ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2013.115.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 115

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 56
25. dubna 2013


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu ( 1 )

1

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání ( 1 )

18

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 ( 1 )

39

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

25.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 345/2013

ze dne 17. dubna 2013

o evropských fondech rizikového kapitálu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rizikový kapitál (venture capital) poskytuje finance podnikům, které jsou obecně velmi malé, jsou v prvotních stádiích korporátní existence a vykazují velký potenciál pro růst a expanzi. Fondy rizikového kapitálu dále těmto podnikům poskytují cenné odborné znalosti a vědomosti, obchodní kontakty, hodnotnou obchodní značku (brand equity) a strategické poradenství. Poskytováním financí a poradenství těmto podnikům fondy rizikového kapitálu stimulují hospodářský růst, přispívají k vytváření pracovních míst a mobilizaci kapitálu, podporují zakládání a expanzi inovativních podniků, zvyšují investice těchto podniků do výzkumu a vývoje a posilují podnikavost, inovace a konkurenceschopnost v souladu s cíli strategie Evropa 2020 stanovenými ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (Evropa 2020) a v kontextu dlouhodobých problémů členských států, například těch, jež jsou uvedeny ve zprávě Evropského systému pro strategickou a politickou analýzu (ESPAS) z března 2012 s názvem „Globální trendy do roku 2030 – občané ve vzájemně propojeném a polycentrickém světě“.

(2)

Je nutné jednotnými unijními pravidly stanovit společný rámec pravidel pro používání označení „EuVECA“ pro kvalifikované evropské fondy rizikového kapitálu, zejména co se týče složení portfolia fondů, které pod tímto označením fungují, investičních cílů, jež mohou sledovat, prostředků investování, jež mohou používat, a kategorií investorů, kteří smějí investovat do těchto fondů. Při neexistenci takového společného rámce hrozí, že by členské státy přijímaly rozdílná vnitrostátní opatření, což by mělo přímý negativní dopad na řádné fungování vnitřního trhu a vedlo by to k vytváření překážek na vnitřním trhu, protože fondy rizikového kapitálu, které chtějí působit v celé Unii, by se musely řídit různými pravidly v různých členských státech. Kromě toho by mohly rozdílné požadavky na složení portfolia, investiční cíle a kvalifikované investory vést k různé úrovni ochrany investorů a způsobovat nejasnosti ohledně nabídek investic spojených s kvalifikovanými fondy rizikového kapitálu. Investoři by dále měli mít možnost porovnávat nabídky investic různých kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu. Je nezbytné odstranit značné překážky bránící přeshraničnímu získávání financí kvalifikovanými fondy rizikového kapitálu, vyhnout se narušení hospodářské soutěže mezi těmito fondy a zabránit dalším možným překážkám obchodu a významnému narušení hospodářské soutěže v budoucnu. V důsledku toho je vhodným právním základem tohoto nařízení článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) vykládaný podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie.

(3)

Je nezbytné přijmout nařízení, kterým se stanoví jednotná pravidla pro kvalifikované fondy rizikového kapitálu a ukládají příslušné povinnosti jejich správcům ve všech členských státech, kteří chtějí získávat kapitál v celé Unii a používat přitom označení „EuVECA“. Tyto požadavky by měly zajistit důvěru investorů, kteří chtějí do fondů rizikového kapitálu investovat.

(4)

Vymezení kvalitativních požadavků pro používání označení „EuVECA“ formou nařízení zajistí, aby tyto požadavky byly přímo použitelné pro správce subjektů kolektivního investování, které získávají finance pod tímto označením. Tím se zároveň zamezí existenci rozdílných vnitrostátních požadavků jako důsledku provádění směrnice, a zajistí se tak jednotné podmínky pro používání tohoto označení. Správci subjektů kolektivního investování, které používají toto označení, by měli dodržovat stejná pravidla v celé Unii, což zároveň povzbudí důvěru investorů. Toto nařízení zjednodušuje regulaci a snižuje náklady správců spojené s dodržováním často rozdílných vnitrostátních pravidel, kterými se fondy rizikového kapitálu řídí, zejména v případě správců, kteří chtějí získávat kapitál přeshraničně. Rovněž přispívá k odstranění narušení hospodářské soutěže.

(5)

Jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 7. prosince 2011 nazvaném „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“, měla Komise v roce 2012 dokončit šetření daňových překážek pro přeshraniční investice rizikového kapitálu s úmyslem představit v roce 2013 řešení zaměřená na odstranění těchto překážek tak, aby se přitom zabránilo vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům.

(6)

Mělo by být umožněno, aby kvalifikovaný fond rizikového kapitálu mohl být samosprávný nebo nesamosprávný. Je-li kvalifikovaný fond rizikového kapitálu samosprávný, je zároveň správcem, a měl by proto splňovat všechny relevantní požadavky kladené na správce tímto nařízením a být v souladu s tímto nařízením registrován. Samosprávný kvalifikovaný fond rizikového kapitálu by však neměl mít možnost působit jako správce jiných nesamosprávných subjektů kolektivního investování nebo nesamosprávných subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP).

(7)

S cílem vyjasnit vztah mezi tímto nařízením a jinými pravidly týkajícími se subjektů kolektivního investování a jejich správců je nezbytné stanovit, že se toto nařízení vztahuje pouze na správce jiných subjektů kolektivního investování než SKIPCP, jež spadají do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (4), kteří jsou usazeni v Unii a registrováni u příslušného orgánu ve svém domovském členském státě v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů (5), za předpokladu, že tito správci spravují portfolia kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu. Správcům nesamosprávných fondů rizikového kapitálu registrovaným v souladu s tímto nařízením by však mělo být povoleno rovněž spravovat SKIPCP, mají-li povolení podle směrnice 2009/65/ES.

(8)

Kromě toho se toto nařízení vztahuje jen na správce těch subjektů kolektivního investování, jimiž spravovaná aktiva v souhrnu nepřevyšují hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/61/EU. Výpočet hodnoty pro účely tohoto nařízení se provádí stejně jako výpočet hodnoty uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/61/EU.

(9)

Avšak správci fondů rizikového kapitálu registrovaní v souladu s tímto nařízením, jimiž spravovaná aktiva ve svém souhrnu následně překročí hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/61/EU a kteří tím začnou podléhat povolení příslušných orgánů svého domovského členského státu podle článku 6 uvedené směrnice, by měli mít i nadále možnost používat označení „EuVECA“ při nabízení kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu v Unii, jestliže splňují za všech okolností požadavky stanovené uvedenou směrnicí a i nadále ve vztahu ke kvalifikovanému fondu rizikového kapitálu splňují určité podmínky pro používání označení „EuVECA“ stanovené v tomto nařízení. To platí jak pro stávající kvalifikované fondy rizikového kapitálu, tak pro kvalifikované fondy rizikového kapitálu zřízené po překročení uvedené hodnoty.

(10)

Na správce subjektů kolektivního investování, kteří nechtějí používat označení „EuVECA“, by se toto nařízení vztahovat nemělo. V těchto případech by se měla nadále použít stávající vnitrostátní pravidla a obecná pravidla Unie.

(11)

Toto nařízení by mělo stanovit jednotná pravidla týkající se povahy kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, zejména podniků kvalifikovaných pro portfolio, do nichž mohou kvalifikované fondy rizikového kapitálu investovat, a investičních nástrojů, které mohou používat. To je nezbytné k tomu, aby bylo možné jasně odlišit kvalifikovaný fond rizikového kapitálu od jiných alternativních investičních fondů, které sledují jiné, méně specializované investiční strategie, jako jsou výkupy většinových podílů nebo spekulativní investice do nemovitostí, o jejichž podporu toto nařízení neusiluje.

(12)

V souladu s cílem přesného vymezení subjektů kolektivního investování, na něž se má toto nařízení vztahovat, a k zajištění jejich zaměření na poskytování kapitálu malým podnikům v prvotních fázích jejich korporátní existence by za kvalifikované fondy rizikového kapitálu měly být považovány ty fondy, které mají v úmyslu investovat do těchto podniků alespoň 70 % z celkových vkladů do svého kapitálu a svého nesplaceného upsaného kapitálu. Kvalifikovaným fondům rizikového kapitálu by nemělo být povoleno investovat více než 30 % z celkových vkladů do jejich kapitálu a jejich nesplaceného upsaného kapitálu do jiných aktiv než do kvalifikovaných investic. To znamená, že 30 % by měl být trvalý maximální limit pro jiné než kvalifikované investice a že pro kvalifikované investice by mělo být po celou dobu existence kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu vyhrazeno alespoň 70 %. Uvedené hodnoty by se měly vypočítávat na základě částky, kterou lze investovat, po odečtení všech příslušných nákladů, držených peněz a ekvivalentů peněz. Toto nařízení by mělo stanovit potřebné podrobnosti pro výpočet uvedených hodnot.

(13)

Účelem tohoto nařízení je podpořit růst a inovace malých a středních podniků v Unii. Investice do podniků kvalifikovaných pro portfolio usazených ve třetích zemích mohou kvalifikovaným fondům rizikového kapitálu přinést více kapitálu, což může být prospěšné pro malé a střední podniky v Unii. Toto nařízení by však za žádných okolností nemělo podporovat investice do portfoliových podniků usazených ve třetích zemích, v nichž neexistují přiměřené dohody o spolupráci mezi příslušnými orgány domovského členského státu správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu a s každým jiným členským státem, v němž mají být nabízeny podílové jednotky nebo akcie kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, nebo v nichž neexistuje účinná výměna informací v oblasti daní.

(14)

První podmínkou k tomu, aby kvalifikovaný fond rizikového kapitálu směl používat označení „EuVECA“ zavedené tímto nařízením, by mělo být jeho usazení v Unii. Komise by měla do dvou let ode dne použitelnosti tohoto nařízení přezkoumat omezení vyžadující, aby označení „EuVECA“ směly používat pouze fondy usazené v Unii, s ohledem na zkušenosti s uplatňováním doporučení Komise týkajícího se opatření, která mají třetí země povzbudit k tomu, aby uplatňovaly minimální standardy řádné správy v oblasti daní.

(15)

Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu by měli mít po celou dobu existence fondu možnost dodatečně upisovat kapitál. K těmto dodatečným úpisům kapitálu během existence kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu by se mělo přihlížet při zvažování dalších investic do jiných než kvalifikovaných aktiv. Dodatečné úpisy kapitálu by měly být povolovány v souladu s kritérii a za podmínek stanovených ve statutu nebo v zakládacích dokumentech kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu.

(16)

Kvalifikované investice by měly být ve formě kapitálových nebo kvazikapitálových nástrojů. Kvazikapitálové nástroje zahrnují druh nástroje financování, který je kombinací kapitálového nástroje a dluhu, jehož výnos je spojen se ziskem nebo ztrátou podniku kvalifikovaného pro portfolio a jehož splacení není v případě selhání zcela zajištěno. Tyto nástroje zahrnují různé nástroje financování, jako jsou podřízené půjčky, účast formou tichého společenství, účastnické půjčky, práva na podíl ze zisku, vyměnitelné dluhopisy a opční dluhopisy. Jako možný doplněk kapitálových nebo kvazikapitálových nástrojů, nikoli však jako jejich náhrada, by měly být povoleny zajištěné nebo nezajištěné úvěry, jako je překlenovací financování poskytnuté kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu a poskytnuté podniku kvalifikovanému pro portfolio, v němž tento fond již drží kvalifikované investice, za předpokladu, že se na tyto úvěry nepoužije více než 30 % z celkových vkladů do kapitálu a jeho nesplaceného upsaného kapitálu kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu. Aby se zohlednily stávající obchodní postupy na trhu rizikového kapitálu, mělo by být kvalifikovanému fondu rizikového kapitálu dále povoleno koupit stávající podíly v podniku kvalifikovaného pro portfolio od stávajících společníků tohoto podniku. Je také třeba povolit investice do dalších kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu s cílem zajistit co nejširší možnosti získávání financí. Aby se předešlo rozmělnění investic do podniků kvalifikovaných pro portfolio, mělo by být kvalifikovaným fondům rizikového kapitálu povoleno investovat pouze do takových jiných kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, které samy neinvestovaly více než 10 % z celkových vkladů do svého kapitálu a svého nesplaceného upsaného kapitálu do jiných kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu.

(17)

Hlavní činností fondů rizikového kapitálu je poskytování financí malým a středním podnikům prostřednictvím primárních investic. Fondy rizikového kapitálu by se neměly podílet na systémově významných bankovních činnostech mimo obvyklý obezřetnostní regulační rámec (tzv. „stínové bankovnictví“), ani by neměly používat strategie typické pro fondy soukromého kapitálu (private equity funds), jako je nabytí většinového podílu na společnosti s využitím pákového efektu.

(18)

V souladu se strategií Evropa 2020 usiluje toto nařízení o podporu investic rizikového kapitálu do inovativních malých a středních podniků zakotvených v reálné ekonomice. Úvěrové instituce, investiční podniky, pojišťovny, finanční holdingové společnosti a smíšené holdingové společnosti by proto měly být podle tohoto nařízení vyloučeny z definice podniku kvalifikovaného pro portfolio.

(19)

Za účelem zavedení zásadní záruky, která odlišuje kvalifikované fondy rizikového kapitálu podle tohoto nařízení od širší kategorie alternativních investičních fondů, které obchodují s již vydanými cennými papíry na sekundárních trzích, je potřeba stanovit pravidla tak, aby kvalifikované fondy rizikového kapitálu investovaly primárně do nástrojů vydávaných přímo.

(20)

S cílem umožnit správcům kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu určitou míru pružnosti v investicích a v řízení likvidity jejich kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu by mělo být povoleno obchodování, například obchodování s akciemi nebo účastmi v podnicích nekvalifikovaných pro portfolio nebo nabývání jiných než kvalifikovaných investic, do maximální hodnoty nepřesahující 30 % z celkových vkladů do kapitálu takového fondu a jeho nesplaceného upsaného kapitálu.

(21)

S cílem zajistit, aby označení „EuVECA“ bylo důvěryhodné a snadno rozpoznatelné pro investory v celé Unii, by označení „EuVECA“ při nabízení kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu v celé Unii měli být oprávněni používat pouze správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, kteří splňují jednotná kritéria kvality stanovená v tomto nařízení.

(22)

S cílem zajistit jasný a identifikovatelný profil kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, který odpovídá jejich účelu, by měla existovat jednotná pravidla pro složení portfolia a techniky investování, které mohou být u těchto fondů používány.

(23)

S cílem zajistit, aby kvalifikované fondy rizikového kapitálu nepřispívaly k vytváření systémových rizik a aby se ve svých investičních aktivitách soustředily na podporu podniků kvalifikovaných pro portfolio, nemělo by být na úrovni těchto fondů povoleno využívání pákového efektu. Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu by měli být oprávněni přijímat půjčky, vydávat dluhové cenné papíry nebo poskytovat záruky na úrovni kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu pouze za předpokladu, že tyto půjčky, dluhové cenné papíry nebo záruky jsou kryty nesplacenými závazky, a tedy nezvyšují expozici fondu nad rámec jeho upsaného kapitálu. Zálohy poskytnuté investory kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, které jsou plně kryty kapitálem upsaným těmito investory, nezvyšují expozici kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, a proto by měly být povoleny. Aby však mohl fond pokrýt mimořádné potřeby likvidity, které se mohou objevit mezi výzvou investorům k vložení upsaného kapitálu a skutečným připsáním kapitálu na jeho účty, měly by být povoleny krátkodobé půjčky za předpokladu, že jejich výše nepřesáhne nesplacený upsaný kapitál fondu.

(24)

S cílem zajistit, aby kvalifikované fondy rizikového kapitálu byly nabízeny pouze investorům, kteří mají zkušenosti, vědomosti a odborné znalosti k tomu, aby mohli činit vlastní investiční rozhodnutí a řádně posoudit rizika s těmito fondy spojená, a aby byla zachována důvěra investorů v kvalifikované fondy rizikového kapitálu, by měly být stanoveny určité zvláštní záruky. Kvalifikované fondy rizikového kapitálu by tudíž měly být nabízeny pouze investorům, kteří jsou profesionálními klienty nebo se kterými může být zacházeno jako s profesionálními klienty v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (6). Aby však bylo možné vytvořit dostatečně širokou investorskou základnu pro investice do kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, je rovněž žádoucí, aby k těmto kvalifikovaným fondům rizikového kapitálu měli přístup i další investoři, včetně jednotlivců s vysokým čistým jměním. Pro tyto jiné investory by měly být stanoveny zvláštní záruky, aby se zajistilo, že kvalifikované fondy rizikového kapitálu budou nabízeny pouze investorům s vhodným profilem pro uskutečnění takových investic. Tyto záruky vylučují nabízení prostřednictvím programů pravidelného spoření. Mimoto by měly být povoleny investice vedoucích pracovníků, ředitelů nebo zaměstnanců zapojených do řízení správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu uskutečňované do kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, který spravují, neboť tyto osoby mají dostatečné vědomosti k tomu, aby se mohly na investicích do rizikového kapitálu podílet.

(25)

S cílem zajistit, aby označení „EuVECA“ používali pouze správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, kteří splňují jednotná kritéria kvality, pokud jde o jejich působení na trhu, měla by být stanovena pravidla výkonu činnosti a vztahu těchto správců k jejich investorům. Z téhož důvodu by měly být také stanoveny i jednotné podmínky řešení střetu zájmů těmito správci. Tato pravidla a podmínky by měly rovněž vyžadovat, aby správci přijali nezbytná organizační a administrativní opatření pro zajištění řádného řešení střetů zájmů.

(26)

Má-li správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu v úmyslu pověřit výkonem některých úkolů třetí osoby, neměla by být odpovědnost správce vůči fondu rizikového kapitálu a jeho investorům tímto pověřením nijak dotčena. Správce by kromě toho neměl tato pověření udílet v takovém rozsahu, aby v zásadě již nemohl být považován za správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu ani aby se stal subjektem typu „poštovní schránka“. Za řádný výkon úkolů, jejichž výkonem pověřil třetí osoby, a za dodržování tohoto nařízení by měl i nadále odpovídat správce. Pověření by nemělo ohrozit účinnost dohledu nad správcem, a zejména by nemělo bránit tomu, aby správce jednal nebo aby byl fond spravován v nejlepším zájmu investorů tohoto fondu.

(27)

Pro zajištění integrity označení „EuVECA“ by měla být stanovena kritéria kvality týkající se vnitřní organizace správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu. Měly by se tudíž stanovit jednotné a přiměřené požadavky týkající se potřeby udržovat odpovídající technické a lidské zdroje.

(28)

Aby se zajistila řádná správa kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu a schopnost jejich správců pokrýt případná rizika vyplývající z jejich činností, měly by se pro správce kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu stanovit jednotné a přiměřené požadavky na udržování dostatečného kapitálu. Výše kapitálu by měla být dostatečná k zajištění kontinuity a řádné správy kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu.

(29)

Pro účely ochrany investorů je nezbytné zajistit, aby byla aktiva kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu řádně oceněna. Statut nebo zakládací dokumenty kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu by tudíž měly obsahovat ustanovení o oceňování aktiv. Tak by měla být zajištěna poctivost a transparentnost oceňování.

(30)

S cílem zajistit, aby správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, které používají označení „EuVECA“, řádně vykazovali své činnosti, by měla být stanovena jednotná pravidla pro výroční zprávy.

(31)

K zajištění integrity označení „EuVECA“ v očích investorů je nezbytné, aby toto označení používali pouze správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, jejichž investiční politika a investiční cíle jsou plně transparentní. Měla by být proto stanovena jednotná pravidla týkající se požadavků na zpřístupňování informací investorům, která jsou pro tyto správce závazná. Zejména by měla být stanovena povinnost informovat investory před uzavřením smluv o investiční strategii a cílech kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, o používaných investičních nástrojích, informacím o nákladech a souvisejících poplatcích a o poměru rizika a výnosů u investice nabízené kvalifikovaným fondem. S cílem dosáhnout vysoké míry transparentnosti by tyto informační požadavky měly zahrnovat také informace o způsobu stanovení odměny správce.

(32)

K zajištění účinného dohledu nad plněním jednotných požadavků stanovených v tomto nařízení by měl na to, zda správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu dodržují jednotné požadavky stanovené v tomto nařízení, dohlížet příslušný orgán domovského členského státu. Za tím účelem by měli správci, kteří hodlají své kvalifikované fondy nabízet pod označením „EuVECA“, o tomto záměru uvědomit příslušný orgán svého domovského členského státu. Jestliže byly poskytnuty všechny nezbytné informace a přijata vhodná opatření k zajištění toho, aby byly splněny požadavky tohoto nařízení, měl by příslušný orgán správce zaregistrovat. Tato registrace by měla platit v celé Unii.

(33)

S cílem usnadnit účinné přeshraniční nabízení kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu by měla být registrace správce provedena co nejrychleji.

(34)

Ačkoli toto nařízení obsahuje záruky pro řádné využívání fondů, měly by orgány dohledu pečlivě zajišťovat, aby byly tyto záruky dodržovány.

(35)

K zajištění účinného dohledu nad dodržováním jednotných kritérií stanovených tímto nařízením by měla být stanovena pravidla týkající se okolností, za nichž je třeba informace poskytnuté příslušnému orgánu v domovském členském státě aktualizovat.

(36)

K zajištění účinného dohledu nad plněním požadavků stanovených v tomto nařízení by měl být rovněž zaveden proces přeshraničních oznámení mezi příslušnými orgány dohledu, který se spustí na základě registrace správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu v jeho domovském členském státě.

(37)

Za účelem zachování transparentních podmínek pro nabízení kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu v celé Unii by měl být evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (7) (dále jen „orgán pro cenné papíry a trhy“), pověřen vedením centrální databáze obsahující údaje o všech správcích kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu registrovaných v souladu s tímto nařízením a o kvalifikovaných fondech rizikového kapitálu, které tito správci spravují.

(38)

Má-li příslušný orgán hostitelského členského státu zjevné a prokazatelné důvody domnívat se, že správce kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu na jeho území porušuje toto nařízení, měl by to ihned oznámit příslušnému orgánu domovského členského státu, který by měl přijmout vhodná opatření.

(39)

Pokud správce kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu nadále svým jednáním zjevně porušuje toto nařízení navzdory opatřením přijatým příslušným orgánem domovského členského státu nebo kvůli tomu, že tento orgán v přiměřené lhůtě žádné opatření nepřijal, mělo by být příslušnému orgánu hostitelského členského státu poté, co informuje příslušný orgán příslušného orgánu domovského členského státu, umožněno přijmout veškerá vhodná opatření na ochranu investorů včetně možnosti zakázat dotyčnému správci, aby své fondy rizikového kapitálu jakýmkoli způsobem dále nabízel na území hostitelského členského státu.

(40)

K zajištění účinného dohledu nad dodržováním jednotných kritérií stanovených v tomto nařízení obsahuje toto nařízení seznam dohledových pravomocí, které musí mít příslušné orgány k dispozici.

(41)

S cílem zajistit řádné vynucování obsahuje toto nařízení správní sankce a jiná opatření za porušení jeho zásadních ustanovení, jimiž jsou pravidla týkající se složení portfolia, záruk souvisejících s identitou kvalifikovaných investorů a používání označení „EuVECA“ pouze správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu registrovanými v souladu s tímto nařízením. Porušení těchto zásadních ustanovení by tam, kde je to vhodné, mělo mít za následek zákaz používání tohoto označení a zrušení registrace dotyčného správce.

(42)

Příslušné orgány v domovském a hostitelském členském státě a orgán pro cenné papíry a trhy by si měly vyměňovat informace týkající se dohledu.

(43)

Účinná regulatorní spolupráce mezi subjekty pověřenými dohledem nad dodržováním jednotných kritérií stanovených v tomto nařízení vyžaduje, aby pro všechny příslušné vnitrostátní orgány a pro orgán pro cenné papíry a trhy platila vysoká úroveň povinnosti mlčenlivosti.

(44)

Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o druhy střetů zájmů, kterých se správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu musí vyvarovat, a kroky, které je třeba v tomto ohledu podniknout. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(45)

Technické normy v odvětví finančních služeb by měly zajistit důslednou harmonizaci a vysokou úroveň dohledu v celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem orgánu pro cenné papíry a trhy by bylo účinné a vhodné pověřit ho, aby vypracoval a předložil Komisi návrhy prováděcích technických norem, které nejsou politické povahy.

(46)

Komise by měla být zmocněna k přijetí prováděcích technických norem prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Orgán pro cenné papíry a trhy by měl být pověřen vypracováním návrhu prováděcích technických norem týkajících se formátu oznamování uvedeného v tomto nařízení.

(47)

Do čtyř let ode dne použitelnosti tohoto nařízení by měla Komise provést přezkum tohoto nařízení za účelem zohlednění vývoje trhu rizikového kapitálu. Přezkum by měl zahrnovat obecné hodnocení fungování pravidel stanovených tímto nařízením a zkušeností získaných při jejich uplatňování. Na základě tohoto přezkumu by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu případně doprovázenou legislativními návrhy.

(48)

Komise by dále měla do čtyř let ode dne použitelnosti tohoto nařízení zahájit přezkum vzájemného působení tohoto nařízení a jiných pravidel pro subjekty kolektivního investování a jejich správce, zejména pravidel stanovených směrnicí 2011/61/EU. Tento přezkum by se měl zejména týkat oblasti působnosti tohoto nařízení a měl by posoudit, zda je nezbytné ji rozšířit tak, aby i správci větších alternativních investičních fondů směli používat označení „EuVECA“. Na základě tohoto přezkumu by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu případně doprovázenou legislativními návrhy.

(49)

Komise by v rámci uvedeného přezkumu měla posoudit všechny překážky, které mohly fondům bránit v získávání financí od investorů, včetně dopadu na institucionální investory, na něž se mohou vztahovat jiné obezřetnostní právní předpisy. Komise by také měla shromáždit údaje k vyhodnocení přínosu označení „EuVECA“ k plnění jiných programů Unie, například programu Horizont 2020, jež také usilují o podporu inovací v Unii.

(50)

V souvislosti se sdělením Komise ze dne 7. prosince 2011 nazvaným „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ se sdelením Komise ze dne 6. ríjna 2010 nazvaným: „Stežejní iniciativa strategie Evropa 2020: Unie inovací“ je duležité zajistit úcinnost verejných programu v celé Unii, a podpořit tak trh rizikového kapitálu, i koordinaci a vzájemnou soudržnost různých politik Unie zaměřených na podporu inovace, včetně politik v oblasti hospodářské soutěže a výzkumu. Politiky Unie v oblasti inovace a růstu se zejména zaměřují na ekologickou technologii, vzhledem k cíli Unie získat celosvětové vedoucí postavení v oblasti inteligentního a udržitelného růstu a účinného využívání energie a přírodních zdrojů, a to i pokud jde o financování malých a středních podniků. Při přezkumu tohoto nařízení by Komise měla vyhodnotit, jak přispívá k pokroku směrem k tomuto cíli.

(51)

Orgán pro cenné papíry a trhy by měl posoudit své potřeby lidských a jiných zdrojů, které vyplývající z převzetí pravomocí a povinností podle tohoto nařízení, a měl by předložit související zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

(52)

Evropský investiční fond investuje mimo jiné do fondů rizikového kapitálu v celé Unii. Opatření v tomto nařízení, jež umožňují snadné rozpoznání fondů rizikového kapitálu s definovanými společnými rysy, by měla Evropskému investičnímu fondu usnadnit identifikaci fondů rizikového kapitálu podle tohoto nařízení jako možných cílů jeho investic. Evropský investiční fond by se proto neměl vyhýbat investicím do kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu.

(53)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života (článek 7) a svobody podnikání (článek 16).

(54)

Zpracovávání osobních údajů prováděné v členských státech v souvislosti s tímto nařízením a pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých veřejných orgánů určených členskými státy, se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (8). Zpracovávání osobních údajů prováděné orgánem pro cenné papíry a trhy v rámci tohoto nařízení a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (9).

(55)

Tímto nařízením by nemělo být dotčeno uplatňování pravidel státní pomoci na kvalifikované fondy rizikového kapitálu.

(56)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajistit jednotné požadavky na nabízení kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu a zavést jednoduchý systém registrace pro správce kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, čímž se usnadní nabízení kvalifikovaných fondů sociálního podnikání v celé Unii, při plném zohlednění potřeby vyvážit bezpečnost a důvěryhodnost spojené s používáním označení „EuVECA“ s efektivním fungováním trhu rizikového kapitálu a náklady pro jednotlivé zúčastněné subjekty, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Toto nařízení stanoví jednotné požadavky a podmínky pro správce subjektů kolektivního investování, kteří chtějí při nabízení kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu v Unii používat označení „EuVECA“, a přispívá tak k hladkému fungování vnitřního trhu.

Stanoví rovněž jednotná pravidla nabízení kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu kvalifikovaným investorům v Unii, složení portfolia kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, investičních nástrojů a technik, které smějí používat kvalifikované fondy rizikového kapitálu, jakož i organizace, jednání a transparentnosti správců, kteří nabízejí kvalifikované fondy rizikového kapitálu v Unii.

Článek 2

1.   Toto nařízení se vztahuje na správce subjektů kolektivního investování definovaných v čl. 3 písm. a), kteří splňují tyto podmínky:

a)

jimi spravovaná aktiva v souhrnu nepřevyšují hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/61/EU;

b)

jsou usazeni v Unii;

c)

podléhají registraci u příslušných orgánů svého domovského členského státu v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice 2011/61/EU a

d)

spravují portfolia kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu.

2.   Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu registrovaní podle tohoto nařízení v souladu s článkem 14, jimiž spravovaná aktiva ve svém souhrnu následně překročí hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/61/EU a kteří tím začnou podléhat povolení podle článku 6 uvedené směrnice, mohou při nabízení kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu v Unii i nadále používat označení „EuVECA“, jestliže po celou dobu v souvislosti s kvalifikovanými fondy rizikového kapitálu, jež spravují,

a)

splňují požadavky stanovené ve směrnici 2011/61/EU a

b)

nadále dodržují články 3 a 5 a čl. 13 odst. 1 písm. c) a i) tohoto nařízení.

3.   Správci nesamosprávných kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu registrovaní v souladu s článkem 14 mohou rovněž spravovat subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), mají-li povolení podle směrnice 2009/65/ES.

Článek 3

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„subjektem kolektivního investování“ alternativní investiční fond definovaný v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU;

b)

„kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu“ subjekt kolektivního investování, který:

i)

má v úmyslu ve lhůtě stanovené ve svém statutu nebo zakládacích dokumentech investovat alespoň 70 % z celkových vkladů do svého kapitálu a svého nesplaceného upsaného kapitálu do aktiv, která jsou kvalifikovanými investicemi, počítáno na základě částky, kterou lze investovat, po odečtení všech příslušných nákladů a držených peněz a ekvivalentů peněz,

ii)

nepoužije více než 30 % z celkových vkladů do svého kapitálu a svého nesplaceného upsaného kapitálu na získání jiných aktiv než kvalifikovaných investic, počítáno na základě částky, kterou lze investovat, po odečtení všech příslušných nákladů a držených peněz a ekvivalentů peněz,

iii)

je usazen na území některého členského státu;

c)

„správcem kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu“ právnická osoba, jejímž předmětem podnikatelské činnosti je správa alespoň jednoho kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu;

d)

„podnikem kvalifikovaným pro portfolio“ podnik, který:

i)

v době investice kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu

nebyl přijat k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném systému obchodování (MTF) definovaných v čl. 4 odst. 1 bodech 14 a 15 směrnice 2004/39/ES,

zaměstnává méně než 250 osob a

buď jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, nebo jeho konečná roční rozvaha nepřesahuje 43 milionů EUR,

ii)

není subjektem kolektivního investování,

iii)

není:

úvěrovou institucí definovanou v čl. 4 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (10),

investičním podnikem definovaným v čl. 4 odst. 1 bodě 1 směrnice 2004/39/ES,

pojišťovnou definovanou v čl. 13 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (11),

finanční holdingovou společností definovanou v čl. 4 bodě 19 směrnice 2006/48/ES ani

smíšenou holdingovou společností definovanou v čl. 4 bodě 20 směrnice 2006/48/ES,

iv)

je usazen na území členského státu nebo třetí země, pokud tato třetí země:

není uvedena na seznamu nespolupracujících zemí a území vypracovaném Finančním akčním výborem proti praní peněz a financování terorismu,

podepsala s domovským členským státem správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu a s každým dalším členským státem, v němž mají být podílové jednotky nebo akcie kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu nabízeny, dohodu – a to i mnohostrannou daňovou dohodu – zajišťující, aby tato třetí země v plném rozsahu dodržovala zásady stanovené v článku 26 vzorové smlouvy OECD o daních z příjmu a majetku a zajišťovala účinnou výměnu informací v oblasti daní;

e)

„kvalifikovanými investicemi“ tyto nástroje:

i)

kapitálové nebo kvazikapitálové nástroje, které jsou vydány:

podnikem kvalifikovaným pro portfolio a nabyty přímo kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu od tohoto podniku kvalifikovaného pro portfolio,

podnikem kvalifikovaným pro portfolio výměnou za kapitálový cenný papír vydaný tímto podnikem kvalifikovaným pro portfolio nebo

podnikem, jehož je podnik kvalifikovaný pro portfolio většinově vlastněnou dceřinou společností, a které jsou nabyty kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu výměnou za kapitálový nástroj vydaný podnikem kvalifikovaným pro portfolio,

ii)

zajištěné nebo nezajištěné úvěry, které kvalifikovaný fond rizikového kapitálu poskytl podniku kvalifikovanému pro portfolio, v němž kvalifikovaný fond rizikového kapitálu již drží kvalifikované investice, za předpokladu, že se na tyto úvěry nepoužije více než 30 % z celkových vkladů do kapitálu a nesplaceného upsaného kapitálu kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu,

iii)

podíly v podniku kvalifikovaném pro portfolio nabyté od stávajících společníků tohoto podniku,

iv)

podílové jednotky nebo akcie jednoho nebo více jiných kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu za předpokladu, že tyto kvalifikované fondy rizikového kapitálu samy neinvestovaly více než 10 % z celkových vkladů do svého kapitálu a svého nesplaceného upsaného kapitálu do kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu;

f)

„příslušnými náklady“ všechny poplatky, přirážky a náklady, které přímo či nepřímo hradí investoři a na nichž se správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu dohodl s investory tohoto fondu;

g)

„kapitálovým nástrojem“ vlastnický podíl v podniku, který má podobu akcií nebo jiných forem účasti na kapitálu podniku kvalifikovaného pro portfolio a který byl vydán jeho investorům;

h)

„kvazikapitálovým nástrojem“ jakýkoli druh nástroje financování, který je kombinací kapitálového nástroje a dluhu, jehož výnos je spojen se ziskem nebo ztrátou podniku kvalifikovaného pro portfolio a jehož splacení není v případě selhání zcela zajištěno;

i)

„nabízením“ přímé nebo nepřímé primární nabízení nebo umísťování podílových jednotek nebo akcií kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu investorům s bydlištěm nebo se sídlem v Unii z podnětu správce tohoto fondu nebo jeho jménem;

j)

„upsaným kapitálem“ jakýkoli závazek, podle kterého je investor ve lhůtě stanovené statutem nebo zakládacími dokumenty kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu povinen nabýt podíl v tomto fondu nebo do kapitálu tohoto fondu učinit vklady;

k)

„domovským členským státem“ členský stát, v němž je správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu usazen a kde podléhá registraci u příslušných orgánů v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice 2011/61/EU;

l)

„hostitelským členským státem“ členský stát jiný než domovský členský stát, v němž správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu nabízí kvalifikované fondy rizikového kapitálu v souladu s tímto nařízením;

m)

„příslušným orgánem“ vnitrostátní orgán, jejž domovský členský stát právním předpisem pověří registrací správců subjektů kolektivního investování, na něž se vztahuje toto nařízení.

Pokud jde o první pododstavec písm. c), dovoluje-li právní forma kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, aby se spravoval sám, a rozhodne-li se jeho řídící orgán nejmenovat jiného správce, je jako správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu registrován v souladu s článkem 14 samotný kvalifikovaný fond rizikového kapitálu. Kvalifikovaný fond rizikového kapitálu, který je registrován jako správce samosprávného kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, nemůže být zaregistrován jako správce jiných nesamosprávných subjektů kolektivního investování.

KAPITOLA II

PODMÍNKY POUŽÍVÁNÍ OZNAČENÍ „EuVECA“

Článek 4

Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, kteří splňují požadavky stanovené v této kapitole, jsou při nabízení kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu v Unii oprávněni používat označení „EuVECA“.

Článek 5

1.   Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu zajistí, aby pro získávání jiných aktiv než kvalifikovaných investic nebylo použito více než 30 % z celkových vkladů do kapitálu tohoto fondu a jeho nesplaceného upsaného kapitálu. Tato hodnota 30 % se vypočítá na základě částky, kterou lze investovat, po odečtení všech příslušných nákladů. Držené peníze a ekvivalenty peněz se pro účely výpočtu této hodnoty nezohledňují, protože peníze a ekvivalenty peněz se nepovažují za investice.

2.   Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu nesmějí na úrovni kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu využívat metody, které vedou ke zvýšení expozice fondu nad celkovou výši jeho upsaného kapitálu, ať už se jedná o půjčku peněz nebo cenných papírů, účast v derivátových pozicích nebo jakékoli jiné způsoby.

3.   Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu smějí na úrovni kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu přijímat půjčky, vydávat dluhové cenné papíry nebo poskytovat záruky, pouze pokud jsou tyto půjčky, dluhové cenné papíry nebo záruky kryty nesplacenými závazky.

Článek 6

1.   Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu smějí nabízet podílové jednotky a akcie kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu výhradně investorům, kteří jsou považováni za profesionální klienty v souladu s oddílem I přílohy II směrnice 2004/39/ES nebo se kterými může být na požádání jako s profesionálními klienty zacházeno v souladu s oddílem II přílohy II směrnice 2004/39/ES, nebo jiným investorům, kteří:

a)

se zaváží k investici ve výši alespoň 100 000 EUR a

b)

v dokumentu, který není součástí smlouvy, jež má být uzavřena za účelem závazku k investici, písemně prohlásí, že si jsou vědomi rizik spojených s plánovaným závazkem nebo investicí.

2.   Odstavec 1 se nevztahuje na investice vedoucích pracovníků, ředitelů nebo zaměstnanců zapojených do řízení správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, když investují do kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, který spravují.

Článek 7

Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu ve vztahu ke kvalifikovaným fondům rizikového kapitálu, které spravují:

a)

jednají při výkonu svých činností čestně, poctivě a s patřičnou dovedností, péčí a opatrností;

b)

uplatňují vhodné zásady a postupy s cílem zabránit nekalým praktikám, u nichž lze rozumně očekávat, že poškodí zájmy investorů a podniků kvalifikovaných pro portfolio;

c)

provozují své obchodní činnosti v nejlepším zájmu kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, které spravují, jejich investorů a integrity trhu;

d)

uplatňují vysokou úroveň obezřetnosti při výběru a průběžném sledování investic do podniků kvalifikovaných pro portfolio;

e)

mají patřičné znalosti a vědomosti o podnicích kvalifikovaných pro portfolio, do nichž investují;

f)

zacházejí se svými investory spravedlivě;

g)

zajišťují, aby žádný investor nepožíval zvláštních výhod, ledaže jsou tyto výhody výslovně uvedeny ve statutu nebo zakládacích dokumentech kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu.

Článek 8

1.   Pokud správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu pověří výkonem některých úkolů třetí osoby, není jeho odpovědnost vůči kvalifikovanému fondu rizikového kapitálu a jeho investorům tímto pověřením nijak dotčena. Správce nesmí tato pověření udílet v takovém rozsahu, aby v podstatě již nemohl být považován za správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu ani aby se stal subjektem typu „poštovní schránka“.

2.   Pověření podle odstavce 1 nesmí ohrozit účinnost dohledu nad správcem kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, a zejména nesmí bránit tomu, aby tento správce jednal nebo aby byl kvalifikovaný fond rizikového kapitálu spravován v nejlepším zájmu investorů tohoto fondu.

Článek 9

1.   Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu rozpoznávají střety zájmů a vyhýbají se jim, a není-li možné se střetům zájmů vyhnout, řeší je a sledují a v souladu s odstavcem 4 tyto střety zájmů neprodleně oznamují s cílem zabránit tomu, aby nežádoucím způsobem ovlivnily zájmy kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu a jejich investorů, a zajistit poctivé zacházení s kvalifikovanými fondy rizikového kapitálu, které spravují.

2.   Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu rozpoznají především střety zájmů, které mohou vyvstat mezi

a)

správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, osobami, které skutečně řídí obchodní činnost těchto správců, zaměstnanci těchto správců nebo osobami, které tyto správce přímo či nepřímo kontrolují nebo jimi jsou kontrolovány, a kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu spravovaným těmito správci nebo jeho investory;

b)

kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu nebo jeho investory a jiným kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu spravovaným stejným správcem nebo jeho investory;

c)

kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu nebo jeho investory a subjektem kolektivního investování nebo SKIPCP spravovaným stejným správcem nebo jeho investory.

3.   Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu udržují a uplatňují účinné organizační a administrativní postupy pro splnění požadavků stanovených v odstavcích 1 a 2.

4.   Oznámení střetů zájmů podle odstavce 1 se uplatní v případě, že organizační opatření přijatá správcem kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu k rozpoznání, předcházení, řešení a sledování střetů zájmů nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že rizika poškození zájmů investorů budou odvrácena. Správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu srozumitelně oznámí obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů investorům předtím, než provede obchod na jejich účet.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25, jimiž se blíže stanoví:

a)

druhy střetů zájmů podle odstavce 2 tohoto článku;

b)

opatření, která musí správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu přijmout v rámci svých struktur a organizačních a administrativních postupů k rozpoznávání, předcházení, řešení, sledování a oznamování střetů zájmů.

Článek 10

1.   Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu musí mít vždy dostatečný kapitál a využívat vhodné a přiměřené lidské a technické zdroje, které jsou nezbytné pro řádnou správu kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, jež spravují.

2.   Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu zajistí, aby byli kdykoli schopni prokázat, že mají dostatečný kapitál k zajištění nepřerušeného provozu, a zpřístupnit své odůvodnění, proč lze tento kapitál považovat za dostatečný v souladu s článkem 13.

Článek 11

1.   Pravidla pro oceňování aktiv musí být obsažena ve statutu nebo zakládacích dokumentech kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu a musí zajišťovat řádný a transparentní postup oceňování.

2.   Používané postupy pro oceňování musí zajišťovat řádné ocenění aktiv a výpočet hodnoty aktiv alespoň na ročním základě.

Článek 12

1.   Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu zpřístupní nejpozději šest měsíců po skončení daného účetního období příslušnému orgánu domovského členského státu výroční zprávu za každý kvalifikovaný fond rizikového kapitálu, který spravují. Tato zpráva popíše složení portfolia kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu a jeho činnosti za předchozí rok. Dále uvede zisk kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu na konci jeho existence a případně zisk rozdělený za celou dobu jeho existence. Obsahuje rovněž finanční účty kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu ověřené auditorem.

Výroční zpráva se vypracovává v souladu se stávajícími standardy finančního výkaznictví a podmínkami dohodnutými mezi správcem kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu a investory. Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu ji na požádání poskytnou investorům. Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu se mohou s investory dohodnout na vzájemném poskytování dalších informací.

2.   Audit kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu se provádí alespoň na ročním základě. Audit potvrdí, že peněžní prostředky a aktiva jsou drženy jménem fondu a že správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu zavedl a udržuje náležité záznamy a kontrolní mechanismy v souvislosti s využitím jakéhokoli pověření či oprávnění nakládat týkajících se peněžních prostředků a aktiv kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu a jeho investorů.

3.   Pokud je správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu povinen zveřejnit ve vztahu ke kvalifikovanému fondu rizikového kapitálu výroční finanční zprávu v souladu s článkem 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu (12), mohou být informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku poskytnuty samostatně nebo jako dodatek k této výroční finanční zprávě.

Článek 13

1.   Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu svým investorům ve vztahu ke kvalifikovaným fondům rizikového kapitálu, které spravují, předtím, než se tito investoři rozhodnou investovat, jasně a srozumitelně sdělí tyto informace:

a)

totožnost tohoto správce a případných dalších poskytovatelů služeb, s nimiž tento správce uzavřel smlouvu ve vztahu k jimi vykonávané správě kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, a popis jejich povinností;

b)

výši kapitálu, který má tento správce k dispozici, s podrobným vyjádřením, proč se tento správce domnívá, že je tento kapitál dostatečný k udržování odpovídajících lidských a technických zdrojů, které jsou nezbytné pro řádnou správu jeho kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu;

c)

popis investiční strategie a cílů kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, včetně:

i)

typů podniků kvalifikovaných pro portfolio, do nichž hodlá investovat,

ii)

případných jiných kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, do nichž hodlá investovat,

iii)

typů podniků kvalifikovaných pro portfolio, do nichž hodlají investovat případné jiné kvalifikované fondy rizikového kapitálu uvedené v bodě ii),

iv)

zamýšlených jiných než kvalifikovaných investic,

v)

technik, které hodlá využívat,

vi)

příslušných omezení pro investování;

d)

popis rizikového profilu kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu a případných rizik spojených s aktivy, do nichž může fond investovat, nebo technik investování, které může využívat;

e)

popis postupu pro oceňování kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu a metod oceňování aktiv včetně metod používaných k oceňování podniků kvalifikovaných pro portfolio;

f)

popis stanovení odměny správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu;

g)

popis všech příslušných nákladů a jejich maximální výše;

h)

dosavadní finanční výsledky kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, pokud jsou dostupné;

i)

služby podporující podnikatelskou činnost a další podpůrné činnosti, které správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu poskytuje nebo zajišťuje prostřednictvím třetích osob s cílem usnadnit rozvoj, růst nebo i běžnou činnost podniků kvalifikovaných pro portfolio, do nichž kvalifikovaný fond rizikového kapitálu investuje, nebo pokud tyto služby či činnosti nejsou poskytovány, objasnění této skutečnosti;

j)

popis postupů, kterými může kvalifikovaný fond rizikového kapitálu změnit investiční strategii nebo investiční politiku nebo obojí.

2.   Všechny informace uvedené v odstavci 1 musí být nestranné a jasné a nesmějí být zavádějící. Musí být pravidelně aktualizovány a podle potřeby pravidelně přezkoumávány.

3.   Pokud je kvalifikovaný fond rizikového kapitálu povinen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování (13) nebo v souladu s vnitrostátním právem zveřejnit prospekt týkající se tohoto fondu, mohou být informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku poskytnuty samostatně nebo jako součást prospektu.

KAPITOLA III

DOHLED A SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 14

1.   Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, kteří pro nabízení svých kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu hodlají používat označení „EuVECA“, informují o svém záměru příslušný orgán svého domovského členského státu a poskytnou tyto informace:

a)

totožnost osob, které skutečně vykonávají správu kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu;

b)

totožnost kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, jejichž podílové jednotky či akcie mají být nabízeny, a jejich investiční strategie;

c)

informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků kapitoly II;

d)

seznam členských států, v nichž správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu hodlá nabízet jednotlivé kvalifikované fondy rizikového kapitálu;

e)

seznam členských států, v nichž správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu založil nebo má v úmyslu založit kvalifikované fondy rizikového kapitálu.

2.   Příslušný orgán domovského členského státu zaregistruje správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

osoby, které skutečně vykonávají správu kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, mají dostatečně dobrou pověst a dostatečné zkušenosti, a to i v souvislosti s investičními strategiemi, které daný správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu používá;

b)

informace požadované podle odstavce 1 jsou úplné;

c)

opatření oznámená podle odst. 1 písm. c) jsou s to zajistit splnění požadavků kapitoly II;

d)

ze seznamu oznámeného podle odst. 1 písm. e) tohoto článku vyplývá, že všechny kvalifikované fondy rizikového kapitálu jsou usazeny v souladu s čl. 3 písm. b) bodem iii).

3.   Registrace podle tohoto článku platí pro celé území Unie a umožňuje správcům kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu nabízet kvalifikované fondy rizikového kapitálu pod označením „EuVECA“ v celé Unii.

Článek 15

Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu informují příslušný orgán domovského členského státu, pokud hodlají nabízet:

a)

nový kvalifikovaný fond rizikového kapitálu nebo

b)

stávající kvalifikovaný fond rizikového kapitálu v členském státě, který není uveden na seznamu podle čl. 14 odst. 1 písm. d).

Článek 16

1.   Registraci správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, doplnění nového kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, doplnění nového místa usazení kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu nebo doplnění nového členského státu, v němž správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu hodlá nabízet kvalifikované fondy rizikového kapitálu, okamžitě po jejich provedení oznámí příslušný orgán domovského členského státu členským státům označeným v souladu s čl. 14 odst. 1 písm. d) a orgánu pro cenné papíry a trhy.

2.   Hostitelské členské státy označené v souladu s čl. 14 odst. 1 písm. d) nesmějí pro správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu registrovaného v souladu s článkem 14 stanovit žádné požadavky ani správní postupy v souvislosti s nabízením kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, ani toto nabízení nesmí podmínit získáním souhlasu před jeho zahájením.

3.   K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje orgán pro cenné papíry a trhy návrh prováděcích technických norem, kterými se stanoví formát oznámení podle tohoto článku.

4.   Orgán pro cenné papíry a trhy předloží tento návrh prováděcích technických norem Komisi do 16. února 2014.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v odstavci 3 tohoto článku postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 17

Orgán pro cenné papíry a trhy vede centrální databázi, která je veřejně přístupná na internetu a která obsahuje údaje o všech správcích kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu registrovaných v souladu s článkem 14 a o kvalifikovaných fondech rizikového kapitálu, které tito správci nabízejí, jakož i o zemích, v nichž jsou tyto fondy nabízeny.

Článek 18

1.   Příslušný orgán domovského členského státu vykonává dohled nad dodržováním požadavků stanovených v tomto nařízení.

2.   Má-li příslušný orgán hostitelského členského státu zjevné a prokazatelné důvody se domnívat, že správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu na jeho území porušuje toto nařízení, neprodleně o tom informuje příslušný orgán domovského členského státu. Příslušný orgán domovského členského státu přijme vhodná opatření.

3.   Pokud správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu svým jednáním nadále zjevně porušuje toto nařízení navzdory opatřením přijatým příslušným orgánem domovského členského státu nebo kvůli tomu, že tento orgán v přiměřené lhůtě žádná opatření nepřijal, může příslušný orgán hostitelského členského státu poté, co informuje příslušný orgán domovského členského státu, přijmout veškerá vhodná opatření na ochranu investorů, včetně toho, že dotčenému správci kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu zakáže dále nabízet jeho kvalifikované fondy rizikového kapitálu na území hostitelského členského státu.

Článek 19

Příslušné orgány mají v souladu s vnitrostátním právem veškeré dohledové a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů. Mají zejména pravomoc:

a)

vyžádat si přístup k jakémukoli dokumentu v jakékoli formě a obdržet či pořídit si jeho kopii;

b)

vyžádat si od správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu bezodkladné poskytnutí informací;

c)

vyžádat si od kterékoli osoby informace týkající se činností správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu nebo činností kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu;

d)

provádět kontroly na místě s předchozím ohlášením nebo bez něj;

e)

přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu i nadále dodržoval toto nařízení;

f)

nařídit správci kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, aby dodržoval toto nařízení a upustil od opakování jakéhokoli jednání, které může představovat porušení tohoto nařízení.

Článek 20

1.   Členské státy stanoví pravidla pro ukládání správních sankcí a jiných opatření za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené správní sankce a jiná opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.   Do 16. května 2015 členské státy oznámí pravidla uvedená v odstavci 1 Komisi a orgánu pro cenné papíry a trhy. Bezodkladně oznámí Komisi a orgánu pro cenné papíry a trhy jakékoli jejich následné změny.

Článek 21

1.   Příslušný orgán domovského členského státu přijme při dodržení zásady proporcionality vhodná opatření uvedená v odstavci 2, pokud správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu:

a)

v rozporu s článkem 5 neplní požadavky na složení portfolia;

b)

v rozporu s článkem 6 nabízí podílové jednotky a akcie kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu jiným než kvalifikovaným investorům;

c)

používá označení „EuVECA“, aniž je registrován v souladu s článkem 14;

d)

používá označení „EuVECA“ pro nabízení fondů, které nejsou usazeny v souladu s čl. 3 písm. b) bodem iii);

e)

v rozporu s článkem 14 byl registrován na základě nepravdivých prohlášení nebo jakýmikoli jinými protiprávními prostředky;

f)

v rozporu s čl. 7 písm. a) při výkonu svých činností nejedná čestně, poctivě nebo s patřičnou dovedností, péčí či opatrností;

g)

v rozporu s čl. 7 písm. b) neuplatňuje vhodné zásady a postupy k zabránění nekalým praktikám;

h)

opakovaně neplní požadavky podle článku 12 týkající se výroční zprávy;

i)

opakovaně neplní povinnost informovat investory v souladu s článkem 13.

2.   V případech uvedených v odstavci 1 příslušný orgán domovského členského státu, je-li to vhodné:

a)

přijme opatření k zajištění toho, aby správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu dodržoval články 5 a 6, čl. 7 písm. a) a b) a články 12, 13 a 14;

b)

zakáže používat označení „EuVECA“ a zruší registraci správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu.

3.   Příslušný orgán domovského členského státu bezodkladně informuje příslušné orgány hostitelských členských států podle čl. 14 odst. 1 písm. d) a orgán pro cenné papíry a trhy o zrušení registrace správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu podle odst. 2 písm. b) tohoto článku.

4.   Právo nabízet jeden nebo více kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu pod označením „EuVECA“ zaniká okamžitě ke dni rozhodnutí příslušného orgánu podle odst. 2 písm. b).

Článek 22

1.   Příslušné orgány a orgán pro cenné papíry a trhy navzájem spolupracují za účelem plnění svých úkolů podle tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.

2.   Příslušné orgány a orgán pro cenné papíry a trhy si vyměňují veškeré informace a dokumentaci potřebné k plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010, zejména k rozpoznání a nápravě porušení tohoto nařízení.

Článek 23

1.   Všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány nebo pro orgán pro cenné papíry a trhy, jakož i auditoři a odborníci pověření příslušnými orgány jsou povinni zachovávat mlčenlivost. Žádnou důvěrnou informaci, kterou tyto osoby získají při výkonu svých povinností, nesmějí sdělit žádné jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné nebo úhrnné podobě tak, aby nebylo možno identifikovat jednotlivé správce kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu a kvalifikované fondy rizikového kapitálu, aniž jsou dotčeny případy upravené trestním právem a řízením podle tohoto nařízení.

2.   Příslušným orgánům členských států nebo orgánu pro cenné papíry a trhy není bráněno ve výměně informací v souladu s tímto nařízením nebo dalšími unijními právními předpisy, které se vztahují na správce kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu a na kvalifikované fondy rizikového kapitálu.

3.   V případě, že příslušné orgány a orgán pro cenné papíry a trhy získají důvěrné informace v souladu s odstavcem 2, mohou je použít pouze při plnění svých úkolů a pro účely správních a soudních řízení.

Článek 24

V případě sporu mezi příslušnými orgány členských států ohledně posouzení, jednání nebo opomenutí jednoho z příslušných orgánů v oblastech, v nichž toto nařízení vyžaduje spolupráci nebo koordinaci mezi příslušnými orgány více členských států, mohou příslušné orgány předložit věc orgánu pro cenné papíry a trhy, který může jednat na základě pravomocí, jež mu svěřuje článek 19 nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud se spor netýká čl. 3 písm. b) bodu iii) nebo písm. d) bodu iv) tohoto nařízení.

KAPITOLA IV

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 25

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 9 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu čtyř let od 15. května 2013 Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 9 odst. 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 26

1.   Komise toto nařízení přezkoumá v souladu s odstavcem 2. Tento přezkum bude zahrnovat obecný průzkum fungování pravidel stanovených tímto nařízením a zkušeností získaných při jejich uplatňování, včetně:

a)

rozsahu používání označení „EuVECA“ správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu v různých členských státech, ať již vnitrostátně, nebo přeshraničně;

b)

zeměpisného a odvětvového rozložení investic uskutečněných kvalifikovanými fondy rizikového kapitálu;

c)

přiměřenosti požadavků na informace podle článku 13, zejména zda tyto informace stačí k tomu, aby investoři mohli o investici informovaně rozhodnout;

d)

využívání různých kvalifikovaných investic správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, a zejména toho, zda je nutné upravit kvalifikované investice stanovené v tomto nařízení;

e)

možnosti rozšířit nabízení kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu i na neprofesionální investory;

f)

účinnosti, přiměřenosti a uplatňování správních sankcí a jiných opatření stanovených členskými státy v souladu s tímto nařízením;

g)

dopadu tohoto nařízení na trh rizikového kapitálu;

h)

možnosti, aby fondy rizikového kapitálu usazené ve třetí zemi mohly používat označení „EuVECA“, přičemž se zohlední zkušenosti získané při uplatňování doporučení Komise ohledně opatření, která mají třetí země povzbudit, aby uplatňovaly minimální standardy řádné správy v oblasti daní;

i)

vhodnosti doplnění tohoto nařízení o režim pro depozitáře;

j)

posouzení veškerých překážek, které mohly bránit v investování do fondů používajících označení „EuVECA“, včetně dopadu na institucionální investory, na něž se vztahuje jiné obezřetnostní právo Unie.

2.   Přezkum podle odstavce 1 se provede:

a)

do 22. července 2017, pokud jde o písmena a) až g), i) a j), a

b)

do 22. července 2015, pokud jde o písmeno h).

3.   Po přezkumu uvedeném v odstavci 1 a po konzultaci s orgánem pro cenné papíry a trhy předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, k níž bude podle potřeby přiložen legislativní návrh.

Článek 27

1.   Do 22. července 2017 zahájí Komise přezkum vzájemného působení tohoto nařízení a jiných pravidel pro subjekty kolektivního investování a jejich správce, zejména pravidel stanovených směrnicí 2011/61/EU. Tento přezkum se bude zabývat oblastí působnosti tohoto nařízení. V jeho rámci budou shromážděny údaje pro posouzení toho, zda je nezbytné rozšířit oblast působnosti tak, aby se správci fondů rizikového kapitálu, u nichž celková hodnota spravovaných aktiv překračuje hodnotu stanovenou v čl. 2 odst. 1, mohli stát správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu v souladu s tímto nařízením.

2.   Po přezkumu uvedeném v odstavci 1 a po konzultaci s orgánem pro cenné papíry a trhy předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, k níž bude podle potřeby přiložen legislativní návrh.

Článek 28

Tato nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 22. července 2013 s výjimkou čl. 9 odst. 5, který se použije ode dne 15. května 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 17. dubna 2013.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předsedkyně

L. CREIGHTON


(1)  Úř. věst. C 175, 19.6.2012, s. 11.

(2)  Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 72.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. března 2013.

(4)  Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.

(5)  Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.

(8)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(9)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.

(13)  Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64.


25.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/18


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 346/2013

ze dne 17. dubna 2013

o evropských fondech sociálního podnikání

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Protože si investoři kladou také sociální cíle a neusilují pouze o finanční zisk, vzniká v Unii stále více trh sociálních investic, který z části tvoří investiční fondy zaměřené na sociální podniky. Tyto investiční fondy poskytují finance sociálním podnikům, které jsou hnací silou společenských změn tím, že nabízejí inovativní řešení sociálních problémů, například tím, že pomáhají řešit sociální důsledky finanční krize, a hodnotně přispívají k plnění cílů strategie Evropa 2020 stanovené ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“.

(2)

Toto nařízení je součástí iniciativy pro sociální podnikání, kterou vytyčila Komise ve svém sdělení ze dne 25. října 2011 nazvaném „Iniciativa pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací“.

(3)

Je nutné jednotnými unijními pravidly stanovit společný rámec pravidel pro používání označení „EuSEF“ pro kvalifikované evropské fondy sociálního podnikání, zejména co se týče složení portfolia fondů, které pod tímto označením fungují, investičních cílů, jež mohou sledovat, prostředků investování, jež mohou používat, a kategorií investorů, kteří smějí investovat do těchto fondů. Při neexistenci takového společného rámce hrozí, že by členské státy přijímaly rozdílná vnitrostátní opatření, což by mělo přímý negativní dopad na řádné fungování vnitřního trhu a vedlo by to k vytváření překážek na vnitřním trhu, protože fondy, které chtějí působit v celé Unii, by se musely řídit různými pravidly v různých členských státech. Kromě toho by mohly odchylné požadavky na složení portfolia, investiční cíle a kvalifikované investory vést k různé úrovni ochrany investorů a způsobovat nejasnosti ohledně nabídek investic spojených s kvalifikovanými fondy sociálního podnikání. Investoři by dále měli mít možnost porovnávat nabídky investic různých kvalifikovaných fondů sociálního podnikání. Je nezbytné odstranit značné překážky bránící přeshraničnímu získávání financí kvalifikovanými fondy sociálního podnikání, vyhnout se narušení hospodářské soutěže mezi těmito fondy a zabránit dalším možným překážkám obchodu a významnému narušení hospodářské soutěže v budoucnu. V důsledku toho je vhodným právním základem tohoto nařízení článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) vykládaný podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie.

(4)

Je nezbytné přijmout nařízení, kterým se stanoví jednotná pravidla použitelná pro kvalifikované fondy sociálního podnikání a ukládají odpovídající povinnosti jejich správcům ve všech členských státech, kteří chtějí získávat kapitál v celé Unii a používat přitom označení „EuSEF“. Tyto požadavky by měly zajistit důvěru investorů, kteří chtějí do takových fondů investovat. Toto nařízení by se nemělo vztahovat na stávající vnitrostátní režimy, které umožňují investice do sociálních podniků a které nepoužívají označení „EuSEF“.

(5)

Vymezení kvalitativních požadavků pro používání označení „EuSEF“ formou nařízení zajistí, aby tyto požadavky byly přímo použitelné pro správce subjektů kolektivního investování, které získávají finance pod tímto označením. Tím se zároveň zamezí existenci rozdílných vnitrostátních požadavků jako důsledku provádění směrnice, a zajistí se tak jednotné podmínky pro používání tohoto označení. Správci subjektů kolektivního investování, které používají toto označení, by měli dodržovat stejná pravidla v celé Unii, což zároveň povzbudí důvěru investorů. Toto nařízení zjednodušuje regulaci a snižuje náklady správců spojené s dodržováním často rozdílných vnitrostátních pravidel, kterými se tyto fondy řídí, zejména v případě správců, kteří chtějí získávat kapitál přeshraničně. Rovněž přispívá k odstranění narušení hospodářské soutěže.

(6)

Mělo by být umožněno, aby kvalifikovaný fond sociálního podnikání mohl být samosprávný nebo nesamosprávný. Je-li kvalifikovaný fond sociálního podnikání samosprávný, je zároveň správcem, a měl by proto splňovat všechny relevantní požadavky kladené na správce tímto nařízením a být v souladu s tímto nařízením registrován. Samosprávný kvalifikovaný fond sociálního podnikání by však neměl mít možnost působit jako správce jiných nesamosprávných subjektů kolektivního investování nebo nesamosprávných subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP).

(7)

S cílem vyjasnit vztah mezi tímto nařízením a jinými pravidly týkajícími se subjektů kolektivního investování a jejich správců je nezbytné stanovit, že se toto nařízení vztahuje pouze na správce jiných subjektů kolektivního investování než SKIPCP, jež spadají do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (4), kteří jsou usazeni v Unii a registrováni u příslušného orgánu ve svém domovském členském státě v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů (5), za předpokladu, že tito správci spravují portfolia kvalifikovaných fondů sociálního podnikání. Správcům nesamosprávných kvalifikovaných fondů sociálního podnikání registrovaným v souladu s tímto nařízením by však mělo být povoleno rovněž spravovat SKIPCP, mají-li povolení podle směrnice 2009/65/ES.

(8)

Kromě toho se toto nařízení vztahuje jen na správce těch subjektů kolektivního investování, jimiž spravovaná aktiva v souhrnu nepřevyšují hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/61/EU. Výpočet hodnoty pro účely tohoto nařízení se provádí stejně jako výpočet hodnoty uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/61/EU.

(9)

Avšak správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání registrovaní v souladu s tímto nařízením, jimiž spravovaná aktiva ve svém souhrnu následně překročí hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/61/EU a kteří tím začnou podléhat povolení příslušných orgánů svého domovského členského státu podle článku 6 uvedené směrnice, by měli mít i nadále možnost používat označení „EuSEF“ při nabízení kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, jestliže splňují požadavky stanovené uvedenou směrnicí a i nadále ve vztahu ke kvalifikovanému fondu sociálního podnikání za všech okolností splňují určité podmínky pro používání označení „EuSEF“ stanovené v tomto nařízení. To platí jak pro stávající kvalifikované fondy sociálního podnikání, tak pro kvalifikované fondy sociálního podnikání zřízené po překročení uvedené hodnoty.

(10)

Na správce subjektů kolektivního investování, kteří nechtějí používat označení „EuSEF“, by se toto nařízení vztahovat nemělo. V těchto případech by se měla nadále použít stávající vnitrostátní pravidla a obecná pravidla Unie.

(11)

Toto nařízení by mělo stanovit jednotná pravidla týkající se povahy kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, zejména podniků kvalifikovaných pro portfolio, do nichž mohou kvalifikované fondy sociálního podnikání investovat, a investičních nástrojů, které mohou používat. To je nezbytné k tomu, aby bylo možné jasně odlišit kvalifikovaný fond sociálního podnikání od jiných alternativních investičních fondů, které sledují jiné, méně specializované investiční strategie, jako jsou výkupy většinových podílů, o jejichž podporu toto nařízení neusiluje.

(12)

S cílem zajistit nezbytnou srozumitelnost a jistotu by toto nařízení mělo rovněž stanovit jednotná kritéria pro určení sociálních podniků, které jsou kvalifikovány pro portfolio. Sociální podnik by měl být vymezen jako subjekt v rámci sociálního hospodářství, jehož hlavním cílem není zisk pro jeho vlastníky nebo akcionáře, ale pozitivní sociální dopady. Poskytuje na trhu zboží a služby a svůj zisk používá především k plnění sociálních cílů. Vyznačuje se odpovědnou a transparentní správou, do níž jsou zejména zapojeni zaměstnanci, spotřebitelé a zúčastněné subjekty dotčené jeho obchodní činností.

(13)

Vzhledem k tomu, že základním cílem sociálních podniků je dosáhnout pozitivního sociálního dopadu, a ne maximalizovat zisk, by toto nařízení mělo podporovat pouze podniky kvalifikované pro portfolio, které se soustřeďují na dosažení měřitelného a pozitivního sociálního dopadu. Měřitelným a pozitivním sociálním dopadem by mohlo být mimo jiné poskytování služeb přistěhovalcům, kteří jsou jinak sociálně vyloučeni, nebo opětovné začlenění marginalizovaných skupin do trhu práce tím, že jim je nabídnuto pracovní místo či poskytnuta odborná příprava nebo jiná podpora. Sociální podniky svůj zisk využívají k dosažení svého hlavního sociálního cíle a jsou spravovány odpovědným a transparentním způsobem. Pokud chce podnik kvalifikovaný pro portfolio výjimečně rozdělit zisk mezi akcionáře a vlastníky, měl by mít předem definované postupy a pravidla pro rozdělování zisku. Tato pravidla by měla stanovit, že toto rozdělení zisku nenaruší hlavní sociální cíl kvalifikovaného fondu sociálního podnikání.

(14)

Sociální podniky zahrnují velké množství podniků, které mají různé právní formy a které poskytují sociální služby nebo zboží zranitelným, marginalizovaným, znevýhodněným či sociálně vyloučeným osobám. Mezi tyto služby patří přístup k bydlení, zdravotní péče, pomoc starším nebo zdravotně postiženým osobám, péče o děti, přístup k zaměstnání a vzdělávání či zvládání závislostí. Sociální podniky zahrnují také podniky, jež používají způsob výroby zboží nebo poskytování služeb, kterými uskutečňují svůj sociální cíl, avšak jejichž činnost může být jiná než poskytování sociálního zboží nebo sociálních služeb. Tyto činnosti zahrnují sociální a profesní začleňování prostřednictvím přístupu k zaměstnání pro znevýhodněné osoby, zejména z důvodu jejich nedostatečné kvalifikace nebo sociálních či profesních problémů, které vedou k vyloučení a marginalizaci. Tyto činnosti se také mohou týkat ochrany životního prostředí se sociálním dopadem, například boje proti znečištění, recyklace a obnovitelných zdrojů energie.

(15)

V souladu s cílem přesného vymezení subjektů kolektivního investování, na něž se má toto nařízení vztahovat, a k zajištění jejich zaměření na poskytování kapitálu sociálním podnikům by za kvalifikované fondy sociálního podnikání měly být považovány ty fondy, které mají v úmyslu investovat do těchto podniků alespoň 70 % z celkových vkladů do svého kapitálu a svého nesplaceného upsaného kapitálu. Kvalifikovaným fondům sociálního podnikání by nemělo být povoleno investovat více než 30 % z celkových vkladů do jejich kapitálu a jejich nesplaceného upsaného kapitálu do jiných aktiv než kvalifikovaných investic. To znamená, že 30 % by měl být trvalý maximální limit pro jiné než kvalifikované investice a že pro kvalifikované investice by mělo být po celou dobu existence kvalifikovaného fondu sociálního podnikání vyhrazeno alespoň 70 %. Uvedené hodnoty by se měly vypočítávat na základě částky, kterou lze investovat, po odečtení všech příslušných nákladů, držených peněz a ekvivalentů peněz. Toto nařízení by mělo stanovit potřebné podrobnosti pro výpočet uvedených hodnot.

(16)

Účelem tohoto nařízení je podpořit růst sociálních podniků v Unii. Investice do podniků kvalifikovaných pro portfolio usazených ve třetích zemích mohou kvalifikovaným fondům sociálního podnikání přinést více kapitálu, což může být prospěšné pro sociální podniky v Unii. Toto nařízení by však za žádných okolností nemělo podporovat investice do portfoliových podniků usazených ve třetích zemích, v nichž neexistují přiměřené dohody o spolupráci mezi příslušnými orgány domovského členského státu správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání a každým jiným členským státem, v němž mají být nabízeny podílové jednotky nebo akcie kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, nebo v nichž neexistuje účinná výměna informací v oblasti daní.

(17)

První podmínkou k tomu, aby kvalifikovaný fond sociálního podnikání směl používat označení „EuSEF“ zavedené tímto nařízením, by mělo být jeho usazení v Unii. Komise by měla do dvou let ode dne použitelnosti tohoto nařízení přezkoumat omezení vyžadující, aby označení „EuSEF“ směly používat pouze fondy usazené v Unii, s ohledem na zkušenosti s uplatňováním doporučení Komise týkajícího se opatření, která mají třetí země povzbudit k tomu, aby uplatňovaly minimální standardy řádné správy v oblasti daní.

(18)

Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání by měli mít po celou dobu existence fondu možnost získávat dodatečně upisovat kapitál. K těmto dodatečným úpisům kapitálu během existence kvalifikovaného fondu sociálního podnikání by se mělo přihlížet při zvažování dalších investic do jiných než kvalifikovaných aktiv. Dodatečné úpisy kapitálu by měly být povolovány v souladu s kritérii a za podmínek stanovených ve statutu nebo v zakládacích dokumentech kvalifikovaného fondu sociálního podnikání.

(19)

Vzhledem ke specifickým potřebám financování sociálních podniků je nezbytné jasně stanovit typy nástrojů, které by kvalifikované fondy sociálního podnikání měly pro toto financování používat. Toto nařízení proto stanoví jednotná pravidla týkající se nástrojů, které smějí kvalifikované fondy sociálního podnikání používat pro investování a které zahrnují kapitálové a kvazikapitálové nástroje, dluhové nástroje, jako jsou směnky a vkladové certifikáty, investice do jiných fondů kvalifikovaných fondů sociálního podnikání a zajištěné nebo nezajištěné úvěry a granty. Aby se předešlo rozmělnění investic do podniků kvalifikovaných pro portfolio, mělo by být kvalifikovaným fondům sociálního podnikání povoleno investovat pouze do takových jiných kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, které samy neinvestovaly více než 10 % z celkových vkladů do svého kapitálu a svého nesplaceného upsaného kapitálu do jiných kvalifikovaných fondů sociálního podnikání.

(20)

Hlavní činností kvalifikovaných fondů sociálního podnikání je poskytování financí sociálním podnikům prostřednictvím primárních investic. Kvalifikované fondy sociálního podnikání by se neměly podílet na systémově významných bankovních činnostech mimo obvyklý obezřetnostní regulační rámec (tzv. „stínové bankovnictví“), ani by neměly používat strategie typické pro fondy soukromého kapitálu (private equity funds), jako je nabytí většinového podílu na společnosti s využitím pákového efektu.

(21)

S cílem zachovat si nezbytnou flexibilitu investičního portfolia by kvalifikovaným fondům sociálního podnikání mělo být povoleno investovat do jiných aktiv, než jsou kvalifikované investice, v takovém rozsahu, aby tyto investice nepřesahovaly hodnotu 30 % stanovenou pro jiné než kvalifikované investice. Držené peníze a ekvivalenty peněz by se pro účely výpočtu této hranice neměly zohledňovat, protože peníze a ekvivalenty peněz se nepovažují za investice. Kvalifikované fondy sociálního podnikání by měly investovat způsobem, který je v souladu s jejich strategií etického investování, například by se měly vyvarovat investic financujících zbrojní průmysl, investic, u nichž hrozí riziko porušování lidských práv, nebo investic spojených s nepovoleným ukládáním elektronického odpadu.

(22)

S cílem zajistit, aby označení „EuSEF“ bylo důvěryhodné a snadno rozpoznatelné pro investory v celé Unii, by označení „EuSEF“ při nabízení kvalifikovaných fondů sociálního podnikání v celé Unii měli být oprávněni používat pouze správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, kteří splňují jednotná kritéria kvality stanovená v tomto nařízení.

(23)

S cílem zajistit jasný a identifikovatelný profil kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, který odpovídá jejich účelu, by měla existovat jednotná pravidla pro složení portfolia a techniky investování, které mohou být u těchto fondů používány.

(24)

S cílem zajistit, aby kvalifikované fondy sociálního podnikání nepřispívaly k vytváření systémových rizik a aby se ve svých investičních aktivitách soustředily na podporu podniků kvalifikovaných pro portfolio, nemělo by být na úrovni těchto fondů povoleno využívání pákového efektu. Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání by měli být oprávněni přijímat půjčky, vydávat dluhové cenné papíry nebo poskytovat záruky na úrovni kvalifikovaných fondů sociálního podnikání pouze za předpokladu, že tyto půjčky, dluhové cenné papíry nebo záruky jsou kryty nesplacenými závazky, a tedy nezvyšují expozici fondu nad rámec jeho upsaného kapitálu. Zálohy poskytnuté investory kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, které jsou plně kryty kapitálem upsaným těmito investory, nezvyšují expozici kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, a proto by měly být povoleny. Aby však mohl fond pokrýt mimořádné potřeby likvidity, které se mohou objevit mezi výzvou investorům k vložení upsaného kapitálu a skutečným připsáním kapitálu na jeho účty, měly by být povoleny krátkodobé půjčky za předpokladu, že jejich výše nepřesáhne nesplacený upsaný kapitál fondu.

(25)

S cílem zajistit, aby kvalifikované fondy sociálního podnikání byly nabízeny pouze investorům, kteří mají zkušenosti, vědomosti a odborné znalosti k tomu, aby mohli činit svá vlastní investiční rozhodnutí a řádně posoudit rizika s těmito fondy spojená, a aby byla zachována důvěra investorů v kvalifikované fondy sociálního podnikání, by měly být stanoveny určité zvláštní záruky. Kvalifikované fondy sociálního podnikání by tudíž měly být nabízeny pouze investorům, kteří jsou profesionálními klienty nebo se kterými může být zacházeno jako s profesionálními klienty v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (6). Aby však bylo možné vytvořit dostatečně širokou investorskou základnu pro investice do kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, je rovněž žádoucí, aby k těmto fondům měli přístup i další investoři, včetně jednotlivců s vysokým čistým jměním. Pro tyto jiné investory by měly být stanoveny zvláštní záruky, aby se zajistilo, že kvalifikované fondy sociálního podnikání budou nabízeny pouze investorům s vhodným profilem pro uskutečnění takových investic. Tyto záruky vylučují nabízení prostřednictvím programů pravidelného spoření. Mimoto by měly být povoleny investice vedoucích pracovníků, ředitelů nebo zaměstnanců zapojených do řízení správce fondu sociálního podnikání uskutečňované do kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, které spravují, neboť tyto osoby mají dostatečné vědomosti k tomu, aby se mohly na takových investicích podílet.

(26)

S cílem zajistit, aby označení „EuSEF“ používali pouze správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, kteří splňují jednotná kritéria kvality, pokud jde o jejich působení na trhu, měla by být stanovena pravidla výkonu činnosti a vztahu těchto správců k jejich investorům. Z téhož důvodu by měly být stanoveny i jednotné podmínky řešení střetu zájmů těmito správci. Tato pravidla a podmínky by měly rovněž vyžadovat, aby správci přijali nezbytná organizační a administrativní opatření pro zajištění řádného řešení střetů zájmů.

(27)

Má-li správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání v úmyslu pověřit výkonem některých úkolů třetí osoby, neměla by být odpovědnost správce vůči kvalifikovanému fondu sociálního podnikání a jeho investorům tímto pověřením nijak dotčena. Správce by kromě toho neměl tato pověření udílet v takovém rozsahu, aby v podstatě již nemohl být považován za správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání ani aby se stal subjektem typu „poštovní schránka“. Za řádný výkon úkolů, jejichž výkonem pověřil třetí osoby, a za dodržování tohoto nařízení by měl i nadále odpovídat správce. Pověření by nemělo ohrozit účinnost dohledu nad správcem, a zejména by nemělo bránit tomu, aby správce jednal nebo aby byl fond spravován v nejlepším zájmu investorů tohoto fondu.

(28)

Hlavním rysem investičních fondů zaměřených na sociální podniky, který je odlišuje od jiných druhů investičních fondů, je, že kromě tvorby finančního zisku pro investory mají i pozitivní sociální dopad. Toto nařízení by tedy mělo vyžadovat, aby správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání zavedli postupy pro měření pozitivních sociálních dopadů, kterých má být investicí do podniků kvalifikovaných pro portfolio dosaženo.

(29)

Fondy zaměřené na sociální výsledky nebo dopady v současnosti obvykle vyhodnocují a porovnávají informace o tom, do jaké míry sociální podniky dosahují cílených výsledků nebo dopadů. Existuje široká škála různých typů sociálních výsledků nebo dopadů, o jejichž splnění může sociální podnik usilovat. Byly proto vypracovány různé metody rozpoznávání a měření sociálních výsledků nebo dopadů. Například podnik, který se snaží zaměstnávat znevýhodněné osoby, může informovat o počtu takových zaměstnaných osob, které by za jiných okolností zaměstnány nebyly, a podnik, který usiluje o opětovné začleňování propuštěných vězňů do společnosti, může své výsledky hodnotit na základě míry recidivity. Fondy pomáhají sociálním podnikům s přípravou a poskytováním informací o jejich cílech a dosažených výsledcích a se shromažďováním údajů pro investory. I když jsou informace o sociálních výsledcích a dopadech pro investory velmi důležité, je obtížné porovnávat různé sociální podniky a různé fondy, a to jednak kvůli rozdílům v tom, o jaké sociální výsledky nebo dopady usilují, jednak kvůli rozmanitým přístupům. Má-li být dlouhodobě podporována co největší konzistentnost a srovnatelnost těchto informací a co největší efektivita postupů pro jejich získávání, měly by být v této oblasti vypracovány akty v přenesené pravomoci. Tyto akty v přenesené pravomoci by také měly zajistit větší jasnost pro orgány dohledu, kvalifikované fondy sociálního podnikání a sociální podniky.

(30)

Pro zajištění integrity označení „EuSEF“ by měla být stanovena kritéria kvality týkající se vnitřní organizace správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání. Měly by se tudíž stanovit jednotné a přiměřené požadavky týkající se potřeby udržovat odpovídající technické a lidské zdroje.

(31)

Aby se zajistila řádná správa kvalifikovaných fondů sociálního podnikání a schopnost jejich správců pokrýt případná rizika vyplývající z jejich činnosti, měly by být pro správce kvalifikovaných fondů sociálního podnikání stanoveny jednotné a přiměřené požadavky na udržování dostatečného kapitálu. Výše kapitálu by měla být dostatečná k zajištění kontinuity a řádné správy kvalifikovaných fondů sociálního podnikání.

(32)

Pro účely ochrany investorů je nezbytné zajistit, aby byla aktiva kvalifikovaných fondů sociálního podnikání řádně oceněna. Statut nebo zakládací dokumenty kvalifikovaných fondů sociálního podnikání by tudíž měly obsahovat ustanovení o oceňování aktiv. Tak by měla být zajištěna poctivost a transparentnost oceňování.

(33)

S cílem zajistit, aby správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, které používají označení „EuSEF“, řádně vykazovali své činnosti, by měla být stanovena jednotná pravidla pro výroční zprávy.

(34)

Ačkoli toto nařízení obsahuje záruky pro řádné využívání fondů, měly by orgány dohledu pečlivě zajišťovat, aby byly tyto záruky dodržovány.

(35)

K zajištění integrity označení „EuSEF“ v očích investorů je nezbytné, aby toto označení používali pouze správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, jejichž investiční politika a investiční cíle jsou plně transparentní. Měla by být proto stanovena jednotná pravidla týkající se požadavků na zpřístupňování informací investorům, která jsou pro tyto správce závazná. Tato pravidla by měla zahrnovat prvky specifické pro investice do sociálních podniků, aby mohlo být dosaženo větší soudržnosti a porovnatelnosti těchto informací. To zahrnuje informace o kritériích a postupech používaných pro výběr určitých podniků kvalifikovaných pro portfolio jako investičních cílů. Dále sem patří informace o pozitivním sociálním dopadu, o jehož dosažení investiční politika usiluje, a jak by měl být tento dopad sledován a posuzován. K zajištění nezbytné důvěry investorů v tyto investice sem dále patří informace o aktivech kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, která nejsou investována do podniků kvalifikovaných pro portfolio, a jak jsou vybírána.

(36)

K zajištění účinného dohledu nad plněním jednotných požadavků stanovených v tomto nařízení by měl na to, zda správci kvalifikovaného fondu sociálního podnikání dodržují jednotné požadavky stanovené v tomto nařízení, dohlížet příslušný orgán domovského členského státu. Za tím účelem by měli správci, kteří hodlají své fondy nabízet pod označením „EuSEF“, o tomto záměru uvědomit příslušný orgán svého domovského členského státu. Jestliže byly poskytnuty všechny nezbytné informace a přijata vhodná opatření k zajištění toho, aby byly splněny požadavky tohoto nařízení, měl by příslušný orgán správce zaregistrovat. Tato registrace by měla platit v celé Unii.

(37)

S cílem usnadnit účinné přeshraniční nabízení kvalifikovaného fondu sociálního podnikání by měla být registrace správce provedena co nejrychleji.

(38)

K zajištění účinného dohledu nad dodržováním jednotných kritérií stanovených tímto nařízením by měla být stanovena pravidla týkající se okolností, za nichž je třeba informace poskytnuté příslušnému orgánu v domovském členském státě aktualizovat.

(39)

K zajištění účinného dohledu nad plněním požadavků stanovených v tomto nařízení by měl být rovněž zaveden proces přeshraničních oznámení mezi příslušnými orgány dohledu, který se spustí na základě registrace správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání v jeho domovském členském státě.

(40)

Za účelem zachování transparentních podmínek pro nabízení kvalifikovaných fondů sociálního podnikání v celé Unii by měl být evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (7) (dále jen „orgán pro cenné papíry a trhy“), pověřen vedením centrální databáze obsahující údaje o všech správcích kvalifikovaných fondů sociálního podnikání registrovaných v souladu s tímto nařízením a o kvalifikovaných fondech sociálního podnikání, které tito správci spravují.

(41)

Má-li příslušný orgán hostitelského členského státu zjevné a prokazatelné důvody domnívat se, že správce kvalifikovaných fondů sociálního podnikání na jeho území porušuje toto nařízení, měl by to ihned oznámit příslušnému orgánu domovského členského státu, který by měl přijmout vhodná opatření.

(42)

Pokud správce kvalifikovaných fondů sociálního podnikání i nadále svým jednáním zjevně porušuje toto nařízení navzdory opatřením přijatým příslušným orgánem domovského členského státu nebo kvůli tomu, že tento orgán v přiměřené lhůtě žádná opatření nepřijal, mělo by být příslušnému orgánu hostitelského členského státu poté, co informuje příslušný orgán domovského členského státu, umožněno přijmout veškerá vhodná opatření na ochranu investorů, včetně možnosti zakázat dotyčnému správci, aby své kvalifikované fondy sociálního podnikání jakýmkoli způsobem dále nabízel na území hostitelského členského státu.

(43)

K zajištění účinného dohledu nad dodržováním stanovených jednotných kritérií obsahuje toto nařízení seznam dohledových pravomocí, které musí mít příslušné orgány k dispozici.

(44)

S cílem zajistit řádné vynucování obsahuje toto nařízení správní sankce a opatření za porušení jeho zásadních ustanovení, jimiž jsou pravidla týkající se složení portfolia, záruk souvisejících s identitou kvalifikovaných investorů a používání označení „EuSEF“ pouze správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání registrovanými v souladu s tímto nařízením. Porušení těchto zásadních ustanovení by tam, kde je to vhodné, mělo za následek zákaz používání tohoto označení a zrušení registrace dotyčného správce.

(45)

Příslušné orgány v domovském a hostitelském členském státě a orgán pro cenné papíry a trhy by si měly vyměňovat informace týkající se dohledu.

(46)

Účinná regulatorní spolupráce mezi subjekty pověřenými dohledem nad dodržováním jednotných kritérií stanovených v tomto nařízení vyžaduje, aby pro všechny příslušné vnitrostátní orgány a pro orgán pro cenné papíry a trhy platila vysoká úroveň povinnosti mlčenlivosti.

(47)

Příspěvek kvalifikovaných fondů sociálního podnikání k růstu evropského trhu sociálních investic bude záviset na tom, jaký zájem budou mít správci fondů o používání označení „EuSEF“, jak budou toto označení uznávat investoři a zda bude v celé Unii vytvořen silný „ekosystém“ pro sociální podniky, který jim pomůže využívat dostupné možnosti financování. Za tímto účelem by měly všechny zúčastněné subjekty, včetně organizátorů trhu, příslušných orgánů v členských státech, Komise a dalších příslušných subjektů v Unii, usilovat o zajištění velmi dobré obeznámenosti s možnostmi, které nabízí toto nařízení.

(48)

Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o upřesnění typů zboží a služeb, které slouží k dosažení určitého sociálního cíle, nebo metod výroby zboží a poskytování služeb, které slouží k dosažení určitého sociálního cíle, a okolností, za nichž může být zisk rozdělen mezi vlastníky a investory, střetů zájmů, kterých se správci fondů kvalifikovaných fondů sociálního podnikání musí vyvarovat, a kroků, které je třeba v tomto ohledu podniknout, podrobností postupů měření sociálního dopadu, kterého mají podniky kvalifikované pro portfolio dosáhnout, a obsahu informací poskytovaných investorům a způsobu jejich poskytování. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a přitom zohlednila samoregulační iniciativy a kodexy chování. Konzultací, které Komise povede během přípravy aktů v přenesené pravomoci, jimiž se podrobně stanoví postupy měření sociálních dopadů, kterých mají podniky kvalifikované pro portfolio dosahovat, by se měly účastnit významné zúčastněné subjekty a orgán pro cenné papíry a trhy. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(49)

Technické normy v odvětví finančních služeb by měly zajistit důslednou harmonizaci a vysokou úroveň dohledu v celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem orgánu pro cenné papíry a trhy by bylo účinné a vhodné pověřit ho, aby vypracoval a předložil Komisi návrhy prováděcích technických norem, které nejsou politické povahy.

(50)

Komise by měla být zmocněna k přijetí prováděcích technických norem prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Orgán pro cenné papíry a trhy by měl být pověřen vypracováním návrhu prováděcích technických norem týkajících se formátu oznamování uvedeného v tomto nařízení.

(51)

Do čtyř let ode dne použitelnosti tohoto nařízení by měla Komise provést přezkum tohoto nařízení za účelem zohlednění vývoje trhu kvalifikovaných fondů sociálního podnikání v celé Unii. Tento přezkum by měl zahrnovat obecné hodnocení fungování pravidel stanovených tímto nařízením a zkušeností získaných při jejich uplatňování. Na základě tohoto přezkumu by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu případně doprovázenou legislativními návrhy.

(52)

Komise by dále měla do čtyř let ode dne použitelnosti tohoto nařízení zahájit přezkum vzájemného působení tohoto nařízení a jiných pravidel pro subjekty kolektivního investování a jejich správce, zejména pravidel stanovených směrnicí 2011/61/EU. Tento přezkum by se měl zejména týkat oblasti působnosti tohoto nařízení a měl by posoudit, zda je nezbytné ji rozšířit tak, aby i správci větších alternativních investičních fondů směli používat označení „EuSEF“. Na základě tohoto přezkumu by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu případně doprovázenou legislativními návrhy.

(53)

Komise by v rámci uvedeného přezkumu měla posoudit všechny překážky, které mohly investorům bránit v investování do fondů, včetně dopadu na institucionální investory, na něž se mohou vztahovat jiné obezřetnostní právní předpisy. Komise by také měla shromažďovat údaje k vyhodnocení přínosu označení „EuSEF“ k plnění jiných programů Unie, například programu Horizont 2020, jež také usilují o podporu inovací v Unii.

(54)

Komise by měla v souvislosti s přezkumem daňových překážek pro přeshraniční investice rizikového kapitálu, jak je naplánován ve sdělení Komise ze dne 7. prosince 2011 nazvaném „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“, a v souvislosti s přezkumem tohoto nařízení zvážit vypracování rovnocenného přezkumu případných daňových překážek pro fondy sociálního podnikání a posoudit možné daňové pobídky, jež by měly v Unii podnítit sociální podnikání.

(55)

Orgán pro cenné papíry a trhy by měl posoudit své potřeby lidských a finančních zdrojů, které vyplývají z převzetí pravomocí a povinností podle tohoto nařízení, a měl by předložit související zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

(56)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života (článek 7) a svobody podnikání (článek 16).

(57)

Zpracovávání osobních údajů prováděné v členských státech v souvislosti s tímto nařízením a pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých veřejných orgánů určených členskými státy, se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (8). Zpracovávání osobních údajů prováděné orgánem pro cenné papíry a trhy v rámci tohoto nařízení a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (9).

(58)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž rozvoje vnitřního trhu pro kvalifikované fondy sociálního podnikání zřízením rámce pro registraci správců těchto fondů, čímž se usnadní nabízení kvalifikovaných fondů sociálního podnikání v celé Unii, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu jeho rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Toto nařízení stanoví jednotné požadavky a podmínky pro správce subjektů kolektivního investování, kteří chtějí při nabízení kvalifikovaných fondů sociálního podnikání v Unii používat označení „EuSEF“, a přispívá tak k hladkému fungování vnitřního trhu.

Stanoví rovněž jednotná pravidla nabízení kvalifikovaných fondů sociálního podnikání kvalifikovaným investorům v Unii, složení portfolia kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, investičních nástrojů a technik, které smějí používat kvalifikované fondy sociálního podnikání, jakož i organizace, jednání a transparentnosti správců, kteří nabízejí kvalifikované fondy sociálního podnikání v Unii.

Článek 2

1.   Toto nařízení se vztahuje na správce subjektů kolektivního investování definovaných v čl. 3 odst. 1 písm. a), kteří splňují tyto podmínky:

a)

jimi spravovaná aktiva v souhrnu nepřevyšují hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/61/EU;

b)

jsou usazeni v Unii;

c)

podléhají registraci u příslušných orgánů svého domovského členského státu v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice 2011/61/EU a

d)

spravují portfolia kvalifikovaných fondů sociálního podnikání.

2.   Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání registrovaní podle tohoto nařízení v souladu s článkem 15, jimiž spravovaná aktiva ve svém souhrnu následně překročí hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/61/EU a kteří tím začnou podléhat povolení podle článku 6 uvedené směrnice, mohou při nabízení kvalifikovaných fondů sociálního podnikání v Unii i nadále používat označení „EuSEF“, jestliže po celou dobu v souvislosti s kvalifikovanými fondy sociálního podnikání, jež spravují,

a)

splňují požadavky stanovené ve směrnici 2011/61/EU a

b)

nadále dodržují články 3, 5 a 10, čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 1 písm. d), e) a f) tohoto nařízení.

3.   Správci nesamosprávných kvalifikovaných fondů sociálního podnikání registrovaní v souladu s článkem 15 mohou rovněž spravovat subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), mají-li povolení podle směrnice 2009/65/ES.

Článek 3

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„subjektem kolektivního investování“ alternativní investiční fond definovaný v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU;

b)

„kvalifikovaným fondem sociálního podnikání“ subjekt kolektivního investování, který:

i)

má v úmyslu ve lhůtě určené ve svém statutu nebo zakládacích dokumentech investovat alespoň 70 % z celkových vkladů do svého kapitálu a svého nesplaceného upsaného kapitálu do aktiv, která jsou kvalifikovanými investicemi, počítáno na základě částky, kterou lze investovat, po odečtení všech příslušných nákladů a držených peněz a ekvivalentů peněz,

ii)

nepoužije více než 30 % z celkových vkladů do svého kapitálu a svého nesplaceného upsaného kapitálu na získání jiných aktiv než kvalifikovaných investic, počítáno na základě částky, kterou lze investovat, po odečtení všech příslušných nákladů a držených peněz a ekvivalentů peněz,

iii)

je usazen na území některého členského státu;

c)

„správcem kvalifikovaného fondu sociálního podnikání“ právnická osoba, jejímž předmětem podnikatelské činnosti je správa alespoň jednoho kvalifikovaného fondu sociálního podnikání;

d)

„podnikem kvalifikovaným pro portfolio“ podnik, který:

i)

v době investice kvalifikovaným fondem sociálního podnikání nebyl přijat k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému (MTF) definovaných v čl. 4 odst. 1 bodech 14 a 15 směrnice 2004/39/ES,

ii)

má za hlavní cíl dosažení měřitelného pozitivního sociálního dopadu v souladu se svou společenskou smlouvou, stanovami, statutem nebo zakládacími dokumenty, pokud tento podnik:

poskytuje služby nebo zboží zranitelným, marginalizovaným, znevýhodněným nebo sociálně vyloučeným osobám,

používá metodu výroby zboží nebo poskytování služeb, jimiž uskutečňuje svůj sociální cíl, nebo

poskytuje finanční podporu výhradně sociálním podnikům definovaným v prvních dvou odrážkách,

iii)

používá zisk především k dosažení svého hlavního sociálního cíle v souladu se svou společenskou smlouvou, stanovami, statutem nebo zakládacími dokumenty a s předem definovanými postupy a pravidly v nich obsaženými, které určují situace, kdy je zisk rozdělován mezi akcionáře a vlastníky, s cílem zajistit, aby žádné rozdělování zisku neohrozilo jeho hlavní cíl,

iv)

je řízen zodpovědným a transparentním způsobem, zejména prostřednictvím zapojení zaměstnanců, zákazníků a zúčastněných subjektů, kterých se dotýká jeho podnikatelská činnost,

v)

je usazen na území členského státu nebo třetí země, pokud tato třetí země:

není uvedena na seznamu nespolupracujících zemí a území vypracovaném Finančním akčním výborem proti praní peněz a financování terorismu,

podepsala s domovským členským státem správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání a s každým dalším členským státem, v němž mají být podílové jednotky nebo akcie kvalifikovaného fondu sociálního podnikání nabízeny, dohodu – a to i mnohostrannou daňovou dohodu – zajišťující, aby tato třetí země v plném rozsahu dodržovala zásady stanovené v článku 26 vzorové smlouvy OECD o daních z příjmu a majetku a zajišťovala účinnou výměnu informací v oblasti daní;

e)

„kvalifikovanými investicemi“ tyto nástroje:

i)

kapitálové nebo kvazikapitálové nástroje, které jsou vydány:

podnikem kvalifikovaným pro portfolio a nabyty přímo kvalifikovaným fondem sociálního podnikání od tohoto podniku kvalifikovaného pro portfolio,

podnikem kvalifikovaným pro portfolio výměnou za kapitálový cenný papír vydaný tímto podnikem kvalifikovaným pro portfolio nebo

podnikem, jehož je podnik kvalifikovaný pro portfolio většinově vlastněnou dceřinou společností, a které jsou nabyty kvalifikovaným fondem sociálního podnikání výměnou za kapitálový nástroj vydaný podnikem kvalifikovaným pro portfolio,

ii)

sekuritizované a nesekuritizované dluhové nástroje vydané podnikem kvalifikovaným pro portfolio,

iii)

podílové jednotky nebo akcie jednoho nebo více jiných kvalifikovaných fondů sociálního podnikání za předpokladu, že tyto kvalifikované fondy sociálního podnikání samy neinvestovaly více než 10 % z celkových vkladů do svého kapitálu a svého nesplaceného upsaného kapitálu do kvalifikovaných fondů sociálního podnikání,

iv)

zajištěné nebo nezajištěné úvěry, které kvalifikovaný fond sociálního podnikání poskytl podniku kvalifikovanému pro portfolio,

v)

jakýkoli jiný druh účasti v podniku kvalifikovaném pro portfolio;

f)

„příslušnými náklady“ všechny poplatky, přirážky a náklady, které přímo či nepřímo hradí investoři a na nichž se správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání dohodl s investory tohoto fondu;

g)

„kapitálovým nástrojem“ vlastnický podíl v podniku, který má podobu akcií nebo jiných forem účasti na kapitálu podniku kvalifikovaného pro portfolio a který byl vydán jeho investorům;

h)

„kvazikapitálovým nástrojem“ jakýkoli druh nástroje financování, který je kombinací kapitálového nástroje a dluhu, jehož výnos je spojen se ziskem nebo ztrátou podniku kvalifikovaného pro portfolio a jehož splacení není v případě selhání zcela zajištěno;

i)

„nabízením“ přímé nebo nepřímé primární nabízení nebo umísťování podílových jednotek nebo akcií kvalifikovaného fondu sociálního podnikání investorům s bydlištěm nebo se sídlem v Unii z podnětu správce tohoto fondu nebo jeho jménem;

j)

„upsaným kapitálem“ jakýkoli závazek, podle kterého je investor ve lhůtě stanovené statutem nebo zakládacími dokumenty kvalifikovaného fondu sociálního podnikání povinen nabýt podíl v tomto fondu nebo do kapitálu tohoto fondu učinit vklady;

k)

„domovským členským státem“ členský stát, v němž je správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání usazen a kde podléhá registraci u příslušných orgánů v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice 2011/61/EU;

l)

„hostitelským členským státem“ členský stát jiný než domovský členský stát, v němž správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání nabízí kvalifikované fondy sociálního podnikání v souladu s tímto nařízením;

m)

„příslušným orgánem“ vnitrostátní orgán, jejž domovský členský stát právním předpisem pověří registrací správců subjektů kolektivního investování, na něž se vztahuje toto nařízení.

Pokud jde o první pododstavec písm. c), dovoluje-li právní forma kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, aby se spravoval sám, a rozhodne-li se jeho řídící orgán nejmenovat jiného správce, je jako správce kvalifikovaných fondů sociálního podnikání registrován v souladu s článkem 15 sám kvalifikovaný fond sociálního podnikání. Kvalifikovaný fond sociálního podnikání, který je registrován jako správce samosprávného kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, nemůže být zaregistrován jako správce jiných nesamosprávných subjektů kolektivního investování.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, které stanoví typy služeb nebo zboží a metody poskytování služeb nebo výroby zboží, se uskutečňuje sociální cíl uvedený v odst. 1 písm. d) bodě ii) tohoto článku, přičemž zohlední různé druhy podniků kvalifikovaných pro portfolio a okolnosti, za nichž lze zisk rozdělit mezi vlastníky a investory.

KAPITOLA II

PODMÍNKY POUŽÍVÁNÍ OZNAČENÍ „EuSEF“

Článek 4

Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, kteří splňují požadavky stanovené v této kapitole, jsou při nabízení kvalifikovaných fondů sociálního podnikání v Unii oprávněni používat označení „EuSEF“.

Článek 5

1.   Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání zajistí, aby pro získávání jiných aktiv než kvalifikovaných investic nebylo použito více než 30 % z celkových vkladů do kapitálu tohoto fondu a jeho nesplaceného upsaného kapitálu. Tato hodnota 30 % se vypočítá na základě částky, kterou lze investovat, po odečtení všech příslušných nákladů. Držené peníze a ekvivalenty peněz se pro účely výpočtu této hodnoty nezohledňují, protože peníze a ekvivalenty peněz se nepovažují za investice.

2.   Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání nesmějí na úrovni kvalifikovaného fondu sociálního podnikání využívat metody, které vedou ke zvýšení expozice fondu nad celkovou výši jeho upsaného kapitálu, ať už se jedná o půjčku peněz nebo cenných papírů, účast v derivátových pozicích nebo jakékoli jiné způsoby.

3.   Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání smějí na úrovni kvalifikovaného fondu sociálního podnikání přijímat půjčky, vydávat dluhové cenné papíry nebo poskytovat záruky, pouze pokud jsou tyto půjčky, dluhové cenné papíry nebo záruky kryty nesplacenými závazky.

Článek 6

1.   Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání smějí nabízet podílové jednotky a akcie kvalifikovaných fondů sociálního podnikání výhradně investorům, kteří jsou považováni za profesionální klienty v souladu s oddílem I přílohy II směrnice 2004/39/ES nebo se kterými může být na požádání jako s profesionálními klienty zacházeno v souladu s oddílem II přílohy II směrnice 2004/39/ES, nebo jiným investorům, kteří:

a)

se zaváží k investici ve výši alespoň 100 000 EUR a

b)

v dokumentu, který není součástí smlouvy, jež má být uzavřena za účelem závazku k investici, písemně prohlásí, že si jsou vědomi rizik spojených s plánovaným závazkem.

2.   Odstavec 1 se nevztahuje na investice vedoucích pracovníků, ředitelů nebo zaměstnanců zapojených do řízení správce kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, když investují do kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, který spravují.

Článek 7

Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání ve vztahu ke kvalifikovaným fondům sociálního podnikání, které spravují:

a)

jednají při výkonu svých činností čestně, poctivě a s patřičnou dovedností, péčí a opatrností;

b)

uplatňují vhodné zásady a postupy s cílem zabránit nekalým praktikám, u nichž lze rozumně očekávat, že poškodí zájmy investorů a podniků kvalifikovaných pro portfolio;

c)

provozují své obchodní činnosti tak, aby podpořili pozitivní sociální dopad podniků kvalifikovaných pro portfolio, do nichž investovali, a jednali v nejlepším zájmu kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, které spravují, jejich investorů a integrity trhu;

d)

uplatňují vysokou úroveň obezřetnosti při výběru a průběžném sledování investic do podniků kvalifikovaných pro portfolio a pozitivního sociálního dopadu těchto podniků;

e)

mají patřičné znalosti a vědomosti o podniku kvalifikovaném pro portfolio, do nějž investují;

f)

zacházejí se svými investory poctivě;

g)

zajišťují, aby žádný investor nepožíval zvláštních výhod, ledaže jsou tyto výhody výslovně uvedeny ve statutu nebo zakládacích dokumentech kvalifikovaného fondu sociálního podnikání.

Článek 8

1.   Pokud správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání pověří výkonem některých úkolů třetí osoby, není jeho odpovědnost vůči kvalifikovanému fondu sociálního podnikání a jeho investorům tímto pověřením nijak dotčena. Správce nesmí tato pověření udílet v takovém rozsahu, aby v podstatě již nemohl být považován za správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání ani aby se stal subjektem typu „poštovní schránka“.

2.   Pověření podle odstavce 1 nesmí ohrozit účinnost dohledu nad správcem kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, a zejména nesmí bránit tomu, aby tento správce jednal nebo aby byl kvalifikovaný fond sociálního podnikání spravován v nejlepším zájmu investorů tohoto fondu.

Článek 9

1.   Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání rozpoznávají střety zájmů a vyhýbají se jim, a není-li možné se střetům zájmů vyhnout, řeší je a sledují a v souladu s odstavcem 4 tyto střety zájmů neprodleně oznamují s cílem zabránit tomu, aby nežádoucím způsobem ovlivnily zájmy kvalifikovaných fondů sociálního podnikání a jejich investorů, a zajistit poctivé zacházení s kvalifikovanými fondy sociálního podnikání, které spravují.

2.   Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání rozpoznají především takové střety zájmů, které mohou vyvstat mezi:

a)

správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, osobami, které skutečně řídí obchodní činnost těchto správců, zaměstnanci těchto správců nebo osobami, které tyto správce přímo či nepřímo kontrolují nebo jimi jsou kontrolovány, a kvalifikovaným fondem sociálního podnikání spravovaným těmito správci nebo jeho investory;

b)

kvalifikovaným fondem sociálního podnikání nebo jeho investory a jiným kvalifikovaným fondem sociálního podnikání spravovaným stejným správcem nebo jeho investory;

c)

kvalifikovaným fondem sociálního podnikání nebo jeho investory a subjektem kolektivního investování nebo SKIPCP spravovaným stejným správcem nebo jeho investory.

3.   Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání udržují a uplatňují účinné organizační a administrativní postupy pro splnění požadavků stanovených v odstavcích 1 a 2.

4.   Oznámení střetů zájmů podle odstavce 1 se uplatní v případě, že organizační opatření přijatá správcem kvalifikovaného fondu sociálního podnikání k rozpoznání, předcházení, řešení a sledování střetů zájmů nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že rizika poškození zájmů investorů budou odvrácena. Správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání srozumitelně oznámí obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů investorům předtím, než provede obchod na jejich účet.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, jimiž se blíže stanoví:

a)

druhy střetů zájmů podle odstavce 2 tohoto článku;

b)

opatření, která musí správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání přijmout v rámci svých struktur a organizačních a administrativních postupů k rozpoznávání, předcházení, řešení, sledování a oznamování střetů zájmů.

Článek 10

1.   Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání používají pro každý kvalifikovaný fond sociálního podnikání, který spravují, postupy k měření míry, v níž podniky kvalifikované pro portfolio, do nichž kvalifikovaný fond sociálního podnikání investuje, dosahují pozitivního sociálního dopadu, k němuž se zavázaly. Správci zajistí, aby tyto postupy byly jasné a transparentní a zahrnovaly ukazatele, které se mohou podle sociálního cíle a povahy podniku kvalifikovaného pro portfolio týkat jedné či více následujících oblastí:

a)

zaměstnanost a trh práce;

b)

normy a práva související s kvalitou pracovních míst;

c)

sociální začlenění a ochrana zvláštních skupin;

d)

rovné zacházení, rovnost příležitostí a nediskriminace;

e)

veřejné zdraví a veřejná bezpečnost;

f)

přístup k systémům sociálního zabezpečení, zdravotnictví a vzdělávání a důsledky pro tyto systémy.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, které podrobněji stanoví postupy uvedené v odstavci 1 tohoto článku ve vztahu k různým podnikům kvalifikovaným pro portfolio.

Článek 11

1.   Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání musí mít vždy dostatečný kapitál a využívat vhodné a přiměřené lidské a technické zdroje, které jsou nezbytné pro řádnou správu kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, jejž spravují.

2.   Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání zajistí, aby byli kdykoli schopni prokázat, že mají dostatečný kapitál k zajištění nepřerušeného provozu, a zpřístupnit své odůvodnění, proč lze tento kapitál považovat za dostatečný v souladu s článkem 14.

Článek 12

1.   Pravidla pro oceňování aktiv musí být obsažena ve statutu nebo zakládacích dokumentech kvalifikovaného fondu sociálního podnikání a musí zajišťovat řádný a transparentní postup oceňování.

2.   Používané postupy pro oceňování musí zajišťovat řádné ocenění aktiv a výpočet hodnoty aktiv alespoň na ročním základě.

3.   Orgán pro cenné papíry a trhy k zajištění konzistentního oceňování podniků kvalifikovaných pro portfolio vypracuje pokyny, v nichž stanoví společné zásady pro zacházení s investicemi v těchto podnicích s ohledem na jejich hlavní cíl, kterým je dosažení měřitelného pozitivního sociálního dopadu použité svého zisku v první řadě k dosahování tohoto dopadu.

Článek 13

1.   Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání zpřístupní nejpozději šest měsíců po skončení daného účetního období příslušnému orgánu domovského členského státu výroční zprávu za každý spravovaný kvalifikovaný fond sociálního podnikání, který spravují. Tato zpráva popíše složení portfolia kvalifikovaného fondu sociálního podnikání a jeho činnosti za předchozí rok. Dále uvede zisk kvalifikovaného fondu sociálního podnikání na konci jeho existence a případně zisk rozdělený za celou dobu jeho existence. Obsahuje rovněž finanční účty kvalifikovaného fondu sociálního podnikání ověřené auditorem. Výroční zpráva se vypracovává v souladu se stávajícími standardy finančního výkaznictví a podmínkami dohodnutými mezi správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání a investory. Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání ji na požádání poskytnou investorům. Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání se mohou s investory dohodnout na vzájemném poskytování dalších informací.

2.   Výroční zpráva musí obsahovat alespoň:

a)

je-li to vhodné, podrobné informace o celkových sociálních výsledcích dosažených prostřednictvím investiční politiky a metodě použité k měření těchto výsledků;

b)

přehled případných zbavení se investic, k nimž došlo ve vztahu ke podnikům kvalifikovaným pro portfolio;

c)

popis toho, zda ke zbavení se investic ve vztahu k dalším aktivům kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, která nejsou investována do podniků kvalifikovaných pro portfolio, došlo na základě kritérií uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. f);

d)

přehled činností, které správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání vykonal ve vztahu k podnikům kvalifikovaným pro portfolio, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 1 písm. l);

e)

informace o povaze a účelu jiných investic, než jsou kvalifikované investice uvedené v čl. 5 odst. 1.

3.   Audit kvalifikovaných fondů sociálního podnikání se provádí alespoň na ročním základě. Audit potvrdí, že peněžní prostředky a aktiva jsou drženy jménem fondu a že správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání zavedl a udržuje náležité záznamy a kontrolní mechanismy v souvislosti s využitím jakéhokoli pověření či oprávnění nakládat týkajících se peněžních prostředků a aktiv kvalifikovaného fondu sociálního podnikání a jeho investorů.

4.   Pokud je správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání povinen zveřejnit ve vztahu ke kvalifikovanému fondu sociálního podnikání výroční finanční zprávu v souladu s článkem 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu (10), mohou být informace uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku poskytnuty samostatně nebo jako dodatek k této výroční finanční zprávě.

Článek 14

1.   Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání svým investorům ve vztahu ke kvalifikovaným fondům sociálního podnikání, které spravují, předtím, než se tito investoři rozhodnou investovat, jasně a srozumitelně sdělí tyto informace:

a)

totožnost tohoto správce a případných dalších poskytovatelů služeb, s nimiž tento správce uzavřel smlouvu ve vztahu k jimi vykonávané správě, a popis jejich povinností;

b)

výši kapitálu, který má tento správce k dispozici, s podrobným vyjádřením, proč se tento správce domnívá, že je tento kapitál dostatečný k udržování odpovídajících lidských a technických zdrojů, které jsou nezbytné pro řádnou správu jeho kvalifikovaných fondů sociálního podnikání;

c)

popis investiční strategie a cílů kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, včetně popisu:

i)

typů podniků kvalifikovaných pro portfolio, do nichž hodlá investovat,

ii)

případných jiných kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, do nichž hodlá investovat,

iii)

typů podniků kvalifikovaných pro portfolio, do nichž hodlají investovat případné jiné kvalifikované fondy sociálního podnikání uvedené v bodě ii),

iv)

zamýšlených jiných než kvalifikovaných investic,

v)

technik, které hodlá využívat,

vi)

příslušných omezení pro investování;

d)

pozitivní sociální dopad, kterého má dosáhnout investiční politika kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, včetně tam, kde je to relevantní, přiměřené prognózy takových výsledků a informací o dosavadních výsledcích v této oblasti;

e)

metody, které mají být použity k měření sociálních dopadů;

f)

popis aktiv jiných než podniků kvalifikovaných pro portfolio a postupů a kritérií, které jsou používány pro výběr těchto aktiv, nejde-li o peníze nebo ekvivalenty peněz;

g)

popis rizikového profilu kvalifikovaného fondu sociálního podnikání a případných rizik spojených s aktivy, do nichž může fond investovat, nebo technik investování, které může využívat;

h)

popis postupu pro oceňování kvalifikovaného fondu sociálního podnikání a metod oceňování aktiv včetně metod používaných k oceňování podniků kvalifikovaných pro portfolio;

i)

popis stanovení odměny správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání;

j)

popis všech příslušných nákladů a jejich maximální výše;

k)

dosavadní finanční výsledky kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, pokud jsou dostupné;

l)

služby podporující podnikatelskou činnost a další podpůrné činnosti, které správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání poskytuje nebo zajišťuje prostřednictvím třetím osob s cílem usnadnit rozvoj, růst nebo i běžnou činnost podniků kvalifikovaných pro portfolio, do nichž kvalifikovaný fond sociálního podnikání investuje, nebo pokud tyto služby či činnosti nejsou poskytovány, objasnění této skutečnosti;

m)

popis postupů, kterými může kvalifikovaný fond sociálního podnikání změnit investiční strategii nebo investiční politiku nebo obojí.

2.   Všechny informace uvedené v odstavci 1 musí být nestranné a jasné a nesmějí být zavádějící. Musí být pravidelně aktualizovány a podle potřeby pravidelně přezkoumávány.

3.   Pokud je kvalifikovaný fond sociálního podnikání povinen zveřejnit v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování (11), nebo v souladu s vnitrostátním právem prospekt týkající se tohoto fondu, mohou být informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku poskytnuty samostatně nebo jako součást prospektu.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, jimiž se stanoví:

a)

obsah informací uvedených v odst. 1 písm. c) až f) a l) tohoto článku;

b)

jednotná prezentace informací uvedených v odst. 1 písm. c) až f) a l) tohoto článku s cílem zajistit co nejvyšší úroveň srovnatelnosti.

KAPITOLA III

DOHLED A SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 15

1.   Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, kteří pro nabízení svých kvalifikovaných fondů sociálního podnikání hodlají používat označení „EuSEF“, informují o svém záměru příslušný orgán svého domovského členského státu a poskytnou tyto informace:

a)

totožnost osob, které skutečně vykonávají správu kvalifikovaných fondů sociálního podnikání;

b)

totožnost kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, jejichž podílové jednotky či akcie mají být nabízeny, a jejich investiční strategie;

c)

informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků kapitoly II;

d)

seznam členských států, v nichž správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání hodlá nabízet jednotlivé kvalifikované fondy sociálního podnikání;

e)

seznam členských států, v nichž správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání založil nebo hodlá založit kvalifikované fondy sociálního podnikání.

2.   Příslušný orgán domovského členského státu zaregistruje správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

osoby, které skutečně vykonávají správu kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, mají dostatečně dobrou pověst a dostatečné zkušenosti, a to i v souvislosti s investičními strategiemi, které daný správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání používá;

b)

informace požadované podle odstavce 1 jsou úplné;

c)

opatření oznámená podle odst. 1 písm. c) jsou s to zajistit splnění požadavků kapitoly II;

d)

ze seznamu poskytnutého podle odst. 1 písm. e) tohoto článku vyplývá, že všechny kvalifikované fondy sociálního podnikání jsou usazeny v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) bodem iii).

3.   Registrace podle tohoto článku platí pro celé území Unie a umožňuje správcům kvalifikovaných fondů sociálního podnikání nabízet kvalifikované fondy sociálního podnikání pod označením „EuSEF“ v celé Unii.

Článek 16

Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání informují příslušný orgán domovského členského státu, pokud hodlají nabízet:

a)

nový kvalifikovaný fond sociálního podnikání, nebo

b)

stávající kvalifikovaný fond sociálního podnikání v členském státě, který není uveden na seznamu podle čl. 15 odst. 1 písm. d).

Článek 17

1.   Registraci správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, doplnění nového kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, doplnění nového místa usazení kvalifikovaného fondu sociálního podnikání nebo doplnění nového členského státu, v němž správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání hodlá nabízet kvalifikované fondy sociálního podnikání, okamžitě po jejich provedení oznámí příslušný orgán domovského členského státu členským státům označeným v souladu s čl. 15 odst. 1 písm. d) a orgánu pro cenné papíry a trhy.

2.   Hostitelské členské státy označené v souladu s čl. 15 odst. 1 písm. d) nesmějí pro správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání registrovaného v souladu s článkem 15 stanovit žádné požadavky ani správní postupy v souvislosti s nabízením kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, ani toto nabízení nesmí podmínit získáním souhlasu před jeho zahájením.

3.   K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje orgán pro cenné papíry a trhy návrh prováděcích technických norem, kterými se stanoví formát oznámení podle tohoto článku.

4.   Orgán pro cenné papíry a trhy předloží tento návrh prováděcích technických norem Komisi do 16. února 2014.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v odstavci 3 postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 18

Orgán pro cenné papíry a trhy vede centrální databázi, která je veřejně přístupná na internetu a která obsahuje údaje o všech správcích kvalifikovaných fondů sociálního podnikání registrovaných v souladu s článkem 15 a o kvalifikovaných fondech sociálního podnikání, které tito správci nabízejí, jakož i o zemích, v nichž jsou tyto fondy nabízeny.

Článek 19

1.   Příslušný orgán domovského členského státu vykonává dohled nad dodržováním požadavků stanovených v tomto nařízení.

2.   Má-li příslušný orgán hostitelského členského státu zjevné a prokazatelné důvody se domnívat, že správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání na jeho území porušuje toto nařízení, neprodleně o tom informuje příslušný orgán domovského členského státu. Příslušný orgán domovského členského státu přijme vhodná opatření.

3.   Pokud správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání svým jednáním nadále zjevně porušuje toto nařízení navzdory opatřením přijatým příslušným orgánem domovského členského státu nebo kvůli tomu, že tento orgán v přiměřené lhůtě žádná opatření nepřijal, může příslušný orgán hostitelského členského státu poté, co informuje příslušný orgán domovského členského státu, přijmout veškerá vhodná opatření na ochranu investorů, včetně toho, že dotčenému správci kvalifikovaného fondu sociálního podnikání zakáže dále nabízet jeho kvalifikované fondy sociálního podnikání na území hostitelského členského státu.

Článek 20

Příslušné orgány mají v souladu s vnitrostátním právem veškeré dohledové a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů. Mají zejména pravomoc:

a)

vyžádat si přístup k jakémukoli dokumentu v jakékoli formě a obdržet či pořídit si jeho kopii;

b)

vyžádat si od správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání bezodkladné poskytnutí informací;

c)

vyžádat si od kterékoli osoby informace týkající se činností správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání nebo činností kvalifikovaného fondu sociálního podnikání;

d)

provádět kontroly na místě s předchozím ohlášením nebo bez něj;

e)

přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání i nadále dodržoval toto nařízení;

f)

nařídit správci kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, aby dodržoval toto nařízení a upustil od opakování jakéhokoli jednání, které může představovat porušení tohoto nařízení.

Článek 21

1.   Členské státy stanoví pravidla pro ukládání správních opatření sankcí a jiných opatření za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené správní sankce a jiná opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.   Do 16. května 2015 členské státy oznámí pravidla uvedená v odstavci 1 Komisi a orgánu pro cenné papíry a trhy. Bezodkladně oznámí Komisi a orgánu pro cenné papíry a trhy jakékoli jejich následné změny.

Článek 22

1.   Příslušný orgán domovského členského státu přijme při dodržení zásady proporcionality vhodná opatření uvedená v odstavci 2, pokud správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání:

a)

v rozporu s článkem 5 neplní požadavky na složení portfolia;

b)

v rozporu s článkem 6 nabízí podílové jednotky a akcie kvalifikovaného fondu sociálního podnikání jiným než kvalifikovaným investorům;

c)

používá označení „EuSEF“, aniž je registrován v souladu s článkem 15;

d)

používá označení „EuSEF“ pro nabízení fondů, které nejsou usazeny v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) bodem iii);

e)

v rozporu s článkem 15 byl registrován na základě nepravdivých prohlášení nebo jakýmikoli jinými protiprávními prostředky;

f)

v rozporu s čl. 7 písm. a) při výkonu svých činností nejedná čestně, poctivě nebo s patřičnou dovedností, péčí či opatrností;

g)

v rozporu s čl. 7 písm. b) neuplatňuje vhodné zásady a postupy k zabránění nekalým praktikám;

h)

opakovaně neplní požadavky podle článku 13 týkající se výroční zprávy;

i)

opakovaně neplní povinnost informovat investory v souladu s článkem 14.

2.   V případech uvedených v odstavci 1 příslušný orgán domovského členského státu, je-li to vhodné:

a)

přijme opatření k zajištění toho, aby dotčený správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání dodržoval články 5 a 6, čl. 7 písm. a) a b) a články 13, 14 a 15;

b)

zakáže používat označení „EuSEF“ a zruší registraci správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání.

3.   Příslušný orgán domovského členského státu bezodkladně informuje příslušné orgány hostitelských členských států podle čl. 15 odst. 1 písm. d) a orgány pro cenné papíry a trhy o zrušení registrace správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání podle odst. 2 písm. b) tohoto článku.

4.   Právo nabízet jeden nebo více kvalifikovaných fondů sociálního podnikání pod označením „EuSEF“ zaniká okamžitě ke dni rozhodnutí příslušného orgánu podle odst. 2 písm. b).

Článek 23

1.   Příslušné orgány a orgán pro cenné papíry a trhy navzájem spolupracují za účelem plnění svých úkolů podle tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.

2.   Příslušné orgány a orgán pro cenné papíry a trhy si vyměňují veškeré informace a dokumentaci potřebné k plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010, zejména k rozpoznání a nápravě porušení tohoto nařízení.

Článek 24

1.   Všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány nebo pro orgán pro cenné papíry a trhy, jakož i auditoři a odborníci pověření příslušnými orgány nebo orgánem pro cenné papíry a trhy jsou povinni zachovávat mlčenlivosti. Žádnou důvěrnou informaci, kterou tyto osoby získají při výkonu svých povinností, nesmějí sdělit žádné jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné nebo úhrnné podobě tak, aby nebylo možno identifikovat jednotlivé správce kvalifikovaných fondů sociálního podnikání a kvalifikované fondy sociálního podnikání, aniž jsou dotčeny případy upravené trestním právem a řízením podle tohoto nařízení.

2.   Příslušným orgánům členských států nebo orgánu pro cenné papíry a trhy není bráněno ve výměně informací v souladu s tímto nařízením nebo dalšími unijními právními předpisy, které se vztahují na správce kvalifikovaných fondů sociálního podnikání a na kvalifikované fondy sociálního podnikání.

3.   V případě, že příslušné orgány a orgán pro cenné papíry a trhy získají důvěrné informace v souladu s odstavcem 1, mohou je použít pouze při plnění svých úkolů a pro účely správních a soudních řízení.

Článek 25

V případě sporu mezi příslušnými orgány členských států ohledně posouzení, jednání či opomenutí jednoho z příslušných orgánů v oblastech, v nichž toto nařízení vyžaduje spolupráci nebo koordinaci mezi příslušnými orgány více členských států, mohou příslušné orgány předložit věc orgánu pro cenné papíry a trhy, který může jednat na základě pravomocí, jež mu svěřuje článek 19 nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud se spor netýká čl. 3 odst. 1 písm. b) bodu i) nebo písm. d) bodu i) tohoto nařízení.

KAPITOLA IV

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 26

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 2, čl. 9 odst. 5, čl. 10 odst. 2 a čl. 14 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu čtyř let od 15. května 2013. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 9 odst. 5, čl. 10 odst. 2 a čl. 14 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2, čl. 9 odst. 5, čl. 10 odst. 2 nebo čl. 14 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím uvedené lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 27

1.   Komise toto nařízení přezkoumá v souladu s odstavcem 2. Tento přezkum bude zahrnovat obecný průzkum fungování pravidel stanovených tímto nařízením a zkušeností získaných při jejich uplatňování, včetně:

a)

rozsahu používání označení „EuSEF“ správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání v různých členských státech, ať již vnitrostátně, nebo přeshraničně;

b)

zeměpisného a odvětvového rozložení investic uskutečněných kvalifikovanými fondy sociálního podnikání;

c)

přiměřenosti požadavků na informace podle článku 14, zejména zda tyto informace stačí k tomu, aby investoři mohli o investici informovaně rozhodnout;

d)

využívání různých kvalifikovaných investic kvalifikovaných fondů sociálního podnikání a dopadu, který to mělo na rozvoj sociálních podniků v Unii;

e)

vhodnosti zavedení evropského označení „sociální podnik“;

f)

možnosti, aby sociální fondy usazené ve třetí zemí mohly používat označení „EuSEF“, přičemž se zohlední zkušenosti získané při uplatňování doporučení Komise ohledně opatření, která mají třetí země povzbudit, aby uplatňovaly minimální standardy řádné správy v oblasti daní;

g)

praktického používání kritérií pro určení podniků kvalifikovaných pro portfolio a dopadu, který to mělo na rozvoj sociálních podniků v Unii a na jejich pozitivní sociální dopad;

h)

analýzy postupů používaných správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání k měření pozitivních sociálních dopadů vytvářených podniky kvalifikovanými pro portfolio v souladu s článkem 10 a hodnocení toho, zda lze na úrovni Unie zavést harmonizované normy pro měření sociálního dopadu způsobem, který je v souladu se sociální politikou Unie;

i)

možnosti rozšířit nabízení kvalifikovaných fondů sociálního podnikání i na neprofesionální investory;

j)

vhodnosti zahrnutí kvalifikovaných fondů sociálního podnikání mezi aktiva, do nichž lze investovat, podle směrnice 2009/65/ES;

k)

vhodnosti doplnění tohoto nařízení o režim pro depozitáře;

l)

zkoumání možných daňových překážek pro fondy sociálního podnikání a posouzení možných daňových pobídek, jež by měly v Unii podpořit sociální podnikání;

m)

posouzení veškerých překážek, které mohly bránit v investování do fondů používajících označení „EuSEF“, včetně dopadu na institucionální investory, na něž se vztahuje jiné obezřetnostní právo Unie.

2.   Přezkum podle odstavce 1 se provede:

a)

do 22. července 2017, pokud jde o písmena a) až e) a g) až m), a

b)

do 22. července 2015, pokud jde o písmeno f).

3.   Po přezkumu uvedeném v odstavci 1 a po konzultaci s orgánem pro cenné papíry a trhy předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, k níž bude podle potřeby přiložen legislativní návrh.

Článek 28

1.   Do 22. července 2017 Komise zahájí přezkum vzájemného působení tohoto nařízením a jiných pravidel pro subjekty kolektivního investování a jejich správce, zejména pravidel stanovených směrnicí 2011/61/EU. Tento přezkum se bude zabývat oblastí působnosti tohoto nařízení. V jeho rámci budou shromážděny údaje pro posouzení toho, zda je nezbytné oblast působnosti tohoto nařízení rozšířit tak, aby se správci fondů sociálního podnikání, u nichž celková aktiva spravovaných aktiv překračuje hodnotu stanovenou v čl. 2 odst. 1, mohli stát správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání v souladu s tímto nařízením.

2.   Po přezkumu uvedeném v odstavci 1 a po konzultaci s orgánem pro cenné papíry a trhy předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, k níž bude podle potřeby připojen legislativní návrh.

Článek 29

Tato nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 22. července 2013, s výjimkou čl. 3 odst. 2, čl. 9 odst. 5, čl. 10 odst. 2 a čl. 14 odst. 4, které se použijí ode dne 15. května 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Štrasburku dne 17. dubna 2013.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předsedkyně

L. CREIGHTON


(1)  Úř. věst. C 175, 19.6.2012, s. 11.

(2)  Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 55.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 a rozhodnutí Rady ze dne 21. března 2013.

(4)  Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.

(5)  Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.

(8)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(9)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.

(11)  Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64.


25.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/39


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 347/2013

ze dne 17. dubna 2013,

kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 26. března 2010 odsouhlasila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii „Evropa 2020“. Jednou z priorit strategie Evropa 2020 je udržitelný růst, kterého má být dosaženo podporou konkurenceschopnější a udržitelnější ekonomiky méně náročné na zdroje. Tato strategie postavila energetické infrastruktury do popředí jako součást stěžejní iniciativy „Evropa účinněji využívající zdroje“ a zdůrazňuje naléhavou potřebu modernizace evropských sítí a jejich propojení na úrovni kontinentu zejména s cílem začlenění obnovitelných zdrojů energie.

(2)

Cíle, aby každý měl členský stát úroveň propojení elektrických sítí, která se rovná alespoň 10 % jeho instalované výrobní kapacity, jak byl dohodnut při zasedání Evropské rady v Barceloně v březnu 2002 a začleněn do závěrů z tohoto zasedání, dosud nebylo dosaženo.

(3)

Sdělení Komise nazvané „Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť“, po němž následují závěry Rady ze dne 28. února 2011 a usnesení Evropského parlamentu (4), požaduje novou politiku v oblasti energetické infrastruktury pro optimalizaci vývoje sítě v celoevropském měřítku do roku 2020 i v dalším období, která by umožnila EU splnit hlavní cíle své energetické politiky, tj. konkurenceschopnost, udržitelnost a bezpečnost dodávek energie.

(4)

Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 zdůraznila potřebu modernizace a rozšíření evropské energetické infrastruktury a přeshraničního propojení sítí s cílem zajistit funkční solidaritu mezi členskými státy, alternativní dodávky nebo tranzitní trasy a zdroje energie a rozvíjet obnovitelné zdroje energie v soutěži s tradičními zdroji. Evropská rada trvala na tom, že po roce 2015 by žádný členský stát neměl být izolován od evropských plynárenských a elektrických sítí a jeho energetická bezpečnost by neměla být ohrožena nedostatkem vhodného propojení.

(5)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006/ES (5) stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě (TEN-E). Cílem těchto hlavních směrů je podporovat dotvoření vnitřního trhu Unie s energií při současné podpoře racionální výroby, přepravy, distribuce a využívání zdrojů energie, zmírnit izolovanost znevýhodněných a ostrovních regionů, zabezpečit a diverzifikovat dodávky energie v Unii, její zdroje a přepravní cesty, a to i prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi, a přispět k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí.

(6)

Z hodnocení současného rámce TEN-E jednoznačně vyplynulo, že tento rámec, jakkoli má značný přínos pro vybrané projekty, neboť je politicky zviditelňuje, postrádá vizi, zaměření a flexibilitu pro nápravu zjištěných nedostatků v infrastruktuře. Unie by proto měla posílit své úsilí o vyřešení budoucích výzev v této oblasti a věnovat náležitou pozornost zjišťování případných budoucích mezer v energetické nabídce a poptávce.

(7)

Urychlení rekonstrukce stávající a zavedení nové energetické infrastruktury je zásadním předpokladem dosažení cílů politik Unie v oblasti energetiky a klimatu, kterými je dotvoření vnitřního trhu s energií, zaručení bezpečnosti dodávek energie, zejména pokud jde o zemní plyn a ropu, snížení emisí skleníkových plynů o 20 % (za příznivých podmínek o 30 %), zvýšení podílu obnovitelné energie v konečné spotřebě energie na 20 % (6) a dosažení 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020, neboť příslušné úspory energie mohou pomoci snížit potřebu budovat nové infrastruktury. Současně musí Unie v delším časovém horizontu do roku 2050 připravit svou infrastrukturu na pokračování přechodu na bezuhlíkové energetické systémy. Toto nařízení musí být tedy rovněž schopné přizpůsobit se možným budoucím cílům politiky Unie v oblasti energií a klimatu.

(8)

Navzdory skutečnosti, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (8) upravují vnitřní trh s energií, zůstává tento trh roztříštěný kvůli nedostatečnému propojení vnitrostátních energetických sítí a neoptimálnímu využívání stávající energetické infrastruktury. Sítě integrované v rámci celé Unie a zavádění inteligentních sítí však mají zásadní význam pro zajištění konkurenceschopného a řádně fungujícího integrovaného trhu, pro dosažení optimálního využívání energetické infrastruktury, pro zvýšení energetické účinnosti, pro propojení distribuovaných obnovitelných zdrojů energie a pro podporu růstu, zaměstnanosti a udržitelného rozvoje.

(9)

Energetická infrastruktura Unie by měla být modernizována, aby se předešlo technickým selháním a aby se zvýšila její odolnost vůči takovým selháním, přírodním nebo člověkem způsobeným pohromám, nepříznivým účinkům změny klimatu a hrozbám pro bezpečnost Unie, zejména pokud jde o evropské kritické infrastruktury stanovené ve směrnici Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (9).

(10)

Přeprava ropy prostřednictvím pozemních ropovodů spíše než vodní cestou může představovat důležitý přínos pro omezení rizika pro životní prostředí, které je s přepravou ropy spojeno.

(11)

Význam inteligentních sítí při dosahování cílů energetické politiky Unie byl uznán ve sdělení Komise ze dne 12. dubna 2011 nazvaném „Inteligentní sítě: od inovací k zavádění“.

(12)

V rámci evropské energetické infrastruktury mají stále větší význam zásobníky energie a přijímací, skladovací, znovuzplynovací a dekompresní zařízení pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a stlačený zemní plyn (CNG). Rozšiřování takových zařízení energetické infrastruktury je důležitou součástí dobře fungující infrastruktury sítí.

(13)

Sdělení Komise ze dne 7. září 2011 nazvané „Energetická politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi“ zdůraznilo, že je zapotřebí, aby Unie zahrnula prosazování rozvoje energetické infrastruktury do svých vnějších vztahů s cílem podporovat sociálně-ekonomický rozvoj za hranicemi Unie. Unie by měla usnadňovat infrastrukturní projekty týkající se propojení energetických sítí Unie se sítěmi třetích zemí, zejména se sousedními zeměmi a se zeměmi, s nimiž Unie navázala zvláštní spolupráci v oblasti energetiky.

(14)

K zajištění stability napětí a kmitočtu je nutné věnovat zvláštní pozornost stabilitě evropské elektrické sítě za měnících se podmínek, jejichž příčinou je rostoucí přítok energie z obnovitelných zdrojů, jež jsou ze své podstaty nestálé.

(15)

Investiční potřeby až do roku 2020 v oblasti infrastruktur pro přenos elektřiny a zemního plynu v evropském měřítku jsou odhadovány přibližně na 200 miliard EUR. Výrazný nárůst objemu investic v porovnání s minulými trendy a naléhavost provádění priorit energetické infrastruktury vyžaduje nový přístup k regulaci a financování energetických infrastruktur, zejména infrastruktur přeshraničního charakteru.

(16)

Pracovní dokument útvarů Komise pro Radu ze dne 10. června 2011 Investiční potřeby a požadavky na financování energetické infrastruktury zdůraznil riziko, že zhruba polovina celkových investic potřebných na desetiletí končící rokem 2020 nebude buď vynaložena vůbec, nebo nebude vynaložena v termínu z důvodu překážek spojených s udělováním povolení, regulací a financováním.

(17)

Toto nařízení stanoví pravidla pro včasný rozvoj a interoperabilitu transevropských energetických sítí, aby se dosáhlo cílů v oblasti energetické politiky uvedených ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), kterými je zajistit fungování vnitřního trhu s energií a bezpečnost dodávek energie v Unii a podporovat energetickou účinnost, úsporu energie, rozvoj nových a obnovitelných forem energie a propojení energetických sítí. Sledováním těchto cílů přispívá toto nařízení k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a přináší celé Evropské unii výhody v podobě konkurenceschopnosti a hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

(18)

Pro rozvoj transevropských sítí a zajištění jejich skutečné interoperability je zásadní zajistit koordinaci provozu mezi provozovateli elektroenergetických přenosových soustav. Aby byly zajištěny jednotné podmínky provádění příslušných ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou (10), měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (11). Pokyny pro zavádění koordinace provozu mezi jednotlivými provozovateli elektroenergetických přenosových soustav by měly být přijímány přezkumným postupem a na úrovni Unie, neboť tyto pokyny se obecně uplatní na všechny provozovatele přenosových soustav.

(19)

Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „Agentura“) zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 (12) se tímto nařízením přidělují významné dodatečné úkoly a mělo by jí být svěřeno právo vybírat za plnění některých z těchto dodatečných úkolů poplatky.

(20)

Komise po důkladných konzultacích se všemi členskými státy a zainteresovanými subjekty určila dvanáct strategických priorit transevropské energetické infrastruktury, jejichž naplnění do roku 2020 je zásadní pro dosažení cílů politik Unie v oblasti energetiky a klimatu. Tyto priority pokrývají různé zeměpisné regiony nebo tematické oblasti týkající se infrastruktury pro přenos a skladování elektřiny, pro přepravu a skladování zemního plynu a pro zkapalněný či stlačený zemní plyn, inteligentních sítí, elektrických dálnic, přepravy oxidu uhličitého a ropné infrastruktury.

(21)

Projekty společného zájmu by měly splňovat společná, transparentní a objektivní kritéria s ohledem na jejich přínos pro cíle energetické politiky. Aby byly způsobilé k začlenění do druhého a následujících seznamů Unie, měly by být u elektřiny a zemního plynu navrhované projekty součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje sítě. Tento plán by měl vzít v úvahu zejména závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 4. února 2011, pokud jde o nutnost integrovat okrajové trhy s energií.

(22)

Měly by být zřízeny regionální skupiny za účelem navrhování a revidování projektů společného zájmu, což povede k vypracování regionálních seznamů projektů společného zájmu. V zájmu zajištění široké shody by tyto regionální skupiny měly zajišťovat úzkou spolupráci mezi členskými státy, vnitrostátními regulačními orgány, předkladateli projektů a příslušnými zúčastněnými stranami. Spolupráce by se měla co nejvíce opírat o stávající struktury regionální spolupráce vnitrostátních regulačních orgánů a provozovatelů přenosových soustav a o jiných struktur vytvořených členskými státy a Komisí. V rámci této spolupráce by měly vnitrostátní regulační orgány v případě potřeby poskytovat regionálním skupinám poradenství mj. ohledně proveditelnosti regulačních aspektů navrhovaných projektů a proveditelnosti navrhovaného časového harmonogramu schválení regulačními orgány.

(23)

S cílem zajistit, aby byl unijní seznam projektů společného zájmu (dále jen „seznam Unie“) omezen na projekty, které nejvíce přispívají k zavádění strategických prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat a revidovat seznam Unie v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU při současném respektování práva členských států schvalovat projekty společného zájmu týkající se jejich území. Podle analýzy provedené v posouzení dopadu přiloženém k návrhu vedoucímu k tomuto nařízení se počet těchto projektů odhaduje v oblasti elektřiny přibližně na 100 a v oblasti zemního plynu na 50. Bereme-li v potaz tento odhad a potřebu zajistit dosažení cílů tohoto nařízení by měl celkový počet projektů společného zájmu zůstat zvládnutelným, a neměl by tudíž výrazněji překročit 220. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a vhodné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(24)

Nový seznam Unie by měl být vypracován každé dva roky. Projekty společného zájmu, které byly dokončeny nebo které již nesplňují příslušná kritéria a požadavky stanovené v tomto nařízení, by v příštím seznamu Unie už neměly být uvedeny. Z tohoto důvodu by již existující projekty společného zájmu, které mají být uvedeny na příštím seznamu Unie, měly být součástí stejného procesu výběru projektů při vypracovávání regionálních seznamů a seznamu celounijního jako navrhované projekty; mělo by být nicméně vyvinuto úsilí s cílem co nejvíce minimalizovat administrativní zátěž např. tím, že se co nejvíce využijí dříve předložené údaje a zohlední výroční zprávy předkladatelů projektů.

(25)

Projekty společného zájmu by měly být uskutečněny co nejrychleji a měly by být pečlivě sledovány a vyhodnocovány a zároveň by měla být minimalizována administrativní zátěž pro předkladatele projektů. Komise by měla jmenovat evropské koordinátory projektů, které se ocitnou v obzvláštních nesnázích.

(26)

Povolovací postupy by neměly vést k administrativní zátěži neúměrné rozsahu nebo složitosti projektu ani by neměly vytvářet překážky rozvoje transevropských sítí a přístupu na trh. Rada v závěrech ze svého zasedání ze dne 19. února 2009 zdůraznila nutnost určit a odstranit investiční překážky, mj. zjednodušením plánovacích a konzultačních postupů. Tyto závěry byly podpořeny závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 4. února 2011, kde opět zdůraznila význam zefektivnění a zlepšení povolovacích postupů při současném respektování pravomocí členských států.

(27)

Plánování a provádění unijních projektů společného zájmu v oblasti energetické, dopravní a telekomunikační infrastruktury by mělo být koordinováno s cílem vytvořit součinnost tam, kde to z celkového ekonomického, technického nebo environmentálního hlediska, nebo z hlediska územního plánování má význam, přičemž se řádně zohlední příslušné bezpečnostní aspekty. Při plánování jednotlivých evropských sítí by se tedy měla upřednostňovat integrace dopravních, komunikačních a energetických sítí s cílem zaručit, aby bylo zabráno co nejméně plochy, a pokud možno vždy zajistit opětovné využití stávajících nebo bývalých tras, a tím minimalizovat veškeré sociální, ekonomické, environmentální a finanční negativní dopady.

(28)

Projektům společného zájmu by měl být přidělen „prioritní status“ na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit jejich rychlé administrativní zpracování. Vnitrostátní orgány by měly projekty společného zájmu považovat za projekty ve veřejném zájmu. Projekty, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí, by měly být povoleny z důvodů převažujícího veřejného zájmu, budou-li splněny všechny podmínky podle směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (13) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (14).

(29)

Zřízení příslušného orgánu nebo příslušných orgánů, které by integrovaly nebo koordinovaly všechny povolovací postupy (tzv. „jednotného kontaktního místa“), by mělo snížit složitost, zvýšit účinnost a transparentnost a pomoci zlepšit spolupráci mezi členskými státy. Příslušný orgány by měly zahájit činnost co nejdříve po svém určení.

(30)

Navzdory existenci zavedených norem pro účast veřejnosti při rozhodovacích postupech týkajících se životního prostředí jsou zapotřebí další opatření, která zajistí co nejvyšší standardy průhlednosti a účasti veřejnosti u všech příslušných otázek v rámci postupu udělování povolení projektům společného zájmu.

(31)

Správné a koordinované provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (15), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (16) (je-li to vhodné), úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí podepsané dne 25. června 1998 v Aarhusu (17) (dále jen „Aarhuská úmluva“) a Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí překračujících hranice států (dále jen „úmluva z Espoo“) by mělo zajistit harmonizaci hlavních zásad posuzování vlivů na životní prostředí včetně přeshraničních souvislostí. Členské státy by měly koordinovat svoje posuzování projektů společného zájmu, a je-li to možné, měly by poskytovat společná hodnocení. Členské státy by měly být v souvislosti s povolovacími postupy podněcovány k výměně osvědčených postupů a budování administrativních kapacit.

(32)

Je důležité zefektivnit a zlepšit povolovací postupy a současně respektovat – v největší možné míře a při řádném zohlednění zásady subsidiarity – pravomoci členských států a postupy uplatňované při budování nové infrastruktury. Vzhledem k naléhavosti rozvoje energetických infrastruktur by měla zjednodušení povolovacích postupů doprovázet jasná lhůta pro vydání rozhodnutí relevantních orgánů o výstavbě projektu. Tato lhůta by měla stimulovat účinnější definici a vyřizování postupů a za žádných okolností by neměla ohrozit vysoké standardy ochrany životního prostředí a účasti veřejnosti. Pokud se jedná o maximální lhůty stanovené tímto nařízením, mohly by se členské státy snažit tyto lhůty pokud možno dále zkrátit. Příslušné orgány by měly zajistit dodržování lhůt a členské státy by se měly snažit zajistit, aby odvolání napadající hmotněprávní nebo procesní zákonnost komplexního rozhodnutí byla řešena co nejefektivněji.

(33)

Považují-li to členské státy za vhodné, mohou do komplexního rozhodnutí začlenit rovněž rozhodnutí učiněná v rámci: jednání s jednotlivými vlastníky pozemků zaměřená na umožnění přístupu k pozemku, jeho vlastnictví nebo právo tento pozemek obsadit; územního plánování, které obecně vymezuje využívání půdy určité oblasti, zahrnuje další otázky, jako jsou např. dálnice, železnice, budovy a ochrana chráněných krajinných oblastí, a není prováděno konkrétně pro účely plánovaného projektu; udělování provozních povolení. Pokud se dále jedná o povolovací postupy, mohl by projekt společného zájmu zahrnovat rovněž přidruženou infrastrukturu, a to do té míry, do níž je to základním předpokladem pro vybudování nebo fungování projektu.

(34)

Toto nařízení, zejména ustanovení o udělování povolení, účasti veřejnosti a uskutečňování projektů společného zájmu, by mělo platit, aniž jsou dotčeny mezinárodní právo a právo Unie, včetně ustanovení o ochraně životního prostředí a lidského zdraví a ustanovení přijatých v rámci společné rybářské a námořní politiky.

(35)

Náklady na rozvoj, výstavbu, provoz a údržbu projektů společného zájmu by měli obvykle plně nést uživatelé dané infrastruktury. Ukázalo-li vyhodnocení tržní poptávky nebo očekávaných dopadů na příslušné sazby, že nelze očekávat, že budou náklady pokryty poplatky placenými uživateli infrastruktury, měly by být projekty obecného zájmu způsobilé pro přeshraniční rozdělení nákladů.

(36)

Východiskem pro diskusi o vhodném rozdělení nákladů by měla být analýza nákladů a přínosů projektu infrastruktury na základě harmonizované metodiky pro analýzu energetického systému v celé šíři v rámci desetiletých plánů rozvoje sítě připravených evropskými sítěmi provozovatelů přenosových soustav podle nařízení (ES) č. 714/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (18) a přezkoumaných Agenturou. Uvedená analýza by pro účely srovnání jednotkových investičních nákladů mohla zohlednit ukazatele a odpovídající referenční hodnoty.

(37)

Na čím dál tím integrovanějším vnitřním trhu s energií jsou zapotřebí jasná a transparentní pravidla přeshraničního přidělování nákladů, která urychlí investice do přeshraniční infrastruktury. Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 připomněla význam podpory regulačního rámce, který by byl atraktivní pro investice do sítí a jehož sazby by byly stanoveny na úrovni odpovídající potřebám financování, a vhodného přidělování nákladů u přeshraničních investic při současném posílení hospodářské soutěže a konkurenceschopnosti a zohlednění dopadu na spotřebitele. Při rozhodování o přeshraničním přidělování nákladů by vnitrostátní orgány měly zajistit, aby jeho dopad na vnitrostátní sazby nepředstavoval nepřiměřenou zátěž pro spotřebitele. Vnitrostátní regulační orgány by dále měly zabránit vzniku rizika, že dojde ke zdvojenému poskytnutí podpory projektu (projektům), a to zohledněním skutečných či odhadovaných nákladů a výnosů. Tyto náklady a výnosy by měly být zohledněny pouze do té míry, do níž byly naplánovány s cílem pokrýt příslušné náklady, a měly by se co nejvíce vztahovat k danému projektu (daným projektům). Zohledňuje-li žádost o investice výnosy mimo hranice dotčeného členského státu, měly by vnitrostátní regulační orgány s dotčenými provozovateli přenosových soustav konzultovat konkrétní analýzu nákladů a přínosů týkající se daného projektu.

(38)

Stávající právo vnitřního trhu s energií vyžaduje, aby sazby za přístup k elektrickým a plynárenským sítím poskytovaly vhodné investiční pobídky. Při uplatňování práva vnitřního trhu s energií by vnitrostátní regulační orgány měly zajistit stabilní a předvídatelný regulační rámec, jehož součástí budou pobídky pro projekty společného zájmu včetně dlouhodobých pobídek, které budou přiměřené úrovni zvláštních rizik daného projektu. To platí zejména pro inovační přenosové technologie elektřiny za účelem rozsáhlé integrace energie z obnovitelných zdrojů, distribuovaných zdrojů energie a reakcí na poptávku do propojených sítí a u infrastruktury pro přepravu zemního plynu, která trhu nabízí kapacitu předem nebo další pružnost za účelem krátkodobého obchodování či záložních dodávek v případě jejich narušení.

(39)

Toto nařízení se uplatňuje pouze na udělování povolení projektům společného zájmu ve smyslu vymezeném v tomto nařízení, veřejnou účast na těchto projektech a jejich regulační ošetření. Členské státy nicméně mohou prostřednictvím vlastních právních předpisů uplatňovat stejná nebo podobná pravidla na jiné projekty, které nemají status projektů společného zájmu ve smyslu tohoto nařízení. Pokud se jedná o regulační pobídky, mohou členské státy prostřednictvím vlastních právních předpisů uplatňovat stejná nebo podobná pravidla na projekty společného zájmu spadající do kategorie skladování elektřiny.

(40)

Členské státy, které doposud nezavedly právní status projektu nejvyššího možného národního významu, který lze přidělit projektům energetické infrastruktury v rámci povolovacích postupů, by měly zvážit zavedení tohoto statusu, a obzvláště pak vyhodnotit, zda by to vedlo k urychlení povolovacího postupu.

(41)

Evropský energetický program pro hospodářské oživení (EEPR) zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 (19) prokázal přidanou hodnotu posílení pákového efektu soukromého financování prostřednictvím rozsáhlé finanční podpory EU při realizaci projektů evropského významu. Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 uznala, že některé projekty energetické infrastruktury mohou vyžadovat omezené množství veřejných financí za účelem dosažení rovnováhy se soukromými zdroji. S ohledem na hospodářskou a finanční krizi a rozpočtová omezení by v rámci příštího víceletého finančního rámce měla být vypracována cílená podpora prostřednictvím grantů a finančních nástrojů, která přiláká nové investory do prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury s minimálním příspěvkem z rozpočtu Evropské unie. Příslušná opatření by měla čerpat ze zkušeností získaných během pilotní fáze po zavedení projektových dluhopisů, jejichž prostřednictvím jsou projekty v oblasti infrastruktury financovány.

(42)

Projekty společného zájmu v oblasti elektřiny, zemního plynu a oxidu uhličitého by měly být způsobilé pro přidělení finanční pomoci Unie v případě studií a za určitých podmínek i v případě prací, jakmile se toto financování stane dostupným v rámci příslušného nařízení o nástroji pro propojení Evropy, a to buď ve formě grantů nebo v podobě inovativních finančních nástrojů. Tento postup zajistí cílenou podporu projektů společného zájmu, které nejsou životaschopné v rámci stávajícího regulačního rámce a tržních podmínek. Je důležité předejít tomu, aby zejména mezi projekty, které přispívají k realizaci téhož prioritního koridoru Unie, docházelo k narušování podmínek hospodářské soutěže. Tato finanční pomoc by měla zajistit potřebnou součinnost se strukturálními fondy, které budou financovat inteligentní energetické rozvodné sítě místního nebo regionálního významu. Na investice do projektů společného zájmu se uplatňuje logická rovnice o třech stupních. Zaprvé, trh by měl mít při investování přednost. Zadruhé, neučiní-li příslušné investice trh, je třeba přezkoumat regulační řešení, a je-li to nezbytné, příslušný regulační rámec by měl být přizpůsoben a mělo by být zajištěno řádné uplatňování příslušného regulačního rámce. Zatřetí, nejsou-li první dva kroky dostatečné pro přilákání nezbytných investic do projektů společného zájmu, mohla by být poskytnuta finanční podpora Unie, pokud daný projekt společného zájmu splňuje platná kritéria způsobilosti.

(43)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž rozvoje a interoperability transevropských energetických sítí a připojení k nim, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(44)

Nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(45)

Rozhodnutí č. 1364/2006/ES by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví hlavní směry pro včasný rozvoj a interoperabilitu prioritních koridorů a oblastí transevropské energetické infrastruktury stanovených v příloze I (dále jen „prioritní koridory a oblasti energetické infrastruktury“).

2.   Toto nařízení zejména:

a)

upravuje určování projektů společného zájmu nezbytných pro zavedení prioritních koridorů a oblastí, které spadají do kategorií energetické infrastruktury v oblasti elektřiny, zemního plynu, ropy a oxidu uhličitého stanovených v příloze II (dále jen „kategorie energetické infrastruktury“);

b)

usnadňuje včasné provádění projektů společného zájmu racionalizací, užší koordinací a urychlením povolovacího postupu a zvyšováním účasti veřejnosti;

c)

stanoví pravidla a rámcové pokyny pro přeshraniční přidělování nákladů a pobídek spojených s riziky u projektů společného zájmu;

d)

určuje podmínky pro způsobilost projektů společného zájmu z hlediska finanční pomoci Unie.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se kromě definic uvedených ve směrnicích 2009/28/ES, 2009/72/ES a 2009/73/ES a v nařízeních (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 použijí tyto definice:

1)

„energetickou infrastrukturou“ se rozumí jakékoli fyzické zařízení nebo nástroj spadající do kategorií energetické infrastruktury nacházející se v Evropské unii nebo propojující EU a jednu nebo více třetích zemí;

2)

„komplexním rozhodnutím“ se rozumí rozhodnutí nebo soubor rozhodnutí orgánu či orgánů členského státu, s výjimkou soudů či jiných soudních orgánů, které určují, zda má být předkladateli projektu uděleno povolení pro výstavbu energetické infrastruktury nebo pro realizaci projektu, aniž jsou dotčena jakákoli rozhodnutí přijatá v souvislosti se správním odvolacím řízením;

3)

„projektem“ se rozumí jedno nebo více vedení, potrubí, zařízení, vybavení nebo instalací spadající do kategorií energetické infrastruktury;

4)

„projektem společného zájmu“ se rozumí projekt, který je nezbytný pro realizaci prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury stanovených v příloze I a který je uveden na unijním seznamu projektů společného zájmu uvedeném v článku 3;

5)

„zúženým místem energetické infrastruktury“ se rozumí omezení fyzických toků v určitém energetickém systému, které je způsobeno nedostatečnou přenosovou kapacitou, což zahrnuje mj. absenci infrastruktury;

6)

„předkladatelem projektu“ se rozumí:

a)

provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy či jiný provozovatel nebo investor rozvíjející projekt společného zájmu;

b)

existuje-li několik provozovatelů přenosové soustavy nebo provozovatelů distribuční soustavy či jiných provozovatelů nebo investorů či jejich skupiny, osoba s právní subjektivitou podle platného vnitrostátního práva, která byla určena na základě smluvního ujednání mezi nimi a která je způsobilá převzít zákonné povinnosti a finanční odpovědnost za strany smluvního ujednání;

7)

„inteligentní sítí“ se rozumí elektrická síť, která může nákladově efektivně zohlednit chování a akce všech uživatelů na ni napojených, včetně výrobců, spotřebitelů a těch, kteří elektřinu vyrábějí i spotřebovávají, k zajištění ekonomicky efektivní udržitelné elektrické soustavy s malými ztrátami a vysokou úrovní jakosti a bezpečnosti dodávek a zabezpečení;

8)

„pracemi“ se rozumí nákup, dodávka a zavedení součástí, systémů a služeb včetně softwaru, provádění rozvojových, stavebních a instalačních činností v souvislosti s projektem, přejímka zařízení a zahájení projektu;

9)

„studiemi“ se rozumí činnosti potřebné pro přípravu provádění projektu, např. přípravné studie, studie proveditelnosti, hodnotící, ověřovací a validační studie, včetně softwaru, a jakákoli jiná technická podpůrná opatření, včetně opatření předcházejících úplnému definování a vypracování projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako jsou obhlídky příslušných areálů a příprava finančního balíčku;

10)

„vnitrostátním regulačním orgánem“ se rozumí vnitrostátní regulační orgán určený v souladu s čl. 35 odst. 1 směrnice 2009/72/ES nebo čl. 39 odst. 1 směrnice 2009/73/ES;

11)

„uvedení do provozu“ odkazuje na proces uvádění určitého projektu do provozu poté, co byl vybudován.

KAPITOLA II

PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU

Článek 3

Unijní seznam projektů společného zájmu

1.   Tímto nařízením se zřizuje dvanáct regionálních skupin (dále jen „skupiny“) vymezených v příloze III části 1. Členství v každé skupině vychází z každého prioritního koridoru a oblasti a jejich příslušného zeměpisného pokrytí stanoveného v příloze I. Rozhodovací pravomoci ve skupinách přísluší členským státům a Komisi, která je pro tyto účely dále označována za rozhodovací orgán skupin.

2.   Každá skupina přijme svůj jednací řád s přihlédnutím k ustanovením přílohy III.

3.   Rozhodovací orgán každé skupiny přijme regionální seznam navrhovaných projektů společného zájmu, vypracovaný postupem stanoveným v příloze III části 2 podle přínosu každého projektu k zavádění prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury a podle toho, jak splňují kritéria stanovená v článku 4.

Při vypracovávání regionálního seznamu skupinou:

a)

každý jednotlivý návrh projektu společného zájmu vyžaduje souhlas členských států, na jejichž území se projekt vztahuje; pokud určitý členský stát rozhodne, že neposkytne svůj souhlas, řádně svůj postoj odůvodní dotčené skupině;

b)

se zohlední poradenství poskytnuté Komisí, které se zaměřuje na to, aby celkový počet projektů společného zájmu zůstal zvládnutelným.

4.   Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví unijní seznam projektů společného zájmu (dále jen „seznam Unie“), aniž je dotčen čl. 172 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Tento seznam Unie je přijat v podobě přílohy tohoto nařízení.

Při výkonu své pravomoci Komise zajistí, aby byl tento seznam Unie přijímán každé dva roky, a to na základě regionálních seznamů přijatých rozhodovacími orgány skupin podle oddílu 1 čl. 2 přílohy III postupem stanoveným v odstavci 3 tohoto článku.

První seznam Unie se přijme do 30. září 2013.

5.   Při přijímání seznamu Unie na základě seznamů regionálních Komise:

a)

zajistí, aby uváděl pouze ty projekty, které splňují kritéria uvedená v článku 4;

b)

zajistí přeshraniční soudržnost, přičemž zohlední stanovisko Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“) uvedené v příloze III oddíle 2 bodu 12;

c)

zohlední případná stanoviska členských států uvedená v příloze III oddíle 2 bodu 9 a

d)

se zaměřuje na to, aby zůstal celkový počet projektů společného zájmu na seznamu Unie zvládnutelným.

6.   Projekty společného zájmu zařazené na seznam Unie podle odstavce 4 tohoto článku se stanou nedílnou součástí příslušných regionálních investičních plánů podle článku 12 nařízení (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 a příslušných národních desetiletých plánů rozvoje sítě podle článku 22 směrnic 2009/72/ES a 2009/73/ES a podle potřeby i dalších relevantních národních plánů infrastruktury. Těmto projektům je udělena nejvyšší možná priorita v rámci každého z těchto plánů.

Článek 4

Kritéria pro projekty společného zájmu

1.   Projekty společného zájmu splňují tato obecná kritéria:

a)

projekt je nezbytný pro zavedení nejméně jednoho z prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury;

b)

potenciální celkový přínos projektu hodnoceného podle příslušných kritérií uvedených v odstavci 2 převažuje nad jeho náklady, a to i v dlouhodobějším horizontu, a

c)

projekt splňuje alespoň jedno z těchto kritérií:

i)

týká se alespoň dvou členských států, a to tak, že přímo překračuje hranice dvou nebo více členských států,

ii)

nachází se na území jednoho členského státu a má výrazný přeshraniční dopad, jak je stanoveno v příloze IV bodě 1,

iii)

překračuje hranice nejméně jednoho členského státu se zemí Evropského hospodářského prostoru.

2.   Na projekty společného zájmu spadající do zvláštních kategorií energetické infrastruktury se vztahují tato zvláštní kritéria:

a)

pokud jde o projekty přenosu a skladování elektřiny spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 1 písm. a) až d), bude projekt významně přispívat alespoň k jednomu z těchto zvláštních kritérií:

i)

integrace trhu, mj. odstraněním izolovanosti nejméně jednoho členského státu a omezením počtu zúžených míst energetické infrastruktury, hospodářská soutěž a pružnost systému,

ii)

udržitelnost, mj. prostřednictvím integrace energie z obnovitelných zdrojů do sítě a přenosem energie z obnovitelných zdrojů do hlavních míst spotřeby a úložišť,

iii)

zabezpečení dodávek, mj. prostřednictvím interoperability, vhodných propojení a bezpečného a spolehlivého provozu systému;

b)

pokud jde o projekty v oblasti zemního plynu spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 2, bude projekt významně přispívat alespoň k jednomu z těchto zvláštních kritérií:

i)

integrace trhu, mj. odstraněním izolovanosti nejméně jednoho členského státu a omezením počtu zúžených míst energetické infrastruktury, interoperabilita a pružnost systému,

ii)

bezpečnost dodávek energie, mj. prostřednictvím vhodných propojení a diverzifikace zdrojů dodávek, partnerů a tras,

iii)

hospodářská soutěž, mj. prostřednictvím diverzifikace zdrojů dodávek, partnerů a tras,

iv)

udržitelnost, mj. prostřednictvím snižování objemu emisí, podpory nepravidelně vyráběné elektřiny z obnovitelných zdrojů a větším využíváním plynu z obnovitelných zdrojů;

c)

pokud jde o projekty inteligentních elektrických sítí spadající do kategorie energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 1 písm. e), bude projekt významně přispívat ke každému z těchto specifických kritérií:

i)

integrace a zapojení uživatelů sítě s novými požadavky s ohledem na jejich nabídku elektřiny a poptávku po ní,

ii)

účinnost a interoperabilita přenosu a distribuce elektřiny v každodenním provozu sítě,

iii)

zabezpečení sítě, řízení systému a kvalita dodávek,

iv)

optimální plánování budoucích nákladově efektivních investic do sítí,

v)

fungování trhu a služby zákazníkům,

vi)

zapojení uživatelů do řízení jejich spotřeby energie;

d)

pokud jde o projekty přepravy ropy spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 3, bude projekt významně přispívat ke každému z těchto specifických kritérií:

i)

zabezpečení dodávek energie snižující závislost na jednom zásobovacím zdroji nebo trase,

ii)

efektivní a udržitelné využívání zdrojů prostřednictvím snižování environmentálních rizik,

iii)

interoperabilita;

e)

pokud jde o projekty přepravy oxidu uhličitého spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 4, bude projekt významně přispívat ke každému z těchto specifických kritérií:

i)

zamezení emisím oxidu uhličitého při zachování bezpečnosti dodávek energie,

ii)

zvýšení odolnosti a bezpečnosti přepravy oxidu uhličitého,

iii)

efektivní využívání zdrojů na základě připojení více zdrojů a úložišť oxidu uhličitého přes společnou infrastrukturu a minimalizace environmentální zátěže a rizik.

3.   Pokud jde o projekty spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodech 1 až 3, jsou kritéria uvedená v tomto článku posuzována v souladu s ukazateli stanovenými v příloze IV bodech 2 až 5.

4.   Aby bylo usnadněno hodnocení všech projektů, které by mohly být způsobilé jakožto projekty společného zájmu a které by mohly být zařazeny na regionální seznam, vyhodnotí každá skupina transparentním a objektivním způsobem přínos každého projektu k realizaci téhož prioritního koridoru nebo oblasti. Každá skupina vymezí svou metodu hodnocení na základě celkového přínosu ke splnění kritérií uvedených v odstavci 2; toto hodnocení povede k seřazení projektů pro interní použití v rámci skupiny. Ani regionální seznam ani seznam Unie nebudou obsahovat žádné řazení a řazení nebude použito ani pro žádný jiný účel, s výjimkou účelu uvedeného v příloze III oddíle 2 bodu 14.

Při hodnocení projektů dále každá skupina řádně přihlédne k:

a)

naléhavosti každého navrhovaného projektu z hlediska plnění cílů energetické politiky Unie, jimiž je integrace trhu, mj. prostřednictvím odstranění izolovanosti nejméně jednoho členského státu a hospodářské soutěže, a udržitelnost a bezpečnost dodávek energie;

b)

počtu členských států, kterých se každý projekt dotkne, přičemž se zaručí rovnost příležitostí pro projekty týkající se okrajových členských států;

c)

přínosu každého projektu k územní soudržnosti a

d)

jejich komplementaritě s ohledem na ostatní navrhované projekty.

U projektů inteligentních sítí, které spadají do kategorie stanovené v příloze II bodě 1 písm. e), se bude řazení týkat projektů, které se dotýkají dvou stejných členských států, a náležitou pozornost je třeba věnovat rovněž počtu uživatelů, jež projekt ovlivní, roční spotřebě energie a podílu energie z jiných než nastavitelných zdrojů v oblasti pokryté těmito uživateli.

Článek 5

Provádění a sledování

1.   Předkladatelé projektů vypracují pro projekty společného zájmu prováděcí plán včetně časového harmonogramu pro:

a)

studie udržitelnosti a přípravné studie;

b)

schválení vnitrostátními regulačními orgány nebo jakýmkoli jiným příslušným orgánem;

c)

výstavbu a uvedení do provozu a

d)

harmonogram udělení povolení podle čl. 10 odst. 4 písm. b).

2.   Provozovatelé přenosových soustav, provozovatelé distribučních soustav a jiní provozovatelé vzájemně spolupracují, aby usnadnili realizaci projektů společného zájmu ve své oblasti.

3.   Agentura a dotčené skupiny sledují pokrok dosažený při uskutečňování projektů společného zájmu a v případě potřeby vydávají doporučení s cílem usnadnit realizaci projektů společného zájmu. Skupiny si mohou vyžádat další informace v souladu s odstavci 4, 5 a 6, svolávat jednání s příslušnými stranami a vybízet Komisi k ověření poskytnutých informací na místě.

4.   Do 31. března každého roku následujícího po roce zařazení projektu společného zájmu na seznam Unie podle článku 3 předloží předkladatelé projektů výroční zprávu, a to u projektů spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2 příslušnému orgánu uvedenému v článku 8 a buď agentuře nebo, u projektů spadajících do kategorií uvedených v příloze II bodech 3 a 4, příslušné skupině. Tato zpráva podrobně pojedná o:

a)

pokroku dosaženém v oblasti rozvoje a výstavby projektu a jeho uvedení do provozu, zejména s ohledem na postupy při udělování povolení a konzultacích;

b)

případných zpožděních oproti prováděcímu plánu, důvodech takových zpoždění a dalších obtížích;

c)

ve vhodných případech revidovaném plánu zaměřeném na překonání zpoždění.

5.   Do tří měsíců od obdržení výroční zprávy uvedené v odstavci 4 tohoto článku předloží agentura skupinám souhrnnou zprávu o projektech společného zájmu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2, ve které zhodnotí dosažený pokrok a předloží případně doporučení vedoucí k nápravě zpoždění a obtíží. Tato konsolidovaná zpráva rovněž v souladu s čl. 6 odst. 8 a 9 nařízení (ES) č. 713/2009 vyhodnotí, zda dochází k důslednému uplatňování celounijních plánů rozvoje sítě s ohledem na prioritní koridory a oblasti energetické infrastruktury.

6.   Dotčené příslušné orgány uvedené v článku 8 k předloží příslušné skupině zprávu o pokroku a případném zpoždění při provádění projektů společného zájmu nacházejících se na jejich území, pokud se jedná o proces udělování povolení, a o důvodech případných zpoždění.

7.   Pokud se uvedení projektu společného zájmu do provozu opozdí oproti prováděcímu plánu, s výjimkou převažujících důvodů, za něž předkladatel projektu nenese odpovědnost, pak:

a)

pokud jsou opatření uvedená v čl. 22 odst. 7 písm. a), b) nebo c) směrnice 2009/72/ES a 2009/73/ES použitelná podle příslušných vnitrostátních právních předpisů, zajistí vnitrostátní regulační orgány uskutečnění investice;

b)

pokud opatření vnitrostátních regulačních orgánů podle písmene a) nejsou použitelná, předkladatel projektu vybere třetí stranu, která bude projekt financovat nebo realizovat, a to úplně nebo zčásti; předkladatel projektu tak učiní předtím, než prodleva oproti datu uvedení do provozu obsaženém v prováděcím plánu překročí dva roky;

c)

pokud není vybrána třetí strana v souladu s písmenem b), jmenuje členský stát nebo, pokud tak členský stát stanovil, vnitrostátní regulační orgán do dvou měsíců od uplynutí lhůty uvedené v písmenu b) třetí stranu, která bude financovat nebo realizovat projekt a kterou předkladatel projektu akceptuje;

d)

pokud je zpoždění oproti datu uvedení do provozu uvedenému v prováděcím plánu delší než dva roky a dva měsíce, může Komise – za předpokladu, že s tím dotčené členské státy souhlasí a plně s ní spolupracují – vyhlásit výzvu k předkládání návrhů na výstavbu projektu podle dohodnuté časové osy otevřenou pro všechny třetí strany schopné stát se předkladatelem projektů;

e)

pokud se použijí písmena c) nebo d), poskytne provozovatel soustavy, v jehož oblasti se investice nachází, provozovatelům nebo investorům uskutečňujícím investici nebo třetí straně veškeré informace nutné pro uskutečnění investice, připojí nová aktiva k přenosové síti a obecně vyvine co největší úsilí na usnadnění uskutečnění investice a bezpečného, spolehlivého a účinného provozu a údržby projektu společného zájmu.

8.   Projekt společného zájmu může být odstraněn ze seznamu Unie v souladu s postupem stanoveným v čl. 3 odst. 4, pokud bylo jeho zařazení na tento seznam založeno na nesprávných informacích, které byly rozhodujícím faktorem pro toto zařazení, nebo pokud nevyhovuje stávajícímu právu Unie.

9.   Projekty, které již nejsou na seznamu Unie, ztrácejí veškerá práva a povinnosti spojené se statusem projektu společného zájmu na základě tohoto nařízení.

Projekt, který již není uveden na seznamu Unie, avšak příslušný orgán již u něj přijal k přezkoumání příslušnou dokumentaci k žádosti, si zachovává práva a povinnosti vyplývající z kapitoly III, s výjimkou případů, kdy již projekt není na seznamu z důvodů uvedených v odstavci 8.

10.   Tímto článkem není dotčena jakákoli finanční pomoc Unie poskytnutá projektu společného zájmu před jeho vyřazením ze seznamu Unie.

Článek 6

Evropští koordinátoři

1.   Nastanou-li při realizaci projektu společného zájmu závažné obtíže, může Komise po dohodě s příslušnými členskými státy jmenovat evropského koordinátora na dobu až jednoho roku; toto období lze dvakrát prodloužit.

2.   Evropský koordinátor:

a)

podporuje projekty, pro které byl jmenován evropským koordinátorem, a přeshraniční dialog mezi předkladateli projektů a všemi dotčenými zúčastněnými stranami;

b)

pomáhá všem stranám podle potřeby při konzultacích s dotčenými zúčastněnými stranami a při získávání nezbytných povolení pro projekty;

c)

ve vhodných případech radí předkladatelům projektů v otázkách jeho financování;

d)

zajistí odpovídající podporu a strategické řízení ze strany dotčených členských států při přípravě a provádění projektů;

e)

předkládá každoročně, a ve vhodných případech rovněž po dokončení svého mandátu, Komisi zprávu o pokroku projektu (projektů) a o jakýchkoli obtížích a překážkách, které by mohly významně oddálit datum uvedení projektů do provozu. Komise tuto zprávu předá Evropskému parlamentu a dotčeným skupinám.

3.   Evropský koordinátor je vybírán na základě svých zkušeností se specifickými úkoly, které mu budou v rámci dotčených projektů přiděleny.

4.   Rozhodnutí o jmenování evropského koordinátora stanoví podmínky s podrobným vymezením doby trvání mandátu, specifických úkolů a termínů a příslušné metodiky, kterou je třeba dodržovat. Úsilí vynaložené na koordinaci je přiměřené složitosti projektu (projektů) a odhadovaným nákladům na projekty.

5.   Dotyčné členské státy v plné míře spolupracují s evropským koordinátorem při plnění úkolů uvedených v odstavcích 2 a 4.

KAPITOLA III

UDĚLOVÁNÍ POVOLENÍ A ÚČAST VEŘEJNOSTI

Článek 7

„Prioritní status“ projektů společného zájmu

1.   Přijetí seznamu Unie určuje pro účely veškerých rozhodnutí vydaných v průběhu procesu udělování povolení nezbytnost těchto projektů z hlediska energetické politiky, bez ohledu na přesné umístění, trasu či technologii projektu.

2.   Za účelem zajištění účinného administrativního zpracování dokumentace žádostí týkajících se projektů společného zájmu zajistí předkladatelé projektů a všechny dotčené orgány, aby byla tato dokumentace vyřízena nejrychlejším možným způsobem slučujícím se se zákonem.

3.   Existuje-li takový status ve vnitrostátním právu, je projektům společného zájmu přiděleno postavení nejvyššího možného národního významu a při povolovacích postupech, včetně územního plánovaní, pokud tak stanoví vnitrostátní právo, a posuzování dopadů na životní prostředí v rámci těchto postupů, je s nimi jako s takovými nakládáno, a to v takovém případě a do takové míry, do níž je toto nakládání určeno vnitrostátním právem platným pro příslušný typ energetické infrastruktury.

4.   Do 16. srpna 2013 vydá Komise nezávazné pokyny podporující členské státy při vymezování a provádění přiměřených legislativních a nelegislativních opatření s cílem racionalizovat a zajišťovat soudržné uplatňování postupů posuzování vlivů na životní prostředí vyžadovaných pro projekty společného zájmu podle práva Unie.

5.   Členské státy při řádném zohlednění pokynů uvedených v odstavci 4 vyhodnotí, která opatření je možné uplatnit s cílem racionalizovat postupy posuzování vlivů na životní prostředí a zajistit jejich soudržné uplatňování, a informují Komisi o výsledku tohoto procesu.

6.   Do devíti měsíců od data vydání pokynů uvedených v odstavci 4 přijmou členské státy nelegislativní opatření, která určily v odstavci 5.

7.   Do 24 měsíců od data vydání pokynů uvedených v odstavci 4 provedou členské státy legislativní opatření, které určily podle odstavce 5. Těmito opatřeními nejsou dotčeny povinnosti vyplývající z práva Unie.

8.   V souvislosti s důsledky pro životní prostředí, kterými se zabývá čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS a čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60/ES, jsou projekty společného zájmu považovány z hlediska energetické politiky za projekty ve veřejném zájmu a lze je považovat za projekty v „převažujícím veřejném zájmu“ za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky uvedené v těchto směrnicích.

Je-li v souladu se směrnicí 92/43/EHS vyžadováno stanovisko Komise, Komise a příslušný orgán uvedený v článku 9 tohoto nařízení zajistí, aby rozhodnutí týkající se převažujícího veřejného zájmu projektu bylo přijato ve lhůtě uvedené v čl. 10 odst. 1 tohoto nařízení.

Článek 8

Organizace procesu udělování povolení

1.   Do 16. listopadu 2013 určí každý členský stát jeden vnitrostátní příslušný orgán, který odpovídá za usnadňování a koordinaci procesu udělování povolení pro projekty společného zájmu.

2.   U projektu společného zájmu nebo konkrétní kategorie projektů společného zájmu mohou být odpovědnost příslušného orgánu uvedeného v odstavci 1 nebo související úkoly přeneseny na jiný orgán, nebo mohou být jiným orgánem vykonány, a to za předpokladu, že:

a)

příslušný orgán informuje Komisi o tomto přenesení a informace o něm je zveřejněna buď příslušným orgánem, nebo předkladatelem projektu na internetové stránce uvedené v čl. 9 odst. 7;

b)

pouze jeden orgán je odpovědný za projekt společného zájmu, je jediným kontaktním místem pro předkladatele projektu v procesu vedoucímu ke komplexnímu rozhodnutí pro daný projekt společného zájmu a koordinuje předkládání veškerých příslušných dokumentů a informací.

Příslušný orgán si může ponechat odpovědnost za stanovení časových lhůt, aniž by tím byly dotčeny časové lhůty stanovené v souladu s článkem 10.

3.   Aniž jsou dotčeny příslušné požadavky podle mezinárodního práva a práva Unie, příslušný orgán přijme opatření pro usnadnění vydání komplexního rozhodnutí. Komplexní rozhodnutí se vydává ve lhůtě uvedené v čl. 10 odst. 1 a 2 a podle jednoho z následujících systémů:

a)   integrovaný systém: komplexní rozhodnutí, které vydá příslušný orgán, je jediným právně závazným rozhodnutím vyplývajícím ze zákonného postupu udělování povolení. Jsou-li projektem dotčeny další orgány, mohou v souladu s vnitrostátním právem vyjádřit svůj názor ve formě vstupu do daného řízení a příslušný orgán ho vezme v úvahu;

b)   koordinovaný systém: komplexní rozhodnutí zahrnuje více jednotlivých právně závazných rozhodnutí vydaných několika dotčenými orgány, jež jsou koordinovány příslušným orgánem. Příslušný orgán může zřídit pracovní skupinu, v níž jsou zastoupeny všechny dotčené orgány, s cílem vypracovat harmonogram udělování povolení v souladu s čl. 10 odst. 4 písm. b) a sledovat a koordinovat jeho provádění. Příslušný orgán na základě konzultací s dalšími dotčenými orgány, případně v souladu s vnitrostátním právem a aniž by byly dotčeny časové lhůty stanovené v souladu s článkem 10, stanoví pro každý jednotlivý případ přiměřenou časovou lhůtu, během níž jsou vydána jednotlivá rozhodnutí. Příslušný orgán může přijmout jednotlivé rozhodnutí v zastoupení jiného dotčeného vnitrostátního orgánu, pokud tento orgán nevydá toto rozhodnutí ve stanovené lhůtě a pokud není toto zpoždění dostatečně odůvodněno; pokud tak stanoví vnitrostátní právo a v rozsahu, který je v souladu s právem Unie, může se příslušný orgán domnívat, že jiný vnitrostátní dotčený orgán buď projekt schválil nebo zamítl, pokud rozhodnutí daného orgánu není vydáno ve stanovené lhůtě. Pokud tak stanoví vnitrostátní právo, může příslušný orgán jednotlivé rozhodnutí jiného vnitrostátního orgánu změnit, domnívá-li se, že rozhodnutí není dostatečně podloženo základními podklady předloženými vnitrostátním dotčeným orgánem; příslušný orgán v takovém případě zajistí dodržování příslušných požadavků podle mezinárodního práva a práva Unie a své rozhodnutí řádně odůvodní;

c)   systém spolupráce: přijetí komplexního rozhodnutí koordinuje příslušný orgán. Příslušný orgán na základě konzultací s dalšími dotčenými orgány, případně v souladu s vnitrostátním právem a aniž by byly dotčeny časové lhůty stanovené v souladu s článkem 10, stanoví pro každé jednotlivé rozhodnutí přiměřenou časovou lhůtu, během níž jsou vydána jednotlivá rozhodnutí. Sleduje dodržování časových lhůt dotčenými orgány.

Pokud dotčený orgán nepředpokládá, že toto jednotlivé rozhodnutí vydá ve stanovené lhůtě, neprodleně informuje příslušný orgán a zpoždění odůvodní. Následně příslušný orgán znovu stanoví lhůtu, ve které musí být dané jednotlivé rozhodnutí vydáno, přičemž stále dodržuje celkové lhůty stanovené v souladu s článkem 10.

S uznáním vnitrostátních specifik v plánování a povolovacích postupech mohou členské státy volit mezi třemi systémy uvedenými v prvním pododstavci písm. a), b) a c) s cílem usnadnit a koordinovat své postupy a zvolí provedení nejúčinnějšího systému. Pokud zvolí členský stát systém spolupráce, uvědomí Komisi o důvodech své volby. Komise provede hodnocení účinnosti systémů ve zprávě uvedeného v článku 17.

4.   Členské státy mohou použít systémy, které jsou odlišné od systémů uvedených v odstavci 3, na projekty společného zájmu, a to jak na souši, tak i na moři.

5.   Pokud projekt společného zájmu vyžaduje, aby bylo rozhodnutí přijato ve dvou nebo více členských státech, přijmou relevantní příslušné orgány veškerá nezbytná opatření umožňující jejich vzájemnou účinnou a efektivní spolupráci a koordinaci včetně, pokud jde o ustanovení uvedená v čl. 10 odst. 4. Členské státy usilují o zajištění společných postupů, zejména pokud jde o posouzení dopadů na životní prostředí.

Článek 9

Průhlednost a účast veřejnosti

1.   Do 16. května 2014 je členský stát nebo příslušný orgán, případně ve spolupráci s jinými dotčenými orgány, povinen zveřejnit příručku postupů upravujících proces udělování povolení, který se vztahuje na projekty společného zájmu. Tato příručka je podle potřeby aktualizována a zpřístupněna veřejnosti. Příručka obsahuje alespoň informace specifikované v příloze VI bodě 1. Příručka není právně závazná, ale může odkazovat na příslušné právní předpisy nebo je citovat.

2.   Aniž jsou dotčeny jakékoli požadavky podle Aarhuské úmluvy, úmluvy z Espoo a příslušného práva Unie, dodržují všechny strany, které se podílejí na procesu udělování povolení, zásady pro účast veřejnosti stanovené v příloze VI bodě 3.

3.   Předkladatel projektu v orientační lhůtě tří měsíců od zahájení procesu udělování povolení podle článku 10 odst. 1 písm. a) vypracuje a předloží příslušnému orgánu koncepci účasti veřejnosti v návaznosti na proces nastíněný v příručce uvedené v odstavci 1 a v souladu s obecnými zásadami uvedenými v příloze VI. Příslušný orgán požaduje úpravy, nebo koncepci účasti veřejnosti schválí do tří měsíců; v takovém případě příslušný orgán uváží jakoukoli formu účasti veřejnosti a konzultací s ní, které se uskuteční před zahájením procesu udělování povolení, v rozsahu, v němž taková účast a konzultace veřejnosti splňují požadavky tohoto článku.

Pokud má předkladatel projektu v úmyslu provést podstatné změny ve schválené koncepci, informuje o tom příslušný orgán. V takovém případě může příslušný orgán požadovat úpravy.

4.   Předkladatel projektu, případně příslušný orgán, pokud tak stanoví vnitrostátní právo, uskuteční před podáním konečné a kompletní dokumentace žádosti příslušnému orgánu podle článku 10 odst. 1 písm. a) alespoň jednu veřejnou konzultaci. Tím není dotčena jakákoli veřejná konzultace, jež má být uskutečněna po předložení žádosti o povolení podle čl. 6 odst. 2 směrnice 2011/92/EU. Veřejná konzultace informuje zúčastněné strany uvedené v příloze VI bodě 3 písm. a) o daném projektu v rané fázi a pomůže určit nejvhodnější umístění nebo dráhu a příslušné otázky, které bude třeba v dokumentaci žádosti řešit. Minimální požadavky na tyto veřejné konzultace jsou specifikovány v příloze VI bodě 5.

Předkladatel projektu vypracuje před podáním dokumentace žádosti zprávu shrnující výsledky činností souvisejících s účastí veřejnosti, včetně činností, které se uskutečnily před zahájením procesu udělování povolení. Tuto zprávu předloží předkladatel projektu společně s dokumentací žádosti příslušnému orgánu. V komplexním rozhodnutí je třeba tyto výsledky řádně zohlednit.

5.   U projektů přesahujících hranice dvou nebo více členských států se veřejné konzultace podle odstavce 4 v každém z dotčených členských států uskuteční do dvou měsíců ode dne, kdy byla zahájena první veřejná konzultace.

6.   U projektů s pravděpodobnými významnými nepříznivými přeshraničními dopady v jednom nebo více sousedících členských státech, kde je použitelný článek 7 směrnice 2011/92/EU a úmluva z Espoo, jsou příslušné informace poskytnuty příslušnému orgánu sousedícího členského státu (sousedících členských států). Příslušný orgán sousedícího členského státu (sousedících členských států) uvede, případně v rámci oznamovacího postupu, zda si on nebo jakýkoli další dotčený orgán přeje podílet se na příslušných postupech veřejné konzultace.

7.   Předkladatel projektu nebo příslušný orgán, pokud to stanoví vnitrostátní právo, vytvoří a pravidelně aktualizuje internetové stránky o významné informace o projektu společného zájmu; na tyto stránky odkazují internetové stránky Komise a vyhovují požadavkům specifikovaným v příloze VI bodě 6. Obchodně citlivé informace jsou považovány za důvěrné.

Předkladatelé projektů příslušné informace rovněž zveřejní prostřednictvím dalších vhodných informačních prostředků, k nimž má veřejnost volný přístup.

Článek 10

Délka a realizace povolovacího postupu

1.   Proces udělování povolení se skládá ze dvou postupů:

a)

Postup před podáním žádosti, který zahrnuje období mezi zahájením povolovacího postupu a přijetím předložené dokumentace žádosti příslušným orgánem, proběhne v orientační době dvou let.

Tento postup zahrne vypracování veškerých zpráv o stavu životního prostředí, které má předkladatel (předkladatelé) projektu vypracovat.

Pro účely stanovení začátku povolovacího postupu zašle předkladatel (předkladatelé) projektu příslušnému orgánu dotčeného členského státu (členských států) písemné oznámení o projektu, které obsahuje dostatečně podrobný popis projektu. Nejpozději do tří měsíců od přijetí tohoto oznámení je příslušný orgán, i jménem jiných dotčených orgánů, povinen toto oznámení písemně uznat, nebo domnívá-li se, že projekt není pro zahájení povolovacího postupu dostatečně zralý, zamítnout. V případě zamítnutí příslušný orgán své rozhodnutí odůvodní i jménem dalších dotčených orgánů. Datum podpisu potvrzení o přijetí tohoto oznámení příslušným orgánem slouží jako zahájení procesu udělování povolení. Pokud se jedná o dva nebo více členských států, slouží jako datum zahájení povolovacího postupu datum posledního potvrzení o přijetí tohoto oznámení vydaného dotčeným příslušným orgánem.

b)

Zákonný povolovací postup, který zahrnuje dobu uplynulou mezi datem přijetí podané dokumentace žádosti a vydáním komplexního rozhodnutí, nepřekročí jeden rok a šest měsíců. Pokud to členské státy budou považovat za vhodné, mohou stanovit kratší časový limit.

2.   Doba trvání obou postupů uvedených v odst. 1 dohromady nepřekročí dobu tří let a šesti měsíců. Pokud se však příslušný orgán domnívá, že jedna nebo obě z těchto dvou postupů povolovacího postupu nebude dokončena před časovými lhůtami stanovenými v odstavci 1, může rozhodnout, před jejich uplynutím a v každém jednotlivém případě, prodloužit jednu nebo obě lhůty o maximálně devět měsíců pro oba postupy dohromady.

V tomto případě je příslušný orgán povinen dotčenou skupinu informovat a předložit jí opatření, která byla či mají být přijata s cílem povolovací postup co nejdříve dokončit. Skupina může požádat příslušný orgán, aby jí pravidelně podával zprávy o pokroku dosaženém v tomto směru.

3.   V členských státech, v nichž určení trasy nebo umístění, provedené výhradně pro zvláštní účel plánovaného projektu, včetně plánování zvláštních koridorů pro síťové infrastruktury, nemůže být zahrnuto do procesu vedoucímu ke komplexnímu rozhodnutí, musí být odpovídající rozhodnutí přijato v samostatné lhůtě šesti měsíců, počínaje datem předložení konečné a kompletní dokumentace žádosti předkladatelem.

V tomto případě bude prodloužená časová lhůta uvedená v odstavci 2 omezena na šest měsíců, včetně postupu stanoveného podle tohoto odstavce.

4.   Postup před podáním žádosti je složen z těchto kroků:

a)

po přijetí oznámení podle odst. 1 písm. a) je příslušný orgán povinen v úzké spolupráci s ostatními dotčenými orgány a případně na základě návrhu předkladatele projektu určit rozsah materiálů a úroveň podrobnosti informací, které má předkladatel projektu předložit v rámci dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí. Jako podklad pro toto určení slouží kontrolní seznam uvedený v příloze VI bodě 1 písm. e);

b)

příslušný orgán vypracuje v úzké spolupráci s předkladatelem projektu a s ostatními dotčenými orgány a s ohledem na výsledky činností provedených podle písmene a) podrobný harmonogram procesu udělování povolení v souladu s pokyny uvedenými v příloze VI bodě 2.

U projektů, které překročí hranice mezi dvěma nebo více členskými státy, příslušné orgány dotčených členských států vypracují společný rozpis, v němž schválí sladění svých harmonogramů;

c)

po obdržení návrhu dokumentace žádosti je příslušný orgán povinen, i jménem dalších dotčených orgánů, vyžádat si v případě potřeby od předkladatele projektu doplnění chybějících informací, které se mohou týkat pouze otázek uvedených v písmenu a). Příslušný orgán písemně potvrdí přezkum žádosti do tří měsíců od předložení chybějících informací. Požádat o dodatečné informace lze pouze tehdy, pokud je to odůvodněno novými okolnostmi.

5.   Předkladatel projektu zajistí úplnost a adekvátní kvalitu dokumentace žádosti a v rámci postupu před podáním žádosti co nejdříve požádá o stanovisko k této dokumentaci příslušný orgán. Předkladatel projektu plně spolupracuje s příslušným orgánem na dodržení lhůt a podrobného harmonogramu vymezeného v odst. 4 písm. b).

6.   Lhůtami stanovenými tímto článkem nejsou dotčeny ani povinnosti vyplývající z mezinárodního práva a práva Unie, ani správní odvolací řízení a opravné prostředky před soudem nebo jiným soudním orgánem.

KAPITOLA IV

REGULACE

Článek 11

Analýza nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři

1.   Do 16. listopadu 2013 předloží evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav členským státům, Komisi a agentuře metodiky harmonizované analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři, včetně modelování sítě a trhu, na úrovni EU u projektů společného zájmu, které spadají do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2. Tyto metodiky se použijí pro přípravu každého následujícího desetiletého plánu rozvoje sítě vyvinutého evropskou sítí provozovatelů elektrických přenosových a evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav podle článku 8 nařízení (ES) č. 714/2009 a článku 8 nařízení (ES) č. 715/2009. Tyto metodiky jsou zpracovány v souladu se zásadami stanovenými v příloze V a jsou v souladu s pravidly a ukazateli stanovenými v příloze IV.

Před předložením svých metodik uspořádají evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav rozsáhlé konzultace, jichž se zúčastní alespoň organizace zastupující všechny zúčastněné strany – a bude-li to považováno za vhodné, i samy zúčastněné strany –, vnitrostátní regulační orgány a další vnitrostátní orgány.

2.   Do tří měsíců ode dne obdržení metodik agentura poskytne členským státům a Komisi stanovisko týkající se těchto metodik a zveřejní je.

3.   Komise vydá, a členské státy mohou vydat, své stanovisko k těmto metodikám do tří měsíců od obdržení stanoviska od agentury. Stanoviska jsou předložena evropské síti provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropské síti provozovatelů plynárenských přepravních soustav.

4.   Do tří měsíců ode dne obdržení posledního stanoviska obdrženého podle odstavce 3 upraví evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav své metodiky, přičemž řádně zohlední obdržená stanoviska členských států, stanovisko Komise a stanovisko agentury a předloží je Komisi ke schválení.

5.   Do dvou týdnů od schválení Komisí zveřejní evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav příslušné metodiky na svých internetových stránkách. Na vyžádání jsou povinni poskytnout Komisi a agentuře příslušné soubory vstupních dat uvedené v příloze V bodě 1 a další příslušné údaje o síti, zatížení toku a trhu v dostatečně přesné podobě podle vnitrostátního práva a příslušných dohod o mlčenlivosti. Údaje jsou platné k datu žádosti. Komise a agentura zajistí zachování důvěrnosti obdržených údajů v řadách vlastních i v řadách osob, které pro ně na základě těchto údajů provádějí analýzy.

6.   Tyto metodiky jsou pravidelně aktualizovány a zdokonalovány v souladu s odstavci 1 až 5. Agentura může z vlastní iniciativy nebo na základě řádně odůvodněné žádosti vnitrostátních regulačních orgánů nebo zúčastněných stran a po formální konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny příslušné zúčastněné strany a s Komisí o tyto aktualizace a zdokonalení požádat na základě řádného odůvodnění a v řádné lhůtě. Agentura zveřejní žádosti vnitrostátních regulačních orgánů nebo zúčastněných stran a všechny příslušné dokumenty, které nejsou citlivé z obchodního hlediska, vedoucí k žádosti agentury o aktualizaci nebo zdokonalení.

7.   Do 16. května 2015 vnitrostátní regulační orgány spolupracující v rámci agentury stanoví a zveřejní soubor ukazatelů a odpovídajících referenčních hodnot pro srovnání jednotkových investičních nákladů u srovnatelných projektů kategorií infrastruktury uvedených v příloze II bodech 1 a 2. Tyto referenční hodnoty mohou evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav použít pro analýzy nákladů a přínosů prováděné pro následující desetileté plány rozvoje sítě.

8.   Do 31. prosince 2016 předloží evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav společně s evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav Komisi a agentuře model konzistentního a propojeného trhu s elektřinou a zemním plynem a konzistentní a propojené elektrické a plynárenské sítě, který zahrnuje přenosovou a přepravní infrastrukturu i skladování elektřiny a zemního plynu a zařízení na zkapalněný zemní plyn a řeší prioritní koridory a oblasti energetické infrastruktury stanovené v příloze I a zpracované v souladu se zásadami stanovenými v příloze V. Po schválení tohoto modelu Komisí v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4 je tento model zahrnut do metodik.

Článek 12

Umožnění investic s přeshraničními dopady

1.   Efektivně vynaložené investiční náklady, které vylučují náklady na údržbu, spojené s projektem společného zájmu spadajícím do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a), b) a d) a v příloze II bodě 2 ponese příslušný provozovatel (provozovatelé) přenosové soustavy nebo předkladatelé projektu přenosové infrastruktury členského státu (členských států), na něž bude mít projekt čistý pozitivní dopad, a uhradí je v rozsahu, který nezahrnuje poplatky za překročení kapacity a jiné poplatky, uživatelé sítě prostřednictvím sazeb za přístup k síti platných v tomto nebo v těchto členských státech.

2.   U projektu společného zájmu spadajícího do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a), b) a d) a příloze II bodě 2 se použije odstavce 1 pouze tehdy, pokud alespoň jeden předkladatel projektu žádá příslušné vnitrostátní orgány, aby uplatnily tento článek na veškeré náklady na projekt nebo na části nákladů na projekt. U projektu společného zájmu spadajícího do kategorií uvedených v příloze II bodě 2 se použije odstavec 1 pouze tehdy, pokud posouzení tržní poptávky již bylo provedeno a určilo, že nelze očekávat, že efektivně vynaložené investiční náklady budou pokryty sazbami.

Má-li projekt několik předkladatelů, příslušné vnitrostátní regulační orgány bez prodlení všechny předkladatele projektu vyzvou k tomu, aby žádost o investici podali společně v souladu s odstavcem 3.

3.   U projektu společného zájmu, na který se vztahuje odstavec 1, předkladatelé projektů všechny dotčené vnitrostátní regulační orgány pravidelně informují o průběhu projektu a o nákladech a dopadech, které jsou s ním spojeny, a to alespoň jednou ročně, dokud není projekt uveden do provozu.

Jakmile takový projekt dosáhne dostatečné zralosti, předloží předkladatelé projektu, po konzultaci s provozovateli přepravních a přenosových soustav z těch členských států, na které má projekt významný čistý pozitivní dopad, žádost o investici. Tato žádost o investici obsahuje žádost o přeshraniční přidělení nákladů a je předložena všem dotčeným vnitrostátním regulačním orgánům společně s:

a)

analýzou nákladů a přínosů konkrétního projektu, která je uplatňována důsledně v souladu s metodikou vypracovanou v souladu s článkem 11 a zohledňuje přínosy přesahující hranice dotčeného členského státu,

b)

obchodním plánem hodnotícím finanční životaschopnost projektu včetně zvoleného řešení financování a u projektu společného zájmu, který spadá do kategorie uvedené v příloze II bodě 2, výsledky tržních testů, a

c)

pokud se předkladatelé projektů dohodnou, s odůvodněným návrhem na přeshraniční přidělení nákladů.

Pokud projekt předkládá více překladatelů, předloží své žádosti o investice společně.

U projektů zařazených na první seznam Unie předkladatelé projektů předloží žádosti o investice do 31. října 2013.

Při převzetí každé žádosti o investice vnitrostátní regulační orgány neprodleně předloží její kopii agentuře pro informaci.

Vnitrostátní regulační orgány a agentura zachovávají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

4.   Do šesti měsíců od data obdržení poslední žádosti o investici posledním dotčeným vnitrostátním regulačním orgánem přijmou vnitrostátní regulační orgány po konzultaci s dotčenými předkladateli projektů koordinovaná rozhodnutí o přidělení investičních nákladů, která ponese každý provozovatel soustavy v rámci uvedeného projektu, i o jejich začlenění do sazeb. Vnitrostátní regulační orgány mohou rozhodnout, že přidělí pouze část nákladů, nebo mohou rozhodnout, že rozdělí náklady v rámci balíčku několika projektů společného zájmu.

Při přidělování nákladů zohlední vnitrostátní regulační orgány skutečné nebo očekávané:

poplatky za přetížení nebo jiné poplatky,

příjmy pocházející z vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových a přepravních soustav vytvořeného podle článku 13 nařízení (ES) č. 714/2009.

Při rozhodování o přeshraničním rozdělení nákladů jsou zohledněny hospodářské, sociální a environmentální náklady a přínosy projektů v dotčených členských státech a potenciální potřeba finanční podpory.

Při rozhodování o přeshraničním rozdělení nákladů usilují příslušné vnitrostátní regulační orgány, po konzultaci s dotčenými provozovateli přenosových a přepravních soustav, o vzájemnou dohodu založenou zejména na informacích uvedených v odst. 3 písm. a) a b).

Pokud projekt společného zájmu zmírňuje negativní externality, jako jsou smyčky toků, a tento projekt společného zájmu je proveden v členském státě na počátku negativní externality, toto zmírnění nelze považovat za přeshraniční přínos, a proto není základem pro přidělení nákladů provozovateli přenosové soustavy členských států postiženého těmito negativními externalitami.

5.   Vnitrostátní regulační orgány na základě přeshraničního přidělení nákladů, jak je uvedeno v odstavci 4 tohoto článku, při stanovování nebo schvalování sazeb v souladu s čl. 37 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/72/ES a čl. 41 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/73/ES zohlední skutečné náklady vynaložené provozovatelem přenosové soustavy či jiným předkladatelem projektu v důsledku investic, pokud tyto náklady odpovídají nákladům efektivního a strukturálně srovnatelného provozovatele.

Vnitrostátní regulační orgány agentuře neprodleně oznámí rozhodnutí o přidělení nákladů společně se všemi důležitými informacemi, které se k němu vztahují. Tyto informace zahrnují zejména podrobné důvody, na jejichž základě byly náklady rozděleny mezi členské státy, například:

a)

vyhodnocení zjištěných dopadů, včetně dopadů týkajících se síťových sazeb, na každý dotčený členský stát;

b)

hodnocení obchodního plánu uvedeného v odst. 3 písm. b);

c)

pozitivní regionální nebo celounijní externality, které by projekt přinesl;

d)

výsledek konzultací s dotčenými předkladateli projektů.

Rozhodnutí o přidělení nákladů se zveřejní.

6.   V případě, že příslušné vnitrostátní regulační orgány nedosáhnou dohody o dané žádosti o investice do šesti měsíců ode dne, kdy žádost obdržel poslední dotčený vnitrostátní regulační orgán, uvědomí o tom neprodleně agenturu.

V takovém případě nebo na základě společné žádosti dotčených vnitrostátních regulačních orgánů přijme agentura do tří měsíců ode dne, kdy jí byla záležitost předložena, rozhodnutí o žádosti o investice včetně přeshraničního rozdělení nákladů uvedeného v odstavci 3, jakož i o způsobu, kterým se náklady na investice promítnou do sazeb.

Agentura před přijetím tohoto rozhodnutí konzultuje s příslušnými vnitrostátními regulačními orgány a předkladateli projektů. Tříměsíční lhůta uvedená v druhém pododstavci může být v případě, že si agentura vyžádá doplňující informace, prodloužena o další dva měsíce. Tato dodatečná lhůta začíná běžet prvním dnem po obdržení úplných informací.

Rozhodnutí o přidělení nákladů se zveřejní. Použijí se články 19 a 20 nařízení (ES) č. 713/2009.

7.   Kopie všech rozhodnutí o přidělení nákladů předloží agentura neprodleně Komisi společně se všemi důležitými informacemi týkajícími se jednotlivých rozhodnutí. Tyto informace mohou být předloženy v souhrnné podobě. Komise zachovává důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

8.   Toto rozhodnutí o rozdělení nákladů neovlivní právo provozovatelů přenosových nebo přepravních soustav žádat o poplatky za přístup k sítím a právo vnitrostátních regulačních orgánů tyto poplatky schvalovat v souladu s článkem 32 směrnice 2009/72/ES a směrnice 2009/73/ES, článkem 14 nařízení (ES) č. 714/2009 a článkem 13 nařízení (ES) č. 715/2009.

9.   Tento článek se nepoužije na projekty společného zájmu, které obdržely:

a)

výjimku z článků 32, 33, 34 a čl. 41 odst. 6, 8, a 10 směrnice 2009/73/ES podle článku 36 směrnice 2009/73/ES;

b)

výjimku z čl. 16 odst. 6 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo výjimku z článku 32 a čl. 37 odst. 6 a 10 směrnice 2009/72/ES podle článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009;

c)

výjimku podle článku 22 směrnice 2003/55/ES (20);

d)

výjimku podle článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003 (21).

Článek 13

Pobídky

1.   Pokud předkladateli projektu vzniknou vyšší rizika z hlediska rozvoje, výstavby, provozu či údržby projektu společného zájmu, který spadá do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a), b) a d) a příloze II bodě 2, v porovnání s obvyklými riziky srovnatelného infrastrukturního projektu, zajistí členské státy a vnitrostátní regulační orgány poskytnutí příslušných pobídek uvedenému projektu v souladu s čl. 37 odst. 8 směrnice 2009/72/ES, čl. 41 odst. 8 směrnice 2009/73/ES, článku 14 nařízení (ES) č. 714/2009 a článku 13 nařízení (ES) č. 715/2009.

První pododstavec se nepoužije, pokud projekt společného zájmu obdržel:

a)

výjimku z článků 32, 33, 34 a čl. 41 odst. 6, 8 a 10 směrnice 2009/73/ES podle článku 36 směrnice 2009/73/ES;

b)

výjimku z čl. 16 odst. 6 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo výjimku z článku 32 a čl. 37 odst. 6 a 10 směrnice 2009/72/ES podle článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009;

c)

výjimku podle článku 22 směrnice 2003/55/ES, nebo

d)

výjimku podle článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003.

2.   Rozhodování vnitrostátních regulačních orgánů udělovat pobídky uvedené v odstavci 1 zohledňuje výsledky analýzy nákladů a přínosů na základě metodiky vypracované v souladu s článkem 11 a zejména pozitivní regionální nebo celounijní externality, které projekt přináší. Vnitrostátní regulační orgány dále analyzují konkrétní rizika vzniklá předkladatelům projektů, opatření přijatá ke zmírnění rizik a zdůvodnění tohoto rizikového profilu s ohledem na čistý pozitivní dopad projektu ve srovnání s alternativním řešením představujícím nižší riziko. Způsobilá rizika zahrnují zejména rizika spojená s novými přenosovými a přepravními technologiemi, jak na souši, tak na moři, rizika spojená s nedostatečným krytím nákladů a rozvojová rizika.

3.   Pobídka udělená rozhodnutím zohlední specifickou povahu vzniklého rizika a může mimo jiné zahrnovat:

a)

předpisy upravující preventivní investice nebo

b)

pravidla uznávání účelně vynaložených nákladů před uvedením projektu do provozu nebo

c)

pravidla zajištění další návratnosti kapitálu investovaného v rámci daného projektu nebo

d)

jakákoli jiná opatření, která budou považována za nutná a vhodná.

4.   Do 31. července 2013, je-li to možné, předloží jednotlivé vnitrostátní regulační orgány agentuře svou metodiku a kritéria, která užívají při hodnocení investic do projektů infrastruktury elektřiny a zemního plynu a vyšších rizik uvedených projektů.

5.   Do 31. prosince 2013, po zohlednění informací obdržených podle odstavce 4 tohoto článku, usnadní agentura sdílení osvědčených postupů a předloží doporučení v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 713/2009 ohledně:

a)

pobídek uvedených v odstavci 1 na základě porovnání s osvědčenými postupy vnitrostátních regulačních orgánů;

b)

společné metodiky hodnocení vzniklých vyšších rizik investic do projektů infrastruktury elektřiny a zemního plynu.

6.   Do 31. března 2014 zveřejní jednotlivé vnitrostátní regulační orgány svou metodiku a kritéria, která využívají při hodnocení investic do projektů infrastruktury elektřiny a zemního plynu a vyšších rizik způsobených těmito projekty.

7.   Pokud opatření uvedená v odstavcích 5 a 6 nejsou dostatečná k zajištění včasného provedení projektů společného zájmu, může Komise vydat pokyny týkající se pobídek stanovených v tomto článku.

KAPITOLA V

FINANCOVÁNÍ

Článek 14

Způsobilost projektů k finanční pomoci Unie

1.   Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodech 1, 2 a 4, jsou způsobilé pro finanční pomoc Unie ve formě grantů na studie a finančních nástrojů.

2.   Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2, kromě projektů přečerpávacích vodních elektráren, jsou rovněž způsobilé pro finanční pomoc Unie ve formě grantů na práce, pokud splňují následující kritéria:

a)

analýza nákladů a přínosů konkrétního projektu podle článku 12 odst. 3 písm. a) poskytuje důkaz o existenci významných pozitivních externalit, jako je zabezpečení dodávek, solidarita nebo inovace;

b)

projekt získal rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů na základě článku 12; nebo v případě projektů společného zájmu, jež spadají do kategorie uvedené v příloze II bodě 1 písm. c), pro které nelze vydat rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů, se musí projekt zaměřit na poskytování přeshraničních služeb, technologické inovace a zajištění bezpečnosti přeshraničního provozu sítí;

c)

projekt není obchodně životaschopný podle obchodního plánu a dalších provedených hodnocení, zejména těch, která provedli potenciální investoři nebo věřitelé nebo vnitrostátní regulační orgány. Při posuzování obchodní životaschopnosti projektu je zohledněno rozhodnutí o pobídkách a jeho odůvodnění uvedené v čl. 13 odst. 2.

3.   Projekty společného zájmu prováděné v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 7 písm. d) jsou rovněž způsobilé pro finanční pomoc Unie ve formě grantů na práce, pokud splňují kritéria stanovená v odstavci 2 tohoto článku.

4.   Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. e) a bodě 4 jsou rovněž způsobilé pro finanční pomoc Unie ve formě grantů na práce, mohou-li dotčení předkladatelé projektů jednoznačně prokázat významné pozitivní externality, které projekty přinesou, a jejich nedostatečnou obchodní životaschopnost podle obchodního plánu a dalších provedených hodnocení, zejména těch, která provedli potenciální investoři nebo věřitelé nebo případně vnitrostátní regulační orgán.

Článek 15

Obecné zásady pro kritéria poskytnutí finanční pomoci Unie

Zvláštní kritéria uvedená v čl. 4 odst. 2 a ukazatele uvedené v čl. 4 odst. 4 plní rovněž úlohu cílů pro stanovení kritérií pro poskytnutí finanční pomoci Unie v příslušném nařízení o nástroji pro propojení Evropy.

Článek 16

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 3 je svěřena Komisi na období čtyř let od 15. května 2013. Komise předloží zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 17

Předkládání zpráv a hodnocení

Nejpozději v roce 2017 zveřejní Komise zprávu o provádění projektů společného zájmu a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva obsahuje hodnocení:

a)

pokroku dosaženého v oblasti plánování, rozvoje a výstavby projektů společného zájmu vybraných podle článku 3 a jejich uvádění do provozu, případně zpoždění v provádění a dalších obtíží;

b)

finančních prostředků, které Unie vyčlení a uhradí na projekty společného zájmu v porovnání s celkovou hodnotou financovaných projektů společného zájmu;

c)

v případě odvětví elektřiny a zemního plynu vývoje úrovně propojení mezi členskými státy, odpovídajícího vývoje cen energií a počtu případů výpadků síťové soustavy, jejich příčin a souvisejících ekonomických nákladů;

d)

v případě udělování povolení a účasti veřejnosti zejména:

i)

celkové průměrné a maximální doby trvání povolovacích postupů u projektů společného zájmu včetně doby trvání jednotlivých kroků v rámci postupu před podáním žádosti v porovnání s načasováním stanoveným v rámci původních milníků uvedených v čl. 10 odst. 4,

ii)

míry nesouhlasu s projekty společného zájmu (zejména počet písemných námitek vznesených v průběhu procesu veřejných konzultací, počet napadení soudní cestou),

iii)

přehled osvědčených a inovativních postupů s ohledem na zapojení zúčastněných stran a zmírňování environmentálních dopadů v průběhu procesů udělování povolení a realizace projektu,

iv)

účinnost systémů uvedených v čl. 8 odst. 3, pokud jde o dodržování časových lhůt stanovených v článku 10;

e)

v případě regulace zejména:

i)

počet projektů společného zájmu, u kterých bylo vydáno rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů na základě článku 12,

ii)

počet a typ projektů společného zájmu, které obdržely zvláštní pobídky podle článku 13;

f)

účinnost tohoto nařízení k cílům týkajícím se integrace trhu stanoveným pro roky 2014 a 2015, cílům v oblasti klimatu a energie stanoveným pro rok 2020, a v dlouhodobějším horizontu k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050.

Článek 18

Informace a publicita

Komise stanoví do šesti měsíců od data přijetí prvního seznamu Unie platformu transparentnosti infrastruktury, která bude snadno přístupná široké veřejnosti, a to i přes internet. Platforma obsahuje následující informace:

a)

obecné, aktualizované informace o každém projektu společného zájmu včetně informací zeměpisných;

b)

prováděcí plán každého projektu společného zájmu podle čl. 5 odst. 1;

c)

hlavní výsledky analýzy nákladů a přínosů dotčených projektů společného zájmu na základě metodiky vypracované v souladu s článkem 11 s výjimkou jakýchkoli obchodně citlivých informací;

d)

seznam Unie;

e)

finanční prostředky vyčleněné a uhrazené Unií na každý projekt společného zájmu.

Článek 19

Přechodná ustanovení

Tímto nařízením není dotčeno udělování, pokračování nebo změna finanční podpory poskytnuté Komisí na základě výzev k předkládání návrhů zveřejněných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (22), projektům uvedeným v přílohách I a III rozhodnutí č. 1364/2006/ES nebo s ohledem na cíle založené na příslušných kategoriích výdajů pro TEN-E, které jsou stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (23).

Na projekty společného zájmu v procesu udělování povolení, pro které předkladatel projektu předložil dokumentaci žádosti před 16. listopadem 2013, se nevztahují ustanovení kapitoly III.

Článek 20

Změny nařízení (ES) č. 713/2009

V nařízení (ES) č. 713/2009 se v článku 22 nahrazuje odstavec 1 tímto:

„1.   Za žádost o udělení výjimky podle čl. 9 odst. 1 a za rozhodnutí o přeshraničním přidělení nákladů poskytovaných agenturou podle článku 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013 o hlavních směrech pro transevropské energetické infrastruktury (24) vybírá agentura poplatky.

Článek 21

Změny nařízení (ES) č. 714/2009

Nařízení (ES) č. 714/2009 se mění takto:

1)

Článek 8 se mění takto:

a)

v odstavci 3 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

společné nástroje provozování sítě k zajištění koordinace provozu sítě za běžných a nouzových podmínek, včetně společné stupnice pro klasifikaci mimořádných událostí, a výzkumné plány. Tyto nástroje mimo jiné specifikují:

i)

informace, včetně informací týkajících se následujícího dne, daného dne a reálného času, jež jsou užitečné pro zlepšení koordinace provozu, jakož i optimální četnost shromažďování a sdílení těchto informací,

ii)

technologickou platformu pro výměnu informací v reálném čase a tam, kde je to vhodné, technologické platformy pro shromažďování, zpracování a přenos dalších informací uvedených v bodě i), jakož i pro provádění postupů, které mohou zvýšit koordinaci provozu mezi provozovateli přenosových soustav s cílem dospět k takové koordinaci v celé Unii,

iii)

jakým způsobem zpřístupní provozovatelé přenosových soustav provozní údaje jiným provozovatelům přenosových soustav nebo jakémukoli subjektu řádně pověřenému jejich podporou s cílem dosáhnout koordinace provozu, a agentuře a

iv)

že provozovatelé přenosových soustav určí kontaktní místo, které bude pověřeno odpovídat na dotazy ostatních provozovatelů přenosových soustav nebo jakéhokoli řádně pověřeného subjektu uvedeného v bodě iii), nebo dotazy agentury, které se týkají těchto informací.

Evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav předloží přijaté specifikace týkající se výše uvedených bodů i) až iv) agentuře a Komisi do 16. května 2015.

Do 12 měsíců od přijetí specifikací vydá agentura stanovisko, v němž posuzuje, zda tyto specifikace dostatečně přispívají k podpoře přeshraničního obchodu a k zajištění optimálního řízení, koordinovaného provozu, efektivního využívání a dobrého technického rozvoje evropské elektroenergetické přenosové sítě.“;

b)

v odstavci 10 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

vychází z investičních plánů jednotlivých členských států, přičemž zohlední regionální investiční plány uvedené v čl. 12 odst. 1, a případně z aspektů plánování sítě na úrovni Unie, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013 o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury (25), podléhá analýze nákladů a přínosů za použití metodiky stanovené v článku 11 tohoto nařízení.

2)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Náklady

Náklady, které souvisejí s činnostmi sítě ENTSO pro elektřinu a jsou uvedeny v článcích 4 až 12 tohoto nařízení a v článku 11 nařízení (EU) č. 347/2013, se zohlední při výpočtu sazeb a nesou je provozovatelé přenosových soustav. Regulační orgány tyto náklady schválí, pouze pokud jsou opodstatněné a přiměřené.“

3)

V článku 18 se vkládá nový odstavec, který zní:

„4a.   Komise může přijmout rámcové pokyny ohledně provádění koordinace provozu mezi provozovateli přenosových soustav na úrovni Unie. Tyto rámcové pokyny musí být v souladu s kodexy sítě uvedenými v článku 6 tohoto nařízení a vycházet z nich a stavět rovněž na přijatých specifikacích a stanovisku agentury uvedeném v čl. 8 odst. 3 písm. a) tohoto nařízení. Při přijímání těchto rámcových pokynů zohlední Komise odlišné regionální a vnitrostátní provozní požadavky.

Uvedené hlavní směry se přijímají přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 3.“

4)

V článku 23 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (26).

Článek 22

Změny nařízení (ES) č. 715/2009

Nařízení (ES) č. 715/2009 se mění takto:

1)

V čl. 8 odst. 10 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

vychází z investičních plánů jednotlivých členských států, přičemž přihlíží k regionálním investičním plánům uvedeným v čl. 12 odst. 1 a případně k aspektům plánování sítě týkajícím se celé Unie, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013 o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury (27); podléhá analýze nákladů a přínosů za použití metodiky stanovené dle článku 11 tohoto nařízení.

2)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Náklady

Náklady, které souvisejí s činnostmi evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav a jsou uvedeny v článcích 4 až 12 tohoto nařízení a v článku 11 nařízení (EU) č. 347/2013, se zohlední při výpočtu sazeb a nesou je provozovatelé přepravních soustav. Regulační orgány tyto náklady schválí, pouze pokud jsou přijatelné a přiměřené.“

Článek 23

Zrušení

Od 1. ledna 2014 se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES. Dle tohoto nařízení nevznikají žádná práva ve vztahu k projektům uvedeným v přílohách I a III rozhodnutí č. 1364/2006/ES.

Článek 24

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. června 2013 výjimkou článků 14 a 15, které se použijí ode dne použitelnosti příslušného nařízení o nástroji pro propojení Evropy.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 17. dubna 2013.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předsedkyně

L. CREIGHTON


(1)  Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 125.

(2)  Úř. věst. C 277, 13.9.2012, s. 137.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. března 2013.

(4)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o prioritách energetických infrastruktur pro rok 2020 a na další období (Úř. věst. C 33 E, 5.2.2013, s. 46).

(5)  Úř. věst. L 262, 22.9.2006, s. 1.

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).

(7)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55.

(8)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94.

(9)  Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75.

(10)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15.

(11)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(12)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1.

(13)  Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

(14)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1.

(16)  Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30.

(17)  Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.

(18)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36.

(19)  Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 31.

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 57).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1228/2003 ze dne 26. června 2003 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou (Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 1).

(22)  Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1.

(23)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

(24)  Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39.“;

(25)  Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39.“;

(26)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.“

(27)  Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39.“;


PŘÍLOHA I

PRIORITNÍ KORIDORY A OBLASTI ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY

Toto nařízení se vztahuje na tyto prioritní koridory a oblasti transevropské energetické infrastruktury:

1.   PRIORITNÍ KORIDORY PRO PŘENOS ELEKTŘINY

1)

Mořská síť v oblasti Severního moře: rozvoj integrované soustavy pro výrobu elektřiny a s ní spojeného propojovacího vedení na otevřeném moři v oblasti Severního moře, Irského moře, kanálu La Manche, Baltského moře a sousedních vod za účelem přenosu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na moři do míst spotřeby a úložišť a zvyšování přeshraniční výměny elektrické energie.

Dotčené členské státy: Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Německo, Lucembursko, Nizozemsko, Švédsko, Spojené království.

2)

Severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě: propojení mezi členskými státy v regionu a s oblastí Středomoří, včetně Iberského poloostrova, a to zejména za účelem integrace elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a posílení vnitřních infrastruktur distribuční soustavy s cílem podpořit integraci trhu v tomto regionu.

Dotčené členské státy: Belgie, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko.

3)

Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě: propojení a vnitřní linky v severojižním a východozápadním směru s cílem dotvořit vnitřní trh a integrovat tvorbu energie z obnovitelných zdrojů.

Dotčené členské státy: Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko (1), Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko.

4)

Plán propojení pobaltského trhu s elektrickou energií: propojení mezi členskými státy v oblasti Baltského moře a posílení vnitřních infrastruktur distribuční soustavy s cílem ukončit izolaci pobaltských států a podpořit integraci trhu, mimo jiné i prostřednictvím snahy o začlenění energie z obnovitelných zdrojů v tomto regionu.

Dotčené členské státy: Dánsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Německo, Polsko, Švédsko.

2.   PRIORITNÍ KORIDORY PRO PŘEPRAVU ZEMNÍHO PLYNU

5)

Severojižní propojení plynárenských sítí v západní Evropě: plynárenská infrastruktura pro severojižní toky zemního plynu v západní Evropě s cílem dále diverzifikovat trasy dodávek a zvýšit krátkodobou dosažitelnost zemního plynu.

Dotčené členské státy: Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Spojené království, Španělsko.

6)

Severojižní propojení plynárenských sítí ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě: plynárenská infrastruktura pro regionální propojení oblasti a Baltského moře, Jadranu, Egejského moře, Černého moře a východního Středomoří a uvnitř těchto oblastí a pro posílení diverzifikace a bezpečnosti dodávek zemního plynu.

Dotčené členské státy: Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko (1), Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko.

7)

Jižní koridor pro přepravu zemního plynu: infrastruktura pro přepravu plynu od Kaspického moře, ze Střední Asie, Blízkého východu a východního Středomoří do Unie s cílem zvýšit diverzifikaci dodávek zemního plynu.

Dotčené členské státy: Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko (2), Francie, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko.

8)

Plán propojení pobaltského trhu s energií ze zemního plynu: plynárenská infrastruktura, jejímž cílem je ukončit izolaci tří pobaltských států a Finska a jejich závislost na jediném dodavateli, s cílem posílit vnitřní infrastruktury distribuční soustavy a zvýšit diverzifikaci a bezpečnost dodávek v oblasti Baltského moře.

Dotčené členské státy: Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Německo, Polsko, Švédsko.

3.   PRIORITNÍ KORIDORY PRO PŘEPRAVU ROPY

9)

Propojení dodávek ropy ve střední a východní Evropě: interoperabilita ropovodných sítí ve střední a východní Evropě s cílem zvýšit bezpečnost dodávek a snížit rizika pro životní prostředí.

Dotčené členské státy: Česká republika, Chorvatsko (2), Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko.

4.   PRIORITNÍ TEMATICKÉ OBLASTI

10)

Zavádění inteligentních sítí: zavedení technologií inteligentních sítí v celé Unii s cílem efektivně začlenit chování a akce všech uživatelů připojených k elektrické síti, a to zejména výrobu velkého množství elektřiny z obnovitelných nebo distribuovaných zdrojů energie a reakci spotřebitelů z hlediska poptávky.

Dotčené členské státy: všechny.

11)

Elektrické dálnice: první elektrické dálnice do roku 2020 s cílem vytvořit systém elektrických dálnic v celé Unii, které budou schopné:

a)

přizpůsobit se stále větším přebytkům z výroby větrné energie v Severním a Baltském moři a v jejich okolí a narůstající výrobě energie z obnovitelných zdrojů ve východní a jižní Evropě a rovněž v severní Africe;

b)

spojovat tato nová výrobní centra s hlavními skladovacími kapacitami v severských zemích, v Alpách a jiných regionech s hlavními středisky spotřeby a

c)

vyrovnat se se stále rozrůzněnějšími a decentralizovanějšími dodávkami elektřiny a pružnější poptávkou po ní.

Dotčené členské státy: všechny.

12)

Přeshraniční síť pro přepravu oxidu uhličitého: rozvoj přepravní infrastruktury oxidu uhličitého mezi členskými státy a sousedními třetími zeměmi s ohledem na rozvoj zachycování a ukládání oxidu uhličitého.

Dotčené členské státy: všechny.


(1)  Je podmíněno přistoupením Chorvatska a platí ode dne tohoto přistoupení.

(2)  Je podmíněno přistoupením Chorvatska a platí ode dne tohoto přistoupení.


PŘÍLOHA II

KATEGORIE ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY

Za účelem provádění priorit energetické infrastruktury uvedených v příloze I je nutno vytvořit následující kategorie energetické infrastruktury:

1)

v oblasti elektrické energie:

a)

nadzemní přenosové vedení vysokého napětí, pokud je zkonstruováno pro napětí 220 kV nebo více, a podzemní a podmořské přenosové kabely, pokud byly zkonstruovány pro napětí 150 kV nebo více;

b)

zejména v případě elektrických dálnic jakékoli fyzické zařízení zkonstruované tak, aby umožňovalo přenos elektřiny vysokého a velmi vysokého napětí s cílem propojit velké množství zařízení na výrobu a skladování elektřiny nacházejících se v jednom nebo ve více členských státech nebo ve třetích zemích s velkou spotřebou elektřiny v jednom nebo více jiných členských státech;

c)

zařízení na skladování elektřiny pro trvalé nebo dočasné skladování elektřiny v nadzemní či podzemní infrastruktuře nebo v geologických úložištích za předpokladu, že jsou přímo připojena k přenosovému vedení vysokého napětí zkonstruovanému pro napětí 110 kV či více;

d)

veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný a efektivní provoz systémů uvedených pod písmeny a) až c) včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů na všech napěťových úrovních a trakčních napájecích stanicích;

e)

veškeré vybavení nebo zařízení jak na přenosové, tak na distribuční úrovni středně vysokého napětí, jehož cílem je obousměrná digitální komunikace v reálném čase nebo téměř v reálném čase, interaktivní a inteligentní sledování a řízení výroby, přenosu, distribuce a spotřeby elektřiny v rámci elektrické sítě s cílem vyvinout síť, která efektivně začlení chování a akce všech uživatelů na ni napojených – výrobců, spotřebitelů a těch, kteří představují obě skupiny – k zajištění ekonomicky efektivní, udržitelné elektrické soustavy s malými ztrátami a vysokou úrovní jakosti a bezpečnosti dodávek a zabezpečení;

2)

v oblasti zemního plynu:

a)

přepravní plynovody pro přepravu zemního plynu a bioplynu, které jsou součástí sítě tvořené zejména vysokotlakými plynovody s výjimkou vysokotlakých plynovodů používaných pro přívod nebo místní distribuci zemního plynu;

b)

podzemní zásobníky napojené na výše uvedené vysokotlaké a velmi vysokotlaké plynovody;

c)

přijímací, skladovací a znovuzplynovací nebo dekompresní zařízení pro zkapalněný zemní plyn (LNG) či stlačený zemní plyn (CNG);

d)

veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz systému, případně zajištění obousměrné kapacity, včetně kompresorových stanic;

3)

v oblasti ropy:

a)

ropovody sloužící k přepravě ropy;

b)

čerpací stanice a skladovací prostory nutné pro provoz ropovodů;

c)

veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro řádné, bezpečné a efektivní fungování daného systému včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů a zařízení umožňujících zpětný tok;

4)

v oblasti oxidu uhličitého:

a)

vyhrazené potrubí jiné než těžební plynovodní síť sloužící k přepravě antropogenního oxidu uhličitého z více než jednoho zdroje, např. průmyslová zařízení (včetně elektráren), která produkují oxid uhličitý na základě spalování nebo jiných chemických reakcí sloučenin obsahujících fosilní či nefosilní uhlík za účelem trvalého geologického uložení oxidu uhličitého podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES (1);

b)

zařízení pro zkapalňování a vyrovnávací skladování oxidu uhličitého s cílem jeho další přepravy. Nespadají sem infrastruktury v rámci geologických formací užívané k trvalému geologickému uložení oxidu uhličitého podle směrnice 2009/31/ES a související povrchová a injektážní zařízení;

c)

veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro řádné, bezpečné a efektivní fungování daného systému včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů.


(1)  Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114.


PŘÍLOHA III

REGIONÁLNÍ SEZNAMY PROJEKTŮ SPOLEČNÉHO ZÁJMU

1.   PRAVIDLA PRO REGIONÁLNÍ SKUPINY

1)

U projektů v oblasti elektřiny spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 se každá skupina skládá ze zástupců členských států, vnitrostátních regulačních orgánů, provozovatelů přenosových soustav, stejně jako ze zástupců Komise, agentury a evropské sítě provozovatelů elektrických přenosových soustav.

U projektů v oblasti zemního plynu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 2 se každá skupina skládá ze zástupců členských států, vnitrostátních regulačních orgánů, provozovatelů přepravních soustav, stejně jako ze zástupců Komise, agentury a evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav.

U projektů přepravy ropy a oxidu uhličitého spadajících do kategorií uvedených v příloze II bodech 3 a 4 se každá skupina skládá ze zástupců členských států, předkladatelů projektů, kterých se týkají jednotlivé priority uvedené v příloze I, a Komise.

2)

Rozhodovací orgány skupin se mohou sloučit. Všechny skupiny nebo rozhodovací orgány se v případě potřeby scházejí, aby projednaly záležitosti společné všem skupinám. Takové záležitosti mohou zahrnovat otázky, které mají význam pro soudržné uplatňování napříč regiony nebo pro počet navržených projektů uvedených v návrzích regionálních seznamů, u nichž hrozí, že se stanou neproveditelné.

3)

Každá skupina si organizuje práci v souladu s úsilím o regionální spolupráci podle článku 6 směrnice 2009/72/ES, článku 7 směrnice 2009/73/ES, článku 12 nařízení (ES) č. 714/2009 a článku 12 nařízení (ES) č. 715/2009 a s jinými stávajícími strukturami regionální spolupráce.

4)

Každá skupina si přizve podle toho, jak to bude vhodné s ohledem na provádění příslušných priorit určených v příloze I, předkladatele projektů, které potenciálně splňují podmínky způsobilosti k zařazení projektu mezi projekty společného zájmu, a dále zástupce vnitrostátních správ a regulačních orgánů a provozovatele přenosových a přepravních soustav z kandidátských zemí EU, potenciálních kandidátských zemí, členských států Evropského hospodářského prostoru a Evropského sdružení volného obchodu, zástupců institucí a orgánů Energetického společenství, zemí zahrnutých do evropské politiky sousedství a zemí, s nimiž Unie navázala konkrétní spolupráci v oblasti energetiky. Rozhodnutí přizvat zástupce třetích zemí se přijímá na základě konsenzu.

5)

Každá skupina konzultuje s organizacemi zastupujícími příslušné zúčastněné strany – a bude-li to považováno za vhodné, zúčastněné strany přímo – včetně výrobců, provozovatelů distribučních soustav, dodavatelů a spotřebitelů a organizací na ochranu životního prostředí. Pokud to bude relevantní pro plnění jejích úkolů, může skupina organizovat slyšení nebo konzultace.

6)

Vnitřní pravidla, aktualizovaný seznam členských organizací, pravidelně aktualizované informace o pokroku činnosti, pořady jednání, konečné závěry a konečná rozhodnutí každé skupiny Komise zveřejní v rámci platformy pro transparentnost uvedené v článku 18.

7)

Komise, agentura a skupiny usilují o soudržnost mezi jednotlivými skupinami. Za tímto účelem Komise a agentura podle potřeby zajistí výměnu informací mezi dotčenými skupinami o veškeré činnosti, jež je v jejich meziregionálním zájmu.

Účastí vnitrostátních regulačních orgánů a agentury ve skupinách není dotčeno plnění jejich cílů a povinností vyplývajících z tohoto nařízení, nebo článků 36 a 37 směrnice 2009/72/ES a článků 40 a 41 směrnice 2009/73/ES, nebo nařízení (ES) č. 713/2009.

2.   PROCES VYPRACOVÁVÁNÍ REGIONÁLNÍCH SEZNAMŮ

1)

Předkladatelé projektu potenciálně způsobilého k zařazení mezi projekty společného zájmu, kteří se snaží o získání statusu projektu společného zájmu, předloží skupině žádost o zařazení svých projektů jako projektů společného zájmu, která zahrnuje:

posouzení těchto projektů s ohledem na jeho přispění k provádění priorit stanovených v příloze I,

analýzu plnění příslušných kritérií podle článku 4,

u projektů, které dosáhly dostatečného stupně zralosti, analýzu nákladů a přínosů pro konkrétní projekt v souladu s články 21 a 22 a na základě metodiky vyvinuté evropskou sítí provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav podle článku 11, a

jakékoli další informace relevantní pro hodnocení tohoto projektu.

2)

Všichni příjemci zachovávají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

3)

Po schválení prvního seznamu Unie a u všech dalších přijatých seznamů Unie jsou navrhované projekty přenosu a skladování elektřiny spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a), b) a d) součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, vyvinutého evropskou sítí provozovatelů elektrických přenosových soustav podle článku 8 nařízení (ES) č. 714/2009.

4)

Po schválení prvního seznamu Unie a u všech dalších přijatých seznamů Unie jsou navrhované projekty plynárenské infrastruktury spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 2 součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje plynárenské sítě, vyvinutého evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav podle článku 8 nařízení (ES) č. 715/2009.

5)

Návrhy projektů předložené s žádostí o jejich zařazení do prvního seznamu Unie, které nebyly dosud hodnoceny podle článku 8 nařízení (ES) č. 714/2009, se posuzují na úrovni celounijního systému prostřednictvím:

evropské sítě provozovatelů elektrických přenosových soustav v souladu s metodikou uplatňovanou v nejnovějším dostupném desetiletém plánu rozvoje sítě pro projekty uvedené v příloze II bodě 1 písm. a), b) a d),

evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav nebo třetí strany jednotně na základě objektivní metodiky pro projekty spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 2.

Do 16. ledna 2014 vydá Komise pokyny pro kritéria, jež mají evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav uplatňovat při vytváření jejich příslušných desetiletých plánů rozvoje sítě uvedených výše v bodech 3 a 4, s cílem zajistit rovné zacházení a transparentnost tohoto procesu.

6)

Navrhované projekty přepravy oxidu uhličitého spadající do kategorie stanovené v příloze II bodě 4 jsou předkládány jako součást plánu rozvoje infrastruktury přeshraniční přepravy a ukládání oxidu uhličitého vypracovaného nejméně dvěma členskými státy, který má být předložen Komisi předmětnými členskými státy nebo subjekty určenými těmito členskými státy.

7)

U projektů spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2 ověřují vnitrostátní regulační orgány nebo, je-li to třeba, agentura, důsledné uplatňování kritérií a metodiky analýzy nákladů a přínosů a posuzují přeshraniční význam projektů, pokud možno v rámci regionální spolupráce (článek 6 směrnice 2009/72/ES a článek 7 směrnice 2009/73/ES). Následně předloží skupině své hodnocení.

8)

U navrhovaných projektů přepravy ropy a oxidu uhličitého spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 3 a 4 Komise vyhodnotí uplatňování kritérií stanovených v článku 4. U navrhovaných projektů oxidu uhličitého spadajících do kategorie stanovené v příloze II bodě 4 vezme Komise rovněž v úvahu možnost budoucího rozšíření o další členské státy. Komise skupině předloží své hodnocení.

9)

Každý členský stát, na jehož území se navrhovaný projekt nevztahuje, ale na něž by navrhovaný projekt mohl mít potenciální čistý pozitivní dopad nebo značný dopad, např. na životní prostředí nebo na fungování energetické infrastruktury na jeho území, může předložit skupině stanovisko, v němž upřesní své obavy.

10)

Rozhodovací orgán skupiny na žádost některého z členských států dané skupiny přezkoumá řádně odůvodněný postoj, jejž zaujal členský stát podle čl. 3 odst. 3 při neschválení projektu společného zájmu týkajícího se jeho území.

11)

Skupina se schází, aby přezkoumala a určila pořadí navrhovaných projektů s ohledem na posouzení regulačních orgánů nebo posouzení Komise týkající se projektů přepravy ropy a oxidu uhličitého.

12)

Návrhy regionálních seznamů navrhovaných projektů spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2, jež vypracovaly skupiny, spolu s veškerými stanovisky podle bodu 9 jsou předkládány agentuře nejpozději šest měsíců před datem přijetí seznamu Unie. Návrhy regionálních seznamů a doprovázející stanoviska agentura posoudí do tří měsíců ode dne obdržení. Agentura poskytne stanovisko k návrhu regionálních seznamů, zejména k důslednému uplatňování kritérií a analýzy nákladů a přínosů ve všech regionech. Stanovisko agentury se přijme postupem dle čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 713/2009.

13)

Do jednoho měsíce ode dne, kdy rozhodovací orgán každé skupiny obdrží stanovisko agentury, přijme tento orgán vlastní konečný regionální seznam projektů, přičemž dodrží ustanovení čl. 3 odst. 3, na základě návrhu skupiny a při zohlednění stanoviska agentury a hodnocení vnitrostátních regulačních orgánů předložených v souladu s bodem 7, nebo hodnocení Komise, pokud jde o projekty přepravy ropy a oxidu uhličitého navržené v souladu s bodem 8. Skupiny předloží konečný regionální seznam Komisi společně s veškerými stanovisky, jak stanoví bod 9.

14)

Pokud by na základě obdržených regionálních seznamů a po zohlednění stanoviska agentury celkový počet navrhovaných projektů společného zájmu na seznamu Unie překročil zvládnutelnou hranici, Komise po konzultaci s každou dotčenou skupinou zváží, zda zahrnout na seznam Unie projekty, jimž bylo danou skupinou na základě řazení projektů podle čl. 4 odst. 4 určeno nejnižší pořadí.


PŘÍLOHA IV

PRAVIDLA A UKAZATELE TÝKAJÍCÍ SE KRITÉRIÍ PRO PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU

1)

Projekt s významným přeshraničním dopadem je projekt na území členského státu, který splňuje následující podmínky:

a)

u přenosu elektřiny projekt zvyšuje přenosovou kapacitu sítě či kapacitu dostupnou pro obchodní toky na hranici daného členského státu s jedním nebo více jinými členskými státy či v jakémkoli jiném příslušném křížení téhož přenosového koridoru, čímž zvyšuje danou přeshraniční přenosovou kapacitu sítě nejméně o 500 MW oproti situaci, kdy by nedošlo k uvedení projektu do provozu;

b)

u skladování elektrické energie projekt poskytuje nejméně 225 megawattů instalované kapacity a má skladovací kapacitu, která umožňuje čistou roční výrobu elektrické energie ve výši 250 gigawatthodin/rok;

c)

u přepravy zemního plynu se projekt týká investic do kapacit zpětného toku nebo mění schopnost přenosu zemního plynu přes hranice dotčených členských států nejméně o 10 % oproti situaci před uvedením projektu do provozu;

d)

u skladování zemního plynu nebo zkapalněného/stlačeného zemního plynu je cílem projektu přímo či nepřímo zásobovat nejméně dva členské státy nebo splnit standard pro infrastrukturu (pravidlo N-1) na regionální úrovni v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 (1);

e)

u inteligentních sítí je projekt určen pro zařízení a vybavení vysokého a středně vysokého napětí zkonstruovaná pro napětí 10 kV nebo více. Zahrnuje provozovatele přenosových a distribučních soustav minimálně ze dvou členských států, kteří pokrývají nejméně 50 000 uživatelů vytvářejících nebo spotřebovávajících elektřinu, případně obojí v oblasti spotřeby alespoň 300 gigawatthodin ročně, z nichž nejméně 20 % pochází z obnovitelných zdrojů, které jsou ze své podstaty nestálé.

2)

Pokud jde o projekty spadající do kategorií uvedených v příloze II bodě 1 písm. a) až d), jsou kritéria uvedená v článku 4 hodnocena takto:

a)

Integrace trhu, hospodářská soutěž a pružnost systému se posuzují v souladu s analýzou provedenou v rámci nejnovějšího dostupného celounijního desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, zejména:

u přeshraničních projektů podle výpočtu dopadu na schopnost sítě přenášet toky energií v obou směrech měřeného na základě množství energie (v megawattech) a jejich příspěvku k dosažení minimální kapacity propojení 10 % instalované výrobní kapacity, případně u projektů s významným přeshraničním dopadem podle výpočtu dopadu na schopnost sítě přenášet toky energií na hranicích mezi příslušnými členskými státy, mezi příslušnými členskými státy a třetími zeměmi nebo v rámci jednotlivých členských států a na vyrovnávání nabídky a poptávky a provoz sítě v příslušných členských státech,

u oblasti analýzy definované v příloze V bodě 10 podle hodnocení dopadu z hlediska nákladů na výrobu a přenos energie v rámci celého systému a vývoje a sbližování tržních cen u daného projektu podle různých scénářů plánování, a to zejména s ohledem na změny v důsledku odlišného ekonomického přínosu.

b)

Přenos energie z obnovitelných zdrojů do hlavních míst spotřeby a úložišť se posuzuje v souladu s analýzou provedenou v rámci nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, zejména:

u přenosu elektřiny na základě odhadu rozsahu kapacity na výrobu energie z obnovitelných zdrojů energie (na základě technologií a v megawattech), které jsou na základě projektu propojeny a přenášeny, v porovnání s rozsahem plánované celkové výrobní kapacity elektřiny z těchto typů obnovitelných zdrojů energie v dotčeném členském státě v roce 2020 v souladu s národními akčními plány pro energii z obnovitelných zdrojů dle definice uvedené v článku 4 směrnice 2009/28/ES,

u skladování elektrické energie na základě porovnání nové kapacity poskytované v rámci projektu se stávající celkovou kapacitou stejné skladovací technologie v analyzované oblasti definované v příloze V bodě 10.

c)

Bezpečnost dodávek, interoperabilita a bezpečný provoz systému se posuzují v souladu s analýzou provedenou v rámci nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, zejména pomocí hodnocení dopadu projektu na předpokládanou ztrátu zatížení v analyzované oblasti definované v příloze V bodě 10 z hlediska přiměřenosti výroby a přenosu u souboru období s charakteristickým zatížením s ohledem na očekávané změny extrémních povětrnostních klimatických jevů a jejich dopad na odolnost infrastruktury. Případně se posuzuje dopad projektu na nezávislou a spolehlivou kontrolu provozu a služeb systému.

3)

Pokud jde o projekty spadající do kategorií uvedených v příloze II bodě 2, jsou kritéria uvedená v článku 4 hodnocena takto:

a)

integrace a interoperabilita trhu se měří na základě výpočtu přidané hodnoty projektu z hlediska integrace oblastí trhu a cenové konvergence a z hlediska celkové pružnosti systému včetně úrovně kapacity zpětného toku dle různých scénářů;

b)

hospodářská soutěž se měří na základě diverzifikace včetně usnadnění přístupu k domácím zdrojům dodávek, přičemž se zohlední postupně: diverzifikace zdrojů; diverzifikace protistran; diverzifikace tras; dopad nové kapacity na ukazatel HHI vypočtený na úrovni kapacity pro analyzovanou oblast vymezenou v příloze V bodě 10;

c)

zabezpečení dodávek zemního plynu se měří na základě výpočtu přidané hodnoty projektu z hlediska krátkodobé a dlouhodobé odolnosti plynárenského systému Unie a zvýšení zbývající flexibility systému umožňující vyrovnat se s narušením dodávek členským státům podle různých scénářů a další kapacity získané v rámci projektu stanovené ve vztahu ke standardu pro infrastrukturu (pravidlo N-1) na regionální úrovni v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 994/2010;

d)

udržitelnost se měří na základě přispění projektu ke snížení emisí, k podpoře zálohování elektřiny z obnovitelných zdrojů energie nebo konceptu power-to-gas a přepravy bioplynu s ohledem na očekávané změny klimatických podmínek.

4)

Pokud jde o projekty spadající do kategorie uvedené v příloze II bodě 1 písm. e), hodnotí se každá funkce uvedená v článku 4 podle těchto kritérií:

a)   úroveň udržitelnosti: Toto kritérium se měří na základě hodnocení snížení emisí skleníkových plynů a dopadu infrastruktury elektrické sítě na životní prostředí;

b)   kapacita přenosových a distribučních sítí pro připojení a přenos elektřiny směrem od uživatelů a k uživatelům: Toto kritérium se měří pomocí odhadu instalované kapacity distribuovaných zdrojů energie v distribučních sítích, povolené maximální injekce elektřiny bez nebezpečí přetížení přenosové sítě a energie, která nebyla čerpána z obnovitelných zdrojů v důsledku přetížení sítě nebo bezpečnostních rizik;

c)   připojení sítě a přístup ke všem kategoriím uživatelů sítě: Toto kritérium se posuzuje na základě posouzení metod užívaných pro výpočet poplatků a sazeb a jejich struktury pro výrobce, spotřebitele a ty, kteří představují obě skupiny, a provozní pružnosti dynamického vyvažování elektřiny v síti;

d)   bezpečnost a kvalita dodávek: Toto kritérium se posuzuje na základě posouzení poměru spolehlivě dostupné výrobní kapacity a poptávky v době špičky, podílu elektřiny získané z obnovitelných zdrojů, stability elektrické soustavy, doby trvání a četnosti přerušení na odběratele, včetně výpadků souvisejících s klimatem, a kvality dodávaného napětí;

e)   účinnost a kvalita služeb při dodávkách elektřiny a provozu sítí: Toto kritérium se posuzuje na základě posouzení výše ztrát v přenosové a distribuční síti, poměru mezi minimální a maximální spotřebou elektrické energie ve stanoveném časovém období, poptávky na trzích s elektřinou a u opatření energetické účinnosti na základě procentuálního využití (tj. průměrného zatížení) komponentů elektrické sítě, dostupnosti síťových prvků (týkající se plánované i neplánované údržby) a jejího dopadu na výkon sítě a skutečné dostupnosti kapacity sítě vzhledem k její standardní hodnotě;

f)   podíl na přeshraničních trzích s elektřinou na základě kontroly toků zatížení s cílem zmírnit kruhové toky a zvýšit propojovací kapacitu: Toto kritérium se odhaduje na základě hodnocení poměru mezi propojovací kapacitou členského státu a jeho poptávkou po elektrické energii, využívání propojovacích kapacit a poplatků za přetížení v rámci všech těchto propojení.

5)

Pokud jde o projekty přepravy ropy spadající do kategorií uvedených v příloze II bodě 3, jsou kritéria uvedená v článku 4 hodnocena takto:

a)

bezpečnost dodávek ropy se měří na základě posouzení dodatečného přínosu nové kapacity vzniklé na základě daného projektu z hlediska krátkodobé a dlouhodobé odolnosti systému a zbývající flexibility systému umožňující vyrovnat se s přerušením dodávek podle různých scénářů;

b)

interoperabilita se měří na základě posouzení, do jaké míry projekt zlepšuje provoz sítě ropovodů, a to zejména tím, že poskytuje možnost zpětného toku;

c)

efektivní a udržitelné využívání zdrojů se hodnotí na základě posouzení, do jaké míry projekt využívá již existující infrastrukturu a přispívá k minimalizaci zátěže a rizik z hlediska životního prostředí a změny klimatu.


(1)  Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 1.


PŘÍLOHA V

ANALÝZA NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ ENERGETICKÉHO SYSTÉMU V CELÉ ŠÍŘI

Metodika harmonizované analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři z hlediska projektů společného zájmu splňuje následující zásady stanovené v této příloze.

1)

Tato metodika je založena na společném vstupním souboru dat představujících elektrické a plynárenské soustavy Unie v letech n+5, n+10, n+15 a n+20, kde n je rok, ve kterém se analýza provádí. Tento datový soubor obsahuje nejméně:

a)   v elektrárenském odvětví: scénáře poptávky, výrobní kapacity podle druhu paliva (biomasa, geotermální energie, vodní energie, zemní plyn, jaderná energie, ropa, pevná paliva, větrná energie, sluneční fotovoltaické systémy, koncentrovaná sluneční energie, jiné obnovitelné technologie) a jejich zeměpisnou polohu, ceny paliva (včetně biomasy, uhlí, zemního plynu a ropy), ceny oxidu uhličitého, složení přenosové a případně i distribuční sítě a její vývoj s ohledem na všechny významné nové zdroje (včetně zařízení vybavených pro zachycování oxidu uhličitého), projekty ukládání a přenosu, u nichž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici a které mají být uvedeny do provozu do konce roku n+5;

b)   v plynárenství: scénáře poptávky, dovoz, ceny paliva (včetně uhlí, zemního plynu a ropy), ceny oxidu uhličitého, složení přepravní sítě a její vývoj s ohledem na všechny nové projekty, pro něž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici a které mají být uvedeny do provozu do konce roku n+5.

2)

Tento datový soubor odráží právo Unie a vnitrostátní právo platné ke dni analýzy. Datové soubory použité pro elektřinu a zemní plyn jsou slučitelné zejména s ohledem na předpoklady týkající se cen a objemů na jednotlivých trzích. Datové soubory jsou zpracovány po formální konzultaci s členskými státy a s organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné strany. Komise a agentura v příslušných případech zajistí přístup k požadovaným obchodním údajům třetích stran.

3)

Metodika určí pokyny pro modelování rozvoje a využívání sítě a trhu nezbytné pro provedení analýzy nákladů a přínosů.

4)

Analýza nákladů a přínosů vychází z harmonizovaného hodnocení nákladů a přínosů různých kategorií analyzovaných projektů a zahrnuje minimálně období uvedené v bodě 1.

5)

Analýza nákladů a přínosů bere v úvahu alespoň tyto náklady: investiční výdaje, výdaje na provoz a údržbu v průběhu technického životního cyklu projektu a v případě potřeby i náklady na vyřazení z provozu a na nakládání s odpady. Tato metodika poskytne vodítko v oblasti diskontních sazeb, které mají být při výpočtech použity.

6)

U přenosu a skladování elektřiny zohlední analýza nákladů a přínosů minimálně dopady a vyrovnávací platby vyplývající z použití článku 13 nařízení (ES) č. 714/2009, dopady na ukazatele uvedené v příloze IV a následující dopady na:

a)

emise skleníkových plynů a přenosové ztráty po dobu technické životnosti projektu;

b)

budoucí náklady na investice do nové výroby a přenosových soustav po celou dobu technické životnosti projektu;

c)

flexibilitu provozu včetně optimalizace regulace výkonu a doplňkových služeb;

d)

odolnost systému včetně odolnosti vůči katastrofám a klimatu a zabezpečení systému, a to zejména pro evropské kritické infrastruktury ve smyslu směrnice 2008/114/ES.

7)

U zemního plynu zohlední analýza nákladů a přínosů minimálně výsledky tržních testů, dopady na ukazatele vymezené v příloze IV a tyto dopady:

a)

odolnost vůči katastrofám a klimatu a zabezpečení systému, a to zejména pro evropské kritické infrastruktury ve smyslu směrnice 2008/114/ES;

b)

přetížení plynárenské sítě.

8)

U inteligentních sítí zohlední analýza nákladů a přínosů dopady na ukazatele uvedené v příloze IV.

9)

Podrobná metoda užitá pro zohlednění ukazatelů uvedených v bodech 6 až 8 je vypracována po formální konzultaci s členskými státy a organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné strany.

10)

Tato metodika vymezí analýzu, která má být provedena, na základě souboru příslušných vstupních dat posouzením dopadů v situaci, kdy bude realizován jednotlivý projekt, a v situaci, kdy realizován nebude. Tato oblast analýzy jednotlivých projektů zahrnuje všechny členské státy a třetí země, na jejichž území má být projekt vybudován, všechny přímo sousedící členské státy a všechny ostatní členské státy, které projekt významně ovlivní.

11)

Tato analýza určí členské státy, na které má projekt čistý pozitivní dopad (příjemci), a členské státy, na které má projekt čistý negativní dopad (státy, jež ponesou náklady). Každá analýza nákladů a přínosů obsahuje citlivostní analýzy souboru vstupních dat, datum uvedení jednotlivých projektů v téže analyzované oblasti do provozu a další důležité parametry.

12)

Provozovatelé přenosových, přepravních a skladovacích soustav a terminálů zkapalněného a stlačeného zemního plynu a distribučních soustav si vyměňují informace nezbytné pro vypracování této metodiky včetně odpovídajícího modelování sítí a trhu. Každý provozovatel přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy shromažďující informace jménem jiných provozovatelů přenosových, přepravních nebo distribučních soustav předá těmto zúčastněným provozovatelům přenosových, přepravních a distribučních soustav výsledky uvedeného sběru dat.

13)

U modelu společného trhu s elektřinou a zemním plynem a sítě stanoveného v čl. 11 odst. 8 se vstupní údaje uvedené v bodě 1 týkají let n+10, n+20 a n+30 a model umožňuje plné posouzení hospodářských, sociálních a ekologických dopadů, zejména včetně vnějších nákladů, jako jsou náklady spojené s emisemi skleníkových plynů a běžných látek znečišťujících ovzduší nebo se zabezpečením dodávek energie.


PŘÍLOHA VI

OBECNÉ ZÁSADY TRANSPARENTNOSTI A ÚČASTI VEŘEJNOSTI

1)

Příručka postupů podle čl. 9 odst. 1 specifikuje minimálně:

a)

příslušné právo, z něhož vycházejí rozhodnutí a stanoviska týkající se jednotlivých typů relevantních projektů společného zájmu, včetně práva v oblasti životního prostředí;

b)

příslušná rozhodnutí a stanoviska, která je nutno získat;

c)

název a kontaktní údaje příslušného orgánu, dalších orgánů a hlavních dotčených zúčastněných stran;

d)

pracovní postupy popisující jednotlivé fáze procesu včetně orientačního časového rámce a stručný přehled fází rozhodovacího procesu;

e)

informace o rozsahu, struktuře a úrovni podrobnosti dokumentů, které mají být předloženy spolu s žádostí o rozhodnutí, včetně kontrolního seznamu;

f)

fáze a prostředky umožňující účast široké veřejnosti na tomto procesu.

2)

V podrobném harmonogramu podle čl. 10 odst. 4 písm. b) se uvede alespoň následující:

a)

rozhodnutí a stanoviska, která je nutno získat;

b)

pravděpodobně dotčené orgány, zúčastněné strany a veřejnost;

c)

jednotlivé etapy tohoto postupu a jejich trvání;

d)

hlavní cíle, jichž má být dosaženo, a příslušné termíny z hlediska komplexního rozhodnutí, které má být přijato;

e)

zdroje plánované orgány a případně další potřebné zdroje.

3)

Pro zvýšení účasti veřejnosti v procesu udělování povolení, zajištění informací pro veřejnost a dialogu s ní je nutno v předstihu uplatnit tyto zásady:

a)

Zúčastněné strany ovlivněné projektem společného zájmu včetně příslušných celostátních, regionálních a místních orgánů, vlastníků půdy a občanů žijících v blízkosti tohoto projektu, široké veřejnosti a jejích sdružení, organizací nebo skupin jsou v rané fázi, kdy je stále ještě možné zohlednit potenciální obavy veřejnosti, rozsáhlým způsobem informovány a konzultovány otevřeným a transparentním způsobem. Pokud je to vhodné, příslušný orgán aktivně podporuje aktivity prováděné předkladatelem projektu.

b)

Příslušné orgány zajistí v případech, kdy to bude možné, sloučení postupů veřejných konzultací pro projekty společného zájmu. Každá veřejná konzultace se týká všech předmětů vztahujících se k příslušné fázi řízení a jeden předmět vztahující se k příslušné fázi řízení nelze řešit v rámci více než jedné veřejné konzultace; jedna veřejná konzultace se však může konat na více než jednom zeměpisném místě. Předměty veřejné konzultace jsou jasně uvedeny v oznámení o veřejné konzultaci.

c)

Vznášet připomínky a námitky je přípustné pouze v období od zahájení veřejných konzultací do uplynutí termínu uzávěrky.

4)

Koncepce účasti veřejnosti obsahuje minimálně informace o:

a)

dotčených oslovených zúčastněných stranách;

b)

plánovaných opatřeních, s obecným uvedením návrhů dat a míst konání zvláštních schůzek;

c)

časové ose;

d)

lidských zdrojích přidělených na jednotlivé úkoly.

5)

V rámci veřejné konzultace, která má být provedena před podáním dokumentace žádosti, příslušné strany minimálně:

a)

zveřejní informační leták v rozsahu maximálně 15 stran, který bude obsahovat jasný a výstižný nástin účelu a předběžný časový harmonogram projektu, vnitrostátní plán rozvoje sítí zohledňující alternativní možnosti, očekávané dopady včetně dopadů přeshraniční povahy a možná opatření ke zmírnění rizik, jež se zveřejní před zahájením konzultací; v informačním letáku se dále uvedou internetové adresy platformy pro transparentnost podle článku 18 a příručky postupů podle bodu 1;

b)

informují všechny dotčené zúčastněné strany o projektu prostřednictvím internetových stránek uvedených v čl. 9 odst. 7 a jiných vhodných informačních prostředků;

c)

písemnou formou pozvou dotčené zúčastněné strany na zvláštní schůze, při nichž budou projednány problémy.

6)

Internetové stránky projektu obsahují minimálně:

a)

informační leták uvedený v bodě 5;

b)

netechnický a pravidelně aktualizovaný souhrn v rozsahu maximálně 50 stran, který bude odrážet aktuální stav projektu a v případě aktualizace jasně vyznačí změny v předchozích verzích;

c)

plánování projektu a veřejných konzultací s jasným uvedením dat a míst veřejných konzultací a jednání a předpokládaných předmětů relevantních pro tato jednání;

d)

kontaktní údaje s cílem získat úplný soubor dokumentace žádostí;

e)

kontaktní údaje za účelem předávání připomínek a námitek v průběhu veřejných konzultací.


Prohlášení Evropské komise v souvislosti se způsobilostí projektů společného zájmu pro finanční pomoc EU v kontextu transevropské energetické infrastruktury (kapitola V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 (1))

Komise zdůrazňuje, že považuje za důležité, aby se pomoc z evropských a vnitrostátních zdrojů vztahovala i na granty pro práce, které umožní provádění projektů společného zájmu posilujících diverzifikaci zdrojů dodávek, tras a partnerů. Komise si vyhrazuje právo předkládat v tomto směru návrhy vycházející ze zkušeností získaných ze sledování provádění projektů společného zájmu v souvislosti se zprávou uvedenou v článku 17 nařízení o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury.


(1)  Viz strana 39 v tomto čísle Úředního věstníku.