ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 201

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 51
30. července 2008


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 733/2008 ze dne 15. července 2008 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu (kodifikované znění)

1

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 734/2008 ze dne 15. července 2008 o ochraně citlivých mořských ekosystémů na volném moři před nepříznivým dopadem používání lovných zařízení pro rybolov při dně

8

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 735/2008 ze dne 29. července 2008 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

14

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 736/2008 ze dne 22. července 2008 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podpory malým a středním podnikům působícím v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh

16

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 737/2008 ze dne 28. července 2008, kterým se určují referenční laboratoře Společenství pro nákazy korýšů, vzteklinu a tuberkulózu skotu, kterým se stanoví další povinnosti a úkoly referenčních laboratoří Společenství pro vzteklinu a tuberkulózu skotu a kterým se mění příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004

29

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 738/2008 ze dne 28. července 2008, kterým se podvanácté mění nařízení (ES) č. 1763/2004, kterým se ukládají některá omezující opatření na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY)

33

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 739/2008 ze dne 28. července 2008, kterým se zakazuje rybolov ružichy šedé v oblastech ICES VI, VII a VIII (vody Společenství a vody nespadající pod svrchovanost nebo do jurisdikce třetích zemí) plavidly plujícími pod vlajkou některého členského státu s výjimkou Španělska, Francie, Irska a Spojeného království

34

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 740/2008 ze dne 29. července 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1418/2007, pokud jde o postupy, jež je třeba uplatňovat při vývozu odpadů do některých zemí ( 1 )

36

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 741/2008 ze dne 29. července 2008 o vydávání dovozních licencí pro žádosti podané pro období od 1. července 2008 do 30. června 2009 v rámci celní kvóty otevřené nařízením (ES) č. 996/97 pro zmrazená hovězí okruží a bránice

45

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Komise 2008/81/ES ze dne 29. července 2008, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES za účelem zařazení účinné látky difenakum do přílohy I uvedené směrnice ( 1 )

46

 

 

ROZHODNUTÍ PŘIJATÁ SPOLEČNĚ EVROPSKÝM PARLAMENTEM A RADOU

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č 742/2008/ES ze dne 9. července 2008 o účasti Společenství v programu výzkumu a vývoje prováděném několika členskými státy a zaměřeném na zvyšování kvality života starších občanů prostřednictvím využití nových informačních a komunikačních technologií ( 1 )

49

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 743/2008/ES ze dne 9. července 2008 o účasti Společenství v programu výzkumu a vývoje prováděném v několika členských státech a zaměřeném na podporu výzkumu a vývoje prováděného malými a středními podniky ( 1 )

58

 

 

II   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

Rada

 

 

2008/624/ES

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 8. července 2008 o jmenování čtyř francouzských členů a čtyř francouzských náhradníků Výboru regionů

68

 

 

AKTY PŘIJATÉ ORGÁNY ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍMI DOHODAMI

 

*

Předpis č. 30 Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) – Jednotná ustanovení pro schvalování pneumatik pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla

70

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 733/2008

ze dne 15. července 2008

o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu

(kodifikované znění)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 133 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EHS) č. 737/90 ze dne 22. března 1990 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu (1) bylo několikrát podstatně změněno (2). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)

Po havárii jaderné elektrárny v Černobylu dne 26. dubna 1986 uniklo do ovzduší značné množství radioaktivních částic.

(3)

Aniž by byla dotčena možnost použít v budoucnu v případě nutnosti ustanovení nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87 ze dne 22. prosince 1987, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace (3), mělo by Společenství nadále zajišťovat, pokud jde o specifické následky havárie v Černobylu, aby zemědělské produkty a zpracované zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, které by mohly být kontaminovány, byly uváděny na trh Společenství pouze na základě společných opatření.

(4)

Tato společná opatření by měla chránit zdraví spotřebitelů, zachovávat jednotu trhu, aniž to bude mít nepříznivé důsledky pro obchod mezi Společenstvím a třetími zeměmi, a zabránit odklonům obchodu.

(5)

Dodržování nejvyšších přípustných úrovní by mělo podléhat příslušným kontrolám, které mohou v případě nedodržení vést k zákazu dovozu.

(6)

Radioaktivní kontaminace mnoha zemědělských produktů se snížila a bude se nadále snižovat až na úrovně, které existovaly před černobylskou havárií. Měl by být tedy zaveden postup umožňující, aby tyto produkty byly vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení.

(7)

Toto nařízení vztahuje na všechny zemědělské produkty a zpracované zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, a proto v tomto případě není nezbytné používat postup podle článku 14 směrnice Rady 2004/68/ES ze dne 26. dubna 2004, kterou se stanoví veterinární předpisy pro dovoz některých živých kopytníků do Společenství a pro jejich tranzit (4).

(8)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

S výjimkou produktů uvedených v příloze I, které jsou k lidské spotřebě nevhodné, a produktů, které mohou být vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení postupem podle čl. 5 odst. 2, použije se toto nařízení na produkty pocházející ze třetích zemí, na které se vztahuje:

a)

příloha I Smlouvy;

b)

nařízení Rady (ES) č. 1667/2006 ze dne 7. listopadu 2006 o glukose a laktose (6);

c)

nařízení Rady (EHS) č. 2783/75 ze dne 29. října 1975 o společném obchodním režimu pro vaječný albumin a mléčný albumin (7);

d)

nařízení Rady (ES) č. 3448/93 ze dne 6. prosince 1993 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů (8).

Článek 2

1.   Aniž jsou dotčena jiná platná ustanovení, mohou být produkty uvedené v článku 1 propuštěny do volného oběhu pouze za předpokladu, že jsou dodrženy nejvyšší přípustné úrovně stanovené v odstavci 2 tohoto článku.

2.   Nejvyšší kumulovaná radioaktivita cesia 134 a 137 nesmí překročit (9):

a)

370 Bq/kg u mléka a mléčných výrobků uvedených v příloze II a u potravin určených pro zvláštní výživu kojenců v prvních čtyřech až šesti měsících života, které samy o sobě splňují nutriční požadavky pro tuto kategorii osob a do maloobchodu jsou dodávány v jednoznačně určených obalech a jsou označeny jako „přípravky pro kojence“;

b)

600 Bq/kg u všech ostatních dotyčných produktů.

Článek 3

1.   Členské státy kontrolují dodržování nejvyšších přípustných úrovní stanovených v čl. 2 odst. 2 u produktů uvedených v článku 1 s přihlédnutím k úrovním kontaminace v zemi původu.

Kontroly mohou rovněž zahrnovat předložení vývozních certifikátů.

Na základě výsledků uskutečněných kontrol přijmou členské státy opatření požadovaná k provedení čl. 2 odst. 1, včetně zákazu propuštění do volného oběhu v jednotlivých případech nebo obecně pro daný produkt.

2.   Každý členský stát poskytne Komisi všechny informace týkající se uplatňování tohoto nařízení, zejména případů nedodržování nejvyšších přípustných úrovní.

Komise tyto informace sdělí ostatním členským státům.

3.   Jsou-li zaznamenány případy opakovaného nedodržení nejvyšších přípustných úrovní, mohou být nezbytná opatření přijata postupem podle čl. 5 odst. 2.

Tato opatření mohou dokonce zahrnovat zákaz dovozu produktů pocházejících z dotyčných třetích zemí.

Článek 4

Prováděcí pravidla k tomuto nařízení, jakož i případné změny v seznamu produktů uvedeného v příloze I a v seznamu produktů vyňatých z oblasti působnosti tohoto nařízení, se přijmou postupem podle čl. 5 odst. 2.

Článek 5

1.   Komisi je nápomocen výbor.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

Článek 6

Nařízení Rady (EHS) č. 737/90, ve znění nařízení uvedených na seznamu v příloze III, se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze IV.

Článek 7

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Jeho použitelnost končí:

a)

dnem 31. března 2010, ledaže Rada před tímto dnem rozhodne jinak, a to zejména v případě, že by seznam vyloučených produktů uvedený v článku 4 zahrnoval všechny produkty vhodné k lidské spotřebě, na které se vztahuje toto nařízení;

b)

dnem vstupu v platnost nařízení Komise uvedeného v čl. 2 odst. 1 nařízení (Euratom) č. 3954/87, pokud tento vstup v platnost nastane před 31. březnem 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. července 2008.

Za Radu

předseda

M. BARNIER


(1)  Úř. věst. L 82, 29.3.1990, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

(2)  Viz příloha III.

(3)  Úř. věst. L 371, 30.12.1987, s. 11. Nařízení ve znění nařízení (Euratom) č. 2218/89 (Úř. věst. L 211, 22.7.1989, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 321.

(5)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(6)  Úř. věst. L 312, 11.11.2006, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 104. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2916/95 (Úř. věst. L 305, 19.12.1995, s. 49).

(8)  Úř. věst. L 318, 20.12.1993, s. 18. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2580/2000 (Úř. věst. L 298, 25.11.2000, s. 5).

(9)  Úroveň použitelná na koncentráty nebo dehydratované produkty se vypočítá na základě rozředěného produktu připraveného ke spotřebě.


PŘÍLOHA I

Produkty nevhodné k lidské spotřebě

Kód KN

Popis

ex 0101 10 10

ex 0101 90 19

Dostihoví koně

ex 0106

Ostatní (živá zvířata, s výjimkou domácích králíků a holubů, která nejsou určena k lidské spotřebě)

0301 10

Živé okrasné ryby

0408 11 20

0408 19 20

0408 91 20

0408 99 20

Ptačí vejce bez skořápek a vaječné žloutky nevhodné k lidské spotřebě (1)

ex 0504 00 00

Nejedlá střeva, měchýře a žaludky ze zvířat (jiných než ryb), celé a jejich části

0511 10 00

ex 0511 91 90

0511 99

Výrobky živočišného původu, jinde neuvedené nebo nezahrnuté, s výjimkou jedlé zvířecí krve; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3, nevhodná k lidské spotřebě

ex 0713

Luštěniny suché, vyluštěné, též loupané nebo drcené, k setí

1001 90 10

Špalda, k setí (1)

1005 10 11

1005 10 13

1005 10 15

1005 10 19

Hybridní kukuřice, k setí (1)

1006 10 10

Rýže, k setí (1)

1007 00 10

Hybridní čirok, k setí (1)

1201 00 10

1202 10 10

1204 00 10

1205 10 10

1206 00 10

1207 20 10

1207 40 10

1207 50 10

1207 91 10

1207 99 15

Olejnatá semena a olejnaté plody, celé nebo drcené, k setí (1)

1209

Semena, plody a výtrusy k výsevu

1501 00 11

Vepřové sádlo a jiný vepřový tuk pro průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin k lidské spotřebě (1)

1502 00 10

Lůj hovězí, ovčí nebo kozí, jiný než v položce 1503, pro průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin k lidské spotřebě (1)

1503 00 11

Stearin z vepřového sádla a oleostearin pro průmyslové účely (1)

1503 00 30

Olein z loje pro průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin k lidské spotřebě (1)

1505 00

Tuk z ovčí vlny a tukové látky z něho získané, včetně lanolinu

1507 10 10

1507 90 10

Sójový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený, pro technické účely, jiné než pro výrobu potravin k lidské spotřebě (1)

1508 10 10

1508 90 10

Podzemnicový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený pro technické a průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin k lidské spotřebě (1)

1511 10 10

Surový palmový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin k lidské spotřebě (1)

1511 90 91

1512 11 10

1512 19 10

1512 21 10

1512 29 10

1513 11 10

1513 19 30

1513 21 10

1513 29 30

1514 11 10

1514 19 10

1514 91 10

1514 99 10

1515 19 10

1515 21 10

1515 29 10

1515 50 11

1515 50 91

1515 90 21

1515 90 31

1515 90 40

1515 90 60

1516 20 95

Ostatní oleje pro technické a průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin k lidské spotřebě (1)

1515 30 10

Ricinový olej a jeho frakce určené k výrobě aminoundekanové kyseliny, používané k výrobě syntetických textilních vláken nebo umělých plastů (1)

1515 90 11

Tungový (čínský dřevný) olej; jojobový a ojticikový olej; myrtový vosk a japonský vosk; a jejich frakce

1518 00 31

1518 00 39

Rostlinné oleje pevné, tekuté, smíšené, pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin k lidské spotřebě (1)

2207 20 00

Ethylalkohol nebo ostatní destiláty; denaturované, s jakýmkoli obsahem alkoholu

3824 10 00

Připravená pojidla pro licí formy nebo jádra

4501

Přírodní korek, surový nebo jednoduše zpracovaný; korkový odpad; rozdrcený granulovaný nebo na prach umletý korek

5301 10 00

5301 21 00

5301 29 00

Len, surový nebo zpracovaný, avšak nespředený

5302

Konopí (Cannabis sativa L.), surové nebo zpracované, avšak nespředené; koudel a odpad z konopí (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu)

ex Kapitola 6

Živé stromy a jiné rostliny; hlízy, kořeny a podobně, řezané květiny a dekorativní zeleň, s výjimkou rostlin a kořenů čekanky listové podpoložky 0601 20 10


(1)  Zápis do této podpoložky podléhá podmínkám stanoveným příslušnými předpisy Společenství.


PŘÍLOHA II

Mléko a mléčné výrobky, na které se vztahuje nejvyšší přípustná úroveň 370 Bq/kg

Kódy KN

0401

0402

0403 10 11 až 39

0403 90 11 až 69

0404


PŘÍLOHA III

Zrušené nařízení a seznam jeho následných změn

Nařízení Rady (EHS) č. 737/90

(Úř. věst. L 82, 29.3.1990, s. 1).

 

Nařízení Rady (ES) č. 686/95

(Úř. věst. L 71, 31.3.1995, s. 15).

 

Nařízení Rady (ES) č. 616/2000

(Úř. věst. L 75, 24.3.2000, s. 1).

 

Nařízení Rady (ES) č. 806/2003

(Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

Pouze bod 7 přílohy III


PŘÍLOHA IV

Srovnávací tabulka

Nařízení (EHS) č. 737/90

Toto nařízení

Čl. 1 úvodní slova

Čl. 1 úvodní slova

Čl. 1 první odrážka

Čl. 1 písm. a)

Čl. 1 druhá odrážka

Čl. 1 písm. b)

Čl. 1 třetí odrážka

Čl. 1 písm. c)

Čl. 1 čtvrtá odrážka

Čl. 1 písm. d)

Čl. 1 pátá odrážka

Článek 2

Čl. 2 odst. 1

Čl. 3 první úvodní věta

Čl. 3 druhá úvodní věta

Čl. 2 odst. 2 úvodní věta

Čl. 3 první a druhá odrážka

Čl. 2 odst. 2 písm. a) a b)

Čl. 4 odst. 1 první, druhá a třetí věta

Čl. 3 odst. 1, první, druhý a třetí pododstavec

Čl. 4 odst. 2 první a druhá věta

Čl. 3 odst. 2 první a druhý pododstavec

Článek 5 první a druhá věta

Čl. 3 odst. 3 první a druhý pododstavec

Článek 6

Článek 4

Čl. 7 odst. 1 a 2

Čl. 5 odst. 1 a 2

Čl. 7 odst. 3

Článek 6

Čl. 8 první pododstavec

Čl. 7 první pododstavec

Čl. 8 druhý pododstavec úvodní slova

Čl. 7 druhý pododstavec úvodní slova

Čl. 8 druhý pododstavec bod 1

Čl. 7 druhý pododstavec písm. a)

Čl. 8 druhý pododstavec bod 2

Čl. 7 druhý pododstavec písm. b)

Příloha I

Příloha I

Příloha II

Příloha II

Příloha III

Příloha IV


30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/8


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 734/2008

ze dne 15. července 2008

o ochraně citlivých mořských ekosystémů na volném moři před nepříznivým dopadem používání lovných zařízení pro rybolov při dně

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Společenství je smluvní stranou Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu a Dohody o provedení ustanovení Úmluvy OSN o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Tyto mezinárodní nástroje stanoví, že státy mají povinnost spolupracovat na zachování živých zdrojů na volném moři, a to přímo nebo prostřednictvím svých subregionálních nebo regionálních organizací nebo ujednání pro řízení rybolovu.

(2)

Neexistence regionální organizace nebo ujednání pro řízení rybolovu nezprošťuje státy jejich povinnosti v rámci mořského práva přijmout vůči svým státním příslušníkům taková opatření, která mohou být nezbytná pro zachování živých zdrojů na volném moři, včetně ochrany citlivých mořských ekosystémů před škodlivými účinky rybolovných činností.

(3)

Článek 2 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (2) stanoví, že společná rybářská politika má uplatňovat preventivní přístup a přijmout opatření, aby se v co nejvyšší míře snížil dopad rybolovných činností na mořské ekosystémy. Článek 7 téhož nařízení stanoví, že pokud existují důkazy o vážném ohrožení zachování živých vodních zdrojů nebo mořského ekosystému v důsledku rybolovu, které vyžaduje okamžitý zásah, může Komise na opodstatněnou žádost členského státu nebo z vlastního podnětu rozhodnout o nouzových opatřeních.

(4)

Společenství se aktivně zapojuje do ochrany mořských ekosystémů, jako jsou útesy, podmořské hory, hlubinné korály, hydrotermální průduchy a kolonie mořských hub. Existuje množství vědeckých informací dokládajících, že celistvost těchto ekosystémů je ohrožena rybolovnou činností využívající lovná zařízení pro rybolov při dně. Společenství již přijalo opatření na uzavření oblastí pro rybolov při dně ve vodách Společenství, kde se tyto ekosystémy vyskytují. Účastnilo se rovněž přijímání podobných opatření na volném moři v oblastech spadajících do pravomoci všech stávajících regionálních organizací pro řízení rybolovu zmocněných regulovat rybolov při dně. Kromě toho aktivně přispělo ke vzniku nových organizací nebo ujednání s cílem dosáhnout globálního pokrytí světových oceánů vhodnými regionálními režimy rybolovu pro ochranu a řízení. Existují však určité oblasti na volném moři, kde je zřízení takového orgánu značně obtížné.

(5)

V rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů 61/105, přijaté dne 8. prosince 2006, se mezinárodní společenství shodlo na naléhavé potřebě přijmout opatření na ochranu citlivých mořských ekosystémů před ničivými důsledky rybolovných činností při dně prostřednictvím přísné regulace těchto činností regionálními organizacemi nebo ujednáními pro řízení rybolovu nebo státy v případě plavidel plujících pod jejich vlajkou a provádějících rybolovné činnosti v oblastech, kde neexistují tyto organizace nebo ujednání.

Valné shromáždění poskytlo pokyny ohledně typu opatření, která by měla být za tímto účelem přijata. Pro vypracování a přijetí těchto opatření, jakož i pro jejich provádění členskými státy, má velký význam rovněž činnost, kterou vyvinula FAO za účelem vytvoření mezinárodních pokynů pro řízení těchto rybolovných činností v rámci kodexu chování pro odpovědný rybolov.

(6)

Společenství má početné loďstvo provádějící rybolov při dně v oblastech, které nejsou regulovány žádnou regionální organizací nebo ujednáním pro řízení rybolovu s pravomocí regulovat rybolovné činnosti a u nichž nelze v krátké době zřízení takovéto organizace nebo zavedení příslušného ujednání očekávat. Aniž jsou dotčeny průběžné snahy o vyplnění těchto zbývajících prostorových mezer v mezinárodním systému řízení rybolovu, musí Společenství plnit své závazky podle mořského práva týkající se zachování živých mořských zdrojů v těchto oblastech a musí proto přijmout vhodná opatření týkající se těchto loďstev. Společenství přitom musí postupovat v souladu s pokyny, které uvedlo valné shromáždění v rezoluci 61/105.

(7)

Klíčovým prvkem doporučení Valného shromáždění jsou opatření „… s cílem posoudit na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků, zda by jednotlivé rybolovné činnosti při dně měly významný nepříznivý dopad na citlivé mořské ekosystémy a v případě, že by tyto činnosti významný nepříznivý dopad měly, zajistit, aby byly řízeny tak, aby bylo tomuto dopadu zabráněno, nebo aby nebylo povoleno jejich provádění“.

(8)

Provedení uvedeného doporučení vyžaduje, aby dotyčná rybářská plavidla byla oprávněna lovit ryby na základě zvláštního povolení k rybolovu vydaného v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1627/94 ze dne 27. června 1994, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající zvláštních povolení k rybolovu (3), a nařízením Komise (ES) č. 2943/95 ze dne 20. prosince 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1627/94 (4). Kromě toho musí vydávání a platnost těchto povolení podléhat zvláštním podmínkám zajišťujícím, že byl řádně posouzen dopad povolených rybolovných činností a že provádění těchto činností je v souladu s tímto posouzením.

(9)

Provedení doporučení Valného shromáždění vyžaduje též příslušná kontrolní opatření s cílem zajistit soulad s podmínkami, za nichž se uvedená povolení vydávají. Tato opatření zahrnují přítomnost pozorovatele na palubě a zvláštní ustanovení týkající se provozu systémů satelitního sledování plavidel pro řešení případů technického selhání nebo nefunkčnosti systému, které nejsou uvedeny v nařízení Komise (ES) č. 2244/2003 ze dne 18. prosince 2003, kterým se stanoví pravidla pro systémy satelitního sledování plavidel (5).

(10)

Práce na zjišťování výskytu citlivých mořských ekosystémů v oblastech neregulovaných regionálními organizacemi pro řízení rybolovu stále probíhá a vědecké poznatky jsou v tomto ohledu poměrně omezené. Z toho důvodu je nezbytné zakázat používání lovného zařízení pro rybolov při dně v oblastech, které doposud neprošly odpovídajícím vědeckým hodnocením, pokud jde o riziko významných nepříznivých dopadů, které mohu mít tyto rybolovné činnosti na citlivý mořský ekosystém.

(11)

Porušení určitých podmínek, například podmínek týkajících se nevyhodnocené oblasti, provozu systému sledování plavidel a přesunu činností v případě, že plavidlo neočekávaně narazí na citlivý mořský ekosystém, může mít za následek nenapravitelné poškození těchto ekosystémů, a zaslouží si proto, aby bylo zařazeno na seznam závažných porušení obsažený v nařízení Rady (ES) č. 1447/1999 ze dne 24. června 1999 o vytvoření seznamu chování, která vážně porušují pravidla společné rybářské politiky (6).

(12)

Ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (7), které je plně použitelné na zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení, zejména pokud jde o práva subjektů údajů na přístup k údajům, jejich opravu, blokování a výmaz a oznámení třetím stranám, která proto nejsou v tomto nařízení dále rozvedena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na rybářská plavidla Společenství provozující na volném moři rybolovnou činnost pomocí lovných zařízení pro rybolov při dně.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na rybářská plavidla Společenství provádějící rybolovné činnosti v oblastech,

a)

které spadají pod odpovědnost regionálních organizací nebo ujednání pro řízení rybolovu s pravomocí regulovat tyto rybolovné činnosti;

b)

v nichž probíhá proces zřizování regionální organizace pro řízení rybolovu, pokud se účastníci tohoto procesu dohodli na prozatímních opatřeních na ochranu citlivých mořských ekosystémů před ničivým dopadem používání lovných zařízení pro rybolov při dně.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„mořským ekosystémem“ dynamický celek společenství rostlin, živočichů a mikroorganismů a jejich neživého prostředí, tvořící dohromady funkční jednotku;

b)

„citlivým mořským ekosystémem“ mořské ekosystém, jehož celistvost (tj. struktura nebo funkce ekosystému) je podle nejlepších dostupných vědeckých poznatků a z hlediska zásady předběžné opatrnosti ohrožena významnými nepříznivými dopady vyvolanými fyzickým kontaktem s lovným zařízením pro rybolov při dně při běžném provádění rybolovných činností; k těmto ekosystémům patří mimo jiné útesy, podmořské hory, hydrotermální průduchy, studenovodní korály a kolonie mořských hub. Nejcitlivějšími ekosystémy jsou ty, které jsou snadno narušitelné a navíc se obnovují velmi pomalu, případně se neobnoví nikdy;

c)

„významnými nepříznivými dopady“ dopady (vyhodnocované samostatně, v kombinaci nebo souhrnně) ohrožující celistvost ekosystému způsobem, který narušuje schopnost obnovy zasažených populací a snižuje dlouhodobou přirozenou produktivitu stanovišť nebo způsobuje po dobu delší než dočasnou významnou ztrátu hojnosti druhů, stanovišť nebo typů společenství;

d)

„lovnými zařízeními pro lov při dně“ zařízení používaná při běžném provádění rybolovných činností, jež jsou v kontaktu s mořským dnem, mimo jiné vlečné sítě pro lov při dně, drapáky, tenatové sítě na chytání ryb za žábry, dlouhé lovné šňůry pro lov při dně, vrše a vězence.

Článek 3

Zvláštní povolení k rybolovu

1.   Pro provádění rybolovných činností podle čl. 1 odst. 1 musí mít rybářská plavidla Společenství zvláštní povolení k rybolovu.

2.   Zvláštní povolení k rybolovu se vydává v souladu s nařízením (ES) č. 1627/94 a podléhá podmínkám stanoveným v tomto nařízení.

Článek 4

Podmínky vydání

1.   Žádosti o zvláštní povolení k rybolovu uvedené v čl. 3 odst. 1 musí být doplněny podrobným plánem rybolovných činností uvádějícím zejména

a)

zamýšlenou lokalitu pro provádění uvedených činností;

b)

cílové druhy;

c)

druh lovného zařízení a hloubku, v níž se bude nacházet, a

d)

strukturu hloubkového profilu mořského dna v místě zamýšleného rybolovu, pokud příslušné orgány dotyčného státu vlajky již tyto poznatky nemají k dispozici.

2.   Příslušné orgány vydají zvláštní povolení k rybolovu poté, co posoudí potenciální dopady zamýšlených rybolovných činností daného plavidla a dojdou k závěru, že tyto činnosti nebudou mít pravděpodobně významný nepříznivý dopad na citlivé mořské ekosystémy.

3.   Pro účely posuzování uvedeného v odstavci 2 využijí příslušné orgány nejlepší dostupné vědecké a technické poznatky týkající se výskytu citlivých mořských ekosystémů v oblastech, kde dotyčná rybářská plavidla zamýšlejí provádět rybolovné činnosti. Tyto poznatky zahrnují pokud možno vědecké údaje, na jejichž základě lze odhadnout pravděpodobnost výskytu těchto ekosystémů. Postup posouzení zahrnuje vhodné prvky nezávislého vědeckého vzájemného posouzení.

4.   Hodnocení rizika významných nepříznivých dopadů na citlivé mořské ekosystémy prováděné v rámci posouzení podle odstavce 2 zohlední v případě potřeby odlišné podmínky v oblastech, v nichž jsou rybolovné činnosti pomocí lovných zařízení pro rybolov při dně již zavedené, a v oblastech, v nichž se tyto činnosti neprovádějí nebo se provádějí pouze příležitostně.

5.   Při posuzování uvedeném v odstavci 2 použijí příslušné orgány kritéria předběžné opatrnosti. V případě pochyb, zda je nepříznivý dopad významný či nikoli, považují příslušné orgány pravděpodobné nepříznivé dopady vyplývající z vědeckých poznatků za významné.

6.   Pokud posouzení vede k závěru, že by činnosti prováděné v souladu s předloženým plánem rybolovu mohly mít významný nepříznivý dopad na citlivé mořské ekosystémy, uvedou příslušné orgány zjištěná rizika a umožní žadatelům pozměnit plán rybolovu a těmto rizikům se vyhnout. Není-li plán změněn, nevydají příslušné orgány požadované zvláštní povolení k rybolovu.

Článek 5

Podmínky platnosti

1.   Ve zvláštním povolení k rybolovu uvedeném v čl. 3 odst. 1 se výslovně uvádí, že rybolovné činnosti prováděné na jeho základě musí vždy odpovídat plánu rybolovu předloženému podle čl. 4 odst. 1.

2.   V případě, že si okolnosti vymykající se kontrole osoby odpovědné za provoz plavidla vyžádají změnu předložených plánů, uvědomí tato osoba neprodleně příslušné orgány a uvede zamýšlené úpravy původního plánu. Příslušné orgány tyto změny posoudí a nepovolí je, pokud znamenají přesun činností do oblastí, kde se vyskytují nebo pravděpodobně vyskytují citlivé mořské ekosystémy.

3.   Při nedodržení plánu rybolovu podle čl. 4 odst. 1 za okolností jiných než uvedených v odstavci 2 tohoto článku odejme členský stát vlajky zvláštní povolení k rybolovu vydané dotyčnému rybářskému plavidlu.

Článek 6

Nevyhodnocené oblasti

1.   V oblastech, v nichž neproběhlo a není k dispozici řádné vědecké hodnocení, je použití lovných zařízení pro lov při dně zakázáno. Tento zákaz je předmětem přezkumu tohoto nařízení podle článku 13.

2.   Rybolov při dně se povoluje za podmínek stanovených tímto nařízením, pokud vědecké hodnocení prokázalo, že nebudou ohroženy citlivé mořské ekosystémy.

Článek 7

Nepředvídaná setkání s citlivými mořskými ekosystémy

1.   V případě, že rybářské plavidlo narazí v průběhu rybolovných činností na citlivý mořský ekosystém, zastaví okamžitě rybolovnou činnost nebo se v dotyčném místě zdrží rybolovu. Svou činnost znovu zahájí až poté, co se dopraví na jiné místo v minimální vzdálenosti 5 námořních mil od místa, kde na uvedený ekosystém narazilo, v rámci oblasti uvedené v jeho plánu rybolovu podle čl. 4 odst. 1.

2.   Pokud na jiném místě uvedeném v odstavci 1 plavidlo opět narazí na citlivý mořský ekosystém, přemisťuje se dále podle pravidel stanovených ve zmíněném odstavci, dokud nenajde místo, kde se nevyskytují žádné citlivé mořské ekosystémy.

3.   Rybářské plavidlo neprodleně ohlásí všechny případy, kdy narazilo na citlivé mořské ekosystémy příslušným orgánům, a uvede přesné informace o povaze, lokalitě, čase a dalších významných okolnostech těchto setkání.

Článek 8

Uzavření oblastí

1.   Na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků o výskytu nebo pravděpodobnosti výskytu citlivých mořských ekosystémů v daném regionu, kde působí jejich rybářská plavidla, určí členské státy oblasti, v nichž bude rybolov pomocí lovných zařízení pro rybolov při dně zakázán. Členské státy tyto oblasti neprodleně uzavřou svým plavidlům a okamžitě toto uzavření oznámí Komisi. Komise toto oznámení neprodleně rozešle všem členským státům.

2.   Aniž je dotčen článek 7 nařízení (ES) č. 2371/2002, Komise v případě potřeby předloží Radě v souladu s článkem 37 Smlouvy návrhy na přijetí opatření Společenství za účelem uzavření oblastí, a to buď na základě informací oznámených členskými státy, nebo z vlastního podnětu.

Článek 9

Systém sledování plavidel

1.   Aniž je dotčen čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 2244/2003, hlásí velitel plavidla při technickém selhání nebo nefunkčnosti zařízení pro satelitní sledování instalovaného na palubě rybářského plavidla každé dvě hodiny svou zeměpisnou polohu členskému státu vlajky.

2.   Po návratu z námořní plavby plavidlo znovu neopustí přístav, dokud zařízení pro satelitní sledování nefunguje ke spokojenosti příslušných orgánů.

Článek 10

Závažná porušení předpisů

1.   Veškeré rybolovné činnosti prováděné od doby, kdy se dané plavidlo odchýlilo od svých plánů rybolovu za okolností jiných než uvedených v čl. 5 odst. 2, se považují za rybolov bez povolení, a proto za chování, které vážně porušuje pravidla společné rybářské politiky.

2.   Opakované nedodržení povinností stanovených v článcích 6, 7 a 9 se považuje za chování, které vážně porušuje pravidla společné rybářské politiky.

Článek 11

Pozorovatelé

1.   Pozorovatelé jsou na palubě všech plavidel, pro která je vydáno zvláštní povolení k rybolovu stanovené v čl. 3 odst. 1. Pozorovatelé sledují rybolovné činnosti daného plavidla po celou dobu provádění jeho plánu rybolovu uvedeného v čl. 4 odst. 1.

Počet pozorovatelů sledujících rybolovné činnosti v rybolovné oblasti se do 30. července 2009 přezkoumá.

2.   Pozorovatel

a)

zaznamenává nezávisle a ve stejné formě jako v lodním deníku informace o odlovu stanovené v článku 6 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (8);

b)

zaznamenává všechny případy změny plánu rybolovu uvedeného v čl. 5 odst. 2;

c)

dokládá všechna nepředvídaní setkání plavidla s citlivými mořskými ekosystémy podle článku 7 a shromažďuje informace, které mohou být použitelné z hlediska ochrany daného místa;

d)

zaznamenává hloubky, v nichž se nachází lovné zařízení;

e)

předloží zprávu příslušným orgánům dotčeného členského státu do 20 dnů po ukončení pozorovacího období. Kopie této zprávy se zašle Komisi do 30 dnů po obdržení písemné žádosti.

3.   Pozorovatel nesmí být

a)

v příbuzenském vztahu k veliteli plavidla nebo k jinému důstojníkovi sloužícímu na plavidle, k němuž byl přidělen;

b)

zaměstnancem velitele plavidla, k němuž byl přidělen;

c)

zaměstnancem zástupce velitele;

d)

zaměstnancem společnosti řízené velitelem nebo jeho zástupcem;

e)

v příbuzenském vztahu k zástupci velitele.

Článek 12

Informace

1.   Pokud rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, předloží členské státy Komisi za každé kalendářní pololetí, a to do tří měsíců od jeho konce, zprávu uvádějící

a)

kromě požadavků stanovených v článku v článku 18 nařízení (EHS) č. 2847/93 úlovek rybářských plavidel podle článku 1 určený na základě údajů zapsaných v lodních denících, včetně úplných záznamů o dnech rybolovu mimo přístav a zpráv předložených pozorovateli rozdělených podle čtvrtletí, podle typu rybolovného zařízení a podle druhů;

b)

informace o dodržování plánů rybolovu a požadavků stanovených v článcích 6, 7 a 8 rybářskými plavidly uvedenými v čl. 1 odst. 1, o opatřeních přijatých k nápravě a o sankcích uložených v případě nedodržení a závažných porušení uvedených v článku 10;

c)

informace o provádění článku 8.

2.   Ke zprávám předkládaným podle odstavce 1 se přiloží všechna posouzeními dopadu, jež dotyčné členské státy provedly podle čl. 4 odst. 2 v průběhu šestiměsíčního období, které je předmětem zprávy.

3.   Komise informace získané podle odstavců 1 a 2 zveřejní, mimo jiné prostřednictvím FAO, a neprodleně je předá příslušným vědeckým orgánům, jakož i na požádání členským státům.

Článek 13

Přezkum

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení do 30. června 2010. Tato zpráva bude v případě potřeby doplněna o návrhy na změny tohoto nařízení.

Článek 14

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třicátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. července 2008.

Za Radu

předseda

M. BARNIER


(1)  Stanovisko ze dne 4. června 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 865/2007 (Úř. věst. L 192, 24.7.2007, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 171, 6.7.1994, s. 7.

(4)  Úř. věst. L 308, 21.12.1995, s. 15.

(5)  Úř. věst. L 333, 20.12.2003, s. 17.

(6)  Úř. věst. L 167, 2.7.1999, s. 5.

(7)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1967/2006 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11); opraveno v Úř. věst. L 36, 8.2.2007, s. 6.


30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/14


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 735/2008

ze dne 29. července 2008

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 30. července 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. července 2008.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 510/2008 (Úř. věst. L 149, 7.6.2008, s. 61).

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 590/2008 (Úř. věst. L 163, 24.6.2008, s. 24).


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MK

28,9

TR

74,2

XS

29,6

ZZ

44,2

0707 00 05

MK

27,4

TR

106,2

ZZ

66,8

0709 90 70

TR

97,2

ZZ

97,2

0805 50 10

AR

84,2

US

62,5

UY

59,6

ZA

89,4

ZZ

73,9

0806 10 10

CL

58,0

EG

144,2

IL

145,6

TR

123,9

ZZ

117,9

0808 10 80

AR

95,1

BR

101,6

CL

97,9

CN

87,4

NZ

115,6

US

107,9

ZA

88,2

ZZ

99,1

0808 20 50

AR

67,9

CL

88,3

NZ

97,1

TR

156,5

ZA

100,6

ZZ

102,1

0809 10 00

TR

172,1

US

186,2

ZZ

179,2

0809 20 95

CA

388,4

TR

449,8

US

433,2

ZZ

423,8

0809 30

TR

143,6

ZZ

143,6

0809 40 05

BA

82,7

IL

116,4

TR

115,5

XS

66,2

ZZ

95,2


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/16


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 736/2008

ze dne 22. července 2008

o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podpory malým a středním podnikům působícím v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (1), a zejména na čl. 1 odst. 1 písm. a) bod i) uvedeného nařízení,

po zveřejnění předlohy tohoto nařízení (2),

po konzultaci Poradního výboru pro státní podpory,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 994/98 zmocňuje Komisi v souladu s článkem 87 Smlouvy vyhlásit, že za určitých podmínek je podpora malým a středním podnikům slučitelná se společným trhem a nevztahuje se na ni oznamovací povinnost podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o založení Evropského společenství na státní podpory malým a středním podnikům (3) není použitelné na činnosti související s produkcí, zpracováním nebo uváděním produktů rybolovu a akvakultury spadajících pod nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (4) na trh.

(3)

Komise použila články 87 a 88 Smlouvy v mnoha rozhodnutích týkajících se malých a středních podniků působících v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh a vysvětlila též svou politiku, naposledy v Pokynech pro posuzování státní podpory na rybolov a akvakulturu (5) (dále jen „pokyny týkající se rybolovu“). Na základě značných zkušeností Komise s použitím těchto článků na malé a střední podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh je s ohledem na zajištění účinného dohledu a zjednodušení administrativy, a aniž by byla oslabena možnost kontroly ze strany Komise, třeba Komisi umožnit rozšíření výkonu pravomocí svěřených jí nařízením (ES) č. 994/98 též na malé a střední podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh, pokud je článek 89 Smlouvy prohlášen za použitelný na takové produkty.

(4)

Slučitelnost státní podpory v odvětví rybolovu je Komisí posuzována na základě cílů politiky hospodářské soutěže a společné rybářské politiky (SRP).

(5)

Toto nařízení by mělo zahrnovat druhy podpory poskytované v odvětví rybolovu, které byly systematicky schvalovány Komisí po mnoho let. Slučitelnost takové podpory se společným trhem nemusí Komise posuzovat případ od případu, pokud tato podpora splňuje podmínky stanovené v nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (6) a v nařízení Komise (ES) č. 498/2007 ze dne 26. března 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu (7), a pokud splňuje některé další podmínky. Ačkoli je nařízení (ES) č. 1198/2006 v platnosti teprve od 4. září 2006, získala Komise na základě stávajících pokynů týkajících se rybolovu dostatečné zkušenosti s použitím podobných podmínek pro typ příslušných opatření, aby prokázala, že díky dostatečně přesným podmínkám tohoto nařízení není třeba vyžadovat posuzování případ od případu.

(6)

Tímto nařízením není dotčena možnost členských států oznámit poskytnutí podpory malým a středním podnikům působícím v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh. Komise by taková oznámení měla posuzovat s přihlédnutím k tomuto nařízení a na základě pokynů týkajících se rybolovu.

(7)

Podpora, kterou chtějí členské státy poskytnout v odvětví rybolovu, která však nespadá do působnosti tohoto nařízení nebo jiných nařízení přijatých v souladu s článkem 1 nařízení (ES) č. 994/98, by měla být i nadále oznamována podle požadavků čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Tato podpora bude hodnocena s přihlédnutím k tomuto nařízení a k pokynům týkajícím se rybolovu.

(8)

Toto nařízení by mělo vyjmout každou jednotlivou podporu, která splňuje všechny příslušné požadavky tohoto nařízení, a jakýkoli režim podpory, pokud podpora, kterou lze poskytnout v rámci takového režimu, splňuje všechny příslušné požadavky tohoto nařízení. Jednotlivá podpora udělená podle režimu podpory a podpora ad hoc by měla obsahovat výslovný odkaz na toto nařízení.

(9)

V zájmu shody s podpůrnými opatřeními financovanými Společenstvím by stropy pro podporu, na kterou se vztahuje toto nařízení, měly být stejné jako stropy stanovené pro stejný druh podpory v příloze II nařízení (ES) č. 1198/2006.

(10)

Je nezbytné, aby se v případech, které nejsou v souladu s právem Společenství, a zejména s pravidly společné rybářské politiky, žádná podpora neudělovala. Podpora v odvětví rybolovu smí být proto poskytnuta členským státem, pouze pokud jsou financovaná opatření a jejich účinky v souladu s právem Společenství. Před poskytnutím jakékoli podpory musí členský stát zajistit, aby příjemci státní podpory dodržovali pravidla společné rybářské politiky.

(11)

Za účelem zajišťování přiměřenosti a omezení podpory na nezbytnou výši by prahové hodnoty měly být pokud možno vyjádřeny mírou podpor v poměru k souhrnu způsobilých nákladů. Pro účely výpočtu míry podpory by podpory splatné v několika splátkách měly být diskontovány na hodnotu v době poskytnutí. Úroková sazba, která se použije pro účely diskontování a pro výpočet výše podpory u podpory, jež nemá podobu grantu, by měla být referenční sazba platná v době poskytnutí podpory, jak je stanoveno ve Sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (8).

(12)

S ohledem na potřebu najít patřičnou rovnováhu mezi minimalizací narušování hospodářské soutěže v podporovaném odvětví a cíli tohoto nařízení by neměly být vyňaty jednotlivé podpory, které překračují stanovenou maximální částku, ať už jsou, nebo nejsou poskytnuty v rámci režimu podpory vyňatého tímto nařízením.

(13)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na činnosti spojené s vývozem nebo na podporu, která zvýhodňuje domácí výrobky před dováženými. Zejména by se nemělo vztahovat na podporu financování zřízení a provozu distribuční sítě v jiných zemích. Podpora umožňující pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího výrobku na nový trh by zpravidla neměla představovat podporu vývozu.

(14)

Podpora poskytnutá podnikům v obtížích ve smyslu pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (9) by se měla posuzovat podle těchto pokynů, aby se zamezilo jejich obcházení. Podpora takovým podnikům by proto měla být vyňata z působnosti tohoto nařízení. Oproti definici používané v uvedených pokynech by se za účelem snížení administrativní zátěže pro členské státy při poskytování podpory zahrnuté v tomto nařízení měla definice podniku, který lze považovat za podnik v obtížích, zjednodušit. Kromě toho by se malé a střední podniky, které vznikly před méně než třemi lety, neměly pro účely tohoto nařízení po tuto dobu považovat za podniky v obtížích, pokud ovšem nesplňují kritéria stanovená vnitrostátními právními předpisy z důvodu zahájení kolektivního úpadkového řízení. Těmito zjednodušeními by neměla být dotčena kvalifikace zmíněných malých a středních podniků v rámci uvedených pokynů, pokud jde o podporu, na kterou se nevztahuje toto nařízení a která zůstává nadále plně předmětem definice stanovené v uvedených pokynech.

(15)

Komise musí zajistit, aby schválená podpora nezměnila obchodní podmínky takovým způsobem, že by byly v rozporu s obecným zájmem. Podpora poskytnutá příjemci, na kterého je vydán inkasní příkaz na základě předcházejícího rozhodnutí Komise, kterým se podpora prohlašuje za protiprávní a neslučitelnou se společným trhem, by proto měla být vyňata z působnosti tohoto nařízení. Každá podpora ad hoc vyplacená takovémuto příjemci a jakýkoli režim podpory, který neobsahuje ustanovení výslovně vylučující takovéto příjemce, proto nadále podléhají oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Tímto ustanovením by neměla být dotčena oprávněná očekávání příjemců režimů podpor, na něž nebyl vydán inkasní příkaz.

(16)

Za účelem odstranění rozdílů, které by mohly vyvolat narušení hospodářské soutěže, a pro usnadnění koordinace mezi jednotlivými iniciativami Společenství a vnitrostátními iniciativami, které se týkají malých a středních podniků, by definice „malých a středních podniků“ použitá v tomto nařízení měla být stejná jako definice stanovená v příloze I nařízení (ES) č. 70/2001.

(17)

Pro účely transparentnosti, rovného zacházení a účinné kontroly by se toto nařízení mělo vztahovat pouze na podporu, která je transparentní. Transparentní podpora je podpora, pro niž lze předem přesně vypočíst hrubý ekvivalent grantu, aniž by bylo nutné provádět posouzení rizik. Podpora spočívající především v půjčkách by se měla považovat za transparentní v případě, kdy byl hrubý ekvivalent grantu vypočítán na základě referenční sazby, jak je stanoveno ve Sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (10). Podpora spočívající v daňových opatřeních by měla být považována za transparentní, jestliže tato opatření stanoví horní hranici zajišťující, že se nepřekročí použitelný strop.

(18)

Podpora spočívající v systémech záruk by se měla považovat za transparentní, jestliže metodika výpočtu hrubého ekvivalentu grantu byla přijata po jejím oznámení Komisi. Komise tato oznámení přezkoumá na základě sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk (11). Podpora spočívající v systémech záruk by se měla považovat za transparentní, jestliže příjemcem je malý nebo střední podnik a byl-li hrubý ekvivalent grantu vypočten na základě prémie „safe-harbour“, která je stanovena v oddílech 3.3 a 3.5 uvedeného sdělení.

(19)

Vzhledem k potížím při výpočtu ekvivalentu grantu v podobě vratných záloh by se toto nařízení nemělo na takovouto podporu vztahovat, ledaže je celková výše vratné zálohy nižší než příslušná prahová hodnota oznamovací povinnosti a maximální míra podpory podle tohoto nařízení.

(20)

S ohledem na čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy by obvykle podpora neměla vést pouze k trvalému nebo periodickému snižování provozních nákladů, které by příjemce jinak nesl, a měla by být úměrná nevýhodám, které je třeba překonat pro zajištění socioekonomických výhod, které jsou považovány za zájem Společenství. Státní podpůrná opatření směřující výhradně ke zlepšení finanční situace producentů, která však nepřispívají k rozvoji v odvětví, a zejména podpory poskytnuté výhradně na základě ceny, množství, produkční jednotky nebo jednotky produkčních prostředků, se považují za provozní podpory neslučitelné se společným trhem. Navíc by takové podpory mohly odporovat mechanismům společných organizací trhů. Je proto vhodné omezit oblast působnosti tohoto nařízení na podporu na investice, jakož i na podporu na některá socioekonomická opatření.

(21)

Aby bylo zaručeno, že podpora je nezbytná a že působí jako pobídka k rozvoji určitých činností, nemělo by se toto nařízení použít na podporu těch činností, které by příjemce mohl vykonávat již v tržních podmínkách samých. Mělo by se mít za to, že o takovouto pobídku se jedná v případě, kdy příjemce předložil před zahájením činností souvisejících s provedením podporovaného projektu nebo podporovaných činností členskému státu žádost o podporu.

(22)

Při určování, zda jsou dodrženy jednotlivé prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální míry podpory stanovené v tomto nařízení, by se u podporované činnosti nebo projektu měla brát v úvahu celková částka veřejné podpory bez ohledu na to, zda je tato podpora financována z místních, regionálních, vnitrostátních zdrojů či ze zdrojů Společenství.

(23)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na tyto podpory: podporu na trvalé a dočasné zastavení rybolovných činností, podporu na financování socioekonomických opatření, podporu na produktivní investice do akvakultury, podporu na opatření na ochranu vodního prostředí, podporu na opatření na ochranu veřejného zdraví a zdraví zvířat, podporu na vnitrozemský rybolov, podporu na zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, podporu na opatření společného zájmu, která jsou prováděna za aktivní podpory hospodářských subjektů samých nebo organizací jednajících jménem producentů nebo jiných organizací uznaných členskými státy, podporu na opatření společného zájmu, jejichž cílem je ochrana a rozvoj vodních živočichů a rostlin za současného zlepšování vodního prostředí, podporu na investice do veřejných nebo soukromých rybářských přístavů, míst vykládky a rybářských přístřešků, podporu na opatření společného zájmu s cílem provádět politiku jakosti a zvyšování hodnoty, rozvoj nových trhů nebo propagační kampaně pro produkty rybolovu a akvakultury, podporu na pilotní projekty, podporu na přestavbu za účelem přeřazení rybářských plavidel na jinou činnost a podporu na technickou pomoc.

(24)

V případě, že se osvobození od daně uvedená v článku 14 směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (12), uplatní stejnou měrou na celé odvětví rybolovu, mohou podle názoru Komise přispět k rozvoji odvětví a sloužit společnému zájmu. Členské státy stejnou měrou uplatňovaly uvedená osvobození a zkušenost s používáním těchto opatření v rámci nařízení (ES) č. 1595/2004 ukázala, že nedošlo k poškození obchodních podmínek a že pomohly při dosahování cílů společné rybářské politiky prostřednictvím zajištění udržitelných hospodářských a sociálních podmínek. Vzhledem k transparentnosti opatření, kdy se podpora vypočítává ze skutečného množství paliva spotřebovaného plavidlem, a s ohledem na to, že se toto nařízení vztahuje pouze na malé a střední podniky a že velká většina podniků zabývajících se rybolovem v Evropské unii jsou právě malé a střední podniky (většina podniků využívajících těchto osvobození od daní jsou menší podniky, které vlastní pouze jedno plavidlo), Komise věří, že taková opatření nezpůsobí nevhodné narušení hospodářské soutěže a poškození obchodních podmínek v míře odporující společnému zájmu. Taková osvobození od daně by se tedy v případě, že představují státní podporu, měla prohlásit za slučitelná se společným trhem a za vyňatá z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES za předpokladu, že jsou v souladu s uvedenými směrnicemi a že jsou použitelná na celé odvětví rybolovu. Podle tohoto nařízení by se za určitých podmínek rovněž měla prohlásit za slučitelná se společným trhem a být vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy osvobození od daně nebo snížení daně použitelná na vnitrozemský rybolov a na chov ryb, které mohou členské státy zavést podle článku 15 směrnice Rady 2003/96/ES.

(25)

Za účelem zajištění transparentnosti a účinnosti dohledu v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 994/98 je vhodné vytvořit standardní tiskopis, ve kterém by členské státy poskytovaly Komisi souhrnné informace, kdykoli se podle tohoto nařízení uskutečňuje režim podpory nebo jednotlivá podpora. Komise přiřadí identifikační číslo každému opatření podpory, které jí je sděleno. Skutečnost, že toto číslo je přiřazeno opatření podpory, neznamená, že Komise prověřila, zda podpora splňuje podmínky tohoto nařízení. Proto nezakládá oprávněná očekávání pro členský stát nebo příjemce, pokud jde o slučitelnost opatření podpory s tímto nařízením.

(26)

Z týchž důvodů by Komise měla stanovit zvláštní požadavky, pokud jde o podobu a obsah výročních zpráv, jež mají členské státy Komisi předkládat. Kromě toho je vhodné vytvořit pravidla týkající se záznamů, které by členské státy měly vést o režimech podpory a jednotlivých podporách vyňatých tímto nařízením, v souladu s požadavky stanovenými v článku 15 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (13).

(27)

Aby mohla sledovat provádění tohoto nařízení, Komise by měla být oprávněna od členských států získat veškeré nezbytné informace týkající se opatření prováděných podle tohoto nařízení. Pokud členské státy v přiměřené lhůtě neposkytnou informace o těchto opatřeních podpory, lze se domnívat, že podmínky tohoto nařízení nejsou dodržovány. Pokud tedy členský stát neposkytne informace umožňující sledování opatření podpory, Komise může rozhodnout, že se nařízení nebo jeho příslušná část na daný členský stát neuplatní a že všechna následující opatření podpory, včetně nových opatření jednotlivých podpor poskytovaných na základě režimů podpor, na něž se dříve vztahovalo toto nařízení, musí být oznámena Komisi v souladu s článkem 88 Smlouvy. Jakmile členský stát poskytne správné a úplné informace, Komise by měla znovu povolit úplnou použitelnost nařízení.

(28)

S ohledem na datum ukončení platnosti nařízení (ES) č. 1198/2006 a na skutečnost, že podmínky pro poskytnutí podpory podle tohoto nařízení byly uvedeny do souladu s podmínkami stanovenými pro využívání Evropského rybářského fondu, je vhodné omezit dobu platnosti tohoto nařízení k datu, kdy skončí platnost nařízení (ES) č. 1198/2006. Pokud by doba platnosti tohoto nařízení uplynula bez prodloužení, režimy podpor již vyňaté tímto nařízením by měly být zůstat vyňaty po dobu šesti měsíců.

(29)

Je třeba stanovit přechodná ustanovení pro oznámení, o kterých nebude rozhodnuto v den vstupu tohoto nařízení v platnost, a pro podporu, která byla poskytnuta před datem vstupu tohoto nařízení v platnost a nebyla oznámena v rozporu s povinností podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, jakož i pro podporu splňující podmínky nařízení Komise (ES) č. 1595/2004 ze dne 8. září 2004 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podporu malým a středním podnikům působícím v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh (14),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se použije na transparentní podporu poskytovanou malým a středním podnikům působícím v oblasti produkce, zpracování nebo uvádění produktů rybolovu na trh.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na:

a)

podpory, jejichž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů uvedených na trh;

b)

podpory na činnosti spojené s vývozem, zejména podpory přímo spojené s vyváženým množstvím, se zavedením a provozem distribuční sítě nebo s jinými běžnými výdaji plynoucími z vývozní činnosti;

c)

podpory podmíněné používáním domácích produktů na úkor dovezených;

d)

podpory poskytnuté podnikům v obtížích;

e)

režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, na který byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná se společným trhem;

f)

podporu ad hoc ve prospěch podniku, na který byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná se společným trhem.

3.   Toto nařízení se nepoužije na podporu jednotlivých projektů se způsobilými výdaji překračujícími 2 miliony EUR, nebo u nichž je částka podpory vyšší než 1 milion EUR na příjemce za rok.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

a)

„podporou“ rozumí jakékoli opatření splňující všechna kritéria stanovená v čl. 87 odst. 1 Smlouvy;

b)

„režimem podpory“ rozumí jakýkoliv akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora podnikům definovaným aktem obecným nebo abstraktním způsobem, a dále jakýkoli akt, na jehož základě může být na neurčitou dobu a/nebo na neurčitou částku poskytnuta jednomu nebo několika podnikům podpora, která není spojena se zvláštním projektem;

c)

„jednotlivou podporou“ se rozumí podpora ad hoc a poskytování podpory podléhající oznamovací povinnosti na základě režimu podpory;

d)

„podporou ad hoc“ se rozumí jednotlivá podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;

e)

„mírou podpory“ rozumí částka podpory vyjádřená jako procento způsobilých nákladů;

f)

„produkty rybolovu“ rozumějí jak produkty odlovené v moři nebo ve vnitrozemských vodách, tak produkty akvakultury uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 104/2000;

g)

„malými a středními podniky“ („MSP“) rozumí malé a střední podniky, jak jsou definovány v čl. 2 odst. 7 nařízení Komise (ES) č. …/2008 ze dne 2. července 2008 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašujících určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (15);

h)

„transparentní podporou“ rozumí podpora, pro niž lze předem přesně vypočíst hrubý ekvivalent grantu bez potřeby provádět hodnocení rizik;

i)

„podnikem v obtížích“ rozumí podnik splňující tyto požadavky:

v případě společnosti s ručením omezeným, kde došlo ke ztrátě více než poloviny základního kapitálu a kde ke ztrátě více než jedné čtvrtiny tohoto kapitálu došlo za posledních 12 měsíců, nebo

v případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti, kde došlo ke ztrátě více než poloviny jejího kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti a kde ke ztrátě více než jedné čtvrtiny tohoto kapitálu došlo za posledních 12 měsíců, nebo

kde nehledě na to, o jaký typ společnosti se jedná, podnik splňuje podmínky vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení.

Článek 3

Podmínky vynětí

1.   Podpora ad hoc, která splňuje všechny podmínky tohoto nařízení, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud byly sděleny souhrnné informace uvedené v čl. 25 odst. 1 a pokud podpora obsahuje výslovný odkaz na toto nařízení formou citace jeho názvu a uvedením informace o jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Režimy podpory splňující všechny podmínky tohoto nařízení jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud byly sděleny souhrnné informace uvedené v čl. 25 odst. 1, pokud jakákoli jednotlivá podpora, která by mohla být poskytnuta v rámci takových režimů, splňuje všechny podmínky tohoto nařízení a pokud tyto režimy obsahují výslovný odkaz na toto nařízení formou citace jeho názvu a uvedením informace o jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

3.   Jednotlivá podpora poskytnutá v rámci režimu uvedeného v odstavci 2 je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud poskytnutá podpora přímo splňuje všechny podmínky tohoto nařízení, pokud byly sděleny souhrnné informace uvedené v čl. 25 odst. 1 a pokud jednotlivé opatření podpory obsahuje výslovný odkaz na toto nařízení formou citace jeho názvu a uvedením informace o jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

4.   Před poskytnutím jakékoli podpory podle tohoto nařízení členské státy ověří, zda jsou financovaná opatření a jejich účinky v souladu s právem Společenství.

5.   Opatření podpory budou vyňata podle tohoto nařízení pouze za předpokladu, že výslovně stanoví, že během doby trvání podpory příjemce podpory musí dodržovat pravidla společné rybářské politiky, a pokud se v průběhu trvání podpory zjistí, že příjemce pravidla společné rybářské politiky nedodržuje, bude udělená podpora vrácena poměrně k závažnosti porušení.

Článek 4

Míra podpory a způsobilé náklady

1.   Pro účely výpočtu míry podpory se všechny částky uvádějí před srážkou daně nebo jiných poplatků. Pokud se podpora poskytuje v jiné formě, než je grant, výše podpory se rovná grantovému ekvivalentu podpory. Podpora splatná v několika splátkách je diskontovaná na hodnotu v době poskytnutí. Úroková sazba, která se použije pro účely diskontování, je referenční sazba platná v době poskytnutí grantu. V případě, že je podpora poskytována ve formě osvobození od daně nebo snížení budoucí daňové povinnosti, dochází k diskontování jednotlivých čerpání podpory na základě referenční sazby platné v období, kdy nastane účinnost daňového zvýhodnění, a to za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné míry podpory definované v hrubém ekvivalentu grantu.

2.   Způsobilé náklady musí splňovat požadavky uvedené v čl. 55 odst. 2 a 5 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 26 nařízení (ES) č. 498/2007 a musí být doloženy dokumentací, která je jasná a rozepsaná na jednotlivé položky.

Článek 5

Transparentnost podpory

1.   Toto nařízení se použije pouze na transparentní podporu. Za transparentní se považují zejména tyto druhy podpory:

a)

přímé granty a úrokové dotace;

b)

podpora poskytovaná formou půjček, jestliže byl hrubý ekvivalent grantu vypočten na základě referenční sazby platné v době udělení grantu a s přihlédnutím k běžnému zajištění a/nebo mimořádnému riziku spojenému s půjčkou;

c)

podpora spočívající v systémech záruk,

pokud metodika výpočtu hrubého ekvivalentu grantu byla přijata po jejím oznámení Komisi a schválená metodika výslovně upravuje daný druh záruk a příslušných transakcí v souvislostí s uplatňováním tohoto nařízení nebo

pokud byl hrubý ekvivalent grantu vypočten na základě prémie „safe-harbour“, která je stanovena ve sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk;

d)

podpora v rámci daňových opatření je považována za transparentní, jestliže tato opatření stanoví horní hranici zajišťující, že se nepřekročí použitelný strop.

2.   Za transparentní se nepovažují tyto druhy podpory:

a)

podpora spočívající v kapitálových injekcích;

b)

podpora spočívající v opatřeních týkajících se rizikového kapitálu.

3.   Podpora v podobě vratných záloh se považuje za transparentní pouze tehdy, pokud celková výše vratné zálohy nepřesahuje příslušnou prahovou hodnotu podle tohoto nařízení. Je-li prahová hodnota vyjádřena mírou podpory, nepřekročí celková částka vratné zálohy vyjádřená jako procento způsobilých nákladů příslušnou míru podpory.

Článek 6

Kumulace podpor

1.   Při stanovení, zda jsou dodržovány individuální prahové hodnoty oznamovací povinnosti stanovené v čl. 1 odst. 3 a maximální míry podpory stanovené v kapitole 2, se přihlíží k celkové částce opatření veřejné podpory u činnosti nebo projektu, na které se podpora poskytuje, bez ohledu na to, zda je tato podpora financována z místních, regionálních, vnitrostátních zdrojů či ze zdrojů Společenství.

2.   Podpora vyňatá podle tohoto nařízení může být kumulována s jakoukoli jinou podporou vyňatou podle tohoto nařízení, pokud se opatření podpory týkají různých identifikovatelných způsobilých nákladů.

3.   Podporu vyňatou podle tohoto nařízení nelze kumulovat s jinou státní podporou vyňatou podle tohoto nařízení nebo s podporou de minimis splňující podmínky stanovené v nařízení Komise (ES) č. 875/2006 (16)., nebo s jiným financováním z prostředků Společenství ve vztahu ke shodným – částečně či plně se překrývajícím – způsobilým nákladům, jestliže by taková kumulace vedla k překročení nejvyšší míry podpory nebo částky podpory platné pro danou podporu podle tohoto nařízení.

Článek 7

Motivační účinek

1.   Tímto nařízením je vyňata pouze podpora, která má motivační účinek.

2.   Má se za to, že podpora má motivační účinek, pokud příjemci umožňuje provést činnosti nebo projekty, které by se bez této podpory neuskutečnily.

Tato podmínka se považuje za splněnou, pokud příjemce před zahájením prací na projektu nebo činnosti předložil žádost o podporu dotyčnému členskému státu.

3.   Podmínka stanovená v odstavci 2 se nepoužije, pokud jde o daňová opatření zakládající právo na podporu podle objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu, pokud byla tato daňová opatření přijata před zahájením prací na projektu nebo činnosti, na které byla poskytnuta podpora.

4.   Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3, celé opatření podpory nebude podle tohoto nařízení vyňato.

KAPITOLA 2

KATEGORIE PODPORY

Článek 8

Podpora na trvalé zastavení rybolovných činností

Podpora na trvalé zastavení rybolovných činností rybářských plavidel je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)

podpora splňuje podmínky článku 23 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 4 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

Článek 9

Podpora na dočasné zastavení rybolovných činností

Podpora na dočasné zastavení rybolovných činností pro rybáře a majitele rybářských plavidel je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)

podpora splňuje podmínky článku 24 nařízení (ES) č. 1198/2006 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

Článek 10

Podpora na socioekonomická vyrovnávací opatření na správu loďstva

Podpora na financování socioekonomických opatření je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)

podpora splňuje podmínky čl. 26 odst. 3 a článku 27 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 8 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

Článek 11

Podpora na produktivní investice do akvakultury

Podpora na produktivní investice do akvakultury je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)

podpora splňuje podmínky článků 28 a 29 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článků 9 a 10 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

Článek 12

Podpora na opatření na ochranu vodního prostředí

Podpora na poskytování vyrovnávací platby za využití akvakulturních produkčních metod, které napomáhají ochraně životního prostředí a jeho zlepšování a ochraně přírody, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)

podpora splňuje podmínky článků 28 a 30 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 11 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

Článek 13

Podpora na opatření na ochranu veřejného zdraví

Podpora na vyrovnávací platbu chovatelům měkkýšů při dočasném přerušení sběru chovaných měkkýšů je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)

podpora splňuje podmínky článků 28 a 31 nařízení (ES) č. 1198/2006 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

Článek 14

Podpora na opatření v oblasti zdraví zvířat

Podpora na opatření v oblasti zdraví zvířat je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)

podpora splňuje podmínky článků 28 a 32 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 12 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

Článek 15

Podpora na vnitrozemský rybolov

Podpora na vnitrozemský rybolov je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)

podpora splňuje podmínky článku 33 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 13 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

Článek 16

Podpora na zpracování a uvádění na trh

Podpora na zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)

podpora splňuje podmínky článků 34 a 35 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 14 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

Článek 17

Podpora na společné činnosti

Podpora na opatření společného zájmu, která jsou prováděna za aktivní podpory hospodářských subjektů samých nebo organizací jednajících jménem producentů nebo jiných organizací uznaných členskými státy, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)

podpora splňuje podmínky článků 36 a 37 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 15 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

Článek 18

Podpora na opatření, jejichž cílem je ochrana a rozvoj vodních živočichů a rostlin

Podpora na opatření společného zájmu, jejichž cílem je ochrana a rozvoj vodních živočichů a rostlin za současného zlepšování vodního prostředí, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)

podpora splňuje podmínky článků 36 a 38 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 16 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

Článek 19

Podpora na investice do rybářských přístavů, míst vykládky a přístřešků

Podpora na investice do veřejných nebo soukromých rybářských přístavů, míst vykládky a rybářských přístřešků je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 písm. 3 odst. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)

podpora splňuje podmínky článků 36 a 39 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 17 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

Článek 20

Podpora na rozvoj nových trhů a propagační kampaně

Podpora na opatření společného zájmu s cílem provádět politiku jakosti a zvyšování hodnoty, rozvoj nových trhů nebo propagační kampaně pro produkty rybolovu a akvakultury je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)

podpora splňuje podmínky článků 36 a 40 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 18 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

Článek 21

Podpora na pilotní projekty

Podpora na pilotní projekty je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)

podpora splňuje podmínky článků 36 a 41 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 19 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

Článek 22

Podpora na přestavbu za účelem přeřazení rybářských plavidel na jinou činnost

Podpora na přestavbu za účelem přeřazení rybářských plavidel plujících pod vlajkou členského státu a registrovaných ve Společenství na vzdělávací nebo výzkumné účely v odvětví rybolovu nebo na činnost jinou než rybolov je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)

podpora splňuje podmínky článků 36 a 42 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 20 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

Článek 23

Podpora na technickou pomoc

Podpora na technickou pomoc je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud:

a)

podpora splňuje podmínky čl. 46 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1198/2006 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

Článek 24

Osvobození od daně v souladu se směrnicí 2003/96/ES

1.   Osvobození od daně použitelná na celé odvětví rybolovu, která členské státy zavádějí podle článku 14 směrnice 2003/96/EHS a v souladu s uvedeným článkem, jsou, pokud představují státní podporu, slučitelná se společným trhem a vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

2.   Podpora na ochranu životního prostředí v podobě osvobození od daně nebo snížení daní použitelná na vnitrozemský rybolov a na chov ryb, kterou členské státy zavádějí podle článku 15 směrnice 2003/96/ES, je slučitelná se společným trhem a vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy za předpokladu, že nebude poskytována po dobu delší než 10 let. Po tomto desetiletém období členské státy přehodnotí přiměřenost dotčených opatření podpory.

Příjemce podpory ve formě snížení daní bude platit alespoň minimální úroveň daně, kterou stanoví uvedená směrnice.

KAPITOLA 3

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 25

Transparentnost a kontrola

1.   Po vstupu režimu podpory v platnost nebo po poskytnutí podpory ad hoc, která byla vyňata podle tohoto nařízení, zašle členský stát Komisi souhrnné údaje týkající se takového opatření podpory. Tyto údaje se zašlou elektronicky prostřednictvím zavedené počítačové aplikace Komise ve formě uvedené v příloze I.

Komise okamžitě potvrdí příjem uvedeného souhrnu.

Souhrny poskytnuté členskými státy podle odstavce 1 se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a na internetové stránce Komise.

2.   Po vstupu režimu podpory v platnost nebo po poskytnutí podpory ad hoc, která byla vyňata podle tohoto nařízení, dotyčný členský stát zveřejní na internetu úplné znění takového opatření podpory s uvedením kritérií a podmínek, za nichž je taková podpora poskytnuta, a totožnost orgánu poskytujícího podporu. Dotyčný členský stát zajistí, aby úplné znění opatření podpory bylo přístupné na internetu po celou dobu platnosti příslušného opatření podpory. Souhrnné údaje, které dotčený členský stát poskytne podle odstavce 1, budou obsahovat internetovou adresu odkazující přímo na plné znění opatření podpory. Tuto internetovou adresu je též třeba uvádět ve výroční zprávě podávané podle odstavce 4.

3.   V případě poskytnutí jednotlivé podpory vyňaté podle tohoto nařízení s výjimkou podpory v podobě daňových opatření bude akt, kterým se podpora poskytuje, obsahovat výslovný odkaz na zvláštní ustanovení tohoto nařízení, kterých se tento akt týká, na vnitrostátní právní předpisy, které zajišťují, že jsou dodržována příslušná ustanovení tohoto nařízení, a na internetovou adresu podle odstavce 2.

4.   V souladu s kapitolou III nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (17) členské státy sestavují zprávy v elektronické podobě týkající se používání tohoto nařízení za každý celý kalendářní rok nebo jeho část, během kterého je nařízení v platnosti.

5.   Členské státy vedou podrobné záznamy o podporách ad hoc nebo jednotlivých podporách poskytnutých v rámci režimu podpory vyňatého tímto nařízením. Tyto záznamy obsahují všechny informace nezbytné k určení toho, zda jsou splněny všechny podmínky stanovené v tomto nařízení, včetně informací o postavení každého podniku, jehož nárok na podporu nebo příplatek závisí na jeho postavení jako malého nebo středního podniku, informací o motivačním účinku podpory a informací, které umožňují zjistit přesnou výši způsobilých nákladů pro účely použití tohoto nařízení.

6.   Záznamy týkající se jednotlivé podpory se uchovávají po dobu deseti let ode dne poskytnutí podpory. Záznamy týkající se režimu podpory se uchovávají po dobu deseti let ode dne, kdy byla podle tohoto režimu udělena poslední podpora.

7.   Komise pravidelně sleduje opatření podpory, o nichž byla informována podle odstavce 1.

8.   Na písemnou žádost poskytne dotčený členský stát Komisi ve lhůtě, která je v žádosti stanovena, všechny informace, které Komise považuje za nezbytné ke sledování používání tohoto nařízení.

Nejsou-li informace poskytnuty v této lhůtě nebo ve společně dohodnuté lhůtě, zašle Komise upomínku se stanovením nové lhůty k předložení těchto informací. Jestliže navzdory upomínce dotčený členský stát neposkytne požadované informace, může Komise poté, co dotčenému členskému státu umožní sdělit své stanovisko, přijmout rozhodnutí, které stanoví, že všechna příští jednotlivá opatření podpory přijatá na základě daného režimu je nutno oznamovat Komisi.

Článek 26

Přechodná ustanovení

1.   Oznámení, o kterých nebude rozhodnuto v den vstupu tohoto nařízení v platnost, budou posouzena podle ustanovení tohoto nařízení. Pokud podmínky tohoto nařízení nebudou dodrženy, prošetří Komise taková nevyřízená oznámení podle pokynů Společenství týkajících se státní podpory v odvětví rybolovu.

Podpora oznámená před vstupem tohoto nařízení v platnost nebo poskytnutá před tímto datem bez povolení Komise a při porušení oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata, pokud splňuje podmínky stanovené v článku 3 tohoto nařízení, s výjimkou požadavku na citaci nařízení a identifikačního čísla Komise. Jakákoli podpora, která uvedené podmínky nesplňuje, bude hodnocena Komisí v souladu s příslušnými rámci, pokyny, sděleními a oznámeními.

2.   Režim podpory vyňatý podle tohoto nařízení zůstane vyňatý po adaptační období šesti měsíců od data stanoveného v článku 27 druhém pododstavci.

Článek 27

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Jeho použitelnost končí dnem 31. prosince 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. července 2008.

Za Komisi

Joe BORG

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 248, 23.10.2007, s. 13.

(3)  Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1976/2006 (Úř. věst. L 368, 23.12.2006, s. 85).

(4)  Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1759/2006 (Úř. věst. L 335, 1.12.2006, s. 3).

(5)  Úř. věst. C 229, 14.9.2004, s. 5.

(6)  Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 120, 10.5.2007, s. 1.

(8)  Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6.

(9)  Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

(10)  Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6.

(11)  Úř. věst. C 155, 20.6.2008, s. 10.

(12)  Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/75/ES (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 100).

(13)  Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(14)  Úř. věst. L 291, 14.9.2004, s. 3.

(15)  Úř. věst. L …, …2008, s.

(16)  Úř. věst. L 193, 25.7.2007, s. 6

(17)  Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1.


PŘÍLOHA I

Formulář pro souhrnné údaje, které je třeba poskytnout vždy, když se zavádí režim podpor vyňatých tímto nařízením, a vždy, když je poskytována podpora ad hoc vyňatá tímto nařízením, která je poskytována mimo jakýkoli režim podpory

1.

Členský stát

2.

Region/orgán poskytující podporu

3.

Název režimu podpory/název podniku, který je příjemcem podpory ad hoc

4.

Právní základ

5.

Roční výdaje plánované v rámci režimu nebo částka poskytnuté podpory ad hoc

6.

Maximální míra podpory

7.

Datum vstupu v platnost

8.

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory (nejdéle do 30. června 2014); uveďte:

v rámci režimu: datum, do něhož lze poskytnout podporu;

v případě podpory ad hoc: předpokládané datum poslední splátky.

9.

Cíl podpory

10.

Uveďte, který z článků 8 až 24 byl použit

11.

Dotčená činnost

12.

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

13.

Adresa internetových stránek, kde je možné nalézt úplné znění režimu nebo kritérií a podmínek, podle kterých se poskytuje podpora ad hoc mimo režim podpory

14.

Odůvodnění: Uveďte, proč byl zaveden režim státní podpory místo pomoci poskytované Evropským rybářským fondem.


PŘÍLOHA II

Formulář pro pravidelné zprávy, která se má vyplnit a oznámit Komisi

Členské státy při povinném předkládání zpráv Komisi podle nařízení o skupinových výjimkách přijatých na základě nařízení Rady (ES) č. 994/98 poskytnou níže uvedené údaje týkající se všech opatření podpory, na něž se vztahuje toto nařízení, v elektronické podobě, na tiskopise, který Komise členským státům sdělí.

1.

Členský stát

2.

Název

3.

Číslo podpory

4.

Rok skončení

5.

Cíl podpory

6.

Počet příjemců

7.

Kategorie podpory (např. přímá dotace, půjčka se sníženou úrokovou sazbou atd.)

8.

Celkové roční výdaje

9.

Poznámky


30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/29


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 737/2008

ze dne 28. července 2008,

kterým se určují referenční laboratoře Společenství pro nákazy korýšů, vzteklinu a tuberkulózu skotu, kterým se stanoví další povinnosti a úkoly referenčních laboratoří Společenství pro vzteklinu a tuberkulózu skotu a kterým se mění příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (1), a zejména na čl. 32 odst. 5 a 6 uvedeného nařízení,

s ohledem na směrnici Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (2), a zejména na čl. 55 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 882/2004 stanoví obecné úkoly, povinnosti a požadavky pro referenční laboratoře Společenství pro potraviny a krmiva a pro oblast zdraví zvířat. Referenční laboratoře Společenství pro oblast zdraví zvířat a živá zvířata jsou uvedeny v příloze VII části II uvedeného nařízení.

(2)

Směrnice 2006/88/ES stanoví veterinární požadavky pro uvádění na trh, dovoz a tranzit živočichů pocházejících z akvakultury a produktů z nich získaných přes Společenství a určitá minimální opatření pro prevenci a tlumení některých nákaz těchto živočichů. Podle uvedené směrnice musí referenční laboratoře Společenství pro nákazy vodních živočichů vykonávat pravomoci a povinnosti stanovené v příloze VI části I uvedené směrnice.

(3)

Po ukončení výběrového řízení provedeného na základě výzvy k určení se referenční laboratoří Společenství pro nákazy korýšů určuje Centre for Environment, Fisheries & Aquaculture Science (Cefas), Weymouth Laboratory, Spojené království.

(4)

Po ukončení výběrového řízení provedeného na základě výzvy k určení se referenční laboratoří Společenství pro vzteklinu určuje Laboratoire d’études sur la rage et la pathologie des animaux sauvages agentury Agence Française de Sécurité Sanitaire des Aliments (AFSSA).

(5)

Po ukončení výběrového řízení provedeného na základě výzvy k určení se referenční laboratoří Společenství pro tuberkulózu skotu určuje Laboratorio de Vigilancia Veterinaria (VISAVET), Facultad de Veterinaria, Universidad Complutense de Madrid, Madrid, Španělsko.

(6)

Referenční laboratoře Společenství pro nákazy korýšů, vzteklinu a tuberkulózu skotu se určují na počáteční období pěti let od 1. července 2008, aby bylo možno provést hodnocení jejich činnosti a plnění povinností.

(7)

Kromě obecných pravomocí a povinností stanovených v čl. 32 odst. 2 nařízení (ES) č. 882/2004 je na úrovni Společenství třeba vykonávat určité konkrétní povinnosti a úkoly v souvislosti s vlastnostmi původců nákazy, aby byla zajištěna lepší koordinace. Z tohoto důvodu je třeba, aby toto nařízení stanovilo tyto další konkrétní povinnosti a úkoly referenčních laboratoří Společenství pro vzteklinu a tuberkulózu skotu.

(8)

Příloha VII část II nařízení (ES) č. 882/2004 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Centre for Environment, Fisheries & Aquaculture Science (Cefas), Weymouth Laboratory, Spojené království se určuje jako referenční laboratoř Společenství pro nákazy korýšů od 1. července 2008 do 30. června 2013.

Článek 2

Laboratoire d’études sur la rage et la pathologie des animaux sauvages agentury Agence Française de Sécurité Sanitaire des Aliments (AFSSA), Nancy, Francie se určuje jako referenční laboratoř Společenství pro vzteklinu od 1. července 2008 do 30. června 2013.

Určité povinnosti a úkoly této laboratoře jsou stanoveny v příloze I.

Článek 3

Laboratorio de Vigilancia Veterinaria (VISAVET), Facultad de Veterinaria, Universidad Complutense de Madrid, Madrid, Španělsko se určuje jako referenční laboratoř Společenství pro tuberkulózu skotu od 1. července 2008 do 30. června 2013.

Určité povinnosti a úkoly této laboratoře jsou stanoveny v příloze II.

Článek 4

V příloze VII části II nařízení (ES) č. 882/2004 se doplňují nové body 15, 16 a 17, které znějí:

„15.

Referenční laboratoř Společenství pro nákazy korýšů

Centre for Environment, Fisheries & Aquaculture Science (Cefas)

Weymouth Laboratory

The Nothe

Barrack Road

Weymouth

Dorset DT4 8UB

Spojené království

16.

Referenční laboratoř Společenství pro vzteklinu

AFSSA – Laboratoire d’études sur la rage et la pathologie des animaux sauvages, Nancy, Francie

54220 Malzéville

Francie

17.

Referenční laboratoř Společenství pro tuberkulózu skotu

VISAVET – Laboratorio de vigilancia veterinaria, Facultad de Veterinaria, Universidad Complutense de Madrid

Avda. Puerta de Hierro, s/n. Ciudad Universitaria

28040 Madrid

Španělsko“

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. července 2008.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1; opravené znění: Úř. věst. L 191, 28.5.2004, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 301/2008 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 85).

(2)  Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2008/53/ES (Úř. věst. L 117, 1.5.2008, s. 27).


PŘÍLOHA I

URČITÉ POVINNOSTI A ÚKOLY REFERENČNÍ LABORATOŘE SPOLEČENSTVÍ PRO VZTEKLINU

Kromě obecných pravomocí a povinností referenčních laboratoří Společenství pro oblast zdraví zvířat stanovených v čl. 32 odst. 2 nařízení (ES) č. 882/2004 má referenční laboratoř Společenství pro vzteklinu povinnosti a úkoly stanovené v bodech 1 až 5.

1.

Po konzultaci s Komisí koordinuje metody používané v členských státech k diagnostice vztekliny, zejména prostřednictvím:

a)

typizace, uchovávání a dodávání kmenů viru vztekliny;

b)

přípravy, kontroly a dodávání mezinárodních standardních sér a dalších referenčních činidel národním referenčním laboratořím za účelem standardizace testů a činidel používaných v členských státech;

c)

potvrzování referenčních činidel včetně antigenů a národních standardních sér, které dodaly národní referenční laboratoře;

d)

vytvoření a udržování sérové banky a sbírky viru vztekliny a udržování databáze kmenů izolovaných v rámci Společenství včetně jejich typizace;

e)

organizace pravidelných srovnávacích testů diagnostických postupů na úrovni Společenství a provádění laboratorních odbornostních zkoušek národních referenčních laboratoří;

f)

sběru a porovnávání údajů a informací o používaných diagnostických metodách a výsledcích testů prováděných ve Společenství;

g)

charakterizace viru vztekliny nejmodernějšími dostupnými metodami umožňujícími lepší pochopení epidemiologie této nákazy;

h)

sledování vývoje situace v oblasti dohledu, epidemiologie a prevence vztekliny na celém světě;

i)

získávání podrobných poznatků o přípravě a použití přípravků veterinární imunologie užívaných k eradikaci a tlumení vztekliny včetně hodnocení očkovacích látek.

2.

Usnadňuje harmonizaci technik ve Společenství, zejména stanovením standardních metod testování.

3.

Pořádá semináře pro národní referenční laboratoře, jak je stanoveno v pracovním programu a ročním rozpočtu podle článků 2 až 4 nařízení (ES) č. 156/2004 (1), včetně školení odborníků z členských států, případně z třetích zemí, o nových analytických metodách.

4.

Poskytuje technickou pomoc Komisi a účastní se na její žádost mezinárodních fór týkajících se vztekliny, zvláště standardizace analytických diagnostických metod a jejich realizace.

5.

Provádí výzkumnou činnost a při každé možné příležitosti koordinuje výzkumnou činnost zaměřenou na účinnější tlumení a eradikaci vztekliny, zejména prostřednictvím:

a)

provádění zkoušek k potvrzení testů nebo spolupráce s národními referenčními laboratořemi při provádění těchto zkoušek;

b)

poskytování vědeckého poradenství Komisi a sběru informací a zpráv souvisejících s činností referenční laboratoře Společenství.


(1)  Úř. věst. L 27, 30.1.2004, s. 5.


PŘÍLOHA II

URČITÉ POVINNOSTI A ÚKOLY REFERENČNÍ LABORATOŘE SPOLEČENSTVÍ PRO TUBERKULÓZU SKOTU

Kromě obecných pravomocí a povinností referenčních laboratoří Společenství pro oblast zdraví zvířat stanovených v čl. 32 odst. 2 nařízení (ES) č. 882/2004 má referenční laboratoř Společenství pro tuberkulózu skotu povinnosti a úkoly stanovené v bodech 1 až 5.

1.

Po konzultaci s Komisí koordinuje metody používané v členských státech k diagnostice tuberkulózy skotu, zejména prostřednictvím:

a)

typizace, uchovávání a dodávání kmenů bakterie Mycobacterium sp. způsobující tuberkulózu zvířat;

b)

přípravy, kontroly a dodávání referenčních činidel národním referenčním laboratořím za účelem standardizace testů a činidel používaných v členských státech;

c)

potvrzování referenčních činidel včetně antigenů a tuberkulínů, které dodaly národní referenční laboratoře pro tuberkulózu skotu;

d)

vytvoření a udržování banky bakterie Mycobacterium sp. způsobující tuberkulózu zvířat a udržování databáze kmenů izolovaných v rámci Společenství včetně jejich typizace;

e)

organizace pravidelných srovnávacích testů diagnostických postupů na úrovni Společenství a provádění laboratorních odbornostních zkoušek národních referenčních laboratoří;

f)

sběru a porovnávání údajů a informací o používaných diagnostických metodách a výsledcích testů prováděných ve Společenství;

g)

charakterizace bakterie Mycobacterium sp. způsobující tuberkulózu zvířat nejmodernějšími dostupnými metodami umožňujícími lepší pochopení epidemiologie této nákazy;

h)

sledování vývoje situace v oblasti dohledu, epidemiologie a prevence tuberkulózy skotu na celém světě;

i)

získávání podrobných poznatků o přípravě a použití přípravků veterinární imunologie užívaných k eradikaci a tlumení tuberkulózy skotu včetně hodnocení očkovacích látek.

2.

Usnadňuje harmonizaci technik ve Společenství, zejména stanovením standardních metod testování.

3.

Pořádá semináře pro národní referenční laboratoře, jak je stanoveno v pracovním programu a ročním rozpočtu podle článků 2 až 4 nařízení (ES) č. 156/2004, včetně školení odborníků z členských států, případně z třetích zemí, o nových analytických metodách.

4.

Poskytuje technickou pomoc Komisi a účastní se na její žádost mezinárodních fór týkajících se diagnostiky tuberkulózy skotu, zvláště standardizace analytických diagnostických metod a jejich realizace.

5.

Provádí výzkumnou činnost a při každé možné příležitosti koordinuje výzkumnou činnost zaměřenou na účinnější tlumení a eradikaci tuberkulózy skotu, zejména prostřednictvím:

a)

provádění zkoušek k potvrzení testů nebo spolupráce s národními referenčními laboratořemi při provádění těchto zkoušek;

b)

poskytování vědeckého poradenství Komisi a sběru informací a zpráv souvisejících s činností referenční laboratoře Společenství.


30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/33


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 738/2008

ze dne 28. července 2008,

kterým se podvanácté mění nařízení (ES) č. 1763/2004, kterým se ukládají některá omezující opatření na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1763/2004 ze dne 11. října 2004, kterým se ukládají některá omezující opatření na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) (1), a zejména na čl. 10 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 1763/2004 obsahuje seznam osob, kterých se týká zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Komise je oprávněna změnit uvedenou přílohu s přihlédnutím k rozhodnutím Rady, kterými se provádí společný postoj Rady 2004/694/SZBP ze dne 11. října 2004 o dalších opatřeních na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) (2). Uvedený společný postoj se provádí rozhodnutím Rady 2008/613/SZBP (3) ze dne 24. července 2008. Příloha I nařízení (ES) č. 1763/2004 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 1763/2004 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. července 2008.

Za Komisi

Eneko LANDÁBURU

generální ředitel pro vnější vztahy


(1)  Úř. věst. L 315, 14.10.2004, s. 14. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 789/2007 (Úř. věst. L 175, 5.7.2007, s. 27).

(2)  Úř. věst. L 315, 14.10.2004, s. 52. Společný postoj naposledy pozměněný Společným postojem 2007/635/SZBP (Úř. věst. L 256, 2.10.2007. s. 30)

(3)  Úř. věst. L 197, 25.7.2008, s. 63.


PŘÍLOHA

Z přílohy I nařízení (ES) č. 1763/2004 se vymazává tato osoba:

„Zupljanin, Stojan. Datum narození: 22.9.1951. Místo narození: Kotor Varos, Bosna a Hercegovina. Státní příslušnost: Bosna a Hercegovina.“


30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/34


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 739/2008

ze dne 28. července 2008,

kterým se zakazuje rybolov ružichy šedé v oblastech ICES VI, VII a VIII (vody Společenství a vody nespadající pod svrchovanost nebo do jurisdikce třetích zemí) plavidly plujícími pod vlajkou některého členského státu s výjimkou Španělska, Francie, Irska a Spojeného království

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 26 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (2), a zejména na čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 2015/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se pro roky 2007 a 2008 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro rybářská plavidla Společenství (3), stanoví kvóty pro roky 2007 a 2008.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2008.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená pro rok 2008 členským státům uvedeným v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje. Tuto populaci odlovenou uvedenými plavidly bude rovněž zakázáno uchovávat na palubě, překládat či vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. července 2008.

Za Komisi

Fokion FOTIADIS

generální ředitel pro rybolov a námořní záležitosti


(1)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 865/2007 (Úř. věst. L 192, 24.7.2007, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1098/2007 (Úř. věst. L 248, 22.9.2007, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 28. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 541/2008 (Úř. věst. L 157, 17.6.2008, s. 23).


PŘÍLOHA

č.

03/DSS

Členský stát

VŠECHNY ČLENSKÉ STÁTY S VÝJIMKOU Španělska, Francie, Irska a Spojeného království

Populace

SBR/678-

Druh

Ružicha šedá (Pagellus bogaraveo)

Oblast

Vody Společenství a vody, které nespadají do svrchovanosti nebo jurisdikce třetích zemí, oblastí ICES VI, VII a VIII


30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/36


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 740/2008

ze dne 29. července 2008,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1418/2007, pokud jde o postupy, jež je třeba uplatňovat při vývozu odpadů do některých zemí

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (1), a zejména na čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

po konzultaci s dotčenými zeměmi,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Měly by být odstraněny jakékoli nejasnosti, pokud jde o uplatňování článku 18 nařízení (ES) č. 1013/2006 na přepravu odpadů, jestliže některá země ve své odpovědi na žádost Komise v souladu s čl. 37 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 1013/2006 uvedla, že uvedenou přepravu nezakáže, ani neuplatní postup předchozího písemného oznámení a souhlasu podle článku 35 uvedeného nařízení.

(2)

Komise obdržela odpovědi od Bosny a Hercegoviny, Íránu a Toga na svou písemnou žádost o písemné potvrzení, že odpady uvedené v příloze III nebo IIIA nařízení (ES) č. 1013/2006, jejichž vývoz není podle článku 36 uvedeného nařízení zakázán, je možno vyvážet ze Společenství k využití v těchto zemích, a o uvedení případného kontrolního postupu, který budou uvedené země uplatňovat. Komise rovněž obdržela další informace týkající se Malajsie, Moldavska (2), Pobřeží slonoviny, Ruska a Ukrajiny. Aby byly výše uvedené skutečnosti zohledněny, měla by být příloha nařízení Komise (ES) č. 1418/2007 (3) změněna.

(3)

Vláda Lichtenštejnska poukázala na to, že Lichtenštejnsko by mělo být považováno za zemi, na níž se vztahuje rozhodnutí OECD. Ustanovení čl. 37 odst. 2 nařízení (ES) č. 1013/2006 se na tuto zemi tudíž nevztahují, a Lichtenštejnsko by mělo být z přílohy nařízení (ES) č. 1418/2007 odstraněno.

(4)

Nařízení (ES) č. 1418/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1418/2007 se mění takto:

1)

Vkládá se nový článek 1a, který zní:

„Článek 1a

Jestliže některá země ve své odpovědi na písemnou žádost Komise v souladu s čl. 37 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 1013/2006 uvede, že některou přepravu odpadů nezakáže, ani neuplatní postup předchozího písemného oznámení a souhlasu podle článku 35 uvedeného nařízení, použije se na takovou přepravu obdobně článek 18 uvedeného nařízení.“

2)

Příloha nařízení (ES) č. 1418/2007 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost čtrnáctým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne vstupu v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. července 2008.

Za Komisi

Peter MANDELSON

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 669/2008 (Úř. věst. L 188, 16.7.2008, s. 7).

(2)  Zkrácený název „Moldavsko“ označuje Moldavskou republiku.

(3)  Úř. věst. L 316, 4.12.2007, s. 6.


PŘÍLOHA

Poznámka: Článek 18 nařízení (ES) č. 1013/2006 se vztahuje na sloupce c) a d) přílohy nařízení (ES) č. 1418/2007 podle článku 1 tohoto nařízení.

1.   V textu, který se nachází před informacemi o zemích, se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)

ostatní kontrolní postupy, které budou uplatňovány v zemi určení, podle platných vnitrostátních právních předpisů.“

2.   Za položku Benin se vkládá tato položka:

„Bosna a Hercegovina

a)

b)

c)

d)

 

 

B3020

 

 

veškeré další odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006“

 

 

3.   Za položku Peru se vkládá tato položka:

„Pobřeží slonoviny (Republika Pobřeží slonoviny)

a)

b)

c)

d)

 

z B1010:

veškeré další odpady

 

z B1010

drahé kovy (zlato, stříbro, kovy platinové skupiny, avšak s výjimkou rtuti)

B1020 – B2120

 

 

 

 

B2130

 

 

 

 

 

B3010 – B3020

 

z B3030

veškeré další odpady

 

z B3030

odpad z chemických vláken (včetně výčesků, přízového odpadu a rozvlákněného materiálu)

obnošené oděvy a použité textilní výrobky

použité hadry, motouzy, šňůry, provazy a lana a opotřebované výrobky z motouzů, šňůr, provazů nebo lan z textilních materiálů

 

B3035 – B3130

 

 

 

 

 

B3140

 

B4010 – B4030

 

 

GB040

7112

2620 30

2620 90

 

 

 

 

GC010

 

 

 

GC020

 

 

GC030

ex 8908 00

 

 

 

GC050

 

 

 

 

GE020

ex 7001

ex 7019 39

 

 

 

GF010

 

 

 

GG030

ex 2621

 

 

 

GG040

ex 2621

 

 

 

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

 

 

 

GN010

ex 0502 00

 

 

 

GN020

ex 0503 00

 

 

 

GN030

ex 0505 90“

 

 

4.   Položka Lichtenštejnsko se odstraňuje.

5.   Za položku Indonésie se vkládá tato položka:

„Írán (Íránská islámská republika)

a)

b)

c)

d)

 

B1010 – B1090

 

 

z B1100:

následující strusky a stěry s obsahem zinku:

zinková struska z procesu žárového zinkování ponorem, přetržitý proces, v deskách (> 92 % Zn)

zinkové stěry

hliníkové stěry, s výjimkou solné strusky

odpad ze žáruvzdorných vyzdívek, včetně tavicích kotlíků z tavení mědi

struska ze zpracování drahých kovů k další rafinaci

cínové strusky obsahující tantal s méně než 0,5 % cínu

z B1100:

tvrdý zinek

následující strusky a stěry s obsahem zinku:

zinková struska z povrchu lázně technologie žárového zinkování ponorem, v deskách (> 90 % Zn)

zinková struska ze dna lázně z technologie žárového zinkování ponorem, v deskách (> 92 % Zn)

zinková struska z lití pod tlakem (> 85 % Zn)

 

 

B1115

 

 

 

 

B1120 – B1150

 

 

B1160 – B1210

 

 

 

 

B1220 – B2010

 

 

B2020 – B2130

 

 

 

 

B3010 – B3020

 

 

B3030 – B3040

 

 

 

z B3050:

odpad korku: rozdrceného, granulovaného nebo na prach umletého korku

z B3050:

dřevěné zbytky a dřevěný odpad, též aglomerované do polen, briket, pelet nebo podobných tvarů

 

 

B3060 – B3070

 

 

 

 

B3080

 

 

B3090 – B3130

 

 

 

 

B3140

 

 

B4010 – B4030

 

 

 

 

GB040

7112

2620 30

2620 90

 

 

GC010

 

 

 

GC020

 

 

 

GC030

ex 8908 00

 

 

 

GC050

 

 

 

GE020

ex 7001

ex 7019 39

 

 

 

GF010

 

 

 

GG030

ex 2621

 

 

 

GG040

ex 2621

 

 

 

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

 

 

 

GN010

ex 0502 00

 

 

 

GN020

ex 0503 00

 

 

 

GN030

ex 0505 90“

 

 

 

6.   Za položku Thajsko se vkládá tato položka:

„Togo (Tožská republika)

a)

b)

c)

d)

 

 

 

z B3010:

odpady plastů z následujících nehalogenovaných polymerů a kopolymerů:

polypropylenu

polyethylentereftalátu

 

veškeré další odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006“

 

 

7.   Za položku Tunisko se vkládá tato položka:

„Ukrajina

a)

b)

c)

d)

 

 

B2020

 

 

 

B3010; B3020

 

 

veškeré další odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006“

 

 

8.   Položka Pobřeží slonoviny se odstraňuje.

9.   Položka Malajsie se nahrazuje tímto:

„Malajsie

a)

b)

c)

d)

z B1010:

odpad niklu

odpad zinku

odpad wolframu

odpad tantalu

odpad hořčíku

odpad titania

odpad manganu

odpad germania

odpad vanadu

odpad hafnia, india, niobu, rhenia a galia

odpad kovů vzácných zemin

odpad chromu

z B1010:

odpad molybdenu

odpad kobaltu

odpad vizmutu

odpad zirkonia

odpad thoria

z B1010:

drahé kovy (zlato, stříbro, kovy platinové skupiny, avšak s výjimkou rtuti)

odpad železa a oceli

odpad mědi

odpad hliníku

odpad cínu

 

B1020 – B1090

 

 

 

z B1100:

veškeré další odpady

 

z B1100:

tvrdý zinek

zinkové stěry

 

 

 

B1115

 

B1120 – B1140

 

 

 

 

 

B1150

 

B1160 – B1190

 

 

 

 

 

B1200; B1210

 

B1220 – B1240

 

 

 

 

 

B1250 – B2030

 

z B2040:

částečně čištěný síran vápenatý z odsiřování spalin

chemicky stabilizované strusky z výroby mědi s vysokým obsahem železa (nad 20 %), upravené podle průmyslových norem (především DIN 4301 a DIN 8201), k použití pro stavební účely a jako brusný prostředek

 

z B2040:

veškeré další odpady

 

 

 

B2060

 

B2070; B2080

 

 

 

 

 

B2090

 

B2100

 

 

 

 

 

B2110 – B2130

 

 

 

 

B3010

 

 

B3020 – B3035

 

B3040

 

 

 

 

z B3050:

dřevěné zbytky a dřevěný odpad, též aglomerované do polen, briket, pelet nebo podobných tvarů

z B3050:

odpad korku: rozdrceného, granulovaného nebo na prach umletého korku

 

 

z B3060:

sušený a sterilizovaný rostlinný odpad, rostlinné zbytky a vedlejší produkty, volné nebo ve tvaru pelet, nebo používané ke krmení zvířat, jinde neurčené nebo neuvedené (pouze rýžové otruby a další vedlejší produkty pod 2302 20 100/900)

odpad z kostí a rohů, neopracované, zbavené tuku, jednoduše upravené (avšak nepřiříznuté do tvaru), ošetřené kyselinou nebo zbavené želatiny

kakaové skořápky, slupky a ostatní kakaové odpady

jiné odpady ze zemědělsko potravinářského průmyslu s výjimkou vedlejších produktů, které splňují vnitrostátní a mezinárodní požadavky a normy pro lidskou spotřebu či krmení zvířat:

 

z B3060:

sušený a sterilizovaný rostlinný odpad, rostlinné zbytky a vedlejší produkty, volné nebo ve tvaru pelet, nebo používané ke krmení zvířat, jinde neurčené nebo neuvedené (pouze rýžové otruby a další vedlejší produkty pod 2302 20 100/900)

jiné odpady ze zemědělsko-potravinářského průmyslu s výjimkou vedlejších produktů, které splňují vnitrostátní a mezinárodní požadavky a normy pro lidskou spotřebu či krmení zvířat:

 

 

B3065 – B3140

 

B4010

 

 

 

 

 

B4020

 

B4030

 

 

 

GB040

7112

2620 30

2620 90:

 

 

 

GC010

 

 

 

GC020

 

 

 

GC030

ex 8908 00

 

 

 

GC050

 

 

 

 

 

GE020

ex 7001

ex 7019 39

 

 

 

GF010

 

GG030

ex 2621

 

 

 

GG040

ex 2621

 

 

 

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

 

 

 

 

GN010

ex 0502 00

 

GN010

ex 0502 00

 

GN020

ex 0503 00

 

GN020

ex 0503 00

 

GN030

ex 0505 90

 

GN030

ex 0505 90“

10.   Položka Moldavsko se nahrazuje tímto:

„Moldavsko (Moldavská republika)

a)

b)

c)

d)

 

 

 

B1010

 

 

 

B2020

z B3020:

veškeré další odpady

 

 

z B3020:

nebělený sulfátový (kraftový) papír nebo lepenka nebo vlnitý papír nebo vlnitá lepenka

jiný papír nebo lepenka, vyrobené hlavně z bělené buničiny, nebarvené ve hmotě

papír nebo lepenka, vyrobené hlavně z mechanické vlákniny (např. novin, časopisů a podobných tiskovin)

veškeré další odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006“

 

 

 

11.   Položka Ruská federace se nahrazuje tímto:

„Rusko (Ruská federace)

a)

b)

c)

d)

 

 

 

B1010 – B2120

B2130

 

 

 

 

 

 

B3010 – B3030

B3035; B3040

 

 

 

 

 

 

B3050 – B3070

B3080

 

 

 

 

 

 

B3090

B3100

 

 

 

 

 

 

B3110 – B3130

B3140

 

 

 

 

 

 

B4010 – B4030

 

 

 

GB040

7112

2620 30

2620 90

 

 

 

GC010

 

 

 

GC020

 

 

 

GC030

ex 8908 00

 

 

 

GC050

GE020

ex 7001

 

 

GE020

ex 7019 39

 

 

 

GF010

 

 

 

GG030

ex 2621

 

 

 

GG040

ex 2621

 

 

 

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

 

 

 

GN010

ex 0502 00

 

 

 

GN020

ex 0503 00

 

 

 

GN030

ex 0505 90“


30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/45


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 741/2008

ze dne 29. července 2008

o vydávání dovozních licencí pro žádosti podané pro období od 1. července 2008 do 30. června 2009 v rámci celní kvóty otevřené nařízením (ES) č. 996/97 pro zmrazená hovězí okruží a bránice

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (2), a zejména na čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 996/97 ze dne 3. června 1997 o otevření a správě celní kvóty pro dovoz zmrazených hovězích okruží a bránic kódu KN 0206 29 91 (3) byla otevřena celní kvóta pro dovoz produktů v odvětví hovězího a telecího masa.

(2)

Žádosti o dovozní licence podané pro období od 1. července 2008 do 30. června 2009 přesahují dostupná množství. Je proto nutné stanovit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a určit koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro žádosti o dovozní licence spadající do kvóty pořadového čísla 09.4020 a podané pro období od 1. července 2008 do 30. června 2009 na základě nařízení (ES) č. 996/97 se určuje koeficient přidělení 1,694843 %.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 30. července 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. července 2008.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 510/2008 (Úř. věst. L 149, 7.6.2008, s. 61).

(2)  Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 289/2007 (Úř. věst. L 78, 17.3.2007, s. 17).

(3)  Úř. věst. L 144, 4.6.1997, s. 6. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 962/2007 (Úř. věst. L 213, 15.8.2007, s. 6).


SMĚRNICE

30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/46


SMĚRNICE KOMISE 2008/81/ES

ze dne 29. července 2008,

kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES za účelem zařazení účinné látky difenakum do přílohy I uvedené směrnice

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh (1), a zejména na čl. 16 odst. 2 druhý pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1451/2007 ze dne 4. prosince 2007 o druhé etapě desetiletého pracovního programu uvedeného v čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh (2) zřizuje seznam účinných látek, které mají být zhodnoceny vzhledem k možnému zařazení do přílohy I, IA nebo IB směrnice 98/8/ES. Tento seznam zahrnuje difenakum.

(2)

Podle nařízení (ES) č. 1451/2007 bylo difenakum v souladu s čl. 11 odst. 2 směrnice 98/8/ES hodnoceno pro použití v typu přípravku 14, rodenticidy, podle přílohy V směrnice 98/8/ES.

(3)

Finsko bylo jmenováno členským státem zpravodajem a předložilo Komisi dne 21. března 2006 zprávu příslušného orgánu a doporučení v souladu s čl. 14 odst. 4 a 6 nařízení (ES) č. 1451/2007.

(4)

Zprávu příslušného orgánu přezkoumaly členské státy a Komise. V souladu s čl. 15 odst. 4 nařízení (ES) č. 1451/2007 byly závěry tohoto přezkoumání v rámci Stálého výboru pro biocidní přípravky ze dne 29. listopadu 2007 zařazeny do hodnotící zprávy.

(5)

Z přezkumu difenaku nevyplynuly žádné otevřené otázky ani obavy, kterými by se měl zabývat Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika.

(6)

Z provedených přezkumů vyplynulo, že u biocidních přípravků používaných jako rodenticidy a obsahujících difenakum lze očekávat, že nepředstavují kromě náhodných nehod u dětí riziko pro lidi. Bylo zjištěno riziko u necílových zvířat a životního prostředí. Cíloví hlodavci jsou však škůdci, a proto představují riziko pro veřejné zdraví a hygienu. Zatím navíc nebylo stanoveno, zda existují vhodné alternativy k difenaku, které jsou stejně účinné a zároveň méně škodlivé vůči životnímu prostředí. Je tedy odůvodněné zařadit difenakum na omezenou dobu do přílohy I a zajistit tak, aby ve všech členských státech mohla být povolení pro biocidní přípravky používané jako rodenticidy a obsahují difenakum udělována, měněna nebo rušena v souladu s čl. 16 odst. 3 směrnice 98/8/ES.

(7)

Vzhledem k výsledkům hodnotící zprávy je vhodné požadovat, aby se zvláštní opatření ke zmírnění rizik použila na úrovni povolení přípravku, a to na přípravky obsahující difenakum a používané jako rodenticidy. Tato opatření by měla být určena k omezení rizika prvotní a druhotné expozice člověka a necílových zvířat, jakož i dlouhodobých účinků látky na životní prostředí.

(8)

Vzhledem ke zjištěným rizikům a látce charakterizované jako potenciálně perzistentní, náchylné k bioakumulaci a toxické, nebo velmi perzistentní a velmi náchylné k bioakumulaci, by mělo být difenakum zařazeno do přílohy I pouze na pět let a před obnovením jeho zařazení by se na něj mělo vztahovat srovnávací hodnocení dopadů v souladu s čl. 10 odst. 5 písm. i) druhým pododstavcem směrnice 98/8/ES.

(9)

Je důležité, aby ustanovení této směrnice byla prováděna ve všech členských státech zároveň, aby se zajistilo stejné nakládání s biocidními přípravky s obsahem účinné látky difenakum na trhu a rovněž aby se obecně usnadnily vlastní operace v rámci trhu s biocidními přípravky.

(10)

Před zařazením účinné látky do přílohy I je třeba poskytnout členským státům a zúčastněným stranám přiměřené období, které jim umožní připravit se na plnění nových požadavků, které ze zařazení vyplynou, a zajistit, aby žadatelé, kteří vypracovali dokumentaci, mohli plně využívat desetileté lhůty pro ochranu údajů, která v souladu s čl. 12 odst. 1 písm. c) bodem ii) směrnice 98/8/ES začíná dnem zařazení účinné látky.

(11)

Po zařazení účinné látky by mělo být členským státům poskytnuto přiměřené období k provedení čl. 16 odst. 3 směrnice 98/8/ES, a zejména k udělení, změně nebo zrušení povolení biocidních přípravků typu 14 obsahujících difenakum za účelem zajištění souladu se směrnicí 98/8/ES.

(12)

Směrnice 98/8/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(13)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Příloha I směrnice 98/8/ES se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Provedení do vnitrostátních právních předpisů

1.   Členské státy přijmou a zveřejní nejpozději do 31. března 2009 právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi uvedenými předpisy a touto směrnicí.

Uvedené předpisy použijí ode dne 1. dubna 2010.

Uvedené předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 29. července 2008.

Za Komisi

Stavros DIMAS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2008/31/ES (Úř. věst. L 81, 20.3.2008, s. 57).

(2)  Úř. věst. L 325, 11.12.2007, s. 3.


PŘÍLOHA

V příloze I směrnice 98/8/ES se vkládá nová položka „č. 9“, která zní:

Číslo

Obecný název

Název podle IUPAC

Identifikační čísla

Minimální čistota účinné látky v biocidním přípravku při uvedení na trh

Datum zařazení

Lhůta k dosažení souladu s čl. 16 odst. 3

(s výjimkou přípravků obsahujících více než jednu účinnou látku, pro něž budou lhůty k dosažení souladu s čl. 16 odst. 3 stanoveny v posledním rozhodnutí o zařazení vztahujícím se k jejich účinným látkám)

Datum skončení platnosti zařazení

Typ přípravku

Zvláštní ustanovení (1)

„9

Difenakum

3-(3-bifenyl-4-yl-1,2,3,4-tetrahydro-1-naftyl]-4-hydroxykumarin

č. ES: 259-978-4

č. CAS: 56073-07-5

960 g/kg

1. dubna 2010

31. března 2012

31. března 2015

14

Vzhledem k tomu, že účinná látka je charakterizovaná jako potenciálně perzistentní, náchylná k bioakumulaci a toxická, nebo velmi perzistentní a velmi náchylná k bioakumulaci, vztahuje se na ni před obnovením jejího zařazení do přílohy srovnávací hodnocení dopadů v souladu s čl. 10 odst. 5 písm. i) druhým pododstavcem směrnice 98/8/ES.

Členské státy zajistí, aby povolení splňovala tyto podmínky:

1)

Jmenovitá koncentrace účinné látky v přípravcích nepřekročí 75 mg/kg hmotnostních a povolí se pouze předpřipravené produkty.

2)

Produkty obsahují averzivní látku, případně barvivo.

3)

Přípravky se nepoužijí jako tracking powder.

4)

Prvotní, jakož i druhotná expozice lidí, necílových zvířat a životního prostředí bude minimalizována prostřednictvím zvážení, popř. přijetí všech dostupných opatření ke zmírnění rizik. Ta zahrnují kromě jiného omezení použití přípravku pouze pro odborníky, stanovení vyšší hranice na velikost balení a stanovení povinnosti používat pro návnady bezpečnostní krabice odolné proti násilnému otevření.“


(1)  Obsah a závěry hodnotících zpráv k provádění společných zásad přílohy VI jsou k dispozici na internetové stránce Komise: http://ec.europa.eu/comm/environment/biocides/index.htm


ROZHODNUTÍ PŘIJATÁ SPOLEČNĚ EVROPSKÝM PARLAMENTEM A RADOU

30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/49


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č 742/2008/ES

ze dne 9. července 2008

o účasti Společenství v programu výzkumu a vývoje prováděném několika členskými státy a zaměřeném na zvyšování kvality života starších občanů prostřednictvím využití nových informačních a komunikačních technologií

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 169 a čl. 172 druhý pododstavec uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (2) (dále jen „sedmý rámcový program“) stanoví účast Společenství na výzkumných a rozvojových programech prováděných několika členskými státy, včetně účasti ve strukturách vytvořených k uskutečnění těchto programů ve smyslu článku 169 Smlouvy.

(2)

Sedmý rámcový program vymezil řadu kritérií pro určení oblastí vhodných k zahájení uvedených iniciativ na základě článku 169: význam pro cíle Společenství, jasná definice sledovaného cíle a jeho význam z hlediska cílů sedmého rámcového programu; přítomnost již existujícího základu (stávající nebo plánované výzkumné programy), přidaná hodnota na evropské úrovni a kritické množství s ohledem na velikost a počet zahrnutých programů a podobnost činností, které zahrnují, a účinnost článku 169 Smlouvy jako nejvhodnějšího prostředku pro dosažení cílů.

(3)

Rozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (3) (dále jen „zvláštní program ‚Spolupráce‘“) označuje „iniciativu podle článku 169 v oblasti asistovaného žití“ za jednu z oblastí vhodných pro účast Společenství ve vnitrostátních výzkumných programech prováděných společně na základě článku 169 Smlouvy.

(4)

Ve svém sdělení ze dne 1. června 2005 nazvaném „i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost“, Komise navrhla zahájit vzorovou iniciativu v oblasti péče o občany ve stárnoucí společnosti.

(5)

Ve svém sdělení ze dne 12. října 2006 nazvaném „Demografická budoucnost Evropy – učiňme z problému výhodu“ Komise zdůraznila fakt, že stárnutí je jedním z největších problémů, kterému čelí všechny země v EU, a že větší využití nových technologií v rámci podpory obnovené lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost by mohlo přispět ke kontrole nákladů a zlepšení tělesného a duševního zdraví starších občanů a jejich aktivní účasti ve společnosti, jakož i ke zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.

(6)

Zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) by mohli být senioři považováni za příležitost pro vznikající trh s novým zbožím a službami, které reagují na potřeby starších lidí. Avšak rychlý rozvoj a používání nových IKT technologií by neměly vést k vyloučení a prohlubování digitální propasti; zlepšení digitální gramotnosti je tedy základním předpokladem pro začlenění a aktivní zapojení do informační společnosti.

(7)

Tato iniciativa v oblasti asistovaného žití by měla zohlednit skutečnost, že se ženy v průměru dožívají vyššího věku než muži, takže mezi seniory v Evropě je vyšší procento žen.

(8)

Aktivní stárnutí je základní součástí obnovených hlavních směrů zaměstnanosti. Přístup EU ke stárnutí je zaměřen na mobilizaci veškerého potenciálu občanů všech věkových skupin – celoživotní přístup – a zdůrazňuje potřebu změny strategií stárnutí z roztříštěných na komplexní.

(9)

V současné době není řada programů nebo činností v oblasti výzkumu a vývoje IKT pro zajištění důstojného stáří, které provádějí členské státy jednotlivě na vnitrostátní úrovni, dostatečně koordinována, a neumožňuje koherentní přístup na evropské úrovni pro výzkum a vývoj inovačních produktů a služeb založených na IKT pro zajištění důstojného stáří.

(10)

S přáním vytvořit koherentní přístup na evropské úrovni v oblasti IKT pro důstojné stáří a účinně jednat se několik členských států chopilo iniciativy a vytvořilo společný program výzkumu a vývoje v oblasti asistovaného žití nazvaný „Ambient Assisted Living“ (dále jen „společný program AAL“) s uplatněním IKT pro zajištění důstojného stáří v informační společnosti, aby dosáhlo součinnosti z hlediska zdrojů pro řízení a finančních zdrojů tím, že za pomoci nezávislých odborníků vytvořilo jednotný a společný hodnotící mechanismus na základě zavedených postupů uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1906/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 - 2013) (4) a kombinace dalších odborných zkušeností a zdrojů dostupných v různých zemích Evropy.

(11)

Společný program AAL usiluje o řešení problému demografického stárnutí tím, že vytváří nezbytný právní a organizační rámec pro rozsáhlou evropskou spolupráci mezi členskými státy v oblasti aplikovaného výzkumu a inovací informačních a komunikačních technologií s cílem zajistit důstojné stáří ve stárnoucí společnosti. Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko (dále jen „zúčastněné členské státy“) a Izrael, Norsko a Švýcarsko se dohodly, že budou koordinovat a společně provádět činnosti přispívající ke společnému programu AAL. Celková hodnota jejich účasti je odhadována nejméně na 150 milionů EUR po dobu platnosti sedmého rámcového programu. Účast by měla být podmíněna minimálním finančním příspěvkem, jehož výše by odpovídala potenciální poptávce různých národních vědeckých komunit a měla by obvykle představovat alespoň 0,2 milionu EUR za účast v ročním pracovním programu.

(12)

V souladu s cíli sedmého rámcového programu by měl společný program AAL rovněž podporovat zapojení malých a středních podniků (MSP) do svých činností.

(13)

Aby se zvýšil dopad společného programu AAL, dohodly se zúčastněné členské státy, Izrael, Norsko a Švýcarsko na účasti Společenství. Společenství by se mělo na programu podílet finančním příspěvkem ve výši maximálně 150 milionů EUR. Vzhledem k tomu, že společný program AAL plní vědecké cíle sedmého rámcového programu a že výzkumná oblast společného programu AAL spadá do tématu Informační a komunikační technologie (IKT) v rámci zvláštního programu „Spolupráce“, finanční příspěvek Společenství by měl být čerpán z rozpočtových prostředků vyčleněných na toto téma. K dispozici mohou být další možnosti financování, mimo jiné ze strany Evropské investiční banky, zejména prostřednictvím finančního nástroje pro sdílení rizik vytvořeného společně s Evropskou investiční bankou a Komisí podle přílohy III rozhodnutí 2006/971/ES.

(14)

Finanční podpora Společenství by měla být poskytována podle definice plánu financování založeného na formálních závazcích příslušných vnitrostátních orgánů ohledně společného provádění programů a činností v oblasti výzkumu a vývoje na vnitrostátní úrovni a příspěvku na financování společného uskutečnění společného programu AAL.

(15)

Společné provádění vnitrostátních výzkumných programů vyžaduje založení nebo existenci specializované prováděcí struktury stanovené ve zvláštním programu „Spolupráce“.

(16)

Zúčastněné členské státy se dohodly na uvedené specializované prováděcí struktuře určené k provádění společného programu AAL.

(17)

Specializovaná prováděcí struktura by měla být příjemcem finančního příspěvku od Společenství a měla by zajistit účinné provádění společného programu AAL.

(18)

K zajištění účinného provádění společného programu AAL by specializovaná prováděcí struktura měla udělovat finanční podporu třetím stranám účastnícím se společného programu AAL, které jsou vybírány na základě výzev k podání návrhů.

(19)

Výše příspěvku Společenství by měla být závislá na závazku zúčastněných států, Izraele, Norska a Švýcarska k poskytnutí finančních prostředků a skutečném vyplacení jejich finančních příspěvků.

(20)

Společenství by mělo mít právo snížit svůj finanční příspěvek nebo pozdržet či zastavit jeho vyplácení na základě podmínek stanovených v dohodě upravující prováděcí pravidla pro příspěvek Společenství, která má být uzavřena mezi Společenstvím a specializovanou prováděcí strukturou, v případě, že je společný program AAL prováděn nedostatečně, částečně nebo opožděně.

(21)

Ke společnému programu AAL by měl mít možnost se připojit kterýkoli členský stát.

(22)

V souladu se sedmým rámcovým programem by Společenství mělo mít právo sjednat během provádění společného programu AAL v souladu s tímto rozhodnutím podmínky pro svůj finanční příspěvek do společného programu AAL ve vztahu k účasti jakékoli země přidružené k sedmému rámcovému programu nebo jakékoli jiné země, je-li to pro provádění společného programu AAL nezbytné, v tomto společném programu.

(23)

Měla by být rovněž přijata vhodná opatření k předcházení nesrovnalostem a podvodům a měly by být učiněny nezbytné kroky k vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (5), s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (6) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (7).

(24)

V souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (8) (dále jen „finanční nařízení“), a nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (9) (dále jen „prováděcí pravidla“), by měl být příspěvek Společenství spravován v rámci nepřímého centralizovaného řízení podle čl. 54 odst. 2 písm. c) a článku 56 finančního nařízení a článku 35, čl. 38 odst. 2 a článku 41 prováděcích pravidel.

(25)

Je nezbytné, aby výzkumné činnosti prováděné v rámci společného programu AAL byly v souladu se základními etickými zásadami, včetně těch, kterými se zabývá článek 6 Smlouvy o Evropské unii a Listina základních práv Evropské unie, a aby se řídily zásadami integrace rovnosti mužů a žen a rovnosti pohlaví. Při provádění programu by měla být také zohledněna podpora úlohy žen ve vědě a výzkumu.

(26)

Společný program AAL by měl rovněž usilovat o podporu spravedlivého a zjednodušeného přístupu k produktům a službám založeným na IKT ve všech členských státech.

(27)

Komise by měla do roku 2010 provést průběžné hodnocení, aby posoudila kvalitu a účinnost provádění společného programu AAL a pokrok dosažený při plnění stanovených cílů, jakož i závěrečné hodnocení. V rámci tohoto hodnocení by se rovněž mělo posoudit, zda bude třeba dalšího průběžného hodnocení před závěrečným hodnocením na konci roku 2013,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Při provádění sedmého rámcového programu Společenství poskytuje finanční příspěvek pro společný program výzkumu a vývoje pro oblast asistovaného žití (Ambient Assisted Living) (dále jen „společný program AAL“) prováděný společně Belgií, Dánskem, Finskem, Francií, Irskem, Itálií, Kyprem, Lucemburskem, Maďarskem, Německem, Nizozemskem, Polskem, Portugalskem, Rakouskem, Rumunskem, Řeckem, Slovinskem, Spojeným královstvím, Španělskem a Švédskem (dále jen „zúčastněné členské státy“) a Izraelem, Norskem a Švýcarskem.

2.   V souladu se zásadami stanovenými v příloze I, která tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí, poskytne Společenství na provádění společného programu AAL finanční příspěvek ve výši maximálně 150 milionů EUR po dobu trvání sedmého rámcového programu.

3.   Finanční příspěvek Společenství se hradí z prostředků souhrnného rozpočtu Evropské unie vyčleněných na téma informačních a komunikačních technologií (IKT) v rámci zvláštního programu „Spolupráce“.

Článek 2

Finanční příspěvek Společenství se uhradí za těchto podmínek:

a)

zúčastněné členské státy, Izrael, Norsko a Švýcarsko prokáží, že společný program AAL, popsaný v příloze I, byl skutečně zahájen;

b)

zúčastněné členské státy, Izrael, Norsko a Švýcarsko, nebo organizace, které zúčastněné státy, Izrael, Norsko a Švýcarsko určí, formálně zřídí nebo určí specializovanou prováděcí strukturu s právní subjektivitou, která bude odpovědná za provádění společného programu AAL a za přijetí, přidělení a monitorování finančního příspěvku Společenství v rámci nepřímého centralizovaného řízení v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) a článkem 56 finančního nařízení a článkem 35, čl. 38 odst. 2 a článkem 41 prováděcích pravidel;

c)

zavede se vhodný a účinný model řízení pro společný program AAL v souladu s hlavními směry stanovenými v příloze II, která tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí;

d)

specializovaná prováděcí struktura účinně provádí činnosti v rámci společného programu AAL, popsaného v příloze I, která ukládá zveřejňování výzev k podání návrhů na udělení grantů;

e)

zúčastněné členské státy, Izrael, Norsko a Švýcarsko se zaváží podílet se na financování společného programu AAL a na skutečném uhrazení finančního příspěvku, především na financování účastníků projektů vybraných na základě výzev k podání návrhů, které byly zveřejněny na základě programu;

f)

zajistí se soulad s pravidly Společenství pro poskytování státní podpory, především s pravidly stanovenými v rámci Společenství pro státní podporu pro výzkum a vývoj a inovace (10);

g)

zajistí se vysoká úroveň vědecké kvality a dodržování etických zásad v souladu s obecnými zásadami sedmého rámcového programu, uplatňování hlediska postavení žen a mužů a rovnosti pohlaví a udržitelného rozvoje a

h)

vypracují se ustanovení upravujících práva duševního vlastnictví, která vyplývají z činností prováděných v rámci společného programu AAL a z provádění a koordinace programů a činností v oblasti výzkumu a vývoje prováděných zúčastněnými členskými státy, Izraelem, Norskem a Švýcarskem na vnitrostátní úrovni tak, aby podporovala tvorbu uvedených znalostí a rozsáhlé využití a šíření vytvořených znalostí.

Článek 3

Udělení finanční podpory třetím stranám specializovanou prováděcí strukturou při provádění společného programu AAL, a zejména finanční podpory pro účastníky projektů vybraných na základě výzev k podání návrhů, se řídí zásadami rovného zacházení a průhlednosti, předvídatelnosti pro žadatele a hodnocení nezávislými odborníky. Finanční podpora třetím stranám se v souladu se zásadami a postupy stanovenými v příloze I tohoto rozhodnutí udělí na základě vynikající vědecké kvality, socioekonomických dopadů na evropské úrovni a významu z hlediska celkových cílů programu.

Článek 4

Úpravy finanční účasti Společenství a pravidla finanční odpovědnosti a práv k duševnímu vlastnictví, jakož i prováděcí pravidla pro poskytování finanční podpory třetím stranám specializovanou prováděcí strukturou se přijímají společně prostřednictvím všeobecné dohody, kterou uzavře Komise jménem Společenství se specializovanou prováděcí strukturou, a prostřednictvím ročních dohod o financování.

Článek 5

V případě, že společný program AAL není prováděn nebo je prováděn nedostatečně, částečně nebo opožděně Společenství může snížit svůj finanční příspěvek nebo může pozdržet či zastavit jeho vyplácení v závislosti na skutečném provádění společného programu AAL.

V případě, že zúčastněné členské státy, Izrael, Norsko a Švýcarsko nepřispívají na financování společného programu AAL nebo přispívají částečně či opožděně, Společenství může snížit svůj finanční příspěvek v závislosti na skutečné výši veřejných prostředků přidělených zúčastněnými členskými státy, Izraelem, Norskem a Švýcarskem, a to za podmínek stanovených v dohodě, kterou uzavře Komise se specializovanou prováděcí strukturou.

Článek 6

Při provádění společného programu AAL přijmou zúčastněné členské státy, Izrael, Norsko a Švýcarsko veškerá nezbytná legislativní, regulační, správní nebo jiná opatření na ochranu finančních zájmů Společenství. Zúčastněné členské státy, Izrael, Norsko a Švýcarsko zejména přijmou nezbytná opatření, která zajistí, že Společenství získá zpět v plném rozsahu veškeré dlužné částky v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení a čl. 38 odst. 2 prováděcích pravidel.

Článek 7

Komise a Účetní dvůr mohou prostřednictvím svých úředníků nebo zástupců provádět veškeré kontroly a inspekce nezbytné pro zajištění řádné správy finančních prostředků Společenství a pro ochranu finančních zájmů Společenství proti podvodům nebo nesrovnalostem. Za tím účelem poskytnou zúčastněné členské státy, Izrael, Norsko a Švýcarsko nebo specializovaná prováděcí struktura v odpovídajícím termínu Komisi a Účetnímu dvoru veškeré náležité doklady.

Článek 8

Komise sdělí veškeré významné údaje Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru. Zúčastněné členské státy, Izrael, Norsko a Švýcarsko se vyzývají, aby prostřednictvím specializované prováděcí struktury předaly Komisi veškeré doplňující údaje, které si Evropský parlament, Rada a Účetní dvůr ohledně finančního řízení specializované prováděcí struktury vyžádají v souladu se všeobecnými požadavky na předkládání zpráv stanovenými v čl. 12 odst. 1.

Článek 9

Ke společnému programu AAL se může připojit kterýkoli členský stát v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2. písm. e) až h).

Článek 10

Ke společnému programu AAL se může připojit jakákoli třetí země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 písm. e) až h) a za předpokladu, že se na uvedenou účast vztahuje příslušná mezinárodní dohoda a že s účastí souhlasí Komise a zúčastněné členské státy, Izrael, Norsko a Švýcarsko.

Článek 11

Na základě pravidel stanovených v tomto rozhodnutí, popřípadě v prováděcích pravidlech a podmínkách může Společenství schválit podmínky svého finančního příspěvku souvisejícího s účastí jakékoli země přidružené k sedmému rámcovému programu na společném programu AAL, nebo, pokud je to důležité pro provádění společného programu AAL, s účastí jakékoli jiné země.

Článek 12

1.   Výroční zpráva o sedmém rámcovém programu, předložená Evropskému parlamentu a Radě v souladu s článkem 173 Smlouvy, obsahuje zprávu o činnostech vykonaných v rámci společného programu AAL.

2.   Komise provede průběžné hodnocení společného programu AAL dva roky po jeho zahájení, nejpozději však do roku 2010. Pokud to bude po prvním průběžném přezkumu považováno za nutné, mohou být provedena další průběžná hodnocení.

Průběžná hodnocení se budou týkat pokroku při plnění cílů stanovených v příloze I společného programu AAL a budou zahrnovat doporučení ohledně nejvhodnějších způsobů dalšího posílení integrace, kvality a účinnosti provádění včetně integrace v oblasti vědy, řízení a financování společného programu AAL a otázku, zda je výše finančních příspěvků zúčastněných členských států, Izraele, Norska a Švýcarska přiměřená vzhledem k případným požadavkům jejich různých národních vědeckých komunit. Zohlední se také zkušenosti z ostatních společných programů realizovaných podle článku 169 Smlouvy.

Komise oznámí Evropskému parlamentu a Radě závěry tohoto hodnocení, které doprovodí svým vyjádřením, případně návrhy na úpravu tohoto rozhodnutí.

3.   Na konci roku 2013 přistoupí Komise k závěrečnému hodnocení společného programu AAL. Výsledky tohoto závěrečného hodnocení se předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 13

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem následujícím po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 14

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

Ve Štrasburku dne 9. července 2008.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

J.-P. JOUYET


(1)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 13. března 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 23. června 2008.

(2)  Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86.

(4)  Úř. věst. L 391, 30.12.2006, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1233/2007 (Úř. věst. L 279, 23.10.2007, s. 10).

(6)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(7)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1525/2007 (Úř. věst. L 343, 27.12.2007, s. 9).

(9)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměnění nařízením Komise (ES, Euratom) č. 487/2007 (Úř. věst. L 111, 28.4.2007, s. 13).

(10)  Úř. věst. C 323, 30.12.2006, s. 1.


PŘÍLOHA I

POPIS CÍLŮ, ČINNOSTÍ A PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉHO PROGRAMU AAL

I.   Specifické cíle

Společný program AAL má tyto specifické cíle:

podporovat vznik inovačních produktů, služeb a systémů založených na IKT pro zajištění důstojného stáří v domácím prostředí, v komunitě a v práci, a zlepšovat tak kvalitu života, samostatnost, účast na společenském životě, kvalifikaci a schopnost profesního zařazení starších občanů a snižovat náklady na zdravotní a sociální péči. Plnění tohoto cíle může být založeno např. na inovačním využití IKT, nových způsobech interakce se zákazníky nebo nových typech hodnotových řetězců pro služby na podporu nezávislého života. Výsledky společného programu AAL lze využít i pro jiné skupiny obyvatel, konkrétně zdravotně postižené osoby,

vytvořit kritický objem výzkumu, vývoje a inovací na úrovni EU v oblasti technologií a služeb pro zajištění důstojného stáří v informační společnosti, včetně vytvoření příznivého prostředí pro účast malých a středních podniků na programu,

zlepšovat podmínky pro průmyslové využití výsledků výzkumu vytvořením soudržného evropského rámce pro rozvoj společných přístupů včetně společných minimálních standardů a pro snazší umísťování a přizpůsobování společných řešení, která jsou slučitelná s měnícími se sociálními preferencemi a regulačními aspekty na vnitrostátní nebo regionální úrovni v celé Evropě.

Svým zaměřením na aplikovaný výzkum společný program AAL doplní související dlouhodobé výzkumné aktivity, stanovené v rámci Sedmého rámcového programu, a demonstrace tvořící součást rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci (2007–2013), zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES (1), které se zaměřuje na využití stávajících řešení ve velkém rozsahu.

Společný program AAL svými činnostmi přispívá k dosažení cílů obnovené Lisabonské strategie a k vytvoření společnosti založené na znalostech, přičemž zajistí, aby využívání nových technologií nebylo příčinou vyloučení. V této souvislosti je nezbytné podpořit uplatňování hospodárných řešení, s jejichž pomocí lze ve všech regionech Evropy, včetně venkovských a okrajových oblastí, zajistit spravedlivý a jednodušší přístup k vhodným produktům a službám založeným na IKT, včetně možnosti volby různých způsobů poskytování služeb, které budou respektovat soukromí a důstojnost starších občanů.

Dále by měl společný program AAL podporovat inovace a spolufinancování projektů souvisejících s trhem ze strany soukromých subjektů, zejména malých a středních podniků, a přizpůsobování technologií a řešení vyvíjených v rámci projektů potřebám starších občanů za účelem jejich většího sociálního zapojení.

Kdykoli to bude možné, je nezbytné zajistit doplňkovost a vzájemně přínosné propojení společného programu AAL a dalších programů na úrovni Společenství, členských států a regionů.

Náležitá pozornost se věnuje případným etickým otázkám a problematice soukromí v souladu s mezinárodními směrnicemi.

II.   Činnosti

Hlavní náplní společného programu AAL jsou činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Jsou prováděny prostřednictvím nadnárodních projektů se sdílenými náklady, na nichž se podílejí partneři nejméně ze tří zúčastněných členských států, Izraele, Norska a Švýcarska nebo jiných zúčastněných států zabývajících se výzkumem, technologickým rozvojem, demonstracemi a osvětovou činností. Tyto projekty by měly být zaměřeny na tržně orientovaný výzkum, měly by mít krátkodobý nebo střednědobý charakter a měly by prokázat schopnost využití výsledků projektů v reálném časovém rámci.

Činnosti v oblasti zprostředkování, propagace programů a vytváření sítí mohou být navíc prováděny prostřednictvím specializovaných akcí nebo v kombinaci s již existujícími akcemi, k nimž se řadí pořádání pracovních seminářů a navazování kontaktů s jinými zúčastněnými stranami v hodnotovém řetězci.

Společný program AAL vyžaduje konzultace s příslušnými evropskými zúčastněnými stranami (jako jsou rozhodovací orgány na ministerstvech a orgány veřejné správy, poskytovatelé služeb a pojištění ze soukromého sektoru, jakož i zástupci průmyslu, malých a středních podniků a uživatelů) ohledně priorit v oblasti výzkumu, kterými je třeba se zabývat, a provádění programu.

Společný program AAL by měl rovněž zohledňovat demografické trendy a demografický výzkum v různých evropských zemích, aby poskytl řešení, která budou odpovídat sociální a hospodářské situaci v členských státech.

III.   Provádění programu

Roční pracovní program a výzvy k podávání návrhů

Společný program AAL je prováděn na základě ročních pracovních programů určujících témata pro výzvy k podání návrhů, které schvaluje Komise jako základ pro finanční příspěvek Společenství.

Společný program AAL zveřejňuje pravidelné výzvy k podání návrhů v souladu se schváleným pracovním programem. Žadatelé předkládají návrhy specializované prováděcí struktuře centrálně (jediné kontaktní místo).

Po uzávěrce pro podávání návrhů provede specializovaná prováděcí struktura ve spolupráci s vnitrostátní agenturou odpovědnou za řízení programů kontrolu způsobilosti. Tato kontrola se provede na základě níže uvedených kritérií obecné způsobilosti k účasti na společném programu AAL zveřejněných společně s ročním pracovním programem. Mezi minimální kritéria obecné způsobilosti patří:

včasné předložení úplného návrhu elektronickou cestou a

povinnosti týkající se složení konsorcií.

Specializovaná prováděcí struktura ve spolupráci s vnitrostátní agenturou odpovědnou za řízení programů dále posoudí, zda jsou splněna vnitrostátní kritéria způsobilosti zveřejněná společně s ročním pracovním programem. Tato vnitrostátní kritéria způsobilosti uvedená v příslušných výzvách se vztahují pouze k právnímu postavení a finanční situaci jednotlivých účastníků a nikoli k obsahu návrhu a týkají se:

typu účastníka, např. právní formy a předmětu činnosti,

odpovědnosti a životaschopnosti, např. finančního zdraví, plnění daňových a sociálních povinností atp.

Návrhy způsobilých projektů se hodnotí a vybírají centrálně za účasti nezávislých odborníků na základě průhledných a společných hodnotících kritérií stanovených v pracovním programu. Jakmile tento výběr schválí valná hromada, stává se závazným pro zúčastněné členské státy, Izrael, Norsko a Švýcarsko.

Specializovaná prováděcí struktura je odpovědná za monitorování projektů a společných operačních postupů, aby mohla zajistit zavedení celého projektového cyklu.

Jelikož správní záležitosti týkající se vybraných projektů vyřizuje jejich vnitrostátní agentura pro řízení programů, uplatňují se rovněž vnitrostátní kritéria způsobilosti, jež se týkají výhradně právního postavení a finanční situace jednotlivých účastníků, jak je uvedeno výše, a vnitrostátní správní zásady.

Pokud ve fázi uzavírání smlouvy účastník nesplňuje některé z výše uvedených vnitrostátních kritérií způsobilosti, zabezpečí vysokou vědeckou kvalitu společný program AAL. Za tímto účelem se může z rozhodnutí výkonné rady provést dodatečné centrální nezávislé hodnocení příslušného návrhu ve spolupráci s nezávislými odborníky, v jehož rámci se návrh posoudí bez účasti příslušného účastníka nebo, na doporučení projektového konsorcia, se zástupcem účastníka.

Každá země financuje své vnitrostátní účastníky, jejichž návrhy jsou úspěšné, prostřednictvím vnitrostátních agentur, které dodatečně rozdělují centrální prostředky ze specializované prováděcí struktury na základě dohody uzavírané na každý projekt mezi příslušnými vnitrostátními agenturami a vnitrostátními účastníky.

Zajištění integrace v oblasti vědy, řízení a financí

Společný program AAL zajistí vědeckou integraci zúčastněných vnitrostátních programů na základě vypracování společných pracovních programů a témat pro výzvy pro všechny vnitrostátní programy.

Integraci řízení vnitrostátních programů zajišťuje právní subjekt zřízený zúčastněnými členskými státy, Izraelem, Norskem a Švýcarskem. Řízení společného programu AAL zahrnuje:

centrální organizování výzev k podání návrhů,

centrální, nezávislé a transparentní hodnocení experty na evropské úrovni opírající se o společná pravidla a kritéria pro hodnocení a výběr návrhů na základě vynikající vědecké kvality,

jednotnou adresu pro podání (uvažuje se o elektronickém podávání návrhů).

Společný program AAL posílí finanční integraci:

zajištěním souhrnných závazků vnitrostátního financování po dobu trvání iniciativy a ročních závazků pro každý navrhovaný pracovní program,

zajištěním závaznosti konečného pořadí návrhů schválených na základě hodnocení pro zúčastněné členské státy, Izrael, Norsko a Švýcarsko, jak je uvedeno výše, včetně ve fázi uzavírání smluv,

prosazováním maximální flexibility v přidělování prostředků z vnitrostátního rozpočtu umožňující řešení výjimek, např. zvyšováním vnitrostátních příspěvků nebo křížovým financováním.

Zúčastněné členské státy vyvinou v rámci iniciativy maximální úsilí k posílení integrace a odstranění stávajících vnitrostátních právních a správních překážek mezinárodní spolupráce.

IV.   Zásady financování

Příspěvek Společenství představuje paušální procentuální částku z celkového objemu veřejných prostředků na financování zúčastněných vnitrostátních programů, ale v žádném případě nepřesahuje 50 % z celkového objemu veřejných prostředků na financování jednoho účastníka v projektu vybraném na základě výzev k podání návrhů v rámci společného programu AAL. Tato paušální procentuální částka je definována v dohodě mezi specializovanou prováděcí strukturou a Komisí a je založena na víceletém závazku zúčastněných členských států a Izraele, Norska a Švýcarska a příspěvku Společenství.

Na příspěvek na celkové provozní náklady společného programu AAL se použije nejvýše 6 % finančního příspěvku Společenství.

Na zajištění efektivního provádění společného programu AAL přispějí rovněž zúčastněné členské státy, Izrael, Norsko a Švýcarsko.

Projekty jsou spolufinancovány účastníky projektů.

V.   Očekávané výsledky provádění společného programu AAL

Specializovaná prováděcí struktura předkládá výroční zprávu obsahující podrobný přehled o provádění společného programu AAL (počet podaných projektů a počet projektů vybraných k financování, použití prostředků Společenství, rozdělení vnitrostátních finančních prostředků, druh účastníků, statistické údaje o zemi, případy zprostředkování a osvětové činnosti, atd.) a o pokroku při dosahování hlubší integrace.

Očekávané výsledky budou podrobněji stanoveny v dohodě, která má být uzavřena mezi Komisí – jménem Společenství – a specializovanou prováděcí strukturou.


(1)  Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15.


PŘÍLOHA II

HLAVNÍ SMĚRY ŘÍZENÍ SPOLEČNÉHO PROGRAMU AAL

Organizační struktura pro společný program AAL je tvořena takto:

 

Sdružení pro asistované žití (AAL Association), mezinárodní nezisková organizace založená podle belgického práva, představuje specializovanou prováděcí strukturu vytvořenou zúčastněnými členskými státy a Izraelem, Norskem a Švýcarskem.

 

Sdružení pro asistované žití je odpovědné za veškeré aktivity v rámci společného programu AAL. K úkolům sdružení náleží řízení smluv a rozpočtu, vypracování ročních pracovních programů, vyhlašování výzev k podání návrhů, zajišťování hodnocení a klasifikace projektů. Sdružení kromě toho dohlíží na monitorování projektů a převádí související platby příspěvků Společenství na vybrané agentury odpovědné za vnitrostátní programy. Rovněž organizuje osvětovou činnost.

 

Sdružení pro asistované žití je řízeno valnou hromadou. Valná hromada, která je rozhodovacím orgánem společného programu AAL, jmenuje členy výkonné rady a dohlíží nad prováděním společného programu AAL, což mimo jiné znamená, že schvaluje roční pracovní programy, příděly z vnitrostátních rozpočtů na financování projektů a žádosti o nová členství. Jeho činnost bude založena na zásadě jedna země – jeden hlas. Rozhodnutí se přijímají prostou většinou, kromě rozhodnutí o nástupnictví, přijetí nebo vyloučení členů, nebo rozpuštění sdružení, pro něž mohou být ve stanovách sdružení zakotveny zvláštní podmínky hlasování. Komise má na jednáních valné hromady status pozorovatele.

 

Výkonná rada AAL – složená alespoň z předsedy, místopředsedy a pokladníka – je volena valnou hromadou k výkonu specifických řídících funkcí, jako je plánování rozpočtu, personální obsazení a uzavírání smluv. Právně zastupuje sdružení a podléhá valné hromadě.

 

Vnitrostátní agentury odpovědné za řízení programů jsou zmocněny zúčastněnými členskými státy a Izraelem, Norskem a Švýcarskem k provádění prací souvisejících s řízením projektu a správními a právními aspekty v zastoupení partnerů vnitrostátního projektu a k poskytování podpory při hodnocení a projednávání návrhů projektů. Práce těchto agentur probíhá pod dohledem Sdružení po asistované žití.

 

Poradní výbor složený ze zástupců průmyslu a dalších zúčastněných stran, včetně zástupců občanů různých generací, předkládá doporučení týkající se priorit a témat, která mají být předmětem výzev pro podání návrhů v rámci společného programu AAL.


30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/58


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 743/2008/ES

ze dne 9. července 2008

o účasti Společenství v programu výzkumu a vývoje prováděném v několika členských státech a zaměřeném na podporu výzkumu a vývoje prováděného malými a středními podniky

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 169 a na čl. 172 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (3) (dále jen „sedmý rámcový program“) umožňuje účast Společenství ve výzkumných a vývojových programech, které provádějí některé členské státy, včetně účasti ve strukturách vytvořených pro výkon těchto programů, ve smyslu článku 169 Smlouvy.

(2)

Sedmý rámcový program definoval řadu kritérií pro identifikaci oblastí pro tyto iniciativy podle článku 169: souvislosti s cíli Společenství, jasná definice cíle, jehož má být dosaženo, a jeho vztah k cílům sedmého rámcového programu, přítomnost již existujícího základu (stávajících nebo navrhovaných vnitrostátních výzkumných programů), evropská přidaná hodnota, kritické množství s ohledem na velikost a množství zapojených programů a podobnost aktivit, kterými se zabývají, a účinnost článku 169 Smlouvy jako nejvhodnějšího prostředku pro dosažení cílů.

(3)

Rozhodnutí Rady 2006/974/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu Kapacity, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (4) (dále jen „zvláštní program Kapacity“), identifikuje iniciativy podle článku 169 v oblasti malých a středních podniků provádějících výzkum jako jednu z oblastí vhodnou pro účast Společenství ve vnitrostátních výzkumných programech společně prováděných na základě článku 169 Smlouvy.

(4)

Ve svých závěrech ze zasedání dne 24. září 2004 uznala Rada význam sedmého rámcového programu pro další rozvoj Evropského výzkumného prostoru (EVP) a v této souvislosti zdůraznila důležitost posilování vazeb mezi EVP a evropskými mezivládními organizacemi, jako např. Eureka.

(5)

Ve svých závěrech ze zasedání ve dnech 25. a 26. listopadu 2004 zdůraznila Rada význam malých a středních podniků pro evropský růst a konkurenceschopnost a tudíž i potřebu členských států a Komise posílit účinnost a komplementaritu vnitrostátních a evropských podpůrných programů pro malé a střední podniky. Rada nabádala Komisi ke zkoumání možného systému zdola nahoru pro malé a střední podniky provádějící výzkum a vývoj. Také připomněla význam koordinace vnitrostátních programů pro rozvoj EVP. Vyzvala rovněž členské státy a Komisi k těsné spolupráci při určování omezeného počtu oblastí pro další použití článku 169 Smlouvy. Rada vyzvala Komisi, aby dále rozvíjela spolupráci a koordinaci mezi Společenstvími a aktivitami prováděnými v rámci mezivládních struktur, zejména s Eureka, s odkazem na ministerskou konferenci Eureka ze dne 18. června 2004.

(6)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. března 2005 o vědě a technologii – hlavní směry budoucí politiky Evropské unie na podporu výzkumu (5), vybídnul členské státy k přijetí daňových a jiných pobídek na podporu průmyslových inovací, včetně vazeb na Eureka, zejména s odkazem na malé a střední podniky, a zdůraznil, že EVP vznikne pouze za předpokladu, že bude Unií přidělen větší podíl financování výzkumu s cílem těsnější koordinace výzkumné politiky na úrovni evropské, vnitrostátní i regionální, a to pokud jde o jejich podstatu i o jejich financování; pokud je toto financování doplňující k výzkumným politikám v členských státech a mezi nimi. Evropský parlament uvedl, že další finanční mechanismy a podpůrné mechanismy na podporu výzkumu a vývoje a inovací by měly být využívány účinněji a koordinovaněji, a zmínil mimo jiné Eureka. Žádal posílenou spolupráci mezi vnitrostátními výzkumnými programy a vyzval Komisi, aby postupovala podle článku 169 Smlouvy.

(7)

Ve svém sdělení ze dne 4. června 2003 nazvaném „Investovat do výzkumu: akční plán pro Evropu“ Komise zdůraznila význam účasti malých a středních podniků v přímých opatřeních na podporu výzkumu a inovací, což má zásadní význam pro nárůst inovační kapacity rozsáhlých úseků hospodářství.

(8)

V současnosti není mnoho výzkumných a vývojových programů ani aktivit prováděných jednotlivými členskými státy na podporu výzkumných a vývojových činností v malých a středních podnicích na vnitrostátní úrovni uspokojivě koordinováno na evropské úrovni a tyto programy neumožňují na evropské úrovni jednotný přístup k účinnému programu výzkumu a technologického rozvoje.

(9)

Několik členských států se zapojilo do iniciativy v rámci Eureka pro vytvoření společného výzkumného a vývojového programu nazvaného „Eurostars“ (dále jen „společný program Eurostars“) pro přínos malým a středním podnikům provádějícím výzkum a vývoj s přáním dosáhnout na evropské úrovni jednotný přístup v oblasti malých a středních podniků provádějících výzkum a vývoj a účinně jednat, tak aby tyto podniky získaly nezbytný minimální objem zdrojů v oblasti řízení a financování a aby došlo k propojení dalších odborných znalostí a zdrojů dostupných v různých zemích po celé Evropě.

(10)

Cílem společného programu Eurostars je podpora malých a středních podniků provádějících výzkum a vývoj vytvořením nezbytného právního a organizačního rámce pro rozsáhlou evropskou spolupráci mezi členskými státy v oblasti aplikovaného výzkumu a inovací v jakékoli oblasti technologií či průmyslu. Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Finsko, Švédsko a Spojené království (dále jen „zúčastněné členské státy“) a Island, Izrael, Norsko, Švýcarsko a Turecko (dále jen „další zúčastněné státy“) se dohodly, že budou společně provádět a koordinovat činnosti zaměřené na přispívání ke společnému programu Eurostars. Celková hodnota jejich příspěvku se odhaduje na nejméně 300 milionů EUR pro navrhované období šesti let. Finanční příspěvek Společenství by měl představovat nejvýše 25 % celkového veřejného příspěvku do společného programu Eurostars, který se odhaduje na 400 milionů EUR.

(11)

Aby se zvýšil vliv společného programu Eurostars, souhlasily zúčastněné členské státy a další zúčastněné státy s takovouto účastí Společenství ve společném programu Eurostars. Společenství by tedy mělo přispět až 100 miliony EUR po dobu trvání společného programu Eurostars. Za předpokladu, že společný program Eurostars splní vědecké cíle sedmého rámcového programu a že oblast společného programu Eurostars bude spadat do části zvláštního programu Kapacity s názvem „výzkum s přínosem pro malé a střední podniky“, by měl být finanční příspěvek Společenství čerpán z příslušné položky rozpočtu. K dispozici mohou být další možnosti financování, mimo jiné ze strany Evropské investiční banky, zejména prostřednictvím finančního nástroje na sdílení rizik vytvořeného společně s Evropskou investiční bankou a Komisí podle přílohy III rozhodnutí 2006/974/ES.

(12)

Finanční podpora Společenství by měla být poskytnuta pod podmínkou definování finančního plánu založeného na formálních závazcích příslušných vnitrostátních orgánů společně provádět výzkumné a vývojové programy a aktivity na vnitrostátní úrovni a přispívat k financování společné realizace společného programu Eurostars.

(13)

Společné provádění vnitrostátních výzkumných programů vyžaduje vytvoření nebo existenci specializované prováděcí struktury, jak je uvedeno ve zvláštním programu „Kapacity“.

(14)

Zúčastněné členské státy souhlasily s touto specializovanou prováděcí strukturou k provádění společného programu Eurostars.

(15)

Specializovaná prováděcí struktura by měla být příjemcem příspěvku Společenství a měla by zajišťovat účinné provádění společného programu Eurostars.

(16)

Příspěvek Společenství je podmíněn příslibem zdrojů od zúčastněných členských států a dalších zúčastněných států a skutečnými platbami jejich finančních příspěvků.

(17)

Vyplacení příspěvku Společenství je podmíněno uzavřením obecné dohody mezi Komisí zastupující Evropská společenství a specializovanou prováděcí strukturou, která bude obsahovat podrobná ujednání o využití příspěvku Společenství. Tato obecná dohoda by měla obsahovat nezbytná ustanovení, která zajistí ochranu finančních zájmů Společenství.

(18)

V souladu s čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (6) (dále jen „finanční nařízení“), se úroky z finančního příspěvku Společenství považují za účelově vázané příjmy. Maximální příspěvek Společenství uvedený v tomto rozhodnutí může Komise navýšit o danou částku.

(19)

Podle podmínek stanovených v dohodě, která bude uzavřena mezi Společenstvím a specializovanou prováděcí strukturou, by mělo Společenství mít právo snížit, neposkytnout či ukončit svůj finanční příspěvek v případě, že je společný program Eurostars prováděn nepatřičně, částečně nebo se zpožděním, nebo v případě, že zúčastněné členské státy a další zúčastněné státy k financování společného programu Eurostars nepřispívají nebo přispívají jen zčásti či opožděně.

(20)

Aby byl společný program Eurostars účinně prováděn, měla by být finanční podpora udělena účastníkům projektů společného programu Eurostars (dále jen „projekty Eurostars“) vybraným na centrální úrovni na základě výzvy k předkládání návrhů. Tato finanční podpora a související platby by měly být transparentní a účinné. Tyto platby by měly být provedeny v období stanoveném na základě dohody, kterou uzavřou vnitrostátními orgány pro financování se specializovanou prováděcí strukturou. Specializovaná prováděcí struktura by měla vyzvat členské státy, aby usnadnily platby účastníkům vybraných projektů Eurostars, včetně případného jednorázového financování.

(21)

Vyhodnocení návrhů by mělo být prováděno na centrální úrovni nezávislými odborníky. Na centrální úrovni by měl být rovněž schválen pořadník, jenž by měl být závazný pro přidělování finančních prostředků z příspěvku Společenství a z vyčleněných vnitrostátních rozpočtů projektům Eurostars.

(22)

Příspěvek Společenství by měl být spravován v rámci nepřímého centralizovaného řízení v souladu s finančním nařízením a s nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (7) (dále jen „prováděcí pravidla“).

(23)

U každého vybraného projektu Eurostars by měly malé a střední podniky provádějící výzkum a vývoj společně přispět na pokrytí větší části celkových nákladů souvisejících s činnostmi výzkumu a vývoje všech účastníků.

(24)

Společného programu Eurostars se může účastnit každý členský stát.

(25)

V souladu s cíli sedmého rámcového programu by měla být účast zemí spojených se sedmým rámcovým programem nebo dalších zemí ve společném programu Eurostars umožněna za předpokladu, že je tato účast navržena v příslušné mezinárodní dohodě, a za předpokladu, že s tím souhlasí Komise, zúčastněné členské státy a další zúčastněné státy.

(26)

V souladu se sedmým rámcovým programem by Společenství mělo mít právo sjednat během provádění společného programu Eurostars v souladu s pravidly a podmínkami stanovenými v tomto rozhodnutí podmínky pro svůj finanční příspěvek do společného programu Eurostars ve vztahu k účasti jakékoli země přidružené k sedmému rámcovému programu v tomto společném programu, nebo kterékoli další země, která k programu přistoupí, je-li to pro provádění společného programu Eurostars během jeho trvání nezbytné.

(27)

Měla by být rovněž přijata vhodná opatření k předcházení nesrovnalostem a podvodům a měly by být učiněny nezbytné kroky k vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (8), s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (9) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (10).

(28)

Je nezbytné, aby výzkumné činnosti prováděné v rámci společného programu Eurostars byly v souladu se základními etickými zásadami, včetně těch, kterými se zabývá článek 6 Smlouvy o Evropské unii a Listina základních práv Evropské unie, a aby se řídily zásadami zohledňování otázek rovnosti mužů a žen a rovnosti pohlaví.

(29)

Komise by měla provést průběžné hodnocení, aby posoudila, jaký mají zejména malé a střední podniky provádějící výzkum a vývoj přístup ke společnému programu Eurostars, stejně jako kvalitu a účinnost provádění tohoto programu a pokrok dosažený při plnění stanovených cílů, jakož i závěrečné hodnocení.

(30)

Monitorování realizace společného programu Eurostars by mělo být účinné a nemělo by účastníky programu, zejména malé a střední podniky, zbytečně zatěžovat,

(31)

Specializovaná prováděcí struktura by měla účastníky vybraných projektů vyzvat, aby sdělovali výsledky své práce, šířili je a zpřístupnili je veřejnosti.

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Při provádění sedmého rámcového programu poskytuje Společenství finanční příspěvek na společný program Eurostars prováděný společně Belgií, Bulharskem, Českou republikou, Dánskem, Německem, Estonskem, Irskem, Řeckem, Španělskem, Francií, Itálií, Kyprem, Lotyšskem, Litvou, Lucemburskem, Maďarskem, Nizozemskem, Rakouskem, Polskem, Portugalskem, Rumunskem, Slovinskem, Slovenskem, Finskem, Švédskem a Spojeným královstvím (dále jen „zúčastněné členské státy“) a Islandem, Izraelem, Norskem, Švýcarskem a Tureckem (dále jen „další zúčastněné státy“).

2.   Společenství vyplatí finanční příspěvek ve výši maximálně jedné třetiny skutečných příspěvků zúčastněných členských států a dalších zúčastněných států se stropem ve výši 100 milionů EUR po dobu trvání sedmého rámcového programu, a to v souladu se zásadami uvedenými v příloze I.

3.   Finanční příspěvek Společenství bude uhrazen z prostředků souhrnného rozpočtu Evropské unie vyčleněných na téma „Výzkum s přínosem pro malé a střední podniky“ v rámci zvláštního programu „Kapacity“.

Článek 2

Finanční příspěvek Společenství bude uhrazen za těchto podmínek:

a)

zúčastněné členské státy a další zúčastněné státy prokáží, že společný program Eurostars, popsaný v příloze I tohoto rozhodnutí, byl skutečně zahájen;

b)

zúčastněné členské státy, další zúčastněné státy, nebo organizace, které zúčastněné státy a další zúčastněné státy určí, formálně zřídí nebo určí specializovanou prováděcí strukturu s právní subjektivitou, která bude odpovědná za provádění společného programu Eurostars a za přijetí, přidělení a monitorování finančního příspěvku Společenství v rámci nepřímého centralizovaného řízení v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) a článkem 56 finančního nařízení a s článkem 35, čl. 38 odst. 2 a článkem 41 prováděcích pravidel;

c)

zavede se vhodný a účinný model řízení pro společný program Eurostars v souladu s hlavními směry stanovenými v příloze II;

d)

specializovaná prováděcí struktura bude účinně provádět činnosti v rámci společného programu Eurostars, popsaného v příloze I tohoto rozhodnutí, což zahrnuje zveřejňování výzev k podání návrhů na udělování grantů;

e)

zúčastněné členské státy a další zúčastněné státy se zaváží podílet se na financování společného programu Eurostars a na skutečném uhrazení finančního příspěvku, především na financování účastníků projektů Eurostars vybraných na základě výzev k podání návrhů, které byly vypsány v rámci společného programu Eurostars;

f)

bude postupováno v souladu s pravidly Společenství pro poskytování státní podpory, především s pravidly stanovenými v rámci Společenství pro státní podporu pro výzkum, vývoj a inovace (11);

g)

zajistí se vysoká úroveň vědecké kvality a dodržování etických zásad v souladu s obecnými zásadami sedmého rámcového programu a bude zajištěno dodržování zásad rovnosti mužů a žen a rovnosti pohlaví i přispění k udržitelnému rozvoji a

h)

budou vypracována ustanovení upravující práva k duševnímu vlastnictví, která vyplývají z činností prováděných v rámci společného programu Eurostars a z provádění a koordinace programů a činností v oblasti výzkumu a vývoje prováděných zúčastněnými členskými státy a dalšími zúčastněnými státy na vnitrostátní úrovni tak, aby podporovala tvorbu uvedených znalostí a rozsáhlé využití a šíření vytvořených znalostí.

Článek 3

Při provádění společného programu Eurostars se udělení finanční podpory účastníkům projektů Eurostars vybraných na základě výzev k podání návrhů na centrální úrovni v souladu s přílohou II řídí zásadami rovného zacházení a průhlednosti. Finanční podpora je udělována na základě vynikající vědecké kvality a, vzhledem ke specifické povaze cílové skupiny malých a středních podniků, i na základě socio-ekonomického dopadu na evropské úrovni a důležitosti pro celkové cíle programu v souladu se zásadami a postupy stanovenými v příloze I.

Článek 4

Podrobnosti finanční účasti Společenství a pravidla finanční odpovědnosti a práv k duševnímu vlastnictví, jakož i prováděcí pravidla pro poskytování finanční podpory třetím stranám specializovanou prováděcí strukturou se stanoví prostřednictvím všeobecné dohody, kterou uzavře Komise jménem Společenství se specializovanou prováděcí strukturou, a v rámci ročních dohod o financování.

Článek 5

V souladu s čl. 18 odst. 2 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, se úroky z finančního příspěvku Společenství na společný program Eurostars považují za účelově vázané příjmy. Maximální příspěvek Společenství stanovený v článku 1 tohoto rozhodnutí může Komise odpovídajícím způsobem navýšit.

Článek 6

V případě, že společný program Eurostars není prováděn nebo je prováděn nedostatečně, částečně nebo opožděně, nebo pokud zúčastněné členské státy nebo další zúčastněné státy nepřispívají na financování společného programu Eurostars nebo přispívají částečně nebo opožděně, Společenství může snížit, neposkytnout či ukončit svůj finanční příspěvek v závislosti na skutečném provádění společného programu Eurostars a částce z veřejných zdrojů přidělené zúčastněnými členskými státy nebo dalšími zúčastněnými státy na provádění společného programu Eurostars, a to za podmínek stanovených v dohodě, kterou uzavře Komise se specializovanou prováděcí strukturou.

Článek 7

Při provádění společného programu Eurostars přijmou zúčastněné členské státy a další zúčastněné státy veškerá nezbytná legislativní, správní nebo jiná opatření na ochranu finančních zájmů Společenství. Zúčastněné členské státy a další zúčastněné státy přijmou nezbytná opatření, která zajistí úplné uhrazení veškerých částek splatných Společenství v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení a čl. 38 odst. 2 prováděcích pravidel.

Článek 8

Komise a Účetní dvůr mohou prostřednictvím svých úředníků nebo pracovníků provádět veškeré kontroly a inspekce nezbytné pro zajištění řádné správy finančních prostředků Společenství a pro ochranu finančních zájmů Společenství proti podvodům nebo nesrovnalostem. Za tím účelem poskytnou zúčastněné členské státy, další zúčastněné státy a specializovaná prováděcí struktura v odpovídajícím termínu Komisi a Účetnímu dvoru veškeré náležité doklady.

Článek 9

Komise sdělí veškeré potřebné údaje Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru. Zúčastněné členské státy a další zúčastněné státy se vyzývají, aby prostřednictvím specializované prováděcí struktury předaly Komisi veškeré doplňující údaje, které si Evropský parlament, Rada a Účetní dvůr ohledně finančního řízení specializované prováděcí struktury vyžádají.

Článek 10

Kterýkoli členský stát se může připojit ke společnému programu Eurostars v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 bodech e) až h).

Článek 11

Ke společnému programu Eurostars se může připojit jakákoli třetí země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 bodech e) až h) a za předpokladu, že se na uvedenou účast vztahuje příslušná mezinárodní dohoda a že s účastí souhlasí Komise, zúčastněné členské státy a další zúčastněné státy.

Článek 12

Na základě pravidel stanovených v tomto rozhodnutí, popřípadě v prováděcích pravidlech a podmínkách může Společenství schválit podmínky týkající se svého finančního příspěvku souvisejícího s účastí kterékoli země přidružené k sedmému rámcovému programu na společném programu Eurostars, nebo, pokud je to důležité pro provádění společného programu Eurostars, s účastí jakékoli jiné země.

Článek 13

1.   Výroční zpráva o sedmém rámcovém programu, předložená Evropskému parlamentu a Radě v souladu s článkem 173 Smlouvy, obsahuje přehled činností vykonaných v rámci společného programu Eurostars; tato zpráva vychází z výroční zprávy, kterou Komisi předloží specializovaná prováděcí struktura.

2.   Dva roky po zahájení společného programu Eurostars provede Komise jeho průběžné hodnocení, které se bude týkat pokroku dosaženého při plnění cílů stanovených v příloze I. Toto hodnocení bude také zahrnovat doporučení nejvhodnějších způsobů dalšího posílení vědeckého řízení a finanční integrace a vyhodnotí přístup, jaký mají zejména malé a střední podniky provádějící výzkum a vývoj ke společnému programu Eurostars, a dále kvalitu a účinnost jeho provádění. Komise oznámí Evropskému parlamentu a Radě závěry tohoto hodnocení, které doplní svým vyjádřením, případně návrhy na změnu tohoto rozhodnutí.

3.   Na konci společného programu Eurostars přistoupí Komise k závěrečnému hodnocení programu. Výsledky závěrečného hodnocení předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 14

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetí den po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 15

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

Ve Štrasburku dne 9. července 2008.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

J.-P. JOUYET


(1)  Stanovisko ze dne 29. května 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 23. června 2008.

(3)  Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 299; opravené znění v Úř. věst. L 54, 22.2.2007, s. 101.

(5)  Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 259.

(6)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1525/2007 (Úř. věst. L 343, 27.12.2007, s. 9).

(7)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 478/2007 (Úř. věst. L 111, 28.4.2007, s. 13).

(8)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1233/2007 (Úř. věst. L 279, 23.10.2007, s. 10).

(9)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(10)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(11)  Úř. věst. C 323, 30.12.2006, s. 1.


PŘÍLOHA I

POPIS CÍLŮ A ČINNOSTÍ SPOLEČNÉHO PROGRAMU EUROSTARS

I.   Cíle

Cílem této iniciativy předložené členskými státy Eureka je vytvoření společného programu Eurostars zaměřeného na malé a střední podniky provádějící výzkum a vývoj. Tyto malé a střední podniky jsou vysoce znalostní společnosti založené na technologiích/inovacích a hrají v inovačním procesu klíčovou roli. Jsou charakterizovány vysokou orientací na zákazníka či trh, prostřednictvím provádění vysoce inovativních, tržně orientovaných projektů se snaží dosáhnout silné mezinárodní pozice. Na základě své vlastní kapacity pro výzkum a vývoj jsou schopny vyvíjet výrobky, postupy nebo služby, které mají jasnou inovativní nebo technologickou výhodu. Společnosti se mohou lišit velikostí a rozsahem svých činností, mohou být např. zavedeným podnikem s doloženými zkušenostmi s prováděním špičkového výzkumu a vývoje zaměřeného na aplikace, nebo mohou být začínající firmou s velkým potenciálem. Výzkum a vývoj představuje v jejich podnikové strategii a obchodním plánu klíčový prvek. Tyto společnosti by měly být malými a středními podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (1), které značnou část své činnosti věnují výzkumu a vývoji. Podrobné prahové hodnoty pro tuto činnost se vyjasní v souladu s přílohou II.

Společný program Eurostars se zaměřuje na podporu těchto malých a středních podniků provádějících výzkum a vývoj:

1.

vytvořením snadno přístupného a udržitelného evropského podpůrného mechanismu pro výzkum a vývoj na jejich podporu;

2.

podporou při vytváření nových hospodářských činností založených na výsledcích výzkumu a vývoje a uváděním nových výrobků, postupů a služeb na trh rychleji, než by bylo jinak možné;

3.

propagací jejich technologického a podnikatelského rozvoje a internacionalizace.

Společný program Eurostars doplní stávající vnitrostátní a evropské programy zaměřené na podporu malých a středních podniků provádějících výzkum a vývoj při jejich inovačních procesech.

Program přispěje k evropské konkurenceschopnosti, inovacím, zaměstnanosti, hospodářské změně, udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí a pomůže dosáhnout lisabonských a barcelonských cílů. Svým přístupem zdola nahoru podpoří výzkum, vývoj a demonstrace prováděné nadnárodními konsorcii, v jejichž čele jsou malé a střední podniky provádějící výzkum a vývoj, a případně spolupráci s výzkumnými organizacemi nebo velkými podniky.

Společný program Eurostars je zaměřen na propojování a synchronizaci příslušných vnitrostátních výzkumných a inovativních programů, aby se vytvořil společný program, který bude představovat vědeckou, řídicí a finanční integraci a je důležitým příspěvkem k vytvoření Evropského výzkumného prostoru. Vědecké integrace se dosáhne prostřednictvím společné definice a realizací činností v rámci společného programu Eurostars. Integrace řízení je dosaženo použitím sekretariátu Eureka jako specializované prováděcí struktury. Jeho úlohou je řídit společný program Eurostars a monitorovat jeho provádění, jak je dále podrobněji uvedeno v příloze II. Finanční integrace znamená, že zúčastněné státy a jiné zúčastněné země účinně přispívají k financování společného programu Eurostars, což zejména zahrnuje závazek financovat účastníky vybraných projektů Eurostars z vnitrostátních rozpočtů vyhrazených pro společný program Eurostars.

Z dlouhodobějšího hlediska by tato iniciativa měla usilovat o vytvoření pevnějších forem vědecké, řídicí a finanční integrace. Zúčastněné členské státy a jiné zúčastněné zeměstáty by měly v rámci této iniciativy dále posilovat tuto integraci a odstraňovat existující vnitrostátní právní a administrativní překážky mezinárodní spolupráce.

II.   Činnosti

Hlavní činnost společného programu Eurostars se týká výzkumu a vývoje řízeného jedním nebo více malými a středními podniky provádějícími výzkum a vývoj usazenými v zúčastněných členských státech nebo dalších zúčastněných zemích. Programu se mohou účastnit i výzkumné organizace, univerzity, jiné malé a střední podniky nebo velké společnosti. Tyto činnosti výzkumu a vývoje mohou být prováděny v celé oblasti vědy a techniky a jsou:

1.

prováděny prostřednictvím nadnárodního projektu s mnoha partnery, který zahrnuje nejméně dva nezávislé účastníky z různých zúčastněných států; tyto projekty se týkají výzkumu, technologického rozvoje, demonstrací, vzdělávání a osvětové činnosti. Těchto projektů se mohou účastnit i výzkumné organizace, univerzity nebo velké společnosti;

2.

ve své hlavní části prováděny malými a středními podniky provádějícími výzkum a vývoj. U každého vybraného projektu Eurostars by měly malé a střední podniky provádějící výzkum a vývoj společně pokrýt větší část celkových nákladů souvisejících s činnostmi výzkumu a vývoje všech účastníků. Pokud je to pro projekt nezbytné, může být v omezené míře umožněno využití subdodavatelů;

3.

zaměřeny na tržně orientovaný výzkum a vývoj a měly by být krátkodobé nebo střednědobé, zaměřené na náročnou výzkumnou a vývojovou práci; malé a střední podniky by měly prokázat svou schopnost využít výsledky projektu v realistickém časovém rámci;

4.

vedeny a koordinovány zúčastněným malým a středním podnikem provádějícím výzkum a vývoj, takzvaným „vedoucím malým a středním podnikem“.

Dále by v omezené míře mělo být podporováno zprostředkování, propagace programu a činnosti týkající se tvorby sítí, aby byl společný program Eurostars propagován a zvýšil se jeho dopad. Mezi tyto činnosti patří pořádání seminářů a navazování kontaktů s dalšími zainteresovanými stranami, jako jsou investoři a poskytovatelé řízení znalostí.

III.   Očekávané výsledky provádění programu

Hlavním očekávaným výsledkem společného programu Eurostars je nový společný evropský výzkumný a vývojový program pro malé a střední podniky provádějící výzkum a vývoj, který funguje na principu zdola nahoru, je založen na Eureka a spolufinancují ho zúčastněné vnitrostátní programy výzkumu a vývoje a Společenství.

Specializovaná prováděcí struktura předkládá výroční zprávu obsahující podrobný přehled o provádění programu (postupy hodnocení a výběru, statistiky o složení skupiny hodnotitelů, počet podaných projektů a počet projektů vybraných k financování, použití prostředků Společenství, rozdělení vnitrostátních finančních prostředků, druh účastníků, statistické údaje o zemi, případy zprostředkování a osvětové činnosti atd.) a o pokroku při prohlubování integrace. Specializovaná prováděcí struktura provede na konci společného programu Eurostars následné hodnocení dopadů programu.

IV.   Provádění programu

Společný program Eurostars je řízen specializovanou prováděcí strukturou. Žadatelé předkládají návrhy specializované prováděcí struktuře centrálně (jediné kontaktní místo) podle centrálních a společných výzev k předkládání návrhů s několika uzávěrkami. Návrhy projektů se hodnotí a vybírají centrálně na základě jasných hodnotících kritérií a kritérií obecné způsobilosti, a to ve dvou fázích. V první fázi projekt vyhodnotí dva nezávislí odborníci, kteří přezkoumají technické i tržní stránky návrhu. Tito odborníci mohou pracovat externě. Pořadí návrhů se stanoví ve druhé fázi, kdy jej posuzuje mezinárodní hodnotící komise složená z nezávislých odborníků. Pořadník schválený na centrální úrovni bude závazný pro přidělení financí z příspěvku Společenství a z vnitrostátních rozpočtů vyčleněných na projekty Eurostars. Specializovaná prováděcí struktura je odpovědná za monitorování projektů a společných operačních postupů, aby mohla zajistit zavedení celého projektového cyklu. Specializovaná prováděcí struktura přijme vhodná opatření na podporu uznání příspěvku Společenství ke společnému programu Eurostars, a to jak k programu obecně, tak k jednotlivým projektům. Měla by podpořit dostatečnou viditelnost tohoto příspěvku tím, že se logo Společenství bude používat ve všech zveřejňovaných materiálech týkajících se společného programu Eurostars, a to včetně tištěných a elektronických publikací. Účastníci projektu ve vybraných projektech Eurostars budou administrativně vedeni svými vnitrostátními programy.

V.   Mechanismy financování

Společný program Eurostars je spolufinancován zúčastněnými státy a Společenstvím. Zúčastněné státy navrhnou víceletý finanční plán účasti ve společném programu Eurostars a budou přispívat na spolufinancování jeho činností. Vnitrostátní příspěvky mohou pocházet ze stávajících nebo nově vytvořených vnitrostátních programů, pokud jsou v souladu s charakterem společného programu Eurostars (zdola nahoru). Během trvání programu může každý zúčastněný členský stát nebo jiná zúčastněná země dle svého uvážení kdykoli navýšit své vnitrostátní financování vyčleněné pro společný program Eurostars.

Financování na úrovni programu

Příspěvek Společenství do společného programu Eurostars, který bude spravován specializovanou řídicí strukturou, je vypočítán jako nejvýše jedna třetina skutečného finančního příspěvku zúčastněných států, strop je 100 milionů EUR.

Specializovaná prováděcí struktura použije nejvýše 4,5 % finančního příspěvku Společenství jako příspěvek na celkové provozní náklady společného programu Eurostars.

Na základě dohody uzavřené mezi vnitrostátními orgány pro financování a specializovanou prováděcí strukturou se finanční příspěvek Společenství na vybrané projekty Eurostars specializovanou prováděcí strukturou převede vnitrostátním orgánům pro financování určeným zúčastněnými členskými státy nebo jinými zúčastněnými zeměmi. Vnitrostátní financující orgány financují vnitrostátní účastníky, jejichž návrhy jsou vybrány centrálně, a rovněž postupují finanční příspěvek Společenství přijatý od specializované prováděcí struktury.

Financování projektů Eurostars

Přidělení finančních prostředků z příspěvku Společenství a z vnitrostátních rozpočtů vyčleněných pro vybrané projekty Eurostars bude probíhat podle umístění v pořadníku. Finanční příspěvek účastníků v těchto projektech je vypočítán podle pravidel pro financování vnitrostátních programů zúčastněných států.

V případě půjčky se použije metoda hrubé ekvivalence grantu s ohledem na míru dotace úroku a průměrnou míru selhání výchozího vnitrostátního programu.

VI.   Opatření v oblasti práv duševního vlastnictví

Specializovaná prováděcí struktura přijme v souladu s požadavky článku 4 tohoto rozhodnutí politiku duševního vlastnictví společného programu Eurostars. Cílem této politiky duševního vlastnictví společného programu Eurostars je podporovat vytváření znalostí spolu s využitím a šířením výsledků projektu ve prospěch cílové skupiny malých a středních podniků provádějících výzkum a vývoj. Jako vzor by měl sloužit přístup stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1906/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2013) (2).


(1)  Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(2)  Úř. věst. L 391, 30.12.2006, s. 1.


PŘÍLOHA II

ŘÍZENÍ SPOLEČNÉHO PROGRAMU EUROSTARS

Systém řízení společného programu Eurostars zahrnuje čtyři hlavní orgány:

1.

„Skupina na vysoké úrovni Eureka“ je tvořena osobami jmenovanými státy, jež jsou členy Eureka, jako zástupci na vysoké úrovni, a zástupcem Komise. Je odpovědná za přijímání nezúčastněných členských států dalších nezúčastněných zemí do společného programu Eurostars v souladu s požadavky článků 10 a 11 tohoto rozhodnutí.

2.

„Skupina na vysoké úrovni Eurostars“ je tvořena zástupci na vysoké úrovni Eureka ze zúčastněných členských států a dalších zúčastněných zemí. Komise a členské státy neúčastnící se společného programu Eurostars mají právo vyslat své zástupce na její zasedání v roli pozorovatelů. Je odpovědná za dohled nad prováděním společného programu Eurostars a zejména za: jmenování členů poradní skupiny pro Eurostars, schvalování provozních postupů pro fungování společného programu Eurostars, schvalování plánování výzev k předkládání návrhů a jejich rozpočet a schvalování pořadníku projektů Eurostars, které budou financovány.

3.

„Poradní skupina pro Eurostars“ je tvořena vnitrostátními koordinátory projektů ze zúčastněných členských států a jiných zúčastněných zemí a předsedá jí vedoucí sekretariátu Eureka. Poradní skupina pro Eurostars bude poskytovat sekretariátu Eureka poradenství při provádění společného programu Eurostars a poskytne poradenství pro ustanovení pro jeho provádění, jako např. postupy financování, postupy hodnocení a výběru, synchronizace mezi centrálními a vnitrostátními postupy a monitorování projektů. Radí při plánování uzávěrek výročních výzev k předkládání návrhů. Rovněž radí při pokroku provádění společného programu, včetně postupu k další integraci.

4.

Sekretariát Eureka jedná jako specializovaná prováděcí struktura pro společný program Eurostars. Vedoucí sekretariátu Eureka vystupuje jako právní zástupce programu Eurostars. Sekretariát Eureka má za úkol výkon společného programu Eurostars a je zodpovědný zejména za:

sestavení ročního rozpočtu pro výzvy pro předkládání návrhů, centrální organizaci společných výzev pro předkládání návrhů a přijímání návrhů projektů (jediné kontaktní místo),

centrální organizaci hodnocení způsobilosti a návrhů projektů podle společných kritérií způsobilosti a hodnocení, centrální organizaci výběru návrhů projektů k financování a monitorování projektů a následná opatření,

příjem, přidělení a monitorování příspěvku Společenství,

shromažďování podkladů o financování orgány pro financování zúčastněných členských států a jiných zúčastněných zemí, jež se účastní v projektech Eurostars,

propagaci společného programu Eurostars,

podávání zpráv o společném programu Eurostars, včetně zpráv o pokroku směrem k další integraci, skupině na vysoké úrovni Eureka, skupině na vysoké úrovni Eurostars a Komisi,

poskytování informací síti Eureka o činnostech společného programu Eurostars.


II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

ROZHODNUTÍ

Rada

30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/68


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 8. července 2008

o jmenování čtyř francouzských členů a čtyř francouzských náhradníků Výboru regionů

(2008/624/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 263 této smlouvy,

s ohledem na návrh francouzské vlády,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rada přijala dne 24. ledna 2006 rozhodnutí 2006/116/ES o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2006 do 25. ledna 2010 (1).

(2)

Po úmrtí pana Raymonda FORNIHO se uvolnilo místo člena. Tři místa členů se uvolnila po skončení funkčního období pana Jeana PUECHA, paní Juliette SOULABAILLEOVÉ a pana Michela THIERSE. Po skončení funkčního období paní Caroly JORDA-DEDIEUOVÉ a pana Jean-Pierra TEISSEIREHO se uvolnila dvě místa náhradníků Výboru regionů. Dvě místa náhradníků Výboru regionů se uvolnila po jmenování pana Pierra HUGONA a pana Christopha ROUILLONA členy Výboru regionů,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Do Výboru regionů jsou jmenováni na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2010:

a)

jako členové:

pan Pierre HUGON, Vice-président du Conseil général de la Lozère (změna mandátu),

pan Pierre MAILLE, Président du Conseil général du Finistère,

pan René SOUCHON, Président du Conseil régional d’Auvergne,

pan Christophe ROUILLON, Maire de Coulaines (změna mandátu),

a

b)

jako náhradníci:

pan Jean-Michel DACLIN, Adjoint au Maire de Lyon,

paní Rose-Marie FALQUEOVÁ, Maire d’Azerailles,

paní Rachel PAILLARDOVÁ, Maire de Bouzy,

pan Jean-Louis TOURENNE, Président du Conseil général d’Ille et Vilaine.

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

V Bruselu dne 8. července 2008.

Za Radu

předsedkyně

C. LAGARDE


(1)  Úř. věst. L 56, 25.2.2006, s. 75.


AKTY PŘIJATÉ ORGÁNY ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍMI DOHODAMI

30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/70


 

Pouze původní texty EHK/OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit si status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK/OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese: http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html

Předpis č. 30 Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) – Jednotná ustanovení pro schvalování pneumatik pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla

Revize 3

Obsahuje všechny následující platné texty až do:

dodatku 15 k sérii změn 02 – Datum vstupu v platnost: 10. listopadu 2007

OBSAH

PŘEDPIS

1.

Rozsah působnosti

2.

Definice

3.

Značení

4.

Žádost o schválení

5.

Schválení

6.

Požadavky

7.

Změny typu pneumatiky a rozšíření schválení

8.

Shodnost výroby

9.

Postihy za neshodnost výroby

10.

Definitivní ukončení výroby

11.

Přechodná ustanovení

12.

Názvy a adresy technických orgánů odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a správních orgánů

PŘÍLOHY

Příloha I —

Sdělení o udělení schválení, jeho rozšíření, zamítnutí nebo odebrání nebo o definitivním ukončení výroby typu pneumatiky pro motorová vozidla dle předpisu č. 30

Příloha II —

Příklad uspořádání značky schválení

Příloha III —

Uspořádání značení pneumatik

Příloha IV —

Indexy únosnosti

Příloha V —

Rozměry pneumatiky a jejich označení

Příloha VI —

Metoda měření pneumatik

Příloha VII —

Postup provádění výkonových zkoušek zatížením/rychlostí

1.   ROZSAH PŮSOBNOSTI

Tento předpis se vztahuje na nové pneumatiky určené především, avšak nikoli výhradně, pro vozidla kategorie M1, O1 a O2  (1).

Neplatí však pro pneumatiky určené k:

a)

vybavení historických vozidel

b)

soutěžím.

2.   DEFINICE

Pro účely tohoto předpisu:

2.1

„Typem pneumatiky“ se rozumí kategorie pneumatik, které se neliší v takových zásadních ohledech, jako jsou:

2.1.1

výrobce;

2.1.2

označení rozměru pneumatiky;

2.1.3

kategorie použití (normální (silniční) pneumatika nebo pneumatika pro jízdu na sněhu nebo pro dočasné použití);

2.1.4

konstrukce (diagonální (bias-ply), smíšená konstrukce, radiální, run-flat pneumatika);

2.1.5

symbol kategorie rychlosti;

2.1.6

index únosnosti;

2.1.7

příčný průřez pneumatiky.

2.2

„Pneumatikou pro jízdu na sněhu“ se rozumí pneumatika, jejíž vzorek běhounu a konstrukce jsou určeny především k zajištění lepšího výkonu v blátě a v čerstvém či rozbředlém sněhu oproti běžné (silniční) pneumatice. Vzorek běhounu pneumatiky pro jízdu na sněhu je zpravidla tvořen drážkami (žebry) nebo masivními bloky, případně obojím, s větší roztečí než u běžné (silniční) pneumatiky.

2.3

„Konstrukcí“ pneumatiky se rozumí technické vlastnosti kostry pneumatiky. Rozlišují se zejména tyto druhy konstrukcí:

2.3.1

„diagonální“ neboli „bias-ply“ označuje konstrukci pneumatiky, v níž kordové vrstvy sahají až k patkám a jsou střídavě kladeny pod úhly v zásadě menšími než 90° vůči střednici běhounu;

2.3.2

„smíšená (bias-belted)“ označuje konstrukci pneumatiky diagonálního typu, u níž je kostra obepnuta pásem obsahujícím dvě nebo více vrstev v podstatě neroztažitelného kordu, uspořádaných střídavě v úhlech blízkých úhlům kostry;

2.3.3

„radiální“ označuje konstrukci pneumatiky, u níž kordové vrstvy sahají až k patkám a jsou pokládány v zásadě pod úhlem 90° vůči střednici běhounu a u nichž je kostra stabilizována v podstatě neroztažitelným obvodovým pásem;

2.3.4

„zesílená“ konstrukce nebo konstrukce „se zvýšenou nosností“ označuje konstrukci pneumatiky, u níž je kostra odolnější než u odpovídající standardní pneumatiky;

2.3.5

„náhradní pneumatikou pro dočasné použití“ se rozumí pneumatika odlišná od pneumatiky určené pro montáž na vozidle pro normální jízdní podmínky; je určena pouze pro dočasné použití při omezených jízdních podmínkách;

2.3.6

„typem T náhradní pneumatiky pro dočasné použití“ se rozumí typ náhradní pneumatiky pro dočasné použití konstrukčně určený pro užívání při vyšším hustícím tlaku, než je tlak stanovený pro normální a zesílené pneumatiky;

2.3.7

„run-flat pneumatika“ nebo „samonosná pneumatika“ označuje konstrukci pneumatiky vybavenou jakýmkoli technickým řešením (například zesílenými bočnicemi apod.), které při montáži pneumatiky na vhodné kolo umožňuje bez jakéhokoli přídavného prostředku zajistit na vozidle v provozním režimu defektu základní funkce pneumatiky při rychlosti nejméně 80 km/h (50 m/h) na vzdálenost nejméně 80 km.

2.4

„Patkou“ se rozumí ta část pneumatiky, jejíž tvar a konstrukce slouží k přizpůsobení se ráfku a k uchycení pneumatiky na něm (2).

2.5

„Kordem“ se rozumí vlákna tvořící tkanivo vrstev v pneumatice (2).

2.6

„Vrstvou“ se rozumí vrstva tvořená rovnoběžnými pogumovanými kordy (2).

2.7

„Kostrou“ se rozumí ta část pneumatiky kromě běhounu a pryžových bočnic, která po nahuštění nese zátěž (2).

2.8

„Běhounem“ se rozumí ta část pneumatiky, která přichází do styku s podkladem (2).

2.9

„Bočnicí“ se rozumí část pneumatiky mezi běhounem a patkou (2).

2.10

„Spodkem bočnice“ se rozumí plocha mezi bodem s největší šířkou průřezu pneumatiky a plochou konstrukčně určenou k překrytí okrajem ráfku (2).

2.10.1

U pneumatik s „montážní konfigurací pneumatiky na ráfek“ (viz bod 3.1.10) označenou symbolem „A“ nebo „U“ se jím však rozumí plocha pneumatiky, která dosedá na ráfek.

2.11

„Drážkou běhounu“ se rozumí prostor mezi dvěma sousedními žebry nebo bloky vzorku běhounu (2).

2.12

„Šířkou průřezu“ se rozumí přímá vzdálenost mezi vnějšími okraji bočnic nahuštěné pneumatiky, bez výčnělků vytvořených značením, zdobením nebo ochrannými pásy nebo žebry (2).

2.13

„Celkovou šířkou“ se rozumí přímá vzdálenost mezi vnějšími okraji bočnic nahuštěné pneumatiky, včetně značení, zdobení a ochranných pásů nebo žeber (3).

2.14

„Výškou průřezu“ se rozumí vzdálenost rovnající se polovině rozdílu mezi vnějším průměrem pneumatiky a jmenovitým průměrem ráfku (3).

2.15

„Jmenovitým profilovým číslem (Ra)“ se rozumí stonásobek čísla získaného dělením čísla, které vyjadřuje výšku průřezu v milimetrech, číslem vyjadřujícím jmenovitou šířku průřezu v milimetrech.

2.16

„Vnějším průměrem“ se rozumí celkový průměr nahuštěné nové pneumatiky (3).

2.17

„Označení rozměru pneumatiky“ je

2.17.1

označením, které udává:

2.17.1.1

jmenovitou šířku průřezu. Tato šířka musí být vyjádřena v milimetrech, s výjimkou těch typů pneumatik, pro které je označení rozměru uvedeno v prvním sloupci tabulek v příloze V tohoto předpisu;

2.17.1.2

jmenovité profilové číslo, s výjimkou těch typů pneumatik, pro které je označení rozměru uvedeno v prvním sloupci tabulek v příloze V tohoto předpisu, nebo, podle typového provedení pneumatiky, jmenovitý vnější průměr vyjádřený v milimetrech;

2.17.1.3

smluvené číslo označující jmenovitý průměr ráfku a odpovídající jeho průměru vyjádřenému buď číselnými kódy (čísla do 100), anebo v milimetrech (čísla nad 100);

2.17.1.4

písmeno „T“ před jmenovitou šířkou průřezu u typu T náhradních pneumatik pro dočasné použití;

2.17.1.5

montážní konfiguraci pneumatiky na ráfek, pokud se tato konfigurace liší od standardní.

2.18

„Jmenovitým průměrem ráfku“ se rozumí průměr ráfku, k montáži na nějž je pneumatika konstrukčně určena.

2.19

„Ráfkem“ se rozumí nosný prvek pro soupravu pneumatiky s duší nebo pro bezdušovou pneumatiku, na který dosedají patky pneumatiky (3).

2.19.1

„Montážní konfigurací pneumatiky na ráfek“ se rozumí typ ráfku, k montáži na nějž je pneumatika konstrukčně určena. V případě nestandardních ráfků se montážní konfigurace pneumatiky označuje symbolem na pneumatice, např. „CT“, „TR“, „TD“, „A“ nebo „U“.

2.20

„Teoretickým ráfkem“ se rozumí pomyslný ráfek, jehož šířka by se rovnala x násobku jmenovité šířky průřezu pneumatiky. Hodnotu x musí stanovit výrobce dané pneumatiky.

2.21

„Měřicím ráfkem“ se rozumí ráfek, na který je třeba pneumatiku namontovat pro účely měření velikosti.

2.22

„Zkušebním ráfkem“ se rozumí ráfek, na který je třeba pneumatiku namontovat pro účely zkoušení.

2.23

„Vytrháváním“ se rozumí oddělování částí pryže z běhounu.

2.24

„Oddělováním kordů“ se rozumí oddělování kordů od jejich pryžového povlaku.

2.25

„Oddělováním vrstev“ se rozumí oddělování sousedních vrstev.

2.26

„Oddělováním běhounu“ se rozumí stahování běhounu z kostry.

2.27

„Indikátory opotřebení běhounu“ se rozumí výstupky uvnitř drážek běhounu konstrukčně určené k vizuální signalizaci stupně opotřebení běhounu.

2.28

„Indexem únosnosti“ se rozumí číslo přiřazené referenční hmotnosti, kterou pneumatika unese, je-li provozována v souladu s požadavky stanovenými výrobcem pro její použití.

2.29

„Kategorií rychlosti“ se rozumí maximální rychlost, kterou pneumatika vydrží, vyjádřená symbolem kategorie rychlosti (viz níže uvedená tabulka).

2.29.1

V této tabulce jsou uvedeny existující kategorie rychlosti:

Symbol kategorie rychlosti

Maximální rychlost

(km/h)

L

120

M

130

N

140

P

150

Q

160

R

170

S

180

T

190

U

200

H

210

V

240

W

270

Y

300

2.30

Drážky vzorku běhounu

2.30.1

„Hlavními drážkami“ se rozumí široké drážky umístěné ve středovém pásmu běhounu, v nichž se nacházejí indikátory opotřebení běhounu (viz bod 2.27).

2.30.2

„Vedlejšími drážkami“ se rozumí přídavné drážky vzorku běhounu, které mohou v průběhu životnosti pneumatiky vymizet.

2.31

„Maximálním zatížením“ se rozumí maximální hmotnost, kterou je pneumatika jmenovitě schopna nést.

2.31.1

U rychlosti nepřekračující 210 km/h nesmí maximální zatížení přesáhnout hodnotu přiřazenou indexu únosnosti pneumatiky.

2.31.2

U rychlosti od 210 km/h do 240 km/h (pneumatiky označené symbolem kategorie rychlosti „V“) nesmí maximální zatížení překročit v následující tabulce uvedený procentuální podíl z hodnoty přiřazené indexu únosnosti pneumatiky s ohledem na rychlostní možnosti vozidla, na které je pneumatika namontována.

Maximální rychlost

(km/h)

Maximální zatížení

(%)

215

98,5

220

97

225

95,5

230

94

235

92,5

240

91

U mezilehlých maximálních rychlostí jsou přípustné lineární interpolace maximálního zatížení.

2.31.3

U rychlostí nad 240 km/h (pneumatiky označené symbolem kategorie rychlosti „W“) nesmí maximální zatížení překročit v následující tabulce uvedený procentuální podíl z hodnoty přiřazené indexu únosnosti pneumatiky s ohledem na rychlostní možnosti vozidla, na které je pneumatika namontována.

Maximální rychlost

(km/h)

Maximální zatížení

(%)

240

100

250

95

260

90

270

85

U mezilehlých maximálních rychlostí jsou přípustné lineární interpolace maximálního zatížení.

2.31.4

U rychlostí nad 270 km/h (pneumatiky označené symbolem kategorie rychlosti „Y“) nesmí maximální zatížení překročit v následující tabulce uvedený procentuální podíl z hodnoty přiřazené indexu únosnosti pneumatiky s ohledem na rychlostní možnosti vozidla, na které je pneumatika namontována.

Maximální rychlost

(km/h)

Maximální zatížení

(%)

270

100

280

95

290

90

300

85

U mezilehlých maximálních rychlostí jsou přípustné lineární interpolace maximálního zatížení.

2.31.5

U rychlostí do 60 km/h včetně nesmí maximální zatížení překročit v následující tabulce uvedený procentuální podíl z hodnoty přiřazené indexu únosnosti pneumatiky s ohledem na maximální konstrukční rychlost vozidla, na které má být pneumatika namontována.

Maximální rychlost

(km/h)

Maximální zatížení

(%)

25

142

30

135

40

125

50

115

60

110

2.31.6

U rychlostí nad 300 km/h nesmí maximální zatížení překročit hmotnost stanovenou výrobcem pneumatiky s ohledem na rychlostní možnosti pneumatiky. U mezilehlých rychlostí od 300 km/h do maximální rychlosti povolené výrobcem pneumatiky platí lineární interpolace maximálního zatížení.

2.32

„Provozní režim defektu“ označuje stav pneumatiky, která si za provozu při hustícím tlaku od 0 do 70 kPa v zásadě zachovává svou konstrukční celistvost.

2.33

„Základními funkcemi pneumatiky“ se rozumí normální schopnost nahuštěné pneumatiky nést dané zatížení až do dané rychlosti a přenášet hnací, řídicí a brzdné síly na podklad, na němž je provozována.

2.34

„Run-flat systém“ nebo „systém prodlouženého dojezdu“ označuje soupravu vymezených funkčně závislých prostředků, včetně pneumatiky, které společně zajišťují vymezený výkon, poskytující vozidlu v provozním režimu defektu základní funkce pneumatiky při rychlosti nejméně 80 km/h (50 m/h) na vzdálenost 80 km.

2.35

„Výška průřezu pod zatížením“ je rozdíl mezi vychýleným poloměrem pneumatiky měřeným od středu ráfku k povrchu bubnu a polovinou jmenovitého průměru ráfku stanoveného ISO 4000-1.

3.   ZNAČENÍ

3.1   Pneumatiky předkládané ke schválení musí mít u symetrických pneumatik na obou bočnicích a u nesymetrických pneumatik alespoň na vnější bočnici:

3.1.1

obchodní název nebo obchodní značku;

3.1.2

označení rozměru pneumatiky podle ustanovení bodu 2.17 tohoto předpisu;

3.1.3

údaj o konstrukci uvedený takto:

3.1.3.1

na diagonálních pneumatikách žádné značení nebo písmeno „D“ umístěné před značkou průměru ráfku;

3.1.3.2

na radiálních pneumatikách písmeno „R“ umístěné před značkou průměru ráfku a případně slovo „RADIAL“;

3.1.3.3

na pneumatikách smíšené konstrukce písmeno „B“ umístěné před značkou průměru ráfku a navíc slovní spojení „BIAS-BELTED“;

3.1.3.4

na radiálních pneumatikách vhodných pro rychlosti od 240 km/h do 300 km/h (pneumatiky označené v rámci provozního popisu symbolem rychlosti „W“ nebo „Y“) může být písmeno „R“ umístěné před značkou průměru ráfku nahrazeno nápisem „ZR“;

3.1.3.5

na „run-flat“ nebo „samonosných“ pneumatikách písmeno „F“ umístěné před značkou průměru ráfku.

3.1.4

údaj o kategorii rychlosti pneumatiky prostřednictvím symbolu uvedeného v bodu 2.29;

3.1.4.1

Na pneumatikách vhodných pro rychlosti nad 300 km/h se písmeno „R“ umístěné před značkou průměru ráfku nahradí nápisem „ZR“ a pneumatika musí být zároveň označena provozním popisem sestávajícím ze symbolu rychlosti „Y“ a odpovídajícího indexu únosnosti. Provozní popis musí být uveden v závorce, například jako „(95Y)“.

3.1.5

nápis M+S nebo M.S, případně M&S, jde-li o pneumatiku pro jízdu na sněhu;

3.1.6

index únosnosti podle ustanovení bodu 2.28 tohoto předpisu;

3.1.7

slovo „TUBELESS“, jde-li o pneumatiku konstrukčně určenou pro užití bez duše;

3.1.8

slovo „REINFORCED“ nebo slovní spojení „EXTRA LOAD“, jde-li o zesílenou pneumatiku;

3.1.9

datum výroby ve tvaru skupiny čtyř číslic, z nichž první dvě udávají týden a druhé dvě rok výroby. Toto značení, které může být umístěno pouze na jednu bočnici, však bude u všech pneumatik předkládaných ke schválení povinné až po dvou letech od data, kdy tento předpis vstoupí v platnost (4);

3.1.10

u pneumatik, k jejichž prvnímu schválení došlo poté, co vstoupil v platnost dodatek 13 k sérii změn 02 týkajících se předpisu č. 30, se identifikace uvedená v bodu 2.17.1.5 umístí bezprostředně za značení průměru ráfku uvedené v bodu 2.17.1.3;

3.1.11

u náhradních pneumatik pro dočasné použití slovní spojení „TEMPORARY USE ONLY“ provedené velkými písmeny o výšce nejméně 12,7 mm;

3.1.11.1

u typu „T“ náhradních pneumatik pro dočasné použití dále legendu „INFLATE TO 420 kPa (60 psi)“ s minimální výškou velkých písmen 12,7 mm;

3.1.12

níže uvedený symbol, jde-li o „run-flat“ nebo „samonosnou“ pneumatiku, přičemž „h“ je nejméně 12 mm.

Image

3.2   Pneumatiky musí poskytovat dostatečný prostor pro značku schválení podle přílohy II tohoto předpisu.

3.3   Příklad uspořádání značení pneumatik uvádí příloha III tohoto předpisu.

3.4   Značení uvedená v bodu 3.1 a značka schválení předepsaná bodem 5.4 tohoto předpisu musí být na pneumatice vylisovány v reliéfu nebo zahloubením. Musí být zřetelně čitelné a s výjimkou nápisu uvedeného v bodu 3.1.1 výše se musí nacházet na spodku alespoň jedné bočnice pneumatiky.

3.4.1   U pneumatik s „montážní konfigurací pneumatiky na ráfek“ (viz bod 3.1.10) označenou symbolem „A“ nebo „U“ se však může značení nacházet kdekoli na vnější bočnici pneumatiky.

4.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

4.1   Žádost o schválení typu pneumatiky podává držitel obchodního názvu nebo obchodní značky nebo jeho řádně zmocněný zástupce. Žádost musí obsahovat:

4.1.1

označení rozměru pneumatiky podle ustanovení bodu 2.17 tohoto předpisu;

4.1.2

obchodní název nebo obchodní značku;

4.1.3

kategorii použití (běžná (silniční) pneumatika nebo pneumatika pro jízdu na sněhu, případně pro dočasné použití);

4.1.4

konstrukci: diagonální, smíšená, radiální, run-flat;

4.1.5

kategorii rychlosti;

4.1.6

index únosnosti pneumatiky;

4.1.7

informaci, zda má být pneumatika použita společně s duší či nikoli;

4.1.8

informaci, zda jde o pneumatiku „standardní“ nebo „zesílenou“, případně „typ T náhradní pneumatiky pro dočasné použití“;

4.1.9

označení pevnosti kostry pláště (ply-rating) u diagonálních pneumatik;

4.1.10

celkové rozměry: celkovou šířku průřezu a vnější průměr;

4.1.11

ráfky, na něž má být pneumatika nasazena;

4.1.12

měřicí ráfek a zkušební ráfek;

4.1.13

zkušební tlak, pokud výrobce požaduje uplatnění bodu 1.3 přílohy VII tohoto předpisu;

4.1.14

činitel x uvedený v bodu 2.20 výše;

4.1.15

u pneumatik vhodných pro rychlosti nad 300 km/h maximální rychlost povolenou výrobcem pneumatiky a nosnost pneumatiky při této maximální rychlosti. Výrobce pneumatiky musí tyto hodnoty uvádět také v technické dokumentaci daného typu pneumatiky;

4.1.16

identifikaci specifických obrysů ráfku pro uchycení patky pro „provozní režim defektu“ nebo „run-flat pneumatiky“.

4.2   K žádosti o schválení musí být (vždy v trojím vyhotovení) přiložen nákres nebo názorná fotografie ukazující vzor běhounu pneumatiky a nákres obrysové plochy nahuštěné pneumatiky namontované na měřicí ráfek s uvedením odpovídajících rozměrů (viz body 6.1.1 a 6.1.2) typu pneumatiky předloženého ke schválení. Dle vlastního uvážení příslušného orgánu musí být přiložen také zkušební protokol vystavený schválenou zkušebnou anebo jeden či dva vzorky typu pneumatiky. Po zahájení výroby, nejpozději však do jednoho roku od data schválení typu, musí být předloženy výkresy či fotografie bočnice a běhounu pneumatiky.

4.3   Před udělením schválení typu ověří příslušný orgán existenci vyhovujících opatření k zajištění účinného řízení shodnosti výroby.

4.4   Jestliže výrobce pneumatik předloží žádost o schválení typu pro celou rozměrovou řadu pneumatik, nepovažuje se za nezbytné provádět zátěžovou/rychlostní zkoušku u každého typu pneumatiky v této řadě. Schvalovací orgán může dle vlastního uvážení vybrat nejméně příznivý případ.

5.   SCHVÁLENÍ

5.1   Jestliže pneumatika předložená k schválení podle tohoto předpisu splní požadavky stanovené bodem 6 níže, bude tento typ pneumatiky schválen.

5.2   Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Jeho první dvě číslice (v současnosti 02) udávají sérii změn, které zahrnují poslední významné technické změny předpisu v době vydání schválení. Stejná smluvní strana nesmí přidělit stejné číslo jinému typu pneumatiky v působnosti tohoto předpisu.

5.3   O schválení, jeho rozšíření, zamítnutí nebo odebrání nebo o definitivním ukončení výroby typu pneumatiky podle tohoto předpisu musí být smluvní strany dohody z roku 1958, které tento předpis uplatňují, vyrozuměny prostřednictvím formuláře odpovídajícího vzoru v příloze I tohoto předpisu.

5.3.1   V případě schválení typu pneumatiky vhodného pro rychlosti nad 300 km/h (viz bod 4.1.15) musí být v části 10 informačního formuláře (viz příloha I tohoto předpisu) sdělena příslušná maximální rychlost (v km/h) a nosnost (v kg) přípustná při dané maximální rychlosti a uvedeny mohou být také údaje o nosnosti při mezilehlých rychlostech nad 300 km/h.

5.4   Na každé pneumatice odpovídající typu pneumatiky schválenému podle tohoto předpisu musí být kromě značení předepsaného dle bodu 3.1 výše, v místě uvedeném v bodu 3.2 výše, nápadně umístěna mezinárodní značka schválení, která se skládá z:

5.4.1

kružnice s vepsaným písmenem „E“, za kterou následuje rozlišovací číslo státu, jenž schválení udělil (5);

5.4.2

čísla schválení.

5.5   Značka schválení musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

5.6   Příklad uspořádání značky schválení je uveden v příloze II tohoto předpisu.

6.   POŽADAVKY

6.1   Rozměry pneumatik

6.1.1   Šířka průřezu pneumatiky

6.1.1.1   Šířka průřezu se vypočte podle tohoto vzorce:

S = S1 + K (A – A1),

kde:

S

je „šířka průřezu“ vyjádřená v milimetrech a změřená na měřicím ráfku;

S1

je „jmenovitá šířka průřezu“ (v milimetrech) podle údaje uvedeného na bočnici pneumatiky podle předepsaného označení pneumatiky;

A

je šířka měřicího ráfku (v milimetrech) podle údaje poskytnutého výrobcem v popisné poznámce (6);

A1

je šířka teoretického ráfku (vyjádřená v milimetrech).

A1 se rovná hodnotě S1 násobené činitelem x podle údaje uvedeného výrobcem a K se rovná 0,4.

6.1.1.2   U typů pneumatik, jejichž označení je uvedeno v prvním sloupci tabulek v příloze V tohoto předpisu, však šířkou průřezu musí být údaj uvedený u daného označení pneumatiky v těchto tabulkách.

6.1.1.3   U pneumatik s „montážní konfigurací pneumatiky na ráfek“ (viz bod 3.1.10) označenou symbolem „A“ nebo „U“ se však K musí rovnat 0,6.

6.1.2   Vnější průměr pneumatiky

6.1.2.1   Vnější průměr pneumatiky se vypočte podle tohoto vzorce:

D = d + 2H,

kde:

 

D je vnější průměr vyjádřený v milimetrech,

 

d je smluvené číslo podle ustanovení bodu 2.17.1.3 výše, vyjádřené v milimetrech (6),

 

H je jmenovitá výška průřezu v milimetrech, která se rovná:

H = 0,01 S1 × Ra,

 

S1 je jmenovitá šířku průřezu v milimetrech a

 

Ra je jmenovité profilové číslo.

Veškeré tyto hodnoty musí odpovídat označení velikosti pneumatiky uvedenému na bočnici pneumatiky v souladu s požadavky stanovenými bodem 3.4 výše.

6.1.2.2   U typů pneumatik, jejichž označení je uvedeno v prvním sloupci tabulek v příloze V tohoto předpisu, však vnějším průměrem musí být údaj uvedený u daného označení „velikosti“ v těchto tabulkách.

6.1.2.3   U pneumatik s „montážní konfigurací pneumatiky na ráfek“ (viz bod 3.1.10) označenou symbolem „A“ nebo „U“ však musí být vnější průměr hodnotou uvedenou v označení velikosti pneumatiky na bočnici této pneumatiky.

6.1.3   Metoda měření pneumatik

Rozměry pneumatik se měří postupem uvedeným v příloze VI tohoto předpisu.

6.1.4   Vlastnosti šířky průřezu pneumatiky

6.1.4.1   Celková šířka pneumatiky může být menší než šířka průřezu stanovená podle bodu 6.1.1 výše.

6.1.4.2   Tuto hodnotu může překročit o následující procentuální podíly:

6.1.4.2.1

u diagonálních pneumatik: 6 %;

6.1.4.2.2

u radiálních, run-flat pneumatik: 4 %.

6.1.4.2.3

Dále pak, pokud má pneumatika zvláštní ochranná žebra (nebo pásy), může být údaj zvětšený o výše uvedené tolerance překročen o 8 mm.

6.1.4.2.4

U pneumatik s „montážní konfigurací pneumatiky na ráfek“ (viz bod 3.1.10) označenou symbolem „A“ nebo „U“ se však celková šířka pneumatiky na spodku bočnice rovná hodnotě jmenovité šířky ráfku, na němž je pneumatika namontována, uváděné výrobcem v popisné poznámce, plus 20 mm.

6.1.5   Vlastnosti vnějšího průměru pneumatiky

Vnější průměr pneumatiky nesmí být mimo rozmezí hodnot Dmin a Dmax získaných podle těchto vzorců:

 

Dmin = d + (2H × a)

 

Dmax = d + (2H × b),

kde:

6.1.5.1

u velikostí uvedených v příloze V a u pneumatik s „montážní konfigurací pneumatiky na ráfek“ (viz bod 3.1.10) označenou symbolem „A“ nebo „U“ se jmenovitá výška průřezu H rovná:

H = 0,5 (D – d), viz bod 6.1.2.

6.1.5.2

Pro jiné rozměry, které nejsou uvedeny v příloze V, jsou „H“ a „d“ definovány v bodu 6.1.2.1.

6.1.5.3

Koeficienty „a“ a „b“ se jednotlivě rovnají následujícím hodnotám:

6.1.5.3.1

koeficient „a“ = 0,97

6.1.5.3.2

koeficient „b“ u normálních (silničních) pneumatik

radiální, run-flat

diagonální a smíšená konstrukce

1,04

1,08

6.1.5.4

u pneumatik pro jízdu na sněhu může být celkový průměr (Dmax) stanovený výše uvedeným postupem překročen o 1 %.

6.2   Výkonová zkouška zatížením/rychlostí

6.2.1   U pneumatiky musí být postupem popsaným v příloze VII tohoto předpisu provedena výkonová zkouška zatížením/rychlostí.

6.2.1.1   Týká-li se žádost pneumatik obsahujících v označení velikosti písmena „ZR“ a vhodných pro rychlosti nad 300 km/h (viz bod 4.1.15), provádí se tato zkouška zatížením/rychlostí na jedné pneumatice při zatížení a rychlosti označených na pneumatice (viz bod 3.1.4.1). Další zkouška zatížením/rychlostí musí být provedena na druhém vzorku stejného typu pneumatiky při zatížení a rychlosti, které výrobce pneumatiky uvádí jako maximální (viz bod 4.1.15 tohoto předpisu).

Se souhlasem výrobce pneumatiky může být druhá zkouška provedena na stejném vzorku pneumatiky.

6.2.1.2   V případě žádosti o schválení typu „run-flat systému“ se výše uvedená zkouška zatížením/rychlostí provádí na jedné pneumatice nahuštěné podle bodu 1.2 přílohy VII, a to při zatížení a rychlosti označených na pneumatice (viz bod 3.1.4.1). Další zkouška zatížením/rychlostí musí být provedena na druhém vzorku stejného typu pneumatiky podle ustanovení bodu 3 přílohy VII. Se souhlasem výrobce může být druhá zkouška provedena na stejném vzorku pneumatiky.

6.2.2   U pneumatiky, která po zkoušce zatížením/rychlostí nevykazuje žádné oddělování běhounu, oddělování vrstev, oddělování kordu, vytrhávání ani lomy kordu, se zkouška považuje za úspěšně absolvovanou.

6.2.2.1   U pneumatiky označené symbolem rychlosti „Y“, která po absolvování příslušné zkoušky vykazuje na běhounu pneumatiky tvorbu povrchových puchýřků způsobených konkrétním zkušebním zařízením a zkušebními podmínkami, se však zkouška považuje za úspěšně absolvovanou.

6.2.2.2   Jestliže „run-flat systém“ po absolvování zkoušky stanovené bodem 3 přílohy VII nevykazuje u výšky průřezu pod zatížením ve srovnání s výškou průřezu pod zatížením na počátku zkoušky změnu větší než 20 % a zůstává-li u něj běhoun připojen ke dvěma bočnicím, považuje se zkouška za úspěšně absolvovanou.

6.2.3   Vnější průměr pneumatiky měřený šest hodin po výkonové zkoušce zatížením/rychlostí se nesmí lišit od vnějšího průměru pneumatiky měřeného před zkouškou o více než ± 3,5 %.

6.3   Indikátory opotřebení běhounu

6.3.1   Pneumatika musí obsahovat nejméně šest příčných řad indikátorů opotřebení, přibližně rovnoměrně rozmístěných v hlavních drážkách běhounu. Indikátory opotřebení běhounu musí být takové, aby je nebylo možno zaměnit s hřebeny materiálu mezi žebry nebo bloky běhounu.

6.3.2   U pneumatik s rozměry odpovídajícími montáži na ráfky s jmenovitým průměrem 12 a méně jsou však přípustné čtyři řady indikátorů opotřebení běhounu.

6.3.3   Indikátory opotřebení běhounu musí s tolerancí +0,60/–0,00 mm zajistit zjištění stavu, kdy je již hloubka drážek běhounu pouze 1,6 mm a méně.

6.3.4   Výška indikátorů opotřebení běhounu se určí měřením rozdílu mezi vzdáleností od povrchu běhounu k vrcholu indikátoru opotřebení běhounu a ke dnu drážky běhounu v blízkosti sklonu u základny indikátoru opotřebení běhounu.

7.   ZMĚNY TYPU PNEUMATIKY A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ

7.1   Každá úprava typu pneumatiky musí být oznámena správnímu orgánu, jenž typ pneumatiky schválil. Tento orgán pak může buď:

7.1.1

usoudit, že provedené změny pravděpodobně nemají znatelně nepříznivý účinek a že pneumatika v každém případě stále vyhovuje požadavkům, anebo

7.1.2

požadovat další zkušební protokol od technického orgánu odpovědného za provádění zkoušek.

7.2   U úpravy vzorku běhounu pneumatiky se nepovažuje za nutné opakovat zkoušky předepsané bodem 6 tohoto předpisu.

7.3   Potvrzení nebo zamítnutí schválení s uvedením změn se na základě postupu specifikovaného v bodu 5.3 výše sdělí stranám dohody, které uplatňují tento předpis.

7.4   Příslušný orgán vystavující rozšíření schválení přidělí tomuto rozšíření řadové číslo a sdělí je prostřednictvím informačního formuláře odpovídajícího vzoru v příloze I tohoto předpisu ostatním stranám dohody z roku 1958, které tento předpis uplatňují.

8.   SHODNOST VÝROBY

Postupy zajištění shodnosti výroby musí odpovídat postupům stanovenými v dodatku 2 dohody (E/ECE/324-E/ECE/TRANS/505/Rev.2) společně s následujícími požadavky:

8.1

Pneumatiky schválené podle tohoto předpisu musí být vyráběny tak, aby splněním požadavků stanovených bodem 6 výše odpovídaly schválenému typu.

8.2

Orgán, který udělil schválení typu, může kdykoliv ověřit metody zajištění shodnosti používané v každém výrobním zařízení. U každého výrobního zařízení se tato ověření běžně provádějí vždy nejméně jednou za dva roky.

9.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

9.1   Schválení udělené typu pneumatiky podle tohoto předpisu může být odejmuto, nebudou-li splněny požadavky stanovené bodem 8.1 výše nebo nesplní-li pneumatiky odebrané z příslušné řady zkoušky jím předepsané.

9.2   Pokud strana dohody, která tento předpis uplatňuje, odejme schválení, které dříve udělila, musí toto neprodleně sdělit prostřednictvím informačního formuláře odpovídajícího vzoru v příloze I tohoto předpisu ostatním stranám, které tento předpis uplatňují.

10.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Jestliže držitel schválení zcela přestane vyrábět typ pneumatiky schválený podle tohoto předpisu, sdělí toto orgánu, který schválení udělil. Po obdržení příslušného sdělení tento orgán danou skutečnost sdělí prostřednictvím informačního formuláře odpovídajícího vzoru v příloze I tohoto předpisu ostatním stranám dohody z roku 1958, které tento předpis uplatňují.

11.   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

11.1   Smluvní strany, které tento předpis uplatňují, nesmějí odmítnout udělit rozšíření schválení podle předchozích sérií změn nebo dodatku k sériím změn tohoto předpisu.

11.2   Smluvní strany, které tento předpis uplatňují, nesmějí odmítnout pneumatiku schválenou podle řady změn 01 tohoto předpisu.

11.3   Indikátory opotřebení běhounu:

11.3.1

Od data, kdy dodatek 4 k sérii změn 02 vstoupí v platnost, již smluvní strany, které tento předpis uplatňují, nesmějí s ohledem na požadavky bodu 6.3.3 vystavovat schválení podle dodatku 3 k sérii změn 02.

11.3.2

Všechny nové pneumatiky vyrobené od 1. října 1995 musí vyhovovat požadavkům bodu 6.3.3 ve znění dodatku 4 k sérii změn 02.

12.   NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ORGÁNŮ ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

12.1   Smluvní stany dohody z roku 1958, které tento předpis uplatňují, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických orgánů, které odpovídají za provádění schvalovacích zkoušek, a správních orgánů, které udělují schválení a kterým se zasílají formuláře potvrzující udělení, rozšíření, zamítnutí nebo odejmutí schválení nebo definitivní ukončení výroby, vydané v jiných zemích.

12.2   Strany dohody, které tento předpis uplatňují, mohou laboratořím výrobců pneumatik udělovat status schválených zkušeben.

12.3   Pokud strana dohody uplatní bod 12.2 výše, může být na vlastní žádost při zkouškách zastoupena jednou či více osobami dle své volby.

Vysvětlující vyobrazení

(viz bod 2 tohoto předpisu)

Image


(1)  Podle definice v příloze VII úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), (dokument TRANS/WP.29/78/Rev.1/Amend.2 ve znění dodatku 4).

(2)  Viz vysvětlující vyobrazení.

(3)  Viz vysvětlující vyobrazení.

(4)  Před 1. lednem 2000 může být datum výroby uváděno skupinou tří číslic, z nichž první dvě udávají týden a poslední rok výroby.

(5)  1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Srbsko, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35 (neobsazeno), 36 pro Litvu, 37 pro Turecko, 38 (neobsazeno), 39 pro Ázerbájdžán, 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení udělují jeho členské státy pomocí svých příslušných symbolů EHK), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu, 47 pro Jihoafrickou republiku, 48 pro Nový Zéland, 49 pro Kypr, 50 pro Maltu, 51 pro Korejskou republiku, 52 pro Malajsii, 53 pro Thajsko, 54 a 55 (neobsazeno) a 56 pro Černou Horu. Dalším státům se přidělí po sobě následující čísla chronologicky v pořadí, ve kterém budou ratifikovat Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, nebo v pořadí, ve kterém k uvedené dohodě přistoupí, a takto přidělená čísla sdělí generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám dohody.

(6)  Je-li uvedeno smluvené číslo v podobě kódu, hodnota v milimetrech se získá vynásobením tohoto čísla hodnotou 25,4.


PŘÍLOHA I

SDĚLENÍ

(maximální formát: A 4 (210 × 297 mm))

Image


PŘÍLOHA II

Příklad uspořádání značky schválení

Image

Výše uvedená značka schválení uvedená na pneumatice udává, že předmětný typ pneumatiky byl schválen v Nizozemsku (E4) pod číslem schválení 022439.

Poznámka: První dvě číslice čísla schválení udávají, že schválení bylo uděleno podle požadavků tohoto předpisu ve znění série změn 02.

Číslo schválení musí být umístěno v blízkosti kružnice buď nad, nebo pod písmenem „E“, nebo vlevo či vpravo od tohoto písmene. Číslice v čísle schválení musí být na téže straně písmene „E“ a musí vést stejným směrem. V čísle schválení by se neměly používat římské číslice z důvodu jejich možné záměny za jiné symboly.


PŘÍLOHA III

Uspořádání značení pneumatik

1.   Příklad značení, které musí nést typy pneumatik uváděné na trh po vstupu tohoto předpisu v platnost

Image

Toto značení určuje pneumatiku:

a)

se jmenovitou šířkou průřezu 185;

b)

se jmenovitým profilovým číslem 70;

c)

radiální konstrukce (R);

d)

se jmenovitým průměrem ráfku 14;

e)

s nosností 580 kg, odpovídající indexu únosnosti 89 podle přílohy IV tohoto předpisu;

f)

kategorie rychlosti T (maximální rychlost 190 km/h);

g)

pro montáž bez použití duše („tubeless“),

h)

typu pro jízdu na sněhu (M + S);

i)

vyrobenou ve dvacátém pátém týdnu roku 2003.

2.   V konkrétním případě pneumatik s montážní konfigurací pneumatiky na ráfek označenou „A“ nebo „U“ musí značení odpovídat tomuto příkladu:

185-560 R 400A nebo 185-560 R 400U, kde:

 

185 je jmenovitá šířka průřezu v milimetrech,

 

560 je vnější průměr vyjádřený v milimetrech,

 

R je údajem o konstrukci pneumatiky – viz bod 3.1.3 tohoto předpisu,

 

400 je jmenovitý průměr ráfku vyjádřený v milimetrech,

 

A nebo U je montážní konfigurace pneumatiky na ráfek.

Značení indexu únosnosti, kategorie rychlosti, data výroby a další značení musí být udáno podle výše uvedeného příkladu 1.

3.   Umístění a pořadí značek tvořících označení pneumatiky musí být následující:

a)

označení rozměru pneumatiky podle ustanovení bodu 2.17 tohoto předpisu musí být uspořádáno podle výše uvedených příkladů: 185/70 R 14 a 185-560 R 400A nebo 185-560 R 400U;

b)

provozní popis sestávající z indexu únosnosti a symbolu rychlosti se musí nacházet bezprostředně za označením rozměru pneumatiky podle ustanovení bodu 2.17 tohoto předpisu;

c)

symboly „tubeless“, „reinforced“ a „M + S“ mohou být v určité vzdálenosti od označení rozměru.


PŘÍLOHA IV

Indexy únosnosti

Li

=

index únosnosti

kg

=

odpovídající hmotnost neseného vozidla


Li

kg

0

45

1

46,2

2

47,5

3

48,7

4

50

5

51,5

6

53

7

54,5

8

56

9

58

10

60

11

61,5

12

63

13

65

14

67

15

69

16

71

17

73

18

75

19

77,5

20

80

21

82,5

22

85

23

87,5

24

90

25

92,5

26

95

27

97,5

28

100

29

103

30

106

31

109

32

112

33

115

34

118

35

121

36

125

37

128

38

132

39

136

40

140

41

145

42

150

43

155

44

160

45

165

46

170

47

175

48

180

49

185

50

190

51

195

52

200

53

206

54

212

55

218

56

224

57

230

58

236

59

243

60

250

 

 

61

257

62

265

63

272

64

280

65

290

66

300

67

307

68

315

69

325

70

335

71

345

72

355

73

365

74

375

75

387

76

400

77

412

78

425

79

437

80

450

81

462

82

475

83

487

84

500

85

515

86

530

87

545

88

560

89

580

90

600

 

 

91

615

92

630

93

650

94

670

95

690

96

710

97

730

98

750

99

775

100

800

101

825

102

850

103

875

104

900

105

925

106

950

107

975

108

1 000

109

1 030

110

1 060

111

1 090

112

1 120

113

1 150

114

1 180

115

1 215

116

1 250

117

1 285

118

1 320

119

1 360

120

1 400

 

 


PŘÍLOHA V

Rozměry pneumatiky a jejich označení

Tabulka I

Pneumatiky diagonální konstrukce (evropské pneumatiky)

Rozměr

Kód šířky měřicího ráfku

Celkový průměr (1)

(mm)

Šířka průřezu pneumatiky (1)

(mm)

Jmenovitý průměr ráfku

„d“

(mm)

Řada superbalonových pneumatik

4.80-10

3.5

490

128

254

5.20-10

3.5

508

132

254

5.20-12

3.5

558

132

305

5.60-13

4

600

145

330

5.90-13

4

616

150

330

6.40-13

4.5

642

163

330

5.20-14

3.5

612

132

356

5.60-14

4

626

145

356

5.90-14

4

642

150

356

6.40-14

4.5

666

163

356

5.60-15

4

650

145

381

5.90-15

4

668

150

381

6.40-15

4.5

692

163

381

6.70-15

4.5

710

170

381

7.10-15

5

724

180

381

7.60-15

5.5

742

193

381

8.20-15

6

760

213

381

Řada pneumatik s nízkým profilem

5.50-12

4

552

142

305

6.00-12

4.5

574

156

305

7.00-13

5

644

178

330

7.00-14

5

668

178

356

7.50-14

5.5

688

190

356

8.00-14

6

702

203

356

6.00-15 L

4.5

650

156

381

Řada s pneumatik s velmi nízkým profilem (2)

155-13/6.15-13

4.5

582

157

330

165-13/6.45-13

4.5

600

167

330

175-13/6.95-13

5

610

178

330

155-14/6.15-14

4.5

608

157

356

165-14/6.45-14

4.5

626

167

356

175-14/6.95-14

5

638

178

356

185-14/7.35-14

5.5

654

188

356

195-14/7.75-14

5.5

670

198

356

Řada pneumatik se zvlášť nízkým průřezem

5.9-10

4

483

148

254

6.5-13

4.5

586

166

330

6.9-13

4.5

600

172

330

7.3-13

5

614

184

330


Tabulka II

Milimetrová řada – radiální (evropské pneumatiky)

Rozměr

Kód šířky měřicího ráfku

Celkový průměr (3)

(mm)

Šířka průřezu pneumatiky (3)

(mm)

Jmenovitý průměr ráfku

„d“

(mm)

125 R 10

3.5

459

127

254

145 R 10

4

492

147

254

125 R 12

3.5

510

127

305

135 R 12

4

522

137

305

145 R 12

4

542

147

305

155 R 12

4.5

550

157

305

125 R 13

3.5

536

127

330

135 R 13

4

548

137

330

145 R 13

4

566

147

330

155 R 13

4.5

578

157

330

165 R 13

4.5

596

167

330

175 R 13

5

608

178

330

185 R 13

5.5

624

188

330

125 R 14

3.5

562

127

356

135 R 14

4

574

137

356

145 R 14

4

590

147

356

155 R 14

4.5

604

157

356

165 R 14

4.5

622

167

356

175 R 14

5

634

178

356

185 R 14

5.5

650

188

356

195 R 14

5.5

666

198

356

205 R 14

6

686

208

356

215 R 14

6

700

218

356

225 R 14

6.5

714

228

356

125 R 15

3.5

588

127

381

135 R 15

4

600

137

381

145 R 15

4

616

147

381

155 R 15

4.5

630

157

381

165 R 15

4.5

646

167

381

175 R 15

5

660

178

381

185 R 15

5.5

674

188

381

195 R 15

5.5

690

198

381

205 R 15

6

710

208

381

215 R 15

6

724

218

381

225 R 15

6.5

738

228

381

235 R 15

6.5

752

238

381

175 R 16

5

686

178

406

185 R 16

5.5

698

188

406

205 R 16

6

736

208

406


Tabulka III

Řada 45 – radiální pneumatiky montované na ráfky s úkosem dosedací plochy 5°

Rozměr

Šířka měřicího ráfku

Celkový průměr

Šířka průřezu pneumatiky

280/45 R 415

240

661

281


(1)  Dovolená odchylka: viz body 6.1.4 a 6.1.5.

(2)  Jsou uznávána následující označení rozměru: 185-14/7.35-14 nebo 185-14 nebo 7.35-14 nebo 7.35-14/185-14.

(3)  Dovolená odchylka: viz body 6.1.4 a 6.1.5.


PŘÍLOHA VI

Metoda měření pneumatik

1.1

Namontujte pneumatiku na měřicí ráfek stanovený výrobcem podle bodu 4.1.12 tohoto předpisu a nahustěte ji na tlak 3 až 3,5 baru.

1.2

Tlak nastavte následujícím způsobem:

1.2.1

u standardních pneumatik smíšené konstrukce: na 1,7 baru;

1.2.2

u diagonálních pneumatik takto:

Označení pevnosti kostry pláště

(ply-rating)

Tlak (v barech)

Kategorie rychlosti

L, M, N

P, Q, R, S

T, U, H, V

4

1,7

2,0

6

2,1

2,4

2,6

8

2,5

2,8

3,0

1.2.3

u standardních radiálních pneumatik: na 1,8 baru;

1.2.4

u zesílených pneumatik: na 2,3 baru;

1.2.5

u typu T náhradních pneumatik pro dočasné použití: na 4,2 baru.

2.

Není-li bodem 6.2.3 tohoto předpisu stanoveno jinak, pneumatiku namontovanou na ráfku stabilizujte na okolní teplotu v místnosti po dobu nejméně 24 hodin.

3.

Tlak opětovně upravte na úroveň stanovenou bodem 1.2 této přílohy.

4.

Posuvným měřidlem změřte celkovou šířku v šesti rovnoměrně rozmístěných bodech s přihlédnutím k tloušťce ochranných žeber či pásů. Nejvyšší takto naměřená hodnota se považuje za celkovou šířku.

5.

Vnější průměr určete změřením maximálního obvodu a vydělením získaného údaje hodnotou π (3,1416).


PŘÍLOHA VII

Postup provádění výkonových zkoušek zatížením/rychlostí

1.   PŘÍPRAVA PNEUMATIKY

1.1.

Namontujte novou pneumatiku na zkušební ráfek stanovený výrobcem podle bodu 4.1.12 tohoto předpisu.

1.2.

Pneumatiku nahustěte na příslušný tlak (v barech) podle níže uvedené tabulky:

Typ T náhradních pneumatik pro dočasné použití: na 4,2 baru.

Kategorie rychlosti

Diagonální pneumatiky

Radiální/s run-flat systémem

Pneumatiky smíšené konstrukce

Označení pevnosti kostry pláště (ply-rating)

Standardní

Zesílená

Standardní

4

6

8

L, M, N

2,3

2,7

3,0

2,4

2,8

P, Q, R, S

2,6

3,0

3,3

2,6

3,0

2,6

T, U, H

2,8

3,2

3,5

2,8

3,2

2,8

V

3,0

3,4

3,7

3,0

3,4

W

3,2

3,6

Y

3,2 (1)

3,6

1.3.

Výrobce může s udáním důvodů požadovat, aby byl použit jiný zkušební hustící tlak, než jsou tlaky uvedené v bodu 1.2 této přílohy. V tomto případě musí být pneumatika nahuštěna na takový tlak.

1.4.

Celek kola s pneumatikou stabilizujte na teplotu zkušební místnosti po dobu nejméně tří hodin.

1.5.

Tlak v pneumatice opětovně upravte na hodnotu stanovenou v bodu 1.2 nebo 1.3 této přílohy.

2.   PROVEDENÍ ZKOUŠKY

2.1.

Celek kola s pneumatikou namontujte na zkušební nápravu a přitlačte jej k vnějšímu povrchu zkušebního kola s hladkým čelem o průměru 1,70 m ± 1 % nebo 2,0 m ± 1 %.

2.2.

Proveďte zatížení zkušební nápravy na 80 % následujících hodnot:

2.2.1.

maximálního zatížení rovnajícího se indexu únosnosti pneumatik se symbolem rychlosti L až H včetně;

2.2.2.

maximálního zatížení přiřazeného maximální rychlosti 240 km/h u pneumatik se symbolem rychlosti „V“ (viz bod 2.31.2 tohoto předpisu);

2.2.3.

maximálního zatížení přiřazeného maximální rychlosti 270 km/h u pneumatik se symbolem rychlosti „W“ (viz bod 2.31.3 tohoto předpisu);

2.2.4.

maximálního zatížení přiřazeného maximální rychlosti 300 km/h u pneumatik se symbolem rychlosti „Y“ (viz bod 2.31.4 tohoto předpisu).

2.3.

V průběhu zkoušky pneumatiky se nesmí tlak v pneumatice korigovat a zkušební zatížení se musí udržovat konstantní.

2.4.

V průběhu zkoušky se musí teplota zkušební místnosti udržovat v rozsahu od 20 °C do 30 °C nebo na vyšší teplotě, pokud s tím výrobce souhlasí.

2.5.

Zkoušku proveďte bez přerušení podle těchto náležitostí:

2.5.1.

doba přechodu z nulové rychlosti do počáteční zkušební rychlosti: 10 minut;

2.5.2.

počáteční zkušební rychlost: maximální rychlost předepsaná pro daný typ pneumatiky (viz bod 2.29.3 tohoto předpisu) zmenšená o 40 km/h v případě zkušebního kola s hladkým čelem o průměru 1,70 m ± 1 % nebo o 30 km/h v případě zkušebního kola s hladkým čelem o průměru 2 m ± 1 %;

2.5.3.

intervaly následného zvyšování rychlosti: 10 km/h;

2.5.4.

trvání zkoušky v každém stupni rychlosti mimo posledního: 10 minut;

2.5.5.

trvání zkoušky v posledním stupni rychlosti: 20 minut;

2.5.6.

maximální zkušební rychlost: maximální rychlost předepsaná pro daný typ pneumatiky zmenšená o 10 km/h v případě zkušebního kola s hladkým čelem o průměru 1,7 m ± 1 % nebo rovna předepsané maximální rychlosti v případě zkušebního kola s hladkým čelem o průměru 2 m ± 1 %;

2.5.7.

u pneumatik vhodných pro maximální rychlost 300 km/h (symbol rychlosti „Y“) je trvání zkoušky 20 minut v počátečním stupni zkušební rychlosti a 10 minut v posledním stupni rychlosti.

2.6.

Postup provádění druhé zkoušky (viz bod 6.2.1.1) pro posouzení výkonu pneumatiky vhodné pro rychlosti nad 300 km/h je následující:

2.6.1.

Proveďte zatížení zkušební nápravy na 80 % maximálního zatížení přiřazeného maximální rychlosti uvedené výrobcem pneumatiky (viz bod 4.1.15 tohoto předpisu).

2.6.2.

Zkouška musí být provedena bez přerušení podle těchto náležitostí:

2.6.2.1.

deset minut pro náběh z nulové rychlosti na maximální rychlost uvedenou výrobcem pneumatiky (viz bod 4.1.15 tohoto předpisu);

2.6.2.2.

pět minut při maximální zkušební rychlosti.

3.   POSTUP PRO POSOUZENÍ „PROVOZNÍHO REŽIMU DEFEKTU“ U „RUN-FLAT SYSTÉMU“

3.1.

Namontujte novou pneumatiku na zkušební ráfek stanovený výrobcem podle bodu 4.1.12 a 4.1.15 tohoto předpisu.

3.2.

Proveďte postup popsaný v bodu 1.2 až 1.5 této přílohy při teplotě zkušební místnosti 38 °C ± 3 °C s ohledem na teplotní stabilizaci celku kola s pneumatikou podle bodu 1.4.

3.3.

Vyjměte vložku ventilu a počkejte, dokud se pneumatika zcela nevypustí.

3.4.

Celek kola s pneumatikou namontujte na zkušební nápravu a přitlačte jej k vnějšímu povrchu zkušebního kola s hladkým čelem o průměru 1,70 m ± 1 % nebo 2,0 m ± 1 %.

3.5.

Proveďte zatížení zkušební nápravy na 65 % maximálního zatížení odpovídajícího indexu únosnosti pneumatiky.

3.6.

Na počátku zkoušky změřte výšku průřezu pod zatížením (Z1).

3.7.

V průběhu zkoušky musí být teplota zkušebny udržována na 38 °C ± 3 °C.

3.8.

Zkoušku proveďte bez přerušení podle těchto náležitostí:

3.8.1.

doba přechodu z nulové rychlosti do konstantní zkušební rychlosti: 5 minut;

3.8.2.

zkušební rychlost: 80 km/h;

3.8.3.

trvání zkoušky při zkušební rychlosti: 60 minut.

3.9.

Na konci zkoušky změřte výšku průřezu pod zatížením (Z2).

3.9.1.

V procentech vypočítejte změnu výšky průřezu pod zatížením oproti výšce průřezu pod zatížením na počátku zkoušky podle vzorce ((Z1 – Z2)/Z1) × 100.

4.   ROVNOCENNÉ ZKUŠEBNÍ METODY

Užije-li se jiná metoda, než je metoda předepsaná v bodech 2 a 3 této přílohy, musí se prokázat její rovnocennost.


(1)  Hodnota „3,2“ u pneumatik s kategorií rychlosti „Y“ byla z dodatku 5 k sérii změn 02, která vstoupila v platnost dne 8. ledna 1995, omylem vypuštěna a lze ji považovat za opravu tohoto dodatku a za účinnou od uvedeného data.