18.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 251/1

(1)

Cílem tohoto nařízení je stanovit jednotný režim oznamování a předkládání informací investory příslušným vnitrostátním orgánům nebo těmito příslušnými orgány Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“). Vzhledem k tomu, že výpočet obratu k určení akcií, na něž se vztahují výjimky, je rovněž těsně svázán s poskytováním informací o akciích, pokud je jejich hlavní obchodní systém v Unii, měl by být tímto nařízením rovněž upraven. Za účelem zajištění souladu mezi uvedenými ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, a usnadnění komplexního pohledu a jednoduchého přístupu k nim osobám, na něž se vztahují tyto povinnosti, je žádoucí zařadit všechny regulační technické normy požadované nařízením (EU) č. 236/2012 do jediného nařízení.

(2)

Ve vztahu k oznamování čistých krátkých pozic v akciích, ve státních dluhopisech a v nekrytých swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy a ve vztahu k zveřejňování významných čistých krátkých pozic v akciích by měla být stanovena jednotná pravidla týkající se podrobností ohledně informací, včetně společné normy, jež má být použita pro oznamování, aby byl zajištěn soulad při uplatňování požadavků na oznamování v rámci Unie, zvýšila se účinnost postupu vykazování a veřejnost obdržela porovnatelné informace.

(3)

S cílem zajistit řádnou identifikaci držitele pozice by oznámení mělo případně obsahovat kód, který může doplnit jméno držitele pozice. Dokud nebude k dispozici jednotný, spolehlivý a veřejně uznávaný celosvětový identifikátor právních subjektů, je nutné se spoléhat na stávající kódy, které mohou někteří držitelé pozice mít, jako např. identifikační kód banky.

(4)

Pro účely plnění jeho povinností podle tohoto nařízení a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (2) musí příslušné orgány poskytovat informace orgánu ESMA čtvrtletně, pokud jde o oznamování čistých krátkých pozic v akciích, ve státních dluhopisech a nekrytých swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy, jakož i další informace o čistých krátkých pozicích na jeho žádost.

(5)

S cílem účinně využít uvedených informací, zejména s ohledem na cíl zajistit řádné fungování a integritu finančních trhů a stabilitu finančního systému v Unii, by čtvrtletní informace měly být standardizovány, v čase stabilní a dostatečně členěny, ve formě některých denních souhrnných údajů, aby je orgán ESMA mohl zpracovat a provádět výzkum a analýzy.

(6)

Orgán ESMA není schopen předem určit konkrétní informace, které může požadovat po příslušném orgánu, protože uvedené informace mohou být určeny pouze na základě jednotlivých případů a mohou zahrnovat vstupy tak odlišné, jako jsou individuální nebo souhrnné údaje o čistých krátkých pozicích nebo nekrytých pozicích swapů úvěrového selhání. Nicméně je důležité stanovit obecné informace, které mají být v tomto ohledu poskytovány.

(7)

Pro účely výpočtu obratu jak v Unii, tak v obchodních systémech mimo Unii s cílem určit hlavní obchodní systém akcií musí každý dotčený příslušný orgán určit relevantní zdroje informací, aby obchodování s konkrétními akciemi bylo rozpoznáno a změřeno. V současné době v Unii neexistují ani harmonizované požadavky na vykazování transakcí s akciemi přijatými pouze pro mnohostranné obchodní systémy, ani mezinárodní normy, pokud jde o statistiku obchodování s jednotlivými akciemi v obchodních systémech, která může vykazovat značné rozdíly. Proto je nezbytné za účelem provedení uvedeného výpočtu povolit příslušným orgánům určitou flexibilitu.

(8)

V zájmu zajištění soudržnosti by datum použití tohoto nařízení mělo být stejné jako v případě nařízení (EU) č. 236/2012. Aby však fyzické a právnické osoby měly dostatek času na zpracování seznamu akcií, na něž se vztahují výjimky podle článku 16 nařízení Komise (EU) č. 236/2012, příprava uvedeného seznamu a jeho následné zveřejnění na internetových stránkách orgánu ESMA by měly proběhnout v dostatečném předstihu před datem použití nařízení (EU) č. 236/2012. Metoda výpočtu obratu k určení hlavního obchodního systému akcií by se proto měla začít používat ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(9)

Jelikož nařízení (EU) č. 236/2012 stanovilo, že by měly být přijaty závazné technické normy předtím, než se uvedené nařízení může účinně používat, a jelikož je zásadní upřesnit přede dnem 1. listopadu 2012 požadované nepodstatné prvky, které usnadní soulad účastníků trhu s uvedeným nařízením a jeho vymáhání příslušnými orgány, je nezbytné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost prvním dnem po svém vyhlášení.

(10)

Toto nařízení vychází z návrhů technických regulačních norem předložených Komisi orgánem ESMA,

(11)

Orgán ESMA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval možné související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení (EU) č. 1095/2010,

a)

podrobnosti ohledně informací o čistých krátkých pozicích, které má fyzická nebo právnická osoba poskytnout příslušným orgánům a zpřístupnit veřejnosti podle čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 236/2012;

b)

podrobnosti ohledně informací, které má příslušný orgán poskytnout Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“) podle čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) č. 236/2012;

c)

způsob výpočtu obratu pro určení hlavního obchodního systému akcií podle čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) č. 236/2012.

a)

denní souhrnné čisté krátké pozice u všech jednotlivých akcií v hlavním vnitrostátním akciovém indexu, jak byly stanoveny dotčeným příslušným orgánem;

b)

souhrnné čisté krátké pozice u všech jednotlivých akcií ke konci čtvrtletí, které nejsou v indexu uvedeném v písmenu a);

c)

denní souhrnné čisté krátké pozice u všech jednotlivých státních emitentů;

d)

případně denní souhrnné nekryté pozice ve swapech úvěrového selhání u státních emitentů.

a)

veřejně dostupné informace;

b)

údaje o transakcích získané podle čl. 25 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (3);

c)

informace z obchodních systémů, v nichž se s příslušnými akciemi obchoduje;

d)

informace poskytnuté jiným příslušným orgánem, včetně příslušného orgánu ve třetí zemi;

e)

informace poskytnuté emitentem příslušných akcií;

f)

informace od jiných třetích stran, včetně poskytovatelů údajů.

a)

dává přednost použití veřejně dostupných informací před jinými zdroji informací;

b)

se informace týkají všech burzovních dní během příslušného období bez ohledu na to, zda se s akciemi během všech burzovních dní obchoduje;

c)

přijaté transakce jsou do výpočtů zahrnuty pouze jednou;

d)

transakce nahlášené prostřednictvím obchodního systému, ale provedené mimo něj, se nezapočítávají.

18.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 251/11

(1)

Cílem tohoto nařízení je stanovit seznam akcií, na něž se vztahují výjimky, jako nezbytný krok pro zveřejňování krátkých pozic ve všech akciích, na něž se výjimky nevztahují, a podmínky, za nichž by uvedené informace měly být zasílány Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“). Je proto nezbytné, aby byla rovněž stanovena pravidla týkající se ujednání a opatření, která mají být přijata s ohledem na uvedené akcie, na něž se výjimky nevztahují. Za účelem zajištění souladu mezi uvedenými ustanoveními o prodeji na krátko, která by měla vstoupit v platnost současně, a usnadnění komplexního pohledu a jednoduchého přístupu k nim osobám, na něž se vztahují tyto povinnosti, je vhodné zařadit všechny prováděcí technické normy požadované nařízením (EU) č. 236/2012 do jediného nařízení.

(2)

Aby bylo zajištěno jednotné použití nařízení (EU) č. 236/2012, pokud jde o informace, které mají příslušné orgány poskytovat orgánu ESMA, a bylo dosaženo účinného zpracování uvedených informací, měly by se vyměňovat elektronicky bezpečným způsobem za použití standardní šablony.

(3)

Je důležité umožnit snadný přístup k údajům o čistých krátkých pozicích zveřejněných na trhu a jejich opakované použití prostřednictvím ústředních internetových stránek provozovaných nebo dozorovaných příslušným orgánem. Za tímto účelem by tyto údaje měly být poskytovány ve formátu, který umožňuje flexibilní využívání údajů a který nenabízí pouze možnost statických dokumentů typu faxových zpráv. Pokud je to technicky možné, měly by být použity strojově čitelné formáty, aby uživatelé mohli informace systémově a nákladově efektivním způsobem zpracovávat.

(4)

S cílem zajistit zveřejnění těchto informací na trhu by kromě zveřejnění na ústředních internetových stránkách provozovaných nebo dozorovaných příslušným orgánem mělo být možné podrobnosti o čistých krátkých pozicích zpřístupnit veřejnosti jinými způsoby.

(5)

V případě zveřejňování jednotlivých čistých krátkých pozic v akciích, které překročily příslušnou prahovou hodnotu, je nezbytné poskytnout uživatelům dva základní výstupy. Ty by měly zahrnovat ucelený seznam nebo tabulku čistých krátkých pozic, které překročily prahovou hodnotu a které jsou v době konzultace ústřední internetové stránky nesplaceny, a seznam nebo tabulku s historickými údaji o všech zveřejněných jednotlivých čistých krátkých pozicích.

(6)

Jestliže čistá krátká pozice v akciích klesne pod příslušnou prahovou hodnotu, měly by být zveřejněny podrobnosti, včetně skutečné velikosti dané pozice. V zájmu toho, aby se předešlo nejasnostem pro uživatele, kteří konzultují ústřední internetové stránky, by zveřejněné pozice, jež klesly pod 0,5 % upsaného základního kapitálu dotčené společnosti, neměly na stránkách zůstávat na dobu neurčitou společně s aktuálními pozicemi, ale po 24 hodinách by měly být k dispozici jako historické údaje.

(7)

S cílem stanovit jednotný a jasný rámec, který je však nicméně flexibilní, je důležité určit typy dohod o půjčkách a jiné vymahatelné nároky, jež mají podobný účinek, a typy ujednání s třetí stranou, které odpovídajícím způsobem zajistí, že akcie nebo nástroje financování státního dluhu budou k dispozici pro vypořádání, a upřesnit kritéria, která musí takové dohody a ujednání splňovat.

(8)

Použití práva na úpis nových akcií, pokud jde o prodej na krátko, může odpovídajícím způsobem zajistit dostupnost pro vypořádání pouze tehdy, pokud se jedná o takové ujednání, kdy je vypořádání prodeje na krátko zajištěno ve stanovené lhůtě. Je proto nezbytné určit pravidla s cílem zajistit, aby akcie vyplývající z upisovacích práv byly dostupné v den vypořádání nebo před tímto dnem v počtu alespoň takovém, jako je počet akcií určených k prodeji na krátko.

(9)

Při definování časově omezených ujednání o potvrzení je důležité určit časový rámec pro pokrytí prodeje na krátko prostřednictvím nákupů způsobem, který je slučitelný s různými cykly vypořádání v různých jurisdikcích.

(10)

S cílem odpovídajícím způsobem zajistit, aby nástroje byly připraveny k vypořádání, pokud fyzická nebo právnická osoba, která provádí prodej na krátko, má ujednání se třetí stranou, v němž uvedená třetí strana potvrdila, že nástroj byl lokalizován, je nutné, aby bylo možno důvěřovat tomu, že třetí strana, pokud je usazena ve třetí zemi, podléhá odpovídajícímu dohledu a že mezi orgány dohledu existují odpovídající ujednání pro výměnu informací. Takovým odpovídajícím ujednáním by mohlo být připojení se k memorandu o porozumění vypracovanému Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry (IOSCO).

(11)

Aby bylo zajištěno řádné provádění požadavku, jenž má za cíl určit, zda hlavní obchodní systém akcií se nachází mimo území Unie, je třeba zavést přechodná opatření, aby byl poprvé stanoven seznam akcií, na něž se vztahují výjimky podle článku 16 nařízení (EU) č. 236/2012. Kromě toho, ačkoli tento seznam akcií, na něž se vztahují výjimky, je účinný po dobu dvou let, je nutná určitá flexibilita, neboť existují případy, ve kterých může být nezbytné uvedený seznam v průběhu dvouletého období přezkoumat.

(12)

Aby byla zajištěna soudržnost, mělo by být datum použitelnosti tohoto nařízení stejné jako v případě nařízení (EU) č. 236/2012. Aby však fyzické a právnické osoby měly dostatek času ke zpracování seznamu akcií, na něž se vztahují výjimky podle nařízení (EU) č. 236/2012, příprava uvedeného seznamu a jeho následné zveřejnění na internetových stránkách orgánu ESMA by měly proběhnout v dostatečném předstihu před dnem použitelnosti nařízení (EU) č. 236/2012. Proto by se ustanovení týkající se data a období pro výpočet hlavního obchodního systému, data oznámení akcií s hlavním obchodním systémem nacházejícím se mimo území Unie orgánu ESMA a účinnosti seznamu akcií, na něž se vztahují výjimky, měla začít používat ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(13)

Jelikož nařízení (EU) č. 236/2012 stanovilo, že by měly být přijaty závazné technické normy předtím, než se uvedené nařízení může účinně používat, a jelikož je zásadní upřesnit přede dnem 1. listopadu 2012 požadované nepodstatné prvky, které usnadní soulad účastníků trhu s uvedeným nařízením a jeho vymáhání příslušnými orgány, je nezbytné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost prvním dnem po svém vyhlášení.

(14)

Toto nařízení vychází z návrhu prováděcích technických norem předložených Komisi orgánem ESMA.

(15)

Orgán ESMA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval možné související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (2),

a)

způsoby, jak mohou fyzické či právnické osoby zveřejňovat informace o čistých krátkých pozicích, jakož i formát informací, které mají příslušné orgány poskytovat Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“) podle čl. 9 odst. 6 a čl. 11 odst. 4 nařízení (EU) č. 236/2012;

b)

typy dohod, ujednání a opatření, která odpovídajícím způsobem zajistí, aby akcie byly k dispozici pro vypořádání, a typy dohod nebo ujednání, které odpovídajícím způsobem zajistí, aby státní dluhopisy byly k dispozici pro vypořádání podle čl. 12 odst. 2 a čl. 13 odst. 5 nařízení (EU) č. 236/2012;

c)

datum a období pro výpočet hlavního obchodního systému, oznámení orgánu ESMA a účinnost příslušného seznamu podle čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 236/2012.

a)

zveřejní se ve formátu stanoveném v příloze I tak, aby veřejnost konzultující internetové stránky měla přístup k jedné nebo více tabulkám, které nabízejí všechny příslušné informace o pozicích podle jednotlivých emitentů;

b)

umožňují uživatelům určit a utřídit, zda u čistých krátkých pozic v akciích emitenta bylo v době přístupu na internetové stránky dosaženo příslušné prahové hodnoty nebo byla překročena;

c)

poskytují historické údaje o zveřejněných čistých krátkých pozicích v akciích emitenta;

d)

zahrnují, kdykoli je to technicky možné, soubory ke stažení se zveřejněnými a historickými čistými krátkými pozicemi ve strojově čitelné podobě, což znamená, že soubory jsou dostatečně strukturované pro softwarové aplikace, aby byla spolehlivě rozlišena individuální prohlášení o skutečnosti a jejich vnitřní struktury;

e)

po dobu jednoho dne vykazují, spolu s informacemi uvedenými v písmenu b), čisté krátké pozice, které jsou zveřejněny, neboť klesly pod prahovou hodnotu 0,5 % upsaného základního kapitálu, před tím, než jsou odstraněny a převedeny do sekce historických údajů.

a)

futures a swapy: termínové smlouvy a swapové smlouvy, které vedou k fyzickému vypořádání příslušných akcií nebo státních dluhopisů a týkají se přinejmenším počtu akcií nebo hodnoty státních dluhopisů, jež fyzická nebo právnická osoba navrhuje k prodeji na krátko, uzavřené před nebo současně s prodejem na krátko a upřesňující datum dodání nebo skončení platnosti, které zajišťuje, že vypořádání prodeje na krátko lze provést ve stanovené lhůtě;

b)

opce: opční smlouvy vedoucí k fyzickému vypořádání příslušných akcií nebo státních dluhopisů a týkají se přinejmenším počtu akcií nebo hodnoty státních dluhopisů, jež fyzická nebo právnická osoba navrhuje k prodeji na krátko, uzavřené před nebo současně s prodejem na krátko a upřesňující datum skončení platnosti, které zajišťuje, že vypořádání prodeje na krátko lze provést ve stanovené lhůtě;

c)

dohody o zpětném odkupu: dohody o zpětném odkupu, které se týkají přinejmenším počtu akcií nebo hodnoty státních dluhopisů, jež fyzická nebo právnická osoba navrhuje k prodeji na krátko, uzavřené před nebo současně s prodejem na krátko a upřesňující datum zpětného odkupu, které zajišťuje, že vypořádání prodeje na krátko lze provést ve stanovené lhůtě;

d)

stálé smlouvy nebo průběžně aktualizované nástroje: dohoda nebo nástroj, které jsou uzavřeny před nebo současně s prodejem na krátko na předem definovanou hodnotu konkrétně určených akcií nebo státních dluhopisů, která po dobu trvání prodeje na krátko pokrývá přinejmenším počet akcií nebo hodnotu státních dluhopisů, které fyzická či právnická osoba navrhuje k prodeji na krátko, a upřesňují datum dodání nebo realizace, které zajišťuje, že vypořádání prodeje na krátko lze provést ve stanovené lhůtě;

e)

dohody o upisovacích právech: dohody o upisovacích právech, kdy fyzická nebo právnická osoba má práva na upsání nových akcií stejného emitenta a stejné kategorie, které se týkají přinejmenším počtu akcií, které se navrhují k prodeji na krátko, za předpokladu, že fyzická nebo právnická osoba má nárok na získání akcií v době vypořádání prodeje na krátko nebo před jeho uskutečněním;

f)

ostatní nároky nebo dohody vedoucí k dodání akcií nebo státních dluhopisů: dohody nebo nároky, které se týkají přinejmenším počtu akcií nebo hodnoty státních dluhopisů, které fyzická nebo právnická osoba navrhuje k prodeji na krátko, uzavřené před nebo současně s prodejem na krátko a upřesňující datum dodání nebo realizace, které zajišťuje, že vypořádání lze provést ve stanovené lhůtě.

a)

v případě potvrzení o lokalizaci: potvrzení poskytnuté třetí stranou před uskutečněním prodeje na krátko fyzickou nebo právnickou osobou, že je schopna dát akcie k dispozici pro vypořádání ve stanovené lhůtě s ohledem na hodnotu možného prodeje a tržní podmínky a které uvádí období, během něhož jsou akcie lokalizovány;

b)

v případě potvrzení o odložení: potvrzení poskytnuté třetí stranou před prodejem na krátko, že pro uvedenou osobu přinejmenším odložila požadovaný počet akcií.

a)

v případě žádosti o potvrzení: žádost o potvrzení poskytnuté fyzickou nebo právnickou osobou pro třetí stranu, které uvádí, že prodej na krátko bude zajištěn nákupy v průběhu dne, kdy se prodej na krátko uskutečňuje;

b)

v případě potvrzení o lokalizaci: potvrzení poskytnuté třetí stranou před uskutečněním prodeje na krátko, že je schopna dát akcie k dispozici pro vypořádání ve stanovené lhůtě s ohledem na hodnotu možného prodeje a tržní podmínky, které uvádí období, během něhož jsou akcie lokalizovány;

c)

v případě potvrzení o rychlé půjčce nebo nákupu: potvrzení poskytnuté třetí stranou před uskutečněním prodeje na krátko, že je snadné si akcie v příslušném množství půjčit nebo nakoupit, s přihlédnutím k tržním podmínkám a dalším informacím, které jsou třetí straně k dispozici ohledně dodání akcií, nebo při neexistenci tohoto potvrzení třetí strany že má pro fyzickou nebo právnickou osobu přinejmenším odložen požadovaný počet akcií;

d)

v případě sledování: závazek fyzické nebo právnické osoby ke sledování hodnoty prodeje na krátko, který není zajištěn nákupy;

e)

v případě pokynů při selhání zajištění: závazek fyzické nebo právnické osoby, že v případě, že provedený prodej na krátko není zajištěn nákupy v tentýž den, neprodleně zašle pokyn třetí straně, aby pořizovala akcie k zajištění prodeje na krátko s cílem zabezpečit vypořádání ve stanovené lhůtě.

a)

v případě potvrzení o lokalizaci: potvrzení poskytnuté třetí stranou před uskutečněním prodeje na krátko, že je schopna dát akcie k dispozici pro vypořádání ve stanovené lhůtě s ohledem na hodnotu možného prodeje a tržní podmínky, které uvádí období, během něhož jsou akcie lokalizovány;

b)

v případě potvrzení o rychlé půjčce nebo nákupu: potvrzení poskytnuté třetí stranou před uskutečněním prodeje na krátko, že je snadné si akcie v příslušném množství půjčit nebo nakoupit s přihlédnutím k tržním podmínkám a dalším informacím, které jsou třetí straně k dispozici ohledně dodání akcií, nebo při neexistenci tohoto potvrzení třetí strany že má pro fyzickou nebo právnickou osobu přinejmenším odložen požadovaný počet akcií a

c)

v případě pokynů k zajištění: pokud provedený prodej na krátko není zajištěn nákupy nebo půjčkami, závazek, že fyzická nebo právnická osoba dá neprodlený pokyn třetí straně k pořízení akcií k zajištění prodeje na krátko, aby vypořádání bylo zabezpečeno ve stanovené lhůtě.

a)

v případě investičního podniku: investiční podnik, který splňuje požadavky uvedené v odstavci 2;

b)

v případě ústřední protistrany: ústřední protistrana, která vypořádává příslušné akcie nebo státní dluhopisy;

c)

v případě systému pro vypořádání obchodů s cennými papíry: systém pro vypořádání obchodů s cennými papíry, jak je vymezen ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES (5), který vypořádává platby pro příslušné akcie nebo státní dluhopisy;

d)

v případě centrální banky: centrální banka, která přijímá příslušné akcie nebo státní dluhopisy jako zajištění nebo vykonává operace na volném trhu nebo repo transakce, pokud jde o příslušné akcie nebo státní dluhopisy;

e)

v případě vnitrostátního subjektu správy dluhu: vnitrostátní subjekt správy dluhu příslušného emitenta státních dluhopisů;

f)

jakákoli jiná osoba, která podléhá požadavkům na povolení nebo registraci v souladu s právem Unie ze strany člena Evropského systému orgánů finančního dohledu a splňuje požadavky uvedené v odstavci 2;

g)

osoba usazená ve třetí zemi, která má povolení nebo registraci a podléhá dozoru ze strany orgánu v uvedené třetí zemi a která splňuje požadavky uvedené v odstavci 2, a to za předpokladu, že uvedený orgán třetí země je stranou odpovídajícího ujednání o spolupráci týkající se výměny informací s dotčeným příslušným orgánem.

a)

podílet se na řízení půjček nebo nákupů příslušných akcií nebo státních dluhopisů;

b)

poskytnout důkaz o takové účasti a

c)

být schopna na požádání poskytnout důkaz o své schopnosti dodat nebo zpracovat dodání akcií nebo státních dluhopisů v termínech, ke kterým se zaváže tak učinit svým protistranám, včetně statistických údajů.

a)

se veškeré výpočty k určení hlavního obchodního systému uskutečnily co nejdříve po výskytu odpovídajících okolností a za období dvou let předcházejících datu výpočtu;

b)

dotčený příslušný orgán oznámí orgán ESMA své rozhodnutí co nejdříve a případně před datem přijetí k obchodování v obchodním systému v Unii.

a)

akcie společnosti jsou nastálo staženy z obchodování v hlavním systému, který se nachází mimo Unii;

b)

akcie společnosti jsou nastálo staženy z obchodování v obchodním systému v Unii;

c)

akcie společnosti, která byla dříve přijata k obchodování v obchodním systému mimo Unii, jsou přijaty k obchodování v obchodním systému v Unii.

18.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 251/19

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 1225/2010 ze dne 13. prosince 2010, kterým se pro roky 2011 a 2012 stanoví rybolovná práva na některé populace ryb hlubinných druhů pro plavidla EU (2), stanoví kvóty na rok 2012.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2012.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

18.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 251/21

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 1225/2010 ze dne 13. prosince 2010, kterým se pro roky 2011 a 2012 stanoví rybolovná práva na některé populace ryb hlubinných druhů pro plavidla EU (2), stanoví kvóty na rok 2012.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2012.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

18.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 251/23

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 1256/2011 ze dne 30. listopadu 2011, kterým se pro rok 2012 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři a kterým se mění nařízení (EU) č. 1124/2010 (2), stanoví kvóty na rok 2012.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2012.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

18.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 251/25

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 43/2012 ze dne 17. ledna 2012, kterým se pro rok 2012 stanoví rybolovná práva, jimiž disponují plavidla EU, pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, na něž se nevztahují mezinárodní jednání nebo dohody (2), stanoví kvóty na rok 2012.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2012.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

18.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 251/27

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení chloridu amonného. Tato žádost byla předložena spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení přípravku chloridu amonného, jak je uveden v příloze, jako doplňkové látky pro výkrm jehňat se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 31. ledna 2012 (2) k závěru, že za navržených podmínek použití a po omezenou dobu krmení nemá přípravek chloridu amonného, jak je uveden v příloze, nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí, a že jeho použití může snížit hodnotu pH v moči u výkrmu jehňat. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř, zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení přípravku chloridu amonného, jak je uveden v příloze, prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Používání uvedeného přípravku by proto mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

18.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 251/29

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) dne 20. prosince 2011 informovala Evropská komise (dále jen „Komise“) o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu do Unie některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podalo dne 9. listopadu 2011 Evropské sdružení pro kovy (European Association of Metals, Eurométaux) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 50 % celkové výroby některých hliníkových fólií v rolích v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení šetření.

(3)

O zahájení řízení Komise úředně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v ČLR, výrobce ve srovnatelné zemi, dovozce, distributory a další strany, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i zástupce ČLR. Zúčastněné strany měly možnost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(4)

Žadatel, další výrobci v Unii, vyvážející výrobci v ČLR, dovozci a distributoři předložili svá stanoviska. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu výrobců v Unii, dovozců a vyvážejících výrobců se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(6)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli dovozci a vyvážející výrobci požádáni, aby se přihlásili a poskytli Komisi základní informace o své činnosti související s dotčeným výrobkem (jak je vymezen v bodě 3 níže) v období od 1. října 2010 do 30. září 2011, které jsou požadovány v oznámení o zahájení řízení.

(7)

Co se týče výrobců v Unii, Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii na základě informací, které obdržela od spolupracujících výrobců v Unii před zahájením šetření. Tento vzorek sestával ze čtyř největších známých společností nebo skupin společností v Unii.

(8)

Jak je uvedeno ve 24. bodě odůvodnění, požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili pouze dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Proto se vzhledem k omezenému počtu spolupracujících dovozců výběr vzorku již nepovažoval za nutný. Třetí dovážející společnost poskytla písemné stanovisko, ale neodpověděla na dotazník.

(9)

Jak je uvedeno v 26. bodě odůvodnění, požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo 14 vyvážejících výrobců v ČLR. Na základě informací poskytnutých těmito stranami Komise vybrala vzorek čtyř vyvážejících výrobců s největším objemem vývozu do Unie.

(10)

Aby se vyvážejícím výrobcům, kteří o to projevili zájem, umožnilo požádat o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti všem čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a orgánům ČLR. Přihlásily se dvě společnosti, které požádaly o zacházení jako v tržním hospodářství: jedna společnost byla součástí vybraného vzorku, druhá nikoli. Žádosti o přiznání individuálního zacházení předložily společnosti zařazené do vzorku a společnost, která požádala o zacházení jako v tržním hospodářství, ale která nebyla součástí vzorku.

(11)

Komise zaslala dotazníky všem vyvážejícím výrobcům, kteří se přihlásili ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení (konkrétně čtyřem společnostem zařazeným do vzorku a všem ostatním společnostem), aby mohli požádat o individuální zjišťování. Dotazníky byly rovněž zaslány ostatním stranám, o nichž bylo známo, že jsou řízením dotčeny, konkrétně čtyřem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, spolupracujícím dovozcům v Unii, uživatelům a sdružení spotřebitelů.

(12)

Odpovědi poskytli tři vyvážející výrobci v ČLR zařazení do vzorku, čtyři výrobci v Unii zařazení do vzorku a dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Na dotazník pro uživatele odpovědělo také šest maloobchodníků.

(13)

Komise neobdržela žádné žádosti o individuální zjišťování v souladu s čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

(14)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(15)

S cílem shromáždit informace týkající se nákladů na hlavní nepřímou surovinou pro výrobu hliníkových fólií, tj. surový hliník, se Komise obrátila na Šanghajskou burzu neželezných kovů (Shanghai Futures Exchange, dále také jen „SHFE“), která je důležitou platformou pro obchodování s hliníkem v Číně. O informace o světových trzích a cenách byla požádána Londýnská burza kovů (London Metal Exchange, dále také jen „LME“), kde byla kromě toho uskutečněna informační návštěva. SHFE na žádost Komise poskytla písemné informace. Komise rovněž navrhla informační návštěvu na SHFE, která byla původně schválena. V pozdější fázi však SHFE došla k závěru, že by k návštěvě bylo třeba povolení od čínské vlády. Čínské orgány naopak popřely, že by takové povolení bylo nezbytné. Nakonec SHFE odvolala své původní schválení návštěvy a rozhodla se ji nepřijmout.

(16)

Informační návštěva se uskutečnila na Šanghajských trzích s kovy (Shanghai Metals Markets, dále také jen „SMM“), které jsou poskytovatelem a vydavatelem informací o cenách v Šanghaji.

(17)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2010 do 30. září 2011 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od ledna 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(18)

Dotčeným výrobkem je hliníková fólie o tloušťce 0,007 mm nebo větší, ale ne větší než 0,021 mm, nevytvrzená, válcovaná, též reliéfní, ale dále již neupravená, v rolích nízké váhy o hmotnosti nepřesahující 10 kg (dále jen „dotčený výrobek“ nebo „hliníková fólie v rolích“ nebo „AHF“). Dotčený výrobek je v současnosti kódů KN ex 7607 11 11 a ex 7607 19 10.

(19)

Dotčený výrobek se obvykle používá jako spotřební výrobek pro balení a jiná použití v domácnosti nebo stravování. Definice výrobku nebyla zpochybněna.

(20)

Šetření ukázalo, že hliníkové fólie v rolích vyráběné v ČLR a z této země vyvážené, hliníkové fólie v rolích, které v Unii vyrábějí a prodávají výrobci v Unii, a hliníkové fólie v rolích, které jsou vyráběny a prodávány v Turecku (srovnatelná země) spolupracujícím tureckým výrobcem, mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití, a jsou proto považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(21)

V souladu s článkem 17 základního nařízení a s ohledem na zjevně velký počet výrobců v Unii se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku pro účely zjištění újmy.

(22)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že prozatímně vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek sestává ze čtyř největších (skupin) společností vybraných z více než 30 výrobců v Unii, o kterých bylo již před zahájením šetření známo, že vyrábějí obdobný výrobek. Vzorek byl vybrán na základě objemu prodeje výrobců, jejich velikosti a geografické polohy v rámci Unie; navrhovaný vzorek představoval 44 % celkové odhadované výroby v Unii během období šetření. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se seznámily s dokumentací a vyjádřily se ke vhodnosti výběru do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení řízení. Po vypršení termínu pro předložení připomínek jedna zúčastněná strana namítla, že by ve vzorku měl figurovat také výrobce ze Spojeného království. V této souvislosti je třeba poznamenat, že jeden výrobce ze Spojeného království již do vzorku byl zařazen (součást společnosti Sphere Group). Žádná jiná zúčastněná strana proti konečné podobě vzorku neměla námitek, a vzorek byl proto potvrzen.

(23)

S ohledem na potenciálně velký počet dovozců zapojených do řízení se v souladu s článkem 17 základního nařízení v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku dovozců.

(24)

Pouze dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, poskytli požadované informace a souhlasili se spoluprací. Výběr vzorku již proto nebyl považován za nutný.

(25)

V souladu s článkem 17 základního nařízení a s ohledem na zjevně velký počet vyvážejících výrobců se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku pro účely zjištění dumpingu.

(26)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo 14 vyvážejících výrobců v ČLR. Tyto společnosti vyvezly přibližně 7 800 tun, což je přibližně 60 % čínského vývozu na trh EU v období šetření. Na základě informací poskytnutých těmito stranami Komise vybrala vzorek čtyř vyvážejících výrobců s největším objemem výroby, prodeje a vývozu, jež mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Jedna z vybraných společností následně ukončila spolupráci a další společnost oznámila Komisi, že informace, které jí poskytla ve formuláři pro výběr vzorku, byly chybné. Na základě těchto nových informací bylo rozhodnuto vyloučit tuto společnost ze vzorku společností. Komise vyzvala dvě další společnosti, aby se staly součástí vzorku. Proběhla konzultace se spolupracujícími vyvážejícími výrobci, zastoupením ČLR při EU a žadatelem ohledně konečného složení vzorku. Žádná zúčastněna strana proti tomuto výběru neměla výhrady. Následně jedna ze společností nově zařazených do vzorku rovněž ukončila spolupráci. Konečný vzorek tedy zahrnoval tři vyvážející výrobce v ČLR, což představovalo přibližně 30 % dovozu dotčeného výrobku do Unie v období šetření a 50 % objemu prodeje 14 vyvážejících výrobců, kteří poskytli údaje pro výběr vzorku.

(27)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty vyvážející výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(28)

O přiznání zacházení jako v tržním hospodářství se přihlásily dvě společnosti: CeDo Shanghai Co. Ltd. (dále jen „CeDo Shanghai“) a Shanghai Blue Diamond Co. Ltd. (dále jen „Blue Diamond“). Pouze společnost CeDo Shanghai byla vybrána do výše zmíněného vzorku; druhá společnost vybrána nebyla. V návaznosti na rozsudek Soudního dvora ve věci C-249/10 P: Brosmann Footwear (HK) Ltd a další v. Rada Evropské unie však bylo rozhodnuto prošetřit všechny žádosti o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství, které byly předloženy ve stanovené lhůtě, tj. také žádosti obou výše uvedených společností.

(29)

Žádosti o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství byly zkoumány prizmatem pěti kritérií stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Kritéria pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

(30)

V prostorách těchto společností byla provedena šetření na místě týkající se žádostí o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství.

(31)

Oběma společnostem bylo odepřeno zacházení jako v tržním hospodářství podle prvního z kritérií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. c), neboť existovaly důkazy, že cena hlavní základní suroviny, hliníku, byla zkreslena. Zkreslena byla také cena meziproduktu, hliníkových fólií ve velkých rolích, jak je popsáno níže. Tyto společnosti rovněž nesplnily další kritéria, jak je vysvětleno níže.

(32)

Hliníkové fólie v malých rolích se vyrábí jednoduchým postupem, který spočívá v převíjení, stříhání a balení hliníkových fólií ve velkých rolích do menších rolí. Hlavní surovinou pro výrobu hliníkových fólií je surový hliník. Surový hliník činí asi 60–70% výrobních nákladů výrobku, jenž je předmětem tohoto šetření, a je tudíž rozhodující nákladovou položkou při jeho výrobě. To se odráží v celoodvětvové praxi určování nákupní a prodejní ceny hliníkové fólie na základě referenční ceny surového hliníku (hliníkového ingotu) navýšené o poplatky za výrobu/převod. Společnosti žádající o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství nakoupily hliníkové fólie ve velkých rolích na základě kupní smlouvy, ve které se stanovily ceny hliníkové fólie ve velkých rolích s odkazem na ceny surového hliníku zveřejněné na Šanghajských trzích s kovy, které jsou poskytovatelem informací o cenách různých kovů a určují tyto ceny na základě cen spotových obchodů v šanghajské oblasti. Ceny uváděné na Šanghajských trzích s kovy jsou pro ceny hliníku na domácím trhu vysoce reprezentativní. Tyto ceny se velmi důsledně řídí cenami na SHFE, na které se uskutečňuje většina transakcí v Číně.

(33)

Celosvětovou referencí pro cenu surového hliníku, který je komodita, je kotace na Londýnské burze kovů. Cena hliníku na domácím čínském trhu se výrazně liší od cen na Londýnské burze kovů. Jak ukazuje následující graf, cenový rozdíl mezi LME a SHFE se v období šetření pohyboval v rozmezí od + 500 až -90 USD/t. Během období šetření byla kotace na LME na základě průměrných měsíčních hodnot o více než 9 % vyšší než kotace na SHFE (čistá cena), přičemž rozdíl v polovině období činil až + 23 %. Je třeba rovněž zmínit, že během druhé části období šetření, kdy ceny na celém světě klesaly vzhledem k poklesu poptávky na trhu, bylo možné u cen na SHFE sledovat opačný trend (výsledkem toho byly ceny i o 3 % vyšší než ceny na Londýnské burze kovů), což dále ilustruje, že ceny na tomto trhu jsou zkreslené.

(34)

Tento zásadní rozdíl v cenách surového hliníku v porovnání se zbytkem světa, jak je vysvětleno výše, existuje pravděpodobně v důsledku kombinace řady státem ovlivňovaných faktorů a významného zasahování ze strany státu na domácím trhu, které se uskutečňuje pomocí celé řady nástrojů. Tento vliv státu měl za následek tvorbu a existenci poměrně izolovaného domácího trhu se surovým hliníkem v Číně, na který nepůsobí tržní síly.

(35)

Zaprvé, SHFE je kontrolována čínským státním regulačním orgánem (China Securities Regulatory Commission, dále jen „CSRC“). SHFE vykonává své funkce v souladu s nařízením o správě obchodování futures kontraktů (Futures Trading), s opatřeními pro správu takového obchodování a v souladu se svými stanovami. Řada z těchto státem uložených pravidel, kterými se řídí fungování burzy, přispívá k nízké volatilitě, zkreslení cen a vývoji cen na SHFE: denní cenové výkyvy jsou omezeny na 4 % nad nebo pod vypořádací cenou z předchozího obchodovacího dne, obchoduje se s nízkou frekvencí (do 15. dne každého měsíce), termínové smlouvy jsou omezeny na dobu až 12 měsíců, otevřené pozice (open interests) obchodníků jsou omezeny na určitou částku, cenová spekulace je zakázaná.

(36)

Přístup na burzu je ze zákona umožněn pouze čínským obchodníkům, kteří k obchodování na burze rovněž potřebují schválení od CSRC. Zástupci na trhu členů SHFE mohou provádět transakce pouze na žádost členů SHFE, nemohou přijímat pokyny od jiných organizací a nemohou obchodovat na vlastní účet. Fyzické dodávky se mohou uskutečnit pouze ve schváleném skladu v ČLR, na rozdíl od mezinárodních burz, v jejichž případě se dodávka může uskutečnit kdekoliv na světě. Kromě toho skutečnost, že představují pouze platformu pro fyzické výměny (neprodávají se deriváty), zcela izoluje čínské trhy s hliníkem. V důsledku toho je arbitráž s Londýnskou burzou kovů nebo s jinými trhy prakticky nemožná a burza funguje izolovaně od světových trhů. Proto nelze stavět tyto trhy na stejnou úroveň.

(37)

Za druhé, stát zasahuje do mechanismu tvorby cen na SHFE, vzhledem k tomu, že je jak prodejcem surového hliníku, tak prostřednictvím Státního úřadu pro rezervy a dalších státních orgánů nákupčím. Čínská vláda například zavedla stimulační balíček, jehož cílem bylo omezit dopady hospodářské krize na konci roku 2008; tento balíček zahrnoval program, který spočíval v pověření Státního úřadu pro rezervy nákupem hliníku od hliníkových hutí za účelem podpory jejich činnosti tím, že se uměle zvýší domácí poptávka, jelikož globální poptávku snížila celosvětová finanční a hospodářská krize. Tyto státem pořádané nákupy měly za následek významné zkreslení cen během prvního pololetí roku 2009. Zajímavé je zjištění, že na konci období šetření se ceny na čínském domácím trhu pohybovaly opačným směrem než ceny na světových trzích.

(38)

Čínský stát popsal svoji politiku zásahů v odvětví hliníku ve svém 12. pětiletém rozvojovém plánu pro hliník (2011–2015). V plánu se uvádí toto opatření: „úprava daňových úlev a slev na vývozní daně a dalších ekonomických nástrojů a přísná kontrola celkového objemu expanze a vývozu primárních výrobků“. V praxi to znamená, že na podporu odvětví hliníku je zaměřena kombinace specifických daňových režimů. Tyto nástroje omezují vývoz surového hliníku z ČLR a současně podporují dovoz a výrobu navazujících výrobků (jako dotčený výrobek) z hliníku pro domácí i vývozní trhy.

(39)

Tento plán navazuje na mnohaletou politiku popsanou v předchozích plánech. Tyto plány byly uskutečňovány v průběhu mnoha let a během období šetření byla prováděna řada níže popsaných prováděcích opatření. Jedná se o tyto programy:

(40)

Kombinaci těchto opatření používá stát k omezení vývozu surového hliníku, což na druhé straně vede k rostoucí domácí dodávce a ke snížení cen na domácím trhu.

(41)

Velká většina čínských hliníkových hutí je ve vlastnictví státu. Různé průmyslové plány, které zřetelně ovlivňují výrobní kapacitu a výrobu hliníku, v současnosti zejména 12. pětiletý plán (2011–2015) pro odvětví hliníku, podporují strategický rozvoj „hluboce zpracovaných výrobků z hliníku a odvětví výroby hliníku, aby se dále rozšířil průmyslový řetězec“.

(42)

Opatření přijatá čínským státem, jak jsou popsána výše, byla tedy považována za důkaz zásahů státu do rozhodování společností týkajícího se získávání surovin a jejich výrobních nákladů. Současný čínský systém spočívající ve vysokých vývozních clech a nulovém vracení DPH z vývozu surového hliníku, spolu s nulovou vývozní daní a částečným vrácením DPH na vývoz navazujících výrobků z hliníku, jako je dotčený výrobek, a zásahy státu při stanovování cen na SHFE, vedl v zásadě k situaci, kdy čínské ceny surového hliníku a ceny navazujících výrobků z hliníku (rovněž používaných jako surovina při výrobě dalších výrobků z hliníku) jsou výsledkem zásahu státu a nezávislé na kolísání cen na mezinárodních trzích. To má přímý dopad na rozhodování společností při pořizování navazujících hliníkových surovin. Ceny hliníku byly vždy narušeny (s výjimkou, jak již bylo uvedeno výše, velmi omezené doby, kdy byly zřejmě ve hře jiné narušující priority státu), což poskytovalo čínským výrobcům hliníkových fólií nespravedlivou výhodu.

(43)

Vzhledem k tomu, že surový hliník činí asi 60 % nákladů na výrobu hliníkových fólií v malých rolích, představuje tento rozdíl významné nepřiměřené nákladové zvýhodnění čínských výrobců, které je pro druh komodity, jako jsou hliníkové fólie v malých rolích, rozhodující.

(44)

Poté, co jí byla zjištění Komise zpřístupněna, společnost CeDo Shanghai je zpochybnila. Nejprve tvrdila, že některá zjištění Komise jsou chybná a nekonzistentní, což negativně ovlivňuje celková zjištění týkající se obchodního rozhodování společností v ČLR. Konkrétně uvedla, že přístup na SHFE není omezen pouze na čínské státní příslušníky, neboť je možné otevírat účty u zprostředkovatelů, kteří mají povolení k obchodování na SHFE. V obecnosti společnost nezpochybnila skutečnost, že existují kontrolované akce ze strany čínského státu, ale podle jejího názoru není cílem těchto akcí narušení cen a zajištění trvale nízké volatility na trhu, nýbrž prevence spekulací a možných chyb při provádění transakcí. Dále podnik tvrdil, že v období šetření byly variace a rozdíl cen na SHFE a LME spíše omezené, a v určitém období byly dokonce ceny v ČLR vyšší než jinde ve světě. Proto je cenové zvýhodnění čínských výrobců, které by bylo způsobeno snížením cen, minimální, pokud vůbec nějaké. Společnost dále vysvětluje, že zvrácení vývoje cen na konci období šetření bylo způsobeno skutečností, že čínské hospodářství na konci roku 2011 stále expandovalo, a nebylo tedy výsledkem narušení ze strany státu. Nakonec společnost tvrdila, že výše uvedené mechanismy nebo postupy nemají podstatný vliv na rozhodování společností, pokud jde o jejich náklady a cenové politiky.

(45)

Prohlášení společnosti nejsou v rozporu se zjištěním Komise, že obchodování na burze je vyhrazeno pouze čínským obchodníkům. Pokud jde o účel a cíl akcí prováděných státem, jsou prohlášení společnosti spekulativní a v tomto okamžiku nepodložená důkazy. Důvod zavedení těchto předpisů a omezení je irelevantní; směrodatný je jejich celkový dopad, který spočívá ve vytvoření izolovaného domácího trhu s hliníkem, na kterém se vývoj cen neřídí vývojem cen na světových trzích. V tomto ohledu se rovněž podotýká, že po poskytnutí informací čínské orgány k tomuto bodu nepředložily žádné připomínky. Jak je uvedeno výše ve 43. bodě odůvodnění, narušení čínského trhu s hliníkem (cenový rozdíl v období šetření je -9 %) je dostatečně významné, aby vedlo k významnému nepřiměřenému nákladovému zvýhodnění čínských výrobců výrobku takového komoditního typu, jako je dotčený výrobek. Toto nákladové zvýhodnění nelze vysvětlit žádnou komparativní výhodou čínských výrobců hliníku. A konečně, všechny spolupracující společnosti nakupovaly suroviny na čínském domácím trhu na základě smluv, které jsou indexovány podle místních cen hliníku. Individuální rozhodnutí společností jsou tedy zřetelně ovlivněna akcemi státu, které narušují trh s hliníkem.

(46)

Společnost Blue Diamond vysvětlila, že ceny na SMM nejsou státem diktované ceny a že SMM se podobá LME, neboť v obou případech se jedná o veřejné zdroje informací. Komise nezjistila, že by ceny byly přímo stanovované státem, proto je tato připomínka irelevantní. Dále pak veřejná dostupnost cen automaticky nezajišťuje, že jsou tyto ceny výsledkem tržních sil.

(47)

Komise zjistila, že společnost CeDo Shanghai nesplnila kritérium 3, jelikož její splátky půjčky v cizí měně podléhaly schválení devizové správy, o které se lze domnívat, že má rušivý vliv na rozhodování společnosti o půjčkách, a tedy na její finanční situaci.

(48)

Společnost CeDo Shanghai zpochybnila zjištění Komise týkající se kritéria 3. Tvrdila, že registrace u devizové správy je celostátní praxí, která se vztahuje na všechny společnosti, které splácí půjčky ze zahraničí a jedná se pouze o řádnou správu věcí veřejných ze strany čínských finančních orgánů, které musí zajistit, aby nedocházelo k nekalým transakcím za účelem umožnění odtoku financí z Číny. Společnost dále tvrdila, že její výrobní náklady ani její celková finanční situace v žádném případě nezávisí na tomto schválení. Společnost CeDo Shanghai proto tvrdila, že definice kritéria 3 ze strany Komise je v tomto ohledu chybná.

(49)

Rozhodnutí o financování jsou pro podniky bezpochyby jedna z nejdůležitějších rozhodnutí. Regulace ohledně vnějšího dluhu uváděná společností CeDo Shanghai jasně uplatňuje schvalovací postup u půjček, které nepochází z Číny. Rozhodování podniků o financování ze zahraničí tedy podléhá schválení ze strany státu, který tak narušuje finanční situaci společností. Tvrzení společnosti proto bylo zamítnuto.

(50)

Společnost Blue Diamond nesplnila kritérium 1 také z dalšího důvodu, neboť využívá rozšířeného osvobození od daně z příjmu. Dále nesplnila kritérium 2, neboť nemá jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používané ve všech oblastech. Dále tato společnost nebyla schopna prokázat, že splňuje kritérium 3, jelikož využívá průmyslových objektů zdarma, což narušuje její náklady a finanční situaci.

(51)

Společnost zpochybnila některá z těchto zjištění. Tvrdila, že osvobození od daně nemá vliv na její vývozní ceny, které jsou předmětem antidumpingového šetření. Tvrdila rovněž, že ve svém účetnictví dodržovala čínská pravidla týkající se DPH a vysvětlila, že odlišnosti v záznamech o prodeji a v účetních záznamech byly výsledkem smluvních podmínek a nebyly běžnou praxí společnosti. Společnost dále potvrdila, že používá značného množství průmyslových prostor zdarma na základě dohody.

(52)

Připomínky týkající se dvojí fakturace byly v rozporu s vysvětlením a důkazy poskytnutými během šetření na místě. Nebyly poskytnuty žádné další důkazy o dvojí fakturaci a o tom, jakým způsobem byl postup společnosti pro odpisy v souladu s čínskými pravidly týkajícími se DPH, jak tvrdila tato společnost. Společnost kromě toho potvrdila závěry týkající se osvobození od daní a bezplatné využívání průmyslových prostor. V této souvislosti je třeba uvést, že kritéria používaná k posouzení žádostí o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství se netýkají vždy striktně vývozní ceny, ale slouží k určení toho, zda u výrobce v souvislosti s výrobou a prodejem obdobného výrobku převažují podmínky tržního hospodářství. Vzhledem k tomu, že společnost nepožádala o individuální zjišťování a ani nebyla vybrána do vzorku, nebyly požadovány informace o jejích vývozních cenách.

(53)

Zacházení jako v tržním hospodářství se tudíž zamítá oběma společnostem.

(54)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země spadající pod uvedený článek případné clo ukládá s celostátní platností kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

(55)

Všechny společnosti zařazené do vzorku a společnost Blue Diamond požádaly o individuální zaházení. Jejich žádost byla přezkoumána. Šetření ukázalo, že všechny společnosti zařazené do vzorku a společnost Blue Diamond splnily všechny podmínky čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(56)

Proto bylo všem vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku a společnosti Blue Diamond přiznáno individuální zacházení.

(57)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, určí na základě cen na domácím trhu nebo na základě početně zjištěné běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(58)

V oznámení o zahájení řízení uvedla Komise záměr použít Spojené státy americké jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR, a účastníci řízení byli vyzváni, aby se k této volbě vyjádřili.

(59)

Nebyly obdrženy žádné podstatné připomínky k volbě Spojených států amerických (dále jen „USA“) jako navrhované srovnatelné země. Žádná ze zúčastněných stran nenavrhla jinou srovnatelnou zemi výrobců obdobného výrobku.

(60)

Výrobci v USA však nebyli ochotni spolupracovat, přestože během šetření byli kontaktováni všichni známí výrobci v USA. Komise požádala o spolupráci výrobce v ostatních třetích zemích, které byly uvedeny v podnětu, jako je Mexiko a Jihoafrická republika, avšak ani v těchto zemích nedošlo k navázání spolupráce.

(61)

Komise se sama pokusila vyhledat další výrobce ze třetích zemí. Dopisy a dotazníky byly proto rozeslány všem známým výrobcům v dalších třetích zemích (Turecko, Indie, Jižní Korea).

(62)

Dva turečtí výrobci se přihlásili ke spolupráci. Dále jeden výrobce odpověděl na všechny otázky dotazníku a souhlasil s inspekcí ve svých prostorách.

(63)

Komise zveřejnila své posouzení týkající se vhodnosti Turecka jako srovnatelné země v nedůvěrné dokumentaci, která je zúčastněným stranám k dispozici k nahlédnutí. Žádná ze zúčastněných stran se k výběru Turecka jako srovnatelné země nevyjádřila.

(64)

Proto bylo předběžně rozhodnuto, že Turecko je vhodnou srovnatelnou zemí v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(65)

Vzhledem k tomu, že žádná ze společností žádajících o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství nebyla schopna prokázat, že splňuje kritéria pro toto přiznání, a další dvě společnosti, které byly vybrány do vzorku, o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství nepožádaly, běžná hodnota pro všechny čínské vyvážející výrobce byla stanovena, jak je vysvětleno v 57. bodě odůvodnění výše, na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných nebo na základě početně zjištěné běžné hodnoty v Turecku pro obdobný výrobek. Poté, co byly za základ pro stanovení běžné hodnoty zvoleny ceny zaplacené nebo splatné v Unii, byla běžná hodnota vypočtena na základě údajů ověřených v prostorách spolupracujícího tureckého výrobce uvedeného ve 14. bodě odůvodnění výše.

(66)

Komise v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení nejprve zkoumala, zda byl prodej obdobného výrobku nezávislým odběratelům reprezentativní. Bylo zjištěno, že prodej uskutečněný tureckým spolupracujícím výrobcem obdobného výrobku v Unii je reprezentativní ve srovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Unie vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(67)

Komise poté zkoumala, zda tento prodej může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo stanovením podílu ziskového prodeje nezávislým odběratelům. Prodejní transakce byly považovány za ziskové v případě, že se jednotková cena rovnala výrobním nákladům nebo byla vyšší. Proto byly stanoveny výrobní náklady na tureckém trhu v období šetření.

(68)

V případě těch typů výrobku, u nichž se více než 80 % objemu prodeje na domácím trhu uskutečnilo za cenu vyšší než náklady na jednotku a jejichž vážená průměrná prodejní cena byla rovna výrobním nákladům na jednotku nebo vyšší, byla běžná hodnota jednotlivých typů výrobku určena jako vážený průměr skutečných cen veškerého prodeje daného typu na domácím trhu bez ohledu na to, zda šlo o prodej ziskový, či nikoli.

(69)

Pokud objem ziskového prodeje určitého druhu výrobku představoval nejvýše 80 % celkového objemu prodeje daného druhu výrobku nebo pokud vážený průměr ceny daného druhu výrobku nedosahoval jednotkových výrobních nákladů, vycházela běžná hodnota ze skutečné ceny na domácím trhu, která byla vypočítána jako vážený průměr ceny pouze ziskového domácího prodeje daného druhu výrobku v období šetření.

(70)

Pokud spolupracující turecký výrobce neměl žádný domácí prodej konkrétního druhu výrobku, byla běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení určena početně.

(71)

U druhů výrobku, které nebyly prodávány spolupracujícím tureckým výrobcem na domácím trhu, ale byly prodávány na jiných trzích, byla běžná hodnota početně zjištěna tak, že k nákladům na výrobu téhož druhu výrobku prodávaného na jiných trzích byly přičteny jeho prodejní, správní a režijní náklady a zisk. V případě druhů výrobků, které nebyly tureckým spolupracujícím výrobcem prodávány vůbec, byla běžná hodnota početně zjištěna tak, že k nákladům na výrobu všech druhů výrobku byly přičteny jejich prodejní, správní a režijní náklady a zisk.

(72)

Podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení byly částky pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny na základě údajů, které turecký výrobce skutečně zaznamenal při výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(73)

Vyvážející výrobci uskutečňovali prodej na vývoz do Unie přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení se sídlem v Unii.

(74)

Pokud se vývoz do Unie uskutečnil přímo nezávislým odběratelům v Unii, byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě cen, které byly skutečně zaplaceny za dotčený výrobek, nebo cen, které je třeba zaplatit.

(75)

Pokud se vývoz do Unie uskutečnil prostřednictvím obchodních společností ve spojení se sídlem v Unii, byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanoveny na základě cen, za něž byl dovezený výrobek poprvé těmito společnostmi ve spojení znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. Úpravy byly provedeny u všech nákladů za období mezi dovozem a novým prodejem včetně prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Pokud jde o ziskové rozpětí, byl použit zisk, kterého dosáhli dva dovozci dotčeného výrobku, kteří nejsou ve spojení, neboť skutečný zisk dovozce ve spojení nebyl kvůli vztahu mezi vyvážejícím výrobcem a dovozcem ve spojení považován za spolehlivý.

(76)

Vzhledem k tomu, že čínský dovoz byl od výrobců privátní značky, byla srovnání provedena pouze na základě prodeje výrobků privátní značky uskutečněného tureckou spolupracující společností.

(77)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu. Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité individuální úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Odpovídající úpravy nepřímých daní, nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a záruky a úpravy úvěrových nákladů byly provedeny ve všech případech, kdy byly považovány za přiměřené, správné a podložené ověřenými podklady. Hmotnost balení nebyla při srovnávání brána v úvahu.

(78)

Když byl ke klasifikaci druhů výrobku použit systém PCN, byla u všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku zjištěna nízká shoda. Jestliže nemohly být identifikovány žádné přímé shody, byly porovnávány podobné druhy a byly provedeny úpravy za účelem zohlednění rozdílů jako např. v typech balení. V případě použití metody podobnosti byly dotčené straně sděleny podrobné informace.

(79)

Podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení se dumpingové rozpětí pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku zjišťovalo na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen a bylo vyjádřeno jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením.

(80)

Výpočet váženého průměru těchto tří dumpingových rozpětí byl proveden pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku.

(81)

Vzhledem k malé spolupráci ze strany ČLR (přibližně 60 %) se považovalo za vhodné, aby se celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní vyvážející výrobce v ČLR stanovilo na základě nejvíce dumpingových transakcí spolupracujících vývozců.

(82)

Stanovená prozatímní dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

Tabulka č. 1

Dumpingová rozpětí

(83)

V Unii existuje 31 výrobců nebo skupin výrobců obdobného výrobku, z nichž většina je relativně malá. Dále se na ně bude odkazovat jako na „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žadatel Eurométaux jednal jménem sedmi výrobců, jejichž souhrnná výroba během období šetření činila přibližně 50 % celkové výroby v Unii některých hliníkových fólií v rolích. Je však třeba poznamenat, že se údaje poskytnuté žadatelem, jak bylo ověřeno z jiných zdrojů, vztahovaly na všechny známé společnosti, které vyrábějí a prodávají dotčený výrobek na trhu Unie. Na tomto základě byla celková výroba obdobného výrobku v Unii v období šetření odhadnuta na 91 000 tun. Prostřednictvím žadatele byly shromážděny nebo zpřístupněny informace od všech známých společností, které vyrábějí a prodávají dotčený výrobek na trhu Unie. Tyto informace budou při tomto šetření použity jako makroekonomické ukazatele.

(84)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje na trhu Unie uskutečněného výrobním odvětvím Unie a na základě dovozu na trh Unie. Tyto údaje byly předloženy žadatelem a byly zpřístupněny všem zúčastněným stranám. Údaje poskytnuté o výrobcích v Unii byl ověřeny na základě údajů, které Komise obdržela během šetření pozic a výběru vzorků. Údaje o dovozu dotčeného výrobku jak pro dotčenou zemi, tak pro třetí země byly ověřeny na základě údajů z databáze COMEXT (Eurostat). Žadatel poukázal na to, že jeho údaje o prodeji na trhu Unie obsahovaly určité objemy vyrobené v ČLR, které již byly zahrnuty do údajích o dovozu. Proto se z objemu prodeje některých výrobců nezařazených do vzorku v EU, kteří rovněž dováželi z ČLR, učinil odpočet. Tento odpočet zabránil dvojímu započítání objemů prodeje do celkové spotřeby.

(85)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka č. 1

Spotřeba v EU (v tunách)

(86)

Celková spotřeba na trhu EU během posuzovaného období kolísala pouze mírně. Příčinou této stability byla skutečnost, že trh EU pro dotčený výrobek je dobře zavedený; vzhledem k tomu, že se jedná o výrobek běžně používaný v domácnostech, nedocházelo navzdory hospodářské krizi na trhu s tímto výrobkem k výrazným výkyvům.

(87)

Údaje o objemech dovozu byly získány od žadatele, který upravil statistické údaje Eurostatu na základě svých znalostí o trhu. Tato úprava byla nezbytná, neboť statistika kódů KN obsahuje dovoz, který není dovozem dotčeného výrobku. Úprava byla založena na poznatcích o vývozu na trh EU z různých vyvážejících zemí a na dovozní ceně, která by naznačovala, zda byl dovážený výrobek dotčeným výrobkem či nikoliv. Podrobné údaje a metodologie byly zúčastněným stranám zpřístupněny v příloze 3 žádosti. Na tomto základě se dovoz do Unie z ČLR během posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka č. 2

Dovoz z ČLR

(88)

Po antidumpingovém šetření ohledně hlavní suroviny a předcházejícího výrobku (hliníkové fólie ve velkých rolích), které vedlo v roce 2009 k uložení cel pro čínské výrobce, objem dovozu z ČLR podstatně vzrostl. Objem dovozu dotčeného výrobku vzrostl během posuzovaného období o více než 200 %.

(89)

Podíl na trhu zaujímaný čínskými vyvážejícími výrobci vykazuje stejný vzestupný trend dovozu během posuzovaného období: vzrostl ze 4,5 % v roce 2008 na 13,4 % v období šetření.

(90)

Průměrné ceny dovozu z ČLR se vyvíjely takto:

Tabulka č. 3

Ceny dovozu z ČLR

(91)

Mělo by být uvedeno, že čínské dovozní ceny se ve velké míře řídí čínskými cenami surovin (především slitin hliníku). Dovozní ceny však v období šetření klesly o 3 %, ve srovnání s rokem 2010, kdy se ceny surovin zvýšily přibližně o 4 % (viz níže uvedená tabulka).

Tabulka č. 4

Vývoj průměrných cen hliníku v Číně

(92)

Vzhledem k tomu, že veškerý známý čínský dovoz byl od výrobců privátní značky, byla srovnání cenového podbízení (a prodeje pod cenou) provedena pouze na základě prodeje výrobků privátní značky uskutečněného výrobním odvětvím Unie.

(93)

S cílem určit cenové podbízení během období šetření byly vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých druhů výrobku prodávaných výrobci v Unii zařazenými do vzorku účtované odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň cen ze závodu, porovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami dovozu spolupracujících čínských výrobců prodávaného prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o stávající celní poplatky a náklady po dovozu.

(94)

Toto cenové srovnání bylo provedeno podle druhu u transakcí na stejné úrovni obchodní činnosti, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev z cen. Výsledek srovnání vyjádřený jako procentuální část obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření poukázal na vážené průměrné rozpětí cenového podbízení 10,0 % ze strany čínských vyvážejících výrobců.

(95)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Unie.

(96)

Makroekonomické ukazatele (výroba, kapacita, využití kapacity, objem prodeje a podíl na trhu) byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie. Toto posouzení bylo založeno na informacích poskytnutých žadatelem, které byly ověřeny na základě údajů poskytnutých spolupracujícími výrobci v Unii.

(97)

Analýza mikroekonomických ukazatelů (průměrné jednotkové ceny, zaměstnanost, mzdy, produktivita, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získávat kapitál) byla provedena u výrobců v Unii zařazených do vzorku. Posouzení vycházelo z jejich informací, které byly řádně ověřeny.

(98)

Výše uvedená tabulka ukazuje, že výroba v posuzovaném období navzdory stabilní spotřebě klesala. Ačkoli výrobní kapacita byla během posuzovaného období přiměřeně stabilní, využití kapacity klesalo stejně jako výroba.

(99)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížil o 9 % a jeho podíl na trhu setrvale klesal z 95,2 % v roce 2008 na 85,2 % v průběhu období šetření.

(100)

Pokles objemu prodeje v EU a podílu výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období je třeba vnímat v kontextu stabilní spotřeby během stejného období, jak je popsáno v 85. bodě odůvodnění.

(101)

Průměrné prodejní ceny (včetně značkových a neznačkových výrobků) vykazují během posuzovaného období pokles o 2 %. Prodejní ceny však nebyly považovány za spolehlivý ukazatel újmy, jelikož byly značně ovlivněny cenami surovin (zejména hliníku), které během posuzovaného období vykazovaly podobnou tendenci. Celkově vzato, ceny v roce 2010 a v období šetření byly nižší z důvodu cenového podbízení popsaného v 94. bodě odůvodnění výše.

(102)

Počet zaměstnanců se během posuzovaného období snížil o 6 %, ačkoli mzdy mírně vzrostly. Navíc pokles počtu zaměstnanců nevedl k nárůstu produktivity, neboť ztráty objemu prodeje, jak jsou popsány ve 99. bodě odůvodnění výše, byly ještě výraznější. Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená jako výkon na osobu a na rok, v posuzovaném období mírně klesla. Své nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2009; v roce 2010 se začala zvyšovat, avšak nedosáhla své počáteční úrovně. V období šetření se produktivita vrací na nejnižší úroveň z roku 2009.

(103)

Ačkoli společnosti výrobního odvětví Unie zařazené do vzorku udržovaly své zásoby na nízké úrovni a využívaly systému výroby na objednávku, některé běžné výrobky zůstávaly na skladě. Výše zásob se značně zvýšila, a to jak v absolutních číslech, tak jako procento výroby. Během dotčeného období se úroveň stavu zásob na konci roku zvýšila z 6,7 % na 9,1 %.

(104)

Ziskovost výrobního odvětví Unie byla stanovena tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku byl vyjádřen jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. Takto vypočtená ziskovost dosáhla své nejvyšší úrovně v roce 2009, jelikož se snížily náklady na nákup hlavní suroviny (tj. hliníku). Od roku 2009 se zisk začal snižovat a v období šetření dosáhl 0,7 %. Tyto údaje o ziskovosti se týkají všech segmentů trhu, včetně relativně ziskového značkového segmentu, který byl mnohem méně zasažen konkurencí levného čínského dovozu. Segment privátních značek byl však v období šetření výrazně ztrátový.

(105)

Schopnost získávat kapitál výrobní odvětví Unie neuvedlo jako významný problém.

Tabulka č. 11

Peněžní tok, investice a návratnost investic

(106)

Peněžní tok, tj. schopnost výrobního odvětví samofinancovat své činnosti, jakož i návratnost investic, sledovaly podobný negativní trend jako zisk z obratu.

(107)

V roce 2008 jeden výrobcem v EU investoval do dodatečných skladovacích zařízení. V ostatních letech posuzovaného období nebyly zjištěny žádné významné investice společností výrobního odvětví Unie zařazených do vzorku.

(108)

Dumpingová rozpětí jsou uvedena výše v oddíle o dumpingu. Všechna stanovená rozpětí jsou podstatně vyšší než nepatrná. Navíc vzhledem k objemu dumpingového dovozu z ČLR a jeho cenám není možné považovat dopad skutečného dumpingového rozpětí na trh EU za zanedbatelný.

(109)

Šetřením bylo prokázáno, že se mnoho ukazatelů újmy pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie během posuzovaného odvětví zhoršilo, nebo se nevyvíjelo v souladu se spotřebou. To se týká především období od roku 2010 do konce období šetření.

(110)

V posuzovaném období v souvislosti se stabilní spotřebou nepřetržitě a výrazně rostl dovoz z ČLR. Současně s tím klesl celkový objem prodeje výrobního odvětví Unie o 9 % a jeho podíl na trhu poklesl přibližně o 10 procentních bodů. Rovněž zásoby výrobního odvětví Unie se výrazně zvýšily, což poukazuje na jeho neschopnost výrobek prodat. Levný dumpingový dovoz během posuzovaného období trvale rostl a jeho ceny byly v období šetření výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(111)

Dále byly v roce 2010 a během období šetření významně ovlivněny ukazatele újmy týkající se finanční situace výrobního odvětví Unie, jako je peněžní tok a ziskovost.

(112)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(113)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dumpingový dovoz pocházející z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu v takové míře, aby ji bylo možné označit za podstatnou. Dále byly zkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, aby se zajistilo, že jakákoli újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připisována dumpingovému dovozu.

(114)

Na konci roku 2009 byla na hliníkové fólie ve velkých rolích pocházející z ČLR uložena antidumpingová cla. Od tohoto data se dovoz dotčeného výrobku (navazujícího výrobku) rychle zvýšil. Toto zvýšení dovozu probíhalo současně se zhoršováním situace výrobního odvětví Unie.

(115)

Šetření prokázalo, že spotřeba Unie zůstala během posuzovaného období stabilní, zatímco objem dumpingového dovozu z ČLR dramaticky vzrostl, a to o více než 200 %. Podíl tohoto dovozu na trhu se také zvýšil ze 4,5 % v roce 2008 na 13,4 % v období šetření (tj. přibližně o 9 procentních bodů). Zároveň objem prodeje uskutečněného výrobním odvětvím Unie poklesl o 9 % a podíl na trhu klesl rovněž o 9 procentních bodů, z 95,2 % v roce 2008 na 85,2 % v období šetření.

(116)

Pokud jde o cenový tlak, je třeba zdůraznit, že ze strany čínských vyvážejících výrobců docházelo v období šetření k cenovému podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie. Cenový tlak při rostoucích objemech umožňoval čínským vyvážejícím výrobcům získávat zakázky od velkých odběratelů (maloobchodníků a velkoobchodníků). U stávajících zakázek muselo výrobní odvětví Unie upustit od růstu cen, které byly nezbytné ke kompenzování zvýšení cen hliníku. Cenové podbízení se v období šetření pohybovalo kolem 10 % a v témže roce výrobní odvětví Unie zvýšilo průměrné ceny o 3 %, aby kompenzovalo zvýšené náklady na suroviny; čínští vyvážející výrobci naopak snížili své ceny na trhu EU o přibližně 3 % (viz tabulka č. 3). To vedlo k podstatnému zhoršení ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(117)

Z výše uvedeného vyplývá, že výrazný nárůst dumpingového dovozu z ČLR, a to při cenách, které v porovnání s výrobním odvětvím Unie vykazovaly cenové podbízení, byl určující pro podstatnou újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie, což se odráží zejména v jeho špatné finanční situaci, poklesu objemu prodeje a podílu na trhu a ve zhoršení mnoha ukazatelů újmy.

(118)

Objem dovozu z jiných třetích zemí během posuzovaného období je uveden v tabulce níže. Tendence ohledně cen a množství byly poskytnuty žadatelem na základě údajů Eurostatu.

Tabulka č. 12

Dovoz ze třetích zemí

(119)

Dovoz ze třetích zemí (především z Indie, Ruska, Tchaj-wanu a Turecka) se v posuzovaném období zvýšil o 300 %. Celkový podíl takového dovozu na trhu EU je však stále zanedbatelný. Proto nemohl přispět k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie v období šetření.

(120)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku během posuzovaného období je uveden v tabulce níže. Tendence ohledně cen a množství jsou ověřené údaje, které poskytli výrobci zařazení do vzorku.

Tabulka č. 13

Vývoz uskutečněný výrobci v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku

(121)

Objem vývozu uskutečněného výrobci zařazenými do vzorku nebyl v posuzovaném období významný: nikdy nepředstavoval více než 2 % vyrobeného objemu. Objem vývozu sledoval trend podobný tomu, který byl pozorován u objemu prodeje na evropském trhu. Vzhledem ke svému omezenému objemu nepřispěl vývoj vývozu uskutečněný výrobci v Unii k podstatné újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(122)

Hospodářská krize nezpůsobila během posuzovaného období žádný pokles spotřeby Unie. Jak bylo možné očekávat u běžných výrobků pro domácnost, finanční krize neměla žádný dopad na spotřebu hliníkových fólií v rolích, které jsou stále velmi stabilním výrobkem v odvětví zpracování potravin a v balírenském odvětví. Hospodářská krize tedy nepřispěla k újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo během období šetření.

(123)

Konkurenční tlak na trhu Unie je silný vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie je poměrně různorodé (existuje zde více než 30 výrobců) a že jedním z jeho hlavních odběratelů je silné odvětví maloobchodu.

(124)

V průběhu mnoha let největší maloobchodníci v Evropské unii vyvinuli své vlastní značky (privátní značky), které v souvislosti s AHF postupně snižovaly objem prodeje vlastních značek výrobců. To způsobovalo újmu výrobcům výrobního odvětví Unie, kteří utrpěli pokles prodeje v ziskovější značkové části své výroby a byli nuceni podstupovat vyšší konkurenční tlak v rostoucím segmentu privátních značek.

(125)

Šlo však o postupný mnohaletý proces a šetření prokázalo, že obchod s privátními značkami se od roku 2010 do období šetření zvýšil pouze z 83 % na 84 %. Navzdory tomuto nárůstu bude mít tedy pouze malý dopad na výrobce v EU a nevysvětluje rozsah újmy, kterou výrobci v EU utrpěli.

(126)

Zúčastněné strany uvedly, že kolísání výrobních nákladů, zejména cen hliníku, přispělo k újmě.

(127)

Náklady na výrobu AHF jsou úzce spojeny s vývojem cen hliníku, který je hlavní surovinou používanou k výrobě tohoto výrobku. Celosvětovou referencí pro ceny hliníku je LME.

Tabulka č. 14

Vývoj průměrných cen hliníku na LME

(128)

Vývoj uvedený výše vyplynul z finanční krize, jež vypukla přibližně v říjnu 2008. Ceny hliníku poklesly kvůli snížené poptávce a v určitém rozsahu vzrostly koncem období šetření. Průmyslové odvětví AHF však běžně stanoví své ceny na základě cen na LME plus rozpětí na pokrytí transformačních nákladů a zisk. To znamená, že za běžných okolností nemá kolísání cen na LME významný dopad na situaci výrobního odvětví AHF, neboť ceny hotových výrobků se pohybují v souladu s cenami na LME. Výrobní odvětví Unie vždy existovalo v podmínkách výkyvů cen hliníku.

(129)

Bylo také řečeno, že výrobní odvětví Unie má neefektivní zařízení, které přispělo k újmě. Je třeba říci, že šetření nepodpořilo toto stanovisko a že ve skutečnosti transformační náklady jako celek v EU a v Číně byly obdobné. Kromě toho by jakákoli taková neúčinnost znamenala, že ziskovost výrobního odvětví Unie by byla nízká po mnoho let a toto tvrzení nevysvětluje ztrátu tržního podílu, objemu prodeje a ziskovosti, k nimž docházelo od roku 2009 do období šetření.

(130)

S ohledem na výše uvedené nelze kolísání cen hliníku nebo údajnou výrobní neúčinnost považovat za příčinu újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(131)

Jak je uvedeno výše, využití kapacity evropských výrobců bylo během posuzovaného období relativně nízké. Ovšem vzhledem k tomu, že výrobci v Unii jsou schopni používat tytéž stroje na převíjení jiných výrobků (např. přilnavých fólií), nejsou údaje o využití kapacity považovány za významný faktor újmy. Kromě toho údaje o využití kapacity byly poměrně nízké již v roce 2008 a 2009, kdy ziskovost a situace výrobního odvětví byly obecně uspokojivé.

(132)

Byl proto vyvozen závěr, že nadměrná kapacita není významnou příčinou újmy způsobené výrobcům v EU.

(133)

Z výše uvedené analýzy vyplývá, že zvláště v roce 2010 a v období šetření došlo k podstatnému nárůstu objemu dumpingového dovozu z ČLR a jeho podílu na trhu. Bylo zjištěno, že ceny v rámci tohoto dovozu byly podbízivé ve vztahu k cenám účtovaným výrobním odvětvím Unie na trhu Unie, zejména v období šetření.

(134)

Uvedený růst objemu levného dumpingového dovozu z ČLR a jeho podílu na trhu probíhal současně s negativním vývojem hospodářské situace výrobního odvětví Unie. Tato situace se zhoršila v období šetření, kdy výrobní odvětví Unie dále ztrácelo podíl na trhu a ziskovost a kdy ostatní finanční ukazatele, jako peněžní tok a návratnost investic, dosáhly nejnižších hodnot.

(135)

Analýza ostatních známých činitelů, včetně hospodářské krize, ukazuje, že negativní dopad těchto činitelů není natolik významný, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(136)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového vývozu působících újmu, se předběžně vyvozuje závěr, že dumpingový vývoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(137)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory předběžnému závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijímat antidumpingová opatření. Analýza zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců/velkoobchodníků a maloobchodníků prodávajících dotčený výrobek.

(138)

Výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z ČLR. Je třeba připomenout, že mnoho ukazatelů újmy vykazovalo během posuzovaného období záporný trend. Pokud by opatření nebyla uložena, jeví se další zhoršení situace výrobního odvětví Unie jako nevyhnutelné. Situace výrobního odvětví Unie se rychle zhoršila po uložení antidumpingových opatření na předcházející výrobek (hliníkové fólie ve velkých rolích) v roce 2009. Protože stejné strukturální problémy v čínském odvětví hliníku, které byly zaznamenány již během šetření, existují na trhu i nadále, výrobní odvětví Unie uvedlo, že by mělo být chráněno také před nekalou hospodářskou soutěží.

(139)

Očekává se, že uložení prozatímních antidumpingových cel obnoví účinné obchodní podmínky na trhu Unie a výrobnímu odvětví Unie umožní přizpůsobit ceny výrobku, který je předmětem šetření, takovým způsobem, aby zohledňovaly náklady různých složek a podmínky na trhu. Lze rovněž očekávat, že uložení prozatímních opatření umožní výrobnímu odvětví Unie získat zpět alespoň část podílu na trhu, o nějž přišlo v průběhu posuzovaného období, což bude mít další kladný dopad na jeho ziskovost a celkovou finanční situaci.

(140)

Pokud by opatření nebyla uložena, bylo by možné očekávat další ztráty podílu na trhu a výrobní odvětví Unie by bylo nadále ztrátové, zejména v odvětví privátních značek. To by bylo ze střednědobého a dlouhodobého hlediska neudržitelné. S ohledem na klesající ziskovost a na ostatní finanční ukazatele, jako je peněžní tok a návratnost investic, lze očekávat, že většina výrobců v Unii by nebyla schopna udržet si konkurenceschopnost na trh, pokud by opatření nebyla zavedena.

(141)

Kromě toho výrobní odvětví Unie dodává svým spotřebitelům (především maloobchodníkům a velkoobchodníkům) další výrobky pro zpracování potravin a balírenské odvětví, jako jsou přilnavé fólie a výrobky z papíru. Některé z těchto výrobků se vyrábějí na stejných převíjecích zařízeních jako dotčený výrobek. Dotčený výrobek tvoří významný segment portfolia výrobků prodávaných různými společnostmi výrobního odvětví Unie: pro některé z nich představuje více než 50 % obratu. Pokud se situace dotčeného výrobku dále zhorší, ohrozí to také výrobu dalších výrobků v Unii.

(142)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že uložení vyrovnávacích cel by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(143)

Pokud jde o dovozce, velký podíl na dovozu dotčeného výrobku, který se odhaduje na přibližně 50 % během období šetření, měli dva velcí aktéři na evropském trhu, kteří pořizují své výrobky v ČLR.

(144)

Jeden z těchto dovozců je ve spojení se spolupracujícím vyvážejícím výrobcem zařazeným do vzorku (CeDo Shanghai). Společnost CeDo Group vytvořila strategii dvojího zásobování: fólie, které prodává na trhu Unie, jsou vyráběny jak v ČLR, tak v Unii. Skupina CeDo Group poukázala na to, že antidumpingová opatření by ohrozila tuto strategii a snížila její ziskovost. Navrhovaná opatření však nejsou zaměřena proti určité společnosti, nýbrž na obnovení spravedlivého obchodu na trhu Unie.

(145)

Není známo, zda je druhý velký dovozce (Quickpack) ve spojení s nějakým čínským dodavatelem, neboť přestože byl vyzván k účasti na šetření, rozhodl se nespolupracovat. Dopad případných cel v navrhované výši na tuto společnost tedy není jasný.

(146)

Z ostatních dovozců spolupracovali při šetření pouze dva dovozci, kteří odpověděli na dotazník. Jejich odpovědi představují přibližně 6 % celkového dovozu z ČLR. Tyto společnosti tvrdily, že by mohly být nuceny opustit trh s fóliemi, pokud by byla antidumpingová cla uložena; více než 80 % jejich obratu však představovaly další výrobky, neboť tyto dvě společnosti dovážely mnoho dalších výrobků v potravinářském odvětví a v odvětví zboží pro domácnost.

(147)

Další dovozce/výrobce (Terinex Ltd) neodpověděl na dotazník, ale poskytl své stanovisko založené na situaci na trhu Spojeného království. Společnost Terinex Ltd objasnila, že její zásobování z ČLR cenově podbízí její vlastní výrobu, ale vzhledem k tomu, že je malým hráčem na trhu, neměla za to, že její dovoz způsobuje výrobnímu odvětví Unie újmu. Pokud se však vezme v potaz dovoz z ČLR jako celek (87. bod odůvodnění a dále), pak je zřejmé (114. bod odůvodnění a dále), že dovoz z ČLR je hlavní příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Vzhledem k tomu, že obrat dotčeného výrobku je relativně nízký – v poměru k celkovým aktivitám společností –, uložení opatření by nemělo mít závažný dopad na celkový zisk.

(148)

Pokud jde o odvětví dovozu obecně (ve spojení či nikoli), nelze vyloučit, že uložení opatření bude mít negativní vliv na toto odvětví, neboť kvůli clu se dovoz stane pravděpodobně méně atraktivní a výrobní odvětví Unie by mohlo získat zpět některé objednávky či smlouvy na úkor odvětví dovozu. To by se však stalo na základě obnovení spravedlivé hospodářské soutěže a dopad na odvětví dovozu jako celek by byl přiměřený.

(149)

Na základě výše uvedeného byl přijat prozatímní závěr, že dopad na dovozce nebude takový, aby bylo možné usuzovat, že zavedení opatření by bylo v rozporu s celkovým zájmem Unie.

(150)

Při šetření spolupracovalo šest maloobchodníků. Tito maloobchodníci mohou být považováni za reprezentativní výběr vzhledem k tomu, že jsou z různých států Evropské unie a mají rozdílnou velikost, pokud jde o obrat. Všichni se ohradili proti uložení jakéhokoliv opatření z toho důvodu, že tato opatření budou znamenat dodatečné náklady pro jejich podnikání a mohou omezit výběr dodavatelů.

(151)

Z jejich odpovědí však jasně vyplývá, že prošetřovaný výrobek tvoří jen velmi malou část obratu těchto maloobchodníků (v každém případě méně než 1 %) a jakékoliv antidumpingové opatření by mělo malý nebo nulový dopad na jejich obrat nebo zisky.

(152)

Komise kontaktovala jedno sdružení spotřebitelů, které odpovědělo, že o spolupráci při šetření nemá zájem. Žádné jiné sdružení spotřebitelů se nepřihlásilo.

(153)

Dopad antidumpingových cel na spotřebitele bude pravděpodobně velmi okrajový, neboť AHF představuje velmi malé procento týdenního rozpočtu spotřebitelů. Dále se očekává, že jakékoli zvýšení cen AHF na maloobchodní úrovni způsobené uložením cel by bylo buď zanedbatelné, nebo nulové.

(154)

Vzhledem k výše uvedenému byl učiněn předběžný závěr, že na základě dostupných informací o zájmu Unie neexistují přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR.

(155)

Vzhledem k dosaženým závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo vzniku další újmy, kterou výrobnímu odvětví Unie způsobuje dumpingový dovoz.

(156)

Za účelem stanovení výše těchto opatření byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytná pro odstranění újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, aniž by přitom byla překročena zjištěná dumpingová rozpětí.

(157)

Při výpočtu výše cla nezbytného k odstranění účinků dumpingu působícího újmu se mělo za to, že by případná opatření měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého mohou přiměřeně dosáhnout výrobci ve výrobním odvětví tohoto typu za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu, u prodeje obdobného výrobku v Unii.

(158)

V předchozích šetřeních týkajících se AHF (velkých rolí) bylo rozpětí běžného zisku na základě výše uvedeného popisu stanoveno na 5 %. Žadatel tvrdil, že 6% rozpětí zisku by bylo přiměřené pro dané odvětví, pokud by neexistoval dumping působící újmu. Neuvedl však důkazy na podporu svého tvrzení a vzhledem k tomu, že v této souvislosti nebyly podány další připomínky, považuje se za vhodné uplatnit 5% ziskové rozpětí, jak bylo stanoveno v předchozím šetření. Má se tedy dočasně za to, že ziskové rozpětí 5 % z obratu lze chápat jako přiměřená částka, které by mohlo výrobní odvětví Unie pravděpodobně dosáhnout, pokud by neexistoval dumping působící újmu. Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku nepůsobící újmu výrobnímu odvětví Unie. Cena, která nepůsobí újmu, byla získána tak, že se od prodejní ceny v EU odečetl skutečný zisk, jehož bylo dosaženo během období šetření, a nahradil se výše uvedeným ziskovým rozpětím.

(159)

Nezbytné zvýšení ceny pak bylo určeno na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s cenou výrobku prodávaného výrobním odvětvím Unie na trhu Unie v období šetření nepůsobící újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento průměrné celkové hodnoty CIF dovozu.

(160)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla uložit prozatímní antidumpingová opatření ohledně dovozu pocházejícího z ČLR, a to na úrovni nižších z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(161)

Na základě výše uvedených skutečností byly sazby antidumpingového cla stanoveny porovnáním rozpětí pro odstranění újmy a dumpingového rozpětí. Navrhované antidumpingové clo se proto stanoví takto:

Navrhovaná prozatímní antidumpingová cla

(162)

Individuální sazby antidumpingového cla, stanovené pro jednotlivé společnosti a uvedené v tomto nařízení, byly stanoveny na základě zjištění současného šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z ČLR a vyráběných těmito společnostmi, tedy uvedenými konkrétními právními subjekty. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(163)

Všechny žádosti o uplatňování těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být zaslány Komisi (4) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činností společností, které se týkají výroby, domácích prodejů a prodejů na vývoz a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(164)

V zájmu řádného úředního postupu je nutno stanovit období, během kterého mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Je třeba rovněž uvést, že zjištění týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a za účelem uložení případného konečného cla mohou být znovu posouzena,

18.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 251/47

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

18.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 251/49

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (1) stanoví základní právní rámec pro evropskou statistiku. Zmíněné nařízení odkazuje na Komisi (Eurostat) jako na statistický úřad Unie, který je odpovědný za vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky.

(2)

Eurostat by měl vyvíjet, vypracovávat a šířit evropskou statistiku v souladu se statistickými zásadami stanovenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie a v nařízení (ES) č. 223/2009 a dále rozpracovanými v Kodexu evropské statistiky, který byl přezkoumán a aktualizován Výborem pro Evropský statistický systém dne 28. září 2011.

(3)

Nařízení (ES) č. 223/2009 rovněž stanoví ochranu důvěrných údajů, které by měly být používány výhradně pro statistické účely.

(4)

Komise usiluje o posílení statistické správy a řízení v Unii a o dodržování výše zmíněných statistických zásad (2). Tento závazek byl potvrzen a dále rozvinut ve sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 15. dubna 2011„Robustnější řízení kvality evropské statistiky“ (3). Současné rozhodnutí by mělo být považováno za obnovený závazek Komise, pokud jde o důvěru v evropskou statistiku, kterou vyvíjí, vytváří a šíří Eurostat.

(5)

Nedávný vývoj v souvislosti s rámcem Unie pro správu ekonomických záležitostí měl dopad na statistickou oblast a měl by být vzat v úvahu. Jedná se především o statistickou nezávislost stanovenou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (4).

(6)

V této souvislosti by pravomoci Komise jakožto orgánu oprávněného ke jmenování, pokud jde o přijímání, převádění a odvolávání generálního ředitele Eurostatu, měly být v souladu se služebním řádem vykonávány s patřičným ohledem na potřebu zajistit nezávislost, objektivitu a účinnost při výkonu povinností generálního ředitele; měly by být vykonávány transparentním postupem založeným výlučně na profesionálních kritériích.

(7)

Dále byl Eurostat pověřen specifickými úkoly nařízením Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (5).

(8)

Kromě toho, jak je uvedeno ve sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě „o metodě tvorby statistiky EU: vize pro příští desetiletí“ (6), Eurostat by měl poskytovat vysoce kvalitní statistické služby, čehož lze dosáhnout také upevňováním vztahů s institucemi Unie, a to za účelem anticipace statistických potřeb a podpory využívání stávajících statistik. To zahrnuje také vybudování užších vztahů s ostatními útvary Komise.

(9)

Statistika by měla být definována s odkazem na nařízení (ES) č. 223/2009. Pro účely tohoto rozhodnutí je třeba také rozlišovat mezi evropskou statistikou a jinými statistikami.

(10)

Stanovení cílů politik a určování, které informace jsou pro jejich dosažení nezbytné, je záležitostí tvůrců politik. Tyto činnosti by proto měly spadat do mandátu a povinností dotčených útvarů Komise, zatímco Eurostat by měl zajistit programování činností týkajících se evropské statistiky, přičemž se zohlední potřeby uživatelů, vývoj relevantních politik a omezení zdrojů.

(11)

Činnosti Komise týkající se jiných statistik by měly být předmětem procesu plánování a koordinace s cílem zajistit konsolidované informace o těchto činnostech. Tento proces by měl řídit Eurostat a jeho rozsah by měl být omezen na témata, na kterých se příslušné útvary Komise a Eurostat vzájemně dohodnou.

(12)

Evropská statistika je určena v evropském statistickém programu a v odpovídajícím ročním pracovním programu.

(13)

Za účelem zajištění důvěry veřejnosti v evropskou statistiku a na podporu vysoce kvalitní statistiky vyvíjené, vytvářené a šířené Eurostatem by měl být vypracován a používán postup pro označování evropské statistiky.

(14)

Na vývoj, tvorbu a šíření vysoce kvalitní evropské statistiky by měl dohlížet generální ředitel Eurostatu, který je hlavním statistikem. Jeho úkolem by kromě toho měla být i koordinace statistických činností Komise s cílem zajistit jejich kvalitu a minimalizovat zátěž související s vykazovací činností. Proto by měl být hlavní statistik také konzultován ohledně vývoje a tvorby jiných statistik.

(15)

Úzká spolupráce mezi Eurostatem a ostatními útvary Komise při statistických činnostech a vhodná koordinace těchto činností hlavním statistikem by měla zajistit soudržnost a srovnatelnost evropské statistiky a umožnit lépe reagovat na budoucí úkoly, zejména na nutnost minimalizace zpravodajské zátěže a administrativní zátěže. Za stejným účelem by měl být Eurostatu umožněn přístup ke zdrojům administrativních údajů v rámci Komise, a to v míře nezbytné a nákladově efektivní pro vývoj, tvorbu a šíření evropské statistiky.

(16)

Na zpracovávání osobních údajů Eurostatem se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (7). Kromě toho by evropská statistika vypracovaná na základě osobních údajů měla být v případě potřeby diferencována podle pohlaví.

(17)

Proto je nezbytné dále vymezit a vyjasnit úlohu a povinnosti Eurostatu v rámci Komise.

(18)

Rozhodnutí Komise 97/281/ES ze dne 21. dubna 1997 o úloze Eurostatu při tvorbě statistiky Společenství (8) by mělo být zrušeno,

1)

„Statistikou“ se rozumí statistika podle definice v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009. Jedná se buď o evropskou statistiku nebo jiné statistiky.

2)

„Evropskou statistikou“ se rozumí statistika vymezená v článku 1 nařízení (ES) č. 223/2009 a určená v ročním pracovním programu pro evropskou statistiku.

3)

„Jinými statistikami“ se rozumí statistiky, které nejsou evropskou statistikou a které jsou určeny v rámci procesu plánování a koordinace uvedeném v čl. 5 odst. 2.

a)

shromažďuje a agreguje statistické informace, které jsou třeba k sestavení evropské statistiky;

b)

vyvíjí a podporuje statistické standardy, metody a postupy;

c)

řídí Evropský statistický systém, posiluje spolupráci mezi partnery a zajišťuje vedoucí pozici v oblasti oficiálních statistik na celosvětové úrovni;

d)

spolupracuje s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi s cílem podpořit srovnatelnost evropské statistiky se statistikami vytvářenými v jiných statistických systémech a podle potřeby pomáhá třetím zemím při zdokonalování jejich statistických systémů.

a)

optimalizuje využívání stávajících informací, jež mohou být použity pro statistické účely, aby byla zajištěna kvalita a minimalizováno zatížení respondentů; Eurostat přizve jakýkoliv příslušný útvar Komise, jenž může přispět k tomuto účelu;

b)

je informován všemi útvary Komise o rozsahu a znacích jakosti statistik, které tyto útvary vytvářejí, o větších změnách v oblasti metodiky tvorby statistik a o plánovaném novém sběru údajů;

c)

poskytuje ostatním útvarům Komise pokyny, příslušné školení a odborné služby nezbytné pro vývoj a tvorbu jiných statistik podle dostupných zdrojů.

a)

odpovídá za vývoj, tvorbu a šíření evropské statistiky v rámci Komise;

b)

odpovídá za koordinaci vývoje a tvorby jiných statistik, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 2 a v čl. 6 odst. 4;

c)

zastupuje Komisi na mezinárodních statistických fórech, zejména za účelem koordinace statistických činností orgánů a institucí Unie, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 223/2009;

d)

předsedá Výboru pro Evropský statistický systém uvedenému v článku 7 nařízení (ES) č. 223/2009;

e)

připravuje programy uvedené v čl. 5 odst. 1 tohoto rozhodnutí v úzké spolupráci s ostatními útvary Komise, přičemž bere v co největší míře v úvahu potřeby uživatelů a jiné příslušné vývojové trendy;

f)

zprostředkovává kontakt mezi Evropským statistickým systémem (ESS) a Evropskou poradní komisí pro dohled nad statistikou ve všech záležitostech, které se týkají provádění Kodexu evropské statistiky v rámci ESS jako celku.

a)

sleduje a posuzuje kvalitu údajů, které shromažďuje nebo obdrží, a podává zprávy o kvalitě evropské statistiky, kterou šíří;

b)

podporuje a používá postup označování evropské statistiky;

c)

ověřuje údaje, za které je odpovědný v souvislosti s posílenou správou ekonomických záležitostí Unie, a použije veškeré pravomoci, které mu byly v příslušných postupech specificky přiděleny.