21.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/1

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 454/2011 ze dne 5. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému (2) Evropská agentura pro železnice zavedla proces řízení změn technické dokumentace uvedené v příloze III uvedeného nařízení. V důsledku toho Evropská agentura pro železnice předložila dne 20. prosince 2011 doporučení k aktualizaci přílohy III nařízení (EU) č. 454/2011 tak, aby odkazovala na technickou dokumentaci, která byla změněna v souladu s procesem řízení změn.

(2)

Nařízení (EU) č. 454/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(3)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 29 odst. 1 směrnice 2008/57/ES,

21.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/3

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 792/2009 ze dne 31. srpna 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro předávání informací a dokumentů členskými státy Komisi v rámci provádění společné organizace trhů, režimu přímých plateb, propagace zemědělských produktů a režimů platných pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři (3), stanoví společná pravidla pro předávání informací a dokumentů příslušnými orgány členských států Komisi. Uvedená pravidla se vztahují zejména na povinnost členských států používat informační systémy zpřístupněné Komisí a na ověření přístupových práv orgánů či jednotlivců oprávněných k zasílání oznámení. Uvedené nařízení kromě toho stanoví společné zásady platné pro informační systémy, aby bylo možno zaručit pravost, neporušenost a čitelnost dokumentů po celé období, během něhož mají být uchovávány, a rovněž stanoví ochranu osobních údajů.

(2)

Podle nařízení (ES) č. 792/2009 musí být povinnost používat informační systémy v souladu s uvedeným nařízením stanovena v nařízeních zavádějících zvláštní oznamovací povinnost.

(3)

Komise vyvinula informační systém, který umožňuje elektronickou správu dokumentů a postupů v rámci jejích interních pracovních postupů a jejích vztahů s orgány podílejícími se na společné zemědělské politice.

(4)

Má se za to, že prostřednictvím tohoto systému je v souladu s nařízením (ES) č. 792/2009 možno plnit několik oznamovacích povinností, zejména ty stanovené v nařízeních Komise (ES) č. 2092/2004 ze dne 8. prosince 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro celní kvótu pro dovoz vykostěného sušeného hovězího masa pocházejícího ze Švýcarska (4), (ES) č. 793/2006 ze dne 12. dubna 2006, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 247/2006 ze dne 30. ledna 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (5), (ES) č. 1914/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1405/2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři (6), (ES) č. 1120/2009 ze dne 29. října 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle hlavy III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (7), (ES) č. 1121/2009 ze dne 29. října 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o režimy podpory pro zemědělce stanovené v hlavě IV a V uvedeného nařízení (8), (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína (9), (EU) č. 817/2010 ze dne 16. září 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o požadavky na poskytování vývozních náhrad v souvislosti s řádným zacházením se živým skotem během přepravy (10), (EU) č. 1255/2010 ze dne 22. prosince 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dovozní celní kvóty produktů kategorie„baby beef“ pocházejících z Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory a Srbska (11).

(5)

V zájmu účinné správy a s přihlédnutím ke zkušenostem by měla být některá oznámení v uvedených nařízeních buď zjednodušena a blíže vymezena, nebo zrušena.

(6)

Proto je třeba změnit nařízení (ES) č. 2092/2004, (ES) č. 793/2006, (ES) č. 1914/2006, (ES) č. 1120/2009, (ES) č. 1121/2009, (ES) č. 1122/2009, (EU) č. 817/2010 a (EU) č. 1255/2010.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přímé platby a Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

1)

V článku 7a se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.   Členské státy oznámí Komisi podrobnosti o množstvích produktů propuštěných do volného oběhu v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1301/2006.

3.   Oznámení uvedená v odstavci 1 se podávají v souladu s nařízením Komise (ES) č. 792/2009 (12) a použijí se kategorie produktů uvedené v příloze V nařízení (ES) č. 382/2008.

2)

Přílohy IV, V a VI se zrušují.

1)

V článku 47 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3.   Oznámení uvedená v tomto článku se podávají v souladu s nařízením Komise (ES) č. 792/2009 (13).

2)

V článku 48 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3.   Sdělení a zprávy uvedené v čl. 28 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 247/2006 se podávají a předkládají v souladu s nařízením (ES) č. 792/2009.“

1)

V článku 32 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3.   Sdělení uvedená v tomto článku se podávají v souladu s nařízením Komise (ES) č. 792/2009 (14).

2)

V článku 33 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3.   Sdělení a zprávy uvedené v čl. 17 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1405/2006 se podávají v souladu s nařízením (ES) č. 792/2009.“

1)

Ustanovení čl. 4 odst. 1 se mění takto:

2)

Vkládá se nový článek 94a, který zní:

„Článek 94a

Oznámení uvedená v tomto nařízení se podávají v souladu s nařízením Komise (ES) č. 792/2009 (16).

1)

V článku 8 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.   Členské státy oznámí Komisi podrobnosti o množstvích produktů propuštěných do volného oběhu v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1301/2006.

3.   Oznámení uvedená v odstavci 1 se podávají v souladu s nařízením Komise (ES) č. 792/2009 (19) a použijí se kategorie produktů uvedené v příloze V nařízení (ES) č. 382/2008.

2)

Přílohy VIII, IX a X se zrušují.

21.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/6

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

21.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/8

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 616/2007 (3) byly otevřeny celní kvóty pro dovoz produktů v odvětví drůbežího masa pocházejícího z Brazílie, Thajska a jiných třetích zemí.

(2)

Žádosti o dovozní licence podané v případě skupin 1, 2, 4, 6, 7 a 8 během prvních sedmi dnů července 2012 pro podobdobí od 1. října do 31. prosince 2012 převyšují pro některé kvóty dostupná množství. Je proto třeba stanovit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a to stanovením koeficientu přidělení, který se použije pro požadovaná množství.

(3)

Žádosti o dovozní práva podané během prvních sedmi dnů července 2012 pro podobdobí od 1. října do 31. prosince 2012 převyšují v případě skupiny 5 dostupná množství. Je proto třeba stanovit, v jakém rozsahu mohou být dovozní práva přidělena, a to stanovením koeficientu přidělení, který se použije pro požadovaná množství,

21.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/10

(1)

Množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní licence podané příslušným orgánům od 1. do 7. července 2012 v souladu s nařízením (ES) č. 891/2009, překračují množství dostupná pro pořadové číslo 09.4321.

(2)

Za těchto okolností by měl být v souladu s nařízením (ES) č. 1301/2006 stanoven koeficient přidělení umožňující vydávání licencí pro pořadové číslo 09.4321. Podávání dalších žádostí o licence pro toto pořadové číslo by mělo být v souladu s nařízením (ES) č. 891/2009 pozastaveno až do konce hospodářského roku,

21.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/12

(1)

Rozhodnutí Komise 2006/168/ES ze dne 4. ledna 2006, kterým se stanoví veterinární podmínky a požadavky na veterinární osvědčení pro dovoz embryí skotu do Společenství a kterým se ruší rozhodnutí 2005/217/ES (2), stanoví v příloze I seznam třetích zemí, z nichž členské státy povolují dovoz embryí skotu (dále jen „embrya“). Stanoví také doplňkové záruky týkající se konkrétních nákaz zvířat, které mají určité třetí země uvedené v dané příloze poskytnout.

(2)

V rozhodnutí 2006/168/ES se rovněž stanoví, že členské státy povolí dovoz embryí, která jsou v souladu s veterinárními požadavky uvedenými ve vzorových veterinárních osvědčeních v přílohách II, III a IV uvedeného rozhodnutí.

(3)

Veterinární požadavky týkající se katarální horečky ovcí ve vzorovém veterinárním osvědčení v přílohách II, III a IV rozhodnutí 2006/168/ES jsou založeny na doporučeních kapitoly 8.3 Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE), která se týká katarální horečky ovcí. Uvedená kapitola obsahuje celou řadu opatření ke zmírnění rizik zaměřených buď na ochranu hostitelů z řad savců před expozicí vektoru infekce, nebo na inaktivaci viru protilátkami.

(4)

Světová organizace pro zdraví zvířat dále v rámci Kodexu zdraví suchozemských živočichů stanovila kapitolu o dozoru nad členovci, kteří jsou přenašeči nákaz zvířat. V ní uvedená doporučení nezahrnují sledování přežvýkavců na protilátky virů Simbu, jako jsou viry Akabane a Aino čeledi Bunyaviridae, což bylo v minulosti do doby, než bylo k dispozici více informací o šíření těchto nákaz, považováno za úspornou metodu stanovení výskytu vektorů katarální horečky ovcí.

(5)

Světová organizace pro zdraví zvířat rovněž nákazy Akabane a Aino neuvádí v Kodexu zdraví suchozemských živočichů. Požadavek každoročního vyšetření na tyto nákazy k prokázání nepřítomnosti vektoru by proto měl být v příloze I rozhodnutí 2006/168/ES a ve vzorovém veterinárním osvědčení v příloze II, III a IV uvedeného rozhodnutí zrušen.

(6)

Kromě toho byly uzavřeny dvoustranné dohody mezi Unií a některými třetími zeměmi, které obsahují zvláštní podmínky pro dovoz embryí do Unie. V zájmu jednotnosti by proto v případě, že tyto dvoustranné dohody obsahují specifické podmínky a vzorová veterinární osvědčení pro dovoz, měly být místo podmínek a vzorů stanovených v rozhodnutí 2006/186/ES použity uvedené podmínky a vzory.

(7)

Nákazový status ve Švýcarsku je rovnocenný statusu členských států. Proto je vhodné, aby embrya získaná in vivo a vyprodukovaná in vitro dovážená do Unie z uvedené třetí země byla doprovázena veterinárním osvědčením vypracovaným v souladu se vzorem osvědčení pro obchod uvnitř Unie, které se používá v případě obchodu s embryi skotu v rámci Unie a které je uvedeno v příloze C směrnice 89/556/EHS. Dané osvědčení by mělo zohlednit úpravy stanovené v dodatku 2 kapitole VI oddíle B bodě 2 přílohy 11 Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty, schválené rozhodnutím Rady a Komise 2002/309/ES, Euratom týkajícím se dohody o vědeckotechnické spolupráci, ze dne 4. dubna 2002 o uzavření sedmi dohod se Švýcarskou konfederací (3).

(8)

Směrnicí 89/556/EHS byl jako třetí země s nákazovým statusem rovnocenným statusu členských států pro dovoz embryí získaných in vivo rovněž uznán Nový Zéland.

(9)

Proto je vhodné, aby embrya získaná in vivo, která byla odebrána na Novém Zélandu a z této třetí země dovezena do Unie, byla doprovázena zjednodušeným osvědčením vypracovaným v souladu s příslušným vzorovým veterinárním osvědčením stanoveným v příloze IV rozhodnutí Komise 2003/56/ES ze dne 24. ledna 2003 o veterinárních osvědčeních pro dovoz živých zvířat a živočišných produktů z Nového Zélandu (4) v souladu s Dohodou mezi Evropským společenstvím a Novým Zélandem o hygienických opatřeních použitelných při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty (5), schválenou rozhodnutím Rady 97/132/ES (6).

(10)

Rozhodnutí Komise 2007/240/ES (7) stanoví, že předkládání různých veterinárních osvědčení a osvědčení o zdravotní nezávadnosti vyžadovaných pro dovoz živých zvířat, spermatu, embryí, vajíček a produktů živočišného původu do Unie probíhá na základě jednotných vzorů veterinárních osvědčení uvedených v příloze I uvedeného rozhodnutí. V zájmu jednotnosti a zjednodušení právních předpisů Unie by vzorová veterinární osvědčení stanovená v přílohách II, III a IV rozhodnutí 2006/168/ES měla zohledňovat rozhodnutí 2007/240/ES.

(11)

Přílohy I až IV rozhodnutí 2006/168/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(12)

Aby nedošlo k narušení obchodu, mělo by být za určitých podmínek v přechodném období povoleno používání veterinárních osvědčení vydaných v souladu s rozhodnutím 2006/168/ES ve znění platném před zavedením změn na základě tohoto rozhodnutí.

(13)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

21.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/26

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/630/EU ze dne 20. září 2011 o dovozu spermatu skotu do Unie (2) stanoví seznam třetích zemí, z nichž členské státy povolují dovoz spermatu skotu a doplňkové záruky týkající se konkrétních nákaz zvířat, které mají určité třetí země uvedené v příloze I daného rozhodnutí poskytnout. Stanoví také požadavky na osvědčení pro dovoz spermatu do Unie.

(2)

Vzor veterinárního osvědčení v příloze II části 1 oddíle A prováděcího rozhodnutí 2011/630/EU zahrnuje veterinární požadavky pro dovoz spermatu skotu odebraného, zpracovaného a skladovaného v souladu se směrnicí 88/407/EHS ve znění směrnice Rady 2003/43/ES (3) do Unie.

(3)

Na základě stávajících veterinárních požadavků týkajících se katarální horečky ovcí ve vzorovém veterinárním osvědčení v příloze II části 1 oddíle A prováděcího rozhodnutí 2011/630/EU musí dárcovská zvířata splňovat podmínky pro dovoz spermatu skotu stanovené v kapitole o katarální horečce ovcí Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE). Uvedená kapitola obsahuje celou řadu opatření ke zmírnění rizik zaměřených buď na ochranu hostitelů z řad savců před expozicí vektoru infekce, nebo na inaktivaci viru protilátkami. V zájmu právní jistoty je vhodné, aby uvedený vzor veterinárního osvědčení jasně stanovil příslušné požadavky a záruky, které musí poskytnout vyvážející třetí země, v závislosti na epizootologické situaci.

(4)

Světová organizace pro zdraví zvířat dále v rámci Kodexu zdraví suchozemských živočichů stanovila kapitolu o dozoru nad členovci, kteří jsou přenašeči nákaz zvířat. V ní uvedená doporučení nezahrnují sledování přežvýkavců na protilátky virů Simbu, jako jsou viry Akabane a Aino čeledi Bunyaviridae, což bylo v minulosti do doby, než bylo k dispozici více informací o šíření těchto nákaz, považováno za úspornou metodu stanovení výskytu vektorů katarální horečky ovcí.

(5)

Světová organizace pro zdraví zvířat rovněž nákazy Akabane a Aino neuvádí v Kodexu zdraví suchozemských živočichů. Požadavek každoročního vyšetření na tyto nákazy k prokázání nepřítomnosti vektoru by proto měl být v příloze I prováděcího rozhodnutí 2011/630/EU a ve vzorovém veterinárním osvědčení v příloze II části 1 oddíle A uvedeného rozhodnutí zrušen.

(6)

Prováděcí rozhodnutí 2011/630/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Aby nedošlo k narušení obchodu, mělo by být za určitých podmínek v přechodném období povoleno používání veterinárních osvědčení vydaných v souladu s prováděcím rozhodnutím 2011/630/EU ve znění platném před zavedením změn na základě tohoto rozhodnutí.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

21.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/33

(1)

Ustanovení přílohy V části B oddílu IV bodu 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví, že pro účely klasifikace jatečně upravených těl prasat se podíl libového masa hodnotí pomocí metod povolených Komisí, jimiž mohou být pouze statisticky ověřené metody vyhodnocování založené na fyzickém měření jedné nebo více anatomických částí jatečně upraveného těla prasete. Předpokladem pro schválení metody třídění je to, že chyba statistického odhadu nepřekročí stanovenou maximální toleranci. Uvedená tolerance je vymezena v čl. 23 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1249/2008 ze dne 10. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro zavádění klasifikačních stupnic Společenství pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a pro ohlašování jejich cen (2).

(2)

Rozhodnutím 97/107/ES (3) schválila Komise používání pěti metod třídění jatečně upravených těl prasat v Belgii.

(3)

Vzhledem ke změnám v populaci prasat podhodnocují v současnosti vzorce použité u těchto metod podíl libového masa. Je proto nezbytné aktualizovat vzorce povolených metod a zavést a používat tři nové metody třídění.

(4)

Belgie požádala Komisi, aby povolila osm metod třídění jatečně upravených těl prasat na jejím území, a předložila podrobný popis pokusné disekce s uvedením zásad, na nichž jsou tyto metody založeny, výsledky pokusné disekce a rovnice používané ke stanovení procentního podílu libového masa v protokolu podle čl. 23 odst. 4 nařízení (ES) č. 1249/2008.

(5)

Z vyhodnocení uvedené žádosti vyplývá, že podmínky pro povolení dotyčných metod třídění jsou splněny. Uvedené metody třídění by proto měly být v Belgii povoleny.

(6)

Změny přístrojů nebo metod třídění by neměly být povoleny, ledaže jsou výslovně schváleny prováděcím rozhodnutím Komise.

(7)

Z důvodu jasnosti a právní jistoty by rozhodnutí 97/107/ES mělo být zrušeno.

(8)

S ohledem na technické okolnosti při zavádění nových zařízení a nových rovnic je vhodné do 30. září 2012 nadále používat metodu třídění jatečně upravených těl prasat, jež byla povolena v souladu s rozhodnutím 97/107/ES.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

a)

přístroj „Capteur Gras/Maigre – Sydel (CGM)“ a odpovídající metody vyhodnocování, podrobně uvedené v části 1 přílohy;

b)

přístroj „Giralda Choirometer Pork Grader (PG 200)“ a odpovídající metody vyhodnocování, podrobně uvedené v části 2 přílohy;

c)

přístroj „Hennessy Grading Probe (HGP 4)“ a odpovídající metody vyhodnocování, podrobně uvedené v části 3 přílohy;

d)

přístroj „Fat-O-Meat’er (FOM II)“ a odpovídající metody vyhodnocování, podrobně uvedené v části 4 přílohy;

e)

přístroj „OptiScan TP“ a odpovídající metody vyhodnocování, podrobně uvedené v části 5 přílohy;

f)

přístroj „CSB Image-Meater“ a odpovídající metody vyhodnocování, podrobně uvedené v části 6 přílohy;

g)

přístroj „VCS 2000“ a odpovídající metody vyhodnocování, podrobně uvedené v části 7 přílohy;

h)

přístroj „AutoFOM III“ a odpovídající metody vyhodnocování, podrobně uvedené v části 8 přílohy.

21.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/39

(1)

Sdělení Komise Evropa 2020 (1) předkládá jako prioritu rozvoj hospodářství založeného na znalostech a inovacích.

(2)

Cíle stanovené ve strategii Evropa 2020 jsou podrobněji rozvedeny zejména ve stěžejních iniciativách „Digitální agenda pro Evropu“ (2) a „Unie inovací“ (3). Mezi opatření, jež se mají v rámci „Digitální agendy“ provést, patří všeobecné rozšíření výzkumu financovaného z veřejných prostředků pomocí zveřejňování vědeckých údajů a zpráv prostřednictvím otevřeného přístupu. Iniciativa „Unie inovací“ vyzývá k vytvoření rámce Evropského výzkumného prostoru (EVP), který by pomohl odstraňovat překážky mobility a přeshraniční spolupráce. Stanoví, že by se měl prosazovat otevřený přístup k publikacím a údajům z výzkumu financovaného z veřejných prostředků a že přístup k publikacím by se měl stát obecnou zásadou u projektů financovaných rámcovými programy EU pro oblast výzkumu.

(3)

Dne 14. února 2007 přijala Komise sdělení o vědeckých informacích v digitálním věku: přístup, šíření a uchovávání (4), k němuž byl připojen pracovní dokument útvarů Komise. V něm podala přehled o situaci v Evropě, pokud jde o vědecké publikace a uchovávání výsledků výzkumu, a zkoumala příslušné organizační, právní, technické a finanční otázky.

(4)

Po tomto sdělení následovaly v listopadu 2007 závěry Rady o vědeckých informacích v digitálním věku: přístup, šíření a uchovávání. Závěry vyzvaly Komisi, aby experimentovala s otevřeným přístupem k vědeckým publikacím, které jsou výsledkem projektů financovaných rámcovými programy EU pro oblast výzkumu, a obsahovaly řadu opatření, která měly provést členské státy. V některých oblastech, jichž se závěry dotýkaly, došlo k pokroku, nepodařilo se však splnit všechny cíle a pokrok jednotlivých členských států byl nevyrovnaný. Aby se co nejvíce využil evropský potenciál výzkumu, je třeba akce na úrovni EU.

(5)

Cílem politik otevřeného přístupu je poskytnout čtenářům bezplatně přístup k recenzovaným vědeckým publikacím a údajům z výzkumu v co nejranější fázi jejich šíření a umožnit používání a opakované využívání výsledků vědeckého výzkumu. Tyto politiky by se měly provádět s ohledem na problematiku práv duševního vlastnictví.

(6)

Politiky otevřeného přístupu k výsledkům vědeckého výzkumu by se měly vztahovat na veškerý výzkum financovaný z veřejných prostředků. Očekává se, že tyto politiky zlepší podmínky pro provádění výzkumu tím, že omezí zdvojování úsilí a minimalizují čas strávený vyhledáváním informací a získáváním přístupu k nim. To urychlí vědecký pokrok a usnadní spolupráci v rámci EU i mimo ni. Tyto politiky budou rovněž reakcí na výzvy ke zlepšení přístupu k vědeckým informacím, které vycházejí z vědecké obce.

(7)

Možnost vzájemného působení subjektů ve společnosti v rámci výzkumného cyklu zvyšuje kvalitu, význam, přijatelnost a udržitelnost výsledků inovací začleněním očekávání, potřeb, zájmů a hodnot společnosti. Otevřený přístup je klíčovým prvkem politik členských států pro odpovědný výzkum a inovace, jelikož dává výsledky výzkumu k dispozici všem a usnadňuje zapojení společnosti.

(8)

Širší přístup k výsledkům vědeckého výzkumu přinese prospěch také podnikům. Zejména malé a střední podniky zlepší svou schopnost inovace. Politiky týkající se přístupu k vědeckým informacím by proto měly rovněž usnadnit přístup k vědeckým informacím pro soukromé společnosti.

(9)

Svět vědy a výzkumu zásadně proměnil internet. Výzkumné komunity například experimentovaly s novými způsoby registrace, certifikace, šíření a uchovávání vědeckých publikací. Tomuto novému prostředí se musí přizpůsobit politiky výzkumu a financování. Členským státům by se mělo doporučit, aby přizpůsobily a rozvíjely své politiky otevřeného přístupu k vědeckým publikacím.

(10)

Otevřený přístup k údajům z vědeckého výzkumu posiluje kvalitu údajů, omezuje potřebu zdvojování výzkumu, urychluje vědecký pokrok a pomáhá v boji proti podvodům v oblasti vědy. Ve své závěrečné zprávě „Riding the wave: How Europe can gain from the rising tide of scientific data“ (Jak může Evropa těžit z rostoucího přílivu vědeckých údajů) (5) z října 2010 zdůraznila skupina odborníků na vysoké úrovni pro vědecké údaje zásadní význam sdílení a uchovávání spolehlivých údajů získaných vědeckým bádáním. Opatření politiky v oblasti přístupu k údajům jsou proto naléhavě potřebná a měla by se členským státům doporučit.

(11)

Uchovávání výsledků vědeckého výzkumu je ve veřejném zájmu. Tradičně za ně byly odpovědné knihovny, zejména národní knihovny uchovávající povinné výtisky. Objem vznikajících výsledků výzkumu ohromným tempem roste. Měly by se zavést mechanismy, infrastruktury a softwarová řešení, které by umožnily dlouhodobé uchovávání výsledků výzkumu v digitální podobě. Zásadní význam má udržitelné financování jejich uchovávání, neboť náklady na správu digitálního obsahu jsou stále poměrně vysoké. Vzhledem k důležitosti uchovávání výsledků výzkumu pro budoucí využití by se členským státům mělo doporučit zavedení či posílení politik v této oblasti.

(12)

Politiky, které mají členské státy vytvořit, by měly být vymezeny na vnitrostátní nebo nižší úrovni v závislosti na ústavním uspořádání a rozdělení odpovědnosti při definování výzkumné politiky.

(13)

Přístup k vědeckým informacím a jejich dlouhodobé uchovávání zlepší také robustní elektronické infrastruktury, o něž se vědecký informační systém opírá. Tím se může posílit kooperativní výzkum. Podle sdělení Komise „Infrastruktury IKT pro elektronickou vědu“ (6) se elektronické infrastruktury chápou jako „prostředí, ve kterém lze snadno sdílet výzkumné zdroje (hardware, software a obsah) a přistupovat k nim, kdykoli je to potřebné v zájmu lepšího a účinnějšího výzkumu.“ Měl by se proto doporučit další rozvoj takovýchto infrastruktur a jejich propojení na evropské úrovni.

(14)

Snaha o prosazení otevřeného přístupu probíhá na celém světě, o čemž svědčí „Revidovaná strategie podílu UNESCO na podpoře volného přístupu k vědeckým informacím a výzkumu“ (7) a „Usnesení OECD o přístupu k výsledkům výzkumu financovaného z veřejných zdrojů“ (8). Tohoto celosvětového úsilí by se měly účastnit i členské státy a jít příkladem vytvářením otevřeného prostředí kooperativního výzkumu založeného na vzájemnosti.

(15)

Vzhledem k přechodnému stavu ve vydavatelském odvětví je třeba, aby se zúčastněné strany spojily, tomuto transformačnímu procesu napomáhaly a hledaly udržitelná řešení pro postup publikování vědeckých textů.

(16)

Dne 12. prosince 2011 přijala Komise balíček obsahující sdělení o veřejně přístupných údajích, návrh směrnice, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (9), a nová pravidla Komise týkající se dokumentů, které má k dispozici. Balíček představil strategii Komise týkající se veřejně přístupných údajů v jednotném soudržném rámci, který zahrnuje opatření včetně tohoto doporučení.

(17)

Toto doporučení je doprovázeno sdělením, ve kterém Komise definuje svou politiku a vizi otevřeného přístupu k výsledkům výzkumu. Nastiňuje opatření, která provede Komise jakožto orgán poskytující finanční prostředky pro vědecký výzkum z rozpočtu Unie.

(18)

Společně s tímto doporučením a průvodním sdělením přijímá Komise sdělení „Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst“ stanovící hlavní priority pro dokončení Evropského výzkumného prostoru, mezi něž patří optimální pohyb vědeckých poznatků, přístup k nim a jejich předávání,

1.

vymezily jasné politiky pro šíření vědeckých publikací, které vznikly v rámci výzkumu financovaného z veřejných prostředků, a otevřený přístup k nim. Tyto politiky by měly stanovit:

zajistily, že v důsledku těchto politik:

2.

zajistily, aby instituce financující výzkum odpovědné za správu veřejných prostředků pro financování výzkumu a akademické instituce, které jsou příjemci financování z veřejných prostředků, prováděly příslušné politiky tím, že:

3.

vymezily jasné politiky pro šíření výzkumných údajů, které vznikly v rámci výzkumu financovaného z veřejných prostředků, a otevřený přístup k nim. Tyto politiky by měly stanovit:

zajistily, že v důsledku těchto politik:

4.

posílily uchovávání vědeckých informací tím, že:

5.

dále rozvíjely elektronické infrastruktury, o něž se opírá systém pro šíření vědeckých informací tím, že:

6.

zajistily synergie mezi vnitrostátními elektronickými infrastrukturami na evropské a globální úrovni tím, že:

7.

se účastnily mnohostranného dialogu zúčastněných stran na vnitrostátní, evropské a/nebo mezinárodní úrovni o tom, jak podporovat otevřený přístup k vědeckým informacím a jejich uchovávání. Účastníci by se měli zaměřit zejména na:

8.

do konce roku určily vnitrostátní referenční místo, jehož úkolem bude:

9.

informovaly Komisi 18 měsíců po zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie a poté vždy po dvou letech o opatřeních, která v návaznosti na jednotlivé body tohoto doporučení učinily, v souladu s formálními náležitostmi, které se určí a dohodnou. Na základě toho Komise přezkoumá pokrok, jehož bylo v celé EU dosaženo, a vyhodnotí, zda je třeba dalších opatření pro dosažení cílů stanovených v toto doporučení.