30.9.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 256/1

(1)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (3) (dále jen „sedmý rámcový program“) umožňuje účast Společenství na výzkumných a rozvojových programech prováděných několika členskými státy, včetně účasti ve strukturách vytvořených k uskutečnění těchto programů, ve smyslu článku 169 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva o ES“).

(2)

Rozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu Spolupráce, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (4), podporuje přístup přesahující hranice jednotlivých výzkumných témat, která se týkají jednoho či více témat sedmého rámcového programu, a v této souvislosti určil iniciativu podle článku 169 Smlouvy o ES v oblasti společného výzkumu Baltského moře jako jednu z oblastí, které jsou vhodné pro účast Společenství v národních výzkumných programech prováděných společně.

(3)

Ekosystém Baltského moře, které je polozavřeným evropským vnitrozemským mořem, je jednou z největších světových poloslaných vodních ploch a byl vážně postižen mnohými nepříznivými vlivy, které jsou buď přírodního původu, nebo jsou vyvolané lidskou činností, jako je znečištění způsobené odloženými chemickými zbraněmi, např. bojovými plyny pocházejícími z druhé světové války, a sloučeninami těžkých kovů, organickými látkami, radioaktivním materiálem, topnými oleji a ropnými skvrnami. Rozvoj zemědělství v povodí Baltského moře měl rovněž za následek nadměrný přísun hnojiv a organických látek vedoucích ke zvýšené eutrofizaci a zavlečení neendemických cizích organismů do životního prostředí. Neudržitelné využívání rybích populací a změna klimatu způsobují úbytek původní biologické rozmanitosti. Tyto faktory, jakož i neustálá lidská činnost, včetně projektů souvisejících s infrastrukturou prováděných přímo na pobřeží nebo v jeho těsné blízkosti a v povodí Baltského moře, a ekologicky neudržitelná turistika poškozují přírodní prostředí. To vše značně snižuje schopnost Baltského moře udržitelným způsobem poskytovat zboží a služby, na nichž lidé přímo a nepřímo závisí z hlediska sociálních, kulturních a ekonomických zájmů.

(4)

Evropská rada na zasedání dne 14. prosince 2007 zdůraznila své obavy ohledně stavu životního prostředí v Baltském moři, na což reaguje sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. června 2009 o strategii Evropské unie pro region Baltského moře. Rada navíc vyzvala Komisi, aby předložila návrh na iniciativu podle článku 169 Smlouvy o ES pro region Baltského moře.

(5)

Věda by měla přispět k plnění těchto úkolů a k vyřešení naléhavých environmentálních problémů Baltského moře. Závažnost současné situace si však vyžaduje kvalitativní a kvantitativní posílení současného výzkumu v pobaltském regionu rozvojem a prováděním plně integrovaného přístupu umožňujícího zjednodušit příslušné výzkumné programy všech států ležících na pobřeží Baltského moře a zaměřit je na koordinované, účinné a efektivní řešení složitých a naléhavých problémů.

(6)

Řada výzkumných a rozvojových programů nebo činností prováděných jednotlivými členskými státy na vnitrostátní úrovni za účelem podpory výzkumu a vývoje v regionu Baltského moře není v současné době dostatečně koordinována na úrovni Unie, aby se dosáhlo kritického množství vyžadovaného ve strategických oblastech výzkumu a vývoje.

(7)

Stávající výzkumné struktury specifické pro jednotlivá odvětví, které se vyvíjely během dlouhé historie vnitrostátních politik, jsou navíc hluboce zakořeněné ve vnitrostátních systémech řízení a brání rozvoji a financování víceoborového, mezioborového a interdisciplinárního environmentálního výzkumu nezbytného k řešení úkolů v regionu Baltského moře.

(8)

Ačkoli existuje dlouhá tradice spolupráce ve výzkumu Baltského moře jak se zeměmi, které spadají do regionu Baltského moře, tak i se zeměmi mimo něj, nebyly na úsilí o spolupráci z důvodu rozdílné hospodářské a rozvojové situace těchto zemí, jakož i z důvodu velmi odlišných vnitrostátních plánů výzkumu, výzkumných témat a priorit dosud vyčleněny přiměřené finanční zdroje umožňující optimální využití výzkumného potenciálu.

(9)

Komise ve svém pracovním programu na období 2007–2008 ze dne 11. června 2007 pro provádění zvláštního programu „Spolupráce“ poskytla v oblasti environmentálního výzkumu Baltského moře finanční podporu programům BONUS ERA-NET a ERA-NET PLUS za účelem posílení spolupráce mezi agenturami pro financování environmentálního výzkumu v pobaltském regionu a usnadnění přechodu na společný výzkumný a rozvojový program v regionu Baltského moře, který se má provádět na základě článku 169 Smlouvy.

(10)

Programy BONUS ERA-NET a ERA-NET PLUS v podstatě fungovaly dobře, a je tedy důležité zajistit kontinuitu výzkumného úsilí s cílem vyřešit naléhavé environmentální úkoly.

(11)

V souladu s koncepcí sedmého rámcového programu, a jak vyplývá z konzultací se zúčastněnými subjekty uskutečněných během programu BONUS ERA-NET, je v pobaltském regionu zapotřebí politicky podporovaných výzkumných programů.

(12)

Dánsko, Německo, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Finsko a Švédsko (dále jen „zúčastněné státy“) se dohodly, že budou společně provádět společný výzkumný a rozvojový program v regionu Baltského moře BONUS (dále jen „program BONUS“). Program BONUS má za cíl podporovat vědecký rozvoj a inovace poskytováním nezbytného právního a organizačního rámce pro nadnárodní spolupráci mezi pobaltskými státy v environmentálním výzkumu v regionu Baltského moře.

(13)

Ačkoli program BONUS je ve velké míře zaměřen na environmentální výzkum, zasahuje do řady souvisejících výzkumných programů Unie pro okruh lidských činností, které mají zvýšené dopady na ekosystém, jako jsou rybolov, akvakultura, zemědělství, infrastruktura (včetně v oblasti energetiky), doprava, odborná příprava a mobilita výzkumných pracovníků, a také do řady socio-ekonomických otázek. Program BONUS má značný význam pro řadu politik a směrnic Unie, včetně strategie Unie pro region Baltského moře, společné rybářské politiky, společné zemědělské politiky, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (5), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (6), a mezinárodních závazků Unie, jako je akční plán pro Baltské moře HELCOM. V důsledku toho přinese program BONUS prospěch mnohým dalším oblastem politiky Unie.

(14)

Zúčastněné státy se v zájmu posílení dopadu programu BONUS dohodly, že se ho zúčastní Unie.

(15)

Program BONUS by měl zahrnovat strategickou fázi, po níž bude následovat fáze provádění, aby se poskytla příležitost uskutečnit rozsáhlé konzultace se zúčastněnými subjekty o strategickém plánu výzkumu schopném zvládnout také vznikající výzkumné potřeby. Během strategické fáze programu BONUS by se měly vyvíjet snahy o zapojení dalších, odvětvově zaměřených agentur pro financování s cílem dále posílit integraci výzkumu, který řeší meziodvětvové potřeby konečných uživatelů, a zajistit účinné využití a převzetí výsledků pro opatření k řízení politik a zdrojů napříč celou řadou ekonomických odvětví.

(16)

Komise by na konci této strategické fáze měla ověřit existenci strategického plánu výzkumu, platformy pro konzultace se zúčastněnými subjekty a podmínek provádění, které umožní, aby iniciativa vstoupila do fáze provádění. Komise může v případě potřeby učinit doporučení za účelem zlepšení strategického plánu výzkumu. Přechod do fáze provádění by měl být hladký a měl by proběhnout neprodleně.

(17)

Zúčastněné státy se dohodly, že na program BONUS přispějí částkou 50 milionů EUR. Měly by se umožnit i jiné než peněžní příspěvky ve formě přístupu k infrastruktuře a jejího využívání (dále jen „věcný příspěvek ve formě infrastruktury“) za předpokladu, že netvoří podstatnou část celého příspěvku. Měly by podléhat posouzení jejich materiální a užitné hodnoty z hlediska uskutečňování projektů programu BONUS.

(18)

Účast Unie na programu BONUS by neměla překročit 50 milionů EUR pro celou dobu jeho trvání a v rámci tohoto limitu by měla odpovídat příspěvkům zúčastněných států, aby se zvýšil jejich zájem o společné provádění programu BONUS. Většina finančního příspěvku Unie by měla být přidělena pro fázi provádění. Pro každou fázi by se měl stanovit strop. Strop pro fázi provádění by se měl zvýšit o jakoukoli částku zbývající po provedení strategické fáze.

(19)

Společné provádění programu BONUS vyžaduje specializovanou prováděcí strukturu stanovenou v rozhodnutí 2006/971/ES. Pro uskutečňování programu BONUS se zúčastněné státy na takové specializované prováděcí struktuře dohodly a vytvořily síť pobaltských organizací pro financování vědy (dále jen „BONUS EHZS“). BONUS EHZS by mělo být příjemcem finančního příspěvku Unie. Zúčastněným státům se připomíná význam zásady skutečného společného fondu, přičemž každý zúčastněný stát v souladu se společnými pravidly a postupy financování programu BONUS rozhodne, zda bude spravovat svůj vlastní příspěvek nebo zda bude jeho příspěvek spravován prostřednictvím BONUS EHZS. BONUS EHZS by mělo také zajistit, aby provádění programu BONUS bylo v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

(20)

Finanční příspěvek Unie by měl být podmíněn formálními závazky příslušných vnitrostátních orgánů zúčastněných států a zaplacením jejich finančních příspěvků.

(21)

V zájmu usnadnění a zjednodušení řízení příspěvku Unie pro strategickou fázi by jeho vyplacení mělo být podmíněno uzavřením dohody o grantech mezi Komisí jménem Unie a BONUS EHZS, která by se měla řídit nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1906/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2013) (7).

(22)

Vyplacení příspěvku Unie pro prováděcí fázi by mělo být podmíněno uzavřením dohody o provádění mezi Komisí jménem Unie a BONUS EHZS, která by obsahovala podrobná ujednání o využití finančního příspěvku Unie. Tato část finančního příspěvku Unie by měla být spravována v rámci nepřímého centralizovaného řízení podle čl. 54 odst. 2 písm. c) a článku 56 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (8) (dále jen „finanční nařízení“), a článku 35, čl. 38 odst. 2 a článku 41 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (9).

(23)

Všechny úroky získané z příspěvků zaplacených pro BONUS EHZS by se měly považovat za příjem tohoto sdružení a měly by být přiděleny pro provádění programu BONUS.

(24)

V zájmu ochrany svých finančních zájmů by Unie měla mít právo snížit, neposkytnout nebo ukončit svůj finanční příspěvek v případě nepřiměřeného, částečného nebo opožděného provádění programu BONUS, nebo pokud zúčastněné státy své příspěvky na financování programu BONUS neposkytnou, nebo je poskytnou částečně nebo opožděně, za podmínek stanovených v dohodách, které mají být uzavřeny mezi Unií a BONUS EHZS.

(25)

V zájmu účinného provádění programu BONUS během fáze provádění by finanční podpora měla být poskytnuta účastníkům projektů programu BONUS, za jejichž výběr na ústřední úrovni na základě výzev k předkládání návrhů odpovídá BONUS EHZS. Poskytování a vyplácení této finanční podpory účastníkům programu BONUS by mělo probíhat transparentním a nebyrokratickým způsobem podle společných pravidel, která jsou v souladu se sedmým rámcovým programem.

(26)

Společné výzkumné středisko je sice útvarem Komise, avšak jeho ústavy mají výzkumné kapacity, které mají význam pro program BONUS, a mohly by přispívat k jeho provádění. Je proto vhodné vymezit úlohu Společného výzkumného střediska z hlediska jeho způsobilosti pro financování.

(27)

V zájmu zajištění rovného zacházení by hodnocení návrhů mělo dodržovat stejné zásady, které se používají pro návrhy předkládané v rámci sedmého rámcového programu. Hodnocení návrhů by proto mělo být prováděno na ústřední úrovni pod odpovědností BONUS EHZS nezávislými odborníky s dobrou znalostí místních podmínek na základě transparentních a společných kritérií a finanční prostředky by měly být přidělovány v souladu s pořadníkem schváleným na ústřední úrovni. Řazení a pořadí priorit by mělo schválit BONUS EHZS, přičemž by se mělo přesně řídit výsledky nezávislého hodnocení, které by mělo být závazné.

(28)

K programu BONUS se může připojit kterýkoli členský stát a kterákoli země přidružená k sedmému rámcovému programu.

(29)

V souladu s cíli sedmého rámcového programu by měla být umožněna účast na programu BONUS jakékoli jiné země, zejména země ležící na pobřeží Baltského moře nebo v jeho povodí, za předpokladu, že tuto účast upravuje příslušná mezinárodní dohoda a že s ní souhlasí Komise i zúčastněné státy. V souladu se sedmým rámcovým programem by Unie měla mít právo sjednat v souladu s pravidly a podmínkami stanovenými v tomto rozhodnutí podmínky pro svůj finanční příspěvek na program BONUS s ohledem na účast jiných zemí.

(30)

Měla by být přijata vhodná opatření k předcházení nesrovnalostem a podvodům a měly by být učiněny nezbytné kroky k vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (10) a (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (11) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (12).

(31)

Výzkumné činnosti prováděné v rámci programu BONUS by podle obecných zásad sedmého rámcového programu měly být v souladu s etickými zásadami a řídit se zásadami zohledňování rovnosti žen a mužů, rovnosti pohlaví a udržitelného rozvoje.

(32)

Na základě průběžného hodnocení prováděného Komisí za účasti nezávislých odborníků s dobrou znalostí místních podmínek by Komise měla posoudit kvalitu a účinnost provádění programu BONUS a pokrok dosažený při plnění stanovených cílů a provést závěrečné hodnocení.

(33)

Účastníci programu BONUS by měli sdělovat a v široké míře šířit výsledky své práce, zejména tak, aby je mohly využít jiné podobné regionální projekty v oblasti mořského výzkumu, a zpřístupňovat je veřejnosti.

(34)

Úspěšná realizace projektů prováděných v rámci programů BONUS ERA-NET a BONUS ERA-NET PLUS odhalila katastrofální stav Baltského moře. Je proto nutné i nadále provádět v souvislosti se stavem prostředí Baltského moře další výzkum,

a)

příprava strategického plánu výzkumu stanovením části věnované vědeckému obsahu programu BONUS se zaměřením na výzvy k předkládání návrhů v souladu s cíli sedmého rámcového programu;

b)

vytvoření platforem pro konzultace se zúčastněnými subjekty s cílem zvýšit a institucionalizovat zapojení zúčastněných subjektů ze všech příslušných odvětví;

c)

příprava podmínek provádění, včetně právních a finančních pravidel a postupů, ustanovení upravujících práva duševního vlastnictví vyplývající z činností programu BONUS, lidských zdrojů a komunikačních aspektů.

a)

stanovení strategického plánu výzkumu, vytvoření platformy pro konzultace se zúčastněnými subjekty a stanovení podmínek provádění podle čl. 2 odst. 3 ze strany zúčastněných států, jakož i na pokroku dosaženém při plnění cílů a na konečných výsledcích uvedených v příloze I oddílu 2. Komise může v případě potřeby učinit doporučení za účelem zlepšení strategického plánu výzkumu;

b)

prokázání schopnosti BONUS EHZS realizovat program BONUS, včetně přijetí, přidělení a monitorování finančního příspěvku Unie v rámci nepřímého centralizovaného řízení v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) a článkem 56 finančního nařízení a článkem 35, čl. 38 odst. 2 a článkem 41 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 a v souladu se zásadou řádného finančního řízení;

c)

udržování a uplatňování vhodného a účinného modelu řízení pro program BONUS v souladu s přílohou II;

d)

efektivním provádění činností týkajících se fáze provádění programu BONUS a stanovených v příloze I ze strany BONUS EHZS, což zahrnuje zveřejňování výzev k předkládání návrhů na udělování grantů;

e)

závazku každého zúčastněného státu podílet se na financování programu BONUS a skutečném uhrazení finančního příspěvku, především na financování účastníků projektů BONUS vybraných na základě výzev k předkládání návrhů;

f)

souladu s pravidly Unie pro poskytování státní podpory, především s pravidly stanovenými v rámci Unie pro státní podporu pro výzkum, vývoj a inovace (13);

g)

zajištění vysoké úrovně vědecké excelence, dodržování etických zásad v souladu s obecnými zásadami sedmého rámcového programu a dodržování zásad rovnosti žen a mužů a rovnosti pohlaví a zásady udržitelného rozvoje.

a)

vymezení svěřených úkolů;

b)

ustanovení na ochranu finančních prostředků Unie;

c)

podmínky a podrobná opatření pro plnění úkolů, včetně pravidel financování a horních limitů financování použitelných u projektů programu BONUS a příslušná ustanovení pro vymezení odpovědnosti a provádění kontrol;

d)

pravidla pro podávání zpráv o plnění úkolů Komisi;

e)

podmínky pro ukončení plnění úkolů;

f)

podrobná pravidla pro kontroly prováděné Komisí;

g)

podmínky pro použití odděleného bankovního účtu a nakládání se získanými úroky;

h)

ustanovení zajišťující viditelnost opatření Unie ve vztahu k ostatním činnostem BONUS EHZS;

i)

závazek neprovádět žádnou činnost, která by mohla vést ke střetu zájmů ve smyslu čl. 52 odst. 2 finančního nařízení;

j)

ustanovení upravující práva duševního vlastnictví vyplývající z provádění programu BONUS podle článku 2;

k)

kritéria pro průběžná a závěrečná hodnocení, včetně kritérií uvedených v článku 13.

30.9.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 256/15

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 967/2006 ze dne 29. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 318/2006, pokud jde o výrobu cukru nad rámec kvóty (2), stanoví lhůty použitelné na vývoz cukru vyrobeného nad rámec kvóty a vybírání poplatků z tohoto cukru.

(2)

Ustanovení čl. 19 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 967/2006 uvádí, že v případě vývozu produkce nad rámec kvóty výrobce předloží požadované doklady o vývozu příslušnému subjektu členského státu před 1. dubnem následujícím po hospodářském roce, v jehož průběhu byl přebytek vyroben.

(3)

Pokud nejsou některá místa určení způsobilá pro vývoz cukru a/nebo isoglukosy vyrobených nad rámec kvóty, předloží výrobci doklad o příjezdu do místa určení v souladu s článkem 4c nařízení Komise (ES) č. 951/2006 (3). Ze zkušeností vyplývá, že v případě některých míst určení může získání nezbytných dokladů trvat delší dobu. V těchto případech je proto vhodné stanovit možnost prodloužení lhůty.

(4)

V případě prodloužení lhůty pro předložení dokladů o vývozu příslušnému orgánu členského státu by rovněž měla být upravena lhůta, do které má členský stát sdělit výrobcům výši celkového poplatku, jejž je třeba zaplatit, a lhůta, do které mají výrobci poplatek zaplatit. Stejně tak by měla být pozměněna pevná lhůta, do které mají členské státy stanovit přebytková množství a sdělit je Komisi.

(5)

Články 3, 4 a 19 nařízení (ES) č. 967/2006 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

1)

V čl. 3 odst. 2 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„Pokud členské státy využijí možnost předpokládanou v čl. 19 odst. 3, stanoví se lhůty uvedené v prvním pododstavci na 1. listopad, resp. 1. prosinec.“

2)

V čl. 4 odst. 3 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„Pokud členské státy využijí možnost předpokládanou v čl. 19 odst. 3, stanoví se lhůta uvedená v prvním pododstavci na 31. prosinec.“

3)

Článek 19 se mění takto:

30.9.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 256/17

30.9.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 256/19

(1)

Nařízením Komise (EU) č. 446/2010 (2) byl zahájen prodej másla prostřednictvím nabídkového řízení v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení Komise (EU) č. 1272/2009 ze dne 11. prosince 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o nákup a prodej zemědělských produktů v rámci veřejné intervence (3).

(2)

S přihlédnutím k nabídkám podaným v rámci dílčích nabídkových řízení by Komise měla stanovit minimální prodejní cenu nebo by měla v souladu s čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 1272/2009 rozhodnout, že minimální prodejní cenu nestanoví.

(3)

S přihlédnutím k nabídkám podaným v rámci sedmého dílčího nabídkového řízení by minimální prodejní cena měla být stanovena pro máslo skladované ve Francii, jelikož v tomto členském státě je ho skladováno jen velmi malé množství. Pro máslo skladované v jiném členském státě, než je Francie, by minimální prodejní cena být stanovena neměla.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

30.9.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 256/20

(1)

Spolková republika Německo a Lucemburské velkovévodství požádaly dopisy, které generální sekretariát Komise zaevidoval dne 15. října a 18. listopadu 2009, o povolení uplatňovat opatření odchylující se od ustanovení směrnice 2006/112/ES, pokud jde o renovaci a údržbu hraničního mostu.

(2)

V souladu s čl. 395 odst. 2 směrnice 2006/112/ES Komise dopisem ze dne 25. února 2010 informovala ostatní členské státy o žádostech předložených Spolkovou republikou Německo a Lucemburským velkovévodstvím. Dopisem ze dne 2. března 2010 oznámila Komise Spolkové republice Německo a Lucemburskému velkovévodství, že má k dispozici veškeré informace nezbytné k posouzení žádostí.

(3)

Účelem opatření je považovat most a staveniště v jeho okolí, pro účely dodávky zboží nebo poskytování služeb a pořízení zboží uvnitř Společenství, určeného pro renovaci a následnou údržbu hraničního mostu přes řeku Moselu, za umístěné pouze na území Lucemburského velkovévodství v souladu s dohodou uzavřenou mezi těmito dvěma zeměmi.

(4)

Kdyby neexistovalo uvedené opatření, bylo by třeba zjišťovat, zda místem zdanění je Spolková republika Německo nebo Lucemburské velkovévodství. Práce na hraničním mostě vykonaná na německém území by podléhala dani z přidané hodnoty v Německu, zatímco práce vykonaná na území Lucemburského velkovévodství by podléhala dani z přidané hodnoty v Lucembursku. Kromě toho most překlenuje území pod společnou správou (kondominium) a práce v této oblasti by nemohla být přiřazena výhradně jednomu území těchto dvou členských států, pokud jde o určení jediného místa jejího provádění.

(5)

Účelem tohoto opatření je proto zjednodušit postup vyměřování daně z přidané hodnoty z renovace a údržby dotyčného mostu.

(6)

Tato odchylka nebude mít nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie pocházející z daně z přidané hodnoty,

30.9.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 256/22

(1)

Dopisem, který generální sekretariát Komise zaevidoval dne 29. ledna 2010, Nizozemské království požádalo o povolení uplatňovat zvláštní daňová opatření v konfekčním oděvním průmyslu, jak bylo předtím na omezenou dobu povoleno rozhodnutím 2007/740/ES (2).

(2)

V souladu s čl. 395 odst. 2 směrnice 2006/112/ES informovala Komise dopisem ze dne 25. února 2010 o žádosti podané Nizozemským královstvím ostatní členské státy. Dopisem ze dne 2. března 2010 oznámila Komise Nizozemskému království, že již má k dispozici veškeré informace nezbytné k posouzení žádosti.

(3)

Uvedené opatření by Nizozemskému království povolilo uplatňovat v konfekčním oděvním průmyslu režim, v jehož rámci se povinnost subdodavatele zaplatit správci daně DPH přenese ze subdodavatele na oděvní podnik (dodavatele). Režim by představoval přenesení daňové povinnosti, které by bylo omezeno na operace uskutečňující se mimo koncové stupně obchodního řetězce, a tudíž by se nevztahoval na subjekty prodávající konfekční oděvy konečným spotřebitelům. Cílem tohoto postupu je boj proti specifickému druhu podvodů na domácím výrobním trhu.

(4)

Tento režim se v minulosti ukázal jako účinné opatření pro předcházení daňovým únikům v odvětví, ve kterém je výběr DPH obtížnější kvůli problémům s identifikací subdodavatelů a s kontrolováním jejich činností. Požadované opatření je proto třeba považovat za opatření k zabránění určitým druhům daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem v konfekčním oděvním průmyslu.

(5)

Umístění výroby v konfekčním oděvním průmyslu je ovlivněno nízkými náklady na pracovní sílu a subdodavatelé se snadno přesouvají z jedné země do jiné. Nizozemské království proto podle rozhodnutí 2007/740/ES mělo sledovat a posoudit dopad těchto faktorů na účinnost odchylky a mělo Komisi do 31. července 2009 předložit zprávu.

(6)

Ze zmíněné zprávy vyplynulo, že došlo ke značnému poklesu výskytu podvodů a počet podniků v odvětví konfekčního oděvního průmyslu způsobilých k uplatňování mechanismu zpětného vyúčtování podle rozhodnutí 2007/740/ES v důsledku opatření odchylujícího se od směrnice o DPH a vývoje na mezinárodním trhu neustále klesá. Do odvětví konfekčního oděvního průmyslu v Nizozemském království se proto postupně vrací stabilita.

(7)

S cílem dokončit tento vývoj požádalo Nizozemské království o prodloužení uvedeného opatření na omezenou dobu a oznámilo, že konečné rozhodnutí o možném zrušení zmíněného opatření přijme v roce 2011. Je proto vhodné, aby se odchylka uplatňovala i nadále do 31. prosince 2012.

(8)

V případě, že Nizozemské království bude nadále považovat za nezbytné prodloužit opatření odchylující se od směrnice o DPH po roce 2012, měla by být Komisi nejpozději do dne 1. dubna 2012 zaslána nová hodnotící zpráva spolu s žádostí o prodloužení odchylky.

(9)

Odchylka nebude mít nepříznivý dopad na vlastní zdroje Evropské unie vycházející z daně z přidané hodnoty a neovlivní ani výši DPH vyměřenou v konečné fázi spotřeby,

30.9.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 256/24

(1)

Polsko požádalo dopisem, který generální sekretariát Komise zaevidoval dne 16. listopadu 2009, o povolení zavést zvláštní opatření odchylující se od ustanovení směrnice 2006/112/ES upravujících právo odečíst daň z některých motorových vozidel na vstupu (dále jen „zvlášřní opatření“).

(2)

V souladu s čl. 395 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2006/112/ES uvědomila Komise o žádosti Polska ostatní členské státy dopisem ze dne 14. prosince 2009. Dopisem ze dne 17. prosince 2009 oznámila Komise Polsku, že má k dispozici všechny údaje, které jsou podle jejího názoru k posouzení žádosti potřebné.

(3)

Polsko u osobních vozidel omezuje právo na odpočet DPH. Některá motorová vozidla jiná než osobní jsou však svou konstrukcí vhodná k použití pro osobní i pro služební účely.

(4)

Hodlá-li v současnosti osoba povinná k dani použít k soukromým účelům jiné než osobní vozidlo, u kterého při nákupu provedla úplný či částečný odpočet daně na vstupu, je pro uvedené použití povinna vykázat daň na výstupu. Pro osobu povinnou k dani je však obtížné přesně určit rozsah soukromého použití a rovněž daňové orgány je mohou jen obtížně sledovat.

(5)

Pro zjednodušení postupu při vybírání daně z přidané hodnoty (DPH) a za účelem zabránění daňovým únikům či vyhýbání se daním proto Polsko žádá o odchylku, která by omezila právo na odpočet DHP u vozidel, které lze používat jak pro služební, tak i pro osobní účely, na 60 % DPH zaplacené v souvislosti s jejich nákupem, pořízením uvnitř Společenství, dovozem, pronájmem či leasingem nepřesahující částku 6 000 PLN s cílem zabránit nadměrnému odpočtu DPH u luxusních vozidel, u kterých je pravděpodobnější, že se budou používat spíše k soukromým účelům. Osoba povinná k dani by tudíž již nemusela při používání vozidla k soukromým účelům vykazovat daň na výstupu.

(6)

Zvláštní opatření by měla platit pouze u motorových vozidel jiných než osobních s maximální nosností přesahující 500 kg a maximální hmotností 3,5 tuny. Na vozidla určená pro výkon zvláštních funkcí, jako například vozidla silničních asistenčních služeb, pohřební vozidla a nakladače, a vozidla určená pro další prodej či pronájem by se uvedená odchylka vztahovat neměla.

(7)

Uvedené povolení by mělo platit po omezenou dobu, a jeho platnost by tudíž měla skončit dnem 31. prosince 2013. S ohledem na zkušenosti získané k uvedenému dni bude posouzeno, zda je odchylka i nadále opodstatněná.

(8)

Uvedená odchylka nemá nepříznivé dopady na vlastní zdroje Unie pocházející z daně z přidané hodnoty,

a)

vozidla zakoupená pro účely dalšího prodeje, pronájmu či leasingu;

b)

vozidla, která lze v souladu s kritérii stanovenými daňovými předpisy považovat za vozidla určená převážně pro přepravu zboží;

c)

vozidla určená k výkonu zvláštních funkcí;

d)

vozidla určená pro přepravu alespoň deseti osob včetně řidiče.

30.9.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 256/26

(1)

Itálie a Francie požádaly dopisy, které generální sekretariát Komise zaevidoval dne 19. června 2009 a dne 19. listopadu 2009, o povolení zavést zvláštní daňová opatření týkající se provozu, údržby a zajištění bezpečnosti ve stávajícím silničním tunelu Col de Tende a výstavby, provozu, údržby a zajištění bezpečnosti v novém tunelu, který povede podél tunelu stávajícího (dále jen „opatření“).

(2)

V souladu s čl. 395 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2006/112/ES uvědomila Komise o žádosti Francie a Itálie ostatní členské státy dopisem ze dne 14. prosince 2009. Dopisem ze dne 17. prosince 2009 oznámila Komise Francii a Itálii, že má k dispozici všechny údaje potřebné k posouzení žádosti.

(3)

Silniční tunel Col de Tende zajišťuje stálé silniční spojení mezi Francií a Itálií. V dohodě ze dne 12. března 2007 oba tyto členské státy určily Itálii jako stranu zodpovědnou za provoz, údržbu a zajištění bezpečnosti stávajícího silničního tunelu a za výstavbu, provoz, údržbu a zajištění bezpečnosti nového tunelu, který po dostavbě povede provoz v opačném směru než tunel stávající.

(4)

Na základě opatření se bude celý stávající tunel a prostor a staveniště nového tunelu pro účely zásobování, služeb, pořizování zboží uvnitř Společenství a dovozu určeného na odpovídající výstavbu, provoz, údržbu a zajišťování bezpečnosti obou tunelů považovat za italské území. Bez takového opatření by bylo nutné na základě zásady teritoriality pro každou dodávku určit, zda bylo místo zdanění ve Francii nebo v Itálii.

(5)

Účelem opatření je proto zjednodušit postup vyměřování daně z přidané hodnoty na provoz, údržbu a zajišťování bezpečnosti stávajícího tunelu a výstavbu, provoz, údržbu a zajišťování bezpečnosti nového tunelu.

(6)

Uvedená odchylka nemá nepříznivé dopady na vlastní zdroje Unie pocházející z daně z přidané hodnoty,

30.9.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 256/27

(1)

Rumunsko požádalo dopisem, který generální sekretariát Komise zaevidoval dne 23. září 2009, o povolení zavést zvláštní opatření odchylující se od článku 193 směrnice 2006/112/ES.

(2)

V souladu s čl. 395 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2006/112/ES uvědomila Komise o žádosti Rumunska ostatní členské státy dopisem ze dne 14. prosince 2009. Dopisem ze dne 17. prosince 2009 oznámila Komise Rumunsku, že již má k dispozici veškeré informace, které považuje za nezbytné k posouzení žádosti.

(3)

Podle článku 193 směrnice 2006/112/ES je obecným pravidlem, že daň z přidané hodnoty (DPH) je správci daně povinna odvést osoba povinná k dani, která dodává zboží či poskytuje službu. Účelem odchylky, kterou požaduje Rumunsko, je ve dvou zvláštních případech přenést povinnost odvést DPH na osobu povinnou k dani, které je zboží dodáváno či služba poskytována. V prvním případě jde o situaci, kdy osoba povinná k dani dodává dřevo ve smyslu vnitrostátních právních předpisů. Ve druhém případě jde o situaci, kdy zboží dodává nebo služby poskytuje osoba povinná k dani, která je v úpadkovém řízení, s výjimkou maloobchodníků.

(4)

Insolventní podniky často nemohou z důvodu finančních obtíží platit příslušným orgánům DPH ze svých dodání zboží a poskytnutí služeb. Příjemce tohoto zboží nebo služeb si však v zásadě může DPH odečíst, i když tato daň nebyla příslušným orgánům odvedena.

(5)

Protože pro maloobchodníky by nebylo snadné zjišťovat daňový status svých zákazníků v okamžiku prodeje, nemělo by se přenesení daňové povinnosti vztahovat na maloobchodníky, kteří jsou v úpadkovém řízení.

(6)

Rumunsko se také setkává s problémy na trhu se dřevem způsobenými povahou trhu a podniků, které se ho účastní. Na trhu je velký počet malých podniků, které jsou rumunskými orgány obtížně kontrolovatelné. Nejčastější způsob vyhýbání se daňovým povinnostem spočívá v tom, že dodavatel vystaví fakturu za dodávku a zanikne, aniž by zaplatil daň příslušným orgánům, přičemž zanechá zákazníkovi platný účet, který ho opravňuje k daňovému odpočtu.

(7)

Určením příjemce jako osoby povinné platit DPH v případě dodání dřeva osobou povinnou k dani a v případě dodání zboží a poskytování služeb osobou povinnou k dani v úpadkovém řízení, s výjimkou maloobchodníků, odchylka odstraňuje potíže, ke kterým dochází, aniž by ovlivnila výši daně, kterou je nutno odvést. Zabránilo by se tak některým druhům daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem.

(8)

Toto opatření je úměrné sledovanému cíli, neboť není uplatňováno obecně, ale pouze v určitých případech a odvětvích, ve kterých nastávají značné problémy, pokud jde o vyměřování daně, daňové úniky nebo vyhýbání se daňovým povinnostem.

(9)

Uvedené povolení by mělo platit po omezenou dobu do 31. prosince 2013. S ohledem na zkušenosti získané k uvedenému dni lze zhodnotit, zda je odchylka i nadále opodstatněná.

(10)

Uvedená odchylka nemá nepříznivé dopady na vlastní zdroje Unie pocházející z daně z přidané hodnoty,

a)

dodání dřeva, včetně dřeva na stojato, kulatiny nebo štípaného dříví, palivového dříví, užitkového dříví a rovněž hraněného dřeva nebo stěpků a surového dřeva, předzpracovaného nebo rozpracovaného dřeva, osobou povinnou k dani;

b)

dodání zboží nebo poskytnutí služeb osobou povinnou k dani nacházející se v úpadkovém řízení, s výjimkou maloobchodníků.

30.9.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 256/29

(1)

Lotyšsko požádalo dopisem, který generální sekretariát Komise zaevidoval dne 17. února 2010, o povolení opatření odchylujícího se od čl. 287 odst. 10 směrnice od DPH s cílem osvobodit od daně osoby povinné k dani, jejichž roční obrat nepřesahuje 50 000 EUR (dále jen „opatření“). Tímto opatřením by byly zproštěny uvedené osoby povinné k dani některých nebo všech povinností spojených s daní z přidané hodnoty (DPH) uvedených v hlavě XI kapitolách 2 až 6 směrnice o DPH.

(2)

V souladu s čl. 395 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice o DPH uvědomila Komise o žádosti Lotyšska ostatní členské státy dopisem ze dne 4. května 2010. Dopisem ze dne 7. května 2010 oznámila Komise Lotyšsku, že má k dispozici všechny údaje potřebné k posouzení žádosti.

(3)

Členské státy již mohou využívat zvláštní režim pro malé podniky podle hlavy XII směrnice o DPH. Toto opatření se odchyluje od hlavy XII směrnice o DPH pouze natolik, že prahová hodnota ročního obratu osob povinných k dani v rámci zvláštního režimu je vyšší, než jaká je v současnosti v Lotyšsku povolena podle čl. 287 odst. 10 směrnice o DPH, což je 17 200 EUR.

(4)

Vyšší prahová hodnota zvláštního režimu může podstatně snížit povinnosti nejmenších podniků k DPH, přiičemž je tento zvláštní režim pro osoby povinné k dani a umožní podnikům rozhodnout se pro běžný režim DPH.

(5)

Komise do svého návrhu směrnice, kterou by se zjednodušily povinnosti spojené s daní z přidané hodnoty, předloženého dne 29. října 2004 (2) zahrnula ustanovení, která členským státům umožňují stanovit prahové hodnoty ročního obratu pro osvobození z režimu DPH až do 100 000 EUR nebo ekvivalentu této částky v národní měně, s možností tuto částku každoročně aktualizovat. Žádost podaná Lotyšskem je s tímto návrhem v souladu.

(6)

Uvedená odchylka nebude mít dopad na vlastní zdroje Unie pocházející z daně z přidané hodnoty,

30.9.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 256/30

30.9.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 256/34