ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2011.288.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 288

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 54
5. listopadu 2011


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu

1

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

 

2011/722/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 27. října 2011 o postoji, který má Evropská unie zaujmout v rámci Výboru pro obchod zřízeném Dohodou o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé, pokud jde o přijetí jednacího řádu Výboru pro obchod a sestavení seznamu 15 rozhodců

16

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1114/2011 ze dne 4. listopadu 2011, kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 601/2008 o ochranných opatřeních vztahujících se na určité produkty rybolovu dovezené z Gabonu a určené k lidské spotřebě ( 1 )

23

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1115/2011 ze dne 4. listopadu 2011 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

24

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2011/723/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 3. listopadu 2011, kterým se mění rozhodnutí 2008/866/ES o mimořádných opatřeních, kterými se pozastavuje dovoz některých mlžů určených k lidské spotřebě z Peru, pokud jde o dobu použití uvedeného rozhodnutí (oznámeno pod číslem K(2011) 7767)  ( 1 )

26

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

SMĚRNICE

5.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 288/1


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2011/82/EU

ze dne 25. října 2011

o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 87 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Zvýšení bezpečnosti silničního provozu je prvořadým cílem dopravní politiky Unie. Unie provádí politiku zvyšování bezpečnosti silničního provozu s cílem snižovat počet usmrcených a zraněných osob a škody na majetku. Významným prvkem této politiky je důsledné vymáhání sankcí za dopravní delikty spáchané v Unii, jež značně ohrožují bezpečnost silničního provozu.

(2)

Z důvodu nedostatku vhodných postupů a bez ohledu na stávající možnosti podle rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (2) a rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV (3) (dále jen „prümská rozhodnutí“) však sankce v podobě pokut za určité dopravní delikty často nejsou vymáhány, pokud jsou spáchány vozidlem registrovaným v jiném členském státě, než je členský stát, v němž k deliktu došlo. Cílem této směrnice je zajistit, aby i v takovýchto případech byla zaručena účinnost vyšetřování dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

(3)

Komise ve svém sdělení ze dne 20. července 2010 nazvaném "Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu: směry politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu v letech 2011–2020" zdůraznila, že prosazování příslušných právních předpisů je klíčovým faktorem při vytváření podmínek, které by vedly k podstatnému snížení počtu usmrcených a zraněných osob. Rada ve svých závěrech o bezpečnosti silničního provozu ze dne 2. prosince 2010 vyzvala rovněž k tomu, aby se zvážilo, zda je třeba dalšího zpřísnění vymáhání pravidel silničního provozu ze strany členských států a případně i na úrovni Unie. Vyzvala Komisi k posouzení možnosti případné harmonizace pravidel silničního provozu na úrovni Unie. Komise by proto měla zhodnotit, zda bude v budoucnu nutné navrhnout další opatření, která by usnadnila přeshraniční vymáhání právních předpisů, pokud jde o dopravní delikty, a to zejména tehdy, jedná-li se o závažné dopravní nehody.

(4)

Podporovat je třeba rovněž větší sbližování kontrolních opatření mezi jednotlivými členskými státy a Komise by v tomto ohledu měla posoudit, zda je třeba vypracovat společné normy pro automatické vybavení k provádění kontrol bezpečnosti silničního provozu.

(5)

Je třeba zvyšovat povědomí občanů Unie o pravidlech bezpečnosti silničního provozu, která platí v různých členských státech, a o provádění této směrnice, a to zejména formou vhodných opatření, která by zajistila dostatek informací o důsledcích nedodržování pravidel bezpečnosti silničního provozu při cestování v jiných členských státech než je členský stát registrace.

(6)

Pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu v celé Unii a zajištění rovného zacházení s řidiči, tedy tuzemskými i zahraničními pachateli, by vymáhání právních předpisů mělo být usnadněno bez ohledu na členský stát, v němž je vozidlo registrováno. Za tímto účelem by měl být v případě některých zjištěných dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, bez ohledu na jejich správní nebo trestní povahu podle právních předpisů dotčeného členského státu, zaveden systém přeshraniční výměny informací, jenž by udělil členskému státu deliktu přístup k údajům o registraci vozidla v členském státu registrace.

(7)

Účinnější přeshraniční výměna údajů o registraci vozidla, která by měla usnadnit určení totožnosti osob podezřelých ze spáchání dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, může zvýšit odrazující účinek a vést k opatrnějšímu chování řidičů vozidel registrovaných v jiném členském státě, než je členský stát deliktu, a tím také předcházet obětem na životech v důsledku silničních dopravních nehod.

(8)

K dopravním deliktům v oblasti bezpečnosti silničního provozu, na které se vztahuje tato směrnice, se v členských státech nepřistupuje jednotným způsobem. Některé členské státy je podle vnitrostátního práva kvalifikují jako „správní“ delikty, jiné je kvalifikují jako „trestné“ činy. Tato směrnice by se měla použít bez ohledu na kvalifikaci těchto deliktů podle vnitrostátních právních předpisů.

(9)

V rámci prümských rozhodnutí si členské státy vzájemně poskytují právo na přístup k údajům o registraci vozidla s cílem zlepšit výměnu informací a urychlit platné postupy. Ustanovení prümských rozhodnutí týkající se technických specifikací a dostupnosti automatizované výměny údajů by měla být pokud možno začleněna do této směrnice.

(10)

Stávající softwarové aplikace by měly být základem pro výměnu údajů podle této směrnice a zároveň by měly členským státům usnadnit podávání zpráv Komisi. Tyto aplikace by měly zajišťovat rychlou, bezpečnou a důvěrnou výměnu konkrétních údajů o registraci vozidla mezi členskými státy. Mělo by se využít softwarové aplikace Evropský informační systém vozidel a řidičských oprávnění (Eucaris), jež je podle prümských rozhodnutí pro členské státy povinná, pokud jde o údaje o registraci vozidla. Komise by měla předložit zprávu o posouzení fungování softwarových aplikací užívaných pro účely této směrnice.

(11)

Užití uvedených softwarových aplikací by mělo být omezeno na procesy využívané při výměně informací mezi národními kontaktními místy v členských státech. Tyto aplikace nejsou určeny pro postupy a automatizované procesy, v nichž mají být informace použity.

(12)

Cílem strategie řízení informací pro vnitřní bezpečnost EU je nalézt co nejjednodušší, snadno sledovatelná a nákladově efektivní řešení pro výměnu údajů.

(13)

Členské státy by měly mít možnost vyrozumět vlastníka nebo držitele vozidla či jinak zjištěnou osobu podezřelou ze spáchání dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu, aby je mohly informovat o použitelných postupech a právních důsledcích vyplývajících z právních předpisů členského státu deliktu. Členské státy by přitom měly zvážit, zda zašlou informace týkající se dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu v jazyce dokladů o registraci vozidla nebo v jazyce, jemuž dotyčná osoba s největší pravděpodobností rozumí, aby zajistily, že dotyčná osoba správně porozumí sdělovaným informacím. Členské státy by měly použít vhodné postupy k zajištění toho, aby byla informována pouze dotyčná osoba a nikoli třetí strana. K tomuto účelu by členské státy měly využít prostředky a postupy obdobné těm, které jsou již pro následné postupy u deliktů přijaty, a to včetně forem jakými jsou v příslušných případech doporučené zásilky. Tím se této osobě umožní reagovat na informace vhodným způsobem, zejména žádostí o další informace, uhrazením pokuty nebo tím, že uplatní své právo na obhajobu, a to zejména v případě, že došlo k omylu při zjišťování totožnosti. Další postupy podléhají platným právním nástrojům, včetně nástrojů o vzájemné právní pomoci a vzájemném uznávání, např. rámcového rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut (4).

(14)

Členské státy by měly zvážit poskytnutí odpovídajícího překladu informačního dopisu zasílaného členským státem deliktu, jak stanovuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení (5).

(15)

S cílem uplatňovat politiku bezpečnosti silničního provozu s vysokou úrovní ochrany všech účastníků silničního provozu v Unii a s ohledem na velmi rozdílné okolnosti přetrvávající v rámci Unie by členské státy měly postupovat tak, aby byla zajištěno větší sbližování pravidel silničního provozu a jejich vymáhání mezi členskými státy, aniž jsou dotčeny přísnější politiky a právní předpisy. Komise by v rámci své zprávy Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování této směrnice měla přezkoumat, zda je třeba vypracovat společné normy pro stanovení srovnatelných metod, postupů a minimálních norem na úrovni Unie, a to s ohledem na mezinárodní spolupráci a stávající dohody v oblasti bezpečnosti silničního provozu, zejména na Vídeňskou úmluvu o silničním provozu ze dne 8. listopadu 1968.

(16)

Komise by v rámci své zprávy Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování této směrnice členskými státy měla přezkoumat, zda je v souladu s právními předpisy a postupy členských států třeba vypracovat společná kritéria pro následné postupy členských států v případě nezaplacení pokuty. V této zprávě by se měla Komise zaměřit zejména na postupy mezi příslušnými orgány členských států při předávání konečného rozhodnutí o uložení sankce nebo pokuty a rovněž na uznávání a vymáhání konečného rozhodnutí.

(17)

Při přípravě přezkumu této směrnice by měla Komise provádět konzultace s příslušnými zúčastněnými subjekty, mimo jiné orgány bezpečnosti silničního provozu a donucovacími orgány, sdruženími obětí dopravních nehod a jinými nevládními organizacemi činnými v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

(18)

Užší spolupráce mezi donucovacími orgány by měla být v souladu s respektováním základních práv, zejména práva na ochranu soukromí a osobních údajů, jež jsou zaručena zvláštní úpravou ochrany údajů, která by měla být přizpůsobena zvláštní povaze přeshraničního přístupu on-line do databází. Je nezbytné, aby zaváděné softwarové aplikace umožňovaly provádět výměnu informací za bezpečných podmínek a zajišťovaly důvěrnost předávaných údajů. Údaje shromažďované podle této směrnice by se neměly používat pro jiné účely než pro účely této směrnice. Členské státy by měly dodržovat své závazky týkající se podmínek používání a dočasného uchovávání těchto údajů.

(19)

Jelikož údaje související s určením totožnosti pachatele deliktu jsou osobními údaji, členské státy by měly přijmout opatření, která jsou nezbytná k uplatnění příslušných ustanovení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (6). Aniž jsou dotčeny procesní náležitosti odvolání a opravných prostředků dotyčného členského státu, měl by být subjekt údajů, jemuž je spáchání deliktu oznamováno, patřičně informován o právu na přístup ke svým osobním údajům, o právu na jejich opravu a výmaz a o nejdelší přípustné lhůtě pro uchovávání údajů, a měl by mít právo na opravu nesprávných osobních údajů nebo na okamžitý výmaz všech neoprávněně zaznamenaných údajů.

(20)

Třetí země by měly mít možnost účastnit se výměny údajů o registraci vozidla za předpokladu, že za tímto účelem uzavřely s Unií dohodu. Taková dohoda by měla obsahovat nezbytná ustanovení o ochraně údajů.

(21)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie, uvedené v článku 6 Smlouvy o Evropské unii.

(22)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy neúčastní přijímání této směrnice, a proto pro ně není závazná ani použitelná.

(23)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice, a proto pro ně není závazná ani použitelná.

(24)

Za účelem dosažení cíle spočívajícího ve výměně informací mezi členskými státy za využití interoperabilních prostředků by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o zohlednění příslušných změn rozhodnutí 2008/615/SVV a 2008/616/SVV nebo v případě, že to vyžadují právní akty Unie, které mají bezprostřední význam pro aktualizaci přílohy I. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(25)

V souladu s bodem 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (7) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Unie sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(26)

Jelikož cíle této směrnice, totiž zajištění vysoké úrovně ochrany všech účastníků silničního provozu v Unii usnadněním přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu, které byly spáchány s vozidlem registrovaným v jiném členském státě, než je členský stát, v němž k deliktu došlo, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jej být proto z důvodu rozsahu či účinků činnosti lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(27)

Byl konzultován Evropský inspektor ochrany údajů, který k dané problematice zaujal stanovisko (8),

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Cíl

Cílem této směrnice je zajistit vysokou úroveň ochrany všech účastníků silničního provozu v Unii usnadněním přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu, které byly spáchány s vozidlem registrovaným v jiném členském státě, než je členský stát, v němž k deliktu došlo, a tím i vymáhání sankcí.

Článek 2

Oblast působnosti

Tato směrnice se vztahuje na tyto dopravní delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu:

a)

překročení nejvyšší dovolené rychlosti;

b)

nepoužití bezpečnostních pásů;

c)

nezastavení na červený signál světelného signalizačního zařízení;

d)

řízení vozidla pod vlivem alkoholu;

e)

řízení vozidla pod vlivem drog;

f)

nepoužití ochranné přilby;

g)

použití zakázaného pruhu;

h)

nedovolené použití mobilního telefonu nebo jiného komunikačního zařízení za jízdy.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a)

„vozidlem“ jakékoli motorové vozidlo, včetně motocyklů, běžně používané pro přepravu osob nebo zboží po silnici;

b)

„členským státem deliktu“ členský stát, v němž byl delikt spáchán;

c)

„členským státem registrace“ členský stát, v němž je registrováno vozidlo, s nímž byl delikt spáchán;

d)

„překročením nejvyšší dovolené rychlosti“ překročení rychlostních limitů platných v členském státě deliktu pro dotyčnou pozemní komunikaci a dotyčný druh vozidla;

e)

„nepoužitím bezpečnostních pásů“ nedodržení požadavku připoutat se bezpečnostním pásem nebo použít dětský zádržný systém podle směrnice Rady 91/671/EHS ze dne 16. prosince 1991 o povinném používání bezpečnostních pásů a dětských zádržných systémů ve vozidlech (9) a právních předpisů členského státu deliktu;

f)

„nezastavením na červený signál světelného signalizačního zařízení“ nezastavení na červený signál světelného signalizačního zařízení nebo na jiný příslušný signál k zastavení, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

g)

„řízením vozidla pod vlivem alkoholu“ řízení vozidla pod vlivem alkoholu, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

h)

„řízením vozidla pod vlivem drog“ řízení vozidla pod vlivem drog nebo jiných látek s obdobným účinkem, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

i)

„nepoužitím ochranné přilby“ nepoužití ochranné přilby, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

j)

„použitím zakázaného pruhu“ nedovolené použití části pozemní komunikace, např. odstavného pruhu, jízdního pruhu vyhrazeného pro hromadnou dopravu nebo dočasně uzavřeného pruhu z důvodu přetížení dopravy nebo prací na silnici, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

k)

„nedovoleným použitím mobilního telefonu nebo jiného komunikačního zařízení za jízdy“ nedovolené použití mobilního telefonu nebo jiného komunikačního zařízení za jízdy, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

l)

„národním kontaktním místem“ příslušný orgán určený pro výměnu údajů o registraci vozidla;

m)

„automatizovaným vyhledáváním“ on-line přístup za účelem nahlédnutí do databází jednoho, několika nebo všech členských států či zúčastněných zemí;

n)

„držitelem vozidla“ osoba, na jejíž jméno je vozidlo registrováno, jak vymezují právní předpisy členského státu registrace.

Článek 4

Postup pro výměnu informací mezi členskými státy

1.   Pro vyšetřování dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedených v článku 2 umožní členské státy národním kontaktním místům ostatních členských států, uvedeným v odstavci 3 tohoto článku, přístup k následujícím vnitrostátním údajům o registraci vozidel s oprávněním provádět automatizované vyhledávání:

a)

údajů o vozidlech a

b)

údajů o vlastníkovi nebo držiteli vozidla.

Datové prvky uvedené v písmenech a) a b), jichž je zapotřebí k provedení vyhledávání, odpovídají příloze I.

2.   Veškeré vyhledávání formou odchozích žádostí provádí národní kontaktní místo členského státu deliktu s využitím úplného registračního čísla.

Vyhledávání je prováděno v souladu s postupy popsanými v kapitole 3 přílohy rozhodnutí 2008/616/SVV, s výjimkou kapitoly 3 bodu 1 přílohy rozhodnutí 2008/616/SVV, pro který se použije příloha I této směrnice.

Na základě této směrnice použije členský stát deliktu získané údaje pro zjištění toho, kdo je osobně zodpovědný za dopravní delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedené v článcích 2 a 3.

3.   Pro účely výměny údajů podle odstavce 1 určí každý členský stát své národní kontaktní místo. Pravomoci národních kontaktních míst se řídí platnými právními předpisy dotyčného členského státu.

4.   Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění toho, aby se výměna informací prováděla interoperabilními elektronickými prostředky bez výměny údajů z dalších databází. Členské státy zajistí, aby tato výměna probíhala nákladově efektivním a bezpečným způsobem a aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana předávaných údajů, a to pokud možno za použití existujících softwarových aplikací, jakou je aplikace speciálně vytvořená pro účely článku 12 rozhodnutí 2008/615/SVV, a aktualizovaných verzí těchto aplikací v souladu s přílohou I této směrnice a kapitolou 3 body 2 a 3 přílohy rozhodnutí 2008/616/SVV. Aktualizované verze softwarových aplikací umožní režim výměny informací on-line v reálném čase a dávkový režim výměny informací, který umožňuje výměnu většího počtu žádostí či odpovědí v rámci jedné zprávy.

5.   Každý členský stát nese své náklady, které vyplývají ze správy, používání a údržby softwarových aplikací uvedených v odstavci 4.

Článek 5

Informační dopis o dopravním deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu

1.   Členský stát deliktu rozhodne, zda v souvislosti s dopravními delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedenými v článku 2 zahájí následné řízení.

Rozhodne-li se členský stát deliktu takové řízení zahájit, informuje o tom v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy vlastníka či držitele vozidla nebo jinak zjištěnou osobu podezřelou ze spáchání dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

V této informaci jsou podle vnitrostátních právních předpisů uvedeny právní důsledky, které má tento delikt na území členského státu deliktu podle jeho právních předpisů.

2.   Členský stát deliktu sdělí v informačním dopise vlastníku nebo držiteli vozidla či jinak zjištěné osobě podezřelé ze spáchání dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu v souladu se svými právními předpisy veškeré významné informace, zejména povahu dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedeného v článku 2, místo, den a čas spáchání deliktu, název porušeného vnitrostátního právního předpisu a sankci, a případně i údaje o zařízení, jehož bylo ke zjištění deliktu použito. Členský stát deliktu může k tomuto účelu použít vzor uvedený v příloze II.

3.   Pokud se členský stát deliktu rozhodne zahájit v souvislosti s dopravními delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedenými v článku 2 následné řízení, zašle s ohledem na zajištění dodržování základních práv informační dopis v jazyce dokladů o registraci, jsou-li k dispozici, nebo v jednom z úředních jazyků členského státu registrace.

Článek 6

Podávání zpráv členskými státy Komisi

Členské státy zašlou do ze dne 7. listopadu 2014 Komisi předběžnou zprávu. Do ze dne 6. května 2016, a poté každé dva roky zašlou Komisi rovněž souhrnnou zprávu.

V souhrnné zprávě se uvede počet automatizovaných vyhledávání provedených členským státem deliktu a směřovaných na národní kontaktní místo členského státu registrace v návaznosti na delikty spáchané na jeho území, spolu s druhem deliktů, kterých se žádosti týkaly, a počtem nevyřízených žádostí.

Souhrnná zpráva rovněž obsahuje popis situace na vnitrostátní úrovni, pokud jde o vyřizování dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, založený na podílu těchto deliktů, které byly vyřizovány prostřednictvím informačních dopisů.

Článek 7

Ochrana údajů

1.   Ustanovení o ochraně osobních údajů stanovená v rámcovém rozhodnutí 2008/977/SVV se vztahují na osobní údaje zpracovávané podle této směrnice.

2.   Členské státy zejména zajistí, aby osobní údaje zpracovávané podle této směrnice byly v souladu s články 4 a 5 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV v přiměřené lhůtě opraveny, jsou-li nesprávné, nebo vymazány či blokovány, nejsou-li již zapotřebí, a aby v souladu s článkem 9 uvedeného rámcového rozhodnutí byla stanovena nejdelší přípustná lhůta pro uchovávání údajů.

Členské státy zajistí, aby veškeré osobní údaje zpracovávané podle této směrnice byly používány pouze pro účely cíle stanoveného v článku 1 a aby subjekty údajů měly stejné právo na informace, přístup, opravu, výmaz a blokování, náhradu škody a soudní nápravu, jako je tomu podle jejich vnitrostátního práva při provádění příslušných ustanovení rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV.

Všechna příslušná ustanovení o ochraně údajů stanovená v prümských rozhodnutích se rovněž vztahují na osobní údaje zpracovávané podle této směrnice

3.   Každá dotčená osoba má právo obdržet informace o tom, jaké osobní údaje zaznamenané v členském státě registrace byly předány členskému státu deliktu, včetně informací o datu žádosti a o příslušném orgánu členského státu deliktu.

Článek 8

Informování účastníků silničního provozu v Unii

1.   Komise na svých internetových stránkách zpřístupní ve všech úředních jazycích orgánů Unie souhrnné informace o pravidlech platných v členských státech v oblasti působnosti této směrnice. Členské státy poskytnou Komisi informace o těchto pravidlech.

2.   Členské státy poskytnou účastníkům silničního provozu nezbytné informace o pravidlech platných na jejich území a opatřeních k provedení této směrnice, a to ve spolupráci, mimo jiných organizací, s orgány pro bezpečnost silničního provozu, nevládními organizacemi činnými v oblasti bezpečnosti silničního provozu a automobilovými kluby.

Článek 9

Akty v přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, pokud jde o aktualizaci přílohy I s ohledem na technický pokrok, aby se zohlednily příslušné změny rozhodnutí 2008/615/SVV a 2008/616/SVV nebo v případech, kdy to vyžadují právní akty Unie, které mají bezprostřední význam pro aktualizaci přílohy I.

Článek 10

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 9 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ze dne 6. listopadu 2011. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 9 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 9 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 11

Revize směrnice

Do ze dne 7. listopadu 2016 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice členskými státy. Komise se ve své zprávě zaměří zejména na následující aspekty a případně připojí návrhy, které se těchto aspektů týkají:

posouzení toho, zda by do oblasti působnosti této směrnice měly být zařazeny další dopravní delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu,

posouzení účinnosti této směrnice, pokud jde o snižování počtu osob usmrcených v důsledku silničních nehod v Unii, zvláště otázky, zda má na účinnost této směrnice vliv její územní působnost,

posouzení potřeby vypracování společných norem pro automatické kontroly bezpečnosti silničního provozu a příslušné postupy. Komise by v této souvislosti měla vypracovat na unijní úrovni pokyny pro bezpečnost silničního provozu v rámci společné dopravní politiky, aby byla zajištěna větší harmonizace vymáhání pravidel silničního provozu ze strany členských států pomocí srovnatelných metod a postupů. Tyto pokyny se mohou týkat přinejmenším překračování rychlostních limitů, řízení vozidla pod vlivem alkoholu, nepoužívání bezpečnostních pásů a nezastavení na červený světelný signál světelného signalizačního zařízení,

posouzení potřeby zpřísnit vymáhání sankcí za delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu a navržení společných kritérií týkajících se následných postupů v případě nezaplacení pokuty, a to v rámci všech příslušných politik EU, včetně společné dopravní politiky,

případné možnosti harmonizace pravidel silničního provozu,

posouzení softwarových aplikací uvedených v čl. 4 odst. 4 za účelem zajištění řádného provádění této směrnice a zaručení účinné, rychlé, bezpečné a důvěrné výměny konkrétních údajů o registraci vozidla.

Článek 12

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do ze dne 7. listopadu 2013. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 13

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 14

Určení

Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.

Ve Štrasburku dne 25. října 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

M. DOWGIELEWICZ


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2008 (Úř. věst. C 45 E, 23.2.2010, s. 149) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 17. března 2011 (Úř. věst. C 136 E, 6.5.2011, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. července 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 29. září 2011.

(2)  Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 12.

(4)  Úř. věst. L 76, 22.3.2005, s. 16.

(5)  Úř. věst. L 280, 26.10.2010, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.

(7)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(8)  Úř. věst. C 310, 5.12.2008, s. 9.

(9)  Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 26.


PŘÍLOHA I

DATOVÉ PRVKY VZTAHUJÍCÍ SE K VYHLEDÁVÁNÍ PODLE ČLÁNKU 4

Položka

P/N (1)

Poznámky

Údaje týkající se vozidla

P

 

Členský stát registrace

P

 

Registrační číslo vozidla

P

(A (2))

Údaje týkající se deliktu

P

 

Členský stát deliktu

P

 

Referenční datum deliktu

P

 

Referenční čas deliktu

P

 

Účel vyhledávání

P

Kód označující druh deliktu podle článku 2

1

=

Překročení nejvyšší dovolené rychlosti

2

=

Řízení vozidla pod vlivem alkoholu

3

=

Nepoužití bezpečnostních pásů

4

=

Nezastavení na červený signál světelného signalizačního zařízení

5

=

Použití zakázaného pruhu

10

=

Řízení vozidla pod vlivem drog

11

=

Nepoužití ochranné přilby

12

=

Nedovolené použití mobilního telefonu nebo jiného komunikačního zařízení za jízdy

POSKYTOVANÉ DATOVÉ PRVKY PODLE ČLÁNKU 4

Část I:   Údaje o vozidlech

Položka

P/N (3)

Poznámky

Registrační číslo vozidla

P

 

Číslo podvozku / VIN

P

 

Stát registrace

P

 

Tovární značka

P

(D.1) (4), např. Ford, Opel, Renault

Obchodní typ vozidla

P

(D.3) např. Focus, Astra, Megane

Kód kategorie EU

P

(J) např. mopedy, motocykly, automobily


Část II   Údaje o držiteli či vlastníkovi vozidla

Položka

P/N (5)

Poznámky

Údaje o držiteli vozidla

 

(C.1 (6))

Údaje týkající se držitele osvědčení o registraci.

Příjmení držitele registrace (případně název společnosti)

P

(C.1.1)

Pro příjmení, dodatky za jménem, tituly atd. se použijí samostatné kolonky

a

příjmení bude uvedeno v tisknutelném formátu.

Jméno

P

(C.1.2)

Pro jméno či jména a iniciály se použijí samostatné kolonky

a

jméno bude uvedeno v tisknutelném formátu.

Adresa

P

(C.1.3)

Pro ulici, číslo domu a dodatek, poštovní směrovací číslo, místo bydliště (sídla), stát bydliště (sídla) atd. se použijí samostatné kolonky

a

adresa bude uvedena v tisknutelném formátu.

Pohlaví

N

Muž, žena

Datum narození

P

 

Právní subjekt

P

Fyzická osoba, sdružení, společnost, firma atd.

Místo narození

N

 

Identifikační číslo

N

Identifikační údaj, který jednoznačným způsobem identifikuje osobu nebo společnost

Údaje týkající se vlastníka vozidla

 

(C.2) Údaje týkající se vlastníka vozidla

Příjmení vlastníka (případně název společnosti)

P

(C.2.1)

Jméno

P

(C.2.2)

Adresa

P

(C.2.3)

Pohlaví

N

Muž, žena

Datum narození

P

 

Právní subjekt

P

Fyzická osoba, sdružení, společnost, firma atd.

Místo narození

N

 

Identifikační číslo

N

Identifikační údaj, který jednoznačným způsobem identifikuje osobu nebo společnost.

 

 

V případě sešrotovaných vozidel, odcizených vozidel nebo registračních značek nebo v případě propadlé registrace vozidla nebudou poskytnuty žádné informace o vlastníkovi/držiteli vozidla. Na výstupu se v takovém případě objeví zpráva „Tuto informaci nelze poskytnout“.


(1)  P = povinné, pokud jsou k dispozici v národním registru; N = nepovinné.

(2)  Harmonizovaná zkratka dokumentu, viz směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel (Úř. věst. L 138,1.6.1999, s. 57).

(3)  P = povinné, pokud jsou k dispozici v národním registru; N = nepovinné.

(4)  Harmonizovaná zkratka dokumentu, viz směrnice 1999/37/ES.

(5)  P = povinné, pokud jsou k dispozici v národním registru; N = nepovinné.

(6)  Harmonizovaná zkratka dokumentu, viz směrnice 1999/37/ES.


PŘÍLOHA II

VZOR INFORMAČNÍHO DOPISU

podle článku 5

[titulní strana]

Image

Image

Image

Image

Image


PROHLÁŠENÍ KOMISE O PRÁVNÍM ZÁKLADU

„Komise bere na vědomí, že Rada a Evropský parlament souhlasí s nahrazením právního základu navrhovaného Komisí, kdy má být čl. 91 odst. 1 písm. c) SFEU nahrazen čl. 87 odst. 2 SFEU. Komise sdílí názor obou spoluzákonodárců ohledně významu sledování cílů navrhované směrnice, jimiž je zlepšení bezpečnosti silničního provozu, avšak z právního a institucionálního hlediska je toho názoru, že čl. 87 odst. 2 SFEU nepředstavuje vhodný právní základ, a vyhrazuje si proto právo využít všech právních prostředků, které má k dispozici.“


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

5.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 288/16


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 27. října 2011

o postoji, který má Evropská unie zaujmout v rámci Výboru pro obchod zřízeném Dohodou o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé, pokud jde o přijetí jednacího řádu Výboru pro obchod a sestavení seznamu 15 rozhodců

(2011/722/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 91 a čl. 100 odst. 2 a čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 23. dubna 2007 zmocnila Rada Komisi jménem Evropské unie a jejích členských států k jednání o dohodě o volném obchodu s Korejskou republikou.

(2)

Tato jednání byla dokončena a Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“) (1) byla podepsána dne 6. října 2010.

(3)

Podle čl. 15.10 odst. 5 dohody je dohoda od 1. července 2011 prozatímně prováděna do okamžiku dokončení postupů nezbytných pro její uzavření.

(4)

Článkem 15.1 dohody se ustavuje Výbor pro obchod, který zajišťuje mimo jiné řádné fungování uvedené dohody.

(5)

V čl. 15.1 odst. 4 písm. f) dohody se stanoví, že Výbor pro obchod může přijmout svůj vlastní jednací řád.

(6)

Článek 14.18 dohody stanoví, že Výbor pro obchod nejpozději do šesti měsíců ode dne vstupu této dohody v platnost nebo jejího prozatímního provádění sestaví seznam 15 osob na funkci rozhodce.

(7)

Unie by měla určit, jaký zaujme postoj, pokud jde o přijetí jednacího řádu Výboru pro obchod a sestavení seznamu 15 rozhodců,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má Unie zaujmout v rámci Výboru pro obchod, zřízeném Dohodou o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé, pokud jde o přijetí jednacího řádu Výboru pro obchod a sestavení seznamu 15 osob na funkci rozhodce, vychází z návrhu rozhodnutí Výboru pro obchod připojeného k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Delegace strany EU ve Výboru pro obchod je tvořena v souladu s rozdělením pravomocí podle Smlouvy ze zástupců Komise a zástupců členských států, kteří jednají v rámci svých příslušných oblastí pravomoci, jak vyplývají ze Smluv.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost v den přijetí.

V Lucemburku dne 27. října 2011.

Za Radu

předseda

J. MILLER


(1)  Úř. věst. L 127, 14.5.2011, s. 6.


NÁVRH

ROZHODNUTÍ VÝBORU PRO OBCHOD EU-KOREA č. …

ze dne …

o přijetí jednacího řádu Výboru pro obchod

VÝBOR PRO OBCHOD,

s ohledem na Dohodu o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“), podepsanou dne 6. října 2010 v Bruselu, a zejména na čl. 15.1 odst. 3 písm. c) a odst. 4 písm. f) uvedené dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Výbor pro obchod může přijmout svůj jednací řád a dohlíží na práci všech specializovaných výborů, pracovních skupin a jiných subjektů, s výjimkou Výboru pro kulturní spolupráci v souladu s čl. 3 odst. 3 Protokolu o kulturní spolupráci, který je součástí dohody.

(2)

Výbor pro obchod má výlučné právo přijímat rozhodnutí v oblastech, které spadají do oblasti působnosti specializovaných výborů a pracovních skupin, není-li v dohodě stanoveno jinak,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Přijímá se jednací řád Výboru pro obchod, jak je uveden v příloze.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem …

V … dne …

Za Výbor pro obchod

Ministr obchodu Korejské republiky

Kim JONG-HOON

Komisař pro obchod Evropské komise

Karel DE GUCHT

PŘÍLOHA

JEDNACÍ ŘÁD VÝBORU PRO OBCHOD

Článek 1

Složení a předseda

1.   Výbor pro obchod, který je ustaven v souladu s článkem 15.1 Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“), plní své povinnosti stanovené v článku 15.1 dohody a odpovídá obecně za provádění dohody.

2.   Podle čl. 15.1 odst. 1 dohody je Výbor pro obchod je složen ze zástupců strany EU na jedné straně a zástupců Koreje na straně druhé.

3.   Výboru pro obchod spolupředsedají ministr obchodu Korejské republiky a člen Evropské komise odpovědný za obchod. Předsedové se mohou nechat zastupovat příslušnými jmenovanými osobami v souladu s čl. 15.1 odst. 2 dohody.

Článek 2

Zastupování

1.   Jedna strana oznámí druhé straně seznam svých členů Výboru pro obchod. Seznam spravuje sekretariát Výboru pro obchod.

2.   Člen, který si přeje být zastupován náhradníkem, oznámí předsedům Výboru pro obchod jméno svého náhradníka před zasedáním, na kterém má být tímto náhradníkem zastupován. Náhradník za člena Výboru pro obchod vykonává veškerá práva tohoto člena.

Článek 3

Zasedání

1.   Výbor pro obchod zasedá jednou ročně nebo na žádost kterékoli ze stran. Zasedání se konají střídavě v Bruselu nebo v Soulu, pokud se strany nedohodnou jinak.

2.   Výjimečně a jestliže obě smluvní strany souhlasí, mohou se zasedání Výboru pro obchod konat prostřednictvím videokonference nebo telekonference.

3.   Všechna zasedání Výboru pro obchod svolává sekretariát Výboru pro obchod na den a místo, na nichž se obě smluvní strany dohodnou. Oznámení o svolání zasedání vydá sekretariát členům Výboru pro obchod nejpozději 28 dní před zahájením zasedání, pokud se strany nedohodnou jinak.

Článek 4

Delegace

Členové Výboru pro obchod mohou být doprovázeni úředníky. Před každým zasedáním jsou předsedové Výboru pro obchod informováni o plánovaném složení delegací, které se zúčastní zasedání.

Článek 5

Pozorovatelé

Výbor pro obchod se může rozhodnout přizvat pozorovatele ad hoc.

Článek 6

Sekretariát

Koordinátoři jmenovaní stranami v souladu s článkem 15.6 dohody jednají společně jako sekretariát Výboru pro obchod.

Článek 7

Dokumenty

Pokud jednání Výboru pro obchod vycházejí z písemných podkladů, sekretariát Výboru pro obchod tyto dokumenty očísluje a rozešle jako dokumenty Výboru pro obchod.

Článek 8

Korespondence

1.   Korespondence pro předsedy Výboru pro obchod se zasílá sekretariátu Výboru pro obchod, který ji rozešle členům Výboru pro obchod.

2.   Korespondence od předsedů Výboru pro obchod se adresátům zasílá prostřednictvím sekretariátu Výboru pro obchod, který ji očísluje a případně rozešle ostatním členům Výboru pro obchod.

Článek 9

Program zasedání

1.   Předběžný program každého zasedání vypracuje sekretariát Výboru pro obchod. Tento program zasedání je spolu s příslušnými dokumenty nejpozději 7 dní před zahájením zasedání zaslán členům Výboru pro obchod, jakož i předsedům Výboru pro obchod.

2.   Předběžný program zasedání obsahuje body, o jejichž zařazení byl sekretariát Výboru pro obchod smluvní stranou požádán, a příslušné dokumenty, a to nejpozději 14 dnů před zahájením zasedání.

3.   Program zasedání schvaluje Výbor pro obchod na začátku každého zasedání. Pokud s tím smluvní strany souhlasí, mohou být na pořad jednání zařazeny i jiné body, než které jsou uvedeny v předběžném progrmau jednání.

4.   Předsedové Výboru pro obchod mohou po dohodě přizvat odborníky k účasti na zasedáních tohoto výboru, aby poskytli informace o konkrétních tématech.

5.   Předsedové Výboru pro obchod mohou po dohodě s ohledem na okonosti konkrétního případu lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 zkrátit.

Článek 10

Zápis z jednání

1.   Návrh zápisu z jednání z každého zasedání vypracuje sekretariát Výboru pro obchod obvykle do 21 dnů od konce zasedání.

2.   Zápis obsahuje zpravidla shrnutí každého bodu programu s případným uvedením:

a)

dokumentů předložených Výboru pro obchod;

b)

všech záznamů, o které některý z členů Výboru pro obchod požádal; a

c)

přijatých rozhodnutí, doporučení, schválených prohlášení a závěrů přijatých k jednotlivým bodům.

3.   Zápis z jednání obsahuje také seznam členů Výboru pro obchod nebo jejich náhradníků, kteří se zasedání zúčastnili, seznam členů delegací, jež je doprovázely, a seznam případných pozorovatelů nebo odborníků na zasedání.

4.   Zápis písemně schválí obě smluvní strany do 28 dnů od data zasedání nebo do kteréhokoli jiného data, na kterém se smluvní strany dohodnou. Po schválení zápisu sekretariát Výboru pro obchod podepíše jeho dvě vyhotovení a každá ze smluvních stran obdrží originál těchto závazných dokumentů. Kopie podepsaných zápisů se zašlou členům Výboru pro obchod.

Článek 11

Podávání zpráv

Výbor pro obchod předkládá smíšenému výboru zřízenému podle rámcové dohody na každém jeho pravidelném zasedání zprávu o své činnosti a o činnosti svých specializovaných výborů, pracovních skupin a jiných subjektů v souladu s čl. 15.1 odst. 5 dohody.

Článek 12

Rozhodnutí a doporučení

1.   Výbor pro obchod přijímá rozhodnutí a předkládá doporučení na základě dohody smluvních stran, jak je stanoveno v článku 15.4 dohody.

2.   Pokud se na tom strany dohodnou, může Výbor pro obchod v období mezi zasedáními přijímat rozhodnutí nebo doporučení písemném postupem. Písemný postup spočívá ve výměně nót mezi předsedy Výboru pro obchod.

3.   Pokud je Výbor pro obchod v souladu s dohodou zmocněn přijímat rozhodnutí nebo doporučení, jsou tyto akty označovány jako „rozhodnutí“ nebo „doporučení“. Sekretariát Výboru pro obchod přidělí každému rozhodnutí nebo doporučení pořadové číslo, datum přijetí a popis předmětu. Každé rozhodnutí stanoví den, ke kterému vstupuje v platnost.

4.   Rozhodnutí a doporučení přijatá Výborem pro obchod se vyhotovují ve dvou ověřených vyhotoveních podepsaných předsedy Výboru pro obchod.

Článek 13

Účast veřejnosti a důvěrnost

1.   Není-li rozhodnuto jinak, zasedání Výboru pro obchod jsou neveřejná.

2.   Předloží-li strana Výboru pro obchod, specializovaným výborům, pracovním skupinám nebo jakýmkoli jiným subjektům informace, jež považuje za důvěrné podle svých právních a správních předpisů, bude druhá strana s takovými informacemi nakládat jako s důvěrnými v souladu s čl. 15.1 odst. 7 dohody.

3.   Každá strana může rozhodnout o zveřejnění rozhodnutí a doporučení Výboru pro obchod ve svém příslušném úředním věstníku.

Článek 14

Výdaje

1.   Každá smluvní strana hradí své výdaje, které jí vzniknou v důsledku účasti na zasedáních Výboru pro obchod, a to jak výdaje na pracovníky, cestovné a stravné, tak výdaje poštovní a telekomunikační.

2.   Výdaje související s pořádáním zasedání a rozmnožováním dokumentů hradí hostitelská smluvní strana zasedání.

Článek 15

Specializované výbory a pracovní skupiny

1.   Výboru pro obchod jsou při plnění jeho povinností nápomocny specializované výbory a pracovní skupiny zřízené pod záštitou Výboru pro obchod.

2.   Výbor pro obchod je informován o kontaktních místech jmenovaných každým specializovaným výborem a pracovní skupinou. Veškerá korespondence, dokumentace a komunikace včetně výměny e-mailů mezi kontaktními místy každého specializovaného výboru a pracovní skupiny ohledně provádění dohody se současně zasílá sekretariátu Výboru pro obchod.

3.   Výbor pro obchod na každém pravidelném zasedání obdrží od každého specializovaného výboru a pracovní skupiny zprávy o jejich činnostech.

4.   Každý specializovaný výbor a pracovní skupina si mohou stanovit svůj vlastní jednací řád, o kterém podají zprávu Výboru pro obchod.


NÁVRH

ROZHODNUTÍ VÝBORU PRO OBCHOD EU-KOREA č. …

ze dne …

o sestavení seznamu rozhodců podle článku 14.18 Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé

VÝBOR PRO OBCHOD,

s ohledem na Dohodu o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé, podepsanou v Bruselu dne 6. října 2010 (dále jen „strany“ a „dohoda“), a zejména na článek 14.18 uvedené dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda stanoví mechanismus řešení sporů, jímž se spory řeší prostřednictvím rozhodčího tribunálu.

(2)

V případě sporu povedou strany konzultaci, aby se dohodly na složení rozhodčího tribunálu, a pokud k této shodě nedojde, je tribunál složen losováním ze seznamu osob.

(3)

Tento seznam osob přijme v souladu s článkem 14.18 dohody Výbor pro obchod.

(4)

Strany se dohodly na seznamu 15 osob,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Tímto se schvaluje seznam 15 rozhodců uvedený v příloze.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V … dne …

Za Výbor pro obchod

Ministr obchodu Korejské republiky

Kim JONG-HOON

Komisař pro obchod Evropské komise

Karel DE GUCHT

PŘÍLOHA

SEZNAM ROZHODCŮ

Rozhodci navržení Koreou

 

Dukgeun AHN

 

Seungwha CHANG

 

Sungjoon CHO

 

Joongi KIM

 

Jaemin LEE

Rozhodci navržení Evropskou unií

 

Jacques BOURGEOIS

 

Claus-Dieter EHLERMANN

 

Pieter Jan KUIJPER

 

Giorgio SACERDOTI

 

Ramon TORRENT

Předsedové

 

William DAVEY (USA)

 

Merit JANOW (USA)

 

Virachai PLASAI (Thajsko)

 

Helge SELAND (Norsko)

 

Florentino FELICIANO (Filipíny)


NAŘÍZENÍ

5.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 288/23


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1114/2011

ze dne 4. listopadu 2011,

kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 601/2008 o ochranných opatřeních vztahujících se na určité produkty rybolovu dovezené z Gabonu a určené k lidské spotřebě

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (1), a zejména na čl. 53 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 601/2008 (2) se použije na určité produkty rybolovu pocházející z Gabonu a určené k lidské spotřebě. Stanoví laboratorní kontroly každé zásilky těchto produktů rybolovu, aby bylo dosaženo souladu s příslušnými limity pro těžké kovy a siřičitany, které jsou stanoveny v nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (3), a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES ze dne 20. února 1995 o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla (4). Tato ochranná opatření byla přijata poté, co inspekce Komise provedená v roce 2007 odhalila závažné nedostatky v gabonském monitorovacím systému.

(2)

Potravinový a veterinární úřad provedl v Gabonu následnou inspekci v červenci 2010, aby posoudil zavedený monitorovací systém, který se vztahuje na produkci produktů rybolovu určených na vývoz do Unie. Inspekční tým zjistil, že došlo ke zlepšením v oblasti právních předpisů, úředních kontrol a práce laboratoří. Byla navržena řada doporučení, ke kterým Gabon poté přihlédl. Kromě toho kontroly před vývozem, které Gabon provádí, nyní poskytují příslušné záruky nutné k tomu, aby bylo možné dovážet do Unie produkty rybolovu určené k lidské spotřebě.

(3)

Jelikož kontroly stanovené v nařízení (ES) č. 601/2008 již nejsou nutné, mělo by být uvedené nařízení zrušeno.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 601/2008 se zrušuje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. listopadu 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 165, 26.6.2008, s. 3.

(3)  Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5.

(4)  Úř. věst. L 61, 18.3.1995, s. 1.


5.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 288/24


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1115/2011

ze dne 4. listopadu 2011

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k tomu, že:

prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 5. listopadu 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. listopadu 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

AL

61,3

MA

47,6

MK

61,4

TR

85,0

ZZ

63,8

0707 00 05

AL

62,0

TR

117,0

ZZ

89,5

0709 90 70

MA

70,3

TR

106,3

ZZ

88,3

0805 20 10

MA

103,6

ZA

130,9

ZZ

117,3

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

AR

54,5

HR

28,4

IL

77,0

MA

79,7

TR

86,5

UY

69,9

ZZ

66,0

0805 50 10

AR

58,5

BO

59,5

CL

76,1

TR

60,1

ZA

41,9

ZZ

59,2

0806 10 10

BR

225,6

CL

73,3

LB

291,0

TR

121,1

US

249,8

ZA

80,8

ZZ

173,6

0808 10 80

CA

145,0

CL

90,0

CN

86,4

MK

41,0

NZ

127,6

US

86,2

ZA

82,8

ZZ

94,1

0808 20 50

CN

48,9

TR

133,1

ZZ

91,0


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


ROZHODNUTÍ

5.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 288/26


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 3. listopadu 2011,

kterým se mění rozhodnutí 2008/866/ES o mimořádných opatřeních, kterými se pozastavuje dovoz některých mlžů určených k lidské spotřebě z Peru, pokud jde o dobu použití uvedeného rozhodnutí

(oznámeno pod číslem K(2011) 7767)

(Text s významem pro EHP)

(2011/723/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (1), a zejména na čl. 53 odst. 1 písm. b) bod i) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením (ES) č. 178/2002 se stanoví obecné zásady použitelné obecně pro potraviny a krmiva, a zejména pro bezpečnost potravin a krmiv, a to na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni. Stanoví mimořádná opatření, pokud je zřejmé, že potraviny nebo krmiva dovezené ze třetí země mohou představovat vážné riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí, a pokud se nelze s tímto rizikem úspěšně vypořádat pomocí opatření přijatých dotčeným členským státem nebo státy.

(2)

Rozhodnutí Komise 2008/866/ES ze dne 12. listopadu 2008 o mimořádných opatřeních, kterými se pozastavuje dovoz některých mlžů určených k lidské spotřebě z Peru (2), bylo přijato v návaznosti na ohnisko hepatitidy A u lidí související s konzumací mlžů dovezených z Peru, kteří byli kontaminováni virem hepatitidy A. Uvedené rozhodnutí se původně používalo do 31. března 2009, ale tato doba použití se rozhodnutím Komise 2010/641/EU (3) prodloužila do 30. listopadu 2011.

(3)

V září 2009 byl proveden audit Komise, kterým bylo ověřeno, že peruánské orgány zavedly nápravná opatření uvedená v informacích, které poskytly po zjištění ohniska hepatitidy A. V době inspekce však tato opatření nebyla provedena v plném rozsahu.

(4)

Následný audit Komise se konal v červnu 2011.

(5)

Z výsledků tohoto auditu vyplývá, že je dobře zaveden systém tlumení nákazy a plán monitorování a ve srovnání s inspekcí v roce 2009 lze pozorovat zlepšení.

(6)

Zavedená ochranná opatření, pokud jde o možnou kontaminaci živých mlžů virem hepatitidy A, jsou však stále nedostatečná. Peruánské příslušné orgány nyní vyvíjejí monitorovací systém pro detekci viru v živých mlžích, ale používanou zkušební metodu nelze považovat za spolehlivou, protože dosud nebyla validována.

(7)

Rozhodnutí 2008/866/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V článku 5 rozhodnutí 2008/866/ES se datum „30. listopadu 2011“ nahrazuje datem „30. listopadu 2012“.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 3. listopadu 2011.

Za Komisi

John DALLI

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 9.

(3)  Úř. věst. L 280, 26.10.2010, s. 59.