5.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 321/1

(1)

V souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. října 2007 o integrované námořní politice pro Evropskou unii (dále jen „sdělení Komise“)je hlavním cílem integrované námořní politiky Unie rozvíjet a uplatňovat integrované, koordinované, soudržné, transparentní a udržitelné rozhodování ve vztahu k oceánům, mořím, pobřežním, ostrovním a nejvzdálenějším regionům a v rámci námořních odvětví.

(2)

Akční plán připojený ke sdělení Komise stanoví řadu akcí, které Komise navrhuje uskutečnit jakožto první krok při provádění nové integrované námořní politiky Unie.

(3)

Zpráva Komise o pokroku v oblasti integrované námořní politiky EU ze dne 15. října 2009 shrnuje hlavní dosavadní výsledky integrované námořní politiky dosažené do uvedeného data a vytyčuje směr pro další fázi jejího provádění.

(4)

Rada ve svých závěrech ze dne 16. listopadu 2009 o integrované námořní politice zdůraznila význam financování pro další rozvoj a provádění integrované námořní politiky tím, že vyzvala Komisi, aby představila nezbytné návrhy na financování opatření v rámci integrované námořní politiky v rámci stávajícího finančního výhledu tak, aby vstoupily v platnost do roku 2011.

(5)

Ve svém usnesení ze dne 21. října 2010 o integrované námořní politice EU – hodnocení dosaženého pokroku a nové výzvy Evropský parlament výslovně podpořil záměr Komise „vyčlenit na financování integrované námořní politiky v příštích dvou letech částku 50 milionů EUR, aby bylo možné navázat na předešlé projekty v oblastech, politiky, správy, udržitelnosti a dohledu“.

(6)

Finanční krytí, které je v tomto nařízení pro integrovanou námořní politiku stanoveno, zohledňuje jak současný hospodářský útlum, tak i skutečnost, že se jedná o první operační program specificky zaměřený na provádění integrované námořní politiky.

(7)

Trvalé financování ze strany Unie je nutné k tomu, aby Unie mohla provádět a dále rozvíjet integrovanou námořní politiku v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 o integrované námořní politice (4) a realizovat její zastřešující cíle vymezené ve sdělení Komise a potvrzené ve zprávě o pokroku z října 2009 a podpořené v závěrech Rady ze dne 16. listopadu 2009.

(8)

Jelikož jiné stávající nástroje Unie, jako je Fond soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský rybářský fond, sedmý rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, nástroj předvstupní pomoci či evropský nástroj sousedství a partnerství, nepokrývají všechny priority a cíle integrované námořní politiky, je nezbytné zavést program na podporu jejího dalšího rozvoje (dále jen „program“).

(9)

Aniž jsou dotčena nadcházející jednání o víceletém finančním rámci na období po roce 2013, bude třeba mít k dispozici dostatečné zdroje na zajištění toho, aby bylo možné rozvíjet a dosáhnout cílů integrované námořní politiky, aniž by byly ohroženy zdroje vyčleněné pro jiné politiky, a současně aby došlo k posílení udržitelného rozvoje námořních regionů Unie, včetně ostrovů a nejvzdálenějších regionů. Považuje se proto za zásadní, aby byla integrovaná námořní politika zařazena do víceletého finančního rámce na období po roce 2013. Kromě toho by měl být v případě potřeby vypracován návrh na prodloužení platnosti programu i po roce 2013 spolu s návrhem stanovujícím odpovídající finanční krytí.

(10)

Rozvoj námořních záležitostí prostřednictvím finanční podpory opatření v rámci integrované námořní politiky bude mít významný dopad, pokud jde o ekonomickou, sociální a územní soudržnost.

(11)

Financování ze strany Unie by mělo být určeno na podporu přípravné práce týkající se akcí zaměřených na prosazování strategických cílů integrované námořní politiky, přičemž je třeba na základě ekosystémového přístupu věnovat náležitou pozornost jejich kumulativnímu dopadu, udržitelnému „modrému“ hospodářskému růstu, zaměstnanosti, inovacím a konkurenceschopnosti v pobřežních, ostrovních a nejvzdálenějších regionech a podpoře mezinárodního rozměru integrované námořní politiky.

(12)

Mezi strategické cíle integrované námořní politiky patří integrovaná námořní správa na všech úrovních; další rozvoj a provádění integrovaných strategií pro mořské oblasti, přizpůsobených zvláštním potřebám různých evropských mořských oblastí; další rozvoj průřezových nástrojů pro tvorbu integrované politiky zaměřených na zlepšení součinnosti a koordinace stávajících politik a nástrojů, a to i sdílením údajů a poznatků týkajících se námořních záležitostí:, větší zapojení zúčastněných stran do systémů integrované námořní správy; ochrana a udržitelné využívání mořských a pobřežních zdrojů; a vymezení hranic pro udržitelnost lidských činností a ochrana mořského a pobřežního prostředí a biologické rozmanitosti v kontextu rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (5), jež představuje environmentální pilíř integrované námořní politiky, jakož i v kontextu rámcové směrnice o vodě (6).

(13)

Je důležité, aby byl program provázán s dalšími politikami Unie, jež mohou zahrnovat námořní rozměr, zejména se strukturálními fondy, transevropskou dopravní sítí, společnou rybářskou politikou, politikou v oblasti cestovního ruchu, životního prostředí a změny klimatu, rámcovým programem pro výzkum a rozvoj a s energetickou politikou.

(14)

Za účelem zajištění soudržnosti jednotlivých aspektů programu je třeba stanovit jeho obecné cíle. U každého obecného cíle by měly být vymezeny podrobnější operativní cíle. Rozdělení finančních prostředků mezi obecné cíle na období let 2011 až 2013 je rámcově uvedeno v příloze. Toto rozdělení prostředků umožňuje flexibilně zvýšit/snížit finanční prostředky obecně přidělené pro jednotlivé cíle, aniž by došlo k překročení celkového finančního krytí.

(15)

Financování ze strany Unie by mělo umožňovat podporu rozvoje integrace dohledu nad mořským prostředím v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 21. října 2010 a se závěry Rady ze dne 17. listopadu 2009 o integrovaném námořním dohledu, a to při zohlednění plánu vytváření společného prostředí pro sdílení informací (CISE) v námořním prostoru EU. Vyčleněné finanční prostředky by se však měly omezovat na rozvoj decentralizovaného systému pro výměnu informací,totiž na opatření včetně softwaru,za účelem zdokonalení rozhraní mezi systémy dohledu. Program by měl zohlednit výsledky dalších projektů týkajících se decentralizovaného systému námořního dohledu.

(16)

Provádění programu ve třetích zemích by mělo přispět k plnění rozvojových cílů přijímajících zemí a být v souladu s ostatními nástroji spolupráce Unie, včetně cílů a priorit příslušných politik Unie a unijního acquis a příslušných mezinárodních úmluv.

(17)

Program by měl doplňovat stávající a budoucí finanční nástroje, které na podporu ochrany a udržitelného využívání oceánů, moří a pobřeží poskytuje Unie a členské státy na celostátní a nižší úrovni, měl by být s těmito nástroji v souladu a měl by napomáhat podpoře účinnější spolupráce mezi členskými státy a jejich pobřežními, ostrovními a nejvzdálenějšími regiony a zohledňovat priority a pokrok celostátních a místních projektů.

(18)

Akcemi stanovenými v programu by měly být doplněny další akce Unie, aby se zajistilo soudržné provádění právních aktů Unie týkajících se příslušných odvětvových politik a zároveň se zabránilo zdvojování činností.

(19)

Je také nutné stanovit pravidla upravující plánování opatření, způsobilost výdajů, úroveň finanční pomoci Unie, hlavní podmínky, za kterých by měla být poskytována, a celkový rozpočet programu.

(20)

Program by měl být prováděn v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (7) (dále jen „finanční nařízení“), a s nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (8).

(21)

Toto nařízení stanoví finanční krytí víceletého programu, které představuje pro rozpočtový orgán při ročním rozpočtovém procesu hlavní referenční hodnotou ve smyslu bodu 37 Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (9).

(22)

Aby mohla Komise snadněji sledovat provádění tohoto nařízení, mělo by být možné financovat výdaje související se sledováním, kontrolami a hodnocením.

(23)

Roční pracovní programy sestavované pro provádění programu by měly být přijímány Komisí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (10).

(24)

V souvislosti s akcemi financovanými v rámci tohoto nařízení je nutné zajistit ochranu finančních zájmů Unie použitím nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (11), nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (12) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (13).

(25)

Pro zajištění účelnosti financování ze strany Unie by měly být akce financované v rámci tohoto nařízení pravidelně vyhodnocovány.

(26)

Žádná z akcí stanovených v rámci programu by neměla vyžadovat použití dalšího právního základu.

(27)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků akcí financovaných v rámci programu lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

a)

podporovat rozvoj a uplatňování integrované správy námořních a pobřežních záležitostí;

b)

přispívat k rozvoji meziodvětvových nástrojů, konkrétně územního plánování námořních prostor, společného prostředí pro sdílení informací a poznatků v námořní oblasti týkajících se oceánů, moří a pobřežních regionů v Unii a hraničících s Unií, s cílem rozvíjet součinnost a podporovat politiky týkající se moří nebo pobřeží, zejména v oblasti hospodářského rozvoje, zaměstnanosti, ochrany životního prostředí, výzkumu, námořní bezpečnosti a energetiky, a přispívat k rozvoji ekologicky šetrných námořních technologií, a to při zohlednění stávajících nástrojů a iniciativ a s jejich využitím;

c)

podporovat ochranu mořského prostředí, zejména jeho biologické rozmanitosti, a udržitelné využívání mořských a pobřežních zdrojů a dále vymezit hranice udržitelnosti lidských činností, jež mají dopad na mořské prostředí, a to zejména v kontextu směrnice 2008/56/ES (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí);

d)

podporovat rozvoj a uplatňování strategií pro oblasti jednotlivých moří;

e)

zdokonalovat a posilovat vnější spolupráci a koordinaci ve vztahu k cílům integrované námořní politiky, a to na základě pokračování diskusí na mezinárodních fórech; v tomto ohledu je třeba naléhat na třetí země, aby ratifikovaly a prováděly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (dále jen „úmluva UNCLOS“);

f)

podporovat udržitelný hospodářský růst, zaměstnanost, inovace a nové technologie v námořních odvětvích a pobřežních, ostrovních a nejvzdálenějších regionech v Unii.

a)

podporuje akce, které podněcují členské státy a regiony EU k rozvoji, zavedení nebo provádění integrované námořní správy;

b)

podporuje platformy a sítě pro meziodvětvovou spolupráci, zahrnující zástupce veřejných orgánů, místních a regionálních orgánů, průmyslu, zúčastněných stran v oblasti výzkumu, občanů, organizací občanské společnosti a sociálních partnerů;

c)

zvyšuje viditelnost integrovaného přístupu k námořním záležitostem a povědomí veřejných orgánů, soukromého sektoru a veřejnosti o tomto přístupu.

a)

společného prostředí pro sdílení informací v námořní oblasti Unie, které podporuje meziodvětvovou a přeshraniční výměnu informací o dohledu propojením všech skupin uživatelů v souladu se zásadami o integrovaném dohledu nad mořským prostředím, aby se posílilo bezpečné, zabezpečené a udržitelné využívání námořního prostoru, přičemž se zohlední příslušný vývoj odvětvových politik týkajících se dohledu a případně se přispěje k jejich nezbytnému rozvoji;

b)

územního plánování námořního prostoru a integrovaného řízení pobřežních zón, což jsou dva důležité nástroje pro udržitelný rozvoj námořních a pobřežních oblastí, které přispívají k dosažení cílů řízení založeného na ekosystémovém přístupu a k rozvoji spojení mezi pevninou a mořem a usnadňují spolupráci členských států, například pokud jde o tvorbu experimentálních a jiných opatření kombinujících výrobu energie z obnovitelných zdrojů a chov ryb;

c)

komplexní, veřejně přístupné a vysoce kvalitní základny údajů a znalostí o mořích, která při využití stávajících údajů usnadňuje sdílení, opakované využívání a šíření těchto údajů a znalostí mezi různými skupinami uživatelů a zabraňuje zdvojování databází; za tímto účelem je třeba co nejlépe využít stávající programy Unie a členských států, včetně INSPIRE (14) a GMES (15).

a)

podporuje ochranu a zachování mořského a pobřežního prostředí a zabraňuje a omezuje znečišťování mořského prostředí, včetně odpadků v moři, s cílem postupně ukončit znečišťování;

b)

přispívá ke zdraví, biologické rozmanitosti a odolnosti mořských a pobřežních ekosystémů;

c)

usnadňuje koordinaci mezi členskými státy a dalšími aktéry při provádění ekosystémově založeného přístupu k řízení lidských činností a při uplatňování zásady předběžné opatrnosti;

d)

usnadňuje vývoj metod a standardů;

e)

podporuje akce zaměřené na zmírňování dopadů změny klimatu na mořské, pobřežní a ostrovní prostředí a na přizpůsobení se této změně, se zvláštním důrazem na oblasti, které jsou v tomto ohledu nejzranitelnější;

f)

podporuje rozvoj strategických přístupů k výzkumu za účelem posouzení současného stavu ekosystémů, a poskytuje tak základ pro ekosystémové řízení a plánování na regionální a celostátní úrovni.

a)

podporuje rozvoj a provádění integrovaných strategií pro mořské oblasti, přičemž zohledňuje vyvážený přístup ve všech mořských oblastech, jakož i specifické rysy mořských a podmořských oblastí, a případně příslušných makroregionálních strategií, zejména těch, v jejichž rámci již probíhá výměna informací a zkušeností mezi jednotlivými zeměmi a již jsou zavedeny operační mezinárodní struktury;

b)

prosazuje a usnadňuje využívání součinnosti mezi vnitrostátní a regionální úrovní a úrovní Unie, sdílení informací, mimo jiné o metodách a standardech, a výměnu osvědčených postupů v oblasti námořní politiky, včetně správy této politiky a odvětvových politik, které mají dopad na regionální moře a pobřežní regiony.

a)

podporuje pokračující úzkou spolupráci s členskými státy týkající se integrovaného přístupu uplatňovaného se třetími zeměmi a s aktéry ve třetích zemích, kteří sdílejí mořskou oblast s členskými státy Unie, jakož i činnost týkající se ratifikace a provádění úmluvy UNCLOS;

b)

podporuje dialog se třetími zeměmi s ohledem na úmluvu UNCLOS a na příslušné platné mezinárodní úmluvy, které jsou na úmluvu UNCLOS založené;

c)

podporuje výměnu osvědčených postupů, které doplňují stávající iniciativy, s ohledem na rozvoj regionálních strategií na subregionální úrovni.

a)

podporuje iniciativy zaměřené na růst a zaměstnanost v námořních odvětvích a v pobřežních a ostrovních regionech;

b)

podporuje odbornou přípravu, vzdělávání a pracovní příležitosti v rámci námořních profesí;

c)

podporuje rozvoj ekologických technologií, energie z obnovitelných mořských zdrojů, ekologické námořní dopravy a námořní dopravy na krátké vzdálenosti;

d)

podporuje rozvoj pobřežního, námořního a ostrovního cestovního ruchu.

a)

projekty, včetně zkušebních projektů; studie; výzkumné a operační programy spolupráce, včetně programů vzdělávání, odborné přípravy a rekvalifikace;

b)

sdílení veřejných informací a osvědčených postupů, osvěta a související činnosti na poli komunikace a šíření informací, včetně propagačních kampaní, a akcí a tvorby a správy internetových stránek a relevantních sociálních sítí a databází;

c)

konference, semináře, pracovní setkání a fóra zúčastněných stran;

d)

sdílení, sledování a vizualizace významného množství údajů, osvědčených postupů a databází týkajících se regionálních projektů financovaných Unií a zajištění veřejného přístupu k nim, případně též prostřednictvím sekretariátu zřízeného za jedním nebo několika z uvedených účelů, což usnadní přijímání společných jednotných standardů, pokud jde o sběr a zpracovávání údajů;

e)

akce související s průřezovými nástroji, včetně zkušebních projektů.

a)

granty, u nichž maximální míra spolufinancování jednotlivých akcí ze strany Unie činí 80 %;

b)

smlouvy na veřejné zakázky;

c)

správní ujednání se Společným výzkumným střediskem.

a)

uplatňování preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakémukoli jinému protiprávnímu jednání;

b)

účinných kontrol;

c)

zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek a

d)

uplatňování účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v případě zjištění nesrovnalostí.

a)

nejpozději 31. prosince 2012 zprávu o pokroku; tato zpráva o pokroku obsahuje hodnocení dopadu programu na další politiky Unie;

b)

nejpozději 31. prosince 2014 zprávu o hodnocení ex post.