29.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 171/1

(1)

Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, ve kterém musí být zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Proto existuje komplexní systém Společenství pro schvalování typu motorových vozidel stanovený směrnicí Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (3). Technické požadavky na schvalování typu motorových vozidel s ohledem na emise by měly být harmonizovány, aby nedocházelo k rozdílným požadavkům v jednotlivých členských státech a aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany životního prostředí.

(2)

Toto nařízení je jedním z řady samostatných právních předpisů souvisejících s postupem schvalování typu Společenství podle směrnice 70/156/EHS. Uvedená směrnice by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(3)

Na žádost Evropského parlamentu byl do právních předpisů EU o motorových vozidlech zaveden nový regulační přístup. Toto nařízení proto stanoví základní ustanovení týkající se emisí vozidel, zatímco technické specifikace budou stanoveny v prováděcích opatřeních postupem projednávání ve výborech.

(4)

V březnu 2001 Komise zahájila program Čistý vzduch pro Evropu (CAFE), jehož hlavní prvky jsou uvedeny ve sdělení Komise ze dne 4. května 2005. To vedlo k přijetí tematické strategie o znečišťování ovzduší sdělením Komise ze dne 21. září 2005. Jedním ze závěrů tematické strategie je, že pro dosažení evropských cílů v souvislosti s kvalitou ovzduší je nezbytné další snížení emisí z odvětví dopravy (letecké, námořní a silniční), z domácností a z odvětví energetiky, zemědělství a průmyslu. V této souvislosti je třeba k úkolu snižování emisí z motorových vozidel přistupovat jako k součásti celkové strategie. Normy Euro 5 a 6 jsou jedním z opatření, jejichž cílem je snížit emise částic a prekurzorů ozonu, jako jsou oxidy dusíku a uhlovodíky.

(5)

Dosažení cílů EU v oblasti kvality ovzduší vyžaduje trvalé úsilí o snížení emisí z motorových vozidel. Z tohoto důvodu by se měly průmyslovému odvětví poskytovat jasné informace o budoucích mezních hodnotách emisí. Proto také toto nařízení obsahuje kromě normy Euro 5 také fázi mezních hodnot emisí Euro 6.

(6)

Pro zlepšení kvality ovzduší a splnění mezních hodnot znečištění je zejména nutné výrazné snížení emisí oxidů dusíku z naftových vozidel. Podmínkou je splnění ambiciózních mezních hodnot ve fázi Euro 6, aniž by bylo nutné se vzdát výhod naftových motorů, pokud jde o spotřebu paliva a emise uhlovodíků a oxidu uhelnatého. Stanovení tohoto kroku pro snižování emisí oxidů dusíku již v rané fázi by poskytlo výrobcům vozidel jistotu, která jim umožní dlouhodobé, celoevropské plánování.

(7)

Při stanovení emisních norem je důležité zohlednit jejich dopad na trhy a konkurenceschopnost výrobců, přímé a nepřímé náklady, které podnikům vzniknou, a jejich výhody, pokud jde o podporu inovací, zlepšení kvality ovzduší a snížení zdravotních nákladů, prodloužení očekávané délky života a důsledky pro celkový dopad emisí CO2.

(8)

V zájmu zlepšení fungování vnitřního trhu, zejména v oblasti volného pohybu zboží, svobody usazování a volného pohybu služeb je potřebný neomezený přístup k informacím o opravách vozidla prostřednictvím standardizované vyhledávací funkce, kterou je možno použít k vyhledání technických informací, a účinná hospodářská soutěž v oblasti služeb poskytujících informace o opravách a údržbě motorových vozidel. Velká část těchto informací se týká palubních diagnostických systémů (OBD) a jejich vzájemného působení s ostatními systémy vozidla. Je vhodné stanovit technické specifikace, kterými by se měli výrobci řídit, na svých internetových stránkách, spolu s cílenými opatřeními, která zajistí přiměřený přístup malým a středním podnikům. Společné normy odsouhlasené za účasti dotčených subjektů, jako je formát OASIS (4), mohou usnadnit výměnu informací mezi výrobci a poskytovateli služeb. Je proto vhodné nejprve požadovat používání technických specifikací ve formátu OASIS a požádat Komisi, aby vyzvala CEN/ISO k dalším úpravám tohoto formátu, aby vznikla norma, která formát OASIS včas nahradí.

(9)

Do čtyř let od vstupu tohoto nařízení v platnost by měla Komise přezkoumat fungování systému přístupu k veškerým informacím o opravách a údržbě vozidel s cílem rozhodnout, zda by nebylo vhodné provést konsolidaci všech ustanovení o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel v rámci revidované rámcové směrnice o schvalování typu. Pokud budou ustanovení o přístupu ke všem informacím o vozidlech začleněna do takovéto směrnice, měla by být odpovídající ustanovení v tomto nařízení zrušena, pokud budou zachována stávající práva na přístup k informacím o opravě a údržbě vozidla.

(10)

Komise by měla pravidelně posuzovat dosud neregulované emise, jež vznikají v důsledku širšího využívání nových palivových směsí, technologií motorů a systémů řízení emisí a v případě potřeby předložit Evropskému parlamentu a Radě návrh, jehož cílem je přijmout právní úpravu pro tyto emise.

(11)

V zájmu snadnějšího zavádění a fungování vozidel na alternativní pohon, která mohou mít nízké hodnoty emisí oxidů dusíku i částic, a rovněž v zájmu podpory snížení emisí vozidel na benzinový pohon toto nařízení zavádí zvláštní mezní hodnoty pro všechny uhlovodíky a pro všechny uhlovodíky jiné než methan.

(12)

Mělo by se pokračovat v úsilí o uplatňování přísnějších emisních limitů, včetně snížení emisí oxidu uhličitého a zajistit, aby se limity týkaly skutečného výkonu vozidel při provozu.

(13)

S cílem zajistit řízení emisí velmi jemných částic (PM 0,1 µm a méně) by Komise měla co nejdříve přijmout a nejpozději se vstupem fáze Euro 6 v platnost zavést jako doplnění přístupu založeného na hmotnosti částic emisí, jenž je v současné době používán, přístup založený na počtu částic emisí PM. Přístup založený na počtu částic emisí PM by měl vycházet z výsledků programu EHK OSN pro měření částic (Particulate Measurement Programme – PMP) a být v souladu se stávajícími ambiciózními cíli, pokud jde o životní prostředí.

(14)

K zajištění větší opakovatelnosti při měření hmotnosti a počtu částic emisí v laboratoři by Komise měla zavést nový postup měření nahrazující postup současný. K tomu by mělo dojít co nejdříve, avšak nejpozději se vstupem fáze Euro 6 v platnost. Měl by být založen na výsledcích programu EKH OSN pro měření částic. Po zavedení nového postupu měření budou přehodnoceny mezní hodnoty pro hmotnost PM uvedené v tomto nařízení, protože nový postup zaznamenává nižší úroveň hmotnosti než stávající metoda.

(15)

Komise by měla pravidelně posuzovat potřebu revize nového evropského jízdního cyklu jako zkušebního postupu, který tvoří základ předpisů o ES schvalování typu s ohledem na emise. Je možné, že bude potřebná aktualizace nebo nahrazení zkušebních cyklů vzhledem ke změnám ve specifikacích vozidel a v chování řidičů. Je rovněž možné, že revize budou nutné k zajištění toho, aby skutečné emise odpovídaly emisím naměřeným při schvalování typu. Je také třeba zvážit použití přenosných měřicích systémů a zavedení způsobu právní úpravy spočívajícího ve stanovení mezních hodnot, které nelze překročit.

(16)

Palubní diagnostické systémy (OBD) jsou důležité pro kontrolu emisí během provozu vozidla. Vzhledem k významu kontrol skutečných emisí by Komise měla pravidelně posuzovat požadavky na tyto systémy a práh tolerance pro monitorování chyb.

(17)

Za účelem toho, aby mezi členskými státy nevznikaly technické překážky obchodu, je potřebná standardizovaná metoda měření spotřeby paliva a emisí oxidu uhličitého. Dále je také nutné zajistit, aby zákazníci a uživatelé dostávali objektivní a přesné informace.

(18)

Před vypracováním návrhu budoucích emisních norem by Komise měla zadat studie, které by zjistily, zda je i nadále nutné kategorie vozidel dále členit do skupin a zda lze uplatnit limity emisí neutrální z hlediska hmotnosti.

(19)

Členské státy by měly mít prostřednictvím finančních pobídek možnost urychlit uvádění na trh takových vozidel, která splňují požadavky přijaté na úrovni Společenství. Takové pobídky by však měly být v souladu se Smlouvou, a to zejména s předpisy o státních podporách, aby nedocházelo k narušování vnitřního trhu. Tímto nařízením by nemělo být dotčeno právo členských států zahrnout emise do základu pro stanovení silniční daně pro motorová vozidla.

(20)

Vzhledem k tomu, že právní předpisy Společenství o emisích a spotřebě paliva vznikaly více než 35 let a nyní jsou uvedeny ve více než 24 směrnicích, je vhodné tyto směrnice nahradit novým nařízením a několika prováděcími opatřeními. Tímto nařízením se má zajistit, že prováděcí technická pravidla budou přímo použitelná pro výrobce, schvalovací orgány a technické služby a že mohou být aktualizována mnohem rychleji a účinněji. Směrnice 70/220/EHS (5), 72/306/EHS (6), 74/290/EHS (7) a 80/1268/EHS (8), 83/351/EHS (9), 88/76/EHS (10), 88/436/EHS (11), 89/458/EHS (12), 91/441/EHS (13), 93/59/EHS (14), 94/12/ES (15), 96/69/ES (16), 98/69/ES (17), 2001/1/ES (18), 2001/100/ES (19) a 2004/3/ES (20) by proto měly být zrušeny. Členské státy by navíc měly zrušit prováděcí předpisy zrušených směrnic.

(21)

V zájmu vyjasnění působnosti právních předpisů týkajících se emisí z vozidel by směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/55/ES ze dne 28. září 2005 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze vznětových motorů vozidel a emisím plynných znečišťujících látek ze zážehových motorů vozidel poháněných zemním plynem nebo zkapalněným ropným plynem (21) měla být změněna tak, aby se vztahovala na všechna těžká užitková vozidla a aby bylo zřejmé, že toto nařízení se vztahuje na lehká užitková vozidla.

(22)

Pro zajištění plynulého přechodu ze stávajících směrnic k tomuto nařízení je třeba použitelnost tohoto nařízení odložit o určitou dobu po jeho vstupu v platnost. Během tohoto období by však výrobci měli mít možnost se rozhodnout, zda si nechají vozidla schválit podle stávajících směrnic nebo podle tohoto nařízení. Ustanovení o finančních pobídkách musí být navíc použitelná bezprostředně po vstupu tohoto nařízení v platnost. Vstupem tohoto nařízení v platnost není dotčena platnost schválení typu uděleného podle stávajících směrnic.

(23)

Pro zajištění plynulého přechodu od stávajících směrnic k tomuto nařízení by měly být ve fázi Euro 5 stanoveny určité výjimky pro vozidla, která mají mít zvláštní sociální funkci. Tato výjimka by měla pozbýt platnosti okamžikem, kdy vstoupí v platnost fáze Euro 6.

(24)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (22).

(25)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k zavedení mezních hodnot pro počet tuhých částic v příloze I a k přehodnocení mezních hodnot pro hmotnost částic uvedených v této příloze. Protože jsou tato opatření obecného významu a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, měla by být přijímána regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(26)

Rovněž je třeba zmocnit Komisi k zavádění zvláštních postupů, zkoušek a požadavků pro schválení typu, jakož i revidovaného postupu měření mezní hodnoty hmotnosti částic a počet tuhých částic a k přijetí opatření týkajících se používání odpojovacích zařízení, přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla a zkušebních cyklů používaných pro měření emisí. Protože jsou tato opatření obecného významu a jejich účelem je doplnit toto nařízení o nové jiné než podstatné prvky, měla by být přijímána regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(27)

Jelikož cílů tohoto nařízení, zejména realizace vnitřního trhu zavedením společných technických požadavků týkajících se emisí motorových vozidel a zajištění přístupu samostatných provozovatelů k informacím o opravách a údržbě vozidla za stejných podmínek, jaké mají autorizovaní obchodní zástupci a opravny, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

1)

„hybridním vozidlem“ se rozumí vozidlo s nejméně dvěma různými měniči energie a dvěma různými systémy akumulace energie (na vozidle) pro účely pohonu vozidla;

2)

„vozidly, která mají zvláštní sociální funkci,“ se rozumějí vozidla kategorie M1 se vznětovým motorem, která jsou buď:

3)

„referenční hmotností“ se rozumí hmotnost vozidla v pohotovostním stavu zmenšená o jednotnou hmotnost řidiče 75 kg a zvětšená o jednotnou hmotnost 100 kg;

4)

„plynnými znečišťujícími látkami“ se rozumějí plynné emise z výfuku: oxid uhelnatý, oxidy dusíku vyjádřené jako ekvivalent oxidu dusičitého (NO2) a uhlovodíky;

5)

„znečišťujícími částicemi“ se rozumějí složky výfukových plynů, které jsou zachyceny ze zředěného výfukového plynu při maximální teplotě 325 K (52 °C) pomocí filtrů popsaných ve zkušebním postupu pro ověřování průměrných emisí z výfuku;

6)

„emisemi z výfuku“ se rozumějí emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic;

7)

„emisemi způsobenými vypařováním“ se rozumějí páry uhlovodíků vycházející z palivového systému motorového vozidla, přičemž se nejedná o emise z výfuku;

8)

„klikovou skříní“ se rozumějí prostory uvnitř nebo vně motoru, které jsou spojeny s jímkou oleje vnitřními nebo vnějšími kanály, z kterých mohou vycházet plyny a páry;

9)

„palubním diagnostickým systémem“ nebo „systémem OBD“ se rozumí takový systém pro kontrolu emisí, který je schopný rozeznat pravděpodobnou oblast nesprávné činnosti pomocí chybových kódů uložených v paměti počítače;

10)

„odpojovacím zařízením“ se rozumí konstrukční prvek vozidla, který snímá teplotu, rychlost vozidla, otáčky motoru, zařazený rychlostní stupeň, podtlak v sacím potrubí nebo jakýkoli jiný parametr, aby se aktivovala, měnila, zpomalovala nebo deaktivovala činnost jakékoli části systému regulace emisí, která snižuje účinnost systému regulace emisí za podmínek, jejichž výskyt lze očekávat při běžném provozu a používání vozidla;

11)

„zařízením k regulaci znečišťujících látek“ se rozumějí ty konstrukční části vozidla, které regulují nebo omezují emise z výfuku a emise způsobené vypařováním;

12)

„původním zařízením k regulaci znečišťujících látek“ se rozumí zařízení k regulaci znečišťujících látek nebo soustava takových zařízení, na které se vztahuje schválení typu vozidla;

13)

„náhradním zařízením k regulaci znečišťujících látek“ se rozumí zařízení k regulaci znečišťujících látek„nebo soubor takových zařízení, který je určen jako náhrada původního zařízení k regulaci znečišťujících látek“ a může být schválen jako samostatný technický celek podle směrnice 70/156/EHS;

14)

„informacemi o opravách a údržbě vozidla“ se rozumějí veškeré informace potřebné pro diagnózu, údržbu, prohlídku, pravidelné sledování, opravu, přeprogramování nebo opětovnou inicializaci vozidla, které výrobce poskytuje svým autorizovaným obchodním zástupcům a opravnám, včetně následných změn a doplňků těchto informací. Tyto informace obsahují všechny informace požadované k montáži součástek nebo vybavení do vozidel;

15)

„samostatným provozovatelem“ se rozumí podniky jiné než autorizovaní obchodní zástupci a opravny přímo nebo nepřímo zapojené do oprav a údržby motorových vozidel, zejména opravny, výrobci nebo distributoři opravárenských zařízení, nástrojů nebo náhradních dílů, vydavatelé technických informací, automobilové kluby, poskytovatelé silničních asistenčních služeb, subjekty nabízející inspekční a zkušební služby a subjekty zajišťující školení pro instalační techniky, výrobce a servisní techniky zaměřené na vybavení vozidel na alternativní paliva;

16)

„biopalivy“ se rozumějí tekutá nebo plynná paliva určená pro dopravu a vyrobená z biomasy;

17)

„vozidlem poháněným alternativním palivem“ se rozumí vozidlo navržené tak, aby mohlo používat nejméně jeden typ paliva, které je buď plynné za atmosférické teploty a tlaku, nebo je z podstatné části získáváno z neminerálních olejů.

a)

potřeba tohoto zařízení je oprávněná z důvodu ochrany motoru proti poškození nebo poruše a bezpečného provozu vozidla

nebo

b)

zařízení je funkční pouze při startování motoru

nebo

c)

podmínky jsou v podstatné míře zahrnuty do zkušebních postupů pro ověřování emisí způsobených vypařováním a průměrných emisí z výfuku.

a)

emisí z výfuku, včetně zkušebních cyklů, emisí při nízkých teplotách okolí, emisí při volnoběhu, opacity kouře a správné činnosti a regenerace systémů následného zpracování;

b)

emisí způsobených vypařováním a emisí z klikové skříně;

c)

palubních diagnostických systémů a vlastnosti zařízení k regulaci znečišťujících látek v provozu;

d)

životnosti zařízení k regulaci znečišťujících látek, náhradních zařízení k regulaci znečišťujících látek, splnění podmínek shodnosti provozu, shodnosti výroby a způsobilosti k provozu na silnici;

e)

měření emisí skleníkových plynů a spotřeby paliva;

f)

hybridních vozidel a vozidel poháněných alternativním palivem;

g)

rozšíření schválení typu a požadavků pro výrobce malých sérií;

h)

zkušebních zařízení

a

i)

referenčních paliv, jako jsou benzín, motorová nafta, plynná paliva a biopaliva, např. bioethanol, bionafta a bioplyn.

a)

jednoznačnou identifikaci vozidla;

b)

příručky k obsluze;

c)

technické manuály;

d)

informace o konstrukčních částech a diagnostické informace (jako například minimální a maximální teoretické hodnoty pro měření);

e)

schémata zapojení;

f)

diagnostické chybové kódy (včetně specifických kódů výrobce);

g)

softwarové kalibrační identifikační číslo vztahující se na typ vozidla;

h)

informace týkající se značkových nástrojů a zařízení a poskytované a dodávané jejich prostřednictvím

a

i)

informace o zaznamenávání údajů a údaje o obousměrném monitorování a zkouškách.

a)

nepravdivá prohlášení v průběhu schvalovacích postupů nebo postupů vedoucích ke stažení;

b)

padělání výsledků zkoušek pro schvalování typu nebo shodnosti v provozu;

c)

neposkytnutí údajů nebo technických specifikací, které by mohly vést ke stažení nebo k odejmutí schválení typu;

d)

používání odpojovacích zařízení;

e)

odmítnutí zpřístupnit informace.

a)

změny tohoto nařízení regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 15 odst. 3 za účelem přehodnocení mezních hodnot pro hmotnost částic uvedených v příloze I tohoto nařízení a zavedení mezních hodnot založených na počtu částic uvedených v této příloze tak, aby byly ve značné míře v souladu s mezními hodnotami pro hmotnost benzínu a nafty;

b)

přijetí revidovaného postupu pro měření částic a mezních hodnot pro počet částic regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 15 odst. 3.

a)

Název směrnice se nahrazuje tímto:

„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/55/ES ze dne 28. září 2005 o schvalování typu těžkých vozidel a motorů z hlediska jejich emisí (Euro IV a V)“.

b)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Pro účely této směrnice se rozumí:

c)

Oddíl 1 přílohy I se nahrazuje tímto:

—

směrnice 70/220/EHS,

—

směrnice 72/306/EHS,

—

směrnice 74/290/EHS,

—

směrnice 77/102/EHS,

—

směrnice 78/665/EHS,

—

směrnice 80/1268/EHS

—

směrnice 83/351/EHS,

—

směrnice 88/76/EHS,

—

směrnice 88/436/EHS,

—

směrnice 89/458/EHS,

—

směrnice 91/441/EHS,

—

směrnice 93/59/EHS,

—

směrnice 93/116/ES,

—

směrnice 94/12/ES,

—

směrnice 96/44/ES,

—

směrnice 96/69/ES,

—

směrnice 98/69/ES,

—

směrnice 98/77/ES,

—

směrnice 1999/100/ES,

—

směrnice 1999/102/ES,

—

směrnice 2001/1/ES,

—

směrnice 2001/100/ES,

—

směrnice 2002/80/ES,

—

směrnice 2003/76/ES,

—

směrnice 2004/3/ES.

29.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 171/17

(1)

Pravidelné a kvalitní statistiky Společenství o struktuře a činnosti zahraničních afilací ve všech oblastech hospodářství jsou zásadní pro odpovídající hodnocení vlivu podniků pod zahraniční kontrolou na ekonomiku Evropské unie. To by také mělo usnadnit sledování efektivity vnitřního trhu a postupnou integraci ekonomik v souvislosti s globalizací. V tomto kontextu hrají vedoucí úlohu nadnárodní společnosti, avšak zahraniční kontrolou mohou být dotčeny i malé a středně velké podniky.

(2)

Provádění a přehodnocování GATS a Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPs), jakož i současná a budoucí jednání o dalších smlouvách vyžadují zpřístupnění důležitých statistických informací pro tato jednání.

(3)

Při vytváření politik v oblasti hospodářství, hospodářské soutěže, podnikání, výzkumu, technologického rozvoje a zaměstnanosti v kontextu procesu liberalizace jsou statistiky o zahraničních afilacích potřebné za účelem posouzení přímých a nepřímých vlivů zahraniční kontroly na zaměstnanost, mzdy a produktivitu v jednotlivých zemích a odvětvích.

(4)

Informace poskytované podle stávajících právních předpisů Společenství nebo přístupné v členských státech nejsou dostatečné, adekvátní nebo dostatečně srovnatelné k tomu, aby sloužily jako spolehlivý základ pro práci Komise.

(5)

Nařízení (ES) č. 184/2005 (3) stanoví společný rámec pro systematické pořizování statistik Společenství o platební bilanci, mezinárodním obchodu službami a přímých zahraničních investicích. Protože statistiky platební bilance pokrývají údaje obsažené ve Všeobecné dohodě o obchodu službami(GATS) jen částečně, je nutné, aby byly pravidelně vypracovávány podrobné statistiky o zahraničních afilacích.

(6)

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 58/97 ze dne 20. prosince 1996 o strukturální statistice podnikání (4) a nařízení Rady (EHS) č. 696/93 ze dne 15. března 1993 o statistických jednotkách pro účely statistického zjišťování a analýzy hospodářství ve Společenství (5) zavedla společný rámec pro pořizování, sestavování, předávání a vyhodnocování statistik Společenství o struktuře a činnosti podniků ve Společenství.

(7)

Sestavování národních účtů podle nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (6) vyžaduje srovnatelnou, úplnou a spolehlivou statistiku podnikání o zahraničních afilacích.

(8)

Příručka Organizace spojených národů pro statistiku mezinárodního obchodu službami, příručka pro platební bilanci (5. vydání) Mezinárodního měnového fondu, srovnávací definice přímých zahraničních investic a příručka pro indikátory hospodářské globalizace Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj společně formulují obecná pravidla pro vypracování mezinárodně srovnatelných statistik o zahraničních afilacích.

(9)

Vypracování konkrétních statistik Společenství se řídí pravidly stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství (7).

(10)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž tvorby společných statistických norem pro vypracovávání srovnatelných statistik o zahraničních afilacích, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu nebo účinků této akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřesahuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(11)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8).

(12)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k přizpůsobení definic v přílohách I a II a úrovně podrobnosti členění v příloze III a provedení všech z toho vyplývajících změn v přílohách I a II, k uplatnění výsledků pilotních studií a ke stanovení společných norem kvality a obsahu a periodicity zpráv o kvalitě. Jelikož mají tato opatření obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení nebo doplnit toto nařízení o nové jiné než podstatné prvky, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v čl. 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(13)

Byl konzultován Výbor pro statistické programy zřízený rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom (9) a Výbor pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební bilance zřízený rozhodnutím Rady 2006/856/ES (10),

a)

„zahraniční afilací“ podnik se sídlem ve vykazující zemi, nad kterým má kontrolu institucionální jednotka nesídlící ve vykazující zemi, případně podnik nesídlící ve vykazující zemi, nad kterým má kontrolu institucionální jednotka se sídlem ve vykazující zemi;

b)

„kontrolou“ schopnost určovat všeobecnou politiku podniku jmenováním příslušného vedení podniku, je-li to nutné. V této souvislosti je podnik A považován za kontrolovaný institucionální jednotkou B, jestliže B kontroluje přímo nebo nepřímo více než polovinu hlasovacích práv akcionářů nebo více než polovinu akcií;

c)

„zahraniční kontrolou“ situace, kdy má kontrolující institucionální jednotka sídlo v jiné zemi, než ve které sídlí institucionální jednotka, nad kterou má kontrolu;

d)

„pobočkami“ místní jednotky bez samostatné právní existence, které jsou závislé na podnicích pod zahraniční kontrolou. Jsou pokládány za kvazispolečnosti ve smyslu vysvětlivky v oddílu III bodu 3 písm. f) přílohy nařízení (EHS) č. 696/93;

e)

„statistikou o zahraničních afilacích“ statistika popisující celkovou činnost zahraničních afilací;

f)

„vnitřní statistikou o zahraničních afilacích“ statistika popisující činnost zahraničních afilací se sídlem ve vykazující zemi;

g)

„vnější statistikou o zahraničních afilacích“ statistika popisující činnost zahraničních afilací v cizině, které jsou kontrolované institucionální jednotkou se sídlem ve vykazující zemi;

h)

„vrcholnou kontrolní institucionální jednotkou zahraniční afilace“ institucionální jednotka v řetězci kontroly zahraniční afilace, která není kontrolovaná jinou institucionální jednotkou;

i)

„podnikem“, „místní jednotkou“ a „institucionální jednotkou“ odpovídající subjekty ve smyslu nařízení (EHS) č. 696/93.

a)

stanovení příslušného formátu a postupu pro sdělování výsledků členskými státy

a

b)

povolení odchylek členským státům, pokud jejich vnitrostátní systémy vyžadují závažnější úpravy, včetně povolení odchylek od případných nových požadavků po uskutečnění pilotních studií podle čl. 8 odst. 2.

a)

přizpůsobení definic v přílohách I a II a přizpůsobení úrovně podrobnosti členění uvedené v příloze III a provedení všech z toho vyplývajících změn v přílohách I a II;

b)

uplatňování výsledků pilotních studií podle čl. 5 odst. 4;

c)

stanovení společných norem kvality a obsahu a periodicity zpráv o kvalitě v souladu s čl. 6 odst. 3.

a)

posoudí kvalitu vypracovaných statistik;

b)

posoudí přínos plynoucí Společenství, členským státům, poskytovatelům a uživatelům statistických informací z vypracovaných statistik v poměru k nákladům;

c)

posoudí pokrok pilotních studií a jejich provádění;

d)

pojmenuje oblasti možných zlepšení a změn považovaných za nezbytné s ohledem na dosažené výsledky a příslušné náklady.

29.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 171/32

(1)

Vysoká úroveň cen, které platí uživatelé veřejných mobilních telefonních sítí, jako jsou studenti, osoby na služebních cestách a turisté, při používání svých mobilních telefonů na cestách v zahraničí v rámci Společenství, je pro vnitrostátní regulační orgány, spotřebitele i orgány Společenství znepokojující. Přemrštěně vysoké maloobchodní ceny vznikají v důsledku vysokých velkoobchodních cen účtovaných operátorem hostitelské zahraniční sítě a v mnoha případech rovněž v důsledku vysokých maloobchodních přirážek účtovaných operátorem domovské sítě zákazníka. Snižování velkoobchodních cen se často nepromítá do cen účtovaných maloobchodnímu zákazníkovi. Ačkoli někteří operátoři nedávno zavedli tarifní programy, které zákazníkům nabízejí příznivější podmínky a nižší ceny, stále existují důkazy, že mezi náklady a cenami není takový vztah, jaký by převládal na trzích s plně rozvinutou hospodářskou soutěží.

(2)

Vytvořením evropského sociálního, vzdělávacího a kulturního prostoru na základě mobility jednotlivců by měla být usnadněna komunikace mezi lidmi a vybudována skutečná „Evropa pro občany“.

(3)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) (3), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (4), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (5), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (7) (společně dále jen „předpisový rámec pro elektronické komunikace z roku 2002“) mají za cíl vytvoření vnitřního trhu pro elektronické komunikace v rámci Společenství při zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele prostřednictvím rozvinuté hospodářské soutěže.

(4)

Toto nařízení není ojedinělým opatřením, nýbrž, pokud jde o roaming na území Společenství, doplňuje a podporuje pravidla stanovená předpisovým rámcem pro elektronické komunikace z roku 2002. Tento předpisový rámec totiž neposkytl vnitrostátním regulačním orgánům dostatek prostředků, aby mohly rozhodně a účinně zakročit v otázce cen roamingových služeb v rámci Společenství, a není tedy s to zajistit řádné fungování vnitřního trhu roamingových služeb. Toto nařízení je vhodným prostředkem k nápravě tohoto stavu.

(5)

Předpisový rámec pro elektronické komunikace z roku 2002 je postaven na zásadě, že regulační povinnosti ex ante by měly být ukládány pouze v případech, kdy neexistuje účinná hospodářská soutěž, a stanoví postup zahrnující pravidelnou analýzu trhů a přezkum povinností vnitrostátními regulačními orgány, což vede k ukládání povinností ex ante operátorům označeným jako podniky s významnou tržní silou. Mezi prvky tohoto postupu patří vymezení relevantních trhů v souladu s doporučením Komise o relevantních trzích produktů a služeb v odvětví elektronických komunikací, které připadají v úvahu pro regulaci ex ante podle směrnice 2002/21/ES (8) (dále jen „doporučení“), analýza vymezených trhů v souladu s pokyny Komise pro analýzu trhu a posuzování významné tržní síly podle předpisového rámce Společenství pro sítě a služby elektronických komunikací (9), označení operátorů s významnou tržní silou a uložení povinností ex ante takto označeným operátorům.

(6)

Jako relevantní trh, který připadá v úvahu pro regulaci ex ante, uvádí doporučení velkoobchodní vnitrostátní trh pro mezinárodní roaming ve veřejných mobilních sítích. Avšak práce vnitrostátních regulačních orgánů (prováděná jak jednotlivě, tak v rámci skupiny evropských regulačních orgánů) v oblasti analýzy velkoobchodních vnitrostátních trhů pro mezinárodní roaming dokládá, že kvůli obtížím při určování podniků s významnou tržní silou – vzhledem ke zvláštním vlastnostem mezinárodního roamingu včetně jeho přeshraniční povahy – nemohou dosud vnitrostátní regulační orgány účinně řešit vysokou úroveň velkoobchodních cen za roaming na území Společenství.

(7)

Pokud jde o poskytování mezinárodních roamingových služeb na maloobchodní úrovni, neoznačilo doporučení žádný maloobchodní trh pro mezinárodní roaming za relevantní trh, a to mimo jiné proto, že se mezinárodní roamingové služby na maloobchodní úrovni nenakupují samostatně, nýbrž představují pouze jeden prvek většího maloobchodního balíčku, který si zákazníci kupují od svého domovského poskytovatele.

(8)

Vnitrostátní regulační orgány odpovídající za ochranu a prosazování zájmů uživatelů mobilních telefonů, kteří mají obvyklé bydliště na jejich území, navíc nemohou mít kontrolu nad chováním operátorů navštívené sítě sídlících v jiných členských státech, na kterých jsou tito uživatelé při využívání mezinárodních roamingových služeb závislí. Uvedená překážka by rovněž mohla snižovat účinnost opatření přijatých členskými státy na základě zbytkové pravomoci přijímat předpisy na ochranu spotřebitele.

(9)

Na členské státy je tedy vyvíjen tlak, aby přijaly opatření upravující výši cen za mezinárodní roaming, ale mechanismus pro regulační zásah ex ante ze strany vnitrostátních regulačních orgánů, stanovený v předpisovém rámci pro elektronické komunikace z roku 2002, se neukázal být dostatečný, aby vnitrostátním regulačním orgánům umožnil v této konkrétní oblasti rozhodným způsobem jednat v zájmu spotřebitelů.

(10)

Kromě toho ve svém usnesení ze dne 1. prosince 2005 o regulaci a elektronických komunikačních trzích v Evropě 2004 (10) vyzval Evropský parlament Komisi k vyvinutí nových iniciativ směřujících ke snížení vysokých nákladů na přeshraniční provoz mobilních telefonů a Evropská rada na zasedání ve dnech 23. a 24. března 2006 dospěla k závěru, že cílené, účinné a integrované politiky v oblasti informačních a komunikačních technologií na evropské i vnitrostátní úrovni jsou nezbytné pro dosažení cílů obnovené lisabonské strategie, pokud jde o hospodářský růst a produktivitu, a v této souvislosti uvedla, že snížení cen za roaming je důležité pro konkurenceschopnost.

(11)

Na základě tehdejších úvah bylo cílem předpisového rámce pro elektronické komunikace z roku 2002 odstranit všechny překážky obchodu mezi členskými státy v oblasti, kterou tento předpisový rámec harmonizoval, mimo jiné opatření, jež mají vliv na ceny za roaming. Tato skutečnost by však neměla bránit přizpůsobení harmonizovaných pravidel jiným úvahám s cílem nalézt nejúčinnější prostředky pro dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele a zlepšení podmínek pro fungování vnitřního trhu.

(12)

Předpisový rámec pro elektronické komunikace z roku 2002, a zejména rámcová směrnice, by proto měl být změněn s cílem umožnit odchýlení se od jinak použitelných pravidel, zejména pravidla, že cena za nabízené služby by měla být v nepřítomnosti významné tržní síly stanovena obchodní dohodou, a umožnit tak zavedení doplňkových regulačních povinností, které by odrážely zvláštní vlastnosti roamingových služeb na území Společenství.

(13)

Maloobchodní a velkoobchodní trh pro roaming vykazují jedinečné vlastnosti, které odůvodňují výjimečná opatření, jež jdou nad rámec mechanismů, které jsou jinak dostupné podle předpisového rámce pro elektronické komunikace z roku 2002.

(14)

Regulační povinnosti, jejichž cílem je chránit zájmy roamingových zákazníků, by měly být uloženy na maloobchodní i velkoobchodní úrovni, neboť zkušenosti ukazují, že snížení velkoobchodních cen roamingových služeb na území Společenství se nemusí promítnout do nižších maloobchodních cen za roaming, neboť k tomu chybí podnět. Na druhé straně by opatření na snížení úrovně maloobchodních cen, která by neupravovala úroveň velkoobchodních nákladů spojených s poskytováním těchto služeb, mohla vést k riziku narušení řádného fungování trhu pro roaming na území Společenství.

(15)

Tyto regulační povinnosti by měly být přímo použitelné ve všech členských státech a měly by být účinné co nejdříve, přičemž dotčeným operátorům by se mělo poskytnout přiměřené období na úpravu cen a nabídky služeb tak, aby byl zajištěn soulad.

(16)

Měl by se zavést společný přístup, který zajistí, že uživatelé veřejných pozemních mobilních telefonních sítí nebudou na cestách v rámci Společenství platit přemrštěné ceny za roamingové služby při uskutečňování nebo příjmu hlasových volání na území Společenství, čímž se dosáhne vysoké úrovně ochrany spotřebitele a ochrání se hospodářská soutěž mezi mobilními operátory, a současně se zachovají podněty k inovační činnosti a možnost volby pro spotřebitele. S ohledem na přeshraniční povahu dotčených služeb je tento společný přístup potřebný k tomu, aby mobilní operátoři mohli působit v rámci jediného soudržného předpisového rámce založeného na objektivně stanovených kritériích.

(17)

Nejúčinnější a nejpřiměřenější metodou regulace úrovně cen za uskutečňování a příjem roamingových volání v rámci Společenství je stanovení maximálních průměrných cen za minutu volání na velkoobchodní úrovni pro celé Společenství a omezení cen na maloobchodní úrovni zavedením eurotarifu. Průměrné velkoobchodní ceny by měly platit pro jakoukoli dvojici operátorů v rámci Společenství v průběhu stanoveného období.

(18)

Eurotarif by měl být stanoven tak, aby operátoři měli zaručenu dostatečnou marži a byli motivováni nabízet konkurenční roamingové služby v nižších cenových hladinách. Operátoři by měli eurotarif nabízet aktivně, bezplatně a jasnou a průhlednou transparentní formou všem svým roamingovým zákazníkům.

(19)

Tento regulační přístup by měl zajistit, že maloobchodní ceny za roaming na území Společenství budou lépe odrážet výchozí náklady související s poskytováním služby, než tomu bylo doposud. Maximální eurotarif, který může být nabízen roamingovým zákazníkům, by proto měl odrážet přiměřenou marži účtovanou k velkoobchodním nákladům na poskytování roamingových služeb, ale přitom by měl operátorům ponechat volnost soutěžit mezi sebou diferenciací svých nabídek a přizpůsobením svých cenových struktur tržním podmínkám a preferencím spotřebitelů. Tento regulační přístup by se neměl vztahovat na doplňkové služby.

(20)

Tento regulační přístup by měl být snadno proveditelný a sledovatelný, aby se minimalizovala administrativní zátěž operátorů, na něž se její požadavky vztahují, jakož i vnitrostátních regulačních orgánů, které jsou pověřeny dohledem a prosazováním. Měl by být rovněž transparentní a bezprostředně srozumitelný všem uživatelům mobilních telefonů ve Společenství. Operátorům, kteří poskytují velkoobchodní a maloobchodní roamingové služby, by měl dále přinášet jistotu a předvídatelnost. Proto je vhodné, aby byla maximální výše cen za minutu na velkoobchodní i maloobchodní úrovni stanovena v tomto nařízení, a to v konkrétních částkách.

(21)

Při stanovení této maximální výše průměrných cen za minutu na velkoobchodní úrovni je třeba vzít v úvahu různé prvky, které tvoří roamingové volání na území Společenství, zejména náklady na zahájení a ukončení volání v mobilní síti včetně režijních nákladů, signalizace a tranzitu. Nejvhodnějším měřítkem pro zahájení a ukončení volání je průměrná sazba za ukončení volání pro operátory mobilních sítí ve Společenství, stanovená na základě informací, jež poskytly vnitrostátní regulační orgány a které zveřejnila Komise. Při stanovení maximálních průměrných cen za minutu podle tohoto nařízení by proto mělo být přihlédnuto k průměrným sazbám za ukončení volání v mobilní síti, které mohou být použity jako měřítko pro stanovení souvisejících nákladů. Maximální průměrné ceny za minutu na velkoobchodní úrovni by měly být každoročně snižovány s ohledem na snižování sazeb za ukončení volání v mobilní síti, které občas předepisují vnitrostátní regulační orgány.

(22)

Stanovením eurotarifu na maloobchodní úrovni by mělo být roamingovým zákazníkům zaručeno, že jim nebude účtována přemrštěná cena za uskutečnění nebo příjem regulovaného roamingového volání, ale přitom ponechá domovským operátorům dostatečnou marži pro diferenciaci produktů nabízených zákazníkům.

(23)

Všichni zákazníci by měli mít možnost zvolit si bez dodatečných plateb a podmínek jednoduchý roamingový tarif, který nepřesáhne regulované sazby. Přiměřené rozpětí mezi velkoobchodními a maloobchodními cenami by mělo zajistit, že operátoři budou moci pokrýt všechny své specifické roamingové náklady na maloobchodní úrovni, včetně odpovídajícího podílu na marketingových nákladech a nákladech na dotované telefonní sady, a zbude jim odpovídající zůstatek, který jim poskytne přiměřený zisk. Eurotarif je vhodným prostředkem pro to, aby poskytl ochranu spotřebitelům a současně pružnost operátorům. V souladu se snižováním cen na velkoobchodní úrovni by se každoročně měla snižovat i maximální výše eurotarifu.

(24)

Noví roamingoví zákazníci by měli být plně informováni o rozsahu roamingových tarifů ve Společenství, a to včetně tarifů, které odpovídají eurotarifu. Stávající roamingoví zákazníci by měli mít během určitého období možnost si zvolit nový tarif, který je v souladu s eurotarifem, nebo jiný roamingový tarif. U stávajících roamingových zákazníků, kteří se v tomto období nerozhodli, je vhodné rozlišovat mezi zákazníky, kteří si zvolili konkrétní roamingový tarif nebo balíček již před vstupem tohoto nařízení v platnost, a těmi, kteří si tak neučinili. Zákazníkům spadajícím do druhé kategorie by měl být automaticky přidělen tarif, který je v souladu s tímto nařízením. Roamingoví zákazníci využívající specifické roamingové tarify nebo balíčky, jež vyhovují jejich osobním požadavkům a jež si zvolili na základě těchto požadavků, by měli dříve zvolené tarify nebo balíčky nadále využívat, pokud poté, co byli upozorněni na jejich současné tarifní podmínky, v příslušné lhůtě neoznámí volbu tarifu. Tyto specifické roamingové tarify nebo balíčky by mohly zahrnovat například roamingové paušální tarify, neveřejné tarify, tarify s dodatečnými pevnými platbami za roaming, tarify s cenami za minutu, které jsou nižší než nejvyšší eurotarif, nebo tarify s cenami za sestavení spojení.

(25)

Poskytovatelé maloobchodních roamingových služeb na území Společenství by měli mít stanovenu lhůtu pro úpravu svých cen s cílem dodržet limity stanovené tímto nařízením.

(26)

Poskytovatelé velkoobchodních roamingových služeb na území Společenství by měli rovněž mít lhůtu na splnění limitů stanovených tímto nařízením.

(27)

Jelikož toto nařízení stanoví, že směrnicemi předpisového rámce pro elektronické komunikace z roku 2002 nejsou dotčena konkrétní opatření přijatá za účelem regulace cen za roaming za mobilní hlasová telefonní volání na území Společenství, a jelikož se po poskytovatelích roamingových služeb na území Společenství může tímto nařízením požadovat, aby změnili své maloobchodní roamingové tarify v souladu s požadavky tohoto nařízení, nemělo by těmito změnami vznikat uživatelům mobilních telefonů právo odstoupit od smluv na základě vnitrostátních právních předpisů provádějících předpisový rámec pro elektronické komunikace z roku 2002.

(28)

Tímto nařízením by neměly být dotčeny inovativní nabídky pro zákazníky, které jsou výhodnější než maximální eurotarif ve smyslu tohoto nařízení, ale naopak by jím měly podněcovány inovativní nabídky roamingovým zákazníkům v nižších cenových hladinách. Toto nařízení nevyžaduje opětovné zavedení plateb za roaming tam, kde už byly jednou zcela zrušeny, ani zvýšení stávajících cen za roaming na úroveň limitů stanovených tímto nařízením.

(29)

Domovští poskytovatelé mohou nabízet přiměřený souhrnný paušální měsíční tarif, na který se nevztahují žádné cenové limity. Tento paušální tarif by měl zahrnovat roamingové hlasové nebo datové komunikační služby na území Společenství, včetně krátkých textových zpráv (SMS) a multimediálních zpráv (MMS).

(30)

V zájmu zajištění toho, aby z tohoto nařízení měli prospěch všichni uživatelé mobilní hlasové telefonie, měly by se maloobchodní cenové požadavky použít bez ohledu na to, zda má roamingový zákazník se svým domovským poskytovatelem uzavřenu smlouvu o využívání předplacených služeb či zda je jeho tarifním zákazníkem, a nezávisle na tom, zda domovský poskytovatel provozuje svou vlastní síť, je operátorem virtuální mobilní sítě či druhotným prodejcem služeb mobilní hlasové telefonie.

(31)

Pokud poskytovatelé mobilních telefonních služeb ze Společenství dospějí k závěru, že ukončením platnosti nebo hrozbou ukončení platnosti jejich roamingových ujednání s operátory mobilních sítí v jiných členských státech budou ohroženy výhody interoperability a spojení od koncového bodu ke koncovému bodu, kterých požívají jejich zákazníci, nebo pokud nemohou svým zákazníkům poskytnout službu v jiném členském státě, protože neuzavřeli dohodu s jedním nebo více operátory sítí na velkoobchodní úrovni, měly by vnitrostátní regulační orgány v případě nutnosti využít pravomocí, které jim jsou svěřeny článkem 5 přístupové směrnice, a zajistit přiměřený přístup a propojení, aby byla zaručeno takové spojení od koncového bodu ke koncovému bodu a interoperabilita služeb s ohledem na cíle uvedené v článku 8 rámcové směrnice, zejména s ohledem na cíl vytvoření plně funkčního jednotného trhu elektronických komunikačních služeb.

(32)

S cílem více zprůhlednit maloobchodní ceny za uskutečňování a příjem regulovaných roamingových volání v rámci Společenství a pomoci roamingovým zákazníkům při rozhodování o použití mobilního telefonu v zahraničí by poskytovatelé mobilních telefonních služeb měli svým roamingovým zákazníkům umožnit snadno a bezplatně získat informace o cenách za roaming, které jsou v jejich případě použitelné při uskutečňování nebo příjmu hlasových volání v navštíveném členském státě. Poskytovatelé by měli kromě toho svým zákazníkům na požádání bezplatně poskytovat další informace o cenách za minutu nebo za datovou jednotku při přijetí nebo uskutečnění volání (včetně DPH) a rovněž o cenách za odesílání a přijímání SMS, MMS a jiných dostupných datových komunikačních služeb v navštíveném členském státě.

(33)

Z důvodu transparentnosti je rovněž nutné, aby poskytovatelé informovali o cenách za roaming, zejména o eurotarifu a o souhrnném paušálním tarifu, pokud jej nabízejí, při uzavírání účastnických smluv a rovněž pokaždé, když dojde ke změně cen za roaming. Informace o cenách za roaming by měli domovští poskytovatelé poskytovat přiměřenou formou, například na fakturách, na internetu, prostřednictvím televizní reklamy nebo hromadnými dopisy zákazníkům. Domovští poskytovatelé by měli zajistit, aby všichni jejich roamingoví zákazníci byli informováni o tom, že mají k dispozici regulované tarify, a měli by zákazníky srozumitelnou a jednoznačnou formou informovat o podmínkách eurotarifu a o jejich právu přejít na tento tarif nebo z něho přejít na jiný.

(34)

Vnitrostátní regulační orgány, které odpovídají za provádění úkolů podle předpisového rámce pro elektronické komunikace z roku 2002, by na svém území měly mít pravomoci potřebné k dohledu nad povinnostmi stanovenými tímto nařízením a k jejich prosazování. Rovněž by měly sledovat vývoj cen hlasových a datových služeb poskytovaných uživatelům mobilních telefonů při roamingu v rámci Společenství, případně včetně zvláštních nákladů souvisejících s roamingovými voláními uskutečněnými a přijatými v nejvzdálenějších regionech Společenství, a nutnost zajistit, aby tyto náklady měly na velkoobchodním trhu přiměřenou návratnost a aby řízení provozu v sítích nebylo využíváno k omezování možností volby v neprospěch zákazníka. Měly by zajistit, aby dotčené strany měly přístup k aktuálním informacím o používání tohoto nařízení, a každých šest měsíců zveřejňovat výsledky tohoto sledování. Informace o firemních zákaznících, o zákaznících využívajících předplacených služeb a o tarifních zákaznících by se měly poskytovat odděleně.

(35)

Roaming v rámci jedné země v nejvzdálenějších regionech Společenství, v nichž jsou uděleny jiné licence na provozování mobilních telefonních sítí než na ostatním území státu, by mohl být zvýhodněn sníženými sazbami srovnatelným se sníženými sazbami na roamingovém trhu Společenství. V důsledku provádění tohoto nařízení by neměli být zákazníci využívající roamingové služby v rámci jedné země cenově znevýhodněni vůči zákazníkům využívajícím roamingové služby na území Společenství. Vnitrostátní orgány mohou za tímto účelem přijmout další opatření slučitelná s právem Společenství.

(36)

Vzhledem tomu, že vedle hlasových telefonních volání se stále více rozšiřují nové mobilní datové komunikační služby, mělo by toto nařízení umožnit i sledování rozvoje trhu s těmito službami. Komise by proto měla rovněž sledovat trh roamingových datových komunikačních služeb včetně SMS a MMS.

(37)

Členské státy by měly stanovit systém sankcí, které se použijí v případě porušení tohoto nařízení.

(38)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zavedení společného přístupu pro zajištění toho, aby uživatelé veřejných mobilních telefonních sítí na cestách v rámci Společenství neplatili při uskutečňování nebo příjmu hlasových volání přemrštěné ceny za roamingové služby na území Společenství, čímž se dosáhne vysoké úrovně ochrany spotřebitele a ochrání se hospodářská soutěž mezi mobilními operátory, nemůže být uspokojivě a bezpečně, včas a harmonizovaným způsobem dosaženo na úrovni členských států, a lze jich proto lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(39)

Tento společný přístup by měl být zřízen na omezenou dobu. Na základě přezkumu, který provede Komise, může být platnost tohoto nařízení prodloužena nebo může být toto nařízení změněno. Komise přezkoumá účinnost tohoto nařízení a jeho příspěvek k provádění předpisového rámce a k řádnému fungování vnitřního trhu a posoudí jeho dopad na drobné poskytovatele mobilních telefonních služeb ve Společenství a na jejich postavení na trhu roamingových služeb na území Společenství,

a)

„eurotarifem“ se rozumí jakýkoli tarif, který nepřesahuje maximální ceny uvedené v článku 4, který může domovský poskytovatel v souladu s uvedeným článkem účtovat za poskytování regulovaných roamingových volání;

b)

„domovským poskytovatelem“ se rozumí podnik, který poskytuje roamingovému zákazníkovi veřejné pozemní mobilní telefonní služby, a to prostřednictvím vlastní sítě nebo jako operátor virtuální mobilní sítě či jako druhotný prodejce;

c)

„domovskou sítí“ se rozumí veřejná pozemní mobilní telefonní síť nacházející se na území členského státu a využívaná domovským poskytovatelem k poskytování veřejných pozemních mobilních telefonních služeb roamingovým zákazníkům;

d)

„roamingem na území Společenství“ se rozumí využívání mobilního telefonu nebo jiného zařízení roamingovým zákazníkem k uskutečňování nebo příjmu volání v rámci Společenství na území jiného členského státu, než je členský stát, v němž se nachází jeho domovská síť, a to na základě ujednání mezi operátorem domovské sítě a operátorem navštívené sítě;

e)

„regulovaným roamingovým voláním“ se rozumí mobilní hlasové telefonní volání uskutečněné roamingovým zákazníkem, které má původ v navštívené síti a končí ve veřejné telefonní síti v rámci Společenství, nebo mobilní telefonní volání přijaté roamingovým zákazníkem, které má původ ve veřejné telefonní síti v rámci Společenství a končí v navštívené síti;

f)

„roamingovým zákazníkem“ se rozumí zákazník poskytovatele veřejných pozemních mobilních telefonních služeb poskytovaných prostřednictvím veřejné pozemní mobilní sítě nacházející se na území Společenství, jemuž smlouva nebo ujednání s jeho domovským poskytovatelem umožňuje využívat mobilní telefon nebo jiné zařízení k uskutečňování nebo příjmu volání v navštívené síti na základě ujednání mezi operátorem domovské sítě a operátorem navštívené sítě;

g)

„navštívenou sítí“ se rozumí veřejná pozemní mobilní telefonní síť nacházející se na území jiného členského státu, než je členský stát, v němž se nachází domovská síť, a umožňující roamingovým zákazníkům uskutečňovat nebo přijímat volání na základě ujednání s operátorem domovské sítě.