1.   Program GMES navazuje na výzkumné činnosti prováděné na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (14) a program ESA týkající se vesmírné složky GMES.

2.   Program GMES zahrnuje:

1.   Počáteční provozní činnosti GMES se vztahují na období 2011–2013 a mohou zahrnovat provozní akce v těchto oblastech:

2.   Cíle provozních akcí uvedených v odstavci 1 jsou vymezeny v příloze.

1.   Komise zajistí koordinaci programu GMES s činnostmi na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie a mezinárodní úrovni, konkrétně v případě GEOSS. Zavádění a provozování GMES má být založeno na partnerstvích mezi Unií a členskými státy v souladu s příslušnými pravidly a postupy. Dobrovolné příspěvky členských států a potenciální součinnosti s příslušnými vnitrostátními, unijními a mezinárodními iniciativami jsou koordinovány v souladu s poradním postupem podle čl. 16 odst. 5.

2.   Komise spravuje finanční prostředky vyhrazené pro činnosti prováděné podle tohoto nařízení v souladu s finančním nařízením a s řídícím postupem podle čl. 16 odst. 4. Komise zajistí doplňkovost a provázanost programu GMES s ostatními příslušnými politikami, nástroji a činnostmi Unie, které se týkají zejména životního prostředí, bezpečnosti, konkurenceschopnosti a inovací, soudržnosti, výzkumu (zejména činností v rámci sedmého rámcového programu týkajících se GMES, aniž je dotčeno rozhodnutí č. 1982/2006/ES), dopravy a hospodářské soutěže, mezinárodní spolupráce, programů evropských globálních navigačních družicových systémů (GNSS), ochrany osobních údajů a stávajících práv duševního vlastnictví, směrnice 2007/2/ES, Sdíleného informačního systému o životním prostředí (SEIS) a činností Unie v oblasti nouzové reakce.

3.   Jelikož GMES je programem vycházejícím z uživatelských potřeb, Komise zajistí, aby specifikace služeb odpovídaly potřebám uživatelů. Za tímto účelem zavede transparentní mechanismus pro pravidelné zapojení a konzultace uživatelů, který na úrovni Unie i vnitrostátní úrovni umožní zjistit jejich požadavky. Komise zajistí koordinaci s příslušnými uživateli z veřejného sektoru členských států, třetích zemí a v rámci mezinárodních organizací. Požadavky v souvislosti s údaji o službách určí Komise nezávisle po konzultaci fóra uživatelů.

4.   Technická koordinace a provádění vesmírné složky GMES se přenese na ESA, kterou v případě potřeby podpoří Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT).

5.   Koordinací technického provádění služeb GMES Komise případně pověří příslušné instituce Unie nebo mezivládní organizace.

1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění účinné soutěže při poskytování služeb GMES a k podpoře zapojení malých a středních podniků. Komise usnadní využívání výstupů služeb GMES s cílem rozvíjet navazující odvětví.

2.   Poskytování služeb GMES se případně decentralizuje tím, že se na evropské úrovni propojí se stávajícími inventáři a kapacitami v oblasti vesmírných údajů, údajů in situ a referenčních údajů v členských státech, aby se zabránilo zdvojování. Nové údaje, které zdvojují stávající zdroje, se nepořizují, ledaže je využití existujících nebo zdokonalitelných souborů údajů technicky neproveditelné nebo neefektivní z hlediska nákladů.

3.   Komise může s přihlédnutím ke stanovisku fóra uživatelů určit nebo uznat vhodné postupy certifikace tvorby údajů v rámci programu GMES. Tyto postupy jsou transparentní, ověřitelné a kontrolovatelné, aby byla pro uživatele zajištěna autentičnost, sledovatelnost a integrita údajů. Komise v rámci svých smluvních ujednání s provozovateli služeb GMES zajistí, aby byly tyto postupy zavedeny.

4.   Komise předkládá každý rok zprávy o výsledcích dosažených při provádění tohoto článku.

1.   Financování z prostředků Unie může mít tyto právní formy:

2.   Při poskytování finančních prostředků Unie se zajistí skutečná soutěž, transparentnost a rovné zacházení. Tam, kde je to odůvodněné, lze granty Unie poskytovat v určitých formách, včetně rámcové dohody o partnerství nebo spolufinancování provozních či akčních grantů. Granty na provozní náklady udělené subjektům uskutečňujícím cíle obecného evropského zájmu nepodléhají ustanovením finančního nařízení o postupném snižování. U grantů se maximální výše spolufinancování stanoví řídicím postupem podle čl. 16 odst. 4.

3.   Komise podává zprávy o přidělení finančních prostředků Unie na jednotlivé činnosti uvedené v čl. 3 odst. 1 a o procesu hodnocení a výsledcích, které přinesla výběrová řízení a smlouvy uzavřené na základě tohoto článku po přidělení zakázek.

1.   Finanční krytí přidělené na provozní akce uvedené v čl. 3 odst. 1 činí 107 milionů EUR.

2.   Rozpočtové prostředky schvaluje každoročně rozpočtový orgán v mezích víceletého finančního rámce.

3.   Dodatečné financování programu GMES mohou poskytnout i třetí země nebo mezinárodní organizace.

Dodatečné financování uvedené v prvním pododstavci představují podle čl. 18 finančního nařízení účelově vázané příjmy.

1.   Politika v oblasti údajů a informací pro činnosti financované v rámci programu GMES má tyto cíle:

2.   Má-li být stanoven rámec pro dosažení cíle politiky v oblasti informací a údajů GMES uvedeného v odst. 1 písm. b) a současně zajištěna nezbytná míra ochrany informací vytvořených v rámci služeb GMES a údajů shromážděných prostřednictvím zvláštní infrastruktury GMES, může Komise přijímat formou aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10 a s výhradou podmínek stanovených v článcích 11 a 12 následující opatření, přičemž zohlední politiky, kterými se v oblasti informací a údajů řídí poskytovatelé údajů potřebných pro GMES, a aniž jsou dotčena vnitrostátní pravidla a postupy vztahující se na vesmírné infrastruktury a infrastruktury in situ, které jsou v pravomoci členských států:

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 9 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2013.

2.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

3.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 11 a 12.

1.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 2 zrušit.

2.   Orgán, který zahájí interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, se vynasnaží uvědomit v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede přenesené pravomoci, jejichž přenesení by mělo být zrušeno, a možné důvody tohoto zrušení.

3.   Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

1.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení.

Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

2.   Pokud Evropský parlament ani Rada v uvedené lhůtě námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, bude akt zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dnem v něm stanoveným.

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím uvedené lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém záměru námitky nevyslovit.

3.   Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.

1.   Na základě kritérií uvedených v čl. 9 odst. 2 písm. b) přijme Komise regulativním postupem s kontrolou podle čl. 16 odst. 3 zvláštní opatření omezující přístup k informacím vytvořeným v rámci služeb GMES a údajům shromážděným prostřednictvím zvláštní infrastruktury GMES.

2.   Komise zajistí celkovou koordinaci, pokud jde o bezpečnost složek a služeb GMES, a zohlední přitom nutnost dohledu a integrace bezpečnostních požadavků všech prvků programu, aniž jsou dotčena vnitrostátní pravidla a postupy vztahující se na vesmírné infrastruktury a infrastruktury in situ, které jsou v pravomoci členských států. Zejména přijme Komise regulativním postupem s kontrolou podle čl. 16 odst. 3 opatření, kterými stanoví technické požadavky s cílem zajistit kontrolu a integritu systému v rámci zvláštního programu vesmírné složky GMES a regulovat přístup k technologiím, které zvláštní program vesmírné složky GMES zabezpečují, a zacházení s nimi.

1.   Komise sleduje a hodnotí provádění provozních akcí uvedených v čl. 3 odst. 1.

2.   Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů do 31. prosince 2012 zprávu o prozatímním hodnocení a do 31. prosince 2015 zprávu o hodnocení ex post.

1.   Komise přijme roční pracovní program podle článku 110 finančního nařízení a článků 90 a 166 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (15), řídícím postupem podle čl. 16 odst. 4 tohoto nařízení.

2.   Z přídělu finančních prostředků pro program GMES lze rovněž hradit výdaje související s činnostmi v rámci přípravy, monitorování, kontroly, auditu a hodnocení, které jsou přímo potřebné pro řízení programu GMES a dosažení jeho cílů, zejména výdaje na studie, schůze, informační a publikační činnosti, jakož i veškeré ostatní výdaje na technickou a správní pomoc, které Komisi vzniknou při řízení programu GMES.

1.   Komisi je nápomocen výbor (dále jen „Výbor pro GMES“).

2.   Výbor pro GMES se může scházet v určitém složení za účelem projednání konkrétních otázek, zejména těch týkajících se bezpečnosti („rada pro bezpečnost“).

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

5.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

1.   Jako zvláštní subjekt se zřizuje fórum uživatelů. Poskytuje Komisi poradenství, pokud jde o definování a vyhodnocování požadavků uživatelů a koordinaci mezi programem GMES a jeho uživateli z veřejného sektoru.

2.   Fóru uživatelů předsedá Komise. Sestává z uživatelů GMES z veřejného sektoru, které jmenují členské státy.

3.   Sekretariát fóra uživatelů zajišťuje Komise.

4.   Fórum uživatelů přijme svůj jednací řád.

5.   Výbor pro GMES je v úplnosti informován o poradenství poskytovaném Fórem uživatelů ve věci provádění programu GMES.

1.   Komise zajistí, aby při provádění akcí financovaných na základě tohoto nařízení byly chráněny finanční zájmy Unie uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jiným nedovoleným činnostem, a to pomocí účinných kontrol a vymáháním neoprávněně vyplacených částek, a v případě zjištění nesrovnalostí pomocí účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 2988/95, nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízením (ES) č. 1073/1999.

2.   Pokud jde o činnosti Unie financované na základě tohoto nařízení, rozumí se „nesrovnalostí“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 jakékoli porušení ustanovení práva Unie nebo jakékoli porušení smluvní povinnosti vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie, a to formou neoprávněného výdaje.

3.   Dohody vyplývající z tohoto nařízení, včetně dohod uzavřených se zúčastněnými třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, upravují především dohled a finanční kontrolu ze strany Komise nebo jí pověřeného zástupce a audity Účetního dvora, které jsou v případě potřeby prováděny na místě.

1.   Agentura je institucí Unie. Má právní subjektivitu.

2.   Agentura má v každém členském státě nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat nebo zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.   Agentura se může rozhodnout zřídit místní úřadovny v členských státech, s výhradou jejich souhlasu, nebo ve třetích zemích účastnících činnosti agentury podle článku 23.

4.   S výhradou čl. 11 odst. 9 zastupuje agenturu její výkonný ředitel.

1.   Zřizuje se správní rada k provádění úkolů uvedených v článku 6.

2.   Správní rada se skládá z jednoho zástupce jmenovaného každým členským státem, pěti zástupců jmenovaných Komisí a jednoho zástupce bez hlasovacího práva jmenovaného Evropským parlamentem. Délka funkčního období členů správní rady je pět let. Funkční období lze prodloužit o nejvýše pět let. Zástupce vysokého představitele a zástupce ESA budou vyzváni, aby se účastnili zasedání správní rady jako pozorovatelé.

3.   Účast zástupců třetích zemí a její podmínky budou případně určeny v ujednáních podle článku 23.

4.   Správní rada zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Místopředseda automaticky nahrazuje předsedu, pokud předseda nemůže plnit své povinnosti. Funkční období předsedy a místopředsedy činí dva a půl roku, s možností jednoho opětovného jmenování, a skončí v okamžiku, kdy přestanou být členy správní rady.

5.   Schůze správní rady svolává předseda.

Výkonný ředitel agentury se za běžných okolností účastní jednání, pokud předseda nerozhodne jinak.

Správní rada se pravidelně schází dvakrát do roka. Správní rada se navíc schází z podnětu předsedy nebo na žádost nejméně třetiny svých členů.

Správní rada může přizvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být důležité, k účasti na svých schůzích jako pozorovatele. Členům správní rady mohou být s výhradou jejího jednacího řádu nápomocni poradci nebo odborníci.

Agentura zajišťuje sekretariát správní rady.

6.   Nestanoví-li toto nařízení jinak, přijímá správní rada rozhodnutí dvoutřetinovou většinou svých členů.

7.   Každý zástupce členských států a Komise má jeden hlas. Rozhodnutí na základě čl. 6 písm. b) a e) se nepřijmou, pokud zástupci Komise nebudou hlasovat pro. Výkonný ředitel agentury nehlasuje.

Jednací řád správní rady stanoví podrobnější úpravu hlasování, zejména podmínky, za kterých může jeden z členů jednat v zastoupení jiného člena.

1.   Agenturu řídí její výkonný ředitel, který vykonává své povinnosti pod dohledem správní rady.

2.   Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídících dovedností i relevantních schopností a zkušeností ze seznamu nejméně tří kandidátů navržených Komisí po otevřeném výběrovém řízení, které následovalo po výzvě k projevení zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a jinde. Správní rada přijímá o jmenování výkonného ředitele rozhodnutí tříčtvrtinovou většinou svých členů.

Správní rada má pravomoc odvolat výkonného ředitele a rozhodnutí o odvolání výkonného ředitele přijímá tříčtvrtinovou většinou svých členů.

Funkční období výkonného ředitele je pět let. Toto období může být jednou prodlouženo o další období pěti let.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou výkonného ředitele vyzvat, aby podal zprávu o plnění svých povinností a vystoupil před nimi s prohlášením.

1.   V souladu s čl. 13 odst. 4 nařízení (ES) č. 683/2008 se v případech, kdy může mít provoz systémů vliv na bezpečnost Unie nebo členských států, použijí postupy stanovené společnou akcí 2004/552/SZBP.

2.   Rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci přijatá v souladu s kapitolou III i zjištěná přetrvávající rizika sděluje Komise pro informaci Radě.

1.   Zřizuje se rada pro bezpečnostní akreditaci systémů evropského GNSS (dále jen „rada pro bezpečnostní akreditaci“) v rámci agentury. V souvislosti s evropskými systémy GNSS plní rada pro bezpečnostní akreditaci úkoly orgánu pro bezpečnostní akreditaci, jak je uvedeno v příslušných bezpečnostních předpisech vztahujících se na Radu a Komisi.

2.   Rada pro bezpečnostní akreditaci plní úkoly, které byly svěřeny agentuře ve vztahu k bezpečnostní akreditaci podle čl. 16 písm. a) bodu i) nařízení (ES) č. 683/2008, a přijímá „rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci“, jak je stanoveno v tomto článku, zejména rozhodnutí týkajících se schválení strategie bezpečnostní akreditace a schválení vypuštění družic, povolení k provozu systémů v jejich jednotlivých konfiguracích a pro různé útvary, povolení k provozu pozemních stanic a zejména snímacích stanic umístěných ve třetích zemích, jakož i povolení k výrobě přijímačů obsahujících technologii PRS a jejich součástí.

3.   Bezpečnostní akreditace systémů radou pro bezpečnostní akreditaci spočívá ve zjištění, zda systémy splňují bezpečnostní požadavky uvedené v článku 13 nařízení (ES) č. 683/2008 a příslušná bezpečnostní pravidla a předpisy vztahující se na Radu a Komisi.

4.   Na základě zpráv o riziku uvedených v odstavci 11 informuje rada pro bezpečnostní akreditaci Komisi o posouzení rizik, které provedla, a poskytne Komisi poradenství o možnostech řešení přetrvávajících rizik v souvislosti s daným rozhodnutím o bezpečnostní akreditaci.

5.   Komise průběžně informuje radu pro bezpečnostní akreditaci průběžně o dopadu zamýšlených rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci na řádné provádění programů a o provádění plánů řešení přetrvávajících rizik. Rada pro bezpečnostní akreditaci zohlední všechna tato stanoviska Komise.

6.   Rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci jsou určena Komisi.

7.   Rada pro bezpečnostní akreditaci se skládá z jednoho zástupce každého členského státu, jednoho zástupce Komise a jednoho zástupce vysokého představitele. Zástupce ESA se účastní zasedání rady pro bezpečnostní akreditaci jako pozorovatel.

8.   Rada pro bezpečnostní akreditaci vypracuje svůj jednací řád a jmenuje předsedu.

9.   Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci zastupuje agenturu v rozsahu, v jakém ji v souladu s článkem 8 nezastupuje výkonný ředitel.

10.   Rada pro bezpečnostní akreditaci má přístup k veškerým lidským a materiálním zdrojům, které jsou nezbytné, aby byly zajištěny příslušné funkce správní podpory a aby rada mohla, společně s orgány uvedenými v odstavci 11, vykonávat své úkoly nezávisle, zejména pokud nakládá s dokumenty, zahajuje a sleduje zavádění bezpečnostních postupů a provádí bezpečnostní audity systémů, připravuje rozhodnutí a pořádá svá zasedání.

11.   Rada pro bezpečnostní akreditaci zřídí zvláštní orgány, které se budou na základě jejích pokynů zabývat specifickými otázkami. Při zajišťování kontinuity své činnosti zřídí zejména:

12.   Pokud nelze dosáhnout konsenzu v souladu s obecnými zásadami uvedenými v článku 10 tohoto nařízení, přijímá rada pro bezpečnostní akreditaci rozhodnutí většinou hlasů, jak je stanoveno v článku 16 Smlouvy o Evropské unii a aniž je dotčen článek 9 tohoto nařízení. Zástupce Komise a zástupce vysokého představitele se hlasování neúčastní. Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci podepisuje jménem rady pro bezpečnostní akreditaci rozhodnutí, která rada pro bezpečnostní akreditaci přijme.

13.   Komise průběžně a neprodleně informuje Evropský parlament a Radu o dopadu přijatých rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci na řádné provádění programů. Pokud se Komise domnívá, že rozhodnutí přijaté radou pro bezpečnostní akreditaci může mít významný dopad na řádné provádění programů, například pokud jde o náklady a časový rozvrh, okamžitě informuje Evropský parlament a Radu.

14.   Komise může s ohledem na stanoviska Evropského parlamentu a Rady, která by měla být předložena ve lhůtě jednoho měsíce, přijmout vhodná opatření v souladu s nařízením (ES) č. 683/2008.

15.   Správní rada je pravidelně informována o průběhu práce rady pro bezpečnostní akreditaci.

16.   Časový rozvrh práce rady pro bezpečnostní akreditaci musí být v souladu s pracovním programem Komise týkajícím se GNSS.

1.   Aniž jsou dotčeny další dosud nevymezené zdroje a příspěvky, zahrnují příjmy agentury dotaci Unie, jež je zapsána do souhrnného rozpočtu Evropské unie, aby byla zajištěna rovnováha mezi příjmy a výdaji.

2.   Výdaje agentury zahrnují výdaje na zaměstnance, správní výdaje a výdaje na infrastrukturu, provozní náklady a výdaje spojené s činností rady pro bezpečnostní akreditaci, včetně subjektů uvedených v čl. 11 odst. 11, a se smlouvami a dohodami uzavřenými agenturou za účelem plnění úkolů, kterými je pověřena.

3.   Výkonný ředitel vypracuje návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rok a předá jej správní radě spolu s návrhem plánu pracovních míst.

4.   Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

5.   Každý rok sestaví správní rada na základě návrhu odhadu příjmů a výdajů konečný odhad příjmů a výdajů pro agenturu pro následující rozpočtový rok.

6.   Tento odhad, včetně návrhu plánu pracovních míst, předá správní rada spolu s předběžným pracovním programem do 31. března Komisi a třetím zemím, se kterými Unie uzavřela dohody v souladu s článkem 23.

7.   Komise předá odhad Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) spolu s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

8.   Na základě odhadu Komise zapracuje ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace, která má být poskytnuta ze souhrnného rozpočtu, do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který předloží rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování Evropské unie.

9.   Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na dotaci pro agenturu a přijímá plán pracovních míst agentury.

10.   Rozpočet agentury přijímá správní rada. Rozpočet je konečný po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

11.   Správní rada oznámí co nejdříve rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, jenž bude mít významné finanční dopady na rozpočet, zejména veškeré projekty související s nemovitostmi, jako je nájem či koupě budov. Uvědomí o tom Komisi.

12.   Pokud některá složka rozpočtového orgánu oznámí svůj záměr vydat stanovisko, předá toto stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne oznámení tohoto záměru.

1.   Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.

2.   Do 1. března následujícího rozpočtového roku předá účetní agentury účetnímu Komise předběžnou účetní závěrku spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Účetní Komise konsoliduje předběžné účetní závěrky orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

3.   Do 31. března následujícího rozpočtového roku předá účetní Komise Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku agentury spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Zpráva se rovněž předává Evropskému parlamentu a Radě.

4.   Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce agentury podle článku 129 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 vypracuje výkonný ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku agentury a předá ji správní radě k vydání stanoviska.

5.   Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury.

6.   Do 1. července následujícího rozpočtového roku předá výkonný ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

7.   Konečná účetní závěrka se zveřejní.

8.   Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření do 30. září. Tuto odpověď rovněž zašle správní radě.

9.   Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za uvedený rozpočtový rok v souladu s čl. 146 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

10.   Na základě doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament do 30. dubna roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

1.   Za účelem boje proti podvodům, korupci a jakékoli jiné nedovolené činnosti se bez omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (9).

2.   Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (10) a neprodleně vydá příslušné předpisy vztahující se na všechny zaměstnance agentury.

3.   Rozhodnutí o financování a prováděcí dohody a nástroje z nich vyplývající musí obsahovat ustanovení o tom, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět kontroly na místě u příjemců finančních prostředků poskytovaných agenturou a pracovníků odpovědných za jejich přidělování.

1.   Na zaměstnance agentury se vztahují služební řád úředníků Evropské unie, pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie a pravidla společně přijatá orgány Evropské unie za účelem uplatnění tohoto služebního a pracovního řádu. Správní rada po dohodě s Komisí přijme potřebná podrobná prováděcí pravidla.

2.   Aniž je dotčen článek 8, vykonává agentura ve vztahu ke svým zaměstnancům pravomoci svěřené služebním řádem a pracovním řádem orgánu oprávněnému ke jmenování.

3.   Zaměstnanci agentury sestávají ze zaměstnanců přijatých agenturou podle potřeby pro plnění jejích úkolů, ale mohou rovněž zahrnovat úředníky, kteří prošli řádnou prověrkou a byli dočasně přiděleni či přeloženi Komisí nebo členskými státy.

4.   Ustanovení obsažená v odstavcích 1 a 3 se vztahují i na zaměstnance bezpečnostního střediska.

1.   Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu. Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.

2.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami, které jsou společné právním řádům členských států, škody způsobené jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při plnění jejich úkolů.

3.   Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat jakýkoli spor týkající se náhrady škody uvedené v odstavci 2.

4.   Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči agentuře se řídí ustanoveními služebního řádu nebo pracovního řádu, která se na ně vztahují.

1.   Na agenturu se vztahují ustanovení nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (11).

2.   Překladatelské služby potřebné pro činnost agentury zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

1.   Na dokumenty, které má agentura k dispozici, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (12).

2.   Do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost přijme správní rada prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1049/2001.

3.   Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie podle článků 228 a 263 Smlouvy o fungování Evropské unie.

4.   Při zpracovávání údajů týkajících se fyzických osob se agentura řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (13).

1.   Agentura je otevřena účasti třetích zemí, které za tímto účelem uzavřely dohody s Evropskou unií.

2.   V souladu s odpovídajícími ustanoveními těchto dohod se vypracují ujednání, jež určí zejména povahu, rozsah a způsob, kterým se bude každá z těchto zemí podílet na činnosti agentury, včetně ustanovení o jejich účasti na iniciativách agentury, finančních příspěvcích a zaměstnancích.

1.   Toto nařízení stanoví pravidla pro zřízení a organizaci mezinárodních železničních koridorů pro konkurenceschopnou nákladní železniční dopravu s cílem rozvoje evropské železniční sítě pro konkurenceschopnou nákladní dopravu. Stanoví pravidla pro výběr, organizaci, řízení koridorů pro nákladní dopravu a orientační plánování investic do těchto koridorů.

2.   Toto nařízení se vztahuje na řízení a využívání železniční infrastruktury, a to i v koridorech pro nákladní dopravu.

1.   Pro účely tohoto nařízení se použijí definice, které jsou uvedeny v článku 2 směrnice 2001/14/ES.

2.   Spolu s definicemi uvedenými v odstavci 1 se použijí tyto definice:

1.   Každý členský stát, který má železniční hraniční přechod s jiným členským státem, se účastní zřízení alespoň jednoho koridoru pro nákladní dopravu, ledaže by tento závazek byl již splněn podle článku 3.

2.   Bez ohledu na odstavec 1, se členské státy na žádost kteréhokoli členského státu podílejí na zřízení koridoru pro nákladní dopravu podle odstavce 1 nebo na prodloužení již existujícího koridoru s cílem umožnit sousednímu členskému státu splnit jeho závazek podle uvedeného odstavce.

3.   Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle článku 7 směrnice 91/440/EHS, pokud se některý členský stát po poskytnutí socioekonomické analýzy domnívá, že by zřízení koridoru pro nákladní dopravu nebylo v zájmu žadatelů, kteří by koridor pro nákladní dopravu pravděpodobně využívali, nebo by neznamenalo významné socioekonomické přínosy či by představovalo nepřiměřenou zátěž, dotyčný členský stát není povinen se na zřízení koridoru podílet podle odstavců 1 a 2 tohoto článku, s výhradou rozhodnutí Komise přijaté poradním postupem podle čl. 21 odst. 2.

4.   Členský stát není povinen se na zřízení koridoru podílet podle odstavců 1 a 2, pokud má železniční síť s jiným rozchodem kolejí, než je rozchod kolejí hlavní železniční sítě v rámci Unie.

5.   Zřízení koridoru pro nákladní dopravu navrhují dotčené členské státy. Za tímto účelem společně zašlou Komisi prohlášení o záměru s návrhem vypracovaným po konzultaci příslušných provozovatelů infrastruktury a žadatelů, přičemž zohlední kritéria uvedená v článku 4.

Pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 členské státy společně zašlou Komisi prohlášení o záměru do 10. listopadu 2012.

6.   Komise posoudí příslušné návrhy na zřízení koridorů pro nákladní dopravu podle odstavce 5 a do devíti měsíců po předložení návrhu přijme regulativním postupem podle čl. 21 odst. 3 rozhodnutí o tom, zda je tento návrh v souladu s tímto článkem.

7.   Dotyčné členské státy zřídí koridory pro nákladní dopravu do dvou let od přijetí rozhodnutí Komise podle odstavce 6.

1.   Koridory pro nákladní dopravu podle článku 5 se mohou měnit na základě společného návrhu, který dotyčné členské státy předloží Komisi po konzultaci příslušných provozovatelů infrastruktury a žadatelů.

2.   Komise přijme regulativním postupem podle čl. 21 odst. 3 rozhodnutí o návrhu, přičemž zohlední kritéria stanovená v článku 4.

1.   Pro každý koridor pro nákladní dopravu zřídí dotyčné členské státy výkonnou radu odpovídající za definování obecných cílů koridoru pro nákladní dopravu, dohled a přijetí opatření, jak výslovně stanoví odstavec 7 tohoto článku a články 9 a 11, čl. 14 odst. 1 a článek 22. Výkonná rada se skládá ze zástupců orgánů dotyčných členských států.

2.   Pro každý koridor pro nákladní dopravu zřídí dotyční provozovatelé infrastruktury a případně přidělující subjekty podle čl. 14. odst. 2 směrnice 2001/14/ES správní radu odpovědnou za přijetí opatření, jak je výslovně stanoveno v odstavcích 5, 7, 8 a 9 tohoto článku a článcích 9, 10, 11 a 12, čl. 13 odst. 1, čl. 14 odst. 2, 6 a 9, čl. 16 odst. 1, čl. 17 odst. 1 a článcích 18 a 19 tohoto nařízení. Správní rada se skládá ze zástupců provozovatelů infrastruktury.

3.   Členské státy a provozovatelé infrastruktury, kteří mají na koridoru pro nákladní dopravu zájem, spolupracují v rámci rad uvedených v odstavcích 1 a 2 s cílem zajistit rozvoj koridoru pro nákladní dopravu v souladu s jeho prováděcím plánem.

4.   Výkonná rada přijímá rozhodnutí na základě vzájemného souhlasu zástupců orgánů dotyčných členských států.

5.   Správní rada přijímá svá rozhodnutí, včetně rozhodnutí o svém právním postavení, stanovení organizační struktury, zdrojích a personálu, na základě vzájemného souhlasu dotyčných provozovatelů infrastruktury. Správní orgán může být nezávislý právní subjekt. Může mít podobu evropského hospodářského zájmového sdružení ve smyslu nařízení Rady (EHS) č. 2137/85 ze dne 25. července 1985 o evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) (8).

6.   Odpovědností výkonné a správní rady není dotčena nezávislost provozovatelů infrastruktury podle čl. 4 odst. 2 směrnice 91/440/EHS.

7.   Správní rada zřídí poradní skupinu složenou z provozovatelů a vlastníků terminálů koridoru pro nákladní dopravu, včetně námořních a vnitrozemských přístavů tam, kde je to nutné. Tato poradní skupina může vydat stanovisko k jakémukoli návrhu správní rady, který má přímé dopady na investice a na správu terminálů. Může rovněž vydat stanoviska z vlastního podnětu. Správní rada všechna tato stanoviska zohlední. V případě, že se správní rada a poradní skupina neshodnou, může se poradní skupina obrátit na výkonnou radu. Výkonná rada jedná jako prostředník a včas sdělí svůj postoj. Konečné rozhodnutí nicméně přijímá správní rada.

8.   Správní rada zřídí další poradní skupinu složenou ze zástupců železničních podniků, které mají zájem používat koridor pro nákladní dopravu. Tato poradní skupina může vydat stanovisko k jakémukoli návrhu správní rady, který má dopady na tyto podniky. Poradní skupina může rovněž vydat stanoviska z vlastního podnětu. Správní rada všechna tato stanoviska zohlední.

9.   Správní rada koordinuje v souladu s vnitrostátními a evropskými plány zavádění využívání interoperabilní informační aplikace nebo alternativních řešení, která mohou být v budoucnu k dispozici, k vyřizování žádostí o mezinárodní železniční trasy a provoz mezinárodní dopravy v koridoru pro nákladní dopravu.

1.   Správní rada nejpozději šest měsíců před zprovozněním koridoru pro nákladní dopravu vypracuje prováděcí plán a předloží jej ke schválení výkonné radě. Tento plán zahrnuje:

2.   Správní rada pravidelně přezkoumává prováděcí plán a zohledňuje přitom pokrok dosažený při jeho provádění, situaci na trhu železniční dopravy na daném koridoru pro nákladní dopravu a výkonnost a kvalitu měřenou v souladu s cíli uvedenými v odst. 1 písm. c).

3.   Správní rada provádí a pravidelně aktualizuje studii dopravního trhu týkající se zjištěných a očekávaných změn v provozu na koridoru pro nákladní dopravu v důsledku jeho zřízení, která se zabývá různými segmenty železniční dopravy, zahrnující jak nákladní, tak i osobní dopravu. Tato studie také v případě potřeby zkoumá socioekonomické náklady a přínosy vyplývající ze zřízení koridoru pro nákladní dopravu.

4.   Prováděcí plán zohlední rozvoj terminálů s cílem vyhovět potřebám železniční nákladní dopravy provozované na daném koridoru pro nákladní dopravu, a to zejména jako intermodálních uzlů v koridorech pro nákladní dopravu.

5.   Správní rada podle potřeby přijme opatření pro spolupráci s orgány na regionální nebo místní úrovni při plnění prováděcího plánu.

1.   Správní rada vypracuje a pravidelně přezkoumává plán investic, zahrnující orientační střednědobé a dlouhodobé investice do infrastruktury v koridoru pro nákladní dopravu, a předkládá jej ke schválení výkonné radě. Tento plán zahrnuje:

2.   Uplatňováním tohoto nařízení není dotčena pravomoc členských států, pokud jde o plánování a financování železniční infrastruktury.

1.   Správní rada koridoru pro nákladní dopravu určí nebo zřídí společný orgán, u kterého mohou žadatelé požádat na jediném místě v rámci jediné operace o přidělení kapacity infrastruktury pro nákladní vlaky překračující alespoň jednu hranici na trase koridoru pro nákladní dopravu (dále jen „jediné kontaktní místo“) a obdrží na svou žádost odpověď.

2.   Jediné kontaktní místo jako koordinační nástroj rovněž poskytne základní informace týkající se přidělení kapacity infrastruktury, včetně informací podle článku 18. Zobrazí kapacitu infrastruktury, která je v době podání žádosti dostupná, a její charakteristiky v souladu s předem určenými parametry, jako je rychlost, délka, průjezdný průřez či hmotnost na nápravu, které jsou povoleny pro vlaky provozované v koridoru pro nákladní dopravu.

3.   Jediné kontaktní místo přijme rozhodnutí týkající se žádostí o předem plánované trasy vlaků pro zrychlenou nákladní dopravu uvedené v čl. 14 odst. 3 a o rezervní kapacitu uvedenou v čl. 14 odst. 5. Přidělí kapacitu v souladu s pravidly pro přidělování kapacity uvedenými ve směrnici 2001/14/ES. O těchto žádostech a přijatém rozhodnutí neprodleně informuje příslušné provozovatele infrastruktury.

4.   U každé žádosti o přidělení kapacity infrastruktury, které nelze v souladu s odstavcem 3 vyhovět, předá jediné kontaktní místo veškeré žádosti o přidělení kapacity infrastruktury neprodleně příslušným provozovatelům infrastruktury a případně přidělujícím subjektům podle čl. 14 odst. 2 směrnice 2001/14/ES, kteří přijmou rozhodnutí o těchto žádostech v souladu s článkem 13 a kapitolou III uvedené směrnice a toto rozhodnutí oznámí jedinému kontaktnímu místu, které učiní další kroky.

5.   Činnosti jediných kontaktních míst se provádí transparentním a nediskriminačním způsobem. Za tímto účelem je veden rejstřík, který je volně k dispozici všem zájemcům. Obsahuje data předložení žádostí, jména žadatelů, přiložené dokumenty a informace o zpracování žádosti a o nehodách, k nimž došlo. Tyto činnosti podléhají kontrole ze strany regulačních subjektů v souladu s článkem 20.

1.   Výkonná rada vymezí rámec pro přidělování kapacity infrastruktury v koridoru pro nákladní dopravu v souladu s čl. 14 odst. 1 směrnice 2001/14/ES.

2.   Správní rada posoudí kapacitu potřebnou pro nákladní vlaky provozované na příslušném koridoru pro nákladní dopravu, přičemž zohlední studii dopravního trhu uvedenou v čl. 9 odst. 3 tohoto nařízení, žádosti o kapacitu infrastruktury týkající se období minulých i stávajících jízdních řádů a rámcové dohody.

3.   Na základě posouzení uvedeného v odstavci 2 tohoto článku provozovatelé infrastruktury příslušného koridoru pro nákladní dopravu postupem podle článku 15 směrnice 2001/14/ES společně definují a organizují mezinárodní předem plánované vlakové trasy pro nákladní vlaky, přičemž zohlední potřebu kapacity pro jiné segmenty železniční dopravy, včetně osobní dopravy. Připraví jízdní řády, frekvenci jízd, časy odjezdu, cílové stanice a trasy vhodné pro služby nákladní dopravy s cílem zvýšit objem přepravy zboží nákladními vlaky provozovanými v koridoru pro nákladní dopravu. Tyto předem plánované vlakové trasy se zveřejní nejpozději tři měsíce před konečným datem pro přijetí žádostí o kapacitu podle přílohy III směrnice 2001/14/ES. Provozovatelé infrastruktury několika koridorů pro nákladní dopravu mohou v nezbytném případě koordinovat mezinárodní předjednané vlakové trasy, poskytující kapacitu na dotyčných koridorech pro nákladní dopravu.

4.   Tyto předem plánované vlakové trasy se přednostně přidělují nákladním vlakům překračujícím alespoň jednu hranici.

5.   Je-li to odůvodněno potřebami trhu a posouzením podle odstavce 2 tohoto článku, provozovatelé infrastruktury společně definují rezervní kapacitu pro mezinárodní nákladní vlaky provozované v koridorech pro nákladní dopravu se zřetelem k potřebě kapacity pro jiné segmenty železniční dopravy, včetně osobní dopravy, a budou mít tuto rezervu k dispozici v rámci konečných verzí jízdních řádů, aby mohli rychle a přiměřeně reagovat na žádosti ad hoc o kapacitu, jak je uvedeno v článku 23 směrnice 2001/14/ES. Tato kapacita musí být rezervována do určitého okamžiku před plánovaným časem jízdy stanoveného správní radou. Tento okamžik nesmí nastat dříve než 60 dnů před plánovaným časem jízdy.

6.   Správní rada podporuje koordinaci pravidel přednosti souvisejících s přidělováním kapacity v koridoru pro nákladní dopravu.

7.   Provozovatelé infrastruktury mohou zahrnout do svých podmínek používání poplatek za přidělené vlakové trasy, které nejsou nakonec využívány. Tento poplatek se stanoví v přiměřené, odrazující a účinné výši.

8.   S výjimkou případů vyšší moci, včetně naléhavých a nepředvídaných prací nezbytných pro zajištění bezpečnosti, nesmí být vlaková trasa přidělená nákladnímu vlaku podle tohoto článku zrušena ve lhůtě kratší než dva měsíce před jízdou podle jízdního řádu, nedá-li dotyčný žadatel s tímto zrušením svůj souhlas. V takovém případě se příslušný provozovatel infrastruktury dotyčnému žadateli pokusí navrhnout vlakovou trasu rovnocenné kvality a spolehlivosti, kterou má žadatel právo přijmout nebo odmítnout. Tímto ustanovením nejsou dotčena jakákoli práva, která může mít žadatel podle dohody uvedené v čl. 19 odst. 1 směrnice 2001/14/ES. Žadatel může tuto záležitost v každém případě předat regulačnímu subjektu podle článku 20 tohoto nařízení.

9.   Správní rada dotyčného koridoru pro nákladní dopravu a poradní skupina uvedená v čl. 8 odst. 7 stanoví postupy k zajištění optimální koordinace přidělování kapacity mezi provozovateli infrastruktury jak pro žádosti podle čl. 13 odst. 1, tak pro žádosti obdržené od dotyčných provozovatelů infrastruktury. Přitom se rovněž zohlední přístup k terminálům.

10.   Odkazy na provozovatele infrastruktury v odstavcích 4 a 9 tohoto článku zahrnují, tam kde je to vhodné, přidělující subjekty ve smyslu čl. 14 odst. 2 směrnice 2001/14/ES.

1.   Správní rada koridoru pro nákladní dopravu zavede postupy pro koordinaci řízení dopravy na celém koridoru pro nákladní dopravu. Správní rady propojených koridorů pro nákladní dopravu zavedou postupy pro koordinaci dopravy na trasách těchto koridorů pro nákladní dopravu.

2.   Provozovatelé infrastruktury koridoru pro nákladní dopravu a poradní skupina uvedená v čl. 8 odst. 7 zavedou postupy pro zajištění optimální koordinace mezi provozováním železniční infrastruktury a provozováním příslušných terminálů.

1.   Správní rada přijme společné cíle týkající se dodržování jízdního řádu nebo obecné pokyny pro řízení dopravy v případě narušení plynulosti provozu vlaků na koridoru pro nákladní dopravu.

2.   Každý dotyčný provozovatel infrastruktury vypracuje pravidla přednosti mezi různými segmenty železniční dopravy pro řízení provozu v části koridoru pro nákladní dopravu, která spadá pod odpovědnost tohoto provozovatele infrastruktury, v souladu se společnými cíli nebo obecnými pokyny uvedenými v odstavci 1 tohoto článku. Tato pravidla přednosti se zveřejní ve zprávě o síti uvedené v článku 3 směrnice 2001/14/ES.

3.   Zásady pro stanovení pravidel přednosti stanoví alespoň to, že se pokud možno nezmění vlaková trasa uvedená v čl. 14 odst. 3 a 4 přidělená pro nákladní vlaky, které dodržují své jízdní řády. Zásady pro stanovení pravidel přednosti se zaměří na minimalizaci celkové doby potřebné na obnovení provozu v příslušné síti dle jízdního řádu s přihlédnutím k potřebám všech segmentů železniční dopravy. Za tímto účelem mohou provozovatelé infrastruktury koordinovat řízení mezi různými segmenty železniční dopravy v rámci několika koridorů pro nákladní dopravu.

1.   Správní rada v příslušném koridoru pro nákladní dopravu podpoří slučitelnost mezi systémy odměňování výkonu a kvality v daném koridoru pro nákladní dopravu podle článku 11 směrnice 2001/14/ES.

2.   Správní rada sleduje výkon a kvalitu služeb železniční nákladní dopravy v rámci koridoru pro nákladní dopravu a jednou ročně výsledky tohoto sledování zveřejní.

3.   Správní rada organizuje průzkum spokojenosti uživatelů koridoru pro nákladní dopravu a jednou ročně výsledky tohoto průzkumu zveřejní.

1.   Regulační subjekty uvedené v článku 30 směrnice 2001/14/ES spolupracují na sledování hospodářské soutěže v rámci koridoru pro železniční nákladní dopravu. Zejména zajistí nediskriminační přístup k příslušnému koridoru a jsou odvolacími orgány podle čl. 30 odst. 2 uvedené směrnice. Vyměňují si potřebné informace získané od provozovatelů infrastruktury a případně od jiných osob.

2.   V zájmu podpory volné a spravedlivé hospodářské soutěže v koridorech pro nákladní dopravu se členské státy snaží vytvořit srovnatelný regulační rámec. Regulační subjekty musí být pro účastníky trhu snadno přístupné a musí být schopny přijímat rozhodnutí nezávisle a účinně.

3.   V případě stížnosti předložené regulačnímu subjektu žadatelem ohledně služeb mezinárodní železniční nákladní dopravy nebo v rámci šetření prováděného z vlastního podnětu regulačním subjektem dotyčný regulační subjekt konzultuje regulační subjekty všech dalších členských států, přes jejichž území vede mezinárodní trasa dotyčného nákladního vlaku, a před přijetím rozhodnutí si vyžádá veškeré nezbytné informace.

4.   Regulační subjekty konzultované podle odstavce 3 poskytnou dotyčnému regulačnímu subjektu veškeré informace, které jsou podle svého vnitrostátního práva samy oprávněny požadovat. Tyto informace lze použít výhradně pro účely řešení stížnosti nebo pro účely šetření podle odstavce 3.

5.   Regulační subjekt, ke kterému je podána stížnost nebo který zahájil šetření z vlastního podnětu, předá příslušné informace odpovědnému regulačnímu subjektu, aby tento subjekt mohl přijmout opatření týkající se dotyčných stran.

6.   Všichni sdružení zástupci provozovatelů infrastruktury podle čl. 15 odst. 1 směrnice 2001/14/ES neprodleně zajistí poskytnutí veškerých informací nezbytných pro řešení stížnosti nebo pro šetření podle odstavce 3 tohoto článku, které jsou požadovány regulačním subjektem členského státu, v němž je dotyčný sdružený zástupce usazen. Tento regulační subjekt je oprávněn předávat tyto informace týkající se příslušné mezinárodní trasy regulačním subjektům uvedeným v odstavci 3 tohoto článku.

1.   Komisi je nápomocen výbor uvedený v článku 11a směrnice 91/440/EHS.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

1.   Tato směrnice stanoví opatření pro ochranu zvířat, která jsou používána pro vědecké nebo vzdělávací účely.

Za tímto účelem stanoví pravidla, která se týkají:

2.   Tato směrnice se použije v případech, kdy jsou zvířata používána nebo mají být použita k postupům nebo jsou specificky chována tak, aby mohly být jejich orgány nebo tkáně použity pro vědecké účely.

Tato směrnice se použije, dokud zvířata uvedená v prvním pododstavci nejsou usmrcena, umístěna do zájmového chovu nebo navrácena do vhodného přírodního stanoviště nebo chovu.

Odstranění bolesti, utrpení, strachu nebo trvalého poškození pomocí úspěšného použití anestetik, analgetik nebo jiných metod nevylučuje použití dotyčných zvířat při postupech z oblasti působnosti této směrnice.

3.   Tato směrnice se vztahuje na tato zvířata:

4.   Tato směrnice se vztahuje na zvířata používaná k postupům, která jsou v ranějším stadiu vývoje, než je stadium uvedené v odst. 3 písm. a), pokud má být zvířeti umožněno žít nad rámec tohoto stadia vývoje a v důsledku prováděných postupů je pravděpodobné, že po dosažení tohoto stadia vývoje je postihne bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození.

5.   Tato směrnice se nevztahuje na:

6.   Tato směrnice se použije, aniž je dotčena směrnice Rady 76/768/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků (8).

1.   Členské státy mohou, pokud dodrží obecná pravidla stanovená ve Smlouvě o fungování EU, ponechat v platnosti předpisy platné k 9. listopadu 2010, jejichž cílem je zajištění přísnější ochrany zvířat spadajících do oblasti působnosti této směrnice, než jakou zajišťuje tato směrnice.

Před 1. lednem 2013 uvědomí členské státy o takových vnitrostátních předpisech Komisi. Komise na ně upozorní ostatní členské státy.

2.   Pokud jedná podle odstavce 1, členský stát nezakáže ani neznemožní dodávky nebo používání zvířat chovaných nebo držených v jiném členském státě v souladu s touto směrnicí ani nezakáže ani neznemožní uvedení na trh produktů vyvinutých za použití těchto zvířat v souladu s touto směrnicí.

1.   Členské státy zajistí, aby se, kdykoli to bude možné, namísto postupu použila vědecky vyhovující metoda či zkušební strategie, při níž se nepoužívají živá zvířata.

2.   Členské státy zajistí, aby se počet zvířat použitých v projektech snížil na minimum, aniž by byly ohroženy cíle projektu.

3.   Členské státy zajistí šetrné zacházení se zvířaty při jejich chovu, umístění a péči o ně, jakož i šetrné metody používané k postupům, přičemž se odstraní nebo na nejnižší možnou míru sníží případná bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození zvířat.

4.   Tento článek se v případě výběru metod provede v souladu s článkem 13.

1.   Členské státy zajistí, aby byla zvířata při usmrcování vystavena co nejmenší míře bolesti, utrpení a strachu.

2.   Členské státy zajistí, aby usmrcování zvířat prováděla v zařízení chovatele, dodavatele nebo uživatele kvalifikovaná osoba.

V případě terénní studie však může kvalifikovaná osoba zvíře usmrtit mimo zařízení.

3.   Pokud jde o zvířata, na něž se vztahuje příloha IV, použije se příslušná metoda usmrcování uvedená v příloze.

4.   Příslušné orgány mohou udělit výjimky z požadavku uvedeného v odstavci 3:

5.   Odstavce 2 a 3 se nevztahují na případy, kdy je třeba zvíře usmrtit za mimořádných okolností z důvodu dobrých životních podmínek zvířat, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, zdraví zvířat nebo životního prostředí.

1.   Jedinci ohrožených druhů uvedených v příloze A nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (9), na které se nevztahuje čl. 7 odst. 1 uvedeného nařízení, se k postupům nepoužívají, s výjimkou postupů, které splňují tyto podmínky:

2.   Odstavec 1 se nepoužije na žádný druh subhumánních primátů.

1.   S výhradou odstavce 2 se subhumánní primáti k postupům nepoužívají, s výjimkou postupů, které splňují tyto podmínky:

Klinickým stavem, který oslabuje, se pro účely této směrnice rozumí omezení běžných tělesných nebo duševních schopností člověka.

2.   Subhumánní primáti uvedení v příloze A nařízení (ES) č. 338/97, na které se nevztahuje čl. 7 odst. 1 uvedeného nařízení, se k postupům nepoužívají, s výjimkou postupů, které splňují tyto podmínky:

3.   Bez ohledu na odstavce 1 a 2 se k postupům nepoužívají lidoopi s výhradou použití ochranné doložky v čl. 55 odst. 2.

1.   Zvířata odchycená ve volné přírodě se k postupům používat nesmějí.

2.   Příslušné orgány mohou udělit výjimku z odstavce 1, je-li vědecky doloženo, že účelu postupu nelze dosáhnout za použití zvířete, které je pro použití k postupům chováno.

3.   Odchyt zvířat ve volné přírodě musí provádět kvalifikovaná osoba za použití metod, jež zvířatům způsobí jen takovou bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození, které jsou nevyhnutelné.

Každé zvíře, u něhož se při odchytu nebo po něm zjistí, že je zraněné nebo ve špatném zdravotním stavu, prohlédne veterinární lékař nebo jiná kvalifikovaná osoba a učiní se kroky k minimalizaci utrpení zvířete. Příslušné orgány mohou udělit výjimky z požadavku na učinění kroků k minimalizaci utrpení zvířete, pokud pro to existují vědecké důvody.

1.   Členské státy zajistí, aby zvířata druhů uvedených v příloze I směla být používána k postupům pouze tehdy, byla-li pro použití k postupům chována.

Od dat stanovených v příloze II však členské státy zajistí, aby subhumánní primáti na seznamu v ní uvedeném směli být používáni k postupům, pouze pokud jsou potomky subhumánních primátů chovaných v zajetí nebo pokud pocházejí ze soběstačných populací.

Pro účely tohoto článku se „soběstačnou populací“ rozumí populace, ve které jsou chována zvířata pocházející pouze z této populace nebo z jiných populací, ne však pocházející z volné přírody, a ve které jsou zvířata chována způsobem, který zajišťuje, že jsou zvyklá na člověka.

Komise k požadavku stanovenému ve druhém pododstavci vypracuje za konzultace členských států a zúčastněných subjektů studii proveditelnosti, která bude obsahovat posouzení zdraví a dobrých životních podmínek zvířat. Studie se zveřejní nejpozději 10. listopadu 2017. K této studii se v případě potřeby připojí návrhy změn přílohy II.

2.   Komise pravidelně přezkoumává používání subhumánních primátů pocházejících ze soběstačných populací a za konzultace s členskými státy a zúčastněnými subjekty vypracuje studii analyzující proveditelnost používání zvířat pocházejících pouze ze soběstačných populací.

Studie se zveřejní nejpozději 10. listopadu 2022.

3.   Příslušné orgány mohou udělit výjimku z odstavce 1, je-li to vědecky doloženo.

1.   Opuštěná a toulavá zvířata domestikovaných druhů se k postupům nepoužívají.

2.   Příslušné orgány mohou udělit výjimku z odstavce 1, pouze jsou-li splněny tyto podmínky:

1.   Členské státy zajistí, aby postupy byly prováděny v zařízeních uživatele.

Příslušný orgán může udělit výjimku z prvního pododstavce, je-li to vědecky doloženo.

2.   Postupy lze provádět výhradně v rámci určitého projektu.

1.   Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy zakazující určité druhy metod, zajistí členské státy, aby postup nebyl prováděn, je-li pro dosažení žádaného výsledku dostupná jiná metoda či zkušební strategie, která nevyžaduje použití živého zvířete a která je uznána podle právních předpisů Unie.

2.   Při výběru mezi postupy se zvolí ty, které v co nejvyšší míře splňují tyto požadavky:

a je u nich největší pravděpodobnost, že bude dosaženo uspokojivých výsledků.

3.   V co největší míře se musí předejít tomu, aby postup končil smrtí zvířete, a ukončení postupu by mělo být včasné a humánní. Je-li smrt na konci postupu nevyhnutelná, musí být postup koncipován tak:

1.   Členské státy zajistí, aby se postupy tam, kde to není nevhodné, prováděly za použití celkové nebo místní anestezie a aby byla použita analgeze či jiná vhodná metoda zajišťující co největší omezení bolesti, utrpení a strachu.

Postupy, při nichž dochází k vážným zraněním, která mohou způsobit značnou bolest, se bez použití anestezie provádět nesmějí.

2.   Při rozhodování o vhodnosti použití anestezie se přihlíží k tomu:

3.   Členské státy zajistí, aby zvířatům nebyly bez odpovídající anestezie nebo analgeze podávány látky, které jim brání v projevování bolesti nebo je v něm omezují.

V těchto případech musí být poskytnuto vědecké odůvodnění s podrobnými údaji o anestetickém nebo analgetickém režimu.

4.   Zvíře, kterému mohou po odeznění anestezie nastat bolesti, musí být ošetřeno preventivním nebo pooperačním podáním analgetik nebo jinými vhodnými metodami tlumícími bolest, pokud je to slučitelné s účelem postupu.

5.   Jakmile je dosaženo účelu postupu, učiní se příslušná opatření s cílem omezit utrpení zvířete na minimum.

1.   Členské státy zajistí, aby byly všechny postupy případ od případu klasifikovány jako „postupy, při nichž již zvíře nenabude vědomí“, „mírné“, „střední“ nebo „závažné“ za použití kritérií přiřazování uvedených v příloze VIII.

2.   S výhradou použití ochranné doložky uvedené v čl. 55 odst. 3 členské státy zajistí, aby postup nebyl prováděn, pokud je jeho součástí způsobení značné bolesti, utrpení nebo strachu, u nichž je pravděpodobné, že budou dlouhodobé a nezmírnitelné.

1.   Členské státy zajistí, aby se zvíře již použité k jednomu či více postupům smělo opětovně použít k novému postupu, k němuž by bylo možné použít zvířete dosud k žádnému postupu nepoužité, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

2.   Odchylně od odst. 1 písm. a) může příslušný orgán ve výjimečných případech a po veterinárním vyšetření zvířete povolit jeho opětovné použití, pokud zvíře nebylo použito více než jedenkrát k postupu spojenému se značnými bolestmi, strachem nebo odpovídajícím utrpením.

1.   Postup je považován za ukončený, nemají-li být v jeho rámci provedena žádná další pozorování, nebo pokud jde o nově geneticky modifikované linie zvířat, jestliže již nejsou u potomstva pozorovány nebo očekávány bolesti, utrpení, strach nebo trvalé poškození, jež nejméně odpovídají bolesti, utrpení, strachu nebo trvalému poškození způsobenému vpichem jehly.

2.   Na konci postupu rozhodne veterinární lékař nebo jiná kvalifikovaná osoba, zda bude zvíře ponecháno naživu. Zvíře bude usmrceno, pokud je pravděpodobné, že bude nadále trpět střední nebo značnou bolestí, utrpením, strachem nebo trvalým poškozením.

3.   Má-li být zvíře ponecháno naživu, dostane se mu péče a umístění přiměřených jeho zdravotnímu stavu.

1.   Členské státy zajistí, aby všem chovatelům, dodavatelům a uživatelům příslušný orgán udělil oprávnění a aby u něj byli registrováni. Oprávnění může být uděleno na dobu určitou.

Oprávnění se udělí pouze v případě, že chovatel, dodavatel nebo uživatel a jeho zařízení splňují požadavky této směrnice.

2.   V oprávnění se konkrétně uvedou osoba odpovědná za zajištění dodržování této směrnice a osoba či osoby uvedené v čl. 24 odst. 1 a článku 25.

3.   V případě jakékoli významné změny struktury nebo funkce daného zařízení chovatele, dodavatele nebo uživatele, která by mohla nepříznivě ovlivnit životní podmínky zvířat, musí být oprávnění obnoveno.

4.   Členské státy zajistí, aby byly příslušnému orgánu ohlášeny veškeré změny týkající se osob uvedených v odstavci 2.

1.   Pokud chovatel, dodavatel nebo uživatel přestane splňovat požadavky této směrnice, přijme příslušný orgán vhodné nápravné opatření nebo přijetí takového opatření nařídí, anebo pozastaví či odejme příslušné oprávnění.

2.   Členské státy zajistí, aby pozastavení ani odnětí oprávnění nemělo nepříznivý vliv na životní podmínky zvířat, která jsou v zařízení umístěna.

1.   Členské státy zajistí, aby všechna zařízení chovatele, dodavatele nebo uživatele měla prostory a vybavení vhodné pro druhy zvířat, jež jsou v nich umístěna, a jsou-li v daném zařízení prováděny postupy, rovněž pro provádění těchto postupů.

2.   Řešení, konstrukce a způsob fungování prostor a vybavení, které jsou uvedeny v odstavci 1, musí zajišťovat, aby byly postupy prováděny co nejúčelněji s cílem dosáhnout spolehlivých výsledků za použití co nejnižšího počtu zvířat, jimž se způsobí co nejméně bolesti, utrpení, strachu nebo trvalého poškození.

3.   Pro účely provedení odstavců 1 a 2 členské státy zajistí, aby byly plněny příslušné požadavky stanovené v příloze III.

1.   Členské státy zajistí, aby měl každý chovatel, dodavatel a uživatel v daném místě dostatečný počet pracovníků.

2.   Pracovníci musí před prováděním následujících úkonů absolvovat náležité vzdělávání a odbornou přípravu:

Osoby, které vykonávají úkony uvedené v písmenu b), musí být vzdělány ve vědním oboru souvisejícím s prováděnou činností a mít znalosti o daném živočišném druhu.

Nad pracovníky, kteří provádějí úkony uvedené v písmenech a), c) nebo d), musí být při plnění jejich úkolů vykonáván dohled, dokud neprokáží požadovanou kvalifikaci.

Členské státy prostřednictvím udělování oprávnění nebo jinými způsoby zajistí plnění požadavků stanovených v tomto odstavci.

3.   Na základě položek uvedených v příloze V členské státy zveřejní minimální požadavky na vzdělání a odbornou přípravu a požadavky na získání, udržení a prokázání požadované kvalifikace k úkonům uvedeným v odstavci 2.

4.   Nezávazné pokyny na úrovni Unie týkající se požadavků stanovených v odstavci 2 mohou být přijaty poradním postupem podle čl. 56 odst. 2.

1.   Členské státy zajistí, aby každý chovatel, dodavatel a uživatel měl v daném místě jednu či více osob, které:

2.   Členské státy zajistí, aby osoby uvedené v čl. 40 odst. 2 písm. b):

1.   Členské státy zajistí, aby každý chovatel, dodavatel a uživatel zřídil orgán pro dobré životní podmínky zvířat.

2.   Členem orgánu pro dobré životní podmínky zvířat musí být alespoň osoba nebo osoby odpovědné za dobré životní podmínky zvířat a péči o ně a v případě uživatele vědecký pracovník. Orgán pro dobré životní podmínky zvířat rovněž získává informace od určeného veterinárního lékaře nebo odborníka uvedeného v článku 25.

3.   Členské státy mohou drobným chovatelům, dodavatelům a uživatelům dovolit, aby úkoly stanovené v čl. 27 odst. 1 plnily jiným způsobem.

1.   Orgán pro dobré životní podmínky zvířat plní nejméně tyto úkoly:

2.   Členské státy zajistí, aby záznamy o každém poradenství poskytnutém orgánem pro dobré životní podmínky zvířat a o rozhodnutích přijatých na základě tohoto poradenství byly uchovávány nejméně po dobu tří let.

Záznamy jsou na vyžádání poskytnuty příslušnému orgánu.

1.   Členské státy zajistí, aby všichni chovatelé, dodavatelé a uživatelé vedli záznamy alespoň o těchto skutečnostech:

2.   Záznamy uvedené v odstavci 1 jsou uchovávány po dobu nejméně pěti let a musí být na požádání poskytnuty příslušnému orgánu.

1.   Členské státy zajistí, aby všichni chovatelé, dodavatelé a uživatelé zaznamenávali o jednotlivých psech, kočkách a subhumánních primátech tyto informace:

2.   Všichni psi, kočky a subhumánní primáti musí mít úplnou dokumentaci, která sleduje život zvířete, dokud je chováno pro účely této směrnice.

Tato dokumentace se založí při narození nebo co nejdříve poté a musí obsahovat veškeré důležité informace o reprodukci a veterinární a sociální informace o jednotlivých zvířatech a o projektech, k nimž se používala.

3.   Informace uvedené v tomto článku se uchovávají po dobu nejméně tří let po smrti zvířete nebo jeho umístění do zájmového chovu a musí být na požádání poskytnuty příslušnému orgánu.

V případě umístění zvířete do zájmového chovu musí být současně s daným zvířetem předány informace o příslušné veterinární péči a sociální informace z jeho dokumentace uvedené v odstavci 2.

1.   Všichni psi, kočky nebo subhumánní primáti se nejpozději při odstavení od matky co nejméně bolestivým způsobem trvale opatří individuální identifikační značkou.

2.   Je-li pes, kočka nebo subhumánní primát před odstavením od matky přemístěn od jednoho chovatele, dodavatele nebo uživatele k jinému a není z praktických důvodů možné zvíře předem označit, musí příjemce zvířete až do jeho označení uchovat údaje zejména o matce zvířete.

3.   Je-li neoznačený pes, kočka nebo subhumánní primát odstavený od matky přijat chovatelem, dodavatelem nebo uživatelem, musí být co nejdříve a co nejméně bolestivým způsobem trvale označen.

4.   Chovatel, dodavatel a uživatel na požádání příslušného orgánu zdůvodní, proč není zvíře označeno.

1.   Pokud jde o péči a umístění zvířat, zajistí členské státy, aby:

2.   Pro účely odstavce 1 členské státy zajistí, aby se uplatňovaly normy týkající se péče a umístění stanovené v příloze III, a to od dat v ní stanovených.

3.   Členské státy mohou povolit výjimky z požadavků podle odst. 1 písm. a) a odstavce 2 z vědeckých důvodů, z důvodu dobrých životních podmínek zvířat nebo z důvodu zdraví zvířat.

1.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány prováděly pravidelné inspekce u všech chovatelů, dodavatelů a uživatelů včetně jejich zařízení s cílem ověřit dodržování požadavků této směrnice.

2.   Příslušný orgán přizpůsobí četnost inspekcí výsledkům analýzy rizik u každého zařízení s přihlédnutím k:

3.   Inspekce se provádějí každoročně alespoň u třetiny uživatelů v souladu s analýzou rizik podle odstavce 2. Chovatelé, dodavatelé a uživatelé subhumánních primátů však budou podrobeni inspekci alespoň jednou ročně.

4.   Přiměřený počet inspekcí se provádí bez předchozího upozornění.

5.   Záznamy o všech inspekcích se uchovávají po dobu nejméně pěti let.

1.   Pokud existují odůvodněné obavy, provádí Komise kontroly infrastruktury a fungování vnitrostátních inspekcí ve členských státech, přičemž zohledňuje i podíl inspekcí provedených bez předchozího upozornění.

2.   Členský stát, na jehož území je kontrola podle odstavce 1 prováděna, poskytne odborníkům Komise při plnění jejich povinností veškerou nezbytnou pomoc. Komise informuje příslušný orgán dotčeného členského státu o výsledcích kontroly.

3.   Příslušný orgán dotčeného členského státu přijme opatření, aby výsledky kontroly podle odstavce 1 zohlednil.

1.   Aniž je dotčen článek 42, zajistí členské státy, aby se projekty neprováděly bez předchozího schválení příslušným orgánem a aby se prováděly v souladu se schválením nebo, v případech uvedených v článku 42, v souladu se žádostí zaslanou příslušnému orgánu nebo s rozhodnutím příslušného orgánu.

2.   Členské státy zajistí, aby byly prováděny pouze projekty, které obdržely příznivé hodnocení projektu příslušným orgánem v souladu s článkem 38.

1.   Členské státy zajistí, aby uživatel nebo osoba odpovědná za daný projekt podal žádost o schválení projektu. Žádost musí obsahovat alespoň:

2.   V případě projektů uvedených v čl. 42 odst. 1 mohou členské státy od požadavku podle odst. 1 písm. b) tohoto článku upustit.

1.   Hodnocení projektu se provede dostatečně podrobně v závislosti na druhu projektu a ověří, zda projekt vyhovuje těmto kritériím:

2.   Hodnocení projektu se především skládá z:

3.   Příslušný orgán, který provádí hodnocení projektu, zohledňuje odborná stanoviska, zejména pokud jde o:

4.   Proces hodnocení projektu musí být transparentní.

Hodnocení projektu se provádí s výhradou ochrany duševního vlastnictví a důvěrných informací nestranně a mohou při něm být zohledněna stanoviska nezávislých subjektů.

1.   Členské státy zajistí, že v případě, že se tak určí v souladu s čl. 38 odst. 2 písm. f), příslušný orgán provede zpětné posouzení, které na základě nezbytné dokumentace předložené uživatelem zhodnotí:

2.   Zpětně se posuzují všechny projekty, při nichž jsou použiti subhumánní primáti, a projekty, jejichž součástí jsou postupy označené jako „závažné“, včetně postupů uvedených v čl. 15 odst. 2.

3.   Aniž je dotčen odstavec 2, a odchylně od čl. 38 odst. 2 písm. f) mohou členské státy od povinnosti zpětného posouzení osvobodit projekty zahrnující pouze postupy klasifikované jako „mírné“ nebo jako „postupy, při nichž zvíře nenabude vědomí“.

1.   Schválení projektu se omezí na postupy, které jsou předmětem:

2.   Ve schválení projektu jsou uvedeny údaje o:

3.   Schválení projektu se udělují na dobu nepřesahující pět let.

4.   Členské státy mohou povolit schválení vícenásobných generických projektů prováděných týmž uživatelem, pokud jsou tyto projekty nezbytné ke splnění požadavků stanovených právními předpisy nebo pokud používají zvířata určená k produkci nebo diagnostickým účelům za použití zavedených metod.

1.   Členské státy zajistí, aby rozhodnutí o schválení bylo přijato a sděleno žadateli do 40 pracovních dní po přijetí úplné a správně vyplněné žádosti. Tato lhůta zahrnuje i hodnocení projektu.

2.   Pokud je to odůvodněno složitostí projektu nebo jeho víceoborovou povahou, může příslušný orgán lhůtu uvedenou v odstavci 1 jednou prodloužit o dobu nepřesahující patnáct pracovních dní. Prodloužení lhůty a doba prodloužení musí být řádně zdůvodněny a žadatel musí být o těchto důvodech informován před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1.

3.   Příslušný orgán co nejrychleji potvrdí žadateli přijetí všech žádostí o schválení a uvede lhůtu podle odstavce 1, v níž má být rozhodnuto.

4.   Je-li žádost neúplná nebo nesprávně vyplněná, příslušný orgán žadatele co nejrychleji vyrozumí o nutnosti předložit další dokumentaci a o možných účincích na běh příslušné lhůty.

1.   Členské státy se mohou rozhodnout zavést zjednodušené správní řízení v případě projektů, jejichž součástí jsou postupy klasifikované jako „postupy, při nichž již zvíře nenabude vědomí“, „mírné“ nebo „střední“, k nimž se nepoužívají subhumánní primáti, pokud jsou tyto projekty nezbytné ke splnění požadavků stanovených právními předpisy nebo pokud používají zvířata určená k produkci nebo diagnostickým účelům za použití zavedených metod.

2.   Při zavádění zjednodušeného správního řízení členské státy zajistí, aby:

3.   Je-li projekt změněn tak, že to může mít nepříznivý vliv na životní podmínky zvířat, musí členský stát požadovat dodatečné hodnocení projektu s příznivým výsledkem.

4.   Na projekty, jejichž provedení bylo povoleno podle tohoto článku, se použijí obdobně čl. 40 odst. 3 a 4, čl. 41 odst. 3 a čl. 44 odst. 3, 4 a 5.

1.   S výhradou ochrany duševního vlastnictví a důvěrných informací obsahuje netechnické shrnutí projektu tyto údaje:

Netechnické shrnutí projektu je anonymní a neobsahuje jména ani adresy uživatele ani jeho pracovníků.

2.   Členské státy mohou vyžadovat, aby netechnické shrnutí projektu uvádělo, zda se na daný projekt vztahuje zpětné posouzení a v jaké lhůtě. V tom případě členský stát zajistí, aby bylo netechnické shrnutí projektu aktualizováno o výsledky zpětného posouzení.

3.   Členské státy netechnická shrnutí schválených projektů a veškeré jejich aktualizace zveřejňují.

1.   Členské státy zajistí, aby se při změně projektu, která může mít nepříznivý vliv na životní podmínky zvířat, vyžadovala změna nebo obnovení schválení projektu.

2.   Každá změna či obnovení schválení projektu je podmíněna dalším příznivým výsledkem hodnocení projektu.

3.   Příslušný orgán může schválení projektu zrušit, není-li projekt prováděn v souladu s ním.

4.   Je-li schválení projektu zrušeno, nesmějí tím být nepříznivě ovlivněny životní podmínky zvířat, která jsou nebo mají být v rámci projektu používána.

5.   Členské státy stanoví a zveřejní podmínky pro změnu a obnovení schválení projektu.

1.   Členské státy zajistí, aby veškerá příslušná dokumentace včetně schválení projektu a výsledek hodnocení projektu byly uchovávány po dobu alespoň tří let od skončení platnosti schválení projektu nebo od uplynutí lhůty uvedené v čl. 41 odst. 1 a byly k dispozici příslušnému orgánu.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, uchovává se dokumentace vztahující se k projektům, u nichž musí být provedeno zpětné posouzení, dokud není zpětné posouzení dokončeno.

1.   Komise a členské státy přispívají k vývoji a validaci alternativních přístupů, které by mohly poskytnout stejné nebo vyšší úrovně informací jako postupy používající zvířata, ale k nimž nejsou používána zvířata nebo jsou používána v menším počtu anebo které jsou méně bolestivé, a učiní veškeré další kroky, které považují za vhodné k podpoře výzkumu v této oblasti.

2.   Členské státy napomáhají Komisi při určování a navrhování vhodných specializovaných a kvalifikovaných laboratoří, které by tyto validační studie prováděly.

3.   Po konzultacích s členskými státy určí Komise priority těchto validačních studií a rozdělí úkoly týkající se jejich provádění laboratořím.

4.   Členské státy zajistí na vnitrostátní úrovni podporu alternativních přístupů a šíření informací o nich.

5.   Členské státy určí jediné kontaktní místo, které bude poskytovat poradenství ohledně právní závažnosti a vhodnosti alternativních přístupů navrhovaných k validaci.

6.   Komise přijme příslušné kroky k tomu, aby byly alternativní přístupy validované v Unii přijaty na mezinárodní úrovni.

1.   Referenční laboratoř Unie a její povinnosti a úkoly jsou uvedeny v příloze VII.

2.   Referenční laboratoř Unie může vybírat poplatky za poskytované služby, které nepřímo přispívají k dalšímu pokroku v oblasti nahrazení a omezení používání zvířat a šetrného zacházení s nimi.

3.   Nezbytná prováděcí pravidla k odstavci 2 tohoto článku a k příloze VII mohou být přijata regulativním postupem podle čl. 56 odst. 3.

1.   Každý členský stát zřídí výbor pro ochranu zvířat používaných pro vědecké účely. Tento výbor poskytuje příslušným orgánům a orgánům pro dobré životní podmínky zvířat poradenství, pokud jde o získání, chov a umístění zvířat, péči o ně a používání zvířat k postupům, a zaručí, že jsou sdíleny osvědčené postupy.

2.   Výbory členských států uvedené v odstavci 1 si v Unii vyměňují informace o fungování orgánů pro dobré životní podmínky zvířat a o provádění hodnocení projektů a sdílejí osvědčené postupy.

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 50 je svěřena Komisi na dobu osmi let od 9. listopadu 2010. Komise předloží zprávu o přenesené pravomoci nejpozději dvanáct měsíců před koncem tohoto osmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud je Evropský parlament nebo Rada nezruší v souladu s článkem 52.

2.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

3.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 52 a 53.

1.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 50 kdykoli zrušit.

2.   Orgán, který zahájil interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, vyvine snahu, aby uvědomil včas před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mohlo být zrušeno, a důvody tohoto zrušení.

3.   Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

1.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení.

Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

2.   Pokud Evropský parlament ani Rada v této lhůtě námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, akt v přenesené pravomoci se vyhlásí v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.

Akt v přenesené pravomoci může být vyhlášen v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím uvedené lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém úmyslu námitky nevyslovit.

3.   Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.

1.   Do 10. listopadu 2018 a poté každých pět let zasílají členské státy Komisi informace o uplatňování této směrnice, a zejména jejího čl. 10 odst. 1 a článků 26, 28, 34, 38, 39, 43 a 46.

2.   Členské státy každoročně shromažďují a zveřejňují statistické informace o používání zvířat k postupům včetně informací o skutečné závažnosti postupů a původu a druzích subhumánních primátů, kteří byli k postupům použiti.

Uvedené statistické informace předloží členské státy Komisi do 10. listopadu 2015 a poté každý rok.

3.   Členské státy každý rok Komisi předloží podrobné informace o výjimkách udělených podle čl. 6 odst. 4 písm. a).

4.   Komise do 10. května 2012 regulativním postupem podle čl. 56 odst. 3 stanoví společný formát pro předkládání informací uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku.

1.   Pokud má některý členský stát vědecky podložené důvody domnívat se, že je s ohledem na člověka zásadně důležité použít subhumánní primáty pro účely uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. a) bodě i), ale postup se neprovádí s cílem zabránit nebo předcházet klinickým stavům, které oslabují člověka nebo které mohou ohrozit lidský život, nebo takové stavy diagnostikovat či léčit, může přijmout prozatímní opatření povolující takové použití, pokud účelu nelze dosáhnout za použití jiných živočišných druhů než subhumánních primátů.

2.   Pokud má některý členský stát oprávněný důvod se domnívat, že je třeba přijmout opatření v zájmu ochrany živočišného druhu nebo v souvislosti s neočekávaným výskytem klinických stavů, které ohrožují lidský život nebo člověka oslabují, může přijmout prozatímní opatření umožňující použití lidoopů k postupům prováděným za jedním z účelů uvedených v čl. 5 písm. b) bodě i), čl. 5 písm. c) nebo písm. e), pokud účelu postupu nelze dosáhnout použitím jiných živočišných druhů než lidoopů nebo použitím alternativních metod. Odkaz na čl. 5 písm. b) bod i) nicméně nelze vykládat tak, že se vztahuje na zvířata a rostliny.

3.   Pokud z výjimečných a vědecky podložených důvodů některý členský stát považuje za nezbytné umožnit použití postupu, při němž je působena značná bolest, utrpení nebo strach, jež budou pravděpodobně dlouhodobé a není možné je zmírnit, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 2, může přijmout prozatímní opatření povolující takový postup. Členské státy se mohou rozhodnout, že použití subhumánních primátů při takových postupech nepovolí.

4.   Členský stát, který přijal prozatímní opatření podle odstavce 1, 2 nebo 3, o něm neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy, přičemž své rozhodnutí odůvodní a poskytne důkazy o situaci uvedené v odstavcích 1, 2 a 3, na jejímž základě je prozatímní opatření přijato.

Komise danou záležitost do 30 dní od přijetí informací od příslušného členského státu předloží výboru uvedenému v čl. 56 odst. 1 a regulativním postupem podle čl. 56 odst. 3:

1.   Komisi je nápomocen výbor.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

1.   Do 10. listopadu 2019 a poté každých pět let Komise na základě informací, které obdržela od členských států podle čl. 54 odst. 1, předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice.

2.   Do 10. listopadu 2019 a poté každé tři roky Komise na základě statistických informací předložených členskými státy podle čl. 54 odst. 2 předloží Evropskému parlamentu a Radě souhrnnou zprávu o těchto informacích.

1.   Každý členský stát určí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za uplatňování této směrnice.

Členské státy mohou pro plnění konkrétních úkolů stanovených v této směrnici určit subjekty jiné než orgány veřejné správy, pouze je-li prokázáno, že daný subjekt:

Takto určené subjekty se považují za příslušné orgány pro účely této směrnice.

2.   Každý členský stát sdělí Komisi podrobnosti o vnitrostátním orgánu plnícím funkci kontaktního místa pro účely této směrnice do 10. února 2011 a veškeré změny těchto údajů.

Komise zveřejní seznam těchto kontaktních míst.

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 10. listopadu 2012. Jejich znění sdělí neprodleně Komisi.

Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 2013.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

1.   Směrnice 86/609/EHS se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2013 s výjimkou článku 13, který se zrušuje s účinkem ode dne 10. května 2013.

2.   Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici.

1.   Členské státy nepoužijí právní a správní předpisy přijaté v souladu s články 36 až 45 na projekty, které byly schváleny před 1. lednem 2013 a jejichž trvání nepřesahuje 1. leden 2018.

2.   Projekty, které byly schváleny před 1. lednem 2013 a jejichž trvání přesahuje 1. leden 2018, musí obdržet schválení do 1. ledna 2018.