12.10.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 268/1

NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 904/2010

ze dne 7. října 2010

o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty

(přepracování)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 113 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 ze dne 7. října 2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty (3) bylo několikrát podstatně změněno. Vzhledem k novým změnám by mělo být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracováno.

(2)

Nástroje pro boj proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), které byly stanoveny v nařízení (ES) č. 1798/2003, by měly být zdokonaleny a doplněny v návaznosti na závěry Rady ze dne 7. října 2008, sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o koordinované strategii ke zlepšení boje proti podvodům s DPH v Evropské unii a zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu o používání nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty (dále jen „zpráva Komise“). Ustanovení nařízení (ES) č. 1798/2003 je rovněž třeba vyjasnit z formulačního či praktického hlediska.

(3)	Vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky překračující hranice členských států vedou k rozpočtovým ztrátám a k porušování zásady spravedlivého zdanění. Mohou také způsobit narušení pohybu kapitálu a podmínek hospodářské soutěže. Ovlivňují tak fungování vnitřního trhu.

(4)	Boj proti daňovým únikům v oblasti DPH vyžaduje úzkou spolupráci mezi příslušnými orgány v jednotlivých členských státech odpovědnými za uplatňování předpisů v této oblasti.

(5)

Opatření pro harmonizaci daní přijatá k dokončení vnitřního trhu by tudíž měla zahrnovat vytvoření společného systému pro spolupráci mezi členskými státy, zejména pokud jde o výměnu informací, při které si mají být příslušné orgány členských států navzájem nápomocny a mají spolupracovat s Komisí, aby zajistily správné uplatňování DPH na dodání zboží, poskytnutí služeb, pořízení zboží uvnitř Společenství a dovoz zboží.

(6)	Správní spolupráce by neměla vést k nepatřičnému přesouvání administrativní zátěže mezi členskými státy.

(7)

Pro účely výběru splatné daně by měly členské státy spolupracovat, aby pomohly zajistit správné vyměření DPH. V důsledku toho musí nejen kontrolovat správné uplatňování daně splatné na jejich území, ale měly by rovněž poskytovat pomoc jiným členským státům za účelem zajištění správného uplatňování daně spojené s činností vykonávanou na jejich území, která je splatná v jiném členském státě.

(8)

Kontrola správného uplatňování DPH u přeshraničních plnění zdanitelných v jiném členském státě, než kde je usazen dodavatel nebo poskytovatel, závisí v mnoha případech na informacích, které má členský stát usazení k dispozici nebo které může snáze získat. Účinný dohled nad těmito plněními proto závisí na tom, aby členský stát usazení tyto informace shromažďoval nebo byl schopen je shromažďovat.

(9)

Pro zavedení systému jednoho kontaktního místa stanoveného směrnicí Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (4), a pro uplatňování postupu vrácení DPH osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení DPH stanoveného směrnicí Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě (5), je třeba stanovit pravidla výměny informací mezi členskými státy a uchovávání těchto informací.

(10)	V přeshraničních situacích je důležité upřesnit povinnosti každého členského státu, aby mohla být daň účinně kontrolována v členském státě, ve kterém je splatná.

(11)

Pro správné fungování systému DPH je nezbytné elektronické uchovávání a elektronický přenos určitých údajů pro účely kontroly DPH. Tyto postupy umožňují rychlou výměnu informací a automatizovaný přístup k informacím, což přispívá k posílení boje proti podvodům. Tuto výměnu umožní zdokonalení databází o osobách povinných k DPH a jejich plněních uvnitř Společenství tím, že se do nich zahrne řada informací o osobách povinných k dani a jejich plněních.

(12)

Členské státy by měly zavést řádné ověřovací postupy s cílem zajistit aktuálnost, srovnatelnost a náležitou kvalitu uvedených informací, a tím zvýšit jejich spolehlivost. Podmínky výměny elektronicky uchovávaných údajů a automatizovaného přístupu členských států k těmto údajům by měly být jasně vymezeny.

(13)	V zájmu účinného boje proti podvodům je nezbytné stanovit výměnu informací bez předchozí žádosti. Pro usnadnění výměny informací by měly být určeny kategorie, pro něž je třeba automatickou výměnu informací zavést.

(14)	Jak je uvedeno ve zprávě Komise, je zpětná vazba jedním z vhodných prostředků k zajištění trvalého zlepšování kvality vyměňovaných informací. Je proto třeba stanovit rámec pro poskytování zpětné vazby.

(15)	V zájmu účinné kontroly DPH u přeshraničních plnění je nutno umožnit, aby členské státy mohly provádět souběžné kontroly a aby úředníci jednoho členského státu mohli být v rámci správní spolupráce přítomni na území jiného členského státu.

(16)	Hospodářské subjekty stále více využívají potvrzení platnosti identifikačních čísel pro účely DPH na internetu. Systém potvrzování platnosti identifikačního čísla pro účely DPH by měl hospodářským subjektům umožnit automatizované potvrzení příslušných informací.

(17)

Některé osoby povinné k dani mohou podléhat zvláštním povinnostem odlišným od povinností platných v členském státě, kde jsou usazeny, zejména v oblasti fakturace, v případě, že dodávají zboží či poskytují služby zákazníkům usazeným na území jiného členského státu. Měl by být zaveden mechanismus, který učiní informace o těchto povinnostech snadno přístupné osobám povinným k dani.

(18)

Nedávná praktická zkušenost s uplatňováním nařízení (ES) č. 1798/2003 v boji proti karuselovým podvodům ukázala, že v určitých případech je pro účinný boj proti podvodům nezbytné zavést mnohem rychlejší mechanismus výměny informací zahrnující rozsáhlejší a cílenější informace. V souladu se závěry Rady ze dne 7. října 2008 by v rámci tohoto nařízení měla být zřízena decentralizovaná síť bez právní subjektivity nazvaná Eurofisc, jež by ve všech členských státech podporovala a usnadňovala mnohostrannou a decentralizovanou spolupráci, díky níž bude možno v boji proti konkrétním typům podvodů postupovat cíleně a pohotově.

(19)

Členský stát spotřeby nese prvotní odpovědnost za to, že neusazení dodavatelé splní své povinnosti. Pro tento účel je pro použití dočasného zvláštního režimu pro elektronicky poskytované služby, který je stanoven v hlavě XII kapitole 6 směrnice 2006/112/ES, nezbytné stanovit pravidla týkající se poskytování informací a převodu peněžních částek mezi členským státem identifikace a členským státem spotřeby.

(20)	Informace získané některým členským státem od třetích zemí mohou být pro jiné členské státy velmi užitečné. Rovněž informace získané některým členským státem od jiných členských států mohou být velmi užitečné pro třetí země. Měly by proto být stanoveny podmínky pro výměnu těchto informací.

(21)	Vnitrostátní pravidla bankovního tajemství by neměla bránit uplatňování tohoto nařízení.

(22)	Tímto nařízením by neměla být dotčena jiná opatření přijatá na úrovni Unie, která přispívají k boji proti podvodům v oblasti DPH.

(23)	Z důvodů účinnosti, rychlosti a nákladů je nezbytné, aby informace sdělené podle tohoto nařízení byly pokud možno předkládány elektronickými prostředky.

(24)	Za účelem rychlejšího zpracování žádostí o informace je s ohledem na opakující se povahu určitých žádostí a jazykovou rozmanitost v Unii důležité v rámci výměny informací posílit používání vzorových formulářů.

(25)	Lhůty, které toto nařízení stanoví pro poskytnutí informací, je třeba chápat jako maximální dobu, která nemá být překročena, přičemž platí zásada, že v zájmu účinné spolupráce by informace, které již má dožádaný členský stát k dispozici, měly být poskytnuty neprodleně.

(26)

Pro účely tohoto nařízení je vhodné omezit některá práva a povinnosti stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (6), aby byly chráněny zájmy uvedené v čl. 13 odst. 1 písm. e) uvedené směrnice. Tato omezení jsou nezbytná a přiměřená s přihlédnutím k potenciálním ztrátám příjmů pro členské státy a k zásadnímu významu informací, na něž se vztahuje toto nařízení, pro účinný boj proti podvodům.

(27)

Jelikož opatření potřebná k provedení tohoto nařízení jsou opatřeními obecného významu ve smyslu článku 2 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7), musí být přijata regulativním postupem stanoveným v článku 5 tohoto rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

1. Toto nařízení stanoví podmínky, za kterých příslušné orgány členských států odpovědné za uplatňování právních předpisů o DPH spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí za účelem zajištění dodržování těchto předpisů.

Za tímto účelem stanoví toto nařízení pravidla a postupy, jež umožňují příslušným orgánům členských států spolupráci a vzájemnou výměnu všech informací, které mohou pomoci správně vyměřit DPH, kontrolovat správné uplatňování DPH, zejména u plnění uvnitř Společenství, a bojovat proti podvodům souvisejícím s DPH. Vymezuje zejména pravidla a postupy, které členským státům umožňují shromažďovat a vyměňovat uvedené informace elektronickými prostředky.

2. Toto nařízení stanoví podmínky, za nichž jsou orgány uvedené v odstavci 1 nápomocny při ochraně příjmů z DPH ve všech členských státech.

3. Tímto nařízením není v členských státech dotčeno uplatnění pravidel vzájemné pomoci v trestních věcech.

4. Toto nařízení rovněž stanoví pravidla a postupy pro elektronickou výměnu informací o DPH u elektronicky poskytovaných služeb v souladu se zvláštním režimem podle hlavy XII kapitoly 6 směrnice 2006/112/ES a rovněž pro jakoukoli následnou výměnu informací, a pokud jde o služby zahrnuté do uvedeného zvláštního režimu, pro převod peněžních částek mezi příslušnými orgány členských států.

Článek 2

1. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)	„ústředním kontaktním orgánem“ úřad, jemuž byla podle čl. 4 odst. 1 uložena hlavní odpovědnost za styk s ostatními členskými státy v oblasti správní spolupráce;

b)	„kontaktním útvarem“ jiný úřad než ústřední kontaktní orgán, který má na základě pověření příslušným orgánem podle čl. 4 odst. 2 uskutečňovat přímou výměnu informací na základě tohoto nařízení;

c)	„příslušným úředníkem“ úředník, který může uskutečňovat přímou výměnu informací na základě tohoto nařízení a je k tomu pověřen příslušným orgánem podle čl. 4 odst. 3;

d)	„dožadujícím orgánem“ ústřední kontaktní orgán, kontaktní útvar nebo jakýkoli příslušný úředník členského státu, který podává žádost o pomoc jménem příslušného orgánu;

e)	„dožádaným orgánem“ ústřední kontaktní orgán, kontaktní útvar nebo jakýkoli příslušný úředník členského státu, kterému je podána žádost o pomoc jménem příslušného orgánu;

f)	„plněním uvnitř Společenství“ dodání zboží uvnitř Společenství nebo poskytnutí služby uvnitř Společenství;

g)	„dodáním zboží uvnitř Společenství“ dodání zboží, které musí být přiznáno v souhrnném hlášení podle článku 262 směrnice 2006/112/ES;

h)	„poskytnutím služby uvnitř Společenství“ poskytnutí služby, které musí být přiznáno v souhrnném hlášení uvedeném podle 262 směrnice 2006/112/ES;

i)	„pořízením zboží uvnitř Společenství“ nabytí práva nakládat jako vlastník s movitým hmotným majetkem podle článku 20 směrnice 2006/112/ES;

j)	„identifikačním číslem pro účely DPH“ číslo uvedené v článcích 214, 215 a 216 směrnice 2006/112/ES;

k)	„správním šetřením“ všechny kontroly, prověrky a jiné kroky, které provádějí členské státy při výkonu svých funkcí, aby zajistily správné uplatnění právních předpisů týkajících se DPH;

l)	„automatickou výměnou“ systematické sdělování předem určených informací jinému členskému státu bez předchozí žádosti;

m)	„spontánní výměnou“ jiné než systematické sdělování informací jinému členskému státu v jakýkoli okamžik a bez předchozí žádosti;

„osobou“:

i)	fyzická osoba,

ii)	právnická osoba,

iii)	pokud tak stanoví platné právní předpisy, sdružení osob jiné než právnická osoba uznané jako způsobilé k právním úkonům nebo

iv)	každé jiné právní uspořádání jakékoli povahy a formy mající právní subjektivitu či nikoliv a uskutečňující plnění, která jsou předmětem DPH;

o)	„automatizovaným přístupem“ možnost bezodkladného přístupu k elektronickému systému za účelem konzultace určitých informací v něm obsažených;

p)	„elektronickými prostředky“ použití elektronických zařízení pro zpracování, včetně digitální komprese, a uchovávání dat a využití přenosu po drátě, rádiového přenosu nebo optickými technologiemi nebo jinými elektromagnetickými prostředky;

„sítí CCN/CSI“ společná platforma založená na společné komunikační síti (Common Communication Network – dále jen „CCN“) a společném systémovém rozhraní (Common System Interface – dále jen „CSI“), kterou vyvinula Unie k zajištění všech přenosů dat elektronickými prostředky mezi příslušnými orgány v oblasti cel a daní;

r)	„souběžnou kontrolou“ koordinovaná kontrola daňové situace jedné či více osob povinných k dani, které jsou mezi sebou propojeny, organizovaná nejméně dvěma zúčastněnými členskými státy, které mají společné či doplňující se zájmy.

2. Ode dne 1. ledna 2015 se definice obsažené v článcích 358, 358a a 369a směrnice 2006/112/ES použijí rovněž pro účely tohoto nařízení.

Článek 3

Příslušnými orgány jsou orgány, jejichž jménem má být toto nařízení uplatňováno, a to buď přímo, nebo na základě pověření.

Každý členský stát sdělí Komisi do 1. prosince 2010, který z jeho orgánů je příslušným orgánem pro účely tohoto nařízení, a neprodleně Komisi informuje o jakékoli následné změně.

Komise zpřístupní seznam všech příslušných orgánů členským státům a zveřejní tyto informace v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

1. Každý členský stát určí jediný ústřední kontaktní orgán, jemuž uloží hlavní odpovědnost za styk s ostatními členskými státy v oblasti správní spolupráce. Informuje o tom Komisi a ostatní členské státy. Ústřednímu kontaktnímu orgánu může být rovněž uložena odpovědnost za styk s Komisí.

2. Příslušný orgán každého členského státu může určit kontaktní útvary. Ústřední kontaktní orgán odpovídá za aktualizaci seznamu těchto útvarů a za jeho zpřístupnění ústředním kontaktním orgánům ostatních dotčených členských států.

3. Kromě toho může příslušný orgán každého členského státu za podmínek, které sám stanoví, určit příslušné úředníky, kteří mohou uskutečňovat přímou výměnu informací na základě tohoto nařízení. Pokud tak příslušný orgán učiní, může omezit rozsah takového pověření. Ústřední kontaktní orgán odpovídá za aktualizaci seznamu těchto úředníků a za jeho zpřístupnění ústředním kontaktním orgánům ostatních dotčených členských států.

4. Úředníci uskutečňující výměnu informací podle článků 28, 29 a 30 se v každém případě považují pro tento účel za příslušné úředníky v souladu s podmínkami, které stanoví příslušné orgány.

Článek 5

Pokud kontaktní útvar nebo příslušný úředník odešlou nebo obdrží žádost o pomoc či odpověď na žádost o pomoc, uvědomí o tom ústřední kontaktní orgán svého členského státu za podmínek jím stanovených.

Článek 6

Pokud kontaktní útvar nebo příslušný úředník obdrží žádost o pomoc vyžadující zásah mimo jejich územní či věcnou působnost, předá ji neprodleně ústřednímu kontaktnímu orgánu svého členského státu a uvědomí o tom dožadující orgán. V takovém případě začíná lhůta stanovená v článku 10 běžet dnem následujícím po dni předání žádosti o pomoc ústřednímu kontaktnímu orgánu.

KAPITOLA II

VÝMĚNA INFORMACÍ NA ŽÁDOST

ODDÍL 1

Žádost o informace a o správní šetření

Článek 7

1. Na žádost dožadujícího orgánu sdělí dožádaný orgán informace podle článku 1 včetně veškerých informací týkajících se konkrétního případu či konkrétních případů.

2. Pro účely předání informací podle odstavce 1 zajistí dožádaný orgán provedení jakýchkoli správních šetření nezbytných pro získání těchto informací.

3. Do dne 31. prosince 2014 může žádost podle odstavce 1 obsahovat odůvodněnou žádost o správní šetření. Jestliže se dožádaný orgán domnívá, že správní šetření není nutné, sdělí okamžitě dožadujícímu orgánu příslušné důvody.

4. Ode dne 1. ledna 2015 může žádost podle odstavce 1 obsahovat odůvodněnou žádost o zvláštní správní šetření. Jestliže se dožádaný orgán domnívá, že žádné správní šetření není nutné, sdělí okamžitě dožadujícímu orgánu příslušné důvody.

Aniž je dotčen první pododstavec, lze šetření částek přiznaných osobou povinnou k dani v souvislosti s dodáním zboží či poskytnutím služby uvedeným v příloze I uskutečněným osobou povinnou k dani usazenou v členském státě dožádaného orgánu, které je zdanitelné v členském státě dožadujícího orgánu, odmítnout provést pouze:

a)	z důvodů stanovených v čl. 54 odst. 1 na základě posouzení dožádaným orgánem v souladu s prohlášením o osvědčených postupech, které se týká spolupůsobení tohoto odstavce s čl. 54 odst. 1 a které bude přijato postupem podle čl. 58 odst. 2;

b)	z důvodů stanovených v čl. 54 odst. 2, 3 a 4 nebo

c)	z toho důvodu, že dožádaný orgán již dožadujícímu orgánu poskytl informace o téže osobě povinné k dani na základě správního šetření provedeného před méně než dvěma roky.

Odmítne-li dožádaný orgán provést správní šetření podle druhého pododstavce z důvodů stanovených v písmenech a) a b), poskytne dožadujícímu orgánu přesto údaje o datu uskutečnění a hodnotě všech příslušných dodání zboží nebo poskytnutí služby, jež osoba povinná k dani uskutečnila v členském státě dožadujícího orgánu během uplynulých dvou let.

5. Za účelem získání požadovaných informací nebo provedení požadovaného správního šetření postupují dožádaný orgán nebo správní orgán, na který se dožádaný orgán obrátí, jako kdyby jednaly samy za sebe nebo na žádost jiného úřadu svého vlastního členského státu.

Článek 8

Žádosti o informace a o správní šetření podle článku 7 se předávají na vzorovém formuláři přijatém postupem podle čl. 58 odst. 2, s výhradou případů podle článku 50 nebo výjimečných případů, kdy žádost uvádí důvody, pro které se dožadující orgán domnívá, že vzorový formulář není vhodný.

Článek 9

1. Na žádost dožadujícího orgánu sdělí dožádaný orgán veškeré relevantní informace, které získá nebo má k dispozici, jakož i výsledky správních šetření ve formě zpráv, výkazů a jakýchkoli jiných dokumentů nebo ověřených opisů či výpisů z nich.

2. Prvopisy dokumentů se poskytnou pouze tehdy, není-li to v rozporu s platnými předpisy členského státu, v němž má dožádaný orgán sídlo.

ODDÍL 2

Lhůta pro poskytnutí informací

Článek 10

Dožádaný orgán poskytne informace podle článků 7 a 9 co nejrychleji, nejpozději však do tří měsíců ode dne obdržení žádosti.

Pokud však dožádaný orgán má již příslušnou informaci k dispozici, zkracuje se lhůta na jeden měsíc.

Článek 11

V určitých zvláštních skupinách případů se dožádaný orgán a dožadující orgán mohou dohodnout na lhůtách odlišných od lhůt stanovených v článku 10.

Článek 12

Pokud není dožádaný orgán schopen odpovědět na žádost ve stanovené lhůtě, uvědomí písemně a bez odkladu dožadující orgán o důvodech, které brání včasné odpovědi, a o datu, kdy pravděpodobně bude moci odpovědět.

KAPITOLA III

VÝMĚNA INFORMACÍ BEZ PŘEDCHOZÍ ŽÁDOSTI

Článek 13

1. Příslušný orgán každého členského státu předá bez předchozí žádosti informace podle článku 1 příslušnému orgánu kteréhokoli jiného dotčeného členského státu v těchto případech:

a)	pokud se má za to, že ke zdanění dochází v členském státě určení a že informace poskytované členským státem původu jsou nezbytné pro účinnost kontrolního systému členského státu určení;

b)	pokud má členský stát důvod se domnívat, že v jiném členském státě došlo nebo pravděpodobně došlo k porušení právních předpisů týkajících se DPH;

c)	pokud existuje nebezpečí daňové ztráty v jiném členském státě.

2. Výměna informací bez předchozí žádosti je buď automatická podle článku 14, nebo spontánní podle článku 15.

3. Informace se předávají prostřednictvím vzorových formulářů přijatých postupem podle čl. 58 odst. 2.

Článek 14

1. Postupem podle čl. 58 odst. 2 se určí:

a)	přesné kategorie informací, které jsou předmětem automatické výměny;

b)	četnost výměny každé kategorie, která se má vyměňovat automaticky, a

c)	praktická opatření pro automatickou výměnu informací.

Členský stát se může zdržet účasti na automatické výměně informací z jedné či více těchto kategoriích, u nichž by shromažďování informací pro takovou výměnu vyžadovalo uložení nových povinností osobám povinným k DPH nebo by z ní plynula pro dotyčný členský stát nepřiměřená administrativní zátěž.

Výsledky automatické výměny informací v rámci každé kategorie jednou ročně přezkoumává výbor uvedený v čl. 58 odst. 1, aby bylo zajištěno, že k tomuto typu výměny dochází pouze v případech, kdy se jedná o nejúčinnější způsob, jak si informace vyměňovat.

2. Ode dne 1. ledna 2015 příslušný orgán každého členského státu provádí zejména automatickou výměnu informací umožňující členským státům spotřeby zjistit, zda osoby povinné k dani neusazené na jejich území přiznávají a správně odvádějí DPH splatnou za telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby, bez ohledu na to, zda tyto osoby povinné k dani využijí zvláštní režim stanovený v hlavě XII kapitole 6 oddíle 3 směrnice 2006/112/ES. Členský stát usazení uvědomí členský stát spotřeby o veškerých nesrovnalostech, o kterých se dozví.

Článek 15

Příslušné orgány členských států předávají spontánní výměnou příslušným orgánům ostatních členských států jakékoli informace podle čl. 13 odst. 1, jež nebyly postoupeny v rámci automatické výměny podle článku 14, které jsou jim známy a které mohou být podle jejich názoru pro tyto příslušné orgány užitečné.

KAPITOLA IV

ZPĚTNÁ VAZBA

Článek 16

Pokud příslušný orgán poskytuje informace podle článků 7 nebo 15, může požádat příslušný orgán, který dané informace obdržel, o zpětnou vazbu k nim. Na takovou žádost poskytne příslušný orgán, který dané informace obdržel, co nejdříve zpětnou vazbu příslušnému orgánu, který informace poskytl, aniž jsou dotčena pravidla daňového tajemství a ochrany údajů platná v jeho členském státě a pokud mu tím nevznikne nepřiměřená administrativní zátěž. Praktická opatření se určí postupem podle čl. 58 odst. 2.

KAPITOLA V

UCHOVÁVÁNÍ A VÝMĚNA KONKRÉTNÍCH INFORMACÍ

Článek 17

1. Každý členský stát uchovává v elektronickém systému tyto údaje:

a)	informace shromažďované na základě hlavy XI kapitoly 6 směrnice 2006/112/ES;

b)	údaje o totožnosti, činnosti, právní formě a adresy osob, jimž přidělil identifikační číslo pro účely DPH, které byly shromážděny na základě článku 213 směrnice 2006/112/ES, a dále datum přidělení tohoto čísla;

c)	údaje o identifikačních číslech pro účely DPH, která přidělil a která pozbyla platnosti, a data, kdy tato čísla pozbyla platnosti, a

d)	informace shromažďované na základě článků 360, 361, 364 a 365 směrnice 2006/112/ES a ode dne 1. ledna 2015 též informace shromažďované na základě článků 369c, 369f a 369 g směrnice 2006/112/ES.

2. Technické podrobnosti týkající se automatizované žádosti vztahující se k informacím uvedeným v odst. 1 písm. b), c) a d) se přijímají postupem podle čl. 58 odst. 2.

Článek 18

Aby bylo umožněno používat informace uvedené v článku 17 v postupech stanovených tímto nařízením, musí tyto informace zůstat dostupné po dobu nejméně pěti let po skončení prvního kalendářního roku, ve kterém měl být udělen přístup k těmto informacím.

Článek 19

Členské státy zajistí, aby informace dostupné v elektronickém systému podle článku 17 byly aktuální, úplné a přesné.

Postupem podle čl. 58 odst. 2 se stanoví kritéria pro určení, které změny nejsou relevantní, zásadní nebo užitečné, a tudíž je není třeba provádět.

Článek 20

1. Informace podle článku 17 musí být bez prodlení vloženy do elektronického systému.

2. Odchylně od odstavce 1 musí být údaje podle čl. 17 odst. 1 písm. a) vloženy do elektronického systému nejpozději jeden měsíc od konce období, k němuž se vztahují.

3. Odchylně od odstavců 1 a 2 musí být údaje v případě, že mají být opravovány nebo doplňovány do elektronického systému na základě článku 19, vloženy nejpozději jeden měsíc od konce období, v němž byly shromážděny.

Článek 21

1. Každý členský stát poskytne příslušnému orgánu kteréhokoli jiného členského státu automatizovaný přístup k informacím uchovávaným podle článku 17.

2. Pokud jde o informace uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. a), musí být přístupné alespoň tyto informace:

a)	identifikační čísla pro účely DPH přidělená členským státem, který dostává informace;

celková hodnota veškerých dodání zboží uvnitř Společenství a celková hodnota veškerých poskytnutí služeb uvnitř Společenství osobám, kterým bylo přiděleno identifikační číslo pro účely DPH uvedené v písmenu a), všemi hospodářskými subjekty identifikovanými pro účely DPH v členském státě, který poskytuje informace;

c)	identifikační čísla pro účely DPH osob, které dodaly zboží a poskytly služby uvedené v písmenu b);

d)	celková hodnota dodání zboží a poskytnutí služeb uvedených v písmenu b) od každé osoby uvedené v písmenu c) každé osobě mající identifikační číslo pro účely DPH uvedené v písmenu a);

celková hodnota dodání zboží a poskytnutí služeb uvedených v písmenu b) od každé osoby uvedené v písmenu c) každé osobě mající identifikační číslo pro účely DPH přidělené jiným členským státem, a to za těchto podmínek:

i)	přístup je poskytován v souvislosti s vyšetřováním podezření z podvodu,

ii)	přístup je poskytován prostřednictvím kontaktního úředníka Eurofiscu uvedeného v čl. 36 odst. 1, který má osobní uživatelskou identifikaci pro elektronické systémy umožňující přístup k těmto informacím,

iii)	přístup je poskytován pouze v obvyklé pracovní době.

Hodnoty podle prvního pododstavce písm. b), d) a e) se vyjadřují v měně členského státu, který poskytl informace, a vztahují se k obdobím souhrnných hlášení každé osoby povinné k dani, stanoveným podle článku 263 směrnice 2006/112/ES.

Článek 22

1. S cílem zaručit správcům daně přiměřenou míru jistoty, pokud jde o kvalitu a spolehlivost údajů dostupných prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 17, přijmou členské státy nezbytná opatření k zajištění toho, aby údaje poskytnuté osobami povinnými k dani a právnickými osobami nepovinnými k dani k identifikaci pro účely DPH podle článku 214 směrnice 2006/112/ES byly dle jejich soudu úplné a přesné.

Členské státy zavedou postupy, jimiž se uvedené údaje kontrolují, je-li tak určeno na základě výsledků hodnocení rizika. Tyto kontroly proběhnou v zásadě před identifikací pro účely DPH nebo v případě, že se před identifikací uskutečňují pouze předběžné kontroly, nejpozději šest měsíců po ní.

2. Členské státy uvědomí výbor uvedený v čl. 58 odst. 1 o opatřeních zavedených na vnitrostátní úrovni za účelem zajištění kvality a spolehlivosti informací v souladu s odstavcem 1.

Článek 23

Členské státy zajistí, aby v elektronickém systému uvedeném v článku 17 tohoto nařízení bylo identifikační číslo pro účely DPH podle článku 214 směrnice 2006/112/ES znázorněno jako neplatné, nastane-li přinejmenším kterákoli z těchto situací:

osoba identifikovaná pro účely DPH prohlásí, že ekonomickou činnost podle článku 9 směrnice 2006/112/ES již nevykonává, nebo se v jejím případě příslušný správce daně domnívá, že ekonomickou činnost již nevykonává. Správce daně může zejména předpokládat, že osoba přestala vykonávat ekonomickou činnost, pokud nepodala přiznání k DPH a souhrnná hlášení, ačkoliv k tomu byla povinna, během jednoho roku po uplynutí lhůty pro podání prvního zmeškaného přiznání nebo hlášení. Dotyčná osoba má právo prokázat výkon ekonomické činnosti jinými prostředky;

b)	osoba uvedla nepravdivé údaje, aby získala identifikaci pro účely DPH, nebo nesdělila změny svých údajů, a pokud by to správce daně býval věděl, odmítl by této osobě udělit identifikační číslo pro účely DPH nebo by jí je odňal.

Článek 24

Jestliže si příslušné orgány členských států pro účely článků 17 až 21 vyměňují informace elektronickými prostředky, učiní veškerá opatření nezbytná k zajištění souladu s článkem 55.

Členské státy odpovídají za veškerý vývoj svých systémů, který je nezbytný pro umožnění výměny informací za využití sítě CCN/CSI.

KAPITOLA VI

ŽÁDOST O DORUČENÍ PROSTŘEDNICTVÍM SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

Článek 25

Dožádaný orgán na žádost dožadujícího orgánu a v souladu s pravidly doručování obdobných aktů v členském státě, ve kterém má dožádaný orgán sídlo, doručí adresátovi veškeré akty a rozhodnutí, které vydaly příslušné orgány a které se vztahují na uplatňování právních předpisů týkajících se DPH na území členského státu, ve kterém má sídlo dožadující orgán.

Článek 26

Žádost o doručení musí obsahovat předmět doručovaného aktu nebo rozhodnutí a dále jméno, adresu a všechny ostatní informace využitelné k identifikaci adresáta.

Článek 27

Dožádaný orgán neprodleně uvědomí dožadující orgán o úkonech učiněných k vyřízení žádosti o doručení, a zejména mu oznámí datum doručení aktu nebo rozhodnutí adresátovi.

KAPITOLA VII

PŘÍTOMNOST V PROSTORÁCH SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ A ÚČAST NA SPRÁVNÍCH ŠETŘENÍCH

Článek 28

1. Na základě dohody mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem mohou být úředníci zmocnění dožadujícím orgánem přítomni v souvislosti s výměnou informací podle článku 1 v prostorách správních orgánů dožádaného členského státu či na jakémkoli jiném místě, kde tyto orgány plní své úkoly. Pokud jsou požadované informace obsaženy v dokumentech, k nimž mají úředníci dožádaného orgánu přístup, jsou úředníkům dožadujícího orgánu poskytnuty jejich kopie.

2. Na základě dohody mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem mohou být úředníci zmocnění dožadujícím orgánem přítomni v souvislosti s výměnou informací podle článku 1 při správních šetřeních prováděných na území dožádaného členského státu. Tato správní šetření provádějí výhradně úředníci dožádaného orgánu. Úředníci dožadujícího orgánu nevykonávají kontrolní pravomoci svěřené úředníkům dožádaného orgánu. Mohou však mít na základě zprostředkování úředníky dožádaného orgánu a výhradně pro účely prováděného správního šetření přístup do týchž prostor a k týmž dokumentům jako úředníci dožádaného orgánu.

3. Úředníci dožadujícího orgánu, kteří jsou přítomni v jiném členském státě v souladu s odstavci 1 a 2, musí být vždy schopni předložit písemné zmocnění, v němž je uvedena jejich totožnost a jejich úřední postavení.

KAPITOLA VIII

SOUBĚŽNÉ KONTROLY

Článek 29

Členské státy mohou souhlasit s prováděním souběžných kontrol, kdykoli je považují za účinnější než kontroly provedené pouze jedním členským státem.

Článek 30

1. Členský stát sám určí osobu povinnou k dani, pro kterou navrhne souběžnou kontrolu. Příslušný orgán tohoto členského státu oznámí případy navržené pro souběžnou kontrolu příslušným orgánům ostatních dotčených členských států. Svou volbu zdůvodní pokud možno tím, že poskytne informace, které ho přivedly k jeho rozhodnutí. Stanoví lhůtu, během níž by měly být tyto kontroly provedeny.

2. Příslušný orgán členského státu, který obdrží návrh na souběžnou kontrolu, potvrdí příslušnému orgánu navrhujícího členského státu svůj souhlas nebo mu sdělí své odmítnutí spolu s odůvodněním, a to v zásadě do dvou týdnů od obdržení návrhu, avšak nejpozději do jednoho měsíce.

3. Každý příslušný orgán dotčených členských států jmenuje zástupce, který ponese odpovědnost za dohled nad kontrolami a za jejich koordinaci.

KAPITOLA IX

INFORMOVÁNÍ OSOB POVINNÝCH K DANI

Článek 31

1. Příslušné orgány každého členského státu zajistí, aby osobám podílejícím se na dodání zboží nebo poskytnutí služby uvnitř Společenství a neusazeným osobám povinným k dani poskytujícím telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronicky poskytované služby, zejména služby uvedené v příloze II směrnice 2006/112/ES, bylo umožněno získat pro potřeby těchto plnění elektronickými prostředky potvrzení o platnosti identifikačního čísla pro účely DPH jakékoli blíže určené osoby, jakož i odpovídajícího jména a adresy. Tyto informace musí odpovídat údajům podle článku 17 tohoto nařízení.

2. Každý členský stát poskytne elektronickými prostředky potvrzení jména a adresy osoby, jíž bylo identifikační číslo pro účely DPH přiděleno, v souladu se svými vnitrostátními pravidly ochrany údajů.

3. Během období stanoveného v článku 357 směrnice 2006/112/ES se odstavec 1 tohoto článku nepoužije na neusazené osoby povinné k dani poskytující telekomunikační služby a služby rozhlasového a televizního vysílání.

Článek 32

1. Komise na základě informací poskytnutých členskými státy zveřejní na svých internetových stránkách podrobnosti o předpisech každého členského státu, které provádějí hlavu XI kapitolu 3 směrnice 2006/112/ES.

2. Podrobnosti a formát informací, které se mají sdělit, se přijímají postupem podle čl. 58 odst. 2.

KAPITOLA X

EUROFISC

Článek 33

1. S cílem podpořit a usnadnit mnohostrannou spolupráci při boji proti podvodům v oblasti DPH se touto kapitolou zřizuje síť pro rychlou výměnu cílených informací mezi členskými státy, dále nazývanou „Eurofisc“.

2. V rámci Eurofiscu členské státy:

a)	zavedou mnohostranný mechanismus včasného varování pro boj proti podvodům v oblasti DPH;

b)	koordinují rychlou mnohostrannou výměnu cílených informací v tematických okruzích, v jejichž rámci Eurofisc vyvíjí činnost (dále jen „pracovní oblasti Eurofiscu“);

c)	koordinují práci kontaktních úředníků Eurofiscu zúčastněných členských států při reakci na obdržená varování.

Článek 34

1. Členské státy se účastní činnosti Eurofiscu v pracovních oblastech podle vlastní volby a rovněž se mohou rozhodnout svou účast ukončit.

2. Členské státy, které se rozhodly účastnit se některé pracovní oblasti Eurofiscu, se aktivně účastní mnohostranné výměny cílených informací mezi všemi zúčastněnými členskými státy.

3. Vyměňované informace jsou důvěrné ve smyslu článku 55.

Článek 35

Komise poskytuje Eurofiscu technickou a logistickou podporu. Komise nemá přístup k informacím uvedeným v článku 1, které mohou být prostřednictvím Eurofiscu vyměňovány.

Článek 36

1. Příslušné orgány každého členského státu určí alespoň jednoho kontaktního úředníka Eurofiscu. Kontaktní úředníci Eurofiscu jsou příslušnými úředníky ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. c) a vykonávají činnosti podle čl. 33 odst. 2. Tito úředníci jsou odpovědní výhradně správním orgánům svých členských států.

2. Kontaktní úředníci členských států účastnících se činnosti v určité pracovní oblasti Eurofiscu (dále jen „zúčastnění kontaktní úředníci Eurofiscu“) určí ze svého středu na omezenou dobu koordinátora (dále jen „koordinátor pracovní oblasti Eurofiscu“). Koordinátoři pracovní oblasti Eurofiscu:

a)	shromažďují informace získané od zúčastněných kontaktních úředníků Eurofiscu a zpřístupňují všechny informace ostatním zúčastněným kontaktním úředníkům Eurofiscu. Informace se vyměňují v elektronické podobě;

b)	zajišťují, že informace získané od zúčastněných kontaktních úředníků Eurofiscu jsou zpracovávány, jak se na tom dohodli účastníci dané pracovní oblasti, a zpřístupňují výsledky zúčastněným kontaktním úředníkům Eurofiscu;

c)	poskytují zpětnou vazbu zúčastněným kontaktním úředníkům Eurofiscu.

Článek 37

Koordinátoři pracovní oblasti Eurofiscu předkládají výboru uvedenému v čl. 58 odst. 1 výroční zprávu o činnostech ve všech pracovních oblastech.

KAPITOLA XI

USTANOVENÍ O ZVLÁŠTNÍCH REŽIMECH PODLE HLAVY XII KAPITOLY 6 SMĚRNICE 2006/112/ES

ODDÍL 1

Ustanovení použitelná do 31. prosince 2014

Článek 38

Následující ustanovení se použijí v případě zvláštního režimu podle hlavy XII kapitoly 6 směrnice 2006/112/ES. Definice obsažené v článku 358 uvedené směrnice se použijí rovněž pro účely této kapitoly.

Článek 39

1. Informace poskytované osobou povinnou k dani neusazenou ve Společenství členskému státu identifikace při zahájení její činnosti podle článku 361 směrnice 2006/112/ES se podávají elektronickými prostředky. Technické podrobnosti včetně jednotné elektronické zprávy se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení.

2. Členský stát identifikace zašle tyto informace elektronickými prostředky příslušným orgánům ostatních členských států do deseti dnů od konce měsíce, ve kterém informace od neusazené osoby povinné k dani obdržel. Stejným způsobem jsou příslušné orgány ostatních členských států informovány o přiděleném identifikačním čísle. Technické podrobnosti včetně jednotné elektronické zprávy, kterou se tyto informace zasílají, se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2.

3. Členský stát identifikace informuje neprodleně elektronickými prostředky příslušné orgány ostatních členských států o výmazu neusazené osoby povinné k dani z identifikačního registru.

Článek 40

1. Přiznání k DPH s údaji stanovenými v článku 365 směrnice 2006/112/ES se podává elektronickými prostředky. Technické podrobnosti včetně jednotné elektronické zprávy se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení.

2. Členský stát identifikace zašle tyto informace elektronickými prostředky příslušnému orgánu dotčeného členského státu do deseti dnů od konce měsíce, ve kterém přiznání k DPH obdržel. Členské státy, které požadují přiznání k DPH s údaji v jiné národní měně než v eurech, přepočtou částky na eura pomocí směnných kurzů platných poslední den zdaňovacího období. Přepočet se provede podle směnných kurzů zveřejněných Evropskou centrální bankou pro uvedený den, nebo pokud není v uvedený den kurz zveřejněn, podle kurzu zveřejněného pro nejbližší následující den. Technické podrobnosti o zasílání těchto údajů se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2.

3. Členský stát identifikace zašle elektronickými prostředky členskému státu spotřeby informace potřebné pro přiřazení jednotlivých plateb příslušným čtvrtletním přiznáním k DPH.

Článek 41

1. Členský stát identifikace zajistí, aby částka uhrazená neusazenou osobou povinnou k dani byla převedena na bankovní účet vedený v eurech, který určil členský stát spotřeby, jemuž platba náleží. Členské státy, které vyžadují platby v jiné národní měně než v eurech, přepočtou částky na eura pomocí směnných kurzů platných poslední den zdaňovacího období. Přepočet se provede podle směnných kurzů zveřejněných Evropskou centrální bankou pro uvedený den, nebo pokud není v uvedený den kurz zveřejněn, podle kurzu zveřejněného pro nejbližší následující den. Převod se uskuteční do deseti dnů od konce měsíce, ve kterém byla platba obdržena.

2. Pokud neusazená osoba povinná k dani neuhradí celou splatnou daň, členský stát identifikace zajistí, aby platby členským státům spotřeby byly převedeny v poměru k dani splatné v jednotlivých členských státech. Členský stát identifikace o tom uvědomí elektronickými prostředky příslušné orgány členských států spotřeby.

Článek 42

Členské státy oznámí elektronickými prostředky příslušným orgánům ostatních členských států čísla bankovních účtů pro příjem plateb podle článku 41.

Členské státy neprodleně oznámí elektronickými prostředky příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi změny základní sazby daně.

ODDÍL 2

Ustanovení použitelná ode dne 1. ledna 2015

Článek 43

Následující ustanovení se použijí v případě zvláštních režimů podle hlavy XII kapitoly 6 směrnice 2006/112/ES.

Článek 44

2. Členský stát identifikace zašle tyto informace elektronickými prostředky příslušným orgánům ostatních členských států do deseti dnů od konce měsíce, ve kterém informace od osoby povinné k dani neusazené ve Společenství obdržel. Podobné údaje pro identifikaci osoby povinné k dani, která využívá zvláštního režimu podle článku 369b směrnice 2006/112/ES, se předávají příslušným orgánům ostatních členských států do deseti dnů od konce měsíce, ve kterém tato osoba povinná k dani oznámila zahájení svých zdanitelných činností, na které se vztahuje daný režim. Stejným způsobem jsou příslušné orgány ostatních členských států informovány o přiděleném identifikačním čísle.

Technické podrobnosti včetně jednotné elektronické zprávy, kterou se tyto informace zasílají, se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení.

3. Členský stát identifikace uvědomí neprodleně elektronickými prostředky příslušné orgány ostatních členských států o vynětí osoby povinné k dani neusazené ve Společenství nebo osoby povinné k dani neusazené v členském státě spotřeby ze zvláštního režimu.

Článek 45

1. Přiznání k DPH s údaji stanovenými v článcích 365 a 369 g směrnice 2006/112/ES se podává elektronickými prostředky. Technické podrobnosti včetně jednotné elektronické zprávy se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení.

2. Členský stát identifikace zašle tyto informace elektronickými prostředky příslušnému orgánu dotčeného členského státu spotřeby do deseti dnů od konce měsíce, ve kterém přiznání k DPH obdržel. Údaje stanovené v čl. 369g druhém pododstavci směrnice 2006/112/ES se zasílají rovněž příslušnému orgánu dotčeného členského státu usazení. Členské státy, které požadují přiznání k DPH s údaji v jiné národní měně než v eurech, přepočtou částky na eura pomocí směnných kurzů platných k poslednímu dni zdaňovacího období. Přepočet se provede podle směnných kurzů zveřejněných Evropskou centrální bankou pro uvedený den, nebo pokud není v uvedený den kurz zveřejněn, podle kurzu zveřejněného pro nejbližší následující den. Technické podrobnosti o zasílání těchto údajů se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 46

3. Pokud jde o platby, které mají být převedeny členskému státu spotřeby v souladu se zvláštním režimem stanoveným v hlavě XII kapitole 6 oddíle 3 směrnice 2006/112/ES, ponechá si členský stát identifikace z částek uvedených v prvním a druhém pododstavci tohoto článku

a)	30 % v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2016;

b)	15 % v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2018;

c)	0 % od 1. ledna 2019.

Článek 47

Členské státy oznámí elektronickými prostředky příslušným orgánům ostatních členských států čísla bankovních účtů pro příjem plateb podle článku 46.

Členské státy neprodleně oznámí elektronickými prostředky příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi změny sazby daně uplatňované na poskytování telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb.

KAPITOLA XII

VÝMĚNA A UCHOVÁVÁNÍ INFORMACÍ V RÁMCI POSTUPU VRÁCENÍ DPH OSOBÁM POVINNÝM K DANI NEUSAZENÝM V ČLENSKÉM STÁTĚ VRÁCENÍ DPH, ALE V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ

Článek 48

1. Pokud příslušný orgán členského státu usazení obdrží žádost o vrácení DPH podle článku 5 směrnice 2008/9/ES a pokud se nepoužije článek 18 uvedené směrnice, předá tuto žádost elektronickými prostředky do patnácti kalendářních dnů od jejího obdržení příslušným orgánům každého dotčeného členského státu vrácení DPH a potvrdí, že žadatel ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2008/9/ES je osobou povinnou k dani pro účely DPH a že identifikační nebo registrační číslo, které tato osoba uvedla, je platné pro období vrácení DPH.

2. Příslušné orgány každého členského státu vrácení DPH oznámí příslušným orgánům ostatních členských států elektronickými prostředky jakékoli informace, které tyto orgány vyžadují podle čl. 9 odst. 2 směrnice 2008/9/ES. Technické podrobnosti včetně jednotné elektronické zprávy, kterou se tyto informace zasílají, se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení.

3. Příslušné orgány každého členského státu vrácení DPH oznámí příslušným orgánům ostatních členských států elektronickými prostředky, zda chtějí využít možnosti požádat žadatele o popis jeho podnikatelské činnosti podle harmonizovaných kódů, jak je uvedeno v článku 11 směrnice 2008/9/ES.

Harmonizované kódy uvedené v prvním pododstavci se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení na základě klasifikace NACE stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 (8).

KAPITOLA XIII

VZTAHY S KOMISÍ

Článek 49

1. Členské státy a Komise prověří a vyhodnotí fungování úpravy správní spolupráce obsažené v tomto nařízení. Komise shromáždí zkušenosti členských států, aby se zlepšilo fungování této úpravy.

2. Členské státy sdělí Komisi veškeré dostupné údaje o tom, jak uplatňují toto nařízení.

3. Seznam statistických údajů potřebných pro vyhodnocení tohoto nařízení se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2. Členské státy sdělí tyto údaje Komisi, pokud je mají k dispozici a pokud jejich sdělení nepředstavuje nepřiměřenou administrativní zátěž.

4. Pro vyhodnocení účinnosti tohoto systému správní spolupráce v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem mohou členské státy sdělit Komisi jakékoli další informace podle článku 1.

5. Komise předá ostatním dotčeným členským státům informace podle odstavců 2, 3 a 4.

6. Pokud je to nutné a vedle toho, co požadují ostatní ustanovení tohoto nařízení, sdělí Komise příslušným orgánům každého členského státu veškeré informace, které jim umožní bojovat proti podvodům souvisejícím s DPH, jakmile takové informace získá.

7. Komise může na žádost členského státu za účelem dosažení cílů tohoto nařízení poskytnout svou odbornou, technickou či logistickou pomoc nebo jakoukoli jinou podporu.

KAPITOLA XIV

VZTAHY SE TŘETÍMI ZEMĚMI

Článek 50

1. Pokud příslušný orgán členského státu obdrží informace od třetí země, může je předat dále příslušným orgánům těch členských států, které by mohly mít o tyto informace zájem, v každém případě však všem členským státům, které o tyto informace požádají, pokud to ujednání o pomoci uzavřená s dotyčnou třetí zemí povolují.

2. Příslušné orgány mohou v souladu se svými vnitrostátními předpisy o předávání osobních údajů třetím zemím informace získané podle tohoto nařízení předat třetí zemi, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	příslušný orgán členského státu, z něhož dané informace pocházejí, s tímto předáním souhlasí a

b)	dotyčná třetí země se zavázala poskytnout spolupráci nezbytnou ke shromáždění důkazů o protiprávní povaze plnění, která se jeví v rozporu s právními předpisy týkajícími se DPH.

KAPITOLA XV

PODMÍNKY VÝMĚNY INFORMACÍ

Článek 51

1. Informace sdělené podle tohoto nařízení se poskytují pokud možno elektronickými prostředky na základě úpravy přijaté postupem podle čl. 58 odst. 2.

2. V případech, kdy žádost nebyla podána v úplnosti elektronickým systémem uvedeným v odstavci 1, dožádaný orgán elektronickými prostředky potvrdí přijetí žádosti neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů od přijetí.

Jestliže orgán obdrží žádost či informace, aniž by byl jejich zamýšleným příjemcem, zašle odesílateli neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů od přijetí elektronickou cestou zprávu.

Článek 52

Žádosti o pomoc včetně žádostí o doručení a připojené dokumenty mohou být vyhotoveny v jakémkoli jazyce, na němž se dožádaný a dožadující orgán dohodnou. K uvedeným žádostem se přiloží překlad do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků členského státu, v němž má dožádaný orgán sídlo, pouze ve zvláštních případech, kdy dožádaný orgán uvede důvod, proč o překlad žádá.

Článek 53

Komise a členské státy zajistí, aby stávající nebo nové systémy komunikace a výměny informací, které jsou nezbytné pro vzájemnou výměnu informací podle tohoto nařízení, byly provozuschopné. Postupem podle čl. 58 odst. 2 se schválí dohoda o úrovni služeb, jež má zajistit technickou kvalitu a množství služeb, které Komise a členské státy poskytnou pro fungování těchto systémů komunikace a výměny informací. Komise odpovídá za veškerý další vývoj sítě CCN/CSI, který je nezbytný k umožnění výměny těchto informací mezi členskými státy. Členské státy odpovídají za veškerý další vývoj svých systémů, který je nezbytný k umožnění výměny těchto informací prostřednictvím sítě CCN/CSI.

Členské státy se vzdávají všech nároků na náhradu výdajů vzniklých při uplatňování tohoto nařízení s výjimkou případných odměn placených odborníkům.

Článek 54

1. Dožádaný orgán jednoho členského státu poskytne dožadujícímu orgánu jiného členského státu informace uvedené v článku 1 za předpokladu, že:

a)	počet a povaha žádostí o informace, které během určitého období podal dožadující orgán, nepředstavují pro dožádaný orgán nepřiměřenou administrativní zátěž;

b)	dožadující orgán vyčerpal obvyklé zdroje informací, které mohl podle okolností použít k získání požadovaných informací, aniž by se vystavil nebezpečí nedosažení požadovaného cíle.

2. Toto nařízení neukládá povinnost provést šetření či poskytnout informace ke konkrétnímu případu, pokud právní předpisy či správní praxe neopravňují členský stát, který má informace poskytnout, k provedení takového šetření nebo k získání a použití takových informací pro své vlastní účely.

3. Příslušný orgán dožádaného členského státu může odmítnout poskytnutí informace, pokud není dožadující členský stát z právních důvodů schopen odpovídající informace sám poskytnout. O důvodech odmítnutí uvědomí dožádaný členský stát Komisi.

4. Poskytnutí informací může být odmítnuto, pokud by vedlo k prozrazení obchodního, průmyslového či profesního tajemství nebo obchodního postupu anebo pokud by odporovalo veřejnému pořádku.

5. Odstavce 2, 3 a 4 nelze v žádném případě vykládat tak, že dožádanému orgánu členského státu umožňují odmítnout poskytnutí informací týkajících se osoby, která je pro účely DPH identifikována v členském státě dožadujícího orgánu, výhradně z toho důvodu, že tyto informace jsou v držení banky, jiné finanční instituce, určené osoby nebo osoby jednající v zastoupení nebo ve funkci zmocněnce nebo z toho důvodu, že se týkají vlastnických podílů v právnické osobě.

6. Dožádaný orgán sdělí dožadujícímu orgánu důvody odmítnutí žádosti o pomoc.

7. Postupem podle čl. 58 odst. 2 může být pro žádost o pomoc stanovena minimální prahová hodnota.

Článek 55

1. Informace sdělené či shromážděné v jakékoli formě na základě tohoto nařízení, včetně veškerých informací, které byly dostupné úředníkovi za okolností uvedených v kapitolách VII, VIII a X, jakož i v případech uvedených v odstavci 2 tohoto článku, podléhají služebnímu tajemství a požívají stejné ochrany jako obdobné informace podle vnitrostátního práva členského státu, který je obdržel, a odpovídajících předpisů platných pro orgány Unie. Tyto informace mohou být použity pouze za okolností stanovených tímto nařízením.

Tyto informace mohou být použity pro účely stanovení vyměřovacího základu nebo pro výběr či správní kontrolu daní pro účely stanovení vyměřovacího základu.

Tyto informace mohou být rovněž použity pro vyměření jiných dávek, cel a daní, na něž se vztahuje článek 2 směrnice Rady 2008/55/ES ze dne 26. května 2008 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření (9).

Kromě toho mohou být tyto informace použity v soudních řízeních, která mohou vést k uložení sankcí za porušení daňových předpisů, aniž jsou dotčena obecná pravidla a právní předpisy upravující práva žalované strany a svědků v takových řízeních.

2. Osoby pověřené Bezpečnostním akreditačním úřadem Komise mohou mít přístup k těmto informacím pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro péči o síť CCN/CSI a pro její údržbu a rozvoj.

3. Odchylně od odstavce 1 povolí příslušný orgán členského státu, který poskytuje informace, jejich použití pro jiné účely ve členském státě dožadujícího orgánu, jestliže podle právních předpisů členského státu dožádaného orgánu mohou být v členském státě dožádaného orgánu použity pro obdobné účely.

4. Má-li dožadující orgán za to, že by informace, které získal od dožádaného orgánu, mohly být užitečné pro příslušný orgán třetího členského státu, může mu je předat. Dožádanému orgánu to oznámí předem. Dožádaný orgán může požadovat, aby byly informace poskytovány třetí straně pouze po jeho předchozím souhlasu.

5. Na veškeré uchovávání a výměnu údajů podle tohoto nařízení se vztahují předpisy provádějící směrnici 95/46/ES. Pro účely správného uplatňování tohoto nařízení však členské státy omezí rozsah povinností a práv uvedených v článku 10, čl. 11 odst. 1 a článcích 12 a 21 směrnice 95/46/ES v míře nezbytné pro ochranu zájmů stanovených v čl. 13 odst. 1 písm. e) uvedené směrnice.

Článek 56

Zprávy, výkazy a všechny ostatní dokumenty nebo jejich ověřené opisy či výpisy získané pracovníky dožádaného orgánu a poskytnuté dožadujícímu orgánu v rámci pomoci podle tohoto nařízení mohou příslušné orgány členského státu dožadujícího orgánu použít jako důkazní prostředky stejným způsobem jako obdobné dokumenty, které poskytl jiný orgán členského státu dožadujícího orgánu.

Článek 57

1. Pro účely uplatňování tohoto nařízení učiní členské státy všechna nezbytná opatření, aby:

a)	zajistily účinnou vnitřní koordinaci mezi příslušnými orgány;

b)	vytvořily přímou spolupráci mezi orgány zmocněnými pro účely této koordinace;

c)	zajistily plynulé fungování systému výměny informací stanoveného tímto nařízením.

2. Komise co nejdříve sdělí každému členskému státu všechny informace, které sama obdrží a které je schopna poskytnout.

KAPITOLA XVI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 58

1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro správní spolupráci.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Článek 59

1. Do 1. listopadu 2013 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

2. Členské státy sdělí Komisi znění všech vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti tohoto nařízení.

Článek 60

1. Tímto nařízením není dotčeno plnění jakýchkoli širších povinností týkajících se vzájemné pomoci, které vyplývají z jiných právních aktů, včetně dvoustranných či mnohostranných dohod.

2. Pokud členské státy uzavřou dvoustranná ujednání o záležitostech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení, zejména na základě článku 11, s výjimkou ujednání týkajících se jednotlivých případů, uvědomí o tom neprodleně Komisi. Komise poté uvědomí ostatní členské státy.

Článek 61

Nařízení (ES) č. 1798/2003 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2012. Avšak účinky čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení zůstávají zachovány do dne, kdy Komise zveřejní seznam příslušných orgánů podle článku 3 tohoto nařízení.

Kapitola V uvedeného nařízení s výjimkou čl. 27 odst. 4 zůstává použitelná do 31. prosince 2012.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 62

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2012.

Avšak, články 33 až 37 se použijí ode dne 1. listopadu 2010,

kapitola V s výjimkou článků 22 a 23 se použije ode dne 1. ledna 2013,

—	články 38 až 42 se použijí ode dne 1. ledna 2012 do 31. prosince 2014 a

—	články 43 až 47 se použijí ode dne 1. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 7. října 2010.

Za Radu

předseda

S. VANACKERE

(1) Stanovisko ze dne 5. května 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Stanovisko ze dne 17. února 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3) Úř. věst. L 264, 15.10.2003, s. 1.

(4) Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.

(5) Úř. věst. L 44, 20.2.2008, s. 23.

(6) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(7) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(8) Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1.

(9) Úř. věst. L 150, 10.6.2008, s. 28.

PŘÍLOHA I

Seznam dodání zboží a poskytnutí služeb, na něž se vztahuje čl. 7 odst. 3 a 4:

1)	prodej na dálku (články 33 a 34 směrnice 2006/112/ES);

2)	služby související s nemovitostmi (článek 47 směrnice 2006/112/ES);

3)	telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby (článek 58 směrnice 2006/112/ES);

4)	nájem dopravního prostředku osobě nepovinné k dani, s výjimkou krátkodobého nájmu (článek 56 směrnice 2006/112/ES).

PŘÍLOHA II

Zrušené nařízení a jeho změny

Nařízení Rady (ES) č. 1798/2003	Úř. věst. L 264, 15.10.2003, s. 1.
Nařízení Rady (ES) č. 885/2004	Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 1.
Nařízení Rady (ES) č. 1791/2006	Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1.
Nařízení Rady (ES) č. 143/2008	Úř. věst. L 44, 20.2.2008, s. 1.
Nařízení Rady (ES) č. 37/2009	Úř. věst. L 14, 20.1.2009, s. 1.

PŘÍLOHA III

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 1798/2003	Toto nařízení
Čl. 1 odst. 1 první a druhý pododstavec	Čl. 1 odst. 1 první a druhý pododstavec
Čl. 1 odst. 1 třetí pododstavec	—
Čl. 1 odst. 1 čtvrtý pododstavec	Čl. 1 odst. 4
Čl. 1 odst. 2	Čl. 1 odst. 3
Čl. 2 odst. 1 bod 1	Článek 3
Čl. 2 odst. 1 bod 2	Čl. 2 odst. 1 písm. a)
Čl. 2 odst. 1 bod 3	Čl. 2 odst. 1 písm. b)
Čl. 2 odst. 1 bod 4	Čl. 2 odst. 1 písm. c)
Čl. 2 odst. 1 bod 5	Čl. 2 odst. 1 písm. d)
Čl. 2 odst. 1 bod 6	Čl. 2 odst. 1 písm. e)
Čl. 2 odst. 1 bod 7	Čl. 2 odst. 1 písm. f)
Čl. 2 odst. 1 bod 8	Čl. 2 odst. 1 písm. g)
Čl. 2 odst. 1 bod 9	Čl. 2 odst. 1 písm. h)
Čl. 2 odst. 1 bod 10	Čl. 2 odst. 1 písm. i)
Čl. 2 odst. 1 bod 11	Čl. 2 odst. 1 písm. j)
Čl. 2 odst. 1 bod 12	Čl. 2 odst. 1 písm. k)
Čl. 2 odst. 1 bod 13	Čl. 2 odst. 1 písm. l)
Čl. 2 odst. 1 bod 14	—
Čl. 2 odst. 1 bod 15	Čl. 2 odst. 1 písm. m)
Čl. 2 odst. 1 bod 16	Čl. 2 odst. 1 písm. n)
Čl. 2 odst. 1 bod 17	—
Čl. 2 odst. 1 bod 18	Čl. 2 odst. 1 písm. p)
Čl. 2 odst. 1 bod 19	Čl. 2 odst. 1 písm. q)
Čl. 2 odst. 2	Čl. 2 odst. 2
Čl. 3 odst. 1	—
Čl. 3 odst. 2	Čl. 4 odst. 1
Čl. 3 odst. 3	Čl. 4 odst. 2
Čl. 3 odst. 4	Čl. 4 odst. 3
Čl. 3 odst. 5	Čl. 4 odst. 4
Čl. 3 odst. 6	Článek 5
Čl. 3 odst. 7	Článek 6
Článek 4	—
Čl. 5 odst. 1	Čl. 7 odst. 1
Čl. 5 odst. 2	Čl. 7 odst. 2
Čl. 5 odst. 3	Do 31. prosince 2014 čl. 7 odst. 3 Od 1. ledna 2015 čl. 7 odst. 4
Čl. 5 odst. 4	Čl. 7 odst. 5
Článek 6	Článek 8
Článek 7	Článek 9
Článek 8	Článek 10
Článek 9	Článek 11
Článek 10	Článek 12
Článek 11	Článek 28
Článek 12	Článek 29
Článek 13	Článek 30
Článek 14	Článek 25
Článek 15	Článek 26
Článek 16	Článek 27
Čl. 17 první pododstavec	Čl. 13 odst. 1
Čl. 17 druhý pododstavec	Čl. 14 odst. 2
Článek 18	Čl. 14 odst. 1 první pododstavec
Článek 19	—
Článek 20	—
Článek 21	Čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec
Čl. 22 odst. 1 první pododstavec	Čl. 17 odst. 1 písm. a)
Čl. 22 odst. 1 druhý pododstavec	Článek 18
Čl. 22 odst. 2	Článek 19
Čl. 23 první pododstavec	Čl. 21 odst. 2 první pododstavec návětí a písm. a) a b)
Čl. 23 druhý pododstavec	Čl. 21 odst. 2 druhý pododstavec
Čl. 24 první pododstavec bod 1	Čl. 21 odst. 2 první pododstavec písm. c)
Čl. 24 první pododstavec bod 2	Čl. 21 odst. 2 první pododstavec písm. d)
Čl. 24 druhý pododstavec	Čl. 21 odst. 2 druhý pododstavec
Čl. 25 odst. 1	Čl. 20 odst. 1
Čl. 25 odst. 2	Čl. 20 odst. 2
Čl. 25 odst. 3	—
Článek 26	Čl. 24 první pododstavec
Čl. 27 odst. 1	Čl. 17 odst. 1 písm. b)
Čl. 27 odst. 2	Čl. 17 odst. 1 písm. b) a čl. 21 odst. 1
Čl. 27 odst. 3	Čl. 17 odst. 1 písm. b) a čl. 22 odst. 1
Čl. 27 odst. 4	Článek 31
Čl. 27 odst. 5	Článek 24
Článek 28	Do 31. prosince 2014 článek 38 Od 1. ledna 2015 článek 43
Článek 29	Do 31. prosince 2014 článek 39 Od 1. ledna 2015 článek 44
Článek 30	Do 31. prosince 2014 článek 40 Od 1. ledna 2015 článek 45
Článek 31	Čl. 17 odst. 1 písm. d)
Článek 32	Do 31. prosince 2014 článek 41 Od 1. ledna 2015 článek 46
Článek 33	Do 31. prosince 2014 článek 42 Od 1. ledna 2015 článek 47
Článek 34	—
Článek 34a	Článek 48
Článek 35	Článek 49
Článek 36	Článek 50
Článek 37	Čl. 51 odst. 1
Článek 38	Článek 52
Článek 39	Článek 53
Článek 40	Článek 54
Článek 41	Článek 55
Článek 42	Článek 56
Článek 43	Článek 57
Článek 44	Článek 58
Článek 45	Článek 59
Článek 46	Článek 60
Článek 47	Článek 61
Článek 48	Článek 62

12.10.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 268/19

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 905/2010

ze dne 11. října 2010,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1580/2007, pokud jde o spouštěcí hodnoty pro dodatečná cla na okurky, artyčoky, klementinky, mandarinky a pomeranče

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 143 písm. b) ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), stanoví dohled nad dovozem produktů uvedených v příloze XVII uvedeného nařízení. Tento dohled se vykonává v souladu s pravidly stanovenými v článku 308d nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (3).

(2)	Pro účely čl. 5 odst. 4 Dohody o zemědělství (4) uzavřené v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání a vzhledem k nejnovějším údajům za roky 2007, 2008 a 2009 by měly být přizpůsobeny spouštěcí hodnoty pro dodatečná cla na okurky, artyčoky, klementinky, mandarinky a pomeranče.

(3)	Nařízení (ES) č. 1580/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha XVII nařízení (ES) č. 1580/2007 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. listopadu 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. října 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.

(3) Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.

(4) Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 22.

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA XVII

DODATEČNÁ DOVOZNÍ CLA: HLAVA IV KAPITOLA II ODDÍL 2

Aniž jsou dotčena pravidla pro výklad kombinované nomenklatury, popis produktů se chápe pouze jako orientační. Působnost dodatečných cel je pro účely této přílohy určena působností kódů KN tak, jak existují v době přijetí tohoto nařízení.

Pořadové číslo	Kód KN	Popis produktů	Období uplatnění	Spouštěcí hodnoty (v tunách)
78.0015	0702 00 00	Rajčata	Od 1. října do 31. května	1 215 717
78.0020	0702 00 00	Rajčata	Od 1. června do 30. září	966 474
78.0065	0707 00 05	Okurky salátové	Od 1. května do 31. října	12 303
78.0075	0707 00 05	Okurky salátové	Od 1. listopadu do 30. dubna	33 447
78.0085	0709 90 80	Artyčoky	Od 1. listopadu do 30. června	17 258
78.0100	0709 90 70	Cukety	Od 1. ledna do 31. prosince	55 369
78.0110	0805 10 20	Pomeranče	Od 1. prosince do 31. května	368 535
78.0120	0805 20 10	Klementinky	Od 1. listopadu do konce února	175 110
78.0130	0805 20 30 0805 20 50 0805 20 70 0805 20 90	Mandarinky (včetně tangerinek a satsum); wilkingy a podobné citrusové hybridy	Od 1. listopadu do konce února	115 625
78.0155	0805 50 10	Citrony	Od 1. června do 31. prosince	329 903
78.0160	0805 50 10	Citrony	Od 1. ledna do 31. května	92 638
78.0170	0806 10 10	Stolní hrozny	Od 21. července do 20. listopadu	146 510
78.0175	0808 10 80	Jablka	Od 1. ledna do 31. srpna	1 262 435
78.0180	0808 10 80	Jablka	Od 1. září do 31. prosince	95 357
78.0220	0808 20 50	Hrušky	Od 1. ledna do 30. dubna	280 764
78.0235	0808 20 50	Hrušky	Od 1. července do 31. prosince	83 435
78.0250	0809 10 00	Meruňky	Od 1. června do 31. července	49 314
78.0265	0809 20 95	Třešně, s výjimkou višní	Od 21. května do 10. srpna	90 511
78.0270	0809 30	Broskve, včetně nektarinek	Od 11. června do 30. září	6 867
78.0280	0809 40 05	Švestky	Od 11. června do 30. září	57 764“

12.10.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 268/21

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 906/2010

ze dne 11. října 2010,

kterým se po sto třicáté sedmé mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 467/2001, kterým se zakazuje vývoz určitého zboží a služeb do Afghánistánu, zesiluje zákaz letů a rozšiřuje zmrazení prostředků a jiných finančních zdrojů afghánského Talibanu (1), a zejména na čl. 7 odst. 1 písm. a) a čl. 7a odst. 5 (2) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)	Dne 27. a 29. září 2010 se Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN rozhodl pozměnit identifikační údaje dvou fyzických osob ze seznamu osob, skupin a subjektů, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů.

(3)	Příloha I by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. října 2010.

Za Komisi, jménem předsedy,

Karel KOVANDA

úřadující generální ředitel pro vnější vztahy

(1) Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 9.

(2) Článek 7a byl vložen nařízením (EU) č. 1286/2009 (Úř. věst. L 346, 23.12.2009, s. 42).

PŘÍLOHA

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 se mění takto:

(1)

Záznam „Yasser Mohamed Ismail Abu Shaweesh (také znám jako Yasser Mohamed Abou Shaweesh). Datum narození: 20. 11. 1973. Místo narození: Benghazi, Libye. Cestovní pas č.: (a) 939254 (egyptský cestovní doklad), (b) 0003213 (egyptský pas), (c) 981358 (egyptský pas), (d) C00071659 (náhradní cestovní doklad vydaný Spolkovou republikou Německo). Další údaje: od ledna 2005 ve vězení v Německu. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 6. 12. 2005.“ v položce „Fyzické osoby“ se nahrazuje tímto:

„Yasser Mohamed Ismail Abu Shaweesh (také znám jako Yasser Mohamed Abou Shaweesh). Datum narození: 20. 11. 1973. Místo narození: Benghazi, Libye. Cestovní pas č.: (a) 939254 (egyptský cestovní doklad), (b) 0003213 (egyptský pas), (c) 981358 (egyptský pas), (d) C00071659 (náhradní cestovní doklad vydaný Spolkovou republikou Německo). Další údaje: Jeho bratr je Ismail Mohamed Ismail Abu Shaweesh. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 6. 12. 2005.“

(2)

Záznam „Mohammed Benhammedi (také znám jako (a) Mohamed Hannadi, (b) Mohamed Ben Hammedi, (c) Muhammad Muhammad Bin Hammidi, (d) Ben Hammedi, (e) Panhammedi, (f) Abu Hajir, (g) Abu Hajir Al Libi, (h) Abu Al Qassam). Adresa: Midlands, Spojené království. Datum narození: 22. 9. 1966. Místo narození: Libye. Státní příslušnost: libyjská.“ v položce „Fyzické osoby“ se nahrazuje tímto:

„Mohammed Benhammedi (také znám jako (a) Mohamed Hannadi, (b) Mohamed Ben Hammedi, (c) Muhammad Muhammad Bin Hammidi, (d) Ben Hammedi, (e) Panhammedi, (f) Abu Hajir, (g) Abu Hajir Al Libi, (h) Abu Al Qassam, (i) Hammedi Mohamedben). Adresa: Midlands, Spojené království. Datum narození: 22. 9. 1966. Místo narození: Libye. Státní příslušnost: libyjská.“

12.10.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 268/23

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 907/2010

ze dne 11. října 2010

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 12. října 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. října 2010.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.

PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	80,7
	MK	56,9
	TR	78,0
	XS	50,2
	ZZ	66,5
0707 00 05	MK	54,8
	TR	135,2
	ZZ	95,0
0709 90 70	TR	120,5
0709 90 70	ZZ	120,5
0805 50 10	AR	92,3
	BR	100,4
	CL	62,4
	IL	102,3
	TR	98,9
	UY	117,2
	ZA	73,9
	ZZ	92,5
0806 10 10	BR	221,3
	TR	124,4
	ZA	64,2
	ZZ	136,6
0808 10 80	AR	75,7
	BR	51,1
	CL	121,2
	CN	82,6
	NZ	96,3
	ZA	86,9
	ZZ	85,6
0808 20 50	CN	75,4
	ZA	77,5
	ZZ	76,5

(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.

12.10.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 268/25

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 908/2010

ze dne 11. října 2010,

kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (EU) č. 867/2010 na hospodářský rok 2010/11

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2), a zejména na čl. 36 odst. 2 druhý pododstavec druhou větu uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2010/11 byly stanoveny nařízením Komise (EU) č. 867/2010 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) č. 903/2010 (4).

(2)	Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 36 nařízení (ES) č. 951/2006 stanovené nařízením (EU) č. 867/2010 na hospodářský rok 2010/11 se mění a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 12. října 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. října 2010.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24.

(3) Úř. věst. L 259, 1.10.2010, s. 3.

(4) Úř. věst. L 266, 9.10.2010, s. 58.

PŘÍLOHA

Pozměněné reprezentativní ceny a pozměněná dodatečná dovozní cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 95 ode dne 12. října 2010

(EUR)
Kód KN	Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu	Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu
1701 11 10 (1)	57,56	0,00
1701 11 90 (1)	57,56	0,00
1701 12 10 (1)	57,56	0,00
1701 12 90 (1)	57,56	0,00
1701 91 00 (2)	48,93	2,79
1701 99 10 (2)	48,93	0,00
1701 99 90 (2)	48,93	0,00
1702 90 95 (3)	0,49	0,22

(1) Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu III nařízení (ES) č. 1234/2007.

(2) Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu II nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3) Na 1 % obsahu sacharosy.

12.10.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 268/27

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 909/2010

ze dne 11. října 2010,

kterým se stanoví přídělový koeficient pro žádosti o vývozní licence pro sýry vyvážené v roce 2011 do Spojených států amerických v rámci některých kvót GATT

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1187/2009 ze dne 27. listopadu 2009, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o vývozní licence a vývozní náhrady pro mléko a mléčné výrobky (2), a zejména na čl. 23 odst. 1 první pododstavec a odst. 3 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (EU) č. 635/2010 ze dne 19. července 2010, kterým se zahajuje řízení pro přidělování vývozních licencí pro sýry, které budou v roce 2011 vyvezeny do Spojených států amerických v rámci některých kvót GATT (3) se zahajuje řízení pro přidělování vývozních licencí pro sýry, které budou v roce 2011 vyvezeny do Spojených států amerických v rámci některých kvót GATT uvedených v článku 21 nařízení (ES) č. 1187/2009.

(2)	V případě některých kvót a skupin produktů přesahují žádosti o licence množství dostupná pro kvótový rok 2011. Proto by měly být stanoveny přídělové koeficienty podle čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 1187/2009.

(3)

Pokud jde o skupiny produktů a kvóty, u nichž jsou žádosti podané na množství menší než množství dostupná, je vhodné v souladu s čl. 23 odst. 3 nařízení (ES) č. 1187/2009 stanovit, aby přidělení zbývajícího množství žadatelům bylo v poměru k požadovanému množství. Přidělení tohoto dalšího množství by se mělo podmínit tím, že dotčený hospodářský subjekt sdělí příslušnému orgánu přijatá množství a že žadatelé složí jistotu.

(4)	Vzhledem ke lhůtě pro provedení řízení pro určení těchto koeficientů, stanovené v článku 4 nařízení (EU) č. 635/2010, by se toto nařízení mělo použít co nejdříve,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Žádosti o vývozní licence, podané podle nařízení (EU) č. 635/2010, na skupiny produktů a kvóty, označené jako 16-Tokio, 16-, 17-, 18-, 20- a 21-Uruguay, ve sloupci 3 přílohy tohoto nařízení, budou přijaty po použití koeficientu přidělení stanoveného ve sloupci 5 této přílohy.

Článek 2

Žádosti o vývozní licence podané podle nařízení (EU) č. 635/2010 na skupiny produktů a kvóty označené jako 22- a 25-Tokio 22- a 25-Uruguay ve sloupci 3 přílohy tohoto nařízení budou pro žádaná množství přijaty.

Na další množství, rozdělená pomocí koeficientů přidělení stanovených ve sloupci 6 přílohy, lze vydat vývozní licence poté, co je do týdne od zveřejnění tohoto nařízení hospodářský subjekt přijme, a za předpokladu, že je složena požadovaná jistota.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. října 2010.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 318, 4.12.2009, s. 1.

(3) Úř. věst. L 186, 20.7.2010, s. 16.

PŘÍLOHA

Označení skupiny v souladu s dodatečnými poznámkami v kapitole 4 Harmonizovaného celního sazebníku Spojených států amerických		Označení skupiny a kvóty	Množství dostupné pro rok 2011 (v tunách)	Přídělový koeficient podle článku 1	Přídělový koeficient podle článku 2
Poznámka č.	Skupina	Označení skupiny a kvóty	Množství dostupné pro rok 2011 (v tunách)	Přídělový koeficient podle článku 1	Přídělový koeficient podle článku 2
(1)	(2)	(3)	(4)	(5)	(6)
16	Not specifically provided for (NSPF)	16-Tokyo	908,877	0,2409568
16	Not specifically provided for (NSPF)	16-Uruguay	3 446,000	0,1832277
17	Blue Mould	17-Uruguay	350,000	0,0542064
18	Cheddar	18-Uruguay	1 050,000	0,3125000
20	Edam/Gouda	20-Uruguay	1 100,000	0,1776486
21	Italian type	21-Uruguay	2 025,000	0,0851556
22	Swiss or Emmenthaler cheese other than with eye formation	22-Tokyo	393,006		4,9125750
22	Swiss or Emmenthaler cheese other than with eye formation	22-Uruguay	380,000		4,7500000
25	Swiss or Emmenthaler cheese with eye formation	25-Tokyo	4 003,172		4,2262326
25	Swiss or Emmenthaler cheese with eye formation	25-Uruguay	2 420,000		2,5548447

12.10.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 268/29

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 910/2010

ze dne 11. října 2010,

kterým se mění nařízení (EU) č. 869/2010, kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 1. října 2010

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 642/2010 ze dne 20. července 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o dovozní cla v odvětví obilovin (2), a zejména na čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dovozní cla v odvětví obilovin použitelná ode dne 1. října 2010 byla stanovena nařízením Komise (EU) č. 869/2010 (3).

(2)	Vypočítaný průměr dovozních cel se odchyluje o více než 5 EUR/t od stanoveného cla, a proto je třeba upravit dovozní cla stanovená nařízením (EU) č. 869/2010.

(3)	Nařízení (EU) č. 869/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy I a II nařízení (EU) č. 869/2010 se nahrazují přílohami tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 12. října 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. října 2010.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 187, 21.7.2010, s. 5.

(3) Úř. věst. L 259, 1.10.2010, s. 7.

PŘÍLOHA I

Dovozní cla za produkty podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 použitelná ode dne 12. října 2010

Kód KN	Popis zboží	Dovozní clo (1) (EUR/t)
1001 10 00	PŠENICE tvrdá vysoké jakosti	0,00
	střední jakosti	0,00
	nízké jakosti	0,00
1001 90 91	PŠENICE obecná, k setí	0,00
ex 1001 90 99	PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo	0,00
1002 00 00	ŽITO	14,39
1005 10 90	KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo	0,00
1005 90 00	KUKUŘICE, jiná než osivo (2)	0,00
1007 00 90	zrna ČIROKU, jiná než hybridy k setí	14,39

(1) Pro zboží, které je do Unie dopravováno přes Atlantický oceán nebo Suezským průplavem může podle čl. 2 odst. 4 nařízení (EU) č. 642/2010 dovozce získat snížení cla ve výši:

—	3 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází ve Středozemním moři nebo v Černém moři,

—	2 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází v Dánsku, Estonsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Finsku, Švédsku, Spojeném království nebo na atlantickém pobřeží Iberského poloostrova.

(2) Dovozci může být poskytnuto paušální snížení ve výši 24 EUR/t, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 3 nařízení (EU) č. 642/2010.

PŘÍLOHA II

Prvky výpočtu cel stanovených v příloze I

30.9.2010-8.10.2010

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010:

(EUR/t)
	Pšenice obecná (1)	Kukuřice	Pšenice tvrdá, vysoké jakosti	Pšenice tvrdá, střední jakosti (2)	Pšenice tvrdá, nízké jakosti (3)	Ječmen
Burza	Minnéapolis	Chicago	—	—	—	—
Kotace	221,79	150,02	—	—	—	—
Cena FOB USA	—	—	182,97	172,97	152,97	93,04
Prémie – Záliv	—	15,90	—	—	—	—
Prémie – Velká jezera	13,18	—	—	—	—	—

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010:

Náklady za přepravu: Mexický záliv–Rotterdam:	20,48 EUR/t
Náklady za přepravu: Velká jezera–Rotterdam:	49,61 EUR/t

(1) Kladná prémie 14 EUR/t zahrnuta (čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 642/2010).

(2) Záporná prémie 10 EUR/t (čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 642/2010).

(3) Záporná prémie 30 EUR/t (čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 642/2010).

12.10.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 268/32

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 6. července 2010

o opatření C 48/2007 (ex NN 60/07) provedeném Polskem ve prospěch podniků WRJ a WRJ-Serwis

(oznámeno pod číslem K(2010) 4476)

(Pouze polské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2010/612/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

s ohledem na protokol č. 8 k smlouvě o restrukturalizaci polského ocelářského průmyslu (1),

poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s uvedenými články (2) a s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

(1)

Komise byla upozorněna na nesrovnalosti na trhu s ocelovými trubkami v Polsku, které byly zjištěny během kontroly restrukturalizace polského ocelářského průmyslu. Po přistoupení Polska do EU byly z moci úřední provedeny kontroly týkající se podpory podniku Walcownia Rur Jedność Sp. z o.o. (dále jen „podnik WRJ“) a podniku WRJ-Serwis Sp. z o.o. (dále jen „podnik WRJ-Serwis“). Prostřednictvím dopisů ze dne 6. dubna 2005, 4. srpna 2005, 3. listopadu 2005, 4. května 2006, 17. listopadu 2006 a 11. července 2007 požádala Komise polské orgány o informace. Polské orgány odpověděly dopisy ze dne 7. června 2005, 29. září 2005, 2. prosince 2005, 18. května 2006, 31. května 2006, 10. ledna 2007 a 3. srpna 2007.

(2)	Dopisem ze dne 23. října 2007 informovala Komise Polsko o svém rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“) (3) ohledně několika opatření poskytnutých podnikům WRJ a WRJ-Serwis.

(3)	Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno dne 24. listopadu 2007 v Úředním věstníku Evropské unie (4). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby jí k dotčeným opatřením podaly případné připomínky.

(4)	Komise obdržela připomínky od jedné zúčastněné strany. Postoupila je Polsku, aby na ně mohlo reagovat. Připomínky Polska obdržela Komise dopisem ze dne 16. února 2009. K zahájení formálního vyšetřovacího řízení se Polsko vyjádřilo dopisy ze dne 21. ledna 2008 a ze dne 1. února 2008.

(5)	Dne 16. února 2009 si Komise vyžádala další informace, které jí Polsko poskytlo dopisem ze dne 4. června 2009.

2. PODROBNÝ POPIS OPATŘENÍ

2.1 Příjemci

2.1.1 Podnik WRJ

(6)

Podnik WRJ sídlí v Katovicích a pro správní účely zaměstnává 12 osob. 40,736 % podílu v podniku vlastní podnik Towarzystwo Finansowe Silesia Sp. z o.o. (dále jen „TFS“), který je z 99,6 % ve vlastnictví státu. Dalších 7,235 % akcií vlastní podnik Walcownia Rur Silesia S.A. (dále jen „Walcownia Rur Silesia“), dceřiná společnost ve stoprocentním vlastnictví podniku TFS.

(7)

Dalšími akcionáři jsou:

—	PIW Enpol Sp. z o.o. (19,009 % obchodních podílů),

—	Polskie Górnictwo Naftowe a Gazownictwo S.A. (8,3 % akcií),

—	Kulczyk Privatstiftung (4,533 % akcií),

—	Huta Jedność (0,817 % akcií),

—	a řada dalších menšinových akcionářů, kteří vlastní akcie v řádu od 0,004 % do 3,4 %.

(8)	Podnik WRJ byl založen v roce 1995 s cílem vystavět novou válcovnu bezešvých ocelových trubek s výrobní kapacitou 160 tisíc tun ročně (dále jen „projekt WRJ“).

(9)

Výstavbu válcovny bezešvých ocelových trubek s výrobní kapacitou 400 tisíc tun zahájil v roce 1978 původně podnik Huta Jedność. Výstavba byla přerušena v roce 1980 v souvislosti s pozastavením státních dotací. Po několika pokusech o obnovení projektu podal podnik Huta Jedność návrh na vyhlášení konkurzu včetně likvidace majetku, tento návrh zamítl soud. V současnosti je podnik Huta Jedność společností v likvidaci, která jiným subjektům pronajímá svůj výrobní majetek a poskytuje zásobovací služby.

(10)

Projekt WRJ představoval části infrastruktury i část strojů a vybavení, které pro účely původního projektu shromáždil podnik Huta Jedność, a měl být realizován na pozemku, který předtím vlastnil podnik Huta Jedność. K účasti na projektu, který byl zahájen v roce 1997, byli přizváni noví investoři. Realizace projektu byla přerušena v roce 2001 a od té doby se z něj investoři stáhli. Zdá se, že přestože bylo vykonáno 86 % prací, podnik WRJ nikdy nezahájil výrobu.

(11)

Dne 4. září 2007 podal podnik Walcownia Rur Silesia, dceřiná společnost ve stoprocentním vlastnictví podniku TFS, která byla založena s cílem konsolidovat polské odvětví výroby ocelových trubek (viz níže uvedený 15. až 17. bod odůvodnění), insolvenční návrh vztahující se na podnik WRJ včetně likvidace majetkové podstaty. Dne 23. ledna 2008 prohlásil okresní soud v Katovicích úpadek podniku WRJ, nařídil likvidaci majetkové podstaty a jmenoval správce konkurzní podstaty. Zdá se, že v rámci insolvenčního řízení dosud nebyl prodán žádný majetek podniku.

2.1.2 Podnik WRJ-Serwis

(12)	Podnik WRJ-Serwis byl založen v roce 2001 prostřednictvím přeměny podniku Zakład Usług Energomechanicznych „Jedność“ S.A. založeného v roce 1999. Jeho akcionáři jsou podniky TFS (54,66 % akcií), PIW ENPOL Sp. z o.o. (36,77 % akcií), Commplex Sp. z o.o. (8,29 % akcií) a Huta Jedność (0,28 % akcií).

(13)

Původním účelem podniku WRJ-Serwis byla realizace části projektu WRJ a také lepší podmínky pro přijetí úvěru. Avšak podnik WRJ-Serwis investovat nezačal, naopak, poté co podnik Huta Jedność ukončil na začátku roku 2004 výrobu v tažírně, vyrábí od května roku 2004 ocelové bezešvé trubky tažené za studena. Při této činnosti využívá podnik majetek, který si původně pronajal od podniku Huta Jedność. Zmíněný majetek poté převzal podnik ING Bank Śląski S.A. a nakonec podnik Walcownia Rur Silesia. Kromě toho získal podnik WRJ-Serwis 9/10 práv na trvalé užívání pozemku, na kterém je projekt WRJ umístěn, a také 9/10 vlastnického práva k budovám postaveným na tomto pozemku.

(14)	Poté co podnik Walcownia Rur Silesia převzal výrobu ocelových trubek v tažírně, ukončil podnik WRJ-Serwis v dubnu 2008 provoz.

2.1.3 Konsolidace podniků WRJ a WRJ-Serwis a pokusy o jejich privatizaci

(15)

V roce 2004 začal podnik TFS hledat pro podniky WRJ a WRJ-Serwis strategického investora. V roce 2005 byly zúčastněné strany vyzvány k předložení nabídek, dvě z nich tak učinily. Nakonec byla s jedním z předkladatelů nabídky uzavřena rámcová dohoda o nabytí majetku podniků WRJ a WRJ-Serwis nezatíženého břemenem, která však byla v říjnu roku 2006 vypovězena z důvodu nesplnění podmínek dohody. V prosinci 2006 zahájil podnik TFS nové nabídkové řízení, žádná závazná nabídka však nebyla předložena.

(16)

Po dalším nabídkovém řízení vypsaném v roce 2007 se podnik TFS rozhodl podniky WRJ a WRJ-Serwis konsolidovat, a usnadnit tak jejich privatizaci. Za tímto účelem vytvořila dva nové podniky, a to podnik FEREX Sp. z o.o. (dále jen „FEREX“) a podnik Walcownia Rur Silesia. Podnik TES vlastní 100 % akcií obou podniků. Prostřednictvím podniku Walcownia Rur Silesia a podniku FEREX získal podnik TFS potřebný majetek k realizaci projektu WRJ a rovněž převzal dluhy podniků WRJ a WRJ-Serwis:

Podnik Walcownia Rur Silesia se stal věřitelem podniku WRJ tím, že od bankovního konsorcia získal jeho pohledávky ve výši 168 940 469 PLN, resp. od podniku Staleexport jeho pohledávky ve výši 95 595 057 PLN. Kromě toho zakoupil podnik Walcownia Rur Silesia od bankovního konsorcia, v jehož čele stojí banka ING Bank Śląski, movitý majetek tažírny.

b)	Také podnik FEREX se stal věřitelem podniku WRJ tím, že od bank získal jeho pohledávky ve výši 142 941 270,43 PLN zajištěné hypotékou na pozemek patřící podnikům WRJ i WRJ-Serwis.

(17)

V srpnu 2008 se polské orgány znovu pokusily prodat podniky WRJ, WRJ-Serwis, FEREX a Walcownia Rur Silesia. Podniky TFS a Walcownia Rur Silesia vyzvaly zúčastněné strany k účasti na jednání za účelem společné koupě majetku podniku Walcownia Rur Silesia, základního kapitálu podniku FEREX, pohledávek podniku TFS vůči podniku FEREX a podílů podniku TFS v kapitálu podniku WRJ-Serwis. Toto řízení skončilo 15. ledna 2009 a nevedlo ke koupi žádného nabízeného majetku.

2.2 Posuzovaná opatření

(18)	Podporu udělenou podniku WRJ představují kapitálové investice ze strany podniku TFS (2.2.1), záruky poskytnuté podnikem TFS (2.2.2) a jistoty poskytnuté ze státní pokladny (2.2.3). Finanční pomoc udělenou podniku WRJ-Serwis představují kapitálové investice podniku TFS (2.2.4).

2.2.1 Kapitálové investice podniku TFS do podniku WRJ

(19)

K první kapitálové investici podniku TFS do podniku WRJ došlo dne 26. června 2002, kdy se akcionáři podniku WRJ rozhodli navýšit základní kapitál podniku. Výměnou za pohledávky obdržel podnik TFS akcie v nominální hodnotě 15 milionů PLN. Dotčené pohledávky ve výši 15 milionů PLN dlužily podniku TFS podniky Huta Andrzej a Huta Katowice. Navýšení kapitálu bylo zaregistrováno a současně nabylo účinnosti dne 22. listopadu 2002.

(20)

Podruhé byl základní kapitál navýšen dne 17. ledna 2003, kdy se ho akcionáři podniku WRJ rozhodli opětovně navýšit. Výměnou za pohledávky, které podniku TFS dlužil podnik WRJ získal podnik TFS akcie v nominální hodnotě 40 milionů PLN (přeměna dluhu na kmenové akcie). Pohledávky v nominální hodnotě 40 milionů PLN převzal podnik TFS od podniku ING Bank Śląski S.A. dříve, v prosinci 2002. Navýšení kapitálu bylo zaregistrováno a současně nabylo účinnosti dne 25. srpna 2003.

2.2.2 Záruky poskytnuté podnikem TFS ve prospěch podniku WRJ

(21)	V roce 2001 poskytl podnik TFS záruky, které do částky 5 milionů PLN pokrývaly půjčku ve výši 20 milionů PLN. Tuto půjčku poskytl podniku WRJ v roce 1999 Vojvodský fond na ochranu životního prostředí a vodního hospodářství (Wojewódzki Fundusz Ochrony Środowiska i Gospodarki Wodnej).

(22)	V roce 2001 poskytl podnik TFS také záruky, které do částky 50 milionů PLN pokrývaly půjčku ve výši 115 milionů PLN. Tuto půjčku poskytl podniku WRJ v roce 1996 Státní fond na ochranu životního prostředí a vodního hospodářství (Narodowy Fundusz Ochrony Środowiska i Gospodarki Wodnej).

2.2.3 Státní záruky poskytnuté ve prospěch podniku WRJ

(23)	Dne 14. října 1997 byly poskytnuty státní záruky, které pokrývaly 45 % celkové částky a úroky ze dvou půjček v celkové výši 262,5 milionů PLN. Tyto půjčky tvořily úvěr v cizí měně i úvěr ve zlotých a v roce 1997 je poskytlo bankovní konsorcium.

(24)	Podpisem příslušných dokumentů navýšila vláda dne 2. ledna 2003 státní záruky až do 55 %. K navýšení záruk nedošlo.

2.2.4 Kapitálové investice podniku TFS do podniku WRJ-Serwis

(25)

V prosinci 2003 uskutečnil podnik TFS kapitálovou investici do podniku WRJ-Serwis s cílem získat zde většinový podíl, který by mu umožnil převzít kontrolu nad projektem WRJ. Rozhodnutím z prosince 2003 souhlasili akcionáři podniku WRJ-Serwis s tím, že podnik TFS akcie získá. Akcie měly nominální hodnotu 7 910 000 PLN. Podnik TFS získal akcie především výměnou za pohledávky, které měl u podniku Huta Jedność. Tyto pohledávky byly přeneseny na podnik WRJ-Serwis. Výměnou za akcie zaplatil podnik v hotovosti 890 000 PLN a přispěl formou věcného plnění (kovové piliny z podniku Huta Jedność určené k dalšímu zpracování v převodní hodnotě 450 000 PLN). Dohoda o získání akcií byla podepsána dne 8. června 2004. Navýšení kapitálu bylo zaregistrováno až dne 17. srpna 2007.

(26)

Současně s podnikem TFS získal akcie v navýšeném základním kapitálu jeden z dosavadních akcionářů, podnik PIW Enpol Sp. z o.o., a nový akcionář podnik Commplex Sp. z o.o. (v obou případech se jedná o soukromé společnosti). Podniky získaly akcie tím, že převedly pohledávky podniku Huta Jedność na podnik WRJ-Serwis.

3. DŮVODY K ZAHÁJENÍ FORMÁLNÍHO VYŠETŘOVACÍHO ŘÍZENÍ

(27)

Jak uvádí bod odůvodnění č. 3, dne 23. října 2007 přijala Komise rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“). V rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise předběžně názor, že je orgánem, kterému přísluší o věci rozhodnout, a že dotčené opatření představuje státní podporu, která je neslučitelná s vnitřním trhem.

3.1 Použitelné právní předpisy a pravomoc Komise

(28)

V rozhodnutí o zahájení řízení došla Komise k závěru, že se články 107 a 108 SFEU (tehdy články 87 a 88 Smlouvy o ES) obvykle nevztahují na podporu, která byla poskytnuta ještě před přistoupením a která se po přistoupení již neuplatňuje. Avšak ustanovení protokolu č. 8 o restrukturalizaci polského ocelářského průmyslu (dále jen „protokol č. 8“) smlouvy o přistoupení lze považovat za lex specialis podle článků 107 a 108 SFEU, kterou se kontrola státní podpory podle SFEU rozšiřuje na veškerou podporu poskytnutou na restrukturalizaci polského ocelářského průmyslu v letech 1997 až 2006. V souladu s tím by Komise v zásadě byla k posouzení takové podpory oprávněna.

(29)

Pokud jde o otázku, zda jsou výrobci trubek, jako jsou podniky WRJ a WRJ-Serwis, součástí „ocelářského průmyslu“ pro účely protokolu č. 8, vzala Komise v úvahu následující: protokol č. 8 vycházel z vnitrostátního programu restrukturalizace (program „Restrukturalizace a rozvoj ocelářského průmyslu v Polsku“, dále jen „VPR“). Oblast působnosti VPR a protokolu č. 8 nebyla omezena na oblast působnosti přílohy 1 Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli (dále jen „Smlouva o ESUO“), ale vztahovala se rovněž na některá odvětví ocelářského průmyslu, jako jsou odvětví výroby bezešvých trubek a velkých svařovaných trubek.

(30)

Podle rozhodnutí o zahájení řízení byl zmíněný výklad v souladu s: za prvé s definicí odvětví ocelářského průmyslu v rámci pravidel EU o státní podpoře, konkrétně definicí v příloze B o víceodvětvovém rámci (5). za druhé vycházel z VPR, jehož příjemci byli z poloviny výrobci trubek. Podnik Huta Jedność, předchůdce podniků WRJ a WRJ-Serwis, se skutečně účastnil zmíněného programu restrukturalizace a několikrát byl v návrhu VPR také přímo zmíněn. Protože se v té době v důsledku konkurzu v roce 2002 očekávala jeho likvidace, nebyl nakonec za možného příjemce uznán.

(31)	V důsledku toho došla Komise k závěru, že zákaz poskytnutí podpory, na kterou se nevztahuje ani VPR, ani protokol č. 8, platí pro podnik Huta Jedność i podniky WRJ a WRJ-Serwis.

3.2 Existence státní podpory

(32)

Pokud jde o investice podniku TFS do podniku WRJ a jistoty, které podnik TFS poskytl, vyjádřila Komise silné pochybnosti o tom, zda by splnily požadavky na zásadu investora v tržním hospodářství. V době přijetí opatření se podnik WRJ potýkal s těžkostmi, a sám by nebyl schopen shromáždit na kapitálovém trhu finanční prostředky. Kromě toho vyjádřila Komise pochybnosti o tom, zda by došlo k dostatečné návratnosti investic. Podle názoru Komise by také bylo stěží možné odůvodnit investice skutečností, že podnik TFS hodlal v budoucnu zprivatizovat podnik WRJ.

(33)

Pokud jde o státní záruky pro podnik WRJ, upozornila Komise na to, že není jasné, zda v době jejich poskytnutí, tj. v roce 1997, byl podnik WRJ v obtížné situaci. Na druhou stranu, pokud jde o navýšení záruk v roce 2003, bylo možné se domnívat, že podnik WRJ byl v obtížích. V té souvislosti vyjádřila Komise pochybnosti o tom, zda bylo navýšení záruk v souladu se zásadou investora v tržním hospodářství.

(34)

Pokud jde o investice podniku TFS do podniku WRJ-Serwis, vyjádřila Komise pochybnosti o tom, zda by splnily požadavky zásady investora v tržním hospodářství. Komise upozornila na skutečnost, že byl podnik v roce 2003 nacházel v obtížích, a je proto nejisté, zda by návratnost investic byla přiměřená.

3.3 Slučitelnost státní podpory s vnitřním trhem

(35)

Komise nezjistila žádné důvody, na jejichž základě by bylo možné považovat případnou státní podporu za slučitelnou s vnitřním trhem, neboť investice do ocelářského průmyslu i restrukturalizační podpora v letech 1997–2006 byly podle protokolu č. 8 zakázány – v souladu s pravidly EU pro státní podporu.

4. PŘIPOMÍNKY POLSKA K ROZHODNUTÍ O ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ

(36)	Dopisy ze dne 21. ledna 2008 a 1. února 2008 předložilo Polsko své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení. V dopisech vyjádřilo Polsko svůj nesouhlas s tím, jak Komise vyložila protokol č. 8, a trvalo na tom, že dotčená opatření nepředstavovala státní podporu.

4.1 Použitelné právní předpisy a pravomoc Komise

(37)	Polsko se domnívá, že protokol č. 8 představuje výjimku od pravidla nevměšování se týkající se poskytování státní podpory před přistoupením, a není tedy možné ho vykládat zobecňujícím způsobem.

(38)

Zaprvé zdůrazňuje, že se příloha 1 protokolu 2 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Polskou republikou na straně druhé (6) (dále jen „protokol 2 Evropské dohody“) nevztahovala ani na výrobce trubek, ani na jejich výrobky, a že tedy nespadaly do oblasti její působnosti.

(39)

Zadruhé zdůrazňuje, že zákaz poskytování státní podpory výrobcům trubek byl v členských státech zaveden dne 24. července 2002, kdy vstoupila v platnost příloha B k víceodvětvovému rámci, která vymezuje oblast působnosti termínu „ocelářského průmyslu“. V souladu s touto definicí bylo odvětví trhu s bezešvými trubkami a velkými svařovanými trubkami součástí „ocelářského průmyslu“. V souladu s tím se VPR, který v roce 2003 schválila Komise, a protokol č. 8 vztahovaly také na výrobce trubek. Dříve, kdy platila Smlouva o ESUO, nebylo odvětví trhu s ocelovými trubkami zohledněno.

(40)

Polsko je toho názoru, že protokol č. 8 má být vykládán v tom smyslu, že před 24. červencem 2002 nepodléhalo poskytnutí podpory výrobcům trubek kontrole Komise. To se týká rovněž veškerých intervencí, které byly uskutečněny předtím, než v platnost vstoupila smlouva o přistoupení. Od té doby se na výrobce trubek zmíněná omezení vztahovala.

(41)	Pokud jde o příjemce podpory, lze podnik WRJ-Serwis označit za výrobce oceli až od roku 2004, kdy začal využívat vybavení tažírny. Do té doby nemohly být státní intervence považovány za státní podporu ve prospěch ocelářského průmyslu.

(42)	Kromě toho Polsko upozorňuje na skutečnost, že projekt WRJ není pokračovatelem dřívějšího projektu Huta Jedność.

4.2 Existence státní podpory

(43)

Polsko navíc tvrdí, že třebaže je podnik TFS kontrolovaný státem, funguje v souladu s tržními principy s cílem přinést zisk. Opatření, které Polsko učinilo ve prospěch podniků WRJ a WRJ-Serwis, nebylo výsledkem žádné zvláštní kontroly či dozoru ze strany státu. V této souvislosti nebylo nutné, aby stát provedl kontrolu ve smyslu rozsudku ve věci Stardust Marine (7).

(44)

Pokud jde o navýšení kapitálu podniku WRJ a záruk poskytnutých podnikem TFS, Polsko se domnívá, že podnik TFS do projektu WRJ neinvestoval žádné významné částky. Výměna pohledávek za podíly v podniku WRJ byla tedy z ekonomického hlediska rozumnější než jejich vymáhání. Mimo to v době, kdy podnik TFS investoval do podniku WRJ, vlastnil obchodní plány, které dokládaly rentabilitu projektu WRJ. Také bankovní konsorcium bylo ochotné poskytnout podniku WRJ další finanční prostředky. Podnik TFS tedy postupoval jako investor jednající podle zásad tržního hospodářství.

(45)

Polsko se domnívá, že navýšení státních záruk ve prospěch podniku WRJ bylo slučitelné se zásadou investora v tržním hospodářství, neboť bylo zajištěno hodnotnou zástavou a podnik WRJ za navýšení záruk zaplatil do státní pokladny částku odpovídající tržní sazbě. Podmínkou poskytnutí záruk navíc bylo, že banky opět začnou financovat projekt WRJ, k čemuž nedošlo. V důsledku toho nebyly záruky nikdy navýšeny a Polsko má za to, že podnik WRJ z nich neměl žádný prospěch.

(46)

Kapitálovou investici v podniku WRJ-Serwis považuje Polsko za slučitelnou se zásadou investora v tržním hospodářství. Zaprvé, s výjimkou podniku TFS získali akcie soukromí akcionáři. Zadruhé, nebyl podnik WRJ-Serwis nebyl podnik ve finančních obtížích a podnik TFS učinil rozhodnutí v očekávání zisku, který mu měl podnik WRJ-Serwis v budoucnu přinést. Mimo to byl podnik TFS schopen převzít kontrolu nad podnikem WRJ-Serwis, tak i nad nemovitostmi, na kterých byl projekt WRJ stavěn.

(47)	Pokud jde o konsolidaci podniků WRJ a WRJ-Serwis, je Polsko pevně přesvědčeno o tom, že to byl jediný způsob, jak umožnit rychlé převzetí a ukončení projektu WRJ ze strany soukromého investora a zároveň zajistit maximální návratnost kapitálu, který do té doby investoval stát.

5. PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

(48)

Komise obdržela připomínky od jedné třetí zúčastněné strany, která se důrazně postavila proti dotacím poskytnutým Polskem. Dotčená strana připomíná, že na výrobu trubek se Smlouva o ESUO nikdy nevztahovala a že průmysl s trubkami měl provést restrukturalizaci na vlastní náklady, bez státní podpory. Schválení podpory v tomto případě by ohrozilo evropský průmysl s trubkami. Zúčastněná strana rovněž tvrdí, že schválení podpory by mohlo ohrozit její snahy prokázat, že některé země dovážející trubky je dováží do EU za dumpingové a dotované ceny. A konečně zúčastněná strana tvrdí, že se evropský průmysl s bezešvými ocelovými trubkami tehdy nacházel ve zvláštní hospodářské situaci, neboť v Evropě existovala nadbytečná kapacita a potřeba trubky ve velkém množství vyvážet za situace, kdy v roce 2007 vzrostl jejich dovoz z Číny.

6. PŘIPOMÍNKY POLSKA K POSTŘEHŮM ZÚČASTNĚNÉ STRANY

(49)	Polsko obdrželo připomínky zúčastněné strany a dne 16. února 2009 na ně odpovědělo. Polsko podporuje názor, že na trhu s trubkami je potřeba transparentní zásady pro spravedlivou hospodářskou soutěž.

(50)

Polsko souhlasí s míněním třetí strany, že se na výrobu trubek Smlouva o ESUO nikdy nevztahovala, a znovu opakuje, že se výrobci trubek stali součástí „odvětví ocelářského průmyslu“ až poté, co dne 24. července 2002 vstoupil v platnost víceodvětvový rámec. V souladu s tím platí zákaz státní podpory ve prospěch odvětví výroby trubek až ode dne 24. července 2002, kdy vstoupila v platnost „rozšířená“ definice odvětví ocelářského průmyslu.

(51)	Mimo to Polsko opakuje, že podnik WRJ nikdy nezačal vyrábět a podnik WRJ-Serwis ukončil výrobu v roce 2008. Polsko opět zdůrazňuje, že podniku WRJ nikdy neposkytlo státní dotace.

7. POSOUZENÍ OPATŘENÍ

7.1 Použitelné právní předpisy a pravomoc Komise

(52)

Dotčené opatření bylo poskytnuto před přistoupením Polska k Evropské unii, tj. před 1. květnem 2004. Články 107 a 108 SFEU se v podstatě nevztahují na podporu, která byla poskytnuta před přistoupením a která se po přistoupení neuplatňovala (8). Odchylně od tohoto obecného pravidla – a tedy výjimečně – je Komise na základě protokolu č. 8 smlouvy o přistoupení oprávněna k přezkoumání státní podpory poskytnuté Polskem před přistoupením k EU v souvislosti s restrukturalizací polského ocelářského průmyslu.

7.1.1 Protokol č. 8 jako lex specialis

(53)

Protokol č. 8 obsahuje ustanovení, které dovoluje Polsku dokončit restrukturalizaci ocelářského průmyslu zahájené ještě před přistoupením. Restrukturalizace polského ocelářského průmyslu byla zahájena před přistoupením na základě protokolu č. 2 Evropské dohody a pokračovala v souladu s rozhodnutím Rady přidružení EU-Polsko (dále jen „rozhodnutí Rady přidružení“) (9).

(54)	Protokol č. 2 Evropské dohody poskytl Polsku pětiletou dobu odkladu, od roku 1992 až do konce roku 1996, během kterého smělo Polsko pro účely restrukturalizace svého ocelářského průmyslu využít veřejnou pomoc.

(55)

Rozhodnutím Rady přidružení byla tato doba odkladu prodloužena na dalších osm let, počínaje 1. lednem 1997, nebo do přístupu Polska k EU. V tomto období mohlo Polsko – výjimečně –, pokud šlo o „výrobky z oceli“, poskytovat pro účely restrukturalizace státní podporu za podmínek uvedených v protokolu č. 2 Evropské dohody (jejich uplatňování bylo prodlouženo rozhodnutím Rady přidružení) a na základě VPR, který Polsko předložilo Komisi v dubnu 2003. Poté co Komise VPR posoudila, schválily polský návrh v červenci 2003 členské státy (10).

(56)

Protokol 8 umožňuje Komisi sledovat po přistoupení Polska k EU státní podporu, kterou Polsko poskytuje ocelářského průmyslu na základě protokolu 2 Evropské dohody (a dále v souladu s rozhodnutím Rady přidružení) a na základě VPR. Protokol 8 navíc opravňuje Komisi požadovat zpět podporu, která byla poskytnuta v rozporu s protokolem 2 Evropské dohody a VPR. V důsledku toho je protokol č. 8 lex specialis, který výjimečně a odchylně od obecného režimu umožňuje se zpětnou působností kontrolu a přezkoumání státní podpory poskytnuté polskému ocelářského průmyslu před přistoupením Polska k EU. To potvrdil soud, který shledal, že protokol č. 8 představuje lex specialis ve vztahu k článkům 87 ES a 88 ES, které rozšiřuje kontrolu státních podpor prováděnou Komisí na základě Smlouvy ES na podpory poskytnuté ve prospěch reorganizace polského ocelářského průmyslu v období od roku 1997 do roku 2003 (11).

7.1.2 Oblast působnosti pravomoci Komise v souvislosti s kontrolou se zpětnou působností podle protokolu č. 8

(57)

V souvislosti s aktuálním řízením musí Komise posoudit, zda se oblast působnosti pravomoci týkající se kontroly se zpětnou působností, kterou zmiňuje 53. až 56. bod odůvodnění, vztahuje také na opatření, která Polsko poskytlo výrobcům trubek před přistoupením k EU. Za tím účelem musí být vyjasněny právní základy, které se v této věci uplatňují, tj. protokol č. 8 v souvislosti s protokolem č. 2 Evropské dohody a rozhodnutí Rady přidružení, aby bylo možné určit, zda se jejich ustanovení vztahují na opatření poskytnutá polským výrobcům trubek před přistoupením Polska k EU.

(58)

Obecnou právní zásadou při výkladu právní předpisů lex specialis, které představují výjimku od obecných právních předpisů, je, že se vykládají v úzkém slova smyslu. Z přísného výkladu výše zmíněných právních základů (viz níže uvedený 59. až 65. bod odůvodnění) vyplývá, že pravomoc Komise týkající se výjimečné kontroly se zpětnou působností je omezena na opatření poskytnutá výrobcům ESUO před přistoupením, to znamená, že se pravomoc nevztahuje na opatření poskytnutá výrobcům trubek.

7.1.3 Výklad právních základů

(59)

Body 12 a 18 protokolu č. 8 stanoví pravomoc Komise týkající se kontroly a kontroly se zpětnou působností v souvislosti s podporou poskytnutou polskému ocelářského průmyslu před přistoupením. Podle bodu 12 byly Komise i Rada až do roku 2006 oprávněny podrobně dohlížet na provádění VPR v období před přistoupením a po něm. Podle bodu 18 je Komise oprávněna požadovat při porušení podmínek stanovených v tomto protokolu vrácení jakékoli poskytnuté podpory.

(60)

Bod 1 protokolu č. 8 stanoví, že státní podpora, která byla Polskem poskytnuta za účelem restrukturalizace „vymezených částí polského ocelářského průmyslu“ se považuje za slučitelnou se společným trhem za těchto podmínek: „období stanovené v čl. 8 odst. 4 protokolu č. 2 o výrobcích ESUO k Evropské dohodě (…) bylo prodlouženo do dne přistoupení“; podmínky uvedené v VPR jsou zohledněny; podmínky uvedené v protokolu č. 8 jsou splněny a „žádná podpora nemá být polskému ocelářskému průmyslu vyplacena po přistoupení“.

(61)

Bod 2 protokolu č. 8 stanoví, že restrukturalizace polského ocelářského průmyslu, tak jak je popsána v jednotlivých obchodních plánech podniků uvedených v příloze 1, bude zakončena nejpozději do 31. prosince 2006. Bod 3 protokolu č. 8 stanoví, že pouze společnostem uvedeným v příloze 1 tohoto protokolu lze poskytovat státní podporu v rámci restrukturalizačního programu pro ocelářský průmysl.

(62)

Bod 1 protokolu č. 8 výslovně odkazuje na čl. 8 odst. 4 protokolu č. 2 o výrobcích ESUO k Evropské dohodě (platnost článku byla prodloužena rozhodnutím Rady přidružení). Protokol č. 2 Evropské dohody se vztahoval výhradně na „výrobky z oceli ESUO“ (čl. 8 odst. 4 protokolu č. 2) a seznam těchto výrobků z oceli obsahuje příloha. Obsahem přílohy je opět seznam „výrobků z oceli ESUO“, jak jsou stanoveny v příloze 1 Smlouvy o ESUO, přičemž trubky jsou přímo zmíněny („ocelové trubky (bezešvé či svařované) […] tažené ocelové pruty, broušené či leštěné, a odlitky (trubky, litinové trubky a další těžké odlitky)“).

(63)

Platnost smlouvy o ESUO uplynula dne 23. července 2002. Od tohoto dne spadá státní pomoc poskytovaná ocelářského průmyslu do působnosti obecných právních rámců ES. Při té příležitosti bylo rozhodnuto, že definice evropského odvětví ocelářského průmyslu se bude vztahovat i na výrobce trubek. Změněná definice byla kodifikována v článku 27 a příloze B víceodvětvového rámce, podle jehož definice zahrnuje odvětví ocelářského průmyslu také „bezešvé roury, trubky a duté profily“jakož i „svařované železné a ocelové roury a trubky“. (67) Tuto rozšířenou definici ocelářského průmyslu následně převzala i příloha 1 pokynů k vnitrostátní regionální podpoře na období 2007–2013 (12) a článek 2 bod 29 obecného nařízení o blokových výjimkách (13).

(64)

Avšak ani protokol č. 2 k Evropské dohodě, ani rozhodnutí Rady přidružení nebyly výslovně pozměněny za účelem včlenit do nich tuto rozšířenou definici odvětví ocelářského průmyslu, která se vztahuje i na výrobce trubek. Platnost protokolu č. 2 k Evropské dohodě uplynula dne 31. prosince 1996. Rozhodnutí Rady přidružení prodloužilo jeho platnost počínaje 1. lednem 1997 na dalších osm let či do okamžiku přistoupení Polska k EU (v závislosti na tom, co nastane dříve). Článek 1 rozhodnutí Rady přidružení se týká „výrobků z oceli“ obecně, avšak oblast působnosti jeho uplatňování je také výslovně spjata s čl. 8 odst. 4 protokolu č. 2 k Evropské dohodě, který se vztahuje pouze na výrobky z oceli ESUO. Prodloužení platnosti protokolu č. 2 k Evropské dohodě pak bylo zejména podmíněno tím, že Polsko předloží Komisi VPR a obchodní plány příjemců a obojí „bude splňovat požadavky čl. 8 odst. 4 protokolu č. 2 k Evropské dohodě a budou posouzeny a schváleny vnitrostátním orgánem pro dohled nad státními kontrolami (Úřad na ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů)“ (článek 2 rozhodnutí Rady přidružení).

(65)

Z výše uvedených důvodů došla Komise k závěru, že bod 18 protokolu č. 8, vykládaný s ohledem na body 1 až 3 protokolu č. 8 společně s protokolem č. 2 Evropské dohody a rozhodnutím Rady přidružení, neopravňuje Komisi ke kontrole podpory, která byla polským výrobcům trubek poskytnuta před přistoupením.

7.1.4 Prováděcí pravidla Evropské dohody jako nástroj pro výklad

(66)

Kromě toho, že Komise právně vyložila oblast působnosti příslušných právních základů (tj. protokolu č. 8, protokolu č. 2 Evropské dohody a rozhodnutí Rady přidružení – viz výše uvedený 59. až 65. bod odůvodnění), přezkoumala také otázku, zda prováděcí pravidla pro uplatňování ustanovení o státní podpoře obsažená v Evropské dohodě a protokolu č. 2, tak jak je přijala Rada přidružení EU-Polsko v roce 2001 (dále jen „prováděcí pravidla“) (14), jsou relevantní pro určení oblasti působnosti kompetence týkající se kontroly se zpětnou působností, pokud jde o opatření, která byla poskytnuta polským výrobcům trubek před přistoupením Polska k EU.

(67)

Obecnou zásadou je, že prováděcí předpisy obsahují jednací řád, který se nesmí zaměňovat s hmotnými pravidly v oblasti státní podpory obsaženými v Evropské dohodě a protokolu č. 2 k Evropské dohodě. Je však třeba poznamenat, že prováděcí pravidla také obsahují podrobná ustanovení o kritériích posouzení slučitelnosti podpory s Evropskou dohodou a s protokolem č. 2 k Evropské dohodě.

(68)

Ustanovení čl. 2 odst. 1 první věty prováděcích pravidel stanoví: že „posouzení slučitelnosti poskytnutí jednotlivé podpory a programů podpory s Evropskou dohodou podle článku 1 probíhá na základě kritérií, která vyplývají z uplatnění pravidel článku 87 Smlouvy o založení Evropského společenství včetně současných a budoucích sekundárních právních předpisů, rámců, pokynů a dalších příslušných administrativních aktů platných ve Společenství, jakož i judikatury Soudu prvního stupně a Soudního dvora Evropských společenství a všech rozhodnutí přijatých Radou přidružení podle čl. 4 odst. 3“. Citovaný právní předpis stanoví obecnou zásadu, že hmotná kritéria pro obecné posouzení slučitelnosti státní podpory s Evropskou dohodou jsou „evoluční“ povahy v tom smyslu, že zohledňují aktuální změny právních předpisů EU a judikatury.

(69)

Ustanovení čl. 2 odst. 1 druhé věty prováděcích pravidel odkazuje výslovně na kritéria slučitelnosti podle protokolu č. 2: „Pokud jsou poskytnutá podpora či programy podpory určeny pro výrobky, na které se vztahuje protokol č. 2 Evropské dohody, uplatňuje se první věta tohoto odstavce, za předpokladu, že posouzení nebylo učiněno na základě kritérií vyplývajících z uplatňování pravidel podle článku 87 Smlouvy o založení Evropského společenství, nýbrž na základě kritérií vyplývajících z uplatňování pravidel pro státní podpory podle Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli“. Ze znění této věty zřetelně vyplývá, že na rozdíl od případu obecné podpory, na který se vztahuje čl. 2 odst. 1 první věta (viz výše uvedený 68. bod odůvodnění), se pro účely podpory, na kterou se vztahuje protokol č. 2 Evropské dohody, vyvíjí kritéria slučitelnosti podpory na základě Smlouvy o ESUO. Pokud jde o vývoj těchto kritérií po uplynutí platnosti Smlouvy o ESUO v roce 2002, nejsou uvedeny žádné zvláštní informace.

(70)

Ustanovení čl. 2 odst. 2 a 3 prováděcích pravidel stanoví mechanismus, jak má Polsko zohlednit změny kritérií slučitelnosti. Konkrétně má být Polsko informováno o všech změnách kritérií slučitelnosti Společenství, které nebyly zveřejněny, a „pokud Polská republika během tří měsíců po obdržení oficiální informace nevznese připomínky týkající se změn, stanou se tato kritéria kritérii slučitelnosti v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Pokud Polská republika takové připomínky vznese, pak se s ohledem na sbližování právních předpisů, jak ho stanoví Evropská dohoda, konají konzultace v souladu s články 7 a 8 těchto předpisů“.

(71)

I když Polsko během lhůty tří měsíců nevzneslo připomínky ke změně definice slučitelnosti na úrovni Společenství ohledně odvětví ocelářského průmyslu, která v roce 2002 zahrnula také výrobce trubek, v rámci právních předpisů Společenství nebylo možné takové změny uplatnit na opatření, na která se nevztahuje oblast působnosti Evropské dohody, tj. taková opatření, na která se nevztahuje Smlouva o ESUO. Mimo to je protokol č. 8 lex specialis, a Komise se proto po uplynutí platnosti Smlouvy o ESUO nemůže dovolávat rozšíření definice unijního odvětví ocelářského průmyslu za účelem určení jeho oblasti působnosti. Komise tedy musela dojít k závěru, že na jedné straně je nezbytné přesně rozlišovat mezi „evoluční“ povahou platného právního předpisu týkajícího se státní podpory poskytnuté před přistoupením ve prospěch ocelářského průmyslu v Polsku a nutně přísným výkladem oblasti působnosti Komise týkající se kontroly se zpětnou působností na straně druhé, jak vyplývá z protokolu č. 8, protokolu č. 2 Evropské dohody a z rozhodnutí Rady přidružení.

8. ZÁVĚR

(72)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je Komise nucena dojít k závěru, že na základě protokolu č. 8 není oprávněna přezkoumat opatření, která byla ve prospěch polských výrobců trubek učiněna před přistoupením, a to zejména v letech 1997–2003. Toto řízení se s ohledem na skutečnost, že Komise není oprávněna posoudit opatření, která jsou předmětem tohoto řízení, zastavuje,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

S ohledem na skutečnost, že Komise není podle ustanovení protokolu č. 8 smlouvy o přistoupení Polska k EU oprávněna přezkoumat opatření učiněná Polskem v letech 2001, 2002 a 2003 ve prospěch podniků WRJ a WRJ-Serwis, se formální vyšetřovací řízení stanovené v čl. 108 odst. 2 SFEU, které bylo zahájeno dopisem adresovaným Polsku ze dne 23. října 2007, zastavuje.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Polské republice.

V Bruselu dne 6. července 2010.

Za Komisi

Joaquín ALMUNIA

místopředseda

(1) Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 948.

(2) Úř. věst. C 282, 24.11.2007, s. 21.

(3) S účinností od 1. prosince 2009 se články 87 a 88 Smlouvy o ES mění na články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie. Oba soubory ustanovení jsou ve své podstatě identické. Pro účely tohoto rozhodnutí by odkazy na články 107 a 108 SFEU měly být v případě potřeby chápány jako odkazy na články 87 a 88 Smlouvy o ES.

(4) Viz poznámka pod čarou 2.

(5) Viz příloha B k víceodvětvovému rámci (Úř. věst. C 70, 19.3.2002, s. 8), který platil od 24. července 2002 (odstavec 39) a byla nahrazena přílohou 1 k pokynům k regionální podpoře na období 2007–2013 (Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13).

(6) Úř. věst. L 348, 31.12.1993, s. 2.

(7) Rozsudek Soudního dvora ve věci Stardust Marine, C–482/99, Sb. rozh. 2002, s. I-4397.

(8) V bodě 90 rozsudku ze dne 1. července 2009 ve spojených věcech T-273/06 a T-297/06 ISD Polsko a jiné státy v. Komise potvrdil Tribunál, že: „…není sporu o tom, že se články 87 ES a 88 ES v zásadě nevztahují na podporu poskytnutou před přistoupením, která se po přistoupení již neuplatňovala.“ Viz také odstavec 108 rozhodnutí Komise 2006/937/ES ze dne 5. července 2005 ve věci státní podpory C 20/04 (ex NN 25/04) ve prospěch podniku Huta Częstochowa S.A. (Úř. věst. L 366, 21.12.2006, s. 1) a odstavec 202 a další rozhodnutí Komise 2010/3/ES ze dne 6. listopadu 2008 ve věci státní podpory C 19/05 (ex N 203/05) poskytnuté Polskem ve prospěch podniku Stocznia Szczecińska (Úř. věst. L 5, 8.1.2010, s 1).

(9) Rozhodnutí Rady přidružení EU-Polsko č. 3/2002 ze dne 23. října 2002, kterým se prodlužuje období stanovené v čl. 8 odst. 4 protokolu 2 o výrobcích Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) k Evropské dohodě (Úř. věst. L 186, 25.7.2003, s. 38).

(10) Rozhodnutí Rady 2003/588/ES ze dne 21. července 2003 o splnění podmínek stanovených v článku 3 rozhodnutí Rady přidružení EU-Polsko ze dne 23. října 2002, kterým se prodlužuje období stanovené v čl. 8 odst. 4 protokolu 2 o výrobcích Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) k Evropské dohodě (Úř. věst. L 199, 7.8.2003, s. 17).

(11) Rozsudek Soudu ve věci Huta Częstochowa, T-288/06, Sb. rozh. 2009, s. II-2247, odstavec 44.

(12) Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13.

(13) Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 3.

(14) Rozhodnutí Rady přidružení EU-Polsko č. 3/2001 ze dne 23. května 2001, kterým se podle čl. 63 odst. 3 přijímají prováděcí pravidla týkající se uplatňování ustanovení o státní podpoře podle čl. 63 odst. 3 bodu iii) a podle čl. 1 odst. 2 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Polskou republikou na straně druhé a podle čl. 8 odst. 1 bodu iii) a podle odstavce 2 protokolu č. 2 dohody o výrobcích Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) (Úř. věst. L 215, 9.8.2001, s. 39).

12.10.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 268/40

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 8. října 2010,

kterým se stanoví odchylka od rozhodnutí 92/260/EHS a 2004/211/ES, pokud jde o dočasný dovoz některých evidovaných koní samčího pohlaví, kteří se zúčastní jezdeckých soutěží předolympijské zkoušky v roce 2011, Olympijských her nebo Paralympijských her ve Spojeném království v roce 2012

(oznámeno pod číslem K(2010) 6854)

(Text s významem pro EHP)

(2010/613/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 90/426/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních předpisech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (1), a zejména na čl. 19 bod ii) uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Komise 92/260/EHS ze dne 10. dubna 1992 o veterinárních podmínkách a veterinárních osvědčeních pro dočasný dovoz evidovaných koní (2) začleňují třetí země, z nichž má být povolen dočasný dovoz evidovaných koní do Unie, zvláštních sanitárních skupin, na které se vztahují odpovídající veterinární osvědčení stanovená v příloze II uvedeného rozhodnutí. Toto rozhodnutí stanoví záruky, že nekastrovaní koně samčího pohlaví starší 180 dnů nepředstavují riziko, pokud jde o virovou arteritidu koní.

(2)

Rozhodnutí Komise 2004/211/ES ze dne 6. ledna 2004, kterým se stanoví seznam třetích zemí a částí jejich území, ze kterých členské státy povolují dovoz živých koňovitých a spermatu, vajíček a embryí druhů koňovitých (3), stanoví seznam třetích zemí a částí jejich území, ze kterých členské státy mají povolit dočasný dovoz evidovaných koní, a stanoví podmínky pro dovoz koňovitých ze třetích zemí.

(3)

Třicáté letní olympijské hry (dále jen „Olympijské hry“) se budou konat v Londýně, Spojeném království, od 27. července do 12. srpna 2012 a po nich budou následovat Čtrnácté letní paralympijské hry (dále jen „Paralympijské hry“) od 29. srpna do 9. září 2012. Jezdeckým soutěžím Olympijských a Paralympijských her, které budou nedílnou součástí Olympijských a Paralympijských her v roce 2012, budou předcházet jezdecké soutěže v rámci předolympijské zkoušky ve formě mezinárodní dvouhvězdičkové soutěže všestranné způsobilosti od 4. do 10. července 2011.

(4)	Evidovaní koně, kteří se zúčastní jezdeckých soutěží předolympijských zkoušek, Olympijských a Paralympijských her, budou pod veterinárním dozorem příslušných orgánů Spojeného království a Světové jezdecké organizace (World Equestrian Federation, FEI), která je pořadatelem.

(5)

Někteří evidovaní koně samčího pohlaví, kteří jsou kvalifikovaní pro účast na těchto jezdeckých soutěžích vysoké úrovně, mohou nesplňovat požadavky, pokud jde o virovou arteritidu koní, stanovené v rozhodnutích 92/260/EHS a 2004/211/ES. Proto by měla být stanovena odchylka od těchto požadavků pro nekastrované koně samčího pohlaví dočasně dovezené za účelem účasti na těchto sportovních událostech. Tato odchylka by měla stanovit veterinární podmínky a požadavky na veterinární osvědčení, aby se vyloučilo riziko rozšíření virové arteritidy koní prostřednictvím chovu nebo odběru spermatu.

(6)	Vzhledem k tomu, že virová arteritida koní je v Jižní Africe nákaza povinná hlášením, není hlášena od roku 2001 a je v této zemi předmětem tlumení, není nezbytné rozšířit odchylku na koně doprovázené veterinárním osvědčením v souladu se vzorem „F“ v příloze II rozhodnutí 92/260/EHS.

(7)	Požadavky pro veterinární kontroly při dovozu ze třetích zemí jsou stanoveny ve směrnici Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí (4).

(8)

Vývoj integrovaného počítačového veterinárního systému Traces stanoveného rozhodnutím Komise 2003/623/ES ze dne 19. srpna 2003 o vývoji integrovaného počítačového veterinárního systému TRACES (5) zahrnuje standardizaci dokumentů vztahujících se k prohlášení a kontrolám, aby mohly být shromážděné údaje řádně spravovány a zpracovány za účelem zlepšení ochrany zdraví v Evropské unii. Komise proto přijala nařízení (ES) č. 282/2004 ze dne 18. února 2004, kterým se zavádí doklad pro celní prohlášení u zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a pro veterinární kontroly těchto zvířat (6).

(9)

Rozhodnutí Komise 2004/292/ES ze dne 30. března 2004 o zavedení systému Traces (7) vytvořilo jednotnou elektronickou databázi (dále jen „TRACES“) pro dohled nad přesunem zvířat uvnitř Evropské unie a jejich přesunem ze třetích zemí a rovněž pro poskytování referenčních údajů, které se vztahují k obchodu s takovým zbožím.

(10)

Nařízení Komise (ES) č. 599/2004 ze dne 30. března 2004 o přijetí harmonizovaného vzoru osvědčení a inspekční zprávy pro obchod se zvířaty a produkty živočišného původu uvnitř Společenství (8) stanoví formulář pro identifikaci zásilky, který umožňuje propojit veterinární doklady doprovázející dotčené zvíře na stanovišti hraniční kontroly v místě vstupu do Evropské unie.

(11)

Rozhodnutí Komise 2009/821/ES ze dne 28. září 2009, kterým se stanoví seznam schválených stanovišť hraniční kontroly, některá prováděcí pravidla týkající se inspekcí prováděných veterinárními odborníky Komise a veterinární jednotky v TRACES (9), stanoví podrobnosti komunikační sítě, která propojuje veterinární jednotky v členských státech za účelem kontroly přesunu například dočasně dovážených evidovaných koní.

(12)

Společný veterinární vstupní doklad vydávaný v souladu s nařízením (ES) č. 282/2004 ve spojení s osvědčením o přesunu takových koní z členského státu prvního místa určení do jiného členského státu (dále jen „další osvědčení“) je tím nejvhodnějším nástrojem, aby bylo zajištěno, že evidovaní nekastrovaní koně samčího pohlaví dočasně dovážení za zvláštních podmínek, pokud jde o virovou arteritidu koní, opustí Evropskou unii ve lhůtě kratší než 90 dnů následujících po jejich vstupu a neprodleně po ukončení jezdeckých soutěží, kterých se zúčastnili.

(13)

Avšak vzhledem k tomu, že další osvědčení v oddílu VII vzoru veterinárního osvědčení v souladu s rozhodnutím 92/260/EHS není provedeno do TRACES, je nezbytné propojit toto další osvědčení prostřednictvím společného veterinárního vstupního dokladu s údaji o zdravotním stavu v souladu s přílohou B směrnice 90/426/EHS.

(14)	S ohledem na význam uvedené akce a omezený počet jednotlivých, známých koní, kteří vstupují do Evropské unie za zvláštních podmínek stanovených v tomto rozhodnutí, se doplňkové správní postupy jeví jako vhodné.

(15)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Odchylně od článku 1 rozhodnutí 92/260/EHS a čl. 6 písm. a) rozhodnutí 2004/211/ES povolí členské státy dočasný dovoz evidovaných nekastrovaných koní samčího pohlaví, kteří nesplňují požadavky, pokud jde o virovou arteritidu koní, stanovené v písm. e) bodě v) oddílu III vzorů osvědčení „A“ až „E“ stanovených v příloze II rozhodnutí 92/260/EHS, za předpokladu, že tito koně:

jsou určeni k účasti na těchto jezdeckých soutěžích v Londýně, Spojeném království:

i)	předolympijské zkoušky od 4. července 2011 do 10. července 2011,

ii)	Třicáté olympijské hry (dále jen „Olympijské hry“) od 27. července 2012 do 12. srpna 2012,

iii)	Čtrnácté letní paralympijské hry (dále jen „Paralympijské hry“) od 29. srpna 2012 do 9. září 2012 a

b)	splňují podmínky stanovené v článku 2 tohoto rozhodnutí.

Článek 2

1. Členské státy zajistí, že koně uvedení v článku 1 (dále jen „koně“) jsou doprovázeni veterinárním osvědčením, které odpovídá příslušnému vzoru „A“ až „E“ stanovenému v příloze II rozhodnutí 92/260/EHS, jež se mění takto:

v oddílu III se v písm. e) bod v) týkající se virové arteritidy koní vkládá text, který zní:

„nebo

—	evidovaný kůň je určený k dovozu v souladu s rozhodnutím Komise 2010/613/EU.“;

do oddílu IV se vkládají nové odrážky (vyplní úřední veterinární lékař), které znějí:

„—	kůň je určen k účasti na jezdeckých soutěžích předolympijské zkoušky v červenci 2011/Olympijských her v červenci a srpnu 2012/Paralympijských her v srpnu a září 2012 (hodící se podtrhněte a nehodící se škrtněte),

—	byla přijata opatření, aby kůň byl přepraven z Evropské unie neprodleně po ukončení jezdecké soutěže předolympijských her/Olympijských her/Paralympijských her (hodící se podtrhněte a nehodící se škrtněte) dne … (uveďte datum) přes výstupní místo … (uveďte název výstupního místa),

—	kůň není během svého pobytu v členském státě Evropské unie kratšího než 90 dnů určen k chovu nebo odběru spermatu.“

2. Členské státy pro koně neuplatní alternativní systém kontroly uvedený v článku 6 směrnice 90/426/EHS.

3. Status koní nesmí být změněn z dočasného vstupu na trvalý.

Článek 3

1. Členské státy zajistí, že veterinární orgány vydávající společný veterinární vstupní doklad (dále jen „SVVD“) v souladu s nařízením (ES) č. 282/2004 kromě veterinárních kontrol koní v souladu se směrnicí 91/496/EHS rovněž:

a)	oznámí výstupní místo předpokládaného vývozu z Evropské unie uvedené v oddílu IV osvědčení uvedeném v čl. 2 písm. b) tak, že vyplní bod 20 SVVD, a

b)	sdělí faxem nebo e-mailem příjezd koní místní veterinární jednotce (GB04001) definované v čl. 2 písm. b) bodě iii) rozhodnutí 2009/821/ES, která je odpovědná za místo určené pro jezdeckou soutěž podle článku 1 (dále jen „místo“).

2. Členské státy zajistí, že koně na cestě z členského státu prvního místa určení, který je uveden v SVVD, do dalšího členského státu nebo na místo, jsou doprovázeni těmito veterinárními doklady:

a)	veterinárním osvědčením vyplněným v souladu s čl. 2 odst. 1, v němž je vyplněn oddíl VII, vyhrazený pro osvědčení přesunu mezi členskými státy, a

b)	údaji o zdravotním stavu v souladu s přílohou B rozhodnutí 90/426/EHS, které musí být místu určení oznámeny na formuláři předepsaném nařízením (ES) č. 599/2004 a mít v kolonce I.6 části I uvedeného formuláře odkaz na osvědčení zmíněné v písmeni a).

3. Členské státy, jimž byl oznámen přesun koní v souladu s odstavcem 2, potvrdí příjezd koní v bodě 45 části 3 SVVD.

Článek 4

Spojené království zajistí, že příslušné orgány ve spolupráci s pořadatelem soutěží uvedených v článku 1 a jmenovanou přepravní společností přijmou opatření nezbytná pro zajištění toho, že:

a)	dovoz koní na místo se povolí, pouze je-li jejich přesun z členského státu prvního místa určení uvedeného v SVVD do Spojeného království doložen tak, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 2, a

b)	koně opustí Evropskou unii neprodleně po ukončení soutěže.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 8. října 2010.

Za Komisi

John DALLI

člen Komise

(1) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 42.

(2) Úř. věst. L 130, 15.5.1992, s. 67.

(3) Úř. věst. L 73, 11.3.2004, s. 1.

(4) Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56.

(5) Úř. věst. L 216, 28.8.2003, s. 58.

(6) Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 11.

(7) Úř. věst. L 94, 31.3.2004, s. 63.

(8) Úř. věst. L 94, 31.3.2004, s. 44.

(9) Úř. věst. L 296, 12.11.2009, s. 1.

12.10.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 268/43

Oprava nařízení Komise (EU) č. 665/2010 ze dne 23. července 2010 o vydávání dovozních licencí pro rýži v rámci celních kvót otevřených na podobdobí července 2010 nařízením (ES) č. 327/98

( Úřední věstník Evropské unie L 193 ze dne 24. července 2010 )

Na straně 13 má v příloze tabulka pod písmenem a) „Kvóta pro celoomletou nebo poloomletou rýži kódu KN 1006 30 podle čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 327/98“ znít takto:

„Původ	Pořadové číslo	Koeficient přidělení pro podobdobí měsíce července 2010	Celková množství dostupná pro podobdobí měsíce září 2010 (v kg)
Spojené státy americké	09.4127	— (1)	10 026 128
Thajsko	09.4128	— (1)	2 623 395
Austrálie	09.4129	— (1)	790 000
Ostatní	09.4130	— (2)	0

(1) Žádosti se vztahují na množství menší než (nebo stejná jako) množství dostupná: všechny žádosti jsou tedy přípustné.

(2) Pro toto podobdobí neexistuje dostupné množství.“

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2010.268.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 268

České vydání	Právní předpisy	Svazek 53 12. října 2010

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty	1
	*	Nařízení Komise (EU) č. 905/2010 ze dne 11. října 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1580/2007, pokud jde o spouštěcí hodnoty pro dodatečná cla na okurky, artyčoky, klementinky, mandarinky a pomeranče	19
	*	Nařízení Komise (EU) č. 906/2010 ze dne 11. října 2010, kterým se po sto třicáté sedmé mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem	21
		Nařízení Komise (EU) č. 907/2010 ze dne 11. října 2010 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	23
		Nařízení Komise (EU) č. 908/2010 ze dne 11. října 2010, kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (EU) č. 867/2010 na hospodářský rok 2010/11	25
		Nařízení Komise (EU) č. 909/2010 ze dne 11. října 2010, kterým se stanoví přídělový koeficient pro žádosti o vývozní licence pro sýry vyvážené v roce 2011 do Spojených států amerických v rámci některých kvót GATT	27
		Nařízení Komise (EU) č. 910/2010 ze dne 11. října 2010, kterým se mění nařízení (EU) č. 869/2010, kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 1. října 2010	29
		ROZHODNUTÍ
		2010/612/EU
	*	Rozhodnutí Komise ze dne 6. července 2010 o opatření C 48/2007 (ex NN 60/07) provedeném Polskem ve prospěch podniků WRJ a WRJ-Serwis (oznámeno pod číslem K(2010) 4476) ( 1 )	32
		2010/613/EU
	*	Rozhodnutí Komise ze dne 8. října 2010, kterým se stanoví odchylka od rozhodnutí 92/260/EHS a 2004/211/ES, pokud jde o dočasný dovoz některých evidovaných koní samčího pohlaví, kteří se zúčastní jezdeckých soutěží předolympijské zkoušky v roce 2011, Olympijských her nebo Paralympijských her ve Spojeném království v roce 2012 (oznámeno pod číslem K(2010) 6854) ( 1 )	40

		Opravy
		Oprava nařízení Komise (EU) č. 665/2010 ze dne 23. července 2010 o vydávání dovozních licencí pro rýži v rámci celních kvót otevřených na podobdobí července 2010 nařízením (ES) č. 327/98 (Úř. věst. L 193 ze dne 24.7.2010)	43