16.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/1

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 174/2005 ze dne 31. ledna 2005 o zavedení omezení pro poskytování pomoci související s vojenskou činností Pobřeží slonoviny (2) stanoví zákaz vývozu vybavení, které by mohlo být použito k vnitřní represi, a financování a poskytování finanční pomoci související s takovým vybavením. Tato omezení byla přijata v souladu se společným postojem Rady 2004/852/SZBP ze dne 13. prosince 2004 o omezujících opatřeních vůči Pobřeží slonoviny (3).

(2)

Vzhledem k rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1946 (2010) ze dne 15. října 2010 a rozhodnutí Rady 2010/656/SZBP je třeba pozměnit nařízení Rady (ES) č. 174/2005, aby byl možný vývoz nesmrtícího vojenského vybavení, včetně nesmrtícího vojenského vybavení, jež by mohlo být použito k vnitřní represi, které má bezpečnostním složkám Pobřeží slonoviny umožnit použít toto vybavení vhodným a přiměřeným způsobem výhradně při udržování veřejného pořádku, a rovněž aby bylo možné poskytovat technickou pomoc, finanční prostředky a finanční pomoc související s tímto vybavením.

(3)

Seznam vybavení, které může být použito k vnitřní represi, by měl být aktualizován v souladu s doporučeními odborníků a s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 ze dne 27. června 2005 o obchodování s některým zbožím, které může být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání (4).

(4)

Ve světle nedávno zavedené legislativní praxe je vhodné aktualizovat článek o působnosti Unie.

(5)

Nařízení (ES) č. 174/2005 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,

1)

V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Odchylně od článku 2 se zákazy v něm stanovené nevztahují na

2)

Vkládá se článek, který zní:

„Článek 4a

1.   Odchylně od článku 3 může příslušný orgán členského státu podle přílohy II, ve kterém je vývozce nebo poskytovatel služby usazen, povolit, považuje-li to za vhodné, prodej, dodávky, převod nebo vývoz nesmrtícího vojenského vybavení uvedeného na seznamu v příloze I nebo poskytování technické pomoci, finančních prostředků a finanční pomoci týkající nesmrtícího vojenského vybavení, poté co stanoví, že dotčené nesmrtící vybavení je určeno výhradně k tomu, aby umožnilo bezpečnostním složkám Pobřeží slonoviny použít toto vybavení vhodným a přiměřeným způsobem při udržování veřejného pořádku.

2.   Příslušný členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle odstavce 1.

3.   Pro činnosti, které již byly uskutečněny, se povolení neposkytne.“

3)

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Toto nařízení se použije:

4)

Příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

5)

Název přílohy II se nahrazuje tímto:

16.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/5

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1505/2006 ze dne 11. října 2006, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 21/2004, pokud jde o minimální úrovně kontrol, jež mají být prováděny v souvislosti s identifikací a evidencí ovcí a koz (2), stanoví, že členské státy mají provádět kontroly, aby ověřily dodržování požadavků nařízení (ES) č. 21/2004 jejich držiteli.

(2)

Kromě toho nařízení (ES) č. 1505/2006 stanoví, že členské státy mají předat výroční zprávu o výsledcích kontrol provedených v předchozím ročním kontrolním období v souladu se vzorem uvedeným v příloze zmíněného nařízení.

(3)

Shromažďování údajů během vytváření zpráv by mělo být přiměřené a úměrné sledovaným cílům. V zájmu cílenějšího a adekvátnějšího podávání zpráv by měly být zjednodušeny určité požadavky, jakož i vzor zprávy stanovený v příloze nařízení (ES) č. 1505/2006, aby se zlepšilo podávání relevantních informací o provádění kontrol a aby se předešlo zbytečné administrativní zátěži.

(4)

Nařízení (ES) č. 1505/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

1)

V článku 7 se písmeno b) nahrazuje tímto:

2)

Příloha se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

16.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/7

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1082/2003 ze dne 23. června 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, pokud jde o minimální kontroly v rámci systému identifikace a evidence skotu (2), stanoví minimální požadavky takových kontrol.

(2)

Zkušenosti získané na základě provádění kontrol na místě stanovených v nařízení (ES) č. 1082/2003 uvedené v rámci ročních zpráv a na základě provádění kontrol na místě stanovených v nařízení Komise (ES) č. 1505/2006 (3) hovoří pro snížení procenta hospodářství a počtu zvířat, která mají být každý rok kontrolována. Obecně platí, že zkontrolována by měla být všechna zvířata v hospodářství. V případě hospodářství s více jak 20 zvířaty by však příslušný orgán měl mít možnost omezit kontroly na odpovídající reprezentativní vzorek zvířat.

(3)

Kromě toho nařízení (ES) č. 1082/2003 stanoví, že členské státy musí předložit roční zprávu Komisi, a to podle vzoru v příloze I uvedeného nařízení, uvádějící podrobnosti o provádění těchto kontrol.

(4)

Shromažďování údajů pro roční zprávu by mělo být přiměřené a úměrné sledovaným cílům. V zájmu cílenějšího a přiměřenějšího podávání zpráv by měly být některé požadavky nařízení (ES) č. 1082/2003, jakož i vzor v příloze I uvedeného nařízení, zjednodušeny, aby se zlepšilo podávání relevantních informací o provádění kontrol.

(5)

Nařízení (ES) č. 1082/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru zemědělských fondů,

1)

V článku 2 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.   Příslušný orgán provádí každý rok kontroly, které musejí pokrýt nejméně 3 % hospodářství.

2.   Pokud kontroly stanovené v odstavci 1 odhalí značnou míru nesouladu s nařízením (ES) č. 1760/2000, minimální počet kontrol se v následujícím ročním kontrolním období zvýší.“

2)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Příslušný orgán kontroluje identifikaci všech zvířat v hospodářství.

Je-li však počet zvířat v hospodářství větší než dvacet, může příslušný orgán rozhodnout, že identifikační značky zkontroluje u reprezentativního vzorku těchto zvířat v souladu s mezinárodně uznávanými normami, pokud je počet zkontrolovaných zvířat dostatečný ke zjištění 5 % případů nesouladu s nařízením (ES) č. 1760/2000 ze strany držitelů těchto zvířat při 95% spolehlivosti.“

3)

V čl. 5 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

4)

Příloha I se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

16.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/10

(1)

Dne 4. ledna 2010 obdržela Komise podnět týkající se dovozu melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky podaný v souladu s článkem 5 základního nařízení společnostmi Borealis Agrolinz Melamine GmbH, DSM Melamine B.V. a Zakłady Azotowe Puławy (dále jen „žadatelé“) představujícími podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby melaminu v Unii.

(2)

Podnět obsahoval přímé důkazy o dumpingu a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostatečné odůvodnění k zahájení řízení.

(3)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení“) Komise dne 17. února 2010 informovala o zahájení antidumpingového řízení, pokud jde o dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“) do Unie.

(4)

O zahájení řízení Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, vyvážející výrobce v ČLR, dovozce, obchodníky, uživatele, dodavatele a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i zástupce ČLR. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení předložily svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení.

(5)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení pro zjišťování dumpingu a újmy předpokládal výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci v ČLR požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení uvedli v průběhu období šetření (od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009) základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem.

(6)

V rámci postupu pro výběr vzorku bylo získáno sedm odpovědí od vyvážejících výrobců či skupin vyvážejících výrobců v ČLR. Dvě společnosti však od další spolupráce při šetření odstoupily v rané fázi. Výběr vzorku už tedy nebyl nutný a všechny strany byly informovány o tom, že vzorek nebude vybrán.

(7)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří o to projeví zájem, umožněno předložit žádost o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, čínským orgánům a dalším čínským vyvážejícím výrobcům, kteří se přihlásili ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení. O zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení, nebo o individuální zacházení v případě, že by šetření prokázalo, že podmínky pro zacházení jako v tržním hospodářství nesplňují, požádaly tři skupiny čínských vyvážejících výrobců a jedna společnost samostatně. Jedna další skupina požádala pouze o individuální zacházení.

(8)

Všem stranám, o nichž je známo, že se jich záležitost týká, a všem ostatním společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, byly rozeslány dotazníky. Na dotazník odpovědělo pět vyvážejících výrobců a společností ve spojení v ČLR, jeden výrobce ve Spojených státech amerických, což byla navržená srovnatelná země, jak je uvedeno v oznámení o zahájení, a jeden výrobce v jiné možné srovnatelné zemi, Indonésii. Na dotazník rovněž odpověděli tři výrobci v Unii a sedm uživatelů spolupracovalo zasláním odpovědi na dotazník. Žádný z dovozců nedodal Komisi informace, a ani se nepřihlásil v průběhu šetření.

(9)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie, a provedla inspekci v prostorách následujících společností:

(10)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážejícího výrobce, který žádal pouze o individuální zacházení, a vyvážející výrobce, kterým by nemuselo být uděleno zacházení jako v tržním hospodářství, proběhla v zájmu stanovení běžné hodnoty na základě údajů z Indonésie jako srovnatelné země inspekce v prostorách následující společnosti:

(11)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(12)

Dotčeným výrobkem je melamin, v současnosti kódu KN 2933 61 00, pocházející z Čínské lidové republiky.

(13)

Melamin je bílý krystalický prášek získávaný z močoviny. Melamin se používá zejména v laminátech, lisovacích práškách, deskách na bázi dřeva a pryskyřicích pro povrchové úpravy.

(14)

Šetření ukázalo, že melamin vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Unie v Unii, melamin vyráběný a prodávaný na domácím trhu v ČLR, melamin dovážený do Unie z ČLR a melamin vyráběný a prodávaný v Indonésii, která byla vybrána jako srovnatelná země, mají v zásadě stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné základní konečné použití.

(15)

Proto se uvedené výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(16)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Zmíněná kritéria jsou ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro snazší odkazování uvedena níže:

(17)

Tři skupiny vyvážejících výrobců a jeden vyvážející výrobce z ČLR požádali o zacházení jako v tržním hospodářství a ve stanovené lhůtě vyplnili formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství.

(18)

U všech těchto spolupracujících společností v ČLR si Komise vyžádala všechny informace, které považovala za nezbytné, a v prostorách těchto společností ověřila informace předložené v jejich žádostech o zacházení jako v tržním hospodářství.

(19)

U všech spolupracujících vyvážejících výrobců a skupin v ČLR bylo shledáno, že nesplňují kritéria pro udělení zacházení jako v tržním hospodářství. Všechny společnosti se sídlem v ČLR, které se podílejí na výrobě nebo uvádění melaninu na trh, byly vyzvány k požádání o zacházení jako v tržním hospodářství. Pokud by jedné skupině bylo odmítnuto udělení zacházení jako v tržním hospodářství, pak je odmítnuto i skupině jako celku.

(20)

U těch společností, které vyrábějí močovinu ze zemního plynu za účelem výroby melaminu, bylo toto odmítnutí odůvodněno tím, že náklady na nejdůležitější vstup, zemní plyn, se nezakládají v zásadě na tržní hodnotě, jak požaduje čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Šetření týkající se zacházení jako v tržním hospodářství stanovilo, že důvodem byly zásahy státu na trhu se zemním plynem v ČLR.

(21)

Na trhu se zemním plynem v ČLR dominují tři státní společnosti. Společnosti vyrábějící močovinu, kterou poté používají k výrobě melaminu, těží z nízkých, státem stanovených cen plynu pro výrobu močoviny. Společnost vyrábějící močovinu, která je hnojivem a je důležitá pro čínské zemědělství a potravinářský průmysl, platí za plyn podstatně nižší cenu než společnosti, které potřebují plyn pro jiná průmyslová použití. Kromě tohoto mechanismu dvojích cen, je cena zemního plynu pro průmyslové použití sama o sobě zkreslena státními zásahy a je podstatně nižší než cena zemního plynu na světovém trhu.

(22)

Tato nízká cena plynu umožňuje uvedeným výrobcům melaminu vyrábět jej za nepřirozeně snížené ceny, přičemž využívají výhody zkreslené nízké ceny zemního plynu. Jelikož zemní plyn tvoří převážnou část nákladů na močovinu (kolem 80 %) a tato močovina představuje 50 až 60 % nákladů na výrobu melaminu, nelze považovat kritérium 1 za splněné u těch společností v ČLR, které vyrábějí močovinu ze zemního plynu.

(23)

Některé společnosti však samy močovinu nevyrábějí, ale kupují ji od dodavatelů, kteří nejsou ve spojení. Avšak samotný trh močovinou je také zkreslený třemi hlavními druhy zásahů státu. Za prvé, existencí přísných dovozních kvót na močovinu a vývozních daní ve výši 110 % během sezóny a 10 % mimo sezónu v období šetření. Za druhé, čínská vláda od 1. července 2005 osvobodila domácí prodej močoviny od DPH. Za třetí, čínská vláda je přímým účastníkem trhu prostřednictvím státního systému pro hnojiva, který funguje od roku 2004 a v rámci kterého stát nakupuje močovinu přímo od výrobců s cílem zajistit strategickou rezervu, a také může uvolnit množství močoviny pro domácí trh. Výrobci močoviny rovněž využívají výhody preferenčních sazeb za elektřinu, preferenčních sazeb za nákladní železniční přepravu a, jak je uvedeno výše, preferenčních cen zemního plynu.

(24)

Omezení vývozu v kombinaci s výhodami v případě domácího prodeje vedou ke snižování objemu vývozu močoviny, a tím k odklonu dodávek na domácí trh a vytvoření tlaku na snižování domácí ceny. Tato nízká domácí cena je přímým důsledkem státních zásahů na trhu s močovinou v ČLR. Kritérium 1 proto nemůže být považováno za splněné u těch společností v ČLR, které močovinu nevyrábějí, ale kupují ji od třetích stran.

(25)

Kromě obecné situace popsané výše jedna skupina společností nesplnila ostatní požadavky kritéria 1, jelikož holdingová společnost je zcela ve vlastnictví státu, který je také většinovým vlastníkem jednotlivých společnosti v rámci skupiny. Tato skupina proto podléhá výrazným státním zásahům v souvislosti s významnými obchodními rozhodnutími.

(26)

Dvě společnosti nesplnily kritérium 2 či kritérium 3. Jedna z nich nebyla schopna předložit úplné účetní záznamy a od veřejného orgánu získala bezplatně kancelářské prostory. Druhá společnost nevedla své účetnictví v souladu s mezinárodními účetními standardy a nebyla schopna prokázat, že se převzetí společnosti, která byla ve vlastnictví státu, uskutečnilo za reálnou hodnotu.

(27)

Jedna společnost neprokázala, že splňuje kritérium 3, jelikož nezaplatila žádný úrok z dluhu v souvislosti s prodejem svých akcií vydaných v rámci privatizačního procesu. Konkrétněji, na počátku privatizačního procesu byl akcionáři zapůjčen zpět kapitál, který investoval. Při následných převodech akcií bylo převzetí závazku použito jako platba. Půjčku splatil tehdy soukromý vlastník uvedených akcií až po deseti letech, aniž by kdy byl účtován či zaplacen jakýkoli úrok z dané částky.

(28)

Jedné společnosti bylo odmítnuto zacházení jako v tržním hospodářství, jelikož její prodejní společnost ve spojení, která také obchodovala s dotčeným výrobkem, nevyplnila formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství.

(29)

Komise dotčeným společnostem v ČLR, orgánům ČLR a žadatelům oficiálně sdělila výsledky zjištění týkající se zacházení jako v tržním hospodářství. Byla jim též dána možnost písemně se vyjádřit a požádat o slyšení, mají-li ke slyšení konkrétní důvody.

(30)

Bylo předloženo několik písemných stanovisek a konalo se slyšení s některými vyvážejícími výrobci. Vyvážející výrobci tvrdili, že v ČLR se přibližně 70 % močoviny vyrábí převážně s použitím uhlí jako hlavního vstupu a pouze asi 30 % močoviny se vyrábí ze zemního plynu. Jelikož však stát rovněž zasahuje do trhu s močovinou, jak je uvedeno v 23. a 24. bodě odůvodnění, nemění se tím závěr, že náklady na výrobu melaminu jsou významně zkresleny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(31)

Další tvrzení, přednesená v písemných stanoviscích a slyšení po poskytnutí informací, nebyla takového rázu, aby změnila návrh na odmítnutí zacházení jako v tržním hospodářství všem společnostem, které o to požádaly.

(32)

Z výše uvedeného vyplývá, že žádná ze spolupracujících společností v ČLR, které požádaly o zacházení jako v tržním hospodářství, neprokázala, že splňuje kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Proto se dospělo k závěru, že všem těmto společnostem by se mělo odmítnout zacházení jako v tržním hospodářství. Proběhly konzultace s poradním výborem, který proti závěrům Komise neměl námitky.

(33)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případné celostátní clo stanoví pro země spadající pod čl. 2 odst. 7 základního nařízení s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splnily všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(34)

Všechny společnosti a skupiny, které požádaly o zacházení jako v tržním hospodářství, rovněž požádaly o individuální zacházení v případě, že by jim nebylo uděleno zacházení jako v tržním hospodářství. Kromě toho jedna společnost požádala pouze o individuální zacházení. Na základě dostupných informací bylo předběžně stanoveno, že tři z pěti vyvážejících výrobních společností nebo skupin v ČLR splnily všechny požadavky pro udělení individuálního zacházení. Jedné skupině společností v ČLR bylo odmítnuto individuální zacházení z toho důvodu, že holding je zcela ve vlastnictví státu a že stát je většinovým vlastníkem jednotlivých společností v rámci skupiny. Další společnosti bylo odmítnuto individuální zacházení, jelikož prodejní společnost ve spojení nevyplnila formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství / individuální zacházení. Nebylo proto možné posoudit kritéria pro udělení individuálního zacházení.

(35)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, stanovena na základě domácích cen nebo početně zjištěné běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(36)

V oznámení o zahájení řízení naznačila Komise záměr použít Spojené státy americké jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely určení běžné hodnoty a účastníci řízení byli vyzváni, aby se k tomu vyjádřili.

(37)

Komise posoudila, zda by jiné země byly vhodnou volbou srovnatelné země a zaslala dotazníky výrobcům melaminu v Indii, Íránu, Indonésii a ve Spojených státech amerických. Na dotazníky odpověděli pouze výrobci melaminu v USA a v Indonésii.

(38)

Po posouzení odpovědí byla jako srovnatelná země vybrána Indonésie, která se jeví jako otevřený trh s nízkým dovozním clem a s významným dovozem z několika třetích zemí. Navíc bylo zjištěno, že struktura nákladů indonéského výrobce byla srovnatelnější s čínským výrobcem než struktura nákladů amerického výrobce, a proto by vedla ke stanovení realističtější běžné hodnoty. Šetřením se nezjistil žádný důvod, proč by neměla být Indonésie považována za vhodnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty.

(39)

Nakonec žádná zúčastněná strana, včetně žadatelů, netvrdila, že by se měly pro účely stávajícího šetření jako vhodná srovnatelná země použít Spojené státy americké.

(40)

Údaje předložené v odpovědi spolupracujícího indonéského výrobce byly ověřeny na místě a bylo stanoveno, že se jedná o spolehlivé informace, na základě kterých lze stanovit běžnou hodnotu.

(41)

Dospělo se proto k předběžnému závěru, že Indonésie je vhodnou a přiměřenou srovnatelnou zemí v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(42)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě ověřených informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi.

(43)

Dotčený výrobek se prodával v reprezentativním množství na indonéském domácím trhu.

(44)

Jelikož prodej na domácím trhu zákazníků, kteří nebyli ve spojení, nebyl během období šetření ziskový, byla běžná hodnota početně určena použitím výrobních nákladů indonéského výrobce s připočtením přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady (dále jen „PSR“) a za zisk na domácím trhu.

(45)

Náklady PSR a zisk byly stanoveny podle čl. 2 odst. 6 písm. c) na základě jiné přiměřené metody srovnáním nákladů PSR a zisku s výrobním odvětvím Unie. Použitá výše nákladů PSR byla považována za přiměřenou, jelikož byla v souladu s PSR ve výrobním odvětví Unie. Výše zisku se blížila hodnotě dosahované výrobním odvětvím Unie v ziskových letech. Nebyly žádné náznaky, že by takový zisk převýšil zisk obvykle realizovaný jinými vývozci nebo výrobci při prodeji výrobků stejné obecné kategorie na domácím trhu země původu.

(46)

Jelikož všichni spolupracující vyvážející výrobci, kterým bylo uděleno individuální zacházení, prodávali na vývoz do Unie přímo nezávislým odběratelům v Unii, byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit za dotčený výrobek.

(47)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnány na základě ceny ze závodu. Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy u rozdílů ovlivňujících ceny a srovnatelnost cen. Ve vhodných případech byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a vedlejší náklady, jakož i náklady spojené s balením, úvěry a bankovními poplatky a provizemi ve všech případech, které se ukázaly jako odůvodněné, správné a podložené ověřenými důkazy.

(48)

Je třeba poznamenat, že běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány při stejné úrovni nepřímého zdanění, tj. včetně DPH.

(49)

Dumpingová rozpětí pro spolupracující vyvážející výrobce, kterým bylo uděleno individuální zacházení, byla v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení stanovena na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty stanovené pro srovnatelnou zemi s váženou průměrnou vývozní cenou dotčeného výrobku každé společnosti při vývozu do Unie, jak je uvedeno výše.

(50)

Na základě toho prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Unie před proclením činí:

(51)

Za účelem vypočtení celostátního dumpingového rozpětí použitelného na všechny ostatní vyvážející výrobce v ČLR byla nejprve stanovena úroveň spolupráce tím, že se objem vývozu do Unie, jak jej uvedli spolupracující vyvážející výrobci, porovnal s ekvivalentními statistikami Eurostatu.

(52)

Vzhledem k tomu, že spolupráce ze strany ČLR byla malá, tj. 30%, bylo celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní vývozce v ČLR stanoveno srovnáním běžné hodnoty stanovené pro Indonésii s údaji o vývozních cenách spolupracujících vyvážejících výrobců, kterým nebylo uděleno zacházení jako v tržním hospodářství ani individuální zacházení.

(53)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu předběžně stanovena na 65,6 % z ceny CIF na hranice Unie před proclením.

(54)

Podnět podaly tři hlavní výrobci melaminu v Unii, jejichž výrobní zařízení se nacházejí v Rakousku, Německu a Itálii (Borealis), Nizozemsku (DSM) a Polsku (Puławy), na něž společně připadá více než 90 % celkové výroby v Unii během období šetření. Dva další výrobci s nižším objemem výroby neměli proti zahájení šetření námitky.

(55)

Pro stanovení celkové výroby v Unii byly použity všechny dostupné informace týkající se výrobců v Unii, včetně informací obsažených v podnětu a údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a po jeho zahájení.

(56)

Na tomto základě bylo odhadnuto, že celková výroba v Unii v období šetření činila asi 340 000 tun. Toto množství zahrnuje výrobu všech výrobců v Unii, kteří se přihlásili, a odhadovanou výrobu výrobců, kteří se během řízení nevyjádřili. Vzhledem k absenci dalších informací byly pro stanovení celkové výroby v Unii a spotřeby v Unii použity údaje o výrobcích, kteří se nevyjádřili, uvedené v podnětu.

(57)

Spotřeba byla stanovena na základě údajů o celkovém dovozu získaných z Eurostatu a celkového prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, včetně odhadu prodeje výrobců, kteří se nevyjádřili. Odhad byl založen na údajích uvedených v podnětu.

Tabulka 1

(58)

Spotřeba se v letech 2006–2007 zvýšila o 5 %, v letech 2007–2008 poklesla o 17 % a v období šetření poklesla o 16 %. Během posuzovaného období spotřeba poklesla celkem o 28 %.

(59)

Pokles spotřeby melaminu lze přisuzovat konjunktuře, a zejména dočasnému zmenšení trhů s bydlením a stavebních trhů, což jsou nejdůležitější trhy pro hlavní oblasti použití melaminu. Melamin představuje v tomto odvětví významný vstupní materiál a neočekává se, že by byl nahrazen jinými materiály. Proto se očekává, že poptávka po melaminu se spolu s celkovým hospodářským oživením opět zvýší.

(60)

Šetření ukázalo, že dovoz melaminu z ČLR se vyvíjel takto:

Tabulka 2

(61)

Čínský dovoz se na trhu Unie v letech 2006–2008 zvýšil. Zatímco celková spotřeba na trhu EU se v témže období o 12 % snížila, objem prodeje čínských vývozců na trhu Unie se o 30 % zvýšil. Jak je uvedeno v tabulce níže, zvýšil se v uvedeném období i podíl na trhu.

(62)

V období šetření se situace obrátila: spotřeba o 18 % poklesla, ale objem vývozu čínských výrobců poklesl ještě více. V souvislosti s nižším objemem vývozu ztratil čínský dovoz v období šetření podíl na trhu.

Tabulka 3

Na základě údajů z Eurostatu se zdá, že čínská dovozní cena se v posuzovaném období celkově o 10 % zvýšila.

Tabulka 4

(63)

Úroveň spolupráce ze strany čínských vývozců však byla nízká a šetření ukázalo, že průměrná dovozní cena spolupracujících čínských výrobců, na něž připadá 30 % celkového čínského dovozu, byla mnohem nižší než cena zjištěná Eurostatem a nižší než cena výrobního odvětví Unie a v období šetření činila v průměru 806 EUR za tunu.

(64)

V této fázi šetření se proto má za to, že při analýze újmy a příčinných souvislostí by měla být vzata v úvahu cena ověřená v prostorách spolupracujících vyvážejících výrobců v Číně.

(65)

V průběhu šetření tvrdily některé zúčastněné strany, že melamin dovezený z Číny je nižší kvality než melamin vyrobený výrobním odvětvím Unie a že jej pro určitá použití, např. na plochy, nelze upotřebit. Vzhledem k tomu, že toto tvrzení se nepodařilo prokázat, nebylo k němu v této fázi šetření přihlédnuto.

(66)

Za účelem analýzy cenového podbízení byly vážené průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie pro odběratele na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upraveny (zejména v případě nákladů na dopravu a manipulaci) na úroveň cen ze závodu a byly srovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami spolupracujících vývozců z ČLR pro prvního nezávislého odběratele na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF.

(67)

Srovnání ukázalo, že v období šetření docházelo u dotčeného dumpingového výrobku pocházejícího z ČLR prodávaného v Unii k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie o 10,3 %.

(68)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnoval přezkum účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů s významem pro posouzení stavu výrobního odvětví Unie od roku 2006 do konce období šetření.

(69)

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, výroba výrobního odvětví Unie se v uvedeném období snížila o 20 %. Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila o 10 %.

(70)

Výrobní odvětví Unie snížilo v roce 2008 svou výrobní kapacitu až na přibližně 396 200 tun. Nicméně vzhledem ke stagnujícímu prodeji a klesajícímu objemu výroby se využití dostupné kapacity v období šetření snížilo z 86 % v roce 2006 na 77 %. K hlavnímu poklesu došlo v období od roku 2008 do období šetření.

(71)

Údaje o prodeji uvedené v tabulce níže se týkají objemu prodaného prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie.

Tabulka 6

(72)

Zatímco spotřeba Unie během roku 2006 a období šetření poklesla o 28 %, objem prodeje obdobného výrobku výrobního odvětví Unie nezávislým odběratelům na trhu Unie poklesl o 15 %. Proto mohlo výrobní odvětví Unie navýšit svůj podíl na trhu ze 74 % v roce 2006 na 86 % v období šetření.

(73)

Průměrné prodejní ceny ze závodu výrobního odvětví Unie pro odběratele na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, se za posuzované období snížily o 5 %. Od roku 2008 do období šetření došlo k výraznému poklesu prodejních cen o 26 %.

Tabulka 7a

(74)

Bylo zjištěno, že se průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie od roku 2006 do období šetření snížily o 2 %. V tomtéž období však bylo výrobní odvětví Unie nuceno snižovat své prodejní ceny, aby mohlo konkurovat levnému dumpingovému dovozu. V důsledku toho byly prodejní ceny výrobního odvětví Unie v období šetření významně nižší než výrobní náklady.

(75)

Výrobní náklady výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7b

(76)

Zásoby v období šetření představovaly asi 5 % objemu výroby. Stav zásob výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížil o 68 %, zejména od roku 2008 do období šetření. Uvedené snížení stavu zásob však může nasvědčovat tomu, že se pro budoucnost předpokládá nižší aktivita po celkovém oslabení výrobního odvětví Unie.

Tabulka 8

(77)

Vlivem opatření zaměřených na zmenšení výrobního odvětví Unie byl v roce 2008 počet zaměstnanců snížen o 13 % a v období šetření o další 1 %. Na pokles produktivity je třeba pohlížet v souvislosti s obecným charakterem těchto opatření, kdy ke snižování počtů zaměstnanců dochází s určitým zpožděním po poklesu výroby. Náklady na pracovní sílu se během posuzovaného období lehce zvýšily, a sice o 6 %.

(78)

Ziskovost výrobního odvětví Unie byla stanovena tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku byl vyjádřen jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. V posuzovaném období se ziskovost výrobního odvětví Unie dramaticky snížila ze ztráty ve výši 9,9 % v roce 2006 na ztrátu ve výši 18 % v období šetření. K této situaci došlo navzdory snížení výrobních nákladů výrobního odvětví Unie o 14 % od roku 2008 do období šetření, jak je patrné z tabulky č. 7b výše.

(79)

Trend, který vykazuje peněžní tok, tj. schopnost výrobního odvětví samofinancovat své činnosti, do značné míry odráží vývoj ziskovosti. V důsledku toho vykazuje peněžní tok během posuzovaného období výrazný pokles. Totéž lze říci o návratnosti investic, která za posuzované období zaznamenala podobný nepříznivý vývoj v souladu s negativními výsledky dosaženými výrobním odvětvím Unie během posuzovaného období.

(80)

Vzhledem k výše uvedenému byla schopnost výrobního odvětví Unie investovat kvůli významnému zhoršení peněžního toku během posuzovaného období omezená. V důsledku toho poklesly investice v posuzovaném období o 26,2 %.

(81)

Zatímco se spotřeba Unie od roku 2006 do období šetření snížila o 28 %, výrobní odvětví Unie snížilo svůj objem prodeje na trhu Unie o 15 %. Vzhledem k vývoji během posuzovaného období byl pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie o 15 % méně výrazný než pokles spotřeby Unie, který činil 28 %. Proto během téhož období vzrostl podíl výrobního odvětví Unie na trhu, a to o 12 procentních bodů.

(82)

Dumpingová rozpětí pro ČLR uvedená výše v oddíle o dumpingu jsou vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dumpingového dovozu nelze dopad skutečných dumpingových rozpětí považovat za zanedbatelný.

(83)

Šetření ukázalo, že některé ukazatele hospodářské situace výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období výrazně zhoršily.

(84)

Objem prodeje se snížil o 15 %, objem výroby o 20 %, využití výrobních zařízení pokleslo z 86 % na 77 %, zaměstnanost bylo třeba snížit o 14 %. V tomtéž období se ceny snížily o 5 %. Od roku 2008 do období šetření došlo k poklesu prodejní ceny o 26 %, jelikož ziskovost byla dramaticky nízká a měla negativní dopad na investice a finanční ukazatele, jako je peněžní tok a návratnost investic.

(85)

I když výrobní odvětví Unie dokázalo v době klesající spotřeby zvýšit svůj podíl na trhu Unie o 12 procentních bodů, nízká úroveň cen na trhu Unie, zejména v období šetření, způsobila výrazné zhoršení zejména finanční situace výrobního odvětví Unie v období šetření. Ceny neumožnily pokrýt výrobní náklady a vzniklé ztráty představovaly –18 % obratu.

(86)

Na základě toho byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo v období šetření podstatnou újmu.

(87)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda byla závažná újma způsobená výrobnímu odvětví Unie zapříčiněna dumpingovým dovozem z dotyčné země. Dále byly zkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, aby se zajistilo, že jakákoli újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připisována dumpingovému dovozu.

(88)

Je třeba připomenout, že spolupráce s čínskými vyvážejícími výrobci byla během tohoto šetření na velmi nízké úrovni. Spolupracující vyvážející výrobci představují přibližně 29 % celkového dovozu melaminu v období šetření.

(89)

Statistika Eurostatu o dovozu ukazuje, že objem dovozu z Číny během posuzovaného období celkově značně poklesl, a to o 34 %. Jinými slovy se během uvedeného období tento dovoz snižoval relativně rychleji než spotřeba (–28 %).

(90)

Pokud jde o ceny, Eurostat uvádí, že se dovozní cena čínského melaminu v posuzovaném období zvýšila o 10 %. Poté se významně snížila o 31 % v období od roku 2008 do období šetření. Z ověřených informací od čínských spolupracujících vývozců, kteří představují přibližně 30 % celkového dovozu z Číny, vyplývá, že průměrná čínská dovozní cena byla mnohem nižší, než jakou uvádí Eurostat. Bylo zjištěno, že ceny spolupracujících výrobců byly během období šetření o 10,3 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(91)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce ze strany ČLR se má za to, že ověřená cena u spolupracujících výrobců by měla mít větší váhu než údaje o cenách poskytnuté Eurostatem.

(92)

Každý měsíc prováděná analýza objemu dovozu melaminu ukázala, že čínský dovoz se ve velkém rozsahu objevoval na trhu Unie v prvním semestru období šetření, kdy krize v odvětví dosahovala svého vrcholu, a že tento dovoz získal v prvním semestru období šetření až 15% podíl na trhu Unie. Aby si výrobní odvětví Unie udrželo svůj podíl na trhu, nemělo vzhledem ke struktuře a procesu výroby jinou možnost, než snížit své prodejní ceny. Ačkoliv čínští vývozci svůj vývoz do Unie v druhém semestru období šetření značně snížili, negativní účinek jejich rozsáhlé přítomnosti na začátku období šetření a nízká úroveň jejich prodejních cen i nadále ovlivňovala trh Unie a výrobní odvětví Unie ve zbylém čase období šetření.

(93)

Šetření ukázalo, že ve výrobním odvětví Unie došlo v posuzovaném období ke značnému omezení výroby, snížení míry využití kapacit a ke ztrátám, pokud jde o objem prodeje a zaměstnanost. Struktura výrobního odvětví Unie a vznik výše uvedených faktorů způsobujících újmu naznačují, že důvodem zhoršení hospodářské situace tohoto odvětví byla do jisté míry krizová situace a nízká poptávka na trhu, jak vysvětluje níže uvedený 97. až 100. bod odůvodnění. Ke zhoršení však došlo rovněž kvůli nízkým cenám a tlaku vyvíjenému čínskými vývozci, zejména v období mezi rokem 2008 a obdobím šetření, které neumožnily tomuto výrobnímu odvětví pokrýt jeho náklady. Výsledkem je, že ztráty nahromaděné během období šetření dosáhly až –18 % obratu.

(94)

Vzhledem ke zkreslení, ke kterému došlo během šetření týkajícího se zacházení jako v tržním hospodářství v ČLR, vzhledem ke zjištěné vysoké úrovni dumpingu a vzhledem ke zjištěním uvedeným zejména výše v 92. bodě odůvodnění se má za to, že i s klesajícím podílem na trhu by přítomnost na trhu Unie levného dumpingového dovozu, jehož ceny byly nižší o více než 10 % vůči výrobnímu odvětví Unie, hrála roli v dalším zhoršování negativní tendence prodejních cen na trhu Unie během celého období šetření.

(95)

Na tomto základě je možné stanovit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(96)

Další činitele, které byly zkoumány v kontextu příčinných souvislostí, jsou vývoj poptávky na trhu Unie, hospodářská krize, výrobní náklady výrobního odvětví Unie, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a dovoz melaminu z dalších třetích zemí.

(97)

Je třeba připomenout, že hlavní použití melaminu je na trhu s bydlením a ve stavebnictví. Následkem hospodářské krize se trhy s bydlením a stavební trhy zmenšily, což mělo za následek pokles spotřeby nejen na trhu Unie, ale celosvětově. Vzhledem k tomu, že EU je zdaleka největším světovým trhem pro melamin, měla krize negativní dopad na uvedený trh. To se projevilo 28% snížením spotřeby, přerušením výroby výrobním odvětvím Unie a snížením prodejních cen.

(98)

Výše uvedené skutečnosti a úvahy proto naznačují, že část újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie lze přičítat hospodářské krizi.

(99)

Nicméně, jak bylo vysvětleno výše v 88. až 95. bodě odůvodnění, je třeba vzít v úvahu, že na čínském trhu s melaminem existovalo zřejmé zkreslení. Šetření rovněž prokázalo, že ceny dumpingového dovozu z ČLR byly v průběhu období šetření průměrně o 10 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie, což dále zhoršovalo negativní účinky na úroveň cen, zejména během období šetření.

(100)

Vzhledem k cenovému podbízení, které praktikují čínští vývozci a vzhledem k selektivnímu zvýšení jejich přítomnosti během období šetření (popsané výše v 92. bodě odůvodnění) by ani za předpokladu, že část podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie zapříčinila hospodářská krize, nebyla přerušena příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(101)

Šetření prokázalo, že výroba melaminu je kapitálově náročná, s vysokým podílem fixních nákladů. Výrobní náklady na výrobu melaminu zůstávaly v posuzovaném období ve výrobním odvětví Unie stabilní, ale mezi rokem 2008 a obdobím šetření se snížily o 14 %, jak ukazuje výše uvedená tabulka 7b). To mělo umožnit určité obnovení ziskovosti výrobního odvětví Unie, avšak nízká úroveň cen na trhu Unie a cenové podbízení levného dumpingového dovozu z ČLR nedovolilo, aby k obnovení ziskovosti došlo.

(102)

V souladu s tím se vyvozuje závěr, že výrobní náklady nejsou příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(103)

Přestože analýza újmy a příčinných souvislostí byla zaměřena na situaci výrobního odvětví Unie na trhu Unie, byla jako možný další činitel, kterým by mohla být vysvětlena zjištěná újma, zkoumána i jeho vývozní výkonnost.

Tabulka 11

(104)

Analýza ukázala, že během posuzovaného období byl vývoz výrobního odvětví Unie určený stranám, které nejsou ve spojení, stabilní na úrovni kolem 85 000 tun, nebo 28 % výroby během posuzovaného období. Vývozní výkonnost žadatelů tak byla velmi dobrá i během krize. Z toho vyplývá, že situace újmy výrobního odvětví Unie nemůže být vysvětlena vývozem nebo přičítána vývozu.

(105)

Vývoj objemu a cen dovozu z ostatních třetích zemí v období od roku 2006 do období šetření:

Tabulka 12

(106)

S výjimkou Íránu a Saudské Arábie byl během období šetření dovoz z jednotlivých třetích zemí pod prahem minimálního množství 1% podílu na trhu Unie. Šetření ukázalo, že objem dovozu ze třetích zemí se během posuzovaného období snížil. Pokud jde o Írán a Saudskou Arábii, jejichž podíl na spotřebě EU byl v období šetření 4,4 % a 1,4 %, bylo zjištěno, že jejich ceny byly vyšší než ceny spolupracujících čínských vývozců. Z toho důvodu se má za to, že taková množství a ceny by měly na trh EU pouze omezený, pokud vůbec nějaký, dopad.

(107)

Na základě uvedených skutečností byl učiněn předběžný závěr, že dovoz z těchto třetích zemí nepřispěl zásadním způsobem k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(108)

Výše uvedená analýza ukázala, že se během posuzovaného období podstatně snížil objem levného dumpingového dovozu pocházejícího z ČLR i jeho podíl na trhu. Tento dovoz se však uskutečňoval za značně dumpingové ceny, které byly o 10 % nižší než ceny, které účtovalo během období šetření výrobní odvětví Unie na trhu Unie. Tento negativní účinek na prodejní ceny převažující na trhu Unie trval během celého období šetření. Na základě všech skutečností a úvah se dospělo k závěru, že existuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou během období šetření výrobnímu odvětví Unie.

(109)

Zkoumání dalších známých činitelů, které mohly způsobit újmu výrobnímu odvětví Unie, ukázalo, že žádný z nich nemohl mít na toto výrobní odvětví takový vliv, aby narušoval příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem z ČLR a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(110)

Na základě výše provedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se předběžně vyvozuje závěr, že dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(111)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda navzdory předběžnému závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijímat prozatímní antidumpingová opatření. Analýza zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů dotčeného výrobku.

(112)

Výrobní odvětví Unie se skládá ze tří výrobců s továrnami se sídlem v různých členských státech Unie, kteří v souvislosti s výrobou dotčeného výrobku přímo zaměstnávají více než 600 lidí.

(113)

Výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z ČLR. Je třeba připomenout, že nejpodstatnější kazatele újmy během posuzovaného období vykazovaly negativní trend. Vážné dopady se projevily zejména u ukazatelů újmy týkajících se finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic. Pokud by nebyla přijata opatření, má se za to, že by zotavení v odvětví melaminu nestačilo k tomu, aby umožnilo zlepšení finanční situace tohoto výrobního odvětví Unie.

(114)

Předpokládá se, že uložením prozatímních antidumpingových cel se na trhu Unie obnoví účinné obchodní podmínky, což umožní, aby ceny melaminu odrážely různé složky nákladů a podmínky na trhu. Lze očekávat, že uložení prozatímních opatření a zotavení odvětví umožní výrobnímu odvětví Unie dosáhnout úspor z rozsahu, aby si udrželo svůj podíl na trhu, což bude mít pozitivní dopad na jeho hospodářskou situaci a ziskovost.

(115)

Byl tudíž učiněn závěr, že uložení prozatímních antidumpingových opatření pro dovoz melaminu pocházejícího z ČLR by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(116)

V tomto případě byla spolupráce uživatelů relativně nízká. Známým uživatelům na trhu Unie bylo rozesláno 44 dotazníků a pouze sedm odpovědí lze považovat za natolik smysluplné, aby bylo možné na jejich základě posoudit hospodářskou situaci uživatelů a možný dopad antidumpingových opatření na jejich činnost. Spolupracující uživatelé představovali přibližně 10 % spotřeby v EU.

(117)

Podle výrobního odvětví EU je podíl melaminu na výrobních nákladech výrobního odvětví uživatele nejvýše 3 %, v průměru však 2 %. Pokud se uvedené tvrzení potvrdí během dalších inspekcí na místě, které se během zbývajícího období šetření uskuteční v prostorách uživatelů, byl by dopad navrhovaných opatření na výrobní odvětví uživatelů omezený.

(118)

Na základě několika smysluplných odpovědí obdržených od uživatelů se jeví, že podíl melaminu na výrobních nákladech uživatelů by činil přibližně 10 %. Možný dopad opatření by proto mohl být negativní v závislosti na úrovni jejich ziskovosti, o které uživatelé neposkytli jasné informace. Jak již bylo uvedeno výše, během zbývajícího období šetření se uskuteční v prostorách hlavních uživatelů inspekce na místě. Komise bude rovněž usilovat o větší spolupráci ze strany výrobního odvětví uživatele.

(119)

Některé strany rovněž namítaly, že jelikož je podíl na trhu zaujímaný výrobním odvětvím Unie velmi vysoký, mohlo by v tomto případě být hlavním dopadem uložení antidumpingových opatření zvýšení cen, které by uvedené výrobní odvětví mohlo v případě melaminu uplatnit, jakmile budou opatření uložena.

(120)

Nicméně se má za to, že pokud opatření na čínský dumpingový dovoz uložena nebudou, mohlo by to vést k dalšímu snížení výroby některými výrobci v Unii a k možným problémům, jako je nedostatečná nabídka na trhu Unie, což je celosvětově největší trh s melaminem.

(121)

Na základě výše uvedených skutečností a úvah se má v této fázi za to, že neexistují žádné odůvodněné podstatné prvky, které by naznačovaly, že dopad uložení prozatímních opatření by byl nepřiměřený vzhledem k činnostem výrobního odvětví uživatele. Proto se má za to, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření.

(122)

Vzhledem k výše uvedenému byl učiněn předběžný závěr, že na základě dostupných informací o zájmu Unie celkově neexistují přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření na dovoz melaminu pocházejícího z ČLR.

(123)

Vzhledem k dosaženým závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo vzniku další újmy výrobnímu odvětví Unie způsobené dumpingovým dovozem.

(124)

Pro účely stanovení úrovně těchto opatření byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytného pro odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(125)

Při výpočtu výše cla nezbytného pro odstranění účinků dumpingu působícího újmu se mělo za to, že případná opatření by měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého lze přiměřeně dosáhnout ve výrobním odvětví tohoto typu za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu, u prodeje obdobného výrobku v Unii. Má se za to, že zisk, kterého by mohlo být dosaženo bez dumpingového dovozu, by měl vycházet z údajů z roku 2003, který byl jediným rokem, kdy se výrobnímu odvětví Unie dařilo dosahovat zisku a kdy čínský dovoz byl na trhu Unie přítomen v menší míře. Má se tedy za to, že ziskové rozpětí 5 % z obratu lze chápat jako přiměřené minimum, kterého by mohlo výrobní odvětví Unie pravděpodobně dosáhnout, pokud by neexistoval dumping působící újmu.

(126)

Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku nepůsobící újmu výrobnímu odvětví Unie. Cena nepůsobící újmu byla získána připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí 5 % k výrobním nákladům.

(127)

Na základě porovnání váženého průměru dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR, náležitě upravené, s ohledem na dovozní náklady a celní sazby, s cenou která výrobnímu odvětví Unie nezpůsobí újmu na trhu Unie během období šetření, se potom stanovilo potřebné zvýšení ceny. Rozdíl zjištěný tímto porovnáním byl poté vyjádřen jako procento průměrné dovozní hodnoty CIF porovnávaných typů.

(128)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla uložit prozatímní antidumpingová opatření, pokud jde o dovoz pocházející z ČLR, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(129)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Proto odrážejí situaci těchto společností zjištěnou v průběhu šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(130)

Všechny žádosti o uplatňování těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi (3) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácího a vývozního prodeje a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení příslušně změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(131)

Aby se zajistilo vhodné vymáhání antidumpingového cla, nemělo by se zbytkové clo použít pouze na nespolupracující vyvážející výrobce, ale i na ty výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(132)

Stanovené dumpingové rozpětí a rozpětí újmy jsou následující:

(133)

Výše uvedená prozatímní zjištění budou sdělena všem zúčastněným stranám, které budou vyzvány, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Jejich připomínky budou analyzovány a v opodstatněných případech vzaty v úvahu před tím, než bude cokoli stanoveno s konečnou platností. Dále je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení antidumpingových cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a pro účely konečných zjištění může být nutné jejich přehodnocení,

16.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/27

(1)

Zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) dne 17. února 2010 oznámila Evropská komise (dále jen „Komise“) zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu zeolitu A ve formě prášku pocházejícího z Bosny a Hercegoviny do Unie.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který dne 4. ledna 2010 podaly společnosti Industrias Quimicas del Ebro SA, MAL Magyar Aluminium, PQ Silicas BV, Silkem d.o.o. a Zeolite Mira Srl Unipersonale (dále jen „žadatelé“) představující podstatnou část, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby zeolitu A ve formě prášku v Unii. Podnět obsahoval zjevné důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení šetření.

(3)

Komise o zahájení řízení úředně vyrozuměla žadatele, ostatní známé výrobce v Unii, skupinu vyvážejících výrobců v Bosně a Hercegovině, dovozce, uživatele a ostatní strany, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a zástupce Bosny a Hercegoviny. Zúčastněné strany měly možnost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(4)

Žadatelé, výrobci v Unii, skupina vyvážejících výrobců v Bosně a Hercegovině, dovozci a uživatelé předložili svá stanoviska. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu výrobců a dovozců v Unii se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení počítalo s výběrem vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni známí výrobci a dovozci v Unii požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu s oznámením o zahájení řízení poskytli základní údaje o své činnosti související s dotčeným výrobkem (jak je vymezen v oddíle 2.1. níže) v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009.

(6)

Jak je objasněno v 16. bodě odůvodnění, požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo osm výrobců v Unii. Na základě informací poskytnutých spolupracujícími výrobci v Unii vybrala Komise vzorek čtyř výrobců v Unii s největším objemem výroby/prodeje v Unii.

(7)

Jak je vysvětleno ve 20. bodě odůvodnění, požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili pouze tři dovozci, kteří nejsou ve spojení. Jeden z těchto dovozců však dotčený výrobek nedovážel/nenakupoval. Vzhledem k omezenému počtu dovozců se výběr vzorku nepovažoval za nutný.

(8)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení, a to skupině vyvážejících výrobců v Bosně a Hercegovině, čtyřem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a třem dovozcům/uživatelům, kteří nejsou ve spojení.

(9)

Odpovědi byly obdrženy od skupiny vyvážejících výrobců v Bosně a Hercegovině, včetně společností, které jsou ve spojení s touto skupinou, od čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku a tří dovozců/uživatelů v Unii, kteří nejsou ve spojení.

(10)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(11)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od ledna 2005 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(12)

Dotčeným výrobkem je zeolit A ve formě prášku, nazývaný rovněž zeolit NaA ve formě prášku nebo zeolit 4A ve formě prášku (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódu KN ex 2842 10 00.

(13)

Dotčený výrobek je určen pro konečné použití jako složka používaná při výrobě chemických čisticích prostředků a změkčovačů vody.

(14)

Bylo zjištěno, že dotčený výrobek, výrobek prodávaný na domácím trhu v Bosně a Hercegovině a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobci v Unii mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné základní použití, a považují se proto za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(15)

Bosenská skupina vyvážejících výrobců uvedla, že dotčený výrobek, který vyváží společnost Fabrika Glinice Birac AD i společnost Alumina d.o.o., která je s ní ve spojení (dále jen „skupina Birac“), má jiné výrobní náklady, výrobní procesy a jakost než obdobný výrobek, který vyrábějí někteří výrobci v Unii. Skupina Birac rovněž uvedla, že její výrobní proces je založen na hlinitanovém louhu z procesu výroby oxidu hlinitého namísto trihydrátu oxidu hlinitého, zatímco výroba v Unii je obvykle založena na krystalech hydroxidu, které po zahřátí a přidání hydroxidu sodného přecházejí zpět do kapalného stavu k výrobě zeolitu ve formě kaše. S ohledem na výše uvedená tvrzení se podotýká, že informace, které poskytla skupina Birac, nezpochybňují zjištěné skutečnosti, že bez ohledu na údajné rozdíly ve výrobních procesech, nákladech nebo jakosti má dotčený výrobek stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a slouží ke stejnému účelu jako obdobný výrobek.

(16)

Na žádost o poskytnutí údajů pro výběr vzorku obsaženou v oznámení o zahájení řízení odpovědělo osm výrobců v Unii představujících přibližně 50 % objemu prodeje těchto výrobců na trhu. Jako součást vzorku bylo původně vybráno pět největších výrobců v Unii. Jedna společnost se však rozhodla spolupráci ukončit. Vzorek v tomto šetření proto tvoří zbývající čtyři výrobci v Unii.

(17)

Tito čtyři výrobci představovali přibližně 37 % celkového objemu prodeje výrobců v Unii na trhu Unie v období šetření a více než 75 % objemu prodeje osmi výrobců, kteří poskytli údaje pro výběr vzorku. Tito čtyři výrobci zařazení do vzorku se považovali za reprezentativní, pokud jde o veškeré výrobce v Unii.

(18)

Bosenská skupina vyvážejících výrobců tvrdila, že tři výrobce v Unii (MAL Magyar Aluminium, Silkem d.o.o. a Industrias Quimicas del Ebro SA) je nutno považovat za výrobce, kteří při šetření nespolupracují. Skupina uvedla, že tyto společnosti poskytly odpovědi na písemné upozornění na nedostatky, které neobsahovaly důvěrné údaje, o několik dnů později, než byla stanovená lhůta. S ohledem na výše uvedenou skutečnost se podotýká, že informace, které poskytly zmíněné strany, byly předloženy včas a nijak neohrozily pokrok šetření ani právo stran na obhajobu.

(19)

Uvádělo se rovněž, že jeden výrobce v Unii (MAL Magyar Aluminium) nezmínil ve své odpovědi pro výběr vzorku, že je ve spojení s jiným výrobcem v Unii (Silkem d.o.o.). Posledně uvedená společnost nebyla do vzorku zařazena a nebyla zahrnuta v odpovědi společnosti MAL Magyar Aluminium na dotazník. Uvádělo se proto, že by oba tito výrobci v Unii měli být považováni za výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracují. K této skutečnosti se poznamenává, že vztah mezi oběma stranami byl útvarům Komise znám ve fázi podání podnětu a že tento vztah byl uveden v odpovědi jedné ze stran pro výběr vzorku. Tento vztah byl mimoto uveden v odpovědi společnosti MAL Magyar Aluminium na dotazník. Je nutno rovněž objasnit, že společnosti Silkem d.o.o. a MAL Magyar Aluminium při šetření plně spolupracovaly. Co se týká společnosti Silkem d.o.o., tato společnost poskytla údaje ve fázi výběru vzorku, nebyla však do vzorku zařazena, a nebyla tudíž požádána o vyplnění odpovědi na dotazník. Pokud jde o společnost MAL Magyar Aluminium, nebylo nutné, aby tato společnost poskytla konsolidovanou odpověď se zahrnutím společnosti Silkem d.o.o., jelikož Silkem d.o.o. je zvláštním právním subjektem.

(20)

Na žádost o informace pro výběr vzorku obsaženou v oznámení o zahájení řízení odpověděli pouze tři dovozci, kteří nejsou ve spojení. Následně bylo zjištěno, že jedna z těchto společností dotčený výrobek nedovážela ani nenakupovala. Bylo proto rozhodnuto, že v případě dovozců, kteří nejsou ve spojení, není výběr vzorku nutný.

(21)

Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve přezkoumala, zda byl domácí prodej obdobného výrobku nezávislým odběratelům uskutečněný oběma vyvážejícími výrobci ve skupině Birac reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje činil alespoň 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozu do Unie. Bylo zjištěno, že domácí prodej nebyl reprezentativní.

(22)

Komise následně přezkoumala, zda by se domácí prodej každého vyvážejícího výrobce mohl považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření se uskutečnilo stanovením podílu ziskového domácího prodeje nezávislým odběratelům.

(23)

Prodejní transakce na domácím trhu se považovaly za ziskové, pokud se jednotková cena rovnala výrobním nákladům nebo byla vyšší. Byly proto stanoveny výrobní náklady na domácím trhu v průběhu období šetření.

(24)

Výše uvedená analýza prokázala, že veškerý domácí prodej obou vyvážejících výrobců byl ziskový vzhledem ke skutečnosti, že čistá jednotková prodejní cena byla vyšší než vypočtené jednotkové výrobní náklady.

(25)

Jelikož se prodej na domácím trhu neuskutečnil v reprezentativním množství, musela být běžná hodnota zjištěna početně v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(26)

Za účelem početního zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení byly k vlastním průměrným výrobním nákladům v průběhu období šetření připočteny vynaložené prodejní, správní a režijní náklady a vážený průměrný zisk dosažený v období šetření každým spolupracujícím vyvážejícím výrobcem u domácího prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku. V případě potřeby byly výrobní náklady a prodejní, správní a režijní náklady před posouzením běžného obchodního styku a při početním zjištění běžné hodnoty upraveny.

(27)

Jelikož se veškerý vývoz do Unie uskutečnil prostřednictvím dovozce ve spojení, byla v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení vývozní cena zjištěna početně na základě ceny při dalším prodeji nezávislým odběratelům. Cena při dalším prodeji prvnímu nezávislému odběrateli v Unii byla upravena s ohledem na veškeré náklady, včetně cel a daní, které vznikly mezi dovozem a dalším prodejem, jakož i s ohledem na přiměřené rozpětí prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Pokud jde o prodejní, správní a režijní náklady, byly použity vlastní prodejní, správní a režijní náklady dovozce ve spojení. Vzhledem k nedostatečné spolupráci dovozců, kteří nejsou ve spojení, při šetření bylo použito přiměřené ziskové rozpětí ve výši 5 %, a to na základě informací získaných od uživatelů, kteří v období šetření rovněž dováželi dotčený výrobek.

(28)

Skupina Birac uvedla, že se funkce dovozce, který je s ní ve spojení, podobají spíše funkcím vývozního oddělení než dovozce, a proto by vývozní cena neměla být zjištěna početně podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení, nýbrž by v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení měla být stanovena na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo cen, které je třeba zaplatit. V této souvislosti se podotýká, že podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení je vývozní cena stanovena na základě ceny při dalším prodeji nezávislým odběratelům, je-li dotčený výrobek prodáván dále nezávislým odběratelům společnostmi, které jsou ve spojení s vývozcem ve vyvážející zemi. Šetřením bylo prokázáno, že společnost ve spojení má sídlo v Unii. Tato společnost vyřizuje mimo jiné objednávky odběratelů a vystavuje faktury za dotčený výrobek vyráběný skupinou Birac. Mimoto bylo zjištěno, že skupina Birac prodává dotčený výrobek společnosti v Unii, která je s ní ve spojení, za účelem dalšího prodeje nezávislým odběratelům v EU. Toto tvrzení bylo proto nutno odmítnout. Je třeba zmínit, že skutečnost, že společnost ve spojení vykonává před dovozem určité činnosti, neznamená, že vývozní cenu nelze zjistit početně na základě ceny při dalším prodeji prvnímu nezávislému odběrateli s potřebnými úpravami podle čl. 2 odst. 9.

(29)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Úpravy týkající se nákladů na dopravu, přepravné a pojištění, bankovních poplatků, nákladů na balení a úvěry byly provedeny ve všech případech, kdy bylo zjištěno, že jsou přiměřené, přesné a podložené ověřenými důkazy.

(30)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí pro oba vyvážející výrobce stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou.

(31)

Individuální dumpingová rozpětí obou vyvážejících výrobců byla zvážena na základě množství vyváženého do Unie, z čehož pro skupinu Birac vyplynulo dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, ve výši 28,1 %.

(32)

Na základě informací obsažených v podnětu a informací získaných od skupiny spolupracujících vyvážejících výrobců v Bosně a Hercegovině není známo, že by v Bosně a Hercegovině existovali další výrobci dotčeného výrobku. Proto by se celostátní dumpingové rozpětí, které má být stanoveno pro Bosnu a Hercegovinu, mělo rovnat dumpingovému rozpětí zjištěnému pro jedinou skupinu spolupracujících vyvážejících výrobců v Bosně a Hercegovině.

(33)

Připomíná se, že v tomto případě existuje pouze jeden bosenský vyvážející výrobce (skupina Birac). V zájmu ochrany obchodních informací proto nelze uvést přesné údaje týkající se objemu dovozu, dovozních cen, podílů na trhu a výroby v Unii, ani objemu prodeje. Za daných okolností jsou ukazatele uvedeny ve formě indexu nebo rozpětí.

(34)

V souladu s oddílem 3.1 výše představují čtyři výrobci v Unii zařazení do vzorku výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a dále na ně bude odkazováno jako na „výrobní odvětví Unie“.

(35)

V prozatímní fázi šetření byl výpočet spotřeby Unie založen na údajích obsažených v podnětu, které byly doplněny o ověřené údaje zjištěné u výrobců a dovozce/uživatelů účastnících se šetření. Tyto údaje byly zaslány všem zúčastněným stranám, aby se k nim vyjádřily. Nebyly předloženy žádné připomínky, které by zpochybňovaly údaje o spotřebě Unie.

(36)

Spotřeba Unie byla proto stanovena na základě objemu prodeje obdobného výrobku v Unii, který vyrábí výrobní odvětví Unie, objemu prodeje obdobného výrobku v Unii, který je vyráběn ostatními známými výrobci v Unii, a objemu dovozu dotčeného výrobku ze třetích zemí.

(37)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

(38)

Spotřeba dotčeného výrobku a obdobného výrobku v Unii v posuzovaném období klesla o 7 %. To odráží postupné snižování množství dotčeného výrobku obsaženého v hlavních výrobcích, jako jsou prací prostředky, ze strany uživatelů. Odráží to rovněž skutečnost, že stále více výrobků uživatelského odvětví neobsahuje zeolit.

(39)

Objem dovozu dotčeného výrobku během posuzovaného období vzrostl o 359 %.

(40)

Průměrná dovozní cena byla od roku 2005 do roku 2008 stálá a v období šetření vzrostla přibližně o 10 %. To bylo zapříčiněno zejména lepší situací na trhu EU, která všem výrobcům dotčeného výrobku umožnila zvýšit ceny.

(41)

Podíl dovozu z dotčené země na trhu se v posuzovaném období zvýšil téměř čtyřnásobně a v období šetření představoval podíl na trhu v rozmezí od 10 do 15 %.

(42)

Za účelem analýzy cenového podbízení byly dovozní ceny bosenského vyvážejícího výrobce srovnány s cenami výrobního odvětví Unie v období šetření, a to na základě srovnání průměrných hodnot. Ceny výrobního odvětví Unie byly upraveny na úroveň čisté ceny ze závodu a srovnány s dovozními cenami CIF. Cla nebyla brána v potaz, jelikož se na bosenského vyvážejícího výrobce v období šetření vztahovala nulová preferenční sazba.

(43)

Zjištěné vážené průměrné rozpětí cenového podbízení, vyjádřené jako procento cen výrobního odvětví Unie, je v rozmezí od 20 do 25 %.

(44)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise všechny hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie.

(45)

Ukazatele týkající se makroekonomických údajů, jako je výroba, kapacita, objem prodeje, podíl na trhu atd., jsou založeny na údajích, které byly zjištěny útvary Komise a zaslány zúčastněným stranám, aby se k nim vyjádřily, jak je uvedeno výše ve 35. bodě odůvodnění. Údaje pro tyto ukazatele zastupují všechny výrobce v Unii. Pokud jsou použity údaje týkající se veškerých výrobců v Unii, jsou v tabulkách níže jako zdroj uvedena makrodata. Ostatní ukazatele vycházejí z ověřených údajů výrobců zařazených do vzorku. U těchto ukazatelů se odkazuje na mikrodata. Co se týká makrodat, bosenský vyvážející výrobce tvrdil, že kvůli sporné otázce týkající se příslušného kódu KN použitého pro zařazení výrobku není pravděpodobné, že jsou tyto údaje spolehlivé. V tomto ohledu se podotýká, že údajnou spornou otázkou ohledně kódů KN nejsou nijak dotčeny ukazatele újmy. Připomíná se, že ve zveřejněném oznámení o zahájení řízení byla uvedena definice dotčeného výrobku. Tato definice je jednoznačná a neponechává žádnou možnost nesprávného výkladu. Zúčastněné strany byly požádány, aby informace poskytly na základě definice výrobku bez ohledu na kódy KN, jelikož se v oznámení o zahájení řízení uvádí, že kód KN je uveden pouze pro informaci. Mimoto se připomíná, že bosenský vyvážející výrobce nezpochybnil informace týkající se spotřeby Unie. Většina informací o dovozu byla odvozena přímo z údajů bosenského vyvážejícího výrobce, zatímco zbývající informace se vztahovaly na malý objem dovozu z ostatních zemí. S přihlédnutím k výše uvedenému a s ohledem na skutečnost, že nebyly předloženy žádné konkrétní důkazy dokládající tvrzení ohledně nespolehlivých údajů, bylo nutno toto tvrzení odmítnout.

(46)

V průběhu posuzovaného období se objem výroby výrobního odvětví Unie snížil o 14 %. V období 2008–2009 jeden výrobce v Unii (Sasol Italy SpA) zcela ukončil výrobu. Společnost Henkel AG navíc zastavila výrobu zeolitu ve formě kaše (nejedná se o dotčený výrobek, nýbrž o výrobek v kapalné formě, který se používá jako náhrada). Tento vývoj do jisté míry zlepšil situaci ostatních výrobců.

(47)

Navzdory výše uvedenému vývoji byla kapacita v posuzovaném období poměrně stálá, a to podle způsobu výpočtu, který obvykle používá výrobní odvětví. Z ověření u výrobců zařazených do vzorku však vyplynulo, že výpočet kapacity tohoto výrobního odvětví může kolísat v závislosti na relativním růstu trhu dotčeného výrobku a trhu ostatních výrobků, jež mohou být vyráběny s využitím stejných zařízení.

(48)

Výše uvedené údaje o využití kapacity ukazují snížení o 14 %. Tato hodnota mimoto nikdy nedosáhla 80 %, což prokazuje určitou nadměrnou kapacitu. Tato otázka je projednána níže v rámci příčinné souvislosti.

Stav zásob

(49)

Úroveň zásob výrobního odvětví Unie byla v průběhu posuzovaného období nízká a stálá. Výroba obdobného výrobku byla naplánována podle objednávek a zásoby byly udržovány na nejnižší možné úrovni. Stav zásob proto nebyl v tomto šetření důležitým činitelem.

Objem prodeje a podíl na trhu

(50)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období snížil o 18 %.

(51)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období klesl o 11 %.

Prodejní ceny

(52)

Průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie pro strany v EU, které nejsou ve spojení, v posuzovaném období vzrostla o 21 %. Toto zvýšení celkově odráželo vyšší ceny surovin a energií, a samostatně se proto prodejní cena nepovažuje za smysluplný ukazatel.

Ziskovost

(53)

Ziskovost výrobního odvětví Unie byla v celém posuzovaném období nízká. Tato situace byla důsledkem jeho neschopnosti zvýšit ceny z důvodů projednaných v oddíle týkajícím se příčinné souvislosti a zejména existence rostoucích objemů dumpingového dovozu. Byla rovněž výsledkem nízkého využití kapacity, jak bylo objasněno ve 47. bodě odůvodnění.

(54)

V období od roku 2005 do roku 2008 se ziskovost výrobního odvětví Unie podstatně snížila a v roce 2008 bylo výrobní odvětví ztrátové. V průběhu období šetření se mu podařilo dostat se na nejvyšší úroveň v posuzovaném období, nedocílilo však zisku ve výši 5,9 %, jehož by výrobní odvětví mohlo dosáhnout v případě neexistence dumpingového dovozu (viz níže 67. bod odůvodnění).

(55)

Vyvážející výrobce tvrdil, že v roce 2009 byla ziskovost výrobců v Unii dobrá. Tento předpoklad nebyl podložen žádnými jednoznačnými důkazy, v tvrzení se pouze odkazovalo na neupřesněné „veřejně dostupné informace“. Výrobci zařazení do vzorku uvedli, že míra ziskovosti, jíž dosáhli v roce 2009, byla výjimečná a nebyla udržitelná vzhledem k energickému vstupu bosenských vyvážejících výrobců na trh s velkým objemem a s nízkými dumpingovými cenami. Výrobci zařazení do vzorku uvedli, že v roce 2010 ziskovost pravděpodobně klesne zpět na úroveň z roku 2008.

(56)

Útvary Komise ověřily výše uvedená tvrzení. Ověření zahrnovalo zejména vývoj nákladů na suroviny a prodejních nákladů a cen uvedených v příslušných smlouvách. Bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie mělo v roce 2009 prospěch z určitých dočasných činitelů, které zvýšily jeho ziskovost, a to navzdory existenci značného objemu dumpingového dovozu:

(57)

Na tomto základě naznačoval vývoj ziskového rozpětí i nadále existenci újmy, jelikož v případě neexistence dumpingového dovozu by byl zisk podstatně vyšší.

Investice, návratnost investic, peněžní tok a schopnost získat kapitál

(58)

Bosenský vyvážející výrobce tvrdil, že investice byly v posuzovaném období nízké, zatímco výrobní odvětví Unie objasnilo, že návratnost investic byla příliš nízká, než aby odůvodňovala významné investice do dotčeného výrobku.

(59)

Návratnost investic, vyjádřená jako čistý zisk výrobního odvětví Unie a čistá účetní hodnota jeho investic, sledovala výše uvedený trend ziskovosti. Je třeba podotknout, že dotyčná čistá aktiva již byla do velké míry odepsána.

(60)

Situace výrobního odvětví Unie s ohledem na peněžní tok rovněž sledovala výše uvedený trend ziskovosti. V roce 2008 byla situace v oblasti peněžního toku vážná, jelikož i přes úbytek objemu prodeje museli výrobci i nadále plnit smluvní závazky týkající se nákupu surovin.

(61)

Schopnost získat kapitál nebyla výrobním odvětvím Unie zmíněna jako problém.

Zaměstnanost, produktivita a mzdy

(62)

Počet zaměstnanců všech výrobců v Unii, kteří se zabývali dotčeným výrobkem, se v posuzovaném období snížil v souladu se snižováním objemu výroby a prodeje. Průměrné mzdové náklady na pracovníka vzrostly v důsledku inflace.

(63)

Produktivita, vyjádřená jako výkon na pracovníka, v posuzovaném období klesla o 14 %, jelikož se objem prodeje snížil více než zaměstnanost. Tento negativní vývoj pravděpodobně povede k dalšímu úbytku pracovních míst v budoucnu.

(64)

S ohledem na objem a ceny dumpingového dovozu z dotčené země nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí na trh EU považovat za zanedbatelný.

(65)

V průběhu posuzovaného období utrpěli výrobci v Unii podstatnou újmu, co se týká objemu, což je jednoznačně zřejmé z výše uvedené analýzy trendů v oblasti výroby, využití kapacity, objemu prodeje, podílu na trhu, zaměstnanosti a produktivity.

(66)

Pokud jde o ceny a ziskovost, újma je rovněž patrná. Tato analýza je však ztížena růstem cen surovin a energií, který měl dopad na ceny dotčeného výrobku. V období 2005–2008 se zhoršila ziskovost, peněžní tok i návratnost investic. Rok 2008 byl pro výrobní odvětví obzvláště složitý, jelikož společnosti byly vázány smlouvami o dodávkách surovin, přišly však o více než 20 % svého objemu prodeje.

(67)

V roce 2009 se situace na trhu zklidnila a růst cen umožnil docílit vyšší ziskovosti, jak je však vysvětleno výše v 56. bodě odůvodnění, bylo zřejmé, že se jedná o dočasnou úlevu a že se situace na trhu z roku 2009 nebude pravděpodobně opakovat. Je však třeba uvést, že ani v roce 2009 nedosáhla ziskovost úrovně 5,9 %, která se pro toto výrobní odvětví považuje za běžný zisk.

(68)

Újma byla posouzena pro celé výrobní odvětví Unie (makroekonomické ukazatele), ačkoliv u některých ukazatelů byli posouzeni pouze výrobci zařazení do vzorku (mikroekonomické ukazatele). Mezi mikroekonomickými a makroekonomickými ukazateli nebyly zjištěny žádné významné rozdíly.

(69)

Na základě výše uvedených skutečností se dospělo k předběžnému zjištění, že významná část výrobního odvětví Unie utrpěla podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(70)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise přezkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu, kterou lze považovat za podstatnou. Byly přezkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu výrobnímu odvětví Unie současně způsobovat újmu, aby bylo zajištěno, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(71)

V posuzovaném období se dovoz z dotčené země zvýšil téměř o 400 % a získal významnou část trhu, tj. zvýšil se z úrovně nižší než 5 % na úroveň mezi 10 a 15 %. Současně došlo k přímému a srovnatelnému zhoršení ekonomické situace výrobního odvětví Unie, přičemž dumpingový dovoz byl jediným dalším důležitým účastníkem na trhu EU, jelikož dovoz z ostatních zdrojů je zanedbatelný.

(72)

K růstu podílu dumpingového dovozu na trhu došlo při současném poklesu spotřeby v EU v posuzovaném období o 7 %.

(73)

Ceny rostoucího objemu dumpingového dovozu byly v období šetření nižší než ceny výrobního odvětví Unie o 20–25 %. Přiměřeně lze vyvodit závěr, že se takovýto rostoucí dovoz na zmenšující se trh v roce 2008 a 2009 zasloužil o stlačení cen. Tento dopad dumpingového dovozu na ceny zhoršila skutečnost, že se prodej uskutečňuje většinou na základě ročních smluv. Dumpingový bosenský dovoz bylo proto možno využít k potlačení růstu cen u velkých objemů prodeje, a to navzdory růstu cen surovin. V roce 2009 došlo ke zmírnění tohoto dopadu, nikoli však v dostatečné míře, aby mohlo celé výrobní odvětví dosáhnout běžné úrovně zisku ve výši 5,9 %.

(74)

Vzhledem k jednoznačně zjištěné časové souvislosti mezi nárůstem dumpingového dovozu za ceny, které jsou nižší než ceny výrobního odvětví Unie, na straně jedné a úbytkem objemu prodeje a výroby výrobního odvětví Unie, snížením jeho podílu na trhu a stlačováním cen na straně druhé se vyvozuje předběžný závěr, že dumpingový dovoz hrál významnou úlohu, pokud jde o újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(75)

Objem vývozu všech výrobců v Unii se v posuzovaném období zvýšil, představoval však v průměru přibližně pouze 10 % výroby. Vývoz výrobců zařazených do vzorku vzrostl a částečně vyrovnal úbytky objemu prodeje v EU.

(76)

Vývozní výkonnost výrobců v Unii proto pomohla zachovat jejich obchodní činnost a nepřispěla k podstatné újmě, která jim byla způsobena.

(77)

Dovoz ze třetích zemí byl v průběhu posuzovaného období zanedbatelný a nemohl přispět k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie. Bosenský vyvážející výrobce tvrdil, že výrobci v Unii přišli o podíl na trhu kvůli dovozu z Číny a Koreje, toto tvrzení však nebylo doloženo konkrétními skutečnostmi, jelikož dovoz z těchto zemí byl minimální.

(78)

V posuzovaném období spotřeba klesla přibližně o 24 000 tun (7 %), což odráží skutečnost, že odvětví výroby pracích prostředků v jejich složení postupně více používá alternativní výrobky s cílem nahradit dotčený výrobek. Vyvážející výrobce uvedl, že to vedlo ke „zvýšeným zásobám, zrušení objednávek a nižšímu zisku“.

(79)

Je nutno uvést, že na konci posuzovaného období ukončili dva výrobci na trhu v EU výrobu, a proto došlo k úpravě kapacity, která vyrovnala pokles spotřeby. Jak je mimoto vysvětleno ve 49. bodě odůvodnění, úroveň zásob zůstala nízká a stálá, což znamená, že se výroba přizpůsobila nižší úrovni spotřeby.

(80)

Ačkoliv nelze vyloučit, že pokles spotřeby přispěl k újmě, která byla způsobena výrobcům v Unii, zdá se, že tento dopad není významný.

(81)

Vyvážející výrobce tvrdil, že újma byla způsobena dodržováním právních předpisů týkajících se registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH). Jak je však objasněno v 58. bodě odůvodnění, vzhledem k úrovni investic do dotčeného výrobku v celém posuzovaném období nemohlo toto významnou měrou přispět ke způsobené újmě. Náklady spojené s REACH jsou mimoto nízké.

(82)

Některé strany tvrdily, k újmě přispěly vyšší náklady na suroviny a energie. Zvýšení těchto nákladů bylo skutečně významné a došlo k němu především v roce 2008. To mělo bezpochyby určitý dopad na ziskovost v tomto roce, jelikož k němu došlo v době klesajícího objemu prodeje. Růst nákladů na energie se však do jisté míry projevil v růstu prodejních cen, jak je uvedeno v 52. bodě odůvodnění, ačkoliv přiměřenému zvýšení cen zabránil účinek dumpingového dovozu vedoucí ke snižování cen.

(83)

Usuzuje se proto, že zvýšení nákladů na suroviny a energie nepřispělo ke způsobené újmě.

(84)

Problémy související s nadměrnou kapacitou a nízkým využitím kapacity byly projednány ve 46. bodě odůvodnění. Dopad záležitostí týkajících se kapacity na ziskovost je nutno posoudit na základě strukturálních charakteristik tohoto výrobního odvětví i existence dumpingového dovozu. Dopad na ziskovost je způsoben značnými fixními náklady, jež by byly získány zpět, pokud by byla míra využití kapacity vyšší.

(85)

Problémy související s nadměrnou kapacitou a nízkým využitím kapacity mohou částečně vysvětlit některé negativní ukazatele újmy, která byla způsobena výrobcům v Unii, nevysvětlují však velký pokles výroby, objemu prodeje a podílu na trhu v roce 2009. Jednoznačně proto nenarušují příčinnou souvislost mezi velkým nárůstem dovozu za dumpingové ceny a újmou způsobenou výrobcům v Unii.

(86)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že k újmě přispěly globální úvěrová krize a celková hospodářská krize. V období 2008–2009, kdy došlo k těmto krizím, spotřeba dotčeného výrobku skutečně poklesla.

(87)

Tyto záležitosti však nemohou vysvětlit, proč se podíl výrobců v Unii na trhu v roce 2009 významně snížil, zatímco podíl bosenského dovozu na trhu se zvýšil a ceny tohoto dovozu byly o více než 20 % nižší než ceny EU. Ačkoliv by pokles spotřeby v období 2008–2009 sám o sobě ovlivnil výrobní odvětví Unie, významný nárůst dovozu z Bosny a Hercegoviny měl mnohem důležitější dopad na objem prodeje výrobního odvětví Unie a vzhledem k cenovému podbízení i na ceny. Krize tudíž nenarušila příčinnou souvislost mezi velkým nárůstem dovozu za dumpingové ceny a újmou způsobenou výrobcům v Unii.

(88)

Ačkoliv v období šetření vyrábělo dotčený výrobek více než 10 společností, hlavní uživatelské odvětví (výrobci pracích prostředků a změkčovačů vody) sestávalo v zásadě ze 4 velkých skupin (Reckitt Benckiser, Henkel, Proctor & Gamble a Unilever). Na dva hlavní spolupracující uživatele připadalo téměř 40 % nákupů dotčeného výrobku v EU. Prostřednictvím centralizovaného nákupu jsou tyto 4 skupiny skutečně schopny udržovat ceny dotčeného výrobku na nízké úrovni.

(89)

Tato záležitost však není nová, nýbrž trvá mnoho let. Nemůže proto opět vysvětlit velký pokles výroby, objemu prodeje a podílu na trhu v roce 2009. Jednoznačně proto nenarušuje příčinnou souvislost mezi velkým nárůstem dovozu za dumpingové ceny a újmou způsobenou výrobcům v Unii.

(90)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie způsobil dotyčný dumpingový dovoz.

(91)

Kromě dumpingového dovozu byla přezkoumána řada jiných činitelů, žádný z těchto činitelů však nemohl objasnit významné úbytky podílu na trhu, objemu výroby a prodeje, k nimž došlo v roce 2008 a 2009 a které se časově shodují s nárůstem objemu dumpingového dovozu.

(92)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě rozlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se vyvozuje předběžný závěr, že dovoz z Bosny a Hercegoviny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(93)

Komise ověřila, zda navzdory předběžnému závěru o existenci dumpingu působícího újmu existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že v tomto konkrétním případě není uložení opatření v zájmu Unie. Za tímto účelem byl na základě všech předložených důkazů v souladu s čl. 21 odst. 1 základního nařízení uvážen dopad možných opatření na všechny strany dotčené tímto řízením a rovněž důsledky nepřijetí opatření.

(94)

Analýza újmy jednoznačně prokázala, že dumpingový dovoz způsobuje výrobnímu odvětví Unie újmu. Nárůst dumpingového dovozu v posledních letech způsobil snížení objemu prodeje na trhu Unie a úbytek podílu výrobního odvětví Unie na trhu. To výrobnímu odvětví Unie bránilo v dosažení úrovně ziskovosti, která je podobná úrovním dosahovaným u jiných výrobků.

(95)

Šetření prokázalo, že jakékoli zvýšení podílu dumpingového dovozu z dotčené země na trhu se uskutečňuje přímo na úkor výrobního odvětví Unie. Situace se nezlepšila navzdory restrukturalizaci, k níž došlo u výrobců v Unii (dvě společnosti ukončily výrobu). V této souvislosti se uvádí, že zeolit A ve formě prášku je důležitým výrobkem, pokud jde o obrat společností zařazených do vzorku, a činí až 30 % jejich prodejního obratu. Pokud by opatření nebyla uložena, situace výrobního odvětví Unie by se jednoznačně dále zhoršovala. Uložení opatření povede ke zvýšení dovozní ceny na úroveň, která nepůsobí újmu, a umožní výrobnímu odvětví Unie soutěžit za spravedlivých obchodních podmínek.

(96)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že by uložení opatření bylo jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

(97)

V souladu s čl. 21 odst. 2 základního nařízení byl posouzen pravděpodobný dopad opatření na dovozce. V této souvislosti se uvádí, že dovozci, kteří nejsou ve spojení a kteří se přihlásili, byli rovněž uživateli. Analýza týkající se těchto dovozců je proto uvedena v příslušném oddíle týkajícím se zájmu uživatelů.

(98)

Po zveřejnění oznámení o zahájení tohoto řízení se nepřihlásily žádné organizace spotřebitelů. Analýza byla proto omezena na dopad opatření na uživatele.

(99)

Dotazníky byly rozeslány osmi známým uživatelům. Smysluplné připomínky však byly obdrženy pouze od dvou uživatelů. Analýza zájmu Unie proto vychází z odpovědí dvou poměrně velkých uživatelů, kteří společně představují téměř 40 % spotřeby Unie.

(100)

Dva spolupracující uživatelé v Unii představují hlavní účastníky v odvětví výroby pracích prostředků a změkčovačů vody v Unii. Oba uživatelé vznesli proti uložení opatření námitky.

(101)

Šetřením bylo zjištěno, že co se týká spotřeby spolupracujících uživatelů v Unii, je od bosenského vyvážejícího výrobce dovážena méně než třetina. Zbývající část je pokryta dodávkami od výrobců v Unii, kteří jsou pro spolupracující uživatele i nadále hlavním zdrojem dodávek. Vzhledem k nízké míře využití kapacity výrobců v Unii (jak je vysvětleno ve 47. a 48. bodě odůvodnění) je zřejmé, že případné uložení opatření podle očekávání nepovede k nedostatečným dodávkám nebo následnému zvýšení cen.

(102)

V návaznosti na výše uvedené skutečnosti se zdá, že uživatelské odvětví v Unii již začalo zkoumat možnost dovozu z Číny. Skutečnost, že tato možnost existuje a považuje se za spolehlivou, prokazuje, že případné uložení opatření nepovede k nedostatku dotčeného výrobku.

(103)

Byl posouzen rovněž procentní podíl konečných výrobků obsahujících dotčený výrobek na celkovém obratu. V tomto ohledu se podotýká, že v obou případech představují příslušné výrobky méně než 10 % obratu.

(104)

Ověřeny byly rovněž procentní podíly dotčeného výrobku obsaženého v konečných výrobcích. Šetřením bylo zjištěno, že celkově jsou tyto procentní podíly mimořádně nízké (v průměru méně než 5 % celkových nákladů), a dotčený výrobek proto nepředstavuje velmi důležitou složku nákladů na konečné výrobky.

(105)

Komise rovněž ověřila, zda by uložení opatření mělo významný negativní finanční dopad na situaci těchto dvou uživatelů. Komise vypracovala dva scénáře, tj. scénář v nejhorším případě a reálnější scénář.

(106)

Scénář v nejhorším případě předpokládá, že ceny dovozu a ceny výrobního odvětví Unie vzrostou o výši cla. To by náklady uživatelů zvýšilo průměrně o méně než 2 %.

(107)

Výše popsanou situaci je nutno srovnat s mírou ziskovosti spolupracujících uživatelů v Unii. Ziskovost uživatelů u výrobků obsahujících dotčený výrobek činí přibližně 11 % a u všech jejich výrobků byla vyšší než 20 %. Vzhledem k této míře ziskovosti by i úplné přenesení opatření na ceny dovozu a ceny výrobního odvětví Unie nemělo na finanční situaci těchto stran nepřiměřený dopad.

(108)

Mnohem reálnějším scénářem je ve skutečnosti to, že uložení opatření povede k situaci, kdy se zvýší pouze ceny dovozu z Bosny a Hercegoviny, zatímco výrobní odvětví Unie bude mít prospěch z větších úspor z rozsahu. Jak bylo vysvětleno výše, situace v dodávkách dotčeného výrobku v EU je plně dostačující, jelikož většina výrobců v Unii ani zdaleka nevyužívá plně svou kapacitu.

(109)

Je nutno rovněž uvést, že šetřením bylo zjištěno, že existují výrobky, které mohou dotčený výrobek nahradit. Je zřejmé, že spolupracující i nespolupracující uživatelé vyrábějí rovněž prací prostředky, které dotčený výrobek neobsahují. Podle tohoto reálnějšího scénáře se náklady spolupracujících uživatelů zvýší pouze o zlomek procenta. Jinými slovy, na základě údajů o ziskovosti bude mít uložení opatření pro uživatele pouze zanedbatelné důsledky.

(110)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem je zřejmé, že uložení opatření nebude mít na uživatele významný dopad, a je tudíž velmi nepravděpodobné, že by vedlo ke zvýšení ceny pro spotřebitele.

(111)

Celkově se očekává, že výrobní odvětví Unie bude mít z těchto opatření jednoznačně prospěch. Vzhledem k vyššímu využití kapacity v důsledku zvýšení výroby a prodeje by výrobní odvětví mohlo v prvé řadě využít větších úspor z rozsahu.

(112)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že uložení opatření na dumpingový dovoz dotčeného výrobku z Bosny a Hercegoviny uživatele v Unii významně neovlivní a že je celkově v zájmu Unie.

(113)

Vzhledem k výše uvedeným závěrům ohledně dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie by měla být na dovoz dotčeného výrobku z Bosny a Hercegoviny uložena prozatímní opatření, aby se zamezilo další újmě, kterou výrobnímu odvětví Unie způsobuje dumpingový dovoz.

(114)

Úroveň prozatímních antidumpingových opatření musí být dostatečná k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem, aniž by byla překročena zjištěná dumpingová rozpětí.

(115)

Při výpočtu výše cla nezbytné k odstranění účinků dumpingu působícího újmu se usuzovalo, že by případná opatření měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, jehož by bylo možno přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. pokud by neexistoval dumpingový dovoz. Rozpětí zisku před zdaněním použité pro tento výpočet činilo 5,9 % obratu. Jednalo se o úroveň zisku, které výrobní odvětví Unie v období šetření dosáhlo u všech svých výrobků, včetně dotčeného výrobku. Vezme-li se v úvahu skutečnost, že ziskovost u dotčeného výrobku byla ovlivněna dumpingovým dovozem, je zřejmé, že tato úroveň zisku je rozumná a přiměřená. Zvažovalo se rovněž, zda by neměly být použity míry zisku, jichž výrobní odvětví Unie dosáhlo v období 2005–2007, tyto míry zisku však byly nízké s ohledem na ziskovost, které dosahují společnosti u podobných výrobků, a nepovažovaly se za reprezentativní pro životaschopné výrobní odvětví. Důvodem je to, že v průběhu těchto tří let byla cena bosenského dovozu nižší než cena výrobního odvětví Unie o 10–20 % a takovéto rozdíly by hrály významnou úlohu při sjednávání ročních smluv. Nebylo proto možno usuzovat, že tato zisková rozpětí představují běžnou situaci na trhu EU. Na tomto základě byla pro výrobní odvětví Unie vypočtena cena obdobného výrobku, která nepůsobí újmu. Cena nepůsobící újmu byla získána připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí k výrobním nákladům.

(116)

Potřebné zvýšení ceny bylo poté stanoveno na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny zjištěné pro výpočet cenového podbízení s průměrnou cenou výrobků prodávaných výrobním odvětvím Unie na trhu v EU, která nepůsobí újmu. Rozdíl plynoucí z tohoto srovnání se poté vyjádřil jako procento průměrné dovozní hodnoty CIF. Vypočtené rozpětí podbízení činilo 31,5 %.

(117)

Na základě výše uvedených skutečností se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení usuzovalo, že by na dovoz pocházející z Bosny a Hercegoviny měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření na úrovni zjištěného dumpingového rozpětí.

(118)

Na základě výše uvedených skutečností činí sazba prozatímního antidumpingového cla pro Bosnu a Hercegovinu 28,1 %.

(119)

V zájmu řádného úředního postupu je nutno stanovit období, během kterého mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Je třeba rovněž uvést, že zjištění týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a za účelem uložení konečného cla mohou být znovu uvážena,

16.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/44

16.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/46

(1)

Podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002, ex 1005, jiná než hybridní osivo, a ex 1007, jiná než hybridy k setí, rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro uvedené produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010 je cenou pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002 00, 1005 10 90, 1005 90 00 a 1007 00 90 denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 5 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 16. listopadu 2010 až do doby, kdy budou stanovena nová dovozní cla a vstoupí v platnost,

16.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/49

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2010/11 byly stanoveny nařízením Komise (EU) č. 867/2010 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) č. 1029/2010 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

16.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/51

(1)

Dopisem ze dne 27. března 2008 polské orgány oznámily plán restrukturalizace podniku PZL Hydral S.A. (dále jen „PZL Hydral“). Dopisem ze dne 6. května 2008 si Komise vyžádala doplňující informace. Dopisem ze dne 4. června 2008 polské orgány požádaly o prodloužení lhůty na odpověď do 27. června 2008 a Komise dopisem ze dne 10. června 2008 této žádosti vyhověla. Doplňující informace o plánu restrukturalizace polské orgány předložily dopisem ze dne 7. července 2008.

(2)

Řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (formální vyšetřovací řízení) bylo zahájeno dne 10. září 2008. Formální vyšetřovací řízení bylo následně rozšířeno rozhodnutím přijatým dne 12. listopadu 2008.

(3)

Polsko předložilo své připomínky dne 14. října a 22. prosince 2008 a doplňující informace dne 7. dubna 2009. Komise neobdržela žádné připomínky třetích stran.

(4)

Setkání s polskými orgány se konala dne 27. dubna a 14. října 2009 a dne 12. února 2010. Dne 18. prosince 2009 si Komise vyžádala další informace. Mezi Komisí a polskými orgány proběhla výměna e-mailů různého druhu a polské orgány předložily doplňující informace v následujících dnech: 20. října 2009, 23. listopadu 2009, 15. prosince 2009, 13. ledna 2010, 16. ledna 2010, 9. února 2010, 10. února 2010, 26. února 2010, 1. března 2010, 3. března 2010, 4. března 2010, 19. března 2010, 5. května 2010, 12. května 2010, 20. května 2010, 28. května 2010, 3. června 2010, 4. června 2010, 7. června 2010, 8. června 2010, 9. června 2010, 17. června 2010, 23. června 2010, 24. června 2010, 28. června 2010, 7. července 2010, 8. července 2010, 9. července 2010, 12. července 2010 a 13. července 2010.

(5)

Společnost PZL Hydral byla založena v roce 1946 jako státní podnik. V současné době se jedná o velký podnik, který se do roku 2008 zaměřoval na výrobu civilních a vojenských hydraulických systémů, vývoj, výrobu a služby v oblasti elektronických hydromechanických systémů palivové regulace pro letecké motory všech druhů, hydraulické kontrolní systémy letadel a hydraulická zařízení pro helikoptéry. Od roku 2008 působí PZL Hydral jako mateřská společnost kapitálové skupiny a nevyvíjí nadále žádnou vlastní průmyslovou činnost.

(6)

V roce 2003 získala státní Agentura pro průmyslový rozvoj (Agencja Rozwoju Przemysłu – ARP) od ministerstva financí 80,94 % akcií PZL Hydral (1 284 686 akcií). Další převody akcií z ministerstva financí na ARP proběhly v roce 2005 (499 103 akcií), čímž se podíl akcií v držení ARP zvýšil na 87,39 %, v roce 2007 (64 374 akcií), čímž se podíl akcií zvýšil na 90,54 %, a dne 12. ledna 2010 (38 399 akcií), kdy se podíl zvýšil na 92,42 %. Každá z těchto transakcí se uskutečnila za symbolickou cenu 1 PLN. Od 12. ledna 2010 je v držení ARP 18 886 562 akcií o nominální hodnotě 18 865 620 PLN. Zbývající akcie (7,58 %) o nominální hodnotě 1 547 210 PLN jsou v současné době v držení zaměstnanců.

(7)

V roce 2007 kontrolovala PZL Hydral následující dceřiné společnosti: Zakład Odlewniczy „Hydral“ Sp. z o.o., jehož hlavní činností je výroba odlitků a jejich mechanické, tepelné a plastové zpracování; Zakład Cieplowniczy Term „Hydral“ Sp. z o.o., který vyrábí a prodává tepelnou energii; Przedsiębiorstwo Usługowo Handlowe Zakład Produkcji Hydrauliki „Hydral“ Sp. z o.o., zabývající se zabývá výrobou ventilů a hydraulických rozdělovacích bloků a opracováním kovových zařízení a poskytuje opravárenské služby pro hydraulické stroje a zařízení, a PZL Wrocław Sp. z o.o. (dále jen „PZL Wrocław“). Společnost PZL Hydral k tomu kontrolovala dvě další společnosti, které jsou nyní v likvidačním řízení. Koncem roku 2006 zaměstnávala skupina jako celek 795 pracovníků.

(8)

Společnost PZL Wrocław byla založena v roce 2004 jako dceřiná společnost v plném vlastnictví společnosti PZL Hydral. Cílem bylo vytvořit provozní podnik, který by převzal operační složku PZL Hydral, a tím jí umožnil jednat jako holdingová společnost a řídit restrukturalizaci skupiny PZL Hydral.

(9)

Část aktiv PZL Wrocław byla z PZL Hydral do PZL Wrocław převedena buď navýšením kapitálu PZL Wrocław formou věcného příspěvku, nebo prodejem za účetní hodnotu podle účetních knih PZL Hydral k roku 2004, jak je uvedeno v tabulce 1.

Tabulka 1

Převod aktiv formou věcného příspěvku nebo prodeje (v PLN)

(10)

Hmotná dlouhodobá aktiva, která PZL Wrocław získala od PZL Hydral, byla převedena buď navýšením kapitálu PZL Wrocław formou věcného příspěvku, nebo prodejem, jak je uvedeno v tabulce 2. V obou případech byla hodnota transakce založena na ocenění, které provedl nezávislý odborník. V době převodu byla již tato dlouhodobá aktiva zatížena hypotékami na nemovitý majetek ve prospěch následujících veřejných věřitelů: Úřadu sociálního zabezpečení, Finančního úřadu Dolnoslezského vojvodství a Městského úřadu Vratislav, a to v celkové výši 142,558 milionu PLN.

Tabulka 2

Převod nemovitého majetku (v PLN)

(11)

Dne 31. prosince 2007 převedla společnost PZL Hydral na PZL Wrocław finanční prostředky v celkové nominální hodnotě 918 900 PLN jako příspěvek ke kapitálu PZL Wrocław.

(12)

Převod zbývajících aktiv z PZL Hydral na PZL Wrocław mezi 17. lednem 2006 a 27. dubnem 2010 probíhal formou prodeje za účetní cenu a spočíval v řadě převodů dlouhodobých aktiv ve výstavbě, která nebyla zatížena žádnými závazky nebo hypotékami.

(13)

Celková hodnota aktiv převedených z PZL Hydral na PZL Wrocław mezi roky 2004 a 2010 dosáhla celkové výše 44 708 791,02 PLN.

(14)

V roce 2008 bylo převedeno z PZL Hydral do PZL Wrocław 559 zaměstnanců a v roce 2009 třicet sedm.

(15)

PZL Wrocław vyrábí součástky pro letecké stroje používané polskými ozbrojenými silami (do konce roku 2007 tuto výrobu zajišťovala společnost PZL Hydral) a poskytuje služby v oblasti údržby a oprav zařízení používaných polskou armádou. Výrobky vojenského určení podléhají vystavení osvědčení pro každý druh výrobku podle technických požadavků polských ozbrojených sil. V každé fázi jejich výroby se vyhotovuje samostatná dokumentace a na výrobky (a navazující údržbářské služby) dohlíží stálý vojenský zástupce.

(16)

PZL Wrocław vyvíjí v současnosti činnost na základě povolení č. B-007/2007 vystaveném Ministerstvem vnitra a státní správy dne 17. ledna 2007 pro výkon podnikatelské činnosti v oblasti:

(17)

Společnost PZL Wrocław obdržela následující osvědčení:

(18)

Polské orgány informovaly Komisi, že výrobní řada PZL Hydral (a nyní PZL Wrocław) je důležitou součástí plánu hospodářského rozvoje vyhlášeného polskou vládou v roce 1995 na období 1996–2000 a v roce 2000 na období 2001–2006.

(19)

Výslovný odkaz na společnost PZL Hydral nebo na její podnikatelskou činnost navíc obsahuje řada prováděcích opatřeních a vládních pokynů k plánu hospodářského rozvoje, např.:

(20)

Společnosti uvedené na seznamech tohoto typu mají za povinnost podávat podrobnou výroční zprávu o svých výrobních kapacitách v oblasti národní obrany (množství, profil, hodnoty), aby umožnily ministerstvu provedení vojenských úkolů.

(21)

Polské orgány informovaly Komisi, že příslušná povolení a osvědčení (body 16 a 17) umožňují dodávat zboží a služby zvláštní jakosti zvláštním zákazníkům (podnikům zvláštního významu pro obranu státu a Ministerstvu národní obrany). PZL Wrocław (v minulosti PZL Hydral) nedodává pouze součásti hydraulických, palivových a kontrolních systémů. Opravy instalovaných podsestav jsou zásadní pro fungování leteckých strojů používaných polskými ozbrojenými silami (W–3, Mi–2, M28 Bryza a PZL 130 Orlik). Polské orgány také uvedly, že W–3 a Mi–2 jsou hlavními modely helikoptér používanými polskou armádou.

(22)

Zboží vyráběné PZL Hydral pro potřeby ozbrojených sil má podle standardizační dohody NATO odpovídající kódové označení NATO a samotná společnost má přidělen kód NATO.

(23)

Jak je vysvětleno v bodě 9 a dále, od prosince 2004 převedla společnost PZL Hydral aktiva na PZL Wrocław. Pouze aktiva převedená dne 30. prosince 2007 (nemovitý majetek) byla zatížena hypotékami ve prospěch veřejných věřitelů.

(24)

Polské orgány potvrdily, že od zahájení činnosti vyrovnala společnost PZL Wrocław všechny své závazky vůči veřejným věřitelům, a to včetně příspěvků na sociální zabezpečení a daní za své zaměstnance.

(25)

Společnost PZL Hydral začala mít potíže s úhradou svých závazků jak vůči soukromým, tak vůči veřejným věřitelům v roce 1998.

(26)

Na konci roku 1998 dosáhly soukromé závazky PZL Hydral vůči bankám a dodavatelům částky 90,4 milionu PLN. Hlavní část těchto dluhů byla povinována dvěma bankám: bance […] (8) a bance […].

(27)

Na konci roku 1998 dlužila PZL Hydral bance […] částku 54 milionů PLN a v listopadu 2006, kdy byla podepsána dohoda o vyrovnání, částku 86,4 milionu PLN. Tato pohledávka byla nakonec uhrazena v roce 2007. Na konci roku 1998 dlužila PZL Hydral bance […] částku 23 milionů PLN, v říjnu 2003 částku 55,6 milionu PLN a tato pohledávka byla nakonec uhrazena v roce 2004.

Tabulka 3

Vývoj celkového zadlužení PZL Hydral u banky […] (v tisících PLN)

Tabulka 4

Vývoj celkového zadlužení PZL Hydral u banky […] (v tisících PLN)