18.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 106/1

(1)

Nařízením (EU) č. 1043/2011 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) Komise uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz kyseliny šťavelové pocházející z Indie a Čínské lidové republiky (dále též „ČLR“). Prozatímní antidumpingová cla byla uložena v rozmezí od 14,6 % do 52,2 %.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který dne 13. prosince 2010 podala Evropská rada chemického průmyslu (CEFIC) jménem společnosti Oxaquim S.A. (dále jen „žadatel“), která představuje podstatnou část, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby kyseliny šťavelové v Unii.

(3)

Jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2007 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „poskytnutí prozatímních zjištění“), se některé zúčastněné strany k prozatímním zjištěním písemně vyjádřily. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení. Konkrétně jeden vyvážející výrobce z Indie požádal o slyšení v přítomnosti úředníka pro slyšení z Generálního ředitelství pro obchod, které mu bylo umožněno.

(5)

Komise nadále shromažďovala informace, jež považovala pro svá konečná zjištění za nezbytné.

(6)

Ve 150. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly čínské společnosti, které se dosud nepřihlásily, avšak domnívají se, že by jim měla být vyměřena individuální sazba cla, vyzvány, aby se přihlásily do deseti dnů od vyhlášení. Žádná čínská společnost tak neučinila.

(7)

Všem stranám byly následně sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, z nichž vychází záměr doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz kyseliny šťavelové pocházející z Indie a ČLR a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla (dále jen „poskytnutí konečných zjištění“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, v níž se mohly k těmto poskytnutým konečným zjištěním vyjádřit.

(8)

Ústní a písemné připomínky zúčastněných stran byly posouzeny a v odůvodněných případech k nim bylo přihlédnuto.

(9)

Jelikož ohledně stran dotčených řízením nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se platnost 3. až 8. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(10)

Dotčeným výrobkem je výrobek popsaný v 10. a 11. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tj. kyselina šťavelová ve formě dihydrátu (č. CUS 0028635-1 a č. CAS 6153-56-6) nebo v bezvodé formě (č. CUS 0021238-4 a č. CAS. 144-62-7), též jako vodný roztok, v současnosti kódu KN ex 2917 11 00, pocházející z Indie a z ČLR.

(11)

Existují dva typy kyseliny šťavelové: nerafinovaná kyselina šťavelová a rafinovaná kyselina šťavelová. Rafinovaná kyselina šťavelová, která se vyrábí v ČLR, avšak nikoli v Indii, se vyrábí procesem čištění nerafinované kyseliny šťavelové, při němž se odstraní železo, chloridy, stopy kovů a další nečistoty.

(12)

Kyselina šťavelová má široké použití, např. jako redukční a bělicí činidlo, při farmaceutické syntéze a při výrobě chemických látek.

(13)

Šetření ukázalo, že kyselina šťavelová vyráběná a prodávaná výrobním odvětvím Unie v Unii, kyselina šťavelová vyráběná a prodávaná na domácím trhu v Indii a v ČLR a kyselina šťavelová dovážená do Unie z Indie a z ČLR mají v zásadě stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná základní konečná použití.

(14)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se dotčeného výrobku nebo obdobného výrobku, potvrzuje se platnost 10. až 13. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(15)

Ve 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise konstatovala, že jeden indický vyvážející výrobce nemůže být považován za spolupracující stranu, a proto byly závěry týkající se této společnosti učiněny na základě dostupných údajů, jak stanoví článek 18 základního nařízení.

(16)

Po poskytnutí prozatímních zjištění této společnosti, Star Oxochem Pvt. Ltd, podala uvedená společnost další vysvětlení a upřesnění týkající se informací, které poskytla v předchozím průběhu šetření. Uvedená společnost rovněž požádala o slyšení před Komisí za přítomnosti úředníka pro slyšení z Generálního ředitelství pro obchod. Společnost uvedla, že jelikož poskytla odpovědi na dotazník a s ohledem na skutečnost, že útvary Komise provedly inspekci v prostorách společnosti, a také s ohledem na dodatečná vysvětlení a upřesnění, která byla nyní poskytnuta, by nebylo přiměřené, aby se k ní nadále přistupovalo jako k vyvážejícím výrobcům, kteří při šetření vůbec nespolupracovali.

(17)

S ohledem na výše uvedené, zejména na dodatečná vysvětlení a upřesnění, mají útvary Komise za to, že mohou částečně použít původní informace, konkrétně údaje týkající se vývozních cen, neboť tyto údaje byly shledány jako spolehlivé. Z výše uvedených úvah vyplývá, že prozatímní závěry zmíněné ve 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení zůstávají nadále platné pouze částečně, a v souladu s čl. 18 odst. 1 a 3 základního nařízení vycházejí závěry ohledně této společnosti částečně z dostupných údajů a částečně z jejích vývozních cen.

(18)

Pokud jde o metodu výpočtu běžné hodnoty pro Indii, nebyly vzneseny žádné připomínky. Potvrzuje se proto platnost zjištění uvedených v 15. až 18. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pokud jde o spolupracující společnost.

(19)

Pokud jde o Star Oxochem a s ohledem výše uvedená zjištění (16. a 17. bod odůvodnění), byla běžná hodnota stanovena na základě dostupných skutečností v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení. Běžná hodnota pro tuto společnost proto vycházela z váženého průměru reprezentativního objemu domácího prodeje uskutečněného druhou, spolupracující společností, Punjab Chemicals.

(20)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se způsob stanovení vývozní ceny uvedený v 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pokud jde o společnost Punjab Chemicals.

(21)

S ohledem na závěry uvedené v 16. a 17. bodě odůvodnění výše se vývozní cena pro Star Oxochem v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoví na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které mají zaplatit nezávislí zákazníci za dotčený výrobek při vývozu do Unie.

(22)

Jelikož ohledně srovnání běžné hodnoty a vývozních cen nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se platnost 20. a 21. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, pokud jde o spolupracujícího výrobce, společnost Punjab Chemicals.

(23)

Pokud jde o Star Oxochem, byly provedeny úpravy v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení, a to na základě ověřených úprav u Punjab Chemicals.

(24)

Pokud jde o spolupracujícího výrobce, nebyly k prozatímním zjištěním Komise vzneseny žádné připomínky. Dumpingové rozpětí stanovené ve 22. a 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzuje.

(25)

Pokud jde o Star Oxochem a vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF na hranice Unie před proclením činí 31,5 %.

(26)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce ze strany Indie (méně než 80 %) se předběžně mělo za to, že nejvhodnější metodou pro stanovení celostátního dumpingového rozpětí bude nejvyšší dumpingová transakce spolupracující strany. Tato transakce není výjimečná ani z hlediska množství ani z hlediska ceny, a je proto považována za reprezentativní vzorek, který vede k přiměřenému a odpovídajícímu výsledku v poměru k dumpingovému rozpětí stanovenému pro spolupracujícího výrobce.

(27)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se potvrzuje platnost zjištění uvedených ve 24. a 25. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(28)

Na tomto základě konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF na hranice Unie před proclením pro Indii činí:

(29)

Jak je uvedeno v prozatímním nařízení, jedna skupina čínských společností požádala o zacházení jako v tržním hospodářství, nebo případně, pokud by to nebylo možné, o individuální zacházení, zatímco další skupina čínských společností požádala pouze o individuální zacházení. Jak je uvedeno ve 26. až 32. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, požadavek na zacházení jako v tržním hospodářství byl odmítnut, avšak oběma skupinám společností bylo prozatímně přiznáno individuální zacházení.

(30)

Ohledně těchto prozatímních zjištění nebyly vzneseny žádné připomínky, a platnost 26. až 32. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(31)

K prozatímnímu výběru srovnatelné země nebyly obdrženy žádné připomínky. Potvrzuje se proto platnost 33. a 34. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(32)

V prozatímním nařízení bylo vysvětleno, že Komise stanovila odděleně běžné hodnoty pro rafinovanou a nerafinovanou kyselinu šťavelovou. Zatímco běžná hodnota pro nerafinovanou kyselinu šťavelovou byla stanovena na základě běžné hodnoty stanovené pro Indii, běžná hodnota pro rafinovanou kyselinu šťavelovou, která se v Indii nevyrábí, byla určena na základě výrobních nákladů na indickou nerafinovanou kyselinu šťavelovou navýšených o 12 % za účelem zohlednění dodatečných výrobních nákladů a také prodejních, správních a režijních nákladů a zisku.

(33)

Oba spolupracující výrobci z Číny zpochybnili zmíněné 12 % navýšení o dodatečné výrobní náklady tvrzením, že Komise tyto dodatečné náklady nikdy neověřila, nýbrž se zdá, že se jedná pouze o hrubý odhad na základě metody, která jim nebyla sdělena spolu s ostatními prozatímními zjištěními. Jeden z vyvážejících výrobců uvedl, že odhaduje dodatečné výrobní náklady pouze na 5 %, ačkoli tohoto tvrzení nepodložil žádnými fakty.

(34)

Je třeba uvést, že zmíněné navýšení bylo stanoveno na základě informací, které poskytli sami spolupracující čínští vyvážející výrobci. Za prvé je třeba poznamenat, že stejná společnost, která nyní tvrdí, že dodatečné výrobní náklady činí pouze přibližně 5 %, původně ve své žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství / individuální zacházení výslovně uváděla dodatečné náklady 10–15 %. Za druhé, během inspekcí v prostorách zmíněných společností oba spolupracující výrobci potvrdili, že se dodatečné náklady na výrobu rafinované kyseliny šťavelové ve srovnání s nerafinovanou kyselinou šťavelovou pohybují v rozmezí 10–12 %. Za třetí, pro tuto úroveň 10–12 % dodatečných výrobních nákladů hovoří i výpočty výrobního odvětví Unie. S ohledem na informace poskytnuté spolupracujícími výrobci bylo navýšení o 12 % považováno za odpovídající.

(35)

Proto jelikož nebyly uvedeny žádné podložené informace nebo podpůrné důkazy odůvodňující nižší navýšení, potvrzuje se platnost zjištění uvedených v 35. až 37. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(36)

Oběma vyvážejícím výrobcům z ČLR bylo přiznáno individuální zacházení, proto jejich vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení vycházejí z cen, které zaplatili nebo mají zaplatit první nezávislí odběratelé v Unii.

(37)

Jelikož ohledně vývozní ceny nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se platnost 38. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(38)

Jeden ze spolupracujících výrobců namítl, že prodejní, režijní a správní náklady jeho obchodníka ve spojení ani jeho provize by neměly být odečteny od vývozní ceny v rámci úpravy podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení. Dotyčný výrobce uvedl, že přímé prodejní náklady jeho obchodníka ve spojení již byly od vývozní ceny odečteny při výpočtu ceny ze závodu za účelem srovnání s běžnou hodnotou na témže základě.

(39)

Uvedený výrobce tvrdil, že jeho obchodník ve spojení je dceřiná společnost, jíž je jediným vlastníkem, a že si s ohledem na strategii dělení zisku z vývozu v rámci celé skupiny neúčtuje žádnou provizi. Kromě toho podle uvedené společnosti zbývající prodejní, režijní a správní výdaje představují souhrnné náklady na provoz společnosti, a nejsou přímo spojeny s prodejem, a proto by neměly být odečteny od vývozní ceny.

(40)

Podle ustanovení čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení se provizemi rozumí rovněž obchodní přirážky obchodníka, pokud tento obchodník plní funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize. Je tedy nepodstatné, zda byla provize skutečně zaplacena, či nikoliv. Podstatné je, zda obchodník prodal zboží s přirážkou a zda plnil funkce obdobné funkcím obchodního zástupce.

(41)

Ze skutečností zjištěných před inspekcí a během inspekce v uvedené obchodní společnosti vyplývá, že tato společnost během období šetření prodávala kyselinu šťavelovou vyráběnou dotyčným výrobcem ve spojení odběrateli v EU. Uvedený výrobce zároveň stejnému odběrateli v EU dodával také přímo. Obchodník ve spojení proto dělal stejnou práci jako výrobce, s jiným personálem v jiném sídle a v jiném městě, a vznikly mu tak vlastní náklady, které se odrážejí ve vývozní ceně.

(42)

Ze zjištěných skutečností je rovněž zřejmé, že uvedená obchodní společnost nakupovala vyvážené zboží od vyvážejícího výrobce ve spojení a vlastním jménem je dále prodávala s přirážkou, za cenu, kterou sama dojednala s konečným nezávislým odběratelem.

(43)

Byly rovněž zjišťovány skutečnosti ohledně uvedené obchodní společnosti, co se týče jejího plnění funkcí obchodního zástupce. Z těchto skutečností je především zřejmé, že výrobce prodával významné objemy dotčeného výrobku přímo do EU a že do EU vyvážel rovněž přes svoji obchodní společnost ve spojení. Pouze přibližně třetina prodeje do EU se uskutečnila prostřednictvím této společnosti ve spojení. Zmíněný obchodník rovněž prodával kyselinu šťavelovou od dalších výrobců, s nimiž nebyl ve spojení. Ze zjištěných skutečností vyplývá, že více než polovina nákupů kyseliny šťavelové uvedeného obchodníka byla od dodavatelů, s nimiž nebyl ve spojení, a od jeho výrobce ve spojení byla méně než polovina jeho nákupů.

(44)

Uvedený obchodník tak nemohl být navzdory svému vztahu s vyvážejícím výrobcem považován za interní prodejní oddělení vyvážejícího výrobce.

(45)

Z předložených a ověřených údajů rovněž jasně vyplývá, že obchodník platí za zboží od vyvážejícího výrobce ve spojení až poté, co dostane sám zaplaceno od odběratele v EU. Finanční riziko tudíž zůstává na výrobci, a nikoli na obchodníkovi.

(46)

Proto se mělo za to, že uvedený obchodník plní funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize. Tvrzení, že by neměly být provedeny úpravy o provize podle čl. 2 odst. 10 písm. i), se proto odmítá.

(47)

Rovněž tvrzení, že by neměly být zohledněny prodejní, režijní a správní náklady, jelikož nezahrnují přímé výdaje na prodej, nelze přijmout. Tyto režijní náklady mají dopad na strukturu nákladů společnosti, a ovlivňují proto vývozní cenu. Část těchto nákladů byla proto odečtena od vývozní ceny, aby bylo možné provést spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, ze závodu. Toto tvrzení se odmítá.

(48)

Provize byla stanovena na základě ziskového rozpětí dovozce v EU, který není s danou společností ve spojení, nikoliv na základě skutečné přirážky obchodníka, která byla podstatně vyšší. Tato metoda byla považována za vhodnější, neboť skutečná přirážka by vycházela z interních cen za převod, které neodrážejí skutečné podmínky na trhu.

(49)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, potvrzuje se platnost 39. až 44. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(50)

Jedna skupina vyvážejících výrobců tvrdila, že by individuální dumpingová rozpětí měla být stanovena odděleně pro nerafinovanou a rafinovanou kyselinu šťavelovou. Tito výrobci tvrdili, že ačkoli byla dumpingová rozpětí stanovena na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou zvlášť pro jednotlivé druhy dotčeného výrobku, bylo stanovenou jedno společné dumpingové rozpětí pro oba druhy kyseliny šťavelové. Tvrdili dále, že by bylo vhodnější stanovit dumpingové rozpětí pro každý druh kyseliny šťavelové zvlášť, neboť skupinu tvoří dvě výrobní společnosti, z nichž jedna vyrábí rafinovanou kyselinu šťavelovou, zatímco druhá vyrábí nerafinovanou kyselinu šťavelovou.

(51)

Nerafinovanou kyselinu šťavelovou lze nahradit rafinovanou kyselinou šťavelovou. Oba druhy kyseliny šťavelové spadají pod stejný kód KN a není snadné je od sebe rozlišit. Čistota kyseliny šťavelové je stejná, rozdíl je v hladinách dalších produktů ve zbylém „odpadním“ produktu. Jelikož oba druhy vyhovují definici dotčeného výrobku, bylo v souladu s obvyklou praxí stanoveno jedno dumpingové rozpětí. Vzhledem ke značnému cenovému rozdílu mezi oběma druhy a jejich obtížnému rozlišení by různá dumpingová rozpětí pro rafinovanou a nerafinovanou kyselinu šťavelovou vedla ke zvýšenému riziku obcházení. Požadavek různých dumpingových rozpětí pro rafinovanou a nerafinovanou kyselinu šťavelovou se zamítá a potvrzují se dumpingová rozpětí stanovená ve 45. a 46. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(52)

Konečně, stejná skupina vyvážejících výrobců zpochybnila stanovení různých dumpingových rozpětí pro každou z těchto dvou skupin vyvážejících výrobců z ČLR a z důvodů těchto různých dumpingových rozpětí pro každou ze skupin vývozců požádala o objasnění metody výpočtu a metody klasifikace rafinované a nerafinované kyseliny šťavelové.

(53)

U obou skupin vyvážejících výrobců z ČLR byla použita stejná metoda a vážená průměrná vývozní cena dotčeného výrobku zahrnuje rafinovanou i nerafinovanou kyselinu šťavelovou. Vysvětlení, pokud jde o různá dumpingová rozpětí, proto jednoduše spočívá v relativním zastoupení vývozu obou příslušných druhů, s ohledem na to, že rafinovaná kyselina šťavelová se obvykle prodává za vyšší cenu než nerafinovaná.

(54)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením činí:

(55)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se dumpingových rozpětí, potvrzuje se platnost 47. a 48. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(56)

Na základě toho se celostátní úroveň dumpingu s konečnou platností stanovuje na 52,2 % z ceny CIF na hranice Unie před proclením a potvrzuje se platnost 49. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(57)

Jeden vyvážející výrobce uvedl, že údaje v 50. a 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se dvou výrobců v Unii tvořících výrobní odvětví Unie (žadatel a druhý, nespolupracující výrobce) nepopisují přesně situaci, pokud jde o makroekonomické ukazatele. Rovněž bylo uváděno, že by se nemělo přihlížet k údajům týkajícím se nespolupracujícího výrobce ani k údajům od třetího výrobce v Unii, který přestal kyselinu šťavelovou vyrábět, a že by tyto údaje neměly být zahrnuty do některých makroekonomických ukazatelů (viz 72., 74. a 78. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Za prvé, potvrzuje se, že v rozporu s tím, co bylo uvedeno v 50. a 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byli v Unii v posuzovaném období ve skutečnosti tři výrobci dotčeného výrobku, kteří tvořili výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení a kteří představují 100 % výroby v Unii. Za druhé, tvrzení, že by se nemělo přihlížet k údajům týkajícím se nespolupracujícího výrobce a třetího výrobce v Unii, který ukončil provoz v roce 2008, se odmítá, neboť je správný postup brát pro účely analýzy újmy v úvahu všechny známé údaje týkající se posuzovaného období s cílem získat co nejpřesnější představu o hospodářské situaci výrobního odvětví v Unii podle čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(58)

Tentýž vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že důvody, pro které zmíněný třetí výrobce ukončil výrobu obdobného výrobku, nebyly v průběhu šetření řádně prozkoumány. Tato věc ale byla během šetření zkoumána a uvedená společnost pouze uvedla, že ukončila výrobu obdobného výrobku z „interních důvodů“, aniž by poskytla jakékoli další vysvětlení. Navíc jeden vyvážející výrobce se s tímto vysvětlením ztotožnil a tvrdil, že důvodem rozhodnutí zastavit výrobu nebyly údajné dumpingové praktiky čínských vyvážejících výrobců, což bylo v rozporu s informacemi, které poskytl žadatel ve verzi, jež nebyla důvěrná, kde uvedl, že „společnost [název] ukončila výrobu jednou pro vždy a zavřela svůj výrobní závod kvůli agresivnímu dumpingu z Číny a Indie“. Uvedený vyvážející výrobce však neposkytl žádné odlišné informace týkající se uvedených údajů o výrobě zmíněného třetího výrobce v Unii. Tato záležitost proto nezpochybňuje skutečnost, že údaje týkající se zmíněného třetího výrobce v EU lze v současném šetření použít.

(59)

Jiný vyvážející výrobce tvrdil, že minimální limit, pokud jde o reprezentativnost při zahájení šetření, nebyl řádně sdělen a ve skutečnosti nebyl splněn. Jak se uvádí ve 2. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, žadatel představoval více než 25 % celkové výroby kyseliny šťavelové v Unii a žádný výrobce se před zahájením šetření neozval a nevyjádřil nesouhlas. Ve verzi spisu, která není důvěrná, byla zpřístupněna informační poznámka shrnující výsledky šetření reprezentativnosti při zahájení. Analýza újmy provedená podle čl. 4 odst. 1 základního nařízení kromě toho zahrnovala podstatnou část výrobního odvětví Unie.

(60)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se definice výroby v Unii a výrobního odvětví Unie, potvrzuje se platnost 50. a 51. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, s výhradou upřesnění v 57. bodě odůvodnění výše.

(61)

Jeden vyvážející výrobce uvedl, že při určování některých ukazatelů újmy by se nemělo přihlížet k vlastní spotřebě kyseliny šťavelové a že by měl být v každém případě u všech ukazatelů újmy uplatněn stejný konzistentní přístup. To, jakým způsobem byl uplatněn rozdíl mezi vlastní spotřebou a prodejem na volném trhu, však bylo vysvětleno v 52., 53. a 55. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a v souladu se základním nařízením se analýza soustředila především na volný trh, přestože při stanovení některých ukazatelů újmy se přihlíželo k prodeji na volném trhu i k vlastní spotřebě, jak je uvedeno v 55. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Některé ukazatele újmy lze skutečně zkoumat pouze s ohledem na prodej obdobného výrobku na volném trhu, jelikož vzhledem k samotné podstatě závislého prodeje může tyto ukazatele zkreslovat vztah mezi prodejcem a kupujícím. Toto tvrzení se proto nepřijímá.

(62)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se určení příslušného trhu Unie, potvrzuje se platnost 52. až 55. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(63)

Jelikož ohledně spotřeby v Unii nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se platnost 56. až 58. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(64)

Jelikož ohledně souhrnného posouzení účinků dotčeného dovozu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se platnost 59. až 62. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(65)

Jelikož ohledně objemu dumpingového dovozu z dotčených zemí a jeho podílu na trhu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se platnost 63. a 64. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(66)

Jak je uvedeno ve 144. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, při výpočtu rozpětí újmy byly průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR a Indii náležitě upraveny s ohledem na dovozní náklady a clo. Jeden vyvážející výrobce však namítl, že Komise při výpočtu rozpětí újmy plně nezohlednila úpravu o 6,5 %, která odpovídají obvyklému clu. Tato námitka byla shledána jako oprávněná, a výpočty rozpětí újmy byly v případě tohoto výrobce, jakož i v případě ostatních spolupracujících vyvážejících výrobců, náležitě opraveny. To však nemělo žádný dopad na navrhovaná konečná opatření uvedená níže v 87. bodě odůvodnění.

(67)

Jelikož ohledně ceny dumpingového dovozu a cenového podbízení nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se platnost 65. až 68. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(68)

Jak je uvedeno v 57. bodě odůvodnění výše, jeden vyvážející výrobce namítl, že údaje týkající se třetího výrobce v Unii, který ukončil výrobu kyseliny šťavelové v roce 2008, neměly být zahrnuty do některých makroekonomických ukazatelů (viz 72., 74. a 78 bod odůvodnění prozatímního nařízení). Ve skutečnosti však výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení tvoří tři výrobci obdobného výrobku, kteří představují 100 % výroby v Unii v celém posuzovaném období, přestože jeden výrobce výrobu kyseliny šťavelové ukončil před začátkem období šetření. Tvrzení, že by se k údajům třetího výrobce v Unii, který ukončil provoz v roce 2008, nemělo přihlížet, se nepřijímá, neboť je správný postup brát pro účely určení hospodářské situace výrobního odvětví Unie v úvahu všechny číselné údaje o výrobě, které se týkají posuzovaného období.

(69)

Tentýž vyvážející výrobce tvrdil, že bez ohledu na domnělou chybu zmíněnou v 66. bodě odůvodnění výše číselné údaje týkající se počtu zaměstnanců, celkových ročních mezd a průměrných pracovních nákladů na zaměstnance, které jsou uvedeny v tabulce 6 prozatímního nařízení, nesouhlasí. Tento vyvážející výrobce však neuváděl správný údaj, neboť uváděl, že se průměrné mzdy zvýšily o 21 %, zatímco správné číslo je 19 %.

(70)

S ohledem na hospodářskou krizi 95. až 97. bod odůvodnění prozatímního nařízení jasně ukazují, že podíl dovozu z dotčených zemí na trhu navzdory poklesu spotřeby dále rostl a že měl tento dovoz negativní dopad na různé ukazatele újmy, například objem prodeje, zaměstnanost, výrobní kapacitu a podíl na trhu.

(71)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se 69. až 94. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzuje se platnost těchto bodů odůvodnění.

(72)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že v rozporu s tím, co se uvádí v prozatímních zjištěních, výrobní odvětví v Unii neutrpělo závažnou újmu. Bylo uváděno, že negativní vývoj, pokud jde o výrobní odvětví Unie, způsobily účinky hospodářské krize v roce 2008 a chybné zohlednění údajů týkajících se zmíněného třetího výrobce v Unii, který ukončil výrobu v roce 2008, které přispěly ke zkreslenému pohledu na situaci ohledně újmy. Jak je však uvedeno výše, zohlednění třetího výrobce bylo považováno za správné a podíl dotčených zemí na trhu se i přes krizi nadále zvyšoval.

(73)

Potvrzuje se proto platnost 94. až 98. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, tedy závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(74)

Jeden vyvážející výrobce uvedl, že zohlednění údajů týkajících se třetího výrobce v Unii, který ukončil výrobu kyseliny šťavelové v roce 2008, zkresluje prozatímní závěry, pokud jde o analýzu příčinných souvislostí, která by měla vycházet pouze z údajů týkajících se současných výrobců. Podobně jako v případě analýzy újmy výše bylo zjištěno, že závěry ohledně obdobného výrobku by naopak byly zkresleny, pokud by tento třetí výrobce zohledněn nebyl. Jak je však uvedeno v 57. bodě odůvodnění výše, relevantní údaje týkající se této společnosti by měly být zohledněny také při analýze situace výrobního odvětví Unie, a toto tvrzení se proto nepřijímá.

(75)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že jelikož ve stejné době, kdy došlo k nárůstu objemu dumpingového dovozu, se zvýšila ziskovost výrobního odvětví Unie, nemohl být dumpingový dovoz hlavní příčinou újmy. Toto mírné zvýšení ziskovosti však nezpochybňuje závěr, že celková ziskovost byla nadále velmi nízká a nedosahovala obvyklé míry, která činí 8 %. Kromě toho, navzdory skutečnosti, že se spotřeba v roce 2008 a pak znovu během období šetření podstatně zvýšila, snížil se během posuzovaného období podíl výrobního odvětví Unie na trhu o 9 % oproti čínskému dovozu.

(76)

Další vyvážející výrobce namítal, že na základě dostupných informací výrobní odvětví Unie v období šetření dosahovalo zisku, který se velmi blížil cílové úrovni 8 %. Jelikož informace ohledně zisku se týkají pouze jednoho výrobce v Unii, přesná úroveň zisku nemůže být zveřejněna. Jak se však uvádí v 88. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, žadatel dosáhl v období šetření mírného zisku poté, co měl v roce 2009 ztrátu. Argumenty, na jejichž základě zmíněný vyvážející výrobce došel k závěru, že se měl zisk v období šetření blížit cílové úrovni, ve skutečnosti nebyly správné, neboť nezohledňovaly příslušné finanční údaje žadatele a příslušné údaje o jeho výrobě, které jsou důvěrné, a proto nemohly být poskytnuty. Úroveň zisku žadatele byla důkladně ověřena, mimo jiné prostřednictvím inspekce na místě, a tvrzení, že se měl zisk dosahovaný v období šetření blížit cílové úrovni, byla proto shledána jako nesprávná.

(77)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se příčinných souvislostí, potvrzuje se platnost 99. až 122. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(78)

Dva dovozci namítali, že by opatření mohla vést k nedostatku kyseliny šťavelové v EU. Výrobní odvětví Unie údajně nemůže pokrýt poptávku po kyselině šťavelové v EU.

(79)

Šetření ukázalo, že během období šetření měl žadatel volné kapacity. Kromě toho žadatel uvedl, že v současnosti zvyšuje výrobu, ačkoli vzhledem k tomu, že se dotčený výrobek vyrábí prostřednictvím chemických reakcí, vyžaduje zvýšení využití kapacity určitý čas. Z údajů o spotřebě v EU a celkové kapacitě v EU lze však usuzovat, že žadatel je schopen zcela pokrýt poptávku po nerafinované kyselině šťavelové v Unii, jakmile se jeho výroba bude blížit plné kapacitě. Pokud jde o rafinovanou kyselinu šťavelovou, je třeba připomenout, že většina rafinované kyseliny šťavelové se používá při výrobě výrobků, které jsou následně vyvezeny, uživatelé by tak mohli působit v rámci aktivního zušlechťovacího styku. Kromě toho je hlavní čínský vývozce rafinované kyseliny šťavelové vývozcem s nejnižší navrhovanou sazbou cla (14,6 %).

(80)

Žadatel dále namítal, že na celosvětovém trhu s kyselinou šťavelovou dominují čínští výrobci, kteří udávají úroveň cen tohoto produktu. V současné době se čínští výrobci více soustředí na domácí trh a nelze vyloučit, že by v případě neexistence opatření a pravděpodobného zániku jediného zbývajícího výrobce nerafinované kyseliny šťavelové v EU uživatelé v EU čelili problémům se zabezpečením dodávek, potenciálně též chronickému nedostatku a oligopolním cenám.

(81)

Další dovozce, který je zároveň uživatelem a který působí v jiném navazujícím segmentu trhu než ten předchozí, tvrdil, že existence prozatímních opatření měla negativní dopad na ziskovost jeho vlastních výrobků, pro něž je kyselina šťavelová hlavní surovinou, neuvedl však žádné další podrobnosti. Uvedená společnost byla vyzvána, aby se zúčastnila slyšení, při němž by tyto obtíže upřesnila a podložila fakty, nicméně na tuto výzvu nereagovala. Proto tato tvrzení nebylo možné ověřit.

(82)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se zájmu Unie, potvrzuje se platnost 123. až 139. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(83)

Jak se uvádí v 66. bodě odůvodnění výše, jeden vyvážející výrobce namítl, že Komise při výpočtu rozpětí újmy nezohlednila úpravu o 6,5 %, která odpovídají obvyklému clu. Tato námitka byla shledána jako zčásti oprávněná, neboť v případě některých proclených dodávek vyvezených odběrateli v EU bylo clo podhodnoceno. Rozpětí újmy proto byla odpovídajícím způsobem opravena, aniž by to však mělo podstatný dopad na navrhovaná konečná opatření (viz 87. bod odůvodnění níže).

(84)

Vzhledem k závěrům ohledně společnosti Star Oxochem bylo rozpětí újmy stanoveno rovněž pro tohoto vyvážejícího výrobce, a sice na základě stejné metody výpočtu, která je uvedena ve 142. až 144. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(85)

Jelikož ohledně úrovně pro odstranění újmy nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se platnost 145. až 148. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(86)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo ve výši zjištěných dumpingových rozpětí, neboť u všech dotčených vyvážejících výrobců bylo zjištěno, že rozpětí újmy jsou vyšší než dumpingová rozpětí.

(87)

Na základě výše uvedeného jsou určená dumpingová rozpětí a rozpětí újmy následující:

(88)

Individuální sazby antidumpingových cel přidělené jednotlivým společnostem uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla, které se vztahuje na „všechny ostatní společnosti“) se proto vztahují výlučně na dovoz výrobků pocházejících z Indie a ČLR a vyráběných příslušnými společnostmi, tedy uvedenými konkrétními právními subjekty. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou konkrétně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě vztahující se na „všechny ostatní společnosti“.

(89)

Každou žádost o použití těchto individuálních sazeb antidumpingového cla (například po změně názvu subjektu nebo po zřízení nových výrobních nebo obchodních subjektů) je třeba předložit Komisi (3) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech příslušné společnosti v souvislosti s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, jež jsou spojeny například s takovou změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. Nařízení bude v případě potřeby odpovídajícím způsobem změněno prostřednictvím aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(90)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě byl pojat záměr doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz kyseliny šťavelové pocházející z Číny a Indie. Po poskytnutí konečných zjištění jim byla rovněž poskytnuta lhůta pro vyjádření.

(91)

Připomínky zúčastněných stran byly náležitě zváženy. Žádná z připomínek nebyla takového charakteru, aby změnila zjištění šetření.

(92)

V zájmu zajištění řádného vymáhání antidumpingového cla by se sazba zbytkového cla neměla vztahovat pouze na nespolupracující vývozce, ale rovněž na společnosti, jež v období šetření neuskutečnily žádný vývoz. Pokud však posledně jmenované společnosti splní požadavky stanovené v čl. 11 odst. 4 druhém pododstavci základního nařízení, mohou podle uvedeného článku předložit žádost o přezkum, aby byla jejich situace posouzena individuálně.

(93)

Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a vzhledem k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie se považuje za nezbytné vybrat s konečnou platností částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu uložených konečných cel. Pokud jsou konečná cla nižší než cla prozatímní, je třeba uvolnit částky, které byly prozatímně zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingových cel.

(94)

Jeden vyvážející výrobce v Indii a dva vyvážející výrobci v Čínské lidové republice nabídli cenové závazky podle čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(95)

Protože v posledních letech docházelo ke značnému kolísání cen dotčeného výrobku, není tento výrobek vhodný pro pevný cenový závazek. Za účelem odstranění této překážky nabídl indický vyvážející výrobce doložku o indexaci cen, nestanovil však příslušnou minimální cenu. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že mezi kolísáním cen dotčeného výrobku a cenami hlavní suroviny nebyla zjištěna přímá souvislost, a indexace se proto nepovažuje za vhodné řešení. Kromě toho úroveň spolupráce této společnosti během celého šetření a přesnost jí poskytnutých údajů nebyly ideální. Komise si proto nemohla být jista, že by bylo možné dodržování závazku této společnosti účinně sledovat.

(96)

Navíc pokud jde o vyvážející výrobce v ČLR, šetření zjistilo, že existují různé druhy dotčeného výrobku, které nelze snadno rozlišit a jejichž cena se výrazně liší. Jedna minimální cena pro všechny druhy výrobku, kterou navrhoval jeden z čínských vyvážejících výrobců, by proto nevedla k odstranění škodlivého účinku dumpingu. Oba dotčení vyvážející výrobci z ČLR navíc vyrábějí různé druhy dalších chemických výrobků a mohou tyto výrobky prodávat společným zákazníkům v Evropské unii prostřednictvím svých společností ve spojení. To by vedlo k vážnému riziku křížové kompenzace a učinilo by to účinné sledování dodržování závazku krajně obtížným. Ani různé minimální ceny, které navrhl druhý čínský vyvážející výrobce, by neumožňovaly sledování dodržování závazku, vzhledem ke složitosti rozlišování jednotlivých druhů výrobku. Na základě výše uvedeného se dospělo k závěru, že nabídnuté závazky nelze přijmout,

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate H, Office: N105 04/092

1049 Bruxelles/Brussel,

BELGIQUE/BELGIË

18.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 106/11

(1)

Ustanovení čl. 67 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví, že producenti mohou mít k dispozici jednu nebo dvě individuální kvóty, jednu pro dodávky a druhou pro přímý prodej, a převody množství z jedné kvóty na druhou může provádět pouze příslušný orgán členského státu na základě řádně odůvodněné žádosti producenta.

(2)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 471/2011 ze dne 16. května 2011 o rozdělení vnitrostátních kvót pro mléko stanovených na období 2010/11 v příloze IX nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (2) na „dodávky“ a „přímý prodej“ stanoví rozdělení na „dodávky“ a „přímý prodej“ na období od 1. dubna 2010 do 31. března 2011 pro všechny členské státy.

(3)

V souladu s čl. 25 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 595/2004 ze dne 30. března 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1788/2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (3), členské státy oznámily množství, která byla s konečnou platností na žádost producentů převedena mezi jednotlivými kvótami určenými na dodávky a přímý prodej.

(4)

Celkové vnitrostátní kvóty všech členských států stanovené v příloze IX bodě 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 ve znění nařízení Rady (ES) č. 72/2009 (4) byly zvýšeny o 1 % s účinností od 1. dubna 2011 s výjimkou Itálie, jejíž kvóty již byly zvýšeny o 5 % s účinností od 1. dubna 2009. Členské státy s výjimkou Itálie oznámily Komisi rozdělení dodatečných kvót na „dodávky“ a „přímý prodej“.

(5)

Je proto třeba určit rozdělení vnitrostátních kvót stanovených v příloze IX nařízení (ES) č. 1234/2007, které se použijí na období od 1. dubna 2011 do 31. března 2012, na „dodávky“ a „přímý prodej“.

(6)

Vzhledem k tomu, že rozdělení na „přímý prodej“ a „dodávky“ slouží jako referenční základna pro kontroly podle článků 19 až 21 nařízení (ES) č. 595/2004 a pro sestavení ročního dotazníku stanoveného v příloze I uvedeného nařízení, je třeba stanovit datum uplynutí použitelnosti tohoto nařízení po uplynutí posledního možného data těchto kontrol.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

18.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 106/13

(1)

V článku 2 nařízení Komise (EU) č. 1291/2009 ze dne 18. prosince 2009 o výběru vykazujících podniků pro stanovení příjmu zemědělských podniků (2) jsou stanoveny prahy ekonomické velikosti zemědělských podniků pro účetní období 2010 a pro další účetní období.

(2)

Vzhledem k probíhajícím strukturálním změnám a lepšímu porozumění zemědělské struktury na Slovensku je nutné provést úpravy ve slovenském plánu výběru, aby oblast zjišťování pokrývala nejdůležitější část zemědělské činnosti. Pro dosažení tohoto cíle by se měl práh ekonomické velikosti zemědělských podniků v případě Slovenska zvýšit z 15 000 EUR na 25 000 EUR.

(3)

V příloze nařízení (EU) č. 1291/2009 byl v případě Slovenska celkový počet vykazujících podniků stanoven na 523. Za účelem zajištění lepší reprezentativnosti slovenského vzorku by měl být počet vykazujících podniků v případě Slovenska navýšen o 39 na konečných 562 vykazujících podniků.

(4)

Nařízení (EU) č. 1291/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru Společenství pro zemědělskou účetní datovou síť,

1)

V článku 2 se odrážka týkající se Slovenska nahrazuje tímto:

„—   Slovensko: 25 000 EUR“.

2)

Příloha se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

18.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 106/14

(1)

Komise obdržela doporučení Evropské agentury pro železnice ERA/REC/06-2011/INT ze dne 12. května 2011.

(2)

Každá technická specifikace pro interoperabilitu („TSI“) by měla stanovit strategii provádění této TSI a etapy, které je třeba dokončit během postupného přechodu od současného stavu sítě ke stavu, kdy síť vyhovuje TSI. Strategie používání telematických aplikací v nákladní dopravě („TAF“) TSI by se neměla opírat pouze o to, že subsystémy splňují TSI, ale měla by být založena rovněž na koordinovaném zavádění.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 62/2006 ze dne 23. prosince 2005 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému pro telematické aplikace v nákladní dopravě transevropského konvenčního železničního systému (2) by v relevantních případech mělo být sladěno s kapitolou 7 nařízení Komise (EU) č. 454/2011 ze dne 5. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému (3).

(4)

Zastupitelské orgány evropského železničního odvětví zaslaly v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 62/2006 Evropské komisi strategický evropský plán zavádění („SEDP“) týkající se provádění telematických aplikací v nákladní dopravě. Tato činnost by měla být zohledněna změnou přílohy A k příloze. Příloha A odkazuje na podrobné specifikace, které jsou základem vývoje systému TAF. Tyto dokumenty musejí projít procesem řízení změn. Prostřednictvím tohoto procesu by měla Evropská agentura pro železnice tyto dokumenty aktualizovat, aby bylo jasné, jaká je základní vývojová úroveň pro zavedení.

(5)

Jednotlivé časové plány SEDP předložené v roce 2007 jsou zastaralé. Železniční podniky, provozovatelé infrastruktury a držitelé vozů by proto měli Komisi prostřednictvím řídícího výboru předložit své podrobné časové plány určující přechodné kroky, výsledky a data týkající se uplatňování jednotlivých funkcí TAF TSI. Jakákoli odchylka od časových plánů SEDP by měla být patřičným způsobem zdůvodněna a měla by být podniknuta zmírňující opatření, aby se omezila další zpoždění. Tato činnost by měla vycházet z předpokladu, že žádosti o změnu zpracovávané v souladu s bodem 7.2.2 přílohy budou potvrzeny.

(6)

Všechny dotčené subjekty musí být informovány o svých povinnostech stanovených tímto nařízením, zejména drobní provozovatelé nákladní dopravy, kteří nejsou členy subjektů zastupujících evropské železniční odvětví.

(7)

Nařízení (ES) č. 62/2006 by tedy mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného dle čl. 29 odst. 1 směrnice 2008/57/ES,

1)

Body 7.1, 7.2 a 7.3 se nahrazují zněním uvedeným v příloze I tohoto nařízení.

2)

Příloha A se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

3)

V bodě 2.3.1 se v odstavci začínajícím slovy „ve směrnicích 2001/14/ES a 2001/16/ES…“ zrušuje znění „(viz též příloha A index 6)“.

4)

V bodech 4.2, 4.2.3.1, 4.2.4.1 a 4.2.8.1 se odkaz na „index 1“ nahrazuje odkazem na „dodatek F“.

5)

V bodě 4.2.1.1 se věta

„Tyto údaje, včetně doplněných, jsou uvedeny v tabulce v příloze A indexu 3 (popis údajů viz příloha A index 3); v řádku „Údaje na nákladním listu“ je udáno, zda jsou povinné, nebo volitelné a zda je dodává odesílatel, nebo HŽP.“

nahrazuje větou

„Tyto údaje, včetně doplněných, jsou uvedeny v tabulce v příloze A – příloze 1 dodatku B (popis údajů viz příloha A – dodatky A, B, F a příloha 1 dodatku B); v řádku „Údaje na nákladním listu“ je udáno, zda jsou povinné, nebo volitelné a zda je dodává odesílatel, nebo HŽP.“

6)

V bodě 4.2.1.2 se věty

„Údaje na vozových příkazech podle jednotlivých úloh ŽP jsou podrobně uvedeny v příloze A indexu 3, s vyznačením, zda se jedná o údaje povinné, nebo nepovinné. Podrobné formáty těchto zpráv jsou stanoveny v příloze A indexu 1.“

nahrazují větami

„Údaje na vozových příkazech podle jednotlivých úloh ŽP jsou podrobně uvedeny v příloze A – dodatcích A a B a v příloze 1 dodatku B, s vyznačením, zda se jedná o údaje povinné, nebo nepovinné. Podrobné formáty těchto zpráv jsou stanoveny v příloze A dodatku F.“

7)

V bodě 4.2.2.1 se spojení „index 4“ nahrazuje spojením „dodatek F“ a spojení „indexu 1“ se nahrazuje spojením „dodatku F“.

8)

V bodě 4.2.11.2 se spojení „indexu 2“ nahrazuje spojením „dodatku D a F“.

9)

V bodě 4.2.11.3 se spojení „indexu 2“ nahrazuje spojením „dodatků A, B, F a příloze 1 dodatku B“.

10)

V bodě 6.2 se spojení „indexem 1“ nahrazuje spojením „dodatky E a F“.

18.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 106/20

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

18.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 106/22

(1)

Rozhodnutí Komise 2009/821/ES ze dne 28. září 2009, kterým se stanoví seznam schválených stanovišť hraniční kontroly, některá prováděcí pravidla týkající se inspekcí prováděných veterinárními odborníky Komise a veterinární jednotky v TRACES (4), stanoví seznam stanovišť hraniční kontroly schválených v souladu se směrnicemi 91/496/EHS a 97/78/ES. Tento seznam je stanoven v příloze I uvedeného rozhodnutí.

(2)

Zvláštní poznámka (15) v příloze I rozhodnutí 2009/821/ES odkazuje na prozatímní schválení pro stanoviště hraniční kontroly v přístavu v Marseille, které je platné do doby ukončení modernizačních prací na uvedeném zařízení prováděných za účelem zajištění souladu tohoto zařízení s požadavky stanovenými v právních předpisech Unie. Uvedené prozatímní schválení platilo do 31. července 2011. Francie informovala Komisi, že vzhledem k řadě zpoždění bude modernizace zařízení dokončena do 1. července 2012. Platnost prozatímního schválení pro stanoviště hraniční kontroly v přístavu v Marseille by se proto měla prodloužit až do uvedeného data. Zvláštní poznámka (15) v příloze I rozhodnutí 2009/821/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. V zájmu právní jistoty by se uvedená změna měla použít se zpětnou účinností.

(3)

Na základě sdělení Belgie by mělo být kontrolní středisko „Kaai 650“ na stanovišti hraniční kontroly v přístavu v Antverpách odstraněno ze seznamu položek týkajících se tohoto členského státu stanoveného v příloze I rozhodnutí 2009/821/ES.

(4)

Inspekční útvar Komise (Potravinový a veterinární úřad) provedl v Bulharsku audit, na jehož základě uvedenému členskému státu poskytl řadu doporučení. Bulharsko sdělilo, že schválení stanoviště hraniční kontroly na silnici Kapitan Andreevo by s ohledem na uvedená doporučení mělo být změněno. Položka pro uvedené stanoviště hraniční kontroly by proto měla být v seznamu položek týkajících tohoto členského státu stanoveném v příloze I rozhodnutí 2009/821/ES odpovídajícím způsobem změněna.

(5)

Potravinový a veterinární úřad provedl v Řecku audit, na jehož základě uvedenému členskému státu poskytl řadu doporučení. Řecko sdělilo, že schválení pro kategorii „koňovití“ na stanovišti hraniční kontroly na silnici v Peplos by s ohledem na uvedená doporučení mělo být dočasně pozastaveno. Položka pro uvedené stanoviště hraniční kontroly by proto měla být v seznamu položek týkajících tohoto členského státu stanoveném v příloze I rozhodnutí 2009/821/ES odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

Na základě sdělení Španělska by mělo být zrušeno schválení pro kategorie „koňovití“ a „kopytníci“ u kontrolního střediska „Flightcare“ na stanovišti hraniční kontroly na letišti v Madridu. Položka pro uvedené stanoviště hraniční kontroly by proto měla být v seznamu položek týkajících tohoto členského státu stanoveném v příloze I rozhodnutí 2009/821/ES odpovídajícím způsobem změněna.

(7)

Itálie sdělila, že stanoviště hraniční kontroly na letišti Brescia Montichiari by mělo být odstraněno ze seznamu položek pro uvedený členský stát a že název jednoho kontrolního střediska na stanovišti hraniční kontroly na letišti Roma-Fiumicino by měl být změněn. Kromě toho Itálie požádala o dočasné pozastavení šesti stanovišť hraniční kontroly a dočasné pozastavení schválení pro kategorii „koňovití“ a „kopytníci“ na stanovišti hraniční kontroly v přístavu v La Spezia. Itálie rovněž požádala o dočasné pozastavení povolení pro všechny balené produkty živočišného původu určené k lidské spotřebě a pro balené, chlazené a zmrazené produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, a o zrušení schválení u kategorie „ostatní zvířata (včetně zvířat v zoologické zahradě)“ na stanovišti hraniční kontroly na letišti Milano-Linate. Seznam položek týkajících se tohoto členského státu stanovený v příloze I rozhodnutí 2009/821/ES by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn.

(8)

Nizozemsko sdělilo, že název jednoho kontrolního střediska na stanovišti hraniční kontroly v Rotterdamu byl změněn. Položka pro uvedené stanoviště hraniční kontroly by proto měla být v seznamu položek týkajících tohoto členského státu stanoveném v příloze I rozhodnutí 2009/821/ES odpovídajícím způsobem změněna.

(9)

Na základě sdělení Rumunska by mělo být dočasně pozastaveno schválení pro kategorii „živá zvířata“ v případě jednoho kontrolního střediska na stanovišti hraniční kontroly na letišti Henri Coandã v Bukurešti. Položka pro uvedené stanoviště hraniční kontroly by proto měla být v seznamu položek týkajících tohoto členského státu stanoveném v příloze I rozhodnutí 2009/821/ES odpovídajícím způsobem změněna.

(10)

Příloha II rozhodnutí 2009/821/ES stanoví seznam ústředních jednotek, regionálních jednotek a místních jednotek v integrovaném počítačovém veterinárním systému (TRACES).

(11)

Na základě sdělení Německa, Estonska, Irska, Maďarska a Rakouska by měly být v seznamu ústředních jednotek, regionálních jednotek a místních jednotek v TRACES stanoveném v příloze II rozhodnutí 2009/821/ES v částech týkajících se uvedených členských států provedeny určité změny.

(12)

Rozhodnutí 2009/821/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(13)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

18.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 106/28

(1)

Ustanovení čl. 15 odst. 7 protokolu č. 4 (1) k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé (2) (dále jen „dohoda“) umožňuje za určitých podmínek navracení cla nebo osvobození od cla nebo poplatků s rovnocenným účinkem do 31. prosince 2009.

(2)

Za účelem zajištění jasnosti, dlouhodobé hospodářské předvídatelnosti a právní jistoty pro hospodářské subjekty se smluvní strany dohody dohodly na prodloužení doby použitelnosti čl. 15 odst. 7 protokolu č. 4 k dohodě o tři roky s účinkem od 1. ledna 2010.

(3)

Je kromě toho také vhodné upravit celní sazby, které se v současnosti v Tunisku používají, za účelem jejich harmonizace s celními sazbami platnými v Evropské unii.

(4)

Protokol č. 4 k dohodě by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn.

(5)

Jelikož se čl. 15 odst. 7 protokolu č. 4 k dohodě od 31. prosince 2009 již neuplatňuje, mělo by být toto rozhodnutí použitelné od 1. ledna 2010,