a diverzifikovat dodávky energie v Unii, její zdroje a přepravní cesty, a to i prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi, a přispět k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí.

(6)

Z hodnocení současného rámce TEN-E jednoznačně vyplynulo, že tento rámec, jakkoli má značný přínos pro vybrané projekty, neboť je politicky zviditelňuje, postrádá vizi, zaměření a flexibilitu pro nápravu zjištěných nedostatků v infrastruktuře. Unie by proto měla posílit své úsilí o vyřešení budoucích výzev v této oblasti a věnovat náležitou pozornost zjišťování případných budoucích mezer v energetické nabídce a poptávce.

(7)

Urychlení rekonstrukce stávající a zavedení nové energetické infrastruktury je zásadním předpokladem dosažení cílů politik Unie v oblasti energetiky a klimatu, kterými je dotvoření vnitřního trhu s energií, zaručení bezpečnosti dodávek energie, zejména pokud jde o zemní plyn a ropu, snížení emisí skleníkových plynů o 20 % (za příznivých podmínek o 30 %), zvýšení podílu obnovitelné energie v konečné spotřebě energie na 20 % (6) a dosažení 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020, neboť příslušné úspory energie mohou pomoci snížit potřebu budovat nové infrastruktury. Současně musí Unie v delším časovém horizontu do roku 2050 připravit svou infrastrukturu na pokračování přechodu na bezuhlíkové energetické systémy. Toto nařízení musí být tedy rovněž schopné přizpůsobit se možným budoucím cílům politiky Unie v oblasti energií a klimatu.

(8)

Navzdory skutečnosti, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (8) upravují vnitřní trh s energií, zůstává tento trh roztříštěný kvůli nedostatečnému propojení vnitrostátních energetických sítí a neoptimálnímu využívání stávající energetické infrastruktury. Sítě integrované v rámci celé Unie a zavádění inteligentních sítí však mají zásadní význam pro zajištění konkurenceschopného a řádně fungujícího integrovaného trhu, pro dosažení optimálního využívání energetické infrastruktury, pro zvýšení energetické účinnosti, pro propojení distribuovaných obnovitelných zdrojů energie a pro podporu růstu, zaměstnanosti a udržitelného rozvoje.

(9)

Energetická infrastruktura Unie by měla být modernizována, aby se předešlo technickým selháním a aby se zvýšila její odolnost vůči takovým selháním, přírodním nebo člověkem způsobeným pohromám, nepříznivým účinkům změny klimatu a hrozbám pro bezpečnost Unie, zejména pokud jde o evropské kritické infrastruktury stanovené ve směrnici Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (9).

(10)

Přeprava ropy prostřednictvím pozemních ropovodů spíše než vodní cestou může představovat důležitý přínos pro omezení rizika pro životní prostředí, které je s přepravou ropy spojeno.

(11)

Význam inteligentních sítí při dosahování cílů energetické politiky Unie byl uznán ve sdělení Komise ze dne 12. dubna 2011 nazvaném „Inteligentní sítě: od inovací k zavádění“.

(12)

V rámci evropské energetické infrastruktury mají stále větší význam zásobníky energie a přijímací, skladovací, znovuzplynovací a dekompresní zařízení pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a stlačený zemní plyn (CNG). Rozšiřování takových zařízení energetické infrastruktury je důležitou součástí dobře fungující infrastruktury sítí.

(13)

Sdělení Komise ze dne 7. září 2011 nazvané „Energetická politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi“ zdůraznilo, že je zapotřebí, aby Unie zahrnula prosazování rozvoje energetické infrastruktury do svých vnějších vztahů s cílem podporovat sociálně-ekonomický rozvoj za hranicemi Unie. Unie by měla usnadňovat infrastrukturní projekty týkající se propojení energetických sítí Unie se sítěmi třetích zemí, zejména se sousedními zeměmi a se zeměmi, s nimiž Unie navázala zvláštní spolupráci v oblasti energetiky.

(14)

K zajištění stability napětí a kmitočtu je nutné věnovat zvláštní pozornost stabilitě evropské elektrické sítě za měnících se podmínek, jejichž příčinou je rostoucí přítok energie z obnovitelných zdrojů, jež jsou ze své podstaty nestálé.

(15)

Investiční potřeby až do roku 2020 v oblasti infrastruktur pro přenos elektřiny a zemního plynu v evropském měřítku jsou odhadovány přibližně na 200 miliard EUR. Výrazný nárůst objemu investic v porovnání s minulými trendy a naléhavost provádění priorit energetické infrastruktury vyžaduje nový přístup k regulaci a financování energetických infrastruktur, zejména infrastruktur přeshraničního charakteru.

(16)

Pracovní dokument útvarů Komise pro Radu ze dne 10. června 2011 Investiční potřeby a požadavky na financování energetické infrastruktury zdůraznil riziko, že zhruba polovina celkových investic potřebných na desetiletí končící rokem 2020 nebude buď vynaložena vůbec, nebo nebude vynaložena v termínu z důvodu překážek spojených s udělováním povolení, regulací a financováním.

(17)

Toto nařízení stanoví pravidla pro včasný rozvoj a interoperabilitu transevropských energetických sítí, aby se dosáhlo cílů v oblasti energetické politiky uvedených ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), kterými je zajistit fungování vnitřního trhu s energií a bezpečnost dodávek energie v Unii a podporovat energetickou účinnost, úsporu energie, rozvoj nových a obnovitelných forem energie a propojení energetických sítí. Sledováním těchto cílů přispívá toto nařízení k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a přináší celé Evropské unii výhody v podobě konkurenceschopnosti a hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

(18)

Pro rozvoj transevropských sítí a zajištění jejich skutečné interoperability je zásadní zajistit koordinaci provozu mezi provozovateli elektroenergetických přenosových soustav. Aby byly zajištěny jednotné podmínky provádění příslušných ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou (10), měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (11). Pokyny pro zavádění koordinace provozu mezi jednotlivými provozovateli elektroenergetických přenosových soustav by měly být přijímány přezkumným postupem a na úrovni Unie, neboť tyto pokyny se obecně uplatní na všechny provozovatele přenosových soustav.

(19)

Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „Agentura“) zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 (12) se tímto nařízením přidělují významné dodatečné úkoly a mělo by jí být svěřeno právo vybírat za plnění některých z těchto dodatečných úkolů poplatky.

(20)

Komise po důkladných konzultacích se všemi členskými státy a zainteresovanými subjekty určila dvanáct strategických priorit transevropské energetické infrastruktury, jejichž naplnění do roku 2020 je zásadní pro dosažení cílů politik Unie v oblasti energetiky a klimatu. Tyto priority pokrývají různé zeměpisné regiony nebo tematické oblasti týkající se infrastruktury pro přenos a skladování elektřiny, pro přepravu a skladování zemního plynu a pro zkapalněný či stlačený zemní plyn, inteligentních sítí, elektrických dálnic, přepravy oxidu uhličitého a ropné infrastruktury.

(21)

Projekty společného zájmu by měly splňovat společná, transparentní a objektivní kritéria s ohledem na jejich přínos pro cíle energetické politiky. Aby byly způsobilé k začlenění do druhého a následujících seznamů Unie, měly by být u elektřiny a zemního plynu navrhované projekty součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje sítě. Tento plán by měl vzít v úvahu zejména závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 4. února 2011, pokud jde o nutnost integrovat okrajové trhy s energií.

(22)

Měly by být zřízeny regionální skupiny za účelem navrhování a revidování projektů společného zájmu, což povede k vypracování regionálních seznamů projektů společného zájmu. V zájmu zajištění široké shody by tyto regionální skupiny měly zajišťovat úzkou spolupráci mezi členskými státy, vnitrostátními regulačními orgány, předkladateli projektů a příslušnými zúčastněnými stranami. Spolupráce by se měla co nejvíce opírat o stávající struktury regionální spolupráce vnitrostátních regulačních orgánů a provozovatelů přenosových soustav a o jiných struktur vytvořených členskými státy a Komisí. V rámci této spolupráce by měly vnitrostátní regulační orgány v případě potřeby poskytovat regionálním skupinám poradenství mj. ohledně proveditelnosti regulačních aspektů navrhovaných projektů a proveditelnosti navrhovaného časového harmonogramu schválení regulačními orgány.

(23)

S cílem zajistit, aby byl unijní seznam projektů společného zájmu (dále jen „seznam Unie“) omezen na projekty, které nejvíce přispívají k zavádění strategických prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat a revidovat seznam Unie v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU při současném respektování práva členských států schvalovat projekty společného zájmu týkající se jejich území. Podle analýzy provedené v posouzení dopadu přiloženém k návrhu vedoucímu k tomuto nařízení se počet těchto projektů odhaduje v oblasti elektřiny přibližně na 100 a v oblasti zemního plynu na 50. Bereme-li v potaz tento odhad a potřebu zajistit dosažení cílů tohoto nařízení by měl celkový počet projektů společného zájmu zůstat zvládnutelným, a neměl by tudíž výrazněji překročit 220. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a vhodné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(24)

Nový seznam Unie by měl být vypracován každé dva roky. Projekty společného zájmu, které byly dokončeny nebo které již nesplňují příslušná kritéria a požadavky stanovené v tomto nařízení, by v příštím seznamu Unie už neměly být uvedeny. Z tohoto důvodu by již existující projekty společného zájmu, které mají být uvedeny na příštím seznamu Unie, měly být součástí stejného procesu výběru projektů při vypracovávání regionálních seznamů a seznamu celounijního jako navrhované projekty; mělo by být nicméně vyvinuto úsilí s cílem co nejvíce minimalizovat administrativní zátěž např. tím, že se co nejvíce využijí dříve předložené údaje a zohlední výroční zprávy předkladatelů projektů.

(25)

Projekty společného zájmu by měly být uskutečněny co nejrychleji a měly by být pečlivě sledovány a vyhodnocovány a zároveň by měla být minimalizována administrativní zátěž pro předkladatele projektů. Komise by měla jmenovat evropské koordinátory projektů, které se ocitnou v obzvláštních nesnázích.

(26)

Povolovací postupy by neměly vést k administrativní zátěži neúměrné rozsahu nebo složitosti projektu ani by neměly vytvářet překážky rozvoje transevropských sítí a přístupu na trh. Rada v závěrech ze svého zasedání ze dne 19. února 2009 zdůraznila nutnost určit a odstranit investiční překážky, mj. zjednodušením plánovacích a konzultačních postupů. Tyto závěry byly podpořeny závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 4. února 2011, kde opět zdůraznila význam zefektivnění a zlepšení povolovacích postupů při současném respektování pravomocí členských států.

(27)

Plánování a provádění unijních projektů společného zájmu v oblasti energetické, dopravní a telekomunikační infrastruktury by mělo být koordinováno s cílem vytvořit součinnost tam, kde to z celkového ekonomického, technického nebo environmentálního hlediska, nebo z hlediska územního plánování má význam, přičemž se řádně zohlední příslušné bezpečnostní aspekty. Při plánování jednotlivých evropských sítí by se tedy měla upřednostňovat integrace dopravních, komunikačních a energetických sítí s cílem zaručit, aby bylo zabráno co nejméně plochy, a pokud možno vždy zajistit opětovné využití stávajících nebo bývalých tras, a tím minimalizovat veškeré sociální, ekonomické, environmentální a finanční negativní dopady.

(28)

Projektům společného zájmu by měl být přidělen „prioritní status“ na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit jejich rychlé administrativní zpracování. Vnitrostátní orgány by měly projekty společného zájmu považovat za projekty ve veřejném zájmu. Projekty, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí, by měly být povoleny z důvodů převažujícího veřejného zájmu, budou-li splněny všechny podmínky podle směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (13) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (14).

(29)

Zřízení příslušného orgánu nebo příslušných orgánů, které by integrovaly nebo koordinovaly všechny povolovací postupy (tzv. „jednotného kontaktního místa“), by mělo snížit složitost, zvýšit účinnost a transparentnost a pomoci zlepšit spolupráci mezi členskými státy. Příslušný orgány by měly zahájit činnost co nejdříve po svém určení.

(30)

Navzdory existenci zavedených norem pro účast veřejnosti při rozhodovacích postupech týkajících se životního prostředí jsou zapotřebí další opatření, která zajistí co nejvyšší standardy průhlednosti a účasti veřejnosti u všech příslušných otázek v rámci postupu udělování povolení projektům společného zájmu.

(31)

Správné a koordinované provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (15), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (16) (je-li to vhodné), úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí podepsané dne 25. června 1998 v Aarhusu (17) (dále jen „Aarhuská úmluva“) a Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí překračujících hranice států (dále jen „úmluva z Espoo“) by mělo zajistit harmonizaci hlavních zásad posuzování vlivů na životní prostředí včetně přeshraničních souvislostí. Členské státy by měly koordinovat svoje posuzování projektů společného zájmu, a je-li to možné, měly by poskytovat společná hodnocení. Členské státy by měly být v souvislosti s povolovacími postupy podněcovány k výměně osvědčených postupů a budování administrativních kapacit.

(32)

Je důležité zefektivnit a zlepšit povolovací postupy a současně respektovat – v největší možné míře a při řádném zohlednění zásady subsidiarity – pravomoci členských států a postupy uplatňované při budování nové infrastruktury. Vzhledem k naléhavosti rozvoje energetických infrastruktur by měla zjednodušení povolovacích postupů doprovázet jasná lhůta pro vydání rozhodnutí relevantních orgánů o výstavbě projektu. Tato lhůta by měla stimulovat účinnější definici a vyřizování postupů a za žádných okolností by neměla ohrozit vysoké standardy ochrany životního prostředí a účasti veřejnosti. Pokud se jedná o maximální lhůty stanovené tímto nařízením, mohly by se členské státy snažit tyto lhůty pokud možno dále zkrátit. Příslušné orgány by měly zajistit dodržování lhůt a členské státy by se měly snažit zajistit, aby odvolání napadající hmotněprávní nebo procesní zákonnost komplexního rozhodnutí byla řešena co nejefektivněji.

(33)

Považují-li to členské státy za vhodné, mohou do komplexního rozhodnutí začlenit rovněž rozhodnutí učiněná v rámci: jednání s jednotlivými vlastníky pozemků zaměřená na umožnění přístupu k pozemku, jeho vlastnictví nebo právo tento pozemek obsadit; územního plánování, které obecně vymezuje využívání půdy určité oblasti, zahrnuje další otázky, jako jsou např. dálnice, železnice, budovy a ochrana chráněných krajinných oblastí, a není prováděno konkrétně pro účely plánovaného projektu; udělování provozních povolení. Pokud se dále jedná o povolovací postupy, mohl by projekt společného zájmu zahrnovat rovněž přidruženou infrastrukturu, a to do té míry, do níž je to základním předpokladem pro vybudování nebo fungování projektu.

(34)

Toto nařízení, zejména ustanovení o udělování povolení, účasti veřejnosti a uskutečňování projektů společného zájmu, by mělo platit, aniž jsou dotčeny mezinárodní právo a právo Unie, včetně ustanovení o ochraně životního prostředí a lidského zdraví a ustanovení přijatých v rámci společné rybářské a námořní politiky.

(35)

Náklady na rozvoj, výstavbu, provoz a údržbu projektů společného zájmu by měli obvykle plně nést uživatelé dané infrastruktury. Ukázalo-li vyhodnocení tržní poptávky nebo očekávaných dopadů na příslušné sazby, že nelze očekávat, že budou náklady pokryty poplatky placenými uživateli infrastruktury, měly by být projekty obecného zájmu způsobilé pro přeshraniční rozdělení nákladů.

(36)

Východiskem pro diskusi o vhodném rozdělení nákladů by měla být analýza nákladů a přínosů projektu infrastruktury na základě harmonizované metodiky pro analýzu energetického systému v celé šíři v rámci desetiletých plánů rozvoje sítě připravených evropskými sítěmi provozovatelů přenosových soustav podle nařízení (ES) č. 714/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (18) a přezkoumaných Agenturou. Uvedená analýza by pro účely srovnání jednotkových investičních nákladů mohla zohlednit ukazatele a odpovídající referenční hodnoty.

(37)

Na čím dál tím integrovanějším vnitřním trhu s energií jsou zapotřebí jasná a transparentní pravidla přeshraničního přidělování nákladů, která urychlí investice do přeshraniční infrastruktury. Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 připomněla význam podpory regulačního rámce, který by byl atraktivní pro investice do sítí a jehož sazby by byly stanoveny na úrovni odpovídající potřebám financování, a vhodného přidělování nákladů u přeshraničních investic při současném posílení hospodářské soutěže a konkurenceschopnosti a zohlednění dopadu na spotřebitele. Při rozhodování o přeshraničním přidělování nákladů by vnitrostátní orgány měly zajistit, aby jeho dopad na vnitrostátní sazby nepředstavoval nepřiměřenou zátěž pro spotřebitele. Vnitrostátní regulační orgány by dále měly zabránit vzniku rizika, že dojde ke zdvojenému poskytnutí podpory projektu (projektům), a to zohledněním skutečných či odhadovaných nákladů a výnosů. Tyto náklady a výnosy by měly být zohledněny pouze do té míry, do níž byly naplánovány s cílem pokrýt příslušné náklady, a měly by se co nejvíce vztahovat k danému projektu (daným projektům). Zohledňuje-li žádost o investice výnosy mimo hranice dotčeného členského státu, měly by vnitrostátní regulační orgány s dotčenými provozovateli přenosových soustav konzultovat konkrétní analýzu nákladů a přínosů týkající se daného projektu.

(38)

Stávající právo vnitřního trhu s energií vyžaduje, aby sazby za přístup k elektrickým a plynárenským sítím poskytovaly vhodné investiční pobídky. Při uplatňování práva vnitřního trhu s energií by vnitrostátní regulační orgány měly zajistit stabilní a předvídatelný regulační rámec, jehož součástí budou pobídky pro projekty společného zájmu včetně dlouhodobých pobídek, které budou přiměřené úrovni zvláštních rizik daného projektu. To platí zejména pro inovační přenosové technologie elektřiny za účelem rozsáhlé integrace energie z obnovitelných zdrojů, distribuovaných zdrojů energie a reakcí na poptávku do propojených sítí a u infrastruktury pro přepravu zemního plynu, která trhu nabízí kapacitu předem nebo další pružnost za účelem krátkodobého obchodování či záložních dodávek v případě jejich narušení.

(39)

Toto nařízení se uplatňuje pouze na udělování povolení projektům společného zájmu ve smyslu vymezeném v tomto nařízení, veřejnou účast na těchto projektech a jejich regulační ošetření. Členské státy nicméně mohou prostřednictvím vlastních právních předpisů uplatňovat stejná nebo podobná pravidla na jiné projekty, které nemají status projektů společného zájmu ve smyslu tohoto nařízení. Pokud se jedná o regulační pobídky, mohou členské státy prostřednictvím vlastních právních předpisů uplatňovat stejná nebo podobná pravidla na projekty společného zájmu spadající do kategorie skladování elektřiny.

(40)

Členské státy, které doposud nezavedly právní status projektu nejvyššího možného národního významu, který lze přidělit projektům energetické infrastruktury v rámci povolovacích postupů, by měly zvážit zavedení tohoto statusu, a obzvláště pak vyhodnotit, zda by to vedlo k urychlení povolovacího postupu.

(41)

Evropský energetický program pro hospodářské oživení (EEPR) zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 (19) prokázal přidanou hodnotu posílení pákového efektu soukromého financování prostřednictvím rozsáhlé finanční podpory EU při realizaci projektů evropského významu. Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 uznala, že některé projekty energetické infrastruktury mohou vyžadovat omezené množství veřejných financí za účelem dosažení rovnováhy se soukromými zdroji. S ohledem na hospodářskou a finanční krizi a rozpočtová omezení by v rámci příštího víceletého finančního rámce měla být vypracována cílená podpora prostřednictvím grantů a finančních nástrojů, která přiláká nové investory do prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury s minimálním příspěvkem z rozpočtu Evropské unie. Příslušná opatření by měla čerpat ze zkušeností získaných během pilotní fáze po zavedení projektových dluhopisů, jejichž prostřednictvím jsou projekty v oblasti infrastruktury financovány.

(42)

Projekty společného zájmu v oblasti elektřiny, zemního plynu a oxidu uhličitého by měly být způsobilé pro přidělení finanční pomoci Unie v případě studií a za určitých podmínek i v případě prací, jakmile se toto financování stane dostupným v rámci příslušného nařízení o nástroji pro propojení Evropy, a to buď ve formě grantů nebo v podobě inovativních finančních nástrojů. Tento postup zajistí cílenou podporu projektů společného zájmu, které nejsou životaschopné v rámci stávajícího regulačního rámce a tržních podmínek. Je důležité předejít tomu, aby zejména mezi projekty, které přispívají k realizaci téhož prioritního koridoru Unie, docházelo k narušování podmínek hospodářské soutěže. Tato finanční pomoc by měla zajistit potřebnou součinnost se strukturálními fondy, které budou financovat inteligentní energetické rozvodné sítě místního nebo regionálního významu. Na investice do projektů společného zájmu se uplatňuje logická rovnice o třech stupních. Zaprvé, trh by měl mít při investování přednost. Zadruhé, neučiní-li příslušné investice trh, je třeba přezkoumat regulační řešení, a je-li to nezbytné, příslušný regulační rámec by měl být přizpůsoben a mělo by být zajištěno řádné uplatňování příslušného regulačního rámce. Zatřetí, nejsou-li první dva kroky dostatečné pro přilákání nezbytných investic do projektů společného zájmu, mohla by být poskytnuta finanční podpora Unie, pokud daný projekt společného zájmu splňuje platná kritéria způsobilosti.

(43)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž rozvoje a interoperability transevropských energetických sítí a připojení k nim, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(44)

Nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(45)

Rozhodnutí č. 1364/2006/ES by proto mělo být zrušeno,

a)

upravuje určování projektů společného zájmu nezbytných pro zavedení prioritních koridorů a oblastí, které spadají do kategorií energetické infrastruktury v oblasti elektřiny, zemního plynu, ropy a oxidu uhličitého stanovených v příloze II (dále jen „kategorie energetické infrastruktury“);

b)

usnadňuje včasné provádění projektů společného zájmu racionalizací, užší koordinací a urychlením povolovacího postupu a zvyšováním účasti veřejnosti;

c)

stanoví pravidla a rámcové pokyny pro přeshraniční přidělování nákladů a pobídek spojených s riziky u projektů společného zájmu;

d)

určuje podmínky pro způsobilost projektů společného zájmu z hlediska finanční pomoci Unie.

1)

„energetickou infrastrukturou“ se rozumí jakékoli fyzické zařízení nebo nástroj spadající do kategorií energetické infrastruktury nacházející se v Evropské unii nebo propojující EU a jednu nebo více třetích zemí;

2)

„komplexním rozhodnutím“ se rozumí rozhodnutí nebo soubor rozhodnutí orgánu či orgánů členského státu, s výjimkou soudů či jiných soudních orgánů, které určují, zda má být předkladateli projektu uděleno povolení pro výstavbu energetické infrastruktury nebo pro realizaci projektu, aniž jsou dotčena jakákoli rozhodnutí přijatá v souvislosti se správním odvolacím řízením;

3)

„projektem“ se rozumí jedno nebo více vedení, potrubí, zařízení, vybavení nebo instalací spadající do kategorií energetické infrastruktury;

4)

„projektem společného zájmu“ se rozumí projekt, který je nezbytný pro realizaci prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury stanovených v příloze I a který je uveden na unijním seznamu projektů společného zájmu uvedeném v článku 3;

5)

„zúženým místem energetické infrastruktury“ se rozumí omezení fyzických toků v určitém energetickém systému, které je způsobeno nedostatečnou přenosovou kapacitou, což zahrnuje mj. absenci infrastruktury;

6)

„předkladatelem projektu“ se rozumí:

7)

„inteligentní sítí“ se rozumí elektrická síť, která může nákladově efektivně zohlednit chování a akce všech uživatelů na ni napojených, včetně výrobců, spotřebitelů a těch, kteří elektřinu vyrábějí i spotřebovávají, k zajištění ekonomicky efektivní udržitelné elektrické soustavy s malými ztrátami a vysokou úrovní jakosti a bezpečnosti dodávek a zabezpečení;

8)

„pracemi“ se rozumí nákup, dodávka a zavedení součástí, systémů a služeb včetně softwaru, provádění rozvojových, stavebních a instalačních činností v souvislosti s projektem, přejímka zařízení a zahájení projektu;

9)

„studiemi“ se rozumí činnosti potřebné pro přípravu provádění projektu, např. přípravné studie, studie proveditelnosti, hodnotící, ověřovací a validační studie, včetně softwaru, a jakákoli jiná technická podpůrná opatření, včetně opatření předcházejících úplnému definování a vypracování projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako jsou obhlídky příslušných areálů a příprava finančního balíčku;

10)

„vnitrostátním regulačním orgánem“ se rozumí vnitrostátní regulační orgán určený v souladu s čl. 35 odst. 1 směrnice 2009/72/ES nebo čl. 39 odst. 1 směrnice 2009/73/ES;

11)

„uvedení do provozu“ odkazuje na proces uvádění určitého projektu do provozu poté, co byl vybudován.

a)

každý jednotlivý návrh projektu společného zájmu vyžaduje souhlas členských států, na jejichž území se projekt vztahuje; pokud určitý členský stát rozhodne, že neposkytne svůj souhlas, řádně svůj postoj odůvodní dotčené skupině;

b)

se zohlední poradenství poskytnuté Komisí, které se zaměřuje na to, aby celkový počet projektů společného zájmu zůstal zvládnutelným.

a)

zajistí, aby uváděl pouze ty projekty, které splňují kritéria uvedená v článku 4;

b)

zajistí přeshraniční soudržnost, přičemž zohlední stanovisko Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“) uvedené v příloze III oddíle 2 bodu 12;

c)

zohlední případná stanoviska členských států uvedená v příloze III oddíle 2 bodu 9 a

d)

se zaměřuje na to, aby zůstal celkový počet projektů společného zájmu na seznamu Unie zvládnutelným.

a)

projekt je nezbytný pro zavedení nejméně jednoho z prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury;

b)

potenciální celkový přínos projektu hodnoceného podle příslušných kritérií uvedených v odstavci 2 převažuje nad jeho náklady, a to i v dlouhodobějším horizontu, a

c)

projekt splňuje alespoň jedno z těchto kritérií:

a)

pokud jde o projekty přenosu a skladování elektřiny spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 1 písm. a) až d), bude projekt významně přispívat alespoň k jednomu z těchto zvláštních kritérií:

b)

pokud jde o projekty v oblasti zemního plynu spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 2, bude projekt významně přispívat alespoň k jednomu z těchto zvláštních kritérií:

c)

pokud jde o projekty inteligentních elektrických sítí spadající do kategorie energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 1 písm. e), bude projekt významně přispívat ke každému z těchto specifických kritérií:

d)

pokud jde o projekty přepravy ropy spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 3, bude projekt významně přispívat ke každému z těchto specifických kritérií:

e)

pokud jde o projekty přepravy oxidu uhličitého spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 4, bude projekt významně přispívat ke každému z těchto specifických kritérií:

a)

naléhavosti každého navrhovaného projektu z hlediska plnění cílů energetické politiky Unie, jimiž je integrace trhu, mj. prostřednictvím odstranění izolovanosti nejméně jednoho členského státu a hospodářské soutěže, a udržitelnost a bezpečnost dodávek energie;

b)

počtu členských států, kterých se každý projekt dotkne, přičemž se zaručí rovnost příležitostí pro projekty týkající se okrajových členských států;

c)

přínosu každého projektu k územní soudržnosti a

d)

jejich komplementaritě s ohledem na ostatní navrhované projekty.

a)

studie udržitelnosti a přípravné studie;

b)

schválení vnitrostátními regulačními orgány nebo jakýmkoli jiným příslušným orgánem;

c)

výstavbu a uvedení do provozu a

d)

harmonogram udělení povolení podle čl. 10 odst. 4 písm. b).

a)

pokroku dosaženém v oblasti rozvoje a výstavby projektu a jeho uvedení do provozu, zejména s ohledem na postupy při udělování povolení a konzultacích;

b)

případných zpožděních oproti prováděcímu plánu, důvodech takových zpoždění a dalších obtížích;

c)

ve vhodných případech revidovaném plánu zaměřeném na překonání zpoždění.

a)

pokud jsou opatření uvedená v čl. 22 odst. 7 písm. a), b) nebo c) směrnice 2009/72/ES a 2009/73/ES použitelná podle příslušných vnitrostátních právních předpisů, zajistí vnitrostátní regulační orgány uskutečnění investice;

b)

pokud opatření vnitrostátních regulačních orgánů podle písmene a) nejsou použitelná, předkladatel projektu vybere třetí stranu, která bude projekt financovat nebo realizovat, a to úplně nebo zčásti; předkladatel projektu tak učiní předtím, než prodleva oproti datu uvedení do provozu obsaženém v prováděcím plánu překročí dva roky;

c)

pokud není vybrána třetí strana v souladu s písmenem b), jmenuje členský stát nebo, pokud tak členský stát stanovil, vnitrostátní regulační orgán do dvou měsíců od uplynutí lhůty uvedené v písmenu b) třetí stranu, která bude financovat nebo realizovat projekt a kterou předkladatel projektu akceptuje;

d)

pokud je zpoždění oproti datu uvedení do provozu uvedenému v prováděcím plánu delší než dva roky a dva měsíce, může Komise – za předpokladu, že s tím dotčené členské státy souhlasí a plně s ní spolupracují – vyhlásit výzvu k předkládání návrhů na výstavbu projektu podle dohodnuté časové osy otevřenou pro všechny třetí strany schopné stát se předkladatelem projektů;

e)

pokud se použijí písmena c) nebo d), poskytne provozovatel soustavy, v jehož oblasti se investice nachází, provozovatelům nebo investorům uskutečňujícím investici nebo třetí straně veškeré informace nutné pro uskutečnění investice, připojí nová aktiva k přenosové síti a obecně vyvine co největší úsilí na usnadnění uskutečnění investice a bezpečného, spolehlivého a účinného provozu a údržby projektu společného zájmu.

a)

podporuje projekty, pro které byl jmenován evropským koordinátorem, a přeshraniční dialog mezi předkladateli projektů a všemi dotčenými zúčastněnými stranami;

b)

pomáhá všem stranám podle potřeby při konzultacích s dotčenými zúčastněnými stranami a při získávání nezbytných povolení pro projekty;

c)

ve vhodných případech radí předkladatelům projektů v otázkách jeho financování;

d)

zajistí odpovídající podporu a strategické řízení ze strany dotčených členských států při přípravě a provádění projektů;

e)

předkládá každoročně, a ve vhodných případech rovněž po dokončení svého mandátu, Komisi zprávu o pokroku projektu (projektů) a o jakýchkoli obtížích a překážkách, které by mohly významně oddálit datum uvedení projektů do provozu. Komise tuto zprávu předá Evropskému parlamentu a dotčeným skupinám.

a)

příslušný orgán informuje Komisi o tomto přenesení a informace o něm je zveřejněna buď příslušným orgánem, nebo předkladatelem projektu na internetové stránce uvedené v čl. 9 odst. 7;

b)

pouze jeden orgán je odpovědný za projekt společného zájmu, je jediným kontaktním místem pro předkladatele projektu v procesu vedoucímu ke komplexnímu rozhodnutí pro daný projekt společného zájmu a koordinuje předkládání veškerých příslušných dokumentů a informací.

a)

Postup před podáním žádosti, který zahrnuje období mezi zahájením povolovacího postupu a přijetím předložené dokumentace žádosti příslušným orgánem, proběhne v orientační době dvou let.

Tento postup zahrne vypracování veškerých zpráv o stavu životního prostředí, které má předkladatel (předkladatelé) projektu vypracovat.

Pro účely stanovení začátku povolovacího postupu zašle předkladatel (předkladatelé) projektu příslušnému orgánu dotčeného členského státu (členských států) písemné oznámení o projektu, které obsahuje dostatečně podrobný popis projektu. Nejpozději do tří měsíců od přijetí tohoto oznámení je příslušný orgán, i jménem jiných dotčených orgánů, povinen toto oznámení písemně uznat, nebo domnívá-li se, že projekt není pro zahájení povolovacího postupu dostatečně zralý, zamítnout. V případě zamítnutí příslušný orgán své rozhodnutí odůvodní i jménem dalších dotčených orgánů. Datum podpisu potvrzení o přijetí tohoto oznámení příslušným orgánem slouží jako zahájení procesu udělování povolení. Pokud se jedná o dva nebo více členských států, slouží jako datum zahájení povolovacího postupu datum posledního potvrzení o přijetí tohoto oznámení vydaného dotčeným příslušným orgánem.

b)

Zákonný povolovací postup, který zahrnuje dobu uplynulou mezi datem přijetí podané dokumentace žádosti a vydáním komplexního rozhodnutí, nepřekročí jeden rok a šest měsíců. Pokud to členské státy budou považovat za vhodné, mohou stanovit kratší časový limit.

a)

po přijetí oznámení podle odst. 1 písm. a) je příslušný orgán povinen v úzké spolupráci s ostatními dotčenými orgány a případně na základě návrhu předkladatele projektu určit rozsah materiálů a úroveň podrobnosti informací, které má předkladatel projektu předložit v rámci dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí. Jako podklad pro toto určení slouží kontrolní seznam uvedený v příloze VI bodě 1 písm. e);

b)

příslušný orgán vypracuje v úzké spolupráci s předkladatelem projektu a s ostatními dotčenými orgány a s ohledem na výsledky činností provedených podle písmene a) podrobný harmonogram procesu udělování povolení v souladu s pokyny uvedenými v příloze VI bodě 2.

U projektů, které překročí hranice mezi dvěma nebo více členskými státy, příslušné orgány dotčených členských států vypracují společný rozpis, v němž schválí sladění svých harmonogramů;

c)

po obdržení návrhu dokumentace žádosti je příslušný orgán povinen, i jménem dalších dotčených orgánů, vyžádat si v případě potřeby od předkladatele projektu doplnění chybějících informací, které se mohou týkat pouze otázek uvedených v písmenu a). Příslušný orgán písemně potvrdí přezkum žádosti do tří měsíců od předložení chybějících informací. Požádat o dodatečné informace lze pouze tehdy, pokud je to odůvodněno novými okolnostmi.

a)

analýzou nákladů a přínosů konkrétního projektu, která je uplatňována důsledně v souladu s metodikou vypracovanou v souladu s článkem 11 a zohledňuje přínosy přesahující hranice dotčeného členského státu,

b)

obchodním plánem hodnotícím finanční životaschopnost projektu včetně zvoleného řešení financování a u projektu společného zájmu, který spadá do kategorie uvedené v příloze II bodě 2, výsledky tržních testů, a

c)

pokud se předkladatelé projektů dohodnou, s odůvodněným návrhem na přeshraniční přidělení nákladů.

—

poplatky za přetížení nebo jiné poplatky,

—

příjmy pocházející z vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových a přepravních soustav vytvořeného podle článku 13 nařízení (ES) č. 714/2009.

a)

vyhodnocení zjištěných dopadů, včetně dopadů týkajících se síťových sazeb, na každý dotčený členský stát;

b)

hodnocení obchodního plánu uvedeného v odst. 3 písm. b);

c)

pozitivní regionální nebo celounijní externality, které by projekt přinesl;

d)

výsledek konzultací s dotčenými předkladateli projektů.

a)

výjimku z článků 32, 33, 34 a čl. 41 odst. 6, 8, a 10 směrnice 2009/73/ES podle článku 36 směrnice 2009/73/ES;

b)

výjimku z čl. 16 odst. 6 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo výjimku z článku 32 a čl. 37 odst. 6 a 10 směrnice 2009/72/ES podle článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009;

c)

výjimku podle článku 22 směrnice 2003/55/ES (20);

d)

výjimku podle článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003 (21).

a)

výjimku z článků 32, 33, 34 a čl. 41 odst. 6, 8 a 10 směrnice 2009/73/ES podle článku 36 směrnice 2009/73/ES;

b)

výjimku z čl. 16 odst. 6 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo výjimku z článku 32 a čl. 37 odst. 6 a 10 směrnice 2009/72/ES podle článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009;

c)

výjimku podle článku 22 směrnice 2003/55/ES, nebo

d)

výjimku podle článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003.

a)

předpisy upravující preventivní investice nebo

b)

pravidla uznávání účelně vynaložených nákladů před uvedením projektu do provozu nebo

c)

pravidla zajištění další návratnosti kapitálu investovaného v rámci daného projektu nebo

d)

jakákoli jiná opatření, která budou považována za nutná a vhodná.

a)

pobídek uvedených v odstavci 1 na základě porovnání s osvědčenými postupy vnitrostátních regulačních orgánů;

b)

společné metodiky hodnocení vzniklých vyšších rizik investic do projektů infrastruktury elektřiny a zemního plynu.

a)

analýza nákladů a přínosů konkrétního projektu podle článku 12 odst. 3 písm. a) poskytuje důkaz o existenci významných pozitivních externalit, jako je zabezpečení dodávek, solidarita nebo inovace;

b)

projekt získal rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů na základě článku 12; nebo v případě projektů společného zájmu, jež spadají do kategorie uvedené v příloze II bodě 1 písm. c), pro které nelze vydat rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů, se musí projekt zaměřit na poskytování přeshraničních služeb, technologické inovace a zajištění bezpečnosti přeshraničního provozu sítí;

c)

projekt není obchodně životaschopný podle obchodního plánu a dalších provedených hodnocení, zejména těch, která provedli potenciální investoři nebo věřitelé nebo vnitrostátní regulační orgány. Při posuzování obchodní životaschopnosti projektu je zohledněno rozhodnutí o pobídkách a jeho odůvodnění uvedené v čl. 13 odst. 2.

a)

pokroku dosaženého v oblasti plánování, rozvoje a výstavby projektů společného zájmu vybraných podle článku 3 a jejich uvádění do provozu, případně zpoždění v provádění a dalších obtíží;

b)

finančních prostředků, které Unie vyčlení a uhradí na projekty společného zájmu v porovnání s celkovou hodnotou financovaných projektů společného zájmu;

c)

v případě odvětví elektřiny a zemního plynu vývoje úrovně propojení mezi členskými státy, odpovídajícího vývoje cen energií a počtu případů výpadků síťové soustavy, jejich příčin a souvisejících ekonomických nákladů;

d)

v případě udělování povolení a účasti veřejnosti zejména:

e)

v případě regulace zejména:

f)

účinnost tohoto nařízení k cílům týkajícím se integrace trhu stanoveným pro roky 2014 a 2015, cílům v oblasti klimatu a energie stanoveným pro rok 2020, a v dlouhodobějším horizontu k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050.

a)

obecné, aktualizované informace o každém projektu společného zájmu včetně informací zeměpisných;

b)

prováděcí plán každého projektu společného zájmu podle čl. 5 odst. 1;

c)

hlavní výsledky analýzy nákladů a přínosů dotčených projektů společného zájmu na základě metodiky vypracované v souladu s článkem 11 s výjimkou jakýchkoli obchodně citlivých informací;

d)

seznam Unie;

e)

finanční prostředky vyčleněné a uhrazené Unií na každý projekt společného zájmu.

1)

Článek 8 se mění takto:

2)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Náklady

Náklady, které souvisejí s činnostmi sítě ENTSO pro elektřinu a jsou uvedeny v článcích 4 až 12 tohoto nařízení a v článku 11 nařízení (EU) č. 347/2013, se zohlední při výpočtu sazeb a nesou je provozovatelé přenosových soustav. Regulační orgány tyto náklady schválí, pouze pokud jsou opodstatněné a přiměřené.“

3)

V článku 18 se vkládá nový odstavec, který zní:

„4a.   Komise může přijmout rámcové pokyny ohledně provádění koordinace provozu mezi provozovateli přenosových soustav na úrovni Unie. Tyto rámcové pokyny musí být v souladu s kodexy sítě uvedenými v článku 6 tohoto nařízení a vycházet z nich a stavět rovněž na přijatých specifikacích a stanovisku agentury uvedeném v čl. 8 odst. 3 písm. a) tohoto nařízení. Při přijímání těchto rámcových pokynů zohlední Komise odlišné regionální a vnitrostátní provozní požadavky.

Uvedené hlavní směry se přijímají přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 3.“

4)

V článku 23 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (26).

1)

V čl. 8 odst. 10 se písmeno a) nahrazuje tímto:

2)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Náklady

Náklady, které souvisejí s činnostmi evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav a jsou uvedeny v článcích 4 až 12 tohoto nařízení a v článku 11 nařízení (EU) č. 347/2013, se zohlední při výpočtu sazeb a nesou je provozovatelé přepravních soustav. Regulační orgány tyto náklady schválí, pouze pokud jsou přijatelné a přiměřené.“