30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/1

(1)

Nařízení Rady (EHS) č. 737/90 ze dne 22. března 1990 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu (1) bylo několikrát podstatně změněno (2). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)

Po havárii jaderné elektrárny v Černobylu dne 26. dubna 1986 uniklo do ovzduší značné množství radioaktivních částic.

(3)

Aniž by byla dotčena možnost použít v budoucnu v případě nutnosti ustanovení nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87 ze dne 22. prosince 1987, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace (3), mělo by Společenství nadále zajišťovat, pokud jde o specifické následky havárie v Černobylu, aby zemědělské produkty a zpracované zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, které by mohly být kontaminovány, byly uváděny na trh Společenství pouze na základě společných opatření.

(4)

Tato společná opatření by měla chránit zdraví spotřebitelů, zachovávat jednotu trhu, aniž to bude mít nepříznivé důsledky pro obchod mezi Společenstvím a třetími zeměmi, a zabránit odklonům obchodu.

(5)

Dodržování nejvyšších přípustných úrovní by mělo podléhat příslušným kontrolám, které mohou v případě nedodržení vést k zákazu dovozu.

(6)

Radioaktivní kontaminace mnoha zemědělských produktů se snížila a bude se nadále snižovat až na úrovně, které existovaly před černobylskou havárií. Měl by být tedy zaveden postup umožňující, aby tyto produkty byly vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení.

(7)

Toto nařízení vztahuje na všechny zemědělské produkty a zpracované zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, a proto v tomto případě není nezbytné používat postup podle článku 14 směrnice Rady 2004/68/ES ze dne 26. dubna 2004, kterou se stanoví veterinární předpisy pro dovoz některých živých kopytníků do Společenství a pro jejich tranzit (4).

(8)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5),

a)

příloha I Smlouvy;

b)

nařízení Rady (ES) č. 1667/2006 ze dne 7. listopadu 2006 o glukose a laktose (6);

c)

nařízení Rady (EHS) č. 2783/75 ze dne 29. října 1975 o společném obchodním režimu pro vaječný albumin a mléčný albumin (7);

d)

nařízení Rady (ES) č. 3448/93 ze dne 6. prosince 1993 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů (8).

a)

370 Bq/kg u mléka a mléčných výrobků uvedených v příloze II a u potravin určených pro zvláštní výživu kojenců v prvních čtyřech až šesti měsících života, které samy o sobě splňují nutriční požadavky pro tuto kategorii osob a do maloobchodu jsou dodávány v jednoznačně určených obalech a jsou označeny jako „přípravky pro kojence“;

b)

600 Bq/kg u všech ostatních dotyčných produktů.

a)

dnem 31. března 2010, ledaže Rada před tímto dnem rozhodne jinak, a to zejména v případě, že by seznam vyloučených produktů uvedený v článku 4 zahrnoval všechny produkty vhodné k lidské spotřebě, na které se vztahuje toto nařízení;

b)

dnem vstupu v platnost nařízení Komise uvedeného v čl. 2 odst. 1 nařízení (Euratom) č. 3954/87, pokud tento vstup v platnost nastane před 31. březnem 2010.

30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/8

(1)

Společenství je smluvní stranou Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu a Dohody o provedení ustanovení Úmluvy OSN o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Tyto mezinárodní nástroje stanoví, že státy mají povinnost spolupracovat na zachování živých zdrojů na volném moři, a to přímo nebo prostřednictvím svých subregionálních nebo regionálních organizací nebo ujednání pro řízení rybolovu.

(2)

Neexistence regionální organizace nebo ujednání pro řízení rybolovu nezprošťuje státy jejich povinnosti v rámci mořského práva přijmout vůči svým státním příslušníkům taková opatření, která mohou být nezbytná pro zachování živých zdrojů na volném moři, včetně ochrany citlivých mořských ekosystémů před škodlivými účinky rybolovných činností.

(3)

Článek 2 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (2) stanoví, že společná rybářská politika má uplatňovat preventivní přístup a přijmout opatření, aby se v co nejvyšší míře snížil dopad rybolovných činností na mořské ekosystémy. Článek 7 téhož nařízení stanoví, že pokud existují důkazy o vážném ohrožení zachování živých vodních zdrojů nebo mořského ekosystému v důsledku rybolovu, které vyžaduje okamžitý zásah, může Komise na opodstatněnou žádost členského státu nebo z vlastního podnětu rozhodnout o nouzových opatřeních.

(4)

Společenství se aktivně zapojuje do ochrany mořských ekosystémů, jako jsou útesy, podmořské hory, hlubinné korály, hydrotermální průduchy a kolonie mořských hub. Existuje množství vědeckých informací dokládajících, že celistvost těchto ekosystémů je ohrožena rybolovnou činností využívající lovná zařízení pro rybolov při dně. Společenství již přijalo opatření na uzavření oblastí pro rybolov při dně ve vodách Společenství, kde se tyto ekosystémy vyskytují. Účastnilo se rovněž přijímání podobných opatření na volném moři v oblastech spadajících do pravomoci všech stávajících regionálních organizací pro řízení rybolovu zmocněných regulovat rybolov při dně. Kromě toho aktivně přispělo ke vzniku nových organizací nebo ujednání s cílem dosáhnout globálního pokrytí světových oceánů vhodnými regionálními režimy rybolovu pro ochranu a řízení. Existují však určité oblasti na volném moři, kde je zřízení takového orgánu značně obtížné.

(5)

V rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů 61/105, přijaté dne 8. prosince 2006, se mezinárodní společenství shodlo na naléhavé potřebě přijmout opatření na ochranu citlivých mořských ekosystémů před ničivými důsledky rybolovných činností při dně prostřednictvím přísné regulace těchto činností regionálními organizacemi nebo ujednáními pro řízení rybolovu nebo státy v případě plavidel plujících pod jejich vlajkou a provádějících rybolovné činnosti v oblastech, kde neexistují tyto organizace nebo ujednání.

Valné shromáždění poskytlo pokyny ohledně typu opatření, která by měla být za tímto účelem přijata. Pro vypracování a přijetí těchto opatření, jakož i pro jejich provádění členskými státy, má velký význam rovněž činnost, kterou vyvinula FAO za účelem vytvoření mezinárodních pokynů pro řízení těchto rybolovných činností v rámci kodexu chování pro odpovědný rybolov.

(6)

Společenství má početné loďstvo provádějící rybolov při dně v oblastech, které nejsou regulovány žádnou regionální organizací nebo ujednáním pro řízení rybolovu s pravomocí regulovat rybolovné činnosti a u nichž nelze v krátké době zřízení takovéto organizace nebo zavedení příslušného ujednání očekávat. Aniž jsou dotčeny průběžné snahy o vyplnění těchto zbývajících prostorových mezer v mezinárodním systému řízení rybolovu, musí Společenství plnit své závazky podle mořského práva týkající se zachování živých mořských zdrojů v těchto oblastech a musí proto přijmout vhodná opatření týkající se těchto loďstev. Společenství přitom musí postupovat v souladu s pokyny, které uvedlo valné shromáždění v rezoluci 61/105.

(7)

Klíčovým prvkem doporučení Valného shromáždění jsou opatření „… s cílem posoudit na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků, zda by jednotlivé rybolovné činnosti při dně měly významný nepříznivý dopad na citlivé mořské ekosystémy a v případě, že by tyto činnosti významný nepříznivý dopad měly, zajistit, aby byly řízeny tak, aby bylo tomuto dopadu zabráněno, nebo aby nebylo povoleno jejich provádění“.

(8)

Provedení uvedeného doporučení vyžaduje, aby dotyčná rybářská plavidla byla oprávněna lovit ryby na základě zvláštního povolení k rybolovu vydaného v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1627/94 ze dne 27. června 1994, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající zvláštních povolení k rybolovu (3), a nařízením Komise (ES) č. 2943/95 ze dne 20. prosince 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1627/94 (4). Kromě toho musí vydávání a platnost těchto povolení podléhat zvláštním podmínkám zajišťujícím, že byl řádně posouzen dopad povolených rybolovných činností a že provádění těchto činností je v souladu s tímto posouzením.

(9)

Provedení doporučení Valného shromáždění vyžaduje též příslušná kontrolní opatření s cílem zajistit soulad s podmínkami, za nichž se uvedená povolení vydávají. Tato opatření zahrnují přítomnost pozorovatele na palubě a zvláštní ustanovení týkající se provozu systémů satelitního sledování plavidel pro řešení případů technického selhání nebo nefunkčnosti systému, které nejsou uvedeny v nařízení Komise (ES) č. 2244/2003 ze dne 18. prosince 2003, kterým se stanoví pravidla pro systémy satelitního sledování plavidel (5).

(10)

Práce na zjišťování výskytu citlivých mořských ekosystémů v oblastech neregulovaných regionálními organizacemi pro řízení rybolovu stále probíhá a vědecké poznatky jsou v tomto ohledu poměrně omezené. Z toho důvodu je nezbytné zakázat používání lovného zařízení pro rybolov při dně v oblastech, které doposud neprošly odpovídajícím vědeckým hodnocením, pokud jde o riziko významných nepříznivých dopadů, které mohu mít tyto rybolovné činnosti na citlivý mořský ekosystém.

(11)

Porušení určitých podmínek, například podmínek týkajících se nevyhodnocené oblasti, provozu systému sledování plavidel a přesunu činností v případě, že plavidlo neočekávaně narazí na citlivý mořský ekosystém, může mít za následek nenapravitelné poškození těchto ekosystémů, a zaslouží si proto, aby bylo zařazeno na seznam závažných porušení obsažený v nařízení Rady (ES) č. 1447/1999 ze dne 24. června 1999 o vytvoření seznamu chování, která vážně porušují pravidla společné rybářské politiky (6).

(12)

Ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (7), které je plně použitelné na zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení, zejména pokud jde o práva subjektů údajů na přístup k údajům, jejich opravu, blokování a výmaz a oznámení třetím stranám, která proto nejsou v tomto nařízení dále rozvedena,

a)

které spadají pod odpovědnost regionálních organizací nebo ujednání pro řízení rybolovu s pravomocí regulovat tyto rybolovné činnosti;

b)

v nichž probíhá proces zřizování regionální organizace pro řízení rybolovu, pokud se účastníci tohoto procesu dohodli na prozatímních opatřeních na ochranu citlivých mořských ekosystémů před ničivým dopadem používání lovných zařízení pro rybolov při dně.

a)

„mořským ekosystémem“ dynamický celek společenství rostlin, živočichů a mikroorganismů a jejich neživého prostředí, tvořící dohromady funkční jednotku;

b)

„citlivým mořským ekosystémem“ mořské ekosystém, jehož celistvost (tj. struktura nebo funkce ekosystému) je podle nejlepších dostupných vědeckých poznatků a z hlediska zásady předběžné opatrnosti ohrožena významnými nepříznivými dopady vyvolanými fyzickým kontaktem s lovným zařízením pro rybolov při dně při běžném provádění rybolovných činností; k těmto ekosystémům patří mimo jiné útesy, podmořské hory, hydrotermální průduchy, studenovodní korály a kolonie mořských hub. Nejcitlivějšími ekosystémy jsou ty, které jsou snadno narušitelné a navíc se obnovují velmi pomalu, případně se neobnoví nikdy;

c)

„významnými nepříznivými dopady“ dopady (vyhodnocované samostatně, v kombinaci nebo souhrnně) ohrožující celistvost ekosystému způsobem, který narušuje schopnost obnovy zasažených populací a snižuje dlouhodobou přirozenou produktivitu stanovišť nebo způsobuje po dobu delší než dočasnou významnou ztrátu hojnosti druhů, stanovišť nebo typů společenství;

d)

„lovnými zařízeními pro lov při dně“ zařízení používaná při běžném provádění rybolovných činností, jež jsou v kontaktu s mořským dnem, mimo jiné vlečné sítě pro lov při dně, drapáky, tenatové sítě na chytání ryb za žábry, dlouhé lovné šňůry pro lov při dně, vrše a vězence.

a)

zamýšlenou lokalitu pro provádění uvedených činností;

b)

cílové druhy;

c)

druh lovného zařízení a hloubku, v níž se bude nacházet, a

d)

strukturu hloubkového profilu mořského dna v místě zamýšleného rybolovu, pokud příslušné orgány dotyčného státu vlajky již tyto poznatky nemají k dispozici.

a)

zaznamenává nezávisle a ve stejné formě jako v lodním deníku informace o odlovu stanovené v článku 6 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (8);

b)

zaznamenává všechny případy změny plánu rybolovu uvedeného v čl. 5 odst. 2;

c)

dokládá všechna nepředvídaní setkání plavidla s citlivými mořskými ekosystémy podle článku 7 a shromažďuje informace, které mohou být použitelné z hlediska ochrany daného místa;

d)

zaznamenává hloubky, v nichž se nachází lovné zařízení;

e)

předloží zprávu příslušným orgánům dotčeného členského státu do 20 dnů po ukončení pozorovacího období. Kopie této zprávy se zašle Komisi do 30 dnů po obdržení písemné žádosti.

a)

v příbuzenském vztahu k veliteli plavidla nebo k jinému důstojníkovi sloužícímu na plavidle, k němuž byl přidělen;

b)

zaměstnancem velitele plavidla, k němuž byl přidělen;

c)

zaměstnancem zástupce velitele;

d)

zaměstnancem společnosti řízené velitelem nebo jeho zástupcem;

e)

v příbuzenském vztahu k zástupci velitele.

a)

kromě požadavků stanovených v článku v článku 18 nařízení (EHS) č. 2847/93 úlovek rybářských plavidel podle článku 1 určený na základě údajů zapsaných v lodních denících, včetně úplných záznamů o dnech rybolovu mimo přístav a zpráv předložených pozorovateli rozdělených podle čtvrtletí, podle typu rybolovného zařízení a podle druhů;

b)

informace o dodržování plánů rybolovu a požadavků stanovených v článcích 6, 7 a 8 rybářskými plavidly uvedenými v čl. 1 odst. 1, o opatřeních přijatých k nápravě a o sankcích uložených v případě nedodržení a závažných porušení uvedených v článku 10;

c)

informace o provádění článku 8.

30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/14

30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/16

(1)

Nařízení (ES) č. 994/98 zmocňuje Komisi v souladu s článkem 87 Smlouvy vyhlásit, že za určitých podmínek je podpora malým a středním podnikům slučitelná se společným trhem a nevztahuje se na ni oznamovací povinnost podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o založení Evropského společenství na státní podpory malým a středním podnikům (3) není použitelné na činnosti související s produkcí, zpracováním nebo uváděním produktů rybolovu a akvakultury spadajících pod nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (4) na trh.

(3)

Komise použila články 87 a 88 Smlouvy v mnoha rozhodnutích týkajících se malých a středních podniků působících v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh a vysvětlila též svou politiku, naposledy v Pokynech pro posuzování státní podpory na rybolov a akvakulturu (5) (dále jen „pokyny týkající se rybolovu“). Na základě značných zkušeností Komise s použitím těchto článků na malé a střední podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh je s ohledem na zajištění účinného dohledu a zjednodušení administrativy, a aniž by byla oslabena možnost kontroly ze strany Komise, třeba Komisi umožnit rozšíření výkonu pravomocí svěřených jí nařízením (ES) č. 994/98 též na malé a střední podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh, pokud je článek 89 Smlouvy prohlášen za použitelný na takové produkty.

(4)

Slučitelnost státní podpory v odvětví rybolovu je Komisí posuzována na základě cílů politiky hospodářské soutěže a společné rybářské politiky (SRP).

(5)

Toto nařízení by mělo zahrnovat druhy podpory poskytované v odvětví rybolovu, které byly systematicky schvalovány Komisí po mnoho let. Slučitelnost takové podpory se společným trhem nemusí Komise posuzovat případ od případu, pokud tato podpora splňuje podmínky stanovené v nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (6) a v nařízení Komise (ES) č. 498/2007 ze dne 26. března 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu (7), a pokud splňuje některé další podmínky. Ačkoli je nařízení (ES) č. 1198/2006 v platnosti teprve od 4. září 2006, získala Komise na základě stávajících pokynů týkajících se rybolovu dostatečné zkušenosti s použitím podobných podmínek pro typ příslušných opatření, aby prokázala, že díky dostatečně přesným podmínkám tohoto nařízení není třeba vyžadovat posuzování případ od případu.

(6)

Tímto nařízením není dotčena možnost členských států oznámit poskytnutí podpory malým a středním podnikům působícím v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh. Komise by taková oznámení měla posuzovat s přihlédnutím k tomuto nařízení a na základě pokynů týkajících se rybolovu.

(7)

Podpora, kterou chtějí členské státy poskytnout v odvětví rybolovu, která však nespadá do působnosti tohoto nařízení nebo jiných nařízení přijatých v souladu s článkem 1 nařízení (ES) č. 994/98, by měla být i nadále oznamována podle požadavků čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Tato podpora bude hodnocena s přihlédnutím k tomuto nařízení a k pokynům týkajícím se rybolovu.

(8)

Toto nařízení by mělo vyjmout každou jednotlivou podporu, která splňuje všechny příslušné požadavky tohoto nařízení, a jakýkoli režim podpory, pokud podpora, kterou lze poskytnout v rámci takového režimu, splňuje všechny příslušné požadavky tohoto nařízení. Jednotlivá podpora udělená podle režimu podpory a podpora ad hoc by měla obsahovat výslovný odkaz na toto nařízení.

(9)

V zájmu shody s podpůrnými opatřeními financovanými Společenstvím by stropy pro podporu, na kterou se vztahuje toto nařízení, měly být stejné jako stropy stanovené pro stejný druh podpory v příloze II nařízení (ES) č. 1198/2006.

(10)

Je nezbytné, aby se v případech, které nejsou v souladu s právem Společenství, a zejména s pravidly společné rybářské politiky, žádná podpora neudělovala. Podpora v odvětví rybolovu smí být proto poskytnuta členským státem, pouze pokud jsou financovaná opatření a jejich účinky v souladu s právem Společenství. Před poskytnutím jakékoli podpory musí členský stát zajistit, aby příjemci státní podpory dodržovali pravidla společné rybářské politiky.

(11)

Za účelem zajišťování přiměřenosti a omezení podpory na nezbytnou výši by prahové hodnoty měly být pokud možno vyjádřeny mírou podpor v poměru k souhrnu způsobilých nákladů. Pro účely výpočtu míry podpory by podpory splatné v několika splátkách měly být diskontovány na hodnotu v době poskytnutí. Úroková sazba, která se použije pro účely diskontování a pro výpočet výše podpory u podpory, jež nemá podobu grantu, by měla být referenční sazba platná v době poskytnutí podpory, jak je stanoveno ve Sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (8).

(12)

S ohledem na potřebu najít patřičnou rovnováhu mezi minimalizací narušování hospodářské soutěže v podporovaném odvětví a cíli tohoto nařízení by neměly být vyňaty jednotlivé podpory, které překračují stanovenou maximální částku, ať už jsou, nebo nejsou poskytnuty v rámci režimu podpory vyňatého tímto nařízením.

(13)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na činnosti spojené s vývozem nebo na podporu, která zvýhodňuje domácí výrobky před dováženými. Zejména by se nemělo vztahovat na podporu financování zřízení a provozu distribuční sítě v jiných zemích. Podpora umožňující pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího výrobku na nový trh by zpravidla neměla představovat podporu vývozu.

(14)

Podpora poskytnutá podnikům v obtížích ve smyslu pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (9) by se měla posuzovat podle těchto pokynů, aby se zamezilo jejich obcházení. Podpora takovým podnikům by proto měla být vyňata z působnosti tohoto nařízení. Oproti definici používané v uvedených pokynech by se za účelem snížení administrativní zátěže pro členské státy při poskytování podpory zahrnuté v tomto nařízení měla definice podniku, který lze považovat za podnik v obtížích, zjednodušit. Kromě toho by se malé a střední podniky, které vznikly před méně než třemi lety, neměly pro účely tohoto nařízení po tuto dobu považovat za podniky v obtížích, pokud ovšem nesplňují kritéria stanovená vnitrostátními právními předpisy z důvodu zahájení kolektivního úpadkového řízení. Těmito zjednodušeními by neměla být dotčena kvalifikace zmíněných malých a středních podniků v rámci uvedených pokynů, pokud jde o podporu, na kterou se nevztahuje toto nařízení a která zůstává nadále plně předmětem definice stanovené v uvedených pokynech.

(15)

Komise musí zajistit, aby schválená podpora nezměnila obchodní podmínky takovým způsobem, že by byly v rozporu s obecným zájmem. Podpora poskytnutá příjemci, na kterého je vydán inkasní příkaz na základě předcházejícího rozhodnutí Komise, kterým se podpora prohlašuje za protiprávní a neslučitelnou se společným trhem, by proto měla být vyňata z působnosti tohoto nařízení. Každá podpora ad hoc vyplacená takovémuto příjemci a jakýkoli režim podpory, který neobsahuje ustanovení výslovně vylučující takovéto příjemce, proto nadále podléhají oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Tímto ustanovením by neměla být dotčena oprávněná očekávání příjemců režimů podpor, na něž nebyl vydán inkasní příkaz.

(16)

Za účelem odstranění rozdílů, které by mohly vyvolat narušení hospodářské soutěže, a pro usnadnění koordinace mezi jednotlivými iniciativami Společenství a vnitrostátními iniciativami, které se týkají malých a středních podniků, by definice „malých a středních podniků“ použitá v tomto nařízení měla být stejná jako definice stanovená v příloze I nařízení (ES) č. 70/2001.

(17)

Pro účely transparentnosti, rovného zacházení a účinné kontroly by se toto nařízení mělo vztahovat pouze na podporu, která je transparentní. Transparentní podpora je podpora, pro niž lze předem přesně vypočíst hrubý ekvivalent grantu, aniž by bylo nutné provádět posouzení rizik. Podpora spočívající především v půjčkách by se měla považovat za transparentní v případě, kdy byl hrubý ekvivalent grantu vypočítán na základě referenční sazby, jak je stanoveno ve Sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (10). Podpora spočívající v daňových opatřeních by měla být považována za transparentní, jestliže tato opatření stanoví horní hranici zajišťující, že se nepřekročí použitelný strop.

(18)

Podpora spočívající v systémech záruk by se měla považovat za transparentní, jestliže metodika výpočtu hrubého ekvivalentu grantu byla přijata po jejím oznámení Komisi. Komise tato oznámení přezkoumá na základě sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk (11). Podpora spočívající v systémech záruk by se měla považovat za transparentní, jestliže příjemcem je malý nebo střední podnik a byl-li hrubý ekvivalent grantu vypočten na základě prémie „safe-harbour“, která je stanovena v oddílech 3.3 a 3.5 uvedeného sdělení.

(19)

Vzhledem k potížím při výpočtu ekvivalentu grantu v podobě vratných záloh by se toto nařízení nemělo na takovouto podporu vztahovat, ledaže je celková výše vratné zálohy nižší než příslušná prahová hodnota oznamovací povinnosti a maximální míra podpory podle tohoto nařízení.

(20)

S ohledem na čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy by obvykle podpora neměla vést pouze k trvalému nebo periodickému snižování provozních nákladů, které by příjemce jinak nesl, a měla by být úměrná nevýhodám, které je třeba překonat pro zajištění socioekonomických výhod, které jsou považovány za zájem Společenství. Státní podpůrná opatření směřující výhradně ke zlepšení finanční situace producentů, která však nepřispívají k rozvoji v odvětví, a zejména podpory poskytnuté výhradně na základě ceny, množství, produkční jednotky nebo jednotky produkčních prostředků, se považují za provozní podpory neslučitelné se společným trhem. Navíc by takové podpory mohly odporovat mechanismům společných organizací trhů. Je proto vhodné omezit oblast působnosti tohoto nařízení na podporu na investice, jakož i na podporu na některá socioekonomická opatření.

(21)

Aby bylo zaručeno, že podpora je nezbytná a že působí jako pobídka k rozvoji určitých činností, nemělo by se toto nařízení použít na podporu těch činností, které by příjemce mohl vykonávat již v tržních podmínkách samých. Mělo by se mít za to, že o takovouto pobídku se jedná v případě, kdy příjemce předložil před zahájením činností souvisejících s provedením podporovaného projektu nebo podporovaných činností členskému státu žádost o podporu.

(22)

Při určování, zda jsou dodrženy jednotlivé prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální míry podpory stanovené v tomto nařízení, by se u podporované činnosti nebo projektu měla brát v úvahu celková částka veřejné podpory bez ohledu na to, zda je tato podpora financována z místních, regionálních, vnitrostátních zdrojů či ze zdrojů Společenství.

(23)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na tyto podpory: podporu na trvalé a dočasné zastavení rybolovných činností, podporu na financování socioekonomických opatření, podporu na produktivní investice do akvakultury, podporu na opatření na ochranu vodního prostředí, podporu na opatření na ochranu veřejného zdraví a zdraví zvířat, podporu na vnitrozemský rybolov, podporu na zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, podporu na opatření společného zájmu, která jsou prováděna za aktivní podpory hospodářských subjektů samých nebo organizací jednajících jménem producentů nebo jiných organizací uznaných členskými státy, podporu na opatření společného zájmu, jejichž cílem je ochrana a rozvoj vodních živočichů a rostlin za současného zlepšování vodního prostředí, podporu na investice do veřejných nebo soukromých rybářských přístavů, míst vykládky a rybářských přístřešků, podporu na opatření společného zájmu s cílem provádět politiku jakosti a zvyšování hodnoty, rozvoj nových trhů nebo propagační kampaně pro produkty rybolovu a akvakultury, podporu na pilotní projekty, podporu na přestavbu za účelem přeřazení rybářských plavidel na jinou činnost a podporu na technickou pomoc.

(24)

V případě, že se osvobození od daně uvedená v článku 14 směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (12), uplatní stejnou měrou na celé odvětví rybolovu, mohou podle názoru Komise přispět k rozvoji odvětví a sloužit společnému zájmu. Členské státy stejnou měrou uplatňovaly uvedená osvobození a zkušenost s používáním těchto opatření v rámci nařízení (ES) č. 1595/2004 ukázala, že nedošlo k poškození obchodních podmínek a že pomohly při dosahování cílů společné rybářské politiky prostřednictvím zajištění udržitelných hospodářských a sociálních podmínek. Vzhledem k transparentnosti opatření, kdy se podpora vypočítává ze skutečného množství paliva spotřebovaného plavidlem, a s ohledem na to, že se toto nařízení vztahuje pouze na malé a střední podniky a že velká většina podniků zabývajících se rybolovem v Evropské unii jsou právě malé a střední podniky (většina podniků využívajících těchto osvobození od daní jsou menší podniky, které vlastní pouze jedno plavidlo), Komise věří, že taková opatření nezpůsobí nevhodné narušení hospodářské soutěže a poškození obchodních podmínek v míře odporující společnému zájmu. Taková osvobození od daně by se tedy v případě, že představují státní podporu, měla prohlásit za slučitelná se společným trhem a za vyňatá z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES za předpokladu, že jsou v souladu s uvedenými směrnicemi a že jsou použitelná na celé odvětví rybolovu. Podle tohoto nařízení by se za určitých podmínek rovněž měla prohlásit za slučitelná se společným trhem a být vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy osvobození od daně nebo snížení daně použitelná na vnitrozemský rybolov a na chov ryb, které mohou členské státy zavést podle článku 15 směrnice Rady 2003/96/ES.

(25)

Za účelem zajištění transparentnosti a účinnosti dohledu v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 994/98 je vhodné vytvořit standardní tiskopis, ve kterém by členské státy poskytovaly Komisi souhrnné informace, kdykoli se podle tohoto nařízení uskutečňuje režim podpory nebo jednotlivá podpora. Komise přiřadí identifikační číslo každému opatření podpory, které jí je sděleno. Skutečnost, že toto číslo je přiřazeno opatření podpory, neznamená, že Komise prověřila, zda podpora splňuje podmínky tohoto nařízení. Proto nezakládá oprávněná očekávání pro členský stát nebo příjemce, pokud jde o slučitelnost opatření podpory s tímto nařízením.

(26)

Z týchž důvodů by Komise měla stanovit zvláštní požadavky, pokud jde o podobu a obsah výročních zpráv, jež mají členské státy Komisi předkládat. Kromě toho je vhodné vytvořit pravidla týkající se záznamů, které by členské státy měly vést o režimech podpory a jednotlivých podporách vyňatých tímto nařízením, v souladu s požadavky stanovenými v článku 15 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (13).

(27)

Aby mohla sledovat provádění tohoto nařízení, Komise by měla být oprávněna od členských států získat veškeré nezbytné informace týkající se opatření prováděných podle tohoto nařízení. Pokud členské státy v přiměřené lhůtě neposkytnou informace o těchto opatřeních podpory, lze se domnívat, že podmínky tohoto nařízení nejsou dodržovány. Pokud tedy členský stát neposkytne informace umožňující sledování opatření podpory, Komise může rozhodnout, že se nařízení nebo jeho příslušná část na daný členský stát neuplatní a že všechna následující opatření podpory, včetně nových opatření jednotlivých podpor poskytovaných na základě režimů podpor, na něž se dříve vztahovalo toto nařízení, musí být oznámena Komisi v souladu s článkem 88 Smlouvy. Jakmile členský stát poskytne správné a úplné informace, Komise by měla znovu povolit úplnou použitelnost nařízení.

(28)

S ohledem na datum ukončení platnosti nařízení (ES) č. 1198/2006 a na skutečnost, že podmínky pro poskytnutí podpory podle tohoto nařízení byly uvedeny do souladu s podmínkami stanovenými pro využívání Evropského rybářského fondu, je vhodné omezit dobu platnosti tohoto nařízení k datu, kdy skončí platnost nařízení (ES) č. 1198/2006. Pokud by doba platnosti tohoto nařízení uplynula bez prodloužení, režimy podpor již vyňaté tímto nařízením by měly být zůstat vyňaty po dobu šesti měsíců.

(29)

Je třeba stanovit přechodná ustanovení pro oznámení, o kterých nebude rozhodnuto v den vstupu tohoto nařízení v platnost, a pro podporu, která byla poskytnuta před datem vstupu tohoto nařízení v platnost a nebyla oznámena v rozporu s povinností podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, jakož i pro podporu splňující podmínky nařízení Komise (ES) č. 1595/2004 ze dne 8. září 2004 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podporu malým a středním podnikům působícím v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh (14),

a)

podpory, jejichž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů uvedených na trh;

b)

podpory na činnosti spojené s vývozem, zejména podpory přímo spojené s vyváženým množstvím, se zavedením a provozem distribuční sítě nebo s jinými běžnými výdaji plynoucími z vývozní činnosti;

c)

podpory podmíněné používáním domácích produktů na úkor dovezených;

d)

podpory poskytnuté podnikům v obtížích;

e)

režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, na který byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná se společným trhem;

f)

podporu ad hoc ve prospěch podniku, na který byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná se společným trhem.

a)

„podporou“ rozumí jakékoli opatření splňující všechna kritéria stanovená v čl. 87 odst. 1 Smlouvy;

b)

„režimem podpory“ rozumí jakýkoliv akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora podnikům definovaným aktem obecným nebo abstraktním způsobem, a dále jakýkoli akt, na jehož základě může být na neurčitou dobu a/nebo na neurčitou částku poskytnuta jednomu nebo několika podnikům podpora, která není spojena se zvláštním projektem;

c)

„jednotlivou podporou“ se rozumí podpora ad hoc a poskytování podpory podléhající oznamovací povinnosti na základě režimu podpory;

d)

„podporou ad hoc“ se rozumí jednotlivá podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;

e)

„mírou podpory“ rozumí částka podpory vyjádřená jako procento způsobilých nákladů;

f)

„produkty rybolovu“ rozumějí jak produkty odlovené v moři nebo ve vnitrozemských vodách, tak produkty akvakultury uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 104/2000;

g)

„malými a středními podniky“ („MSP“) rozumí malé a střední podniky, jak jsou definovány v čl. 2 odst. 7 nařízení Komise (ES) č. …/2008 ze dne 2. července 2008 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašujících určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (15);

h)

„transparentní podporou“ rozumí podpora, pro niž lze předem přesně vypočíst hrubý ekvivalent grantu bez potřeby provádět hodnocení rizik;

i)

„podnikem v obtížích“ rozumí podnik splňující tyto požadavky:

a)

přímé granty a úrokové dotace;

b)

podpora poskytovaná formou půjček, jestliže byl hrubý ekvivalent grantu vypočten na základě referenční sazby platné v době udělení grantu a s přihlédnutím k běžnému zajištění a/nebo mimořádnému riziku spojenému s půjčkou;

c)

podpora spočívající v systémech záruk,

d)

podpora v rámci daňových opatření je považována za transparentní, jestliže tato opatření stanoví horní hranici zajišťující, že se nepřekročí použitelný strop.

a)

podpora spočívající v kapitálových injekcích;

b)

podpora spočívající v opatřeních týkajících se rizikového kapitálu.

a)

podpora splňuje podmínky článku 23 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 4 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

a)

podpora splňuje podmínky článku 24 nařízení (ES) č. 1198/2006 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

a)

podpora splňuje podmínky čl. 26 odst. 3 a článku 27 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 8 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

a)

podpora splňuje podmínky článků 28 a 29 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článků 9 a 10 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

a)

podpora splňuje podmínky článků 28 a 30 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 11 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

a)

podpora splňuje podmínky článků 28 a 31 nařízení (ES) č. 1198/2006 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

a)

podpora splňuje podmínky článků 28 a 32 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 12 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

a)

podpora splňuje podmínky článku 33 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 13 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

a)

podpora splňuje podmínky článků 34 a 35 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 14 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

a)

podpora splňuje podmínky článků 36 a 37 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 15 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

a)

podpora splňuje podmínky článků 36 a 38 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 16 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

a)

podpora splňuje podmínky článků 36 a 39 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 17 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

a)

podpora splňuje podmínky článků 36 a 40 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 18 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

a)

podpora splňuje podmínky článků 36 a 41 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 19 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

a)

podpora splňuje podmínky článků 36 a 42 nařízení (ES) č. 1198/2006 a článku 20 nařízení (ES) č. 498/2007 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

a)

podpora splňuje podmínky čl. 46 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1198/2006 a

b)

částka podpory, vyjádřená v ekvivalentu grantu, není vyšší než celková míra příspěvků z veřejných zdrojů stanovená přílohou II nařízení (ES) č. 1198/2006.

30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/29

(1)

Nařízení (ES) č. 882/2004 stanoví obecné úkoly, povinnosti a požadavky pro referenční laboratoře Společenství pro potraviny a krmiva a pro oblast zdraví zvířat. Referenční laboratoře Společenství pro oblast zdraví zvířat a živá zvířata jsou uvedeny v příloze VII části II uvedeného nařízení.

(2)

Směrnice 2006/88/ES stanoví veterinární požadavky pro uvádění na trh, dovoz a tranzit živočichů pocházejících z akvakultury a produktů z nich získaných přes Společenství a určitá minimální opatření pro prevenci a tlumení některých nákaz těchto živočichů. Podle uvedené směrnice musí referenční laboratoře Společenství pro nákazy vodních živočichů vykonávat pravomoci a povinnosti stanovené v příloze VI části I uvedené směrnice.

(3)

Po ukončení výběrového řízení provedeného na základě výzvy k určení se referenční laboratoří Společenství pro nákazy korýšů určuje Centre for Environment, Fisheries & Aquaculture Science (Cefas), Weymouth Laboratory, Spojené království.

(4)

Po ukončení výběrového řízení provedeného na základě výzvy k určení se referenční laboratoří Společenství pro vzteklinu určuje Laboratoire d’études sur la rage et la pathologie des animaux sauvages agentury Agence Française de Sécurité Sanitaire des Aliments (AFSSA).

(5)

Po ukončení výběrového řízení provedeného na základě výzvy k určení se referenční laboratoří Společenství pro tuberkulózu skotu určuje Laboratorio de Vigilancia Veterinaria (VISAVET), Facultad de Veterinaria, Universidad Complutense de Madrid, Madrid, Španělsko.

(6)

Referenční laboratoře Společenství pro nákazy korýšů, vzteklinu a tuberkulózu skotu se určují na počáteční období pěti let od 1. července 2008, aby bylo možno provést hodnocení jejich činnosti a plnění povinností.

(7)

Kromě obecných pravomocí a povinností stanovených v čl. 32 odst. 2 nařízení (ES) č. 882/2004 je na úrovni Společenství třeba vykonávat určité konkrétní povinnosti a úkoly v souvislosti s vlastnostmi původců nákazy, aby byla zajištěna lepší koordinace. Z tohoto důvodu je třeba, aby toto nařízení stanovilo tyto další konkrétní povinnosti a úkoly referenčních laboratoří Společenství pro vzteklinu a tuberkulózu skotu.

(8)

Příloha VII část II nařízení (ES) č. 882/2004 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/33

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 1763/2004 obsahuje seznam osob, kterých se týká zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Komise je oprávněna změnit uvedenou přílohu s přihlédnutím k rozhodnutím Rady, kterými se provádí společný postoj Rady 2004/694/SZBP ze dne 11. října 2004 o dalších opatřeních na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) (2). Uvedený společný postoj se provádí rozhodnutím Rady 2008/613/SZBP (3) ze dne 24. července 2008. Příloha I nařízení (ES) č. 1763/2004 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/34

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 2015/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se pro roky 2007 a 2008 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro rybářská plavidla Společenství (3), stanoví kvóty pro roky 2007 a 2008.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2008.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/36

(1)

Měly by být odstraněny jakékoli nejasnosti, pokud jde o uplatňování článku 18 nařízení (ES) č. 1013/2006 na přepravu odpadů, jestliže některá země ve své odpovědi na žádost Komise v souladu s čl. 37 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 1013/2006 uvedla, že uvedenou přepravu nezakáže, ani neuplatní postup předchozího písemného oznámení a souhlasu podle článku 35 uvedeného nařízení.

(2)

Komise obdržela odpovědi od Bosny a Hercegoviny, Íránu a Toga na svou písemnou žádost o písemné potvrzení, že odpady uvedené v příloze III nebo IIIA nařízení (ES) č. 1013/2006, jejichž vývoz není podle článku 36 uvedeného nařízení zakázán, je možno vyvážet ze Společenství k využití v těchto zemích, a o uvedení případného kontrolního postupu, který budou uvedené země uplatňovat. Komise rovněž obdržela další informace týkající se Malajsie, Moldavska (2), Pobřeží slonoviny, Ruska a Ukrajiny. Aby byly výše uvedené skutečnosti zohledněny, měla by být příloha nařízení Komise (ES) č. 1418/2007 (3) změněna.

(3)

Vláda Lichtenštejnska poukázala na to, že Lichtenštejnsko by mělo být považováno za zemi, na níž se vztahuje rozhodnutí OECD. Ustanovení čl. 37 odst. 2 nařízení (ES) č. 1013/2006 se na tuto zemi tudíž nevztahují, a Lichtenštejnsko by mělo být z přílohy nařízení (ES) č. 1418/2007 odstraněno.

(4)

Nařízení (ES) č. 1418/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Vkládá se nový článek 1a, který zní:

„Článek 1a

Jestliže některá země ve své odpovědi na písemnou žádost Komise v souladu s čl. 37 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 1013/2006 uvede, že některou přepravu odpadů nezakáže, ani neuplatní postup předchozího písemného oznámení a souhlasu podle článku 35 uvedeného nařízení, použije se na takovou přepravu obdobně článek 18 uvedeného nařízení.“

2)

Příloha nařízení (ES) č. 1418/2007 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/45

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 996/97 ze dne 3. června 1997 o otevření a správě celní kvóty pro dovoz zmrazených hovězích okruží a bránic kódu KN 0206 29 91 (3) byla otevřena celní kvóta pro dovoz produktů v odvětví hovězího a telecího masa.

(2)

Žádosti o dovozní licence podané pro období od 1. července 2008 do 30. června 2009 přesahují dostupná množství. Je proto nutné stanovit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a určit koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství,

30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/46

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1451/2007 ze dne 4. prosince 2007 o druhé etapě desetiletého pracovního programu uvedeného v čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh (2) zřizuje seznam účinných látek, které mají být zhodnoceny vzhledem k možnému zařazení do přílohy I, IA nebo IB směrnice 98/8/ES. Tento seznam zahrnuje difenakum.

(2)

Podle nařízení (ES) č. 1451/2007 bylo difenakum v souladu s čl. 11 odst. 2 směrnice 98/8/ES hodnoceno pro použití v typu přípravku 14, rodenticidy, podle přílohy V směrnice 98/8/ES.

(3)

Finsko bylo jmenováno členským státem zpravodajem a předložilo Komisi dne 21. března 2006 zprávu příslušného orgánu a doporučení v souladu s čl. 14 odst. 4 a 6 nařízení (ES) č. 1451/2007.

(4)

Zprávu příslušného orgánu přezkoumaly členské státy a Komise. V souladu s čl. 15 odst. 4 nařízení (ES) č. 1451/2007 byly závěry tohoto přezkoumání v rámci Stálého výboru pro biocidní přípravky ze dne 29. listopadu 2007 zařazeny do hodnotící zprávy.

(5)

Z přezkumu difenaku nevyplynuly žádné otevřené otázky ani obavy, kterými by se měl zabývat Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika.

(6)

Z provedených přezkumů vyplynulo, že u biocidních přípravků používaných jako rodenticidy a obsahujících difenakum lze očekávat, že nepředstavují kromě náhodných nehod u dětí riziko pro lidi. Bylo zjištěno riziko u necílových zvířat a životního prostředí. Cíloví hlodavci jsou však škůdci, a proto představují riziko pro veřejné zdraví a hygienu. Zatím navíc nebylo stanoveno, zda existují vhodné alternativy k difenaku, které jsou stejně účinné a zároveň méně škodlivé vůči životnímu prostředí. Je tedy odůvodněné zařadit difenakum na omezenou dobu do přílohy I a zajistit tak, aby ve všech členských státech mohla být povolení pro biocidní přípravky používané jako rodenticidy a obsahují difenakum udělována, měněna nebo rušena v souladu s čl. 16 odst. 3 směrnice 98/8/ES.

(7)

Vzhledem k výsledkům hodnotící zprávy je vhodné požadovat, aby se zvláštní opatření ke zmírnění rizik použila na úrovni povolení přípravku, a to na přípravky obsahující difenakum a používané jako rodenticidy. Tato opatření by měla být určena k omezení rizika prvotní a druhotné expozice člověka a necílových zvířat, jakož i dlouhodobých účinků látky na životní prostředí.

(8)

Vzhledem ke zjištěným rizikům a látce charakterizované jako potenciálně perzistentní, náchylné k bioakumulaci a toxické, nebo velmi perzistentní a velmi náchylné k bioakumulaci, by mělo být difenakum zařazeno do přílohy I pouze na pět let a před obnovením jeho zařazení by se na něj mělo vztahovat srovnávací hodnocení dopadů v souladu s čl. 10 odst. 5 písm. i) druhým pododstavcem směrnice 98/8/ES.

(9)

Je důležité, aby ustanovení této směrnice byla prováděna ve všech členských státech zároveň, aby se zajistilo stejné nakládání s biocidními přípravky s obsahem účinné látky difenakum na trhu a rovněž aby se obecně usnadnily vlastní operace v rámci trhu s biocidními přípravky.

(10)

Před zařazením účinné látky do přílohy I je třeba poskytnout členským státům a zúčastněným stranám přiměřené období, které jim umožní připravit se na plnění nových požadavků, které ze zařazení vyplynou, a zajistit, aby žadatelé, kteří vypracovali dokumentaci, mohli plně využívat desetileté lhůty pro ochranu údajů, která v souladu s čl. 12 odst. 1 písm. c) bodem ii) směrnice 98/8/ES začíná dnem zařazení účinné látky.

(11)

Po zařazení účinné látky by mělo být členským státům poskytnuto přiměřené období k provedení čl. 16 odst. 3 směrnice 98/8/ES, a zejména k udělení, změně nebo zrušení povolení biocidních přípravků typu 14 obsahujících difenakum za účelem zajištění souladu se směrnicí 98/8/ES.

(12)

Směrnice 98/8/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(13)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/49

(1)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (2) (dále jen „sedmý rámcový program“) stanoví účast Společenství na výzkumných a rozvojových programech prováděných několika členskými státy, včetně účasti ve strukturách vytvořených k uskutečnění těchto programů ve smyslu článku 169 Smlouvy.

(2)

Sedmý rámcový program vymezil řadu kritérií pro určení oblastí vhodných k zahájení uvedených iniciativ na základě článku 169: význam pro cíle Společenství, jasná definice sledovaného cíle a jeho význam z hlediska cílů sedmého rámcového programu; přítomnost již existujícího základu (stávající nebo plánované výzkumné programy), přidaná hodnota na evropské úrovni a kritické množství s ohledem na velikost a počet zahrnutých programů a podobnost činností, které zahrnují, a účinnost článku 169 Smlouvy jako nejvhodnějšího prostředku pro dosažení cílů.

(3)

Rozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (3) (dále jen „zvláštní program ‚Spolupráce‘“) označuje „iniciativu podle článku 169 v oblasti asistovaného žití“ za jednu z oblastí vhodných pro účast Společenství ve vnitrostátních výzkumných programech prováděných společně na základě článku 169 Smlouvy.

(4)

Ve svém sdělení ze dne 1. června 2005 nazvaném „i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost“, Komise navrhla zahájit vzorovou iniciativu v oblasti péče o občany ve stárnoucí společnosti.

(5)

Ve svém sdělení ze dne 12. října 2006 nazvaném „Demografická budoucnost Evropy – učiňme z problému výhodu“ Komise zdůraznila fakt, že stárnutí je jedním z největších problémů, kterému čelí všechny země v EU, a že větší využití nových technologií v rámci podpory obnovené lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost by mohlo přispět ke kontrole nákladů a zlepšení tělesného a duševního zdraví starších občanů a jejich aktivní účasti ve společnosti, jakož i ke zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.

(6)

Zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) by mohli být senioři považováni za příležitost pro vznikající trh s novým zbožím a službami, které reagují na potřeby starších lidí. Avšak rychlý rozvoj a používání nových IKT technologií by neměly vést k vyloučení a prohlubování digitální propasti; zlepšení digitální gramotnosti je tedy základním předpokladem pro začlenění a aktivní zapojení do informační společnosti.

(7)

Tato iniciativa v oblasti asistovaného žití by měla zohlednit skutečnost, že se ženy v průměru dožívají vyššího věku než muži, takže mezi seniory v Evropě je vyšší procento žen.

(8)

Aktivní stárnutí je základní součástí obnovených hlavních směrů zaměstnanosti. Přístup EU ke stárnutí je zaměřen na mobilizaci veškerého potenciálu občanů všech věkových skupin – celoživotní přístup – a zdůrazňuje potřebu změny strategií stárnutí z roztříštěných na komplexní.

(9)

V současné době není řada programů nebo činností v oblasti výzkumu a vývoje IKT pro zajištění důstojného stáří, které provádějí členské státy jednotlivě na vnitrostátní úrovni, dostatečně koordinována, a neumožňuje koherentní přístup na evropské úrovni pro výzkum a vývoj inovačních produktů a služeb založených na IKT pro zajištění důstojného stáří.

(10)

S přáním vytvořit koherentní přístup na evropské úrovni v oblasti IKT pro důstojné stáří a účinně jednat se několik členských států chopilo iniciativy a vytvořilo společný program výzkumu a vývoje v oblasti asistovaného žití nazvaný „Ambient Assisted Living“ (dále jen „společný program AAL“) s uplatněním IKT pro zajištění důstojného stáří v informační společnosti, aby dosáhlo součinnosti z hlediska zdrojů pro řízení a finančních zdrojů tím, že za pomoci nezávislých odborníků vytvořilo jednotný a společný hodnotící mechanismus na základě zavedených postupů uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1906/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 - 2013) (4) a kombinace dalších odborných zkušeností a zdrojů dostupných v různých zemích Evropy.

(11)

Společný program AAL usiluje o řešení problému demografického stárnutí tím, že vytváří nezbytný právní a organizační rámec pro rozsáhlou evropskou spolupráci mezi členskými státy v oblasti aplikovaného výzkumu a inovací informačních a komunikačních technologií s cílem zajistit důstojné stáří ve stárnoucí společnosti. Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko (dále jen „zúčastněné členské státy“) a Izrael, Norsko a Švýcarsko se dohodly, že budou koordinovat a společně provádět činnosti přispívající ke společnému programu AAL. Celková hodnota jejich účasti je odhadována nejméně na 150 milionů EUR po dobu platnosti sedmého rámcového programu. Účast by měla být podmíněna minimálním finančním příspěvkem, jehož výše by odpovídala potenciální poptávce různých národních vědeckých komunit a měla by obvykle představovat alespoň 0,2 milionu EUR za účast v ročním pracovním programu.

(12)

V souladu s cíli sedmého rámcového programu by měl společný program AAL rovněž podporovat zapojení malých a středních podniků (MSP) do svých činností.

(13)

Aby se zvýšil dopad společného programu AAL, dohodly se zúčastněné členské státy, Izrael, Norsko a Švýcarsko na účasti Společenství. Společenství by se mělo na programu podílet finančním příspěvkem ve výši maximálně 150 milionů EUR. Vzhledem k tomu, že společný program AAL plní vědecké cíle sedmého rámcového programu a že výzkumná oblast společného programu AAL spadá do tématu Informační a komunikační technologie (IKT) v rámci zvláštního programu „Spolupráce“, finanční příspěvek Společenství by měl být čerpán z rozpočtových prostředků vyčleněných na toto téma. K dispozici mohou být další možnosti financování, mimo jiné ze strany Evropské investiční banky, zejména prostřednictvím finančního nástroje pro sdílení rizik vytvořeného společně s Evropskou investiční bankou a Komisí podle přílohy III rozhodnutí 2006/971/ES.

(14)

Finanční podpora Společenství by měla být poskytována podle definice plánu financování založeného na formálních závazcích příslušných vnitrostátních orgánů ohledně společného provádění programů a činností v oblasti výzkumu a vývoje na vnitrostátní úrovni a příspěvku na financování společného uskutečnění společného programu AAL.

(15)

Společné provádění vnitrostátních výzkumných programů vyžaduje založení nebo existenci specializované prováděcí struktury stanovené ve zvláštním programu „Spolupráce“.

(16)

Zúčastněné členské státy se dohodly na uvedené specializované prováděcí struktuře určené k provádění společného programu AAL.

(17)

Specializovaná prováděcí struktura by měla být příjemcem finančního příspěvku od Společenství a měla by zajistit účinné provádění společného programu AAL.

(18)

K zajištění účinného provádění společného programu AAL by specializovaná prováděcí struktura měla udělovat finanční podporu třetím stranám účastnícím se společného programu AAL, které jsou vybírány na základě výzev k podání návrhů.

(19)

Výše příspěvku Společenství by měla být závislá na závazku zúčastněných států, Izraele, Norska a Švýcarska k poskytnutí finančních prostředků a skutečném vyplacení jejich finančních příspěvků.

(20)

Společenství by mělo mít právo snížit svůj finanční příspěvek nebo pozdržet či zastavit jeho vyplácení na základě podmínek stanovených v dohodě upravující prováděcí pravidla pro příspěvek Společenství, která má být uzavřena mezi Společenstvím a specializovanou prováděcí strukturou, v případě, že je společný program AAL prováděn nedostatečně, částečně nebo opožděně.

(21)

Ke společnému programu AAL by měl mít možnost se připojit kterýkoli členský stát.

(22)

V souladu se sedmým rámcovým programem by Společenství mělo mít právo sjednat během provádění společného programu AAL v souladu s tímto rozhodnutím podmínky pro svůj finanční příspěvek do společného programu AAL ve vztahu k účasti jakékoli země přidružené k sedmému rámcovému programu nebo jakékoli jiné země, je-li to pro provádění společného programu AAL nezbytné, v tomto společném programu.

(23)

Měla by být rovněž přijata vhodná opatření k předcházení nesrovnalostem a podvodům a měly by být učiněny nezbytné kroky k vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (5), s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (6) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (7).

(24)

V souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (8) (dále jen „finanční nařízení“), a nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (9) (dále jen „prováděcí pravidla“), by měl být příspěvek Společenství spravován v rámci nepřímého centralizovaného řízení podle čl. 54 odst. 2 písm. c) a článku 56 finančního nařízení a článku 35, čl. 38 odst. 2 a článku 41 prováděcích pravidel.

(25)

Je nezbytné, aby výzkumné činnosti prováděné v rámci společného programu AAL byly v souladu se základními etickými zásadami, včetně těch, kterými se zabývá článek 6 Smlouvy o Evropské unii a Listina základních práv Evropské unie, a aby se řídily zásadami integrace rovnosti mužů a žen a rovnosti pohlaví. Při provádění programu by měla být také zohledněna podpora úlohy žen ve vědě a výzkumu.

(26)

Společný program AAL by měl rovněž usilovat o podporu spravedlivého a zjednodušeného přístupu k produktům a službám založeným na IKT ve všech členských státech.

(27)

Komise by měla do roku 2010 provést průběžné hodnocení, aby posoudila kvalitu a účinnost provádění společného programu AAL a pokrok dosažený při plnění stanovených cílů, jakož i závěrečné hodnocení. V rámci tohoto hodnocení by se rovněž mělo posoudit, zda bude třeba dalšího průběžného hodnocení před závěrečným hodnocením na konci roku 2013,

a)

zúčastněné členské státy, Izrael, Norsko a Švýcarsko prokáží, že společný program AAL, popsaný v příloze I, byl skutečně zahájen;

b)

zúčastněné členské státy, Izrael, Norsko a Švýcarsko, nebo organizace, které zúčastněné státy, Izrael, Norsko a Švýcarsko určí, formálně zřídí nebo určí specializovanou prováděcí strukturu s právní subjektivitou, která bude odpovědná za provádění společného programu AAL a za přijetí, přidělení a monitorování finančního příspěvku Společenství v rámci nepřímého centralizovaného řízení v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) a článkem 56 finančního nařízení a článkem 35, čl. 38 odst. 2 a článkem 41 prováděcích pravidel;

c)

zavede se vhodný a účinný model řízení pro společný program AAL v souladu s hlavními směry stanovenými v příloze II, která tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí;

d)

specializovaná prováděcí struktura účinně provádí činnosti v rámci společného programu AAL, popsaného v příloze I, která ukládá zveřejňování výzev k podání návrhů na udělení grantů;

e)

zúčastněné členské státy, Izrael, Norsko a Švýcarsko se zaváží podílet se na financování společného programu AAL a na skutečném uhrazení finančního příspěvku, především na financování účastníků projektů vybraných na základě výzev k podání návrhů, které byly zveřejněny na základě programu;

f)

zajistí se soulad s pravidly Společenství pro poskytování státní podpory, především s pravidly stanovenými v rámci Společenství pro státní podporu pro výzkum a vývoj a inovace (10);

g)

zajistí se vysoká úroveň vědecké kvality a dodržování etických zásad v souladu s obecnými zásadami sedmého rámcového programu, uplatňování hlediska postavení žen a mužů a rovnosti pohlaví a udržitelného rozvoje a

h)

vypracují se ustanovení upravujících práva duševního vlastnictví, která vyplývají z činností prováděných v rámci společného programu AAL a z provádění a koordinace programů a činností v oblasti výzkumu a vývoje prováděných zúčastněnými členskými státy, Izraelem, Norskem a Švýcarskem na vnitrostátní úrovni tak, aby podporovala tvorbu uvedených znalostí a rozsáhlé využití a šíření vytvořených znalostí.

30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/58

(1)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (3) (dále jen „sedmý rámcový program“) umožňuje účast Společenství ve výzkumných a vývojových programech, které provádějí některé členské státy, včetně účasti ve strukturách vytvořených pro výkon těchto programů, ve smyslu článku 169 Smlouvy.

(2)

Sedmý rámcový program definoval řadu kritérií pro identifikaci oblastí pro tyto iniciativy podle článku 169: souvislosti s cíli Společenství, jasná definice cíle, jehož má být dosaženo, a jeho vztah k cílům sedmého rámcového programu, přítomnost již existujícího základu (stávajících nebo navrhovaných vnitrostátních výzkumných programů), evropská přidaná hodnota, kritické množství s ohledem na velikost a množství zapojených programů a podobnost aktivit, kterými se zabývají, a účinnost článku 169 Smlouvy jako nejvhodnějšího prostředku pro dosažení cílů.

(3)

Rozhodnutí Rady 2006/974/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu Kapacity, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (4) (dále jen „zvláštní program Kapacity“), identifikuje iniciativy podle článku 169 v oblasti malých a středních podniků provádějících výzkum jako jednu z oblastí vhodnou pro účast Společenství ve vnitrostátních výzkumných programech společně prováděných na základě článku 169 Smlouvy.

(4)

Ve svých závěrech ze zasedání dne 24. září 2004 uznala Rada význam sedmého rámcového programu pro další rozvoj Evropského výzkumného prostoru (EVP) a v této souvislosti zdůraznila důležitost posilování vazeb mezi EVP a evropskými mezivládními organizacemi, jako např. Eureka.

(5)

Ve svých závěrech ze zasedání ve dnech 25. a 26. listopadu 2004 zdůraznila Rada význam malých a středních podniků pro evropský růst a konkurenceschopnost a tudíž i potřebu členských států a Komise posílit účinnost a komplementaritu vnitrostátních a evropských podpůrných programů pro malé a střední podniky. Rada nabádala Komisi ke zkoumání možného systému zdola nahoru pro malé a střední podniky provádějící výzkum a vývoj. Také připomněla význam koordinace vnitrostátních programů pro rozvoj EVP. Vyzvala rovněž členské státy a Komisi k těsné spolupráci při určování omezeného počtu oblastí pro další použití článku 169 Smlouvy. Rada vyzvala Komisi, aby dále rozvíjela spolupráci a koordinaci mezi Společenstvími a aktivitami prováděnými v rámci mezivládních struktur, zejména s Eureka, s odkazem na ministerskou konferenci Eureka ze dne 18. června 2004.

(6)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. března 2005 o vědě a technologii – hlavní směry budoucí politiky Evropské unie na podporu výzkumu (5), vybídnul členské státy k přijetí daňových a jiných pobídek na podporu průmyslových inovací, včetně vazeb na Eureka, zejména s odkazem na malé a střední podniky, a zdůraznil, že EVP vznikne pouze za předpokladu, že bude Unií přidělen větší podíl financování výzkumu s cílem těsnější koordinace výzkumné politiky na úrovni evropské, vnitrostátní i regionální, a to pokud jde o jejich podstatu i o jejich financování; pokud je toto financování doplňující k výzkumným politikám v členských státech a mezi nimi. Evropský parlament uvedl, že další finanční mechanismy a podpůrné mechanismy na podporu výzkumu a vývoje a inovací by měly být využívány účinněji a koordinovaněji, a zmínil mimo jiné Eureka. Žádal posílenou spolupráci mezi vnitrostátními výzkumnými programy a vyzval Komisi, aby postupovala podle článku 169 Smlouvy.

(7)

Ve svém sdělení ze dne 4. června 2003 nazvaném „Investovat do výzkumu: akční plán pro Evropu“ Komise zdůraznila význam účasti malých a středních podniků v přímých opatřeních na podporu výzkumu a inovací, což má zásadní význam pro nárůst inovační kapacity rozsáhlých úseků hospodářství.

(8)

V současnosti není mnoho výzkumných a vývojových programů ani aktivit prováděných jednotlivými členskými státy na podporu výzkumných a vývojových činností v malých a středních podnicích na vnitrostátní úrovni uspokojivě koordinováno na evropské úrovni a tyto programy neumožňují na evropské úrovni jednotný přístup k účinnému programu výzkumu a technologického rozvoje.

(9)

Několik členských států se zapojilo do iniciativy v rámci Eureka pro vytvoření společného výzkumného a vývojového programu nazvaného „Eurostars“ (dále jen „společný program Eurostars“) pro přínos malým a středním podnikům provádějícím výzkum a vývoj s přáním dosáhnout na evropské úrovni jednotný přístup v oblasti malých a středních podniků provádějících výzkum a vývoj a účinně jednat, tak aby tyto podniky získaly nezbytný minimální objem zdrojů v oblasti řízení a financování a aby došlo k propojení dalších odborných znalostí a zdrojů dostupných v různých zemích po celé Evropě.

(10)

Cílem společného programu Eurostars je podpora malých a středních podniků provádějících výzkum a vývoj vytvořením nezbytného právního a organizačního rámce pro rozsáhlou evropskou spolupráci mezi členskými státy v oblasti aplikovaného výzkumu a inovací v jakékoli oblasti technologií či průmyslu. Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Finsko, Švédsko a Spojené království (dále jen „zúčastněné členské státy“) a Island, Izrael, Norsko, Švýcarsko a Turecko (dále jen „další zúčastněné státy“) se dohodly, že budou společně provádět a koordinovat činnosti zaměřené na přispívání ke společnému programu Eurostars. Celková hodnota jejich příspěvku se odhaduje na nejméně 300 milionů EUR pro navrhované období šesti let. Finanční příspěvek Společenství by měl představovat nejvýše 25 % celkového veřejného příspěvku do společného programu Eurostars, který se odhaduje na 400 milionů EUR.

(11)

Aby se zvýšil vliv společného programu Eurostars, souhlasily zúčastněné členské státy a další zúčastněné státy s takovouto účastí Společenství ve společném programu Eurostars. Společenství by tedy mělo přispět až 100 miliony EUR po dobu trvání společného programu Eurostars. Za předpokladu, že společný program Eurostars splní vědecké cíle sedmého rámcového programu a že oblast společného programu Eurostars bude spadat do části zvláštního programu Kapacity s názvem „výzkum s přínosem pro malé a střední podniky“, by měl být finanční příspěvek Společenství čerpán z příslušné položky rozpočtu. K dispozici mohou být další možnosti financování, mimo jiné ze strany Evropské investiční banky, zejména prostřednictvím finančního nástroje na sdílení rizik vytvořeného společně s Evropskou investiční bankou a Komisí podle přílohy III rozhodnutí 2006/974/ES.

(12)

Finanční podpora Společenství by měla být poskytnuta pod podmínkou definování finančního plánu založeného na formálních závazcích příslušných vnitrostátních orgánů společně provádět výzkumné a vývojové programy a aktivity na vnitrostátní úrovni a přispívat k financování společné realizace společného programu Eurostars.

(13)

Společné provádění vnitrostátních výzkumných programů vyžaduje vytvoření nebo existenci specializované prováděcí struktury, jak je uvedeno ve zvláštním programu „Kapacity“.

(14)

Zúčastněné členské státy souhlasily s touto specializovanou prováděcí strukturou k provádění společného programu Eurostars.

(15)

Specializovaná prováděcí struktura by měla být příjemcem příspěvku Společenství a měla by zajišťovat účinné provádění společného programu Eurostars.

(16)

Příspěvek Společenství je podmíněn příslibem zdrojů od zúčastněných členských států a dalších zúčastněných států a skutečnými platbami jejich finančních příspěvků.

(17)

Vyplacení příspěvku Společenství je podmíněno uzavřením obecné dohody mezi Komisí zastupující Evropská společenství a specializovanou prováděcí strukturou, která bude obsahovat podrobná ujednání o využití příspěvku Společenství. Tato obecná dohoda by měla obsahovat nezbytná ustanovení, která zajistí ochranu finančních zájmů Společenství.

(18)

V souladu s čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (6) (dále jen „finanční nařízení“), se úroky z finančního příspěvku Společenství považují za účelově vázané příjmy. Maximální příspěvek Společenství uvedený v tomto rozhodnutí může Komise navýšit o danou částku.

(19)

Podle podmínek stanovených v dohodě, která bude uzavřena mezi Společenstvím a specializovanou prováděcí strukturou, by mělo Společenství mít právo snížit, neposkytnout či ukončit svůj finanční příspěvek v případě, že je společný program Eurostars prováděn nepatřičně, částečně nebo se zpožděním, nebo v případě, že zúčastněné členské státy a další zúčastněné státy k financování společného programu Eurostars nepřispívají nebo přispívají jen zčásti či opožděně.

(20)

Aby byl společný program Eurostars účinně prováděn, měla by být finanční podpora udělena účastníkům projektů společného programu Eurostars (dále jen „projekty Eurostars“) vybraným na centrální úrovni na základě výzvy k předkládání návrhů. Tato finanční podpora a související platby by měly být transparentní a účinné. Tyto platby by měly být provedeny v období stanoveném na základě dohody, kterou uzavřou vnitrostátními orgány pro financování se specializovanou prováděcí strukturou. Specializovaná prováděcí struktura by měla vyzvat členské státy, aby usnadnily platby účastníkům vybraných projektů Eurostars, včetně případného jednorázového financování.

(21)

Vyhodnocení návrhů by mělo být prováděno na centrální úrovni nezávislými odborníky. Na centrální úrovni by měl být rovněž schválen pořadník, jenž by měl být závazný pro přidělování finančních prostředků z příspěvku Společenství a z vyčleněných vnitrostátních rozpočtů projektům Eurostars.

(22)

Příspěvek Společenství by měl být spravován v rámci nepřímého centralizovaného řízení v souladu s finančním nařízením a s nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (7) (dále jen „prováděcí pravidla“).

(23)

U každého vybraného projektu Eurostars by měly malé a střední podniky provádějící výzkum a vývoj společně přispět na pokrytí větší části celkových nákladů souvisejících s činnostmi výzkumu a vývoje všech účastníků.

(24)

Společného programu Eurostars se může účastnit každý členský stát.

(25)

V souladu s cíli sedmého rámcového programu by měla být účast zemí spojených se sedmým rámcovým programem nebo dalších zemí ve společném programu Eurostars umožněna za předpokladu, že je tato účast navržena v příslušné mezinárodní dohodě, a za předpokladu, že s tím souhlasí Komise, zúčastněné členské státy a další zúčastněné státy.

(26)

V souladu se sedmým rámcovým programem by Společenství mělo mít právo sjednat během provádění společného programu Eurostars v souladu s pravidly a podmínkami stanovenými v tomto rozhodnutí podmínky pro svůj finanční příspěvek do společného programu Eurostars ve vztahu k účasti jakékoli země přidružené k sedmému rámcovému programu v tomto společném programu, nebo kterékoli další země, která k programu přistoupí, je-li to pro provádění společného programu Eurostars během jeho trvání nezbytné.

(27)

Měla by být rovněž přijata vhodná opatření k předcházení nesrovnalostem a podvodům a měly by být učiněny nezbytné kroky k vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (8), s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (9) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (10).

(28)

Je nezbytné, aby výzkumné činnosti prováděné v rámci společného programu Eurostars byly v souladu se základními etickými zásadami, včetně těch, kterými se zabývá článek 6 Smlouvy o Evropské unii a Listina základních práv Evropské unie, a aby se řídily zásadami zohledňování otázek rovnosti mužů a žen a rovnosti pohlaví.

(29)

Komise by měla provést průběžné hodnocení, aby posoudila, jaký mají zejména malé a střední podniky provádějící výzkum a vývoj přístup ke společnému programu Eurostars, stejně jako kvalitu a účinnost provádění tohoto programu a pokrok dosažený při plnění stanovených cílů, jakož i závěrečné hodnocení.

(30)

Monitorování realizace společného programu Eurostars by mělo být účinné a nemělo by účastníky programu, zejména malé a střední podniky, zbytečně zatěžovat,

(31)

Specializovaná prováděcí struktura by měla účastníky vybraných projektů vyzvat, aby sdělovali výsledky své práce, šířili je a zpřístupnili je veřejnosti.

a)

zúčastněné členské státy a další zúčastněné státy prokáží, že společný program Eurostars, popsaný v příloze I tohoto rozhodnutí, byl skutečně zahájen;

b)

zúčastněné členské státy, další zúčastněné státy, nebo organizace, které zúčastněné státy a další zúčastněné státy určí, formálně zřídí nebo určí specializovanou prováděcí strukturu s právní subjektivitou, která bude odpovědná za provádění společného programu Eurostars a za přijetí, přidělení a monitorování finančního příspěvku Společenství v rámci nepřímého centralizovaného řízení v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) a článkem 56 finančního nařízení a s článkem 35, čl. 38 odst. 2 a článkem 41 prováděcích pravidel;

c)

zavede se vhodný a účinný model řízení pro společný program Eurostars v souladu s hlavními směry stanovenými v příloze II;

d)

specializovaná prováděcí struktura bude účinně provádět činnosti v rámci společného programu Eurostars, popsaného v příloze I tohoto rozhodnutí, což zahrnuje zveřejňování výzev k podání návrhů na udělování grantů;