ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 241

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 49
2. září2006


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice ( 1 )

1

 

*

Směrnice Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice ( 1 )

26

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

2.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 241/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1287/2006

ze dne 10. srpna 2006,

kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 bod 2, čl. 4 odst. 1 bod 7 a čl. 4 odst. 2, čl. 13 odst. 10, čl. 25 odst. 7, čl. 27 odst. 7, čl. 28 odst. 3, čl. 29 odst. 3, čl. 30 odst. 3, čl. 40 odst. 6, čl. 44 odst. 3, čl. 45 odst. 3, čl. 56 odst. 5 a čl. 58 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2004/39/ES zavádí celkový rámec režimu regulace finančních trhů ve Společenství a mimo jiné stanoví: provozní podmínky týkající se provádění investičních a doplňkových služeb a činností investičními podniky; organizační požadavky (včetně evidenčních povinností) pro investiční podniky provádějící takové služby a činnosti na profesionálním základě a pro regulované trhy; požadavky týkající se hlášení obchodů s finančními nástroji; požadavky ohledně transparentnosti obchodů s akciemi.

(2)

Ustanovení této směrnice by měla mít tuto právní formu, aby se ve všech členských státech zajistil jednotný režim, aby se podpořila integrace trhů a přeshraniční poskytování investičních a doplňkových služeb a aby se usnadnilo další upevňování jednotného trhu. Ustanovení o některých aspektech vedení záznamů, hlášení obchodů, transparentnosti a komoditních derivátech mají jisté styčné body s vnitrostátní právní úpravou a s prováděcími předpisy upravujícími vztahy se zákazníky.

(3)

Podrobné a plně sladěné požadavky na transparentnost a pravidla upravující hlášení obchodů jsou potřebná k tomu, aby se zajistily stejné tržní podmínky a bezproblémové fungování trhů s cennými papíry na celém území Společenství a aby se usnadnila účinná integrace těchto trhů. Některé stránky vedení záznamů jsou velice blízké, jelikož se v nich pracuje se stejnými pojmy, jaké jsou vymezeny pro účely hlášení obchodů a transparentnosti.

(4)

Cílem režimu zavedeného směrnicí 2004/39/ES, který upravuje požadavky na hlášení obchodů s finančními nástroji, je zajistit náležité informování příslušných orgánů o obchodech, na jejichž dohledu mají zájem. Pro tyto účely je nutné zajistit, aby se od všech investičních podniků sbírala jednotná sada údajů jen s minimálními odchylkami v jednotlivých členských státech s cílem co nejvíce omezit míru odlišnosti informačních povinností podniků vyvíjejících přeshraniční činnost a co nejvíce rozšířit sumu údajů v držení příslušného orgánu, o které se může podělit s dalšími příslušnými orgány. Tato opatření mají rovněž zajistit, aby příslušné orgány mohly plnit své povinnosti vyplývající ze zmíněné směrnice co nejrychleji a nejúčinněji.

(5)

Cílem režimu zavedeného směrnicí 2004/39/ES, který upravuje požadavky na transparentnost obchodů s akciemi přijatými k obchodování na regulovaných trzích, je zajistit přiměřenou informovanost investorů o pravdivé úrovni uskutečněných i potenciálních obchodů s takovými akciemi, zda k těmto obchodům dochází na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech (dále jen „MOS“), prostřednictvím systematických internalizátorů nebo mimo rámec těchto obchodních systémů. Tyto požadavky jsou součástí širšího rámce pravidel, jejichž úlohou je podpořit soutěž mezi obchodními systémy s cílem rozšířit možnosti výběru pro investory, povzbudit inovace, snížit transakční náklady a zefektivnit proces cenotvorby v měřítku celého Společenství. Základním prvkem tohoto rámce je vysoký stupeň transparentnosti, aby se zajistily stejné podmínky mezi obchodními systémy a aby mechanismus určování cen (kursů) určitých akcií nebyl – ke škodě investorů – poškozen roztříštěností likvidity. Směrnice na druhé straně připouští, že mohou nastat okolnosti, kdy může být nutné prominutí povinností týkajících se předobchodní transparentnosti nebo odklad poobchodních povinností. Toto nařízení stanoví podrobnosti takových okolností, přičemž pamatuje jak na potřebu zajistit vysokou úroveň transparentnosti, tak na to, aby v důsledku povinností oznamovat obchody a tedy v důsledku zveřejnění rizikových pozic nedošlo k poškození likvidity v obchodních systémech ani jinde.

(6)

Pro účely ustanovení o vedení záznamů se typem pokynu rozumí jeho statut; například limitní pokyn, tržní pokyn nebo jiný specifický typ pokynu. Pro účely ustanovení o vedení záznamů se povahou pokynu či obchodu rozumí pokyn upsat cenné papíry nebo upsání cenných papírů nebo pokyn využít opci či využití opce či podobné zákaznické pokyny nebo obchody.

(7)

V této fázi není nutné přesně stanovit nebo podrobně předepsat typ, povahu a rozpracovanost organizačního zajištění výměny informací mezi příslušnými orgány.

(8)

Pokud v přiměřené lhůtě není reagováno na oznámení učiněné příslušným orgánem o jiném určení nejvýznamnějšího trhu z hlediska likvidity nebo pokud příslušný orgán nesouhlasí s výpočtem jiného orgánu, měly by se příslušné orgány snažit o nalezení řešení. Je-li to vhodné, je ponecháno na vůli příslušných orgánů, zda projednají věc v Evropském výboru regulátorů trhů s cennými papíry.

(9)

Příslušné orgány by měly koordinovat podobu a zřizování mechanismů ke vzájemné výměně informací o obchodech. Opět je ponecháno na vůli příslušných orgánů, zda tyto věci projednají v Evropském výboru regulátorů trhů s cennými papíry. Příslušné orgány by měly podávat písemnou zprávu Komisi a ta by měla o těchto mechanismech informovat Evropský výbor pro cenné papíry. V průběhu koordinování by měly příslušné orgány přihlížet k potřebě účinného sledování aktivit investičních podniků s cílem zajistit, aby jednaly čestně, spravedlivě, profesionálně a způsobem, který podporuje integritu trhu ve Společenství, dále k potřebě, aby rozhodnutí vycházela z důkladného rozboru nákladů a užitku, k potřebě zajistit, aby se informace o obchodech využívaly pouze k řádnému plnění úkolů příslušných orgánů, a nakonec k případné potřebě mít společný systém účinných pravidel řízení, který rozdělí zodpovědnost.

(10)

Je zapotřebí stanovit kritéria určování, kdy mají operace regulovaného trhu v hostitelském členském státě zásadní význam, i důsledky takového stavu věcí, takovým způsobem, aby na regulovaném trhu nevznikla povinnost jednat nebo se podřizovat více než jednomu příslušnému orgánu, pokud by jinak taková povinnost nevznikla.

(11)

ISO 10962 (Klasifikace kódů finančních nástrojů) je příkladem jednotné a mezinárodně uznávané normy pro klasifikaci finančních nástrojů.

(12)

Jestliže příslušné orgány poskytnou výjimku na plnění požadavků předobchodní transparentnosti nebo povolí odklad plnění povinností poobchodní transparentnosti, měly by jednat se všemi regulovanými trhy a MOS stejně a bez diskriminace tak, že výjimku či odklad přiznají buď všem, nebo žádnému regulovanému trhu a MOS, jež podle směrnice 2004/39/ES povolují. Příslušné orgány, které přiznávají výjimky nebo odklady, by neměly ukládat další požadavky.

(13)

Je třeba zohlednit, že cílem algoritmu obchodování uplatňovaného na regulovaném trhu nebo v MOS je sice obvykle dosažení maximálního zobchodovaného objemu, ale že by měly být možné i jiné algoritmy obchodování.

(14)

Prominutí povinností ohledně předobchodní transparentnosti, které vyplývají z článků 29 nebo 44 směrnice 2004/39/ES, přiznané příslušným orgánem, by nemělo umožnit investičním podnikům, aby se vyhnuly plnění těchto povinností, pokud jde o obchody s likvidními akciemi uzavřené dvoustranně podle pravidel regulovaného trhu nebo MOS, pokud by se na ně vztahovaly požadavky zveřejnit kótace stanovené v článku 27 zmíněné směrnice, kdyby byly uzavřeny mimo rámec pravidel regulovaného trhu nebo MOS.

(15)

Za činnost, která hraje v podnikání investičního podniku závažnou komerční roli, je třeba považovat činnost, která je významným zdrojem příjmů nebo nákladů. Posouzení významu pro tyto účely by mělo v každém případě vzít v úvahu, do jaké míry se daná činnost provádí nebo organizuje samostatně, peněžní hodnotu dané činnosti a její komparativní význam ve srovnání jak s celkovou obchodní činností podniku, tak s jeho celkovou činností na trhu dotyčné akcie, na němž působí. Za činnost, která je významným zdrojem příjmů podniku, by se měla považovat činnost i tehdy, jestliže v konkrétním případě hraje významnou roli pouze jeden ze dvou výše zmíněných faktorů.

(16)

Na akcie, s nimiž se neobchoduje každý den, by se nemělo pohlížet jako na akcie, které mají pro účely směrnice 2004/39/ES likvidní trh. Je-li však výjimečně obchodování s akcií pozastaveno z důvodů spojených se zachováním spořádaného trhu nebo z důvodu vyšší moci a s akcií se tudíž několik obchodních dnů neobchoduje, nemělo by to znamenat, že na akcii nelze pohlížet jako na akcii s likvidním trhem.

(17)

Požadavek zveřejnit kótované ceny, pokyny nebo obchody podle článků 27, 28, 29, 30, 44 a 45 směrnice 2004/39/ES a tohoto nařízení by neměl bránit regulovaným trhům a MOS v tom, aby od svých členů či účastníků vyžadovaly zveřejňování dalších takových informací.

(18)

Informace, které mají být zpřístupněny v okamžiku co nejbližším reálnému času, by měly být zveřejňovány bezprostředně podle technických možností za předpokladu, že dotyčná osoba vynakládá na systémy přiměřené náklady a ty dosahují přiměřeného stupně účinnosti. Ve výjimečných případech by se informace měly zveřejnit co nejblíže k maximálnímu tříminutovému limitu, pokud dostupné systémy neumožňují zveřejnění v kratší době.

(19)

Pro účely těch ustanovení tohoto nařízení, která upravují přijetí převoditelného cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu podle definice cenného papíru v čl. 4 odst. 1 bod 18 písm. c) směrnice 2004/39/ES, v případě cenného papíru ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (2), je třeba předpokládat, že existují dostatečné veřejně dostupné informace potřebné k ocenění daného finančního nástroje.

(20)

Přijetí podílových jednotek vydaných subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu (SKIPCP) by nemělo umožnit obcházení příslušných ustanovení směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (3), zejména článků 44 až 48 zmíněné směrnice.

(21)

Derivátovou smlouvu je třeba považovat za finanční nástroj podle oddílu C bodu 7 přílohy I směrnice 2004/39/ES, pouze když se týká komodity a splňuje v tomto nařízení uvedená kritéria určování toho, zda by se na smlouvu mělo pohlížet jako na smlouvu s vlastnostmi jiných derivátových finančních nástrojů, a nikoli jako na smlouvu, která není určena pro komerční účely. Derivátovou smlouvu je třeba považovat za finanční nástroj podle oddílu C bodu 10 zmíněné přílohy, pouze pokud se vztahuje k podkladovému nástroji uvedenému v oddílu C bodu 10 nebo v tomto nařízení a splňuje v tomto nařízení uvedená kritéria určování toho, zda by se na smlouvu mělo pohlížet jako na smlouvu s vlastnostmi jiných derivátových finančních nástrojů.

(22)

Lze předpokládat, že výjimky uvedené ve směrnici 2004/39/ES, které se týkají obchodování na vlastní účet nebo poskytování dalších investičních služeb ve vztahu ke komoditním derivátům, které upravuje oddíl C bod 5, oddíl C bod 6 a oddíl C bod 7 přílohy I citované směrnice, nebo derivátům upraveným oddílem C bodem 10 zmíněné přílohy I, vylučují z oblasti působnosti zmíněné směrnice značný počet komerčních výrobců a spotřebitelů energie a dalších komodit, včetně dodavatelů energie, obchodníků s komoditami a jejich dceřiných společností, a tito účastníci tudíž nemusí použít v tomto nařízení uvedenou zkoušku určování, jestli jsou smlouvy, s nimiž obchodují, finančními nástroji.

(23)

V souladu s oddílem B bodem 7 přílohy I směrnice 2004/39/ES mohou investiční podniky užívat právo poskytovat doplňkové služby v členském státě, který není jejich domovským státem, cestou provádění investičních služeb a činností a doplňkových služeb toho druhu, který je začleněn do oddílu A nebo B přílohy I zmíněné směrnice, týkajících se podkladových nástrojů, od nichž jsou odvozeny deriváty zařazené do oddílu C bodu 5, 6, 7 a 10 zmíněné přílohy, pokud s nimi souvisí poskytování investičních nebo doplňkových služeb. Na tomto základě by měl být investiční podnik provádějící investiční služby nebo činnosti a s tím spojené obchodování se spotovými kontrakty schopen využít právo poskytovat doplňkové služby v oblasti tohoto souvisejícího obchodování.

(24)

Definice komodity by neměla ovlivnit jiné definice tohoto výrazu ve vnitrostátních právních předpisech a ostatních právních předpisech Společenství. Zkoušky určování, zda je smlouvu třeba považovat za smlouvu, jež má vlastnosti jiných derivátových finančních nástrojů a neslouží pro obchodní účely, jsou zamýšleny pouze k určení toho, zda smlouvy spadají pod oddíl C bod 7 nebo bod 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES.

(25)

Derivátová smlouva by měla být chápána jako smlouva vztažená ke komoditě nebo jinému faktoru, jestliže existuje přímá spojitost mezi touto smlouvou a příslušnou podkladovou komoditou nebo podkladovým faktorem. Na derivátovou smlouvu o ceně komodity by se tedy mělo pohlížet jako na derivátovou smlouvu vztaženou ke komoditě, zatímco na derivátovou smlouvu o dopravních nákladech za komoditu by se nemělo pohlížet jako na derivátovou smlouvu vztaženou k dané komoditě. Derivát, odvozený od komoditního derivátu, například opce na komoditní termínovou smlouvu (derivát vztažený k derivátu), by představoval nepřímou investici do komodit, a je ho tedy třeba považovat za komoditní derivát pro účely směrnice 2004/39/ES.

(26)

Pojem komodity by neměl nezahrnovat služby ani jiné položky, které nejsou zbožím, například měny nebo práva k nemovitostem, nebo které jsou zcela nehmotné povahy.

(27)

O technické poradenství byl požádán Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry zřízený rozhodnutím Komise 2001/527/ES (4).

(28)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

VŠEOBECNĚ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k čl. 4 odst. 1 bodu 2, čl. 4 odst. 1 bodu 7, čl. 13 odst. 6, článkům 25, 27, 28, 29, 30, 40, 44, 45, 56 a 58 směrnice 2004/39/ES.

2.   Články 7 a 8 se použijí na správcovské společnosti v souladu s čl. 5 odst. 4 směrnice 85/611/EHS.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1.

„komoditou“ se rozumí jakékoli zboží zaměnitelné povahy, které lze dodat, včetně kovů a jejich rud a slitin, zemědělských výrobků a energie, např. elektřiny;

2.

„emitentem“ se rozumí subjekt, který vydává obchodovatelné cenné papíry, případně jiné finanční nástroje;

3.

„emitentem ze Společenství“ se rozumí emitent se sídlem ve Společenství;

4.

„emitentem ze třetí země“ se rozumí emitent, který není emitentem ze Společenství;

5.

„běžnou dobou obchodování“ obchodního systému nebo investičního podniku se rozumí doba, kterou obchodní systém nebo investiční podnik určí předem a zveřejní jako svou dobu obchodování;

6.

„portfoliovým obchodem“ se rozumí obchod s více cennými papíry, které jsou seskupeny a obchodovány jako jedna položka za specifickou referenční cenu;

7.

„relevantním orgánem příslušným“ pro finanční nástroj se rozumí příslušný orgán členského státu, který je nejvýznamnějším trhem z hlediska likvidity daného finančního nástroje;

8.

„obchodním systémem“ se rozumí regulovaný trh, mnohostranné obchodní systémy nebo systematický internalizátor vystupující jako takový, případně systém mimo rámec Společenství s podobnými funkcemi, jaké plní regulovaný trh či mnohostranné obchodní systémy;

9.

„obratem“ v souvislosti s finančním nástrojem se rozumí počet jednotek tohoto nástroje, který si vymění kupující a prodávající za určitý vymezený čas v rámci obchodů realizovaných v obchodních systémech, násobený jednotkovou cenou použitou při každém takovém obchodě;

10.

„obchodem spočívajícím ve financování cenných papírů“ se rozumí půjčka či výpůjčka akcií nebo jiných finančních nástrojů, zpětný odkup nebo zpětný odprodej nebo obchod typu „buy/sell back“ a „sell/buy back“.

Článek 3

Obchody týkající se jednotlivé akcie v portfoliovém obchodě a obchody realizované za průměrnou cenu váženou objemem

1.   Pro účely čl. 18 odst. 1 písm. b) bodu ii) se za obchod týkající se jednotlivé akcie v portfoliovém obchodě považuje obchod, na nějž se vztahují jiné podmínky, než je aktuální tržní cena.

Pro účely čl. 27 odst. 1 písm. b) se za takový považuje rovněž obchod, při němž výměnu akcií určují jiné faktory, než je aktuální ocenění akcie na trhu.

2.   Pro účely čl. 18 odst. 1 písm. b) bodu ii) se obchodem realizovaným za průměrnou cenu váženou objemem rozumí obchod, jenž se řídí jinými podmínkami, než je současná tržní cena, a pro účely článku 25 se tím rozumí pokyn, jenž se řídí jinými podmínkami, než je současná tržní cena.

Pro účely čl. 27 odst. 1 písm. b) se za takový považuje rovněž obchod, při němž výměnu akcií určují jiné faktory, než je aktuální ocenění akcie na trhu.

Článek 4

Odkazy na den obchodování

1.   Zmínka o dni obchodování v souvislosti s obchodním systémem nebo s informacemi, jež se mají podle článků 30 nebo 45 směrnice 2004/39/ES zveřejnit po uskutečnění obchodu, je zmínkou o dni, v němž je obchodní systém otevřen.

Zmínka o zahájení dne obchodování je zmínkou o zahájení běžné doby obchodování obchodního systému.

Zmínka o poledni dne obchodování je zmínkou o poledni v časovém pásmu, kde má obchodní systém sídlo.

Zmínka o konci dne obchodování je zmínkou o konci běžné doby obchodování.

2.   Zmínka o dni obchodování v souvislosti s nejvýznamnějším trhem akcie z hlediska likvidity nebo v souvislosti s informacemi, jež se mají podle článku 28 směrnice 2004/39/ES zveřejnit po uskutečnění obchodu s akciemi, je zmínkou o dni běžného obchodování v obchodním systému na daném trhu.

Zmínka o zahájení dne obchodování je zmínkou o nejvčasnějším zahájení běžného obchodování s danou akcií v obchodním systému na daném trhu.

Zmínka o poledni dne obchodování je zmínkou o poledni v časovém pásmu daného trhu.

Zmínka o skončení dne obchodování je zmínkou o nejpozdějším skončení běžného obchodování s danou akcií v obchodních systémech na daném trhu.

3.   Zmínka o dni obchodování v souvislosti se spotovým kontraktem ve smyslu čl. 38 odst. 2 je zmínkou o dni běžného obchodování daného kontraktu v obchodních systémech.

Článek 5

Zmínky o obchodě

Pro účely tohoto nařízení se obchodem rozumí pouze nákup a prodej finančního nástroje. Pro účely tohoto nařízení s výjimkou kapitoly II nákup a prodej finančního nástroje nezahrnuje:

a)

obchody spočívající ve financování cenných papírů;

b)

využití opcí nebo krytých opčních listů;

c)

obchody s finančními nástroji na primárních trzích (např. emise, přidělování nebo upisování) spadající do působnosti čl. 4 odst. 1 bodu 18 písm. a) a b) směrnice 2004/39/ES.

Článek 6

První přijetí akcie k obchodování na regulovaném trhu

Pro účely tohoto nařízení se má za to, že k prvnímu přijetí akcie k obchodování na regulovaném trhu, o němž se zmiňuje článek 40 směrnice 2004/39/ES, došlo ve chvíli, kdy byla splněna jedna z těchto podmínek:

a)

akcie nebyla předtím přijata k obchodování na regulovaném trhu;

b)

akcie byla předtím přijata k obchodování na regulovaném trhu, ale byla stažena z obchodování na každém regulovaném trhu, který ji k obchodování přijal.

KAPITOLA II

VEDENÍ ZÁZNAMŮ O ZÁKAZNICKÝCH POKYNECH A OBCHODECH

Článek 7

(čl. 13 odst. 6 směrnice 2004/39/ES)

Vedení záznamů o zákaznických pokynech a obchodech

Investiční podnik bezodkladně pořídí, v souvislosti s každým pokynem, který obdrží od svých zákazníků, a v souvislosti s každým rozhodnutím o obchodování přijatým při poskytování správy portfolia, záznam o těchto údajích v míře použitelné pro dotyčný pokyn nebo rozhodnutí:

a)

jméno či jiné označení zákazníka;

b)

jméno či jiné označení příslušné osoby vystupující jménem zákazníka;

c)

údaje uvedené v bodech 4, 6 a v bodech 16 až 19 tabulky 1 v příloze I;

d)

povaha pokynu, jestliže se nejedná o nákup či prodej;

e)

typ pokynu;

f)

další podrobnosti, podmínky a zvláštní pokyny zákazníka ohledně přesného způsobu provedení pokynu;

g)

datum a přesný čas obdržení pokynu nebo rozhodnutí o obchodování přijatého investičním podnikem.

Článek 8

(čl. 13 odst. 6 směrnice 2004/39/ES)

Vedení záznamů o obchodech

1.   Hned po provedení zákaznického pokynu, anebo v případě investičního podniku, který předává pokyny k provedení další osobě, hned po obdržení potvrzení, že pokyn byl proveden, zaznamená investiční podnik tyto údaje o dotyčném obchodu:

a)

jméno či jiné označení zákazníka;

b)

údaje uvedené v bodech 2, 3, 4, 6 a v bodech 16 až 21 tabulky 1 v příloze I;

c)

celkovou cenu, která je součinem jednotkové ceny a množství;

d)

povahu obchodu, jestliže se nejedná o nákup či prodej;

e)

fyzickou osobu, která obchod provedla, nebo která odpovídá za jeho provedení.

2.   Jestliže investiční podnik předává pokyn k provedení jiné osobě, předávající investiční podnik ihned po předání zaznamená tyto údaje:

a)

jméno či jiné označení zákazníka, jehož pokyn byl předán;

b)

název či jiné označení osoby, které byl pokyn předán;

c)

podmínky předaného pokynu;

d)

datum a přesný čas předání.

KAPITOLA III

PRAVIDLA PRO HLÁŠENÍ OBCHODŮ

Článek 9

(čl. 25 odst. 3 druhý pododstavec směrnice 2004/39/ES)

Určení nejvýznamnějšího trhu z hlediska likvidity

1.   Z hlediska likvidity nejvýznamnější trh finančního nástroje přijatého k obchodování na regulovaném trhu (dále jen „nejvýznamnější trh“) se určí v souladu s odstavci 2 až 8.

2.   V případě akcie nebo jiného převoditelného cenného papíru spadajícího pod čl. 4 odst. 1 bod 18 písm. a) směrnice 2004/39/ES nebo podílu v podniku kolektivního investování je nejvýznamnějším trhem členský stát, kde byly daná akcie či podíl poprvé přijaty k obchodování na regulovaném trhu.

3.   V případě dluhopisu nebo jiného převoditelného cenného papíru spadajícího pod čl. 4 odst. 1 bod 18 písm. b) směrnice 2004/39/ES nebo v případě nástroje peněžního trhu, v obou případech vydaných dceřinou společností ve smyslu sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 o konsolidované účetní závěrce (5), subjektu se sídlem v členském státě, je nejvýznamnějším trhem členský stát, kde se nachází oficiální sídlo mateřské společnosti.

4.   V případě dluhopisu nebo jiného převoditelného cenného papíru spadajícího pod čl. 4 odst. 1 bod 18 písm. b) směrnice 2004/39/ES nebo v případě nástroje peněžního trhu, v obou případech vydaných emitentem ze Společenství, ale na který se nevztahuje odstavec 3 tohoto článku, je nejvýznamnějším trhem členský stát, kde se nachází oficiální sídlo emitenta.

5.   V případě dluhopisu nebo jiného převoditelného cenného papíru spadajícího pod čl. 4 odst. 1 bod 18 písm. b) směrnice 2004/39/ES nebo v případě nástroje peněžního trhu, v obou případech vydaných emitentem ze třetí země, ale na který se nevztahuje odstavec 3 tohoto článku, je nejvýznamnějším trhem členský stát, kde byl dotyčný cenný papír poprvé přijat k obchodování na regulovaném trhu.

6.   V případě derivátové smlouvy nebo finanční rozdílové smlouvy nebo převoditelného cenného papíru spadajícího pod čl. 4 odst. 1 bod 18 písm. c) směrnice 2004/39/ES je nejvýznamnějším trhem:

a)

pokud je podkladovým cenným papírem akcie nebo jiný převoditelný cenný papír spadající pod čl. 4 odst. 1 bod 18 písm. a) směrnice 2004/39/ES, přijatý k obchodování na regulovaném trhu, členský stát, který je považován za nejvýznamnější trh z hlediska likvidity podkladového cenného papíru v souladu s odstavcem 2;

b)

pokud je podkladovým cenným papírem dluhopis nebo jiný převoditelný cenný papír spadající pod čl. 4 odst. 1 bod 18 písm  b) směrnice 2004/39/ES nebo nástroj peněžního trhu přijatý k obchodování na regulovaném trhu, členský stát, který je považován za nejvýznamnější trh z hlediska likvidity dotyčného podkladového cenného papíru v souladu s odstavci 3, 4 nebo 5;

c)

pokud je podkladovým aktivem index složený z akcií, jež se všechny obchodují na určitém regulovaném trhu, členský stát, kde se nachází dotyčný regulovaný trh.

7.   V případech, které nespadají pod odstavce 2 až 6, je nejvýznamnějším trhem členský stát, kde se nachází regulovaný trh, na kterém byly převoditelný cenný papír nebo derivátová smlouva nebo finanční rozdílová smlouva poprvé přijaty k obchodování.

8.   Pokud byl finanční nástroj spadající pod odstavce 2, 5 nebo 7 nebo podkladový finanční nástroj finančního nástroje spadajícího pod odstavec 6, k němuž je příslušný některý z odstavců 2, 5 nebo 7, poprvé přijat k obchodování na více než jednom regulovaném trhu současně a všechny tyto regulované trhy mají stejný členský stát, je nejvýznamnějším trhem tento členský stát.

Pokud dotyčné regulované trhy nesdílejí stejný členský stát, je nejvýznamnějším trhem z hlediska likvidity dotyčného nástroje trh, kde je nejvyšší obrat obchodů s dotyčným nástrojem.

Pro účely určení nejvýznamnějšího trhu, kde je nejvyšší obrat obchodů s nástrojem, příslušný orgán, který povolil některý z dotyčných regulovaných trhů, spočítá obrat obchodů s daným nástrojem za předchozí kalendářní rok za předpokladu, že tento nástroj byl přijat k obchodování na počátku uvedeného roku.

Pokud obrat obchodů s příslušným finančním nástrojem nelze vypočítat z důvodu nedostatečných či neexistujících údajů a emitent má sídlo v některém členském státě, nejvýznamnějším trhem je trh toho členského státu, kde se nachází sídlo emitenta.

Pokud však emitent nemá sídlo v některém členském státě, nejvýznamnějším trhem dotyčného nástroje je trh s nejvyšším obratem třídy příslušného nástroje. Pro účely určení tohoto trhu příslušný orgán, který povolil některý z dotyčných regulovaných trhů, spočítá obrat obchodů s nástroji stejné třídy na jeho odpovídajícím trhu za předchozí kalendářní rok.

Příslušné třídy finančních nástrojů jsou:

a)

akcie;

b)

dluhopisy a jiné formy dluhových cenných papírů;

c)

všechny ostatní finanční nástroje.

Článek 10

(čl. 25 odst. 3 druhý pododstavec směrnice 2004/39/ES)

Jiný způsob určení nejvýznamnějšího trhu z hlediska likvidity

1.   Vždy v lednu může příslušný orgán oznámit relevantnímu orgánu příslušnému pro určitý finanční nástroj, že má v úmyslu napadnout určení nejvýznamnějšího trhu pro daný nástroj, k němuž se dospělo podle článku 9.

2.   Do čtyř týdnů po odeslání oznámení oba orgány vypočítají obrat obchodů s předmětným finančním nástrojem na jejich odpovídajících trzích za předchozí kalendářní rok.

Pokud z výsledku výpočtu vyplyne, že obrat obchodů byl vyšší na trhu příslušného namítajícího orgánu, bude tento trh nejvýznamnějším trhem daného finančního nástroje. Pokud je tento finanční nástroj toho typu, jaký je uveden v čl. 9 odst. 6 písm. a) nebo b), je tento trh nejvýznamnějším trhem pro derivátovou smlouvu či finanční rozdílovou smlouvu nebo převoditelný cenný papír upravený čl. 4 odst. 1 bodem 18 písm. c) směrnice 2004/39/ES, ve vztahu k nimž je tento finanční nástroj podkladovým.

Článek 11

(čl. 25 odst. 3 směrnice 2004/39/ES)

Seznam finančních nástrojů

Relevantní orgán příslušný pro jeden či více finančních nástrojů zajistí sestavení a vedení aktualizovaného seznamu těchto finančních nástrojů. Tento seznam bude přístupný jednomu příslušnému orgánu, který každý členský stát určí jako kontaktní místo v souladu s článkem 56 směrnice 2004/39/ES. Tento seznam bude poprvé zpřístupněn v první den obchodování v červnu 2007.

Aby pomohl příslušným orgánům splnit požadavky uvedené v prvním pododstavci, každý regulovaný trh předloží svému domovskému příslušnému orgánu identifikační referenční údaje o každém finančním nástroji přijatém k obchodování v elektronické a standardizované podobě. Tyto informace se předkládají o každém finančním nástroji před zahájením obchodování s daným nástrojem. Domovský příslušný orgán zajistí předání těchto údajů relevantnímu orgánu příslušnému pro předmětný finanční nástroj. Referenční údaje se aktualizují po každé změně údajů týkající se nástroje. Požadavky uvedené v tomto pododstavci lze prominout, pokud relevantní orgán příslušný pro daný finanční nástroj získá relevantní referenční údaje jinou cestou.

Článek 12

(čl. 25 odst. 5 směrnice 2004/39/ES)

Forma hlášení

1.   Hlášení o obchodech s finančními nástroji se podávají elektronicky, s výjimkou mimořádných okolností, kdy je lze podávat na nosiči, který uchovává informace v jiné než elektronické podobě a způsobem, jenž umožňuje příslušným orgánům přístup k nim v budoucnosti, přičemž způsob jejich podávání musí splnit tyto podmínky:

a)

zajišťovat ochranu a důvěrnost oznamovaných údajů;

b)

obsahovat mechanismus na odhalování a opravu chyb v hlášení o obchodě;

c)

obsahovat mechanismus na ověřování pravosti zdroje hlášení o obchodě;

d)

obsahovat vhodná preventivní opatření, která umožní včasné obnovení systému hlášení v případě jeho výpadku;

e)

umožňovat oznamování informací, které vyžaduje článek 13, ve formátu, jaký požaduje příslušný orgán a tento odstavec, a ve lhůtách stanovených v čl. 25 odst. 3 směrnice 2004/39/ES.

2.   Systém párování obchodů či systém podávání hlášení schválí příslušný orgán pro účely čl. 25 odst. 5 směrnice 2004/39/ES, jestliže mechanismus hlášení obchodů, zavedený tímto systémem, splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, a jestliže příslušný orgán sleduje, zda tento mechanismus těmto podmínkám nadále vyhovuje.

Článek 13

(čl. 25 odst. 3 a 5 směrnice 2004/39/ES)

Obsah hlášení o obchodě

1.   Hlášení obchodů podávaná podle čl. 25 odst. 3 a 5 směrnice 2004/39/ES obsahují informace uvedené v tabulce 1 přílohy I tohoto nařízení, které se týkají daného druhu finančních nástrojů, a o nichž příslušný orgán prohlásí, že je ještě nemá a ani mu nejsou přístupné jinými prostředky.

2.   Pro účely identifikace protistrany obchodu, která je regulovaným trhem, mnohostranným obchodním systémem či jinou centrální protistranou, jak je uvedeno v tabulce 1 přílohy I, zveřejní každý příslušný orgán seznam identifikačních kódů regulovaných trhů a mnohostranných obchodních systémů, pro které je (v každém případě) příslušným orgánem domovského členského státu, a kódy subjektů, které vystupují jako centrální protistrany pro tyto regulované trhy a mnohostranné obchodní systémy.

3.   Členské státy mohou požadovat, aby hlášení podávaná v souladu s čl. 25 odst. 3 a 5 směrnice 2004/39/ES obsahovala informace týkající se předmětných obchodů, které doplňují informace uvedené v tabulce 1 přílohy I, pokud příslušný orgán potřebuje tyto dodatečné informace k tomu, aby mohl sledovat činnost investičních podniků a tím zajistit jejich poctivé, čestné a profesionální jednání způsobem podporujícím integritu trhu, a za předpokladu splnění jednoho z těchto kritérií:

a)

finanční nástroj, který je předmětem hlášení, má takové parametry, které jsou charakteristické pro nástroj tohoto druhu a na které se nevztahují informace uvedené ve zmíněné tabulce;

b)

metody obchodování, které jsou vlastní pro obchodní systém, kde došlo k obchodu, mají takové rysy, na které se nevztahují informace uvedené ve zmíněné tabulce.

4.   Členské státy mohou požadovat, aby hlášení o obchodě podávaná v souladu s čl. 25 odst. 3 a 5 směrnice 2004/39/ES obsahovala informace o totožnosti zákazníků, jejichž jménem investiční podnik daný obchod provedl.

Článek 14

(čl. 25 odst. 3 a 5 směrnice 2004/39/ES)

Výměna informací o obchodech

1.   Příslušné orgány zřídí mechanismy k zajištění toho, aby informace obdržené podle čl. 25 odst. 3 a 5 směrnice 2004/39/ES byly k dispozici pro:

a)

relevantní orgán příslušný pro dotyčný finanční nástroj;

b)

v případě poboček příslušný orgán, který vydal povolení investičnímu podniku, který informace poskytuje, aniž by se to dotklo jeho práva nedostávat tyto informace v souladu s čl. 25 odst. 6 směrnice 2004/39/ES;

c)

jiný příslušný orgán, který vyžaduje informace za účelem řádného plnění svých dohlížecích povinností podle čl. 25 odst. 1 směrnice 2004/39/ES.

2.   Informace, jež se mají zpřístupnit v souladu s odstavcem 1, obsahují údaje popsané v tabulkách 1 a 2 přílohy I.

3.   Informace, o nichž se zmiňuje odstavec 1, jsou k dispozici co nejdříve.

S účinkem od 1. listopadu 2008 budou tyto informace k dispozici nejpozději na závěr pracovního dne příslušného orgánu, který obdržel žádost, následujícího po dni, kdy příslušný orgán obdržel informace nebo žádost.

4.   Příslušné orgány koordinují:

a)

podobu a zavedení mechanismů k výměně informací o obchodech mezi příslušnými orgány tak, jak vyžaduje směrnice 2004/39/ES a toto nařízení;

b)

případnou modernizaci mechanismů.

5.   Před 1. únorem 2007 podají příslušné orgány Komisi zprávu, v níž budou informovat Evropský výbor pro cenné papíry o podobě mechanismů, jež budou zavedeny v souladu s odstavcem 1.

Příslušné orgány informují Komisi, která informuje Evropský výbor pro cenné papíry, též o všech navrhovaných významnějších změnách těchto mechanismů.

Článek 15

(čl. 58 odst. 1 směrnice 2004/39/ES)

Žádost o spolupráci a výměnu informací

1.   Pokud si jeden příslušný orgán přeje, aby mu jiný příslušný orgán poskytl nebo si s ním vyměnil informace v souladu s čl. 58 odst. 1 směrnice 2004/39/ES, podá tomuto příslušnému orgánu písemnou žádost, v níž uvede podrobnosti postačující k tomu, aby mu umožnil poskytnout požadované informace.

V naléhavém případě lze nicméně žádost předat ústně s tím, že bude potvrzena písemně.

Příslušný orgán, který obdrží žádost, potvrdí přijetí žádosti co nejdříve to bude možné.

2.   Pokud příslušný orgán, který obdrží žádost podle odstavce 1, má požadované informace interně dostupné, předá je neprodleně příslušnému orgánu, který žádost podal.

Pokud příslušný orgán, který obdržel žádost, nemá požadované informace ve svém držení ani pod svou kontrolou, přijme bezodkladně opatření k získání těchto informací a k úplnému uspokojení žádosti. Tento příslušný orgán informuje příslušný orgán, který žádost podal, o tom, proč neprodleně nezaslal požadované informace.

Článek 16

(čl. 56 odst. 2 směrnice 2004/39/ES)

Určení podstatného významu činností regulovaného trhu v hostitelském členském státě

Operace regulovaného trhu v hostitelském členském státě se považují za operace s podstatným významem pro fungování trhů cenných papírů a ochranu investorů v daném členském státě, pokud je splněno jedno z těchto kritérií:

a)

hostitelský členský stát byl v minulosti domovským členským státem dotyčného regulovaného trhu;

b)

dotyčný regulovaný trh nabyl podnikatelské činnosti regulovaného trhu, který měl oficiální sídlo nebo ústředí v hostitelském členském státě, cestou fúze, převzetí či jinou formou převodu.

KAPITOLA IV

TRANSPARENTNOST TRHU

ODDÍL 1

Předobchodní transparentnost regulovaných trhů a mnohostranných obchodních systémů

Článek 17

(články 29 a 44 směrnice 2004/39/ES)

Povinnosti související s předobchodní transparentností

1.   Investiční podnik nebo organizátor trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo regulovaný trh zveřejní o každé akcii přijaté k obchodování na regulovaném trhu a obchodované v rámci jím provozovaného systému uvedeného v tabulce 1 přílohy II informace stanovené v odstavcích 2 až 6.

2.   Pokud některý subjekt zmíněný v odstavci 1 provozuje systém obchodování formou průběžné aukce na základě knihy objednávek, zveřejňuje během své běžné doby obchodování o každé akcii uvedené v odstavci 1 průběžně informace o agregovaném počtu pokynů a akcií, které reprezentují v každé cenové hladině pět nejlepších cenových nabídek na nákup a prodej.

3.   Pokud některý subjekt zmíněný v odstavci 1 provozuje obchodní systém na základě kótací, průběžně zveřejňuje během své běžné doby obchodování a aktualizuje o každé akcii uvedené v odstavci 1 nejlepší cenové nabídky každého tvůrce trhu na nákup a prodej spolu s objemy, jež se váží k těmto cenám.

Zveřejněné kótace představují závazné přísliby k nákupu a prodeji akcií a uvádějí cenu a objem akcií, za niž jsou tvůrci trhu připraveni je koupit nebo prodat.

Za výjimečných tržních podmínek však lze po omezenou dobu povolit orientační nebo jednostranné ceny.

4.   Pokud některý ze subjektů zmíněných v odstavci 1 provozuje obchodní systém prostřednictvím periodické aukce, průběžně zveřejní o každé akcii uvedené v odstavci 1 a během běžné doby obchodování aktualizuje cenu, za kterou by systém obchodování prostřednictvím periodické aukce nejlépe uspokojil svůj obchodní algoritmus a objem, který by byl za tuto cenu potenciálně realizovatelný účastníky tohoto systému.

5.   Pokud některý ze subjektů zmíněných v odstavci 1 provozuje obchodní systém, na který se plně nevztahují odstavce 2, 3 nebo 4, ať už z důvodu, že se jedná o hybridní systém spadající pod více než jeden z těchto odstavců nebo proto, že proces určování ceny má jiný charakter, zachová standardní předobchodní transparentnost, která zajistí, že odpovídající informace o cenové úrovni pokynů nebo o kótacích každé akcie uvedené v odstavci 1 a o úrovni obchodního zájmu o danou akcii jsou veřejně dostupné.

Mělo by být zveřejněno zejména pět nejlepších poptávkových a nabídkových cen a/nebo dvousměrných kótací každého tvůrce trhu této akcie, pokud to umožňují parametry mechanismu určování cen.

6.   Souhrnné informace, které se mají zveřejnit podle odstavců 2 až 5, jsou upřesněny v tabulce 1 přílohy II.

Článek 18

(čl. 29 odst. 2 a čl. 44 odst. 2 směrnice 2004/39/ES)

Výjimka na základě modelu trhu a typu pokynu nebo obchodu

1.   V souladu s čl. 29 odst. 2 a čl. 44 odst. 2 směrnice 2004/39/ES mohou příslušné orgány přiznat výjimku z povinností uvedených ve zmíněných ustanoveních pro systémy provozované mnohostranným obchodním systémem nebo regulovaným trhem, jestliže tyto systémy splňují některé z těchto kritérií:

a)

musí být založeny na metodice obchodování, podle níž se cena určuje podle referenční ceny vytvořené jiným systémem, přičemž tato referenční cena je zveřejněna a účastníci trhu ji všeobecně považují za spolehlivou referenční cenu;

b)

formalizují sjednané obchody, z nichž každý vyhovuje některému z těchto kritérií:

i)

je realizován za cenu nebo v rámci aktuálního rozpětí váženého objemem obchodování vyplývajícího z knihy objednávek nebo z kótací tvůrců trhu regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému, kteří daný systém provozují, anebo, pokud se s akcií neobchoduje průběžně, v rámci poměru mezi přiměřenou referenční cenou (představující podíl v procentech) a referenční cenou stanovenou předem provozovatelem systému,

ii)

vztahují se na něj jiné podmínky, než je aktuální tržní cena akcie.

Pro účely písmene b) musí být splněny další podmínky uvedené v pravidlech regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému pro obchod tohoto druhu.

V případě systémů s jinou funkčností, než jaká je popsána pod písmeny a) nebo b), se výjimka na tuto jinou funkčnost nevztahuje.

2.   Výjimku založenou na typu pokynů podle čl. 29 odst. 2 a čl. 44 odst. 2 směrnice 2004/39/ES lze přiznat jen pokynům, které v systému na správu pokynů uchovává regulovaný trh nebo mnohostranný obchodní systém až do jejich zveřejnění na trhu.

Článek 19

(čl. 29 odst. 2 a čl. 44 odst. 2 směrnice 2004/39/ES)

Zmínky o sjednaných obchodech

Pro účely čl. 18 odst. 1 písm. b) se sjednaným obchodem rozumí obchod, do něhož jsou zapojeni členové nebo účastníci regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému, a který je sjednán soukromě, ale proveden v rámci regulovaného trhu či mnohostranného obchodního systému, přičemž dotyčný člen nebo účastník:

a)

obchoduje na vlastní účet s dalším členem nebo účastníkem, který jedná na účet zákazníka;

b)

obchoduje s dalším členem nebo účastníkem, přičemž oba provádějí pokyny na vlastní účet;

c)

jedná na účet jak kupujícího, tak prodávajícího;

d)

jedná jménem kupujícího, přičemž další člen nebo účastník jedná jménem prodávajícího;

e)

obchoduje na vlastní účet na základě pokynu zákazníka.

Článek 20

(čl. 29 odst. 2 a čl. 44 odst. 2 a čl. 27 odst. 1 pátý pododstavec směrnice 2004/39/ES)

Výjimky u obchodů s velkým rozsahem

Za pokyn velkého rozsahu v porovnání s běžným tržním objemem se považuje takový pokyn, který se rovná nebo je větší než minimální objem pokynu uvedený v tabulce 2 přílohy II. Za účelem určení, zda se jedná o pokyn velkého rozsahu v porovnání s běžným tržním objemem, se všechny akcie přijaté k obchodování na regulovaném trhu třídí podle jejich průměrného denního obratu, který se vypočítá podle postupu stanoveného článkem 33.

ODDÍL 2

Předobchodní transparentnost systematických internalizátorů

Článek 21

(čl. 4 odst. 1 bod 7 směrnice 2004/39/ES)

Kritéria určující, zda je investiční podnik systematickým internalizátorem

1.   Na investiční podnik, který obchoduje na svůj vlastní účet, přičemž provádí pokyny zákazníka mimo regulovaný trh nebo mnohostranný obchodní systém, se pohlíží jako na systematického internalizátora, pokud splňuje tato kritéria, která svědčí o tom, že tuto činnost vykonává organizovaně, často a systematicky:

a)

tato činnost plní pro podnik významnou komerční úlohu a je prováděna podle pevně stanovených pravidel a postupů;

b)

tuto činnost provádí zaměstnanci nebo je vykonávána prostřednictvím automatizovaného technického systému k tomuto účelu určeného, bez ohledu na to, zda jsou zaměstnanci nebo tento systém využíváni výlučně k tomuto účelu či nikoli;

c)

činnost je pro zákazníky dostupná pravidelně nebo průběžně.

2.   Investiční podnik přestane být systematickým internalizátorem pro jednu či více akcií, pokud přestane provádět činnost uvedenou v odstavci 1 ohledně těchto akcií za předpokladu, že svůj úmysl ukončit činnost oznámí předem a použije při tom stejné publikační kanály, které používá ke zveřejňování kótací, a v případě, že to není možné, použije takový kanál, který je pro jeho zákazníky a další účastníky trhu stejně dostupný.

3.   Na obchodování na vlastní účet při současném provádění pokynů zákazníka se nepohlíží jako na činnost vykonávanou organizovaně, často a systematicky, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

činnost se provádí ad hoc, nepravidelně a na bilaterálním základě s velkými protistranami a je součástí obchodních vztahů, pro něž jsou charakteristické obchody přesahující standardní tržní velikost;

b)

obchody jsou prováděny mimo systémy, které daný podnik obvykle používá pro svou obchodní činnost, v níž vystupuje jako systematický internalizátor.

4.   Každý příslušný orgán zajistí vedení a zveřejnění seznamu všech systematických internalizátorů akcií přijatých k obchodování na regulovaném trhu, které povolil jako investiční podniky.

Nejméně jednou ročně seznam zkontroluje a zaktualizuje.

Seznam musí být zpřístupněn Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry. Považuje se za zveřejněný, když je zveřejněn Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry v souladu s čl. 34 odst. 5.

Článek 22

(článek 27 směrnice 2004/39/ES)

Určení likvidních akcií

1.   Akcie přijatá k obchodování na regulovaném trhu se považuje za akcii, která má likvidní trh, jestliže se s ní obchoduje denně a objem všech akcií volně obchodovaných na trhu je nejméně 500 milionů EUR, přičemž je splněna jedna z těchto podmínek:

a)

průměrný denní počet obchodů s akcií je nejméně 500;

b)

průměrný denní obrat obchodů s akcií je nejméně 2 miliony EUR.

Členský stát, který je pro dané akcie nejvýznamnějším trhem, však může oznámit, že pro tyto akcie musí platit obě podmínky. Toto oznámení učiní veřejně.

2.   Členský stát může pro sebe upřesnit minimální počet likvidních akcií. Minimální počet nesmí být více než 5. Toto upřesnění se zveřejní.

3.   Pokud je podle odstavce 1 členský stát nejvýznamnějším trhem pro méně likvidních akcií, než je minimální počet upřesněný v souladu s odstavcem 2, příslušný orgán dotyčného členského státu může označit jednu či více dalších likvidních akcií za podmínky, že celkový počet akcií, které se následkem toho považují za likvidní akcie, pro které je daný členský stát nejvýznamnějším trhem, nepřevyšuje minimální počet stanovený daným členským státem.

Příslušný orgán určí další likvidní akcie sestupně podle průměrného denní obratu akcií, pro něž je relevantním příslušným orgánem, a které jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a s nimiž se obchoduje každý den.

4.   Pro účely prvního pododstavce odstavce 1 se do výpočtu objemu obchodů s akcií nezahrnují podíly přesahující 5 % celkových hlasovacích práv emitenta, pokud je tento podíl v rukou podniku kolektivního investování nebo penzijního fondu.

Hlasovací práva se vypočítají na základě všech akcií, s nimiž jsou spojena hlasovací práva, i v případě, že je jejich výkon pozastaven.

5.   Pro účely článku 27 směrnice 2004/39/ES se má za to, že akcie nemá likvidní trh do šesti týdnů po jejím prvním přijetí k obchodování na regulovaném trhu, jestliže odhad celkové tržní kapitalizace dané akcie při zahájení prvního dne obchodování po přijetí, učiněný v souladu s čl. 33 odst. 3, činí méně než 500 milionů EUR.

6.   Každý příslušný orgán zajistí vedení a zveřejnění seznamu všech likvidních akcií, pro které je relevantním příslušným orgánem.

Nejméně jednou ročně seznam zkontroluje a zaktualizuje.

Seznam musí být zpřístupněn Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry. Považuje se za zveřejněný, když je zveřejněn Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry v souladu s čl. 34 odst. 5.

Článek 23

(čl. 27 odst. 1 čtvrtý pododstavec směrnice 2004/39/ES)

Běžná tržní velikost

Za účelem určení standardní tržní velikosti pro likvidní akcie se tyto akcie rozdělí do tříd na základě průměru hodnoty pokynů prováděných podle tabulky 3 přílohy II.

Článek 24

(čl. 27 odst. 1 směrnice 2004/39/ES)

Kótace odrážející převažující tržní podmínky

Systematický internalizátor povede ke každé likvidní akcii, pro níž je systematickým internalizátorem:

a)

kótaci nebo kótace, které se cenou blíží srovnatelným kótacím za stejnou akcii v ostatních obchodních systémech, a

b)

záznam o jejích kótovaných cenách, který bude uchovávat dvanáct měsíců nebo déle podle vlastního uvážení.

Povinnost stanovená v písmenu b) se nedotýká povinnosti podle čl. 25 odst. 2 směrnice 2004/39/ES, aby investiční podnik uchovával pro příslušný orgán údaje týkající se všech jím provedených obchodů nejméně po dobu pěti let.

Článek 25

(čl. 27 odst. 3 pátý pododstavec a čl. 27 odst. 6 směrnice 2004/39/ES)

Provádění pokynů systematickými internalizátory

1.   Pro účely čl. 27 odst. 3 pátého pododstavce směrnice 2004/39/ES je provádění pokynu s více cennými papíry součástí jediného obchodu, jestliže je tento jediný obchod obchodem s portfoliem, které obsahuje 10 či více cenných papírů.

Pro stejné účely se pokynem, jenž se řídí jinými podmínkami, než je aktuální tržní cena, rozumí jakýkoli pokyn, který není ani pokynem k provedení obchodu s akciemi za převládající tržní cenu, ani limitním pokynem.

2.   Pro účely čl. 27 odst. 6 směrnice 2004/39/ES se za počet nebo objem pokynů značně převyšující normu považuje stav, kdy systematický internalizátor nemůže provést tyto pokyny, aniž by se při tom vystavil přílišnému riziku.

Za účelem určení počtu a objemu pokynů, které může systematický internalizátor provést, aniž by se při tom vystavil přílišnému riziku, systematický internalizátor zavede a bude v rámci své politiky řízení rizika podle článku 7 směrnice Komise 2006/73/ES (6) uskutečňovat nediskriminační politiku zohledňující objem obchodů, kapitál, který má podnik k dispozici na krytí rizik tohoto druhu obchodu, a převládající podmínky trhu, na kterém podnik působí.

3.   Pokud investiční podnik v souladu s čl. 27 odst. 6 směrnice 2004/39/ES omezí počet nebo objem pokynů, které se zaváže provádět, zformuluje písemnou formou a zpřístupní zákazníkům a potenciálním zákazníkům opatření určená k zajištění toho, aby toto omezení nevyústilo v diskriminační zacházení s zákazníky.

Článek 26

(čl. 27 odst. 3 čtvrtý pododstavec směrnice 2004/39/ES)

Objem obchodů s neprofesionálními zákazníky

Pro účely čl. 27 odst. 3 čtvrtého pododstavce směrnice 2004/39/ES platí, že o pokyn většího objemu, než je objem obvykle obchodovaný neprofesionálním zákazníkem, se jedná tehdy, když přesáhne 7 500 EUR.

ODDÍL 3

Poobchodní transparentnost týkající se regulovaných trhů, mnohostranných obchodních systémů a investičních podniků

Článek 27

(články 28, 30 a 45 směrnice 2004/39/ES)

Povinnosti související s poobchodní transparentností

1.   Obchodníci s cennými papíry, regulované trhy a obchodníci s cennými papíry a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém zveřejní tyto podrobnosti o obchodech s akciemi přijatými k obchodování na regulovaných trzích, které sami nebo v rámci svých systémů uzavřeli:

a)

údaje uvedené v bodech 2, 3, 6, 16, 17, 18 a 21 tabulky 1 přílohy I;

b)

případné upozornění, že směnu akcií určují jiné faktory než aktuální tržní ocenění akcie;

c)

případné upozornění, že daný obchod je sjednaným obchodem;

d)

případné změny dříve zveřejněných informací.

Tyto údaje se zveřejnění buď odkazem na každý obchod nebo v podobě součtu objemu a cen všech obchodů s toutéž akcií realizovaných za stejnou cenu současně.

2.   Systematický internalizátor je výjimečně oprávněn používat zkratku „SI“ místo identifikačního údaje o místu zmíněném v odst. 1 písm. a), pokud jde o obchod s akcií, kterou provádí v roli systematického internalizátora této akcie.

Systematický internalizátor může toto právo využít, pokud veřejnosti zpřístupní souhrnné čtvrtletní údaje o obchodech, které provedl jako systematický internalizátor dané akcie za poslední kalendářní čtvrtletí nebo za část kalendářního čtvrtletí, během něhož investiční podnik vystupoval jako systematický internalizátor dané akcie. Tyto údaje zpřístupní nejpozději měsíc po skončení každého kalendářního čtvrtletí.

Toto právo může využít též v době mezi datem uvedeným v čl. 41 odst. 2, anebo datem, kdy podnik začne být systematickým internalizátorem akcie, cokoli z toho nastane později, a datem, kdy mají být poprvé zveřejněny souhrnné čtvrtletní údaje o akcii.

3.   Souhrnné čtvrtletní údaje, o nichž se zmiňuje odst. 2 druhý pododstavec, obsahují tyto informace o akcii za každý den obchodování v kalendářním čtvrtletí:

a)

nejvyšší cena;

b)

nejnižší cena;

c)

průměrná cena;

d)

celkový počet zobchodovaných akcií;

e)

celkový počet obchodů;

f)

další informace, které se systematický internalizátor rozhodne zpřístupnit.

4.   Pokud obchod není proveden podle pravidel vztahujících se na regulovaný trh nebo mnohostranný obchodní systém, zařídí zveřejnění informací jeden z těchto investičních podniků, na němž se strany shodnou:

a)

investiční podnik, který prodává dotyčné akcie;

b)

investiční podnik, který jedná jménem prodávajícího nebo pro něj zařizuje obchod;

c)

investiční podnik, který jedná jménem kupujícího nebo pro něj zařizuje obchod;

d)

investiční podnik, který kupuje dotyčné akcie.

Nedojde-li k této dohodě, informace zveřejní investiční podnik určený tak, že se postupuje od písmene a) do písmene d), až se narazí na první písmeno, které se vztahuje na daný případ.

Strany učiní vše nezbytné k zajištění toho, aby byl obchod zveřejněn jako jediný obchod. Pro tyto účely se dva spárované obchody uzavřené ve stejnou dobu a za stejnou cenu s jedinou protistranou považují za jediný obchod.

Článek 28

(články 28, 30 a 45 směrnice 2004/39/ES)

Odložené zveřejnění velkých obchodů

Odklad zveřejnění informací o obchodě lze povolit nejdéle na dobu uvedenou v tabulce 4 přílohy II u dotyčné třídy akcií a obchodů za předpokladu splnění těchto kritérií:

a)

obchod probíhá mezi investičním podnikem obchodujícím na vlastní účet a zákazníkem tohoto podniku;

b)

velikost obchodu je rovna nebo větší než minimální požadovaná úroveň předepsaná v tabulce 4 v příloze II.

Za účelem určení příslušné požadované minimální velikosti pro účely písmene b) se všechny akcie přijaté k obchodování na regulovaném trhu rozdělí podle jejich průměrného denního obratu, který se vypočítá podle článku 33.

ODDÍL 4

Společná ustanovení týkající se předobchodní a poobchodní transparentnosti

Článek 29

(čl. 27 odst. 3, čl. 28 odst. 1, čl. 29 odst. 1, čl. 44 odst. 1 a čl. 45 odst. 1 směrnice 2004/39/ES)

Zveřejnění a dostupnost transparentních předobchodních a poobchodních údajů

1.   Má se za to, že regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém nebo systematický internalizátor průběžně zveřejňují informace před uskutečněním obchodu během běžné doby obchodování, pokud byly zveřejněny hned, jakmile byly k dispozici v průběhu běžné doby obchodování dotyčného regulovaného trhu, mnohostranného obchodního systému nebo systematického internalizátora, a zůstávají dostupné do jejich aktualizace.

2.   Předobchodní a poobchodní informace o obchodech, které probíhají v systémech obchodování a během běžných hodin obchodování, se zpřístupní pokud možno v reálném čase. Poobchodní informace o takových obchodech se zveřejní v každém případě do tří minut po příslušném obchodě.

3.   Informace o jednotlivých obchodech, z nichž se skládá portfoliový obchod, se zpřístupní pokud možno v reálném čase s ohledem na potřebu rozdělit ceny na jednotlivé akcie. Každý jednotlivý obchod, z nichž se skládá portfoliový obchod, se posuzuje samostatně pro účely určení, zda lze využít možnost odkladu zveřejnění údajů o daném obchodě podle článku 28.

4.   Poobchodní informace o obchodech probíhajících v obchodním systému, avšak mimo jeho běžné hodiny obchodování, se zveřejní před zahájením dalšího dne obchodování centra obchodování, v němž k obchodu došlo.

5.   Co se týče obchodů probíhajících mimo systém obchodování, poobchodní informace se zveřejní:

a)

proběhne-li obchod v průběhu dne obchodování na nejvýznamnějším trhu dotyčné akcie nebo během běžné obchodní doby investičního podniku, co nejblíže reálnému času. Poobchodní informace o takových obchodech se zveřejní v každém případě do tří minut po příslušném obchodě;

b)

v případě, který bod a) neupravuje, ihned po zahájení běžné obchodní doby investičního podniku nebo nejpozději před zahájením příštího obchodního dne na nejvýznamnějším trhu z hlediska likvidity dané akcie.

Článek 30

(články 27, 28, 29, 30, 44 a 45 směrnice 2004/39/ES)

Veřejná dostupnost předobchodních a poobchodních informací

Pro účely článků 27, 28, 29, 30, 44 a 45 směrnice 2004/39/ES a tohoto nařízení platí, že předobchodní a poobchodní informace byly zveřejněny nebo zpřístupněny veřejnosti, jestliže byly všeobecně zpřístupněny investorům ve Společenství prostřednictvím:

a)

infrastruktury regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému;

b)

infrastruktury třetí strany;

c)

vlastních mechanismů.

Článek 31

(čl. 22 odst. 2 směrnice 2004/39/ES)

Zveřejnění limitních pokynů zákazníků

Má se za to, že investiční podnik zveřejnil limitní pokyny zákazníků, které nejsou okamžitě vykonatelné, jestliže předá pokyn regulovanému trhu nebo do mnohostranného obchodního systému, který provozuje systém obchodování na základě knihy objednávek, anebo pokud zajistí zveřejnění pokynu a jeho snadné provedení, jakmile to umožní podmínky na trhu.

Článek 32

(čl. 22 odst. 2, články 27, 28, 29, 30, 44 a 45 směrnice 2004/39/ES)

Opatření ke zveřejnění informací

Opatření přijatá pro účely článků 30 a 31 s cílem zveřejnění informací splní tyto podmínky:

a)

musí zahrnovat veškerá přiměřená opatření nutná k zajištění toho, aby informace určené ke zveřejnění byly spolehlivé, aby v nich byly průběžně vyhledávány chyby a aby tyto chyby byly okamžitě po svém objevení opraveny;

b)

musí usnadnit konsolidaci údajů s podobnými údaji z jiných zdrojů;

c)

musí zajistit dostupnost informací pro veřejnost za nediskriminačních obchodních podmínek a za přiměřenou cenu.

Článek 33

(články 27, 28, 29, 30, 44 a 45 směrnice 2004/39/ES)

Výpočty a odhady pro akcie přijaté k obchodování na regulovaném trhu

1.   Příslušný orgán zajistí, aby o každé akcii přijaté k obchodování na regulovaném trhu byly hned po skončení každého kalendářního roku provedeny tyto výpočty:

a)

průměrný denní obrat;

b)

průměrný počet obchodů za den;

c)

objem akcií na trhu k 31. prosinci, které vyhovují podmínkám stanoveným v čl. 22 odst. 1 písm. a) nebo b) (podle toho, co se hodí);

d)

jestliže je akcie likvidní, průměrnou hodnotu provedených pokynů.

Tento odstavec ani odstavec 2 se nepoužijí na akcii, která je poprvé přijata k obchodování na regulovaném trhu čtyři týdny nebo méně před skončením kalendářního roku.

2.   Při provádění výpočtu průměrného denního obratu, průměrné hodnoty provedených pokynů a průměrného denního počtu obchodů by měly být zohledněny všechny pokyny provedené ve Společenství a týkající se dané akcie v období od 1. ledna do 31. prosince předcházejícího roku nebo, připadá-li to v úvahu, v období, v němž byla akcie přijata k obchodování na regulovaném trhu a obchodování s ní nebylo pozastaveno.

Do výpočtu průměrného denního obratu, průměrné hodnoty provedených pokynů a průměrného denního počtu obchodů akcie se nezapočítávají dny, kdy relevantní orgán příslušný pro danou akcii v členském státě nepracoval.

3.   Před prvním přijetím akcie k obchodování na regulovaném trhu příslušný orgán pro danou akcii zajistí, aby byl v souvislosti s touto akcií odhadnut průměrný denní obrat, tržní kapitalizace na počátku prvního dne obchodování a pokud činí odhad tržní kapitalizace 500 milionů EUR či více:

a)

průměrný denní počet obchodů a v případě akcií, které splňují podmínky stanovené v čl. 22 odst. 1 písm. a) nebo b) (podle toho, co se hodí), volně obchodovaný objem akcií;

b)

v případě akcie, která je odhadnuta jako likvidní, průměrnou hodnotu provedených pokynů.

Odhady se týkají šestitýdenního období po přijetí k obchodování nebo po uplynutí této doby, podle toho, co se hodí, přičemž se zohledňuje předchozí historie obchodování s danou akcií, jakož i s akciemi, které mají podobné vlastnosti.

4.   Po prvním přijetí akcie k obchodování na regulovaném trhu orgán příslušný pro danou akcii zajistí, aby byly vypočítány hodnoty o této akcii zmiňované v odst. 1 písm. a) až d) s pomocí údajů za první čtyři týdny obchodování, jako kdyby odkaz na 31. prosinec v odst. 1 písm. c) odkazoval na konec obchodování za první čtyři týdny, a to co nejdříve to bude možné poté, co jsou tyto údaje dostupné, ale v každém případě před uplynutím šestitýdenního období zmiňovaného v čl. 22 odst. 5.

5.   Příslušné orgány zajistí během kalendářního roku přezkoumání a v případě nutnosti provedení nového výpočtu průměrného denního obratu, průměrné hodnoty provedených pokynů, průměrného počtu provedených obchodů za den a objemu akcií na trhu, a to po každé změně týkající se akcie nebo emitenta, která významným způsobem trvale ovlivnila dříve provedené výpočty.

6.   Výpočty uvedené v odstavcích 1 až 5, jež mají být zveřejněny nejpozději v první den obchodování v měsíci březnu 2009, se provedou na základě údajů o regulovaném trhu nebo trzích členského státu, který je pro danou akcii nejvýznamnějším trhem z hlediska likvidity. Pro tyto účely se při výpočtech nebere ohled na sjednané obchody ve smyslu článku 19.

Článek 34

(články 27, 28, 29, 30, 44 a 45 směrnice 2004/39/ES)

Zveřejňování a účinnost výsledků požadovaných výpočtů a odhadů

1.   V první obchodní den března každého roku zajistí orgán, který je na konci předchozího kalendářního roku příslušný pro akcii, jež byla přijata k obchodování na regulovaném trhu, zveřejnění těchto informací:

a)

průměrný denní obrat a průměrný denní počet uskutečněných obchodů podle výpočtů provedených v souladu s čl. 33 odst. 1 a 2;

b)

objem volně obchodovaných akcií na trhu a průměrnou hodnotu provedených pokynů vypočtených v souladu s čl. 33 odst. 1 a 2.

Tento odstavec se nepoužije na akcie, na něž se vztahuje čl. 33 odst. 1 druhý pododstavec.

2.   Výsledky odhadů a výpočtů požadovaných podle čl. 33 odst. 3, 4 a 5 se zveřejní co nejdříve po dokončení výpočtů a odhadů.

3.   Má se za to, že informace vyžadované v odstavcích 1 a 2 jsou zveřejněny ve chvíli, kdy jsou zveřejněny Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry v souladu s odstavcem 5.

4.   Pro účely tohoto nařízení:

a)

klasifikace založená na základě zveřejnění uvedeného v odstavci 1 platí po dobu dvanácti měsíců, která začíná 1. dubna po zveřejnění a končí 31. března následujícího roku;

b)

klasifikace založená na odhadech podle čl. 33 odst. 3 platí od příslušného prvního přijetí k obchodování do uplynutí šesti týdnů, které stanoví čl. 22 odst. 5;

c)

klasifikace založená na výpočtech podle čl. 33 odst. 4 platí po uplynutí šesti týdnů, které stanoví čl. 22 odst. 5, do:

i)

31. března následujícího roku, pokud konec daného šestitýdenního období spadne mezi 15. leden (včetně) a 31. březen (včetně) daného roku,

ii)

jinak 31. března po uplynutí tohoto období.

Klasifikace založená na nových výpočtech podle čl. 33 odst. 5 však platí od data prvního zveřejnění do 31. března následujícího roku, pokud nedojde k dalšímu opětovnému přepočítání podle čl. 33 odst. 5.

5.   Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry zveřejní na základě údajů, které obdrží od příslušných orgánů nebo od jiných osob jednajících jménem příslušných orgánů, na svých internetových stránkách konsolidovaný a pravidelně aktualizovaný seznam:

a)

všech systematických internalizátorů akcie přijaté k obchodování na regulovaném trhu;

b)

všech akcií přijatých k obchodování na regulovaném trhu s uvedením:

i)

průměrného denního obratu, průměrného denního počtu obchodů a v případě akcií, které splňují podmínky stanovené v čl. 22 odst. 1 písm. a) nebo b) (podle toho, co se hodí), volně obchodovaného objemu akcií,

ii)

v případě likvidní akcie průměrné hodnoty provedených pokynů a standardní velikosti trhu s danou akcií,

iii)

v případě likvidní akcie, která byla označena za další likvidní akcii podle čl. 22 odst. 3, názvu příslušného orgánu, který ji takto označil, a

iv)

příslušného orgánu.

6.   Každý příslušný orgán zajistí první zveřejnění údajů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) za referenční období od 1. dubna 2006 do 31. března 2007 v první den obchodování v měsíci červenci 2007. Odchylně od odstavce 4, klasifikace založená na tomto zveřejnění platí pět měsíců od 1. listopadu 2007 do 31. března 2008.

KAPITOLA V

PŘIJETÍ FINANČNÍCH NÁSTROJŮ K OBCHODOVÁNÍ

Článek 35

(čl. 40 odst. 1 směrnice 2004/39/ES)

Převoditelné cenné papíry

1.   Převoditelné cenné papíry se považují za volně obchodovatelné pro účely čl. 40 odst. 1 směrnice 2004/39/ES, pokud mohou být mezi stranami obchodu volně obchodovány a následně bez omezení převedeny a pokud jsou všechny cenné papíry stejné třídy zaměnitelné za daný cenný papír.

2.   Převoditelné cenné papíry, jejichž převádění je omezeno, se nepovažují za volně obchodovatelné, ledaže toto omezení pravděpodobně nenarušuje trh.

3.   Převoditelné cenné papíry, které nejsou plně splacené, lze považovat za volně obchodovatelné, pokud byla přijata opatření k zajištění toho, aby obchodovatelnost těchto cenných papírů nebyla omezena a aby byly veřejně dostupné informace o tom, že tyto cenné papíry nejsou plně splaceny, a o tom, jaké to má důsledky pro akcionáře.

4.   Při výkonu svého práva svobodně vymezit podmínky pro přijetí akcií k obchodování regulovaný trh posuzuje, zda může být akcie obchodována spravedlivě, řádně a efektivně, a přitom zohledňuje:

a)

veřejný prodej těchto akcií;

b)

takové finanční údaje z minulosti, údaje o emitentovi a přehledné informace o podniku, jejichž zpracování vyžaduje směrnice 2003/71/ES, nebo které jsou či budou veřejně dostupné.

5.   Převoditelný cenný papír, který je kótován v souladu se směrnicí 2001/34/ES, a jehož kótace nebyla pozastavena, se považuje za volně obchodovatelný a schopný být předmětem spravedlivého, řádného a efektivního obchodování.

6.   Pro účely čl. 40 odst. 1 směrnice 2004/39/ES, při posuzování, zda převoditelný cenný papír uvedený v čl. 4 odst. 1 bodu 18 písm. c) citované směrnice je spravedlivě, řádně a efektivně obchodovatelný, zohlední regulovaný trh, v závislosti na povaze cenného papíru, který se přijímá k obchodování, zda jsou splněna tato kritéria:

a)

podmínky cenného papíru jsou jasné a jednoznačné a umožňují vzájemné srovnání ceny cenného papíru a ceny nebo jiný způsob stanovení hodnoty podkladového cenného papíru;

b)

cena nebo jiné hodnotové měřítko podkladového cenného papíru je spolehlivá a veřejně dostupná;

c)

je zpřístupněn dostatek informací nezbytných k ohodnocení cenného papíru;

d)

mechanismy určování vypořádací ceny cenného papíru zajišťují, že v této ceně se náležitě promítá cena nebo jiné hodnotové měřítko podkladového cenného papíru;

e)

pokud vypořádání cenného papíru vyžaduje nebo umožňuje plnění formou předání podkladového cenného papíru nebo aktiva místo vypořádání v hotovosti, existují přiměřené postupy pro vypořádání a předání daného podkladového cenného papíru, jakož i přiměřené mechanismy k získání informací o daném podkladovém cenném papíru.

Článek 36

(čl. 40 odst. 1 směrnice 2004/39/ES)

Podíly v subjektech kolektivního investování

1.   Při přijímání podílových jednotek subjektů kolektivního investování, bez ohledu na to, zda tyto subjektu jsou či nejsou zřízeny podle směrnice 85/611/EHS, k obchodování, se regulovaný trh sám ujistí, že subjekt kolektivního investování dodržuje či dodržel postup pro registraci, oznámení a další postupy, které jsou nezbytnou podmínkou komercializace subjektů kolektivního investování v zemi regulovaného trhu.

2.   Aniž je dotčena směrnice 85/611/EHS či jiný právní předpis Společenství nebo členského státu upravující subjekty kolektivního investování, členské státy mohou stanovit, že splnění požadavků zmíněných v odstavci 1 není nezbytnou podmínkou pro přijetí podílových jednotek subjektů kolektivního investování k obchodování na regulovaném trhu.

3.   Při posuzování, zda podílové jednotky otevřených subjektů kolektivního investování jsou spravedlivě, řádně a efektivně obchodovatelné v souladu s čl. 40 odst. 1 směrnice 2004/39/ES, regulovaný trh zohlední:

a)

veřejný prodej těchto podílů;

b)

zda existují odpovídající mechanismy pro tvorbu trhu nebo zda správcovská společnost organizace kolektivního investování zajišťuje investorům odpovídající alternativní mechanismy pro umořování podílových jednotek;

c)

zda je hodnota podílových jednotek pro investory dostatečně transparentní prostřednictvím pravidelného zveřejňování čisté hodnoty aktiv.

4.   Při posuzování, zda podílové jednotky uzavřených subjektů kolektivního investování jsou spravedlivě, řádně a efektivně obchodovatelné v souladu s čl. 40 odst. 1 směrnice 2004/39/ES, regulovaný trh zohlední:

a)

veřejný prodej těchto podílů;

b)

zda je hodnota podílových jednotek pro investory dostatečně transparentní, buď prostřednictvím zveřejnění informací o investiční strategii fondu nebo prostřednictvím pravidelného zveřejňování čisté hodnoty aktiv.

Článek 37

(čl. 40 odst. 1 a 2 směrnice 2004/39/ES)

Deriváty

1.   Při přijímání typů finančních nástrojů uvedených v bodech 4 až 10 oddílu C přílohy I směrnice 2004/39/ES k obchodování regulované trhy prověří, zda byly splněny tyto podmínky:

a)

podmínky smlouvy představující finanční nástroj musí být jasné a jednoznačné a musí umožnit srovnání ceny finančního nástroje a ceny nebo jiného hodnotové měřítka podkladového cenného papíru;

b)

cena nebo jiné hodnotové měřítko podkladového cenného papíru musí být spolehlivá a veřejně dostupná;

c)

existuje dostatek veřejně dostupných informací potřebných k ohodnocení derivátu;

d)

mechanismy určování vypořádací ceny smlouvy musí zajistit, že se v této ceně náležitě promítá cena nebo jiné hodnotové měřítko podkladového cenného papíru;

e)

pokud vypořádaní derivátu vyžaduje nebo umožňuje plnění formou předání podkladového cenného papíru nebo aktiva místo vypořádání v hotovosti, musí existovat přiměřené mechanismy, jež umožní účastníkům trhu získat informace o daném podkladovém cenném papíru, a stejně tak musí existovat přiměřené postupy pro vypořádání a předání podkladového cenného papíru.

2.   Pokud jsou dotčené finanční nástroje vyjmenované v bodech 5, 6, 7 nebo 10 oddílu C přílohy I směrnice 2004/39/ES, odst. 1 písm. b) se nepoužije, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a)

smlouva představující daný nástroj musí pravděpodobně zajistit způsoby zveřejňování ceny nebo jiného hodnotového měřítka na trhu nebo prostředky, které trhu umožní zhodnotit cenu nebo jiné hodnotové měřítko podkladového cenného papíru, pokud tato cena či jiné hodnotové měřítko nejsou jinak veřejně dostupné;

b)

regulovaný trh zajistí, aby existovaly odpovídající mechanismy dohledu ke sledování obchodování s takovými finančními nástroji a jejich vypořádání;

c)

regulovaný trh zajistí, aby bylo možné provést vypořádání a předání, ať už fyzické předání nebo cestou vypořádání v hotovosti, podle smluvních podmínek těchto finančních nástrojů.

KAPITOLA VI

DERIVÁTOVÉ FINANČNÍ NÁSTROJE

Článek 38

(čl. 4 odst. 1 bod 2 směrnice 2004/39/ES)

Vlastnosti jiných derivátových finančních nástrojů

1.   Pro účely oddílu C bodu 7 přílohy I směrnice 2004/39/ES se smlouva, která není spotovým kontraktem ve smyslu odstavce 2 tohoto článku, a která nespadá do působnosti odstavce 4, považuje za smlouvu, která má vlastnosti jiných derivátových finančních nástrojů a neslouží ke komerčním účelům, jestliže splňuje tyto podmínky:

a)

splňuje některé z těchto kritérií:

i)

smlouva je obchodována na trhu nebo v obchodním systému ve třetí zemi, který plní podobné funkce jako regulovaný trh nebo mnohostranný obchodní systém,

ii)

je výslovně uvedeno, že bude obchodována nebo že se na ni vztahují pravidla regulovaného trhu, mnohostranného obchodního systému nebo systému obchodování ve třetí zemi,

iii)

je výslovně uvedeno, že je rovnocenná kontraktu, s nímž se obchoduje na regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému nebo v systému obchodování ve třetí zemi;

b)

zúčtuje ji zúčtovací středisko či jiný subjekt vykonávající tytéž funkce jako centrální protistrana, anebo existují dohody o zaplacení nebo poskytnutí marže v souvislosti se smlouvou;

c)

má standardní formu, takže zejména cena, série, termín dodání či jiné podmínky se určují hlavně odkazem na pravidelně zveřejňované ceny, na standardní série či standardní termín dodání.

2.   Spotovým kontraktem se pro účely odstavce 1 rozumí smlouva o prodeji komodity, aktiva nebo práva, podle jejichž podmínek je dodání naplánováno na pozdější z těchto termínů:

a)

dva obchodní dny;

b)

termín, který je u dané komodity, aktiva či práva na trhu všeobecně akceptován jako standardní dodací lhůta.

Smlouva však není spotovým kontraktem, jestliže se smluvní strany bez ohledu na výslovné podmínky smlouvy shodly na tom, že dodávka podkladového aktiva se odkládá a neuskuteční se ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci.

3.   Pro účely oddílu C bodu 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES se má za to, že derivátová smlouva odvozená od podkladového aktiva, o němž se zmiňuje citovaný oddíl nebo článek 39, má vlastnosti jiného derivátového finančního nástroje, jestliže je splněna jedna z těchto podmínek:

a)

její vypořádání se provede v hotovosti nebo může být provedeno v hotovosti, pokud si tuto možnost vybere jedna nebo více stran jinak než z důvodu neplnění nebo jiného důvodu k vypovězení;

b)

tato smlouva je obchodována na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému;

c)

v souvislosti s danou smlouvou jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1.

4.   Pro účely oddílu C bodu 7 přílohy I směrnice 2004/39/ES se na smlouvu pohlíží jako na smlouvu sloužící ke komerčním účelům a jako na smlouvu, která nemá znaky jiných derivátových finančních nástrojů pro účely oddílu C bodů 7 a 10 uvedené přílohy, jestliže ji uzavřel provozovatel či správce energetické rozvodné sítě, mechanismu na vyrovnávání oběhu energie či sítě ropovodů a v daném čase je nutno udržovat rovnováhu mezi dodávkami a spotřebou energie.

Článek 39

(čl. 4 odst. 1 bod 2 směrnice 2004/39/ES)

Deriváty spadající do oddílu C bodu 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES

Kromě derivátových smluv toho typu, který je uveden v oddílu C bodu 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES, spadá do tohoto oddílu i derivátová smlouva, která se týká některé z následujících možností, jestliže splňuje kritéria obsažená v uvedeném oddílu a v čl. 38 odst. 3:

a)

přenosová kapacita telekomunikačních sítí;

b)

skladovací kapacita pro komoditu;

c)

přenosová nebo dopravní kapacita pro komodity, ať už tuto kapacitu představují kabely, potrubí nebo jiné prostředky;

d)

podpora, úvěr, povolenka, právo nebo podobné aktivum přímo související s dodávkami, rozvodem či spotřebou energie získané z obnovitelných zdrojů;

e)

geologická, environmentální nebo jiná fyzikální veličina;

f)

jakékoli jiné aktivum nebo právo zaměnitelné povahy, kromě práva být příjemcem služby, kterou lze převádět;

g)

index nebo míra týkající se ceny, hodnoty nebo objemu obchodů s libovolnými aktivy, právy, službami či závazky.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 40

Přezkum

1.   Nejméně každé dva roky Komise po konzultaci s Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry přezkoumá definici „obchodu“ pro účely tohoto nařízení, tabulek uvedených v příloze II, jakož i kritéria určování likvidních akcií obsažené v článku 22.

2.   Komise po konzultaci s Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry přezkoumá ustanovení článků 38 a 39 upravujících kritéria určování, které nástroje mají vlastnosti jiných derivátových finančních nástrojů, anebo které slouží ke komerčním účelům, anebo které spadají pod oddíl C bod 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES, jestliže jsou ve vztahu k nim splněna další kritéria uvedená v citovaném oddíle.

Současně se zprávou, kterou podává podle čl. 65 odst. 3 písm. a) a d) směrnice 2004/39/ES, podá Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

3.   Nejpozději dva roky po datu uplatnění tohoto nařízení a po poradě s Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry přezkoumá Komise tabulku 4 přílohy II a o výsledcích přezkoumání podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 41

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je použitelné ode dne 1. listopadu 2007, s výjimkou článku 11 a čl. 34 odst. 5 a 6, které jsou použitelné ode dne 1. června 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. srpna 2006.

Za Komisi

Charlie McCREEVY

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1. Směrnice ve znění směrnice 2006/31/ES (Úř. věst. L 14, 27.4.2006, s. 60).

(2)  Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64.

(3)  Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9).

(4)  Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 43.

(5)  Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.

(6)  Viz strana 26 v tomto čísle Úředního věstníku.


PŘÍLOHA I

Tabulka 1

Seznam polí pro účely podávání hlášení

Identifikátor pole

Popis

1.

Identifikace ohlašujícího podniku

Jedinečný identifikační kód podniku, který provedl obchod.

2.

Den uskutečnění obchodu

Den uskutečnění obchodu, kdy byl obchod proveden.

3.

Čas uskutečnění obchodu

Čas, kdy byl obchod proveden, nahlášený v místním čase příslušného orgánu, jemuž se obchod hlásí, přičemž časové pásmo místa, kde byl obchod proveden, je vyjádřeno ve tvaru koordinovaný univerzální čas (UTC) +/– hodin.

4.

Ukazatel nákupu/prodeje

Označuje, zda se jednalo o nákup nebo prodej z pohledu ohlašujícího investičního podniku, nebo z pohledu zákazníka, v případě ohlašování zákazníkovi.

5.

Postavení

Označuje, zda podnik provedl obchod:

na vlastní účet (buď pod svým jménem, nebo jménem zákazníka),

na účet a jménem zákazníka.

6.

Identifikace nástroje

Skládá se z:

jedinečného kódu, který určí případný příslušný orgán, jemuž se podává hlášení, a který identifikuje finanční nástroj, jenž je předmětem obchodu,

pokud předmětný finanční nástroj nemá jedinečný identifikační kód, musí hlášení uvádět název nástroje nebo, v případě derivátové smlouvy, znaky smlouvy.

7.

Typ kódu nástroje

Typ kódu, který slouží k ohlašování nástroje.

8.

Identifikace podkladového nástroje

Identifikační údaje o nástroji vztahující se na cenný papír, který je podkladovým aktivem v derivátové smlouvě, jakož i na převoditelný cenný papír spadající pod čl. 4 odst. 1 bod 18 písm. c) směrnice 2004/39/ES.

9.

Typ identifikačního kódu podkladového nástroje

Typ kódu, který slouží k ohlašování podkladového nástroje.

10.

Druh finančního nástroje

Harmonizované zařazení finančního nástroje, který je předmětem obchodu. V popisu se musí přinejmenším uvádět, zda nástroj patří do některé z nejvyšších kategorií podle jednotného a mezinárodně uznávaného standardu pro klasifikaci finančních nástrojů.

11.

Datum splatnosti

Datum splatnosti dluhopisu či jiné formy dluhového cenného papíru nebo datum realizace smlouvy/datum splatnosti derivátové smlouvy.

12.

Druh derivátu

Harmonizovaný popis typu derivátu by se měl pořídit podle některé z nejvyšších kategorií podle jednotného a mezinárodně uznávaného standardu pro klasifikaci finančních nástrojů.

13.

Opce k prodeji/nákupu

Upřesnění, zda opce či jiný finanční nástroj počítá s prodejem anebo nákupem.

14.

Realizační cena

Realizační cena opce či jiného finančního nástroje.

15.

Cenový multiplikátor

Počet jednotek daného finančního nástroje v obchodovaném balíku; například počet derivátů či cenných papírů, které představují jeden kontrakt.

16.

Jednotková cena

Cena jednoho cenného papíru nebo derivátové smlouvy bez provize a naběhlých úroků. V případě dluhového nástroje může být cena vyjádřena buď absolutně (v jednotkách měny) nebo relativně (v procentech).

17.

Cenová notace

Měna, v níž je vyjádřena cena. Pokud, jak je tomu v případě dluhopisu nebo jiné formy dluhového cenného papíru, je cena vyjádřena v procentech, je toto procento součástí hlášení.

18.

Množství

Počet jednotek finančních nástrojů, nominální hodnota dluhopisů nebo počet derivátových smluv, které jsou součástí obchodu.

19.

Notace množství

Údaj, zda je množství vyjádřeno počtem jednotek finančních nástrojů, nominální hodnotou dluhopisů nebo počtem derivátových smluv.

20.

Protistrana

Identifikační údaje protistrany v obchodě. Součástí identifikačních údajů musí být:

pokud je protistrana investičním podnikem, jedinečný kód tohoto podniku, který mu přidělil příslušný orgán, jemuž se hlášení podává,

pokud je protistrana regulovaným trhem nebo mnohostranným obchodním systémem nebo subjektem, který vystupuje jako ústřední protistrana, musí být součástí údajů jedinečný harmonizovaný identifikační kód tohoto trhu, mnohostranného obchodního systému či subjektu vystupujícího jako ústřední protistrana podle seznamu zveřejněného příslušným orgánem domovského členského státu tohoto subjektu podle čl. 13 odst. 2,

pokud protistrana není investičním podnikem, regulovaným trhem, ani mnohostranným obchodním systémem, ani subjektem vystupujícím v roli ústřední protistrany, měla by se nazývat „zákazník či klient“ investičního podniku, který obchod provedl.

21.

Identifikace místa

Identifikace místa, kde byl obchod realizován. Součástí identifikačních údajů musí být:

pokud je tímto místem obchodní systém: jeho jedinečný harmonizovaný identifikační kód,

v ostatních případech: kód „OTC“.

22.

Referenční číslo obchodu

Jedinečné identifikační číslo obchodu, které jí přidělil investiční podnik nebo třetí strana, podávající hlášení jeho jménem.

23.

Indikátor storna

Ukazatel, zda byl obchod stornován.

Tabulka 2

Další údaje pro potřeby příslušných orgánů

Identifikátor pole

Popis

1.

Identifikace ohlašujícího podniku

Nestačí-li k identifikaci protistrany jedinečný kód, který je uveden v tabulce 1 přílohy 1, příslušné orgány by měly vypracovat odpovídající opatření, která zajistí identifikaci protistrany.

6.

Identifikace nástroje

Musí se použít jedinečný kód, který mezi sebou dohodnou všechny příslušné orgány a který bude použitelný na dotyčný finanční nástroj.

20.

Protistrana

Nestačí-li k identifikaci protistrany jedinečný kód nebo jedinečný harmonizovaný identifikační kód, který je uveden v tabulce 1 přílohy 1, příslušné orgány by měly vypracovat odpovídající opatření, která zajistí identifikaci protistrany.


PŘÍLOHA II

Tabulka 1

Informace určené ke zveřejnění podle článku 17

Typ systému

Popis systému

Přehled informací určených ke zveřejnění podle článku 17

Systém obchodování formou průběžné aukce na základě knihy objednávek

Systém, který na základě knihy objednávek a obchodních algoritmů páruje bez zásahu člověka a průběžně pokyny k prodeji s pokyny ke koupi podle nejlepší dostupné ceny.

Celkový počet pokynů a akcií z nich v nejméně pěti úrovních nejlepších nákupních a prodejních cen.

Systém obchodování na základě kótování

Systém, při němž se obchody uzavírají na základě kótací podniku, jež mají účastníci průběžně k dispozici, a který vyžaduje, aby tvůrci trhu drželi kótované ceny pro balíky, v nichž jsou vyváženě zastoupeny jak potřeby členů a účastníků obchodovat v balících určité komerční velikosti, tak rizika, jimž se vytavuje sám tvůrce trhu.

Nejlepší nákupní a prodejní cena ze všech tvůrců trhu s touto akcií, společně s objemem, který se k těmto cenám váže.

Systém obchodování formou periodické aukce

Systém, který páruje pokyny na základě periodické aukce a obchodního algoritmu provozovaného bez zásahu člověka.

Cena, za níž by aukční systém obchodování nejlépe uspokojil svůj obchodní algoritmus a objem, který by za takovou cenu byl potenciálně realizovatelný.

Systém obchodování, který nespadá pod první tři řádky

Hybridní systém spadající do dvou či více z prvních tří řádků, anebo systém, při němž se cena určuje úplně jinak než v systémech v prvních třech řádcích.

Odpovídající informace o úrovni pokynů či kótovaných cenách a o obchodních pozicích a zájmech; zejména pět nejlepších poptávkových a nabídkových cen a/nebo dvousměrných kótací každého tvůrce trhu s touto akcií, pokud to umožňují parametry mechanismu určování cen.

Tabulka 2

Pokyny velkého rozsahu v porovnání s běžnou tržní velikostí

(v eurech)

Třída podle průměrného denního obratu

(ADT)

ADT < 500 000

500 000 ≤ ADT < 1 000 000

1 000 000 ≤ ADT < 25 000 000

25 000 000 ≤ ADT < 50 000 000

ADT ≥ 50 000 000

Minimální objem pokynu kvalifikovaný jako objem velkého rozsahu v porovnání s běžným tržním objemem

50 000

100 000

250 000

400 000

500 000

Tabulka 3

Standardní tržní velikost

(v eurech)

Třída podle průměrné hodnoty obchodů

(PHO)

PHO < 10 000

10 000 ≤ PHO < 20 000

20 000 ≤ PHO < 30 000

30 000 ≤ PHO < 40 000

40 000 ≤ PHO < 50 000

50 000 ≤ PHO < 70 000

70 000 ≤ PHO < 90 000

atd.

Běžná tržní velikost

7 500

15 000

25 000

35 000

45 000

60 000

80 000

atd.

Tabulka 4

Odložené zveřejnění limitů a odkladů

Z níže uvedené tabulky vyplývá pro každý povolený odklad zveřejnění a pro každou třídu akcií rozdělených podle průměrného denního obratu (PDO) minimální požadovaný objem obchodů (ADT), který umožní dotyčný odklad u daného typu akcie.

 

Třída akcií podle průměrného denního obratu (ADT)

ADT < 100 000 EUR

100 000 EUR ≤ ADT < 1 000 000 EUR

1 000 000 EUR ≤ ADT < 50 000 000 EUR

ADT ≥ 50 000 000 EUR

Minimální objem obchodu vyžadovaný pro povolený odklad

Povolený odklad zveřejnění

60 minut

10 000 EUR

5 % ADT nebo 25 000 EUR (podle toho, co je vyšší)

10 % ADT nebo 3 500 000 EUR (podle toho, co je nižší)

10 % ADT nebo 7 500 000 EUR (podle toho, co je nižší)

180 minut

25 000 EUR

15 % ADT nebo 75 000 EUR (podle toho, co je vyšší)

15 % ADT nebo 5 000 000 EUR (podle toho, co je nižší)

20 % ADT nebo 15 000 000 EUR (podle toho, co je nižší)

Do konce dne obchodování (nebo do poledne dalšího dne obchodování, pokud provedený obchod probíhal v závěrečných 2 hodinách dne obchodování)

45 000 EUR

25 % ADT nebo 100 000 EUR (podle toho, co je vyšší)

25 % ADT nebo 10 000 000 EUR (podle toho, co je nižší)

30 % ADT nebo 30 000 000 EUR (podle toho, co je nižší)

Do konce dalšího dne obchodování po ukončení obchodu

60 000 EUR

50 % ADT nebo 100 000 EUR (podle toho, co je vyšší)

50 % ADT nebo 1 000 000 EUR (podle toho, co je vyšší)

100 % ADT

Do konce druhého dne obchodování následujícího po provedení obchodu

80 000 EUR

100 % ADT

100 % ADT

250 % ADT

Do konce třetího dne obchodování po realizaci obchodu

 

250 % ADT

250 % ADT

 


2.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 241/26


SMĚRNICE KOMISE 2006/73/ES

ze dne 10. srpna 2006,

kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (1), a zejména na čl. 4 odst. 2, čl. 13 odst. 10, čl. 18 odst. 3, čl. 19 odst. 10, čl. 21 odst. 6, čl. 22 odst. 3 a čl. 24 odst. 5 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2004/39/ES zavádí rámec režimu regulace finančních trhů ve Společenství a kromě jiného upravuje provozní podmínky pro poskytování investičních služeb, případně doplňkových služeb a investičních činností ze strany investičních podniků, organizační požadavky pro investiční podniky poskytující takové služby a vykonávající takové činnosti a pro regulované trhy, informační povinnosti v souvislosti s obchody s finančními nástroji a požadavky na transparentnost obchodů s akciemi přijatými k obchodování na regulovaném trhu.

(2)

Pravidla provádění režimu, kterým se řídí organizační požadavky pro investiční podniky poskytující investiční služby, případně doplňkové služby a vykonávající investiční činnosti na profesionálním základě, jakož i pro regulované trhy, by měla být ve shodě s cílem, jenž sleduje směrnice 2004/39/ES. Měla by být navržena tak, aby zajišťovala vysokou úroveň integrity, odborné způsobilosti a řádných vztahů mezi investičními podniky a subjekty, které provozují regulované trhy nebo mnohostranné systémy obchodování, a měla by se uplatňovat jednotně.

(3)

Je nezbytné přesně stanovit konkrétní organizační požadavky a postupy pro investiční podniky poskytující takové služby a vykonávající takové činnosti. Zejména je zapotřebí stanovit přísné postupy v takových záležitostech, jako je compliance, řízení finančních rizik, vyřizování stížností, osobní obchody, outsourcing a identifikace, řízení a zveřejňování střetu zájmů.

(4)

Organizační požadavky a podmínky vydávání povolení pro činnost investičních podniků by měly být formulovány v podobě sady pravidel, která zajistí jednotné uplatňování příslušných ustanovení směrnice 2004/39/ES. Je to nutné, aby se investičním podnikům zajistil stejný přístup na všechny trhy ve Společenství za stejných podmínek a aby byly odstraněny překážky spojené se schvalovacím řízením přeshraničních činností na poli investičních služeb.

(5)

V pravidlech provádění režimu upravujícího provozní podmínky pro poskytování investičních a doplňkových služeb a vykonávání investičních činností by se měl promítat cíl, z něhož tento režim vychází. To znamená, že tato pravidla by měla být navržena tak, aby zajistila vysokou úroveň ochrany investorů, která bude zajišťována prostřednictvím jednoznačných norem a požadavků, jimiž se budou řídit vztahy mezi investičním podnikem a jeho zákazníkem. Na druhé straně, co se týče ochrany investorů a zejména poskytování informací investorům nebo požadování informací od nich, je třeba vzít v úvahu charakter dotyčného zákazníka či potenciálního zákazníka (neprofesionální nebo profesionální).

(6)

Forma směrnice je nezbytná, aby bylo možné přizpůsobit prováděcí ustanovení specifickým podmínkám určitého trhu a právním systémům jednotlivých členských států.

(7)

V zájmu zajištění jednotného uplatňování různých ustanovení směrnice 2004/39/ES je nezbytné vytvořit pro investiční podniky sladěnou sadu organizačních požadavků a provozních podmínek. Členské státy ani příslušné orgány by tudíž při provádění směrnice do vnitrostátního práva a uplatňování pravidel uvedených v této směrnici neměly přidávat další doplňková závazná pravidla, pokud tato směrnice neobsahuje výslovné ustanovení v tomto duchu.

(8)

Za mimořádných okolností by však členské státy měly mít možnost ukládat investičním podnikům povinnosti nad rámec toho, co stanoví prováděcí pravidla. Takové zásahy by se však měly omezit jen na případy, kdy právní předpisy Společenství dostatečně neřeší specifická rizika pro ochranu investorů nebo pro integritu trhů, včetně rizik týkajících se stability finančního systému, a měly by striktně dodržovat zásadu přiměřenosti.

(9)

Případné dodatečné požadavky, které členské státy zachovají nebo uloží v souladu s touto směrnicí, nesmí omezit ani se jinak dotknout práv investičních podniků uvedených v článcích 31 a 32 směrnice 2004/39/ES.

(10)

Specifická rizika, která upraví případné dodatečné požadavky, které si členské státy ponechají k datu použití této směrnice, by měla mít zvláštní význam pro strukturu trhu daného státu, včetně chování podniků a spotřebitelů na tomto trhu. Tato specifická rizika by se měla posuzovat v souvislosti s režimem regulace, který zavedla směrnice 2004/39/ES a její prováděcí předpisy. Rozhodnutí o zachování dodatečných požadavků by mělo být přijato s náležitým zohledněním cílů zmíněné směrnice, jež spočívají v odstranění překážek pro přeshraniční poskytování investičních služeb cestou sladění prvotních povolovacích a provozních požadavků na investiční podniky.

(11)

Investiční podniky se velice liší svou velikostí, strukturou a charakterem své obchodní činnosti. Režim regulace by se měl této rozmanitosti přizpůsobit a současně ukládat určité základní regulativní povinnosti, které se hodí na všechny podniky. Regulované subjekty by měly plnit své obecné povinnosti, zformulovat a přijmout opatření, která se nejlépe hodí na jejich konkrétní charakter a podmínky.

(12)

Režim regulace, který s sebou nese příliš mnoho nejistoty pro investiční podniky, však může snižovat účinnost. Předpokládá se, že příslušné orgány vydají pokyny k výkladu ustanovení této směrnice zejména s cílem vysvětlit praktické uplatňování požadavků stanovených v této směrnici na určité druhy podniků a na určité okolnosti. Nezávazné pokyny tohoto druhu by mimo jiné mohly vysvětlit používání ustanovení této směrnice a směrnice 2004/39/ES z hlediska vývoje na trhu. V zájmu zajištění jednotného uplatňování této směrnice a směrnice 2004/39/ES může Komise vydat pokyny formou výkladových sdělení či jinou formou. Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry může také vydat své pokyny s cílem zajistit jednotné uplatňování této směrnice a směrnice 2004/39/ES příslušnými orgány.

(13)

Organizační požadavky stanovené ve směrnici 2004/39/ES se nedotýkají systémů pro registraci osob zaměstnaných u investičních podniků zřízených podle vnitrostátního práva.

(14)

Pro účely ustanovení této směrnice, která vyžadují, aby investiční podnik vytvořil, prováděl a udržoval přiměřené strategie řízení finančních rizik, by mezi rizika týkající se činností, pracovních procesů a systémů podniku měla patřit rizika spojená s outsourcingem kritických či důležitých funkcí nebo investičních služeb anebo činností. Tato rizika by měla zahrnovat rizika spojená se vztahem mezi podnikem a poskytovatelem služeb a také rizika hrozící tam, kde se externě zajišťované činnosti více investičních podniků či jiných regulovaných subjektů soustřeďují v rukou omezeného počtu poskytovatelů služeb.

(15)

To, že funkce řízení finančních rizik a funkci compliance vykonává tatáž osoba, nutně neohrožuje nezávislý výkon obou těchto funkcí. Podmínka, že osoby pověřené agendou compliance, by neměly být zapojené do výkonu jimi sledovaných funkcí, i podmínka, že způsob určování odměny takových osob by pravděpodobně neměl být na újmu jejich objektivnosti, nemusí být přiměřená v případě malých investičních podniků. Pro větší podniky by však tyto podmínky byly nepřiměřené pouze za výjimečných okolností.

(16)

Řada ustanovení směrnice 2004/39/ES vyžaduje, aby investiční podniky sbíraly a vedly údaje o zákaznících a zákazníkům poskytnutých službách. Pokud tyto požadavky zahrnují sběr a zpracovávání osobních údajů, měly by podniky zajistit dodržování vnitrostátních opatření, kterými se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (2).

(17)

Pokud jsou prováděny po sobě následující osobní obchody jménem některé osoby v souladu s předem stanovenými pokyny této osoby a pokud tyto pokyny zůstanou v platnosti a nezměněné, povinnosti uložené v ustanoveních této směrnice a týkající se osobních obchodů by se neměly vztahovat samostatně na každý po sobě následující obchod. Podobně by se tyto povinnosti neměly vztahovat na ukončení či odvolání takových pokynů za podmínky, že finanční nástroje již nabyté podle pokynů nejsou zcizeny současně s ukončením nebo odvoláním pokynů. Tyto povinnosti by se však měly vztahovat na osobní obchod nebo na zahájení po sobě následujících osobních obchodů prováděných jménem stejné osoby, jestliže se tyto pokyny změnily nebo byly vydány pokyny nové.

(18)

Příslušné orgány by neměly podmiňovat vydání povolení k poskytování investičních služeb či k výkonu investičních činností obecným zákazem outsourcingu jedné či více kritických nebo důležitých funkcí či investičních služeb nebo činností. Investičním podnikům by měl být umožněn outsourcing takových činností, jestliže ujednání o jejich outsourcingu, které podnik uzavře, splňují jisté podmínky.

(19)

Pro účely ustanovení této směrnice, v nichž se stanoví podmínky pro outsourcing kritických či důležitých provozních funkcí nebo investičních služeb či investičních činností, by se na outsourcing, v jehož rámci je výkon funkcí delegován do té míry, že se podnik stane pouhým subjektem typu „poštovní schránka“, mělo pohlížet jako na věc, která ohrožuje podmínky, které musí podnik splnit, aby byl a zůstal povoleným ve smyslu článku 5 směrnice 2004/39/ES.

(20)

Outsourcing investičních služeb nebo činností nebo kritických a důležitých funkcí může představovat podstatnou změnu podmínek pro vydání povolení investičnímu podniku podle čl. 16 odst. 2 směrnice 2004/39/ES. Pokud mají být dohody o outsourcingu plněny poté, co investiční podnik získal povolení podle ustanovení kapitoly I hlavy II směrnice 2004/39/ES, měla by se tato ujednání ohlásit příslušnému orgánu, pokud to vyžaduje čl. 16 odst. 2 směrnice 2004/39/ES.

(21)

Tato směrnice vyžaduje, aby investiční podniky předběžně oznámily příslušnému orgánu dohodu o outsourcingu správy portfolií neprofesionálních zákazníků, kterou navrhují uzavřít s poskytovatelem služeb podnikajícím ve třetí zemi, pokud nejsou splněny určité přesně stanovené podmínky. Neočekává se však, že příslušné orgány budou povolovat či jinak schvalovat takové dohody či jejich podmínky. Smyslem oznámení je spíše zajistit, aby příslušný orgán měl možnost ve vhodných případech zasáhnout. Povinností investičního podniku je sjednat podmínky outsourcingové dohody a zajistit soulad těchto podmínek s povinnostmi podniku ve smyslu této směrnice a směrnice 2004/39/ES, a to bez formálního zásahu příslušného orgánu.

(22)

Pro účely regulativní transparentnosti a za účelem zajištění odpovídající úrovně jistoty pro investiční podniky tato směrnice požaduje, aby každý příslušný orgán zveřejnil prohlášení o své politice ve vztahu k outsourcingu správy portfolia neprofesionálních zákazníků od poskytovatelů služeb v třetích zemích. Toto prohlášení musí uvádět příklady případů, kdy příslušný orgán zřejmě nebude mít námitky proti takovému outsourcingu, a musí obsahovat vysvětlení toho, proč v těchto případech outsourcing zřejmě nepoškodí schopnost podniku vyhovět celkovým podmínkám outsourcingu podle této směrnice. Ve zmíněném vysvětlení by příslušný orgán měl vždy uvést důvody, proč outsourcing v dotyčných případech nebude na újmu jeho účinnému přístupu ke všem informacím o outsourcované službě, kterou orgán nezbytně potřebuje k výkonu svých regulativních funkcí ve vztahu k investičnímu podniku.

(23)

Pokud investiční podnik uloží prostředky, které má v držení jménem zákazníka, u vyhovujícího fondu peněžního trhu, měly by se podíly daného fondu peněžního trhu držet v souladu s požadavky na držbu finančních nástrojů náležejících zákazníkům.

(24)

Okolnosti, na něž by se mělo pohlížet jako na okolnosti, jež vyvolávají střet zájmů, se vztahují na ty případy, kdy existuje střet mezi zájmy podniku nebo určitých osob spojených s podnikem nebo skupiny daného podniku na jedné straně a povinností podniku vůči zákazníkovi; nebo mezi různými zájmy dvou či více jeho zákazníků, vůči nimž je podnik v každém případě vázán nějakou povinností. Nestačí, že podnik může získat nějaký prospěch, pokud to současně není možnou nevýhodou pro zákazníka, anebo že jeden zákazník, vůči němuž je podnik zavázán povinností, může získat nějaký prospěch nebo se vyhnout ztrátě, aniž by to byla současně možná ztráta pro jiného takového zákazníka.

(25)

Střet zájmů by se měl regulovat, pouze pokud investiční podnik poskytuje investiční službu nebo doplňkovou službu. Pro tyto účely nemá význam status zákazníka, jemuž je služba poskytována, tj. zda je neprofesionálním zákazníkem, profesionálním zákazníkem nebo způsobilou protistranou.

(26)

Při plnění své povinnosti vypracovat postupy k omezení možnosti střetu zájmů podle směrnice 2004/39/ES, která vyjmenovává, za jakých okolností nastává nebo může vznikat střet zájmů, by investiční podnik měl věnovat zvláštní pozornost investičnímu výzkumu a poradenství, vlastnímu obchodování, operacím v oblasti správy portfolia a corporate finance, včetně upisování, prodeje nabízených cenných papírů a poskytování poradenství ohledně fúzí a akvizic. Taková zvláštní pozornost je zejména žádoucí, pokud podnik nebo osoba spojená s podnikem tím, že ho přímo či nepřímo ovládá, vykonává některou kombinaci dvou či více z těchto činností.

(27)

Investiční podniky by měly usilovat o zjištění a zvládání střetů zájmů vznikajících v různých oblastech jejich předmětu podnikání a činnostech jejich skupiny podle komplexní strategie přístupu ke střetům zájmu. Zveřejnění střetů zájmů investičním podnikem by ho zejména neměla zbavit povinnosti udržovat a uplatňovat účinné organizační a administrativní mechanismy, které vyžaduje čl. 13 odst. 3 směrnice 2004/39/ES. Ačkoli zveřejnění specifických střetů zájmů vyžaduje čl. 18 odst. 2 směrnice 2004/39/ES, není dovoleno se příliš spoléhat na zveřejnění bez odpovídajícího zohlednění toho, jak lze vhodně střety zájmů zvládnout.

(28)

Investiční výzkum by měl být podkategorií tohoto druhu informací, který je ve směrnici Komise 2003/125/ES ze dne 22. prosince 2003, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o poctivé předkládání investičních doporučení a uveřejnění střetu zájmů (3), definován jako doporučení, pokud jde o poctivé předkládání investičních doporučení a uveřejňování střetu zájmů, ale pro finanční nástroje platí tak, jak je definován ve směrnici 2004/39/ES. Doporučení takto definovaného typu, která nepředstavují investiční výzkum podle jeho vymezení v této směrnici, se však řídí ustanoveními směrnice 2003/125/ES, pokud jde o poctivé předkládání investičních doporučení a uveřejňování střetu zájmů.

(29)

Opatření a mechanismy, které přijme investiční podnik za účelem zvládání střetů zájmů, jež by mohly vznikat z tvorby a šíření materiálu, jenž je představován jako investiční výzkum, by měly být natolik vhodné, aby ochránily objektivnost a nezávislost finančních analytiků a jimi vytvořeného investičního výzkumu. Tato opatření a mechanismy by měly zajistit, že finančním analytikům bude přiznána přiměřená míra nezávislosti na zájmech osob, jejichž zodpovědnost či obchodní zájmy lze důvodně považovat za rozporné se zájmy osob, mezi nimž je investiční výzkum rozšiřován.

(30)

Mezi osoby, jejichž zodpovědnost či obchodní zájmy lze důvodně považovat za rozporné se zájmy osob, mezi nimž je investiční výzkum rozšiřován, by měly patřit pracovníci útvaru finančních operací podniku a osoby zapojené do prodeje a obchodování jménem zákazníků nebo jménem podniku.

(31)

Mezi výjimečné okolnosti, za nichž finanční analytici a další osoby spojené s investičním podnikem, kteří se účastní produkce výsledků investičního výzkumu, smí bez předchozího písemného souhlasu provádět osobní obchody s nástroji, jichž se týká výzkum, by měly patřit takové okolnosti, v nichž finanční analytik či jiná osoba musí likvidovat pozici z osobních důvodů spojených s finančními nesnázemi.

(32)

Na malé dary či menší pohoštění do úrovně stanovené v předpisu podniku o střetech zájmů a zmíněné v souhrnném popisu tohoto předpisu, který je k dispozici zákazníkům, nelze pohlížet jako na hmotné stimuly pro účely ustanovení týkajících se investičního výzkumu.

(33)

Pojem šíření investičního výzkumu mezi zákazníky či mezi veřejností by neměl zahrnovat šíření výlučně jen mezi osobami v rámci skupiny investičního podniku.

(34)

Za aktuální doporučení by se měla považovat taková doporučení, která jsou obsažena v investičním výzkumu, který nebyl stažen ani nezastaral.

(35)

Na výsledky výzkumu by se měly uplatnit tytéž požadavky jako na podstatnou úpravu investičního výzkumu vyprodukovaného třetí stranou.

(36)

Finanční analytici by se neměli zapojovat do jiných činností, kromě přípravy investičního výzkumu, pokud by takové zapojení bylo neslučitelné se zachováním jejich objektivity. Za neslučitelné se zachováním jejich objektivity by se mělo považovat: účast na činnostech investičního bankovnictví, jako je corporate finance a upisování, účast na reklamních akciích propagujících nové podniky nebo na turné propagujících nové emise finančních nástrojů, nebo jakákoli jiná formy účasti na přípravách propagace emitenta.

(37)

Aniž jsou dotčena ustanovení této směrnice o produkci či šíření investičního výzkumu, autorům investičního výzkumu, kteří nejsou investičním podnikem, se doporučuje, aby zvážili přijetí vnitřních předpisů a postupů s cílem zajistit dodržování zásad vyložených v této směrnici ohledně ochrany nezávislosti a objektivnosti výzkumu.

(38)

Požadavky, které ukládá tato směrnice, včetně požadavků týkajících se osobních obchodů, nakládání s poznatky investičního výzkumu a produkce a šíření investičního výzkumu, se vztahují bez dalšího na další požadavky směrnice 2004/39/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (4) a jejich příslušných prováděcích opatření (aniž by se jich dotkla).

(39)

Pro účely ustanovení této směrnice, která upravují materiální stimuly, platí, že na přijetí provize investičním podnikem v souvislosti s investiční radou nebo obecným doporučením za okolností, kdy rady a doporučení nejsou v důsledku přijetí provize zaujaté, by se mělo pohlížet tak, že jejím účelem je zvýšit kvalitu investičního poradenství pro zákazníka.

(40)

Tato směrnice dovoluje investičním podnikům dávat nebo přijímat určité materiální stimuly pouze za vymezených podmínek a za předpokladu, že zákazník je o tom informován nebo že jsou poskytnuty či přijaty zákazníkovi či od zákazníka nebo osobě či od osoby jednající jménem zákazníka.

(41)

Tato směrnice vyžaduje, aby investiční podniky, které novým neprofesionálním zákazníkům poskytují investiční služby, jež nejsou investičním poradenstvím, uzavřely se zákazníkem písemnou základní dohodu, v níž budou formulovány základní práva a povinnosti podniku a zákazníka. Neukládá však žádné další povinnosti ohledně formy, obsahu a plnění smluv o poskytování investičních nebo doplňkových služeb.

(42)

Tato směrnice stanoví požadavky na propagační sdělení, které se týkají pouze povinnosti stanovené v čl. 19 odst. 2 směrnice 2004/39/ES, kde se praví, že informace, včetně propagačních sdělení, určené pro zákazníky, musí být korektní, jasné a neklamavé.

(43)

Nic z této směrnice nevyžaduje, aby příslušné orgány schvalovaly obsah a formu propagačních sdělení. Na druhé straně jim v tom však nebrání, pokud se takovým předběžným schvalováním pouze plní povinnost ze směrnice 2004/39/ES, která stanoví, že informace pro zákazníky, včetně propagačních sdělení, by měly být korektní, jasné a neklamavé.

(44)

Je třeba stanovit požadavky na vhodné a přiměřené informace, které vezmou v úvahu status zákazníka (neprofesionální nebo profesionální). Cílem směrnice 2004/39/ES je zajistit přiměřenou rovnováhu mezi ochranou investorů a informačními povinnostmi, které se vztahují na investiční podniky. Za tím účelem je vhodné začlenit do této směrnice méně přísné požadavky na konkrétní informace pro profesionální zákazníky, než jaké platí pro neprofesionální zákazníky. Profesionální zákazníci by měli, až na omezené výjimky, být schopni označit, jaké informace potřebují pro podložené rozhodování, a požádat investiční podnik, aby jim tyto informace poskytl. Pokud jsou tyto žádosti o informace přiměřené a úměrné, investiční podniky by měly dodatečné informace poskytnout.

(45)

Investiční podniky by měly poskytovat zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům dostatečné informace o povaze finančních nástrojů a rizicích spojených s investováním do nich, aby jejich zákazníci mohli přijímat řádně podložená investiční rozhodnutí. Hloubka detailů těchto informací se může lišit podle zařazení zákazníka do kategorie profesionálních či neprofesionálních zákazníků a podle povahy a rizikového profilu nabízených finančních nástrojů, avšak nikdy by neměly být natolik obecné, aby opomíjely důležité prvky. Je možné, že u některých finančních nástrojů postačí pouze informace o typu nástroje, zatímco u jiných bude třeba poskytnout informace o konkrétním produktu.

(46)

Podmínky, které musejí splnit objektivní, jasné a neklamavé informace určené investičními podniky zákazníkům a potenciálním zákazníkům, by se měly vhodně a přiměřeně vztahovat na sdělení určená pro neprofesionální zákazníky se zohledněním například komunikačních prostředků a informací, které má sdělení předat zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům. Zejména by nebylo žádoucí uplatňovat tyto podmínky na propagační sdělení sestávající pouze z jednoho či několika následujících prvků: firma podniku, logo či jiný obrazový symbol spojený s podnikem, kontaktní místo a odkaz na druh investičních služeb, který investiční podnik poskytuje, anebo zmínka o jeho odměně či provizi.

(47)

Pro účely směrnice 2004/39/ES a této směrnice platí, že za klamavé by se měly považovat informace, které mají sklon uvádět v omyl osobu či osoby, které (kterým) jsou určeny nebo která (které) je pravděpodobně obdrží, bez hledu na to, zda osoba, která informace poskytuje, je považuje za klamavé nebo je s tímto úmyslem poskytuje.

(48)

Při určování toho, co se rozumí pod včasným poskytnutím informací ještě před lhůtou uvedenou v této směrnici, by investiční podnik měl vzít úvahu, že zákazník potřebuje dostatek času na přečtení a pochopení informací před přijetím investičního rozhodnutí i s ohledem na naléhavost dané situace a čas, který zákazník potřebuje na zpracování specifických poskytnutých informací a na reakci. Zákazník pravděpodobně potřebuje méně času na posouzení informací o jednoduchém či standardním produktu či službě nebo o produktu či službě, které si zakoupil už v minulosti, ve srovnání s časem, který by potřeboval na složitější či neznámější produkt nebo službu.

(49)

Nic v této směrnici nezavazuje investiční podniky k poskytování všech požadovaných informací o investičním podniku, finančních nástrojích, nákladech a souvisejících poplatcích nebo informace o ochraně finančních nástrojů či prostředků zákazníka, za podmínky, že plní obecnou povinnost poskytovat příslušné informace včas před lhůtou uvedenou v této směrnici. Nic v této směrnici nezavazuje podniky k poskytování informací buď samostatně v rámci propagačních sdělení, nebo v rámci dohody s zákazníkem za předpokladu, že informace jsou zákazníkovi sděleny včas před poskytnutím služby.

(50)

V případech, kdy je investiční podnik povinen poskytnout informace zákazníkovi před poskytnutím služby, by se na jednotlivé obchody týkající se téhož druhu finančního nástroje nemělo pohlížet jako na poskytování nové či jiné služby.

(51)

V případech, kdy investiční podnik poskytuje služby spočívající ve správě portfolia a musí v této souvislosti poskytovat neprofesionálním zákazníkům nebo potenciálním neprofesionálním zákazníkům informace o typech finančních nástrojů, které se mohou stát součástí zákazníkova portfolia, a o typech obchodů, jež se mohou s takovými nástroji provádět, by se mělo zvlášť uvést, zda je investiční podnik pověřen k investování do finančních nástrojů, které nejsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích, do derivátů nebo do nelikvidních nástrojů či do nástrojů s vysokou volatilitou; anebo uskutečňovat krátké prodeje, nákupy za půjčené prostředky, obchody s financováním cenných papírů či jakékoli obchody zahrnující platby marží, složení kolaterálu nebo kurzové riziko.

(52)

Na poskytnutí kopie prospektu vypracovaného a zveřejněného v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (5) zákazníkovi investičním podnikem by se nemělo pohlížet jako na poskytnutí informací zákazníkovi podnikem pro účely provozních podmínek ve smyslu směrnice 2004/39/ES, která se týká kvality a obsahu takových informací, jestliže podnik podle citované směrnice neodpovídá za informace uvedené v prospektu.

(53)

Informace, které musí investiční podnik poskytovat neprofesionálním zákazníkům o nákladech a souvisejících poplatcích, zahrnují informace o platbách nebo plnění podle dohody o poskytování investičních služeb, případně jiné dohody týkající se nabízeného finančního nástroje. Za tím účelem budou obecně významná taková platební ujednání, podle nichž účinnost smlouvy o finančním nástroji zaniká vypořádáním v hotovosti. Ujednání o plnění budou obecně důležitá, pokud po skončení účinnosti finanční nástroj vyžaduje předání akcií, dluhopisů, opčního listu, drahého kovu či jiného nástroje nebo komodity.

(54)

Co se týče podniků kolektivního investování, které upravuje směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (směrnice SKIPCP) (6), cílem této směrnice není regulovat obsah zjednodušeného prospektu, který je vymezen v článku 28 směrnice 85/611/EHS. V důsledku provádění této směrnice by se do zjednodušeného prospektu neměly přidávat žádné informace.

(55)

Zjednodušený prospekt poskytuje jmenovitě informace o nákladech a souvisejících poplatcích ohledně samotného SKIPCP. Investiční podniky, které rozesílají podíly v podnicích kolektivního investování, by však měly své zákazníky navíc informovat o všech dalších nákladech a souvisejících poplatcích týkajících se jejich poskytování investičních služeb ve vztahu k podílům v podnicích kolektivního investování.

(56)

Je nutné odlišně upravit uplatňování ověřování vhodnosti podle čl. 19 odst. 4 směrnice 2004/39/ES a ověřování vhodnosti (přiměřenosti) podle čl. 19 odst. 5 zmíněné směrnice. Tato ověřování se liší tím, jak široce obsáhnou pokryté investiční služby, a také mají odlišné funkce a charakteristiky.

(57)

Pro účely čl. 19 odst. 4 směrnice 2004/39/ES může být obchod pro zákazníka nebo potenciálního zákazníka nevhodný kvůli rizikům, která s sebou finanční nástroj nese, typu obchodu, zvláštním vlastnostem pokynu nebo četnosti obchodování. Řada obchodů, které mohou být vhodné, když se posuzují samostatně, může být nevhodná, jestliže se vydá doporučení nebo se přijme rozhodnutí o obchodování s takovou četností, která není v nejlepším zájmu zákazníka. V případě správy portfolia by obchod mohl být nevhodný též tehdy, kdyby v jeho důsledku vzniklo nevhodné portfolio.

(58)

V souladu s čl. 19 odst. 4 směrnice 2004/39/ES se od podniku vyžaduje, aby posoudil vhodnost investičních služeb a finančních nástrojů pro zákazníka pouze tehdy, když danému zákazníkovi poskytuje investiční poradenství nebo pro něj zajišťuje správu portfolia. V případě investičních služeb se ve smyslu čl. 19 odst. 5 zmíněné směrnice od podniku vyžaduje, aby posoudil vhodnost investiční služby nebo produktu pro zákazníka, a to pouze tehdy, když se produkt nenabízí v rámci služeb, které spočívají pouze v provádění pokynů zákazníků podle čl. 19 odst. 6 zmíněné směrnice (což se vztahuje na jednoduché produkty).

(59)

Pro účely těch ustanovení této směrnice, která od investičních podniků vyžadují, aby posoudily vhodnost (přiměřenost) nabízených nebo poptávaných investičních služeb či produktů, je třeba předpokládat, že zákazník, jenž se zapojil do řady obchodů, v nichž se jedná o specifický typ produktu či služby před datem použitelnosti směrnice 2004/39/ES, má nezbytné zkušenosti a znalosti k tomu, aby porozuměl, jaká rizika jsou spojena s daným produktem či investiční službou. Pokud se zákazník zapojil do řady obchodů zmíněného druhu prostřednictvím služeb investičního podniku po datu použitelnosti zmíněné směrnice, od investičního podniku se nevyžaduje, aby při každém samostatném obchodu znovu posuzoval vhodnost (přiměřenost). Investiční podnik splní svou povinnost podle čl. 19 odst. 5 zmíněné směrnice za podmínky, že nezbytné posouzení vhodnosti (přiměřenosti) provede před zahájením služby.

(60)

Na doporučení či žádost nebo radu správce portfolia zákazníkovi v tom smyslu, aby zákazník pověřil správce portfolia nebo změnil jeho pověření, v němž jsou vymezeny meze volného uvážení správce portfolia, je třeba pohlížet jako na doporučení ve smyslu čl. 19 odst. 4 směrnice 2004/39/ES.

(61)

Pro účely určení, zda by se na podíl v podniku kolektivního investování, který nesplňuje požadavky stanovené ve směrnici 85/611/EHS, jehož prodej veřejnosti byl povolen, mělo pohlížet jako na jednoduchý, by mezi okolnosti, za nichž jsou oceňovací systémy na emitentovi nezávislé, měly patřit ty, kdy nad nimi vykonává dohled depozitář, který je v některém členském státě upraven jako poskytovatel služeb depozitáře.

(62)

Nic v této směrnici nevyžaduje od příslušných orgánů, aby schvalovaly obsah základní dohody mezi investičním podnikem a jeho neprofesionálními zákazníky. Stejně tak jim v tom však nebrání, pokud toto schválení vychází pouze z dodržení povinností podniku stanovených ve směrnici 2004/39/ES jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy svých zákazníků a zaprotokolovat práva a povinnosti investičního podniku a jeho zákazníků, jakož i další podmínky, za nichž podniky poskytují služby svým zákazníkům.

(63)

Záznamy, které musí investiční podnik vést, je třeba přizpůsobit typu obchodu a škále prováděných investičních služeb a činností s tou podmínkou, že jsou splněny evidenční povinnosti uvedené ve směrnici 2004/39/ES a v této směrnici. Pro účely informačních povinností v souvislosti se správou portfolia zahrnuje obchod s podmíněným závazkem skutečný nebo potenciální závazek pro zákazníka, jenž přesahuje náklady na pořízení nástroje.

(64)

Pro účely ustanovení, která upravují informování zákazníků, se má za to, že odkazem na typ pokynu se rozumí odkaz na jeho status, např. limitní pokyn, tržní pokyn či jiný specifický typ pokynu.

(65)

Pro účely ustanovení, která upravují informování zákazníků, se má za to, že odkazem na povahu pokynu se rozumí odkaz na pokyn k upisování cenných papírů nebo k využití opce či podobný pokyn zákazníka.

(66)

Při stanovení zásad provádění pokynů v souladu s čl. 21 odst. 2 směrnice 2004/39/ES by investiční podnik měl určit relativní význam činitelů uvedených v čl. 21 odst.1 zmíněné směrnice anebo alespoň zavést postup pro určování relativního významu těchto činitelů, aby mohl svým zákazníkům zajistit nejlepší možný výsledek. V zájmu uplatnění těchto zásad by investiční podnik měl zvolit taková vypořádací místa, která mu umožní soustavně získávat při provádění pokynů zákazníků nejlepší možné výsledky. Investiční podnik by měl uplatnit svá pravidla pro provádění pokynů na každý prováděný pokyn zákazníka s cílem získat pro zákazníka co nejlepší výsledek v souladu s těmito pravidly. Na povinnost stanovenou ve směrnici 2004/39/ES podniknout veškeré přiměřené kroky k získání co nejlepšího výsledku pro zákazníka by se nemělo pohlížet jako na povinnost, která vyžaduje, aby investiční podnik zahrnul do svých pravidel provádění pokynů všechna dostupná vypořádací místa.

(67)

Aby se zajistilo, že investiční podnik získá pro zákazníka nejlepší možný výsledek při provádění pokynu neprofesionálního zákazníka v nepřítomnosti konkrétních pokynů zákazníka, by měl podnik vzít v úvahu také všechny činitele, které mu umožní zajistit nejlepší možný výsledek co do celkového plnění představovaného cenou finančního nástroje a náklady na provedení pokynu. Rychlost, pravděpodobnost realizace a vypořádání, objem a povaha pokynu, tržní dopad, případně další implicitní transakční náklady zřejmě dostanou přednost před úvahami o ceně a nákladech pouze tehdy, když jsou potřebné pro zajištění nejlepšího možného výsledku pro neprofesionálního zákazníka z hlediska celkového plnění.

(68)

Pokud investiční podnik provádí pokyn podle konkrétních pokynů zákazníka, mělo by se na něj pohlížet tak, že splnil své povinnosti ohledně zajištění nejlepšího možného výsledku pouze ohledně té části nebo té stránky pokynu, které se týkají pokyny zákazníka. To, že zákazník zadal konkrétní pokyny, které se týkají jedné části nebo jedné stránky pokynu, by se nemělo vykládat jako osvobození investičního podniku od jeho povinnosti zajistit nejlepší možný výsledek ve vztahu k jiným částem či jiným stránkám pokynu zákazníka, které těmito pokyny nejsou pokryty. Investiční podnik by neměl nabádat zákazníka, aby ho instruoval k provedení pokynu určitým způsobem tak, že zákazníkovi výslovně uvede nebo implicitně navrhne obsah pokynu, pokud by podnik měl přiměřeně vědět, že pokyn v tomto smyslu mu pravděpodobně nedovolí získat pro daného zákazníka nejlepší možný výsledek. Toto by však nemělo bránit podniku v tom, aby vyzval zákazníka k volbě mezi dvěma či více konkrétními obchodními systémy za podmínky, že tyto systémy jsou v souladu s pravidly podniku pro provádění pokynů.

(69)

Když investiční podnik obchoduje se zákazníky na vlastní účet, mělo by se to považovat za provádění zákaznických pokynů, a tudíž by to mělo podléhat požadavkům stanoveným ve směrnici 2004/39/ES a v této směrnici, a zejména povinnosti zajistit provedení pokynů za nejlepších podmínek. Předloží-li investiční podnik zákazníkovi cenovou nabídku a tato nabídka vyhoví povinnostem investičního podniku podle čl. 21 odst. 1 směrnice 2004/39/ES a jestliže podnik tuto cenovou nabídku realizuje v době, kdy byla předložena, v tom případě podnik splní tytéž povinnosti, jestliže svou cenovou nabídku realizuje po její akceptaci zákazníkem za podmínky, že cenová nabídka není zjevně zastaralá při zohlednění měnících se tržních podmínek a doby mezi nabídkou a akceptací ceny.

(70)

Povinnost zajistit při provádění pokynů zákazníka nejlepší možný výsledek se týká všech druhů finančních nástrojů. Vzhledem k rozdílům ve struktuře trhů nebo ve skladbě finančních nástrojů však může být obtížné stanovit a uplatnit jednotnou normu a postup pro provádění pokynů za nejlepších podmínek, který by platil pro všechny třídy nástrojů. Povinnosti ohledně provádění pokynů za nejlepších podmínek by se tedy měly uplatňovat způsobem, který zohledňuje různé okolnosti spojené s provedením pokynů týkajících se určitých typů finančních nástrojů. Například obchody, v nichž jde o nestandardní mimoburzovní finanční nástroj zahrnující jedinečný smluvní vztah šitý na míru poměrů, v nichž se nachází zákazník a investiční podnik, nemusejí být pro účely provedení za nejlepších podmínek srovnatelné s obchody, v nichž jde o akcie obchodované přes centralizovaná vypořádací místa.

(71)

Pro účely určení provedení za nejlepších podmínek při provádění pokynů neprofesionálního zákazníka by měly náklady provedení zahrnovat vlastní provize investičního podniku nebo poplatky účtované zákazníkovi v omezeném rámci v případech, kdy více než jeden systém vyjmenovaný v pravidlech podniku pro provádění pokynů je schopen provést určitý pokyn. V takových případech se měly brát v potaz vlastní provize podniku a náklady na provedení příkazu v každém do úvahy připadajícím systému s cílem posoudit a porovnat výsledek pro zákazníka, který by byl dosažen provedením pokynu přes jednotlivé systémy. Není však záměrem této směrnice vyžadovat od podniku, aby porovnával dosažené výsledky pro zákazníka na základě jeho vlastních pravidel provádění příkazů a jeho vlastních provizí a poplatků s výsledky, které by mohl pro téhož zákazníka dosáhnout jiný investiční podnik na základě odlišných pravidel provádění pokynů či jiné skladby provizí či poplatků. Stejně tak není záměrem vyžadovat od podniku, aby porovnával rozdíly ve svých vlastních provizích, které vyplývají z rozdílného charakteru služeb, jež podnik svým zákazníkům poskytuje.

(72)

Ustanovení této směrnice, která stanoví, že náklady na provedení pokynů by měly zahrnovat vlastní provize investičního podniku či poplatky účtované zákazníkovi za poskytování investiční služby, by se neměla použít pro účely určování toho, které obchodní systémy musí být součástí pravidel podniku pro provádění pokynů pro účely čl. 21 odst. 3 směrnice 2004/39/ES.

(73)

Mělo by se mít za to, že investiční podnik stanoví skladbu a výši svých provizí způsobem, který nespravedlivě diskriminuje některá vypořádací místa, jestliže zákazníkům účtuje různé provize nebo marže za provedení pokynu přes různé systémy, a že tento rozdíl neodráží skutečný rozdíl v nákladech, které podniku vznikají při provádění pokynů přes tyto systémy.

(74)

Ustanovení této směrnice upravující zásady provádění pokynů se nedotýkají obecné povinnosti investičního podniku sledovat účinnost svých opatření a zásad provádění pokynů a pravidelně vyhodnocovat systémy provádění pokynů uvedené v zásadách provádění pokynů podle čl. 21 odst. 4 směrnice 2004/39/ES.

(75)

Cílem této směrnice není vyžadovat zdvojení úsilí o provedení pokynu za nejlepších podmínek jak na straně investičního podniku, který v rámci svých služeb přijme a předá pokyn nebo zajišťuje správu portfolia, tak na straně investičního podniku, jemuž prvně zmíněný investiční podnik předává své pokyny k provedení.

(76)

Povinnost zajistit nejlepší výsledek podle směrnice 2004/39/ES od investičních podniků vyžaduje, aby učinily všechny přiměřené kroky k získání nejlepšího možného výsledku pro své zákazníky. Kvalita provedení pokynů, do níž patří i takové aspekty, jako je rychlost a pravděpodobnost realizace (míra realizace), ale i dostupnost a výskyt cenového zlepšení, je důležitým faktorem zajištění provedení pokynu za nejlepších podmínek. Dostupnost, srovnatelnost a shromažďování údajů o kvalitě provádění pokynů, které poskytují různá vypořádací místa, hraje rozhodující roli pro to, aby investiční podniky a investoři mohli určit ty systémy, které svým zákazníkům nabízejí nejvyšší kvalitu provedení pokynů. Tato směrnice nepřikazuje vypořádacím místům, aby zveřejňovala údaje o kvalitě své práce, jelikož těmto systémům a poskytovatelům údajů by se mělo umožnit, aby vyvinuli řešení na poskytování údajů o kvalitě provádění pokynů. Komise by měla do 1. listopadu 2008 předložit zprávu o trhem řízených novinkách v této oblasti s cílem posoudit dostupnost, srovnatelnost a shromažďování informací o kvalitě provádění pokynů na celoevropské úrovni.

(77)

Pro účely těch ustanovení této směrnice, která upravují nakládání se zákaznickým pokynem, se na přerozdělení obchodů pohlíží jako na poškozující zákazníka, jestliže v důsledku přerozdělení dostane neoprávněnou přednost investiční podnik nebo některý určitý zákazník.

(78)

Aniž by byla dotčena směrnice 2003/6/ES, pro účely těch ustanovení této směrnice, která upravují nakládání se zákaznickými pokyny, by se s pokyny zákazníka nemělo zacházet jako s jinými srovnatelnými pokyny, jestliže jsou doručeny různými cestami a v praxi by nebylo možné je zpracovat v posloupnosti. Pro další účely týchž ustanovení platí, že na užití informací o nevyřízeném zákaznickém pokynu investičním podnikem za účelem obchodování na vlastní účet s finančními nástroji, jichž se týká zákaznický pokyn nebo s příbuznými finančními nástroji, by se mělo pohlížet jako na zneužití takových informací. Pouhá skutečnost, že tvůrci trhu nebo orgány oprávněné vystupovat jako protistrany se omezí jen na provozování vlastní povolené obchodní činnosti spočívající v nákupu a prodeji finančních nástrojů nebo že osoby oprávněné provádět pokyny jménem třetích stran se omezí na svědomité vykonání pokynu, by sama o sobě neměla být považována za jednání zakládající zneužití informací.

(79)

Rady o finančních nástrojích podané v denním tisku, časopisu, magazínu či jiné publikaci určené široké veřejnosti (včetně prostřednictvím internetu) nebo v televizním či rozhlasovém vysílání by se neměly považovat za osobní doporučení pro účely definice pojmu „investičního poradenství“ ve směrnici 2004/39/ES.

(80)

Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie, a zejména článkem 11 uvedené listiny, a článkem 10 Evropské úmluvy o lidských právech. V tomto ohledu tato směrnice nijak nebrání členským státům používat svá ústavní pravidla vztahující se ke svobodě tisku a svobodě projevu ve sdělovacích prostředcích.

(81)

Obecné rady ohledně typu finančního nástroje nepředstavují investiční poradenství pro účely směrnice 2004/39/ES, neboť tato směrnice konkrétně stanoví, že pro účely směrnice 2004/39/ES se pojem investičního poradenství omezuje na rady o určitém finančním nástroji. Jestliže však investiční podnik poskytne zákazníkovi obecnou radu o typu finančního nástroje, kterou představí jako vhodnou pro tohoto zákazníka nebo opírající se o posouzení poměrů tohoto zákazníka, a tato rada ve skutečnosti není pro zákazníka vhodná nebo se neopírá o posouzení jeho poměrů, v závislosti na okolnostech daného případu bude tento podnik pravděpodobně jednat v rozporu s čl. 19 odst. 1 nebo 2 směrnice 2004/39/ES. Konkrétně podnik, který zákazníkovi takovou radu poskytne, bude pravděpodobně jednat v rozporu s čl. 19 odst. 1, který vyžaduje, aby jednal čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy svých zákazníků. Podobně nebo jinak, taková rada by pravděpodobně byla v rozporu s čl. 19 odst. 2, který vyžaduje, aby informace určené investičním podnikem pro zákazníka byly korektní, jasné a neklamavé.

(82)

Na úkony investičního podniku, které slouží k přípravě na poskytnutí investiční služby nebo vykonání investiční činnosti, by se mělo pohlížet jako na nedílnou součást dané služby či činnosti. Patří sem například poskytování obecného poradenství zákazníkům či potenciálním zákazníkům investičním podnikem před poskytnutím investičního poradenství či jiné investiční služby či činnosti nebo v jejich průběhu.

(83)

Poskytnutí obecného doporučení (tj. takového, které je určeno pro distribuční kanály nebo veřejnost) o obchodu s finančním nástrojem nebo o typu finančního nástroje představuje poskytnutí doplňkové služby v rámci oddílu B bodu 5 přílohy I směrnice 2004/39/ES a tím pádem směrnice 2004/39/ES a její ochranná ustanovení se týkají poskytnutí takového doporučení.

(84)

O technické poradenství byl požádán Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry zřízený rozhodnutím Komise 2001/527/ES (7).

(85)

Opatření této směrnice jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Tato směrnice stanoví podrobná pravidla provádění čl. 4 odst. 1 bodu 4 a čl. 4 odst. 2, čl. 13 odst. 2 až 8, článku 18, čl. 19 odst. 1 až 6, čl. 19 odst. 8 a článků 21, 22 a 24 směrnice 2004/39/ES.

2.   Kapitola II a oddíly 1 až 4, článek 45 a oddíly 6 a 8 kapitoly III a v míře, která se zmíněných ustanovení týká, kapitola I a oddíl 9 kapitoly III a kapitola IV této směrnice se vztahují na správcovské společnosti v souladu s čl. 5 odst. 4 směrnice 85/611/EHS.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se použijí tyto definice:

1.

„distribučními kanály“ se rozumí distribuční kanály ve smyslu čl. 1 odst. 7 směrnice Komise 2003/125/ES;

2.

„trvalým nosičem“ se rozumí každý nástroj, který umožňuje zákazníkovi ukládat informace určené jemu osobně, a to způsobem vhodným pro jejich budoucí využití, po dobu přiměřenou pro jejich účel, a který umožňuje reprodukci uložených informací v nezměněném stavu;

3.

„příslušnou osobou“ v souvislosti s investičním podnikem se rozumí:

a)

ředitel, společník či jim rovnocenné osoby, manažer nebo smluvní zástupce podniku,

b)

ředitel, společník či jim rovnocenné osoby nebo manažer smluvního zástupce podniku,

c)

zaměstnanec podniku nebo smluvního zástupce podniku, jakož i jakákoli jiná fyzická osoba, jejíž služby má k dispozici nebo o nich může rozhodovat podnik či jeho smluvní zástupce a která se účastní poskytování investičních služeb a vykonávání investičních činností podnikem,

d)

fyzická osoba, která se přímo účastní poskytování služeb investičnímu podniku nebo jeho smluvnímu zástupci na základě ujednání o outsourcingu poskytování investičních služeb a vykonávání investičních činností ze strany podniku;

4.

„finančním analytikem“ se rozumí příslušná osoba, která vytváří věcný obsah investičního výzkumu;

5.

„skupinou“ v souvislosti s investičním podnikem se rozumí skupina, jejíž součástí je daný podnik a která sestává z mateřského podniku, jeho dceřiných společností a subjektů, v nichž mají mateřská společnost nebo její dceřiné společnosti majetkové účasti, jakož i podniky spojené navzájem vztahem ve smyslu čl. 12 odst. 1 sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o konsolidovaných účetních závěrkách (8);

6.

„outsourcingem“ se rozumí ujednání v jakékoli podobě mezi investičním podnikem a poskytovatelem služeb, podle něhož dotyčný poskytovatel služeb vykonává proces, službu nebo činnost, kterou by jinak vykonával sám investiční podnik;

7.

„osobou, s níž je příslušná osoba v příbuzenském vztahu“ se rozumí:

a)

manžel příslušné osoby či jiný partner této osoby, kterého vnitrostátní právní předpisy uznávají za osobu rovnocennou manželovi,

b)

vyživované vlastní nebo nevlastní dítě příslušné osoby,

c)

jiný příbuzný příslušné osoby, který s ní žil ve společné domácnosti nejméně rok ke dni uskutečnění předmětné osobní obchody;

8.

„obchod na financování cenných papírů“ má ten význam, který je tomuto výrazu přidělen v nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 (9);

9.

„vedoucí osobou či osobami“ se rozumí osoba nebo osoby, které skutečně řídí práci investičního podniku, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 1 směrnice 2004/39/ES.

Článek 3

Podmínky vztahující se na poskytování informací

1.   Pokud se pro účely této směrnice vyžaduje poskytnutí informací na trvalém nosiči, členské státy umožní investičním podnikům, aby tyto informace poskytly na trvalém nosiči, kterým není papír, pouze pokud:

a)

poskytnutí těchto informací na takovém nosiči je vhodné vzhledem k souvislostem, v nichž se uskutečňuje nebo uskuteční obchod mezi podnikem a zákazníkem, a

b)

si osoba, jíž mají být informace poskytnuty a jíž je nabídnuta volba mezi informacemi na papíře nebo informacemi na jiném trvalém nosiči, konkrétně zvolí poskytnutí informací na jiném médiu.

2.   Pokud podle článků 29, 30, 31, 32, 33 nebo čl. 46 odst. 2 této směrnice investiční podnik poskytne zákazníkovi informace prostřednictvím internetových stránek a tyto informace nejsou určeny osobně tomuto zákazníkovi, členské státy zajistí splnění těchto podmínek:

a)

poskytnutí těchto informací na takovém nosiči je vhodné vzhledem k souvislostem, v nichž se uskutečňuje nebo uskuteční obchod mezi podnikem a zákazníkem;

b)

zákazník musí výslovně souhlasit s poskytnutím takových informací v této formě;

c)

zákazník musí být elektronicky informován o adrese internetové stránky a o místě, kde na ní lze informace nalézt;

d)

informace musí být aktuální;

e)

přístup k informacím na těchto internetových stránkách musí být nepřetržitý po tak dlouhou dobu, jakou zákazník přiměřeně potřebuje k jejich prohlédnutí.

3.   Pro účely tohoto článku platí, že na poskytování informací prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků se pohlíží jako na vhodné s ohledem na souvislosti, za nichž probíhá nebo má proběhnout obchod mezi podnikem a zákazníkem, jestliže existuje důkaz, že zákazník má pravidelný přístup na internet. Za takový důkaz se považuje e-mailová adresa, kterou zákazník poskytne pro účely realizace daného obchodu.

Článek 4

Další požadavky na investiční podniky v určitých případech

1.   Členské státy mohou zachovat nebo uložit další požadavky nad rámec požadavků uvedených ve směrnici pouze ve výjimečných případech, pokud jsou objektivně odůvodněné a přiměřené, aby řešily konkrétní rizika pro ochranu investorů nebo integritu trhu, které plně neřeší tato směrnice, a dále za podmínky splnění některé z těchto podmínek:

a)

konkrétní rizika, která mají požadavky řešit, mají zvláštní význam v poměrech dané struktury trhu v dotyčném členském státě;

b)

požadavky řeší rizika nebo problémy, které se objeví nebo se stanou zřejmými po datu použitelnosti této směrnice a které nejsou upraveny jinými opatřeními Společenství.

2.   Případné požadavky uložené podle odstavce 1 neomezí ani se jinak nedotknou práv investičních podniků vyplývajících z článků 31 a 32 směrnice 2004/39/ES.

3.   Členské státy sdělí Komisi:

a)

případný požadavek, který hodlají ponechat v souladu s odstavcem 1 před datem provedení této směrnice, a

b)

případný požadavek, který hodlají uložit v souladu s odstavcem 1 nejméně měsíc před termínem nabytí účinnosti daného požadavku.

V každém případě bude oznámení obsahovat i zdůvodnění daného požadavku.

Oznámení, které obdrží podle tohoto odstavce, sdělí Komise členským státům a zveřejní je na svých internetových stránkách.

4.   Do 31. prosince 2009 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto článku.

KAPITOLA II

ORGANIZAČNÍ POŽADAVKY

ODDÍL 1

Organizace

Článek 5

(čl. 13 odst. 2 až 8 směrnice 2004/39/ES)

Obecné organizační požadavky

1.   Členské státy od investičních podniků vyžadují, aby splnily tyto požadavky:

a)

vytvořit, zavést a udržovat rozhodovací postupy a organizační strukturu, která jasným a zdokumentovaným způsobem upřesní hierarchické vztahy subordinace a rozdělí úkoly a zodpovědnost;

b)

zajistit, aby jejich příslušné osoby věděly, jaké postupy musí dodržet, pokud se chtějí řádně zhostit svých povinností;

c)

vytvořit, zavést a udržovat přiměřené vnitřní kontrolní mechanismy určené k zajištění plnění rozhodnutí a dodržování postupů na všech úrovních investičního podniku;

d)

zaměstnávat personál s takovými dovednostmi, vědomostmi a odbornými znalostmi, jaké jsou potřebné ke splnění přidělených povinností;

e)

vytvořit, zavést a udržovat účinný systém vnitřního hlášení a předávání informací na všech relevantních úrovních investičního podniku;

f)

vést přiměřenou a řádnou evidenci o svém podnikání a vnitřní organizaci;

g)

zajistit, aby výkon většího počtu úkolů jeho příslušnými osobami nebránil ani pravděpodobně těmto osobám v náležitém, čestném a profesionálním plnění kteréhokoli konkrétního úkolu.

Členské státy zajistí, aby investiční podniky za tímto účelem zohlednily povahu, rozsah a složitost předmětu podnikání podniku, jakož i povahu a škálu investičních služeb a investičních činností vykonávaných v průběhu tohoto podnikání.

2.   Členské státy od investičních podniků vyžadují, aby zřídily, zavedly a udržovaly takové systémy a postupy, které jsou přiměřené pro zajištění bezpečnosti, celistvosti a důvěrnosti informací při zohlednění charakteru dotyčných informací.

3.   Členské státy vyžadují od investičních podniků, aby přijaly, zavedly a udržovaly přiměřenou strategii nepřerušovaného chodu podniku, jejímž cílem je zajistit zachování nejdůležitějších dat a funkcí a udržení investičních služeb a činností v případě výpadku jejich systémů a postupů, anebo (pokud to není možné) která umožní včasnou obnovu těchto dat a funkcí a včasné obnovení jejich investičních služeb a činností.

4.   Členské státy vyžadují od investičních podniků, aby přijaly a zavedly do praxe takové účetní zásady a postupy, které jim umožní na vyžádání příslušného orgánu včas poskytnout účetní výkazy, jež budou podávat pravdivý a objektivní obrázek o jejich finanční situaci a jež budou ve shodě se všemi platnými účetními normami a předpisy.

5.   Členské státy vyžadují od investičních podniků, aby průběžně sledovaly a vyhodnocovaly přiměřenost a účinnost svých systémů, vnitřních kontrolních mechanismů a opatření zavedených podle odstavců 1 až 4 výše a přijaly vhodná opatření k nápravě případných nedostatků.

Článek 6

(čl. 13 odst. 2 směrnice 2004/39/ES)

Compliance

1.   Členské státy zajistí, aby investiční podniky vytvořily, zavedly a udržovaly přiměřené strategie a postupy k odhalování případného rizika, že podnik nesplní své povinnosti stanovené ve směrnici 2004/39/ES, jakož i s tím spojených rizik, a aby přijaly přiměřená opatření a postupy minimalizující takové riziko a umožňující příslušným orgánům účinný výkon jejich pravomocí podle zmíněné směrnice.

Členské státy zajistí, aby investiční podniky za tímto účelem zohlednily povahu, rozsah a složitost předmětu podnikání podniku, jakož i povahu a škálu investičních služeb a investičních činností vykonávaných v průběhu tohoto podnikání.

2.   Členské státy vyžadují od investičních podniků, aby zřídily a udržovaly stálou a účinnou funkci compliance, která bude nezávislá a bude pověřena plněním těchto úkolů:

a)

sledovat a pravidelně vyhodnocovat přiměřenost a účinnost opatření a postupů přijatých podle odst. 1 prvního pododstavce a kroků učiněných za účelem řešení případných nedostatků v plnění povinností podniku;

b)

radit a pomáhat příslušným osobám, které odpovídají za výkon investičních služeb a činností, v plnění povinností podniku podle směrnice 2004/39/ES.

3.   Aby umožnily osobě vykonávající funkci compliance zhostit se řádně a nezávisle svých povinností, členské státy vyžadují od investičních podniků, aby zajistily splnění těchto podmínek:

a)

osoba vykonávající funkci compliance musí mít nezbytnou autoritu, zdroje, odborné znalosti a přístup ke všem příslušným informacím;

b)

osoba vykonávající funkci compliance musí být jmenována a musí odpovídat za výkon funkce compliance i za plnění informačních povinností týkajících se compliance, které vyžaduje čl. 9 odst. 2;

c)

příslušné osoby pověřené výkonem funkce compliance se nesmí účastnit výkonu služeb či činností, jež sledují;

d)

způsob určování odměny příslušných osob pověřených výkonem funkce compliance nesmí ani pravděpodobně být na újmu jejich objektivity.

Investiční podnik však nemusí splnit požadavky uvedené v písmenech c) a d), pokud prokáže, že vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jeho předmětu podnikání i vzhledem k charakteru a škále investičních služeb a činností je požadavek uvedený v tomto bodě neúměrný a že jeho funkce compliance je nadále vykonávaná účinně.

Článek 7

(čl. 13 odst. 5 druhý pododstavec směrnice 2004/39/ES)

Řízení finančních rizik

1.   Členské státy od investičních podniků vyžadují, aby splnily tyto požadavky:

a)

zavedly a udržovaly přiměřené strategie a postupy pro řízení finančních rizik, v rámci kterých se pojmenují rizika související s činnostmi, procesy a systémy podniku, případně se stanoví úroveň rizika, kterou investiční podnik může tolerovat;

b)

přijaly účinná opatření, procesy a mechanismy k řízení rizik spojených s činnostmi, procesy a systémy podniku z hlediska úrovně rizikové tolerance;

c)

monitorovaly:

i)

přiměřenost a účinnost strategií a postupů investičního podniku v oblasti řízení finančních rizik,

ii)

úroveň dodržování opatření, procesů a mechanismů přijatých v souladu s písmenem b) ze strany investičního podniku a jeho příslušných osob,

iii)

přiměřenost a účinnost opatření přijatých k řešení případných nedostatků v těchto opatřeních, postupech, režimech, procesech a mechanismech, včetně neplnění takových režimu, procesů a mechanismů či nedodržování takových pravidel a postupů ze strany příslušných osob.

2.   Členské státy vyžadují od investičních podniků, pokud to je vhodné a přiměřené s ohledem na povahu, rozsah a složitost jejich předmětu podnikání i s ohledem na charakter a škálu investičních služeb a činností vykonávaných během výkonu tohoto předmětu podnikání, aby zřídily a udržovaly funkci pro řízení finančních rizik, jejíž vykonavatel jedná nezávisle a plní tyto úkoly:

a)

provádí strategie a postupy uvedené v odstavci 1;

b)

podává hlášení a radí vedoucím osobám v souladu s čl. 9 odst. 2.

Pokud se od investičního podniku nevyžaduje, aby zřídil a udržoval nezávislou funkci pro řízení finančních rizik podle prvního pododstavce, musí přesto prokázat že strategie a postupy, které přijal v souladu s odstavcem 1, uspokojují požadavky uvedené v tomto odstavci a jsou trvale účinné.

Článek 8

(čl. 13 odst. 5 druhý pododstavec směrnice 2004/39/ES)

Interní audit

Členské státy vyžadují od investičních podniků, pokud to je vhodné a přiměřené s ohledem na povahu, rozsah a složitost jejich předmětu podnikání i s ohledem na charakter a škálu investičních služeb a činností vykonávaných během výkonu tohoto předmětu podnikání, aby zřídily a udržovaly funkci auditu, která je oddělena od jiných funkcí a činností investičního podniku, je na nich nezávislá a jejíž vykonavatel plní tyto úkoly:

a)

vypracovává, provádí a udržuje plán auditu zaměřený na posouzení a zhodnocení přiměřenosti a účinnosti systémů, vnitřních kontrolních mechanismů a opatření investičního podniku;

b)

vydává doporučení na základě výsledků práce vykonané podle písmene a);

c)

ověřuje dodržování těchto doporučení;

d)

podává zprávy týkající se záležitostí interního auditu v souladu s čl. 9 odst. 2.

Článek 9

(čl. 13 odst. 2 směrnice 2004/39/ES)

Povinnosti vedoucích osob

1.   Členské státy vyžadují od investičních podniků, aby vedoucí osoby (a případně dozorčí orgán) v rámci vnitřního rozdělení úkolů odpovídaly za zajištění plnění povinností, které pro podnik vyplývají ze směrnice 2004/39/ES.

Vedoucí osoby (a případně dozorčí orgán) zejména vyhodnocují a průběžně posuzují účinnost strategií a postupů zavedených za účelem plnění povinností podle směrnice 2004/39/ES a přijímají odpovídající opatření k nápravě případných nedostatků.

2.   Členské státy vyžadují od investičních podniků, aby zajistily, že jejich vedoucí osoby dostávají často, ale nejméně jednou ročně, písemné zprávy o záležitostech, které upravují články 6, 7 a 8, s uvedením zejména toho, zda byla přijata odpovídající opatření v případě eventuálních nedostatků.

3.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky zajistily, že případný dozorčí orgán pravidelně dostává písemné zprávy o stejných záležitostech.

4.   Pro účely tohoto článku se „dozorčím orgánem“ rozumí funkce v rámci investičního podniku, jejíž vykonavatel odpovídá za dozor nad vedoucími osobami.

Článek 10

(čl. 13 odst. 2 směrnice 2004/39/ES)

Vyřizování stížností

Členské státy vyžadují od investičních podniků, aby zavedly, provedly a udržovaly účinné a transparentní postupy pro přiměřené a bezodkladné vyřizování stížností od neprofesionálních zákazníků nebo potenciálních neprofesionálních zákazníků a aby vedly evidenci všech stížností a opatření přijatých k jejich řešení.

Článek 11

(čl. 13 odst. 2 směrnice 2004/39/ES)

Význam osobního obchodu

Pro účely článků 12 a 25 se osobním obchodem rozumí obchod s finančním nástrojem uskutečněný příslušnou osobou nebo jejím jménem, pokud je splněno alespoň jedno z těchto kritérií:

a)

dotyčná příslušná osoba jedná nad rámec své pracovní náplně;

b)

obchod se provádí na účet některé z těchto osob:

i)

příslušné osoby,

ii)

osoby, s níž má příbuzenský nebo blízký vztah,

iii)

osoby, jejíž vztah s příslušnou osobou je takový, že příslušná osoba má přímý nebo nepřímý hmotný zájem na výsledku obchodu, nikoli však na poplatku či provizi za provedení obchodu.

Článek 12

(čl. 13 odst. 2 směrnice 2004/39/ES)

Osobní obchody

1.   Členské státy vyžadují od investičních podniků, aby zavedly a udržovaly přiměřené mechanismy, jejichž cílem je zabránit každé příslušné osobě, která je zapojena do činností, z nichž může vzniknout střet zájmů, nebo která se při vykonávaní činností jménem podniku dostane do styku s citlivými informacemi ve smyslu čl. 1 odst. 1 směrnice 2003/6/ES nebo s jinými důvěrnými informacemi o zákaznících nebo o obchodech s zákazníky či pro zákazníky:

a)

uzavírat osobních obchodů, které naplňují alespoň jedno z těchto kritérií:

i)

této osobě to zakazuje směrnice 2003/6/ES,

ii)

jde v nich o zneužití či neoprávněné zveřejnění důvěrných informací,

iii)

je v rozporu nebo může být v rozporu s některou povinností investičního podniku podle směrnice 2004/38/ES;

b)

poskytovat jiné osobě poradenství či nabádat nad rámec běžného plnění pracovních povinností či smlouvy o poskytování služeb jinou osobu k uzavření obchodu s finančními nástroji, na kterou by se vztahovalo písmeno a) nebo čl. 25 odst. 2 písm  a) nebo b) nebo čl. 47 odst. 3, kdyby se jednalo o osobní obchod příslušné osoby;

c)

aniž je dotčen čl. 3 písm. a) směrnice 2003/6/ES, prozrazovat nad rámec běžného plnění pracovních povinností či smlouvy o poskytování služeb jiné osobě jakékoli informace či názory, pokud příslušná osoba ví, nebo by přiměřeně měla vědět, že následkem takového prozrazení jiná osoba učiní nebo pravděpodobně učiní tyto kroky:

i)

uzavře obchod s finančními nástroji, který by spadal pod písmeno a) nebo čl. 25 odst. 2 písm. a) nebo b) nebo čl. 47 odst. 3, kdyby se jednalo o osobní obchod příslušné osoby,

ii)

poradí jiné osobě nebo ji pobídne, aby takový obchod uzavřela.

2.   Smyslem opatření, která vyžaduje odstavec 1, je zajistit, že:

a)

každá příslušná osoba, na kterou se vztahuje odstavec 1, věděla o omezeních a opatřeních, která v souvislosti s osobními obchody a prozrazováním zavedl investiční podnik podle odstavce 1;

b)

podnik byl neprodleně informován o každém osobním obchodu, který uzavřela příslušná osoba, buď formou oznámení, či jiným postupem, který podniku umožní zjistit takové obchody.

V případě outsourcingových ujednání musí investiční podnik zajistit, aby podnik, na který je činnost outsourcována, vedl evidenci osobních obchodů uzavřených některou příslušnou osobou a aby tyto informace poskytl investičnímu podniku bezodkladně na požádání;

c)

o podniku oznámeném či podnikem zjištěném osobním obchodu byla vedena evidence, včetně povolení či zákazu vydaného v souvislosti s takovým obchodem.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na tyto druhy osobních obchodů:

a)

osobní obchody provedené v rámci správy portfolia s volným uvážením, pokud mezi správcem portfolia a příslušnou osobou či jinou osobou, na jejíž účet se daný obchod provádí, nedošlo k předchozí komunikaci o obchodu;

b)

osobní obchody s podíly v podnicích kolektivního investování, které splňují podmínky nezbytné k uplatnění práv vyplývajících ze směrnice 85/611/EHS (směrnice SKIPCP) nebo které podléhají dohledu podle právních předpisů členského státu, které vyžadují rovnoměrné rozložení rizika mezi jejich aktiva, pokud příslušná osoba nebo jiná osoba, na jejíž učet se obchody provádějí, není zapojená do řízení dotyčného podniku.

ODDÍL 2

Outsourcing

Článek 13

(čl. 13 odst. 2 a čl. 13 odst. 5 první pododstavec směrnice 2004/39/ES)

Význam zásadních a důležitých provozních funkcí

1.   Pro účely čl. 13 odst. 5 prvního pododstavce směrnice 2004/39/ES je provozní funkce zásadní či důležitá, jestliže by jakákoli vada v jejím vykonávání či její nevykonání vážně narušily nepřerušované plnění podmínek a povinností investičního podniku vyplývající z jeho povolení či ze směrnice 2004/39/ES anebo by zpochybnila jeho finanční stabilitu či zdraví nebo kontinuitu jeho investičních služeb a činností.

2.   Aniž by byl tímto dotčen status kterékoli jiné funkce, pro účely odstavce 1 se za zásadní či důležité nepovažují tyto funkce:

a)

poskytování poradenských a jiných služeb, které nejsou součástí investičních operací podniku, včetně poskytování právního poradenství podniku, školení personálu, fakturačních služeb a ochrany prostor a personálu podniku;

b)

nákup standardizovaných služeb, včetně informací o trhu a poskytování informací o cenách.

Článek 14

(čl. 13 odst. 2 a čl. 13 odst. 5 první pododstavec směrnice 2004/39/ES)

Podmínky pro outsourcing zásadních nebo důležitých provozních funkcí, investičních služeb nebo investičních činností

1.   Členské státy zajistí, že když investiční podnik zajišťuje zásadní nebo důležité provozní funkce nebo investiční služby či činnosti, zůstane plně zodpovědný za plnění veškerých svých povinností ze směrnice 2004/39/ES a splní zejména tyto podmínky:

a)

outsourcing nesmí vést k delegování vlastní odpovědnosti vedoucích osob;

b)

nesmí se změnit vztah a závazky investičního podniku k jeho zákazníkům dle podmínek směrnice 2004/39/ES;

c)

nesmí dojít k ohrožení podmínek, které musí investiční podnik splnit, aby získal a neztratil povolení podle článku 5 směrnice 2004/39/ES;

d)

nesmí dojít k odstranění či změně dalších podmínek, za nichž bylo vydáno podniku povolení.

2.   Členské státy vyžadují od investičních podniků, aby při uzavírání, správě a ukončování dohod o outsourcingu zásadních nebo důležitých provozních funkcí nebo investičních služeb či činností s poskytovatelem těchto služeb řádně využívaly své dovednosti a postupovaly s náležitou odbornou péčí a obezřetností.

Investiční podniky podniknou zejména nezbytné kroky k zajištění splnění těchto podmínek:

a)

poskytovatel služeb musí být schopen a musí mít kapacitu a zákonem vyžadované povolení ke spolehlivému a profesionálnímu výkonu externě zajišťovaných funkcí, služeb nebo činností;

b)

poskytovatel služeb musí vykonávat externě zajišťované služby účinně, a za tím účelem musí podnik vypracovat metody hodnocení úrovně výkonů poskytovatele služeb;

c)

poskytovatel služeb musí řádně dohlížet na výkon externě zajišťovaných funkcí a odpovídajícím způsobem řídit rizika spojená s outsourcingem;

d)

musí se podniknout vhodné kroky, jestliže se ukáže, že poskytovatel služeb zřejmě nevykonává funkce účinně a v souladu s platnými zákony a regulativními požadavky;

e)

investiční podnik si musí zachovat potřebné odborné kapacity pro účinný dohled nad externě zajišťovanými funkcemi a pro řízení rizik spojených s outsourcingem a musí na tyto funkce dohlížet a musí tato rizika řídit;

f)

poskytovatel služeb musí investiční podnik informovat o nových skutečnostech, které by mohly mít významný vliv na jeho schopnost účinně vykonávat externě zajišťované funkce v souladu s platnými právními předpisy a regulativními požadavky;

g)

investiční podnik musí být schopen vypovědět dohodu o outsourcingu v případě nutnosti, aniž by to mělo škodlivý vliv na kontinuitu a kvalitu jím poskytovaných služeb zákazníkům;

h)

poskytovatel služeb musí spolupracovat s příslušnými orgány investičního podniku v souvislosti s externě zajišťovanými činnostmi;

i)

investiční podnik, jeho auditoři a dotyčné příslušné orgány musí mít účinný přístup k údajům o externě zajišťovaných činnostech a do provozních prostor poskytovatele služeb; příslušné orgány musí mít možnost vykonávat tato práva přístupu;

j)

poskytovatel služeb musí chránit utajované informace, které se týkají investičního podniku a jeho zákazníků;

k)

investiční podnik a poskytovatel služeb musí zavést, provádět a udržovat nouzový plán obnovy po haváriích a plán pravidelného testování záložních zařízení, pokud je to nezbytné s ohledem na externě zajišťovanou funkci, službu nebo činnost.

3.   Členské státy vyžadují jednoznačné rozdělení práv a povinností investičního podniku a poskytovatele služeb a jejich formulování v podobě písemné dohody.

4.   Pokud jsou investiční podnik a poskytovatel služeb součástí stejné skupiny, členské státy zajistí, aby investiční podnik zohlednil za účelem plnění tohoto článku a článku 15 míru, do jaké podnik ovládá poskytovatele služeb nebo je schopen ovlivňovat jeho jednání.

5.   Členské státy vyžadují od investičních podniků, aby na žádost příslušného orgánu poskytly veškeré informace, které orgán potřebuje, aby mohl dohlížet na to, jak se výkon externě zajišťovaných činností shoduje s požadavky této směrnice.

Článek 15

(čl. 13 odst. 2 a čl. 13 odst. 5 první pododstavec směrnice 2004/39/ES)

Poskytovatelé služeb nacházející se ve třetích zemích

1.   Kromě požadavků uvedených v článku 14 členské státy vyžadují, že pokud investiční podnik zajišťuje investiční službu správy portfolia neprofesionálních zákazníků prostřednictvím poskytovatele služeb se sídlem ve třetí zemi, musí tento investiční podnik zajistit splnění těchto podmínek:

a)

poskytovatel služeb musí mít povolení nebo musí být ve své domovské zemi zapsán v rejstříku poskytovatelů této služby a musí být předmětem obezřetnostního dohledu;

b)

mezi příslušným orgánem investičního podniku a orgánem dohledu poskytovatele služeb musí být uzavřena vhodná dohoda o spolupráci.

2.   Pokud je splněna jedna nebo obě podmínky uvedené v odstavci 1, investiční podnik smí outsourcovat investiční služby prostřednictvím poskytovatele služeb se sídlem ve třetí zemi, pouze když podnik předběžně informuje svůj příslušný orgán o dohodě o outsourcingu a příslušný orgán proti této dohodě nevznese námitku v přiměřené lhůtě po obdržení takového oznámení.

3.   Aniž je dotčen odstavec 2, členské státy zveřejní nebo vyžadují od příslušných orgánů, aby zveřejnily prohlášení o svých zásadách, pokud jde o outsourcing upravený v odstavci 2. Toto prohlášení musí obsahovat příklady případů, kdy příslušný orgán nebude či pravděpodobně nebude namítat proti outsourcingu podle odst. 2 v případě, kdy není splněna jedna nebo obě podmínky uvedené v odst. 1 písm. a) a b). Musí obsahovat jasné vysvětlení toho, proč se příslušný orgán domnívá, že takové případy outsourcingu nebrání investičním podnikům v plnění jejich povinností podle článku 14.

4.   Nic v tomto článku neomezuje povinnost investičních podniků plnit požadavky uvedené v článku 14.

5.   Příslušné orgány zveřejní seznam orgánů dohledu ve třetích zemích, s nimiž má dohody o spolupráci a jež jsou vhodné pro účely odst. 1 písm. b).

ODDÍL 3

Ochrana zákaznického majetku

Článek 16

(čl. 13 odst. 7 a 8 směrnice 2004/39/ES)

Ochrana finančních nástrojů a prostředků zákazníků

1.   Členské státy vyžadují, aby za účelem ochrany práv zákazníků týkajících se finančních nástrojů a prostředků v jejich vlastnictví splnily investiční podniky tyto požadavky:

a)

musí vést takové záznamy a účty, díky nimž budou moci kdykoli a bezodkladně odlišit aktiva držená pro jednoho zákazníka od aktiv držených pro ostatní zákazníky i od svých vlastních aktiv;

b)

musí vést své záznamy a účty tak, aby byla zajištěna jejich přesnost a zejména jejich souvztažnost k finančním nástrojům a finančním prostředkům drženým pro zákazníky;

c)

musí pravidelně provádět sesouhlasení svých vnitřních účtů a záznamů s účty a záznamy třetích stran, u nichž mají aktiva svých zákazníků uložena;

d)

musí podniknout potřebné kroky k zajištění toho, že finanční nástroje zákazníků uložené podle článku 17 u třetí strany jsou rozeznatelné od finančních nástrojů náležících investičnímu podniku a od finančních nástrojů náležících této třetí straně s pomocí odlišných názvů účtů v účetních knihách třetí strany nebo s pomocí jiných rovnocenných opatření, která zajišťují stejnou úroveň ochrany;

e)

musí podniknout potřebné kroky k zajištění toho, že prostředky zákazníků uložené podle článku 18 v centrální bance, úvěrové instituci nebo bance povolené ve třetí zemi nebo u povolených fondů peněžního trhu jsou vedeny na účtu či účtech odděleně od účtů, na nichž jsou vedeny prostředky patřící investičnímu podniku;

f)

musí zavést odpovídající organizační opatření k minimalizaci rizika ztráty či znehodnocení aktiv zákazníků nebo práv k těmto aktivům v důsledku zneužití aktiv, podvodu, nekvalitní správy, nedostatečné evidence či nedbalosti.

2.   Jestliže z důvodů platných právních předpisů, včetně zejména právní úpravy týkající se majetku či platební neschopnosti, opatření na ochranu práv zákazníků učiněná investičními podniky ve shodě s odstavcem 1 nestačí k uspokojení požadavků podle čl. 13 odst. 7 a 8 směrnice 2004/39/ES, členské státy předepíší, jaká opatření musí investiční podniky přijmout, aby dostály těmto závazkům.

3.   Jestliže příslušné právní předpisy země, v níž jsou uloženy finanční prostředky nebo finanční nástroje zákazníků, nedovolují investičnímu podniku, aby vyhověl ustanovením odst. 1 písm. d) nebo e), členské státy uloží požadavky, jež budou mít z hlediska ochrany práv zákazníků stejný účinek.

Článek 17

(čl. 13 odst. 7 směrnice 2004/39/ES)

Ukládání finančních nástrojů zákazníků

1.   Členské státy dovolí investičním podnikům ukládat finanční nástroje, které drží jménem svých zákazníků, na účet či účty u třetí strany s podmínkou, že při výběru, určení a pravidelném posuzování třetí strany a dohod o správě a úschově těchto finančních nástrojů budou postupovat s veškerou náležitou odbornou péčí a obezřetností.

Členské státy vyžadují od investičních podniků zejména to, aby vzaly v úvahu odbornou zdatnost třetí strany a její pověst na trhu, jakož i případné právní požadavky či tržní zvyklosti spojené s držením těchto finančních nástrojů, jež by se mohly negativně dotknout práv zákazníků.

2.   Členské státy zajistí, že pokud úschova finančních nástrojů na účet jiné osoby podléhá zvláštní regulaci a dohledu v zemi, kde investiční podnik navrhuje uložit finanční nástroje zákazníka u třetí strany, investiční podnik neuloží tyto finanční nástroje v této zemi u třetí strany, která není předmětem regulace a dohledu.

3.   Členské státy zajistí, že investiční podniky neuloží finanční nástroje, které drží jménem zákazníků, u třetí strany ve třetí zemi, která nereguluje držbu a úschovu finančních nástrojů na účet jiné osoby, pokud není splněna některá z těchto podmínek:

a)

charakter finančních nástrojů nebo investičních služeb spojených s těmito nástroji vyžaduje, aby byly uloženy u třetí strany v dané třetí zemi;

b)

pokud jsou finanční nástroje drženy jménem profesionálního zákazníka, tento zákazník písemně požádá podnik, aby je uložil u třetí strany v dané třetí zemi.

Článek 18

(čl. 13 odst. 8 směrnice 2004/39/ES)

Ukládání prostředků zákazníků

1.   Členské státy vyžadují od investičních podniků, aby po přijetí prostředků zákazníků bezodkladně umístily tyto prostředky na jeden či více účtů zřízených u některé z těchto organizací:

a)

centrální banky;

b)

úvěrové instituce povolené podle směrnice 2000/12/ES;

c)

banky povolené ve třetí zemi;

d)

způsobilého fondu peněžního trhu.

První pododstavec neplatí pro úvěrovou instituci schválenou podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) (10), pokud se jedná o vklady ve smyslu uvedené směrnice, které má tato instituce v držení.

2.   Pro účely odst. 1 písm. d) a čl. 16 odst. 1 písm. e) se „způsobilým fondem peněžního trhu“ rozumí podnik kolektivního investování povolený podle směrnice 85/611/EHS anebo podnik, který podléhá dohledu, případně který má povolení vydané některým orgánem v souladu s vnitrostátní právní úpravou členského státu a který vyhovuje těmto podmínkám:

a)

jeho prvořadným investičním cílem musí být uchování čisté hodnoty aktiv buď v paritě (bez výnosů), nebo ve výši původní investice investora plus výnosy;

b)

s cílem dosáhnout tento primární investiční cíl musí investovat výlučně do vysoce kvalitních nástrojů peněžního trhu se splatností či zbytkovou splatností nepřesahující 397 dnů nebo s pravidelně upravovaným výnosem konzistentně s touto splatností a s váženou průměrnou splatností 60 dnů. Tohoto cíle může dosáhnout rovněž doplňkovým investováním do vkladů u úvěrových ústavů;

c)

musí zajistit likviditu vypořádáním v tentýž nebo následující den.

Pro účely písmena b) se za vysoce kvalitní považuje takový nástroj peněžního trhu, jemuž příslušná ratingová agentura, která daný nástroj hodnotila, přidělila nejvyšší možný úvěrový rating. Nástroj, který není hodnocen žádnou příslušnou ratingovou agenturou, se nepovažuje za vysoce kvalitní.

Pro účely druhého pododstavce platí, že na ratingovou agenturu se pohlíží jako na příslušnou, jestliže pravidelně a profesionálně přiděluje úvěrové ratingy fondům peněžního trhu a je uznanou ratingovou agenturou ve smyslu čl. 81 odst. 1 směrnice 2006/48/ES.

3.   Pokud investiční podniky neukládají prostředky zákazníků u centrální banky, členské státy vyžadují, aby při výběru, určování a pravidelném posuzování úvěrové instituce, banky nebo fondu peněžního trhu, v nichž jsou prostředky zákazníků umístěny, jakož i dohod o správě těchto prostředků postupovaly s veškerou náležitou odbornou péčí a obezřetností.

Členské státy zejména zajistí, aby investiční podniky vzaly v úvahu odbornou zdatnost takových institucí nebo fondů peněžního trhu a jejich pověst na trhu s cílem zajistit ochranu práv zákazníků, jakož i případné právní či regulativní požadavky či tržní zvyklosti spojené s držením finančních prostředků zákazníků, jež by se mohly negativně dotknout práv zákazníků.

Členské státy zajistí, aby zákazníci měli právo odmítnout umístění svých prostředků do způsobilého fondu peněžního trhu.

Článek 19

(čl. 13 odst. 7 směrnice 2004/39/ES)

Použití finančních nástrojů zákazníků

1.   Členské státy nedopustí, aby investiční podniky uzavíraly dohody o obchodech spočívajících ve fináncování cenných papírů ve vztahu k finančním nástrojům, které drží na jméno zákazníka nebo aby s takovými finančními nástroji disponovaly na vlastní účet nebo na účet jiného zákazníka podniku, pokud nejsou splněny tyto podmínky:

a)

zákazník musel dát svůj předběžný a výslovný souhlas s použitím nástrojů za přesně stanovených podmínek a tento svůj souhlas stvrdil v případě neprofesionálního zákazníka svým podpisem nebo jiným rovnocenným způsobem;

b)

použití finančních nástrojů daného zákazníka je omezeno přesně stanovenými podmínkami, s nimiž zákazník souhlasil.

2.   Členské státy nedopustí, aby investiční podniky uzavíraly dohody o obchodech spočívajících ve financování cenných papírů ve vztahu k finančním nástrojům, které drží na jméno zákazníka na souhrnném účtu vedeném třetí stranou nebo aby s takovými finančními nástroji drženými na takovém účtu disponovaly jinak na vlastní účet nebo na účet jiného zákazníka podniku, pokud není splněna nejméně jedna z těchto podmínek, které doplňují podmínky uvedené v odstavci 1:

a)

každý zákazník, jehož finanční nástroje jsou drženy jako jeden balík na souhrnném účtu, musel vyslovit svůj předběžný výslovný souhlas v souladu s odst. 1 písm. a);

b)

investiční podnik musí mít systémy a kontrolní mechanismy, které zajišťují, že takto mohou být použity jen finanční nástroje patřící zákazníkům, kteří vyslovili svůj předběžný výslovný souhlas v souladu s odst. 1 písm. a).

Záznamy investičního podniku obsahují údaje o zákazníkovi, na jehož pokyn bylo naloženo s finančními nástroji, a o počtu použitých finančních nástrojů patřících každému jednotlivému zákazníkovi, který dal svůj souhlas, aby bylo možné správně rozdělit případnou ztrátu.

Článek 20

(čl. 13 odst. 7 a 8 směrnice 2004/39/ES)

Zprávy externích auditorů

Členské státy vyžadují, aby investiční podniky zajistily, že jejich externí auditoři nejméně jednou ročně podají příslušnému orgánu domovského členského státu podniku zprávu o přiměřenosti opatření přijatých podnikem podle čl. 13 odst. 7 a 8 směrnice 2004/39/ES a tohoto oddílu.

ODDÍL 4

Pravidla pro řízení střetu zájmů

Článek 21

(čl. 13 odst. 3 a článek 18 směrnice 2004/39/ES)

Střet zájmů s potenciální újmou pro zákazníka

Členské státy zajistí, že za účelem pojmenování typů střetu zájmů, jež vznikají v průběhu poskytování investičních a doplňkových služeb nebo činností či jejich kombinace a jejichž existence může být ke škodě zájmům zákazníka, investiční podniky posoudí s pomocí minimálních kritérií otázku, zda se investiční podnik nebo příslušná osoba nebo osoba spojená s podnikem tím, že ho přímo či nepřímo ovládá, nachází v některé z těchto situací, ať už v důsledku poskytování investičních či doplňkových služeb či investičních činností nebo jinak:

a)

podnik nebo taková osoba získá pravděpodobně finanční prospěch nebo se vyhne finanční ztrátě na úkor zákazníka;

b)

podnik nebo taková osoba má zájem na výsledku služby poskytované zákazníkovi nebo na výsledku obchodu prováděném jménem zákazníka a tento zájem je odlišný od zájmu zákazníka na daném výsledku;

c)

podnik nebo taková osoba má finanční či jinou motivaci upřednostnit zájem jiného zákazníka nebo skupiny zákazníků před zájmy daného zákazníka;

d)

podnik nebo taková osoba podniká ve stejném oboru jako zákazník;

e)

podnik nebo taková osoba dostává nebo dostane v souvislosti se službou, která je poskytována zákazníkovi, od osoby, která není zákazníkem, materiální stimul v podobě peněz, zboží nebo služeb, který není běžnou provizí či odměnou za takovou službu.

Článek 22

(čl. 13 odst. 3 a čl. 18 odst. 1 směrnice 2004/39/ES)

Postupy k omezení možnosti střetu zájmů

1.   Členské státy zajistí, aby investiční podniky vypracovaly, provedly a udržovaly účinné postupy k omezení možnosti střetu zájmů, které jsou formulovány písemně a jsou přiměřené s ohledem na velikost a organizaci podniku i na charakter, rozsah a složitost jeho podnikání.

Pokud je podnik součástí skupiny, musí tyto postupy zohlednit okolnosti, jichž si podnik je nebo by měl být vědom a jež mohou vyvolávat střet zájmů v důsledku struktury a předmětu podnikání dalších součástí skupiny.

2.   Postupy k omezení možnosti střetu zájmů přijaté v souladu s odstavcem 1:

a)

s odkazem na konkrétní investiční služby a činnosti a doplňkové služby prováděné investičním podnikem nebo jeho jménem musí pojmenovat okolnosti, které zakládají nebo mohou vést ke střetu zájmů, jenž s sebou nese značné riziko poškození zájmů jednoho nebo více zákazníků;

b)

musí upřesnit postupy, které se musí dodržet, a opatření, která je nutno přijmout ke zvládání takových střetů.

3.   Členské státy zajistí, aby postupy a opatření zmiňované v odst. 2 písm. b) byly vypracovány tak, aby zajistily, že příslušné osoby zapojené do různých obchodních činností, v nichž je přítomen střet zájmů toho druhu, který je uveden v odst. 2 písm. a), vykonávají tyto činnosti na takové úrovni nezávislosti, která je úměrná velikosti a činnostem investičního podniku a skupiny, do níž patří, i závažnosti rizika poškození zájmů zákazníků.

Pro účely odst. 2 písm. b) platí, že postupy, jež mají být dodrženy, a opatření, jež mají být přijata, zahrnují tyto postupy a opatření podle toho, nakolik jsou potřebné a vhodné pro to, aby podnik zajistil žádoucí míru nezávislosti:

a)

účinné postupy k zamezení či kontrole výměny informací mezi příslušnými osobami vykonávajícími činnosti, které s sebou nesou riziko střetu zájmů, pokud by výměna informací mohla poškodit zájmy jednoho nebo více zákazníků;

b)

samostatný dohled nad příslušnými osobami, mezi jejichž hlavní úkoly patří vykonávání činností jménem zákazníků nebo poskytování služeb zákazníkům, jejichž zájmy mohou být ve střetu nebo kteří zastupují odlišné zájmy (včetně zájmů podniku), které mohou být ve střetu;

c)

odstranění jakékoli přímé vazby mezi odměňováním příslušných osob, které se zabývají hlavně jednou činností, a odměňováním či příjmy různých příslušných osob, které se zabývají hlavně jinou činností, pokud ze vztahu těchto činností může vznikat střet zájmů;

d)

opatření, která komukoli zabrání nebo omezí jeho možnost vykonávat nemístný vliv na způsob, kterým příslušná osoba uskutečňuje investiční nebo doplňkové služby nebo činnosti;

e)

opatření k prevenci nebo kontrole souběžného či postupného zapojení příslušné osoby do samostatných investičních nebo doplňkových služeb nebo činností, pokud takové zapojení může být na újmu řádnému zvládání střetu zájmů.

Jestliže přijetí či obvyklé používání jednoho nebo více takových opatření a postupů nezajistí žádoucí míru nezávislosti, členské státy vyžádají od investičních podniků, aby přijaly jiná nebo další opatření a postupy, které jsou pro tyto účely potřebné a vhodné.

4.   Členské státy zajistí, aby informace pro zákazníky podle čl. 18 odst. 2 směrnice 2004/39/ES byly na trvalém nosiči a s ohledem na povahu zákazníka obsahovaly dostatečné podrobnosti k tomu, aby tento zákazník mohl se znalostí věci rozhodovat o investiční nebo doplňkové službě či investiční činnosti, v souvislosti s nimiž vzniká střet zájmů.

Článek 23

(čl. 13 odst. 6 směrnice 2004/39/ES)

Evidence služeb nebo činností, z nichž vyplývá škodlivý střet zájmů

Členské státy vyžadují, aby investiční podniky vedly a pravidelně aktualizovaly evidenci těch investičních či doplňkových služeb a investičních činností prováděných podnikem nebo jeho jménem, při nichž vznikl anebo v případě probíhající činnosti může vzniknout střet zájmů, který s sebou nese značné riziko poškození zájmů jednoho nebo více zákazníků.

Článek 24

(čl. 19 odst. 2 směrnice 2004/39/ES)

Investiční výzkum

1.   Pro účely článku 25 se „investičním výzkumem“ rozumí výzkum či jiné informace explicitně nebo implicitně doporučující či navrhující investiční strategii ohledně jednoho nebo více finančních nástrojů nebo emitentů finančních nástrojů, včetně názoru na současnou nebo budoucí hodnotu nebo cenu těchto nástrojů, jež jsou určeny pro distribuční kanály nebo pro veřejnost a v souvislosti s kterými jsou splněny tyto podmínky:

a)

jsou označeny nebo popsány jako investiční výzkum či podobně nebo jsou jinak představovány jako objektivní či nezávislé vysvětlení záležitostí, které jsou obsahem doporučení;

b)

jestliže dotyčné doporučení dal investiční podnik zákazníkovi, nepředstavuje to poskytnutí investičního poradenství pro účely směrnice 2004/39/ES.

2.   Na doporučení toho typu, které je upraveno v čl. 1 odst. 3 směrnice 2003/125/ES, ale týká se finančních nástrojů vymezených ve směrnici 2004/39/ES, které nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1, se pohlíží jako na propagační sdělení pro účely směrnice 2004/39/ES a členské státy vyžadují, aby investiční podnik, který tvoří nebo šíří doporučení, zajistil jeho jednoznačnou identifikaci jako takového.

Členské státy navíc vyžadují, aby tyto podniky zajistily, že doporučení obsahuje jednoznačné a výrazné upozornění (v případě ústního doporučení prohlášení v tomtéž smyslu), že nebylo připraveno v souladu s požadavky právních předpisů, které jsou určeny k prosazování nezávislosti investičního výzkumu a že se na ně nevztahuje zákaz obchodování před šířením investičního výzkumu.

Článek 25

(čl. 13 odst. 3 směrnice 2004/39/ES)

Další organizační požadavky, pokud podnik tvoří a šíří investiční výzkum

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky, které vytváří nebo zajišťují tvorbu investičního výzkumu určeného zákazníkům podniku nebo veřejnosti či pravděpodobně následně šířeného mezi nimi, na vlastní odpovědnost nebo na odpovědnost člena jejich skupiny zajistily provedení opatření uvedených v čl. 22 odst. 3 týkajících se finančních analytiků, kteří se účastní tvorby investičního výzkumu nebo jiných příslušných osob, jejichž povinnosti či obchodní zájmy se mohou dostat do střetu se zájmy osob, mezi něž jsou šířeny výsledky investičního výzkumu.

2.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky, na něž se vztahuje odstavec 1, přijaly opatření k zajištění splnění těchto podmínek:

a)

finanční analytici a další příslušné osoby nesmí jménem jiné osoby včetně investičního podniku provádět osobní transakce ani obchody, pokud tak nečiní z pozice tvůrců trhu jednajících v dobré víře nebo pokud to není v rámci běžné tvorby trhu nebo při provádění nevyžádaného pokynu zákazníka, s finančními nástroji, jichž se týká investiční výzkum, anebo se souvisejícími finančními nástroji, s vědomím pravděpodobného časového rámce či obsahu tohoto investičního výzkumu, který není dostupný ani veřejně, ani zákazníkům a nelze ho snadno odvodit z takto dostupných informací, dokud příjemci výsledků investičního výzkumu nedostali přiměřenou možnost podle nich postupovat;

b)

za okolností, které neupravuje písmeno a), finanční analytici a jiné příslušné osoby zúčastněné na tvorbě investičního výzkumu nesmí provádět osobní obchody s finančními nástroji, jichž se týká investiční výzkum, ani s jakýmikoli souvisejícími finančními nástroji, v rozporu s aktuálními doporučeními, kromě výjimečných okolností a s předchozím souhlasem pracovníka právního útvaru podniku nebo útvaru pro compliance;

c)

samotné investiční podniky, finanční analytici a další příslušné osoby zapojené do tvorby investičního výzkumu nesmí přijímat materiální stimuly od osob, které mají hmotný zájem na předmětu investičního výzkumu;

d)

samotné investiční podniky, finanční analytici a další příslušné osoby zapojené do tvorby investičního výzkumu nesmí slibovat emitentům příznivé výsledky výzkumu;

e)

emitentům, příslušným osobám, které nejsou finančními analytiky, a dalším osobám nesmí být před rozšířením investičního výzkumu dovoleno, aby posuzovali návrh investičního výzkumu za účelem ověření přesnosti věcných tvrzení ve výzkumu nebo za jiným účelem, kromě ověřování dodržování právních povinností podniku, jestliže návrh obsahuje doporučení nebo směrnou cenu.

Pro účely tohoto odstavce se „souvisejícím finančním nástrojem“ rozumí finanční nástroj, jehož cenu silně ovlivňuje pohyb ceny jiného finančního nástroje, který je předmětem investičního výzkumu, přičemž tento pojem zahrnuje derivát jiného finančního nástroje.

3.   Členské státy prominou investičním podnikům, které šíří investiční výzkum vytvořený jinou osobou ve veřejnosti nebo mezi zákazníky, povinnost dodržet odstavec 1, pokud jsou splněna tato kritéria:

a)

osoba, která vytváří investiční výzkum, není členem skupiny, do níž náleží investiční podnik;

b)

investiční podnik podstatně nemění doporučení investičního výzkumu;

c)

investiční podnik nepředstavuje investiční výzkum jako svou vlastní tvorbu;

d)

investiční podnik ověřuje, že se na autora výzkumu vztahují požadavky na tvorbu daného výzkumu, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným touto směrnicí, nebo že autor výzkumu přijal zásady stanovující takové požadavky.

KAPITOLA III

PROVOZNÍ PODMÍNKY INVESTIČNÍCH PODNIKŮ

ODDÍL 1

Materiální stimuly

Článek 26

(čl. 19 odst. 1 směrnice 2004/39/ES)

Materiální stimuly

Členské státy zajistí, že na jednání investičních podniků se nepohlíží jako na čestné, spravedlivé a profesionální v souladu s nejlepšími zájmy zákazníka, jestliže v souvislosti s poskytováním investiční nebo doplňkové služby zákazníkovi platí nebo přijímají poplatek či provizi, nebo poskytují či přijímají nepeněžní plnění s výjimkou:

a)

poplatku, provize či nepeněžního plnění hrazených zákazníkem či vyplácených zákazníkovi nebo osobou či osobě, která zastupuje zákazníka;

b)

poplatku, provize či nepeněžního plnění hrazených třetí straně či poskytovaných třetí stranou nebo osobou či osobě jednající jménem třetí strany, pokud jsou splněny tyto podmínky:

i)

o existenci, povaze a výši poplatku, provize nebo plnění, případně o způsobu výpočtu jeho/její výše v případě, že jeho/její výši není možno zjistit, je zákazník informován jasně, komplexně, přesně a srozumitelně ještě před poskytnutím příslušné investiční nebo doplňkové služby,

ii)

úhrada poplatku nebo provize či poskytnutí nepeněžního plnění musí být konstruována tak, aby směřovala ke zvýšení kvality příslušné služby zákazníkovi a nesmí být ke škodě plnění povinnosti podniku jednat v co nejlepším zájmu zákazníka;

c)

vhodné poplatky, které umožní poskytování investičních služeb nebo jsou pro tento účel nutné, například poplatky za úschovu, za vypořádání a směnárenské poplatky, odvody vymáhané regulačními orgány nebo právní poplatky, a které svou povahou nemohou vést ke konfliktu s povinnostmi podniku jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy svých zákazníků.

Členské státy umožní investičnímu podniku, aby pro účely písm. b) bodu i) zveřejnil hlavní podmínky ujednání o poplatcích, provizi nebo nepeněžním plnění v souhrnné podobě s tím, že na požádání zákazníka zveřejní další podrobnosti a za podmínky, že tento závazek dodrží.

ODDÍL 2

Informace zákazníkům a potenciálním zákazníkům

Článek 27

(čl. 19 odst. 2 směrnice 2004/39/ES)

Podmínky, které musejí informace splňovat, aby byly korektní, jasné a neklamavé

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky zajistily, že veškeré informace adresované neprofesionálním zákazníkům nebo šířené tak, že je pravděpodobně dostanou neprofesionální zákazníci či potenciální neprofesionální zákazníci, včetně propagačních sdělení, vyhověly podmínkám stanoveným v odstavcích 2 až 8.

2.   Informace, o nichž se zmiňuje odstavec 1, zahrnují obchodní firmu investičního podniku.

Musejí být přesné a zejména nesmějí zdůrazňovat možné výhody investiční služby nebo finančního nástroje, aniž současně poskytují korektní a výrazné upozornění na možná rizika.

Musejí být dostačující a prezentovány způsobem, o němž lze předpokládat, že mu porozumí průměrný příslušník skupiny, které jsou určeny nebo která se pravděpodobně stane jejich příjemcem.

Nesmějí zastírat, zlehčovat či zatemňovat důležité body, prohlášení či varování.

3.   Pokud informace srovnávají investiční nebo doplňkové služby, finanční nástroje nebo osoby poskytující investiční nebo doplňkové služby, musí být splněny tyto podmínky:

a)

srovnání musí být účelné a předkládané korektním a vyváženým způsobem;

b)

musí být uvedeny zdroje informací, jež byly pro srovnání použity;

c)

musí být uvedeny klíčové skutečnosti a předpoklady, z nichž srovnání vychází.

4.   Pokud informace obsahují údaje o výkonnosti finančního nástroje, finančního indexu nebo investiční služby v minulosti, musí být splněny tyto podmínky:

a)

tento údaj nesmí být nejvýraznějším prvkem sdělení;

b)

informace musí zahrnovat vhodné údaje o výkonnosti za pět bezprostředně předcházejících let nebo, pokud nelze zajistit údaje za pět let, za celé období, kdy byl finanční nástroj nabízen, kdy byl zaveden finanční index nebo kdy byla poskytována investiční služba, anebo za delší období dle rozhodnutí podniku, a informace o výkonnosti musí v každém případě vycházet z celých dvanáctiměsíčních období;

c)

musí být zřetelně uvedeno referenční období a zdroj informací;

d)

informace musí obsahovat výrazné upozornění, že se dané údaje týkají minulosti a že výkonnost v minulosti není spolehlivým ukazatelem budoucích výsledků;

e)

pokud údaje vycházejí z hodnot v jiné měně, než je měna členského státu, ve kterém má neprofesionální zákazník nebo potenciální neprofesionální zákazník bydliště, musí být zřetelně uvedena příslušná měna a dále upozornění, že výnos pro investora se může zvýšit nebo snížit v důsledku měnových výkyvů;

f)

pokud jsou údaje založeny na hrubé výkonnosti, je třeba uvést vliv provizí, odměn a dalších poplatků.

5.   Pokud informace zahrnují nebo odkazují na simulovanou výkonnost v minulosti, musí se týkat finančního nástroje nebo finančního indexu a musí být splněny tyto podmínky:

a)

simulovaná výkonnost v minulosti musí vycházet ze skutečné minulé výkonnosti jednoho nebo více finančních nástrojů nebo finančních indexů, které jsou stejné jako dotyčné finanční nástroje nebo jsou k nim podkladové;

b)

co se týče skutečné minulé výkonnosti, o níž se zmiňuje písmeno a), musí být splněny podmínky uvedené v odst. 4 písm. a) až c), e) a f);

c)

informace musí obsahovat výrazné upozornění, že se dané údaje týkají simulované výkonnosti v minulosti a že výkonnost v minulosti není spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti.

6.   Pokud informace obsahují prognózy budoucí výkonnosti, musí být splněny tyto podmínky:

a)

informace nesmějí vycházet ze simulované historické výkonnosti ani na ni nesmějí odkazovat;

b)

musejí vycházet z rozumných předpokladů podložených objektivními údaji;

c)

pokud jsou údaje založeny na hrubé výkonnosti, je třeba uvést vliv provizí, odměn a dalších poplatků;

d)

musejí obsahovat výrazné upozornění, že tyto prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti.

7.   Pokud informace odkazují na konkrétní daňový režim, musí být jasně uvedeno, že daňový režim závisí na individuálních poměrech každého zákazníka a v budoucnosti se může změnit.

8.   Informace nesmí používat název žádného příslušného orgánu způsobem, který by naznačoval nebo vytvářel dojem, že tento orgán podporuje či schvaluje produkty nebo služby investičního podniku.

Článek 28

(čl. 19 odst. 3 směrnice 2004/39/ES)

Informace o kategorizaci zákazníků

1.   Členské státy zajistí, aby investiční podniky informovaly nové a stávající zákazníky o tom, že investiční podnik je podle požadavků ve směrnici 2004/39/ES zařadil do nové kategorie neprofesionálních zákazníků, profesionálních zákazníků nebo způsobilých protistran v souladu se zmíněnou směrnicí.

2.   Členské státy zajistí, aby investiční podniky informovaly zákazníky na trvalém nosiči o tom, jaká práva má zákazník, pokud chce požadovat jinou kategorizaci, a o tom, jaká omezení ochrany zákazníka s tím souvisí.

3.   Členské státy povolí investičním podnikům, aby z vlastní iniciativy nebo na žádost dotčeného zákazníka:

a)

zacházely se zákazníkem, který by byl jinak klasifikován jako způsobilá protistrana v souladu s čl. 24 odst. 2 směrnice 2004/39/ES, jako s neprofesionálním zákazníkem nebo profesionálním zákazníkem;

b)

zacházely se zákazníkem, který je podle oddílu I přílohy II směrnice 2004/39/ES považován za profesionálního zákazníka, jako s neprofesionálním zákazníkem.

Článek 29

(čl. 19 odst. 3 směrnice 2004/39/ES)

Obecné požadavky na informování zákazníků

1.   Členské státy vyžadují od investičních podniků, aby dostatečně včas předtím, než je neprofesionální zákazník nebo potenciální neprofesionální zákazník vázán smlouvou o poskytování investičních služeb nebo doplňkových služeb nebo před poskytnutím takových služeb, cokoli z toho nastane dříve, poskytly zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi tyto informace:

a)

podmínky takové dohody;

b)

informace, které o takové dohodě nebo o takových investičních či doplňkových službách vyžaduje článek 30.

2.   Členské státy vyžadují od investičních podniků, aby dostatečně včas před poskytnutím investičních služeb nebo doplňkových služeb neprofesionálním zákazníkům či potenciálním neprofesionálním zákazníkům poskytly informace vyžadované podle článků 30 až 33.

3.   Členské státy vyžadují od investičních podniků, aby profesionálním zákazníkům poskytly informace, o nichž se zmiňuje čl. 32 odst. 5 a 6, dostatečně včas před poskytnutím dotyčných služeb.

4.   Informace zmíněné v odstavcích 1 až 3 se poskytují na trvalém nosiči nebo prostřednictvím internetových stránek (pokud tyto nepředstavují trvalý nosič) za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v čl. 3 odst. 2.

5.   Odchylně od odstavců 1 a 2 umožní členské státy investičním podnikům, aby za níže uvedených okolností poskytly informace, které vyžaduje odstavec 1, neprofesionálním zákazníkům bezprostředně poté, co je daný zákazník zavázán dohodou o poskytování investičních služeb nebo doplňkových služeb, a informace, které vyžaduje odstavec 2, bezprostředně po zahájení poskytování služby:

a)

podnik nedodržel časové lhůty uvedené s odstavcích 1 a 2, protože na žádost zákazníka byla dohoda uzavřena přes dálkové komunikační prostředky, což znemožnilo podniku poskytnout informace v souladu s odstavcem 1 nebo 2;

b)

v každém případě, pokud se jinak nepoužije čl. 3 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES (11), investiční podnik dodrží požadavky zmíněného článku ve vztahu k neprofesionálnímu zákazníkovi nebo potenciálnímu neprofesionálnímu zákazníkovi, jako kdyby byl daný zákazník či potenciální zákazník „spotřebitelem“ a investiční podnik „poskytovatelem“ ve smyslu zmíněné směrnice.

6.   Členské státy zajistí, aby investiční podniky včas oznámily zákazníkovi každou podstatnou změnu informací poskytnutých podle článků 30 až 33, která má význam pro službu, kterou podnik tomuto zákazníkovi poskytuje. Toto oznámení se podává na trvalém nosiči, jestliže se na trvalém nosiči podávají informace, jichž se oznámení týká.

7.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky zajistily, že informace obsažené v propagačním sdělení jsou konzistentní s informacemi, které podnik poskytuje zákazníkům v průběhu realizace investičních a doplňkových služeb.

8.   Členské státy zajistí, že pokud propagační sdělení obsahuje nabídku nebo výzvu níže uvedeného charakteru a konkretizuje způsob odpovědi nebo zahrnuje formulář pro odpověď, musí obsahovat takové informace, o nichž se zmiňují články 30 až 33, které jsou významné pro takovou nabídku či výzvu:

a)

nabídku uzavřít s osobou, která odpoví na sdělení, dohodu týkající se finančního nástroje nebo investiční služby či doplňkové služby;

b)

výzvu, aby osoba, která odpoví na sdělení, učinila nabídku uzavřít dohodu týkající se finančního nástroje nebo investiční služby či doplňkové služby.

První pododstavec se nicméně nepoužije, jestliže potenciální neprofesionální zákazník, chce-li odpovědět na nabídku či výzvu obsaženou v propagačním sdělení, se musí odvolat na jiný dokument či dokumenty, které tyto informace obsahují samy nebo ve vzájemné kombinaci.

Článek 30

(čl. 19 odst. 3 první odrážka směrnice 2004/39/ES)

Informace o investičním podniku a jeho službách pro neprofesionální zákazníky a potenciální neprofesionální zákazníky

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky ve vhodných případech poskytly neprofesionálním zákazníkům nebo potenciálním neprofesionálním zákazníkům tyto obecné informace:

a)

název a adresu investičního podniku a potřebné kontaktní informace, které těmto zákazníkům umožní s podnikem účinně komunikovat;

b)

jazyky, ve kterých může zákazník s investičním podnikem komunikovat a ve kterých od něj bude dostávat doklady a jiné informace;

c)

způsoby komunikace mezi investičním podnikem a zákazníkem, včetně způsobu, který je případně třeba použít pro zasílání a příjem pokynů;

d)

prohlášení o skutečnosti, že investiční podnik má příslušné povolení, a název a kontaktní adresu příslušného orgánu, který toto povolení vydal;

e)

pokud investiční podnik jedná prostřednictvím smluvního zástupce, prohlášení o této skutečnosti s uvedením členského státu, v němž je tento smluvní zástupce registrován;

f)

povahu, frekvenci a dobu podávání zpráv o výkonnosti služby, které investiční podnik zákazníkovi podává v souladu s čl. 19 odst. 8 směrnice 2004/39/ES;

g)

jestliže má podnik v držení finanční nástroje nebo finanční prostředky zákazníků, souhrnný popis kroků, které investiční podnik hodlá učinit na jejich ochranu, včetně stručných údajů o příslušném systému pro odškodnění investorů a systému pojištění vkladů, které se v případě daného podniku použijí na základě jeho operací v členském státě;

h)

popis pravidel pro případ střetu zájmů, případně v souhrnné podobě, která má podnik zavedena v souladu s článkem 22;

i)

kdykoli o to zákazník požádá, další podrobnosti o těchto pravidlech pro střety zájmů na trvalém nosiči nebo prostřednictvím internetových stránek (pokud tyto nepředstavují trvalý nosič) za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v čl. 3 odst. 2.

2.   Členské státy zajistí, aby investiční podniky při poskytování služby správa portfolia vypracovaly na základě investičních cílů zákazníka a typů finančních nástrojů v portfoliu zákazníka vhodnou metodu oceňování a srovnávání, která poslouží pro smysluplnou orientaci a která umožní zákazníkovi, jemuž je tato služba poskytována, zhodnotit výkonnost podniku.

3.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky, pokud neprofesionálnímu zákazníkovi nebo potenciálnímu neprofesionálnímu zákazníkovi nabízí služby správy portfolia, poskytly zákazníkovi, kromě informací uvedených v odstavci 1, případně ještě tyto informace:

a)

informace o metodě a frekvenci oceňování finančních nástrojů v portfoliu zákazníka;

b)

podrobnosti o případném přenesení práva spravovat všechny finanční nástroje či prostředky v portfoliu zákazníka nebo jejich část podle volného uvážení;

c)

upřesnění všech případných referenčních standardů, se kterými se bude srovnávat výkonnost portfolia;

d)

typy finančních nástrojů, které mohou být zařazeny do portfolia zákazníka, a typy obchodů, které lze s těmito nástroji provádět, včetně případných limitů;

e)

cíle správy, úroveň rizika, která se bude odrážet v manažerově výkonu práva volného uvážení, a všechna konkrétní omezení tohoto volného uvážení.

Článek 31

(čl. 19 odst. 3 druhá odrážka směrnice 2004/39/ES)

Informace o finančních nástrojích

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky poskytovaly zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům obecný popis charakteru a rizik finančního nástroje se zohledněním zejména kategorizace zákazníka jako neprofesionálního nebo profesionálního. Tento popis musí dostatečně podrobně vysvětlit charakter konkrétního typu dotyčného nástroje a rizika, která jsou tomuto typu nástroje vlastní, aby zákazník mohl přijmout podložené investiční rozhodnutí.

2.   Bude-li to vhodné vzhledem k danému typu nástroje a ke statusu a znalostem zákazníka, popis rizik zahrne tyto prvky:

a)

rizika spojená s daným typem finančního nástroje, včetně objasnění pákového efektu a rizika ztráty celé investice;

b)

kolísavost cen takových nástrojů a všechna případná omezení dostupného trhu, na němž lze s těmito nástroji obchodovat;

c)

skutečnost, že investor kromě nákladů na pořízení těchto nástrojů může v důsledku obchodů s takovými nástroji převzít finanční závazky a další dodatečné povinnosti, včetně podmíněných závazků;

d)

všechny požadavky ohledně marže či podobných závazků, které se používají u nástrojů dotyčného typu.

Členské státy mohou stanovit přesné podmínky nebo obsah popisu rizik, který vyžaduje tento odstavec.

3.   Jestliže investiční podnik poskytne neprofesionálnímu zákazníkovi či potenciálnímu neprofesionálnímu zákazníkovi informace o finančním nástroji, který je aktuálně nabízen veřejnosti, a v souvislosti s touto nabídkou byl zveřejněn prospekt v souladu se směrnicí 2003/71/ES, sdělí tento podnik zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi, kde je tento prospekt dostupný pro veřejnost.

4.   Jsou-li rizika spojená s finančním nástrojem složeným ze dvou či více různých finančních nástrojů či služeb pravděpodobně větší než rizika spojená s některou jeho složkou, investiční podnik poskytne odpovídající popis složek daného nástroje a uvede, jak vzájemné působení těchto složek zvyšuje riziko.

5.   V případě finančních nástrojů, jejichž součástí je záruka třetí strany, zahrnují informace o záruce dostatečně podrobné údaje o ručiteli a o záruce, aby zákazník nebo potenciální zákazník mohl záruku objektivně zhodnotit.

Článek 32

(čl. 19 odst. 3 první odrážka směrnice 2004/39/ES)

Informační požadavky týkající se ochrany finančních nástrojů nebo prostředků zákazníka

1.   Členské státy zajistí, že pokud investiční podniky mají v držení finanční nástroje nebo prostředky patřící neprofesionálním zákazníkům, poskytnou těmto neprofesionálním zákazníkům a potenciálním neprofesionálním zákazníkům všechny důležité informace uvedené v odstavcích 2 až 7.

2.   Investiční podnik informuje neprofesionálního zákazníka nebo potenciálního neprofesionálního zákazníka o tom, že jeho finanční nástroje nebo prostředky mohou být v držení třetí strany jménem podniku, a o odpovědnosti, kterou investiční podnik v souladu s platnými vnitrostátními předpisy přijímá za veškerá jednání a opomenutí třetí strany nebo důsledky platební neschopnosti třetí strany pro zákazníka.

3.   V případě, že vnitrostátní právní předpisy umožňují, aby byly finanční nástroje neprofesionálního zákazníka nebo potenciálního neprofesionálního zákazníka drženy třetí stranou na souhrnném účtu, investiční podnik zákazníka o této skutečnosti informuje a výrazným způsobem ho upozorní na rizika, která z ní vyplývají.

4.   Investiční podnik informuje neprofesionálního zákazníka nebo potenciálního neprofesionálního zákazníka o tom, že podle vnitrostátní právní úpravy není možné, aby byly finanční nástroje zákazníka držené třetí stranou identifikovatelné odděleně od vlastních finančních nástrojů této třetí strany nebo investičního podniku, a výrazným způsobem ho upozorní na rizika, která z toho vyplývají.

5.   Investiční podnik informuje zákazníka nebo potenciálního zákazníka o tom, že účty, na nichž jsou vedeny finanční nástroje nebo prostředky patřící danému zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi, podléhají nebo budou podléhat právním předpisům země, která není členským státem, a uvede, že práva zákazníka nebo potenciálního zákazníka k těmto finančním nástrojům nebo prostředkům se mohou odpovídajícím způsobem lišit.

6.   Investiční podnik zákazníka informuje o existenci a o podmínkách všech zástavních nároků nebo zástavních práv, která podnik má či může mít ve vztahu k finančním nástrojům nebo prostředkům zákazníka, či o případném právu na zápočet, které má v souvislosti s těmito nástroji nebo prostředky. Investiční podnik zákazníka případně seznámí se skutečností, že depozitář může mít zástavní nárok nebo zástavní právo k těmto nástrojům či prostředkům nebo právo na zápočet v souvislosti s nimi.

7.   Investiční podnik ještě před uzavřením obchodů spočívajících ve financování cenných papírů, které má v držení jménem neprofesionálního zákazníka, nebo o jiném využití těchto finančních nástrojů na vlastní účet nebo na účet jiného zákazníka, poskytne neprofesionálnímu zákazníkovi dostatečně včas před naložením s těmito nástroji a na trvalém nosiči jasné, úplné a přesné informace o závazcích a povinnostech investičního podniku v souvislosti s použitím těchto finančních nástrojů, včetně podmínek jejich opětovného nabytí a rizik s tím spojených.

Článek 33

(čl. 19 odst. 3 čtvrtá odrážka směrnice 2004/39/ES)

Informace o nákladech a souvisejících poplatcích

Členské státy vyžadují, aby investiční podniky poskytly svým neprofesionálním zákazníkům a potenciálním neprofesionálním zákazníkům informace o nákladech a souvisejících poplatcích zahrnujících případně tyto prvky:

a)

celková cena, kterou zákazník zaplatí v souvislosti s finančním nástrojem nebo investiční službou či doplňkovou službou, včetně případných souvisejících odměn, provizí, poplatků a výloh a všech daní splatných prostřednictvím investičního podniku, anebo, pokud nelze přesnou cenu vyčíslit, základ, z něhož se celková cena vypočítá, aby si ji zákazník mohl ověřit;

b)

má-li být jakákoli část celkové ceny, o níž se zmiňuje písmeno a), uhrazena nebo představuje-li částku v cizí měně, uvést dotyčnou měnu a příslušné směnné kursy a náklady;

c)

upozornění na možnost, že v souvislosti s obchody spojenými s finančním nástrojem nebo s investiční službou mohou vzniknout zákazníkovi další náklady, včetně daní, které se nehradí prostřednictvím investičního podniku nebo které investiční podnik neúčtuje;

d)

ujednání o platebních podmínkách či jiném plnění.

Pro účely písmene a) se provize účtované firmou v každém případě rozepisují zvlášť.

Článek 34

(čl. 19 odst. 3 druhá a čtvrtá odrážka směrnice 2004/39/ES)

Informace zpracovávané v souladu se směrnicí 85/611/EHS

1.   Členské státy zajistí, že pokud se jedná o podíly v podniku kolektivního investování, upravené směrnicí 85/611/EHS, za vhodný způsob informování se pro účely čl. 19 odst. 3 druhé odrážky směrnice 2004/39/ES považuje zjednodušený prospekt, který je v souladu s článkem 28 zmíněné směrnice.

2.   Členské státy zajistí, že pokud se jedná o podíly v podniku kolektivního investování, upravené směrnicí 85/611/EHS, za vhodný způsob informování se pro účely čl. 19 odst. 3 čtvrté odrážky směrnice 2004/39/ES, pokud se jedná o náklady a poplatky související se samotnou SKIPCP včetně vstupních a výstupních provizí, považuje zjednodušený prospekt, který je v souladu s článkem 28 zmíněné směrnice.

ODDÍL 3

Posouzení vhodnosti a přiměřenosti

Článek 35

(čl. 19 odst. 4 směrnice 2004/39/ES)

Posouzení vhodnosti

1.   Členské státy zajistí, aby investiční podniky získaly od zákazníků nebo potenciálních zákazníků takové informace, jaké bude podnik potřebovat k tomu, aby porozuměl podstatným skutečnostem o zákazníkovi a při náležitém uvážení povahy a rozsahu poskytované služby získal přiměřený základ pro domněnku, že konkrétní obchod, který doporučí nebo který má být uzavřen v rámci služby správy portfolia, uspokojuje tato kritéria:

a)

odpovídá investičním cílům dotyčného zákazníka;

b)

je takový, že zákazník dokáže finančně unést související investiční rizika v souladu s jeho investičními cíli;

c)

je takový, že zákazník má potřebné zkušenosti a znalosti, aby mohl porozumět rizikům spojeným s tímto obchodem nebo se správou jeho portfolia.

2.   Pokud investiční podnik poskytuje investiční službu profesionálnímu zákazníkovi, může oprávněně předpokládat, že pokud jde o produkty, obchody a služby, které spadají do kategorie určené pro profesionální zákazníky, zákazník má potřebnou úroveň zkušeností a znalostí pro účely odst. 1 písm. c).

Pokud daná investiční služba sestává z poskytování investičního poradenství profesionálnímu zákazníkovi upraveného oddílem 1 přílohy II směrnice 2004/39/ES, investiční podnik je oprávněn předpokládat pro účely odst. 1 písm. b), že zákazník je schopen finančně unést související investiční riziko odpovídající investičním cílům daného zákazníka.

3.   Je-li to vhodné, informace o finanční situaci zákazníka nebo potenciálního zákazníka zahrnují údaje o zdroji a výši jeho pravidelných příjmů, jeho majetku, včetně likvidních aktiv, investic a nemovitostí, a o jeho pravidelných finančních závazcích.

4.   Je-li to vhodné, informace o investičních cílech zákazníka nebo potenciálního zákazníka zahrnují údaje o době, po kterou chce zákazník investici držet, jeho preferencích týkajících se podstoupení rizik, o jeho rizikovém profilu a o účelech investice.

5.   Pokud investiční podnik v rámci poskytování investičního poradenství či správy portfolia nezíská informace vyžadované podle čl. 19 odst. 4 směrnice 2004/39/ES, podnik investiční službu nebo finanční nástroje zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazník nedoporučí.

Článek 36

(čl. 19 odst. 5 směrnice 2004/39/ES)

Posouzení přiměřenosti

Členské státy zajistí, aby investiční podniky při posuzování toho, zda je investiční služba ve smyslu čl. 19 odst. 5 směrnice 2004/39/ES pro zákazníka přiměřená, určily, zda zákazník disponuje potřebnými zkušenostmi a znalostmi k tomu, aby porozuměl rizikům souvisejícím s nabízeným nebo poptávaným produktem nebo investiční službou.

Pro tyto účely je investiční podnik oprávněn předpokládat, že profesionální zákazník disponuje potřebnými zkušenostmi a znalostmi k tomu, aby porozuměl rizikům souvisejícím s určitým typem nabízeného nebo poptávaného produktu či služby, které spadají do jeho kategorie profesionálního zákazníka.

Článek 37

(čl. 19 odst. 4 a 5 směrnice 2004/39/ES)

Společná ustanovení o posuzování vhodnosti a přiměřenosti

1.   Členské státy zajistí, aby informace o znalostech a zkušenostech zákazníka nebo potenciálního zákazníka v oblasti investic zahrnovaly tyto prvky v míře odpovídající charakteru zákazníka, povahy a rozsahu služby, která má být poskytnuta, a typu předpokládaného produktu či služby, včetně jejich složitosti a rizik z nich vyplývajících:

a)

typy služeb, obchodů a finančních nástrojů, které zákazník zná,

b)

povaze, rozsahu a frekvenci transakcí s finančními nástroji, které klient provádí, a o době, po kterou jsou prováděny, a

c)

vzdělání a povolání nebo relevantním dřívějším povolání klienta či potenciálního klienta.

2.   Investiční podnik nenabádá zákazníka nebo potenciálního zákazníka k tomu, aby neposkytoval informace vyžadované pro účely čl. 19 odst. 4 a 5 směrnice 2004/39/ES.

3.   Investiční podnik je oprávněn spolehnout se na informace poskytnuté jeho zákazníky nebo potenciálními zákazníky, ledaže je mu známo nebo by mu mělo být známo, že tyto informace jsou zjevně zastaralé, nepřesné či neúplné.

Článek 38

(čl. 19 odst. 6 první odrážka směrnice 2004/39/ES)

Poskytování služeb u jednoduchých nástrojů

Finanční nástroj, který není uveden v čl. 19 odst. 6 první odrážce směrnice 2004/39/ES, se považuje za jednoduchý, jestliže splňuje tato kritéria:

a)

nespadá do čl. 4 odst. 1 bodu 18 písm. c) ani do bodů 4 až 10 oddílu C přílohy I směrnice 2004/39/ES;

b)

existují četné příležitosti k prodeji, vypovězení nebo jinému druhu realizace tohoto nástroje za ceny, které jsou veřejně známy účastníkům trhu a které jsou buď tržními cenami, nebo cenami, které zpřístupňují či validují na emitentovi nezávislé oceňovací systémy;

c)

nezahrnuje žádné skutečné ani potenciální závazky pro zákazníka, které by přesahovaly náklady na pořízení tohoto nástroje;

d)

přiměřeně komplexní informace ohledně jeho vlastností jsou dostupné veřejnosti a je pravděpodobné, že jim snadno porozumí průměrný neprofesionální zákazník, aby se mohl podloženě rozhodovat, zda uzavře obchod s daným nástrojem.

Článek 39

(čl. 19 odst. 1 a čl. 19 odst. 7 směrnice 2004/39/ES)

Dohoda s neprofesionálním zákazníkem

Členské státy zajistí, aby investiční podnik, který neprofesionálnímu zákazníkovi poskytuje investiční službu, jež není investičním poradenstvím, po prvé po datu použití této směrnice, uzavřel se zákazníkem písemnou základní dohodu na papíře či jiném trvalém nosiči s uvedením základních práv a povinností podniku a zákazníka.

Práva a povinnosti smluvních stran mohou být formou odkazu začleněna do dalších dokumentů či právních textů.

ODDÍL 4

Informační povinnosti vůči zákazníkům

Článek 40

(čl. 19 odst. 8 směrnice 2004/39/ES)

Povinnosti ohledně podávání zpráv o provádění pokynů kromě těch, které se týkají správy portfolia

1.   Členské státy zajistí, aby investiční podniky při provádění pokynu, který se netýká správy portfolia, jménem zákazníka učinily tyto kroky v souvislosti s daným pokynem:

a)

investiční podnik musí zákazníkovi bezodkladně poskytnout na trvalém nosiči základní informace o provedení pokynu;

b)

v případě neprofesionálního zákazníka mu investiční podnik musí co nejdříve zaslat na trvalém nosiči oznámení potvrzující provedení pokynu nejpozději následující obchodní den po provedení anebo, pokud investiční podnik dostává potvrzení od třetí strany, nejpozději první obchodní den po obdržení potvrzení od třetí strany.

Písmeno b) se nepoužije, pokud by potvrzení obsahovalo tytéž údaje jako potvrzení, jež má neprofesionálnímu zákazníkovi bezodkladně odesílat jiná osoba.

Písmena a) a b) se nepoužijí v případech, kdy se pokyny provedené jménem zákazníků týkají dluhopisů na financování dohod o hypotečním úvěru s těmito zákazníky, v kterémžto případě musí být podána zpráva o obchodě spolu s podmínkami hypotečního úvěru, nejpozději však jeden měsíc po provedení pokynu.

2.   Kromě požadavků podle odstavce 1 vyžadují členské státy od investičních podniků, aby poskytly zákazníkovi na požádání informace o stavu jeho pokynu.

3.   Členské státy zajistí, aby v případě pokynů pro neprofesionální zákazníky týkajících se podílů nebo akcií subjektu kolektivního investování, které se provádějí pravidelně, investiční podnik buď učinil kroky uvedené v odst. 1 písm. b), nebo aby neprofesionálnímu zákazníkovi poskytl nejméně každých šest měsíců informace o těchto obchodech uvedené v odstavci 4.

4.   Oznámení uvedené v odst. 1 písm. b) zahrnuje tyto příslušné informace, které jsou, je-li to vhodné, v souladu s tabulkou 1 přílohy I nařízení (ES) č. 1287/2006:

a)

identifikační údaje o informující společnosti;

b)

jméno či jiné označení zákazníka;

c)

datum uskutečnění;

d)

čas uskutečnění;

e)

typ pokynu;

f)

identifikační údaje o místu;

g)

identifikační údaje o nástroji;

h)

ukazatel nákupu/prodeje;

i)

charakter pokynu, pokud to není pokyn k nákupu/prodeji;

j)

množství;

k)

jednotková cena;

l)

celková protihodnota;

m)

celková výše provizí a účtovaných výloh, rozepsaná na jednotlivé položky, pokud o to zákazník požádá;

n)

povinnosti zákazníka vzhledem k vypořádání obchodu, včetně časové lhůty pro zaplacení nebo dodání a příslušných údajů o účtu, pokud tyto údaje nebyly zákazníkovi oznámeny již dříve;

o)

je-li zákazníkovou protistranou sám investiční podnik nebo jakákoli osoba v rámci skupiny investičního podniku či jiný zákazník investičního podniku, uvede se skutečnost, že se jedná o tento případ, pokud nebyl pokyn proveden prostřednictvím systému pro obchodování na trzích, který usnadňuje anonymní obchodování.

Pro účely písmena k) platí, že jestliže je pokyn prováděn v tranších, investiční podnik může sdělit zákazníkovi ceny jednotlivých tranší nebo průměrnou cenu. Pokud se sděluje průměrná cena, investiční podnik poskytne neprofesionálnímu zákazníkovi na jeho žádost informace o cenách jednotlivých tranší.

5.   Investiční podnik může poskytnout zákazníkovi informace uvedené v odstavci 4 s pomocí standardních kódů, pokud současně zajistí také vysvětlení použitých kódů.

Článek 41

(čl. 19 odst. 8 směrnice 2004/39/ES)

Informační povinnosti v souvislosti se správou portfolia

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky, které zákazníkům poskytují služby správy portfolia, předávaly každému takovému zákazníkovi pravidelné výpisy na trvalém nosiči o operacích vykonaných jménem zákazníka při správě jeho portfolia, pokud takový výpis neposkytuje jiná osoba.

2.   V případě neprofesionálního zákazníka, a je-li to vhodné, zahrnuje výpis vyžadovaný podle odstavce 1 tyto informace:

a)

název (obchodní firmu) investičního podniku;

b)

jméno či jiné označení účtu neprofesionálního zákazníka;

c)

složení a ocenění portfolia, včetně údajů o jednotlivých finančních nástrojích v portfoliu, jejich tržní hodnotě anebo reálné hodnotě, jestliže tržní hodnota není k dispozici, a o hotovostním zůstatku na začátku a na konci vykazovaného období a údajů o výkonnosti portfolia během vykazovaného období;

d)

celkovou částku poplatků a dalších účtovaných položek vzniklých během vykazovaného období s rozepsáním alespoň celkových poplatků za správu a celkových nákladů spojených s výkonem, a je-li to vhodné, včetně prohlášení, že na požádání bude poskytnut podrobnější rozpis;

e)

srovnání skutečné výkonnosti v průběhu období vykazovaného ve výpisu a referenční výkonnosti (je-li taková hodnota k dispozici), na níž se investiční podnik a zákazník dohodli;

f)

celkovou částku dividend, úroků a jiných úhrad přijatých ve vykazovaném období v souvislosti s portfoliem zákazníka;

g)

informace o dalších úkonech společnosti zakládajících práva k finančním nástrojům v portfoliu;

h)

ke každému obchodu uskutečněnému v průběhu daného období informace uvedené v čl. 40 odst. 4 písm. c) až l), je-li to vhodné, ledaže se zákazník rozhodne dostávat informace o provedených obchodech po každém obchodu, v kterémžto případě se použije odstavec 4 tohoto článku.

3.   Neprofesionálním zákazníkům se výpis uvedený v odstavci 1 předává jednou za šest měsíců, s výjimkou těchto případů:

a)

pokud o to zákazník požádá, výpis mu musí být poskytnut každé tři měsíce;

b)

v případech, kdy se použije odstavec 4, se pravidelný výpis musí poskytnout nejméně jednou za dvanáct měsíců;

c)

pokud dohoda mezi investičním podnikem a neprofesionálním zákazníkem o správě portfolia povoluje portfolio s pákovým efektem, musí se pravidelný výpis poskytovat nejméně jednou za měsíc.

Investiční podniky informují neprofesionální zákazníky, že mají právo podávat žádosti pro účely uvedené pod písmenem a).

Tuto výjimku podle písmene b) však nelze uplatnit v případě obchodů s finančními nástroji spadajícími do čl. 4 odst. 1 bodu 18 písm. c) nebo kteréhokoli z bodů 4 až 10 oddílu C přílohy I směrnice 2004/39/ES.

4.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky v případech, kdy se zákazník rozhodne dostávat informace o provedených obchodech po každém obchodu, poskytly zákazníkovi základní informace o dané obchodu na trvalém nosiči hned poté, co správce portfolia obchod provede.

Pokud je dotyčný zákazník neprofesionálním zákazníkem, investiční podnik mu musí zaslat oznámení potvrzující provedení pokynu a obsahující informace uvedené v čl. 40 odst. 4 nejpozději následující obchodní den po provedení anebo, pokud investiční podnik dostává potvrzení od třetí strany, nejpozději první obchodní den po obdržení potvrzení od třetí strany.

Druhý pododstavec se nepoužije, pokud by potvrzení obsahovalo tytéž údaje jako potvrzení, jež má neprofesionálnímu zákazníkovi bezodkladně odesílat jiná osoba.

Článek 42

(čl. 19 odst. 8 směrnice 2004/39/ES)

Další informační povinnosti o správě portfolia a obchodech s podmíněnými závazky

Členské státy zajistí, aby investiční podniky, jestliže provádí obchody správy portfolia pro neprofesionální zákazníky nebo obsluhují účty neprofesionálních zákazníků, které zahrnují nezajištěnou otevřenou pozici v obchodu s podmíněným závazkem, podávaly neprofesionálnímu zákazníkovi zprávu také o případných ztrátách přesahujících předem určenou prahovou hodnotu dohodnutou mezi podnikem a zákazníkem, a to nejpozději do konce obchodního dne anebo, byla-li prahová hodnota překročena v neobchodní den, po skončení následujícího obchodního dne.

Článek 43

(čl. 19 odst. 8 směrnice 2004/39/ES)

Výpisy finančních nástrojů nebo prostředků zákazníka

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky, které mají v držení finanční nástroje nebo prostředky zákazníků, zasílaly alespoň jednou za rok každému zákazníkovi, jehož finanční nástroje či prostředky mají v držení, výpis těchto finančních nástrojů nebo prostředků na trvalém nosiči, pokud takový výpis už nebyl poskytnut v jiném pravidelném výpisu.

První pododstavec neplatí pro úvěrovou instituci schválenou podle směrnice 2000/12/ES, pokud se jedná o vklady ve smyslu uvedené směrnice, které má tato instituce v držení.

2.   Výpis aktiv zákazníka zmiňovaný v odstavci 1 obsahuje tyto informace:

a)

podrobnosti o všech finančních nástrojích či prostředcích zákazníka v držení investičního podniku ke konci období vykazovaného ve výpisu;

b)

míru, do které se finanční nástroje či prostředky zákazníka staly předmětem obchodů spočívajících ve financování cenných papírů;

c)

míru případného výnosu, který zákazník získal díky účasti na obchodu spočívající ve financování cenných papírů, a z jakého základu tento výnos naběhl.

V případech, kdy portfolio zákazníka zahrnuje výnosy z jedné či více nevypořádaných obchodů, mohou informace uvedené pod písmenem a) vycházet buď z data uzavření obchodu, nebo z data vypořádání s podmínkou, že všechny informace ve výpisu vycházejí důsledně ze stejného data.

3.   Členské státy povolí investičnímu podniku, který drží finanční nástroje nebo prostředky a který pro zákazníka provádí správu portfolia, aby výkaz aktiv zákazníka, o němž se zmiňuje odstavec 1, zahrnul do pravidelného výkazu, který poskytuje danému zákazníkovi podle čl. 41 odst. 1.

ODDÍL 5

Provedení za nejlepších podmínek

Článek 44

(čl. 21 odst. 1 a čl. 19 odst. 1 směrnice 2004/39/ES)

Kritéria provedení za nejlepších podmínek

1.   Členské státy zajistí, že investiční podniky při provádění zákazníkova pokynu zohlední tato kritéria za účelem určení relativní důležitosti faktorů uvedených v čl. 21 odst. 1 směrnice 2004/39/ES:

a)

charakteristika zákazníka včetně jeho kategorizace, tj. zda jde o neprofesionálního nebo profesionálního zákazníka;

b)

charakteristika pokynu zákazníka;

c)

charakteristické rysy finančních nástrojů, které jsou předmětem tohoto pokynu;

d)

charakteristiku vypořádacích míst, do nichž lze tento pokyn nasměrovat.

Pro účely tohoto článku a článku 46 platí, že „vypořádacím místem“ se rozumí regulovaný trh, mnohostranný systém obchodování, systematický internalizátor nebo tvůrce trhu či jiný zajišťovatel likvidity nebo jiný subjekt, který plní ve třetí zemi podobnou funkci, jako jsou funkce plněné některým z výše uvedených.

2.   Investiční podnik splní své povinnosti podle čl. 21 odst. 1 směrnice 2004/39/ES, tj. podnikne všechny přiměřené kroky k získání nejlepšího možného výsledku pro zákazníka, pokud provede pokyn nebo konkrétní aspekt pokynu podle konkrétních pokynů od zákazníka týkajícího se pokynu nebo konkrétního aspektu pokynu.

3.   Pokud investiční podnik provádí pokyn jménem neprofesionálního zákazníka, nejlepší možný výsledek se určí z hlediska celkového plnění, jež se skládá z ceny finančního nástroje a nákladů spojených s provedením pokynu, kam patří i veškeré výlohy vzniklé zákazníkovi, které přímo souvisejí s provedením pokynu, včetně poplatků pro vypořádací místa, poplatků za zúčtování a vypořádání a případné další poplatky hrazené třetím stranám zúčastněným na provedení pokynu.

Za účelem provedení za nejlepších podmínek, pokud existuje více konkurenčních míst k provedení pokynu pro finanční nástroj, a s cílem posoudit a porovnat výsledky pro zákazníka, které by dosáhl provedením pokynu v každém z vypořádacích míst uvedených v zásadách provádění pokynů, které je schopno tento pokyn splnit, se při posuzování vezmou v potaz pouze vlastní provize a náklady podniku na provedení pokynu v jednotlivých do úvahy připadajících vypořádacích místech.

4.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky nekonstruovaly či neúčtovaly své provize způsobem, který nespravedlivě diskriminuje některá vypořádací místa.

5.   Do 1. listopadu 2008 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dostupnosti, srovnatelnosti a konsolidaci informací o kvalitě provádění pokynů na jednotlivých vypořádacích místech.

Článek 45

(čl. 19 odst. 1 směrnice 2004/39/ES)

Povinnost investičních podniků, které vykonávají správu portfolia, přijímají a předávají pokyny, jednat v nejlepším zájmu zákazníka

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky při poskytování služby v rámci správy portfolia plnily povinnost, kterou ukládá čl. 19 odst. 1 směrnice 2004/39/ES, s cílem jednat v nejlepším zájmu svých zákazníků při udělování pokynů dalším subjektům vyplývajících z rozhodnutí investičního podniku obchodovat s finančními nástroji jménem svého zákazníka.

2.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky při poskytování služby v rámci přijímání a předávání pokynů plnily povinnost, kterou ukládá čl. 19 odst. 1 směrnice 2004/39/ES, s cílem jednat v nejlepším zájmu svých zákazníků při předávání pokynů jiným subjektům k provedení.

3.   Členské státy zajistí, aby v zájmu splnění požadavků uvedených v odst. 1 a 2 investiční podniky učinily kroky uvedené v odstavcích 4 až 6.

4.   Investiční podniky učiní všechny odůvodněné kroky k tomu, aby pro své zákazníky docílily nejlepších možných výsledků a zohlednily přitom faktory uvedené v čl. 21 odst. 1 směrnice 2004/39. Relativní význam daných faktorů se určí pomocí kritérií uvedených v čl. 44 odst. 1 a u neprofesionálních zákazníků pomocí požadavku uloženého v čl. 44 odst. 3.

Investiční podnik splní své povinnosti uvedené v odstavci 1 a nepožaduje se, aby učinil kroky uvedené v tomto odstavci, pokud řídí zvláštními pokyny zákazníka při udělování pokynu nebo předání pokynu jinému subjektu k provedení.

5.   Investiční podniky zavedou a provádí pravidla, která jim umožní dodržet povinnost uvedenou v odstavci 4. Pokud jde o jednotlivé třídy nástrojů, tato pravidla označí subjekty, u nichž se zadávají pokyny nebo jimž investiční podnik předává pokyny k provedení. Uvedené subjekty musejí prosazovat prováděcí pravidla, jež investičnímu podniku umožňují dodržet povinnosti uvedené v tomto článku při zadávání či předávání pokynů danému subjektu k provedení.

Investiční podniky své zákazníky řádně informují o pravidlech zavedených podle tohoto odstavce.

6.   Investiční podniky pravidelně sledují účinnost pravidel zavedených v souladu s odstavcem 5 a zejména se zaměřují na kvalitu provedení ze strany subjektů uvedených v předmětných pravidlech a na nápravu případných nedostatků.

Investiční podniky navíc svá pravidla každoročně posuzují. Pravidla se posuzují také vždy, když dojde k významné změně ovlivňující schopnost podniku pokračovat v plnění cíle dosáhnout pro své zákazníky nejlepších možných výsledků.

7.   Tento článek se nepoužije, jestliže podnik poskytující služby v rámci správy portfolia, resp. v rámci přijímání a předávání pokynů, zároveň provádí obdržené pokyny nebo rozhodnutí obchodovat za portfolio svého zákazníka. V těchto případech se použije článek 21 směrnice 2004/39/ES.

Článek 46

(čl. 21 odst. 3 a 4 směrnice 2004/39/ES)

Pravidla pro provádění pokynů

1.   Členské státy zajistí, aby investiční podniky každoročně přezkoumávaly pravidla pro provádění pokynů zavedená v souladu s čl. 21 odst. 2 směrnice 2004/39/ES, jakož i svou organizaci provádění pokynů.

Ke stejnému přezkumu se přistupuje po každé zásadní změně, která má vliv na schopnost nadále konzistentně dosahovat co nejlepších výsledků při provádění pokynů zákazníků s využitím systémů, které jsou součástí pravidel pro provádění pokynů.

2.   Investiční podnik poskytne neprofesionálním zákazníkům dostatečně včas před poskytnutím služby tyto údaje o svých pravidlech pro provádění pokynů:

a)

popis relativní důležitosti, kterou investiční podnik v souladu s kritérii uvedenými v čl. 44 odst. 1 této směrnice připisuje faktorům uvedeným v čl. 21 odst. 1 směrnice 2004/39/ES, nebo postup, kterým podnik určuje relativní důležitost těchto faktorů;

b)

seznam vypořádacích míst, na něž podnik významně spoléhá při plnění své povinnosti učinit veškeré přiměřené kroky ke konzistentnímu dosahování nejlepšího možného výsledku při provádění zákaznických pokynů;

c)

srozumitelné a výrazné upozornění, že jakékoli specifické pokyny zákazníka mohou podniku zabránit v tom, aby učinil kroky, které naplánoval a zavedl do svých pravidel pro provádění pokynů za účelem dosahování nejlepšího možného výsledku při provádění daných pokynů, pokud jde o prvky, jichž se tyto pokyny týkají.

Tyto informace se poskytují na trvalém nosiči nebo prostřednictvím internetových stránek (pokud tyto nepředstavují trvalý nosič) za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v čl. 3 odst. 2.

ODDÍL 6

Pravidla pro nakládání se zákaznickými pokyny

Článek 47

(čl. 22 odst. 1 a čl. 19 odst. 1 směrnice 2004/39/ES)

Obecné zásady

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky splnily při provádění zákaznických pokynů tyto podmínky:

a)

zajistí, aby byly pokyny prováděné jménem zákazníků neprodleně a přesně zaznamenávány a alokovány;

b)

jinak srovnatelné pokyny zákazníků se musí provádět v pořadí, v jakém byly podány, a to bez prodlení, ledaže by to znemožňovala povaha pokynu nebo aktuální podmínky na trhu nebo by to nebylo v zájmu zákazníka;

c)

musí neprofesionálního zákazníka informovat o podstatných obtížích týkajících se řádného vykonání pokynů neprodleně poté, co se o takových obtížích dozvědí.

2.   Jestliže má investiční podnik odpovědnost za dohled nad vypořádáním provedeného pokynu nebo za organizaci tohoto vypořádání, přijme veškerá přiměřená opatření, aby zajistil neprodlené a správné převedení všech finančních nástrojů nebo prostředků zákazníků, které byly přijaty při vypořádání tohoto provedeného pokynu, na účet příslušného zákazníka.

3.   Investiční podnik nezneužije informace o nevyřízených zákaznických pokynech a učiní veškeré přiměřené kroky k tomu, aby zabránil zneužití těchto informací ze strany svých příslušných osob.

Článek 48

(čl. 22 odst. 1 a čl. 19 odst. 1 směrnice 2004/39/ES)

Slučování a alokace pokynů

1.   Členské státy nepřipustí, aby investiční podniky prováděly zákaznický pokyn nebo obchod na vlastní účet společně s pokynem jiného zákazníka, pokud nejsou splněny tyto podmínky:

a)

musí být nepravděpodobné, že sloučení pokynů a obchodů bude nevýhodné pro zákazníky, jejichž pokyny se mají slučovat;

b)

každý zákazník, jehož pokyn se má slučovat, musí být informován, že sloučení ve vztahu ke konkrétnímu pokynu může být v jeho neprospěch;

c)

musí být vypracována a účinně prováděna pravidla alokace pokynů, která za dostatečně přesných podmínek zajistí spravedlivou alokaci agregovaných pokynů a sloučených obchodů, včetně toho, jak objem a cena pokynů určuje alokaci a zacházení s dílčím provedením.

2.   Členské státy zajistí, aby investiční podnik, pokud sloučí pokyn s jedním nebo několika jinými zákaznickými pokyny a sloučený pokyn je proveden částečně, alokoval související obchody v souladu se svými zásadami alokace pokynů.

Článek 49

(čl. 22 odst. 1 a čl. 19 odst. 1 směrnice 2004/39/ES)

Slučování a alokace obchodů na vlastní účet

1.   Členské státy zajistí, aby investiční podniky, kteří sloučily obchody na vlastní účet s jedním nebo několika pokyny zákazníků, alokovaly související obchody způsobem, který nepoškozuje žádného zákazníka.

2.   Členské státy zajistí, aby investiční podnik, pokud sloučí zákaznický pokyn s obchodem na vlastní účet a sloučený pokyn je proveden částečně, alokoval související obchody přednostně zákazníkovi.

Jestliže však podnik pomocí rozumných důvodů může prokázat, že by bez sloučení nedokázal pokyn provést za tak výhodných podmínek nebo vůbec, může alokovat obchod na vlastní účet proporcionálně v souladu se svými zásadami alokace pokynů uvedenými v čl. 48 odst. 1 písm. c).

3.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky v rámci pravidel pro alokaci pokynů, o nichž se zmiňuje čl. 48 odst. 1 písm. c), zavedly postupy bránící realokaci obchodů na vlastní účet, které jsou provedeny společně s pokyny zákazníků, způsobem, jenž by poškozoval zákazníka.

ODDÍL 7

Způsobilé protistrany

Článek 50

(čl. 24 odst. 3 směrnice 2004/39/ES)

Způsobilé protistrany

1.   Členské státy mohou uznat podnik za způsobilou protistranu, pokud tento podnik spadá do kategorie zákazníků, kteří se považují za profesionální zákazníky v souladu s odstavci 1, 2 a 3 oddílu I přílohy II směrnice 2004/39/ES, s výjimkou kategorie výslovně uvedené v čl. 24 odst. 2 zmíněné směrnice.

Členské státy mohou na požádání uznat za způsobilé protistrany také podniky, které spadají do kategorie zákazníků, kteří mají být považováni za profesionální zákazníky v souladu s oddílem II přílohy II směrnice 2004/39/ES. V těchto případech je však dotyčný podnik uznán za způsobilou protistranu, pouze pokud jde o služby či obchody, u nichž by s ním bylo jednáno jako s profesionálním zákazníkem.

2.   Pokud způsobilá protistrana v souladu s čl. 24 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2004/39/ES požádá, aby se s ní zacházelo jako s zákazníkem, jehož obchodní vztahy s investičním podnikem se řídí články 19, 21 a 22 zmíněné směrnice, leč výslovně nepožádá o zacházení jako s neprofesionálním zákazníkem, a investiční podnik této žádosti vyhoví, podnik jedná s touto způsobilou protistranou jako s profesionálním zákazníkem.

Pokud však tato způsobilá protistrana výslovně požádá o zacházení jako s neprofesionálním zákazníkem, použijí se ustanovení upravující žádosti o zacházení jako s neprofesionálním zákazníkem ve druhém, třetím a čtvrtém pododstavci oddílu I přílohy II směrnice 2004/39/ES.

ODDÍL 8

Vedení záznamů

Článek 51

(čl. 13 odst. 6 směrnice 2004/39/ES)

Uchovávání záznamů

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky uchovávaly všechny záznamy, které vyžaduje směrnice 2004/39/ES a její prováděcí opatření, nejméně po dobu pěti let.

Záznamy, v nichž jsou uvedena příslušná práva a povinnosti investičního podniku a zákazníka podle dohody pro poskytování služeb nebo v nichž jsou uvedeny podmínky, za nichž podnik poskytuje zákazníkovi služby, se uchovávají nejméně po dobu trvání vztahu s zákazníkem.

Příslušné orgány mohou nicméně za mimořádných okolností vyžadovat, aby investiční podniky uchovávaly všechny nebo některé z takových záznamů delší dobu, kterou lze odůvodnit povahou daného nástroje nebo obchodu, jestliže je to nutné k tomu, aby příslušný orgán mohl vykonávat své funkce dozoru v souladu se směrnicí 2004/39/ES.

Po skončení platnosti povolení investičního podniku mohou členské státy nebo příslušné orgány vyžadovat, aby podnik uchovával záznamy do uplynutí zbytku pětileté lhůty, kterou vyžaduje první odstavec.

2.   Záznamy se uchovávají na nosiči, který umožní takové skladování informací, aby k nim měl příslušný orgán přístup, a v takové formě a takovým způsobem, aby byly splněny následující podmínky:

a)

příslušný orgán k nim musí mít snadný přístup a musí být schopen rekonstruovat z nich všechny klíčové fáze zpracování každého obchodu;

b)

musí být zajištěno, že lze snadno zjistit jakékoli opravy či jiné změny i původní obsah záznamů před opravami či jinými změnami;

c)

musí být zajištěno, že se záznamy nelze jinak manipulovat nebo je pozměňovat.

3.   Příslušný orgán každého členského státu vypracuje a bude vést seznam minimálních záznamů, které musí investiční podniky vést podle směrnice 2004/39/ES a jejích prováděcích předpisů.

4.   Evidenční povinnosti podle směrnice 2004/39/ES a této směrnice se nedotýkají práva členských států ukládat investičním podnikům povinnosti týkající se nahrávání telefonických rozhovorů či elektronické komunikace zahrnujících zákaznické pokyny.

5.   Na základě diskusí s Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry podá Komise do 31. prosince 2009 zprávu Evropskému parlamentu a Radě o pokračující vhodnosti odstavce 4.

ODDÍL 9

Vymezené termíny pro účely směrnice 2004/39/ES

Článek 52

(čl. 4 odst. 1 a 4 směrnice 2004/39/ES)

Investiční poradenství

Pro účely definice „investičního poradenství“ v čl. 4 odst. 1 bod 4 směrnice 2004/39/ES je doporučení osobním doporučením, jestliže je učiněno osobě v postavení investora či potenciálního investora nebo v postavení zmocněného zástupce investora či potenciálního investora.

Doporučení musí být podáno způsobem vhodným pro danou osobu nebo musí vycházet z uvážení poměrů dané osoby a musí představovat doporučení k učinění tohoto kroku či těchto kroků:

a)

koupit, prodat, upsat, vyměnit, umořit, držet nebo převzít určitý finanční nástroj;

b)

uplatnit nebo neuplatnit jakékoli právo koupit, prodat, upsat, vyměnit nebo umořit finanční nástroj, které zákazníkovi dává určitý finanční nástroj.

Doporučení není osobním doporučením, je-li vydáno výlučně prostřednictvím distribučních kanálů nebo pro veřejnost.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 53

Provedení

1.   Členské státy přijmou a zveřejní nejpozději do 31. ledna 2007 právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulky mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

2.   Členské státy použijí tato ustanovení ode dne 1. listopadu 2007.

3.   Tyto předpisy přijaté členskými státy musejí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

4.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 54

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 55

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 10. srpna 2006.

Za Komisi

Charlie McCREEVY

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1. Směrnice ve znění směrnice 2006/31/ES (Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 60).

(2)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 339, 24.12.2003, s. 73.

(4)  Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.

(5)  Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64.

(6)  Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3. Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9).

(7)  Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 43.

(8)  Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.

(9)  Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(10)  Úř. věst. L 177, 30.6.2006. s. 1.

(11)  Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16.