14.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 45/1

(1)

Článek 12 nařízení (ES) č. 881/2004 Evropského parlamentu a Rady (2) vyžaduje, aby Evropská agentura pro železnice (dále jen „agentura“) zajistila přizpůsobení technických specifikací pro interoperabilitu (dále jen „TSI“) technickému pokroku, vývoji na trhu a sociálním požadavkům a navrhla Komisi změny TSI, které považuje za nutné.

(2)

Rozhodnutím C(2007) 3371 ze dne 13. července 2007 udělila Komise agentuře rámcové pověření pro výkon některých činností podle směrnice Rady 96/48/ES ze dne 23. července 1996 o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému (3) a směrnice 2001/16/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. března 2001 o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému (4). Na základě podmínek tohoto rámcového pověření byla agentura požádána o provedení revize TSI kolejová vozidla – nákladní vozy přijaté rozhodnutím Komise 2006/861/ES ze dne 28. července 2006 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Kolejová vozidla – nákladní vozy“ transevropského konvenčního železničního systému (5), poskytnutí technického stanoviska k zásadním chybám a zveřejnění seznamu zjištěných menších chyb.

(3)

Vstup Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě z roku 1999 (COTIF) v platnost dne 1. července 2006 přinesl nové předpisy upravující technické specifikace použitelné pro žele vozy. Předcházející dohodu RIV mezi železničními podniky částečně nahradila nová soukromá a dobrovolná dohoda, Všeobecná dohoda o používání nákladních vozů (GCU) (6) mezi železničními podniky a majiteli vozů, a rozhodnutí 2006/861/ES.

(4)

Zatímco vozy registrované podle dohody RIV vyžadovaly pouze jedno povolení vydané registrujícím železničním podnikem, směrnice 2001/16/ES vyžadovala schválení každého členského státu. Tento problém prozatímně řešil oddíl 7.6 přílohy rozhodnutí 2006/861/ES, který stanoví, že když je pro skupinu vozů vystaven bezpečnostní certifikát nebo povolení k uvedení do provozu v jednom členském státě, uznají je vzájemně všechny členské státy tak, aby se předešlo dvojímu ověřování bezpečnosti či interoperability ze strany orgánů bezpečnosti práce. Tento oddíl rovněž stanoví, že jelikož rozhodnutí 2006/861/ES obsahuje otevřené body, bude povolení k uvedení do provozu vzájemně uznáváno s výjimkou uvedenou v příloze JJ uvedeného rozhodnutí. Jelikož však příloha JJ jasně nestanoví podmínky, za kterých musí být povolení k uvedení nákladního vozu do provozu v jednom členském státě uznáno v jiném členském státě, použití oddílu 7.6 přílohy rozhodnutí 2006/861/ES vede k různých výkladům. To má za následek právní nejistotu a způsobuje to problémy v odvětví, které požaduje, aby Komise neprodleně učinila opatření.

(5)

Tento problém je možné nyní vyřešit, neboť čl. 23 odst. 1 směrnice 2008/57/ES stanoví, že u vozidel, která plně odpovídají TSI pokrývajícím všechny aspekty příslušných subsystémů bez zvláštních případů a otevřených bodů týkajících se výhradně technické kompatibility mezi vozidlem a sítí, nebudou požadována žádná dodatečná povolení k uvedení do provozu, budou-li v jiných členských státech provozována na sítích odpovídajících TSI nebo za podmínek uvedených v odpovídajících TSI.

(6)

Rozhodnutí 2006/861/ES obsahuje celou řadu otevřených bodů a technických chyb. Zatímco by bylo možné použít vnitrostátní technické předpisy za účelem splnění základních požadavků souvisejících s těmito otevřenými body, není právní jistota, že by tato vnitrostátní řešení akceptovaly jiné členské státy. Navíc příslušný postup podle článku 7 směrnice 2008/57/ES vyžaduje neprodleně změnit příslušné specifikace TSI z důvodu závažné nebo zásadní chyby.

(7)

Za účelem obnovení úplné interoperability nákladních vozů určených pro mezinárodní dopravu je potřebná okamžitá revize rozhodnutí 2006/861/ES, která musí vyjasnit podmínky, za kterých je platné povolení k uvedení do provozu u vozu odpovídajícího TSI ve všech dalších členských státech.

(8)

Vozy, jejichž uvedení do provozu bylo povoleno podle čl. 22 odst. 1 směrnice 2008/57/ES a jež mají povolení platné ve všech členských státech podle čl. 23 odst. 1 směrnice 2008/57/ES, by měly být abecedně označeny jasným a snadno rozpoznatelným způsobem. Je proto nutné změnit přílohu P5 TSI týkající se subsystému Provoz a řízení dopravy transevropského konvenčního železničního systému, přijaté rozhodnutím Komise 2006/920/ES (7).

(9)

Rozhodnutí 2006/861/ES a 2006/920/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 29 odst. 1 směrnice 2008/57/ES,

a)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 1a

Technická dokumentace

1.   Evropská agentura pro železnice (ERA) zveřejní na svých internetových stránkách jako technický dokument ERA obsah přílohy LL.

2.   ERA zveřejní na svých internetových stránkách jako technický dokument ERA seznam kompletně schválených brzdových špalíků z plastů pro mezinárodní dopravu uvedených v přílohách P a JJ.

3.   Agentura zveřejní na svých internetových stránkách jako technický dokument ERA dodatečné specifikace týkající se táhlového ústrojí uvedeného v příloze JJ.

4.   Agentura aktualizuje technické dokumenty uvedené v odstavcích 1 až 3 a vyrozumí Komisi o každém novém znění. Komise o tom bude informovat členské státy prostřednictvím výboru zřízeného podle článku 29 směrnice 2008/57/ES. Domnívá-li se Komise nebo některý členský stát, že technický dokument nesplňuje požadavky směrnice 2008/57/ES nebo jiného právního předpisu Společenství, bude tato záležitost projednána ve výboru. Na základě diskuzí ve výboru a na žádost Komise agentura technický dokument stáhne nebo jej změní.“

b)

Přílohy se mění podle přílohy I.

14.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 45/17

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

Příloha 1 –

Příloha 2 –

Příloha 3 –

Příloha 4 –

Příloha 5 –

Příloha 6 –

Příloha 7 –

2.1

„bateriovým elektrickým silničním vozidlem“ vozidlo s karosérií pro silniční užití, poháněné výhradně elektrickým motorem, jehož trakční energie je dodávána výlučně trakční baterií, která je instalována ve vozidle;

2.2

„typem vozidla“ bateriová elektrická silniční vozidla, která se neliší v těchto podstatných ohledech:

2.3

„schválením typu bateriového elektrického silničního vozidla“ schválení typu elektrického vozidla z hlediska konstrukce a bezpečnostních požadavků specifických pro použití elektrické energie;

2.4

„trakční baterií“ sestava všech bateriových modulů, které jsou elektricky propojeny, k napájení silového obvodu energií;

2.5

„bateriovým modulem“ nejmenší jednotlivý zásobník energie, který je tvořen jedním článkem nebo sestavou článků, jež jsou sériově nebo paralelně elektricky propojeny, umístěny v jedné nádrži a mechanicky spojeny;

2.6

„bateriovou jednotkou“ jednotlivá mechanická sestava obsahující bateriové moduly, nosné rámy nebo nádoby. Vozidlo může mít jednu bateriovou jednotku, žádnou bateriovou jednotku nebo těchto jednotek může mít více;

2.7

„pomocnou baterií“ celek baterie, jehož rezerva energie se používá pouze k napájení pomocné sítě;

2.8

„pomocnou sítí“ soustava pomocného elektrického vybavení s podobnými funkcemi jako má soustava vozidel se spalovacím motorem;

2.9

„palubní nabíječkou“ elektronický měnič energie, který je konstrukčně spojen s vozidlem a používán k nabíjení trakční baterie z vnějšího elektrického rozvodu (sítě);

2.10

„propojovacím systémem“ všechny části používané k připojení vozidla k vnějšímu elektrickému rozvodu (alternativní nebo přímé proudové napájení);

2.11

„výkonovým propojením“ elektrický obvod včetně:

2.12

„propojením pohonu“ zvláštní součásti výkonového propojení: trakční motory, elektronické ovládání trakčních motorů, související svazek vodičů a konektory;

2.13

„elektronickým měničem“ přístroj umožňující regulaci a/nebo přenos elektrické energie;

2.14

„prostorem pro cestující a pro náklad“ místo ve vozidle vyhrazené pro cestující, které je uzavřeno střechou, podlahou, bočními stěnami, vnějším zasklením, přední přepážkou a rovinou opěradel zadních sedadel a případně i oddělovací stěnou mezi tímto místem a prostorem či prostory, kde je umístěna baterie nebo bateriové moduly;

2.15

„řídící jednotkou směru jízdy“ zvláštní zařízení, které ovládá řidič za účelem volby směru jízdy (vpřed či vzad), jímž se vozidlo bude pohybovat po stisknutí akcelerátoru;

2.16

„přímým dotykem“ dotyk osob nebo zvířat s živými částmi;

2.17

„živými částmi“ jakýkoli vodič nebo jakákoli vodivá část či části, které jsou za běžného provozu elektricky napájeny;

2.18

„nepřímým dotykem“ dotyk osob nebo zvířat s nechráněnými vodivými částmi;

2.19

„nechráněnou vodivou částí“ jakákoli vodivá část, které se lze snadno dotknout a která obvykle není pod napětím, avšak v případě poruchy může být elektricky napájena;

2.20

„elektrickým obvodem“ soustava propojených živých částí, kterými má za běžných provozních podmínek procházet elektrický proud;

2.21

„stavem aktivní možné jízdy“ stav vozidla, kdy tlak na akcelerační pedál (nebo aktivace ekvivalentního ovladače) způsobí, že propojení pohonu uvede vozidlo do pohybu;

2.22

„jmenovitým napětím“ efektivní (RMS) hodnota napětí, pro kterou je dle údajů výrobce elektrický obvod konstruován a k níž se vztahují vlastnosti obvodu;

2.23

„pracovním napětím“ nejvyšší efektivní (RMS) hodnota napětí elektrického obvodu, kterou udává výrobce a která se může vyskytnout na jakékoli izolaci za podmínek obvodu naprázdno nebo za běžných provozních podmínek;

2.24

„elektrickou kostrou“ soustava vzájemně elektricky propojených vodivých částí a všech ostatních vodivých částí, které jsou na ně elektricky napojeny, jejichž potenciál se považuje za vztažný;

2.25

„klíčem“ jakékoli zařízení konstruované a vyrobené k ovládání uzamykacího systému, který je konstruován a vyroben tak, aby mohl být ovládán pouze tímto zařízením.

3.1

Žádost o schválení typu vozidla z hlediska zvláštních požadavků na konstrukci a funkční bezpečnost bateriových elektrických silničních vozidel předkládá výrobce vozidla nebo jeho řádně zmocněný zástupce.

3.2

K žádosti musí být přiloženy tyto dokumenty ve trojím vyhotovení a tyto náležitosti:

3.2.1

Podrobný popis typu bateriového elektrického silničního vozidla z hlediska tvaru karosérie, elektrického propojení pohonu (motorů a řídících jednotek), trakční baterie (typ, kapacita, obsluha baterie).

3.3.

Vozidlo představující typ vozidla, který má být schválen, se předá technické zkušebně odpovědné za provádění zkoušek schválení typu.

3.4

Před udělením schválení typu ověří příslušný orgán existenci vyhovujících opatření pro zajištění účinné kontroly shodnosti výroby.

4.1

Schválení typu vozidla se udělí, jestliže vozidlo předané ke schválení podle tohoto předpisu splňuje požadavky bodu 5 níže a příloh 3, 4, 5 a 7 tohoto předpisu.

4.2

Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Jeho první dvě číslice (v současné době 00, což odpovídá předpisu v původním znění) udávají změnovou řadu, která zahrnuje poslední podstatné technické změny předpisu v době vydání schválení typu. Stejná smluvní strana nesmí přidělit stejné číslo jinému typu vozidla.

4.3

Zpráva o schválení nebo o odmítnutí, prodloužení nebo odejmutí schválení nebo trvale ukončené výrobě typu vozidla v souladu s tímto předpisem musí být sdělena stranám dohody, které uplatňují tento předpis, prostřednictvím formuláře zprávy v souladu se vzorem uvedeným v příloze 1 tohoto předpisu.

4.4

Na každém vozidle, které je shodné s typem vozidla schváleným podle tohoto přepisu, se viditelně a na snadno přístupném místě uvedeném ve formuláři schválení umístí mezinárodní značka schválení typu, která se skládá z:

4.4.1

písmene „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila (1);

4.4.2

čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení typu umístěné vpravo od kružnice podle bodu 4.4.1.

4.5

Vyhovuje-li vozidlo typu vozidla schválenému podle jednoho nebo více dalších předpisů připojených k této dohodě v zemi, která udělila schválení typu podle tohoto předpisu, není třeba symbol podle bodu 4.4.1 opakovat; v takovém případě budou číslo předpisu, čísla schválení a další symboly všech předpisů, podle nichž bylo schválení uděleno v zemi, která jej udělila podle tohoto předpisu, uvedena ve svislých sloupcích vpravo od symbolu podle bodu 4.4.1.

4.6

Značka schválení typu musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

4.7

Značka schválení typu se umístí poblíž tabulky s údaji o vozidle, kterou umísťuje výrobce, nebo přímo na ni.

4.8

V příloze 2 tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značky schválení typu.

5.1

Požadavky na konstrukci vozidla

5.1.1

Trakční baterie

5.1.1.1

Montáží trakční baterie do vozidla nesmí být umožněno žádné potenciální nebezpečí kumulace plynových kapes.

5.1.1.2

Prostory pro baterie obsahující bateriové moduly, které by mohly vytvářet nebezpečné plyny, musí být bezpečně odvětrány.

5.1.1.3

Trakční baterie a výkonové propojení musí být chráněny vhodně dimenzovanými pojistkami nebo jističi obvodů. V případě potřeby musí výrobce poskytnout laboratoři údaje umožňující ověřit, zda jejich nastavení umožňuje přerušení obvodu.

5.1.2

Ochrana před elektrickým šokem

5.1.2.1

Ochrana před přímým dotykem s živými částmi výkonového propojení

5.1.2.1.1

Je-li pracovní napětí elektrického obvodu nižší než 60 Vss nebo 25 Vst, neuplatňují se žádné požadavky.

5.1.2.1.2

Přímému dotyku s živými částmi elektrického výkonového propojení, jehož maximální napětí je nejméně 60 Vss nebo 25 Vst, musí být zabráněno buď izolací, nebo použitím krytů, ochranných mříží, perforovaných kovových plechů apod. Tyto ochrany musí být spolehlivě zajištěny a musí být mechanicky odolné. Nesmí je být možné otevřít, odmontovat nebo odstranit bez použití nářadí.

5.1.2.1.3

Živé části v prostorách pro cestující a pro náklad musí být v každém případě chráněny kryty se stupněm ochrany nejméně IPXXD.

5.1.2.1.4

Kryty v jiných částech vozidla musí mít stupeň ochrany nejméně IPXXB.

5.1.2.1.5

V motorovém prostoru musí být přístup k živým částem možný pouze na základě úmyslného úkonu.

5.1.2.1.6

Přístup k částem propojovacího systému musí být po otevření krytu chráněn stupněm ochrany IPXXB.

5.1.2.1.7

Stupeň ochrany IPXXB se týká dotyku nebezpečných částí kloubovým zkušebním prstem a stupeň ochrany IPXXD zkušebním drátem (příloha 3).

5.1.2.1.8

Značení vozidla

Ochranné kryty živých částí popsané v bodu 5.1.2.1.2 musí být označeny symbolem uvedeným v příloze 5.

5.1.2.2

Ochrana před nepřímým dotykem s nechráněnými vodivými částmi výkonového propojení

5.1.2.2.1

Je-li pracovní napětí elektrického obvodu nižší než 60 Vss nebo 25 Vst, neuplatňují se žádné požadavky.

5.1.2.2.2

Při konstrukci, montáži a výrobě elektrických materiálů musí být zabráněno závadám v izolaci.

5.1.2.2.3

Ochrana před nepřímými dotyky musí být zajištěna izolací a nechráněné vodivé části palubního vybavení musí byt vzájemně galvanicky propojeny. Takové potenciální vyrovnání se získá vzájemným propojením nechráněných vodivých částí ochranným vodičem, např. drátem, zemnící pasnicí, nebo přímo kovovým rámem vozu. Dvě nechráněné vzájemně svařené vodivé části se považují za části bez bodů nespojitosti. Vyskytuje-li se určitá nespojitost, musí být takový bod přemostěn potenciálním vyrovnáním.

5.1.2.3

Izolační odpor

5.1.2.3.1

Měření izolačního odporu se provádí poté, co bylo vozidlo ponecháno po klimatizační dobu v délce 8 hodin v následujících podmínkách:

5.1.2.3.2

Použije-li se měřící napětí ss rovnající se jmenovitému napětí trakční baterie, musí být izolační odpor mezi jakoukoli nechráněnou vodivou částí a každým z obou pólů baterie minimálně 500 Ω/V jmenovitého napětí (v příloze 4 je uveden příklad, jak má být tato zkouška zajištěna).

5.1.2.3.3

Odpor ochranného vodiče:

Odpor potenciálního vyrovnání mezi jakýmikoli dvěma nechráněnými vodivými částmi musí být nižší než 0,1 Ω. Tato zkouška se provádí při proudu nejméně 0,2 A.

5.1.2.4

Připojení vozidla na síť

5.1.2.4.1

Je-li vozidlo galvanicky připojeno na energetickou napájecí síť nebo na mimopalubní nabíječku, nesmí být v žádném případě schopno samo se pohybovat.

5.1.2.4.2

Prvky použité při nabíjení baterie z vnějšího zdroje musí zajišťovat, aby bylo v případě rozpojení nabíjecí proud možné bez fyzického poškození přerušit.

5.1.2.4.3

Části propojovacího systému, které mohou být živé, musí být za veškerých provozních podmínek chráněny před jakýmkoliv přímým dotykem.

5.1.2.4.4

Veškeré nechráněné vodivé části musí být při nabíjení vzájemně elektricky propojeny uzemněným vodičem.

5.2

Požadavky na funkční bezpečnost

5.2.1

Výkonové propojení

5.2.1.1

Výkonové propojení se zajistí prostřednictvím klíčového spínače.

5.2.1.2

Tento klíč nesmí být možné vyjmout v žádné pozici, která aktivuje propojení pohonu nebo umožňuje aktivní jízdu.

5.2.2

Podmínky jízdy a stání

5.2.2.1

Řidič musí být alespoň krátce signalizováno buď:

5.2.2.2

Jakmile dosáhne stav nabití baterie minimálního napětí stanoveného výrobcem, musí být uživatel na tento stav dostatečně rychle upozorněn, aby byl vozidlo schopen dopravit vlastní silou alespoň z dosahu provozu.

5.2.2.3

Neúmyslná akcelerace, zpomalení nebo přepnutí propojení pohonu do zpětného chodu musí být znemožněno. Závadou (například ve výkonovém propojení) nesmí být zejména způsobeno, že by se stojící nezabrzděné vozidlo přemístilo o více jak 0,1 m.

5.2.2.4

Při opuštění vozidla musí být řidič zřejmým signálem (např. optickým nebo zvukovým) upozorněn, je-li propojení pohonu dosud ve stavu možné aktivní jízdy.

5.2.3

Zpětná jízda

5.2.3.1

Zpětná jízda musí být možná pouze po provedení zvláštní operace, která vyžaduje buď:

5.2.3.2

O stavu řídící jednotky směru jízdy musí být řidič pohotově informován.

5.2.4

Nouzové omezení výkonu

5.2.4.1

Je-li vozidlo vybaveno zařízením pro omezení výkonu v nouzi (např. při přehřátí některého prvku), musí být uživatel informován zřejmým signálem.

5.3

Stanovení emisí vodíku

5.3.1

Tato zkouška se provede u všech bateriových elektrických silničních vozidel uvedených v bodu 1 tohoto předpisu.

Ze zkoušky jsou vyloučena silniční vozidla vybavená bateriemi s nekapalnými elektrolyty nebo utěsněnými bateriemi „s rekombinací plynů“.

5.3.2

Zkouška musí být provedena metodou popsanou v příloze 7 tohoto předpisu. Odběr a analýza vodíku musí být v souladu s předepsaným postupem. Jiné analytické metody mohou být schváleny, prokáže-li se, že poskytují rovnocenné výsledky.

5.3.3

Při běžném postupu nabíjení za podmínek uvedených v příloze 7 musí být emise vodíku pod hodnotou 125 g za 5 h nebo pod hodnotou 25 × t2 g za dobu t2 (v hodinách).

5.3.4

Při nabíjení palubní nabíječkou vykazující poruchu (podmínky jsou uvedeny v příloze 7), musí být emise vodíku pod hodnotou 42 g. Palubní nabíječka musí mimoto tuto možnou poruchu omezit na 30 minut.

5.3.5

Veškeré úkony spojené s nabíjením baterie, včetně jeho ukončení, jsou řízeny automaticky.

5.3.6

Do fází nabíjení nesmí být možné manuálně zasahovat.

5.3.7

Běžné úkony připojení k síti nebo odpojení od sítě nebo výpadky sítě nesmí ovlivňovat systém řízení fází nabíjení.

5.3.8

Závažné poruchy nabíjení baterie musí být řidiči trvale signalizovány. Závažnou poruchou se rozumí porucha, která může při pozdějším nabíjení vést k nefunkčnosti palubní nabíječky.

5.3.9

Výrobce musí v návodu k obsluze uvést, zda je vozidlo s těmito požadavky v souladu.

5.3.10

Schválení udělené typu vozidla z hlediska emisí vodíku může být rozšířeno na různé typy vozidel, které náleží do stejné rodiny v souladu s definicí rodiny v příloze 7 dodatku 2.

6.1

Každá změna typu vozidla se musí oznámit správnímu orgánu, který udělil schválení typu dotyčného vozidla. Tento orgán poté může:

6.1.1

buď dospět k závěru, že provedené změny pravděpodobně nebudou mít znatelný nepříznivý vliv a že vozidlo v každém případě stále splňuje požadavky, nebo

6.1.2

požádat technickou zkušebnu odpovědnou za zkoušky o nový protokol o zkoušce.

6.2

Potvrzení nebo zamítnutí schválení s uvedením úprav se oznámí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, postupem stanoveným v bodu 4.3 výše.

6.3

Příslušný orgán, který vydává rozšíření schválení, přidělí tomuto rozšíření pořadové číslo a informuje o něm ostatní smluvní strany dohody z roku 1958, které uplatňují předpis, a to prostřednictvím formuláře zprávy v souladu se vzorem v příloze 1 tohoto předpisu.

7.1

Každé vozidlo schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeno tak, aby bylo shodné se schváleným typem a splňovalo požadavky uvedené v bodu 5 výše.

7.2

Splnění požadavků bodu 7.1 se ověřuje vhodnou kontrolou výroby.

7.3

Držitel schválení je povinen zejména:

7.3.1

zajistit postupy účinné kontroly kvality vozidel;

7.3.2

mít přístup ke zkušebnímu zařízení nezbytnému pro kontrolu shodnosti výroby u každého schváleného typu;

7.3.3

zajistit, aby byly zaznamenávány výsledky zkoušek a aby přiložené dokumenty byly dostupné po dobu stanovenou v dohodě se správním orgánem;

7.3.4

analyzovat výsledky každého druhu zkoušek s cílem ověřit a zajistit stálost vlastností vozidla se zřetelem k přípustným odchylkám při průmyslové výrobě;

7.3.5

zajistit, aby pro každý typ vozidla byly prováděny alespoň zkoušky uvedené v bodu 5 tohoto předpisu;

7.3.6

zajistit, aby v případě, kdy některý ze vzorků nebo zkoušených prvků prokáže při určité zkoušce neshodu s typem, byly vybrány nové vzorky a provedena nová zkouška. Musí být učiněny veškeré nezbytné kroky k obnovení shodnosti příslušné výroby.

7.4

Příslušný orgán, který udělil schválení typu, může kdykoli ověřit postupy řízení shodnosti používané kteroukoli výrobní jednotkou.

7.4.1

Při každé inspekci musí být přítomnému inspektoru předloženy zkušební a výrobní záznamy.

7.4.2

Inspektor může náhodně vybrat vzorky, které se podrobí zkoušce v laboratoři výrobce. Minimální počet vzorků může být stanoven podle výsledků kontrol provedených výrobcem.

7.4.3

Pokud se úroveň kvality jeví jako neuspokojivá nebo pokud se zdá potřebné ověřit platnost zkoušek provedených podle bodu 7.4.2, vybere inspektor vzorky, které se odešlou do technické zkušebny, jež zkoušky schválení typu provedla.

7.4.4

Příslušný orgán je oprávněn provádět jakékoli zkoušky předepsané v tomto předpisu.

7.4.5

Obvyklá četnost inspekcí z pověření příslušného orgánu je jedna inspekce za rok. Pokud jsou při některé z těchto inspekcí zjištěny neuspokojivé výsledky, zajistí příslušný orgán, aby byla co nejrychleji učiněna všechna opatření k obnovení shodnosti výroby.

8.1

Nejsou-li splněny požadavky bodu 7 nebo jestliže vozidlo nebo jeho části nesplní požadavky zkoušek předepsaných ve výše uvedeném bodu 7.3.5, může být schválení, které bylo pro typ vozidla uděleno podle tohoto předpisu, odebráno.

8.2

Jestliže některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně o tom informuje ostatní smluvní strany dohody, které tento předpis uplatňují, a to prostřednictvím formuláře zprávy v souladu se vzorem v příloze 1 tohoto předpisu.

14.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 45/s3