ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2012.060.ces |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 60 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 55 |
Obsah |
|
II Nelegislativní akty |
Strana |
|
|
ROZHODNUTÍ |
|
|
|
2012/118/EU |
|
|
* |
Rozhodnutí Komise ze dne 18. července 2011 o státní podpoře C 15/09 (ex N 196/09), kterou Německo poskytlo podniku Hypo Real Estate, popř. ji hodlá poskytnout (oznámeno pod číslem K(2011) 5157) ( 1 ) |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
ROZHODNUTÍ
1.3.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 60/1 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 18. července 2011
o státní podpoře C 15/09 (ex N 196/09), kterou Německo poskytlo podniku Hypo Real Estate, popř. ji hodlá poskytnout
(oznámeno pod číslem K(2011) 5157)
(Pouze německé znění je závazné)
(Text s významem pro EHP)
(2012/118/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy (1),
s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,
poté, co byly zúčastněné strany vyzvány k předložení připomínek v souladu s výše uvedenými články (2) a s ohledem na tyto připomínky,
vzhledem k těmto důvodům:
I. POSTUP
(1) |
Dne 2. října 2008 Evropská komise schválila dočasně, tj. na dobu šesti měsíců, popř. až do předložení důvěryhodného a fundovaného restrukturalizačního plánu pro danou banku, státní podporu ve prospěch Hypo Real Estate Holding AG ve formě státní záruky překračující 35 miliard EUR (zaevidováno pod číslem N 44/08) (3). Toto opatření Německo Komisi oznámilo dne 30. září 2008. |
(2) |
Dne 1. dubna 2009 Německo oznámilo restrukturalizační plán skupiny Hypo Real Estate (dále jen „HRE“) (zaevidováno pod číslem N 196/09). Dopisem ze dne 17. dubna 2009 Německo doplnilo oznámení restrukturalizačního plánu tím, že informovalo Komisi o kapitálové injekci ve výši 60 milionů EUR a o prodloužení státního rámce záruk ve výši 52 miliard EUR, které bylo umožněno na základě schváleného záchranného balíčku pro úvěrové instituce (4). |
(3) |
Dopisem ze dne 7. května 2009 (5) Komise Německu sdělila, že zahájila řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. Toto rozhodnutí („rozhodnutí o zahájení řízení“) bylo spolu s výzvou k podání připomínek zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (6). |
(4) |
Dne 3. července 2009 Německo oznámilo kapitálovou injekci ve výši 2,96 miliardy EUR (zaevidováno pod číslem N 333/09). |
(5) |
Dne 17. srpna 2009 Německo sdělilo Komisi, že chce ve prospěch HRE opětovně prodloužit záruky ve výši 52 miliard EUR, které byly poskytnuty prostřednictvím zvláštního fondu pro stabilizaci finančního trhu (Sonderfonds Finanzmarktstabilisierung, dále jen „SoFFin“) (zaevidováno pod číslem C 15/09) (viz 2. bod odůvodnění). |
(6) |
Ve dnech 20. a 21. října 2009 Německo znovu předložilo aktualizaci restrukturalizačního plánu, oznámilo Komisi další plánovaná opatření ve prospěch HRE (zřízení konsolidační agentury, poskytnutí dodatečných záruk) a informovalo Komisi o opětovném, tj. třetím prodloužení stávajících záruk SoFFin ve výši 52 miliard EUR (zaevidováno pod číslem N 557/09). |
(7) |
Dne 26. října 2009 Německo pod číslem N 557/09 oznámilo další kapitálovou injekci ve výši 3 miliard EUR a záruky SoFFin ve výši celkem 18 miliard EUR udělené HRE, jakož i záruku SoFFin ve výši 2 miliard EUR poskytnutou ve prospěch konsolidační agentury HRE (7). Komise tuto záruku SoFFin v rozsahu 2 miliard EUR neschválila. |
(8) |
Dne 13. listopadu 2009 Komise rozšířila rozsah formálního šetření a dočasně do doby, než vydá konečné rozhodnutí Komise o daném restrukturalizačním plánu, schválila kapitálové injekce ve výši 60 milionů EUR, 2,96 miliardy EUR a 3 miliard EUR (ve věcech C 15/09, N 333/09 a N 557/09). Toto rozhodnutí bylo spolu s výzvou k podání připomínek zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (8). |
(9) |
Ve dnech 15., 16. a 17. prosince 2009 Německo doplnilo oznámení ze dne 26. října 2009 a předložilo další údaje ohledně záruk SoFFin ve výši 18 miliard EUR (zaevidováno pod číslem N 694/09). |
(10) |
Dne 21. prosince 2009 Komise tyto záruky SoFFin ve výši 18 miliard EUR dočasně schválila nanejvýš na jeden rok (věc N 694/09) (9). |
(11) |
Dne 30. dubna 2010 Německo oznámilo kapitálovou injekci SoFFin činící 1,85 miliard EUR (věc N 161/10). |
(12) |
Dne 19. května 2010 Komise tuto kapitálovou injekci ve výši 1,85 miliard EUR dočasně schválila do doby, než vydá závěrečné rozhodnutí o restrukturalizačním plánu (10). |
(13) |
Dne 2. září 2010 Německo oznámilo záruku likvidity SoFFin ve výši 20 miliard EUR (věc N 380/10). |
(14) |
Dne 10. září 2010 Německo oznámilo opatření na záchranu aktiv (tj. úmysl přenést aktiva HRE na FMS-Wertmanagement AöR (11), dále jen „FMS-WM“) a kapitálovou injekci až do výše asi 2,13 miliard EUR, jakož i dodatečnou záruku (tj. záruku na vyrovnání ve výši až 20 miliard EUR) (věc N 380/10). |
(15) |
Dne 24. září 2010 Komise opětovně rozšířila formální vyšetřovací řízení a dočasně schválila dané opatření na záchranu aktiv, záruku likvidity ve výši 20 miliard EUR a záruku na vyrovnání ve výši až 20 miliard EUR. Toto rozhodnutí bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (12) spolu s výzvou k podání připomínek. Rozhodnutí Komise ze dne 24. září 2010 se nevztahovalo na kapitálovou injekci ve výši až 2,13 miliard EUR, kterou Německou oznámilo dne 10. září 2010, tj. Komise tuto kapitálovou injekci neschválila. |
(16) |
Dne 14. června 2011 Německo předložilo konečnou aktualizaci restrukturalizačního plánu. Dne 15. června 2011 Německo předložilo seznam závazků, který byl ještě doplněn dne 1. července 2011. |
(17) |
Dne 14. června 2011 Německo vysvětlilo, že další kapitálová injekce nebude činit 2,13 miliardy EUR, jak bylo oznámeno dne 10. září 2010, nýbrž pouze 2,08 miliardy EUR, a že tato nižší částka bude poskytnuta FMS-WM. |
(18) |
Mezitím proběhla řada setkání a audio konferencí, přičemž si útvary Komise, Německo a HRE vyměnily další korespondenci. |
(19) |
Komise obdržela připomínky zúčastněných stran a předala je Německu, jež na ně reagovalo dopisem ze dne 24. března 2010. |
II. PŘÍJEMCI PODPORY A JEJÍ OPATŘENÍ
II.1 Příjemce podpory
(20) |
HRE vznikla v říjnu 2003 oddělením částí činných v komerčním financování nemovitostí skupiny HVB. V roce 2007 HRE převzala DEPFA Bank plc. se sídlem v Dublinu a rozšířila své podnikání o oblasti Public Sector Finance (financování veřejného sektoru) a Infrastructure Finance (financování infrastruktury). Skupinu podniků HRE (13) v současnosti tvoří Hypo Real Estate Holding AG („HRE Holding“) a tři dceřiné společnosti Deutsche Pfandbriefbank AG („PBB“), zmíněná DEPFA Bank plc. a Hypo Real Estate Finance B.V. i.L., jež se nachází v konsolidaci („HRE Finance i.L.“). DEPFA Bank plc. a PBB vlastní řadu dalších dceřiných společností a účastí ve společnostech. PBB je přejmenovaná hlavní banka skupiny a jako jediná z daných tří dceřiných společností HRE Holding bude nadále vyvíjet nové obchody. Podniká v oblastech financování nemovitostí a veřejného financování investic. DEPFA Bank plc. v současnosti ukončuje činnost a počínaje dnem doručení tohoto rozhodnutí již nebude uskutečňovat nové obchody. Podnikala především v oblasti státního financování, úvěrových obchodů a financování projektů infrastruktury (např. silnic, mostů, tunelů a veřejných budov). HRE Finance i.L. je, jak naznačuje už sám název, podnikem v likvidaci (14). |
(21) |
V roce 2010 byla pro HRE založena konsolidační agentura FMS-WM. Spravuje aktiva a deriváty skupiny HRE, které převzala, protože nebyly strategicky významné nebo byly spojeny s nepřijatelnými riziky, popř. vyžadovaly mnoho kapitálu. Od svého založení převzala FMS-WM velkou část aktiv HRE. FMS-WM nemá bankovní licenci. |
(22) |
HRE vykázala v účetním období 2008 ztráty ve výši 5,5 miliardy EUR, v období 2009 ztráty 2,2 miliardy EUR a v období 2010 ztráty 0,9 miliardy EUR. |
(23) |
Prostřednictvím kapitálové injekce ve výši 3,02 miliardy EUR (60 milionů EUR v březnu 2009, 2,96 miliardy EUR v červnu 2009) se Německo stalo 90 % vlastníkem HRE. Na podzim roku 2009 následovalo vyloučení menšinových akcionářů („squeeze-out“). Za zbývající podíly Německo zaplatilo 1,30 EUR/podíl; tím se Spolková republika Německo stala 100 % vlastníkem HRE. Následně byla zahájena její restrukturalizace. |
II.2 Potíže HRE v kontextu finanční krize
(24) |
Na konci září 2008 se HRE nedostávalo likvidity, takže hrozila okamžitá insolvence. HRE nebyla schopna získat na trzích krátkodobý kapitál, neboť krize na finančních trzích způsobila zhroucení některých peněžních trhů. Lehman Brothers požádala o ochranu věřitelů a následně v polovině září 2008 téměř zcela přestal fungovat zejména mezibankovní trh. |
(25) |
Obchodní model DEPFA Bank plc. (od října 2007 dceřiný podnik ve 100 % vlastnictví HRE), který vsadil především na financování prostřednictvím mezibankovního trhu a na jiné krátkodobé nezajištěné zdroje financování, se během krize kvůli nedostatku likvidity ukázal být extrémně křehkým, což způsobilo, že se banka dostala do existenčních problémů. |
(26) |
Krátkodobé potřeby likvidity DEFPA Bank plc musela pokrýt HRE. Objem úvěrových linek splatných ke 30. září 2008 ovšem překročil možnosti HRE. Navíc se většina společností skupiny HRE nacházela v důsledku transakcí a obchodů uvnitř skupiny HRE (např. pohledávky, záruky a doporučující dopisy) ve stejné situaci. Nedostatek likvidity tedy vážně ohrožoval existenci celé skupiny HRE. |
(27) |
Potíže HRE mj. způsobila rovněž zátěž z minulosti v podobě aktiv, které vzhledem k jejich skutečnému rizikovému profilu nepřinášely přiměřenou návratnost investic. Skupina HRE kromě toho vznikla ze spojení několika malých bankovních institutů, které používaly odlišné aplikace IT, […] (15). |
II.3 Státní podpory
(28) |
Celkem Německo ve prospěch HRE poskytlo, popř. poskytne kapitál ve výši až asi 9,95 miliardy EUR (část tohoto kapitálu obdržela či obdrží FMS-WM) a záruky ve výši 145 miliard EUR. Kromě toho bylo ve prospěch HRE realizováno opatření na záchranu aktiv, jež má částečně povahu podpory, v hodnotě asi 20 miliard EUR. |
II.3.1 Kapitálové injekce
II.3.1.1
(29) |
Protože Německo chtělo prostřednictvím postupné akvizice veškerých akcií HRE získat úplnou kontrolu nad HRE, zakoupil SoFFin dne 30. března 2009 20 milionů nových akcií HRE za nominální hodnotu 3 EUR/akcie; HRE tak obdržel kapitálovou injekci 60 milionů EUR a SoFFin 8,65 % podíl v kapitálu HRE. Tuto kapitálovou injekci Komise dočasně schválila dne 13. listopadu 2009. |
II.3.1.2
(30) |
Dne 2. června 2009 se držitelé podílů v HRE dohodli na kapitálové injekci ve výši 2,96 miliardy EUR prostřednictvím emise nových akcí HRE, které následně koupil SoFFin. Důsledkem toho SoFFin vlastnil 90 % podílů HRE. Dne 8. června 2009 byly tyto nové podíly zapsány do obchodního rejstříku. Tuto kapitálovou injekci Komise dočasně schválila dne 13. listopadu 2009. |
II.3.1.3
(31) |
Kapitálová injekce ve výši 3 miliard EUR ohlášená dne 26. října 2009 byla strukturována takto:
|
(32) |
Smlouvy o poskytnutí kapitálové injekce ve výši 3 miliard EUR byly podepsány dne 16. listopadu 2009. Komise tuto kapitálovou injekci dočasně schválila dne 13. listopadu 2009. |
II.3.1.4
(33) |
Kapitálová injekce ve výši až 1,85 miliard EUR vyplacená do účelově nevázaných rezervních fondů HRE byla rozdělena do dvou tranší:
|
(34) |
Kapitálová injekce ve výši 1,85 miliardy EUR je zahrnuta v celkové potřebě kapitálu popsané v restrukturalizačním plánu pro HRE. 1,4 miliardy EUR z této kapitálové injekce již bylo poskytnuto, aby byly z právního hlediska zohledněny požadavky dohledu ohledně vlastního kapitálu a aby byla k dispozici rezerva pro rizika. Smlouva o poskytnutí této kapitálové injekce ve výši 1,4 miliard EUR byla podepsána dne 20. května 2010. Zbývající část kapitálové injekce ve výši 1,85 miliardy EUR, tj. 450 milionů EUR, má být podle informací předložených Německem vyplacena ve třetím čtvrtletí roku 2011. |
II.3.1.5
(35) |
Dne 10. září 2010 Německo oznámilo kapitálovou injekci pro HRE ve výši až 2,13 miliard EUR. Dne 14. června 2011 Německo prohlásilo, že daná kapitálová injekce nebude činit 2,13 miliard EUR, nýbrž 2,08 miliardy EUR, a že tuto částku (2,08 miliardy EUR) dostane k dispozici FMS-WM. Podle informací předložených Německem bude tato kapitálová injekce ve výši 2,08 miliardy EUR vyplacena ve třetím čtvrtletí 2011. Tuto částku ve výši 2,08 miliardy EUR vyplatil SoFFin do kapitálové rezervy HRE Holding jako kapitálovou pohledávku pod podmínkou, že s ní bude souhlasit Evropská komise. HRE Holding tuto kapitálovou pohledávku postoupila FMS-WM dne 1. října 2010. |
II.3.2 Záruky
II.3.2.1
(36) |
Dne 13. listopadu 2008 Německo poskytlo státní záruky ve výši 35 miliard EUR za účelem překlenutí refinanční potřeby HRE. Komise tyto záruky dočasně schválila dne 2. října 2008. |
(37) |
Tyto záruky zajistily úvěrovou podporu likvidity ze strany Deutsche Bundesbank (20 miliard EUR) a zajištěné dluhové cenné papíry (15 miliard EUR), které převzalo konsorcium německých finančních institucí. |
(38) |
HRE poskytla státu za záruky činící 35 miliard EUR odměnu, kterou tvoří základní prémie a prémie, jejíž výše se odvíjí od výsledků. Základní prémie činila 1 % ohledně tzv. zaručené částky při první ztrátě (First-Loss-Garantiebetrag) a 0,5 % ročně ohledně tzv. zaručené částky při druhé ztrátě (Second-Loss-Garantiebetrag). Prémie, jejíž výše se odvíjí od výsledků, činila 1,25 % ročně ohledně zaručené částky při první ztrátě (First-Loss-Garantiebetrag) a 0,25 % ročně ohledně zaručené částky při druhé ztrátě (Second-Loss-Garantiebetrag). |
II.3.2.2
(39) |
Mezi listopadem 2008 a únorem 2009 obdržela HRE na základě schváleného německého záchranného balíčku pro úvěrové instituce (17) záruky SoFFin ve výši celkem 52 miliard EUR. |
(40) |
HRE zaplatila za skutečně využitou část záruky sloužící k zajištění dluhových cenných papírů provizi 0,5 % a za nevyužitou část záruk provizi za poskytnutí ve výši 0,1 %. |
II.3.2.3
(41) |
Zajištěné bankovní dluhové cenné papíry, jejichž platnost skončila dne 23. prosince 2009, SoFFin nahradil zárukou ve výši 8 miliard EUR. Komise danou záruku dočasně schválila dne 21. prosince 2009. |
(42) |
HRE zaplatila zvláštnímu fondu SoFFin prémii za záruku ve výši 0,5 % ročně zaručené částky. Za nevyužitou část záruky musela uhradit poplatek za poskytnutí ve výši 0,1 % ročně. |
II.3.2.4
(43) |
Záruka Soffin, časově omezená na jeden rok a dne 21. prosince 2009 dočasně schválená Komisí činící 10 miliard EUR, byla nutná na pokrytí potřeby likvidity ze strany HRE. |
(44) |
HRE zaplatila zvláštnímu fondu SoFFin prémii za záruku ve výši 0,5 % ročně zaručené částky. Za nevyužitou část záruky musela uhradit poplatek za poskytnutí ve výši 0,1 % ročně. |
II.3.2.5
(45) |
HRE potřebovala další záruku likvidity ve výši 20 miliard EUR, aby se mohla do doby, než budou na konsolidační agenturu FMS-WM převedena aktiva, vypořádat s nepříznivým vývojem na kapitálových a úrokových termínovaných trzích. Komise tuto záruku dočasně schválila dne 24. září 2010. |
(46) |
HRE zaplatila prémii za záruku činící 0,8 % ročně. Za nevyužitou část záruky musela uhradit poplatek za poskytnutí ve výši 0,1 % ročně. |
II.3.2.6
(47) |
Kvůli trvající nejistotě, kterou způsobil složitý technický postup pro převedení aktiv na konsolidační agenturu, byla nutná záruka na vyrovnání ve výši 20 miliard EUR. Komise tuto záruku dočasně schválila dne 24. září 2010. |
(48) |
HRE zaplatila zvláštnímu fondu SoFFin prémii za záruku činící 0,8 % ročně. Za nevyužitou část záruky musela uhradit poplatek za poskytnutí ve výši 0,1 % ročně. |
II.3.3 Převedení aktiv na konsolidační agenturu
(49) |
Dne 10. září 2010 oznámilo Německo dále převedení nominální částky aktiv ve výši asi 210 miliard EUR a derivátů ve výši asi 280 miliard EUR na konsolidační agenturu FMS-WM. Konsolidační agentura FMS-WM („FMS-WM“) byla založena rozhodnutím představenstva ze dne 8. července 2010 na základě německého zákona o fondu pro stabilizaci finančních trhů (Finanzmarktstabilisierungsfondsgesetzes, § 8a FMStFG). Agentura spravuje aktiva a deriváty skupiny HRE, které převzala, protože nebyly strategické nebo znamenaly nepřijatelné riziko a neúnosnou kapitálovou zátěž. FMS-WM působí nezávisle na HRE a je chráněna skutečností, že SoFFin má povinnost vyrovnávat její ztráty. FMS-WM však nemá bankovní licenci. V důsledku toho může být mnoho aktiv HRE převedeno pouze synteticky; v závislosti na konkrétních okolnostech byly vyvinuty různé mechanismy „převodu“, aby se srovnatelně regulačně pomohlo kapitálu PBB, popř. skupiny HRE. |
(50) |
Komise tento převod dočasně schválila dne 24. září 2010. V souvislosti s těmito opatřeními byla nestrategická a problematická aktiva, např. státní dluhopisy nebo problematické úvěry na nemovitosti (nebo pouze jejich potřeba vlastního kapitálu vyplývající z regulačních požadavků, viz 49. bod odůvodnění) převedena na státem podporovanou agenturu, která je má v průběhu let konsolidovat. Mezi převedenými nestrategickými aktivy byla také aktiva, která nelze využít k zajištění krytých dluhových cenných papírů. |
(51) |
K převodu došlo s účinností od 30. září 2010. V té době byla účetní hodnota portfolia určeného k převodu v důsledku odpisů 173 miliard EUR. V souladu se sdělením Komise o nakládání se znehodnocenými aktivy v bankovním sektoru Společenství (sdělení „Impaired-Asset“ neboli „IAC“) (18) Komise jmenovala externí odborníky, kteří jí měli pomoci při posouzení portfolia, určení prvku státní podpory a při zodpovězení otázky, zda se při převodu vycházelo z vyšší hodnoty, než jaká byla reálná ekonomická hodnota, případně v jakém rozsahu. V souladu s IAC pověřilo externího odborníka vypracováním nezávislého posouzení rovněž Německo. |
(52) |
Dané portfolio tvořily zeměpisně diversifikované komerční úvěry na nemovitosti ve výši asi 30 miliard EUR, které převážně sloužily k financování kancelářských budov a nákupních středisek, měly relativně krátkou dobu splatnosti (3 roky), avšak nízkou úvěrovou kvalitu. |
(53) |
Nekomerční podnikání s nemovitostmi v rámci portfolia zahrnovalo státní financování, popř. dluhové cenné papíry a půjčky veřejným institucím a veřejným zabezpečovacím službám. Větší část tohoto podnikání tvořily standardní dluhopisy (cenné papíry s fixním výnosem, „plain vanilla bonds“), týkal se však také „strukturovaných úvěrových nástrojů“ (31 miliard EUR) a veřejných dluhopisů (30 miliard EUR). Kvalita aktiv z této části portfolia byla výrazně vyšší než kvalita komerčních úvěrů na nemovitosti. Protože však tyto cenné papíry měly dlouhou dobu splatnosti a na trhu se po jejich nákupu zvětšilo úvěrové rozpětí, tržní ceny výrazně poklesly i v případě těchto cenných papírů. |
(54) |
Odborníci Komise dospěly k závěru, že na rozdíl od několika jiných případů státní podpory byly dané komplexní komerční úvěry na nemovitosti a strukturované úvěrové nástroje (především sekuritizace půjček studentům, sekuritizace půjček veřejnému sektoru a 5 miliard ze swapu celkových výnosů) celkově jisté. V těchto kategoriích očekávali pouze malé ztráty, třebaže jejich odhad ztrát byl v důsledku posouzení hotovostních půjček („cash bonds“) ve strukturách Halcyon a Pegasus, negativního základu a implicitních nákladů na financování swapu celkových výnosů vyšší než odhad německých odborníků. Oproti tomu byly cenné papíry „plain vanilla bonds“ převedeny za hodnotu swapu, jež byla téměř na úrovni parity, tj. za hodnotu výrazně vyšší než byla reálná ekonomická hodnota. Kromě toho se obchodovaly na trzích, které nebyly příliš zasaženy snížením hodnoty, takže jejich reálná ekonomická hodnota by tak jako tak měla přibližně odpovídat jejich tržní hodnotě. Z toho důvodu dospěli odborníci Komise k závěru, že je reálná ekonomická hodnota („real economic value“) této části portfolia výrazně nižší, než za jakou byla převedena z HRE na FMS-WM. |
(55) |
Pokud jde o derivátové portfolio, závěry odborníků Komise se do značné míry shodovaly se závěry odborníků Německa. Odborníci Komise navíc ohodnotili protihodnotu úvěrového rizika trochu výše než němečtí odborníci a zohlednili poznatky z jimi provedené náhodné zkoušky, jakož i celkovou zátěž „operačních rizik“, neboť vycházeli z opatrných předpokladů ohledně nedostatečné celkové účinnosti podnikání za účelem snížení rizika. |
(56) |
Následující tabulka shrnuje závěry odborníků Komise.
|
(57) |
Odborníci tedy stanovili, že částka státní podpory, která a priori není podle IAC slučitelná s vnitřním trhem, činí asi 16,2 miliardy EUR (tato částka je definována jako rozdíl mezi reálnou ekonomickou hodnotou a převodní hodnotou). Celkovou částku státní podpory, tj. rozdíl mezi hodnotou při převodu a tržní hodnotou, lze jen obtížně vyčíslit, neboť pro tu část portfolia, jež tvoří půjčky, není k dispozici dostatečný počet snadno dostupných tržních cen. Pokud by se extrémně předpokládalo, že tržní hodnota úvěrového portfolia je nulová, došlo by se k částce celkové státní podpory ve výši 90 miliard EUR. Pokud by byly dluhopisy obchodovány jako likvidní dluhopisy s podobně dlouhou dobou splatnosti a úvěrovou kvalitou, celková částka státní podpory by byla asi 20 miliard EUR. |
II.4 Důvody pro zahájení a rozšíření důkladného vyšetřování
(58) |
Dne 7. května 2009 Komise zahájila důkladné vyšetřování státních podpor poskytnutých HRE, které především vycházelo ze skutečnosti, že Komise měla vzhledem ke strategii refinancování a potřeby refinancování ze strany HRE pochybnosti o její rentabilitě. V původním restrukturalizačním plánu, který byl Komisi předložen dne 1. dubna 2009, byly jako důvody finančních potíží HRE uvedeny pouze vnější faktory; cílem bylo snížení bilanční sumy pouze o 25 %, což znamenalo, že objem refinancování by byl zůstal vysoký. HRE hodlala tohoto snížení bilanční sumy skupiny dosáhnout prostřednictvím odprodeje aktiv na trhu, a nikoli jejich převodem na konsolidační agenturu. V restrukturalizačním plánu bylo mj. státní financování s nízkými maržemi označeno za jednu z hlavních oblastí podnikání HRE. Restrukturalizační plán ovšem obsahoval velmi málo informací o základních prvcích restrukturalizace, jako je reorganizace a integrace systémů IT. V té době Komise kromě toho pochybovala o tom, že plánovaná opatření na omezení případného narušení hospodářské soutěže jsou postačující a je zajištěno dostatečné sdílení nákladů. |
(59) |
Důkladná kontrola byla dne 13. listopadu 2009 rozšířena z těchto důvodů:
|
(60) |
Dne 24. září 2010 bylo uvedené důkladné vyšetřování ještě více rozšířeno z těchto důvodů:
|
II.5 Hlavní body restrukturalizačního plánu
(61) |
Německo dne 1. dubna 2009 oznámilo první návrh restrukturalizačního plánu HRE a po provedení několika změn předložilo Komisi dne 14. června 2011 aktualizaci tohoto plánu v konečném znění. Pokud nebude uveden jiný plán, vztahují se všechny další odkazy v tomto rozhodnutí na toto konečné znění ze dne 14. června 2011. |
(62) |
Podle restrukturalizačního plánu bude HRE poté, co se prostřednictvím převodu na konsolidační agenturu FMS-WM osvobodí od znehodnocených aktiv v nominální hodnotě 210 miliard EUR, koncipovat svou obchodní činnost tak, aby její hlavní banka PBB mohla pracovat na základě solidního konceptu financování a zlepšených interních kontrol. Objem jejích budoucích obchodních činností bude výrazně menší než jaký byl před krizí, to platí jak pro bilanční sumu, objem nových obchodů, počet zaměstnanců, síť poboček, tak i pro regionální priority HRE. |
(63) |
Oproti době před krizí bude strategická bilanční suma PBB očištěná o ukončované položky a položky, které byly synteticky převedeny na FMS-WM, na konci roku 2011 činit asi 15 % bilanční sumy skupiny HRE z konce roku 2008. Tím se sníží objem nových obchodů v oblasti financování nemovitostí na 30 % úrovně z doby před krizí (nové obchody HRE v oblasti komerčního financování nemovitostí měly v roce 2007 hodnotu 32,1 miliardy EUR). Počet zaměstnanců byl snížen asi o 30 % a veškeré představenstvo HRE, které bylo ve funkci před krizí, bylo vyměněno. Více než třicet účastí, z toho třetina v neevropských zemích, bylo odprodáno nebo zlikvidováno, popř. se nachází v konsolidaci. Bylo zavřeno 26 z 32 poboček. Kromě toho byl zahájen víceletý projekt týkající se celé skupiny HRE s názvem „New Evolution“, na nějž bylo vyčleněno 180 milionů EUR a jehož cílem je reorganizovat systémy IT. |
(64) |
PBB bude i nadále působit ve dvou strategických oblastech podnikání – financování nemovitostí a veřejného financování investic. Obě oblasti se omezí na aktiva, která přichází v úvahu pro německé kryté dluhové cenné papíry – hypoteční zástavní listy a veřejné zástavní listy. Veškeré jiné podnikatelské činnosti se zastavují, zejména obchodní činnosti v oblasti státního financování, financování infrastruktury, obchodů na kapitálových trzích a správy majetku. |
(65) |
Pokud jde o další dvě dceřiné společnosti HRE Holding, plánují se tyto kroky: DEPFA Bank plc. bude počínaje dnem doručení tohoto rozhodnutí ukončovat svou činnost a již nebude uskutečňovat nové obchody. Platí to rovněž pro její dceřiné společnosti. HRE Finance i.L. se nachází v likvidaci a také neuskutečňuje nové obchody. |
(66) |
Podle Německa představuje toto zásadní rozhodnutí – tj. provádět konzervativnější podnikatelskou strategii a soustředit se na německé zástavní listy jako na prioritní zdroj refinancování – kvalitativní zlepšení obchodu s půjčkami, neboť podléhá německému zákonu o zástavních listech (Pfandbriefgesetz), který klade zvláštní požadavky na řízení, dozor a kontrolu rizika a počítá s ochrannými opatřeními, jako je ukončení obstavení. Tato strategie financování výrazně snižuje dřívější závislost HRE na mezibankovním peněžním trhu, ta se poté omezí zejména na „skladovací“ období před vydáním krytých dluhových cenných papírů. |
III. PŘIPOMÍNKY TŘETÍCH ZÚČASTNĚNÝCH STRAN
(67) |
Komise obdržela tyto připomínky zúčastněných stran shrnuté níže:
|
IV. STANOVISKO NĚMECKA K PŘIPOMÍNKÁM TŘETÍCH STRAN
(68) |
Komise dne 24. března 2010 obdržela stanovisko Německa k připomínkám zúčastněných stran:
|
V. STANOVISKO NĚMECKA
(69) |
Německo akceptuje, že opatření státní pomoci představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. |
(70) |
Německo dne 15. června 2011 předložilo seznam závazků, který byl doplněn dne 1. července 2011 (21), pomocí kterých se má zajistit, aby byl obchodní model popsaný v restrukturalizačním plánu realizován v praxi, náklady byly přiměřeně sdíleny a narušení hospodářské soutěže bylo omezeno na nezbytné minimum. Tento seznam závazků lze shrnout takto: a) realizace restrukturalizačního plánu a závazků: Německo zajistí, aby byl restrukturalizační plán realizován v jeho konečném znění a závazky byly provedeny v plném rozsahu; b) trvání závazků: v zásadě závazky platí do skončení období restrukturalizace, tj. do 31. prosince 2015. Závazky vůči DEPFA Bank plc. a jejích dceřiných společností však v zásadě přestanou platit, jakmile bude DEPFA Bank plc. reprivatizována, pokud k tomu dojde dříve. V takovém případě by Německo prodej nejprve oznámilo Komisi a bez schválení ze strany Komise by ho nerealizovalo, pokud by k němu mělo dojít před 31. prosincem 2013. Závazky vůči PBB přestávají platit, jakmile bude PBB reprivatizována, v žádném případě však před 31. prosincem 2013; c) oblasti podnikání: Německo zajistí, aby nové obchody uskutečňovala pouze PBB a aby tato činnost byla omezena na dvě oblasti podnikání (financování nemovitostí a veřejného financování investic), přičemž všechny ostatní obchodní činnosti budou zastaveny (portfolio státního financování zůstane v rozvaze PBB, avšak jako portfolio, které se ukončuje) a všechny ostatní společnosti HRE zastaví svou obchodní činnost; d) reprivatizace PBB: Německo reprivatizuje PBB co nejrychleji, nejpozději však do 31. prosince 2015; e) omezení růstu PBB: Německo zajistí, aby míra růstu PBB nepřekročila určité hranice; ať už ohledně výše bilanční sumy, nebo ohledně objemu nových obchodů; f) konsolidační agentura: Německo zajistí, aby PBB po 30. září 2013 neposkytovala konsolidační agentuře FMS-WM žádné služby v oblasti správy majetku a refinancování a aby se organizačně zajistilo, aby tyto služby mohly převzít třetí strany; g) postavení na trhu: Německo zajistí, aby PBB uzavírala nové obchodní kontrakty pouze na těchto zeměpisných trzích: i)v případě financování nemovitostí:
h) protiplnění za využití konsolidační agentury: Německo zajistí, aby HRE v rámci svých možností zaplatila přiměřenou odměnu jako protiplnění za využití konsolidační agentury FMS-WM. Zejména Německo zajistí, aby spolková agentura pro stabilizaci finančních trhů (Bundesanstalt für Finanzmarktstabilisierung, „FMSA“) nařídila HRE zaplatit konsolidační agentuře FMS-WM částku ve výši 1,59 miliardy EUR, a to přímo nebo prostřednictvím jejích dceřiných společností. Tuto platbu musí provést dané společnosti HRE, které na konsolidační agenturu převedly položky aktiv a jejichž podíl základního kapitálu je vyšší než 15 %. PBB si ponechá zisky, aby splatila vklad tichého společníka; i) omezení vyplácení úroků a výplat podílů na zisku: Německo zajistí, aby HRE a její dceřiné společnosti v rámci právních mezí nevyplácely úroky a podíly na zisku; j) omezení splácení: Německo zajistí, aby HRE a její dceřiné společnosti nesplácely žádné nástroje vlastního kapitálu; k) zákaz nákupu podniků: Německo zajistí, aby HRE a její dceřiné společnosti během realizace restrukturalizačního plánu nekoupily žádné jiné podniky; l) Závazky ohledně informační technologie HRE/PBB: Německo zajistí, aby byl plně realizován projekt na zlepšení systémů IT dané banky; m) závazek ohledně cílů minimalního zisku z nových obchodů (RAROC): Německo zajistí, aby PBB v rámci svých strategických nových obchodů neudělovala nové půjčky, které na úrovni jednotlivých transakcí vykazují RAROC („risk-adjusted return on capital“) nižší než 10 %; n) správce zodpovědný za dozor: Německo zajistí, aby byl restrukturalizační plán a všechny závazky obsažené v seznamu závazků správně provedeny a aby toto provádění průběžně sledoval dostatečně kvalifikovaný správce zodpovědný za dozor. |
VI. POSOUZENÍ PODPOR
VI.1 Existence státní podpory podle čl. 107 odst. 1 SFEU a potenciální příjemci
(71) |
Jednotlivá příslušná opatření buď přímo poskytlo Německo nebo fond SoFFin zřízený a kontrolovaný spolkovou vládou, tj. byla poskytnuta ze státních prostředků. Prostřednictvím těchto opatření se HRE dostane selektivní výhody tím, že se této finanční instituci umožní získat nový kapitál za výhodnějších podmínek, než jsou na trhu běžné, zajistit se pomocí záruk a využít opatření na záchranu aktiv. HRE působí v mezinárodním měřítku a konkuruje jiným bankám v Německu a jiných zemích. Z těchto důvodů se v případě daných opatření jedná o státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, jak již bylo vysvětleno v předchozích rozhodnutích Komise ohledně HRE (23). |
(72) |
V rámci skupiny HRE provozuje nové obchody pouze PBB (včetně svých dceřiných společností), a je tedy aktivní na trzích. PBB je tedy podnikový subjekt, která pokračuje v podnikání HRE (ovšem pouze v omezeném rozsahu, viz 63. bod odůvodnění). Všechny ostatní podnikové subjekty patřící ke skupině HRE (tj. DEPFA Bank plc. a její dceřiné společnosti, jakož i HRE Finance i.L.) právě ukončují svou činnost, jejich aktivita je omezena na minimum nezbytné pro řádnou konsolidaci, nevytvářejí žádné nové obchody. |
(73) |
Konečným cílem a konečným účelem všech opatření podpory (nezávisle na tom, zda byly ve prospěch HRE, HRE Holding, PBB nebo DEPFA Bank plc. poskytnuty oficiálně) je zajistit, aby PBB mohla i nadále působit na trzích. Příčinou příslušného narušení hospodářské soutěže je tedy pokračující přítomnost PBB na trzích. DEPFA Bank plc. lze (ve srovnání s FMS-WM) považovat výlučně za agenturu konsolidující ta aktiva, která z různých důvodů nebyla převedena na FMS-WM (tzv. „špatnou banku“ – „bad bank“). DEPFA Bank plc. zhodnotí svá aktiva k datu jejich splatnosti nebo je prodá na trhu, avšak počínaje dnem doručení tohoto rozhodnutí již nebude uskutečňovat žádné nové obchody (24). |
(74) |
Protože PBB pokračuje v obchodech HRE, bude PBB považována v souladu s rozhodovací praxí Komise (25) za příjemce podpory, to znamená, že se následný přezkum slučitelnosti podpory týká PBB. |
(75) |
V souvislosti se závěry Heisse Kursawe Eversheds, tj. že se v případě „squeeze-out“ jedná o státní podporu, Komise konstatuje, že kapitálové injekce poskytnuté ve prospěch HRE sice představují státní podpory, avšak dané vyloučení menšinových akcionářů (tj. převzetí podílů těchto akcionářů za odpovídající úhradu v jejich prospěch) žádný prvek podpory per se neobsahuje, neboť daná banka neměla ze státních prostředků žádnou výhodu. V rámci daného „squeeze-out“ poskytl menšinovým akcionářům úhradu stát, tyto úhrady však pro HRE neměly žádné hospodářské důsledky. Pro HRE se pouze změnila struktura vlastníků. Z tohoto důvodu není nutné v tomto rozhodnutí řešit otázku, zda dané „squeeze-out“ porušuje ustanovení Smlouvy o volném pohybu kapitálu. |
VI.2 Slučitelnost podpory s vnitřním trhem
VI.2.1 Použití čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU
(76) |
Podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU lze podpory, které mají napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu, považovat za slučitelné s vnitřním trhem. Protože by úpadek jedné ze systémově důležitých bank přímo poškodil finanční trhy a nepřímo celé hospodářství členského státu, Komise v současnosti při posuzování opatření státní pomoci v bankovním odvětví z právního hlediska vychází vzhledem k nestabilní situaci na finančních trzích z tohoto ustanovení. |
(77) |
Komise především nevidí – s ohledem na dřívější postavení HRE na německém trhu s hypotečními zástavními listy, na dřívější bilanční sumu HRE a rozsah dřívějších derivátů HRE – důvod zpochybnit hodnocení Německa, které HRE označilo za systémově důležitou banku. |
(78) |
Komise konstatuje, že HRE využila podpory na záchranu, které Komise označila za slučitelné s vnitřním trhem; tyto podpory je však nyní nutné přezkoumat z toho hlediska, zda je možné je považovat za státní podporu na restrukturalizaci, která je slučitelná s vnitřním trhem. Komise musí nyní na základě IAC a sdělení o restrukturalizačních opatřeních ve finančním sektoru přezkoumat slučitelnost těchto opatření, jakož i všech dalších restrukturalizačních opatření, tj. záruk ve výši 52 miliard EUR a kapitálové injekce činící 2,08 miliard EUR. |
VI.2.2 Hodnocení na základě sdělení „Impaired-Asset“ („IAC“)
(79) |
Veškeré převádění aktiv na konsolidační agenturu musí probíhat v souladu s IAC. Ve sdělení o restrukturalizačních opatřeních ve finančním sektoru se navíc uvádí, že přiměřené protiplnění za případnou státní intervenci je jedním z nejvhodnějších omezení narušení hospodářské soutěže, jelikož omezuje výši podpory. Kromě toho by mohlo být nutné omezit pro banku možnost expandovat v určitých oblastech podnikání nebo zeměpisných oblastech, např. prostřednictvím nápravných opatření zaměřených na trh (př. konkrétní kapitálové požadavky v případě, že by přímá omezení expanze měla oslabit trh), nebo omezit morální hazard. |
(80) |
Pokud jde o způsobilost pro poskytnutí podpory v případě aktiv, která připadla v úvahu pro převod, je podle 34. bodu odůvodnění IAC při výběru jednotlivých kategorií aktiv způsobilých pro poskytnutí podpory bezpodmíněčně nutné zvolit pragmatický a flexibilní přístup. Komise takto flexibilně přistupovala k jiným případům ve věci podpory a akceptovala převod aktiv, v jejichž případě se přísně vzato nejednalo o aktiva ohrožená ztrátou, nýbrž o aktiva, která nebyla s ohledem na zásadní změnu obchodního modelu dané banky strategicky významná. |
(81) |
Aby se zajistilo, aby se banka především zaměřila na obnovu své rentability a aby se zamezilo případnému střetu zájmů, je nezbytné (viz 46. bod odůvodnění) zajistit jasné funkční a organizační oddělení mezi bankou, která je příjemcem podpory, a jejími znehodnocenými aktivy. Komise si je vědoma toho, že při založení konsolidační agentury nebylo – především z technických důvodů – možné bezprostředně zrušit spojení mezi PBB a FMS-WM. Je však nutné napravit tuto situaci co nejdříve. Německo se proto zavázalo, že PBB zajistí plnou organizační nezávislost spojených funkcí podnikání a že tyto funkce po 30. září 2013 již nebude za FMS-WM přebírat. |
(82) |
Pokud jde o posouzení a sdílení nákladů, IAC ve 21. bodě odůvodnění uvádí, že součástí požadovaného sdílení nákladů je přiměřené protiplnění. Komise zkoumá, zda se v souladu s přílohou IV sdělení IAC při stanovení ceny za záchranu akvtiv počítá s protiplněním ve prospěch státu, které přiměřeně zohledňuje riziko budoucích ztrát, které překračuje riziko vyjádřené pomocí reálné ekonomické hodnoty aktiv. V souladu s rozhodovací praxí Komise v případě opatření na záchranu aktiv (26) vychází posouzení požadovaného protiplnění za záchranu vlastního kapitálu z převodu za reálnou ekonomickou hodnotu, a to i tehdy, že je tato hodnota nižší než převodní hodnota. |
(83) |
Podle 41. bodu odůvodnění sdělení IAC by měla převodní hodnota aktiv vycházet z jejich reálné ekonomické hodnoty. Pokud určitý členský stát považuje za nezbytné – zejména aby se předešlo technické insolvenci – použít převodní hodnotu aktiv, která překračuje jejich reálnou ekonomickou hodnotu, je takový postup přijatelný pouze tehdy, doprovází-li ho rozsáhlá restrukturalizace a je-li vázaný na podmínky umožňující zpětné získání této dodatečné podpory v pozdějším stádiu, například prostřednictvím mechanismu zpětného získání (tzv. „claw-back mechanism“). |
(84) |
Na základě toho Komise dospěla k závěru, že rozdíl mezi reálnou ekonomickou hodnotou a převodní hodnotou, který lze požadovat k pozdějšímu datu a který byl určen s pomocí nezávislých odborníků, činí 16,2 miliardy EUR a vyžaduje obzvláště důkladnou restrukturalizaci a redukci dané banky. Podle 21. bodu odůvodnění sdělení IAC není nutné platit žádnou další odměnu, neboť se od opatření po předchozím odpočtu kapitálu ve výši 16,2 miliardy EUR neočekává žádná další záchrana vlastního kapitálu banky (27). |
(85) |
Komise konstatuje, že Německo se zpětným získáním této částky výslovně nepočítalo. Německo však přijalo doložky, které mají v co největší míře takové zpětné získání umožnit a počítají s následujícím:
Plánovaná restrukturalizace je navíc dalekosáhlá a předpokládá radikální redukci „dobré“ hlavní banky na asi 15 % velikosti HRE z období před koncem roku 2008. V kombinaci se závazky ohledně omezení růstu, omezení nabídky produktů, řízení podniku a reprivatizace prostřednictvím zadání veřejné zakázky lze celý balíček týkající se restrukturalizace označit za dostatečně rozsáhlý ve smyslu sdělení IAC. |
(86) |
Komise rovněž konstatuje, že díky údajům, které Komisi předal angažovaný tým zaměstnanců banky, byly rozptýleny její pochybnosti ohledně toho, že Německo a HRE možná nebudou ochotny či schopny zajistit neomezenou transparentnost a úplné poskytování informací o znehodnocení aktiv ex ante. HRE navíc – částečně na žádost Komise – nechala přezkoumat své údaje s ohledem na jejich soudržnost a kvalitu, což odborníkům Komise usnadnilo jejich konečný přezkum. Kromě toho se Německo a PBB zavázaly k tomu, že výrazně zlepší řízení rizik a systémy pro podávání zpráv, aby se rozptýlily pochybnosti Komise ohledně možného nedostatečného systému informací o řízení. |
VI.2.3 Slučitelnost se sdělením o restrukturalizačních opatřeních ve finančním sektoru
(87) |
Ve sdělení o restrukturalizačních opatřeních ve finančním sektoru se stanoví předpisy upravující podporu, které se uplatní na restrukturalizaci finančních institucí během současné krize. Podle tohoto sdělení musí restrukturalizace finanční instituce, která je plánována za současné finanční krize, zajistit obnovu dlouhodobé rentability dotčené banky, počítat s přiměřeným vlastním příspěvkem banky, která je příjemcem podpory (sdílení nákladů), a obsahovat dostatečná opatření k omezení narušení hospodářské soutěže (28), aby byla slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU. |
(88) |
Již poskytnuté a ještě plánované kapitálové injekce, jakož i výše státní podpory, která vyplynula z převodu aktiv, celkem činí více než 20 % rizikově vážených aktiv HRE z období před krizí. |
VI.2.3.1
(89) |
V souladu s odstavcem 2 sdělení o restrukturalizačních opatřeních ve finančním sektoru Německo předložilo obsáhlý a podrobný restrukturalizační plán, ve kterém vysvětlilo důvody finančních potíží HRE a podrobně popsalo daný obchodní model. |
(90) |
Z restrukturalizačního plánu, jakož i z doplňujících informací předložených Německem vyplývá, že potíže HRE způsobily především tyto faktory:
|
(91) |
Jak bylo vysvětleno výše, je cílem restrukturalizačního plánu a plánovaných opatření, která se týkají především financování banky a interních systémů kontroly, vyloučit, aby se opakovaly problémy s likviditou, kvůli kterým se banka téměř dostala do insolvence. Restrukturalizační plán zcela konkrétně řeší nejdůležitější problémové oblasti: staví na stabilnějším konceptu financování, který se opírá o hypoteční zástavní listy; odbourává dosavadní závislost na mezibankovním peněžním trhu; zlepšuje a integruje IT prostředí; omezuje rozsah regionálních priorit; zmenšuje síť poboček a omezuje absolutní rozsah podnikání. Skutečnost, že se ostatní obchodní činnosti zastavují a jedná se s nimi jako s portfoliem, které se v rozvaze PBB ukončuje, je logickým doplněním tohoto konceptu. |
(92) |
Obě zbývající oblasti podnikání PBB se tedy omezí na aktiva, která přichází v úvahu pro německé kryté dluhové cenné papíry (hypoteční zástavní listy a veřejné zástavní listy). Tvrzení, že taková konzervativnější podnikatelská strategie by měla vést ke kvalitativnímu zlepšení poskytování úvěrů, je opodstatněné, zejména s ohledem na ustanovení německého zákona o zástavních listech („Pfandbriefgesetz“) ohledně řízení rizika, dozoru nad rizikem a jeho kontroly a s ohledem na ustanovení tohoto zákona týkající se ukončení obstavení (např. omezení obstavení). |
(93) |
V 92. bodě odůvodnění rozhodnutí o rozšíření vyšetřovacího řízení ze dne 24. září 2010 (viz 15. bod odůvodnění tohoto rozhodnutí) Komise vyjádřila pochybnosti o tom, že budoucí podnikatelské činnosti banky, zejména ty v oblasti „public finance“ (vyznačující se nízkými maržemi), přinesou dostatečně vysoké marže. Část činností v oblasti „public finance“, tzn. veřejné financování investic, má být uskutečňována i nadále. Podnikání v oblasti veřejného financování investic však zahrnuje pouze financování produktů, které souvisí s investicemi veřejného sektoru, a liší se tak od státního financování, tj. nevázaného financování státních orgánů, pro které jsou typické obzvláště nízké marže. Související pochybnosti Komise již nejsou tak velké, neboť v rámci upraveného obchodního modelu se zastavuje podnikání v oblasti státního financování, které představovalo asi 75 % dřívějších aktivit v oblasti „public finance“, a v rozvaze PBB se od něho jako ukončovaného portfolia upouští. Související pochyby Komise rovněž rozptyluje závazek Německa, podle kterého již PBB nebude v rámci svých nových strategických obchodů poskytovat žádné půjčky, které na úrovni jednotlivých transakcí vykazují RAROC („risk-adjusted return on capital“) nižší než 10 %. |
(94) |
Komise kromě toho konstatuje, že přístup, který zachovává podnikání v oblasti veřejného financování investic jako druhou oblast podnikání PBB, rozptyluje pochybnosti účastníků trhu a ratingových agentur, které souvisí s nedostatečnou diverzifikací bank, které se omezují pouze na jednu oblast podnikání (tzv. „monoline banks“), a tím jsou silně závislé na jediné oblasti podnikání. Díky tomu, že PBB bude podnikat ve dvou oblastech, které nemají nutně stejné cykly obchodování, měla by být schopná zajistit si stabilnější a předvídatelnější příjmy a dosáhnout u institucionálních investorů potřebné viditelnosti. |
(95) |
Z restrukturalizačního konceptu vyplývá jasná organizační struktura, protože obchodní činnosti v oblastech, jako je např. „capital markets and asset management“, které dříve patřily k hlavní oblasti podnikání, již nebudou uskutečňovány a bude výrazně zredukována síť poboček. Mnoho poboček již bylo uzavřeno; v rámci tohoto obchodního modelu, který se vyznačuje výraznějším poměrným členěním úvěrových portfolií a podrobnějším členěním struktury portfolií, mají být znovu otevřeny čtyři z nich (v Berlíně, Hamburku, oblasti Porýní a Porúří a ve Stockholmu). |
(96) |
Restrukturalizační plán zajišťuje, aby si PBB nevybudovala nepřiměřeně silné postavení na trhu. Pokud jde o poskytování nových úvěrů, v případě obou oblastí podnikání jsou stanovené stropy. PBB hodlá na hlavních trzích získat 1 % až 2 % podíl na trhu v oblasti veřejného financování investic a v oblasti financování nemovitostí 2 % až 6 % podíl na trhu. |
(97) |
Komise bere na vědomí, že banka začala odstraňovat nedostatky svých IT systémů. Daná IT síť byla zpočátku velmi různorodá a vykazovala značné nedostatky, zejména pokud šlo o funkce a aplikace umožňující řízení rizika. HRE proto v roce 2009 zahájila víceletý projekt týkající se celé skupiny HRE s názvem „New Evolution“, na nějž bylo vyčleněno 180 milionů EUR a jehož cílem je reorganizovat systémy IT. Různá systémová zlepšení mají být zavedena postupně, v šesti fázích. Projekt mj. zahrnuje operační zlepšení: př. konsolidaci systémů správy úvěrů; zlepšení IT systémů v oblasti řízení rizika s ohledem na úvěrové, tržní a likvidní riziko; standardizaci systémů front office a zlepšení přesnosti, poměrného členění úvěrových portfolií a kvality informací a údajů. Z informací o obsahu a průběhu reorganizace IT systémů vyplývá, že počáteční problémy byly řešeny odborně a byly během restrukturalizace PBB v dostatečném rozsahu vyřešeny. Komise se domnívá, že budoucí IT systém bude platformou, která bude uzpůsobená organizaci vedení obchodů, bude funkční a výkonná a s její pomocí bude možné řídit riziko rychle a prozíravě. Rozhodující tedy je, aby se plány na reorganizaci IT systémů uskutečnily v plném rozsahu. |
(98) |
Likvidita, platební schopnost a ziskovost PBB (29) jsou nejdůležitějšími ukazateli rentability dané banky a budou podrobeny přezkumu jak v rámci základního scénáře, tak i v rámci pesimistického scénáře (30). |
(99) |
Podle restrukturalizačního plánu si PBB již nemá zajišťovat své refinancování pomocí státních záruk. PBB přesto zůstává finanční institucí, která se bez franšízového financování refinancuje na peněžním a kapitálovém trhu, přičemž však sleduje strategii výrazného zmenšování objemu nezajištěných zdrojů refinancování. Namísto toho hodlá vydávat zástavní listy, které se považují za stabilnější zdroj financování. |
(100) |
Protože akutní nedostatek likvidity byl jednou z hlavních příčin problémů HRE, což si nakonec vyžádalo státní podporu, je podle restrukturalizačního plánu k dispozici dostatečná hotovostní a likvidní rezerva, přičemž bude zřejmě nutné zohlednit důsledky vyplývající z požadavků Basel III. Tato rezerva bude největší při zahájení období restrukturalizace a postupně se bude snižovat. V případě základního scénáře by hotovostní a likvidní rezerva na konci roku 2011 činila [12–17] % bilanční sumy PBB a na konci roku 2015 pak [7–17] %. V případě pesimistického scénáře by hotovostní a likvidní rezerva na konci roku 2011 činila [7–10] % bilanční sumy PBB a na konci roku 2015 [7–10] %. Komise se domnívá, že situace ohledně likvidity je v případě základního i pesimistického scénáře přiměřená. |
(101) |
Díky podílu základního kapitálu (vypočítaného podle metody interního ratingu Basel II), který se na konci roku 2011 v případě základního scénáře odhaduje na 12,9 % a v případě pesimistického scénáře na 10,5 %, je PBB dostatečně vybavena vlastním kapitálem a během období restrukturalizace splní minimální kapitálové požadavky. Podle předpokladů použitých v restrukturalizačním plánu bude podíl základního kapitálu na konci roku 2015 v případě základního scénáře činit 12,4 %, popř. v případě pesimistického scénáře 11,3 %. Příčinou snížení podílu základního kapitálu nejsou v případě základního scénáře ztráty, nýbrž především předpokládaný nárůst rizikově vážených aktiv, který zase souvisí s plánovaným růstem (v případě základního scénáře vykazuje PBB po zdanění v letech 2011 až 2015 pozitivní výsledek, pouze v případě pesimistického scénáře by PBB v letech 2011 až 2012 vykazovala po zdanění negativní výsledek). |
(102) |
Očekává se, že se ziskovost PBB během období restrukturalizace zlepší. Z restrukturalizačního plánu vyplývá, že v případě základního scénáře bude zisk po zdanění činit v roce 2011 [110–150] milionů EUR a v roce 2015 [280–320] milionů EUR. To by sice v roce 2011 odpovídalo rentabilitě vlastního kapitálu (po zdanění) pouze ve výši [3–6] %, na konci období restrukturalizace (v roce 2015) by to však bylo [8–11] % (po zdanění). Vytčenou rentabilitu vlastního kapitálu v případě základního scénáře lze vzhledem k obchodní činnosti banky, s jakou počítá restrukturalizační plán, i s ohledem na životaschopnost či reprivatizaci PBB považovat za uspokojivou. Podle Německa ztráty z předchozích let pohltí dané zisky po zdanění, což vzhledem k převodu ztrát znamená, že PBB bude do roku 201[…] vykazovat bilanční ztrátu; v souvislosti se splacením vkladu tichého společníka se to však změní v roce 201[…]. |
(103) |
Tabulka 1: Plánování zisků a ztrát v případě PBB, IFRS (základní scénář), podle restrukturalizačního plánu
|
(104) |
Jako nejdůležitější faktory růstu ziskovosti PBB lze uvést tyto dva zdroje: 1. zisky PBB z jejího komerčního podnikání porostou, 2. operační náklady se sníží. |
(105) |
V souvislosti s dosažením vyšších zisků obsahuje restrukturalizační plán v případě úvěrů zlepšení průměrné marže, a to zejména díky převzetí odpovědnosti za nové a ziskovější podnikání. Pokud jde o podnikání v oblasti financování nemovitostí, na základě současných portfolií se očekává zlepšení čistých marží z [85–100] bps na [105–120] bps (v roce 2011), na [105–110] bps (v roce 2012) a konečně na [95–100] bps. V případě podnikání v oblasti veřejného financování investic bude na celé období restrukturalizace stanovena čistá marže ve výši [27–35] bps, což představuje výrazné zlepšení v porovnání s čistou marží, tj. [6–12] bps, vypočítanou ohledně stávajícího portfolia pro státní financování (31). Příčinou tohoto zlepšení je především skutečnost, že se nebude pokračovat v podnikání v oblasti státního financování. |
(106) |
Protože se musí zajistit, aby se docílilo dostatečně vysokých marží, je závazek Německa, že PBB nebude v rámci svých nových strategických obchodů poskytovat žádné nové půjčky, které na úrovni jednotlivých transakcí vykazují RAROC („risk-adjusted return on capital“) nižší než 10 %, přiměřený a nutný. |
(107) |
V letech 2011 a 2012 představují protiplnění, která PBB získá za poskytnutí služeb v oblasti správy aktiv pro FMS-WM („bad bank“ HRE), důležitý zdroj příjmů PBB. Aby se zajistilo, že se banka zaměří především na obnovu své rentability, a aby se zamezilo případnému střetu zájmů, je nezbytné (viz sdělení IAC) zajistit jasné funkční a organizační oddělení mezi bankou, která je příjemcem podpory, a jejími znehodnocenými aktivy. Komise si je vědoma toho, že při založení konsolidační agentury nebylo – především z technických důvodů – možné bezprostředně zrušit spojení mezi PBB a FMS-WM. Je však nutné napravit tuto situaci co nejdříve. Na základě toho Německo přislíbilo, že PBB zajistí plnou organizační nezávislost spojených obchodních funkcí a že tyto funkce po 30. září 2013 již nebude za FMS-WM přebírat. Totéž platí pro refinancování FMS-WM. Tento závazek má rovněž zajistit, že se rentabilita ve střednědobém horizontu udrží sama o sobě a nebude potřebovat prostředky z protiplnění, která souvisí s převodem znehodnocených aktiv. |
(108) |
Komise bere na vědomí, že PBB hodlá výrazně snížit své provozní náklady. Během období restrukturalizace se výrazně zlepší poměr nákladů a zisků, a to v případě základního scénáře z [64–79] % (v roce 2011) na [32–42] % (v roce 2015). |
(109) |
PBB zahájila několik zásadních restrukturalizačních opatření, které ovlivní její nákladovou základnu. PBB konkrétně uzavřela mnoho poboček a počet svých zaměstnanců snížila asi o 30 % (na konci roku 2010 měla 1 366 zaměstnanců, v porovnání s koncem roku 2007, kdy měla 2 000 zaměstnanců (32)). Tato opatření ve střednědobém a dlouhodobém horizontu pozitivně ovlivní provozní náklady, v krátkodobém horizontu však v důsledku restrukturalizace vzniknou mimořádné náklady, zejména z důvodu vyplácení odškodného a v souvislosti s předčasnými odchody do důchodu, jakož i kvůli nákladům na právní zástupce a poradenství. Předpoklad, že se provozní náklady po ukončení restrukturalizace ustálí na výrazně nižší úrovni, je podle názoru Komise opodstatněný. |
(110) |
Po převedení znehodnocených aktiv na FMS-WM, které způsobilo značné snížení bilanční sumy, se zdá, že v případě základního scénáře je zabezpečení úvěrového rizika PBB na období restrukturalizace stabilní. |
(111) |
Komise považuje plánovanou rentabilitu vlastního kapitálu PBB za dostatečně solidní i při zohlednění předpokladů pesimistického scénáře, neboť by nebyla ohrožena ani životaschopnost banky ani vyhlídky na reprivatizaci PBB. Podle restrukturalizačního plánu by PBB v roce 2011 v případě pesimistického scénáře zaznamenala ztráty ve výši [100–125] milionů EUR; po ukončení období restrukturalizace v roce 2015 se však očekávají zisky ve výši [270–310] milionů EUR. Rentabilita vlastního kapitálu (po zdanění) by byla v roce 2011 (– [2,8–3,8] %) a v roce 2012 negativní; v případě tohoto scénáře by však v roce 2015 dosáhla téměř [9–12] %. |
(112) |
Tabulka 2: Plánování zisků a ztrát PBB, IFRS (pesimistický scénář), podle restrukturalizačního plánu
|
(113) |
Vzhledem ke zlepšení obchodního modelu, technické infrastruktury a organizační struktury a vzhledem k tomu, jak tato zlepšení ovlivní očekávanou likviditu, platební schopnost a ziskovost PBB, zastává Komise názor, že restrukturalizační plán splňuje kritéria sdělení o restrukturalizačních opatřeních ve finančním sektoru týkající se obnovy dlouhodobé rentability. |
VI.2.3.2
(114) |
Podle sdělení o restrukturalizačních opatřeních ve finančním sektoru musí příjemce přispět na náklady na restrukturalizaci přiměřeným vlastním příspěvkem. Oddíl 3 uvedeného sdělení ohledně vlastního příspěvku stanoví tyto zásady:
|
(115) |
Pochybnosti Komise o tom, že se dané podpory možná neomezily pouze na nutné minimum pro obnovení dlouhodobé rentability, se podařilo rozptýlit. Německo do HRE celkem investuje téměř 10 miliard EUR. Část těchto kapitálových injekcí, tj. 2,08 miliardy EUR, poslouží k financování rekapitalizace konsolidační agentury FMS-WM, další 1,59 miliardy EUR má být na FMS-WM převedena během restrukturalizace. Asi 63 % z těchto necelých 10 miliard EUR zůstanou ve skupině HRE. |
(116) |
PBB je v rámci skupiny HRE jediný subjekt, který bude v budoucnu realizovat nové obchody, a proto je aktivním účastníkem hospodářské soutěže. V případě základního scénáře je na konec roku 2011 stanovený podíl základního kapitálu (vypočítaný podle metody IRB Basel II) na 12,9 %, tento podíl se během období restrukturalizace do konce roku 2015 mírně sníží na 12,4 %. Restrukturalizační plán nedává důvod k pochybám, že by daná banka neměla během období restrukturalizace splnit minimální kapitálové požadavky. Předpovídaný podíl základního kapitálu je vysoký, každopádně však odpovídá podílům kapitálu konkurentů. Z důvodů finanční krize se v současnosti od bank obecně očekává, že budou mít vyšší podíly kapitálu, než jaké měly před krizí. Dále je třeba vzít v úvahu, že PBB potřebuje kvůli svým problémům během krize solidní kapitálové krytí, aby se mezi účastníky trhu mohla prosadit jako spolehlivý obchodní partner. Podle názoru Komise je proto výše poskytnutého kapitálu a z toho plynoucí podíly kapitálu přiměřená a omezuje se na nutné minimum. |
(117) |
HRE dále obdržela záruky v celkové výši 145 miliard EUR, z nichž využila 124 miliard EUR. Tyto záruky byly nutné, aby banka mohla dále podnikat v situaci, kdy jí hrozila insolvence, a to alespoň do té doby, než bude schopná převést na FMS-WM svá znehodnocená aktiva. Všechny záruky, které skupina HRE využila a které celkem činí 124 miliard EUR, byly s účinností od 1. října 2010 převedeny na FMS-WM. PBB se tedy již v rámci své obchodní činnosti nespoléhá na státní záruky. Daný převod přispěl k tomu, že se podpora ve formě záruk časově omezila na nezbytné minimum. |
(118) |
Podle sdělení o restrukturalizačních opatřeních ve finančním sektoru by měly banky, které přijaly podporu, použít k financování restrukturalizace nejprve své vlastní zdroje, což obvykle obnáší prodej aktiv. HRE se převodem aktiv v nominální hodnotě asi 210 miliard EUR a převodem derivátů v hodnotě asi 280 miliard EUR na konsolidační agenturu FMS-WM zbavila značné části svých aktiv a tímto způsobem snížila svou bilanční sumu na polovinu. Tím však nevznikl žádný účetní zisk, který by mohl být využit k financování nákladů na restrukturalizaci. Daný převod je nutné spíše také považovat za státní podporu, neboť cena, jež byla ve prospěch HRE zaplacena za tato aktiva, překračovala reálnou ekonomickou hodnotou těchto aktiv asi o 16,2 miliardy EUR. Přesto skupina již odprodává, popř. odprodala, účasti v podnicích (např. podíly v Arsago ACM GmbH (Frankfurt), Arsago Holding AG (Švýcarsko), DEPFA First Albany Securities LLC (New York) a v Collineo Asset Management GmbH). |
(119) |
HRE zaplatila za všechny záruky, které jí poskytlo Německo, úroky ve prospěch zvláštního fondu SoFFin, které se pohybovaly mezi 0,5 % a 0,8 % ročně. Pokud jde o tuto část státní pomoci, zaplatila HRE tímto způsobem přiměřenou odměnu ve smyslu sdělení – Použití pravidel pro poskytování státní podpory na opatření přijatá ve vztahu k finančním institucím v souvislosti se současnou globální finanční krizí („sdělení o bankovnictví“) (34). Naproti tomu banka doposud nezaplatila protiplnění ani za poskytnutý kapitál ani za záchranu vlastního kapitálu, která vyplynula z opatření na záchranu aktiv; dále není schopna stanovit přiměřený mechanismu zpětného získání (tzv. „claw-back mechanism“) pro státní podporu, která spočívala v tom, že převodní hodnota aktiv byla vyšší než jejich reálná ekonomická hodnota. |
(120) |
Vzhledem k obecné hospodářské situaci HRE lze dojít k závěru, že banka jednoduše nebyla schopna přispět na náklady restrukturalizace dalším významným vlastním příspěvkem (35). Daný nedostatečný vlastní příspěvek banky musí být proto zohledněn v restrukturalizačním plánu prostřednictvím dalekosáhlých strukturálních opatření, aby se zajistilo, že banka a vlastníci podílů budou přiměřeně sdílet náklady, které si vyžádala záchrana banky. Restrukturalizační plán počítá s redukcí banky, pokud jde o velikost skupiny, postavení na trhu, rozsah obchodní činnosti a bilanční sumu – vzhledem ke specifickým okolnostem tohoto případu Komise tato opatření považuje za přiměřenou náhradu za nedostatečný vlastní příspěvek banky. |
(121) |
Rovněž je nutné zohlednit, že banka byla zestátněna a bývalí vlastníci podílů byli na základě hodnoty skupiny odškodněni bez podpory ze strany státu (36). Z hlediska státní podpory je to pozitivní aspekt a znamená to, že dřívější vlastníci podílů přišli o všechny podíly, a proto je nutné vycházet z toho, že náklady na restrukturalizace HRE sdíleli dostatečně. |
(122) |
Pokud jde o majitele podřízených dluhových cenných papírů HRE, Německo se zavázalo, že HRE nebude třetím stranám vyplácet žádné podíly na zisku z finančních nástrojů závislých na zisku a že se tím zajistí, že vlastníci kapitálu Tier 2 neobdrží za své investice žádné (nebo pouze nízké) vyrovnání – tak budou tito vlastníci sdílet část nákladů stejně jako vlastníci kapitálu Tier 1. |
(123) |
Komise proto dospěla k závěru, že vlastníci podílů HRE přispěli k nákladům na restrukturalizaci přiměřeně, a že tedy bylo přiměřeně zohledněno nebezpečí morálního hazardu. |
VI.2.3.3
(124) |
Podle sdělení o restrukturalizačních opatřeních ve finančním sektoru musí Komise při přezkumu opatření omezujících narušení hospodářské soutěže zohlednit výši podpory, rozsah sdílení nákladů a budoucí postavení dané finanční instituce na trhu po restrukturalizaci. Na základě tohoto přezkumu je pak nutné přijmout příslušná opatření. |
(125) |
HRE způsobila významné narušení hospodářské soutěže. Německo ve prospěch HRE poskytne kapitál v celkové výši až asi 9,95 miliardy EUR (část tohoto kapitálu přijme FMS-WM) a záruky ve výši 145 miliard EUR. Kromě toho bylo ve prospěch HRE realizováno opatření na záchranu aktiv, jež má částečně povahu státní podpory, v hodnotě asi 20 miliard EUR. Vzhledem k této významné podpoře ze strany státu musí následovat důkladná restrukturalizace HRE. |
(126) |
PBB bude jako následnická banka HRE dobře finančně vybavena a nezatížena dřívějšími riskantními úvěrovými obchody HRE. Bylo zapotřebí významné podpory, aby se zachovala způsobilost PBB k právním úkonům a usnadnilo se oddělení bank. PBB je však mnohem menší banka a Německo navíc přijalo přiměřená opatření na omezení případného narušení hospodářské soutěže. |
(127) |
Zaprvé, PBB se bude jako podnikatelský subjekt od dřívější HRE významně odlišovat. Byla zestátněna a je nyní důkladně restrukturalizována; v důsledku toho je PBB významně menší bankou, než byla bývalá HRE. Po převodu řady aktiv na FMS-WM činí strategická bilanční suma PBB, která nezahrnuje žádné rozvahové položky, které se jako ukončované portfolio v rozvaze PBB ukončují nebo které byly synteticky převedeny na FMS-WM, asi 15 % bilanční sumy skupiny HRE z konce roku 2008. |
(128) |
Zadruhé, Německo předložilo Komisi několik závazků, jejichž cílem je omezit přítomnost PBB na trhu (k tomu podrobněji viz oddíl V). PBB bude realizovat nové obchody pouze ve dvou oblastech podnikání – v oblasti financování nemovitostí a veřejného financování investic. Obě oblasti podnikání porostou během období restrukturalizace pouze omezeně, neboť ohledně nových obchodů, bilanční sumy i rozsahu portfolia byly stanoveny stropy, takže možnosti PBB expandovat na trhu, a tím narušit hospodářskou soutěž, jsou malé. Dané omezení růstu platí minimálně do 31. prosince 2013 a potenciálně ještě déle, pokud PBB nebude do té doby reprivatizována. Všechny ostatní subjekty skupiny HRE musí zastavit své obchodní činnosti a ukončit svá portfolia; to platí především pro oblasti podnikání „infrastructure finance“, „capital markets & asset management“ a státního financování. |
(129) |
Zatřetí, Německo se zavázalo, že PBB v rámci svých nových strategických obchodů nebude poskytovat žádné nové půjčky, které na úrovni jednotlivých transakcí vykazují RAROC („risk-adjusted return on capital“) nižší než 10 %. Mají se tím rozptýlit pochybnosti Komise, že by PBB příliš agresivní cenovou politikou mohla poškodit hospodářskou soutěž a konkurenty. Komise se domnívá, že se jedná o další účinné opatření na omezení nepřiměřeně silného narušení hospodářské soutěže. |
(130) |
Začtvrté, obchodní činnosti PBB budou omezovat pravidla pro účast v hospodářské soutěži, která budou zahrnovat zákaz převzetí a zákaz poukazovat v reklamě na danou banku na poskytnutou státní podporu. |
(131) |
Německo se navíc zavázalo, že PBB co nejrychleji reprivatizuje, tj. nejpozději do 31. prosince 2015. Díky odprodeji PBB bude moci Spolková republika Německo získat (částečně) zpět kapitál, který investovala do HRE. Komise dále konstatuje, že reprivatizace realizovaná k co nejdřívějšímu datu zajistí, že třetí strany budou moci koupit PBB. |
VII. DOZOR
(132) |
Německo se zavázalo, že nad realizací restrukturalizačního plánu HRE a splnění závazků ze seznamu závazků bude dohlížet správce zodpovědný za dozor. Správce bude Komisi každé čtvrtletí podávat zprávu. |
VIII. ZÁVĚR
(133) |
Komise došla k závěru, že výše přezkoumaná opatření představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. |
(134) |
Komise kromě toho dospěla k názoru, že podpora na restrukturalizaci je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU, pod podmínkou, že bude realizován restrukturalizační plán, jehož konečné znění bylo aktualizováno dne 14. června 2011, a pod podmínkou, že budou splněny závazky ze seznamu závazků uvedené v příloze tohoto rozhodnutí, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Státní podpora, kterou Německo poskytlo a ještě hodlá poskytnout ve prospěch skupiny Hypo Real Estate a kterou tvoří:
— |
kapitálová injekce ve výši 60 milionů EUR (oznámeno dne 17. dubna 2009), |
— |
kapitálová injekce ve výši 2,96 miliardy EUR (oznámeno dne 3. června 2009), |
— |
kapitálová injekce ve výši 3 miliard EUR (oznámeno dne 26. října 2009), |
— |
kapitálová injekce ve výši 1,85 miliardy EUR (oznámeno dne 30. dubna 2010), z níž bude 450 milionů EUR poskytnuto pouze tehdy, pokud nastanou určité okolnosti, |
— |
kapitálová injekce ve výši 2,08 miliardy EUR (oznámeno dne 10. září 2010), |
— |
záruky ve výši 35 miliard EUR (oznámeno dne 30. září 2008), |
— |
záruky ve výši 52 miliard EUR (oznámeno dne 17. dubna 2009), |
— |
záruka ve výši 8 miliard EUR (oznámeno dne 26. října 2009), |
— |
záruka ve výši 10 miliard EUR (oznámeno dne 26. října 2009), |
— |
likvidní záruka ve výši 20 miliard EUR (oznámeno dne 2. září 2010), |
— |
záruka na vyrovnání ve výši 20 miliard EUR (oznámeno dne 10. září 2010) a |
— |
převod aktiv na konsolidační agenturu FMS Wertmanagement AöR (oznámeno dne 10. září 2010), |
je podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie s ohledem na seznam závazků uvedený v příloze slučitelná s vnitřním trhem.
Článek 2
Německo zajistí, aby po zveřejnění tohoto rozhodnutí byly Komisi předkládány podrobné čtvrtletní zprávy o opatřeních, která byla přijata, s cílem provést toto rozhodnutí v souladu s časovým harmonogramem uvedeným v příloze v seznamu závazků.
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno Spolkové republice Německo.
V Bruselu dne 18. července 2011.
Za Komisi
Joaquín ALMUNIA
místopředseda
(1) S účinností od 1. prosince 2009 se články 87 a 88 Smlouvy o ES mění na články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU (SFEU). Oba soubory ustanovení jsou ve své podstatě identické. Pro účely tohoto rozhodnutí je v případě potřeby nutné odkazy na články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU považovat za odkazy na články 87 a 88 Smlouvy o ES.
(2) Úř. věst. C 240, 7.10.2009, s. 11, Úř. věst. C 13, 20.1.2010, s. 58, Úř. věst. C 300, 6.11.2010, s. 6.
(3) Rozhodnutí Komise ze dne 2. října 2008 (Úř. věst. C 293, 15.11.2008, s. 1).
(4) Rozhodnutí Komise ze dne 12. prosince 2008 ve věci N 625/08 (Úř. věst. C 143, 24.6.2009, s. 1).
(5) Rozhodnutí Komise ze dne 7. května 2009 nahrazené rozhodnutím ze dne 24. července 2009 ve věci K 15/09 (ex N 196/09) (Úř. věst. C 240, 7.10.2009, s. 11).
(6) Viz poznámka pod čarou 5.
(7) Německo tvrdí, že HRE o tuto záruku SoFFin ve výši 2 miliardy EUR pro konsolidační agenturu nikdy formálně nepožádala a že ji SoFFin také nepřislíbil.
(8) Rozhodnutí Komise ze dne 13. listopadu 2009 ve věcech K 15/09 (ex N 196/09), N 333/09 a N 557/09) (Úř. věst. C 13, 20.1.2010, s. 58).
(9) Rozhodnutí ze dne 21. prosince 2009 ve věci N 694/09 (Úř. věst. C 25, 2.2.2010, s. 14).
(10) Rozhodnutí Komise ze dne 19. května 2010 ve věci N 161/10 (Úř. věst. C 190, 14.7.2010, s. 7).
(11) Konsolidační agentura HRE.
(12) Rozhodnutí Komise ze dne 24. září 2010 ve věcech C 15/09 (ex N 196/09) a N 380/10 (Úř. věst. C 300, 6.11.2010, s. 6).
(13) Další informace o skupině podniků HRE a jejích problémech lze nalézt v rozhodnutí o zahájení řízení a v rozhodnutích o rozšíření šetření.
(14) HRE Finance i.L. byla založena v roce 2007 za účelem zvláštní transakce cenných papírů a od roku 2008 se nachází v likvidaci. Nemá žádné zaměstnance a její bilanční suma činila na konci roku 2010 pouze 275 000 EUR.
(15) Důvěrné informace.
(16) Viz poznámka pod čarou 10.
(17) Rozhodnutí Komise ze dne 27. října 2008 ve věci N 512/08 – „Rettungspaket für Kreditinstitute in Deutschland“ nahradilo rozhodnutí Komise ze dne 12. prosince 2008 ve věci N 625/08 – „Rettungspaket für Finanzinstitute in Deutschland“ (Úř. věst. C 143, 24.6.2009, s. 1).
(18) Úř. věst. C 72, 26.3.2009, s. 1.
(19) Německo tvrdí, že HRE o tuto záruku ve výši 2 miliard EUR pro konsolidační agenturu nikdy formálně nepožádala a že ji SoFFin také nepřislíbil. Tuto záruku Komise neschválila.
(20) Úř. věst. C 195, 19.8.2009, s. 9.
(21) Kompletní seznam závazků je přiložen k tomuto rozhodnutí.
(22) Na těchto hlavních trzích má PBB prodejní stanoviště, na uvedených dalších trzích však nikoli.
(23) Rozhodnutí Komise ze dne 2. října 2008, Úř. věst. C 293, 15.11.2008, s. 1. rozhodnutí Komise ze dne 7. května 2009 nahrazené rozhodnutím ze dne 24. července 2009 ve věci K 15/09 (ex N 196/09) (Úř. věst. C 240, 7.10.2009, s. 11), rozhodnutí Komise ze dne 13. listopadu 2009 ve věcech K 15/09 (ex N 196/09), N 333/09 a N 557/09) (Úř. věst. C 13, 20.1.2010, s. 58), rozhodnutí ze dne 21. prosince 2009 ve věci N 694/09 (Úř. věst. C 25, 2.2.2010, s. 14), rozhodnutí Komise ze dne 19. května 2010 ve věci N 161/10 (Úř. věst. C 190, 14.7.2010, s. 7), rozhodnutí Komise ze dne 24. září 2010 ve věcech K 15/09 (ex N 196/09) a N 380/10 (Úř. věst. C 300, 6.11.2010, s. 6).
(24) Tento závazek ohledně průběhu per se nevylučuje možnost, že Německo k pozdějšímu datu prodá části DEPFA Bank plc. nebo celou DEPFA Bank plc. nebo jakoukoli z jejích dceřiných společností. Pokud by k takovým prodejům mělo dojít před koncem prosince 2013, budou oznámeny Komisi a nebudou realizovány bez jejího schválení. Tento závazek umožňuje Komisi v případě scénáře, že skupina DEPFA Bank plc. nebo některá z jejích částí opět začnou působit na trzích, přezkoumat, zda státní podpory poskytnuté ve prospěch DEPFA Bank plc. narušují hospodářskou soutěž a – pokud to bude nutné – přijmout přiměřená opatření na omezení takového narušení.
(25) Viz například rozhodnutí Komise ze dne 31. března 2011 ve věci SA.32745 (2011/NN – komunální úvěr, ještě nezveřejněno).
(26) Viz rozhodnutí Komise 2010/395/EU ve věci K 17/09 – LBBW (Úř. věst. L 188, 21.7.2010, s. 1) a rozhodnutí Komise 2010/608/ES ze dne 18. listopadu 2009 ve věci K 10/09 – ING (Úř. věst. L 274, 19.10.2010, s. 139).
(27) Viz rozhodnutí Komise 2010/395/EU.
(28) V tomto ohledu Komise souhlasí s výroky Heisse Kursawe Eversheds, že podpora ve prospěch HRE smí být schválena pouze tehdy, pokud HRE předloží solidní restrukturalizační plán.
(29) V souladu s dosavadní praxí se nebude hodnotit rentabilita těch částí skupiny HRE, které ukončují svou činnost (např. DEPFA Bank plc.)
(30) Pesimistický scénář předpokládá tzv. absolutní šok (jako v případě zátěžového testu CEBS z roku 2010) a dvojí recesi („double dip“), které mají vliv na zabezpečení úvěru, rizikově vážená aktiva a prolongační kvóty.
(31) Toto portfolio neobsahuje aktiva, která byla převedena na konsolidační agenturu FMS-WM.
(32) Tato čísla nezohledňují určité osoby (např. členy představenstva a členy dozorčí rady).
(33) Viz 22. bod odůvodnění sdělení o restrukturalizačních opatřeních ve finančním sektoru.
(34) Úř. věst. C 270, 25.10.2008, s. 8.
(35) Tuto mimořádně složitou hospodářskou situaci banky v minulosti lze také považovat za důvod, proč se Německo rozhodlo danou banku zestátnit.
(36) Komise zpravidla vychází z předpokladu, že akvizice stávajících podílů a převzetí aktiv určitý podnik nezvýhodňuje, pokud se jedná pouze o změnu vlastníků. V případě vyrovnání, které bylo zaplaceno menšinovým akcionářům, se proto nejedná o státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU poskytnutou ve prospěch HRE, neboť podnik neměl z daných státních prostředků žádné výhody. Viz také rozhodnutí Komise ze dne 16. února 2009 ve věci N 61/09 – Change of ownership of Anglo Irish Bank Corporation plc (Úř. věst. C 177 ze dne 30.7.2009, s. 2) a rozhodnutí Komise ze dne 2. dubna 2008 ve věci K 14/08 Northern Rock (Úř. věst. C 135, 3.6.2008, s. 21).
PŘÍLOHA
KATALOG ZÁVAZKŮ V ŘÍZENÍ O STÁTNÍ PODPOŘE SA.28264 (C 15/09) HYPO REAL ESTATE – NĚMECKO
OBSAH
1. |
Všeobecné informace |
2. |
Omezení nové obchodní činnosti na dílčí skupinu PBB |
3. |
Reprivatizace dílčí skupiny PBB |
4. |
Omezení růstu dílčí skupiny PBB |
5. |
Aktivní omezování obchodních činností dílčí skupiny DEPFA plc |
6. |
Konsolidační agentura |
7. |
Aktivní odbourávání a uzavírání obchodních oblastí |
8. |
Omezení přítomnosti na trhu |
9. |
Vlastní příspěvek |
10. |
Ostatní závazky |
11. |
Podmínky odprodeje |
12. |
Správce zodpovědný za dozor |
Příloha – správce
A. |
Jmenování |
B. |
Úkoly a povinnosti správců |
C. |
Úlohy a povinnosti HRE |
D. |
Nahrazení, zproštění a opětovné jmenování správce |
1. Všeobecné informace
i) |
Spolková republika Německo (dále jen „Německo“) zajistí, že restrukturalizační plán (dále jen „restrukturalizační plán“) skupiny podniků Hypo Real Estate (dále jen „HRE“), který byl předložen dne 1. dubna 2009 a aktualizován dne 14. června 2011, bude proveden v plném rozsahu, včetně níže vyjmenovaných závazků (dále jen „závazky“), a to v rámci uvedených lhůt (dále jen „lhůty“). |
ii) |
Tento katalog závazků slouží k tomu, aby v rámci řízení SA.28264 (C 15/09) Evropské komisi umožnil rozhodnout o schválení státních podpor oznámených Německem, zejména rekapitalizačních opatřeních a poskytnutí záruk, jakož i veškerých opatření v souvislosti se zřízením, personálním obsazením a obsluhou konsolidační agentury „FMS-Wertmanagement“ (dále jen „konsolidační agentura“) ze strany společností HRE. |
iii) |
Díky reprivatizaci banky Deutsche Pfandbriefbank AG (dále jen „PBB“), banky DEPFA BANK plc (dále jen „DEPFA plc“) a účastí v bance Hypo Public Finance Bank plc („HPFB“), bance Hypo Pfandbrief Bank International S.A. (dále jen „HPBI“) a bance DEPFA ACS Bank plc (dále jen „ACS“), jež jsou v držení DEPFA plc, odpadají reprivatizované společnosti veškeré povinnosti z tohoto katalogu závazků. Pouze na dílčí skupinu PBB se to vztahuje až od 31. prosince 2013. Reprivatizace se považuje za ukončenou, pokud Německo ani přímým ani nepřímým způsobem nemůže vykonávat výhradní či společnou kontrolu nad dotyčnou společností podle článku 3 nařízení o spojování (ES) č. 139/2004 (dále jen „reprivatizace“). |
2. Omezení nové obchodní činnosti na dílčí skupinu PBB
Německo zajistí, že nejpozději po obdržení závěrečného rozhodnutí Komise o slučitelnosti podpor se společným trhem, jež byly HRE poskytnuty (dále jen „rozhodnutí“), omezí HRE svou novou obchodní činnost na dílčí skupinu PBB. Německo zajistí, že všechny ostatní společnosti HRE nebudou vyvíjet žádnou novou obchodní činnost a svou stávající obchodní činnost postupně ukončí. Dílčí skupina PBB bude vyvíjet činnost jako banka specializovaná na financování nemovitostí a veřejné financování investic prostřednictvím hypotečních zástavních listů v zemích uvedených v oddíle 8.4:
i) |
V oblasti financování nemovitostí budou veškeré činnosti dílčí skupiny PBB v komerčním financování nemovitostí provázány s profesionálními zákazníky v oblasti nemovitostí. |
ii) |
Oblast veřejného financování investic se bude týkat výhradně středně- či dlouhodobého financování veřejných projektů, jež slouží buď veřejně prospěšným účelům, nebo zajištění výrobního potenciálu, včetně poskytování služeb, jež jsou s tímto financováním úzce spojeny.
|
iii) |
Dílčí skupina PBB může sáhnout k restrukturalizacím a prolongacím, pokud je to žádoucí pro zachování hodnoty i účinné správy krycího kapitálu. |
iv) |
Pokud si tak žádá dozorčí právo či jiné zákonné důvody (například požadavky vyplývající z Basel III, MaRisk, EBA/CEBS nebo ze zákona o zástavních listech, jež mohou být zaručeny pouze nahraditelnými a z regulačních důvodů žádoucími státními dluhopisy), může dílčí skupina PBB i nadále získávat, držet a odprodávat cenné papíry, jež byly připuštěny za účelem správy krycího kapitálu a řízení likvidity dílčí skupiny PBB. To se nevztahuje na žádný obchod se státními financemi jakožto strategickou obchodní činnost. |
3. Reprivatizace dílčí skupiny PBB
i) |
Německo zajistí, že reprivatizace dílčí skupiny PBB proběhne podle podmínek odprodeje stanovených v oddíle 11 bezodkladně, nejpozději však do 31. prosince 2014, a to za hospodářsky únosných podmínek skrze odprodej jednomu či více nabyvatelům, kteří jsou na Německu a HRE nezávislí, případně i prodejem na burze. Nabyvatel je na Německu nezávislý, pokud Německo v okamžiku reprivatizace nemůže ani přímým ani nepřímým způsobem vykonávat výhradní či společnou kontrolu nad tímto nabyvatelem podle článku 3 nařízení o spojování (ES) č. 139/2004. Nabyvatel je na HRE nezávislý, pokud HRE v okamžiku reprivatizace u nabyvatele nemá žádné přímé či nepřímé podíly, ani s ním neudržuje žádné jiné obchodněprávní kontakty. Nabyvatele musí schválit Komise. |
ii) |
Hospodářsky únosné podmínky pro reprivatizaci jsou dány, pokud výnos z reprivatizace nečiní
částky veškerých plateb v maximální výši 10,23 miliardy EUR, jež zvláštní fond pro stabilizaci finančního trhu (dále jen „SoFFin“)
či případně ještě vyplatí v souladu s rozhodnutím Evropské komise. Pokud do 31. prosince 2014 k reprivatizaci nedojde, dojde k jejímu provedení bez ohledu na dosažitelný výnos do 31. prosince 2015. Pokud by k reprivatizaci nedošlo ani k 31. prosinci 2015, bude jmenován správce s pověřením provést reprivatizaci bez ohledu na dosažitelný výnos. Jmenování, úkoly, povinnosti a zproštění správce zodpovědného za odprodej se řídí postupem uvedeným v příloze s názvem „správce“. |
4. Omezení růstu dílčí skupiny PBB
i) |
Německo zajistí, že kumulované účetní hodnoty aktiv nesoucích úrok („aktiva nesoucích úrok“) strategických obchodních oblastí financování nemovitostí a veřejného financování investic dílčí skupiny PBB, jejichž souhrnná výše k 31. prosinci 2010 byla 34,3 miliardy EUR, nepřekročí částku ve výši [30–50] miliard EUR k 31. prosinci 2011, částku ve výši [40–60] miliard EUR k 31. prosinci 2012, částku ve výši [40–60] miliard EUR k 31. prosinci 2013, částku ve výši [40–60] miliard EUR k 31. prosinci 2014 a částku ve výši [60–90] miliard EUR k 31. prosinci 2015. Aktiva obou strategických obchodních oblastí nesoucí úrok se dělí takto:
|
ii) |
Kumulované účetní částky aktiv nesoucích úrok strategických obchodních oblastí financování nemovitostí a veřejného financování investic dílčí skupiny PBB jsou založeny na této nové obchodní činnosti:
Pokud nová obchodní činnost nedosáhne stropních hodnot uvedených v oddíle 4 bodě ii) písm. a) a b), lze tak učinit v následujících letech. |
iii) |
Zásadou však je, že je třeba dodržet stropní hodnoty uvedené v oddíle 4 bodě i) a ii). Přípustné jsou tyto odchylky:
|
iv) |
Německo zajistí, že očištěná bilanční suma dílčí skupiny PBB podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) („očištěná bilanční suma podle IFRS“), jež se k 31. prosinci 2010 rovnala částce 112,6 miliardy EUR, nepřekročí částku 107,0 miliardy EUR k 31. prosinci 2011, 105,0 miliardy EUR k 31. prosinci 2012, 105,0 miliardy EUR k 31. prosinci 2013, 103,0 miliardy EUR k 31. prosinci 2014 a 107,0 miliardy EUR k 31. prosinci 2015. |
v) |
Německo zajistí, že očištěná strategická bilanční suma dílčí skupiny PBB podle IFRS („očištěná strategická bilanční suma podle IFRS“), jež se k 31. prosinci 2010 rovnala částce 64,7 miliardy EUR, nepřekročí částku 67,0 miliardy EUR k 31. prosinci 2011, 71,0 miliardy EUR k 31. prosinci 2012, 75,0 miliardy EUR k 31. prosinci 2013, 79,0 miliardy EUR k 31. prosinci 2014 a 86,0 miliardy EUR k 31. prosinci 2015. |
vi) |
Nová obchodní činnost dílčí skupiny PBB zahrne všechny nově uzavřené nominální objemy (bez prolongací a restrukturalizací) v aktivech nesoucích úrok strategických obchodních oblastí financování nemovitostí a veřejného financování investic. Syndikace, které je zpravidla do šesti měsíců nutno provést/předat dál, musí začít pouze s tím podílem, jenž u PBB zůstal. |
vii) |
Očištěná bilanční suma podle IFRS odpovídá bilanční sumě dílčí skupiny PBB podle IFRS očištěné o jednorázové a převodní účinky (tzv. „Durchleitungseffekte“) pocházející z převodu nestrategických aktiv na konsolidační agenturu FMS-WM. To se týká např. financování konsolidační agentury ze strany ECB či ještě neuskutečněné modernizace způsobů převádění, např. „back-to-back“ operace namísto novací derivátů. Očištěná bilanční suma dílčí skupiny PBB podle IFRS obsahuje vedle aktiv, jež jsou nezbytná pro řádný provoz banky:
|
viii) |
Očištěná strategická bilanční suma podle IFRS odpovídá očištěné bilanční sumě podle IFRS (oddíl 4 bod vii)) po odečtu
|
ix) |
Německo zajistí, že účetnictví či struktura výkaznictví dílčí skupiny PBB budou uzpůsobeny tak, aby bylo možné kontrolovat dodržování těchto závazků. |
x) |
Číselné údaje uvedené v oddíle 4 bodě i), iv) a v) mohou být očištěny o nezdanitelné účinky, jako jsou změny standardů hodnocení. Číselné údaje z rozvahy mohou být přizpůsobeny o účinky cizích měn a o trend tržních hodnot derivátů, pokud se tento trend odchyluje od trendu popsaném v restrukturalizačním plánu a tuto odchylku nelze přičíst zvýšení nominálních hodnot derivátů. |
5. Aktivní omezování obchodních činností dílčí skupiny DEPFA plc
5.1 Obchodní činnosti dílčí skupiny DEPFA plc
Německo zajistí, že se HRE plně vyváže z obchodních činností dílčí skupiny DEPFA plc, a to
i) |
zřeknutím se nové obchodní činnosti v dílčí skupině DEPFA plc (bilanční suma ve výši 248 miliard EUR k 31. prosinci 2008) nejpozději ode dne obdržení rozhodnutí. Žádnou „novou obchodní činností“ ve smyslu tohoto katalogu závazků se myslí
pokud se v oddíle 5.1 bodě i) písm. b), d), e) a g) požaduje nutnost, je důležité, aby konkrétní opatření bylo vhodné k dosažení jím zamýšleného cíle za hospodářsky rozumných a únosných podmínek; |
ii) |
jakož i prostřednictvím
|
5.2 Odprodej DEPFA plc nebo účastí DEPFA plc v HPFB, HPBI a ACS
i) |
Pokud by odprodej jednotlivých aktivních položek HPFB, HPBI, ACS či DEPFA plc neznamenal hospodárnější způsob aktivního odbourání (oddíl 5.3), zajistí Německo, aby HRE neprodleně, nejpozději však do 31. prosince 2014, provedla reprivatizaci HPFB, HPBI, ACS či DEPFA plc coby dílčí skupiny v souladu s podmínkami odprodeje stanovenými v oddíle 11. Současně Německo zajistí, aby nezbytné prodejní postupy byly zahájeny včas, tak aby k reprivatizaci HPFB, HPBI, ACS či DEPFA plc coby dílčí skupiny mohlo dojít do 31. prosince 2014. |
ii) |
K reprivatizaci HPFB, HPBI, ACS či DEPFA plc coby dílčí skupiny je nutno přistoupit, pouze pokud v případě dotyčné společnosti
|
iii) |
V případě, že se dílčí skupina DEPFA plc nachází v likvidaci a tím mimo trh, k žádným problémům spojených se státní podporou nedojde, pokud dílčí skupina DEPFA plc nebude vyvíjet žádnou novou obchodní činnost. Německo zajistí, že odprodej DEPFA plc či společností DEPFA plc třetím osobám bude Evropské komisi ohlášen včas a že odprodej před 31. prosincem 2013 proběhne jen tehdy, pokud jej Evropská komise předem schválí. Evropská komise se vynasnaží, aby příslušné prověrky byly uzavřeny co nejrychleji. Tento příslib se nevztahuje na prodeje pouhých aktiv z DEPFA a/nebo jejích společností. |
5.3 Odprodej úvěrových portfolií
i) |
Německo zajistí, že zbylá úvěrová portfolia DEPFA plc, která nespadají pod oddíl 5.2, budou do 31. prosince 2014 odprodána jednomu či více nezávislým a vhodným nabyvatelům. |
ii) |
K odprodeji přitom smí dojít pouze v případě, že při zohlednění všech smluvních závazků a za předpokladu, že finanční a právní rámcové podmínky, které jsou pro bilanční sumu relevantní, zůstanou v podstatě nezměněny, bude dosaženo alespoň výnosu z odprodeje, který […]. |
6. Konsolidační agentura
i) |
Německo zajistí, že po 30. září 2013 nebude dílčí skupina PBB v rámci poskytování služeb konsolidační agentuře FMS-WM nabízet žádné další služby. To se netýká krátkodobých dodatečných prací či výpomoci při procesu předání novému poskytovateli služeb, jenž by byl na HRE nezávislý. |
ii) |
Německo zajistí, že po 30. září 2013 HRE nebude konsolidační agentuře poskytovat žádné služby týkající se refinancování. |
iii) |
Německo – s výjimkou oddílu 6 bodu i) – zajistí, že mezi konsolidační agenturou a HRE dojde k jasnému organizačnímu oddělení. |
7. Aktivní odbourávání a uzavírání obchodních oblastí
i) |
Německo zajistí, že HRE aktivně odbourá obchodní oblasti financování infrastruktury a kapitálových trhů/správy aktiv. Tím Německo především zajistí, že nejpozději ode dne obdržení rozhodnutí v obchodních oblastech financování infrastruktury a kapitálových trhů/správy aktiv HRE neuzavře žádný nový obchod. Ustanovení oddílu 5.1 bodu i) platí obdobně. |
ii) |
Německo zajistí, že dílčí skupina PBB nechá na základě rozvahy doběhnout obchodní oblast státního financování a nejpozději ode dne obdržení rozhodnutí neuzavře v obchodní oblasti státního financování žádný nový obchod. K obchodní oblasti státního financování náleží rozpočtové úvěry poskytované státním institucím, jako jsou např. spolková vláda a zemské vlády, obce a regionální orgány správy, které slouží obecnému a nevázanému financování rozpočtu, a proto nejsou účelově svázány s aktivy a/nebo povahou investic. |
8. Omezení přítomnosti na trhu
8.1 Omezení přítomnosti na trhu v obchodních oblastech veřejného financování investic a státního financování
HRE k 31. prosinci 2010 uzavřela patnáct následujících poboček v obchodních oblastech veřejného financování investic a státního financování:
i) |
Amsterdam, |
ii) |
Atény, |
iii) |
Bukurešť, |
iv) |
Chicago, |
v) |
Frankfurt nad Mohanem, |
vi) |
Hongkong, |
vii) |
Istanbul, |
viii) |
Kodaň, |
ix) |
Milán (oddělení prodeje), |
x) |
Mexiko, |
xi) |
Bombaj, |
xii) |
Nikósie, |
xiii) |
Sao Paulo, |
xiv) |
Sacramento a |
xv) |
Varšava. |
8.2 Snížení přítomnosti na trhu v obchodní oblasti financování nemovitostí
HRE k 31. prosinci 2010 uzavřela dvanáct následujících poboček v obchodní oblasti financování nemovitostí:
i) |
Berlín (oddělení prodeje), |
ii) |
Dortmund, |
iii) |
Hamburk, |
iv) |
Hongkong, |
v) |
Kodaň, |
vi) |
Lisabon, |
vii) |
Milán (oddělení prodeje), |
viii) |
Manchester, |
ix) |
Bombaj, |
x) |
Singapur, |
xi) |
Stockholm a |
xii) |
Tel Aviv. |
8.3 Obnovení činnosti poboček a obchodních zastoupení
Je na rozhodnutí dílčí skupiny PBB, zda znovuotevře tři pobočky nebo obchodní zastoupení v Německu (Berlín, Hamburk, Porýní a Porúří) a jednu pobočku ve Stockholmu. Německo zajistí, že HRR/PBB neotevře žádné další pobočky či obchodní zastoupení a sídla.
8.4 Omezení zemí s novou obchodní činností
Německo zajistí, že dílčí skupina PBB bude uzavírat nové obchody pouze v těchto zemích:
i) |
V oblasti financování nemovitostí:
|
ii) |
V oblasti veřejného financování investic:
|
9. Vlastní příspěvek
9.1 Protislužba za využití konsolidační agentury
i) |
Německo zajistí, že HRE v rámci svých možností zaplatí určitou odměnu coby protislužbu za využití konsolidační agentury. Německo tak zajistí, že spolkový úřad pro stabilizaci finančních trhů („FMSA“) uloží platební povinnost, která je v § 8 odst. 4 bodě 8 zákona o zřízení fondu pro stabilizaci finančních trhů (FMStFG) stanovena na 1,59 miliardy EUR („platební povinnost“), v plné výši a že platební povinnost bude společnostmi HRE, jimž je platební povinnost určena, splacena (případně postupně) v plné výši v souladu se smluvními podmínkami, jež byly stanoveny v rámci platební povinnosti. Platba se uskuteční na konto FMS-WM, čímž se při provedení platby vlastní kapitál FMS-WM odpovídajícím způsobem zvýší. Povinnost uskutečnit platby připadá na ty společnosti HRE, jež přenesly své majetkové položky na konsolidační agenturu, pokud mají podíl základního kapitálu vyšší než 15 % a nadto splňují určité předlohy, které vyžaduje dozorčí právo. Vycházeje z údajů shromážděných k 31. březnu 2011 by se to týkalo pouze společností dílčí skupiny DEPFA. V závislosti na dalším vývoji by však bylo možné požadovat platby i od společností dílčí skupiny PBB. |
ii) |
Německo zajistí, že PBB Německu v rámci svých možností zaplatí přiměřenou odměnu za provedení opatření státní podpory. Toho bude dosaženo odčerpáním veškerých zisků německé hypoteční banky (obchodní zákoník – nekonsolidovaný finanční výkaz). Odčerpání zisků bude dosaženo tím, že
|
iii) |
Od okamžiku, kdy byla v plném rozsahu splněna platební povinnost uvedená v oddíle 9.1 bodě i), Německo zajistí, že dílčí skupina DEPFA plc (mateřská společnost a všechny dceřiné společnosti) Německu v rámci svých možností vyplatí přiměřenou odměnu za poskytnutí státní podpory. Tato odměna představuje na účtu zisků a ztrát výdaje a její roční výše se rovná částce, kterou je dílčí skupina schopna vyplatit, aniž by vykazovala ztráty a aniž by byla ze zákona povinna platit úroky poskytovatelům hybridního kapitálu. Tato odměna bude mezi Spolkovou republikou Německo a fondem SoFFin na jedné straně a DEPFA plc na straně druhé smluvně dojednána tak, aby se přitom nejednalo o odměnu závislou na zisku, nýbrž o protislužbu za státní podporu ke stabilizaci dílčí skupiny DEPFA plc, jež byla (nepřímo) poskytnuta Spolkovou republikou Německo a schválena Evropskou unií. |
9.2 Omezení vyplácení úroků a podílů na zisku
Německo zajistí, že během provádění restrukturalizačního plánu, nejpozději však do 31. prosince 2015, budou HRE a její společnosti povinny do konce obchodního roku vyplácet za předešlý obchodní rok třetím osobám, jež ke skupině nenáleží, úroky a podíly na zisku z nástrojů základního kapitálu, vkladů tichého společníka, požitkového práva a požitkových listů s podílem na ztrátě podle § 10 odst. 5 německého zákona o poskytování úvěrů (KWG), jakož i z dalších na zisku závislých nástrojů vlastního kapitálu (např. nástrojů hybridního kapitálu, požitkových listů) (vyjma akcií), jež existovaly u HRE k 30. září 2010, jestliže nebyly schváleny fondem SoFFin („ostatní nástroje vlastního kapitálu“), a to pouze pokud a jen nakolik jsou k tomu HRE resp. dotčené dceřiné společnosti i bez zrušení rezerv a zvláštní položky právně zavázány podle § 340 písm. g německého obchodního zákoníku.
9.3 Omezení splátek
i) |
Německo zajistí, že během provádění restrukturalizačního plánu, nejpozději však do 31. prosince 2015, nebudou HRE a její společnosti povinny splácet další nástroje vlastního kapitálu (např. nástroje hybridního kapitálu, požitkové listy), pokud tak nevyžaduje zákon, dokud nebudou plně splaceny vklady tichého společníka, kterými přispěl či případně ještě přispěje fond SoFFin, nebo ostatní nástroje vlastního kapitálu fondu SoFFin a dokud nebude odečtena účetní hodnota nástrojů vlastního kapitálu fondu SoFFin a/nebo dokud nebudou plně splacena případná zpětně splatitelná vyplácení zisku nebo úroky z nástrojů vlastního kapitálu fondu SoFFin. |
ii) |
Za splátku se má také umoření nebo nabytí nástrojů, jež byly vydány k financování ostatních nástrojů vlastního kapitálu a jejichž umoření, případně nabytí vede v hospodářském slova smyslu ke splátce nebo návratnosti nebo jinému druhu snížení ostatních nástrojů vlastního kapitálu. |
iii) |
Se souhlasem fondu SoFFin a po konzultaci Komise a po jejím souhlasu se nevylučuje
|
Německo zajistí, že za obchodní roky 2010 a 2011 HRE Holding nevyplatí žádné dividendy.
10. Ostatní závazky
10.1 Solidní a rozvážná obchodní politika, zohlednění potřeby úvěrů hospodářství EU
V průběhu realizace restrukturalizačního plánu, nejpozději však do 31. prosince 2015, Německo zajistí, že dílčí skupina PBB
i) |
bude provádět rozvážnou a solidní obchodní politiku založenou na zásadě udržitelnosti a |
ii) |
v rámci zákonných a regulačních předloh prověří své interní pobídkové systémy a bude pracovat na tom, aby tyto systémy nesváděly k nepřiměřeným rizikům, ale byly transparentní a zaměřené na dlouhodobé a udržitelné cíle, a |
iii) |
prostřednictvím hospodářsky únosných a tržních podmínek zohlední potřebu úvěrů vnitrostátního i unijního hospodářství. |
10.2 Zákaz reklamy z prostředků státní podpory
Německo zajistí, že HRE nebude s pomocí přidělené státní podpory či na základě jiných konkurenčních výhod, jež plynou ze státní podpory, provozovat reklamu ve svůj prospěch. Výjimku tvoří právně závazné a tržní údaje o těchto státních podporách, jako jsou např. údaje v rámci ročních či čtvrtletních uzávěrek, sdělení povinná ze zákona o kapitálových trzích, prospekty cenného papíru nebo informační memoranda.
10.3 Zákaz nákupu podniků
i) |
Německo zajistí, že v průběhu realizace restrukturalizačního plánu, nejpozději ale do reprivatizace, ne však před 31. prosincem 2013, skupina HRE nezíská žádné účasti v podnicích. Výjimkou je nákup provedený na základě předchozího souhlasu Komise, pokud by byl tento nákup potřebný např. k zajištění stabilizace finančního trhu. |
ii) |
Nákup podniků ve smyslu tohoto závazku zahrnuje jak nákup části podniku či celého podniku převedením podílů ve společnostech a aktiv, tak ukončení jiných obchodních činností sloužících nákupu, jako je například ukončení termínových a opčních obchodů. |
iii) |
Na interní restrukturalizace uvnitř HRE se tento závazek nevztahuje. |
iv) |
Pokud do 31. prosince 2015 nebude za nákupy překročena celková kupní cena v maximální výši [10–80] milionů EUR, pak je z tohoto závazku vyňat rovněž nákup podniků v případě tzv. „záchranných nákupů“ při restrukturalizaci úvěrových závazků, jakož i nákup projektových společností či nákup z důvodů, které vyplývají z operativní činnosti v rámci obchodního modelu banky. |
10.4 Závazky týkající se informační technologie skupiny HRE/PBB
Německo zajistí, že HRE ve shodě s plánem dokončí milníky projektu „New Evolution“, který se zaměřuje na informační technologie, přičemž zohlední běžná rizika spojená s takto rozsáhlým projektem. U zbývajících milníků se jedná o Releases N3–N4/5. Plán projektu je připojen coby příloha ke katalogu závazků.
Bez ohledu na výše uvedené Německo především zajistí, že do konce čtvrtého čtvrtletí roku 2012 bude ukončena metodická integrace funkcionalit řízení tržních rizik a podávání zpráv. Ta zahrnuje konsolidaci metodik tržních rizik a systémy Front Office dílčí skupiny PBB a […].
10.5 Závazek ohledně cílů minimálního zisku při nové obchodní činnosti – RAROC
Německo zajistí, že PBB v rámci své nové strategické obchodní činnosti neposkytne žádnou novou půjčku, jež by na bázi jednotlivé transakce vykazovala RAROC (risk adjusted return on capital (kapitálová návratnost přizpůsobená riziku)) nižší než 10 %.
RAROC se vypočítá jako poměr čisté marže po zdanění k ekonomickému kapitálu. Tento závazek se vztahuje na novou obchodní činnost bez ohledu na prolongace a restrukturalizace.
Ve smyslu tohoto katalogu závazků platí:
i) |
Hrubá marže se rovná rozdílu mezi marží přepočtenou na zákazníky (vyjádřeno v základních bodech přes referenční úrokovou sazbu IBOR) a náklady na refinancování PBB (vyjádřeno v základních bodech přes referenční úrokovou sazbu IBOR), který představuje cena interních převodů spolu s ročními provizemi. |
ii) |
V ceně interních převodů se odrazí odhadované náklady nového refinancování PBB z cizího a vlastního kapitálu a zohlední se v ní vlastnosti (doba trvání, měna atd.) půjček zákazníkům. |
iii) |
Čistá marže odpovídá hrubé marži po odečtu
|
iv) |
Ekonomický kapitál (požadavky základního kapitálu podle Basel Committee on Banking Supervision Pillar 1) se vypočte v souladu s příslušnou metodikou Basel II (či s každou navazující bankovní regulací). |
11. Podmínky odprodeje
i) |
Německo zajistí, že nezbytná prodejní řízení budou zahájena s předstihem, aby mohly být dodrženy lhůty platné pro reprivatizaci/odprodej. |
ii) |
K reprivatizaci dojde, pokud je právně přípustná a nevyzrazuje obchodní tajemství, v rámci otevřeného, průhledného a nediskriminačního řízení. Tím se nevylučuje, že před takovým řízením či v jeho průběhu dojde rovněž k jednáním s cíleně oslovenými zájemci. Prodejní řízení se případně oznámí jeho zveřejněním alespoň v jednom z mezinárodních periodik. Prodejní podmínky nesmí obsahovat žádná ustanovení, jež by nepřiměřeným způsobem omezovala počet možných zájemců či byla šitá na míru určitým zájemcům. V prodejních podmínkách lze poukázat na povinnost vyrovnání závazků uvedenou v oddíle 5.2 bodě ii) písm. b). Případně a pokud je to právně přípustné, bude nadto po uzavření tržních Non-Disclosure Agreements všem potenciálním nabyvatelům poskytnut přímý přístup k veškerým informacím nezbytným k provedení prověrek due-diligence. |
12. Správce zodpovědný za dozor
i) |
Německo zajistí, že úplnost a správnost realizace restrukturalizačního plánu skupiny HRE ze dne 14. června 2011, jakož i úplnost a správnost splnění všech závazků tohoto katalogu bude průběžně kontrolována nezávislým a dostatečně kvalifikovaným správcem zodpovědným za dozor, který by byl vázán povinností mlčenlivosti. |
ii) |
Jmenování, úkoly, povinnosti a zproštění správce zodpovědného za dozor se řídí postupem uvedeným v příloze „správce“. |
iii) |
Německo zajistí, že během celého provádění rozhodnutí bude mít Komise neomezený přístup k veškerým informacím, které jsou pro dozor nad prováděním rozhodnutí nezbytné. Komise je oprávněna požadovat od HRE objasnění a vysvětlení. Německo a HRE budou při všech dotazech týkajících se dozoru nad prováděním tohoto rozhodnutí obsáhle spolupracovat s Komisí a se správcem zodpovědným za dozor jednajícím jménem Komise. |
PŘÍLOHA
SPRÁVCE
A. Jmenování
i) |
Německo se zavazuje k tomu, že zajistí, že
|
ii) |
Jak správce zodpovědný za dozor, tak správce zodpovědný za odprodej („správce/správci“) musí být na HRE nezávislý. Správce musí např. coby investiční banka, poradce nebo auditor disponovat odbornými znalostmi nezbytnými ke splnění jeho mandátu a nesmí se v žádném okamžiku nacházet ve střetu zájmů. Od HRE obdrží správce odměnu, která nesmí omezit nezávislost a účinnost výkonu jeho mandátu. Povinnost nést náklady spojené s činností správce spočívá – pokud je to právně přípustné – na HRE, jinak na Německu. |
iii) |
Německo se zavazuje k tomu, že zajistí, že
|
iv) |
Návrhy musí obsahovat dostatek informací k těmto osobám, aby Komise mohla posoudit, zda navržený správce splňuje předpoklady stanovené v části A bodě ii). Jedná se především o:
|
v) |
Je v pravomoci Komise, aby schválila či zamítla navržené správce a schválila navržený mandát s těmi změnami, jež považuje za nutné k tomu, aby správce mohl splnit své povinnosti. V případě schválení pouze jednoho jména jmenuje HRE správcem dotyčnou osobu či dotyčné zařízení v souladu s mandátem schváleným Komisí nebo jmenování sama zajistí. V případě schválení více jmen může HRE rozhodnout, která ze schválených osob má být jmenována správcem. Jmenování správce se uskuteční během jednoho týdne po schválení Komisí v souladu s mandátem schváleným Komisí. |
vi) |
V případě zamítnutí všech navržených správců se Německo zavazuje k tomu, že zajistí, že během dvou týdnů poté, co HRE obdrželo oznámení o jejich zamítnutí, navrhne HRE dvě další osoby či zařízení na základě předpokladů a podle postupu uvedených v části A bodě i) a iv). |
vii) |
V případě, že Komise navržené správce opět zamítne, jmenuje Komise jednoho správce, kterého HRE v souladu s mandátem správce schváleným Komisí jmenuje či jeho jmenování sama zajistí. |
B. Úkoly a povinnosti správců
i) |
Úkolem správce je zaručit úplnost a správnost splnění povinností vyplývajících ze závazků a zajistit úplnost a správnost realizace restrukturalizačního plánu HRE ze dne 14. června 2011. Z vlastního podnětu či na žádost správce nebo HRE může Komise správci udílet příkazy či pokyny, jejichž cílem je zajistit splnění závazků připojených k rozhodnutí. |
ii) |
Správce zodpovědný za dozor
|
iii) |
Nebude-li do 31. prosince 2015 PBB reprivatizována, odprodá správce zodpovědný za odprodej PBB kupci bez stanovení minimální ceny, pokud Komise schválí kupce i konečnou závaznou kupní smlouvu. Správce zodpovědný za odprodej zahrne do kupní smlouvy ty podmínky, které v zájmu rychlého prodeje považuje za smysluplné. Správce zodpovědný za odprodej může na základě rozumného zvážení a v zájmu úspěšného prodeje zahrnout do kupní smlouvy běžná ustanovení týkající se zastoupení, garancí a odškodnění. Správce zodpovědný za odprodej hájí oprávněné finanční zájmy Německa i HRE. |
iv) |
Až do ukončení reprivatizace předkládá správce zodpovědný za odprodej Komisi každý měsíc obsáhlé písemné zprávy v německém jazyce o průběhu prodejního řízení. Tyto zprávy musí předložit do patnácti dnů od konce každého měsíce a současně je povinen zaslat jednu kopii správci zodpovědnému za dozor a nedůvěrné znění zprávy skupině HRE. |
C. Úlohy a povinnosti HRE
i) |
Německo se zavazuje k tomu, že zajistí, že HRE nabídne spolupráci, podporu a informace, které správce na základě rozumného zvážení potřebuje ke splnění svých úkolů, a bude totéž požadovat od svých poradců. Správce má neomezený přístup k účetním knihám, záznamům, dokumentům, k vedení a dalšímu personálu, k zařízením, k pobočkám a technickým informacím HRE, které potřebuje ke splnění svých úkolů vyplývajících ze závazků. HRE správci na žádost poskytne kopie dokumentů. HRE správci ze svých prostor uvolní jednu či více kanceláří a je připravena s ním komunikovat, aby měl k dispozici veškeré informace potřebné ke splnění svých úkolů. |
ii) |
HRE správci zodpovědnému za dozor na požádání poskytne informace sdělené možným kupcům a zejména mu umožní stejný přístup k dokumentaci z data roomu a ke všem dalším informacím, který v rámci řízení due-diligence měli možní kupci, a bude totéž požadovat od svých poradců. Správce zodpovědného za dozor HRE informuje o možných kupcích, předá mu seznam možných kupců a informuje ho o veškerém vývoji reprivatizačního řízení. |
iii) |
Německo se zavazuje k tomu, že zajistí, že HRE (v rámci toho, co je zejména na základě práva pro dozor a práva obchodních společností právně přípustné) správci zodpovědnému za dozor udělí řádně vyhotovenou a obsáhlou pravomoc k provedení reprivatizace, přesunu a k veškerým úkonům a prohlášením, jež správce zodpovědný za dozor považuje k reprivatizaci a přesunu za potřebné a smysluplné, a to včetně pravomoci jmenovat poradce, kteří ho budou při reprivatizačním řízení podporovat, a bude totéž požadovat od společností s ním spojených. Na žádost správce zodpovědného za odprodej HRE zajistí, že listiny potřebné k provedení reprivatizace a přesunu budou řádně vyhotoveny. Německo se zavazuje k tomu, že zajistí, že HRE správce a jeho spolupracovníky a zástupce („odškodněné strany“) odškodní, zprostí odškodněné strany odpovědnosti a prohlásí, že odškodněné strany vůči HRE neručí za dluhy, k nimž dojde v důsledku plnění úkolů správce v souladu se závazky, pokud by tyto dluhy nebyly zapříčiněny úmyslně neplněním, lehkovážností, hrubým zanedbáním či zlými úmysly správce nebo jeho spolupracovníků, zástupců či poradců. |
iv) |
Na náklady HRE může správce jmenovat poradce (zejména pro oblast podnikového financování a pro právní otázky), když k tomu od HRE obdrží schválení (toto schválení nesmí být bezdůvodně odepřeno či oddalováno), pokud jmenování těchto poradců správce považuje za potřebné a účelné k plnění svých úkolů a povinností vyplývajících ze závazků a pokud jsou náklady a jiné výdaje způsobené správcem přiměřené. Pokud HRE poradce navržené správcem neschválí, pak tak namísto ní může po slyšení HRE učinit Komise. Udílet pokyny poradcům je oprávněn pouze správce. Ustavení části C bodu iii) platí obdobně. Správce zodpovědný za odprodej může povolat poradce, kteří podporovali HRE během prodejní lhůty, pokud se tím podle názoru správce zodpovědného za odprodej zajistí co nejdříve rychlý průběh prodeje. |
D. Nahrazení, zproštění a opětovné jmenování správce
i) |
Pokud správce neplní své úkoly vyplývající ze závazků či pokud existuje jiný závažný důvod, například střet zájmů na straně správce, pak
|
ii) |
Bude-li správce odvolán podle části D bodu i), je možné od něj požadovat, aby pokračoval ve své činnosti až do jejího převzetí novým správcem, jemuž správce předá veškeré relevantní informace. Nový správce bude jmenován v souladu s částí A bodem i) a vi). |
iii) |
Kromě odvolání podle části. D bodu i) končí činnost správce teprve poté, co jej Komise zprostila jeho úkolů. K tomu dojde po splnění veškerých závazků, jimiž byl správce pověřen. Pokud by se však později zjistilo, že pomocná opatření nebyla provedena v plném rozsahu a řádným způsobem, může Komise kdykoli požadovat opětovné jmenování správce zodpovědného za dozor. |