ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2012.265.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 265

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 55
29. září2012


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

JEDNACÍ ŘÁDY

 

*

Jednací řád Soudního dvora

1

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

JEDNACÍ ŘÁDY

29.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/1


JEDNACÍ ŘÁD SOUDNÍHO DVORA

Obsah

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

Článek 2

Působnost tohoto jednacího řádu

HLAVA I

ORGANIZACE SOUDNÍHO DVORA

KAPITOLA 1 –

SOUDCI A GENERÁLNÍ ADVOKÁTI

Článek 3

Začátek období výkonu funkce soudců a generálních advokátů

Článek 4

Složení přísahy

Článek 5

Slavnostní závazek

Článek 6

Zbavení funkce soudce nebo generálního advokáta

Článek 7

Pořadí podle délky výkonu funkce

KAPITOLA 2 –

PŘEDSEDA SOUDNÍHO DVORA, ZŘIZOVÁNÍ SENÁTŮ A JMENOVÁNÍ PRVNÍHO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA

Článek 8

Volba předsedy a místopředsedy Soudního dvora

Článek 9

Pravomoci předsedy Soudního dvora

Článek 10

Pravomoci místopředsedy Soudního dvora

Článek 11

Zřizování senátů

Článek 12

Volba předsedů senátů

Článek 13

Překážka na straně předsedy a místopředsedy Soudního dvora

Článek 14

Jmenování prvního generálního advokáta

KAPITOLA 3 –

PŘIDĚLOVÁNÍ VĚCÍ SOUDCŮM ZPRAVODAJŮM A GENERÁLNÍM ADVOKÁTŮM

Článek 15

Určení soudce zpravodaje

Článek 16

Určení generálního advokáta

KAPITOLA 4 –

POMOCNÍ ZPRAVODAJOVÉ

Článek 17

Pomocní zpravodajové

KAPITOLA 5 –

SOUDNÍ KANCELÁŘ

Článek 18

Jmenování vedoucího soudní kanceláře

Článek 19

Náměstek vedoucího soudní kanceláře

Článek 20

Pravomoci vedoucího soudní kanceláře

Článek 21

Vedení rejstříku

Článek 22

Nahlížení do rejstříku, rozsudků a usnesení

KAPITOLA 6 –

ČINNOST SOUDNÍHO DVORA

Článek 23

Místo zasedání Soudního dvora

Článek 24

Rozvrh práce Soudního dvora

Článek 25

Všeobecná schůze

Článek 26

Sepisování protokolů

KAPITOLA 7 –

SOUDNÍ KOLEGIA

Oddíl 1.

Složení soudních kolegií

Článek 27

Složení velkého senátu

Článek 28

Sestavení senátů složených z pěti a ze tří soudců

Článek 29

Složení senátů v případě souvisejících věcí nebo v případě vrácení věci

Článek 30

Překážka na straně předsedy senátu

Článek 31

Překážka na straně člena soudního kolegia

Oddíl 2.

Porady

Článek 32

Postup při vedení porad

Článek 33

Počet soudců účastnících se porad

Článek 34

Podmínky usnášeníschopnosti velkého senátu

Článek 35

Podmínky usnášeníschopnosti senátů složených z pěti a ze tří soudců

KAPITOLA 8 –

JAZYKOVÝ REŽIM

Článek 36

Jednací jazyky

Článek 37

Určení jednacího jazyka

Článek 38

Používání jednacího jazyka

Článek 39

Odpovědnost vedoucího soudní kanceláře v oblasti užívání jazyků

Článek 40

Jazykový režim dokumentů zveřejňovaných Soudním dvorem

Článek 41

Rozhodné znění dokumentů

Článek 42

Útvar Soudního dvora poskytující překladatelské a tlumočnické služby

HLAVA II

SPOLEČNÁ PROCESNÍ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1 –

PRÁVA A POVINNOSTI ZMOCNĚNCŮ, PORADCŮ A ADVOKÁTŮ

Článek 43

Výsady, imunity a výhody

Článek 44

Postavení zástupců účastníků řízení

Článek 45

Zbavení imunity

Článek 46

Vyloučení z řízení

Článek 47

Vysokoškolští učitelé a účastníci původního řízení

KAPITOLA 2 –

DORUČOVÁNÍ

Článek 48

Způsoby doručování

KAPITOLA 3 –

LHŮTY

Článek 49

Počítání lhůt

Článek 50

Žaloba proti aktu orgánu

Článek 51

Prodloužení procesních lhůt z důvodu vzdálenosti

Článek 52

Stanovení a prodloužení lhůt

KAPITOLA 4 –

RŮZNÉ ZPŮSOBY PROJEDNÁNÍ VĚCÍ

Článek 53

Způsoby projednání věcí

Článek 54

Spojení věcí

Článek 55

Přerušení řízení

Článek 56

Pozdější projednání věci

KAPITOLA 5 –

PÍSEMNÁ ČÁST ŘÍZENÍ

Článek 57

Předkládání podání

Článek 58

Délka podání

KAPITOLA 6 –

PŘEDBĚŽNÁ ZPRÁVA A PŘIDĚLOVÁNÍ VĚCÍ SOUDNÍM KOLEGIÍM

Článek 59

Předběžná zpráva

Článek 60

Přidělování věcí soudním kolegiím

KAPITOLA 7 –

ORGANIZAČNÍ PROCESNÍ OPATŘENÍ A PROVÁDĚNÍ DŮKAZŮ

Oddíl 1.

Organizační procesní opatření

Článek 61

Organizační procesní opatření přijímaná Soudním dvorem

Článek 62

Organizační procesní opatření přijímaná soudcem zpravodajem nebo generálním advokátem

Oddíl 2.

Provádění důkazů

Článek 63

Rozhodnutí o provádění důkazů

Článek 64

Určení prováděných důkazů

Článek 65

Účast na provádění důkazů

Článek 66

Důkaz výslechem svědků

Článek 67

Výslech svědků

Článek 68

Přísaha svědka

Článek 69

Peněžitá sankce

Článek 70

Znalecký posudek

Článek 71

Přísaha znalce

Článek 72

Námitka proti svědkovi nebo znalci

Článek 73

Svědečné a znalečné

Článek 74

Protokol z jednání k provedení důkazů

Článek 75

Zahájení ústní části řízení po provedeném dokazování

KAPITOLA 8 –

ÚSTNÍ ČÁST ŘÍZENÍ

Článek 76

Jednání

Článek 77

Společné jednání

Článek 78

Vedení jednání

Článek 79

Jednání s vyloučením veřejnosti

Článek 80

Otázky

Článek 81

Ukončení jednání

Článek 82

Přednesení stanoviska generálního advokáta

Článek 83

Zahájení nebo znovuotevření ústní části řízení

Článek 84

Protokol z jednání

Článek 85

Záznam jednání

KAPITOLA 9 –

ROZSUDKY A USNESENÍ

Článek 86

Datum vyhlášení rozsudku

Článek 87

Obsah rozsudku

Článek 88

Vyhlášení a doručení rozsudku

Článek 89

Obsah usnesení

Článek 90

Podpis a doručení usnesení

Článek 91

Právní moc rozsudků a usnesení

Článek 92

Zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie

HLAVA III

ŘÍZENÍ O PŘEDBĚŽNÉ OTÁZCE

KAPITOLA 1 –

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 93

Oblast působnosti

Článek 94

Obsah žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce

Článek 95

Anonymita

Článek 96

Účast v řízení o předběžné otázce

Článek 97

Účastníci původního řízení

Článek 98

Překlad a doručení žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce

Článek 99

Odpověď usnesením s odůvodněním

Článek 100

Podmínky postupu řízení před Soudním dvorem

Článek 101

Žádost o vysvětlení

Článek 102

Náklady řízení o předběžné otázce

Článek 103

Oprava rozsudků a usnesení

Článek 104

Výklad rozhodnutí o předběžné otázce

KAPITOLA 2 –

ZRYCHLENÉ ŘÍZENÍ O PŘEDBĚŽNÉ OTÁZCE

Článek 105

Zrychlené řízení

Článek 106

Předávání procesních písemností

KAPITOLA 3 –

NALÉHAVÉ ŘÍZENÍ O PŘEDBĚŽNÉ OTÁZCE

Článek 107

Použití naléhavého řízení o předběžné otázce

Článek 108

Rozhodnutí o naléhavosti

Článek 109

Písemná část naléhavého řízení

Článek 110

Doručování a poskytování informací po ukončení písemné části řízení

Článek 111

Upuštění od písemné části řízení

Článek 112

Rozhodnutí ve věci samé

Článek 113

Soudní kolegium

Článek 114

Předávání procesních písemností

KAPITOLA 4 –

BEZPLATNÁ PRÁVNÍ POMOC

Článek 115

Žádost o bezplatnou právní pomoc

Článek 116

Rozhodnutí o žádosti o bezplatnou právní pomoc

Článek 117

Částky vyplácené v rámci bezplatné právní pomoci

Článek 118

Odejmutí bezplatné právní pomoci

HLAVA IV

PŘÍMÉ ŽALOBY

KAPITOLA 1 –

ZASTUPOVÁNÍ ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ

Článek 119

Povinné zastoupení

KAPITOLA 2 –

PÍSEMNÁ ČÁST ŘÍZENÍ

Článek 120

Obsah žaloby

Článek 121

Informace pro účely doručování

Článek 122

Přílohy k žalobě

Článek 123

Doručení žaloby

Článek 124

Obsah žalobní odpovědi

Článek 125

Předávání dokumentů

Článek 126

Replika a duplika

KAPITOLA 3 –

DŮVODY A DŮKAZY

Článek 127

Nové důvody

Článek 128

Důkazy a důkazní návrhy

KAPITOLA 4 –

VEDLEJŠÍ ÚČASTENSTVÍ

Článek 129

Předmět a účinky vedlejšího účastenství

Článek 130

Návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení

Článek 131

Rozhodnutí o návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení

Článek 132

Předkládání spisů vedlejšího účastníka

KAPITOLA 5 –

ZRYCHLENÉ ŘÍZENÍ

Článek 133

Rozhodnutí o použití zrychleného řízení

Článek 134

Písemná část řízení

Článek 135

Ústní část řízení

Článek 136

Rozhodnutí ve věci samé

KAPITOLA 6 –

NÁKLADY ŘÍZENÍ

Článek 137

Rozhodnutí o nákladech řízení

Článek 138

Obecná pravidla ukládání náhrady nákladů řízení

Článek 139

Náklady způsobené bezdůvodně nebo zlovolně

Článek 140

Náklady řízení vedlejších účastníků

Článek 141

Náklady řízení v případě zpětvzetí návrhu

Článek 142

Náklady řízení v případě nevydání rozhodnutí ve věci samé

Článek 143

Procesní výdaje

Článek 144

Přiznatelná náhrada nákladů řízení

Článek 145

Spor o přiznání náhrady nákladů řízení

Článek 146

Platební podmínky

KAPITOLA 7 –

DOHODA O SMÍRNÉM ŘEŠENÍ, ZPĚTVZETÍ NÁVRHU, NEVYDÁNÍ ROZHODNUTÍ VE VĚCI SAMÉ A NÁMITKY A PŘEKÁŽKY V PRŮBĚHU ŘÍZENÍ

Článek 147

Dohoda o smírném řešení

Článek 148

Zpětvzetí návrhu

Článek 149

Nevydání rozhodnutí ve věci samé

Článek 150

Nepominutelné podmínky řízení

Článek 151

Námitky a překážky v průběhu řízení

KAPITOLA 8 –

ROZSUDEK PRO ZMEŠKÁNÍ

Článek 152

Rozsudek pro zmeškání

KAPITOLA 9 –

NÁVRHY A ŽÁDOSTI TÝKAJÍCÍ SE ROZSUDKŮ A USNESENÍ

Článek 153

Příslušné soudní kolegium

Článek 154

Oprava

Článek 155

Chybějící rozhodnutí

Článek 156

Odpor

Článek 157

Námitka třetí osoby

Článek 158

Výklad

Článek 159

Obnova řízení

KAPITOLA 10 –

ODKLAD PROVÁDĚNÍ NEBO NUCENÉHO VÝKONU A JINÁ PŘEDBĚŽNÁ OPATŘENÍ

Článek 160

Návrh na odklad provádění či nuceného výkonu nebo na předběžná opatření

Článek 161

Rozhodnutí o návrhu

Článek 162

Usnesení o odkladu provádění či nuceného výkonu nebo o předběžných opatřeních

Článek 163

Změna okolností

Článek 164

Nový návrh

Článek 165

Návrh předložený na základě článků 280 a 299 SFEU a článku 164 SESAE

Článek 166

Návrh předložený na základě článku 81 SESAE

HLAVA V

KASAČNÍ OPRAVNÝ PROSTŘEDEK PROTI ROZHODNUTÍM TRIBUNÁLU

KAPITOLA 1 –

FORMA, OBSAH A NÁVRHOVÉ ŽÁDÁNÍ KASAČNÍHO OPRAVNÉHO PROSTŘEDKU

Článek 167

Podání kasačního opravného prostředku

Článek 168

Obsah kasačního opravného prostředku

Článek 169

Návrhové žádání, důvody a argumenty kasačního opravného prostředku

Článek 170

Návrhové žádání pro případ vyhovění kasačnímu opravnému prostředku

KAPITOLA 2 –

KASAČNÍ ODPOVĚĎ, REPLIKA A DUPLIKA

Článek 171

Doručení kasačního opravného prostředku

Článek 172

Účastníci řízení oprávnění předložit kasační odpověď

Článek 173

Obsah kasační odpovědi

Článek 174

Návrhové žádání v kasační odpovědi

Článek 175

Replika a duplika

KAPITOLA 3 –

FORMA, OBSAH A NÁVRHOVÉ ŽÁDÁNÍ VEDLEJŠÍHO KASAČNÍHO OPRAVNÉHO PROSTŘEDKU

Článek 176

Vedlejší kasační opravný prostředek

Článek 177

Obsah vedlejšího kasačního opravného prostředku

Článek 178

Návrhové žádání, důvody a argumenty vedlejšího kasačního opravného prostředku

KAPITOLA 4 –

SPISY ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ NÁSLEDUJÍCÍ PO PODÁNÍ VEDLEJŠÍHO KASAČNÍHO OPRAVNÉHO PROSTŘEDKU

Článek 179

Odpověď na vedlejší kasační opravný prostředek

Článek 180

Replika a duplika k vedlejšímu kasačnímu opravnému prostředku

KAPITOLA 5 –

ROZHODNUTÍ O KASAČNÍM OPRAVNÉM PROSTŘEDKU USNESENÍM

Článek 181

Zjevně nepřípustný nebo zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek

Článek 182

Zjevně opodstatněný kasační opravný prostředek

KAPITOLA 6 –

DŮSLEDKY VYŠKRTNUTÍ HLAVNÍHO KASAČNÍHO OPRAVNÉHO PROSTŘEDKU PRO VEDLEJŠÍ KASAČNÍ OPRAVNÝ PROSTŘEDEK

Článek 183

Důsledky zpětvzetí nebo zjevné nepřípustnosti hlavního kasačního opravného prostředku pro vedlejší kasační opravný prostředek

KAPITOLA 7 –

NÁKLADY ŘÍZENÍ A BEZPLATNÁ PRÁVNÍ POMOC V ŘÍZENÍ O KASAČNÍM OPRAVNÉM PROSTŘEDKU

Článek 184

Rozhodnutí o nákladech řízení o kasačním opravném prostředku

Článek 185

Bezplatná právní pomoc

Článek 186

Předem podaná žádost o bezplatnou právní pomoc

Článek 187

Rozhodnutí o bezplatné právní pomoci

Článek 188

Částky vyplácené v rámci bezplatné právní pomoci

Článek 189

Odejmutí bezplatné právní pomoci

KAPITOLA 8 –

OSTATNÍ USTANOVENÍ, KTERÁ SE POUŽIJÍ NA KASAČNÍ OPRAVNÝ PROSTŘEDEK

Článek 190

Ostatní ustanovení, která se použijí na kasační opravný prostředek

HLAVA VI

PŘEZKUM ROZHODNUTÍ TRIBUNÁLU

Článek 191

Přezkumný senát

Článek 192

Informování o rozhodnutích, která mohou být předmětem přezkumu, a jejich předávání

Článek 193

Přezkum rozhodnutí o kasačním opravném prostředku

Článek 194

Přezkum rozhodnutí o předběžné otázce

Článek 195

Rozsudek ve věci samé po vydání rozhodnutí o provedení přezkumu

HLAVA VII

POSUDKY

Článek 196

Písemná část řízení

Článek 197

Určení soudce zpravodaje a generálního advokáta

Článek 198

Jednání

Článek 199

Lhůta pro vydání posudku

Článek 200

Vyhlášení posudku

HLAVA VIII

ZVLÁŠTNÍ ŘÍZENÍ

Článek 201

Opravné prostředky proti rozhodnutím Rozhodčího výboru

Článek 202

Řízení podle článku 103 SESAE

Článek 203

Řízení podle článků 104 a 105 SESAE

Článek 204

Řízení upravené v čl. 111 odst. 3 Dohody o EHP

Článek 205

Řešení sporů podle článku 35 SEU, ve znění platném před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost

Článek 206

Žádosti podle článku 269 SFEU

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 207

Doplňkový řád

Článek 208

Prováděcí předpisy

Článek 209

Zrušovací ustanovení

Článek 210

Zveřejnění a vstup tohoto jednacího řádu v platnost

JEDNACÍ ŘÁD SOUDNÍHO DVORA

SOUDNÍ DVŮR

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména její článek 19,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména její čl. 253 šestý pododstavec,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména její čl. 106a odst. 1,

s ohledem na Protokol o statutu Soudního dvora Evropské unie, a zejména jeho článek 63 a čl. 64 druhý pododstavec,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

I když byl jednací řád Soudního dvora v průběhu let několikrát novelizován, jeho struktura se od přijetí původního znění dne 4. března 1953 nijak zásadně nezměnila. Jednací řád ze dne 19. června 1991, který je v současné době v platnosti, stále ještě odráží zpočátku převažující počet přímých žalob, ačkoli ve skutečnosti je dnes k projednávání většiny těchto žalob příslušný Tribunál a žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podávané soudy členských států jsou nejpočetnější kategorií věcí předkládaných Soudnímu dvoru. Tuto realitu je třeba vzít v úvahu, a přizpůsobit tak strukturu a obsah jednacího řádu Soudního dvora vývoji jeho soudní agendy.

(2)

Je-li řízením o předběžné otázce přiznáno v jednacím řádu takové místo, jaké jim přísluší, je také třeba v tomto jednacím řádu zřetelněji odlišit pravidla použitelná na všechny druhy řízení od pravidel, která se týkají každého z nich zvlášť a která jsou upravena v samostatných hlavách. Pro lepší přehlednost je tedy zapotřebí soustředit v úvodní hlavě procesní ustanovení společná všem věcem předkládaným Soudnímu dvoru.

(3)

S ohledem na zkušenosti získané z vedení jednotlivých řízení se také ukazuje nezbytným doplnit nebo vyjasnit pravidla použitelná na každé z těchto řízení, a to jak pro procesní subjekty, tak pro vnitrostátní soudy. Tato pravidla se týkají zejména pojmů „účastník původního řízení“, „vedlejší účastník řízení“ a „účastník řízení před Tribunálem“ či v oblasti řízení o předběžné otázce podmínek postupu řízení před Soudním dvorem a obsahu předkládacího rozhodnutí. Pokud jde o kasační opravné prostředky podávané proti rozhodnutím Tribunálu, je dále třeba zřetelněji odlišit hlavní kasační opravný prostředek od vedlejšího kasačního opravného prostředku, který navrhovatel podá poté, co mu byl doručen hlavní kasační opravný prostředek.

(4)

Při vedení některých řízení, jako je řízení o přezkumu, se naopak ukázalo, že jsou příliš složitá. Tato řízení je proto třeba zjednodušit mimo jiné přijetím takové úpravy, podle které se na jeden rok určí senát složený z pěti soudců, který bude rozhodovat jak o návrzích na přezkum podaných prvním generálním advokátem, tak o otázkách tvořících předmět přezkumu.

(5)

Z téhož pohledu je třeba zjednodušit procesní pravidla vyřizování žádostí o posudek, a to jejich přizpůsobením pravidlům použitelným na ostatní věci a s tím související úpravou účasti jediného generálního advokáta na projednávání žádosti o posudek. Pro lepší přehlednost je také třeba zahrnout všechna zvláštní řízení, jejichž úprava je v současnosti rozptýlena v několika různých hlavách a kapitolách jednacího řádu, pod jedinou hlavu.

(6)

V zájmu zachování schopnosti soudu, jehož soudní agenda je čím dál rozsáhlejší, řešit věci, které jsou mu předkládány, v přiměřené lhůtě, je také nezbytné pokračovat v zahájeném úsilí o zkrácení délky řízení, která jsou u něj vedena, zejména rozšířením možností Soudního dvora rozhodovat usnesením s odůvodněním, zjednodušením pravidel týkajících se vedlejšího účastenství členských států a orgánů uvedených v čl. 40 prvním a třetím pododstavci statutu a úpravou možnosti, aby Soudní dvůr rozhodl bez jednání, má-li věc za dostatečně objasněnou na základě všech písemných vyjádření předložených v dané věci.

(7)

Pro lepší přehlednost pravidel používaných Soudním dvorem je konečně nutné vypustit některá zastaralá nebo nepoužívaná pravidla, očíslovat všechny pododstavce článků tohoto jednacího řádu, opatřit každý z těchto článků vlastním nadpisem, který bude souhrnně zachycovat jejich obsah, a sladit jej po terminologické stránce.

Se schválením Rady ze dne 24. září 2012,

PŘIJÍMÁ TENTO JEDNACÍ ŘÁD:

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

1.   V tomto jednacím řádu:

a)

jsou ustanovení Smlouvy o Evropské unii označena číslem dotčeného článku uvedené Smlouvy a zkratkou „SEU“,

b)

jsou ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie označena číslem dotčeného článku uvedené Smlouvy a zkratkou „SFEU“,

c)

jsou ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii označena číslem dotčeného článku uvedené Smlouvy a zkratkou „SESAE“,

d)

je Protokol o statutu Soudního dvora Evropské unie označován jako „statut“,

e)

je Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (1) označována jako „Dohoda o EHP“,

f)

je nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (2) označováno jako „nařízení Rady č. 1“.

2.   Pro účely tohoto jednacího řádu:

a)

se „orgány“ rozumějí orgány Unie uvedené v čl. 13 odst. 1 SEU a instituce nebo jiné subjekty, které jsou založeny Smlouvami nebo aktem přijatým k jejich provedení a které mohou být účastníky řízení před Soudním dvorem,

b)

se „Kontrolním úřadem ESVO“ rozumí kontrolní úřad uvedený v Dohodě o EHP,

c)

se „zúčastněnými uvedenými v článku 23 statutu“ rozumí všichni účastníci řízení, státy, orgány, instituce a jiné subjekty, kteří jsou na základě uvedeného článku oprávněni předkládat spisy účastníka řízení nebo vyjádření v řízení o předběžné otázce.

Článek 2

Působnost tohoto jednacího řádu

Ustanovení tohoto jednacího řádu provádějí a podle potřeby doplňují příslušná ustanovení SEU, SFEU a SESAE, jakož i statut.

HLAVA I

ORGANIZACE SOUDNÍHO DVORA

Kapitola 1

SOUDCI A GENERÁLNÍ ADVOKÁTI

Článek 3

Začátek období výkonu funkce soudců a generálních advokátů

Období výkonu funkce soudce nebo generálního advokáta začíná dnem stanoveným ve jmenovacím aktu. Nestanoví-li tento akt počáteční den období výkonu funkce, začíná toto období dnem jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Složení přísahy

Před svým nástupem do funkce skládá soudce a generální advokát na prvním veřejném zasedání Soudního dvora, kterého se po svém jmenování účastní, tuto přísahu upravenou v článku 2 statutu:

„Přísahám, že budu svoji funkci vykonávat nestranně a podle svého nejlepšího svědomí; přísahám, že budu zachovávat tajnost porad Soudního dvora.“

Článek 5

Slavnostní závazek

Neprodleně po složení přísahy podepíše soudce a generální advokát prohlášení, kterým slavnostně přijímá závazek upravený v čl. 4 třetím pododstavci statutu.

Článek 6

Zbavení funkce soudce nebo generálního advokáta

1.   Má-li Soudní dvůr podle článku 6 statutu rozhodnout, zda soudce nebo generální advokát již nesplňuje požadované podmínky nebo neplní povinnosti vyplývající z jeho funkce, vyzve předseda dotyčného soudce nebo generálního advokáta, aby se k tomu vyjádřil.

2.   Soudní dvůr rozhoduje v nepřítomnosti vedoucího soudní kanceláře.

Článek 7

Pořadí podle délky výkonu funkce

1.   Délka výkonu funkce soudců a generálních advokátů se počítá bez rozdílu od okamžiku jejich nástupu do funkce.

2.   Při stejné délce výkonu funkce určuje pořadí věk.

3.   Soudcům a generálním advokátům, kteří jsou opětovně jmenováni, se zachovává jejich předchozí pořadí.

Kapitola 2

PŘEDSEDA SOUDNÍHO DVORA, ZŘIZOVÁNÍ SENÁTŮ A JMENOVÁNÍ PRVNÍHO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA

Článek 8

Volba předsedy a místopředsedy Soudního dvora

1.   Neprodleně po částečné obměně uvedené v čl. 253 druhém pododstavci SFEU volí soudci ze svého středu předsedu Soudního dvora na dobu tří let.

2.   Uvolní-li se funkce předsedy před řádným uplynutím jeho funkčního období, zvolí Soudní dvůr nástupce pro zbývající část tohoto funkčního období.

3.   Volba uvedená v tomto článku se provádí tajným hlasováním. Zvolen je soudce, který získá hlasy více než poloviny soudců Soudního dvora. Nezíská-li žádný soudce tuto většinu, konají se další kola volby až do jejího dosažení.

4.   Soudci dále volí ze svého středu na dobu tří let místopředsedu Soudního dvora postupem podle předchozího odstavce. Uvolní-li se jeho funkce před řádným uplynutím funkčního období, použije se odstavec 2.

5.   Jména předsedy a místopředsedy zvolených v souladu s tímto článkem se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 9

Pravomoci předsedy Soudního dvora

1.   Předseda zastupuje Soudní dvůr.

2.   Předseda řídí soudní činnost Soudního dvora. Předsedá všeobecné schůzi členů Soudního dvora, jakož i jednáním a poradám pléna a velkého senátu.

3.   Předseda dbá na řádný chod obslužných útvarů orgánu.

Článek 10

Pravomoci místopředsedy Soudního dvora

1.   Místopředseda je nápomocen předsedovi Soudního dvora ve výkonu jeho funkce a zastupuje jej v případě překážky na jeho straně.

2.   Místopředseda zastupuje předsedu na jeho žádost ve výkonu funkcí uvedených v čl. 9 odst. 1 a 3.

3.   Soudní dvůr rozhodnutím upřesní podmínky, za nichž místopředseda zastupuje předsedu Soudního dvora ve výkonu jeho soudních funkcí. Toto rozhodnutí se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 11

Zřizování senátů

1.   Soudní dvůr zřizuje senáty složené z pěti a tří soudců v souladu s článkem 16 statutu a rozhoduje o přidělení soudců k nim.

2.   Soudní dvůr určí senáty složené z pěti soudců, které jsou po dobu jednoho roku pověřeny projednáváním věcí uvedených v článku 107 a v článcích 193 a 194 tohoto jednacího řádu.

3.   Ve věcech přidělených soudnímu kolegiu v souladu s článkem 60 tohoto jednacího řádu výraz „Soudní dvůr“ v tomto jednacím řádu označuje toto kolegium.

4.   Ve věcech přidělených senátu složenému z pěti nebo tří soudců vykonává pravomoci předsedy Soudního dvora předseda senátu.

5.   Přidělení soudců k senátům a určení senátů pověřených projednáváním věcí uvedených v článku 107 a v článcích 193 a 194 tohoto jednacího řádu se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 12

Volba předsedů senátů

1.   Neprodleně po zvolení předsedy a místopředsedy Soudního dvora volí soudci na dobu tří let předsedy senátů složených z pěti soudců.

2.   Soudci následně volí na dobu jednoho roku předsedy senátů složených ze tří soudců.

3.   Použijí se ustanovení čl. 8 odst. 2 a 3.

4.   Jména předsedů senátů zvolených v souladu s tímto článkem se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 13

Překážka na straně předsedy a místopředsedy Soudního dvora

V případě překážky na straně předsedy a místopředsedy Soudního dvora zajišťuje výkon funkce předsedy jeden z předsedů senátů složených z pěti soudců, v případě překážky také na jejich straně zajišťuje výkon funkce předsedy jeden z předsedů senátů složených ze tří soudců, a v případě překážky také na jejich straně některý z ostatních soudců podle pořadí stanoveného v článku 7.

Článek 14

Jmenování prvního generálního advokáta

1.   Soudní dvůr jmenuje po vyslechnutí generálních advokátů na dobu jednoho roku prvního generálního advokáta.

2.   Uvolní-li se funkce prvního generálního advokáta před řádným uplynutím jeho funkčního období, jmenuje Soudní dvůr nástupce pro zbývající část tohoto funkčního období.

3.   Jméno prvního generálního advokáta jmenovaného v souladu s tímto článkem se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie.

Kapitola 3

PŘIDĚLOVÁNÍ VĚCÍ SOUDCŮM ZPRAVODAJŮM A GENERÁLNÍM ADVOKÁTŮM

Článek 15

Určení soudce zpravodaje

1.   Co možná nejdříve po podání návrhu na zahájení řízení určí předseda Soudního dvora soudce zpravodaje, jemuž se věc přiděluje.

2.   Ve věcech uvedených v článku 107 a v článcích 193 a 194 je soudce zpravodaj vybrán ze soudců senátu určeného v souladu s čl. 11 odst. 2 na návrh předsedy tohoto senátu. Rozhodne-li senát podle článku 109, že žádost o rozhodnutí o předběžné otázce nebude projednána v naléhavém řízení, může předseda Soudního dvora věc přidělit soudci zpravodaji, který je přidělen k jinému senátu.

3.   V případě překážky na straně soudce zpravodaje učiní předseda Soudního dvora nezbytná opatření.

Článek 16

Určení generálního advokáta

1.   První generální advokát rozhodne o přidělení věci některému generálnímu advokátovi.

2.   V případě překážky na straně generálního advokáta učiní první generální advokát nezbytná opatření.

Kapitola 4

POMOCNÍ ZPRAVODAJOVÉ

Článek 17

Pomocní zpravodajové

1.   Soudní dvůr navrhne v souladu s článkem 13 statutu jmenování pomocných zpravodajů, považuje-li to za nezbytné pro posouzení a dokazování ve věcech jemu předložených.

2.   Pomocní zpravodajové jsou zejména nápomocni

a)

předsedovi Soudního dvora v řízení o předběžných opatřeních a

b)

soudcům zpravodajům při plnění jejich úkolů.

3.   Při výkonu své funkce podléhají pomocní zpravodajové podle okolností předsedovi Soudního dvora, předsedovi senátu nebo soudci zpravodajovi.

4.   Před svým nástupem do funkce skládají pomocní zpravodajové před Soudním dvorem přísahu uvedenou v článku 4 tohoto jednacího řádu.

Kapitola 5

SOUDNÍ KANCELÁŘ

Článek 18

Jmenování vedoucího soudní kanceláře

1.   Soudní dvůr jmenuje vedoucího soudní kanceláře.

2.   Není-li místo vedoucího soudní kanceláře obsazeno, zveřejní se o tom oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Zájemci budou vyzváni, aby své žádosti uchazeče předložili ve lhůtě nejméně tří týdnů spolu s přesnými údaji o své státní příslušnosti, dosaženém vysokoškolském vzdělání, jazykových znalostech, současném, jakož i předchozích zaměstnáních, popřípadě o svých zkušenostech v oblasti soudní a mezinárodní.

3.   Hlasování, jehož se účastní soudci a generální advokáti, probíhá podle postupu stanoveného v čl. 8 odst. 3.

4.   Vedoucí soudní kanceláře je jmenován na dobu šesti let. Může být jmenován opětovně. Soudní dvůr může rozhodnout, že vedoucí soudní kanceláře bude opětovně jmenován mimo postup upravený v odstavci 2 tohoto článku.

5.   Vedoucí soudní kanceláře skládá přísahu stanovenou v článku 4 a podepíše prohlášení stanovené v článku 5.

6.   Vedoucí soudní kanceláře může být zbaven funkce pouze tehdy, přestane-li splňovat požadované podmínky nebo plnit povinnosti vyplývající z jeho funkce. Soudní dvůr rozhodne poté, co poskytl vedoucímu soudní kanceláře možnost vyjádřit se.

7.   Uvolní-li se funkce vedoucího soudní kanceláře před řádným uplynutím jeho funkčního období, jmenuje Soudní dvůr nového vedoucího soudní kanceláře na dobu šesti let.

8.   Jméno vedoucího soudní kanceláře zvoleného v souladu s tímto článkem se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 19

Náměstek vedoucího soudní kanceláře

Soudní dvůr může s použitím postupu pro jmenování vedoucího soudní kanceláře jmenovat jeho náměstka, který je nápomocen vedoucímu soudní kanceláře a zastupuje ho v případě překážky na jeho straně.

Článek 20

Pravomoci vedoucího soudní kanceláře

1.   Vedoucí soudní kanceláře je z úřední moci předsedy Soudního dvora odpovědný za přijímání, předávání a úschovu všech písemností, jakož i za doručování stanovené tímto jednacím řádem.

2.   Vedoucí soudní kanceláře je nápomocen členům Soudního dvora při provádění veškerých úředních úkonů.

3.   Vedoucí soudní kanceláře uchovává pečetě a je odpovědný za archiv. Dbá na zveřejňování publikací Soudního dvora, a zejména sbírky rozhodnutí.

4.   Vedoucí soudní kanceláře řídí obslužné útvary orgánu z úřední moci předsedy Soudního dvora. Je odpovědný za řízení zaměstnanců a za správu, jakož i za přípravu a provádění rozpočtu.

Článek 21

Vedení rejstříku

1.   Soudní kancelář vede v rámci odpovědnosti vedoucího soudní kanceláře rejstřík, do kterého se zapisují všechna podání a podklady a dokumenty na jejich podporu v pořadí, v jakém došly.

2.   Poznámku o zápisu do rejstříku vyznačí vedoucí soudní kanceláře na originálu a na žádost účastníků řízení i na kopiích, které mu k tomu účelu předložili.

3.   Zápisy do rejstříku a poznámky uvedené v předchozím odstavci se považují za veřejné listiny.

4.   Oznámení o každém návrhu na zahájení řízení se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie s uvedením data jeho zápisu do rejstříku, jmen (názvů) účastníků řízení, návrhového žádání a důvodů a hlavních argumentů na jeho podporu nebo podle okolností s uvedením data podání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, předkládajícího soudu, účastníků původního řízení a otázek položených Soudnímu dvoru.

Článek 22

Nahlížení do rejstříku, rozsudků a usnesení

1.   Každý může nahlédnout do rejstříku v soudní kanceláři a po zaplacení poplatku podle sazebníku kanceláře, stanoveného Soudním dvorem na návrh vedoucího soudní kanceláře, z něj obdržet kopie nebo výpisy.

2.   Každý účastník řízení může po zaplacení poplatku podle sazebníku kanceláře obdržet ověřené kopie procesních písemností.

3.   Každý také může po zaplacení poplatku podle sazebníku kanceláře obdržet ověřené kopie rozsudků a usnesení.

Kapitola 6

ČINNOST SOUDNÍHO DVORA

Článek 23

Místo zasedání Soudního dvora

Soudní dvůr může konat jednotlivá zasedání jinde než v místě svého sídla.

Článek 24

Rozvrh práce Soudního dvora

1.   Soudní rok Soudního dvora začíná 7. října kalendářního roku a končí 6. října následujícího roku.

2.   Soudní prázdniny stanoví Soudní dvůr.

3.   Předseda může v naléhavém případě svolat soudce a generální advokáty i v průběhu soudních prázdnin.

4.   Soudní dvůr dodržuje úřední svátky místa, v němž sídlí.

5.   Soudní dvůr může v odůvodněných případech poskytnout kterémukoli soudci a generálnímu advokátovi dovolenou.

6.   Dny soudních prázdnin a seznam úředních svátků se každoročně zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 25

Všeobecná schůze

Všichni soudci a generální advokáti se účastní všeobecné schůze, na níž Soudní dvůr rozhoduje o správních záležitostech nebo o návrzích obsažených v předběžné zprávě uvedené v článku 59, a hlasují na poradě. Přítomen je i vedoucí soudní kanceláře, nerozhodne-li Soudní dvůr jinak.

Článek 26

Sepisování protokolů

Zasedá-li Soudní dvůr v nepřítomnosti vedoucího soudní kanceláře, pověří Soudní dvůr soudce na nejnižším místě v pořadí podle článku 7, aby, je-li to třeba, sepsal protokol, který podepisují předseda a uvedený soudce.

Kapitola 7

SOUDNÍ KOLEGIA

Oddíl 1.   Složení soudních kolegií

Článek 27

Složení velkého senátu

1.   Pro všechny věci se velký senát skládá z předsedy a místopředsedy Soudního dvora, tří předsedů senátů složených z pěti soudců, soudce zpravodaje a soudců v počtu potřebném k dosažení celkového počtu patnáct. Posledně uvedení soudci a tři předsedové senátů složených z pěti soudců jsou určeni na základě seznamů uvedených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku a podle pořadí v nich. Výchozím bodem na každém z těchto seznamů je pro každou věc přidělenou velkému senátu jméno soudce následujícího bezprostředně po posledním soudci určeném na základě dotčeného seznamu pro věc přidělenou v předcházejícím případě tomuto soudnímu kolegiu.

2.   Po volbě předsedy a místopředsedy Soudního dvora a poté předsedů senátů složených z pěti soudců se sestaví seznam předsedů senátů složených z pěti soudců a seznam ostatních soudců pro účely sestavení velkého senátu.

3.   Sestavení seznamu předsedů senátů složených z pěti soudců se řídí pořadím stanoveným podle článku 7 tohoto jednacího řádu.

4.   Sestavení seznamu ostatních soudců se řídí střídavě pořadím stanoveným podle článku 7 tohoto jednacího řádu a pořadím opačným: prvním soudcem na tomto seznamu je první soudce podle pořadí stanoveného ve zmíněném článku, druhým soudcem na seznamu je poslední podle uvedeného pořadí, třetím soudcem je druhý podle uvedeného pořadí, čtvrtým soudcem je předposlední podle uvedeného pořadí a tak dále.

5.   Seznamy uvedené v odstavcích 3 a 4 se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

6.   Ve věcech, které jsou od začátku roku, ve kterém dochází k částečné obměně soudců, a až do doby, nežli k této obměně dojde, přiděleny velkému senátu, mohou být k doplnění tohoto soudního kolegia určeni dva náhradní soudci, dokud bude přetrvávat nejistota ohledně splnění podmínky usnášeníschopnosti podle čl. 17 třetího pododstavce statutu. Náhradními soudci jsou dva soudci, kteří jsou na seznamu uvedeném v odstavci 4 uvedeni bezprostředně po posledním soudci určeném pro účely složení velkého senátu v dané věci.

7.   Náhradní soudci nahrazují v pořadí podle seznamu uvedeného v odstavci 4 soudce, kteří se případně nemohou rozhodování ve věci účastnit.

Článek 28

Sestavení senátů složených z pěti a ze tří soudců

1.   Pro všechny věci se senáty složené z pěti soudců a ze tří soudců skládají z předsedy senátu, soudce zpravodaje a soudců v počtu potřebném k dosažení požadovaného počtu soudců. Posledně uvedení soudci jsou určeni na základě seznamů uvedených v odstavcích 2 a 3 a podle pořadí v nich. Výchozím bodem na těchto seznamech je pro každou věc přidělenou senátu jméno soudce následujícího bezprostředně po posledním soudci určeném na základě seznamu pro věc přidělenou v předcházejícím případě dotčenému senátu.

2.   Pro účely sestavení senátů složených z pěti soudců se po zvolení předsedů těchto senátů sestaví seznamy všech soudců přidělených k dotyčnému senátu, kromě jeho předsedy. Tyto seznamy se sestavují stejným způsobem jako seznam uvedený v čl. 27 odst. 4.

3.   Pro účely sestavení senátů složených ze tří soudců se po zvolení předsedů těchto senátů sestaví seznamy všech soudců přidělených k dotyčnému senátu, kromě jeho předsedy. Tyto seznamy se sestavují podle pořadí stanoveného v článku 7.

4.   Seznamy uvedené v odstavcích 2 a 3 se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 29

Složení senátů v případě souvisejících věcí nebo v případě vrácení věci

1.   Jestliže Soudní dvůr usoudí, že několik věcí má být rozhodováno společně stejným soudním kolegiem, je jeho složení takové, jaké bylo stanoveno pro věc, v níž se Soudní dvůr předběžnou zprávou zabýval nejdříve.

2.   Pokud senát, kterému byla věc přidělena, požádá Soudní dvůr na základě čl. 60 odst. 3, aby ji přidělil soudnímu kolegiu složenému z většího počtu soudců, zahrnuje toto kolegium členy senátu, který věc vrátil.

Článek 30

Překážka na straně předsedy senátu

1.   V případě překážky na straně předsedy senátu složeného z pěti soudců vykonává funkci předsedy senátu některý předseda senátu složeného ze tří soudců, určený případně podle pořadí stanoveného v článku 7, nebo v případě, že žádný předseda senátu složeného ze tří soudců není členem dotyčného soudního kolegia, jeden z ostatních soudců podle pořadí stanoveného v uvedeném článku 7.

2.   V případě překážky na straně předsedy senátu složeného ze tří soudců vykonává funkci předsedy senátu soudce tohoto soudního kolegia určený podle pořadí stanoveného v článku 7.

Článek 31

Překážka na straně člena soudního kolegia

1.   V případě překážky na straně člena velkého senátu nahradí takového člena jiný soudce určený podle pořadí v seznamu uvedeném v čl. 27 odst. 4.

2.   V případě překážky na straně člena senátu složeného z pěti soudců nahradí takového člena jiný soudce z téhož senátu určený podle pořadí v seznamu uvedeném v čl. 28 odst. 2. Není-li možné nahradit soudce, na jehož straně nastala překážka, soudcem z téhož senátu, oznámí to předseda uvedeného senátu předsedovi Soudního dvora, který může určit jiného soudce, aby byl senát doplněn.

3.   V případě překážky na straně člena senátu složeného ze tří soudců nahradí takového člena jiný soudce z téhož senátu určený podle pořadí v seznamu uvedeném v čl. 28 odst. 3. Není-li možné nahradit soudce, na jehož straně nastala překážka, soudcem z téhož senátu, oznámí to předseda uvedeného senátu předsedovi Soudního dvora, který může určit jiného soudce, aby byl senát doplněn.

Oddíl 2.   Porady

Článek 32

Postup při vedení porad

1.   Porady Soudního dvora jsou a zůstanou tajné.

2.   Jestliže se konalo jednání, účastní se porady pouze soudci, kteří byli přítomni na tomto jednání, a případně pomocný zpravodaj pověřený posouzením věci.

3.   Každý soudce, který se účastní porady, vyjádří svůj názor a důvody na jeho podporu.

4.   Závěry, na nichž se většina soudců po závěrečné rozpravě shodla, jsou pro rozhodnutí Soudního dvora určující.

Článek 33

Počet soudců účastnících se porad

Je-li z důvodu překážky na straně některého ze soudců počet soudců sudý, neúčastní se porady soudce, který je ve smyslu článku 7 nejkratší dobu ve funkci, pokud ovšem není soudcem zpravodajem. V takovém případě se porady neúčastní soudce, který soudci zpravodaji v pořadí podle délky výkonu funkce bezprostředně předchází.

Článek 34

Podmínky usnášeníschopnosti velkého senátu

1.   Nelze-li ve věci přidělené velkému senátu dosáhnout počtu soudců potřebného pro jeho usnášeníschopnost podle čl. 17 třetího pododstavce statutu, určí předseda Soudního dvora jednoho nebo více jiných soudců podle pořadí v seznamu uvedeném v čl. 27 odst. 4 tohoto jednacího řádu.

2.   Jestliže se před určením tohoto soudce nebo těchto soudců konalo jednání, budou opětovně vyslechnuty řeči účastníků řízení i stanovisko generálního advokáta.

Článek 35

Podmínky usnášeníschopnosti senátů složených z pěti a ze tří soudců

1.   Nelze-li ve věci přidělené senátu složenému z pěti nebo ze tří soudců dosáhnout počtu soudců potřebného pro jeho usnášeníschopnost podle čl. 17 druhého pododstavce statutu, určí předseda Soudního dvora jednoho nebo více jiných soudců podle pořadí v odpovídajícím seznamu uvedeném v čl. 28 odst. 2 nebo 3 tohoto jednacího řádu. Není-li možné nahradit soudce, na jehož straně nastala překážka, soudcem z téhož senátu, oznámí to předseda uvedeného senátu neprodleně předsedovi Soudního dvora, který určí jiného soudce, aby byl senát doplněn.

2.   Článek 34 odst. 2 tohoto jednacího řádu se použije přiměřeně na senáty složené z pěti a ze tří soudců.

Kapitola 8

JAZYKOVÝ REŽIM

Článek 36

Jednací jazyky

Jednacími jazyky jsou angličtina, bulharština, čeština, dánština, estonština, finština, francouzština, irština, italština, litevština, lotyština, maďarština, maltština, němčina, nizozemština, polština, portugalština, rumunština, řečtina, slovenština, slovinština, španělština a švédština.

Článek 37

Určení jednacího jazyka

1.   V řízení o přímé žalobě volí jednací jazyk žalobce s výhradou následujících ustanovení:

a)

směřuje-li žaloba proti členskému státu, je jednacím jazykem úřední jazyk uvedeného státu; má-li takový stát více úředních jazyků, může žalobce zvolit ten z nich, jenž mu vyhovuje;

b)

na základě společné žádosti účastníků řízení lze povolit, aby byl zcela nebo částečně používán některý jiný z jazyků uvedených v článku 36 tohoto jednacího řádu;

c)

na žádost účastníka řízení a po vyslechnutí druhého účastníka řízení a generálního advokáta lze odchylně od ustanovení písmen a) a b) povolit, aby byl zcela nebo částečně používán jako jednací jazyk jiný z jazyků uvedených v článku 36 tohoto jednacího řádu; takovou žádost nemůže podat žádný orgán Evropské unie.

2.   Aniž jsou dotčena ustanovení předchozího odstavce písm. b) a c) a čl. 38 odst. 4 a 5 tohoto jednacího řádu,

a)

v případě kasačního opravného prostředku proti rozhodnutím Tribunálu podle článků 56 a 57 statutu je jednacím jazykem jazyk, v němž bylo vydáno rozhodnutí Tribunálu, proti němuž je kasační opravný prostředek podán;

b)

pokud Soudní dvůr v souladu s čl. 62 druhým pododstavcem statutu rozhodne o provedení přezkumu rozhodnutí Tribunálu, je jednacím jazykem jazyk, v němž bylo vydáno rozhodnutí Tribunálu, které je předmětem přezkumu;

c)

v případě návrhu ve sporu o přiznání náhrady nákladů řízení, odporu podaného proti rozsudku pro zmeškání, námitky třetí osoby, jakož i žádosti o výklad, návrhu na obnovu řízení nebo na zjednání nápravy vydáním chybějícího rozhodnutí je jednacím jazykem jazyk, v němž bylo vydáno rozhodnutí, ke kterému se tyto návrhy vztahují.

3.   V řízeních o předběžné otázce je jednacím jazykem jazyk předkládajícího soudu. Na základě náležitě odůvodněné žádosti jednoho z účastníků původního řízení a po vyslechnutí druhého účastníka původního řízení a generálního advokáta lze povolit, aby byl v ústní části řízení používán jiný z jazyků uvedených v článku 36 tohoto jednacího řádu. Je-li toto povolení uděleno, vztahuje se na všechny zúčastněné uvedené v článku 23 statutu.

4.   O výše uvedených žádostech může rozhodnout předseda; předseda může, a v případě, že chce žádosti vyhovět i bez souhlasu všech účastníků řízení, musí předat žádost k rozhodnutí Soudnímu dvoru.

Článek 38

Používání jednacího jazyka

1.   Jednací jazyk se používá zejména ve spisech a řečech účastníků řízení, včetně všech předložených nebo přiložených podkladů a dokumentů, jakož i v protokolech a rozhodnutích Soudního dvora.

2.   Veškeré předložené nebo přiložené podklady a dokumenty, které jsou vyhotoveny v jiném jazyce, musí být opatřeny překladem do jednacího jazyka.

3.   Jsou-li podklady nebo dokumenty obsáhlé, může se překlad omezit na výňatky. Soudní dvůr však může kdykoli z vlastního podnětu nebo na žádost účastníka řízení požadovat předložení rozsáhlejšího nebo úplného překladu.

4.   Odchylně od předchozích ustanovení je členský stát oprávněn používat vlastní úřední jazyk, účastní-li se řízení o předběžné otázce, vstoupí-li jako vedlejší účastník do řízení před Soudním dvorem nebo předloží-li Soudnímu dvoru věc podle článku 259 SFEU. Toto ustanovení se použije jak na písemnosti, tak na ústní projevy. Vedoucí soudní kanceláře zajistí v každém takovém případě překlad do jednacího jazyka.

5.   Státům, které jsou stranami Dohody o EHP a nejsou členskými státy, jakož i Kontrolnímu úřadu ESVO lze povolit, aby používaly jeden z jazyků uvedených v článku 36 tohoto jednacího řádu, který je odlišný od jednacího jazyka, účastní-li se řízení o předběžné otázce nebo vstoupí-li jako vedlejší účastníci do řízení před Soudním dvorem. Toto ustanovení se použije jak na písemnosti, tak na ústní projevy. Vedoucí soudní kanceláře zajistí v každém takovém případě překlad do jednacího jazyka.

6.   Třetím státům, které se účastní řízení o předběžné otázce v souladu s čl. 23 čtvrtým pododstavcem statutu, lze povolit, aby používaly jeden z jazyků uvedených v článku 36 tohoto jednacího řádu, který je odlišný od jednacího jazyka. Toto ustanovení se použije jak na písemnosti, tak na ústní projevy. Vedoucí soudní kanceláře zajistí v každém takovém případě překlad do jednacího jazyka.

7.   Prohlásí-li svědek nebo znalec, že není schopen se dostatečně vyjadřovat v jednom z jazyků uvedených v článku 36 tohoto jednacího řádu, Soudní dvůr mu povolí, aby svůj projev přednesl v jiném jazyce. Vedoucí soudní kanceláře zajistí překlad do jednacího jazyka.

8.   Předseda a místopředseda Soudního dvora i předsedové senátů při vedení jednání, soudci a generální advokáti při kladení otázek a generální advokáti ve svých stanoviscích mohou používat jeden z jazyků uvedených v článku 36 tohoto jednacího řádu, který je odlišný od jednacího jazyka. Vedoucí soudní kanceláře zajistí překlad do jednacího jazyka.

Článek 39

Odpovědnost vedoucího soudní kanceláře v oblasti užívání jazyků

Vedoucí soudní kanceláře dbá na to, aby na žádost kteréhokoli soudce, generálního advokáta nebo účastníka řízení bylo vše, co bylo řečeno či napsáno v průběhu řízení před Soudním dvorem, přeloženo do jazyků, které si tito žadatelé zvolí z jazyků uvedených v článku 36.

Článek 40

Jazykový režim dokumentů zveřejňovaných Soudním dvorem

Dokumenty zveřejňované Soudním dvorem se vydávají v jazycích uvedených v článku 1 nařízení Rady č. 1.

Článek 41

Rozhodné znění dokumentů

Rozhodným zněním dokumentu je znění vyhotovené v jednacím jazyce nebo případně v jiném jazyce povoleném podle článků 37 nebo 38.

Článek 42

Útvar Soudního dvora poskytující překladatelské a tlumočnické služby

Soudní dvůr zřizuje útvar poskytující překladatelské a tlumočnické služby složený z odborníků, kteří mají odpovídající právní vzdělání a důkladnou znalost několika úředních jazyků Unie.

HLAVA II

SPOLEČNÁ PROCESNÍ USTANOVENÍ

Kapitola 1

PRÁVA A POVINNOSTI ZMOCNĚNCŮ, PORADCŮ A ADVOKÁTŮ

Článek 43

Výsady, imunity a výhody

1.   Zmocněnci, poradci a advokáti, kteří vystupují před Soudním dvorem nebo před jiným soudním orgánem, na který se Soudní dvůr obrátil s dožádáním, požívají imunity, pokud jde o jejich ústní a písemná vyjádření týkající se věci nebo účastníků řízení.

2.   Zmocněnci, poradci a advokáti navíc požívají následujících výsad a výhod:

a)

žádné písemnosti a dokumenty týkající se řízení nepodléhají prohlídce a nesmí být zabaveny. V případě pochybností mohou příslušníci celní správy nebo policie dotyčné písemnosti a dokumenty zapečetit; ty jsou poté neprodleně předány Soudnímu dvoru a za přítomnosti vedoucího soudní kanceláře a dotyčné osoby prověřeny;

b)

zmocněnci, poradci a advokáti požívají svobody cestovat v míře nezbytné k plnění svých úkolů.

Článek 44

Postavení zástupců účastníků řízení

1.   Oprávněné osoby mohou požívat výsad, imunit a výhod uvedených v předchozím článku jen tehdy, prokážou-li své postavení:

a)

v případě zmocněnců úředním dokladem vystaveným účastníkem, za kterého jednají, který neprodleně doručí kopii tohoto dokladu vedoucímu soudní kanceláře;

b)

v případě advokátů potvrzením, že jsou oprávněni působit jako právní zástupci před soudem členského státu nebo jiného státu, který je stranou Dohody o EHP, a je-li účastníkem řízení, kterého zastupují, právnická osoba soukromého práva, procesní plnou mocí udělenou tímto účastníkem řízení;

c)

v případě poradců procesní plnou mocí udělenou účastníkem řízení, kterému poskytují odbornou pomoc.

2.   Podle potřeby jim vedoucí soudní kanceláře Soudního dvora vydá průkaz. Platnost tohoto průkazu je omezena na určitou dobu; ta může být prodloužena, nebo zkrácena podle délky řízení.

Článek 45

Zbavení imunity

1.   Výsady, imunity a výhody uvedené v článku 43 se přiznávají výhradně v zájmu řádného průběhu řízení.

2.   Soudní dvůr může dotčenou osobu imunity zbavit, usoudí-li, že se tím nenaruší řádný průběh řízení.

Článek 46

Vyloučení z řízení

1.   Má-li Soudní dvůr za to, že se chování zmocněnce, poradce nebo advokáta před Soudním dvorem neslučuje s důstojností Soudního dvora nebo s požadavky řádného výkonu spravedlnosti, anebo že tento zmocněnec, poradce nebo advokát užívá práv spojených s jeho funkcí k jiným účelům, než pro které mu byla přiznána, vyrozumí o tom dotyčného. Vyrozumí-li o tom Soudní dvůr příslušné orgány, kterým dotyčný podléhá, předá se posledně uvedenému kopie dopisu zaslaného těmto orgánům.

2.   Ze stejných důvodů může Soudní dvůr kdykoli po vyslechnutí dotyčného a generálního advokáta odůvodněným usnesením rozhodnout o vyloučení zmocněnce, poradce nebo advokáta z řízení. Toto usnesení je ihned vykonatelné.

3.   Jsou-li zmocněnec, poradce nebo advokát z řízení vyloučeni, řízení se přerušuje na dobu stanovenou předsedou k tomu, aby si dotčený účastník řízení mohl zvolit jiného zmocněnce, poradce nebo advokáta.

4.   Rozhodnutí přijaté na základě tohoto článku může být zrušeno.

Článek 47

Vysokoškolští učitelé a účastníci původního řízení

1.   Ustanovení této kapitoly se použijí i na vysokoškolské učitele, kteří mají právo vystupovat před Soudním dvorem v souladu s článkem 19 statutu.

2.   Ustanovení této kapitoly se v rámci řízení o předběžné otázce použijí také na účastníky původního řízení, jsou-li na základě příslušných vnitrostátních procesních pravidel oprávněni jednat před soudem bez zastoupení advokátem, a na osoby, které jsou podle týchž pravidel oprávněny je zastupovat.

Kapitola 2

DORUČOVÁNÍ

Článek 48

Způsoby doručování

1.   Doručování stanovené tímto jednacím řádem zajišťuje vedoucí soudní kanceláře tak, že na doručovací adresu příjemce je kopie dotyčné písemnosti buď zaslána doporučeně s doručenkou, nebo osobně předána proti potvrzení o převzetí. Kopie písemností určených k doručení jsou vyhotovovány a ověřovány vedoucím soudní kanceláře vyjma případů, kdy tyto kopie předložili sami účastníci řízení v souladu s čl. 57 odst. 2.

2.   Pokud dal příjemce souhlas k doručování telefaxem nebo jinými technickými prostředky, mohou být všechny procesní písemnosti včetně rozsudků a usnesení Soudního dvora doručeny zasláním jejich kopie tímto způsobem.

3.   Pokud není takové zaslání možné z technických důvodů nebo s ohledem na povahu nebo rozsáhlost písemnosti, je písemnost doručena, neuvedl-li příjemce adresu pro doručování, na jeho adresu v souladu s postupem stanoveným v odstavci 1. Příjemce je o tom vyrozuměn telefaxem nebo jiným technickým prostředkem. Doporučená poštovní zásilka se pak považuje za doručenou příjemci desátý den po jejím podání na poště v místě sídla Soudního dvora, ledaže doručenka osvědčuje, že zásilka byla přijata jiného dne, nebo ledaže příjemce uvědomí vedoucího soudní kanceláře ve lhůtě tří týdnů od vyrozumění telefaxem nebo jiným technickým prostředkem, že mu doručovaná zásilka nedošla.

4.   Soudní dvůr může rozhodnutím stanovit podmínky, za nichž lze procesní písemnosti doručovat elektronicky. Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Kapitola 3

LHŮTY

Článek 49

Počítání lhůt

1.   Procesní lhůty uvedené ve Smlouvách, ve statutu i v tomto jednacím řádu se počítají takto:

a)

je-li lhůta vyjádřená ve dnech, týdnech, měsících nebo letech počítána od okamžiku, kdy nastala určitá skutečnost nebo byl učiněn určitý úkon, nezapočítá se do běhu lhůty den, v němž ke skutečnosti nebo úkonu došlo;

b)

lhůta vyjádřená v týdnech, měsících nebo letech končí uplynutím dne, který se v posledním týdnu, měsíci nebo roce svým označením nebo číslem shoduje se dnem, kdy nastala skutečnost nebo byl učiněn úkon, od nichž se lhůta počítá. Není-li v případě lhůty vyjádřené v měsících nebo letech v posledním měsíci den, který je pro uplynutí lhůty rozhodný, končí lhůta uplynutím posledního dne uvedeného měsíce;

c)

je-li lhůta vyjádřena v měsících a ve dnech, počítají se nejprve celé měsíce a poté dny;

d)

lhůty zahrnují soboty, neděle a úřední svátky uvedené v čl. 24 odst. 6;

e)

lhůty nepřestávají běžet po dobu soudních prázdnin.

2.   Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo úřední svátek, končí lhůta uplynutím nejblíže následujícího pracovního dne.

Článek 50

Žaloba proti aktu orgánu

Jestliže lhůta pro podání žaloby proti aktu některého orgánu začíná běžet od zveřejnění tohoto aktu, počítá se tato lhůta ve smyslu čl. 49 odst. 1 písm. a) od konce čtrnáctého dne po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 51

Prodloužení procesních lhůt z důvodu vzdálenosti

Procesní lhůty se prodlužují o jednotnou lhůtu deseti dnů z důvodu vzdálenosti.

Článek 52

Stanovení a prodloužení lhůt

1.   Lhůty stanovené Soudním dvorem na základě tohoto jednacího řádu mohou být prodlouženy.

2.   Předseda nebo předsedové senátů mohou udělit vedoucímu soudní kanceláře podpisové právo pro stanovení některých lhůt, které jim přísluší na základě tohoto jednacího řádu určit, nebo pro jejich prodloužení.

Kapitola 4

RŮZNÉ ZPŮSOBY PROJEDNÁNÍ VĚCÍ

Článek 53

Způsoby projednání věcí

1.   Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení statutu nebo tohoto jednacího řádu, zahrnuje řízení před Soudním dvorem písemnou a ústní část.

2.   V případě zjevného nedostatku pravomoci nebo zjevné nepříslušnosti Soudního dvora k projednání určité věci, nebo je-li určitá žádost nebo určitý návrh zjevně nepřípustný, může Soudní dvůr po vyslechnutí generálního advokáta kdykoli rozhodnout usnesením s odůvodněním, aniž by pokračoval v řízení.

3.   Předseda může s ohledem na zvláštní okolnosti rozhodnout o přednostním projednání věci.

4.   Věc může být projednána ve zrychleném řízení za podmínek stanovených tímto jednacím řádem.

5.   Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce může být projednána v naléhavém řízení za podmínek stanovených tímto jednacím řádem.

Článek 54

Spojení věcí

1.   Má-li několik věcí v řízeních téže povahy tentýž předmět, mohou být kdykoli z důvodu své vzájemné souvislosti spojeny pro účely písemné nebo ústní části řízení nebo rozsudku, jímž se končí řízení.

2.   O spojení věcí rozhodne předseda po vyslechnutí soudce zpravodaje a generálního advokáta, jestliže již byly dané věci přiděleny, a s výjimkou řízení o předběžné otázce rovněž po vyslechnutí účastníků řízení. Předseda může předat tuto otázku k rozhodnutí Soudnímu dvoru.

3.   Spojené věci mohou být později vyloučeny k samostatnému řízení za podmínek stanovených v odstavci 2.

Článek 55

Přerušení řízení

1.   Řízení může být přerušeno:

a)

v případech uvedených v čl. 54 třetím pododstavci statutu usnesením Soudního dvora po vyslechnutí generálního advokáta;

b)

ve všech ostatních případech rozhodnutím předsedy po vyslechnutí soudce zpravodaje a generálního advokáta a, s výjimkou řízení o předběžné otázce, též účastníků řízení.

2.   Stejně se postupuje v případech usnesení nebo rozhodnutí o pokračování v řízení.

3.   Usnesení nebo rozhodnutí podle předchozích odstavců se doručují účastníkům řízení nebo zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu.

4.   Účinky přerušení řízení nastanou dnem označeným v usnesení nebo rozhodnutí o přerušení, a není-li takový den označen, dnem tohoto usnesení nebo rozhodnutí.

5.   V době přerušení nemůže účastníkům řízení nebo zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu žádná procesní lhůta doběhnout.

6.   Není-li v usnesení nebo rozhodnutí o přerušení určen konec přerušení, je přerušení ukončeno dnem označeným v usnesení nebo rozhodnutí o pokračování v řízení, a není-li takový den označen, dnem usnesení nebo rozhodnutí o pokračování v řízení.

7.   Ode dne pokračování v dříve přerušeném řízení se přerušené procesní lhůty nahradí novými lhůtami, které počínají běžet dnem pokračování v tomto řízení.

Článek 56

Pozdější projednání věci

Po vyslechnutí soudce zpravodaje, generálního advokáta a účastníků řízení může předseda s ohledem na zvláštní okolnosti rozhodnout bez návrhu nebo na návrh účastníka řízení o pozdějším projednání věci.

Kapitola 5

PÍSEMNÁ ČÁST ŘÍZENÍ

Článek 57

Předkládání podání

1.   Originál každého podání musí být vlastnoručně podepsán zmocněncem nebo advokátem účastníka řízení a v případě vyjádření předloženého v rámci řízení o předběžné otázce účastníkem původního řízení nebo jeho zástupcem, dovolují-li to vnitrostátní procesní pravidla použitelná na tento spor.

2.   Tento originál a všechny přílohy v něm uvedené se předkládají společně s pěti kopiemi pro Soudní dvůr a v případě jiných řízení než řízení o předběžné otázce s kopií pro každého z účastníků řízení. Kopie osvědčuje účastník řízení, který je předkládá.

3.   Orgány musí navíc předložit ve lhůtách stanovených Soudním dvorem překlad každého podání do ostatních jazyků uvedených v článku 1 nařízení Rady č. 1. Použije se přitom předchozí odstavec.

4.   Ke každému podání musí být přiložen spis obsahující podklady a dokumenty, na něž se účastník řízení odvolává, včetně jejich seznamu.

5.   Jsou-li z důvodu obsáhlosti některého podkladu nebo dokumentu přiloženy k podání pouze výňatky z nich, uloží se celý tento podklad nebo dokument anebo jejich úplná kopie v soudní kanceláři.

6.   Každé podání musí být datováno. Pro počítání procesních lhůt jsou rozhodné pouze den a hodina uložení originálu v soudní kanceláři.

7.   Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 1 až 6, jsou den a hodina, kdy je kopie podepsaného originálu podání, včetně seznamu podkladů a dokumentů uvedeného v odstavci 4, doručena do soudní kanceláře telefaxem nebo jiným technickým prostředkem, jímž Soudní dvůr disponuje, rozhodné pro účely zachování procesních lhůt, a to za podmínky, že podepsaný originál podání, spolu s přílohami a kopiemi uvedenými v odstavci 2, je doručen do soudní kanceláře do deseti dnů poté.

8.   Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 3 až 6, Soudní dvůr může rozhodnutím stanovit podmínky, za nichž je podání zaslané soudní kanceláři elektronicky považováno za originál tohoto podání. Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 58

Délka podání

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení tohoto jednacího řádu, Soudní dvůr může rozhodnutím stanovit maximální délku spisů účastníka řízení nebo vyjádření, které jsou mu předkládány. Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Kapitola 6

PŘEDBĚŽNÁ ZPRÁVA A PŘIDĚLOVÁNÍ VĚCÍ SOUDNÍM KOLEGIÍM

Článek 59

Předběžná zpráva

1.   Jakmile byla ukončena písemná část řízení, stanoví předseda den, ke kterému soudce zpravodaj předloží všeobecné schůzi Soudního dvora předběžnou zprávu.

2.   Předběžná zpráva zahrnuje návrhy, zda je třeba provést zvláštní organizační procesní opatření nebo dokazování nebo případně požádat předkládající soud o vysvětlení a jakému soudnímu kolegiu je vhodné věc přidělit. Zpráva také zahrnuje případné návrhy soudce zpravodaje na upuštění od jednání, jakož i na upuštění od stanoviska generálního advokáta podle čl. 20 pátého pododstavce statutu.

3.   Soudní dvůr po vyslechnutí generálního advokáta rozhodne o návrzích soudce zpravodaje.

Článek 60

Přidělování věcí soudním kolegiím

1.   Soudní dvůr přidělí senátům složeným z pěti nebo tří soudců všechny věci, které jsou mu předloženy, pokud složitost nebo důležitost dané věci nebo zvláštní okolnosti nevyžadují, aby byla přidělena velkému senátu, ledaže o její přidělení velkému senátu požádal v souladu s čl. 16 třetím pododstavcem statutu členský stát nebo orgán Unie, který je účastníkem řízení.

2.   Soudní dvůr zasedá v plénu vždy při projednávání věci na základě ustanovení čl. 16 čtvrtého pododstavce statutu. Plénu může věc přidělit dále tehdy, jestliže má podle čl. 16 pátého pododstavce statutu za to, že tato věc má mimořádnou důležitost.

3.   Soudní kolegium, kterému byla věc přidělena, může kdykoli v průběhu řízení požádat Soudní dvůr, aby byla přidělena soudnímu kolegiu složenému z většího počtu soudců.

4.   Je-li ústní část řízení zahájena bez dokazování, stanoví den jejího zahájení předseda příslušného soudního kolegia.

Kapitola 7

ORGANIZAČNÍ PROCESNÍ OPATŘENÍ A PROVÁDĚNÍ DŮKAZŮ

Oddíl 1.   Organizační procesní opatření

Článek 61

Organizační procesní opatření přijímaná Soudním dvorem

1.   Vedle opatření, která mohou být přijata v souladu s článkem 24 statutu, může Soudní dvůr vyzvat účastníky řízení nebo zúčastněné uvedené v článku 23 statutu, aby odpověděli na určité otázky písemně ve lhůtě stanovené Soudním dvorem, nebo na jednání. Písemné odpovědi se předají ostatním účastníkům řízení nebo zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu.

2.   Koná-li se jednání, Soudní dvůr pokud možno vyzve účastníky tohoto jednání, aby se při své řeči soustředili na jednu či více určených otázek.

Článek 62

Organizační procesní opatření přijímaná soudcem zpravodajem nebo generálním advokátem

1.   Soudce zpravodaj nebo generální advokát mohou požádat účastníky řízení nebo zúčastněné uvedené v článku 23 statutu, aby ve stanovené lhůtě předložili všechny údaje týkající se rozhodných skutečností, veškeré dokumenty nebo kterékoli jiné údaje, které považují za rozhodné. Poskytnuté odpovědi a dokumenty se předají ostatním účastníkům řízení nebo zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu.

2.   Soudce zpravodaj nebo generální advokát mohou také položit účastníkům řízení nebo zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu otázky, na které mají odpovědět na jednání.

Oddíl 2.   Provádění důkazů

Článek 63

Rozhodnutí o provádění důkazů

1.   Soudní dvůr na všeobecné schůzi rozhodne, zda je třeba provést důkaz.

2.   Byla-li již věc přidělena soudnímu kolegiu, rozhodne toto soudní kolegium.

Článek 64

Určení prováděných důkazů

1.   Soudní dvůr po vyslechnutí generálního advokáta určí usnesením dokazované skutečnosti a vhodné důkazní prostředky.

2.   Aniž jsou dotčena ustanovení článků 24 a 25 statutu, lze dokazování provést:

a)

předvoláním účastníků řízení;

b)

vyžádáním informací a listin;

c)

výslechem svědků;

d)

znaleckým posudkem;

e)

ohledáním místa nebo předmětu.

3.   Mohou být předkládány protidůkazy a lze rozšířit původní důkazní návrhy.

Článek 65

Účast na provádění důkazů

1.   Pokud soudní kolegium samo nepřikročí k dokazování, pověří jeho provedením soudce zpravodaje.

2.   Generální advokát se účastní provádění důkazů.

3.   Účastníci řízení mohou být přítomni provádění důkazů.

Článek 66

Důkaz výslechem svědků

1.   Soudní dvůr může bez návrhu nebo na návrh některého účastníka řízení po vyslechnutí generálního advokáta nařídit, aby určité skutečnosti byly zjištěny výslechem svědků.

2.   Účastník řízení ve svém návrhu na výslech svědka přesně uvede, kterých skutečností se má výslech týkat a z jakých důvodů má být svědek vyslechnut.

3.   O návrhu podle předchozího odstavce rozhodne Soudní dvůr usnesením s odůvodněním. Je-li tomuto návrhu vyhověno, uvedou se v usnesení dokazované skutečnosti a svědci, kteří mají být ke každé z těchto skutečností vyslechnuti.

4.   Svědci jsou předvoláni Soudním dvorem, případně po složení peněžité jistoty uvedené v čl. 73 odst. 1.

Článek 67

Výslech svědků

1.   Předseda poučí svědka po ověření jeho totožnosti o tom, že bude muset potvrdit pravdivost své výpovědi způsobem, který stanoví tento jednací řád.

2.   Soudní dvůr svědka vyslechne poté, co k tomu předvolal účastníky řízení. Po ukončení výpovědi může předseda na návrh některého z účastníků řízení nebo bez návrhu klást svědkovi otázky.

3.   Totéž mohou činit ostatní soudci a generální advokát.

4.   Zástupci účastníků řízení mohou svědkům klást otázky s přivolením předsedy.

Článek 68

Přísaha svědka

1.   Po ukončení své výpovědi složí svědek tuto přísahu:

„Přísahám, že jsem vypověděl pravdu, celou pravdu a nic než pravdu.“

2.   Soudní dvůr může po vyslechnutí účastníků řízení od přísahy svědka upustit.

Článek 69

Peněžitá sankce

1.   Řádně předvolaní svědci jsou povinni vyhovět předvolání a dostavit se na jednání.

2.   Nedostaví-li se řádně předvolaný svědek bez řádného důvodu k Soudnímu dvoru, může mu Soudní dvůr uložit peněžitou sankci až do výše 5 000 eur a nařídit nové předvolání svědka na jeho vlastní náklady.

3.   Stejná sankce může být uložena svědkovi, který bez řádného důvodu odmítne vypovídat nebo složit přísahu.

Článek 70

Znalecký posudek

1.   Soudní dvůr může nařídit vypracování znaleckého posudku. Usnesení, kterým je znalec ustanoven, vymezí jeho úkol a určí lhůtu k odevzdání posudku.

2.   Soudní dvůr může nařídit výslech znalce poté, co znalec odevzdal posudek a ten byl doručen účastníkům řízení, a poté, co k jeho výslechu předvolal účastníky řízení. Předseda může znalci klást otázky na žádost kteréhokoli z účastníků řízení nebo i bez návrhu.

3.   Tutéž možnost mají všichni soudci a generální advokát.

4.   Zástupci účastníků řízení mohou klást znalci otázky s přivolením předsedy.

Článek 71

Přísaha znalce

1.   Po odevzdání posudku složí znalec tuto přísahu:

„Přísahám, že jsem svůj úkol splnil podle svého nejlepšího svědomí a zcela nestranně.“

2.   Soudní dvůr může po vyslechnutí účastníků řízení od přísahy znalce upustit.

Článek 72

Námitka proti svědkovi nebo znalci

1.   Vznese-li některý účastník řízení vůči svědkovi nebo znalci námitku z důvodů jeho nezpůsobilosti, nevěrohodnosti či z kteréhokoli jiného důvodu nebo odmítnou-li svědek či znalec vypovídat nebo složit přísahu, rozhodne o tom Soudní dvůr.

2.   Námitka vůči svědkovi nebo znalci musí být vznesena ve lhůtě dvou týdnů poté, co bylo doručeno usnesení o předvolání svědka nebo o ustanovení znalce, prohlášením, které uvádí důvody vznesení námitky a důkazní návrhy.

Článek 73

Svědečné a znalečné

1.   Nařídí-li Soudní dvůr výslech svědka nebo vypracování znaleckého posudku, může požadovat, aby účastníci řízení nebo některý z nich složili peněžitou jistotu k pokrytí svědečného nebo znalečného.

2.   Svědci a znalci mají právo na náhradu výdajů za cestu a pobyt. Pokladna Soudního dvora jim může na tyto výdaje poskytnout zálohu.

3.   Svědci mají dále právo na náhradu ušlého výdělku a znalci na odměnu za svou práci. Pokladna Soudního dvora vyplácí svědkům a znalcům tyto částky poté, co splnili své povinnosti.

Článek 74

Protokol z jednání k provedení důkazů

1.   Vedoucí soudní kanceláře pořizuje o každém jednání k provedení důkazů protokol. Tento protokol podepisují předseda a vedoucí soudní kanceláře. Protokol je veřejnou listinou.

2.   Jde-li o protokol z jednání k provedení výslechu svědků nebo znalců, podepíše ho předseda nebo soudce zpravodaj pověřený výslechem a rovněž vedoucí soudní kanceláře. Dříve než ho podepíšou, musí být svědkovi nebo znalci dána možnost, aby obsah protokolu ověřil a podepsal jej.

3.   Protokol se doručuje účastníkům řízení.

Článek 75

Zahájení ústní části řízení po provedeném dokazování

1.   Neurčí-li Soudní dvůr účastníkům řízení lhůtu, v níž mohou předložit písemná vyjádření, stanoví předseda den zahájení ústní části řízení poté, co bylo ukončeno dokazování.

2.   Byla-li určena lhůta pro předložení písemných vyjádření, stanoví předseda den zahájení ústní části řízení poté, co tato lhůta uplynula.

Kapitola 8

ÚSTNÍ ČÁST ŘÍZENÍ

Článek 76

Jednání

1.   Případná odůvodněná žádost o konání jednání musí být podána ve lhůtě tří týdnů od okamžiku, kdy bylo účastníkům řízení nebo zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu doručeno sdělení o ukončení písemné části řízení. Předseda může tuto lhůtu prodloužit.

2.   Na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta může Soudní dvůr rozhodnout, že se jednání konat nebude, má-li za to, že spisy účastníka řízení nebo vyjádření předložené v průběhu písemné části řízení jsou dostatečným podkladem pro rozhodnutí.

3.   Možnost upravená v předchozím odstavci se neuplatní, podal-li zúčastněný uvedený v článku 23 statutu, který se neúčastnil písemné části řízení, odůvodněnou žádost o konání jednání.

Článek 77

Společné jednání

Je-li to s ohledem na podobnosti mezi několika věcmi v řízeních stejné povahy možné, může Soudní dvůr rozhodnout, že se v těchto věcech bude konat společné jednání.

Článek 78

Vedení jednání

Jednání zahajuje a řídí předseda, který odpovídá za pořádek při jednání.

Článek 79

Jednání s vyloučením veřejnosti

1.   Z vážných důvodů souvisejících zejména s bezpečností členských států nebo ochranou nezletilých dětí může Soudní dvůr rozhodnout, že se jednání bude konat s vyloučením veřejnosti.

2.   Jestliže bylo ve věci jednáno s vyloučením veřejnosti, obsah jednání se nezveřejňuje.

Článek 80

Otázky

Členové soudního kolegia i generální advokát mohou v průběhu jednání klást otázky zmocněncům, poradcům nebo advokátům účastníků řízení a za okolností uvedených v čl. 47 odst. 2 účastníkům původního řízení nebo jejich zástupcům.

Článek 81

Ukončení jednání

Po vyslechnutí řečí účastníků řízení nebo zúčastněných uvedených v článku 23 statutu prohlásí předseda jednání za skončené.

Článek 82

Přednesení stanoviska generálního advokáta

1.   Koná-li se jednání, stanovisko generálního advokáta se přednese po jeho ukončení.

2.   Po přednesení stanoviska generálního advokáta prohlásí předseda ústní část řízení za skončenou.

Článek 83

Zahájení nebo znovuotevření ústní části řízení

Soudní dvůr může kdykoli po vyslechnutí generálního advokáta nařídit zahájení nebo znovuotevření ústní části řízení, zejména má-li za to, že věc není dostatečně objasněna, nebo předložil-li některý z účastníků řízení po ukončení této části řízení novou skutečnost, která může mít rozhodující vliv na rozhodnutí Soudního dvora, anebo má-li být věc rozhodnuta na základě argumentu, který nebyl mezi účastníky řízení nebo zúčastněnými uvedenými v článku 23 statutu projednán.

Článek 84

Protokol z jednání

1.   Vedoucí soudní kanceláře pořizuje o každém jednání protokol. Tento protokol podepisují předseda a vedoucí soudní kanceláře. Protokol je veřejnou listinou.

2.   Účastníci řízení a zúčastnění uvedení v článku 23 statutu mohou v soudní kanceláři nahlížet do veškerých protokolů a obdržet jejich kopie.

Článek 85

Záznam jednání

Na základě řádně odůvodněné žádosti může předseda povolit účastníkovi řízení nebo zúčastněnému uvedenému v článku 23 statutu, který se účastnil písemné nebo ústní části řízení, aby si v prostorách Soudního dvora poslechl zvukový záznam jednání v jazyce používaném řečníkem během tohoto jednání.

Kapitola 9

ROZSUDKY A USNESENÍ

Článek 86

Datum vyhlášení rozsudku

Datum vyhlášení rozsudku se oznamuje účastníkům řízení nebo zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu.

Článek 87

Obsah rozsudku

Rozsudek obsahuje:

a)

údaj o tom, že byl vydán Soudním dvorem,

b)

označení soudního kolegia,

c)

datum vyhlášení,

d)

jména předsedy a soudců zúčastněných na poradě s uvedením soudce zpravodaje,

e)

jméno generálního advokáta,

f)

jméno vedoucího soudní kanceláře,

g)

označení účastníků řízení nebo zúčastněných uvedených v článku 23 statutu, kteří se účastnili řízení,

h)

jména jejich zástupců,

i)

v případě přímých žalob a kasačních opravných prostředků návrhové žádání účastníků řízení,

j)

případně datum jednání,

k)

údaj o vyslechnutí generálního advokáta, a případně datum jeho stanoviska,

l)

stručný popis skutkového stavu,

m)

odůvodnění,

n)

výrok včetně případného rozhodnutí o nákladech řízení.

Článek 88

Vyhlášení a doručení rozsudku

1.   Rozsudek se vyhlašuje na veřejném zasedání.

2.   Písemné vyhotovení rozsudku podepsané předsedou, soudci zúčastněnými na poradě a vedoucím soudní kanceláře se opatřuje pečetí a ukládá se v soudní kanceláři; jeho ověřená kopie se doručuje všem účastníkům řízení, a případně předkládajícímu soudu, zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu a Tribunálu.

Článek 89

Obsah usnesení

1.   Usnesení obsahuje:

a)

údaj o tom, že bylo vydáno Soudním dvorem,

b)

označení soudního kolegia,

c)

datum vydání usnesení,

d)

právní základ usnesení,

e)

jméno předsedy, a případně soudců zúčastněných na poradě s uvedením soudce zpravodaje,

f)

jméno generálního advokáta,

g)

jméno vedoucího soudní kanceláře,

h)

označení účastníků řízení nebo účastníků původního řízení,

i)

jména jejich zástupců,

j)

údaj o vyslechnutí generálního advokáta,

k)

výrok, včetně případného rozhodnutí o nákladech řízení.

2.   Pokud tento jednacího řád stanoví, že usnesení musí být odůvodněno, obsahuje navíc:

a)

v případě přímých žalob a kasačních opravných prostředků návrhové žádání účastníků řízení,

b)

stručný popis skutkového stavu,

c)

odůvodnění.

Článek 90

Podpis a doručení usnesení

Písemné vyhotovení usnesení podepsané předsedou a vedoucím soudní kanceláře se opatřuje pečetí a ukládá se v soudní kanceláři; jeho ověřená kopie se doručuje všem účastníkům řízení, a případně předkládajícímu soudu, zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu a Tribunálu.

Článek 91

Právní moc rozsudků a usnesení

1.   Rozsudek nabývá právní moci dnem vyhlášení.

2.   Usnesení nabývá právní moci dnem doručení.

Článek 92

Zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie

Oznámení o datu a výroku rozsudků a usnesení Soudního dvora, jimiž se končí řízení, se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie.

HLAVA III

ŘÍZENÍ O PŘEDBĚŽNÉ OTÁZCE

Kapitola 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 93

Oblast působnosti

Na řízení se použijí ustanovení této hlavy:

a)

v případech uvedených v článku 23 statutu,

b)

v případech žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce upravených případně dohodami, jejichž smluvními stranami jsou Unie nebo členské státy.

Článek 94

Obsah žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce obsahuje kromě znění předběžných otázek položených Soudnímu dvoru:

a)

stručné vylíčení předmětu sporu, jakož i rozhodných skutečností tak, jak byly zjištěny předkládajícím soudem, nebo alespoň vylíčení skutkových okolností, na kterých jsou otázky založeny;

b)

znění vnitrostátních předpisů, jejichž použití přichází v projednávané věci v úvahu, a případně příslušnou vnitrostátní judikaturu;

c)

uvedení důvodů, na základě kterých má předkládající soud pochybnosti o výkladu nebo platnosti určitých ustanovení práva Unie, jakož i vztah, který spatřuje mezi těmito ustanoveními a vnitrostátními právními předpisy použitelnými ve sporu v původním řízení.

Článek 95

Anonymita

1.   Přiznal-li anonymitu předkládající soud, zachová Soudní dvůr tuto anonymitu i v řízení probíhajícím před ním.

2.   Na žádost předkládajícího soudu, na základě řádně odůvodněné žádosti účastníka původního řízení nebo i bez návrhu může Soudní dvůr, považuje-li to za nezbytné, poskytnout anonymitu také jedné či více osobám nebo jiným entitám, které jsou sporem dotčeny.

Článek 96

Účast v řízení o předběžné otázce

1.   V souladu s článkem 23 statutu jsou oprávněni Soudnímu dvoru předkládat vyjádření:

a)

účastníci původního řízení,

b)

členské státy,

c)

Evropská komise,

d)

orgán, který přijal akt, jehož platnost nebo výklad je předmětem sporu,

e)

státy, které jsou stranami Dohody o EHP a nejsou členskými státy, jakož i Kontrolní úřad ESVO, pokud byla Soudnímu dvoru položena předběžná otázka v některé z oblastí spadajících do působnosti této dohody,

f)

třetí státy, které jsou smluvními stranami dohody uzavřené Radou týkající se určité oblasti, pokud tak tato dohoda stanoví a pokud soud členského státu položí Soudnímu dvoru předběžnou otázku spadající do oblasti působnosti této dohody.

2.   Neúčast v písemné části řízení nebrání účasti v ústní části řízení.

Článek 97

Účastníci původního řízení

1.   Účastníky původního řízení jsou účastníci řízení, kteří jsou takto označeni předkládajícím soudem v souladu s vnitrostátními procesními pravidly.

2.   Pokud uvedený soud informuje Soudní dvůr o připuštění nového účastníka do původního řízení a řízení u Soudního dvora již probíhá, musí tento účastník přijmout stav řízení, jaký je tu v okamžiku, kdy je Soudní dvůr takto informován. Tento účastník obdrží veškeré procesní písemnosti, které již byly doručeny zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu.

3.   Pokud jde o zastupování a osobní účast účastníků původního řízení, bere Soudní dvůr v úvahu platná procesní pravidla soudu, který mu předložil žádost o rozhodnutí o předběžné otázce. V případě pochybností, zda může určitá osoba zastupovat účastníka původního řízení v souladu s vnitrostátním právem, se může Soudní dvůr u předkládajícího soudu informovat o použitelných procesních pravidlech.

Článek 98

Překlad a doručení žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce

1.   Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce uvedené v této hlavě se členským státům doručují v původním znění společně s překladem do úředního jazyka státu, kterému se doručují. Je-li to vhodné z důvodu rozsáhlosti žádosti, je tento překlad nahrazen překladem shrnutí této žádosti do úředního jazyka státu, kterému se doručuje, přičemž toto shrnutí bude sloužit jako základ pro vyjádření tohoto státu. Shrnutí zahrnuje úplné znění otázky či otázek položených v řízení o předběžné otázce. Toto shrnutí obsahuje zejména předmět sporu v původním řízení, základní argumenty účastníků původního řízení, stručné uvedení důvodů žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, jakož i dovolávanou judikaturu a dovolávaná ustanovení vnitrostátního práva a práva Unie, jsou-li tyto údaje uvedeny v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.

2.   V případech uvedených v čl. 23 třetím pododstavci statutu se žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce doručují státům, které jsou stranami Dohody o EHP a nejsou členskými státy, jakož i Kontrolnímu úřadu ESVO v původním znění společně s překladem této žádosti, popřípadě překladem shrnutí, do jednoho z jazyků uvedených v článku 36 tohoto jednacího řádu, který si příjemce zvolí.

3.   Je-li třetí stát oprávněn účastnit se řízení o předběžné otázce v souladu s čl. 23 čtvrtým pododstavcem statutu, doručí se mu žádost o rozhodnutí o předběžné otázce v původním znění společně s překladem této žádosti, případně překladem shrnutí, do jednoho z jazyků uvedených v článku 36 tohoto jednacího řádu, který si dotyčný třetí stát zvolí.

Článek 99

Odpověď usnesením s odůvodněním

Pokud se položená předběžná otázka shoduje s otázkou, o níž již Soudní dvůr rozhodl, pokud lze odpověď na tuto otázku jasně vyvodit z judikatury nebo pokud o odpovědi na položenou předběžnou otázku nelze rozumně pochybovat, může Soudní dvůr kdykoli na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta rozhodnout usnesením s odůvodněním.

Článek 100

Podmínky postupu řízení před Soudním dvorem

1.   Soudní dvůr se zabývá žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, dokud ji soud, který ji Soudnímu dvoru předložil, nevezme zpět. Ke zpětvzetí žádosti lze přihlédnout až do okamžiku, kdy je oznámení o dni vyhlášení rozsudku doručeno zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu.

2.   Soudní dvůr však může kdykoli určit, že již nejsou splněny podmínky zakládající jeho pravomoc.

Článek 101

Žádost o vysvětlení

1.   Aniž jsou dotčena organizační procesní opatření a důkazní opatření stanovená tímto jednacím řádem, může Soudní dvůr po vyslechnutí generálního advokáta požádat předkládající soud o vysvětlení ve lhůtě, kterou stanoví.

2.   Odpověď předkládajícího soudu na tuto žádost se doručí zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu.

Článek 102

Náklady řízení o předběžné otázce

Rozhodnutí o nákladech řízení o předběžné otázce přísluší předkládajícímu soudu.

Článek 103

Oprava rozsudků a usnesení

1.   Soudní dvůr může bez návrhu nebo na návrh kteréhokoli ze zúčastněných uvedených v článku 23 statutu, byl-li tento návrh podán ve lhůtě dvou týdnů od vyhlášení rozsudku nebo doručení usnesení, opravit chyby v psaní, v počtech nebo zjevné nesprávnosti v rozsudcích a usneseních.

2.   Soudní dvůr rozhoduje po vyslechnutí generálního advokáta.

3.   Písemné vyhotovení opravného usnesení se připojuje k písemnému vyhotovení opraveného rozhodnutí. Na toto usnesení se odkáže na okraji písemného vyhotovení opraveného rozhodnutí.

Článek 104

Výklad rozhodnutí o předběžné otázce

1.   Článek 158 týkající se výkladu rozsudků a usnesení se nepoužije na rozhodnutí vydaná na základě žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.

2.   Je věcí vnitrostátních soudů, aby posoudily, mají-li věc za dostatečně objasněnou na základě rozhodnutí o předběžné otázce, nebo považují-li za nezbytné znovu se obrátit na Soudní dvůr.

Kapitola 2

ZRYCHLENÉ ŘÍZENÍ O PŘEDBĚŽNÉ OTÁZCE

Článek 105

Zrychlené řízení

1.   K žádosti předkládajícího soudu, nebo výjimečně i bez návrhu může předseda Soudního dvora po vyslechnutí soudce zpravodaje a generálního advokáta rozhodnout o projednání předběžné otázky ve zrychleném řízení odchylně od ustanovení tohoto jednacího řádu, pokud povaha věci vyžaduje, aby byla projednána bez zbytečného odkladu.

2.   V takovém případě předseda neprodleně určí den jednání, který musí být sdělen zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu společně s doručením žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.

3.   Zúčastnění uvedení v předchozím odstavci mohou ve lhůtě určené předsedou, která nesmí být kratší než patnáct dnů, předložit své spisy nebo písemná vyjádření. Předseda může vyzvat tyto zúčastněné, aby své spisy nebo písemná vyjádření omezili na podstatné právní aspekty žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.

4.   Případné spisy nebo písemná vyjádření se předají všem zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu před jednáním.

5.   Soudní dvůr rozhodne po vyslechnutí generálního advokáta.

Článek 106

Předávání procesních písemností

1.   Podání uvedená v předchozím článku se považují za doručená předáním kopie podepsaného originálu, jakož i podkladů a dokumentů, na něž se účastník řízení odvolává, spolu se seznamem uvedeným v čl. 57 odst. 4 soudní kanceláři prostřednictvím telefaxu nebo jiného technického prostředku, jímž Soudní dvůr disponuje. Originál podání a výše uvedené přílohy se neprodleně předají soudní kanceláři.

2.   Písemnosti a informace podle předchozího článku mohou být doručeny či sděleny předáním kopie dokumentu prostřednictvím telefaxu nebo jiného technického prostředku, jímž disponují Soudní dvůr a příjemce.

Kapitola 3

NALÉHAVÉ ŘÍZENÍ O PŘEDBĚŽNÉ OTÁZCE

Článek 107

Použití naléhavého řízení o předběžné otázce

1.   Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, která se týká jedné nebo více otázek v oblastech upravených v hlavě V části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie, může být k žádosti předkládajícího soudu, nebo výjimečně i bez návrhu, projednána, odchylně od ustanovení tohoto jednacího řádu, v naléhavém řízení.

2.   Předkládající soud vylíčí právní a skutkové okolnosti, které svědčí o naléhavosti a odůvodňují použití tohoto odchylného řízení, a pokud možno uvede, jak navrhuje na předběžné otázky odpovědět.

3.   Nepředložil-li předkládající soud žádost o zahájení naléhavého řízení, může předseda Soudního dvora, jeví-li se použití uvedeného řízení prima facie nezbytným, senátu uvedenému v článku 108 tohoto jednacího řádu navrhnout, aby přezkoumal nezbytnost projednání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce v uvedeném řízení.

Článek 108

Rozhodnutí o naléhavosti

1.   Rozhodnutí projednat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce v naléhavém řízení přijímá určený senát na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta. Senát se sestavuje v souladu s čl. 28 odst. 2 v den přidělení věci soudci zpravodajovi, požádal-li o použití naléhavého řízení předkládající soud, nebo je-li použití uvedeného řízení přezkoumáváno na návrh předsedy Soudního dvora, v den předložení tohoto návrhu.

2.   Souvisí-li věc s věcí již projednávanou a přidělenou soudci zpravodajovi, jenž není členem určeného senátu, může určený senát navrhnout předsedovi Soudního dvora, aby věc přidělil tomuto soudci zpravodajovi. V případě přidělení věci tomuto soudci zpravodajovi plní senát složený z pěti soudců, jehož je členem, v této věci funkci určeného senátu. Použije se článek 29 odst. 1.

Článek 109

Písemná část naléhavého řízení

1.   Požádal-li o použití naléhavého řízení předkládající soud nebo navrhl-li předseda určenému senátu, aby přezkoumal nezbytnost projednání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce v uvedeném řízení, je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce vedoucím soudní kanceláře neprodleně doručena účastníkům původního řízení, členskému státu, v němž se uvedený soud nalézá, Evropské komisi, jakož i orgánu, který přijal akt, jehož platnost nebo výklad je předmětem sporu.

2.   Rozhodnutí projednat či neprojednat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce v naléhavém řízení se neprodleně doručí předkládajícímu soudu, jakož i účastníkům řízení, členskému státu a orgánům uvedeným v předchozím odstavci. Rozhodnutí projednat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce v naléhavém řízení stanoví lhůtu, ve které mohou uvedené osoby, stát a orgány předkládat své spisy nebo písemná vyjádření. Rozhodnutí může upřesnit právní aspekty, kterých se uvedené spisy nebo písemná vyjádření mají týkat, a stanovit maximální délku uvedených písemností.

3.   Pokud je v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce zmínka o správním nebo soudním řízení v jiném členském státě, než je stát, v němž má sídlo předkládající soud, může Soudní dvůr vyzvat tento členský stát, aby písemně nebo na jednání sdělil veškeré užitečné údaje.

4.   Jakmile je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce doručena podle odstavce 1, předá se také zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu, kterým není doručována, a jakmile je rozhodnutí projednat či neprojednat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce v naléhavém řízení doručeno podle odstavce 2, předá se také zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu, kterým není doručována.

5.   O předpokládaném dni jednání jsou zúčastnění uvedení v článku 23 statutu informováni, jakmile je to možné.

6.   Neprojedná-li se žádost o rozhodnutí o předběžné otázce v naléhavém řízení, pokračuje řízení v souladu s ustanoveními článku 23 statutu a s příslušnými ustanoveními tohoto jednacího řádu.

Článek 110

Doručování a poskytování informací po ukončení písemné části řízení

1.   Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, která se projednává v naléhavém řízení, jakož i předložené spisy nebo písemná vyjádření se doručují jiným zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu než účastníkům řízení a zúčastněným uvedeným v čl. 109 odst. 1 tohoto jednacího řádu. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se doručuje spolu s překladem, případně překladem shrnutí, za podmínek stanovených v článku 98 tohoto jednacího řádu.

2.   Předložené spisy nebo písemná vyjádření se mimoto doručují účastníkům řízení a ostatním zúčastněným uvedeným v čl. 109 odst. 1 tohoto jednacího řádu.

3.   Den jednání se sděluje zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu spolu s písemnostmi doručovanými podle předchozích odstavců.

Článek 111

Upuštění od písemné části řízení

V případě mimořádné naléhavosti může určený senát rozhodnout o upuštění od písemné části řízení uvedené v čl. 109 odst. 2.

Článek 112

Rozhodnutí ve věci samé

Určený senát rozhodne po vyslechnutí generálního advokáta.

Článek 113

Soudní kolegium

1.   Určený senát může rozhodnout, že bude zasedat ve složení 3 soudců. V takovém případě sestává z předsedy určeného senátu, ze soudce zpravodaje a z prvního nebo případně prvních dvou soudců určených na základě seznamu uvedeného v článku 28 odst. 2 při sestavování určeného senátu v souladu s článkem 108 odst. 1.

2.   Určený senát může rovněž požádat Soudní dvůr, aby věc přidělil soudnímu kolegiu složenému z většího počtu soudců. Naléhavé řízení pokračuje před novým soudním kolegiem, popřípadě po znovuotevření ústní části řízení.

Článek 114

Předávání procesních písemností

Procesní písemnosti se předávají v souladu s článkem 106.

Kapitola 4

BEZPLATNÁ PRÁVNÍ POMOC

Článek 115

Žádost o bezplatnou právní pomoc

1.   Není-li některý účastník původního řízení schopen nést zcela nebo zčásti náklady řízení, může kdykoli požádat o poskytnutí bezplatné právní pomoci.

2.   K žádosti se přikládají všechny informace a doklady umožňující zhodnotit hospodářskou situaci žadatele, například osvědčení příslušného vnitrostátního orgánu potvrzující tuto hospodářskou situaci.

3.   Byla-li již žadateli poskytnuta bezplatná právní pomoc u předkládajícího soudu, předloží rozhodnutí tohoto soudu a upřesní, na co se již přiznaná výše bezplatné právní pomoci vztahuje.

Článek 116

Rozhodnutí o žádosti o bezplatnou právní pomoc

1.   Jakmile je žádost o bezplatnou právní pomoc předložena, předseda ji přidělí soudci zpravodaji, jenž se zabývá věcí, v jejímž rámci byla tato žádost předložena.

2.   Rozhodnutí o plném či částečném poskytnutí bezplatné právní pomoci nebo o jejím zamítnutí přijme na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta senát složený ze tří soudců, k němuž je tento soudce zpravodaj přidělen. V tomto případě se soudní kolegium skládá z předsedy senátu, soudce zpravodaje a prvního, popřípadě prvních dvou soudců určených na základě seznamu uvedeného v čl. 28 odst. 3 v den, kdy soudce zpravodaj předloží senátu žádost o bezplatnou právní pomoc.

3.   Není-li soudce zpravodaj členem senátu složeného ze tří soudců, přijímá rozhodnutí za stejných podmínek senát složený z pěti soudců, k němuž je tento soudce zpravodaj přidělen. Vedle soudce zpravodaje se toto soudní kolegium skládá ze čtyř soudců určených na základě seznamu uvedeného v čl. 28 odst. 2 v den, kdy soudce zpravodaj předloží senátu žádost o bezplatnou právní pomoc.

4.   Soudní kolegium rozhodne usnesením. V případě úplného či částečného zamítnutí bezplatné právní pomoci obsahuje usnesení odůvodnění.

Článek 117

Částky vyplácené v rámci bezplatné právní pomoci

Je-li poskytnuta bezplatná právní pomoc, pokladna Soudního dvora hradí výdaje související s pomocí a zastupováním žadatele před Soudním dvorem, popřípadě v mezích stanovených soudním kolegiem. Na žádost žadatele nebo jeho zástupce lze částku na úhradu těchto výdajů vyplatit předem.

Článek 118

Odejmutí bezplatné právní pomoci

Soudní kolegium, které rozhodlo o žádosti o bezplatnou právní pomoc, může kdykoli bez návrhu nebo na návrh tuto pomoc odejmout, změní-li se v průběhu řízení podmínky, na jejichž základě byla poskytnuta.

HLAVA IV

PŘÍMÉ ŽALOBY

Kapitola 1

ZASTUPOVÁNÍ ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ

Článek 119

Povinné zastoupení

1.   Účastníci řízení mohou být před Soudním dvorem zastoupeni pouze svým zmocněncem nebo advokátem.

2.   Zmocněnci a advokáti uloží v soudní kanceláři úřední doklad vystavený účastníkem řízení, kterého zastupují, nebo jím udělenou procesní plnou moc.

3.   Advokát, který vystupuje jako poradce nebo zástupce účastníka řízení, je navíc povinen v soudní kanceláři uložit potvrzení, že je oprávněn působit jako právní zástupce před soudem členského státu nebo jiného státu, který je stranou Dohody o EHP.

4.   Nejsou-li tyto dokumenty předloženy, určí vedoucí soudní kanceláře dotyčnému účastníku řízení přiměřenou lhůtu k tomu, aby uvedené dokumenty předložil. Nedojde-li v určené lhůtě k předložení požadovaných dokumentů, rozhodne Soudní dvůr po vyslechnutí soudce zpravodaje a generálního advokáta, zda nedodržení této formální podmínky činí žalobu nepřípustnou, nebo brání předložení spisu účastníka řízení.

Kapitola 2

PÍSEMNÁ ČÁST ŘÍZENÍ

Článek 120

Obsah žaloby

Žaloba uvedená v článku 21 statutu musí obsahovat:

a)

jméno (název) a bydliště (sídlo) žalobce;

b)

označení strany, proti níž žaloba směřuje;

c)

předmět sporu, dovolávané žalobní důvody a argumenty, jakož i stručný popis uvedených žalobních důvodů;

d)

návrhové žádání žalobce;

e)

popřípadě důkazy a důkazní návrhy.

Článek 121

Informace pro účely doručování

1.   Pro účely řízení obsahuje žaloba doručovací adresu. Uvede se v ní rovněž jméno zmocněné osoby, která souhlasila s tím, že jí budou všechny doručované písemnosti doručovány.

2.   Navíc k doručovací adrese uvedené v odstavci 1 nebo namísto ní může být v žalobě uvedeno, že advokát nebo zmocněnec souhlasí s doručováním telefaxem nebo jiným technickým prostředkem.

3.   Pokud žaloba nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1 nebo 2, jsou do doby, než je uvedená vada odstraněna, všechny písemnosti doručované pro účely řízení dotyčnému účastníku řízení zasílány doporučenou poštovní zásilkou adresovanou zmocněnci nebo advokátovi uvedeného účastníka řízení. Odchylně od článku 48 se za řádné doručení považuje uložení doporučené zásilky na poště v místě sídla Soudního dvora.

Článek 122

Přílohy k žalobě

1.   K žalobě se případně přikládají písemnosti uvedené v čl. 21 druhém pododstavci statutu.

2.   K žalobě podané podle článku 273 SFEU se přikládá vyhotovení rozhodčí smlouvy mezi dotčenými členskými státy.

3.   Nesplňuje-li žaloba podmínky stanovené v odstavci 1 nebo 2 tohoto článku, určí vedoucí soudní kanceláře žalobci přiměřenou lhůtu k předložení výše uvedených písemností. Nedojde-li k tomuto odstranění vad, rozhodne Soudní dvůr po vyslechnutí soudce zpravodaje a generálního advokáta, zda nedodržení těchto formálních podmínek činí žalobu nepřípustnou.

Článek 123

Doručení žaloby

Žaloba se doručuje žalovanému. V případech uvedených v čl. 119 odst. 4 a čl. 122 odst. 3 je doručení provedeno, jakmile jsou odstraněny vady nebo jakmile Soudní dvůr prohlásí, že žaloba je s ohledem na podmínky stanovené v uvedených dvou článcích přípustná.

Článek 124

Obsah žalobní odpovědi

1.   Ve lhůtě dvou měsíců od doručení žaloby podá žalovaný žalobní odpověď. Žalobní odpověď musí obsahovat:

a)

jméno (název) a bydliště (sídlo) žalovaného;

b)

dovolávané důvody a argumenty;

c)

návrhové žádání žalovaného;

d)

popřípadě důkazy a důkazní návrhy.

2.   Na žalobní odpověď se použije článek 121.

3.   Předseda může na řádně odůvodněnou žádost žalovaného výjimečně prodloužit lhůtu stanovenou v odstavci 1.

Článek 125

Předávání dokumentů

Nejsou-li Evropský parlament, Rada nebo Evropská komise účastníky řízení, předá jim Soudní dvůr kopie žaloby a žalobní odpovědi s výjimkou jejich příloh, aby měly možnost posoudit, zda je ve smyslu článku 277 SFEU namítána nepoužitelnost některého z jejich právních aktů.

Článek 126

Replika a duplika

1.   Žaloba a žalobní odpověď mohou být doplněny replikou žalobce a duplikou žalovaného.

2.   Předseda určí lhůty, v nichž mají být tato podání předložena. Může upřesnit aspekty, kterých by se měla tato replika či duplika týkat.

Kapitola 3

DŮVODY A DŮKAZY

Článek 127

Nové důvody

1.   Nové důvody nelze předkládat v průběhu řízení, ledaže by se zakládaly na právních a skutkových okolnostech, které vyšly najevo v průběhu řízení.

2.   Aniž je dotčeno rozhodnutí o přípustnosti daného důvodu, které má být vydáno, může předseda na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta určit druhému účastníku řízení lhůtu k tomu, aby se k takovému důvodu vyjádřil.

Článek 128

Důkazy a důkazní návrhy

1.   Účastníci řízení mohou v replice a v duplice předložit nebo navrhnout na podporu své argumentace další důkazy. Toto prodlení však musí odůvodnit.

2.   Účastníci řízení mohou výjimečně předložit nebo navrhnout další důkazy i po ukončení písemné části řízení. Toto prodlení však musí odůvodnit. Předseda může na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta určit druhému účastníku řízení lhůtu k tomu, aby se k takovým důkazům vyjádřil.

Kapitola 4

VEDLEJŠÍ ÚČASTENSTVÍ

Článek 129

Předmět a účinky vedlejšího účastenství

1.   Vstup vedlejšího účastníka do řízení se omezí na úplnou či částečnou podporu návrhového žádání jednoho z hlavních účastníků řízení. Nezakládá stejná procesní práva, jako jsou procesní práva přiznaná hlavním účastníkům řízení, a zejména nezakládá právo požadovat konání jednání.

2.   Vedlejší účastenství je závislé na sporu mezi hlavními účastníky řízení. Stává se bezpředmětným, je-li věc vyškrtnuta z rejstříku Soudního dvora, dojde-li ke zpětvzetí návrhu nebo k dohodě mezi hlavními účastníky řízení nebo je-li žaloba prohlášena za nepřípustnou.

3.   Vedlejší účastník musí přijmout stav řízení, jaký je tu v době jeho vstupu do něj.

4.   K návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení, který je předložen po uplynutí lhůty uvedené v článku 130, avšak dříve, než bylo rozhodnuto o zahájení ústní části řízení podle čl. 60 odst. 4, lze přihlédnout. V takovém případě, jestliže předseda povolí vstup do řízení, se vedlejší účastník může vyjádřit na jednání, pokud se koná.

Článek 130

Návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení

1.   Návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení se podává ve lhůtě šesti týdnů ode dne zveřejnění oznámení uvedeného v čl. 21 odst. 4 tohoto jednacího řádu.

2.   Návrh musí obsahovat:

a)

označení věci;

b)

označení hlavních účastníků řízení;

c)

jméno (název) a bydliště (sídlo) vedlejšího účastníka;

d)

návrhové žádání, které vedlejší účastník hodlá podpořit;

e)

popis okolností zakládajících právo vstoupit do řízení, je-li návrh předložen podle čl. 40 druhého nebo třetího pododstavce statutu.

3.   Vedlejší účastník musí být zastoupen v souladu s ustanoveními článku 19 statutu.

4.   Použijí se články 119, 121 a 122 tohoto jednacího řádu.

Článek 131

Rozhodnutí o návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení

1.   Návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení se doručuje účastníkům řízení, aby se k němu mohli případně písemně či ústně vyjádřit.

2.   Je-li návrh předložen podle čl. 40 prvního nebo třetího pododstavce statutu, je vstup vedlejšího účastníka do řízení povolen rozhodnutím předsedy a vedlejší účastník obdrží veškeré procesní písemnosti, které byly doručeny účastníkům řízení, pokud se účastníci řízení k návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení nevyjádří ve lhůtě deseti dnů po doručení uvedeném v odstavci 1 nebo v téže lhůtě neoznačí tajné či důvěrné podklady nebo dokumenty, jejichž předání vedlejšímu účastníkovi by jim mohlo způsobit újmu,

3.   V ostatních případech rozhoduje předseda o návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení usnesením nebo předá návrh k rozhodnutí Soudnímu dvoru.

4.   Je-li návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení vyhověno, obdrží vedlejší účastník veškeré procesní písemnosti, které byly doručeny účastníkům řízení, případně s výjimkou tajných či důvěrných podkladů nebo dokumentů, jejichž předání bylo vyloučeno podle odstavce 3.

Článek 132

Předkládání spisů vedlejšího účastníka

1.   Vedlejší účastník může předložit spis vedlejšího účastníka ve lhůtě jednoho měsíce po předání procesních písemností uvedených v předcházejícím článku. Tuto lhůtu může předseda na řádně odůvodněnou žádost vedlejšího účastníka prodloužit.

2.   Spis vedlejšího účastníka musí obsahovat:

a)

návrhové žádání vedlejšího účastníka, které směřuje k úplné nebo částečné podpoře návrhového žádání jednoho z účastníků řízení;

b)

důvody a argumenty vedlejšího účastníka;

c)

popřípadě důkazy a důkazní návrhy.

3.   Po doručení spisu vedlejšího účastníka určí předseda případně lhůtu, v níž se účastníci řízení mohou k tomuto spisu vyjádřit.

Kapitola 5

ZRYCHLENÉ ŘÍZENÍ

Článek 133

Rozhodnutí o použití zrychleného řízení

1.   K žádosti žalobce nebo žalovaného může předseda Soudního dvora po vyslechnutí druhého účastníka řízení, soudce zpravodaje i generálního advokáta rozhodnout o projednání věci ve zrychleném řízení odchylně od ustanovení tohoto jednacího řádu, pokud povaha věci vyžaduje, aby byla projednána bez zbytečného odkladu.

2.   Žádost o projednání věci ve zrychleném řízení se předkládá samostatným podáním současně s žalobou nebo s žalobní odpovědí.

3.   Výjimečně může předseda takové rozhodnutí přijmout i bez návrhu po vyslechnutí účastníků řízení, soudce zpravodaje a generálního advokáta.

Článek 134

Písemná část řízení

1.   V případě použití zrychleného řízení lze žalobu a žalobní odpověď doplnit replikou a duplikou pouze tehdy, pokládá-li to předseda po vyslechnutí soudce zpravodaje a generálního advokáta za nezbytné.

2.   Vedlejší účastník může předložit spis vedlejšího účastníka pouze tehdy, pokládá-li to předseda po vyslechnutí soudce zpravodaje a generálního advokáta za nezbytné.

Článek 135

Ústní část řízení

1.   Jakmile byla předložena žalobní odpověď, nebo v případě, že bylo o projednání věci ve zrychleném řízení rozhodnuto až po předložení žalobní odpovědi, jakmile bylo toto rozhodnutí přijato, určí předseda den jednání, který se neprodleně sdělí účastníkům řízení. Může odročit jednání, je-li třeba provést důkazní opatření nebo vyžadují-li to organizační procesní opatření.

2.   Aniž jsou dotčeny články 127 a 128, účastníci řízení mohou v průběhu ústní části řízení doplňovat své argumenty, jakož i předkládat a navrhovat další důkazy. Prodlení v souvislosti s jejich předložením nebo navržením musí odůvodnit.

Článek 136

Rozhodnutí ve věci samé

Soudní dvůr rozhodne po vyslechnutí generálního advokáta.

Kapitola 6

NÁKLADY ŘÍZENÍ

Článek 137

Rozhodnutí o nákladech řízení

Soudní dvůr rozhoduje o nákladech řízení v rozsudku nebo usnesení, jímž se končí řízení.

Článek 138

Obecná pravidla ukládání náhrady nákladů řízení

1.   Účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, se uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.

2.   Je-li neúspěšných účastníků řízení více, rozhodne Soudní dvůr o rozdělení nákladů řízení.

3.   Pokud měli účastníci řízení ve věci částečně úspěch i neúspěch, ponese každý z nich vlastní náklady řízení. Jeví-li se to však vzhledem k okolnostem v projednávané věci jako odůvodněné, může Soudní dvůr rozhodnout, že účastník řízení ponese vlastní náklady řízení a nahradí část nákladů řízení vynaložených druhým účastníkem řízení.

Článek 139

Náklady způsobené bezdůvodně nebo zlovolně

Soudní dvůr může uložit účastníku řízení, a to i když měl ve věci úspěch, náhradu nákladů, které uvedený účastník způsobil druhému účastníku řízení bezdůvodně nebo zlovolně.

Článek 140

Náklady řízení vedlejších účastníků

1.   Členské státy a orgány, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, nesou vlastní náklady řízení.

2.   Státy, které jsou stranami Dohody o EHP a nejsou členskými státy, jakož i Kontrolní úřad ESVO nesou rovněž vlastní náklady řízení, vstoupí-li do řízení jako vedlejší účastníci.

3.   Soudní dvůr může rozhodnout, že vlastní náklady řízení nesou i jiní vedlejší účastníci, než jsou účastníci uvedení v předchozích odstavcích.

Článek 141

Náklady řízení v případě zpětvzetí návrhu

1.   Vezme-li účastník řízení svůj návrh zpět, uloží se mu náhrada nákladů řízení, jestliže to druhý účastník řízení požadoval ve svém vyjádření ke zpětvzetí.

2.   Nicméně na návrh účastníka řízení, který vzal svůj návrh zpět, se náhrada nákladů řízení uloží druhému účastníku řízení, odůvodňuje-li to chování tohoto druhého účastníka.

3.   Dojde-li mezi účastníky řízení k dohodě o náhradě nákladů řízení, rozhodne se o nákladech v souladu s touto dohodou.

4.   Nebyla-li náhrada nákladů řízení požadována, nese každý účastník řízení vlastní náklady.

Článek 142

Náklady řízení v případě nevydání rozhodnutí ve věci samé

Není-li vydáno rozhodnutí ve věci samé, rozhodne o nákladech řízení Soudní dvůr dle volného uvážení.

Článek 143

Procesní výdaje

Řízení před Soudním dvorem je bezplatné s výhradou těchto ustanovení:

a)

vynaložil-li Soudní dvůr výdaje, kterým bylo možno předejít, může po vyslechnutí generálního advokáta uložit jejich náhradu tomu účastníku řízení, který je způsobil;

b)

výdaje spojené s pořizováním kopií a překladů na žádost účastníka řízení, které pokládá vedoucí soudní kanceláře za mimořádné, uhradí dotyčný účastník řízení podle sazebníku soudní kanceláře uvedeného v článku 22.

Článek 144

Přiznatelná náhrada nákladů řízení

Aniž jsou dotčena ustanovení předchozího článku, lze přiznat náhradu těchto nákladů řízení:

a)

částek určených svědkům a znalcům na základě článku 73;

b)

nutných výdajů vynaložených účastníky řízení v souvislosti s řízením, zejména výdajů na cestu a pobyt, a odměn zmocněnců, poradců nebo advokátů.

Článek 145

Spor o přiznání náhrady nákladů řízení

1.   V případě sporu o přiznání náhrady nákladů řízení rozhodne na návrh dotčeného účastníka řízení po vyjádření druhého účastníka řízení a vyslechnutí generálního advokáta senát složený ze tří soudců, k němuž je přidělen soudce zpravodaj, který se věcí zabýval, a to usnesením. V tomto případě se soudní kolegium skládá z předsedy senátu, soudce zpravodaje a prvního, popřípadě prvních dvou soudců určených na základě seznamu uvedeného v čl. 28 odst. 3 v den, kdy soudce zpravodaj senátu spor předloží.

2.   Není-li soudce zpravodaj členem senátu složeného ze tří soudců, přijímá rozhodnutí za stejných podmínek senát složený z pěti soudců, k němuž je tento soudce zpravodaj přidělen. Vedle soudce zpravodaje se soudní kolegium skládá ze čtyř soudců určených na základě seznamu uvedeného v čl. 28 odst. 2 v den, kdy soudce zpravodaj senátu spor předloží.

3.   Účastníci řízení mohou pro účely výkonu rozhodnutí požádat o vyhotovení usnesení.

Článek 146

Platební podmínky

1.   Pokladna Soudního dvora a její dlužníci provádějí své platby v eurech.

2.   Pokud byly nahraditelné výdaje vynaloženy v jiné měně než v eurech nebo pokud úkony, které mají být uhrazeny, byly provedeny v zemi, jejíž měnou není euro, přepočet měn se provádí podle referenčního směnného kursu Evropské centrální banky platného ke dni platby.

Kapitola 7

DOHODA O SMÍRNÉM ŘEŠENÍ, ZPĚTVZETÍ NÁVRHU, NEVYDÁNÍ ROZHODNUTÍ VE VĚCI SAMÉ A NÁMITKY A PŘEKÁŽKY V PRŮBĚHU ŘÍZENÍ

Článek 147

Dohoda o smírném řešení

1.   Dohodnou-li se účastníci řízení ještě před rozhodnutím Soudního dvora na řešení svého sporu a oznámí-li Soudnímu dvoru, že upouštějí od všech svých nároků, nařídí předseda vyškrtnutí věci z rejstříku a rozhodne o nákladech řízení v souladu s ustanoveními článku 141, přičemž přihlédne k případným návrhům účastníků řízení, které k tomu směřují.

2.   Toto ustanovení se nevztahuje na řízení podle článků 263 a 265 SFEU.

Článek 148

Zpětvzetí návrhu

Oznámí-li navrhovatel Soudnímu dvoru písemně nebo na jednání zpětvzetí návrhu, nařídí předseda vyškrtnutí věci z rejstříku a rozhodne o nákladech řízení v souladu s ustanoveními článku 141.

Článek 149

Nevydání rozhodnutí ve věci samé

Soudní dvůr může kdykoli bez návrhu, dospěje-li k závěru, že se žaloba stala bezpředmětnou a že již není důvodné rozhodnout ve věci samé, rozhodnout na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí účastníků řízení i generálního advokáta usnesením s odůvodněním. Rozhodne rovněž o nákladech řízení.

Článek 150

Nepominutelné podmínky řízení

Na návrh soudce zpravodaje může Soudní dvůr kdykoli bez návrhu po vyslechnutí účastníků řízení a generálního advokáta rozhodnout usnesením s odůvodněním o tom, zda jsou splněny nepominutelné podmínky řízení.

Článek 151

Námitky a překážky v průběhu řízení

1.   Požaduje-li některý účastník řízení, aby Soudní dvůr vydal rozhodnutí o námitce nebo překážce, aniž by se zabýval věcí samou, předloží svůj návrh samostatným podáním.

2.   Návrh obsahuje důvody a argumenty, na nichž je založen, návrhové žádání a musí k němu být přiloženy podklady a dokumenty uplatňované na podporu tohoto návrhu.

3.   Jakmile je návrh podán, určí předseda druhému účastníku řízení lhůtu pro písemné předložení důvodů a návrhového žádání.

4.   Nerozhodne-li Soudní dvůr jinak, projedná se návrh ústně.

5.   Po vyslechnutí generálního advokáta Soudní dvůr o návrhu co možná nejdříve rozhodne, nebo si vyhradí, že návrh přezkoumá spolu s věcí samou, odůvodňují-li to zvláštní okolnosti.

6.   Zamítne-li Soudní dvůr návrh nebo vyhradí-li si rozhodnout o něm spolu s věcí samou, určí předseda nové lhůty pro pokračování v řízení.

Kapitola 8

ROZSUDEK PRO ZMEŠKÁNÍ

Článek 152

Rozsudek pro zmeškání

1.   Jestliže žalovaný, proti němuž byla řádně vznesena žaloba, nepředloží žalobní odpověď ve stanovené formě a lhůtě, může žalobce navrhnout Soudnímu dvoru, aby vydal rozsudek pro zmeškání.

2.   Návrh se doručuje žalovanému. Soudní dvůr může rozhodnout o zahájení ústní části řízení o návrhu.

3.   Dříve, než Soudní dvůr vydá rozsudek pro zmeškání, přezkoumá po vyslechnutí generálního advokáta, zda je žaloba přípustná, zda byly splněny veškeré formální náležitosti a zda se návrhové žádání žalobce jeví opodstatněným. Může přijmout organizační procesní opatření nebo nařídit důkazní opatření.

4.   Rozsudek pro zmeškání je vykonatelný. Soudní dvůr však může pozastavit jeho výkon do doby, než rozhodne o odporu podaném podle článku 156, nebo výkon rozhodnutí podmínit složením jistoty, přičemž výše a podmínky složení jistoty se určí s přihlédnutím k okolnostem; jistota se vrací, nebyl-li odpor podán anebo byl-li zamítnut.

Kapitola 9

NÁVRHY A ŽÁDOSTI TÝKAJÍCÍ SE ROZSUDKŮ A USNESENÍ

Článek 153

Příslušné soudní kolegium

1.   Návrhy a žádosti uvedené v této kapitole s výjimkou návrhů uvedených v článku 159 tohoto jednacího řádu se přidělují soudci zpravodajovi, který se zabýval věcí, k níž se návrh nebo žádost vztahuje, jakož i soudnímu kolegiu, které v uvedené věci rozhodlo.

2.   V případě překážky na straně soudce zpravodaje přidělí předseda Soudního dvora návrh nebo žádost uvedené v této kapitole soudci, který byl členem soudního kolegia, jež rozhodlo ve věci, které se uvedený návrh nebo uvedená žádost týkají.

3.   Nelze-li již splnit podmínky usnášeníschopnosti uvedené v článku 17 statutu, přidělí Soudní dvůr na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta návrh nebo žádost novému soudnímu kolegiu.

Článek 154

Oprava

1.   Aniž jsou dotčena ustanovení o výkladu rozsudků a usnesení, může Soudní dvůr bez návrhu nebo na návrh účastníka řízení, byl-li tento návrh podán ve lhůtě dvou týdnů od vyhlášení rozsudku nebo doručení usnesení, opravit chyby v psaní, v počtech i zjevné nesprávnosti.

2.   Týká-li se návrh na opravu výroku nebo jednoho z důvodů, který představuje nezbytnou oporu výroku, mohou účastníci řízení, řádně vyrozuměni vedoucím soudní kanceláře, předložit ve lhůtě určené předsedou písemná vyjádření.

3.   Soudní dvůr rozhoduje po vyslechnutí generálního advokáta.

4.   Písemné vyhotovení opravného usnesení se připojuje k písemnému vyhotovení opraveného rozhodnutí. Na toto usnesení se odkáže na okraji písemného vyhotovení opraveného rozhodnutí.

Článek 155

Chybějící rozhodnutí

1.   Nerozhodl-li Soudní dvůr o některém dílčím bodu návrhového žádání účastníků řízení nebo o nákladech řízení, může kterýkoli účastník řízení do jednoho měsíce od doručení rozhodnutí navrhnout Soudnímu dvoru jeho doplnění.

2.   Návrh se doručuje druhému účastníku řízení, jemuž předseda určí lhůtu k písemnému vyjádření.

3.   Poté, co bylo toto vyjádření předloženo, rozhodne Soudní dvůr po vyslechnutí generálního advokáta současně o přípustnosti i opodstatněnosti návrhu.

Článek 156

Odpor

1.   V souladu s článkem 41 statutu lze proti rozsudku pro zmeškání podat odpor.

2.   Odpor musí být podán do jednoho měsíce od doručení rozsudku a musí splňovat formální náležitosti stanovené v článcích 120 až 122 tohoto jednacího řádu.

3.   Po doručení odporu určí předseda druhému účastníkovi řízení lhůtu k písemnému vyjádření.

4.   V dalším průběhu řízení se použijí ustanovení článků 59 až 92 tohoto jednacího řádu.

5.   Soudní dvůr rozhodne rozsudkem, proti kterému je další odpor nepřípustný.

6.   Písemné vyhotovení tohoto rozsudku se připojí k písemnému vyhotovení rozsudku pro zmeškání. Na rozsudek vydaný k odporu se odkáže na okraji písemného vyhotovení rozsudku pro zmeškání.

Článek 157

Námitka třetí osoby

1.   Na námitku třetí osoby podanou podle článku 42 statutu se použijí ustanovení článků 120 až 122 tohoto jednacího řádu. Námitka musí dále označit:

a)

napadený rozsudek či napadené usnesení;

b)

v čem napadené rozhodnutí zasahuje do práv třetí osoby, která námitku podala;

c)

důvody, pro něž se třetí osoba, která námitku podala, nemohla zúčastnit řízení.

2.   Námitka se podává proti všem účastníkům řízení.

3.   Námitka musí být podána do dvou měsíců po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

4.   Na návrh třetí osoby, která námitku podala, lze výkon napadeného rozhodnutí odložit. Použijí se ustanovení kapitoly 10 této hlavy.

5.   Napadené rozhodnutí se pozmění v rozsahu, v němž se vyhoví námitce třetí osoby.

6.   Písemné vyhotovení rozsudku vydaného k námitce třetí osoby se připojí k písemnému vyhotovení napadeného rozhodnutí. Na rozsudek vydaný k námitce třetí osoby se odkáže na okraji písemného vyhotovení napadeného rozhodnutí.

Článek 158

Výklad

1.   V souladu s článkem 43 statutu podá Soudní dvůr v případě pochybností o smyslu a dosahu některého rozsudku nebo usnesení jeho výklad na žádost kteréhokoli účastníka řízení nebo orgánu Unie, jestliže prokáží, že mají na věci právní zájem.

2.   Žádost o výklad musí být podána ve lhůtě dvou let ode dne vyhlášení rozsudku nebo doručení usnesení.

3.   Žádost o výklad se podává v souladu s ustanoveními článků 120 až 122 tohoto jednacího řádu. Žádost musí dále označit:

a)

dotčené rozhodnutí;

b)

části textu, jejichž výklad je požadován.

4.   Žádost se podává proti všem účastníkům řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí, jehož výklad je požadován.

5.   Soudní dvůr rozhodne poté, co poskytl účastníkům řízení příležitost k vyjádřením, a po vyslechnutí generálního advokáta.

6.   Písemné vyhotovení rozhodnutí provádějícího výklad se připojuje k písemnému vyhotovení vykládaného rozhodnutí. Na rozhodnutí provádějící výklad se odkáže na okraji písemného vyhotovení vykládaného rozhodnutí.

Článek 159

Obnova řízení

1.   Návrh na obnovu řízení lze v souladu s článkem 44 statutu podat proti rozhodnutí Soudního dvora jen z toho důvodu, že byly zjištěny nové rozhodné skutečnosti, které před vyhlášením rozsudku nebo doručením usnesení nebyly známy Soudnímu dvoru ani účastníku řízení, který obnovu navrhuje.

2.   Aniž je dotčena desetiletá lhůta stanovená v čl. 44 třetím pododstavci statutu, lze obnovu řízení navrhnout do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnosti, na níž je návrh na obnovu řízení založen.

3.   Na návrh na obnovu řízení se použijí ustanovení článků 120 až 122 tohoto jednacího řádu. Návrh musí dále označit:

a)

napadený rozsudek či napadené usnesení;

b)

body, v nichž je rozhodnutí napadáno;

c)

skutečnosti, na nichž je návrh založen;

d)

důkazní prostředky, jež mají prokázat existenci skutečností odůvodňujících obnovu řízení a dodržení lhůt uvedených v odstavci 2.

4.   Návrh na obnovu řízení se podává proti všem účastníkům řízení ve věci, v níž bylo vydáno napadené rozhodnutí.

5.   Aniž Soudní dvůr předjímá rozhodnutí ve věci samé, rozhodne usnesením o přípustnosti návrhu po vyslechnutí generálního advokáta a s ohledem na písemná vyjádření účastníků řízení.

6.   Prohlásí-li Soudní dvůr návrh za přípustný, projedná znovu věc samou a rozhodne rozsudkem v souladu s ustanoveními tohoto jednacího řádu.

7.   Písemné vyhotovení nového rozsudku se připojí k písemnému vyhotovení původního rozhodnutí. Na nový rozsudek se odkáže na okraji písemného vyhotovení původního rozhodnutí.

Kapitola 10

ODKLAD PROVÁDĚNÍ NEBO NUCENÉHO VÝKONU A JINÁ PŘEDBĚŽNÁ OPATŘENÍ

Článek 160

Návrh na odklad provádění či nuceného výkonu nebo na předběžná opatření

1.   Návrh na odklad provádění aktu orgánu podle článku 278 SFEU a článku 157 SESAE je přípustný pouze tehdy, napadl-li navrhovatel tento akt u Soudního dvora žalobou.

2.   Návrh na kterékoli z ostatních předběžných opatření podle článku 279 SFEU je přípustný pouze tehdy, je-li podán účastníkem řízení ve věci, kterou Soudní dvůr projednává, a souvisí-li s touto věcí.

3.   Návrhy uvedené v předcházejících odstavcích musí označit předmět sporu, okolnosti, které dokládají naléhavost, jakož i skutkové i právní důvody, které prima facie odůvodňují nařízení navrhovaných předběžných opatření.

4.   Návrh se předkládá samostatným podáním a v souladu s články 120 až 122 tohoto jednacího řádu.

5.   Návrh se doručuje druhému účastníku řízení, jemuž předseda určí krátkou lhůtu k písemnému nebo ústnímu vyjádření.

6.   Předseda může nařídit dokazování.

7.   Předseda může vyhovět návrhu dříve, než druhý účastník řízení předloží své vyjádření. Toto rozhodnutí může být později změněno nebo zrušeno, a to i bez návrhu.

Článek 161

Rozhodnutí o návrhu

1.   Předseda rozhodne o návrhu sám, anebo jej neprodleně předá k rozhodnutí Soudnímu dvoru.

2.   V případě překážky na straně předsedy se použijí články 10 a 13.

3.   Je-li návrh předán k rozhodnutí Soudnímu dvoru, ten rozhodne neprodleně, po vyslechnutí generálního advokáta.

Článek 162

Usnesení o odkladu provádění či nuceného výkonu nebo o předběžných opatřeních

1.   O návrhu se rozhoduje usnesením s odůvodněním, které nelze napadnout opravným prostředkem. Usnesení se neprodleně doručí účastníkům řízení.

2.   Výkon usnesení může být podmíněn tím, že navrhovatel složí jistotu, přičemž výše a podmínky složení jistoty se určí s přihlédnutím k okolnostem.

3.   V usnesení může být určen den, jímž předběžné opatření pozbývá účinků. Není-li takový den určen, pozbývá předběžné opatření účinků vyhlášením rozsudku, jímž se končí řízení.

4.   Usnesení má pouze předběžnou povahu a nikterak nepředjímá rozhodnutí Soudního dvora v hlavním řízení.

Článek 163

Změna okolností

Usnesení může být na návrh účastníka řízení v důsledku změny okolností kdykoli změněno nebo zrušeno.

Článek 164

Nový návrh

Zamítnutí návrhu na předběžné opatření nebrání účastníku řízení, který jej podal, v podání dalšího návrhu založeného na nových skutečnostech.

Článek 165

Návrh předložený na základě článků 280 a 299 SFEU a článku 164 SESAE

1.   Ustanovení této kapitoly se použijí na návrhy na odklad nuceného výkonu rozhodnutí Soudního dvora nebo aktu Rady, Evropské komise nebo Evropské centrální banky, které byly podány na základě článků 280 a 299 SFEU a článku 164 SESAE.

2.   V usnesení, kterým se návrhu vyhovuje, je případně určen den, kdy předběžné opatření pozbývá účinků.

Článek 166

Návrh předložený na základě článku 81 SESAE

1.   Návrh podle čl. 81 třetího a čtvrtého pododstavce SESAE musí obsahovat:

a)

jméno (název) a bydliště (sídlo) osob nebo podniků podléhajících dozoru;

b)

předmět a účel dozoru.

2.   Předseda rozhodne usnesením. Použijí se ustanovení článku 162 tohoto jednacího řádu.

3.   V případě překážky na straně předsedy se použijí články 10 a 13 tohoto jednacího řádu.

HLAVA V

KASAČNÍ OPRAVNÝ PROSTŘEDEK PROTI ROZHODNUTÍM TRIBUNÁLU

Kapitola 1

FORMA, OBSAH A NÁVRHOVÉ ŽÁDÁNÍ KASAČNÍHO OPRAVNÉHO PROSTŘEDKU

Článek 167

Podání kasačního opravného prostředku

1.   Kasační opravný prostředek se podává doručením návrhu soudní kanceláři Soudního dvora nebo Tribunálu.

2.   Soudní kancelář Tribunálu předá soudní spis z řízení v prvním stupni a případně i kasační opravný prostředek neprodleně soudní kanceláři Soudního dvora.

Článek 168

Obsah kasačního opravného prostředku

1.   Kasační opravný prostředek musí obsahovat:

a)

jméno (název) a bydliště (sídlo) účastníka řízení, jenž podává kasační opravný prostředek a dále se označuje jako „navrhovatel“;

b)

označení napadeného rozhodnutí Tribunálu;

c)

označení ostatních účastníků řízení v dotčené věci před Tribunálem;

d)

dovolávané právní důvody a argumenty, jakož i stručný popis uvedených důvodů;

e)

návrhové žádání navrhovatele.

2.   Na kasační opravný prostředek se použijí články 119 a 121 a čl. 122 odst. 1.

3.   V kasačním opravném prostředku musí být uveden den, kdy bylo napadené rozhodnutí doručeno navrhovateli.

4.   Není-li kasační opravný prostředek v souladu s odstavci 1 až 3 tohoto článku, určí vedoucí soudní kanceláře navrhovateli přiměřenou lhůtu k tomu, aby vady kasačního opravného prostředku odstranil. Nedojde-li v určené lhůtě k odstranění vad, rozhodne Soudní dvůr po vyslechnutí soudce zpravodaje a generálního advokáta, zda nedodržení těchto formálních podmínek činí kasační opravný prostředek nepřípustným.

Článek 169

Návrhové žádání, důvody a argumenty kasačního opravného prostředku

1.   Návrhové žádání v kasačním opravném prostředku musí směřovat k úplnému nebo částečnému zrušení rozhodnutí Tribunálu obsaženého ve výroku tohoto rozhodnutí.

2.   Dovolávané právní důvody a argumenty musí přesně označit napadané body odůvodnění rozhodnutí Tribunálu.

Článek 170

Návrhové žádání pro případ vyhovění kasačnímu opravnému prostředku

1.   Návrhové žádání v kasačním opravném prostředku musí směřovat k tomu, aby v případě, že bude kasační opravný prostředek prohlášen za opodstatněný, bylo úplně nebo částečně vyhověno návrhovému žádání, které bylo vzneseno v prvním stupni, přičemž nelze vznést nové návrhové žádání. Kasační opravný prostředek nesmí měnit předmět sporu před Tribunálem.

2.   Navrhne-li navrhovatel, aby byla věc v případě zrušení napadeného rozhodnutí vrácena Tribunálu, uvede důvody, proč stav řízení nedovoluje, aby ve věci rozhodl Soudní dvůr.

Kapitola 2

KASAČNÍ ODPOVĚĎ, REPLIKA A DUPLIKA

Článek 171

Doručení kasačního opravného prostředku

1.   Kasační opravný prostředek se doručuje ostatním účastníkům řízení v dotčené věci před Tribunálem.

2.   V případě uvedeném v čl. 168 odst. 4 je doručení provedeno, jakmile jsou odstraněny vady nebo jakmile Soudní dvůr prohlásí, že kasační opravný prostředek je přípustný z hlediska formálních podmínek stanovených v uvedeném článku.

Článek 172

Účastníci řízení oprávnění předložit kasační odpověď

Kterýkoli účastník řízení v dotčené věci před Tribunálem, který má právní zájem na vyhovění kasačnímu opravnému prostředku, nebo na jeho odmítnutí či zamítnutí, může předložit kasační odpověď ve lhůtě dvou měsíců od doručení kasačního opravného prostředku. Lhůtu pro předložení odpovědi nelze prodloužit.

Článek 173

Obsah kasační odpovědi

1.   Kasační odpověď musí obsahovat:

a)

jméno (název) a bydliště (sídlo) účastníka řízení, který kasační odpověď podává;

b)

den, kdy mu byl kasační opravný prostředek doručen;

c)

dovolávané právní důvody a argumenty;

d)

návrhové žádání.

2.   Na kasační odpověď se použijí články 119 a 121.

Článek 174

Návrhové žádání v kasační odpovědi

Návrhové žádání v kasační odpovědi musí směřovat k vyhovění kasačnímu opravnému prostředku, nebo k jeho úplnému nebo částečnému odmítnutí či zamítnutí.

Článek 175

Replika a duplika

1.   Kasační opravný prostředek a kasační odpověď mohou být doplněny replikou a duplikou, jen pokud to předseda na základě řádně odůvodněné žádosti předložené navrhovatelem ve lhůtě sedmi dnů ode dne doručení kasační odpovědi a po vyslechnutí soudce zpravodaje a generálního advokáta považuje za nezbytné zejména k tomu, aby navrhovateli umožnil vyjádřit se k námitce nepřípustnosti nebo k novým skutečnostem uváděným v kasační odpovědi.

2.   Předseda určí lhůtu pro předložení repliky a při jejím doručení i lhůtu pro předložení dupliky. Může omezit počet stran i předmět těchto spisů účastníků řízení.

Kapitola 3

FORMA, OBSAH A NÁVRHOVÉ ŽÁDÁNÍ VEDLEJŠÍHO KASAČNÍHO OPRAVNÉHO PROSTŘEDKU

Článek 176

Vedlejší kasační opravný prostředek

1.   Účastníci řízení uvedení v článku 172 mohou předložit vedlejší kasační opravný prostředek ve lhůtě stanovené pro předložení kasační odpovědi.

2.   Vedlejší kasační opravný prostředek se předkládá samostatným podáním odděleně od kasační odpovědi.

Článek 177

Obsah vedlejšího kasačního opravného prostředku

1.   Vedlejší kasační opravný prostředek musí obsahovat:

a)

jméno (název) a bydliště (sídlo) účastníka řízení, který vedlejší kasační opravný prostředek podává;

b)

den, kdy mu byl kasační opravný prostředek doručen;

c)

dovolávané právní důvody a argumenty;

d)

návrhové žádání.

2.   Na vedlejší kasační opravný prostředek se použijí články 119 a 121 a čl. 122 odst. 1 a 3.

Článek 178

Návrhové žádání, důvody a argumenty vedlejšího kasačního opravného prostředku

1.   Návrhové žádání ve vedlejším kasačním opravném prostředku musí směřovat k úplnému nebo částečnému zrušení rozhodnutí Tribunálu.

2.   Návrhové žádání ve vedlejším kasačním opravném prostředku může rovněž směřovat ke zrušení výslovného nebo implicitního rozhodnutí týkajícího se přípustnosti žaloby před Tribunálem.

3.   Dovolávané právní důvody a argumenty musí přesně označit napadané body odůvodnění rozhodnutí Tribunálu. Musí se lišit od důvodů a argumentů uplatněných v kasační odpovědi.

Kapitola 4

SPISY ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ NÁSLEDUJÍCÍ PO PODÁNÍ VEDLEJŠÍHO KASAČNÍHO OPRAVNÉHO PROSTŘEDKU

Článek 179

Odpověď na vedlejší kasační opravný prostředek

Je-li podán vedlejší kasační opravný prostředek, může navrhovatel nebo kterýkoli další účastník řízení v dotčené věci před Tribunálem, který má právní zájem na vyhovění vedlejšímu kasačnímu opravnému prostředku nebo na jeho odmítnutí či zamítnutí, ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení předložit odpověď na vedlejší kasační opravný prostředek, která se omezí na důvody uváděné v tomto vedlejším kasačním opravném prostředku. Tuto lhůtu nelze prodloužit.

Článek 180

Replika a duplika k vedlejšímu kasačnímu opravnému prostředku

1.   Vedlejší kasační opravný prostředek a odpověď na vedlejší kasační opravný prostředek mohou být doplněny replikou a duplikou, jen pokud to předseda na základě řádně odůvodněné žádosti předložené účastníkem řízení, který podal vedlejší kasační opravný prostředek, ve lhůtě sedmi dnů ode dne doručení odpovědi na vedlejší kasační opravný prostředek a po vyslechnutí soudce zpravodaje a generálního advokáta považuje za nezbytné zejména k tomu, aby tomuto účastníku řízení umožnil vyjádřit se k námitce nepřípustnosti nebo k novým skutečnostem uváděným v odpovědi na vedlejší kasační opravný prostředek.

2.   Předseda určí lhůtu pro předložení této repliky a při jejím doručení i lhůtu pro předložení dupliky. Může omezit počet stran i předmět těchto spisů účastníků řízení.

Kapitola 5

ROZHODNUTÍ O KASAČNÍM OPRAVNÉM PROSTŘEDKU USNESENÍM

Článek 181

Zjevně nepřípustný nebo zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek

Pokud je hlavní nebo vedlejší kasační opravný prostředek zcela nebo zčásti zjevně nepřípustný nebo zjevně neopodstatněný, může Soudní dvůr kdykoli na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta tento kasační opravný prostředek usnesením s odůvodněním úplně nebo částečně odmítnout nebo zamítnout.

Článek 182

Zjevně opodstatněný kasační opravný prostředek

Pokud již Soudní dvůr rozhodl o právní otázce nebo otázkách, které jsou totožné s právními otázkami vznesenými v důvodech hlavního či vedlejšího kasačního opravného prostředku, a má-li za to, že je kasační opravný prostředek zjevně opodstatněný, může na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí účastníků řízení a generálního advokáta odůvodněným usnesením obsahujícím odkaz na příslušnou judikaturu prohlásit kasační opravný prostředek za zjevně opodstatněný.

Kapitola 6

DŮSLEDKY VYŠKRTNUTÍ HLAVNÍHO KASAČNÍHO OPRAVNÉHO PROSTŘEDKU PRO VEDLEJŠÍ KASAČNÍ OPRAVNÝ PROSTŘEDEK

Článek 183

Důsledky zpětvzetí nebo zjevné nepřípustnosti hlavního kasačního opravného prostředku pro vedlejší kasační opravný prostředek

Vedlejší kasační opravný prostředek je považován za bezpředmětný:

a)

vezme-li navrhovatel podávající hlavní kasační opravný prostředek svůj kasační opravný prostředek zpět;

b)

je-li hlavní kasační opravný prostředek prohlášen za zjevně nepřípustný z důvodu nedodržení lhůty pro podání kasačního opravného prostředku;

c)

je-li hlavní kasační opravný prostředek prohlášen za zjevně nepřípustný pouze z toho důvodu, že nesměřuje proti rozhodnutí Tribunálu, jímž se končí řízení, nebo proti rozhodnutí ve věci samé o části předmětu sporu nebo proti rozhodnutí o námitce nebo překážce v průběhu řízení týkající se nedostatku pravomoci, nepříslušnosti nebo nepřípustnosti ve smyslu čl. 56 prvního pododstavce statutu.

Kapitola 7

NÁKLADY ŘÍZENÍ A BEZPLATNÁ PRÁVNÍ POMOC V ŘÍZENÍ O KASAČNÍM OPRAVNÉM PROSTŘEDKU

Článek 184

Rozhodnutí o nákladech řízení o kasačním opravném prostředku

1.   S výhradou následujících ustanovení se na řízení před Soudním dvorem o kasačním opravném prostředku proti rozhodnutí Tribunálu použijí přiměřeně články 137 až 146.

2.   Není-li kasační opravný prostředek opodstatněný nebo je-li tento opravný prostředek opodstatněný a Soudní dvůr vydá sám konečné rozhodnutí ve věci, rozhodne o nákladech řízení.

3.   Pokud je kasační opravný prostředek podaný členským státem nebo orgánem Unie, který nebyl účastníkem řízení před Tribunálem, opodstatněný, může Soudní dvůr rozhodnout, že se náklady řízení rozdělí mezi účastníky řízení nebo že navrhovatel, jenž měl ve věci úspěch, musí nahradit účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, náklady, které mu v důsledku kasačního opravného prostředku vznikly.

4.   Nepodal-li kasační opravný prostředek sám vedlejší účastník řízení v prvním stupni, může mu být uložena náhrada nákladů řízení o kasačním opravném prostředku jen tehdy, účastnil-li se písemné nebo ústní části řízení před Soudním dvorem. Pokud se řízení účastní, může Soudní dvůr rozhodnout, že tento účastník řízení nese vlastní náklady řízení.

Článek 185

Bezplatná právní pomoc

1.   Není-li některý účastník řízení schopen nést zcela nebo zčásti náklady řízení, může kdykoli požádat o poskytnutí bezplatné právní pomoci.

2.   K žádosti se přikládají všechny informace a doklady umožňující zhodnotit hospodářskou situaci žadatele, například osvědčení příslušného vnitrostátního orgánu potvrzující tuto hospodářskou situaci.

Článek 186

Předem podaná žádost o bezplatnou právní pomoc

1.   Předchází-li žádost o bezplatnou právní pomoc kasačnímu opravnému prostředku žadatele, uvede v ní žadatel stručně předmět zamýšleného kasačního opravného prostředku.

2.   Uvedená žádost nemusí být podána advokátem.

3.   Podání žádosti o bezplatnou právní pomoc staví ve vztahu k tomu, kdo ji podal, lhůtu stanovenou pro podání kasačního opravného prostředku až do dne doručení usnesení, kterým je o této žádosti rozhodnuto.

4.   Jakmile je žádost podána, přidělí ji předseda soudci zpravodaji, který bez zbytečného odkladu navrhne, jak je třeba o žádosti rozhodnout.

Článek 187

Rozhodnutí o bezplatné právní pomoci

1.   Rozhodnutí o plném či částečném poskytnutí bezplatné právní pomoci nebo o jejím zamítnutí přijme na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta senát složený ze tří soudců, k němuž je tento soudce zpravodaj přidělen. V tomto případě se soudní kolegium skládá z předsedy senátu, soudce zpravodaje a prvního, popřípadě prvních dvou soudců určených na základě seznamu uvedeného v čl. 28 odst. 3 v den, kdy soudce zpravodaj senátu předloží žádost o bezplatnou právní pomoc. Soudní kolegium případně přezkoumá, zda není kasační opravný prostředek zjevně neopodstatněný.

2.   Není-li soudce zpravodaj členem senátu složeného ze tří soudců, přijímá rozhodnutí za stejných podmínek senát složený z pěti soudců, k němuž je tento soudce zpravodaj přidělen. Vedle soudce zpravodaje se soudní kolegium skládá ze čtyř soudců určených na základě seznamu uvedeného v čl. 28 odst. 2 v den, kdy soudce zpravodaj senátu předloží žádost o bezplatnou právní pomoc.

3.   Soudní kolegium rozhodne usnesením. V případě úplného či částečného zamítnutí bezplatné právní pomoci obsahuje usnesení odůvodnění.

Článek 188

Částky vyplácené v rámci bezplatné právní pomoci

1.   Je-li poskytnuta bezplatná právní pomoc, pokladna Soudního dvora hradí výdaje související s pomocí a zastupováním žadatele před Soudním dvorem, popřípadě v mezích stanovených soudním kolegiem. Na žádost žadatele nebo jeho zástupce lze částku na úhradu těchto výdajů vyplatit předem.

2.   V rozhodnutí o nákladech řízení může Soudní dvůr uložit, aby částky vyplacené v rámci bezplatné právní pomoci byly vráceny do pokladny Soudního dvora.

3.   Tyto částky vymáhá vedoucí soudní kanceláře na tom účastníku řízení, jemuž byla uložena povinnost je nahradit.

Článek 189

Odejmutí bezplatné právní pomoci

Soudní kolegium, které rozhodlo o žádosti o bezplatnou právní pomoc, může kdykoli bez návrhu nebo na návrh tuto pomoc odejmout, změní-li se v průběhu řízení podmínky, na jejichž základě byla poskytnuta.

Kapitola 8

OSTATNÍ USTANOVENÍ, KTERÁ SE POUŽIJÍ NA KASAČNÍ OPRAVNÝ PROSTŘEDEK

Článek 190

Ostatní ustanovení, která se použijí na kasační opravný prostředek

1.   Na řízení před Soudním dvorem o kasačním opravném prostředku proti rozhodnutí Tribunálu se použijí články 127, 129 až 136, 147 až 150, 153 až 155 a 157 až 166.

2.   Odchylně od čl. 130 odst. 1 se však návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení podává ve lhůtě jednoho měsíce ode dne zveřejnění oznámení uvedeného v čl. 21 odst. 4.

3.   Na řízení před Soudním dvorem o kasačním opravném prostředku proti rozhodnutí Tribunálu se použije přiměřeně článek 95.

HLAVA VI

PŘEZKUM ROZHODNUTÍ TRIBUNÁLU

Článek 191

Přezkumný senát

Na dobu jednoho roku se určí senát složený z pěti soudců, který za podmínek uvedených v článcích 193 a 194 tohoto jednacího řádu rozhoduje, zda je třeba přezkoumat rozhodnutí Tribunálu v souladu s článkem 62 statutu.

Článek 192

Informování o rozhodnutích, která mohou být předmětem přezkumu, a jejich předávání

1.   Jakmile je stanoven den vyhlášení nebo podpisu rozhodnutí vydávaného podle čl. 256 odst. 2 nebo 3 SFEU, soudní kancelář Tribunálu o tom neprodleně informuje soudní kancelář Soudního dvora.

2.   Jakmile je rozhodnutí vyhlášeno nebo je opatřeno podpisy, předá jej soudní kancelář Tribunálu soudní kanceláři Soudního dvora spolu se soudním spisem, který je neprodleně zpřístupněn prvnímu generálnímu advokátovi.

Článek 193

Přezkum rozhodnutí o kasačním opravném prostředku

1.   Návrh prvního generálního advokáta na přezkum rozhodnutí Tribunálu vydaného podle čl. 256 odst. 2 SFEU se předá předsedovi Soudního dvora a předsedovi přezkumného senátu. Současně je o tomto předání informován vedoucí soudní kanceláře.

2.   Jakmile je vedoucí soudní kanceláře informován o existenci návrhu, předá soudní spis z řízení před Tribunálem členům přezkumného senátu.

3.   Jakmile předseda Soudního dvora obdrží návrh na přezkum, určí ze soudců přezkumného senátu na návrh předsedy tohoto senátu soudce zpravodaje. Soudní kolegium se sestavuje v souladu s čl. 28 odst. 2 tohoto jednacího řádu v den přidělení věci soudci zpravodajovi.

4.   Uvedený senát na návrh soudce zpravodaje rozhodne, zda je třeba rozhodnutí Tribunálu přezkoumat. V rozhodnutí o provedení přezkumu rozhodnutí Tribunálu jsou označeny pouze otázky, které budou předmětem přezkumu.

5.   Vedoucí soudní kanceláře o rozhodnutí Soudního dvora o provedení přezkumu rozhodnutí Tribunálu neprodleně informuje Tribunál, účastníky řízení před ním, jakož i ostatní zúčastněné uvedené v čl. 62a druhém pododstavci statutu.

6.   V Úředním věstníku Evropské unie se zveřejní oznámení, které uvede den vydání rozhodnutí o provedení přezkumu rozhodnutí Tribunálu a otázky, které jsou předmětem přezkumu.

Článek 194

Přezkum rozhodnutí o předběžné otázce

1.   Návrh prvního generálního advokáta na přezkum rozhodnutí Tribunálu vydaného podle čl. 256 odst. 3 SFEU se předá předsedovi Soudního dvora a předsedovi přezkumného senátu. Současně je o tomto předání informován vedoucí soudní kanceláře.

2.   Jakmile je vedoucí soudní kanceláře informován o existenci návrhu, předá soudní spis z řízení před Tribunálem členům přezkumného senátu.

3.   Vedoucí soudní kanceláře o existenci návrhu na přezkum informuje rovněž Tribunál, předkládající soud, účastníky původního řízení, jakož i ostatní zúčastněné uvedené v čl. 62a druhém pododstavci statutu.

4.   Jakmile předseda Soudního dvora obdrží návrh na přezkum, určí ze soudců přezkumného senátu na návrh předsedy tohoto senátu soudce zpravodaje. Soudní kolegium se sestavuje v souladu s čl. 28 odst. 2 tohoto jednacího řádu v den přidělení věci soudci zpravodajovi.

5.   Uvedený senát na návrh soudce zpravodaje rozhodne, zda je třeba rozhodnutí Tribunálu přezkoumat. V rozhodnutí o provedení přezkumu rozhodnutí Tribunálu jsou označeny pouze otázky, které budou předmětem přezkumu.

6.   Vedoucí soudní kanceláře o rozhodnutí Soudního dvora o provedení či neprovedení přezkumu rozhodnutí Tribunálu neprodleně informuje Tribunál, předkládající soud, účastníky původního řízení, jakož i ostatní zúčastněné uvedené v čl. 62a druhém pododstavci statutu.

7.   V Úředním věstníku Evropské unie se zveřejní oznámení, které uvede den vydání rozhodnutí o provedení přezkumu rozhodnutí Tribunálu a otázky, které jsou předmětem přezkumu.

Článek 195

Rozsudek ve věci samé po vydání rozhodnutí o provedení přezkumu

1.   Rozhodnutí o provedení přezkumu rozhodnutí Tribunálu se doručuje účastníkům řízení a ostatním zúčastněným uvedeným v čl. 62a druhém pododstavci statutu. Rozhodnutí se členským státům a státům, které jsou stranami Dohody o EHP a nejsou členskými státy, jakož i Kontrolnímu úřadu ESVO doručuje společně s překladem rozhodnutí Soudního dvora za podmínek stanovených v článku 98 tohoto jednacího řádu. Rozhodnutí Soudního dvora se mimoto sděluje Tribunálu a případně předkládajícímu soudu.

2.   Ve lhůtě jednoho měsíce od doručení rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 mohou účastníci řízení a ostatní zúčastnění, kterým bylo rozhodnutí Soudního dvora doručeno, předkládat své spisy nebo písemná vyjádření k otázkám, které jsou předmětem přezkumu.

3.   Jakmile je vydáno rozhodnutí o provedení přezkumu rozhodnutí Tribunálu, rozhodne první generální advokát o přidělení přezkumu některému generálnímu advokátovi.

4.   Přezkumný senát rozhodne ve věci samé po vyslechnutí generálního advokáta.

5.   Senát uvedený v článku 193 tohoto jednacího řádu však může požádat Soudní dvůr, aby věc přidělil soudnímu kolegiu složenému z většího počtu soudců.

6.   Pokud bylo rozhodnutí Tribunálu, které je předmětem přezkumu, vydáno podle čl. 256 odst. 2 SFEU, rozhodne Soudní dvůr o nákladech řízení.

HLAVA VII

POSUDKY

Článek 196

Písemná část řízení

1.   Členský stát, Evropský parlament, Rada nebo Evropská komise mohou v souladu s čl. 218 odst. 11 SFEU podat žádost o posudek.

2.   Žádost o posudek se může týkat jak slučitelnosti zamýšlené dohody s ustanoveními Smluv, tak i pravomoci Unie nebo některého z jejích orgánů takovou dohodu uzavřít.

3.   Žádost o posudek se doručuje členským státům a orgánům uvedeným v odstavci 1, jimž předseda určí lhůtu k písemnému vyjádření.

Článek 197

Určení soudce zpravodaje a generálního advokáta

Jakmile je žádost o posudek podána, určí předseda soudce zpravodaje a první generální advokát přidělí věc některému generálnímu advokátovi.

Článek 198

Jednání

Soudní dvůr může rozhodnout, že řízení před ním bude rovněž zahrnovat jednání.

Článek 199

Lhůta pro vydání posudku

Soudní dvůr vydá svůj posudek co možná nejdříve, po vyslechnutí generálního advokáta.

Článek 200

Vyhlášení posudku

Posudek podepsaný předsedou, soudci zúčastněnými na poradě a vedoucím soudní kanceláře se vyhlašuje na veřejném zasedání. Doručuje se všem členským státům a orgánům uvedeným v čl. 196 odst. 1.

HLAVA VIII

ZVLÁŠTNÍ ŘÍZENÍ

Článek 201

Opravné prostředky proti rozhodnutím Rozhodčího výboru

1.   Návrh na zahájení řízení o opravném prostředku uvedeném v čl. 18 druhém pododstavci SESAE musí obsahovat:

a)

jméno (název) a bydliště (sídlo) navrhovatele;

b)

postavení podepsaného;

c)

označení napadeného rozhodnutí Rozhodčího výboru;

d)

označení účastníků řízení;

e)

stručný popis skutkového stavu;

f)

dovolávané důvody a argumenty, jakož i stručný popis uvedených důvodů;

g)

návrhové žádání.

2.   Na návrh se použijí ustanovení článků 119 a 121 tohoto jednacího řádu.

3.   K návrhu se dále připojí ověřená kopie napadeného rozhodnutí.

4.   Jakmile je návrh podán, vyzve vedoucí soudní kanceláře Soudního dvora kancelář Rozhodčího výboru, aby Soudnímu dvoru předala soudní spis ve věci.

5.   V dalším průběhu tohoto řízení se použijí články 123 a 124 tohoto jednacího řádu. Soudní dvůr může rozhodnout, že řízení před ním bude rovněž zahrnovat jednání.

6.   Soudní dvůr rozhodne rozsudkem. Zruší-li Soudní dvůr rozhodnutí Rozhodčího výboru, může mu věc vrátit zpět.

Článek 202

Řízení podle článku 103 SESAE

1.   V případě uvedeném v čl. 103 třetím pododstavci SESAE se návrh předkládá ve čtyřech ověřených vyhotoveních. K návrhu se přikládá návrh příslušné dohody nebo úmluvy, připomínky Evropské komise určené dotčenému státu a veškeré další podklady.

2.   Návrh se spolu s přílohami doručí Evropské komisi, která může ve lhůtě deseti dnů od jejich doručení předložit písemné vyjádření. Tuto lhůtu může předseda po vyslechnutí dotčeného státu prodloužit.

3.   Po předložení uvedeného vyjádření, které se doručuje dotčenému státu, Soudní dvůr rozhodne bez zbytečného odkladu po vyslechnutí generálního advokáta, a též po vyslechnutí dotčeného státu a Evropské komise, pokud o to požádají.

Článek 203

Řízení podle článků 104 a 105 SESAE

Na návrhy uvedené v čl. 104 třetím pododstavci a čl. 105 druhém pododstavci SESAE se použijí ustanovení hlavy II a IV tohoto jednacího řádu. Doručují se rovněž státu, z něhož pocházejí osoba nebo podnik, proti nimž návrh směřuje.

Článek 204

Řízení upravené v čl. 111 odst. 3 Dohody o EHP

1.   V případě uvedeném v čl. 111 odst. 3 Dohody o EHP žádost Soudnímu dvoru předloží smluvní strany, které jsou stranami sporu. Žádost se doručuje ostatním smluvním stranám, Evropské komisi, Kontrolnímu úřadu ESVO a případně dalším zúčastněným, kterým by se doručovala žádost o rozhodnutí o předběžné otázce v téže otázce výkladu právních předpisů Unie.

2.   Předseda určí smluvním stranám a ostatním zúčastněným, kterým se žádost doručuje, lhůtu k písemnému vyjádření.

3.   Žádost se podává v jednom z jazyků uvedených v článku 36 tohoto jednacího řádu. Použijí se ustanovení článku 38. Ustanovení článku 98 se použijí přiměřeně.

4.   Jakmile je podána žádost podle odstavce 1, určí předseda soudce zpravodaje. Neprodleně poté přidělí první generální advokát žádost některému generálnímu advokátovi.

5.   Soudní dvůr o žádosti vydá rozhodnutí s odůvodněním po vyslechnutí generálního advokáta.

6.   Rozhodnutí Soudního dvora podepsané předsedou, soudci zúčastněnými na poradě a vedoucím soudní kanceláře se doručí smluvním stranám a ostatním zúčastněným uvedeným v odstavcích 1 a 2.

Článek 205

Řešení sporů podle článku 35 SEU, ve znění platném před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost

1.   V případě sporů mezi členskými státy podle čl. 35 odst. 7 SEU, ve znění platném před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, který byl zachován v platnosti podle Protokolu č. 36 připojeného ke Smlouvám, žádost Soudnímu dvoru podává jedna ze stran sporu. Žádost se doručuje ostatním členským státům a Evropské komisi.

2.   V případě sporů mezi členskými státy a Evropskou komisí podle čl. 35 odst. 7 SEU, ve znění platném před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, který byl zachován v platnosti podle Protokolu č. 36 připojeného ke Smlouvám, žádost Soudnímu dvoru podává jedna ze stran sporu. Je-li žádost podána členským státem, doručuje se ostatním členským státům, Radě a Evropské komisi. Je-li žádost podána Evropskou komisí, doručuje se členským státům a Radě.

3.   Předseda určí orgánům a členským státům, kterým se žádost doručuje, lhůtu k písemnému vyjádření.

4.   Jakmile je podána žádost podle odstavců 1 a 2, předseda určí soudce zpravodaje. Neprodleně poté přidělí první generální advokát žádost některému generálnímu advokátovi.

5.   Soudní dvůr může rozhodnout, že řízení před Soudním dvorem bude rovněž zahrnovat jednání.

6.   Po přednesení stanoviska generálního advokáta rozhodne Soudní dvůr o sporu rozsudkem.

7.   Stejný postup, jako je postup uvedený v předcházejících odstavcích, se použije, jestliže dohoda uzavřená mezi členskými státy přiznává Soudnímu dvoru pravomoc rozhodovat ve sporu mezi členskými státy nebo mezi členskými státy a orgánem.

Článek 206

Žádosti podle článku 269 SFEU

1.   V případě uvedeném v článku 269 SFEU se žádost předkládá ve čtyřech ověřených vyhotoveních. K žádosti se přikládají veškeré rozhodné dokumenty, a zejména případná vyjádření a doporučení učiněná podle článku 7 SEU.

2.   Žádost se spolu s přílohami doručí podle okolností Evropské radě nebo Radě, které mohou ve lhůtě deseti dnů od jejich doručení předložit písemné vyjádření. Tuto lhůtu nelze prodloužit.

3.   Žádost se spolu s přílohami rovněž zasílá jiným členským státům než dotčenému státu, jakož i Evropskému parlamentu a Evropské komisi.

4.   Po předložení vyjádření uvedených v odstavci 2, která se doručují dotčenému členskému státu, jakož i státům a orgánům uvedeným v odstavci 3, Soudní dvůr rozhodne ve lhůtě jednoho měsíce od podání žádosti, po vyslechnutí generálního advokáta. Na žádost dotčeného členského státu, Evropské rady či Rady, nebo i bez návrhu může Soudní dvůr rozhodnout, že se v řízení před ním bude konat také jednání, k němuž jsou obeslány všechny státy a orgány uvedené v tomto článku.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 207

Doplňkový řád

Aniž je dotčen článek 253 SFEU, schválí Soudní dvůr po konzultaci s příslušnými vládami doplňkový řád s pravidly, která upraví jeho postup ve vztahu k:

a)

žádostem o dožádání;

b)

žádostem o bezplatnou právní pomoc;

c)

oznámení Soudního dvora o porušení přísahy svědky nebo znalci podle článku 30 statutu.

Článek 208

Prováděcí předpisy

Soudní dvůr může samostatným aktem přijmout praktická opatření k provedení tohoto jednacího řádu.

Článek 209

Zrušovací ustanovení

Tento jednací řád nahrazuje jednací řád Soudního dvora Evropských společenství ze dne 19. června 1991, ve znění posledních změn ze dne 24. května 2011 ( Úřední věstník Evropské unie, L 162, 22.6.2011, s. 17).

Článek 210

Zveřejnění a vstup tohoto jednacího řádu v platnost

Tento jednací řád, který je závazný v jazycích uvedených v článku 36, bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce po svém zveřejnění.

Přijato v Lucemburku dne 25. září 2012.

 


(1)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 27; Zvl. vyd. 11/52, s. 3.

(2)  Úř. věst. 1958, 17, s. 385; Zvl. vyd. 01/01, s. 3.