9.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/1

(1)

Nařízení (EU) č. 236/2012 ukládá určitá opatření, pokud jde o prodej na krátko a swapy úvěrového selhání. Ustanovení článku 42 nařízení (EU) č. 236/2012 zmocňuje Komisi přijímat akty v přenesené pravomoci, aby podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie doplnila ustanovení uvedeného nařízení. Tento akt v přenesené pravomoci doplňuje a mění některé nepodstatné prvky.

(2)

Ustanovení tohoto nařízení spolu úzce souvisí, protože prahové hodnoty pro oznamování a zveřejňování a určení nekrytých swapů úvěrového selhání závisí na definicích a způsobech výpočtu krátkých pozic, zatímco ustanovení o významném poklesu hodnoty finančních nástrojů a poklesu likvidity na trzích státních dluhopisů a určení nepříznivých událostí jsou propojeny neoddělitelně. S cílem zajistit soudržnost mezi uvedenými předpisy o prodeji na krátko, které by měly vstoupit v platnost současně, je vhodné zahrnout všechna ustanovení požadovaná nařízením (EU) č. 236/2012 do jediného nařízení.

(3)

Nařízení (EU) č. 236/2012 obsahuje některé definice. Z důvodu lepší srozumitelnosti a právní jistoty je vhodné, aby byla stanovena doplňující ustanovení, pokud jde o definice v čl. 2 odst. 1, zejména kdy se fyzická nebo právnická osoba považuje za vlastníka finančního nástroje pro účely definice prodeje na krátko, a další upřesnění, kdy je fyzická nebo právnická osoba „držitelem“ akcie nebo dluhového nástroje pro účely nařízení (EU) č. 236/2012. Upřesnění jsou zvolená tak, aby bylo zajištěno, že nařízení (EU) č. 236/2012 důsledně působí se zamýšleným účinkem navzdory rozdílnému přístupu právních předpisů členských států. Pojetí vlastnictví a držení cenných papírů v členských státech nejsou v současnosti harmonizována, ale záměrem ustanovení nařízení (EU) č. 236/2012 je, aby byly použity pouze na prodej na krátko, aniž by byl dotčen jakýkoli budoucí vývoj v oblasti právních předpisů, jako je harmonizace právních předpisů.

(4)

Nařízení (EU) č. 236/2012 ukládá omezení a povinnosti, např. požadavky na oznamování a zveřejňování fyzickým nebo právnickým osobám, které drží nebo sjednávají čisté krátké pozice v akciích a ve státních dluhopisech. Dlouhé a krátké pozice v akciích a státních dluhopisech mohou být drženy a oceňovány různými způsoby. S cílem zajistit soudržnost a uvést v účinnost záměr opatření, pokud jde o krátké pozice v akciích a ve státních dluhopisech, je proto nutné dále upřesnit, jak by se měly čisté krátké pozice vypočítat. Prodej na krátko se může uskutečnit prostřednictvím jediného nástroje nebo koše státních dluhopisů, a tak je nezbytné upřesnit, jak zahrnout prodej na krátko pomocí koše do těchto výpočtů. S cílem zajistit spolehlivý přístup, pokud jde o výpočet čistých krátkých pozic, je ke specifikaci dlouhých pozic v akciích nezbytné použít restriktivnější přístup než pro krátké pozice v akciích. Protože hodnota některých finančních nástrojů závisí na změnách ceny podkladových nástrojů, je nezbytné stanovit, jak toto zohlednit. Je stanovena metodika úpravy podle hodnoty delta, protože je to všeobecně přijímaná praxe.

(5)

Čisté krátké pozice se vypočítají na základě dlouhých a krátkých pozic držených fyzickou nebo právnickou osobou. Avšak dlouhé a krátké pozice mohou držet různé subjekty ve skupině nebo různé fondy spravované správcem fondu. Velké čisté krátké pozice lze zatajit jejich rozdělením mezi subjekty v rámci skupiny nebo mezi různé fondy. Aby se snížilo vyhýbání se daňovým povinnostem a bylo zajištěno, že oznamování a zveřejňování krátkých pozic poskytuje přesný a reprezentativní obraz, jsou zapotřebí podrobnější ustanovení, která by upřesnila, jak by měl být výpočet čistých krátkých pozic proveden pro subjekty v rámci skupiny a v případě správců fondů. Aby tato ustanovení byla uvedena v účinnost, je nezbytné definovat význam investiční strategie za účelem objasnění, které krátké pozice subjektů ve skupině a které krátké pozice fondů by měly být agregovány. Rovněž je nezbytné definovat činnosti v rámci správy fondů s cílem objasnit, které krátké pozice fondů by měly být agregovány. Aby bylo zajištěno, že k oznamování dochází, je nezbytné stanovit, které subjekty ve skupině nebo různých fondech jsou povinny provádět výpočty a mají oznamovací povinnost.

(6)

Nařízení (EU) č. 236/2012 ukládá omezení uzavírat transakce v oblasti nekrytých swapů úvěrového selhání na státní dluhopisy, ale povoluje uzavírat kryté swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy pro účely legitimního zajištění. Použitím swapů úvěrového selhání na státní dluhopisy může být zajištěna široká škála aktiv a závazků, ale rozlišit mezi legitimním zajištěním a spekulací může být v mnoha případech obtížné. Proto je třeba podrobného a dodatečného upřesnění, v jakých případech lze swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy považovat za kryté. Pokud je třeba jednotně stanovit kvantitativní míru korelace, měl by se použít jednoduchý, široce přijímaný a srozumitelný parametr, jako je Pearsonův korelační koeficient, který se vypočítá jako kovariance dvou proměnných vydělená součinem jejich směrodatných odchylek. Propojit aktiva se závazky, aby tvořily ideální zajištění, je v praxi obtížné vzhledem k rozdílným charakteristikám různých aktiv a závazků, jakož i volatilitě jejich hodnot. Nařízení (EU) č. 236/2012 vyžaduje přiměřený přístup k opatřením, a proto je při definování nekrytého swapu úvěrového selhání nutné stanovit, jak by měl být přiměřený přístup použit na aktiva a závazky zajištěné krytým swapem úvěrového selhání. Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 236/2012 nepředepisuje konkrétní stupeň korelace nezbytné pro krytou pozici swapu úvěrového selhání na státní dluhopisy, je třeba stanovit, že by se mělo jednat o korelaci významnou.

(7)

Nařízení (EU) č. 236/2012 požaduje, aby fyzická nebo právnická osoba, která drží čistou krátkou pozici ve státních dluhopisech, která je vyšší než prahová hodnota, tyto pozice oznámila relevantnímu příslušnému orgánu. Odpovídající upřesnění této prahové hodnoty je tudíž nezbytné. Oznamování minimálních hodnot, které by neměly mít žádný významný dopad na relevantní trh se státními dluhopisy, by se nemělo vyžadovat a prahová hodnota by měla vzít v úvahu, mimo jiné, likviditu každého jednotlivého trhu s dluhopisy a výši nesplacených státních dluhopisů, jakož i cíle tohoto opatření.

(8)

Údaje požadované pro výpočet prahových hodnot pro oznamovací povinnost týkající se čistých krátkých pozic, pokud jde o vydané státní dluhopisy, nebudou k dispozici k datu vstupu tohoto nařízení v platnost. Proto dvěma používanými kritérii ke stanovení výchozích prahových hodnot pro oznamovací povinnost v den vyhlášení by za prvé měl být celkový objem nesplacených vydaných státních dluhopisů státního emitenta a za druhé existence likvidního trhu s futures pro uvedené státní dluhopisy. Revidované prahové hodnoty by měly být schváleny, jakmile budou k dispozici relevantní údaje o všech kritériích.

(9)

Pokud likvidita na trhu se státními dluhopisy klesne pod určitou prahovou hodnotu, omezení pro investory uzavírat nekryté prodeje státních dluhopisů na krátko mohou být dočasně pozastavena za účelem stimulace likvidity na uvedeném trhu. Pokud v obchodním systému dojde k významnému poklesu hodnoty finančního nástroje, příslušné orgány mohou prodej na krátko zakázat, omezit nebo jinak omezit transakce s uvedeným nástrojem. Objevuje se široká škála nástrojů a je nutné stanovit prahovou hodnotu pro každou z různých kategorií finančních nástrojů s přihlédnutím k rozdílům, jako jsou rozdíly mezi nástroji a různými volatilitami na jejich příslušných trzích.

(10)

V tomto nařízení není stanovena prahová hodnota pro významný pokles hodnoty ceny podílové jednotky kotovaných SKIPCP, s výjimkou fondů obchodovaných na burze, které jsou SKIPCP, protože i když se v obchodním systému může cena volně lišit, vztahuje se na ni pravidlo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (2), které udržuje ceny v blízkosti čisté hodnoty aktiv SKIPCP. Není stanovena žádná prahová hodnota pro významný pokles hodnoty derivátů jiných než těch, jež jsou uvedeny v tomto nařízení.

(11)

Toto nařízení vyjasňuje intervenční pravomoci jak relevantních příslušných orgánů, tak Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (orgánu ESMA), který byl zřízen a vykonává své pravomoci v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (3), pokud jde o nepříznivé události nebo vývoj. Je potřebný seznam těchto událostí, aby byl zajištěn soudržný přístup a zároveň bylo povoleno přijetí vhodných opatření, pokud dojde k nepředvídaným nepříznivým událostem nebo nepříznivému vývoji.

(12)

Z důvodů právní jistoty je nezbytné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost ve stejný den jako nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 919/2012 (4),

—

čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 236/2012, kdy se dále upřesňují definice vlastnictví a prodeje na krátko,

—

čl. 3 odst. 7 nařízení (EU) č. 236/2012, kdy se dále upřesňují případy a způsob výpočtu čistých krátkých pozic a definice držení,

—

čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) č. 236/2012, kdy se dále upřesňují nekryté pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy a způsoby výpočtu pro skupiny a činnosti v rámci správy fondů,

—

čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 236/2012, kdy se dále upřesňuje prahová hodnota pro oznamovací povinnost týkající se významných krátkých pozic ve státních dluhopisech,

—

čl. 13 odst. 4 nařízení (EU) č. 236/2012, kdy se dále upřesňuje prahová hodnota likvidity pro pozastavení omezení prodeje státních dluhopisů na krátko,

—

čl. 23 odst. 7 nařízení (EU) č. 236/2012, kdy se dále upřesňuje, co se rozumí významným poklesem hodnoty finančních nástrojů jiných než likvidní akcie,

—

článek 30 nařízení (EU) č. 236/2012, kdy se dále upřesňují kritéria a faktory, které se zohlední při určování, zda nastaly nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj uvedené v článcích 18 až 21 a v článku 27 a objevily se hrozby uvedené v čl. 28 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 236/2012.

a)

„skupinou“ se rozumí ty právní subjekty, které jsou ovládanými podniky ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES (5), a fyzická nebo právnická osoba, která takový podnik ovládá;

b)

„nadnárodním emitentem“ se rozumí emitent ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. d) bodů i), iv), v) a vi) nařízení (EU) č. 236/2012.

a)

prodej finančních nástrojů, které byly převedeny v rámci smlouvy o půjčce cenných papírů nebo repo dohody, za předpokladu, že tyto cenné papíry budou buď vráceny, nebo převodce cenné papíry stáhne, aby v době splatnosti bylo možné provést vypořádání;

b)

prodej finančního nástroje fyzickou nebo právnickou osobou, která finanční nástroj koupila před vlastním prodejem, ale uvedený finanční nástroj v době prodeje nepřevzala, za předpokladu, že tento finanční nástroj bude dodán v takový okamžik, aby v době splatnosti bylo možné provést vypořádání;

c)

prodej finančního nástroje fyzickou nebo právnickou osobou, která uplatňuje opci nebo podobný nárok spojený s uvedeným finančním nástrojem, za předpokladu, že tento finanční nástroj bude dodán v takový okamžik, aby v době splatnosti bylo možné provést vypořádání.

a)

fyzická nebo právnická osoba vlastní akcii nebo dluhový nástroj v souladu s čl. 3 odst. 1;

b)

fyzická nebo právnická osoba má vymahatelný nárok na převod vlastnictví akcie nebo dluhového nástroje na svou osobu v souladu s právními předpisy, které se vztahují na relevantní prodej.

a)

není podstatné, zda vypořádání bylo dohodnuto v hotovosti nebo v podobě fyzického dodání podkladových aktiv;

b)

krátké pozice ve finančních nástrojích, které dávají vzniknout nároku na nevydané akcie, upisovací práva, konvertibilní dluhopisy a jiné obdobné nástroje, se při výpočtu čisté krátké pozice nepovažují za krátké pozice.

a)

„investiční strategií“ se rozumí strategie, kterou realizuje subjekt správy, pokud jde o konkrétního emitenta, jejímž cílem je mít buď čisté krátké, nebo čisté dlouhé pozice prostřednictvím transakcí s různými finančními nástroji vydanými uvedeným emitentem nebo které s ním souvisí;

b)

„činnostmi v rámci správy“ se rozumí správa fondů bez ohledu na jejich právní formu a správa portfolií s prostorem pro vlastní uvážení v rámci pověření od klientů, pokud tato portfolia zahrnují jeden nebo více finančních nástrojů;

c)

„subjektem správy“ se rozumí právnická osoba nebo právní subjekt, včetně odboru, oddělení nebo útvaru, který na základě mandátu spravuje fondy nebo portfolia podle vlastního uvážení.

a)

zohlední pozice fondů a portfolií, jejichž správou ho pověřila třetí strana;

b)

nezahrne pozice fondů a portfolií, jejichž správou pověřil třetí stranu.

i)

žádný právní subjekt v rámci skupiny nedosáhl prahové hodnoty pro oznamovací povinnost nebo pro zveřejnění nebo ji nepřekročil,

ii)

současně jak kterýkoli právní subjekt v rámci uvedené skupiny, tak samotná skupina dosáhly prahové hodnoty pro oznamovací povinnost nebo pro zveřejnění nebo ji překročily.

a)

v případě zajištění pro účely čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 236/2012 se swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy nepovažují za nekrytou pozici podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 236/2012 a slouží jako zajištění proti riziku poklesu hodnoty aktiv nebo závazků korelovanému s rizikem poklesu hodnoty státních dluhopisů, na které swapy úvěrového selhání odkazují, a pokud se tato aktiva nebo závazky vztahují k subjektům veřejného nebo soukromého sektoru ve stejném členském státě;

b)

pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy, kdy aktiva nebo závazky odkazují na subjekty veřejného nebo soukromého sektoru ve stejném členském státě jako na referenční swap úvěrového selhání na státní dluhopisy, se nepovažuje za nekrytou pozici podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 236/2012 v případě, že

c)

pozice ve swapech uvěrového selhání na státní dluhopisy, kdy aktiva nebo závazky odkazují na státního emitenta, přičemž tento referenční státní emitent pro daný swap úvěrového selhání je ručitelem nebo akcionářem, se nepovažuje za nekrytou pozici podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 236/2012 v případě, že

a)

pokud je mateřský podnik v jednom členském státě a dceřiný podnik v jiném členském státě a dceřiné společnosti byl poskytnut úvěr. Pokud mateřský podnik poskytne dceřinému podniku buď explicitní, nebo implicitní úvěrovou pomoc, je přípustné nakoupit swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy v členském státě mateřského podniku spíše než dceřiného podniku;

b)

pokud existuje mateřský holdingový podnik, který vlastní nebo kontroluje dceřiný podnik fungující v různých členských státech. Jestliže mateřský podnik je emitentem dluhopisu, ale zajištěná aktiva a výnosy vlastní dceřiný podnik, je přípustné nakupovat swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy odkazující na členský stát dceřiného podniku;

c)

k zajištění expozice vůči společnosti v jednom členském státě, která investovala do státních dluhopisů druhého členského státu do té míry, že by tato společnost byla v případě významného poklesu hodnoty státních dluhopisů ve druhém členském státě výrazně ovlivněna, za předpokladu, že je společnost usazena v obou členských státech. Pokud je korelace mezi tímto rizikem a dluhem druhého členského státu vyšší než korelace mezi tímto rizikem a dluhem členského státu, ve kterém je společnost usazena, je přípustné nakupovat swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy odkazující na druhý členský stát.

a)

pokud je dlužníkem nebo protistranou zajišťovaného aktiva nebo závazku společnost, která působí v rámci Unie, nebo pokud se zajišťovaná expozice týká Unie nebo členských států, jejichž měnou je euro, je přípustné ji zajistit vhodným evropským indexem nebo indexem eurozóny pro swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy;

b)

pokud je protistranou zajišťovaného aktiva nebo závazku nadnárodní emitent, je přípustné zajistit riziko protistrany vhodně zvoleným košem swapů úvěrového selhání na státní dluhopisy odkazujícím na ručitele nebo akcionáře uvedeného subjektu.

a)

uvedenému příslušnému orgánu odůvodní, které případy uvedené v článku 15 nastaly v době, kdy byla pozice sjednána;

b)

kdykoli po dobu držení uvedeného swapu úvěrového selhání na státní dluhopisy tomuto příslušnému orgánu prokážou, že korelační test uvedený v článku 18 a požadavky na proporcionalitu uvedené v článku 19 byly v případě uvedené pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy splněny.

a)

dlouhá pozice ve státních dluhopisech příslušného emitenta;

b)

veškeré pozice nebo portfolia použitá v souvislosti se zajištěním expozic vůči státnímu emitentu, na něhož odkazují swapy úvěrového selhání;

c)

veškerá aktiva nebo závazky, které odkazují na subjekty veřejného sektoru v členském státě, na jehož státní dluhopisy se odkazuje ve swapu úvěrového selhání. Patří sem expozice vůči ústřední, regionální a místní správě, subjektům veřejného sektoru nebo veškeré expozice, za které se uvedený subjekt zaručil, a lze sem zahrnout finanční smlouvy, portfolio aktiv nebo finančních závazků, transakce s úrokovými nebo měnovými swapy v případě, kdy se swap úvěrového selhání na státní dluhopisy používá jako nástroj řízení rizika protistrany za účelem zajištění expozice vyplývající z finančních smluv nebo smluv v rámci zahraničního obchodu;

d)

expozice vůči subjektům soukromého sektoru usazeným v členském státě, na který se odkazuje ve swapu úvěrového selhání na státní dluhopisy. Dotčené expozice mimo jiné zahrnují úvěry, úvěrové riziko protistrany (včetně možné expozice, pokud pro takovou expozici je třeba regulatorní kapitál), pohledávky a záruky. Aktiva a závazky mimo jiné zahrnují finanční smlouvy, portfolio aktiv nebo finančních závazků, transakce s úrokovými nebo měnovými swapy v případě, kdy se swap úvěrového selhání na státní dluhopisy používá jako nástroj řízení rizika protistrany za účelem zajištění expozice vyplývající z finančních smluv nebo smluv v rámci zahraničního obchodu;

e)

veškeré nepřímé expozice vůči kterémukoli z výše uvedených subjektů plynoucí z expozice vůči indexům, fondům nebo jednotkám pro speciální účel.

a)

kvantitativní korelační test je splněn, pokud Pearsonův korelační koeficient mezi cenou aktiv nebo závazků a cenou státních dluhopisů vypočítanou na historickém základě použitím údajů za dny obchodování v průběhu nejméně 12 měsíců bezprostředně předcházejících dni, kdy byla pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy sjednána, dosahuje alespoň 70 %;

b)

kvalitativní korelace je splněna, pokud se prokáže významná korelace, což znamená korelaci, která vychází z odpovídajících údajů a není důkazem čistě dočasné závislosti. Korelace se vypočítá na historickém základě použitím údajů za dny obchodování v průběhu nejméně 12 měsíců před sjednáním pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy vážených k poslednímu časovému období. Jestliže se prokáže, že podmínky převažující v uvedeném období byly podobné podmínkám v době, kdy měla být pozice ve swapech úvěrového selhání sjednána, nebo které by nastaly v období zajišťování expozice, použije se jiný časový rámec. V případě aktiv, pro něž neexistuje likvidní tržní cena, nebo pokud neexistuje dostatečně dlouhá cenová historie, se použije přiměřená náhradní hodnota.

a)

zajišťovaná expozice se týká podniku, který je vlastněn státním emitentem nebo kde státní emitent vlastní většinu akciového kapitálu spojeného s hlasovacím právem nebo za jehož dluhy se státní emitent zaručil;

b)

zajišťovaná expozice se týká regionální, místní nebo městské správy členského státu;

c)

zajišťovaná expozice se týká podniku, jehož hotovostní toky výrazně závisí na zakázkách od státního emitenta nebo na projektu, který je financován nebo významně financován nebo zaručen státním emitentem, např. projekt v oblasti infrastruktury.

a)

velikost nominální pozice;

b)

poměr citlivosti expozic vůči závazkům státu, které jsou zahrnuty do swapu úvěrového selhání;

c)

zda strategie zajišťování je dynamická, nebo statická.

a)

pro prahové hodnoty není nutné oznamování čistých krátkých pozic minimální hodnoty týkající se kteréhokoli státního emitenta;

b)

celkové výše nesplacených státních dluhopisů státního emitenta a průměrné velikosti pozic držených účastníky trhu týkajících se státních dluhopisů státního emitenta;

c)

likvidity trhu se státními dluhopisy každého státního emitenta, včetně případně likvidity trhu s futures týkajících se uvedených státních dluhopisů.

a)

počáteční prahová hodnota ve výši 0,1 %, která se použije, pokud celková výše nesplacených vydaných státních dluhopisů dosahuje 0 až 500 miliard EUR;

b)

prahová hodnota ve výši 0,5 %, která se použije, pokud celková výše nesplacených vydaných státních dluhopisů převyšuje 500 miliard EUR nebo pokud pro konkrétní státní dluhopisy existuje likvidní trh s futures.

a)

každých 0,05 % nad počáteční prahovou hodnotu pro oznamovací povinnost ve výši 0,1 % počínaje hodnotou 0,15 %;

b)

každých 0,25 % nad počáteční prahovou hodnotu ve výši 0,5 % počínaje hodnotou 0,75 %.

a)

pokles ceny akcie o 10 % nebo více, pokud je akcie v hlavním vnitrostátním akciovém indexu a je podkladovým finančním nástrojem pro derivátovou smlouvu, která byla přijata k obchodování v obchodním systému;

b)

pokles ceny akcie o 20 % nebo více, pokud je cena akcie 0,50 EUR nebo vyšší, nebo ekvivalent této částky v národní měně;

c)

pokles ceny akcie o 40 % nebo více ve všech ostatních případech.

a)

vážným finančním, měnovým nebo rozpočtovým problémům, které mohou vést k finanční nestabilitě týkající se členského státu nebo bankovních a jiných finančních institucí považovaných za významné v rámci globálního finančního systému, jako jsou pojišťovny, poskytovatelé tržní infrastruktury a společnosti spravující aktiva působící v Unii, kdy může dojít k ohrožení řádného fungování finančních trhů a jejich integrity nebo stability finančního systému Unie;

b)

změně ratingu nebo selhání kteréhokoli členského státu nebo bank a jiných finančních institucí považovaných za významné v rámci globálního finančního systému, jako jsou pojišťovny, poskytovatelé tržní infrastruktury a společnosti spravující aktiva působící v Unii, které způsobuje nebo by mohlo způsobit závažnou nejistotu ohledně jejich solventnosti;

c)

podstatnému tlaku na prodej nebo neobvyklé volatilitě způsobující významné klesající spirály ve veškerých finančních nástrojích, které se týkají bank nebo jiných finančních institucí považovaných za významné v rámci globálního finančního systému, jako jsou pojišťovny, poskytovatelé tržní infrastruktury a společnosti spravující aktiva působící v Unii a případně státní emitenti;

d)

jakémukoli relevantnímu poškození fyzických struktur významných finančních emitentů, tržní infrastruktury, systémů clearingu a vypořádání a dohledu, které může nepříznivě ovlivnit trhy, zejména jsou-li takové škody způsobené přírodní katastrofou nebo teroristickým útokem;

e)

jakémukoli relevantnímu narušení veškerého platebního styku nebo postupu vypořádání, zejména souvisí-li s mezibankovními operacemi, které způsobuje nebo může způsobit pochybení v platbách nebo vypořádáních nebo zpoždění při platebním styku v Unii, zejména pokud toto může vést k šíření finanční nebo ekonomické zátěže v bankách a jiných finančních institucích, které se považují za významné v rámci globálního finančního systému, jako jsou pojišťovny, poskytovatelé tržní infrastruktury a společnosti spravující aktiva, nebo v členském státě.

a)

jakékoli ohrožení v podobě vážné finanční, měnové nebo rozpočtové nestability týkající se členského státu nebo finančního systému v členském státě, které může vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého nebo části finančního systému v Unii;

b)

možnost selhání kteréhokoli členského státu nebo nadnárodního emitenta;

c)

jakékoli vážné poškození fyzických struktur významných finančních emitentů, tržní infrastruktury, systémů clearingu a vypořádání a dohledu, které může vážně ovlivnit přeshraniční trhy, zejména jsou-li takové škody způsobené přírodní katastrofou nebo teroristickým útokem, kdy toto může vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého nebo části finančního systému v Unii;

d)

jakékoli vážné narušení veškerého platebního styku nebo postupu vypořádání, zejména souvisí-li s mezibankovními operacemi, které způsobuje nebo může způsobit významná pochybení v platbách nebo při vypořádání nebo zpoždění v rámci přeshraničního platebního styku v Unii, zejména pokud toto může vést k šíření finanční nebo ekonomické zátěže v celém nebo části finančního systému v Unii.

9.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/16

(1)

Způsob výpočtu významného poklesu hodnoty finančních nástrojů uvedených v oddíle C přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (2) by měl být upraven podle toho, jakými různými způsoby se tento pokles projevuje v závislosti na druhu finančních nástrojů. Způsob výpočtu může mít podobu skutečného poklesu ceny finančního nástroje, zvýšení výnosu dluhového nástroje vydaného korporátním emitentem nebo zvýšení výnosu na výnosové křivce dluhových nástrojů vydaných státními emitenty.

(2)

Toto nařízení je třeba číst ve spojení s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 918/2012 (3), které definuje prahové hodnoty pro významný pokles hodnoty nelikvidních akcií, dluhových nástrojů vydaných státními a korporátními emitenty, fondů obchodovaných na burze, nástrojů peněžního trhu a derivátů, jejichž jediný podkladový finanční nástroj je obchodován v obchodním systému. Toto nařízení by se tedy mělo omezit na upřesnění způsobu výpočtu významného poklesu hodnoty těchto nástrojů.

(3)

Za účelem zajištění soudržnosti a právní jistoty pro účastníky trhu a příslušné orgány by datum použití tohoto nařízení mělo být stejné jako u nařízení (EU) č. 236/2012 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 918/2012.

(4)

Jelikož nařízení (EU) č. 236/2012 stanovilo, že závazné technické normy by měly být přijaty předtím, než se uvedené nařízení může účinně používat, a jelikož je nezbytné upřesnit požadované nepodstatné prvky před dnem 1. listopadu 2012, aby se účastníkům trhu usnadnilo splnění požadavků uvedeného nařízení a příslušným orgánům prosazování jejich dodržování, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost prvním dnem po svém vyhlášení.

(5)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(6)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrhu regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, provedl analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízené v souladu s článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (4),

a)

nelikvidních akcií;

b)

těchto finančních nástrojů, které nejsou deriváty:

c)

derivátů, jejichž jediným podkladovým aktivem je finanční nástroj obchodovaný v obchodním systému.

9.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/18

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 44/2012 ze dne 17. ledna 2012, kterým se pro rok 2012 stanoví rybolovná práva ve vodách EU a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla EU v některých vodách mimo EU, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací, na něž se vztahují mezinárodní jednání nebo dohody (2), stanoví množství tuňáka obecného, které mohou rybářská plavidla Evropské unie v roce 2012 odlovit v Atlantském oceánu východně od 45° západní délky a ve Středozemním moři.

(2)

Nařízení Rady (ES) č. 302/2009 ze dne 6. dubna 2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, o změně nařízení (ES) č. 43/2009 a o zrušení nařízení (ES) č. 1559/2007 (3) požaduje, aby členské státy sdělily Komisi jednotlivé kvóty přidělené svým plavidlům o délce přesahující 24 m a pro plavidla provádějící odlov, jejichž délka nepřesahuje 24 m, alespoň kvótu přidělenou organizacím producentů nebo skupinám plavidel, které provádějí rybolov s podobným lovným zařízením.

(3)

Cílem společné rybářské politiky je zajistit dlouhodobou životaschopnost odvětví rybolovu udržitelným využíváním živých vodních zdrojů na základě preventivního přístupu.

(4)

Pokud Komise na základě informací poskytnutých členskými státy a na základě jiných informací, jež má k dispozici, zjistí, že rybolovná práva pro Evropskou unii, členský stát nebo skupinu členských států jsou považována za vyčerpaná pro jedno nebo více lovných zařízení či loďstev, vyrozumí o tom v souladu s čl. 36 odst. 2 nařízení (ES) č. 1224/2009 dotyčné členské státy a zakáže rybolovné činnosti pro příslušnou oblast, lovné zařízení, populaci, skupinu populací nebo loďstvo, kterých se dotyčné rybolovné činnosti týkají.

(5)

Podle informací, jež má Komise k dispozici, byla rybolovná práva pro tuňáka obecného v Atlantském oceánu východně od 45° západní délky a ve Středozemním moři přidělená plavidlům používajícím dlouhé lovné šňůry plujícím pod vlajkou Kypru nebo zaregistrovaným na Kypru vyčerpána.

(6)

Dne 22. srpna 2012 Kypr informoval Komisi o skutečnosti, že nařídil zastavit rybolovné činnosti svých plavidel používajících dlouhé lovné šňůry, která se v roce 2012 aktivně účastní rybolovu tuňáka obecného. Dne 5. září Kypr informoval Komisi, že toto ukončení nabylo účinku v 9:39 hodin dne 22. srpna 2012.

(7)

Aniž jsou dotčena výše uvedená opatření Kypru, je nezbytné, aby Komise potvrdila zákaz rybolovu tuňáka obecného v Atlantském oceánu východně od 45° západní délky a ve Středozemním moři od 9:39 hodin dne 22. srpna 2012 pro plavidla používající dlouhé lovné šňůry plující pod vlajkou Kypru či zaregistrovaná na Kypru,

9.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/20

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Dne 27. září 2012 rozhodl Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN vyjmout jednu fyzickou osobu ze seznamu osob, skupin a subjektů, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů, poté co zvážil žádost o výmaz ze seznamu předloženou touto fyzickou osobou a souhrnnou zprávu ombudsmana vypracovanou podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1904(2009).

(3)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 by proto měla být odpovídajícím způsobem aktualizována,

9.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/22

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

9.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/24

(1)

V příloze I bodě 4.2 směrnice Rady 86/297/EHS (2) se stanoví obecná ustanovení pro přední vývodové hřídele. Tabulka 2 uvedené přílohy stanoví, že na kategorie traktorů vybavených předním vývodovým hřídelem se použije norma ISO 8759-1:1998, která rovněž stanoví rozměry pro umístění předního vývodového hřídele. Tyto požadavky na umístění však v důsledku nových konstrukčních požadavků nejsou kompatibilní s velkým množstvím zemědělských a lesnických traktorů.

(2)

Požadavky na přední vývodový hřídel stanovené ve směrnici 86/297/EHS se týkají pouze bezpečnostních otázek, tj. umístění vývodového hřídele, požadavků na kryt a volného prostoru. Umístění vývodového hřídele vymezené směrnicí 86/297/EHS není kompatibilní s několika kategoriemi traktorů, které jsou v současnosti na trhu, a jejich přídavnými zařízeními. Příloha I tabulka 2 směrnice 86/297/EHS již z požadavků na umístění vyjímá kategorie traktorů T4.1 a T4.3.

(3)

Kategorie traktorů T1, T2, T3, T4.2 a T5 společně s uvedenými kategoriemi T4.1 a T4.3, které jsou v současnosti vyňaty z požadavků oddílu 4.2 normy ISO 8759-1:1998, nemohou takovéto požadavky splňovat.

(4)

Některé traktory mohou být vybaveny zvláštními typy vývodových hřídelů, na něž se norma ISO 8759-1:1998 nevztahuje.

(5)

V případě traktorů kategorie T3 se norma použije pouze tehdy, když je traktor vybaven vývodovým hřídelem specifikovaným v uvedené normě. Avšak ostatní kategorie vozidel jako T2 a některé menší traktory kategorie T1 mohou být vybaveny zvláštními typy vývodových hřídelů, na něž se norma nevztahuje. V souvislosti s tím by měla být výjimka z požadavků normy ISO 8759-1:1998 rozšířena rovněž na kategorie traktorů T1 a T2.

(6)

Obdobné obtíže se vyskytují u vozidel v odpovídajících kategoriích C.

(7)

Jelikož se mají specifikace normy ISO 8759-1:1998, s výjimkou oddílu 4.2, vztahovat na všechny traktory kategorií T a C vybavené předními vývodovými hřídeli, stává se tabulka 2 nadbytečnou, a měla by proto být zrušena.

(8)

Směrnice 86/297/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(9)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 20 odst. 1 směrnice 2003/37/ES,

1)

Bod 4.2 se nahrazuje tímto:

„4.2   Ustanovení pro přední vývodové hřídele

Specifikace normy ISO 8759-1:1998 se s výjimkou jejího oddílu 4.2 použijí na všechny traktory kategorií T a C vybavené předními vývodovými hřídeli, jak je uvedeno v této normě.“

2)

Tabulka 2 se zrušuje.

9.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/26

(1)

Dopisem zaevidovaným Komisí dne 3. února 2012 požádalo Maďarsko, aby mu bylo umožněno zavést po dobu dvou let s účinkem od 1. července 2012 opatření odchylující se od ustanovení článku 193 směrnice 2006/112/ES, kterým se určující osoby, jež jsou povinné odvádět správci daně daň z přidané hodnoty (DPH). V uvedeném dopise Maďarsko uvedlo, že nebude usilovat o prodloužení tohoto povolení.

(2)

V souladu s čl. 395 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2006/12/ES uvědomila Komise o žádosti Maďarska ostatní členské státy dopisem ze dne 26. dubna 2012 a dopisem ze dne 2. května 2012 oznámila Komise Maďarsku, že již má k dispozici veškeré informace, které považuje za nezbytné k posouzení žádosti. Dne 29. června 2012 předložila Komise Radě návrh, kterým se Maďarsku povoluje uvedené odchylující se opatření.

(3)

V souladu s článkem 193 směrnice 2006/112/ES je osobou povinnou odvést DPH zpravidla osoba povinná k dani, která dodává zboží. Účelem odchylujícího se opatření požadovaného Maďarskem je přenést na omezenou dobu tuto povinnost na tu osobu povinnou k dani, která je odběratelem některých nezpracovaných zemědělských produktů v odvětvích obilovin a olejnin.

(4)

Maďarsko uvedlo, že v těchto odvětvích se mnozí obchodníci dopouští různých druhů daňových úniků na domácím trhu i v obchodu uvnitř Společenství, a to tím, že správci daně neplatí DPH, kterou si naúčtovali v souvislosti se svými dodávkami zboží. Jejich odběratelé jako osoby povinné k dani s plným nárokem na odpočet daně mají i nadále nárok na odpočet DPH.

(5)

Určení osoby povinné k dani, která je odběratelem dodaného zboží, za osobu povinnou odvést DPH místo dodavatele by bylo mimořádným dočasným opatřením, jímž by se zamezilo příležitostem podílet se na tomto druhu daňových úniků. Aby bylo opatření účinné, mělo by pokrývat sklizeň z roku 2012. Uvedené opatření by mělo být po dvou letech zrušeno, což je dostatečně dlouhá doba pro to, aby Maďarsko v zemědělském odvětví zavedlo definitivní opatření, jež budou v souladu se směrnicí 2006/112/ES a jimiž by se tomuto druhu daňových úniků předcházelo a potíraly by se daňové úniky.

(6)

Aby se zabránilo tomu, že daňové úniky se převedou do fáze zpracování produktů, na jiné produkty nebo do jiných odvětví, mělo by Maďarsko zavést vhodná kontrolní opatření a ohlašovací povinnosti a oznámit je Komisi.

(7)

Aby se zajistilo, že se zvláštní opatření použije pouze na určité zemědělské produkty a aby byla zaručena právní jistota, pokud jde o toto opatření, mělo by být za použití kombinované nomenklatury stanovené v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (2) stanoveno zboží, na které se toto zvláštní opatření vztahuje.

(8)

Zvláštní opatření je přiměřené sledovaným cílům, neboť je časově omezené a není určeno k všeobecnému uplatňování, nýbrž se vztahuje pouze na několik pečlivě stanovených produktů, které nejsou obvykle určené pro konečnou spotřebu v nezměněném stavu a v jejichž případě by daňový únik způsobil značné ztráty příjmů z DPH.

(9)

Toto zvláštní opatření nebude mít nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie pocházející z výběru DPH,

9.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/28

(1)

Dne 13. září 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/570/EU, Euratom o jmenování členů Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2010 do 20. září 2015 (1).

(2)

Po skončení mandátu pana Andrease LOUROUTZIATISE se uvolnilo jedno místo člena Evropského hospodářského a sociálního výboru,

9.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/29

(1)

Ve dnech 22. prosince 2009 a 18. ledna 2010 Rada přijala rozhodnutí 2009/1014/EU (1) a 2010/29/EU (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015.

(2)

Po skončení mandátu pana Decebala ARNĂUTUA, paní Veroniky DIACONUOVÉ, paní Edity Emőke LOKODIOVÉ, pana Constantina OSTAFICIUCE, pana Vasila SAVY a pana Gheorgha Buney STANCUA se uvolnilo šest míst členů Výboru regionů. Po skončení mandátu pana Árpáda Szabolcse CSEHIHO, pana Gheorgha FLUTURA, paní Mariany MIRCEAOVÉ, pana Mircii MUNTEANA a paní Ioany TRIFOIOVÉ se uvolnilo pět míst náhradníků Výboru regionů,

a)

jako členové:

a

b)

jako náhradníci:

9.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/30

(1)

Dne 17. listopadu 2009 pověřila Komise Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry (CESR), jehož úkoly byly převzaty Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, zřízeným k 1. lednu 2011 nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (2) (ESMA), vypracováním odborného posudku v rámci odborného hodnocení právního a dohledového rámce Austrálie pro ratingové agentury.

(2)

Ve svém posudku vydaném dne 18. dubna 2012 ESMA navrhl, aby australský právní a dohledový rámec pro ratingové agentury byl považován za rovnocenný nařízení (ES) č. 1060/2009.

(3)

V souladu s čl. 5 odst. 6 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1060/2009 je třeba posoudit splnění tří podmínek k tomu, aby bylo možné považovat právní a dohledový rámec třetí země za rovnocenný nařízení (ES) č. 1060/2009.

(4)

Podle první podmínky musí ratingové agentury ve třetí zemi podléhat povolení nebo registraci a musí nad nimi být průběžně vykonáván účinný dohled a být vymáháno, aby dodržovaly stanovené požadavky. Australský právní a regulační rámec pro ratingové agentury byl zaveden dne 1. ledna 2010. Veškeré příslušné zákony a předpisy, zejména zákon o obchodních společnostech (Corporations Act, 2001) a zákon o Australské komisi pro cenné papíry a investice (Australian Securities and Investments Commission Act, 2001), vstoupily v platnost. Podle tohoto regulačního rámce musí být ratingové agentury registrovány a je nad nimi průběžně vykonáván účinný dohled Australskou komisí pro cenné papíry a investice (ASIC). Australský právní a regulační rámec poskytuje ASIC dostatečnou pravomoc k tomu, aby mohla účinně dohlížet na ratingové agentury a vymáhat dodržování požadavků, včetně pravomoci ukládat ratingovým agenturám sankce za porušení použitelných předpisů: ASIC je oprávněna zabavit ratingovým agenturám účetnictví, pokud ho nepředloží. Na základě povolení k domovní prohlídce vydaného příslušným soudním orgánem je ASIC oprávněna prohledat prostory ratingové agentury. Kromě toho je ASIC zákonem o obchodních společnostech zmocněna podat žalobu k federálnímu soudu za účelem odnětí licence ratingové agentuře. Po odnětí licence se ASIC může obrátit na soud, aby trvale zakázal ratingové agentuře vydávat v Austrálii ratingy. Podle zákona o obchodních společnostech může ASIC rovněž požádat o vydání příkazu k ukončení protiprávního jednání ratingové agentury nebo o uložení pokuty, pokud by neplnila své závazky vyplývající z příslušných právních předpisů týkajících se finančních služeb. Dohoda o spolupráci uzavřená mezi ESMA a ASIC stanoví výměnu informací, pokud jde o opatření spojená s vymáháním dodržování požadavků a dohledem přijatých ve vztahu k přeshraničně působícím ratingovým agenturám.

(5)

Podle druhé podmínky jsou ratingové agentury ve třetí zemi povinny dodržovat právně závazná pravidla, která jsou rovnocenná pravidlům stanoveným v článcích 6 až 12 a v příloze I nařízení (ES) č. 1060/2009. Australský právní a dohledový rámec odpovídá cílům regulačního rámce EU pro ratingové agentury, pokud jde o řízení střetu zájmů. Řízení střetu zájmů je vyžadováno australskými právními předpisy (zákon o ASIC) a zahrnuje povinnost řídit střety zájmů a organizační požadavky, zejména pokud jde o outsourcing, uchovávání záznamů a důvěrnost. S ohledem na správu a řízení společnosti vyžadují podmínky ASIC pro poskytnutí licence, aby byla ratingová agentura organizována tak, aby bylo zajištěno, že její obchodní zájmy neohrozí nezávislost a přesnost ratingových činností. Australský rámec rovněž vyžaduje, aby ratingové agentury zavedly důsledný přezkum ratingových metodik, a obsahuje širokou škálu požadavků souvisejících s informační povinností týkající se ratingů a ratingových činností. Australský právní a dohledový rámec proto splňuje cíle nařízení (ES) č. 1060/2009 týkající se řízení střetů zájmů, organizačních procesů a postupů, které musí být v ratingové agentuře zavedeny, kvality ratingů a metodik jejich vypracování, zveřejňování ratingových hodnocení a všeobecného a pravidelného zveřejňování informací o ratingových činnostech. Poskytuje tudíž rovnocennou ochranu ve smyslu čestnosti a poctivosti, transparentnosti, řádné správy a řízení ratingových agentur a spolehlivosti ratingových činností.

(6)

Podle třetí podmínky musí regulatorní režim v třetí zemi bránit orgánům dohledu a dalším orgánům veřejné správy dané třetí země, aby zasahovaly do obsahu ratingů a metodik. Všechny tyto zásahy do ratingů a ratingových metodik by byly v rozporu s cíli kapitoly 7 australského zákona o obchodních společnostech z roku 2001 a s cíli ASIC. ASIC ani žádný jiný orgán veřejné správy nejsou oprávněny zasahovat do obsahu ratingů či jejich metodik.

(7)

S ohledem na zkoumané faktory lze konstatovat, že australský právní a dohledový rámec pro ratingové agentury splňuje podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1060/2009. Proto je třeba australský právní a dohledový rámec pro ratingové agentury považovat za rovnocenný právnímu a dohledovému rámci stanovenému nařízením (ES) č. 1060/2009. Komise ve spolupráci s ESMA bude i nadále sledovat vývoj australského právního a dohledového rámce pro ratingové agentury a plnění podmínek, na základě nichž bylo toto rozhodnutí přijato.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

9.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/32

(1)

Dne 12. června 2009 pověřila Komise Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry (CESR), jehož úkoly byly převzaty Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, zřízeným k 1. lednu 2011 nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (2) (ESMA), vypracováním odborného posudku v rámci odborného hodnocení právního a dohledového rámce USA pro ratingové agentury.

(2)

Ve svém prvním posudku vydaném dne 21. května 2010 zdůraznil CESR dvě oblasti (kvalita metodik a ratingů a zveřejňování ratingů), v nichž přetrvávají významné rozdíly mezi Spojenými státy a Unií. Po vstupu Doddova-Frankova zákona o reformě finančních trhů a ochraně spotřebitele (Dodd-Frank Wall Street Reform and Consumer Protection Act) v platnost dne 21. července 2010 ESMA aktualizoval svůj odborný posudek pro Komisi a uvedl, že právní a dohledový rámec Spojených států pro ratingové agentury lze nyní považovat za rovnocenný nařízení (ES) č. 1060/2009.

(3)

V souladu s čl. 5 odst. 6 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1060/2009 je třeba posoudit splnění tří podmínek k tomu, aby bylo možné považovat právní a dohledový rámec třetí země za rovnocenný nařízení (ES) č. 1060/2009.

(4)

Podle první podmínky musí ratingové agentury ve třetí zemi podléhat povolení nebo registraci a musí nad nimi být průběžně vykonáván účinný dohled a být vymáháno, aby dodržovaly stanovené požadavky. Právní a dohledový rámec Spojených států pro ratingové agentury je tvořen zákonem o reformě ratingových agentur z roku 2006 („zákon o ratingových agenturách“, Credit Rating Agency Reform Act), jehož cílem je zvýšit kvalitu ratingů za účelem ochrany investorů a veřejného zájmu podporou odpovědnosti, transparentnosti a hospodářské soutěže v oblasti ratingu, a částmi 15E (3), 17 (4) a 21B písm. a) (5) zákona o obchodování s cennými papíry („zákon o obchodování“, Securities Exchange Act). Operativní ustanovení zákona o ratingových agenturách se stala použitelnými poté, co SEC (americká komise pro cenné papíry) přijala v červnu 2007 řadu pravidel provádějících program pro registraci a dohled nad ratingovými agenturami, které se registrují jako celostátně uznané statisticko-ratingové organizace (Nationally Recognized Statistical Ratings Organizations, NRSRO). S cílem umožnit využívání svých ratingů pro regulatorní účely mají ratingové agentury povinnost registrace u SEC a následně podléhají jejímu průběžnému dohledu. SEC disponuje širokou škálou dohledových pravomocí, které jí umožňují kontrolovat, zda ratingové agentury dodržují své zákonné povinnosti. Tyto pravomoci zahrnují přístup k dokumentům, vedení vyšetřování a provádění kontrol na místě, jakož i pravomoc požadovat přístup k záznamům telefonních hovorů a elektronické komunikace. SEC může tyto pravomoci vykonávat nejen ve vztahu k ratingovým agenturám, ale i ve vztahu k jiným osobám, které se podílejí na výkonu ratingových činností. Část 15E písm. p) bod 3 A zákona o obchodování vyžaduje, aby SEC uskutečnila kontrolu každé NRSRO alespoň jednou ročně a o závěrech této kontroly podala zprávu (6). Pokud SEC zjistí, že NRSRO porušuje některou z povinností vyplývajících z příslušného regulačního rámce, může přijmout celou řadu z toho vyplývajících opatření s cílem ukončit toto porušování. Tato opatření zahrnují pravomoc odebrat registraci, pozastavit využívání ratingů pro regulatorní účely a nařídit ratingové agentuře, aby porušování ukončila. SEC může rovněž uložit ratingovým agenturám za porušení uvedených požadavků vysoké pokuty. NRSRO tudíž podléhají průběžnému účinnému dohledu a vymáhání dodržování požadavků. Dohoda o spolupráci uzavřená mezi ESMA a SEC stanoví výměnu informací, pokud jde o opatření spojená s vymáháním dodržování požadavků a dohledem přijatá ve vztahu k přeshraničně působícím ratingovým agenturám.

(5)

Podle druhé podmínky jsou ratingové agentury ve třetí zemi povinny dodržovat právně závazná pravidla, která jsou rovnocenná pravidlům stanoveným v článcích 6 až 12 a v příloze I nařízení (ES) č. 1060/2009. Právní a dohledový rámec Spojených států splňuje cíle nařízení (ES) č. 1060/2009 týkající se řízení střetů zájmů, organizačních procesů a postupů, které musí být v ratingové agentuře zavedeny, kvality ratingů a metodik jejich vypracování, zveřejňování ratingových hodnocení a všeobecného a pravidelného zveřejňování informací o ratingových činnostech. Rámec Spojených států tudíž poskytuje rovnocennou ochranu ve smyslu čestnosti a poctivosti, transparentnosti, řádné správy a řízení ratingových agentur a spolehlivosti ratingových činností.

(6)

Podle třetí podmínky musí regulatorní režim v třetí zemi bránit orgánům dohledu a dalším orgánům veřejné správy dané třetí země, aby zasahovaly do obsahu ratingů a metodik. V této souvislosti SEC ani žádný jiný orgán veřejné správy v USA nejsou podle zákona oprávněny zasahovat do obsahu ratingů či jejich metodik.

(7)

S ohledem na zkoumané faktory lze konstatovat, že právní a dohledový rámec Spojených států pro ratingové agentury splňuje podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1060/2009. Proto je třeba právní a dohledový rámec Spojených států pro ratingové agentury považovat za rovnocenný právnímu a dohledovému rámci stanovenému nařízením (ES) č. 1060/2009. Komise ve spolupráci s ESMA bude i nadále sledovat vývoj právního a dohledového rámce Spojených států pro ratingové agentury a plnění podmínek, na základě nichž bylo toto rozhodnutí přijato.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,