13.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

L 73/6

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 9. března 2012,

kterým se schvalují některé pozměněné programy eradikace a sledování nákaz zvířat a zoonóz na rok 2012 a kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2011/807/EU, pokud jde o opatření způsobilá pro finanční příspěvek Unie na programy eradikace klusavky a vyplácení záloh ze strany Unie na programy eradikace vztekliny na rok 2012

(oznámeno pod číslem C(2012) 1406)

(Text s významem pro EHP)

(2012/147/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/470/ES ze dne 25. května 2009 o některých výdajích ve veterinární oblasti (1), a zejména na čl. 27 odst. 5 a 6 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rozhodnutí 2009/470/ES stanoví postupy pro finanční příspěvek Unie na programy eradikace, tlumení a sledování nákaz zvířat a zoonóz.

(2)

Rozhodnutí Komise 2008/341/ES ze dne 25. dubna 2008, kterým se stanoví kritéria Společenství pro vnitrostátní programy eradikace, tlumení a sledování některých nákaz zvířat a zoonóz (2), stanoví, že aby byly programy předložené členskými státy Komisi, které se týkají eradikace, tlumení a sledování nákaz zvířat a zoonóz, schváleny pro finanční opatření Unie, musí splňovat alespoň kritéria stanovená v příloze uvedeného rozhodnutí.

(3)	Portugalsko předložilo pozměněný program sledování a eradikace katarální horečky ovcí, Řecko předložilo pozměněný program sledování přenosných spongiformních encefalopatií (TSE) a eradikace bovinní spongiformní encefalopatie a klusavky a Bulharsko předložilo pozměněný program eradikace vztekliny.

(4)

Komise posoudila tyto pozměněné programy jak z hlediska veterinárního, tak z hlediska finančního. Bylo shledáno, že programy jsou v souladu s příslušnými veterinárními právními předpisy Unie, a zejména s kritérii stanovenými v příloze rozhodnutí 2008/341/ES. Pozměněné programy předložené uvedenými členskými státy by proto měly být schváleny.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (3) stanoví pravidla prevence, tlumení a eradikace TSE u zvířat. Příloha VII zmíněného nařízení stanoví eradikační opatření, která mají být provedena v případě potvrzení výskytu TSE u skotu, ovcí a koz.

(6)

V kapitole A bodě 2.3 písm. d) zmíněné přílohy ve znění nařízení Komise (ES) č. 727/2007 (4) se stanovilo, že členský stát se může rozhodnout, že pokud jsou splněny určité podmínky, nahradí usmrcení a úplnou likvidaci některých ovcí a koz v hospodářství zvířete, u něhož byla nákaza TSE potvrzena, porážkou pro lidskou spotřebu.

(7)	Dne 17. července 2007 podala Francie u Tribunálu ve věci T-257/07 žalobu proti Evropské komisi, na jejímž základě žádala částečné zrušení některých ustanovení nařízení (ES) č. 999/2001 ve znění nařízení (ES) č. 727/2007, zejména kapitoly A bodu 2.3 písm. d) přílohy VII uvedeného nařízení.

(8)

Usnesením ze dne 28. září 2007 (5) Tribunál odložil použití kapitoly A bodu 2.3 písm. b) podbodu iii), bodu 2.3 písm. d) a bodu 4 přílohy VII nařízení (ES) č. 999/2001 ve znění nařízení (ES) č. 727/2007 do vyhlášení rozsudku v hlavním řízení. V uvedeném usnesení Tribunál zpochybnil posouzení Komise týkající se dostupných vědeckých údajů o možných rizicích.

(9)

Komise poté požádala Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) o pomoc při objasnění hlavních předpokladů, ze kterých nařízení (ES) č. 727/2007 vycházelo. Na základě objasnění poskytnutých úřadem EFSA bylo nařízení (ES) č. 999/2001 pozměněno nařízením Komise (ES) č. 746/2008 (6), do kterého byla opět začleněna ustanovení, jejichž použití bylo odloženo usnesením Tribunálu.

(10)	Usnesením ze dne 30. října 2008 (7) Tribunál odložil použití kapitoly A bodu 2.3 písm. b) podbodu iii), bodu 2.3 písm. d) a bodu 4 přílohy VII nařízení (ES) č. 999/2001 ve znění nařízení (ES) č. 746/2008 do vyhlášení rozsudku ve věci T-257/07 v hlavním řízení.

(11)	Rozsudkem ze dne 9. září 2011 (8) Tribunál zamítl žalobu Francie. Na základě uvedeného rozsudku se použití kapitoly A bodu 2.3 písm. b) podbodu iii), bodu 2.3 písm. d) a bodu 4 přílohy VII nařízení (ES) č. 999/2001 ve znění nařízení (ES) č. 746/2008 dále neodkládá.

(12)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/807/EU ze dne 30. listopadu 2011, kterým se schvalují roční a víceleté programy a finanční příspěvek Unie na eradikaci, tlumení a sledování některých nákaz zvířat a zoonóz předložené členskými státy pro rok 2012 a následující roky (9), schvaluje některé vnitrostátní programy a stanoví procentní sazbu a maximální výši finančního příspěvku Unie poskytovaného pro každý program předložený členskými státy a pravidla pro vyplácení způsobilých částek.

(13)	Některé členské státy vyjádřily úmysl využít v rámci svých programů schválených prováděcím rozhodnutím 2011/807/EU možnosti nahradit usmrcení a úplnou likvidaci ovcí a koz porážkou pro lidskou spotřebu, jak je stanoveno v kapitole A bodě 2.3 písm. d) přílohy VII nařízení (ES) č. 999/2001.

(14)	Finanční příspěvek Unie na programy eradikace klusavky, jak je stanoveno v prováděcím rozhodnutí 2011/807/EU, v současnosti nezahrnuje odškodnění vyplácené vlastníkům ovcí a koz povinně poražených podle kapitoly A bodu 2.3 písm. d) přílohy VII nařízení (ES) č. 999/2001.

(15)

Je proto vhodné umožnit financování programů týkajících se povinně poražených ovcí a koz jako alternativu k utrácení a likvidaci v rámci programů eradikace klusavky. Financování takových programů nevyžaduje navýšení částek přidělených prováděcím rozhodnutím 2011/807/EU na programy členských států týkajících se sledování a eradikace přenosných spongiformních encefalopatií.

(16)

Kromě toho prováděcí rozhodnutí 2011/807/EU stanoví, že pouze náklady vynaložené při provádění schválených ročních nebo víceletých programů a zaplacené před tím, než členské státy předložily závěrečnou zprávu, jsou způsobilé pro spolufinancování prostřednictvím finančního příspěvku Unie. U některých nákladů však Komise může na žádost příslušného členského státu do tří měsíců od obdržení žádosti vyplatit zálohu do výše 60 % uvedené maximální částky. Náklady na kampaně orálního očkování proti vzteklině nejsou plně kryty z této možnosti vyplacení zálohy.

(17)	Programy eradikace vztekliny v členských státech prostřednictvím orálního očkování byly v předchozích letech úspěšné a vedly k eradikaci nákazy v podstatné části Unie. Tyto programy by tedy měly být nadále prováděny v těch částech Unie, kde je vzteklina endemická.

(18)	Některé členské státy informovaly Komisi, že mají problémy se zajištěním předběžného financování pro své kampaně orálního očkování proti vzteklině. V minulých letech vedl nedostatek předběžného financování v některých případech ke zrušení plánovaných kampaní v oblastech s výskytem vztekliny.

(19)	Přerušení pravidelného provádění kampaní orálního očkování proti vzteklině vážně narušují účinnost programů a prodlužují dobu, která je třeba pro definitivní eradikaci nákazy.

(20)	Je proto vhodné rozšířit možnost vyplácení záloh na všechny náklady, které členským státům vznikly v souvislosti s programy eradikace vztekliny schválenými prováděcím rozhodnutím 2011/807/EU.

(21)	Příloha prováděcího rozhodnutí 2011/807/EU by měla být změněna, pokud jde o definici způsobilých nákladů na odškodnění vlastníků poražených zvířat, aby zahrnovala povinnou porážku v rámci programů eradikace klusavky.

(22)	Prováděcí rozhodnutí 2011/807/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(23)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Schválení pozměněného programu sledování a eradikace katarální horečky ovcí předloženého Portugalskem

Pozměněný program sledování a eradikace katarální horečky ovcí předložený Portugalskem dne 31. ledna 2012 se schvaluje na období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012.

Článek 2

Schválení pozměněných programů sledování a eradikace přenosných spongiformních encefalopatií předložených Řeckem

Pozměněné programy sledování přenosných spongiformních encefalopatií a eradikace bovinní spongiformní encefalopatie a klusavky předložené Řeckem dne 21. prosince 2011 se schvalují na období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012.

Článek 3

Schválení pozměněného programu eradikace vztekliny předloženého Bulharskem

Pozměněný program eradikace vztekliny předložený Bulharskem dne 23. prosince 2011 se schvaluje na období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012.

Článek 4

Změny prováděcího rozhodnutí 2011/807/EU

Prováděcí rozhodnutí 2011/807/EU se mění takto:

(1)

V čl. 9 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

se stanoví na 50 % nákladů, které budou vynaloženy každým členským státem na odškodnění vlastníků zvířat:

i)	utracených a zlikvidovaných v souladu s jejich programy eradikace BSE a klusavky,

ii)	povinně poražených v souladu s kapitolou A bodem 2.3 písm. d) přílohy VII nařízení (ES) č. 999/2001,“;

(2)

v čl. 9 odst. 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	v případě utracených a zlikvidovaných ovcí nebo koz:	70 EUR za zvíře;
c)	v případě poražených ovcí nebo koz:	50 EUR za zvíře.“;

(3)	v článku 13 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 2, může Komise na žádost příslušného členského státu vyplatit zálohu na programy uvedené v článcích 10 a 11 do výše 60 % uvedené maximální částky do tří měsíců od obdržení žádosti.“;

(4)

v příloze se bod 2 nahrazuje tímto:

„2.

Odškodnění vlastníků za hodnotu poražených či utracených zvířat:

Odškodnění nepřesáhne tržní hodnotu zvířete bezprostředně předtím, než bylo poraženo či utraceno.

U poražených zvířat se od odškodnění odečte případná zbytková hodnota.“

Článek 5

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 9. března 2012.

Za Komisi

John DALLI

člen Komise

(1) Úř. věst. L 155, 18.6.2009, s. 30.

(2) Úř. věst. L 115, 29.4.2008, s. 44.

(3) Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.

(4) Úř. věst. L 165, 27.6.2007, s. 8.

(5) Úř. věst. C 283, 24.11.2007, s. 28.

(6) Úř. věst. L 202, 31.7.2008, s. 11.

(7) Úř. věst. C 327, 20.12.2008, s. 26.

(8) Úř. věst. C 311, 22.10.2011, s. 33.

(9) Úř. věst. L 322, 6.12.2011, s. 11.

13.3.2012

Úřední věstník Evropské unie

L 73/9

DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 9. března 2012

o přípravách na zavedení inteligentních měřicích systémů

(2012/148/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Inteligentní sítě jsou výrazem nového vývoje směřujícího k posílení práv spotřebitelů, větší integraci obnovitelných zdrojů energie do rozvodné sítě a vyšší energetické účinnosti a výrazně přispívají ke snížení emisí skleníkových plynů, vytváření pracovních příležitostí a technologickému rozvoji v Unii.

(2)

Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (1) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (2) jsou členské státy povinny zajistit zavedení inteligentních měřicích systémů, které podporují aktivní účast spotřebitelů na trhu s dodávkami elektřiny a plynu, a zavedení těchto měřicích systémů může být podmíněno ekonomickým posouzením všech dlouhodobých nákladů a přínosů pro trh a jednotlivého spotřebitele nebo posouzením toho, jaký způsob inteligentního měření je z hospodářského hlediska nejpřiměřenější a nákladově nejefektivnější a jaký harmonogram jejich zavedení je proveditelný.

(3)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 12. dubna 2011„Inteligentní sítě: od inovací k zavádění“ (3) uvádí řadu opatření, například sledování pokroku členských států, pokyny ke klíčovým ukazatelům výkonu a pokyny pro definování metodiky pro vypracování plánů členských států na zavádění inteligentních měřicích systémů, jakož i pro analýzu nákladů a přínosů.

(4)

Digitální agenda pro Evropu obsahuje soubor vhodných opatření týkajících se zejména ochrany údajů v Unii, bezpečnosti sítí a informací, kybernetických útoků a funkcí inteligentních sítí a měření. Členské státy ve spolupráci s odvětvím, Komisí a ostatními zúčastněnými stranami by měly přijmout vhodná opatření k zajištění jednotného přístupu.

(5)

Jedním z nejdůležitějších úkolů a předpokladem pro použití inteligentních měřicích systémů je najít vhodné technické a právní řešení, které zajistí ochranu osobních údajů jako základního práva podle článku 8 Listiny základních práv Evropské unie a článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie. Členské státy a zúčastněné strany by měly zajistit, zejména v počáteční fázi zavádění inteligentních měřicích přístrojů, aby bylo používání inteligentních měřicích systémů sledováno a aby byla respektována základní práva a svobody jednotlivců.

(6)

Inteligentní měřicí systémy umožňují zpracování údajů, a to i převážně osobních údajů. Kromě toho by zavedení inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů mělo dodavatelům a provozovatelům sítí umožnit přejít od obecného názoru na chování ve vztahu k energii k podrobným informacím o tom, jak se v této souvislosti chovají jednotliví koneční spotřebitelé.

(7)

Práva a povinnosti stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (4) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (5) lze v plném rozsahu uplatnit na inteligentní měření, jež zpracovává osobní údaje, zejména při využívání veřejně dostupných elektronických komunikací pro smluvní a obchodní vztahy se zákazníky.

(8)

Stanoviska pracovní skupiny pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, která byla zřízena podle článku 29 směrnice 95/46/ES, poskytnou pokyny pro nalezení a vypracování „nejlepších dostupných technik“ za účelem ochrany osobních údajů a zabezpečení údajů při jejich zpracovávání v inteligentních měřicích systémech a inteligentních sítích.

(9)

S ohledem na potenciál zavádění inteligentních sítí by měla být zvláštní pozornost věnována bezpečnosti a ochraně osobních údajů zpracovávaných inteligentními měřícími systémy. V tomto smyslu by měla posouzení dopadů na ochranu údajů umožnit odhalit rizika ochrany údajů již na počátku vývoje inteligentní sítě.

(10)	Prvky ochrany dat a bezpečnosti informací by se měly stát součástí inteligentních měřicích systémů ještě před jejich uvedením do provozu a jejich využíváním ve větším rozsahu. Tyto prvky mohou účinně zlepšit kontrolu spotřebitelů nad zpracováváním osobních údajů.

(11)

Členské státy by měly spolupracovat s odvětvím a zúčastněnými subjekty občanské společnosti, zejména s vnitrostátními orgány pro ochranu údajů, s cílem podnítit a podpořit zavedení zásady koncepční bezpečnosti a ochrany údajů již v počáteční fázi vývoje inteligentních sítí, zvláště pokud jde o zavádění inteligentních měřicích systémů.

(12)

Všechny strany zpracovávající osobní údaje v rámci inteligentních měřicích systémů by měly přijmout veškerá přiměřená opatření, aby bylo zajištěno, že údaje nemohou být vysledovány až k identifikované či identifikovatelné osobě jakýmikoli prostředky, jichž by mohli použít buď provozovatel sítě nebo jakákoli jiná třetí strana, pokud tyto údaje nejsou zpracovávány v souladu s platnými zásadami a právními předpisy o ochraně údajů.

(13)

Sdělení Komise ze dne 2. května 2007 o „podpoře ochrany osobních údajů prostřednictvím technologií zvyšujících ochranu soukromí (PETs)“ (6) stanoví jasná opatření k dosažení cílů minimalizace zpracování osobních údajů a tam, kde je to možné, využívání anonymních nebo pseudonymních údajů prostřednictvím podpory vývoje PETs a jejich využívání správci údajů a jednotlivci.

(14)	Šablona vypracovaná na úrovni Unie pro posuzování dopadů na ochranu údajů zajistí, aby ustanovení tohoto doporučení byla jednotně dodržována ve všech členských státech.

(15)

Posouzení dopadů na ochranu údajů provedené provozovatelem a zúčastněnými stranami před zavedením inteligentních měřicích systémů poskytne nezbytné informace umožňující přijmout vhodná ochranná opatření. Tato opatření je třeba sledovat a přezkoumávat po celou dobu používání inteligentního měřicího přístroje.

(16)

V souladu se směrnicí 2009/72/ES se očekává, že členské státy do 3. září 2012 provedou posouzení nákladů a přínosů zavedení inteligentních měřicích systémů. Na základě sdělení Komise ze dne 12. dubna 2011 Komise považuje za důležité stanovit kritéria, šablonu a obecnější pokyny, které by umožnily důkladnější a srovnatelnější analýzy. Jak navrhuje pracovní skupina pro inteligentní sítě (7), kritéria by měla používat kvantifikovatelné ukazatele.

(17)	Členské státy by ve spolupráci s odvětvím, Komisí a ostatními zúčastněnými stranami měly přijmout vhodná opatření k šíření informací a zvyšování povědomí o možných přínosech a rizicích spojených s využíváním inteligentní měřicí technologie.

(18)

V tomto ohledu by členské státy ve spolupráci s odvětvím, sdruženími občanské společnosti a dalšími zainteresovanými stranami měly určit a šířit příklady osvědčených postupů v používání inteligentních měřicích přístrojů a přijmout vhodná opatření, například velké pilotní projekty, ke zvýšení informovanosti veřejnosti jako předpoklad pro zavádění této technologie v širším měřítku.

(19)

Vytvoření souboru doporučených funkčních požadavků by umožnilo členským státům snáze a souběžně dosáhnout ve svých plánech na zavádění optimální úrovně nákladové efektivnosti. Stanovení stejných požadavků by rovněž poskytlo regulačním orgánům, odvětví měření, provozovatelům sítí a dodavatelům určité poznatky o přístupech, které budou muset být s největší pravděpodobností v tomto odvětví přijaty.

(20)

Na základě pokynů pro osvědčené postupy stanovených skupinou evropských regulačních orgánů pro elektroenergetiku a plynárenství (dále jen „ERGEG“) (8) a na základě analýzy prvních posouzení nákladů a přínosů sdělených členskými státy Komise považuje za prospěšné doporučit členským státům a regulačním orgánům soubor společných minimálních funkčních požadavků na inteligentní měřicí přístroje.

(21)	Po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

I. OCHRANA ÚDAJŮ A BEZPEČNOSTNÍ HLEDISKA

1.	Tento oddíl poskytuje členským státům pokyny pro navrhování a provoz inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů, které zajišťují základní právo na ochranu osobních údajů.

2.	Tento oddíl rovněž poskytuje pokyny k opatřením, jež je nutno přijmout při zavádění inteligentních měřicích přístrojů, aby po zavedení těchto technologií bylo zajištěno náležité dodržování vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádí směrnice 95/46/ES.

Definice

Členské státy se vyzývají, aby vzaly na vědomí tyto definice:

a)	„inteligentní sítí“ (9) se rozumí moderní energetická síť, vybavená zařízením umožňujícím obousměrnou digitální komunikaci mezi dodavatelem a spotřebitelem, inteligentním měřicím systémem a systémy sledování a kontroly;

b)	„inteligentním měřicím systémem“ se rozumí elektronický systém, který může měřit spotřebu energie, poskytnout více informací než klasický měřicí přístroj, a může předávat a přijímat údaje ve formátu elektronické komunikace (10);

„posouzením dopadů na ochranu údajů“ se rozumí systematický postup pro hodnocení možného dopadů rizik, který mají vykonávat správce nebo zpracovatel nebo zpracovatel jednající jménem správce, pokud by zpracování svou povahou, dosahem nebo účelem mohlo znamenat zvláštní rizika pro práva a svobody subjektů údajů;

„koncepční ochrana údajů“ vyžaduje s ohledem na stav techniky a na náklady na provedení, a to již v okamžiku stanovení prostředků zpracování i v průběhu vlastního zpracování, provedení vhodných technických a organizačních opatření a postupů takovým způsobem, aby zpracování splňovalo požadavky směrnice 95/46/ES a zajistilo ochranu práv subjektu údajů;

„standardní ochrana údajů“ vyžaduje provedení mechanismů zajišťujících, že standardně jsou zpracovávány pouze osobní údaje nezbytné pro každý jednotlivý účel zpracování, a zejména že nejsou shromažďovány nebo uchovávány nad rámec minimálních potřeb nezbytných pro tyto účely, a to jak z hlediska množství údajů, tak pokud jde o dobu jejich uchovávání;

„nejlepší dostupné techniky“ se vztahují na nejúčinnější a nejpokročilejší fázi vývoje činností a postupů k jejich provádění, které zásadním způsobem určují praktickou vhodnost konkrétních technik jako základu pro dodržování rámce EU pro ochranu údajů. Jejich účelem je zabránit rizikům ohrožujícím soukromí, ochranu osobních údajů a bezpečnost nebo tato rizika zmírnit.

Posouzení dopadů na ochranu údajů

V posouzení dopadů na ochranu údajů by měly být popsány zamýšlené činnosti zpracování, posouzení rizik ohrožujících práva a svobody subjektů údajů, zamýšlená opatření pro řešení rizik, záruky, bezpečnostní opatření a mechanismy, které zajistí ochranu osobních údajů a soulad se směrnicí 95/46/ES při zohlednění práv a oprávněných zájmů subjektů údajů a dotčených osob.

V zájmu ochrany osobních údajů v rámci Unie by členské státy měly přijmout a používat šablonu pro posouzení dopadů na ochranu údajů, která bude vypracována Komisí a předložena k posouzení pracovní skupině pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů do dvanácti měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie.

6.	Při provádění tohoto vzoru by členské státy měly vzít v úvahu doporučení pracovní skupiny pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů.

7.	Členské státy by měly zajistit, aby provozovatelé sítí a provozovatelé inteligentních systémů měření v souladu se svými povinnostmi vyplývajícími ze směrnice 95/46/ES přijali náležitá technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů.

Členské státy by měly zajistit, aby subjekt, který zpracovává osobní údaje, dříve než začne údaje zpracovávat, konzultoval orgán dozoru pro ochranu údajů uvedený v článku 28 směrnice 95/46/ES ohledně posouzení dopadů na ochranu údajů. Tím by umožnil uvedenému orgánu posoudit, zda jsou dodrženy zásady pro zpracování, a zejména posoudit rizika pro ochranu osobních údajů subjektu údajů a související bezpečnostní opatření.

9.	Členské státy by měly zajistit, že jakmile je přijata šablona pro posouzení dopadů na ochranu údajů, jak je stanoveno v bodě 5, provozovatelé sítí v souladu s ní provedou body 7 a 8.

Koncepční ochrana údajů a standardní ochrana údajů

10.	Členské státy by měly důrazně vést operátory sítí k tomu, aby do zavádění inteligentních sítí a inteligentních měřicích přístrojů začlenily koncepční ochranu údajů a standardní ochranu údajů.

11.	Koncepční ochrana údajů a standardní ochrana údajů by se měly stát součástí metodiky stran podílejících se na rozvoji inteligentních sítí, pokud jsou zpracovávány osobní údaje.

12.

Koncepční ochrana údajů by měla být prováděna na legislativní úrovni (na základě právních předpisů, které musí být v souladu s předpisy na ochranu údajů), na technické úrovni (stanovením vhodných požadavků v normách pro inteligentní sítě, aby bylo zajištěno, že infrastruktura je plně v souladu s právními předpisy o ochraně údajů) a organizační úrovni (týkající se zpracování).

13.	Standardní ochrana údajů by měla být prováděna tak, aby jako standardní byla zákazníkovi poskytována taková ochrana údajů, která uživateli zajišťuje nejvýhodnější podmínky.

14.	Členské státy by měly požadovat, aby evropské normalizační organizace upřednostňovaly takové uspořádání inteligentních sítí, které je založeno na koncepční ochraně údajů a na standardní ochraně údajů.

15.	Pro dosažení co největší transparentnosti a individuální důvěry by členské státy měly podpořit používání vhodných certifikačních mechanismů pro ochranu soukromí a štítků a označení obsahujících informace o ochraně údajů, vypracovaných nezávislými subjekty.

16.

Článek 8 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 8 odst. 2 Evropské úmluvy o lidských právech vyžadují, aby jakýkoli zásah do práva na ochranu osobních údajů byl zdůvodněn. Oprávněnost zásahu musí být posuzována případ od případu s ohledem na společná kritéria legálnosti, nezbytnosti, zákonnosti a proporcionality. Jakékoli zpracování osobních údajů, při němž dochází k zásahu do základního práva na ochranu osobních údajů v inteligentní síti a inteligentním měřicím systému, musí být proto nezbytné a přiměřené, aby bylo možné je považovat činnost, jež je plně v souladu s Listinou práv.

17.	Ve snaze zmírnit rizika týkající se ochrany osobních údajů a bezpečnosti by členské státy ve spolupráci s odvětvím, Komisí a ostatními zúčastněnými stranami měly podpořit určení nejlepších dostupných technik pro každý společný minimální funkční požadavek uvedený v bodě 42 tohoto doporučení.

Opatření na ochranu údajů

18.

Při rozhodování o rozsahu informací, jež je povoleno zpracovávat v inteligentních sítích, by členské státy měly přijmout veškerá nezbytná opatření vyžadující v co největší možné míře používat údaje v anonymní podobě tak, aby jednotlivce nebylo možno dále identifikovat. V případě, kdy mají být shromažďovány, zpracovávány a uchovávány osobní údaje, by členské státy měly zajistit, aby tyto údaje byly přiměřené a důležité. Shromažďování údajů by mělo být omezeno na nejnižší možnou míru, která je nezbytná pro účely, pro něž se údaje zpracovávají, a údaje by neměly být uchovávány ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu delší, než je nezbytné pro dosažení účelů, pro něž jsou osobní údaje zpracovávány.

19.

Zpracování osobních údajů inteligentním měřicím systémem nebo v jeho rámci by mělo být prováděno zákonným způsobem v souladu s jedním nebo více důvody uvedenými v článku 7 směrnice 95/46/ES. Mělo by být zohledněno stanovisko pracovní skupiny pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů týkající se inteligentního měření (11).

20.

Rovněž zpracování osobních údajů třetími stranami, které nabízejí energetické služby s přidanou hodnotou, by mělo být zákonné a založené na jednom nebo více z šesti důvodů pro oprávněné zpracování uvedených v článku 7 směrnice 95/46/ES. Je-li podmínkou pro zpracování udělení souhlasu, subjekt údajů by měl souhlas udělit svobodně, konkrétně, vědomě a výslovně a zvlášť pro každou službu s přidanou hodnotou. Subjekt údajů by měl mít právo kdykoli svůj souhlas odvolat. Zrušení souhlasu by nemělo ovlivnit zákonnost zpracování na základě souhlasu poskytnutého před jeho odvoláním.

21.	Členské státy by měly jasně stanovit úkoly a povinností správců a zpracovatelů údajů. Ty by měly být slučitelné s jejich závazky stanovenými ve směrnici 95/46/ES.

22.

Členské státy by před zahájením zpracování měly provést analýzu, aby bylo možné stanovit, do jaké míry je nutné, aby dodavatelé a provozovatelé sítě uchovávali osobní údaje pro účely udržování a provozu inteligentní sítě a pro účely vyúčtování. Tato analýza by měla mimo jiné umožnit členským státům určit, zda lhůty pro uchovávání osobních údajů, jež jsou v současnosti stanovené ve vnitrostátních právních předpisech, nejsou delší, než je nezbytné pro účely provozování inteligentních sítí. To musí zahrnovat i mechanismy zajišťující dodržování lhůt stanovených pro vymazání osobních údajů a pro pravidelný přezkum nezbytnosti uchovávání osobních údajů.

23.

Pro účely této analýzy by měl každý členský stát brát v úvahu zejména tyto zásady: zásadu minimalizace údajů, zásadu zajištění transparentnosti údajů splněním požadavku, že konečný spotřebitel musí být informován uživatelsky vstřícnou a srozumitelnou formou za použití srozumitelných a jednoduchých jazykových prostředků o účelech, načasování, okolnostech, sběru, uchovávání a veškerém dalším zpracovávání osobních údajů, a zásadu posílení pravomoci jednotlivce přijetím opatření na ochranu práv jednotlivců.

Bezpečnost údajů

24.

Členské státy by měly zajistit, aby bezpečnost osobních údajů byla zajištěna již od počáteční fáze jako součást budování sítě, při koncipování ochrany dat. Tento proces by měl zahrnovat opatření na ochranu osobních údajů proti náhodnému nebo nezákonnému zničení nebo náhodné ztrátě a aby se předešlo protiprávním způsobům zpracování, zejména jakémukoli neoprávněnému zveřejňování, šíření, přístupu k osobním údajům nebo jejich změně.

25.	Doporučuje se využívat šifrované kanály, protože se jedná o jeden z nejúčinnějších technických prostředků proti zneužití.

26.

Členské státy by měly věnovat pozornost zajištění souladu všech současných i budoucích složek inteligentních sítí se všemi bezpečnostními normami vypracovanými evropskými organizacemi pro normalizaci, včetně základních požadavků na bezpečnost informací v inteligentních sítích stanovených v pověření Komise k vypracování norem č. M/490. Zohledněny by měly být rovněž mezinárodní bezpečnostní normy, zejména řady ISO/IEC 27000 (skupina norem určených pro systém řízení bezpečnosti informací (ISMS)).

27.

Členské státy by měly zajistit, aby provozovatelé sítí určili bezpečnostní rizika a nalezli vhodná bezpečnostní opatření k zajištění odpovídající úrovně bezpečnosti a odolnosti inteligentních měřicích systémů. V tomto ohledu by provozovatelé sítí ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány a organizacemi občanské společnosti měli uplatňovat stávající normy, pokyny a režimy, a pokud nejsou k dispozici, vytvořit nové. Dále by měly být vzaty v úvahu příslušné pokyny, které zveřejnila Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).

28.

Členské státy by měly zajistit, aby v souladu s článkem 4 směrnice 2002/58/ES v případě narušení bezpečnosti osobních údajů správce bez zbytečného prodlení (nejlépe do 24 hodin poté, kdy bylo porušení zjištěno) informoval orgán dozoru a subjekt údajů, pokud je pravděpodobné, že toto narušení nepříznivě ovlivní ochranu jeho osobních údajů.

Informace a transparentnost v systému inteligentního měření

29.

Aniž jsou dotčeny povinnosti správců údajů a v souladu se směrnicí 95/46/ES by členské státy měly požadovat, aby provozovatelé sítí pro každou ze svých aplikací vypracovali a zveřejnili přesnou a jasnou informační politiku. Tato politika by měla zahrnovat přinejmenším položky uvedené v článcích 10 a 11 směrnice 95/46/ES.

Pokud jsou shromažďovány osobní údaje týkající se subjektu údajů, měl by správce rovněž poskytnout subjektu údajů alespoň tyto informace:

a)	totožnost a kontaktní údaje správce a jeho zástupce a inspektora ochrany údajů, pokud existuje;

b)	účely zpracování, pro něž jsou osobní údaje určeny, včetně požadavků, obecných podmínek a oprávněných zájmů správce, pokud je zpracování založeno na článku 7 směrnice 95/46/ES;

c)	období, po které budou osobní údaje uchovávány;

d)	právo požádat správce o přístup k osobním údajům týkajícím se subjektu údajů, jejich opravu nebo vymazání nebo vznést námitku proti zpracování těchto osobních údajů;

e)	právo podat stížnost orgánu dozoru uvedenému v článku 28 směrnice 95/46/ES a kontaktní údaje orgánu dohledu;

f)	příjemce nebo kategorie příjemců osobních údajů;

g)	jakékoli další informace nezbytné pro zajištění řádného zpracování údajů ve vztahu k subjektu údajů s ohledem na zvláštní okolnosti, za nichž jsou osobní údaje shromažďovány.

II. METODIKA PRO EKONOMICKÉ POSOUZENÍ DLOUHODOBÝCH NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ ZAVEDENÍ INTELIGENTNÍCH MĚŘICÍCH SYSTÉMŮ

30.	Tento oddíl obsahuje pokyny pro členské státy a rámec pro analýzu nákladů a přínosů jako základ pro provádění konzistentního, věrohodného a transparentního ekonomického posouzení nákladů a přínosů z dlouhodobého hlediska v souvislosti se zavedením inteligentních měřicích systémů.

31.

Ekonomické posouzení by se mělo řídit pokyny stanovenými v příloze a mělo by vždy zahrnovat tyto čtyři kroky:

—	přizpůsobení se místním podmínkám,

—	analýzu nákladů a přínosů (dále jen „analýza CBA“),

—	analýzu citlivosti,

—	posouzení výkonnosti, vnější faktory a sociální dopad.

Přizpůsobení se místním podmínkám

32.

Při provádění ekonomického posouzení zavádění inteligentních měřicích systémů by členské státy nebo jakýkoli příslušný orgán, který určí členské státy, měly přezkoumat a zohlednit příslušné pilotní programy, pokud existují, které již inteligentní měřicí systémy zavedly. Pokud je to možné, měly by se rovněž opírat o údaje o skutečné výkonnosti a související zkušenosti „z praxe“ s cílem upřesnit své předpoklady ohledně výběru technologií a optimalizovat související náklady a přínosy a zapojení spotřebitelů, a to jak z hlediska informovanosti veřejnosti, tak pokud jde o používání inteligentních měřících systémů.

33.

Za účelem provedení analýzy nákladů a přínosů by členské státy nebo jakýkoli příslušný orgán, který určí členské státy, měly zajistit, že budou zváženy nejméně dva prognostické scénáře, přičemž jeden z nich počítá se zachováním současného stavu („pokud nic neuděláme, nic se nestane“). V případě elektřiny by druhý scénář měl být v souladu s povinností stanovenou ve směrnici 2009/72/ES, která požaduje 80 % podíl zavedení inteligentního měření do roku 2020, a měly by zohledňovat soubor společných minimálních funkčních požadavků uvedený v oddílu III tohoto doporučení. Doporučuje se prozkoumat další možné scénáře. Tyto scénáře by měly rovněž zohlednit součinnost mezi stávajícími a budoucími opatřeními na úsporu energie spolu s jinými formami zpětné vazby a poradenství spotřebitelům, zejména zavedení časté fakturace nebo vyúčtování nákladů na základě skutečné spotřeby, a nikoliv paušálních sazeb nebo odhadované spotřeby. Členské státy by ve svých alternativních scénářích měly zvážit pozitivní úlohu, jakou při zavádění inteligentního měření mohou mít jasné informace a transparentnost cen pro spotřebitele a hospodářská soutěž na straně výrobců a poskytovatelů.

34.

Při stanovování podmínek a rozhodování o hypotézách pro používání různých scénářů by členské státy nebo jakýkoli příslušný orgán, který určí členské státy, měly zajistit, aby prováděly včasné konzultace na toto téma s vnitrostátními regulačními orgány a se subjekty, které zavedení inteligentního měření podporují a prosazují – jimiž jsou ve většině členských států provozovatelé distribuční soustavy – a případně s příslušnými majiteli pilotních projektů.

35.

Pokud jde o proces stanovení rámcových podmínek a v jeho průběhu by členské státy nebo jakýkoli příslušný orgán, který určí členské státy, měly zajistit, aby se zohlednily všechny vhodné technologie komunikační infrastruktury, struktury a opatření potřebná pro zajištění interoperability a souladu s dostupnými normami Unie nebo mezinárodními normami a osvědčenými postupy. Kromě toho by členské státy nebo jakýkoli příslušný orgán, který určí členské státy, měly zajistit, aby předpoklady, o které se opírá analýza, byly přizpůsobeny místním okolnostem s ohledem na takové parametry, jako jsou zeměpisný rozsah, poptávka po elektřině, zatížení ve špičce a mikro- a makroekonomické podmínky. Oddíl 2 přílohy tohoto doporučení obsahuje seznam parametrů, jejichž používání v této oblasti by členské státy měly zabezpečit.

Analýza nákladů a přínosů (CBA)

36.

Členské státy nebo jakýkoli příslušný orgán, který určí členské státy, by měly zajistit, aby se analýza CBA prováděla podle podpůrných pokynů a jednotlivých fází metodického rámce („sedm kroků CBA“) stanovených v příloze tohoto doporučení. Kromě toho by členské státy nebo jakýkoli příslušný orgán, který určí členské státy, měly zajistit přiměřený, transparentní a doloženy výpočet všech očekávaných nákladů a přínosů v souladu s logickým postupem navrženým pro jejich odhad. Náklady, které by zavedením inteligentních měřicích systémů mohly vzniknout spotřebiteli, by měly být v analýze CBA výslovně uvedeny a porovnány s dlouhodobými potenciální přínosy pro spotřebitele. V příloze I je v tabulkách 4 a 5 navržen základní seznam prvků, které mají být do analýzy CBA zahrnuty.

Analýza citlivosti

37.

Členské státy nebo jakýkoli příslušný orgán, který určí členské státy, by měly pro analýzu citlivosti určit kritické proměnné veličiny a oznámit krajní hodnoty proměnných veličin (minimální a maximální hodnoty zjištěných kritických proměnných veličin) pro kladné podmínky zavádění, za kterých přínosy překračují náklady, získané z provedené analýzy citlivosti. Kromě toho by jejich analýza mohla zahrnovat také citlivost na volatilitu a možná kontrolní opatření pro udržení hodnoty proměnné veličiny v rámci požadovaného rozpětí.

Posouzení výkonnosti, vnější faktory a sociální dopad

38.

Při posuzování výhod zavedení, vnějších faktorů (např. vlivu na životní prostředí nebo zdraví), dopadu opatření veřejné politiky a sociálních přínosů očekávaných od zavedení inteligentních měřicích systémů by členské státy nebo jakýkoli příslušný orgán, který určí členské státy, měly zajistit, aby byly vzaty v úvahu příslušné váhové faktory doplňující kvantitativní výsledky předchozích kroků analýzy CBA.

V příloze tohoto doporučení je uveden seznam odkazů pro ostatní související přínosy.

III. SPOLEČNÉ MINIMÁLNÍ FUNKČNÍ POŽADAVKY PRO INTELIGENTNÍ MĚŘICÍ SYSTÉMY PRO ELEKTŘINU

39.

Tento oddíl vychází z osvědčených postupů použitých v prvních analýzách CBA inteligentního měření spotřeby elektrické energie provedených v 11 členských státech. Obsahuje pokyny k opatřením, která mají být přijata, aby se zajistilo, že členské státy náležitě použijí vhodnou interoperabilitu a normy pro inteligentní měřicí systémy, které jsou v současné době vyvíjeny na základě pověření Evropské komise č. M/441, M/468 a M/490 a osvědčených postupů.

40.

Členským státům jsou poskytnuty pokyny o souboru společných minimálních funkčních požadavků pro inteligentní měření elektřiny, které by jim umožnily stanovit společné prostředky k dosažení nákladové efektivnosti v jejich plánech zavádění. To by mohlo následně posloužit členským státům, dodavatelům měřicích přístrojů a provozovatelům sítí jako společný základ pro jejich vlastní analýzy nákladů a přínosů a investice usnadňující zadávání zakázek v souvislosti se zaváděním a poskytnout regulačním orgánům evropské referenční definice.

41.

Tento oddíl rovněž obsahuje pokyny ohledně ustanovení k zajištění přínosů pro spotřebitele a podpory zvyšování energetické účinnosti. To by mělo usnadnit propojení inteligentních měřicích systémů s normalizovaným rozhraním vybaveným nástroji orientovanými na potřeby spotřebitelů, které kombinují údaje o spotřebě a informace o nákladech, podněcují zájem spotřebitelů o opatřeních na úsporu energie a reagují na poptávku. Tento přístup by měl být plně vzat v úvahu při analýze nákladů a přínosů zavádění inteligentního měření spotřeby elektřiny v souladu s právními předpisy Unie.

Společné minimální funkční požadavky

42.

Všechny inteligentní měřicí systémy pro elektřinu by měly nabízet alespoň všechny níže uvedené funkce:

Pro zákazníka:

Poskytnout naměřené hodnoty přímo zákazníkovi a jakékoli třetí straně určené spotřebitelem. Tato funkce má v inteligentním měřicím systému zásadní význam, neboť přímá zpětná vazba pro spotřebitele je nezbytná pro zajištění úspor energie na straně poptávky. Panuje významná shoda ohledně poskytování normalizovaných rozhraní, která by umožnila energetická správní řešení v „reálném čase“, jako je domácí automatizace a různé režimy reakce na poptávku, a usnadnily bezpečné poskytování údajů přímo zákazníkovi. Důrazně se doporučuje poskytovat zákazníkovi a jakékoli jiné třetí osobě, kterou spotřebitel určí, přesné, uživatelsky vstřícné a aktuální hodnoty přímo z rozhraní podle zákazníkova výběru, protože ty jsou klíčem k poskytování služeb reagujících na poptávku, přijímání „on-line“ rozhodnutí o úsporách energie a účinnou integraci distribuovaných zdrojů energie. S cílem podpořit úsporu energie se členským státům důrazně doporučuje, aby zajistily, aby koneční zákazníci využívající inteligentní měřicí systémy byli vybaveni normalizovaným rozhraním, které spotřebiteli poskytuje vizualizované údaje o individuální spotřebě.

Aktualizovat údaje uvedené v písmenu a) tak často, aby informace mohly být použity k dosažení úspor energie. Tato funkce se týká pouze poptávky, konkrétně konečných zákazníků. Pokud se mají spotřebitelé spolehnout na informace poskytnuté systémem, musí mít k dispozici informace reagující na jejich postup. Rychlost aktualizace se musí přizpůsobit době odezvy zařízení energii spotřebovávajících nebo vyrábějících. Všeobecně se má za to, že údaje je potřeba aktualizovat alespoň každých 15 minut. Další vývoj a nové energetické služby pravděpodobně povedou ke zrychlení komunikace. Doporučuje se také, aby inteligentní měřicí systém byl schopen ukládat údaje o spotřebě zákazníků po přiměřenou dobu tak, aby zákazníkovi a jakékoli jiné třetí osobě, kterou spotřebitel určí, bylo umožněno vyhledávat a kontrolovat údaje o spotřebě v minulosti. To by umožnilo vypočítat náklady v závislosti na spotřebě.

Pro provozovatele měřicích systémů:

c)	Umožnit provozovateli odečet na dálku. Tato funkce se týká nabídky (provozovatele systémů). Existuje široká shoda, že se jedná o klíčovou funkci.

d)	Zajistit obousměrnou komunikaci mezi inteligentním měřicím systémem a vnějšími sítěmi pro údržbu a kontrolu měřicího systému. Tato funkce se týká měření. Existuje široká shoda, že se jedná o klíčovou funkci.

e)	Umožnit odečet tak často, aby informace bylo možno použít k plánování sítí. Tato funkce se týká jak poptávky, tak nabídky.

Pro obchodní aspekty dodávek energie:

Podporovat pokročilé systémy sazeb. Tato funkce se týká jak poptávky, tak nabídky. Inteligentní měřicí systémy by měly zahrnovat pokročilé struktury sazeb, rejstříky založené na době používání a dálkovou kontrolu sazeb. To by mělo pomoci spotřebitelům a provozovatelům sítí k dosažení energetické efektivnosti a uspořit náklady snížením poptávky po energiích ve špičkách. Tato funkce, spolu s funkcemi uvedenými v písmenech a) a b), je významnou hnací silou při posilování pravomocí spotřebitele a pro zlepšení energetické účinnosti systému zásobování. Důrazně se doporučuje, aby inteligentní měřicí systém umožňoval automatický přenos informací o možnostech volby pokročilých sazeb konečným zákazníkům, např. pomocí normalizovaného rozhraní uvedeného v písmeni a).

Umožnit dálkovou kontrolu zapínáním či vypínáním dodávek a/nebo omezením toku nebo výkonu. Tato funkce se týká jak poptávky, tak nabídky. Poskytuje spotřebiteli dodatečnou ochranu, protože umožňuje různé stupně omezení. Zrychluje postupy, např. při stěhování domácnosti – staré dodávky mohou být odpojeny a nové připojeny rychle a jednoduše. Je potřebná při řešení technických poruch v síti. Může však přinést další bezpečnostní rizika, jež musí být minimalizována.

Pro bezpečnost a ochranu údajů:

Zajistit bezpečnou datovou komunikaci. Tato funkce se týká jak poptávky, tak nabídky. Vysoká úroveň ochrany je zásadní pro veškerou komunikaci mezi měřicím přístrojem a provozovatelem. To se vztahuje jak na přímou komunikaci s měřicím přístrojem, tak na všechny zprávy předávané prostřednictvím měřicího přístroje jinému spotřebiči nebo ovládacímu zařízení nebo z jiného spotřebiče nebo ovládacího zařízení v prostorách spotřebitele. Pro místní komunikaci v prostorách spotřebitele se vyžaduje ochrana soukromí a údajů.

Zamezení a odhalování podvodů. Tato funkce se týká nabídky: zabezpečení a bezpečnosti v případě přístupu. Převládající velká shoda je dokladem významu, který je této funkci připisován. To je nezbytné pro ochranu spotřebitele, například v případě napadení systému hackery, a nejen pro předcházení podvodům.

Pro distribuovanou výrobu:

Zajistit dovozní/vývozní a reaktivní měření. Tato funkce se týká jak poptávky, tak nabídky. Většina zemí poskytuje funkce nezbytné pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a v malých místních výrobních jednotkách, a zajišťují tak předpoklady pro vývoj měřicích systémů v budoucnosti. Doporučuje se, aby tato funkce byla nastavena standardně a aktivována/deaktivována podle přání a potřeb spotřebitele.

Následná opatření

43.	Členské státy by měly přijmout veškerá nezbytná opatření a řídit se tímto doporučením a upozornit na ně všechny zúčastněné strany, které se podílejí na navrhování a provozování zařízení pro inteligentní sítě v Unii.

44.	Členské státy by měly oznámit Komisi do 3. září 2012 výsledky své analýzy nákladů a přínosů týkající se zavedení inteligentních měřicích systémů, jakož i opatření a plány, které přijaly v souvislosti s tímto doporučením.

45.	Komise má v úmyslu s ohledem na toto doporučení posoudit oznámená ekonomická hodnocení zavádění inteligentních systémů měření.

Určení

46.	Toto doporučení je určeno členským státům a všem příslušným orgánům, které členské státy určí, aby se zapojily do ekonomického posouzení inteligentních měřicích systémů.

V Bruselu dne 9. března 2012.

Za Komisi

Günther OETTINGER

člen Komise

(1) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55.

(2) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94.

(3) KOM(2011) 202 v konečném znění.

(4) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(5) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

(6) KOM(2007) 228 v konečném znění.

(7) http://ec.europa.eu/energy/gas_electricity/smartgrids/taskforce_en.htm.

(8) Pokyny vydané skupinou ERGEG týkající se osvědčených postupů ohledně regulačních aspektů inteligentních měřicích přístrojů v oblasti elektroenergetiky a plynárenství (ref. č. E10-RMF-29-05).

(9) Evropská pracovní skupina pro inteligentní sítě definuje inteligentní sítě jako energetické sítě, které mohou efektivně začlenit chování všech uživatelů na ně napojených k zajištění ekonomicky efektivní, udržitelné energetické soustavy s malými ztrátami a vysokou úrovní jakosti a bezpečnosti a zabezpečení dodávek. http://ec.europa.eu/energy/gas_electricity/smartgrids/doc/expert_group1.pdf.

(10) Výkladová poznámka ke směrnici 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a směrnici 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem – maloobchodní trhy, s. 7.

(11) Stanovisko č. 183 pracovní skupiny zřízené podle článku 29 týkající se inteligentního měření, duben 2011.

PŘÍLOHA

Pokyny k metodice pro ekonomické posouzení dlouhodobých nákladů a přínosů zavedení inteligentního měřicího systému v souladu s přílohou I směrnic 2009/72/ES a 2009/73/ES

1. ODKAZY

1.1	Evropská komise – Ústav pro energetiku a dopravu Společného výzkumného střediska (2012). „Guidelines for conducting a cost-benefit analysis of smart grid projects“ (Pokyny pro provádění analýzy nákladů a přínosů projektů inteligentních sítí) na adrese: http://ses.jrc.ec.europa.eu/

1.2	Evropská komise – Ústav pro energetiku a dopravu Společného výzkumného střediska (2012). „Guidelines for cost-benefit analysis of smart metering deployment“ (Pokyny pro provádění analýzy nákladů a přínosů zavedení inteligentního měřicího systému) na adrese: http://ses.jrc.ec.europa.eu/

1.3

Skupina evropských regulačních orgánů pro elektroenergetiku a plynárenství. „Final Guidelines of Good Practice on Regulatory Aspects of Smart Metering for Electricity and Gas“ (Pokyny týkající se osvědčených postupů ohledně regulačních aspektů inteligentních měřicích systémů v oblasti elektroenergetiky a plynárenství), únor 2011, ref. č.: E10-RMF-29-05 http://www.smartgridscre.fr/media/documents/ERGEG_Guidelines_of_good_practice.pdf

1.4

Pracovní skupina pro inteligentní sítě Evropské komise (2010), expertní skupina 3: Úlohy a povinnosti subjektů zapojených do zavádění inteligentních sítí, „Merit deployment matrix“ (matrice prospěšnosti zavádění) na adrese: http://ec.europa.eu/energy/gas_electricity/smartgrids/doc/expert_group3_annex.xls

1.5	Návrh směrnice o energetické účinnosti a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (KOM(2011) 370 v konečném znění, 22.června 2011)

1.6

SEK(2011) 288 v konečném znění – Pracovní dokument útvarů Komise „Posouzení dopadů“, připojený ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (KOM(2011) 112 v konečném znění) (SEK(2011) 289 v konečném znění)

2. ZÁKLADNÍ SEZNAM PROMĚNNÝCH VELIČIN/ÚDAJŮ, KTERÉ MAJÍ BÝT STANOVENY/SHROMAŽĎOVÁNY V PŘÍPADĚ ELEKTŘINY

Proměnné veličiny/údaje které mají být stanoveny/shromažďovány	Jednotka
Předpokládané změny spotřeby energie	%
Předpokládané změny cen energie	%
Posun zatížení ve špičkách	%
Ztráty elektřiny při přenosu a distribuci	%
Odhadované nedodané minuty	Počet minut
Hodnota ztrát zatížení; hodnota dodávek	EUR/kWh
Diskontní sazba	%
Technické náklady (např. na inteligentní měřicí přístroje, GPRS/PLC modemy atd.)	EUR
Počet inteligentních měřicích systémů, které mají být instalovány	Počet inteligentních měřicích přístrojů
Náklady na instalaci inteligentního měřicího systému	EUR
Očekávaná životnost inteligentního měřicího systému	Počet let
Náklady na odečet	EUR/rok
Telekomunikační úspěšnost	%
Míra inflace	%
Snížení nákladů spojených s vyspělostí technologie	%
Harmonogram provádění	Počet inteligentních měřicích přístrojů/rok
Procentní podíl měřicích přístrojů umístěných ve venkovských a městských oblastech	%
Náklady na snížení emisí	EUR/tuna

3. SCHÉMA KROKŮ K PROVEDENÍ ANALÝZY NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ A ANALÝZY CITLIVOSTI

V případech, kdy analýza umožňuje výpočet nákladů na výsledné změny v emisích uhlíku a jejich přínosů, se doporučuje, aby analýza zohlednila ceny uhlíku předpokládané v referenčním scénáři i ve scénáři snižování emisí uhlíku do roku 2050, které vypracovala Komise (1).

4. ZÁKLADNÍ SEZNAM NÁKLADŮ KE ZVÁŽENÍ PRO ZAVÁDĚNÍ INTELIGENTNÍCH MĚŘICÍCH SYSTÉMŮ V PŘÍPADĚ ELEKTŘINY

Obecná kategorie	Druh nákladů, které mají být sledovány pro zavedení a odhadnuty pro referenční úroveň
KAPITÁLOVÉ VÝDAJE	Investice do inteligentních měřicích systémů
	Investice do IT
	Investice do komunikací
	Investice do zobrazovacích jednotek v domácnostech (připadají-li v úvahu)
	Výroba
	Přenos
	Distribuce
	Neuskutečněné investice do konvenčních měřicích přístrojů (negativní náklady, které se zařadí na seznam přínosů)
PROVOZNÍ NÁKLADY	Náklady na údržbu IT
	Náklady na správu sítě a počáteční náklady
	Náklady na komunikace/přenos dat (např. GPRS, radiokomunikace atd.)
	Náklady na vedení scénáře
	Výměna/porucha inteligentních měřicích systémů (postupná)
	Snížení příjmu (např. v důsledku účinnější spotřeby)
	Výroba
	Distribuce
	Přenos
	Odečet naměřených hodnot
	Telefonní asistenční služby/péče o zákazníka
	Náklady na odbornou přípravu (např. zaměstnanců oddělení péče o zákazníka a pracovníků provádějících instalaci zařízení)
Spolehlivost	Náklady na obnovu
Životní prostředí	Náklady na emise (zařízení na kontrolu CO2, provoz a emisní povolenky)
Energetická bezpečnost	Náklady na fosilní paliva spotřebovaná při výrobě energie
Energetická bezpečnost	Náklady na fosilní paliva v dopravě a provozu
Ostatní	Náklady na programy pro zapojení spotřebitelů
Ostatní	Neefektivně vynaložené náklady na dříve instalované (tradiční) měřicí přístroje

5. ZÁKLADNÍ SEZNAM VZORCŮ PRO KVANTIFIKACI PŘÍNOSŮ V PŘÍPADĚ ELEKTŘINY

Přínos	Dílčí přínos	Výpočet finanční hodnoty
Snížení odečtů a provozních nákladů	Snížení nákladů na provoz měřicích přístrojů	Hodnota (EUR) = [odhadované snížení nákladů s dálkově ovládaným provozem měřicích přístrojů (EUR/rok)] zavedení – [odhadované snížení nákladů s dálkově ovládaným provozem měřicích přístrojů (EUR/rok) × míra selhání komunikace (%/100)] scénář zavedení
	Snížení nákladů na odečet naměřených hodnot	Hodnota (EUR) = [náklady při odečtu v místě odběru (EUR)]referenční úroveň – [odhadované náklady na odečet v místě odběru (EUR)]scénář zavedení kde: [náklady při odečtu v místě odběru (EUR)]referenční úroveň= počet zákazníků v NN × náklady na tradiční odečet/zákazník/rok (EUR) [odhadované náklady na odečet v místě odběru (EUR)]scénář zavedení= [počet zákazníků v NN (2) × % zákazníků nezahrnutých do zavádění × průměrné náklady na odečet na zákazníka (EUR/zákazník)]+ [číslo zákazníků v NN × % zákazníků zahrnutých do zavádění × míra selhání komunikace (%) × průměrné náklady na odečet v místě odběru na zákazníka (EUR/počet zákazníků)
	Snížení nákladů na vyúčtování	Hodnota (EUR) = [počet zákazníků v NN × náklady na vyúčtování/zákazník/rok (EUR)]referenční úroveň – [počet zákazníků v NN × náklady na vyúčtování/zákazník/rok (EUR)]scénář zavedení
	Snížení nákladů na telefonní asistenční služby/péči o zákazníka	Hodnota (EUR) = [počet zákazníků v NN × náklady na péči o zákazníka/zákazník/rok (EUR)]referenční úroveň – [počet zákazníků v NN × náklady na péči o zákazníka/zákazník/rok (EUR)]scénář zavedení
Snížení provozních nákladů a nákladů na údržbu	Snížení nákladů na údržbu hmotných aktiv	Hodnota (EUR) = [přímé náklady související s údržbou aktiv (EUR/rok)]referenční úroveň – [přímé náklady související s údržbou aktiv (EUR/rok)] scénář zavedení
Snížení provozních nákladů a nákladů na údržbu	Snížení nákladů na poruchy zařízení	Hodnota (EUR) = [náklady na poruchy zařízení (EUR/rok)]referenční úroveň – [náklady na poruchy zařízení (EUR/rok)] scénář zavedení
Odložené/neuskutečněné investice do distribuční kapacity	Odložené investice do distribuční kapacity vzhledem k návratnosti aktiv	Hodnota (EUR) = roční investice na podporu rostoucí kapacity (EUR/rok) × doba odkladu (počet let) × míra návratnosti investic (%/100)
Odložené/neuskutečněné investice do distribuční kapacity	Odložené investice do distribuční kapacity vzhledem k odpisům aktiv	Hodnota (EUR) = roční investice na podporu rostoucí kapacity (EUR/rok) × doba odkladu (počet let) × počet let odepisování aktiv souvisejících s kapacitou
Odložené/neuskutečněné investice do přenosové kapacity	Odložené investice do přenosové kapacity vzhledem k návratnosti aktiv	Hodnota (EUR) = roční investice na podporu rostoucí kapacity (EUR/rok) × doba odkladu (počet let) × míra návratnosti investic (%/100)
Odložené/neuskutečněné investice do přenosové kapacity	Odložené investice do přenosové kapacity vzhledem k odpisům aktiv	Hodnota (EUR) = roční investice na podporu rostoucí kapacity (EUR/rok) × doba odkladu (počet let) × počet let odepisování aktiv souvisejících s kapacitou
Odložené/neuskutečněné investice do výrobní kapacity	Odložené investice do výroby – vyrovnávací elektrárny	Hodnota (EUR) = roční investice na podporu výroby elektřiny ve špičkách (EUR/rok) × doba odložení (počet let)
Odložené/neuskutečněné investice do výrobní kapacity	Odložené investice do výroby – točivé rezervy	Hodnota (EUR) = roční investice na podporu výroby točivých rezerv (EUR/rok) × doba odložení (počet let)
Snížení technických ztrát elektřiny	Snížení technických ztrát elektřiny	Hodnota (EUR) = snížené ztráty díky energetické účinnosti (EUR/rok) + snížené ztráty díky kontrole napětí (EUR/rok) + snížené ztráty na úrovni přenosu (EUR/rok)
Úspory nákladů na elektrickou energii	Snížení spotřeby	Hodnota (EUR) = energetická sazba (EUR/MWh) × celková spotřeba energie v NN (MWh) × odhadované % snížení spotřeby v případě zavedení (%/100)
Úspory nákladů na elektrickou energii	Přesun zatížení ve špičce	Hodnota (EUR) = rozdíl mezi velkoobchodním ziskem u výroby ve špičce a velkoobchodním ziskem u výroby mimo špičku (EUR/MWh) × % přesunu zatížení ve špičce (%/100) × celková spotřeba energie v NN (MWh)
Snížení obchodních ztrát	Snížení krádeží elektřiny	Hodnota (EUR) = % zákazníků dopouštějících se krádeže energie (%/100) × odhadovaná průměrná hodnota nezaznamenaného energetického zatížení/zákazník/rok (EUR) × celkový počet v NN (počet zákazníků)
	Zpět získané příjmy v souvislosti se „smluvními“ podvody	Hodnota (EUR) = % zákazníků dopouštějících se podvodů v rámci uzavřených smluv (%/100) × odhadovaná hodnota nezaplacených smluvních dodávek/zákazník/rok (EUR) × celkový počet zákazníků v NN (počet zákazníků)
	Zpět získané příjmy v souvislosti se zvýšením smluvně zajištěných dodávek	Hodnota (EUR) = % zákazníků požadujících zvýšení dodávek smluvně zajištěné energie po instalaci inteligentních měřicích systémů (%/100) × průměrná odhadovaná hodnota zpět získaných příjmů v důsledku zvýšení dodávek smluvně zajištěné energie (EUR) × celkový počet klientů v NN(počet zákazníků)
Omezení výpadků (díky novým metodám sledování a informacím o síti v reálném čase)	Hodnota služby	Hodnota (EUR) = celková spotřebovaná energie SN (3) + NN (MWh)/minuty ročně (počet/rok) × průměr nedodaných minut/rok (počet/rok) × hodnota ztraceného zatížení (EUR/MWh) × % snížení přerušení dodávek (%/100)
	Snížení nákladů na odškodnění zákazníka	Hodnota (EUR) = průměr odškodnění zákazníků za rok (EUR) × % snížení vyrovnávacích plateb zákazníkům
Snížení emisí CO2:	Snížení emisí CO2 díky snížení ztrát v elektrickém vedení	Hodnota (EUR) = [ztráty v elektrickém vedení (MWh) × obsah CO2 (tun/MWh) × hodnota CO2 (EUR/tuna)]referenční úroveň – [ztráty v elektrickém vedení (MWh) × obsah CO2 (tun/MWh) × hodnota CO2 (EUR/tuna)] scénář zavedení
	Snížení emisí CO2 díky většímu šíření nízkouhlíkových výrobních zdrojů (v důsledku zavedení inteligentních měřicích systémů)	Hodnota (EUR) = [emise CO2 (v tunách) × hodnota CO2 (EUR/tuna)] referenční úroveň – [emise CO2 (v tunách) × hodnota CO2 (EUR/tuna)] scénář zavedení
	Snížení emisí CO2 z dopravních prostředků používaných při výjezdech terénních pracovníků	Hodnota (EUR) = nevyužitý počet litrů paliva (počet) × náklady na litr paliva (EUR)
	Snížení množství pohonných hmot spotřebovaných při výjezdech terénních pracovníků	Hodnota (EUR) = nespotřebovaný počet litrů paliva (počet) × náklady na litr paliva (EUR)
Snížení znečišťování ovzduší (částic, NOx, SO2)	Snížení emisí látek znečišťujících ovzduší díky snížení ztrát v elektrickém vedení	Pro každou znečišťující látku: Hodnota (EUR) = [ztráty v elektrickém vedení (MWh) × obsah látek znečišťujících ovzduší (jednotka/MWh) × náklady na látky znečišťující ovzduší (EUR/tuna)] referenční úroveň – [ztráty v elektrickém vedení (MWh) × obsah látek znečišťujících ovzduší (jednotka/MWh) × náklady na látky znečišťující ovzduší (EUR/jednotka)] scénář zavedení
	Snížení emisí látek znečišťujících ovzduší díky většímu šíření nízkouhlíkových výrobních zdrojů (v důsledku zavedení inteligentních měřicích systémů)	Pro každou znečišťující látku: Hodnota (EUR) = [emise látek znečišťujících ovzduší (jednotka) × náklady na látky znečišťujících ovzduší (EUR/jednotka)] referenční úroveň – [emise látek znečišťujících ovzduší (jednotka) × náklady na látky znečišťujících ovzduší (EUR/jednotka)] scénář zavedení
	Snížení emisí látek znečišťujících ovzduší z dopravních prostředků používaných při výjezdech terénních pracovníků	Hodnota (EUR) = nespotřebovaný počet litrů paliva (počet) × náklady na nespotřebovaný litr paliva (EUR)

Poznámka: Co se týče „nákladů na látky znečišťující ovzduší“ (částice, NOx, SO2), doporučuje se konzultovat směrnici o čistých vozidlech – směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel – a postup pro kvantifikaci přínosů ke zlepšení kvality ovzduší v rámci programu (4)„CAFÉ“ (Čistý vzduch pro Evropu).

(1) Příloha 7.10 pracovního dokumentu útvarů Komise SEK(2011) 288 v konečném znění – „Posouzení dopadů“: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=SEC:2011:0288:FIN:EN:PDF.

(2) Nízké napětí.

(3) Střední napětí.

(4) Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5.

		ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2012.073.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 73

České vydání	Právní předpisy	Svazek 55 13. března 2012

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 211/2012 ze dne 12. března 2012 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury	1
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 212/2012 ze dne 12. března 2012 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	3
		ROZHODNUTÍ
		2012/146/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 9. března 2012 o jmenování jednoho litevského člena a dvou litevských náhradníků Výboru regionů	5
		2012/147/EU
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 9. března 2012, kterým se schvalují některé pozměněné programy eradikace a sledování nákaz zvířat a zoonóz na rok 2012 a kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2011/807/EU, pokud jde o opatření způsobilá pro finanční příspěvek Unie na programy eradikace klusavky a vyplácení záloh ze strany Unie na programy eradikace vztekliny na rok 2012 (oznámeno pod číslem C(2012) 1406) ( 1 )	6
		DOPORUČENÍ
		2012/148/EU
	*	Doporučení Komise ze dne 9. března 2012 o přípravách na zavedení inteligentních měřicích systémů	9

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	IL	121,2
	MA	64,4
	TN	80,4
	TR	108,1
	ZZ	93,5
0707 00 05	JO	108,0
	TR	164,3
	ZZ	136,2
0709 91 00	EG	76,0
0709 91 00	ZZ	76,0
0709 93 10	MA	54,5
	TR	131,1
	ZZ	92,8
0805 10 20	EG	51,8
	IL	68,0
	MA	55,4
	TN	59,0
	TR	71,8
	ZZ	61,2
0805 50 10	BR	43,7
	EG	41,7
	MA	69,1
	TR	46,3
	ZZ	50,2
0808 10 80	BR	90,5
	CA	121,2
	CL	103,5
	CN	108,7
	MK	31,8
	US	158,6
	ZZ	102,4
0808 30 90	AR	81,8
	CL	105,0
	CN	41,0
	ZA	92,2
	ZZ	80,0

		Opravy
	*	Oprava Praktických pokynů pro účastníky řízení před Tribunálem (Úř. věst. L 68 ze dne 7.3.2012)	23