ISSN 1725-5074

doi:10.3000/17255074.L_2010.039.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 39

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 53
12. února 2010


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

 

Nařízení Komise (EU) č. 124/2010 ze dne 11. února 2010 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

1

 

 

Nařízení Komise (EU) č. 125/2010 ze dne 11. února 2010, kterým se stanoví maximální snížení cla při dovozu kukuřice v rámci nabídkového řízení stanoveného nařízením (ES) č. 676/2009

3

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2010/86/EU, Euratom

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 20. ledna 2010 o volbě evropského veřejného ochránce práv

4

 

 

2010/87/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 5. února 2010 o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů zpracovatelům usazeným ve třetích zemích podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (oznámeno pod číslem K(2010) 593)  ( 1 )

5

 

 

IV   Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Smlouvy o ES, Smlouvy o EU a Smlouvy o Euratomu

 

*

Rozhodnutí Rady 2010/88/SZBP/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o podpisu, jménem Evropské unie, Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o vzájemné právní pomoci v trestních věcech

19

Dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem o vzájemné právní pomoci v trestních věcech

20

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

12.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 39/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 124/2010

ze dne 11. února 2010

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 12. února 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. února 2010.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

IL

176,4

JO

82,9

MA

82,1

TN

124,7

TR

99,6

ZZ

113,1

0707 00 05

JO

150,4

MA

75,9

TR

140,4

ZZ

122,2

0709 90 70

IL

247,1

MA

123,7

TR

143,3

ZZ

171,4

0709 90 80

EG

69,8

MA

131,9

ZZ

100,9

0805 10 20

EG

49,7

IL

57,3

MA

47,1

TN

47,0

TR

52,0

ZZ

50,6

0805 20 10

IL

150,5

MA

89,1

ZZ

119,8

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

CN

56,3

EG

57,3

IL

92,1

JM

109,6

MA

85,7

PK

45,0

TR

61,9

ZZ

72,6

0805 50 10

EG

76,3

IL

76,3

TR

70,0

ZZ

74,2

0808 10 80

CL

60,1

CN

68,1

MK

24,7

US

111,9

ZZ

66,2

0808 20 50

CN

52,8

US

100,1

ZA

110,3

ZZ

87,7


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


12.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 39/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 125/2010

ze dne 11. února 2010,

kterým se stanoví maximální snížení cla při dovozu kukuřice v rámci nabídkového řízení stanoveného nařízením (ES) č. 676/2009

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 144 odst. 1 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 676/2009 (2) bylo zahájeno nabídkové řízení na maximální snížení cla při dovozu kukuřice pocházející ze třetích zemí do Španělska.

(2)

V souladu s článkem 8 nařízení Komise (ES) č. 1296/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k celním kvótám pro dovozy kukuřice a čiroku do Španělska a pro dovozy kukuřice do Portugalska (3), může Komise postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 rozhodnout o stanovení maximálního snížení dovozního cla. K tomuto stanovení je třeba zohlednit zejména kritéria stanovená v článcích 7 a 8 nařízení (ES) č. 1296/2008.

(3)

Vybere se nabídka každého účastníka nabídkového řízení na částku, která se rovná nebo je nižší než maximální snížení dovozního cla.

(4)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V rámci nabídkového řízení stanoveného nařízením (ES) č. 676/2009 se pro nabídky sdělené od 29. ledna do 11. února 2010 stanoví maximální snížení cla při dovozu kukuřice na 19,61 EUR/t za celkové maximální množství 8 000 t.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 12. února 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. února 2010.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 196, 28.7.2009, s. 6.

(3)  Úř. věst. L 340, 19.12.2008, s. 57.


ROZHODNUTÍ

12.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 39/4


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

ze dne 20. ledna 2010

o volbě evropského veřejného ochránce práv

(2010/86/EU, Euratom)

EVROPSKÝ PARLAMENT,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 24, odst. 3 a 228 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

s ohledem na své rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv (1),

s ohledem na článek 204 jednacího řádu,

s ohledem na výzvu k podávání žádostí (2),

s ohledem na své hlasování dne 20. ledna 2010,

ROZHODL TAKTO:

Nikiforos DIAMANDOUROS je zvolen evropským veřejným ochráncem práv.

V Štrasburku dne 20. ledna 2010.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK


(1)  Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15.

(2)  Úř. věst. C 216, 10.9.2009, s. 7.


12.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 39/5


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 5. února 2010

o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů zpracovatelům usazeným ve třetích zemích podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES

(oznámeno pod číslem K(2010) 593)

(Text s významem pro EHP)

(2010/87/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (1), a zejména na čl. 26 odst. 4 uvedené směrnice,

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle směrnice 95/46/ES jsou členské státy povinny zajistit, aby se předávání osobních údajů do třetí země mohlo uskutečnit pouze za podmínky, že dotyčná třetí země zaručí odpovídající úroveň ochrany údajů a že před předáváním budou dodrženy právní předpisy členských států, které jsou v souladu s ostatními ustanoveními směrnice.

(2)

Ustanovení čl. 26 odst. 2 směrnice 95/46/ES však stanoví, že členské státy mohou předání nebo předávání osobních údajů do třetích zemí, které nezajišťují odpovídající úroveň ochrany, povolit za předpokladu, že existují určitá ochranná opatření. Tato ochranná opatření mohou zejména vyplývat z vhodných smluvních doložek.

(3)

Podle směrnice 95/46/ES by měla být úroveň ochrany údajů posuzována s ohledem na veškeré okolnosti doprovázející předání nebo předávání údajů. Pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů zřízená podle uvedené směrnice vydala v zájmu usnadnění posuzování pokyny.

(4)

Standardní smluvní doložky se týkají pouze ochrany údajů. Vývozce údajů a dovozce údajů proto mohou do smluv libovolně začlenit jakékoli další doložky, které se vztahují k předmětu obchodu a které jsou podle jejich názoru vhodné pro účely dané smlouvy, nejsou-li v rozporu se standardními smluvními doložkami.

(5)

Tímto rozhodnutím by neměla být dotčena vnitrostátní oprávnění, která mohou členské státy udělit v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí čl. 26 odst. 2 směrnice 95/46/ES. Toto rozhodnutí po členských státech pouze požaduje, aby neodmítaly uznat zde uvedené standardní smluvní doložky jako dostatečná ochranná opatření, a nemá tudíž žádný vliv na ostatní smluvní doložky.

(6)

Rozhodnutí Komise 2002/16/ES ze dne 27. prosince 2001 o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů zpracovatelům usazeným ve třetích zemích podle směrnice 95/46/ES (2) bylo přijato s cílem usnadnit předávání osobních údajů správcem údajů usazeným v Evropské unii zpracovateli usazenému ve třetí zemi, která nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany.

(7)

Od přijetí rozhodnutí 2002/16/ES bylo získáno mnoho zkušeností. Zpráva o provádění rozhodnutí o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů do třetích zemí (3) mimoto ukázala, že roste zájem o prosazování použití standardních smluvních doložek u mezinárodního předávání osobních údajů do třetích zemí, které nezajišťují odpovídající úroveň ochrany. Zúčastněné strany mimoto předložily návrhy s cílem aktualizovat standardní smluvní doložky stanovené v rozhodnutí 2002/16/ES, aby se přihlédlo k rychle se rozšiřujícímu rozsahu činností spojených se zpracováním údajů ve světě a vyřešily některé záležitosti, na něž se uvedené rozhodnutí nevztahovalo (4).

(8)

Oblast působnosti tohoto rozhodnutí je omezena na stanovení toho, že doložky, které uvádí, mohou být použity správcem údajů usazeným v Evropské unii, aby bylo možno stanovit odpovídající ochranná opatření ve smyslu čl. 26 odst. 2 směrnice 95/46/ES pro předávání osobních údajů zpracovateli usazenému ve třetí zemi.

(9)

Toto rozhodnutí by se nemělo vztahovat na předávání osobních údajů správci usazenými v Evropské unii správcům usazeným mimo Evropskou unii, kteří spadají do oblasti působnosti rozhodnutí Komise 2001/497/ES ze dne 15. června 2001 o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů do třetích zemí podle směrnice 95/46/ES (5).

(10)

Toto rozhodnutí by mělo provádět povinnost stanovenou v čl. 17 odst. 3 směrnice 95/46/ES a neměl by jím být dotčen obsah smluv nebo právních aktů vzniklých v souladu s tímto ustanovením. Součástí smluv nebo právních aktů by však měly být některé ze standardních smluvních doložek, zejména ve vztahu k povinnostem vývozce údajů, aby byla zajištěna srozumitelnost ustanovení, která mohou být obsažena ve smlouvě mezi správcem a zpracovatelem.

(11)

Orgány dozoru členských států hrají v tomto smluvním mechanismu klíčovou úlohu při zajišťování toho, aby osobní údaje byly po předání náležitě chráněny. Ve výjimečných případech, kdy vývozci údajů odmítnou řádně poučit dovozce údajů nebo kdy jej řádně poučit nemohou a kdy subjektům údajů hrozí bezprostřední riziko závažné újmy, by měly standardní smluvní doložky umožňovat orgánům dovozu prověřit dovozce údajů a dílčí zpracovatele a popřípadě přijmout rozhodnutí, která budou pro dovozce údajů a dílčí zpracovatele závazná. Orgány dozoru by měly mít pravomoc zakázat nebo pozastavit předání nebo předávání údajů uskutečněné na základě standardních smluvních doložek ve výjimečných případech, kdy by předávání uskutečněné na smluvním základě mělo pravděpodobně závažný nepříznivý dopad na ochranná opatření a povinnosti vztahující se k zajištění odpovídající ochrany subjektu údajů.

(12)

Standardní smluvní doložky by měly stanovit technická a organizační bezpečnostní opatření, která by uplatňovali zpracovatelé údajů usazení ve třetích zemích, jež neposkytují odpovídající ochranu, s cílem zajistit úroveň bezpečnosti odpovídající rizikům spojeným se zpracováním a s povahou údajů, jež mají být chráněny. Strany by měly do smlouvy začlenit ustanovení vztahující se k těmto technickým a organizačním opatřením, která jsou s ohledem na právo rozhodné pro ochranu údajů, na stav techniky a na náklady související s jejich prováděním nezbytná v zájmu ochrany osobních údajů před náhodným či protiprávním zničením nebo před náhodnou ztrátou, úpravou, neoprávněným zveřejněním či přístupem nebo před ostatními protiprávními způsoby zpracování.

(13)

V zájmu usnadnění toků údajů směrem z Evropské unie je žádoucí, aby zpracovatelům poskytujícím služby zpracování údajů několika správcům údajů v Evropské unii bylo dovoleno uplatňovat stejná technická a organizační bezpečnostní opatření bez ohledu na to, ze kterého členského státu je předávání údajů prováděno, zejména v případech, kdy dovozce údajů získává údaje pro další zpracování od různých provozoven vývozce údajů v Evropské unii; v takovém případě by mělo být použito právo příslušného členského státu, v němž je usazen vývozce údajů.

(14)

Je vhodné stanovit minimální rozsah informací, který by měly strany ve smlouvě o předávání výslovně uvést. Členské státy by si měly ponechat pravomoc upřesnit, jaké informace musí strany uvést. Uplatňování tohoto rozhodnutí by mělo být přezkoumáno na základě zkušeností.

(15)

Dovozce údajů by měl předávané osobní údaje zpracovávat pouze jménem vývozce údajů a v souladu s jeho pokyny a s povinnostmi obsaženými v doložkách. Dovozce údajů by především neměl zpřístupnit osobní údaje třetí straně bez předchozího písemného souhlasu vývozce údajů. Vývozce údajů by měl dovozce údajů po celou dobu poskytování služeb spojených se zpracováním údajů upozorňovat, že má údaje zpracovávat v souladu s pokyny vývozce údajů, s právem rozhodným pro ochranu údajů a s povinnostmi obsaženými v doložkách.

(16)

Ve zprávě o provádění rozhodnutí o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů do třetích zemí bylo doporučeno zavést příslušné standardní smluvní doložky o dalším předávání údajů zpracovatelem údajů usazeným ve třetí zemí dalšímu zpracovateli (dílčí zpracování) s cílem zohlednit obchodní trendy a postupy u stále globalizovanější činnosti spojené se zpracováním údajů.

(17)

Toto rozhodnutí by mělo obsahovat zvláštní standardní smluvní doložky o externím zadávání služeb zpracování údajů zpracovatelem údajů usazeným ve třetí zemi (dovozce údajů) dalším zpracovatelům (dílčím zpracovatelům) usazeným ve třetích zemích. Dále by toto rozhodnutí mělo stanovit podmínky, které by dílčí zpracování mělo splňovat, aby bylo zajištěno, že předávané osobní údaje jsou i nadále chráněny bez ohledu na následné předání dílčímu zpracovateli.

(18)

Dílčí zpracování by mimoto mělo spočívat pouze v činnostech dohodnutých ve smlouvě mezi vývozcem údajů a dovozcem údajů, do níž jsou začleněny standardní smluvní doložky podle tohoto rozhodnutí, a nemělo by se vztahovat na jiné činnosti spojené se zpracováním údajů nebo účely, aby byla respektována zásada dodržení účelu. Pokud dílčí zpracovatel neplní své povinnosti v souvislosti se zpracováním údajů podle písemné dohody, měl by dovozce údajů i nadále nést odpovědnost vůči vývozci údajů. Předáním osobních údajů zpracovatelům usazeným mimo Evropskou unii by neměla být dotčena skutečnost, že by se činnosti spojené se zpracováním údajů měly řídit právem rozhodným pro ochranu údajů.

(19)

Standardní smluvní doložky by měly být vynutitelné nejen organizacemi, které jsou stranami smlouvy, ale také subjekty údajů, zejména v případech, kdy subjekty údajů utrpí škodu v důsledku porušení smlouvy.

(20)

Subjekt údajů by měl být oprávněn podat žalobu a případně obdržet náhradu škody od vývozce údajů, který je správcem předávaných osobních údajů. Ve výjimečných případech by měl být subjekt údajů oprávněn podat žalobu a případně obdržet náhradu škody rovněž od dovozce údajů, došlo-li k porušení některé z povinností dovozce údajů nebo jeho případného dílčího zpracovatele uvedených v druhém odstavci doložky 3, pokud vývozce údajů fakticky zmizel, z právního hlediska zanikl nebo je v platební neschopnosti. Ve výjimečných případech by měl být subjekt údajů oprávněn podat žalobu a případně obdržet náhradu škody rovněž od dílčího zpracovatele, pokud vývozce údajů i dovozce údajů fakticky zmizeli, z právního hlediska zanikli nebo jsou v platební neschopnosti. Tato odpovědnost dílčího zpracovatele vůči třetím stranám by se měla omezovat na jeho vlastní činnosti spojené se zpracováním údajů na základě smluvních doložek.

(21)

V případě sporu mezi subjektem údajů, který se dovolává doložky ve prospěch třetí strany, a dovozcem údajů, který není vyřešen smírně, by měl dovozce údajů nabídnout subjektu údajů výběr mezi mediací nebo soudním řízením. Rozsah, v jakém si bude moci subjekt údajů skutečně zvolit způsob řešení, bude záviset na dostupnosti spolehlivých a uznaných systémů mediace. Mediace prostřednictvím orgánů dozoru pro ochranu údajů v členském státě, ve kterém je usazen vývozce údajů, by měla být v případě, že je tato služba k dispozici, jednou z možností.

(22)

Rozhodným právem smlouvy by mělo být právo členského státu, ve kterém je usazen vývozce údajů, umožňující oprávněné třetí straně vynutit splnění smlouvy. Subjekty údajů mohou být zastoupeny sdruženími nebo jinými subjekty, je-li to jejich přání a povoluje-li to vnitrostátní právo. Stejným právem by se měla řídit rovněž ustanovení o ochraně údajů obsažená v případné smlouvě s dílčím zpracovatelem týkající se subdodavatelského zajišťování činností spojených se zpracováním osobních údajů předaných vývozcem údajů dovozci údajů na základě smluvních doložek.

(23)

Vzhledem k tomu, že se toto rozhodnutí vztahuje pouze na externí zadání služeb zpracování údajů ze strany zpracovatele údajů usazeného ve třetí zemí, se toto rozhodnutí nevztahuje na případy, kdy zpracovatel usazený v Evropské unii, který provádí zpracování osobních údajů jménem správce usazeného v Evropské unii, zadává externě činnosti spojené se zpracováním údajů dílčímu zpracovateli usazenému ve třetí zemi. V těchto případech mohou členské státy přihlédnout ke skutečnosti, že při externím zadání dílčímu zpracovateli usazenému ve třetí zemi byly uplatněny zásady a ochranná opatření podle standardních smluvních doložek stanovených v tomto rozhodnutí s cílem zajistit odpovídající ochranu práv subjektů údajů, jejichž osobní údaje jsou předávány za účelem dílčího zpracování.

(24)

Pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, zřízená podle článku 29 směrnice 95/46/ES, předložila stanovisko k úrovni ochrany poskytované podle standardních smluvních doložek připojených k tomuto rozhodnutí, k němuž bylo přihlédnuto při přípravě tohoto rozhodnutí.

(25)

Rozhodnutí 2002/16/ES je třeba zrušit.

(26)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 31 směrnice 95/46/ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Standardní smluvní doložky uvedené v příloze jsou považovány za dostatečná ochranná opatření s ohledem na ochranu soukromí a základních práv a svobod jednotlivců, jakož i s ohledem na výkon odpovídajících práv v souladu s čl. 26 odst. 2 směrnice 95/46/ES.

Článek 2

Toto rozhodnutí se týká pouze dostatečnosti ochrany zajištěné standardními smluvními doložkami pro předávání osobních údajů zpracovatelům, které jsou uvedeny v příloze. Nevztahuje se na používání ostatních vnitrostátních předpisů, kterými se provádí směrnice 95/46/ES a které souvisejí se zpracováním osobních údajů v členských státech.

Toto rozhodnutí se vztahuje na předávání osobních údajů správci usazenými v Evropské unii příjemcům usazeným mimo území Evropské unie, kteří působí pouze jako zpracovatelé.

Článek 3

Pro účely tohoto rozhodnutí se:

a)

„zvláštními kategoriemi údajů“ rozumí údaje uvedené v článku 8 směrnice 95/46/ES;

b)

„orgánem dozoru“ rozumí orgán uvedený v článku 28 směrnice 95/46/ES;

c)

„vývozcem údajů“ rozumí správce, který předává osobní údaje;

d)

„dovozcem údajů“ rozumí zpracovatel usazený ve třetí zemi, který se zavazuje přijímat od vývozce údajů osobní údaje určené ke zpracování jménem vývozce údajů po předání v souladu s jeho pokyny a s podmínkami tohoto rozhodnutí a který nepodléhá systému třetí země zajišťující odpovídající ochranu ve smyslu čl. 25 odst. 1 směrnice 95/46/ES;

e)

„dílčím zpracovatelem“ rozumí zpracovatel najatý dovozcem údajů nebo jiným dílčím zpracovatelem dovozce údajů, který se zavazuje přijímat od dovozce údajů nebo od jiného dílčího zpracovatele dovozce údajů osobní údaje určené výhradně pro činnosti spojené se zpracováním jménem vývozce údajů po předání v souladu s pokyny vývozce údajů, standardními smluvními doložkami stanovenými v příloze a podmínkami písemné smlouvy o dílčím zpracování;

f)

„právem rozhodným pro ochranu údajů“ rozumí právní předpisy ochraňující základní práva a svobody jednotlivců, a zejména jejich právo na soukromí ve vztahu ke zpracování osobních údajů, které se vztahují na správce údajů v členském státě, ve kterém je usazen vývozce údajů;

g)

„technickými a organizačními bezpečnostními opatřeními“ rozumí opatření zaměřená na ochranu osobních údajů před náhodným či protiprávním zničením nebo před náhodnou ztrátou, úpravou, neoprávněným zveřejněním či přístupem, zejména v případech, kdy v souvislosti se zpracováním dochází k předávání údajů po síti, nebo před všemi ostatními protiprávními způsoby zpracování.

Článek 4

1.   Aniž jsou dotčeny jejich pravomoci přijmout opatření k zajištění dodržování vnitrostátních předpisů přijatých podle kapitol II, III, V a VI směrnice 95/46/ES, mohou příslušné orgány členských států vykonávat své stávající pravomoci zakázat nebo pozastavit toky údajů směřující do třetích zemí, aby tak chránily jednotlivce v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů v případech, kdy:

a)

je zjištěno, že právní předpisy, kterým dovozce údajů nebo dílčí zpracovatel podléhá, po něm vyžadují, aby se odchýlil od práva rozhodného pro ochranu údajů v rozsahu překračujícím omezení nezbytná v demokratické společnosti, jak je stanoveno v článku 13 směrnice 95/46/ES, pokud tyto požadavky mají pravděpodobně výrazně nepříznivý dopad na záruky poskytované právem rozhodným pro ochranu údajů a standardními smluvními doložkami;

b)

příslušný orgán zjistil, že dovozce údajů nebo dílčí zpracovatel nedodržel standardní smluvní doložky uvedené v příloze nebo

c)

je vysoce pravděpodobné, že standardní smluvní doložky uvedené v příloze nejsou nebo nebudou dodržovány a pokračující předávání by pro subjekt údajů představovalo bezprostřední riziko vzniku značné újmy.

2.   Zákaz či pozastavení podle odstavce 1 musí být odvolány ihned poté, co pominou důvody pro zákaz nebo pozastavení.

3.   Jakmile členské státy přijmou opatření podle odstavců 1 a 2, informují neprodleně Komisi, která informace předá ostatním členským státům.

Článek 5

Komise vyhodnotí uplatňování tohoto rozhodnutí na základě dostupných informací tři roky po jeho přijetí. Předloží zprávu o zjištěních výboru zřízenému podle článku 31 směrnice 95/46/ES. Zpráva bude obsahovat veškeré důkazy, které by mohly ovlivnit hodnocení dostatečnosti standardních smluvních doložek uvedených v příloze, jakož i veškeré důkazy o tom, že se toto rozhodnutí uplatňuje diskriminačním způsobem.

Článek 6

Toto rozhodnutí se použije ode dne 15. května 2010.

Článek 7

1.   Rozhodnutí 2002/16/ES se zrušuje ode dne 15. května 2010.

2.   Smlouva uzavřená mezi vývozcem údajů a dovozcem údajů podle rozhodnutí 2002/16/ES přede dnem 15. května 2010 je i nadále platná a účinná, pokud se nezmění předávání a činnosti spojené se zpracováním údajů, jež jsou předmětem smlouvy, a mezi stranami jsou i nadále předávány osobní údaje, na něž se vztahuje toto rozhodnutí. Pokud se smluvní strany rozhodnou provést v tomto ohledu změny nebo zadávat externě činnosti spojené se zpracováním údajů, jež jsou předmětem takové smlouvy, musí uzavřít novou smlouvu, která je v souladu se standardními smluvními doložkami stanovenými v příloze.

Článek 8

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 5. února 2010.

Za Komisi

Jacques BARROT

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(2)  Úř. věst. L 6, 10.1.2002, s. 52.

(3)  SEK(2006) 95, 20.1.2006.

(4)  Mezinárodní obchodní komora (International Chamber of Commerce (ICC)), Japan Business Council in Europe (JBCE), EU Committee of the American Chamber of Commerce in Belgium (Amcham) a Federation of European Direct Marketing Associations (FEDMA).

(5)  Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 19.


PŘÍLOHA

STANDARDNÍ SMLUVNÍ DOLOŽKY (ZPRACOVATELÉ)

ve smyslu čl. 26 odst. 2 směrnice 95/46/ES pro předávání osobních údajů zpracovatelům usazeným ve třetích zemích, které nezajišťují odpovídající úroveň ochrany údajů

název organizace vyvážející údaje: …

adresa: …

tel.: …; fax: …; e-mail: …

další informace potřebné k identifikaci organizace

(vývozce údajů)

dále pak

název organizace dovážející údaje: …

adresa: …

tel.: …; fax: …; e-mail: …

další informace potřebné k identifikaci organizace:

(dovozce údajů)

jednotlivě „strana“; společně „strany“

SE DOHODLI v zájmu zajištění dostatečných ochranných opatření s ohledem na ochranu soukromí a základní práva a svobody osob při předávání osobních údajů uvedených v dodatku 1 vývozcem údajů dovozci údajů na těchto smluvních doložkách („doložky“).

Doložka 1

Definice

Pro účely doložek:

a)

„osobní údaje“, „zvláštní kategorie údajů“, „zpracovávat/zpracování“, „správce“, „zpracovatel“, „subjekt údajů“ a „orgán dozoru“ mají stejný význam jako ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (1);

b)

„vývozcem údajů“ se rozumí správce, který předává osobní údaje;

c)

„dovozcem údajů“ se rozumí zpracovatel, který se zavazuje přijímat od vývozce údajů osobní údaje určené ke zpracování jménem vývozce údajů po předání v souladu s jeho pokyny a s podmínkami těchto doložek a který nepodléhá systému třetí země zajišťující odpovídající ochranu ve smyslu čl. 25 odst. 1 směrnice 95/46/ES;

d)

„dílčím zpracovatelem“ se rozumí zpracovatel najatý dovozcem údajů nebo jiným dílčím zpracovatelem dovozce údajů, který se zavazuje přijímat od dovozce údajů nebo od jiného dílčího zpracovatele dovozce údajů osobní údaje určené výhradně pro činnosti spojené se zpracováním jménem vývozce údajů po předání v souladu s pokyny vývozce údajů, podmínkami stanovenými v příloze a podmínkami písemné smlouvy o dílčím zpracování;

e)

„právem rozhodným pro ochranu údajů“ rozumí právní předpisy ochraňující základní práva a svobody jednotlivců, a zejména jejich právo na soukromí ve vztahu ke zpracování osobních údajů, které se vztahují na správce údajů v členském státě, ve kterém je usazen vývozce údajů;

f)

„technickými a organizačními bezpečnostními opatřeními“ rozumí opatření zaměřená na ochranu osobních údajů před náhodným či protiprávním zničením nebo před náhodnou ztrátou, úpravou, neoprávněným zveřejněním či přístupem, zejména v případech, kdy v souvislosti se zpracováním dochází k předávání údajů po síti, nebo před všemi ostatními protiprávními způsoby zpracování.

Doložka 2

Podrobnosti předávání

Podrobnosti předávání a zejména případné zvláštní kategorie osobních údajů jsou uvedeny v dodatku 1, který tvoří nedílnou součást doložek.

Doložka 3

Doložka ve prospěch třetí strany

1.

Subjekty údajů mohou vůči vývozci údajů uplatnit jako oprávněné třetí strany tuto doložku, doložku 4 písm. b) až i), doložku 5 písm. a) až e) a g) až j), doložku 6 odst. 1 a 2, doložku 7, doložku 8 odst. 2 a doložky 9 až 12.

2.

Subjekty údajů mohou vůči dovozci údajů uplatnit tuto doložku, doložku 5 písm. a) až e) a g), doložku 6, doložku 7, doložku 8 odst. 2 a doložky 9 až 12 v případech, kdy vývozce údajů fakticky zmizel nebo kdy z právního hlediska zanikl, ledaže případný nástupnický subjekt převzal na základě smlouvy nebo právních předpisů veškeré právní povinnosti vývozce údajů a v důsledku toho přijímá práva a povinnosti vývozce údajů, přičemž v tomto případě je subjekt údajů může uplatňovat vůči tomuto subjektu.

3.

Subjekty údajů mohou vůči dílčímu zpracovateli uplatnit tuto doložku, doložku 5 písm. a) až e) a g), doložku 6, doložku 7, doložku 8 odst. 2 a doložky 9 až 12 v případech, kdy vývozce údajů i dovozce údajů fakticky zmizeli nebo kdy z právního hlediska zanikli nebo jsou v platební neschopnosti, ledaže případný nástupnický subjekt převzal na základě smlouvy nebo právních předpisů veškeré právní povinnosti vývozce údajů a v důsledku toho přijímá práva a povinnosti vývozce údajů, přičemž v tomto případě je subjekt údajů může uplatňovat vůči tomuto subjektu. Tato odpovědnost dílčího zpracovatele vůči třetím stranám je omezena na jeho vlastní činnosti spojené se zpracováním údajů podle těchto doložek.

4.

Strany nemají námitek proti tomu, aby byl subjekt údajů zastupován sdružením nebo jiným subjektem, je-li to jeho výslovným přáním a povoluje-li to vnitrostátní právo.

Doložka 4

Povinnosti vývozce údajů

Vývozce údajů se zavazuje a zaručuje, že:

a)

zpracování osobních údajů, včetně předávání samotného, bylo a bude i nadále prováděno v souladu se souvisejícími ustanoveními práva rozhodného pro ochranu údajů (a případně bylo oznámeno příslušným orgánům členského státu, ve kterém je vývozce údajů usazen) a že neporušuje související předpisy daného státu;

b)

nařídil a po celou dobu poskytování služeb zpracování osobních údajů bude dovozci údajů nařizovat, aby předávané osobní údaje byly zpracovávány pouze jménem vývozce údajů a v souladu s právem rozhodným pro ochranu údajů a s doložkami;

c)

dovozce údajů poskytne dostatečné záruky v souvislosti s technickými a organizačními bezpečnostními opatřeními uvedenými v dodatku 2 k této smlouvě;

d)

po vyhodnocení požadavků práva rozhodného pro ochranu údajů jsou bezpečnostní opatření dostatečná k zajištění ochrany osobních údajů před náhodným či protiprávním zničením nebo před náhodnou ztrátou, úpravou, neoprávněným zveřejněním či přístupem, zejména v případech, kdy v souvislosti se zpracováním dochází k předávání údajů po síti, nebo před všemi ostatními protiprávními způsoby zpracování, a že tato opatření zajišťují úroveň bezpečnosti odpovídající rizikům, která v souvislosti se zpracováním hrozí, a povaze údajů, jež mají být chráněny, s ohledem na stav techniky a nákladnost jejich zavedení;

e)

zajistí dodržování bezpečnostních opatření;

f)

budou-li součástí předávání i zvláštní kategorie údajů, subjekt údajů byl nebo bude informován před předáním nebo co nejdříve poté, že jeho údaje mohou být předávány do třetí země, která neposkytuje odpovídající ochranu ve smyslu směrnice 95/46/ES;

g)

předá oznámení obdržené od dovozce údajů nebo případného dílčího zpracovatele podle doložky 5 písm. b) a doložky 8 odst. 3 orgánu dozoru pro ochranu údajů, pokud se vývozce údajů rozhodne pokračovat v předávání nebo odvolat jeho pozastavení;

h)

na požádání poskytne subjektům údajů kopii doložek, s výjimkou dodatku 2 a souhrnného popisu bezpečnostních opatření, a rovněž kopii případné smlouvy o službách dílčího zpracování, kterou je nutno uzavřít v souladu s doložkami, pokud doložky nebo smlouva neobsahují obchodní informace, v tomto případě je možno tyto obchodní informace vynechat;

i)

v případě dílčího zpracování je činnost spojená se zpracováním údajů vykonávána v souladu s doložkou 11 dílčím zpracovatelem, který zajišťuje přinejmenším stejnou úroveň ochrany osobních údajů a práv subjektu údajů jako dovozce údajů podle doložek, a

j)

zajistí shodu s doložkou 4 písm. a) až i).

Doložka 5

Povinnosti dovozce údajů  (2)

Dovozce údajů se zavazuje a zaručuje, že:

a)

osobní údaje bude zpracovávat pouze jménem vývozce údajů a v souladu s jeho pokyny a s těmito doložkami; nebude-li moci dodržování pokynů a doložek z jakýchkoli důvodů zajistit, zavazuje se o tom neprodleně informovat vývozce údajů, který je v takovém případě oprávněn pozastavit předávání údajů a/nebo odstoupit od smlouvy;

b)

nemá důvod se domnívat, že mu právní předpisy, kterým podléhá, brání plnit pokyny vývozce údajů a jeho povinnosti vyplývající ze smlouvy a že v případě změny těchto právních předpisů, která by mohla mít výrazně nepříznivý dopad na ochranná opatření a závazky stanovené doložkami, oznámí neprodleně tuto změnu vývozci údajů, který je v takovém případě oprávněn pozastavit předávání údajů a/nebo odstoupit od smlouvy;

c)

před zpracováním předaných osobních údajů učinil organizační a technická bezpečnostní opatření uvedená v dodatku 2;

d)

oznámí vývozci údajů neprodleně:

i)

veškeré právně závazné požadavky na zveřejnění osobních údajů ze strany donucovacího orgánu, není-li to jinak zakázáno, například trestním právem, aby byla zajištěna důvěrnost vyšetřování v rámci výkonu práva,

ii)

veškeré případy získání náhodného nebo neoprávněného přístupu a

iii)

veškeré žádosti obdržené přímo od subjektů údajů, aniž by na tyto žádosti reagoval, ledaže k tomu byl jinak oprávněn;

e)

vyřídí neprodleně a řádně veškeré dotazy vývozce údajů týkající se jím prováděného zpracování osobních údajů, které jsou předmětem přenosu, a že se bude řídit v souvislosti se zpracováním předávaných údajů názorem orgánu dozoru;

f)

na žádost vývozce údajů umožní přezkoumání činností spojených se zpracováním údajů podle doložek ve svých zařízeních na zpracování údajů, které provede vývozce údajů nebo kontrolní orgán složený z nezávislých členů s požadovanou odbornou kvalifikací, kteří budou vázáni povinností zachovat mlčenlivost a vybráni vývozcem údajů, popřípadě po dohodě s orgánem dozoru;

g)

na požádání poskytne subjektu údajů kopii doložek nebo případné existující smlouvy o dílčím zpracování, pokud doložky nebo smlouva neobsahují obchodní informace, v tomto případě je možno tyto obchodní informace vynechat, s výjimkou dodatku 2, který bude nahrazen souhrnným popisem bezpečnostních opatření v případech, kdy subjekt údajů není schopen získat kopii od vývozce údajů;

h)

v případě dílčího zpracování předem informoval vývozce údajů a obdržel jeho předchozí písemný souhlas;

i)

služby zpracování údajů poskytované dílčím zpracovatelem budou v souladu s doložkou 11;

j)

vývozci údajů zašle neprodleně kopii případné dohody s dílčím zpracovatelem, která se uzavírá podle těchto doložek.

Doložka 6

Odpovědnost

1.

Strany se dohodly, že subjekt údajů, který utrpěl v důsledku porušení povinností uvedených v doložce 3 nebo doložce 11 škodu způsobenou kteroukoli ze stran nebo dílčím zpracovatelem, je oprávněn obdržet od vývozce údajů za utrpěnou škodu náhradu.

2.

Nemůže-li subjekt údajů uplatňovat v souladu s odstavcem 1 nárok na odškodnění vůči vývozci údajů pro porušení některé z povinností dovozce údajů nebo jeho dílčího zpracovatele uvedených v doložce 3 a 11, protože vývozce údajů fakticky zmizel, z právního hlediska zanikl nebo je v platební neschopnosti, dovozce údajů se zavazuje, že subjekt údajů smí uplatňovat nároky vůči dovozci údajů, jako by byl vývozcem údajů, ledaže případný nástupnický subjekt převzal na základě smlouvy nebo právních předpisů veškeré právní povinnosti vývozce údajů, přičemž v tomto případě může subjekt může uplatňovat svá práva vůči tomuto subjektu.

Dovozce údajů se nemůže spoléhat na to, že dílčí zpracovatel poruší své povinnosti, aby se vyhnul vlastní odpovědnosti.

3.

Nemůže-li subjekt údajů uplatňovat v souladu s odstavci 1 a 2 nárok vůči vývozci údajů a dovozci údajů pro porušení některé z povinností dílčího zpracovatele uvedených v doložkách 3 a 11, protože vývozce údajů i dovozce údajů fakticky zmizeli, z právního hlediska zanikli nebo jsou v platební neschopnosti, dílčí zpracovatel se zavazuje, že subjekt údajů smí uplatňovat nároky vůči dílčímu zpracovateli s ohledem na jeho vlastní činnosti spojené se zpracováním údajů podle těchto doložek, jako by byl vývozcem údajů nebo dovozcem údajů, ledaže případný nástupnický subjekt převzal na základě smlouvy nebo právních předpisů veškeré právní povinnosti vývozce údajů nebo dovozce údajů, přičemž v tomto případě může subjekt údajů uplatňovat svá práva vůči tomuto subjektu. Odpovědnost dílčího zpracovatele je omezena na jeho vlastní činnosti spojené se zpracováním údajů podle těchto doložek.

Doložka 7

Mediace a soudní příslušnost

1.

Dovozce údajů se zavazuje, že uplatní-li proti němu subjekt údajů práva ve prospěch třetí strany a/nebo uplatní-li nárok na náhradu škody podle těchto doložek, přistoupí dovozce údajů na rozhodnutí subjektu údajů:

a)

předat spor k mediaci prováděné nezávislou osobou nebo popřípadě orgánem dozoru;

b)

předat spor soudům v členském státě, ve kterém je vývozce údajů usazen.

2.

Strany se dohodly, že rozhodnutím subjektu údajů nebudou dotčena jeho hmotná ani procesní práva při podávání soudních žalob v souladu s ostatními ustanoveními vnitrostátního nebo mezinárodního práva.

Doložka 8

Spolupráce s orgány dozoru

1.

Vývozce údajů se zavazuje uložit kopii této smlouvy u orgánu dozoru, vyžaduje-li to tento orgán nebo právo rozhodné pro ochranu údajů.

2.

Strany se dohodly, že orgán dozoru má právo provést přezkoumání u dovozce údajů a u případného dílčího zpracovatele, které bude mít stejný rozsah a bude podléhat stejným podmínkám jako přezkoumání u vývozce údajů uskutečněné v souladu s právem rozhodným pro ochranu údajů.

3.

Dovozce údajů okamžitě informuje vývozce údajů o existenci právních předpisů, kterým on nebo dílčí zpracovatel podléhá, jež podle odstavce 2 brání provést přezkoumání dovozce údajů nebo dílčího zpracovatele. V tomto případě má vývozce údajů právo učinit opatření podle doložky 5 písm. b).

Doložka 9

Rozhodné právo

Doložky se řídí právem členského státu, ve kterém je usazen vývozce údajů: …

Doložka 10

Změna smlouvy

Strany se zavazují, že v doložkách nebudou provádět žádné změny ani úpravy. Toto nevylučuje, aby strany v případě potřeby připojily další doložky, které se vztahují k předmětu obchodu, pokud tyto doložky nejsou v rozporu s těmito doložkami.

Doložka 11

Dílčí zpracování

1.

Dovozce údajů nezadá externě žádnou ze svých činností spojených se zpracováním údajů, které jsou vykonávány jménem vývozce údajů na základě těchto doložek, bez předchozího písemného souhlasu vývozce údajů. Pokud dovozce údajů se souhlasem vývozce údajů zajišťuje plnění svých povinností podle těchto doložek subdodavatelsky, učiní tak pouze formou písemné dohody s dílčím zpracovatelem, která dílčímu zpracovateli ukládá stejné povinnosti, jako jsou povinnosti dovozce údajů podle těchto doložek (3). Neplní-li dílčí zpracovatel své povinnosti týkající se ochrany údajů na základě této písemné dohody, je dovozce údajů vůči vývozci údajů nadále plně odpovědný za splnění povinností dílčího zpracovatele podle takovéto dohody.

2.

Předchozí písemná smlouva mezi dovozcem údajů a dílčím zpracovatelem zahrnuje rovněž doložku ve prospěch třetí strany stanovenou v doložce 3 pro případy, kdy subjekt údajů nemůže uplatňovat nárok na odškodnění podle odstavce 1 doložky 6 vůči vývozci údajů nebo dovozci údajů, protože ti fakticky zmizeli nebo z právního hlediska zanikli nebo jsou v platební neschopnosti, ledaže případný nástupnický subjekt převzal na základě smlouvy nebo právních předpisů veškeré právní povinnosti vývozce údajů nebo dovozce údajů. Tato odpovědnost dílčího zpracovatele vůči třetím stranám je omezena na jeho vlastní činnosti spojené se zpracováním údajů podle těchto doložek.

3.

Ustanovení týkající se aspektů ochrany údajů u subdodavatelského zajišťování podle odstavce 1 se řídí právem členského státu, ve kterém je usazen vývozce údajů: …

4.

Vývozce údajů vede seznam dohod o dílčím zpracování, jež uzavřel podle těchto doložek a které dovozce údajů oznámil podle doložky 5 písm. j), který bude alespoň jednou ročně aktualizovat. Seznam musí být dán k dispozici orgánu dozoru pro ochranu údajů vývozce údajů.

Doložka 12

Povinnosti po ukončení poskytování služeb spojených se zpracováním osobních údajů

1.

Strany se dohodly, že po ukončení poskytování služeb spojených se zpracováním údajů dovozce údajů a dílčí zpracovatel podle rozhodnutí vývozce údajů vrátí veškeré předávané osobní údaje a jejich kopie vývozci údajů, nebo provede zničení veškerých osobních údajů a předloží vývozci údajů potvrzení o jejich zničení, pokud právní předpisy vztahující se na dovozce údajů nezakazují dovozci vrácení či zničení všech nebo části předávaných osobních údajů. V takovém případě dovozce údajů zaručuje, že zajistí zachování důvěrnosti předávaných osobních údajů a že nebude přenášené osobní údaje již dále aktivně zpracovávat.

2.

Dovozce údajů a dílčí zpracovatel zaručují, že na žádost vývozce údajů a/nebo orgánu dozoru dají k dispozici svá zařízení na zpracování údajů za účelem přezkoumání opatření uvedených v odstavci 1.

Jménem vývozce údajů:

Jméno (plně vypsat): …

Funkce: …

Adresa: …

Případné další informace nezbytné k tomu, aby byla smlouva závazná:

Image

Podpis …

Jménem dovozce údajů:

Jméno (plně vypsat): …

Funkce: …

Adresa: …

Případné další informace nezbytné k tomu, aby byla smlouva závazná:

Image

Podpis …


(1)  Strany mohou v této doložce znovu uvést definice a významy obsažené ve směrnici 95/46/ES, budou-li to považovat za vhodné pro význam smlouvy jako samostatného dokumentu.

(2)  Povinné požadavky vnitrostátních právních předpisů vztahujících se na dovozce údajů, které nepřekračují rámec toho, co je nezbytné v demokratické společnosti, na základě jednoho ze zájmů uvedených v čl. 13 odst. 1 směrnice 95/46/ES, tzn. představují-li opatření nezbytná k zajištění bezpečnosti státu, obrany, veřejné bezpečnosti, předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování a stíhání nebo nedodržování deontologických pravidel pro regulovaná povolání, významného hospodářského nebo finančního zájmu státu nebo ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých, nejsou v rozporu se standardními smluvními doložkami. Příkladem takových povinných požadavků, které nepřekračují rámec toho, co je nezbytné v demokratické společnosti, jsou mimo jiné mezinárodně uznané sankce, požadavky na vykazování daní či požadavky na předkládání zpráv o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.

(3)  Tento požadavek může být splněn tak, že dílčí zpracovatel spolupodepíše smlouvu uzavřenou mezi vývozcem údajů a dovozcem údajů podle tohoto rozhodnutí.

Dodatek 1

Ke standardním smluvním doložkám

Tento dodatek tvoří součást doložek a musí být vyplněn a podepsán oběma stranami

Členské státy mohou doplnit nebo stanovit, v souladu se svými vnitrostátními postupy, jakékoli další potřebné informace, které mají být v tomto dodatku obsaženy.

Vývozce údajů

Vývozce údajů (popište, prosím, stručně své činnosti, které mají význam pro předávání):

Dovozce údajů

Dovozce údajů (popište, prosím, stručně své činnosti, které mají význam pro předávání):

Subjekty údajů

Předávané osobní údaje se týkají těchto kategorií subjektů údajů (uveďte, prosím, podrobnosti):

Kategorie údajů

Předávané osobní údaje se týkají těchto kategorií údajů (uveďte, prosím, podrobnosti):

Zvláštní kategorie údajů (jsou-li předmětem předávání)

Předávané osobní údaje se týkají těchto zvláštních kategorií údajů (uveďte, prosím, podrobnosti):

Proces zpracování

Předávané osobní údaje budou předmětem těchto základních procesů zpracování (uveďte, prosím, podrobnosti):

 

VÝVOZCE ÚDAJŮ

Jméno: …

Podpis oprávněné osoby …

 

DOVOZCE ÚDAJŮ

Jméno: …

Podpis oprávněné osoby …

Dodatek 2

Ke standardním smluvním doložkám

Tento dodatek tvoří součást doložek a musí být vyplněn a podepsán oběma stranami

Popis technických a organizačních bezpečnostních opatření zavedených dovozcem údajů v souladu s doložkou 4 písm. d) a doložkou 5 písm. c) (nebo připojený dokument/právní předpis):

PŘÍKLAD DOLOŽKY O ODŠKODNĚNÍ (NEPOVINNÉ)

Odpovědnost

Strany se dohodly, že bude-li jedna ze stran shledána odpovědnou za porušení doložek, kterého se dopustí druhá strana, druhá strana nahradí první straně v rozsahu, ve kterém je odpovědná, veškeré náklady, poplatky, škody, výdaje nebo ztráty, které první straně vznikly.

Odškodnění závisí na tom, zda:

a)

vývozce údajů neprodleně obeznámil dovozce údajů se vzneseným nárokem a

b)

dovozci údajů byla dána možnost spolupracovat s vývozcem údajů při obhajobě a urovnání sporu o vznesený nárok (1).


(1)  Odstavec o odpovědnosti není povinný.


IV Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Smlouvy o ES, Smlouvy o EU a Smlouvy o Euratomu

12.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 39/19


ROZHODNUTÍ RADY 2010/88/SZBP/SVV

ze dne 30. listopadu 2009

o podpisu, jménem Evropské unie, Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o vzájemné právní pomoci v trestních věcech

RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na články 24 a 38 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rada ve dnech 26. a 27. února 2009 rozhodla pověřit předsednictví, aby za pomoci Komise zahájilo jednání o Dohodě mezi Evropskou unií a Japonskem o vzájemné právní pomoci v trestních věcech. Tato jednání byla úspěšná a bylo vypracováno znění dohody.

(2)

Jelikož neexistují dvoustranné smlouvy o vzájemné právní pomoci mezi členskými státy a Japonskem, usiluje Evropská unie o navázání účinnější spolupráce mezi členskými státy a Japonskem v oblasti vzájemné právní pomoci v trestních věcech.

(3)

Dohoda by měla být podepsána, s výhradou pozdějšího uzavření,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Podpis Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o vzájemné právní pomoci v trestních věcech se schvaluje jménem Evropské unie s výhradou jejího uzavření.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Evropské unie s výhradou jejího uzavření.

V Bruselu dne 30. listopadu 2009.

Za Radu

předsedkyně

B. ASK


PŘEKLAD

DOHODA

mezi Evropskou unií a Japonskem o vzájemné právní pomoci v trestních věcech

EVROPSKÁ UNIE

a

JAPONSKO,

VYJADŘUJÍCE přání zavést účinnější spolupráci mezi členskými státy Evropské unie a Japonskem v oblasti vzájemné právní pomoci v trestních věcech,

VYJADŘUJÍCE přání, aby taková spolupráce přispěla k boji proti trestné činnosti,

ZNOVU POTVRZUJÍCE svůj závazek dodržovat spravedlnost, zásady právního státu a demokracie a soudní nezávislost,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Předmět a účel

1.   Dožádaný stát na žádost dožadujícího státu poskytne vzájemnou právní pomoc (dále jen „pomoc“) ve spojení s vyšetřováními, stíháními a jinými řízeními, včetně soudních řízení, v trestních věcech v souladu s ustanoveními této dohody.

2.   Tato dohoda se nevztahuje na vydávání, předávání trestního řízení a výkon jiných trestů, než je konfiskace stanovená v článku 25.

Článek 2

Definice

Pro účely této dohody se rozumí:

a)

„smluvními stranami“ Evropská unie a Japonsko;

b)

„členským státem“ členský stát Evropské unie;

c)

„státem“ členský stát nebo Japonsko;

d)

„důkazním materiálem“ dokumenty, záznamy a jiné důkazní prostředky;

e)

„majetkem“ veškerá aktiva hmotné nebo nehmotné povahy, movitá nebo nemovitá, materiální nebo nemateriální, jakož i právní dokumenty nebo nástroje dokládající právní nárok na taková aktiva nebo podíl na nich;

f)

„nástroji“ jakýkoli majetek zcela nebo částečně použitý nebo určený k použití libovolným způsobem pro spáchání trestného činu;

g)

„výnosy“ jakýkoli majetek přímo či nepřímo odvozený nebo získaný ze spáchání trestného činu;

h)

„zmrazením nebo zabavením“ dočasný zákaz převodu či přeměny majetku, nakládání s ním či jeho přemístění, nebo jeho dočasné převzetí do úschovy či převzetí kontroly nad ním na základě nařízení soudu nebo jiného příslušného orgánu a

i)

„konfiskací“ (zahrnující i případně propadnutí) sankce nebo opatření nařízené soudem v návaznosti na řízení, které se týká jednoho nebo více trestných činů, jež vede k trvalému odnětí majetku.

Článek 3

Rozsah pomoci

Pomoc zahrnuje:

a)

přijímání svědectví či výpovědi;

b)

umožňování výslechu za použití videokonference;

c)

zajišťování důkazního materiálu, včetně prostřednictvím výkonu příkazu k prohlídce a zabavení;

d)

zajišťování záznamů, dokladů a zpráv o bankovních účtech;

e)

vyslýchání osob, posouzení důkazního materiálu či ohledání míst;

f)

lokalizace či identifikace osob, důkazního materiálu nebo míst;

g)

poskytování důkazního materiálu, který je v držení legislativních, správních či justičních orgánů dožádaného státu nebo jeho místních orgánů;

h)

doručování dokumentů a informování osob o předvolání do dožadujícího státu;

i)

dočasné předání osoby ve vazbě za účelem svědectví či pro jiné důkazní účely;

j)

pomoc v řízení souvisejícím se zmrazením nebo zabavením a konfiskací výnosů či nástrojů a

k)

jakákoli jiná pomoc umožněná v rámci právních předpisů dožádaného státu a dohodnutá mezi členským státem a Japonskem.

Článek 4

Určení ústředních orgánů a jejich odpovědnost

Každý stát určí ústřední orgán, který je orgánem odpovědným za zasílání a přijímání žádostí o pomoc či odpovědí na tyto žádosti, za vyřízení těchto žádostí či jejich předání orgánům, které jsou podle právních předpisů daného státu příslušné pro jejich vyřízení. Těmito ústředními orgány jsou orgány uvedené v příloze I této dohody.

Článek 5

Komunikace mezi ústředními orgány

1.   Žádosti o pomoc podle této dohody zasílá ústřední orgán dožadujícího státu ústřednímu orgánu dožádaného státu.

2.   Ústřední orgány členských států a Japonska komunikují mezi sebou pro účely této dohody přímo.

Článek 6

Orgány, které mohou žádat o pomoc

Orgány, které mohou podle právních předpisů států žádat o pomoc na základě této dohody, jsou uvedeny v příloze II této dohody.

Článek 7

Ověření pravosti

U dokumentů předaných státem podle této dohody, které jsou opatřeny podpisem nebo pečetí příslušného orgánu nebo ústředního orgánu státu, není třeba ověřovat pravost.

Článek 8

Žádosti o pomoc

1.   Dožadující stát musí o pomoc požádat písemně.

2.   Dožadující stát může v naléhavých případech poté, co zkontaktoval dožádaný stát, požádat o pomoc prostřednictvím jakýchkoli jiných spolehlivých komunikačních prostředků, včetně faxu či e-mailu. V takových případech dožadující stát poté urychleně poskytne dodatečné písemné potvrzení žádosti, požaduje-li to dožádaný stát.

3.   Žádost obsahuje:

a)

název příslušného orgánu, který vede vyšetřování, stíhání nebo jiné řízení, včetně soudního řízení;

b)

skutečnosti související s předmětem vyšetřování, stíhání nebo jiného řízení, včetně soudního řízení;

c)

uvedení povahy a fáze vyšetřování, stíhání nebo jiného řízení, včetně soudního řízení;

d)

znění příslušných právních předpisů nebo výpovědí o nich, včetně použitelných sankcí dožadujícího státu;

e)

popis požadované pomoci a

f)

popis účelu požadované pomoci.

4.   V žádosti musí být uvedeny v co největším možném rozsahu tyto informace týkající se požadované pomoci:

a)

informace o totožnosti osoby, od níž je požadováno svědectví, výpověď či důkazní materiál, a místě, kde se nachází;

b)

seznam otázek, které mají být položeny osobě, od níž je požadováno svědectví či výpověď;

c)

přesný popis osob či míst, které je třeba vyhledat, a hledaného důkazního materiálu;

d)

popis toho, proč má dožadující stát za to, že požadované záznamy, doklady a zprávy o bankovních účtech jsou důležité a nezbytné pro účely vyšetřování daného trestného činu, a jiné informace, které mohou vyřízení žádosti usnadnit;

e)

informace ohledně osob, které je třeba vyslechnout, nebo důkazního materiálu, který je třeba přezkoumat, či míst, jež je třeba ohledat;

f)

informace ohledně osob, důkazního materiálu či míst, jež je třeba najít či identifikovat;

g)

informace o totožnosti osoby, které má být doručena písemnost nebo informace o předvolání, a místu, kde se nachází, o vztahu této osoby k řízení a způsobu, jak má být doručení provedeno;

h)

informace o příspěvcích a úhradě výdajů, na které bude mít osoba, jež se má dostavit k příslušnému orgánu v dožadujícím státě, právo, a

i)

přesný popis výnosů nebo nástrojů, místo, kde se nacházejí, a totožnost jejich majitele.

5.   V žádosti musí být uvedeny rovněž v co největším možném rozsahu tyto informace:

a)

popis jakéhokoli zvláštního způsobu či postupu, který se má použít při vykonávání žádosti;

b)

popis důvodů pro důvěrnost ohledně žádosti a

c)

jakékoli jiné informace, které by měl dožádaný stát vědět, aby bylo usnadněno vyřízení žádosti.

6.   Pokud má dožádaný stát za to, že informace obsažené v žádosti o pomoc nejsou pro splnění požadavků podle této dohody dostatečné pro vyhovění žádosti, může dožádaný stát požádat o poskytnutí dodatečných informací.

Článek 9

Jazyk

Žádost a jakékoli k ní připojené dokumenty se opatří překladem do jednoho z úředních jazyků dožádaného státu, nebo do všech, nebo, v naléhavých případech, do jazyka uvedeného v příloze III této dohody.

Článek 10

Vyřízení žádostí

1.   Dožádaný stát urychleně vyřídí žádost v souladu s příslušnými ustanoveními této dohody. Příslušné orgány dožádaného státu přijmou veškerá možná opatření, která jsou v jejich pravomoci, aby zajistily vyřízení žádosti.

2.   Žádost se vyřídí tak, že se použijí opatření, která jsou v souladu s právními předpisy dožádaného státu. Zvláštní způsob nebo postup popsaný v žádosti podle čl. 8 odst. 4 písm. g) nebo odst. 5 písm. a) musí být dodržen, pokud není v rozporu s právními předpisy dožádaného státu a pokud je to možné v praxi. V případě, že vyřízení žádosti způsobem nebo postupem popsaným v žádosti představuje pro dožádaný stát praktický problém, konzultuje dožádaný stát dožadující stát s cílem tento praktický problém vyřešit.

3.   Pokud se má za to, že vyřízení žádosti je v rozporu s probíhajícím vyšetřováním, stíháním nebo jiným řízením, včetně soudního řízení, v dožádaném státě, může dožádaný stát vyřízení žádosti odložit. Dožádaný stát informuje dožadující stát o důvodech pro odklad a konzultuje jej ohledně dalšího postupu. Namísto odkladu vyřízení žádosti může dožádaný stát podmínit její vyřízení splněním požadavků, které považuje za nezbytné po konzultacích s dožadujícím státem. Pokud dožadující stát tyto podmínky přijme, musí je také splnit.

4.   Dožádaný stát učiní vše pro to, aby zachoval důvěrnost ohledně skutečnosti, že bylo požádáno o pomoc, ohledně obsahu žádosti, výsledku vyřízení žádosti a jiných příslušných informací týkajících se vyřízení žádosti, je-li tato důvěrnost dožadujícím státem požadována. Nemůže-li být žádost vyřízena bez zveřejnění uvedených informací, dožádaný stát o tom uvědomí dožadující stát, který potom rozhodne, zda má být žádost přesto vyřízena.

5.   Dožádaný stát odpoví na odůvodněné dotazy dožadujícího státu ohledně stavu vyřizování žádosti.

6.   Dožádaný stát urychleně informuje dožadující stát o výsledku vyřízení žádosti a poskytne dožadujícímu státu svědectví, výpovědi či písemnosti, které jsou výsledkem vyřízení žádosti, včetně všech nároků uplatňovaných osobou, od níž se požaduje svědectví, výpověď či důkazní materiál, na imunitu, nezpůsobilost nebo výsadu podle právních předpisů dožadujícího státu. Dožádaný stát poskytne originály nebo, jsou-li pro to oprávněné důvody, úředně ověřené kopie záznamů či dokumentů. Nemůže-li být žádosti zcela nebo zčásti vyhověno, dožádaný stát informuje dožadující stát o důvodech této skutečnosti.

Článek 11

Důvody odmítnutí pomoci

1.   Pomoc může být odmítnuta, má-li dožádaný stát za to, že:

a)

žádost se týká politického trestného činu nebo trestného činu spojeného s politickým trestným činem;

b)

vyřízení žádosti by mohlo poškodit jeho suverenitu, bezpečnost, veřejný pořádek nebo jiné zásadní zájmy. Pro účely tohoto pododstavce může dožádaný stát zastávat názor, že vyřízení žádosti týkající se trestného činu, za který může být podle právních předpisů dožadujícího státu udělen trest smrti, nebo, ve vztazích mezi členským státem uvedeným v příloze IV této dohody a Japonskem, trestného činu, za který může být podle práva dožadujícího státu udělen trest odnětí svobody na doživotí, by se mohlo dotýkat zásadních zájmů dožádaného státu, nedohodnou-li se dožádaný a dožadující stát na podmínkách, za kterých žádost bude moci být vyřízena;

c)

prokazatelně existují důvody se domnívat, že o pomoc bylo požádáno za účelem trestního stíhání nebo potrestání určité osoby z důvodu její rasy, náboženství, národnosti, etnického původu, politických názorů nebo pohlaví, nebo že postavení této osoby může být z některého z uvedených důvodů ohroženo;

d)

osoba, proti níž je v dožadujícím státě vedeno vyšetřování, stíhání nebo jiné řízení, včetně soudního řízení, pro které je požadována pomoc, již byla za stejné skutečnosti v členském státě nebo Japonsku pravomocně odsouzena či zproštěna obvinění, nebo

e)

žádost nesplňuje požadavky této dohody.

2.   Dožádaný stát může odmítnout pomoc, která by podle jeho právních předpisů vyžadovala donucovací opatření, pokud má za to, že jednání, které je předmětem vyšetřování, stíhání či jiného řízení, včetně soudního řízení, v dožadujícím státě, by podle právních předpisů dožádaného státu nebylo trestným činem. Ve vztazích mezi Japonskem a dvěma členskými státy uvedenými v příloze IV této dohody může být pomoc odmítnuta, má-li dožádaný stát za to, že jednání, které je předmětem vyšetřování, stíhání či jiného řízení, včetně soudního řízení, v dožadujícím státě, by podle právních předpisů dožádaného státu nebylo trestným činem.

3.   Pomoc nebude odmítnuta z důvodu bankovního tajemství.

4.   Nežli dožádaný stát odmítne pomoc podle tohoto článku, konzultuje dožadující stát, má-li dožádaný stát za to, že pomoc může být poskytnuta za určitých podmínek. Pokud dožadující stát tyto podmínky přijme, musí je také splnit.

5.   Pokud je pomoc odmítnuta, dožádaný stát informuje dožadující stát o důvodech odmítnutí.

Článek 12

Náklady

1.   Dožádaný stát nese veškeré náklady spojené s vyřízením žádosti, pokud se dožadující a dožádaný stát nedohodly jinak.

2.   Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 nese dožadující stát náklady:

a)

na odměnu za svědectví znalce;

b)

na překlad, tlumočení a přepis;

c)

na příspěvky a výdaje spojené s cestováním osob podle článků 22 a 24;

d)

na zřízení audiovizuálního spojení a náklady spojené s jeho obsluhou v dožádaném státě a

e)

výjimečné povahy,

pokud se dožadující a dožádaný stát nedohodnou jinak.

3.   Pokud by v souvislosti s vyřízením žádosti vznikly náklady výjimečné povahy, provede dožadující a dožádaný stát konzultace s cílem stanovit podmínky, za kterých bude žádost vyřízena.

Článek 13

Omezení použití svědectví, výpovědí, důkazního materiálu nebo informací

1.   Dožadující stát bez předchozího souhlasu dožádaného státu nepoužije svědectví, výpovědí, důkazního materiálu nebo jakýchkoli informací, včetně osobních údajů, poskytnutých nebo jinak získaných podle této dohody, jinak než pro vyšetřování, stíhání nebo jiné řízení, včetně soudního řízení, popsané v žádosti. Dožádaný stát může při udělení tohoto předchozího souhlasu stanovit podmínky, které považuje za vhodné.

2.   Dožádaný stát může požádat, aby svědectví, výpovědi, důkazní materiál nebo informace, včetně osobních údajů, poskytnuté nebo jinak získané podle této dohody, byly považovány za důvěrné nebo aby byly použity pouze za určitých podmínek, které může upřesnit. Pokud dožadující stát souhlasí s touto důvěrností, musí ji zachovat, nebo pokud přijme takové podmínky, musí je splnit.

3.   Za výjimečných okolností může stát požádat, aby přijímající stát, kterému předal svědectví, výpovědi, důkazní materiál nebo informace, včetně osobních údajů, podal informace o jejich použití.

Článek 14

Přeprava, udržování a vracení důkazního materiálu

1.   Dožádaný stát může požádat, aby dožadující stát přepravil a udržoval důkazní materiál poskytnutý podle této dohody v souladu s podmínkami uvedenými dožádaným státem, včetně podmínek, které jsou považovány za nezbytné pro ochranu zájmů třetí strany na důkazním materiálu, který má být předán.

2.   Dožádaný stát může požádat, aby dožadující stát vrátil důkazní materiál, který byl podle této dohody poskytnut, v souladu s podmínkami uvedenými dožádaným státem poté, co byl tento důkazní materiál použit pro účely popsané v žádosti.

3.   Dožadující stát musí žádosti podle odstavce 1 nebo 2 vyhovět. Pokud byla taková žádost učiněna, dožadující stát daný důkazní materiál neposoudí bez předchozího souhlasu dožádaného státu, pokud posouzení daný důkazní materiál poškozuje nebo by jej mohl poškodit.

Článek 15

Přijímání svědectví či výpovědí

1.   Dožádaný stát přijme svědectví či výpovědi. V případě potřeby použije dožádaný stát za tímto účelem donucovací opatření a dožadující stát poskytne dožádanému státu informace pro odůvodnění takových opatření podle práva dožádaného státu.

2.   Dožádaný stát učiní vše pro to, aby umožnil přítomnost osob, které jsou uvedeny v žádosti, pro přijetí svědectví nebo výpovědí během vyřízení žádosti a umožnil těmto osobám provést výslech osob, od nichž se požadují svědectví či výpovědi. Pokud není takový přímý výslech povolen, umožní se těmto osobám předložit otázky, které mají být položeny osobě, od níž se svědectví či výpověď požaduje.

3.   Pokud osoba, od níž se požaduje svědectví či výpověď podle tohoto článku, uplatňuje právo na imunitu, nezpůsobilost nebo výsadu podle právních předpisů dožadujícího státu, lze přesto svědectví či výpověď přijmout, ledaže by žádost obsahovala prohlášení dožadujícího státu, že při uplatnění práva na imunitu, nezpůsobilost nebo výsadu nelze svědectví či výpověď přijmout.

Článek 16

Výslech za použití videokonference

1.   Pokud se osoba nachází v dožádaném státě a má být vyslechnuta jako svědek nebo znalec příslušnými orgány dožadujícího státu, může dožádaný stát umožnit, aby tyto příslušné orgány provedly výslech nebo výpověď této osoby za použití videokonference, pokud je takový výslech nezbytný pro řízení v dožadujícím státě. Dožadující a dožádaný stát provedou podle potřeby konzultaci s cílem usnadnit řešení právních, technických a logistických otázek, jež při vyřízení žádosti mohou vyvstat.

2.   Pokud se dožadující a dožádaný stát nedohodly jinak, platí pro výslech za použití videokonference tato pravidla:

a)

orgán dožádaného státu provede zjištění totožnosti osoby uvedené v žádosti, jež má být vyslechnuta, a předvolá ji, aby bylo usnadněno její dostavení;

b)

výslech povede přímo příslušný orgán dožadujícího státu nebo proběhne pod jeho vedením v souladu s vnitrostátními právními předpisy tohoto státu a se základními zásadami právního řádu dožádaného státu;

c)

orgán dožádaného státu, kterému je v případě potřeby k dispozici tlumočník, je při výslechu přítomen a sleduje jej. Pokud se orgán dožádaného státu domnívá, že během výslechu byly porušeny základní právní zásady dožádaného státu, přijme neprodleně nezbytná opatření, aby bylo zajištěno, že výslech bude pokračovat v souladu s uvedenými zásadami;

d)

na žádost dožadujícího státu nebo vyslýchané osoby zajistí dožádaný stát, aby měla osoba v případě potřeby k dispozici tlumočníka, a

e)

vyslýchaná osoba může uplatnit právo odepřít výpověď podle právních předpisů dožadujícího nebo dožádaného státu. Přijmou se rovněž další opatření nezbytná k ochraně osoby, na kterých se dohodnou orgány dožadujícího a dožádaného státu.

Článek 17

Zajištění důkazního materiálu

1.   Dožádaný stát zajistí důkazní materiál. V případě potřeby použije dožádaný stát za tímto účelem donucovací opatření, včetně příkazu k prohlídce a zabavení, a dožadující stát poskytne dožádanému státu informace pro odůvodnění takových opatření podle právních předpisů dožádaného státu.

2.   Dožádaný stát učiní vše pro to, aby při vyřizování žádosti umožnil přítomnost osob uvedených v žádosti o zajištění důkazního materiálu.

Článek 18

Bankovní účty

1.   Dožádaný stát potvrdí, zda fyzická nebo právnická osoba, která je předmětem trestního vyšetřování, vlastní jeden nebo více bankovních účtů uvedených v žádosti nebo jimi disponuje.

2.   Dožádaný stát poskytne konkrétní záznamy, doklady nebo zprávy o uvedených účtech, záznamy o bankovních operacích, které byly provedeny v určitém období prostřednictvím účtů uvedených v žádosti nebo zjištěných v souladu s odstavcem 1, a konkrétní záznamy, doklady nebo zprávy o každém odesílajícím nebo přijímajícím účtu.

3.   Povinnosti stanovené v tomto článku se uplatní pouze v rozsahu, v jakém banka, která účet vede, má tyto informace k dispozici.

4.   Dožádaný stát může podmínit vyřízení žádosti uvedené v odstavcích 1 a 2 splněním požadavků, které jež uplatňuje na žádost o zajištění důkazního materiálu.

Článek 19

Výslech osob, posouzení důkazního materiálu či ohledání míst

1.   Dožádaný stát provádí výslech osob, posouzení důkazního materiálu či ohledání míst. V případě potřeby použije dožádaný stát za tímto účelem donucovací opatření a dožadující stát poskytne dožádanému státu informace pro odůvodnění takových opatření podle práva dožádaného státu.

2.   Dožádaný stát učiní vše pro to, aby během vyřizování žádosti umožnil přítomnost osob uvedených v žádosti o výslech osob, posouzení důkazního materiálu či ohledání míst.

Článek 20

Lokalizace nebo identifikace osob, důkazního materiálu či míst

Dožádaný stát učiní vše pro to, aby lokalizoval nebo identifikoval osoby, důkazní materiál či místa.

Článek 21

Poskytování důkazního materiálu, který je v držení legislativních, správních, justičních nebo místních orgánů

1.   Dožádaný stát poskytne dožadujícímu státu důkazní materiál, který je v držení legislativních, správních či justičních orgánů dožádaného státu nebo jeho místních orgánů a který je přístupný veřejnosti.

2.   Dožádaný stát učiní vše pro to, aby poskytl dožadujícímu státu důkazní materiál, včetně rejstříků trestů, který je v držení legislativních, správních či justičních orgánů dožádaného státu nebo jeho místních orgánů a který není přístupný veřejnosti, ve stejném rozsahu a za stejných podmínek, za jakých by tento důkazní materiál byl dostupný jeho orgánům odpovědným za vyšetřování a stíhání.

Článek 22

Doručování písemností a informování osoby o předvolání

1.   Dožádaný stát doručí osobám v dožádaném státě písemnosti, včetně předvolání, v nichž se požaduje, aby se osoba dostavila k příslušnému orgánu v dožadujícím státě. Dožádaný stát informuje osobu v tomto státě o předvolání k příslušnému orgánu v dožadujícím státě.

2.   Pokud se žádost týká doručení písemnosti požadující, aby se osoba dostavila k příslušnému orgánu v dožadujícím státě, musí ústřední orgán dožádaného státu tuto žádost obdržet nejpozději padesát (50) dní před stanoveným dnem, kdy se má daná osoba dostavit. V naléhavých případech může dožádaný stát od tohoto požadavku upustit.

3.   Pokud je dožadujícímu státu známo, že adresát nerozumí jazyku, v němž jsou písemnosti, doručené nebo zaslané podle odstavce 1, vyhotoveny nebo do nějž jsou přeloženy, usiluje dožadující stát o překlad písemností, nebo alespoň jejich důležitých částí rovněž do jazyka, kterému adresát rozumí.

4.   Písemnosti doručované podle odstavce 1 obsahují prohlášení, v němž se uvede, že adresát písemnosti může získat informace o svých základních právech nebo povinnostech týkajících se písemností od příslušného orgánu, který písemnost vydal, nebo od dalších orgánů dožadujícího státu.

5.   Při informování o výsledku doručení písemností v souladu s čl. 10 odst. 6 dožádaný stát prokáže doručení potvrzenkou, na které se uvede datum a podpis osoby, jíž byla písemnost doručena, nebo prostřednictvím prohlášení dožádaného státu o provedení doručení, v němž se uvede datum, místo a způsob doručení. Dožádaný stát na požádání dožadujícího státu pokud možno neprodleně informuje dožadující stát o odpovědi osoby, která byla předvolána nebo požádána, aby se dostavila k příslušnému orgánu v dožadujícím státě v souladu s odstavcem 1.

6.   Osoba, která byla předvolána nebo požádána, aby se dostavila k příslušnému orgánu v dožadujícím státě v souladu s odstavcem 1, avšak která se k tomuto orgánu nedostavila, nepodléhá z tohoto důvodu v dožadujícím státě žádné sankci ani není vystavena žádnému donucovacímu opatření, a to ani v případě, že žádost či doručené nebo zaslané písemnosti stanoví jinak.

Článek 23

Ochrana

1.   Osoba, která byla předvolána nebo požádána, aby se dostavila k příslušnému orgánu v dožadujícím státě podle čl. 22 odst. 1:

a)

nemůže být zadržena ani se na ni nemůže v tomto státě vztahovat jakékoli omezení osobní svobody z důvodu řízení nebo odsouzení, které předchází odchodu této osoby z dožádaného státu, nebo

b)

není povinna předkládat důkazy nebo pomáhat při vyšetřování, stíhání nebo jiném řízení, včetně soudního řízení, než je řízení uvedené v žádosti.

2.   Pokud nelze ochranu uvedenou výše v odstavci 1 poskytnout, dožadující stát to upřesní v žádosti nebo doručených písemnostech, aby o tom byla osoba odpovídajícím způsobem informována a mohla se rozhodnout, zda se k příslušnému orgánu v dožadujícím státě dostaví.

3.   Ochrana poskytnutá podle odstavce 1 zanikne, pokud:

a)

osoba, která měla během patnácti (15) po sobě jdoucích dní ode dne, kdy její přítomnost již nebyla příslušným orgánem vyžadována, nebo ode dne, kdy se k danému orgánu nedostavila ve stanovený den, kdy se měla dostavit, možnost opustit dožadující stát, v něm přesto dobrovolně setrvala, nebo

b)

osoba, která dožadující stát opustila, se do něho dobrovolně vrátila.

4.   Pokud je dožadujícímu státu známo, že ochrana uvedená v odstavci 1 zanikla v souladu s odst. 3 písm. a) a b), dožadující stát o tom neprodleně informuje dožádaný stát, pokud dožádaný stát takovou informaci požaduje a dožadující stát ji považuje za nutnou.

Článek 24

Dočasné předání osob ve vazbě

1.   Osoba, která se nachází ve vazbě v dožádaném státě a jejíž přítomnost v dožadujícím státě je nezbytná pro podání svědectví či pro jiné důkazní účely, se za tímto účelem dočasně předá do dožadujícího státu, pokud s tím tato osoba souhlasí a pokud se na tom dožadující a dožádaný stát dohodnou za předpokladu, že to právní předpisy dožádaného státu umožňují.

2.   Dožadující stát ponechá osobu předanou podle odstavce 1 ve vazbě dožadujícího státu, pokud dožádaný stát neumožní jednat jinak.

3.   Dožadující stát předanou osobu okamžitě vrátí do dožádaného státu, jak bylo dohodnuto předem, nebo jak bylo dohodnuto jinak mezi dožadujícím a dožádaným státem.

4.   Předané osobě se započte doba, již strávila ve vazbě dožadujícího státu, do výkonu trestu vykonávaného v dožádaném státě.

5.   Osoba předaná do dožadujícího státu podle tohoto článku požívá v dožadujícím státě ochrany podle čl. 23 odst. 1 až do návratu do dožádaného státu, ledaže souhlasí s tím, že předloží důkazy nebo pomůže při vyšetřování, stíhání nebo jiném řízení, včetně soudního řízení, než je řízení uvedené v žádosti a dožadující a dožádaný stát se na tom dohodnou.

6.   Osoba, která nesouhlasí s předáním podle tohoto článku, nepodléhá z tohoto důvodu žádné sankci ani není vystavena žádnému donucovacímu opatření v dožadujícím státě, a to ani v případě, že žádost stanoví jinak.

Článek 25

Zmrazení nebo zabavení a konfiskace výnosů či nástrojů

1.   Dožádaný stát v rozsahu, v jakém to umožňuje jeho vnitrostátní právo, napomáhá v řízení souvisejícím se zmrazením nebo zabavením a konfiskací výnosů či nástrojů.

2.   K žádosti o konfiskaci uvedené v odstavci 1 lze přiložit rozhodnutí soudu nebo jiného justičního orgánu, kterým se nařizuje konfiskace.

3.   Dožádaný stát, který má v úschově výnosy či nástroje, může tyto výnosy či nástroje, buď zcela, nebo částečně, předat dožadujícímu státu v rozsahu, v jakém to umožňují právní předpisy dožádaného státu, a za podmínek, které považuje za vhodné.

4.   Při použití tohoto článku je třeba v souladu s právními předpisy dožádaného státu dodržovat zákonná práva a oprávněné zájmy třetích osob jednajících v dobré víře.

Článek 26

Výměna informací z vlastního podnětu

1.   Členské státy a Japonsko si mohou bez předchozí žádosti vzájemně poskytovat informace v trestních věcech v rozsahu, v jakém to umožňují právní předpisy státu poskytujícího tyto informace.

2.   Poskytující stát může stanovit podmínky pro využívání takových informací přijímajícím státem. V takovém případě zašle poskytující stát přijímajícímu státu předběžné oznámení o povaze poskytovaných informací a o stanovených podmínkách. Přijímající stát je těmito podmínkami vázán, pokud s nimi souhlasí.

Článek 27

Vztah k jiným nástrojům

1.   Tato dohoda nebrání žádnému státu v tom, aby požádal o pomoc nebo poskytl pomoc v souladu s jinými příslušnými mezinárodními dohodami nebo podle svých příslušných právních předpisů.

2.   Tato dohoda nebrání členskému státu ani Japonsku v uzavírání mezinárodních dohod za účelem potvrzení, doplnění, rozšíření nebo posílení jejích ustanovení.

Článek 28

Konzultace

1.   Ústřední orgány členských států a Japonska uskuteční v případě potřeby konzultace za účelem vyřešení obtíží souvisejících s posouzením žádosti a v zájmu usnadnění rychlé a účinné pomoci podle této dohody a mohou se usnášet na opatřeních, která mohou být za tímto účelem nezbytná.

2.   Smluvní strany uskuteční v případě potřeby konzultace o jakékoli otázce, která může vyvstat při výkladu nebo uplatňování této dohody.

Článek 29

Územní působnost

1.   Tato dohoda se použije na území Japonska a, pokud jde o Evropskou unii, na:

a)

území členských států a

b)

území, za jejichž vnější vztahy odpovídá členský stát, nebo země, které nejsou členskými státy, ale u nichž má členský stát jiné povinnosti s ohledem na vnější vztahy, pokud se tak smluvní strany dohodnou výměnou diplomatických nót řádně potvrzených dotyčným členským státem.

2.   Uplatňování této dohody na území nebo země, na které se použije v souladu s odst. 1 písm.b), může kterákoli smluvní strana ukončit diplomatickou cestou písemným oznámením s šestiměsíční výpovědní lhůtou druhé smluvní straně, je-li náležitě potvrzeno mezi dotyčným členským státem a Japonskem.

Článek 30

Status příloh

Přílohy této dohody tvoří její nedílnou součást. Přílohy I, II a III mohou být měněny vzájemnou písemnou dohodou smluvních stran, aniž se mění tato dohoda.

Článek 31

Vstup dohody v platnost a její vypovězení

1.   Tato dohoda vstupuje v platnost třicátým dnem ode dne, k němuž si smluvní strany vymění diplomatické nóty, jimiž se vzájemně informují o dokončení svých vnitřních postupů nezbytných k tomu, aby tato dohoda nabyla účinku.

2.   Tato dohoda se použije na všechny žádosti o pomoc předložené v den vstupu této dohody v platnost nebo po tomto datu, ať již k činům, které jsou předmětem žádosti, došlo před tímto datem nebo po něm.

3.   Kterákoli ze smluvních stran může tuto dohodu kdykoli vypovědět písemným oznámením druhé smluvní straně, přičemž toto vypovězení nabývá účinku šest měsíců ode dne tohoto oznámení.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této dohodě své podpisy.

Ve dvojím vyhotovení v anglickém a japonském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost, byla dohoda podepsána v Bruselu dne 30. listopadu 2009 a v Tokiu dne 15. prosince 2009. Dohoda se rovněž vyhotoví v jazyce bulharském, českém, dánském, nizozemském, estonském, finském, francouzském, německém, řeckém, maďarském, italském, lotyšském, litevském, maltském, polském, portugalském, rumunském, slovenském, slovinském, španělském a švédském a smluvní strany tato jazyková znění ověří výměnou diplomatických nót.

Za Evropskou unii

Za Japonsko

PŘÍLOHA I

ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY

Ústředními orgány smluvních stran jsou tyto orgány:

 

Belgické království: federální ministerstvo spravedlnosti, oddělení pro mezinárodní spolupráci v trestních věcech.

 

Bulharská republika: ministerstvo spravedlnosti.

 

Česká republika:

před projednáním věci před soudem (tj. v tzv. přípravném řízení): Nejvyšší státní zastupitelství České republiky a

pro řízení před soudem (tj. samotný průběh trestního řízení): Ministerstvo spravedlnosti České republiky.

 

Dánské království: ministerstvo spravedlnosti.

 

Spolková republika Německo: spolkový úřad pro justici.

 

Estonská republika: ministerstvo spravedlnosti.

 

Irsko: ministr pro otázky spravedlnosti, rovnosti a reformy zákonů nebo osoba jím pověřená.

 

Řecká republika: ministerstvo pro spravedlnost, transparentnost a lidská práva.

 

Španělské království: ministerstvo spravedlnosti, generální sekretariát pro mezinárodní právní spolupráci

 

Francouzská republika: ministerstvo spravedlnosti, úřad pro vzájemnou mezinárodní pomoc v trestních věcech, ředitelství pro trestní věci a udělování milosti.

 

Italská republika: ministerstvo spravedlnosti, oddělení pro soudní věci – generální ředitelství pro trestní věci.

 

Kyperská republika: ministerstvo spravedlnosti a veřejného pořádku

 

Lotyšská republika:

pro vyšetřování ve fázi před zahájením soudního řízení až do obžaloby: státní policie,

pro vyšetřování ve fázi před zahájením soudního řízení až do zahájení soudního řízení: nejvyšší státní zastupitelství a

pro řízení před soudem: ministerstvo spravedlnosti.

 

Litevská republika:

ministerstvo spravedlnosti Litevské republiky a

nejvyšší státní zastupitelství Litevské republiky.

 

Lucemburské velkovévodství: nejvyšší státní zástupce.

 

Maďarská republika:

ministerstvo spravedlnosti a policejních sil a

nejvyšší státní zastupitelství.

 

Maltská republika: nejvyšší státní zastupitelství.

 

Nizozemské království: ministerstvo spravedlnosti v Haagu.

 

Rakouská republika: ministerstvo spravedlnosti.

 

Polská republika:

pro fázi před zahájením soudního řízení: národní státní zastupitelství,

pro řízení před soudem: ministerstvo spravedlnosti.

 

Portugalská republika: nejvyšší státní zastupitelství.

 

Rumunsko: ministerstvo pro spravedlnost a občanské svobody, generální ředitelství pro spolupráci, ředitelství pro mezinárodní právo a smlouvy, oddělení pro mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech.

 

Republika Slovinsko: ministerstvo spravedlnosti, ředitelství pro mezinárodní spolupráci a mezinárodní právní pomoc.

 

Slovenská republika:

v přípravném řízení: nejvyšší státní zastupitelství,

pro řízení před soudem: ministerstvo spravedlnosti a

pro přijímání žádostí: ministerstvo spravedlnosti.

 

Finská republika: ministerstvo spravedlnosti.

 

Švédské království: ministerstvo spravedlnosti.

 

Spojené království Velké Británie a Severního Irska: ministerstvo vnitra (Home Office), ústřední orgán pro daňové a celní záležitosti (Her Majesty’s Revenue and Customs), státní zastupitelství (Crown Office Procurator Fiscal Service).

 

Japonsko: ministr spravedlnosti a národní komise pro veřejnou bezpečnost nebo osoby jimi pověřené.

PŘÍLOHA II

S ohledem na článek 6 této dohody jsou příslušné orgány, které mohou podle právních předpisů států žádat o pomoc na základě této dohody, uvedeny níže:

 

Belgické království: justiční orgány: rozumí se jimi významní příslušníci justice odpovědní za správu práva, vyšetřující soudci a členové oddělení státního zastupitelství.

 

Bulharská republika: kasační úřad nejvyššího státního zastupitelství Bulharské republiky v přípravném trestním řízení a soudy Bulharské republiky pro věci projednávané ve fázi trestního řízení.

 

Česká republika: státní zástupci a soudy České republiky.

 

Dánské království:

obvodní soudy, soudy vyšší instance a nejvyšší soud,

oddělení pro trestní stíhání, jež zahrnuje:

ministerstvo spravedlnosti,

vedoucího státního zastupitelství,

státního zástupce a

policejní komisaře.

 

Spolková republika Německo:

spolkové ministerstvo spravedlnosti,

spolkový soudní dvůr, Karlsruhe,

generální státní zástupce při spolkovém soudním dvoru, Karlsruhe,

spolkový úřad pro justici,

ministerstvo spravedlnosti Bádenska-Württemberska, Stuttgart,

bavorské státní ministerstvo pro spravedlnost a ochranu spotřebitelů, Mnichov,

oddělení senátu pro spravedlnost, Berlín,

ministerstvo spravedlnosti spolkové země Braniborsko, Postupim,

senátor pro spravedlnost a ústavu svobodného hanzovního města Brém, Brémy,

úřad pro spravedlnost svobodného a hanzovního města Hamburku, Hamburk,

hesenské ministerstvo pro spravedlnost, integraci a Evropu, Wiesbaden,

ministerstvo spravedlnosti Meklenburska-Předního Pomořanska, Schwerin,

ministerstvo spravedlnosti Dolního Saska, Hannover,

ministerstvo spravedlnosti spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, Düsseldorf,

ministerstvo spravedlnosti spolkové země Porýní-Falc, Mainz,

ministerstvo spravedlnosti Sárska, Saarbrücken,

saské státní ministerstvo spravedlnosti, Drážďany,

ministerstvo spravedlnosti spolkové země Sasko-Anhaltsko, Magdeburk,

ministerstvo pro spravedlnost, rovnost a integraci Šlesvicka-Holštýnska, Kiel,

durynské ministerstvo spravedlnosti, Erfurt,

vyšší zemské soudy,

zemské soudy,

místní soudy,

vyšší státní zástupci při vyšších zemských soudech,

vedoucí státních zastupitelství při zemských soudech,

ústřední úřad zemské justiční správy pro vyšetřování trestných činů národního socialismu, Ludwigsburg,

spolkový kriminální úřad,

ústřední úřad německé celní pátrací služby.

 

Estonská republika: soudci a státní zástupci.

 

Irsko: nejvyšší státní zástupce.

 

Řecká republika: státní zastupitelství při odvolacím soudu.

 

Španělské království: vyšetřující soudci trestního soudu a soudci, státní zástupci.

 

Francouzská republika:

první předsedové, předsedové, radové a soudci trestních soudů,

vyšetřující soudci u těchto soudů,

členové státního zastupitelství při takových soudech, a sice:

hlavní státní zástupci,

náměstci hlavních státních zástupců,

pomocní hlavní státní zástupci,

státní zástupci a pomocní státní zástupci,

státní zástupci při policejních soudech a

státní zástupci při vojenských soudech.

 

Italská republika:

 

státní zástupci:

vedoucí státního zastupitelství,

pomocný státní zástupce,

vedoucí vojenské prokuratury,

pomocný vojenský prokurátor,

nejvyšší státní zástupce,

pomocný nejvyšší státní zástupce,

nejvyšší vojenský prokurátor,

pomocný nejvyšší vojenský prokurátor,

 

soudci:

smírčí soudce,

vyšetřující soudce,

soudce při předběžném projednání obžaloby,

řádný soud,

vojenský soud,

porotní soud,

odvolací soud,

porotní odvolací soud,

vojenský odvolací soud,

kasační soud.

 

Kyperská republika:

nejvyšší státní zástupce republiky,

policejní ředitel,

ředitel úřadu pro cla a spotřební daně,

příslušníci jednotky pro boj proti praní peněz (MOKAS) a

kterýkoli jiný orgán nebo osoba oprávněná vést vyšetřování a pronásledování (vyhoštění) v republice a každý takový orgán cizí země s příslušnými pravomocemi.

 

Lotyšská republika: vyšetřovatelé, státní zástupci a soudci.

 

Litevská republika: soudci a státní zástupci.

 

Lucemburské velkovévodství: justiční orgány: rozumí se jimi významní příslušníci justice odpovědní za administrativní otázky v oblasti práva, vyšetřující soudci a členové oddělení státního zastupitelství.

 

Maďarská republika: úřady státního zástupce a soudy.

 

Maltská republika:

nižší soud,

soud pro mladistvé,

trestní soud a odvolací trestní soud,

nejvyšší státní zástupce,

náměstek nejvyššího státního zástupce,

soudní úředníci v kanceláři nejvyššího státního zástupce a

vyšetřující soudci.

 

Nizozemské království: soudci zajišťující aplikaci práva, vyšetřující soudci a příslušníci státního zastupitelství.

 

Rakouská republika: soudy a státní zástupci.

 

Polská republika: kanceláře státního zástupce a soudy.

 

Portugalská republika: státní zastupitelství ve fázi vyšetřování, vyšetřující soudci a soudci pro soudní řízení.

 

Rumunsko: soudy a státní zastupitelství při soudech.

 

Republika Slovinsko:

soudci místních soudů,

vyšetřující soudci,

soudci obvodních soudů,

soudci vyšších soudů,

soudci nejvyšších soudů,

soudci ústavního soudu,

obvodní státní zástupci,

vyšší státní zástupci,

nejvyšší státní zástupci.

 

Slovenská republika: soudci a státní zástupci.

 

Finská republika:

ministerstvo spravedlnosti,

soudy prvního stupně, odvolací soudy a nejvyšší soud,

státní zástupci,

policejní orgány, celní orgány a úředníci pohraniční stráže jednající jako vyšetřující orgány v přípravném řízení v rámci trestního řízení podle zákona o vyšetřování v přípravném trestním řízení.

 

Švédské království: soudci a státní zástupci.

 

Spojené království Velké Británie a Severního Irska: soudci a státní zástupci.

 

Japonsko: soudy, předsedající soudci, soudci, státní zástupci, pomocní úředníci státních zástupců, soudní policejní úředníci.

PŘÍLOHA III

S ohledem na článek 9 této dohody přijímají členské státy a Japonsko tyto jazyky:

 

Belgické království: nizozemštinu, francouzštinu a němčinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech.

 

Bulharská republika: bulharštinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech.

 

Česká republika: češtinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech.

 

Dánské království: dánštinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech.

 

Spolková republika Německo: němčinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech.

 

Estonská republika: estonštinu a angličtinu ve všech případech.

 

Irsko: angličtinu a irštinu ve všech případech.

 

Řecká republika: řečtinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech.

 

Španělské království: španělštinu ve všech případech.

 

Francouzská republika: francouzštinu ve všech případech.

 

Italská republika: italštinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech.

 

Kyperská republika: řečtinu a angličtinu ve všech případech.

 

Lotyšská republika: lotyštinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech.

 

Litevská republika: litevštinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech.

 

Lucemburské velkovévodství: francouzštinu a němčinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech.

 

Maďarská republika: maďarštinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech.

 

Maltská republika: maltštinu ve všech případech.

 

Nizozemské království: nizozemštinu ve všech případech.

 

Rakouská republika: němčinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech.

 

Polská republika: polštinu ve všech případech.

 

Portugalská republika: portugalštinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech.

 

Rumunsko: rumunštinu, angličtinu a francouzštinu ve všech případech. Pokud jde o delší dokumenty, vyhrazuje si Rumunsko právo vyžadovat v každém konkrétním případě rumunský překlad na náklady dožadujícího státu.

 

Republika Slovinsko: slovinštinu a angličtinu ve všech případech.

 

Slovenská republika: slovenštinu ve všech případech.

 

Finská republika: finštinu a švédštinu a angličtinu ve všech případech.

 

Švédské království: švédštinu, dánštinu nebo norštinu ve všech případech, ledaže by orgán vyřizující žádost rozhodl v konkrétním případě jinak.

 

Spojené království Velké Británie a Severního Irska: angličtinu ve všech případech.

 

Japonsko: japonštinu ve všech případech a angličtinu v naléhavých případech.

PŘÍLOHA IV

S ohledem na čl. 11 odst. 1 písm. b) této dohody je „členským státem“ uvedeným v tomto odstavci Portugalská republika.

S ohledem na čl. 11 odst. 2 této dohody jsou „dvěma členskými státy“ uvedenými v tomto odstavci Rakouská republika a Maďarská republika.