4.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 359/1

(1)

Podvody v Evropské unii mají vážné důsledky pro státní rozpočty a mohou vést k narušení hospodářské soutěže při pohybech výrobků podléhajících spotřební dani. Tudíž mají dopad i na fungování vnitřního trhu.

(2)

V boji s podvody, týkajícími se spotřebních daní, je zapotřebí úzké spolupráce mezi správními orgány, které jsou v jednotlivých členských státech odpovědné za provádění opatření přijatých v této oblasti.

(3)

Je proto nezbytné vymezit pravidla, podle kterých si správní orgány členských států musí navzájem poskytovat pomoc a spolupracovat s Komisí pro zajištění toho, aby byla správně používána pravidla o pohybu výrobků podléhajících spotřební dani a o výběru spotřebních daní.

(4)

Vzájemná pomoc a správní spolupráce v oblasti spotřebních daní se řídí směrnicí Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní, některých spotřebních daní a daní z pojistného (3). Vzájemná pomoc a správní spolupráce v oblasti DPH se řídí nařízením Rady (ES) č. 1798/2003 (4).

(5)

Přestože tento právní nástroj prokázal svoji účinnost, nebude schopen zvládnout nové požadavky na správní spolupráci, vyplývající z rostoucí hospodářské integrace v rámci vnitřního trhu.

(6)

Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani (5) rovněž zavedla řadu nástrojů pro výměnu informací. Jejich postupy by měly být vymezeny v obecném právním rámci správní spolupráce v oblasti spotřebních daní.

(7)

Je rovněž potřeba zavést jasnější a závaznější pravidla spolupráce mezi členskými státy, jelikož práva a povinnosti všech dotčených stran nejsou dostatečně vymezeny.

(8)

Chybí dostatečně přímý kontakt mezi místními nebo celostátními úřady pro boj proti podvodům, jelikož běžnou praxí je, že komunikace se uskutečňuje mezi ústředními kontaktními orgány. To vede k nedostatku výkonnosti, nedostatečnému využívání nástrojů správní spolupráce a přílišným prodlevám v předávání informací. Pro zlepšení a zrychlení spolupráce by měla být přijata ustanovení k přímějším kontaktům mezi správními odděleními.

(9)

Bližší spolupráce je zapotřebí i proto, že s výjimkou ověřování pohybu podle článku 15b směrnice 92/12/EHS dochází k automatickým nebo spontánním výměnám informací mezi členskými státy jen zřídka. Má-li se účinně bojovat proti podvodům, měla by být výměna informací mezi vnitrostátními orgány a mezi nimi a Komisí intenzivnější a rychlejší.

(10)

V oblasti spotřebních daní je tedy třeba zvláštního aktu, v němž by byla zahrnuta ustanovení směrnice 77/799/EHS v této oblasti. Tento akt by se také měl zaměřit na oblasti, kde lze spolupráci mezi členskými státy zdokonalit zavedením a vylepšením systémů předávání informací o pohybu výrobků podléhajících spotřební dani. Tento akt se nedotýká používání Úmluvy ze dne 18. prosince 1997 o vzájemné pomoci a spolupráci mezi správami (6).

(11)

Toto nařízení by nemělo narušovat jiná opatření Společenství pro boj proti podvodům v oblasti spotřebních daní.

(12)

Toto nařízení by mělo zahrnout a vymezit opatření obsažená v směrnici 92/12/EHS s cílem usnadnit správní spolupráci mezi členskými státy. Tato opatření obsahují rejstřík dotyčných hospodářských subjektů a prostor a systém ověřování pohybu. Toto nařízení by rovněž mělo zavést systém včasného varování mezi členskými státy.

(13)

Pro účely tohoto nařízení je vhodné omezit některá práva a povinnosti stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (7), aby byly chráněny zájmy uvedené v čl. 13 odst. 1 písm. e) uvedené směrnice.

(14)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8).

(15)

Protože cíle tohoto nařízení, tedy zjednodušení a posílení správní spolupráce mezi členskými státy, což vyžaduje harmonizovaný přístup, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy a může jej být z důvodu požadované jednotnosti a účinnosti lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(16)

Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie,

1.

„příslušným orgánem“ orgán určený v souladu s čl. 3 odst. 1;

2.

„dožadujícím orgánem“ ústřední kontaktní orgán, kontaktní útvar nebo jakýkoli příslušný úředník členského státu, který podává žádost o pomoc jménem příslušného orgánu;

3.

„dožádaným orgánem“ ústřední kontaktní orgán členského státu nebo kterýkoli kontaktní útvar nebo příslušný úředník členského státu, kterému je podána žádost o pomoc jménem příslušného orgánu;

4.

„ústředním kontaktním orgánem“ úřad, na nějž byla podle čl. 3 odst. 3 přenesena hlavní odpovědnost za kontakty s ostatními členskými státy v oblasti správní spolupráce;

5.

„kontaktním útvarem“ jakýkoli úřad jiný než ústřední kontaktní orgán, s konkrétní místní příslušností nebo zvláštní funkční odpovědností, který byl určen příslušným orgánem podle čl. 3 odst. 4, aby uskutečňoval přímou výměnu informací na základě tohoto nařízení;

6.

„příslušným úředníkem“ jakýkoli úředník, který může uskutečňovat přímou výměnu informací na základě tohoto nařízení a je k tomu pověřen podle čl. 3 odst. 5;

7.

„úřadem pro spotřební daně“ jakýkoli úřad, u něhož lze splnit některé náležitosti stanovené předpisy o spotřební dani;

8.

„občasnou automatickou výměnou“ soustavné sdělování předem určených informací jinému členskému státu, a to bez předchozí žádosti a jakmile je daná informace k dispozici;

9.

„pravidelnou automatickou výměnou“ soustavné sdělování předem určených informací jinému členskému státu, a to bez předchozí žádosti a v předem stanovených pravidelných intervalech;

10.

„spontánní výměnou“ nepravidelné sdělování informací jinému členskému státu bez předchozí žádosti;

11.

„elektronickým systémem“ elektronický systém pro sledování pohybu výrobků podléhajících spotřební dani, zavedený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1152/2003/ES (9);

12.

„osobou“:

13.

„elektronickými prostředky“ použití elektronických zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a uchovávání dat a využití přenosu po drátě, rádiového přenosu, optických technologií nebo jiných elektromagnetických prostředků;

14.

„identifikačním číslem“ číslo stanovené v čl. 22 odst. 2 tohoto nařízení;

15.

„identifikačním číslem pro účely DPH“ číslo stanovené v čl. 22 odst. 1 písm. c), d) a e) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizací právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu - Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (10);

16.

„pohybem výrobků podléhajících spotřební dani uvnitř Společenství“ pohyb výrobků podléhajících spotřební dani v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně ve smyslu hlavy III směrnice 92/12/EHS nebo výrobků podléhajících spotřební dani, jež byly propuštěny pro domácí spotřebu ve smyslu článků 7 až 10 směrnice 92/12/EHS, mezi dvěma nebo více členskými státy;

17.

„správním šetřením“ všechny kontroly, prověrky a jiné kroky, které provádějí úředníci nebo příslušné orgány členských států při výkonu svých funkcí, aby zajistily správné použití právních předpisů týkajících se spotřební daně;

18.

„sítí CCN/CSI“ společná platforma založená na společné komunikační síti (Common Communication Network – CCN) a společném systémovém rozhraní (Common System Interface – CSI), kterou vyvinulo Společenství k zajištění všech přenosů dat elektronickými prostředky mezi příslušnými orgány v oblasti daní a cel;

19.

„spotřebními daněmi“ daně, na které se vztahují právní předpisy Společenství o spotřebních daních, včetně daní na energetické výrobky a elektrickou energii podle směrnice 2003/96/ES (11);

20.

„PSD“ doklad uvedený v čl. 18 odst. 1 směrnice 92/12/EHS;

21.

„ZPSD“ doklad uvedený v čl. 7 odst. 4 směrnice 92/12/EHS.

a)

výměnu dat uložených v elektronickém rejstříku podle článku 22;

b)

systém včasného varování podle článku 23;

c)

žádosti o ověření odeslané ostatním členským státům nebo od nich obdržené podle článku 24.

1.

v jiném členském státě došlo k nesrovnalosti nebo porušení právních předpisů o spotřební dani, nebo pokud existuje podezření, že k nim došlo;

2.

nesrovnalost nebo porušení právních předpisů o spotřební dani, ke kterým došlo nebo o nichž existuje podezření, že k nim došlo, na území jednoho členského státu může mít následky v jiném členském státě;

3.

existuje nebezpečí podvodu nebo ztráty spotřební daně v jiném členském státě.

1.

přesné kategorie informací, které mají být vyměňovány;

2.

frekvence výměn;

3.

praktická opatření pro výměnu informací.

a)

rejstřík osob, které jsou oprávněnými skladovateli nebo registrovanými hospodářskými subjekty pro účely spotřební daně ve smyslu čl. 4 odst. a) a d) směrnice 92/12/EHS;

b)

rejstřík prostor schválených k užívání jako sklady s daňovým dozorem.

a)

identifikační číslo vydané příslušným orgánem ve vztahu k dané osobě nebo prostorám;

b)

jméno nebo název a adresu osoby nebo prostor;

c)

kategorii a kombinovanou nomenklaturu, která se týká výrobků podléhajících spotřební dani, výrobků, jež může daná osoba skladovat nebo přijímat nebo jež mohou být skladovány nebo přijímány v daných prostorách;

d)

označení ústředního kontaktního orgánu nebo úřadu pro spotřební daně, od něhož lze získat další informace;

e)

den vydání, změny a případně pozbytí platnosti oprávnění jako oprávněnému skladovateli nebo registrovanému hospodářskému subjektu;

f)

informace požadované k identifikaci osob, které převzaly povinnosti ve smyslu čl. 15 odst. 3 směrnice 92/12/EHS;

g)

informace požadované k identifikaci osob, které se příležitostně účastní na pohybu výrobků podléhajících spotřební dani, pokud jsou takové informace dostupné.

a)

počet a povaha žádostí o informace, které během určitého období podal dožadující orgán, nepředstavují pro dožádaný orgán nepřiměřenou administrativní zátěž;

b)

dožadující orgán vyčerpal obvyklé zdroje informací, které mohl podle okolností použít k získání požadovaných informací, aniž by se vystavoval nebezpečí nedosažení požadovaného cíle.

a)

zajistily účinnou vnitřní koordinaci mezi příslušnými orgány podle článku 3;

b)

vytvořily přímou spolupráci mezi orgány zmocněnými pro účely této koordinace;

c)

zajistily hladký provoz systému výměny informací stanoveného tímto nařízením.

4.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 359/11

(1)

V lednu 1997 uložila Rada svým nařízením (ES) č. 119/97 (2) konečné antidumpingové clo z dovozu některých mechanismů kroužkových pořadačů (dále jen „MKP“) pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“). Sazba konečného antidumpingového cla, která se vztahuje na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, byla stanovena na 32,5 % pro společnost World Wide Stationery Mfg (dále jen „WWS“), které bylo uděleno individuální zacházení, a 39,4 % pro všechny ostatní společnosti v ČLR. Tyto sazby cla byly použitelné na jiné MKP než ty, které mají 17 nebo 23 kroužků (kódy TARIC 8305100011, 8305100012 a 8305100019), zatímco MKP se 17 a 23 kroužky (kódy TARIC 8305100021, 8305100022 a 8305100029) podléhaly clu rovnajícímu se rozdílu mezi minimální dovozní cenou (dále jen „MDC“) ve výši 325 EUR za 1 000 kusů a čistou cenou franko hranice Společenství před proclením, vždy, když byla posledně jmenovaná cena nižší než MDC.

(2)

V září 2000, po požadavku na antiabsorpční přezkum výše zmíněných opatření, který byl podán podle článku 12 základního nařízení, byly celní sazby použitelné na jiné MKP, než ty se 17 nebo 23 kroužky (kódy TARIC 8305100011, 8305100012 a 8305100019), nařízením Rady (ES) č. 2100/2000 (3) upraveny směrem nahoru, a to na 51,2 % pro WWS a na 78,8 % pro všechny ostatní společnosti v ČLR.

(3)

Antidumpingová a vyrovnávací opatření jsou od června 2002 v platnosti na dovoz MKP pocházející z Indonésie. Tato opatření, která nejsou předmětem současného přezkumu, byla uložena nařízením Rady (ES) č. 976/2002 a nařízením Rady (ES) č. 977/2002 ze dne 4. června 2002 (4).

(4)

Po šetření, které se týkalo údajného obcházení antidumpingových opatření uložených nařízením Rady (ES) č. 119/97 dovozem MKP odesílaným z Vietnamu, byla nařízením Rady (ES) č. 1208/2004 (5) opatření rozšířena na dovoz odesílaný z Vietnamu.

(5)

Šetření týkající se údajného obcházení antidumpingových opatření uložených nařízením Rady (ES) č. 119/97 dovozem MKP odesílaným z Thajska, bez ohledu na to, zda je prohlášen za pocházející z Thajska či nikoliv, bylo zahájeno v dubnu 2004 (6).

(6)

Obě šetření zmíněná v předchozích dvou bodech odůvodnění byla nezávislá na výsledcích současného šetření.

(7)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz určitých MKP pocházejících z ČLR (7) obdržela Komise dne 23. října 2001 žádost o přezkum těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(8)

Žádost podali dva výrobci ve Společenství, Koloman Handler AG a Krause Ringbuchtechnik GmbH (dále jen „žadatelé“), představující zásadní podíl výroby MKP ve Společenství. Žádost vycházela z toho, že pokud opatření pozbudou platnosti, dojde pravděpodobně ke zvýšení objemů dumpingového dovozu působícího újmu pocházejícího z ČLR.

(9)

Po konzultaci s poradním výborem Komise zjistila, že existuje dostatek důkazů pro zahájení přezkumu podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení, a zahájila přezkum (8).

(10)

Komise oficiálně informovala vyvážející výrobce, dovozce a uživatele, o nichž jí bylo známo, že se jich to týká, zástupce vyvážející země, žádající výrobce ve Společenství a dalšího známého výrobce ve Společenství o zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému předložení jejich stanovisek a žádostí o vyslechnutí ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(11)

Všechny strany, které o to ve výše uvedené lhůtě požádaly a prokázaly, že existují zvláštní důvody pro to, aby byly vyslechnuty, dostaly příležitost k vyslechnutí.

(12)

Všem stranám, které byly oficiálně informovány o zahájení přezkumu, a těm, které si je vyžádaly, byly ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení rozeslány dotazníky. Navíc byl osloven jeden výrobce v Indii (srovnatelná země), který rovněž obdržel dotazník.

(13)

Byly získány odpovědi od obou žádajících výrobců ve Společenství a od jednoho vyvážejícího výrobce v dotčené zemi, jakož i od jednoho výrobce ve srovnatelné zemi a dvou nezávislých dovozců ve Společenství.

(14)

Všechny dotčené strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, z nichž vycházel záměr doporučit uložení konečných antidumpingových cel. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly v reakci na toto oznámení podat námitku. Připomínky předložené těmito stranami byly zváženy a závěry byly případně příslušně změněny.

(15)

Byly vyžádány a ověřeny všechny informace považované za nezbytné k určení pravděpodobnosti pokračování nebo opakování dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Společenství. Ověřovací návštěvy proběhly v prostorách těchto společností:

(16)

Šetření pravděpodobnosti pokračování či opakování dumpingu pokrývalo období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2001 (dále jen „období šetření“). Posuzování trendů důležitých pro stanovení pravděpodobnosti pokračování nebo opakování újmy pokrývalo období od 1. ledna 1998 do konce období šetření (dále jen „sledované období“).

(17)

Dotyčný výrobek je tentýž jako v původním šetření, tj. některé mechanismy kroužkových pořadačů, tvořené dvěma obdélníkovými ocelovými destičkami nebo dráty s nejméně čtyřmi na nich připevněnými polokroužky z ocelového drátu, které drží pohromadě ocelová krytka. Mohou se otevírat buď roztažením polokroužků nebo malým ocelovým rozevíracím mechanismem připevněným na MKP. Kroužky mohou být různého tvaru, nejobvyklejší jsou však kruhové a ve tvaru D. MKP spadají v současné době pod kód KN ex 8305 10 00 (kódy TARIC 8305100011, 8305100012 a 8305100019 pro jiné mechanismy než ty, které mají 17 nebo 23 kroužků, a kódy TARIC 8305100021, 8305100022 a 8305100029 pro mechanismy se 17 a 23 kroužky). Pákové mechanismy (dále jen „PM“) spadající pod tentýž kód nejsou předmětem tohoto šetření.

(18)

MKP se používají k výrobě papírových, lepenkových a plastem potažených kancelářských šanonů, předváděcích a dalších vázaných šanonů.

(19)

Během období šetření bylo ve Společenství prodáno velké množství různých typů MKP. Rozdíly mezi těmito jednotlivými typy byly stanoveny pomocí šířky základní desky, typu mechanismu, počtu kroužků, systému rozevírání kroužků, objemové kapacity pro standardní velikost papíru, průměru kroužků, tvaru kroužků, délky a rozestupu kroužků. Vzhledem ke skutečnosti, že všechny MKP mají stejné fyzikální a technické vlastnosti a že mohou být v určitém rozsahu vzájemně zaměnitelné, bylo pro účely současného řízení stanoveno, že všechny MKP představují jediný výrobek.

(20)

Bylo zjištěno, že MKP vyráběné a prodávané na domácím trhu v srovnatelné zemi (Indie) a MKP vyvážené do Společenství z ČLR mají stejné fyzikální a technické vlastnosti a užití.

(21)

Bylo rovněž zjištěno, že není žádný rozdíl v základních fyzikálních a technických vlastnostech a užití mezi MKP pocházejícími z ČLR dováženými do Společenství a MKP vyráběnými výrobním odvětvím Společenství a prodávanými na trhu Společenství.

(22)

Došlo se tedy k závěru, že MKP vyráběné a prodávané na domácím trhu v srovnatelné zemi, MKP pocházející z ČLR a vyvážené do Společenství a MKP vyráběné výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství jsou veskrze obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(23)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by pozbytí platnosti současných opatření vedlo k pokračování nebo opakování dumpingu.

(24)

Pouze jeden ze tří čínských vyvážejících výrobců uvedených ve stížnosti, WWS, kterému bylo uděleno individuální zacházení jak v původním, tak i v antiabsorpčním šetření, spolupracoval. Druhé dvě vyvážející společnosti tvrdily, že během období šetření do Společenství dotyčný výrobek nevyvážely. Zdá se ovšem, že jedna z těchto společností je zapojena do praktik obcházení opatření přes Thajsko, což vyšetřoval Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) (viz 42. a 43. bod odůvodnění).

(25)

Objem exportního prodeje jediné spolupracující společnosti představoval podle Eurostatu během období šetření veškerý dovoz pocházející z ČLR. Tento objem představuje 1,9 % celkové spotřeby Společenství během období šetření současného šetření, ve srovnání se 45 % celkové spotřeby Společenství během období šetření původního šetření, tj. od 1. října 1994 do 30. září 1995.

(26)

Ve srovnání s původním šetřením se změnila pouze volba srovnatelné země, jinak zůstala metodika výpočtu dumpingového rozpětí stejná.

(27)

Vzhledem k tomu, že ekonomika ČLR se nachází v období transformace, byla běžná hodnota určena na základě informací získaných z vhodné třetí země s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“), vybrané v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(28)

V původním šetření byla jako srovnatelná země vybrána Malajsie. Vzhledem ke skutečnosti, že byla výroba v Malajsii zastavena a převedena mimo jiné do Indie, bylo nutné vybrat jinou reprezentativní zemi. V žádosti o zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti byla pro stanovení běžné hodnoty navržena jako srovnatelná země Indie. Tato volba nebyla zpochybněna. Bylo také zjištěno, že důvody pro výběr Indie, tj. velikost jejího domácího trhu, otevřenost jejího trhu a stupeň přístupu k surovinám, zajišťovaly běžné podmínky hospodářské soutěže. Indický výrobce, který byl kontaktován, souhlasil se spoluprací a měl reprezentativní domácí prodeje. Tato společnost byla ve spojení se spolupracujícím čínským vyvážejícím výrobcem, nebyly však nalezeny důvody k úvahám, že by to mohlo mít dopad na určení běžné hodnoty. Proto tedy byla Indie v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení považována za vhodnou srovnatelnou zemi pro stanovení běžné hodnoty.

(29)

Během období šetření byly domácí prodeje obdobného výrobku ve srovnatelné zemi shledány za ziskové a reprezentativní. Proto se běžná hodnota zakládá na ceně, která je skutečně zaplacena nebo má být zaplacena nezávislými odběrateli ve srovnatelné zemi, tj. v Indii, v běžném obchodním styku.

(30)

Vzhledem k tomu, že dotyčný výrobek byl vyvážen nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tj. na základě skutečně zaplacené vývozní ceny, nebo vývozní ceny, kterou je třeba zaplatit.

(31)

Pro účely spravedlivého srovnání a v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení byla stanovena náležitá úprava o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen s ohledem na ceny vnitrostátní dopravy, slevy z cen a dodatečné rabaty, náklady na manipulaci a nakládku, náklady na dopravu a na úvěry, a rovněž s ohledem na provize a náklady na pojištění.

(32)

V této souvislosti je však třeba poznamenat, že po uložení antidumpingových opatření objem a různorodost typů MKP vyvážených do Společenství prudce klesly. Z tohoto důvodu byly typy obdobných výrobků prodávané během období šetření na domácím trhu srovnatelné země srovnatelné pouze s 10 % typů přímo vyvážených z ČLR jediným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem. Naproti tomu v původním šetření bylo srovnání založeno na 75 % celkového prodaného množství. Ve skutečnosti většina přímého vývozu z ČLR během období šetření současného šetření pokrývala méně běžné segmenty, jako např. mechanismy se 17 a 23 kroužky podléhající MDC.

(33)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení byl vážený průměr běžné hodnoty srovnán s váženým průměrem vývozní ceny na stejné obchodní úrovni. Srovnání ukázalo na neexistenci dumpingu.

(34)

Pokud jde o dumpingové praktiky, nebyl u WWS, spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce, zjištěn žádný dumping. Objem exportního prodeje WWS přímo do Společenství během období šetření současného šetření byl však značně nižší než ten, který byl zjištěn v původním šetření. Přímý vývoz WWS z ČLR byl také soustředěn na horní hranici rozsahu MKP, zejména na modely se 17 a 23 kroužky podléhající clu ve formě MDC (viz 32. bod odůvodnění výše). To v podstatě znamená, že z tohoto vývozu nebyla zaplacena téměř žádná antidumpingová cla. Tento výsledek nelze srovnat s dumpingovým rozpětím vypočítaným v původním šetření vzhledem k tomu, že nebylo možné vypočítat dumpingové rozpětí pro modely MKP podléhající antidumpingovému clu, které byly nejvíce prodávané na trhu Společenství a které nebyly během období šetření současného šetření vyváženy přímo z ČLR. S ohledem na prodané množství lze srovnání provést také pouze mezi prodeji obdobného výrobku na domácím trhu srovnatelné země a modely, které tvořily 10 % prodejů z ČLR do Společenství. Ve světle výše uvedených skutečností bylo konstatováno, že nelze učinit jasný závěr o pokračování dumpingu.

(35)

Vzhledem k tomu, že není možné učinit jasný závěr o pokračování dumpingu, byla šetřena otázka pravděpodobnosti opakování dumpingu.

(36)

V této souvislosti byly analyzovány následující prvky: a) volná kapacita a investice vyvážejících čínských výrobců; b) chování spolupracujících čínských vyvážejících výrobců na trzích třetích zemí; c) struktura objemu a cen vývozu dotyčného výrobku do třetích zemí nespolupracujícími společnostmi.

(37)

Stojí za to připomenout, že při neexistenci spolupráce jiných vyvážejících výrobců s výjimkou WWS nebyly kromě informací týkajících se spolupracujícího výrobce k dispozici žádné informace o výrobě v ČLR, volné výrobní kapacitě a o prodejích na čínském trhu.

(38)

Výrobní kapacita spolupracující společnosti zůstala stabilní od roku 1999 až do období šetření. Protože však výroba dotyčného výrobku mezi rokem 1999 a obdobím šetření klesla o 28 %, má spolupracující vyvážející výrobce pravděpodobně značnou nevyužitou výrobní kapacitu, tj. jednu třetinu své celkové kapacity. V důsledku toho by tento výrobce mohl rychle zvýšit výrobu a orientovat ji na kterýkoliv vývozní trh, včetně trhu Společenství, pokud by bylo umožněno, aby opatření pozbyla platnosti. Je třeba také připomenout, že nevyužitá výrobní kapacita jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce je schopna uspokojit zhruba polovinu spotřeby Společenství. Lze také přiměřeně předpokládat, že ostatní čínští výrobci také mají značné volné kapacity, neboť veškerý čínský vývoz se snížil a neexistují žádné informace o tom, že by se kapacita v ČLR snížila.

(39)

Je třeba poznamenat, že spolupracující společnost od roku 1999 do období šetření udržovala vysokou úroveň investic do strojů a zařízení, ačkoliv jejich objem postupně klesal.

(40)

Exportní prodeje třetím zemím (s výjimkou Společenství) spolupracující společností se od roku 2000 do období šetření snížily o 8 %. Během stejného období se její průměrná vývozní cena do třetích zemí snížila o 12 %.

(41)

Pokud jde o společnosti, které v současném šetření nespolupracovaly, musí být zjištění založena v souladu s článkem 18 základního nařízení na dostupných údajích. Při neexistenci jakékoliv spolupráce byly ke zjištění objemů a cen čínského vývozu do dalších zemí použity statistiky USA a čínské statistiky. Přestože se absolutní objem čínského vývozu v závislosti na zdroji informací lišil, obě statistiky potvrdily, že v období mezi rokem 1999 a obdobím šetření došlo celosvětově k významnému snížení vývozu MKP z Číny. Podle čínských statistik činil objem MKP vyvezených na světový trh v roce 1999 kolem 662 miliónů kusů, přičemž tento objem klesl během období šetření na 523 miliónů kusů. Průměrná vývozní cena, ačkoliv zahrnovala různé typy výrobků s velmi odlišnými cenami, zůstávala během téhož období více méně stabilní. Jak bylo uvedeno v 38. bodu odůvodnění, při neexistenci informací o hypotetickém snížení výrobní kapacity nespolupracujících čínských vyvážejících výrobců mají tito výrobci pravděpodobně stále značné nevyužité kapacity. Za těchto okolností je přiměřené usuzovat, že pokud by bylo umožněno, aby antidumpingová opatření pozbyla platnosti, stal by se trh Společenství velmi atraktivním cílem pro tyto čínské vývozce, kteří by pak obnovili vývoz na trh Společenství ve značně velkých množstvích.

(42)

Dále je nutné poznamenat, že OLAF provedl šetření za účelem určení, zda dovážené MKP, prohlášené za pocházející z Thajska, skutečně pocházejí z této země, nebo, jak se tvrdí, byly ve skutečnosti původem z ČLR.

(43)

Šetření provedené úřadem OLAF a dotčenými členskými státy dospělo k závěru, že MKP nebyly thajského původu. Šetření dále prokázalo, že podstatný díl tohoto obchodu byl nepreferenčního čínského původu, a tedy podléhal antidumpingovému clu.

(44)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že typy výrobků, vyvážené přes Thajsko, zahrnovaly spíše modely MKP, které byly během období šetření na trhu Společenství nejvíce prodávány, než modely se 17 a 23 kroužky, prodávané přímo z ČLR. Díky tomu bylo možné provést srovnání pomocí nejprodávanějších modelů na trhu Společenství. Bylo provedeno srovnání jako takové mezi MKP vyváženými z Thajska do Společenství s řadou srovnatelných typů výrobků prodávaných na domácím trhu srovnatelné země. Na výsledek je třeba pohlížet opatrně, neboť při neexistenci úplného šetření o dovozu MKP z Thajska mohl být výpočet založen pouze na cenové nabídce FOB Bangkok poskytnuté výrobním odvětvím Společenství pro typy výrobků dovážené z Thajska do Společenství během a po skončení období šetření. Zdá se však, že výpočet ukazuje na to, že vývozní ceny MKP vyvážených z Thajska byly nižší než ceny na domácím trhu Indie, a nelze proto vyloučit, že tyto MKP byly na trh Společenství prodávány za dumpingové ceny.

(45)

Navíc je třeba připomenout, že v říjnu 2000, po původním šetření, kdy bylo uloženo clo ve výši 32,5 % pro WWS a 39,4 % pro všechny ostatní čínské společnosti, vedlo antiabsorpční šetření ke zvýšení úrovně cla na 51,2 % pro WWS a 78,8 % pro všechny ostatní společnosti.

(46)

Na dovoz MKP z ČLR neuplatnila žádná ze třetích zemí opatření na ochranu obchodu.

(47)

Šetření ukázalo, že spolupracující vyvážející výrobce a s největší pravděpodobností také druzí dva čínští vyvážející výrobci mají značnou volnou kapacitu vzhledem k významnému snížení jejich vývozu od roku 1999 do období šetření. Navíc je nevyužitá výrobní kapacita jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce schopna pokrýt zhruba polovinu spotřeby Společenství.

(48)

Patrná spotřeba Společenství v období šetření byla přibližně 270 miliónů kusů, z čehož pouze 5 miliónů kusů bylo prohlášeno za pocházející z ČLR. V období šetření původního šetření (od 1. října 1994 do 30. září 1995) vyváželi čínští vyvážející výrobci do Společenství 126 miliónů kusů. Proto tedy a s ohledem na volnou kapacitu čínských vyvážejících výrobců je pravděpodobné, že tento dovoz z ČLR na trh Společenství by mohly být obnoven ve značných množstvích, pokud by bylo umožněno, aby antidumpingová opatření pozbyla platnosti. Kromě toho, že jsou čínské společnosti nuceny vzhledem ke své obrovské volné kapacitě vyvážet, bude tento vývoz s největší pravděpodobností za dumpingové ceny. Ačkoliv srovnání pro spolupracující společnost ve skutečnosti nepotvrdilo dumping, bylo toto srovnání založeno na malém vzorku, neporovnatelném s výpočtem dumpingu v původním šetření. Na druhé straně jedna z čínských společností, která při tomto šetření nespolupracovala, vyvážela MKP na trh Společenství přes společnost se sídlem v Thajsku, která je s ní ve spojení. Výpočty poukázaly na možnost, že tyto prodeje proběhly za dumpingové ceny. Proto nelze vyloučit, že pouhý jeden rok po antiabsorpčním šetření dumpingové praktiky pokračovaly.

(49)

Na základě těchto zjištění a událostí je pravděpodobné, že v případě obnovení dovozu do EU čínskými dovozci by byly ceny tohoto dovozu pod běžnou hodnotou. Proto je třeba počítat s tím, že při neexistenci současných cel by se dumping z Číny opakoval.

(50)

Během období šetření vyráběli MKP ve Společenství tito výrobci:

(51)

První dva výrobci jsou žadatelé a spolupracovali při šetření. Spolupracující výrobci ve Společenství představovali během období šetření více než 90 % celkové výroby MKP ve Společenství. Proto se vycházelo z toho, že tito výrobci představují výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Budou dále nazýváni „výrobním odvětvím Společenství“. Po období šetření se tyto společnosti staly součástí stejné skupiny společností, avšak jejich výroba ve Společenství byla zachována. Tato skupina společností není ve spojení s čínskými vyvážejícími výrobci.

(52)

Odpovědi na dotazníky poskytnuté spolupracujícími výrobci ve Společenství byly použity ke zjištění prodejů MKP výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství. Další dostupné informace byly také použity k výpočtu prodejů výrobce ve Společenství, nezahrnutého do definice výrobního odvětví Společenství.

(53)

Pro dovoz pocházející z ČLR a dovoz prohlášený za pocházející z Thajska byly použity údaje Eurostatu s výjimkou údajů týkajících se dovozu prohlášeného za pocházející z ČLR v období šetření, pro které byly použity informace poskytnuté spolupracujícím čínským vyvážejícím výrobcem.

(54)

Co se týká dovozu pocházejícího z dalších třetích zemí, údaje o dovozu pocházejícím z Indie a Indonésie, s výjimkou těch, které se vztahují k období šetření, byly získány z antidumpingového řízení týkajícího se těchto dvou zemí. Informace Eurostatu byly použity k výpočtu objemu dovozu, který nebylo možno zjistit z odpovědí na dotazníky nebo z předchozích řízení. Pro dovoz pocházející z Maďarska byla použity odpovědi na dotazníky poskytnuté jedním spolupracujícím výrobcem ve Společenství. Pro jiné třetí země než Maďarsko a pro země, uvedené v tomto bodu odůvodnění, byly použity informace Eurostatu. Je třeba také připomenout, že údaje Eurostatu bylo nutné převést z tun na kusy.

(55)

Na tomto základě se patrná spotřeba Společenství během sledovaného období snížila o 9 %, a to z 297 miliónů kusů (čísla zaokrouhlena na milión) v roce 1998 na 270 miliónů kusů v období šetření. V roce 1999 činila 306 miliónů kusů a v roce 2000 pak 316 miliónů kusů.

(56)

Dovoz prohlášený za pocházející z ČLR se prudce snížil, a to ze 44 miliónů kusů v roce 1998 na 24 miliónů kusů v roce 1999, na 10 miliónů kusů v roce 2000 a na 5 miliónů kusů v období šetření. Podíl na trhu u dovozu prohlášeného za pocházející z ČLR klesal v každém roce sledovaného období, a to ze 14,8 % v roce 1998 na 7,8 % v roce 1999, na 3 % v roce 2000 a na 1,9 % v období šetření.

(57)

Průměrná cena dovozu prohlášeného za pocházející z ČLR se zvýšila o 96 % mezi roky 1998 (141 EUR) a obdobím šetření (278 EUR). Vzestupný vývoj cen dovozu prohlášeného za pocházející z ČLR odráží spíše rostoucí význam dražších typů výrobků, které podléhají MDC (MKP se 17 a 23 kroužky), než reálné zvýšení ceny.

(58)

Jak již bylo uvedeno výše, šetření OLAF ukázalo, že podstatná část dovozu prohlášeného za pocházející z Thajska ve skutečnosti pocházela z Číny. Dovoz prohlášený za pocházející z Thajska se zvýšil z jednoho miliónu kusů v roce 1998 na 16 miliónů kusů v roce 1999, na 17 miliónů kusů v roce 2000 a na 20 miliónů kusů v období šetření. Podíl na trhu u dovozu prohlášeného za pocházející z Thajska se zvyšoval každý rok sledovaného období, a to z 0,3 % v roce 1998 na 5,2 % v roce 1999, na 5,3 % v roce 2000 a na 7,4 % v období šetření. Průměrná cena dovozu prohlášeného za pocházející z Thajska v témže období klesla o 9 %, a to ze 100 EUR na 91 EUR. Podrobnější informace o cenách, dostupné pro dovoz prohlášený za pocházející z Thajska, se týkají cen dalšího prodeje evropského distributora MKP vyvážených přes Thajsko. Bylo zjištěno, že tyto ceny dalšího prodeje byly průměrně přibližně o 12 % nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Společenství.

(59)

Výroba výrobního odvětví Společenství se během sledovaného období snížila o 17 %, a to ze 100 (indexové číslo) v roce 1998 na 91 v roce 1999, na 89 v roce 2000 a na 83 v období šetření. Rozhodnutí firmy Koloman Handler AG převést část své výroby do Maďarska v roce 2000 vysvětluje snížení výroby v uvedeném roce. V období šetření firma Koloman Handler AG vyhlásila konkurs a její výroba se v druhé polovině roku 2001 značně snížila.

(60)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství se ve sledovaném období snížila o 7 %. V roce 1999 se zvýšila na 107 (indexové číslo) a pak klesla na 93 v roce 2000 jako výsledek rozhodnutí firmy Koloman Handler AG převést část výroby do Maďarska. V období šetření se výrobní kapacita stabilizovala.

(61)

Vytížení kapacity kleslo z více než 80 % v roce 1998 na 70–75 % v roce 1999, pak se zvýšilo na 76–80 % v roce 2000 a v období šetření se opět snížilo na 70–75 %.

(62)

Konečné zásoby výrobního odvětví Společenství klesly ve sledovaném období o 37 %, přičemž klesaly v každém roce tohoto období. Hlavním faktorem přispívajícím k tomuto snížení bylo zpomalení výroby firmy Koloman Handler AG po vyhlášení konkursu. Období, po které byly zásoby skladovány před jejich prodejem, se ve sledovaném období snížilo o 10 dnů.

(63)

Během sledovaného období se prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství snížily o 8 %, a to ze 119 miliónů kusů v roce 1998 na 109 miliónů kusů v období šetření. Prodeje také klesly v roce 1999, a to na 115 miliónů kusů, a v roce 2000 zůstaly téměř na stejné úrovni.

(64)

Podíl na trhu, který výrobní odvětví Společenství zaujímalo, během sledovaného období mírně rostl, a to ze 40,1 % v roce 1998 na 40,4 % v období šetření, ačkoliv v letech 1999 a 2000 výrazně klesl, a to na 37,6 % v roce 1999 a na 36,2 % v roce 2000.

(65)

Zatímco se spotřeba Společenství ve sledovaném období snížila o 9 %, množství prodané výrobním odvětvím Společenství se snížilo o 8 %. Na druhé straně celkový objem dovozu prohlášeného za pocházející z ČLR a z Thajska ve sledovaném období klesl o 44 %. Výrobní odvětví Společenství tak mírně zvýšilo svůj podíl na trhu, zatímco dovoz prohlášený za pocházející z ČLR podíl na trhu ztratil a dovoz prohlášený za pocházející z Thajska svůj podíl na trhu zvýšil.

(66)

Vážená průměrná prodejní cena MKP prodávaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství nezávislým odběratelům se snižovala v každém roce sledovaného období, a to z 206 EUR za tisíc kusů v roce 1998 na 190 EUR v roce 1999, na 177 EUR v roce 2000 a na 174 EUR v období šetření, tj. o 16 % ve sledovaném období. Antidumpingová opatření proti dovozu z Indonésie byla zavedena až v červnu 2002, tj. nelze vyloučit, že dumpingové MKP z Indonésie mohly mít dopad na vývoj cen ve sledovaném období.

(67)

Prodejní ceny hlavních surovin (ocelový pásek a ocelový drát) nenásledovaly sestupný vývoj. Na druhé straně jednicové pracovní náklady, které tvoří více než dvě pětiny celkových nákladů na jednotku produkce, se po sledované období značně snížily.

(68)

Protože byl zaznamenán významný vliv určitých položek, které neodráží obvyklý výkon podniku (zvláště odpis nehmotné hodnoty podniku – goodwill – po akvizici), bylo rozpětí provozního zisku před odpisem nehmotné hodnoty podniku považováno za lepší ukazatel pro zhodnocení výnosnosti výrobního odvětví Společenství než ziskové rozpětí před zdaněním. Výrobní odvětví Společenství trvale zaznamenávalo slabé rozpětí provozního zisku u svých prodejů nezávislým odběratelům ve Společenství. Výnosnost se zlepšila z 0–3 % v roce 1998 na 3,1 %–6 % v roce 1999, a poté prudce poklesla na hodnotu mezi 0 % a –3 % v roce 2000 a v období šetření činila méně než –3 %. Tento záporný výkon nepochybně přispěl ke skutečnosti, že dvě dotčené společnosti vyhlásily konkurs: Koloman Handler AG v červenci 2001 a Krause Ringbuchtechnik GmbH v dubnu 2002 (tj. krátce po skončení období šetření).

(69)

Analýza investic se zaměřila na investice do technických zařízení a strojů, které představovaly více než 90 % celkových investic v období šetření. Investice do nehmotné hodnoty podniku nebyla vzata v úvahu, protože neodráží obvyklý výkon výrobního odvětví Společenství po několik roků, protože tato investice byla výsledkem akvizice, což byla jednorázová událost. Investice do technických zařízení a strojů se ve sledovaném období snížily o 65 %. V roce 1999 poklesly na 52 (indexové číslo), v roce 2000 na 48 a v období šetření na 35.

(70)

Schopnost výrobního odvětví Společenství opatřit si kapitál byla vzhledem k trvale nízké výnosnosti značně omezená.

(71)

Vzhledem k tomu, že hodnota majetku v roce 2000 nabyla záporných hodnot a oba výrobci Společenství postupně vyhlásili konkurs, byla ke stanovení návratnosti investic použita hodnota „ROTA“ (return on total assets, návratnost celkových aktiv). ROTA byla v roce 1998 a 1999 stabilní a pohybovala se mezi 0 a 3 %, poté prudce poklesla na hodnotu mezi 0 % a –5 % v roce 2000 a v období šetření byla nižší než –10 %.

(72)

Analýza zjednodušeného čistého provozního peněžního toku, tj. provozní výnos plus odpis (vyjma odpisu nehmotné hodnoty podniku), ukazuje, že trend je podobný trendu rozpětí provozního zisku. Peněžní tok se zvýšil ze 100 (indexové číslo) v roce 1998 na 126 v roce 1999, a pak se prudce snížil na 62 v roce 2000 a na –65 v období šetření.

(73)

Zaměstnanost (jednotky na plný úvazek) klesala v každém roce sledovaného období, a to ze 100 (indexové číslo) v roce 1998 na 86 v roce 1999, na 82 v roce 2000 a na 77 v období šetření.

(74)

Produktivita, měřená v tisících kusů na zaměstnance, se ve sledovaném období zvýšila o 8 %, zatímco mzdové náklady na jednotku výroby, měřené v EUR na kg, se ve stejném období snížily o 12 %.

(75)

Nebylo učiněno žádné zjištění o skutečném dumpingu během období šetření pro dovoz prohlášený za pocházející z ČLR, neboť zjištění o tomto dovozu se vztahují na malý a nereprezentativní rozsah MKP. Nemohlo být dále provedeno úplné určení dumpingu dovozu prohlášeného za pocházející z Thajska v důsledku toho, že chybělo šetření o dumpingu (šetření OLAF se týkalo určení původu a nevztahovalo se na otázku dumpingu). Proto nebylo možné dosáhnout závěru o rozsahu skutečného dumpingového rozpětí.

(76)

Ve výrobním odvětví Společenství pokračovala během sledovaného období složitá situace. Dokladem toho je snižování výnosnosti (nebo, jinými slovy, rostoucí ztráty po roce 1999) při nižších prodaných množstvích a při snižování jednotkových cen.

(77)

Vážná situace výrobního odvětví Společenství v období šetření vyplývala z různých událostí v minulosti, jakými byly např.: i) dumping dovozu pocházejícího z ČLR do zavedení opatření v lednu 1997; ii) absorpce těchto opatření, jak bylo zjištěno v říjnu 2000; iii) dumping dovozu pocházejícího z Indonésie do zavedení antidumpingových opatření v červnu 2002; iv) obcházení opatření přes Thajsko (šetření OLAF). Po šetření o obcházení byla navíc antidumpingová opatření zavedená nařízením Rady (ES) č. 119/97 rozšířena na dovoz odesílaný z Vietnamu (viz 4. bod odůvodnění). To ukazuje, že během sledovaného období výrobní odvětví Společenství vždy trpělo dumpingem a nemělo možnost se zotavit. Snížení spotřeby na trhu Společenství bylo omezené, a nemůže tedy samo o sobě vysvětlit vážnou situaci výrobního odvětví Společenství.

(78)

V období šetření původního šetření (tj. v období mezi 1. říjnem 1994 a 30. zářím 1995) prodali čínští vyvážející výrobci na trhu Společenství 126 miliónů kusů (prodej společnosti WWS činil více než dvě pětiny tohoto množství). V roce 2001, období šetření současného šetření, prodali 5 miliónů kusů prohlášených za pocházející z ČLR. Skutečnost, že v ČLR je významná volná kapacita (zatímco objem čínského vývozu do třetích zemí klesá) a že chování čínských vyvážejících výrobců trvale svědčí o tom, že jsou ochotni prodávat za dumpingové a újmu působící ceny, aby získali podíl na trhu, jasně ukazuje, že existuje pravděpodobnost opakování újmu působícího dumpingu dovozem pocházejícím z ČLR, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti.

(79)

Společenství je jediným trhem, kde by čínští vyvážející výrobci mohli ještě zvyšovat podíl na trhu, neboť ostatní trhy jsou již zásobovány čínskými výrobci nebo výrobci ve třetích zemích ovládanými čínskými výrobci. Přítomnost výrobního odvětví Společenství je zanedbatelná na nejdůležitějších trzích mimo Společenství, na nichž jsou téměř všechny prodávané MKP vyráběny v ČLR nebo společnostmi ovládanými čínskými vyvážejícími výrobci. Pokud by bylo umožněno, aby stávající opatření pozbyla platnosti, dotčený dovoz by s největší pravděpodobností významně zvýšil cenový tlak, jak ukázala analýza antiabsorpčního šetření. Jestliže byla společnost WWS schopna absorbovat významnou část z 32,5 % antidumpingového cla a ostatní čínské společnosti byly schopny absorbovat významnou část z 39,4 % cla, pak je nanejvýš pravděpodobné, že při neexistenci antidumpingových opatření by tyto společnosti byly schopny ještě více stlačit ceny MKP prodávaných ve Společenství.

(80)

Je třeba připomenout, že průměrná cena MKP prohlášených za pocházející z Thajska v průběhu sledovaného období klesla o 9 % a srovnání mezi průměrnou prodejní cenou evropského distributora MKP prohlášených za pocházející z Thajska a váženou průměrnou prodejní cenou výrobního odvětví Společenství ukázalo, že prvně uvedená cena byla přibližně o 12 % nižší než druhá.

(81)

Co se týká dovozu z dalších třetích zemí, je Maďarsko od 1. května 2004 součástí Společenství. Pokud jde o Indii a Indonésii, jsou vyvážející výrobci v obou těchto zemích ovládáni čínskými vyvážejícími výrobci. Pokud by opatření ohledně dovozu pocházejícího z ČLR pozbyla platnosti, snížila by se atraktivita vývozu MKP z Indie a Indonésie do Společenství, neboť je pravděpodobné, že v tomto případě by došlo k prudkému zvýšení dumpingového dovozu přímo z ČLR.

(82)

Vzhledem k již tak špatné situaci výrobního odvětví Společenství by výše uvedené podstatné zvýšení dovozu z ČLR za dumpingové ceny ve spojení s podstatným cenovým podbízením mělo nepochybně vážné důsledky pro výrobní odvětví Společenství. Také s ohledem na zkušenosti týkající se minulých antidumpingových a antisubvenčních šetření ohledně MKP by pozbytí platnosti opatření týkajících se dovozu MKP pocházejícího z ČLR se vší pravděpodobností vedlo k dalšímu a značnému zhoršení situace výrobního odvětví Společenství.

(83)

Na základě výše uvedených skutečností je pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz MKP pocházející z ČLR by mělo za následek prudké zvýšení objemu tohoto dovozu do Společenství, spojené s významným snížením prodejních cen. Je třeba poznamenat, že většina výrobků na trhu MKP je vysoce standardizována a hospodářská soutěž probíhá ve většině případů v oblasti cen.

(84)

V této souvislosti je vzhledem k šetření týkajících se situaci na trhu Společenství pravděpodobné, že zvýšení objemu dovozu za nízké, dumpingové ceny stlačí ceny výrobního odvětví Společenství. To pak povede k dalšímu zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství. Pro výrobní odvětví Společenství by to s největší pravděpodobností znamenalo konkurs a uzavření zbývajících výrobních závodů.

(85)

Pozbytí platnosti opatření by odstranilo nejdůležitější bariéru, která brání čínským vyvážejícím výrobcům v prodeji za újmu působící dumpingové ceny na trhu Společenství.

(86)

To tedy vede k závěru, že existuje pravděpodobnost opakování újmy působené dumpingovým dovozem pocházejícím z ČLR.

(87)

Bylo zkoumáno, zda existují závažné důvody, které by mohly vést k závěru, že obnovení platných antidumpingových opatření není v zájmu Společenství. Za tímto účelem a v souladu s článkem 21 základního nařízení bylo na základě poskytnutých důkazů zkoumáno, jaký dopad by mělo obnovení opatření na všechny strany, kterých se toto šetření týká, a také jaké důsledky by mělo pozbytí platnosti takových opatření.

(88)

Aby bylo možné určit dopad možného zachování opatření, byla všem zúčastněným stranám dána možnost vyjádřit názor podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení. Vyplněný dotazník vrátili pouze spolupracující výrobci ve Společenství a dva nezávislí dovozci. Tři uživatelé sdělili svá stanoviska, aniž by vrátili vyplněný dotazník či poskytli jakýkoliv důkaz dokládající jejich stanoviska.

(89)

Čl. 21 odst. 7 základního nařízení stanoví, že k informacím se přihlédne pouze tehdy, jsou-li podloženy konkrétními důkazy, které potvrzují jejich správnost. V této souvislosti nemohl být učiněn ze stanovisek uživatelů žádný závěr poukazující na to, že by nebylo v zájmu Společenství zachovat antidumpingová opatření, neboť tato stanoviska nebyla doložena.

(90)

Pokud se jedná o účinek předtím zavedených antidumpingových opatření, došlo k prudkému snížení dovozu prohlášeného za pocházející z ČLR, zejména po zesílení opatření následujícím po výsledcích šetření absorpce, spojenému s prudkým zvýšením dovozu pocházejícího nebo prohlášeného za pocházející z dalších třetích zemí.

(91)

Skupina společností, ke kterým náleží žadatelé, je jediným výrobcem MKP ve Společenství s významnou výrobou. Potýkají se s obtížným prostředím, kde zůstávají hrozbou levné, často dumpingové a subvencované, újmu působící dovoz ze třetích zemí. Po vyhlášení konkursu provedli restrukturalizaci svých provozů, ani tak se však nevyhnuli dalším konkursním krokům v posledním čtvrtletí roku 2003. Výrobní odvětví Společenství vyvíjí úsilí o vytvoření zdravého segmentu, který by byl celosvětově schopen soutěžit s čínskými vyvážejícími výrobci. Ukončení platnosti antidumpingových opatření na dovoz pocházející z ČLR by tuto strategii mohlo vážně narušit, neboť čínští vyvážející výrobci v minulosti prokázali, že k získání podílu na trhu by stlačili ceny na dumpingovou úroveň. Vzhledem k tomu, že účinky opatření byly částečně narušeny absorpčními praktikami a dumpingovým nebo subvencovaným dovozem MKP z Indonésie, možné pozbytí platnosti takovýchto opatření by s největší pravděpodobností znemožnilo současné restrukturalizační úsilí výrobního odvětví Společenství.

(92)

Výrobní odvětví Společenství má dlouhou tradici, je však velmi pravděpodobné, že by přestalo existovat, pokud by se současné restrukturalizační úsilí nezdařilo. Společnost Robert Krause GmbH & Co. KG vyhlásila konkurs v lednu 1998. Její právní nástupce, společnost Krause Ringbuchtechnik GmbH, kterou od června 1998 vlastní společnost Wilhelm vom Hoffe Drahtwerke GmbH, vyhlásila konkurs v dubnu 2002. Poté, co společnost Ringbuchtechnik Produktionsgesellschaft GmbH získala majetek a převzala zaměstnance posledně jmenované firmy, nebude patrně po své žádosti o zahájení konkursního řízení pokračovat ve výrobě. SX Bürowaren Produktions- und Handels GmbH pokračuje v tradici firmy Koloman Handler AG. Další konkurs by patrně znamenal konec výrobního odvětví Společenství. Pokud by výrobní odvětví Společenství zastavilo výrobu MKP, došlo by ke ztrátě zkušeností nashromážděných za více než století a zbývajících pracovních příležitostí.

(93)

Obnovení opatření by s největší pravděpodobností umožnilo výrobnímu odvětví Společenství zvýšit podíl na trhu, snížit jednotkové výrobní náklady a zvýšit výnosnost. Ceny by se patrně významně nezměnily, avšak prodaná množství by mohla výrazně růst. Restrukturalizace výrobního odvětví Společenství se zaměřuje na posílení jeho konkurenceschopnosti umožňující lepší plánování prodávaných typů MKP, posílení jeho vyjednávací pozice vůči dodavatelům, a racionalizaci prodeje. Všechna tato opatření by přispěla ke snížení nákladů. Výrobní odvětví Společenství je životaschopné, neboť dokonce i po několika konkursech je stále schopné zásobovat důležitou část trhu Společenství, zejména ve spojení s výrobním provozem umístěným v Maďarsku, který se stal 1. května 2004 součástí výroby Společenství.

(94)

Akvizice firmy Bensons, která již dlouho obchoduje s MKP a jejíž společnosti se nacházejí v Nizozemsku, Singapuru, Spojeném království a ve Spojených státech amerických, společností SX Bürowaren Produktions- und Handels GmbH jasně ukazuje vůli výrobního odvětví Společenství ke zvýšení přístupu na světový trh a vážnost jeho restrukturalizačního úsilí.

(95)

Po oznámení vyvstaly dva hlavní problémy. Tím prvním je možné zneužití dominantního postavení výrobním odvětvím Společenství. V tomto ohledu si Komise není vědoma žádného antitrustového řízení týkajícího se dotčených společností.

(96)

Za druhé, existovalo tvrzení, že výrobní odvětví Společenství je v současnosti ve spojení s čínským vývozcem a že Bensons, dovozce, který je nyní součástí skupiny výrobního odvětví Společenství, je výhradním distributorem výrobků prodávaných firmou WWS, čínským vývozcem, který ovládá také výrobu v Indii.

(97)

Bylo zjištěno, že existuje dohoda o dodávkách mezi Bensons a WWS, která původně předpokládala převod práv k duševnímu vlastnictví z WWS na Bensons a převod některých podílů na společnosti Bensons na WWS. Tyto převody se však neuskutečnily. Dohoda o dodávkách nepředpokládá mezi Bensons a WWS žádnou exkluzivitu, avšak stanoví, že Bensons má přednostní právo stát se výhradním distributorem, pokud daný dodavatel ukončí svou činnost. Uváděný vztah proto nemohl být potvrzen.

(98)

Firma SX Bürowaren Produktions- und Handels GmbH koupila v srpnu 2002 jediné dva spolupracující nezávislé dovozce, kteří se po skončení období šetření takto dostali do spojení s výrobním odvětvím Společenství. Události, které nastanou po skončení období šetření, nejsou obvykle brány v úvahu. Protože je však tato akvizice významnou a trvalou událostí, měla by být, v tomto zvláštním případě, vzata v úvahu. Zájmy těchto dovozců jsou nyní stejné jako zájmy výrobního odvětví Společenství, protože jsou společnostmi ve spojení.

(99)

Při šetření nespolupracoval žádný další nezávislý dovozce. To nasvědčuje tomu, že ačkoliv byla opatření v účinnosti, ostatní nezávislí dovozci nebyli těmito opatřeními postiženi.

(100)

Při šetření nespolupracovali žádní uživatelé. To nasvědčuje tomu, že, ačkoliv byla opatření v účinnosti, uživatelé nebyli těmito opatřeními postiženi. Výsledkem zachování antidumpingových opatření pravděpodobně nebude zhoršení situace uživatelů.

(101)

Ve sledovaném období někteří výrobci pořadačů omezili svou výrobu nebo uzavřeli své výrobní provozy ve Společenství. V některých případech se přestěhovali nebo rozšířili svou výrobní kapacitu mimo Společenství, hlavně do východoevropských zemí. Rozhodnutí těchto uživatelů byla motivována hlavně nižšími mzdovými náklady a blízkostí těchto zemí k trhu Společenství, spojená s perspektivou, že se tyto země 1. května 2004 stanou členy Evropské unie. Ceny MKP prodávaných výrobním odvětvím Společenství sledovaly klesající trend a dovoz levných MKP dopravovaných z Indie, Indonésie a Thajska, který nepodléhal antidumpingovým clům, byly během sledovaného období k dispozici.

(102)

Je třeba zdůraznit, že pokud by výrobní odvětví Společenství přestalo existovat, uživatelé by se stali zcela závislými na dovozu pocházejícím z ČLR nebo na dovozu čínských dceřiných společností v jiných zemích. V tom okamžiku by čínští vyvážející výrobci měli motiv k podstatnému zvýšení cen na trzích mimo ČLR, což by mohlo vážně ohrozit konkurenceschopnost odběratelského průmyslu. Výrobní odvětví Společenství nemá zájem na takové cenové politice, která by přispívala k uzavírání výrobních závodů na pořadače ve Společenství, neboť by to znamenalo výrazné oslabení jejich pozice při soutěžení mimo Společenství s čínskými vyvážejícími výrobci a jejich dceřinými společnostmi.

(103)

Pokud budou opatření obnovena, budou zde alternativní zdroje dodávek. Stojí za to poznamenat, že současná antidumpingová opatření ohledně dovozu pocházejícího z ČLR nevedla k nedostatku dovážených MKP na trhu Společenství.

(104)

Dodavatelé ocelového drátu a ocelového pásku prodávají jen zanedbatelné procento své výroby výrobnímu odvětví Společenství, a proto nejsou ovlivněni výsledkem tohoto řízení. Žádný z nich se nepřihlásil jako zúčastněná strana.

(105)

S ohledem na účinky možného pozbytí platnosti opatření na hospodářskou soutěž ve Společenství je třeba poznamenat, že na celém světě je jen několik výrobců MKP, přičemž většinou se jedná o výrobce v Číně nebo výrobce ovládané čínskými vyvážejícími výrobci. Zánik několika zbývajících výrobců, kteří nejsou ovládáni čínskými společnostmi, by tak mělo negativní účinky na hospodářskou soutěž ve Společenství.

(106)

Zohledněním výše uvedených faktorů a úvah se dospělo k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zachování stávajících antidumpingových opatření.

(107)

Ve světle výše uvedených skutečností se má za to, že podle čl. 11 odst. 2 a čl. 11 odst. 6 základního nařízení by antidumpingová opatření na dovoz MKP pocházející z ČLR zavedená nařízením Rady (ES) č. 119/97, naposledy pozměněným nařízením Rady (ES) č. 2100/2000, měla být zachována.

(108)

Vzhledem k dlouhé době trvání šetření se pokládá za vhodné, aby byla opatření omezena na dobu čtyř let,

a)

pro mechanismy se 17 a 23 kroužky (kódy TARIC 8305100021, 8305100022 a 8305100029) se výše cla rovná rozdílu mezi minimální dovozní cenou 325 EUR za 1 000 kusů a čistou cenou franko hranice Společenství před proclením;

b)

pro jiné mechanismy, než jsou mechanismy se 17 nebo 23 kroužky (kódy TARIC 8305100011, 8305100012 a 8305100019)

4.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 359/23

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

4.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 359/25

(1)

Článek 3 nařízení (ES) č. 2003/2003 stanoví, že hnojivo, které patří k některému z typů hnojiv uvedených v příloze I daného nařízení a splňuje podmínky stanovené v daném nařízení, může být označeno jako „HNOJIVO ES“.

(2)

Mezi fosforečnými hnojivy uvedenými v tabulce A.2 přílohy I nařízení (ES) č. 2003/2003 je trojitý superfosfát (TSP) a jedním z kritérií pro jeho označení je „fosfor vyjádřený jako P2O5 rozpustný v neutrálním citronanu amonném, minimálně 93 % deklarovaného obsahu P2O5 ve vodorozpustné formě“.

(3)

Čím vyšší je rozpustnost hnojiva TSP ve vodě, tím lepší je jeho agronomická účinnost. V minulosti měly evropské půdy nedostatek fosforu, a v důsledku toho byla oprávněná vysoká minimální hodnota rozpustnosti ve vodě ve výši 93 %, aby se tento nedostatek napravil.

(4)

Dnes se situace změnila v tom smyslu, že mnohé půdy již nedostatkem fosforu netrpí, a zatímco v určitých půdních podmínkách nebo u určitých plodin je stále žádoucí minimální hodnota pro rozpustnost ve vodě 93 %, v případě mnohých půd a plodin by minimální hodnota 85 % byla stejně účinná.

(5)

Uživatelé trojitého superfosfátu by tudíž měli mít možnost volby mezi hodnotou pro rozpustnost ve vodě ve výši 85 %, nebo vyšší rozpustností, podle potřeb místní půdy a plodin. Položka týkající se trojitého superfosfátu v tabulce A.2 přílohy I nařízení (ES) č. 2003/2003 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

Sodná sůl EDDHSA a její kondenzační produkty (EDDHSA) se používají, zejména ve Španělsku, Francii a Itálii, už 15 let jako organické chelátotvorné činidlo pro stopové živiny. Zkušenosti ukazují, že se jedná o účinné hnojivo, které nepředstavuje žádné riziko pro životní prostředí.

(7)

Zejména železo v chelátu s EDDHSA se používá k nápravě nedostatku železa a odstranění chlorózy. Doporučuje se pro nejrůznější rostlinné druhy, obzvláště pro ovocné stromy, jako např. citrusovníky, meruňky, avokádo, švestky a broskvoně; používá se také pro hrozny, malé keře a jahody.

(8)

Odstranění chlorózy a jejích příznaků zajišťuje zelené listí a dobrý růst a vývoj plodů pro sběr.

(9)

Pokud jde o účinek na půdu a životní prostředí, EDDHSA podléhá v půdě chemickému rozkladnému procesu, který je sice poměrně pomalý, avšak nevznikají při něm žádné nebezpečné látky. Nezpůsobuje ani problémy ohledně slanosti půdy.

(10)

EDDHSA by proto měla být přidána do seznamu povolených organických chelátotvorných činidel pro stopové živiny v příloze I nařízení (ES) č. 2003/2003.

(11)

Nařízení (ES) č. 2003/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(12)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 32 nařízení (ES) č. 2003/2003,

4.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 359/28

(1)

S ohledem na nové informace a technologický vývoj, o kterých informovala skupina pro technologické a hospodářské hodnocení ve zprávě o pokroku z března 2002 (2) o regulovaných látkách používaných jako chemická technologická činidla, by měla být pozměněna příloha IV nařízení (ES) č. 2037/2000 v důsledku rozhodnutí X/14 (3) a rozhodnutí XV/6 (4) přijatých při desátém (1998) a patnáctém (2003) zasedání smluvních stran Montrealského protokolu.

(2)

Přesněji řečeno, rozhodnutí XV/6 doplňuje technologické činidlo tetrachlormethan na výrobu cyklodimu (rozpouštědlo) a ruší použití CFC-113 jako technologického činidla ve výrobě vinorelbinu (farmaceutický přípravek) a použití tetrachlormethanu jako technologického činidla ve výrobě tralomethrinu (insekticid).

(3)

Nařízení (ES) č. 2037/2000 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 2037/2000,

4.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 359/30

(1)

Pro účinný boj proti podvodům v oblasti spotřebních daní je třeba užší spolupráce mezi finančními orgány Společenství a mezi těmito orgány a Komisí, založené na společných zásadách.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2073/2004 ze dne 16. listopadu 2004 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní (3) zahrnuje všechna ustanovení určená k usnadnění správní spolupráce v oblasti spotřebních daní a obsažená ve směrnicích 77/799/EHS (4) a 92/12/EHS (5), s výjimkou vzájemné pomoci upravené směrnicí Rady 76/308/EHS ze dne 15. března 1976 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření (6).

(3)

Směrnice Rady 2004/56/ES (7) ze dne 21. dubna 2004, kterou se mění směrnice 77/799/EHS, vyžaduje, aby členské státy uvedly v účinnost právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s uvedenou směrnicí do 1. ledna 2005. Tyto předpisy se použijí v oblasti přímých daní, některých spotřebních daní a daní z pojistného. Jelikož nebude směrnice 77/799/EHS na základě uvedené směrnice od 1. července 2005 použitelná na spotřební daně, není vhodné, aby byly členské státy povinny přijímat předpisy, které mají během krátké doby pozbýt účinnosti. Je tedy nezbytné umožnit členským státům nepřijímat s ohledem na spotřební daně předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí 2004/56/ES, aniž je dotčena povinnost přijmout tyto předpisy s ohledem na jiné daně, na které se směrnice 77/799/ES vztahuje.

(4)

Směrnice 77/799/EHS a 92/12/EHS by tedy měly být odpovídajícím způsobem změněny,

1.

Název se nahrazuje tímto:

2.

V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Příslušné orgány členských států si v souladu s touto směrnicí navzájem poskytují veškeré údaje, které by jim mohly umožnit správné vyměření daní z příjmů a majetku, a veškeré údaje týkající se zavedení daní z pojistného podle čl. 3 šesté odrážky směrnice Rady 76/308/EHS ze dne 15. března 1976 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření (8).“

1.

Článek 15a se zrušuje.

2.

Článek 15b se zrušuje.

3.

V článku 19 se zrušuje odstavec 6.

4.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 359/32

(1)

Dne 16. října 2001 zmocnila Rada Komisi k vyjednání vhodné dohody s Andorrským knížectvím, která by zajistila, že tento stát přijme opatření rovnocenná opatřením uplatňovaným v rámci Společenství pro zajištění účinného zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru.

(2)

Znění dohody, která je výsledkem těchto jednání, je v souladu se směrnicemi pro jednání vydanými Radou. Toto znění je doprovázeno memorandem o porozumění mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Andorrským knížectvím.

(3)

S výhradou pozdějšího přijetí rozhodnutí o uzavření dohody je žádoucí podepsat oba dokumenty, které byly parafovány dne 1. července 2004, a získat od Rady potvrzení o schválení memoranda o porozumění,

4.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 359/54

(1)

Dne 22. ledna 2002 Rada rozhodnutím 2002/60/ES rozhodla o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů (1).

(2)

Uvolnilo se místo náhradníka Výboru regionů po skončení funkčního období Alejandra FONT de MORA y TURÓNA, které bylo Radě oznámeno dne 26. října 2004,

4.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 359/55

(1)

Rada nařízením (ES) č. 2164/98 (2) uložila konečné vyrovnávací clo na dovoz určitých širokospektrálních antibiotik, jmenovitě na amoxicilinový trihydrát, ampicilinový trihydrát a cefalexin kódů KN ex 2941 10 10, ex 2941 10 20 a ex 2941 90 00 pocházející z Indie, které nejsou v odměřených dávkách nebo ve formách či baleních pro maloobchodní prodej („dotčený výrobek“). Opatření měla formu valorického cla v rozsahu mezi 0 % a 12 % pro jednotlivé vývozce se sazbou zbytkového cla ve výši 14,6 % pro nespolupracující vývozce.

(2)

Po uložení konečných opatření přijala Komise od indického výrobce dotčeného výrobku, společnosti Nestor Pharmaceuticals Limited („žadatele“), žádost o zahájení urychleného přezkumu nařízení Rady (ES) č. 2164/98 podle článku 20 základního nařízení. Žadatel prohlásil, že není spojen s žádným dalším vývozcem dotčeného výrobku v Indii. Navíc tvrdil, že nevyvážel dotčený výrobek během původního období šetření (tedy od 1. července 1996 do 30. června 1997), ale vyvážel dotčený výrobek do Společenství až po uplynutí tohoto období. Na základě výše uvedených skutečností požadoval, aby pro něj byla v případě poskytnutí subvence zavedena samostatná sazba cla.

(3)

Komise přezkoumala důkaz předložený žadatelem a uznala ho za dostatečný k tomu, aby bylo zdůvodněno zahájení přezkumu podle ustanovení článku 20 základního nařízení. Po konzultaci s poradním výborem a poté, co bylo příslušnému výrobnímu odvětví Společenství umožněno vyjádřit se, zahájila Komise prostřednictvím oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (3) urychlený přezkum nařízení (ES) č. 2164/98 s ohledem na žadatele.

(4)

Výrobek, jehož se tento přezkum týká, je stejný jako výrobek, na nějž se vztahuje nařízení (ES) č. 2164/98.

(5)

Šetření subvencování pokrývalo období od 1. dubna 2002 do 31. března 2003 („období šetření přezkumu“).

(6)

Komise úředně navrhla žadateli a vládě Indie („VI“), aby zahájili šetření. Navíc poskytla dalším zúčastněným stranám možnost, aby písemně vyjádřily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Komise však žádná stanoviska ani žádost o slyšení neobdržela.

(7)

Komise poslala žadateli dotazník a do stanoveného termínu obdržela úplnou odpověď. Komise vyhledala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely šetření, a provedla všechny ověřovací návštěvy v prostorách žadatele v Novém Dillí a v Hyderabadu.

(8)

Protože žadatel nepožádal o přezkum zjištění o újmě, přezkum se omezil pouze na subvencování.

(9)

Komise přezkoumala stejné režimy subvencí, jaké byly analyzovány v původním šetření. Přezkoumala také, zda žadatel použil jiné režimy subvencí nebo přijal subvence ad hoc týkající se dotčeného výrobku.

(10)

Žadatel byl schopen uspokojivě prokázat, že nebyl přímo ani nepřímo spojen se žádným z indických vyvážejících výrobců podléhajících platným vyrovnávacím opatřením s ohledem na dotčený výrobek.

(11)

Šetření potvrdilo, že žadatel nevyvážel dotčený výrobek během původního období šetření, tzn. od 1. července 1996 do 30. června 1997, a že jej začal vyvážet do Společenství až po tomto období.

Žadatel nebyl navíc během původního šetření individuálně prošetřován z jiných důvodů než pro odmítnutí spolupráce s Komisí.

V důsledku toho se potvrzuje, že žadatel by měl být považován za nového vývozce. Proto Komise podle článku 20 základního nařízení zkoumala, zda by pro žadatele mohlo být stanoveno samostatné vyrovnávací clo.

(12)

Na základě informací obsažených v odpovědi žadatele na dotazník Komise a dále získaných v průběhu šetření byly prošetřovány následující režimy:

(13)

Bylo zjištěno, že žadatel získal příspěvek v rámci režimu DEPBS na poexportním základu. Podrobný popis režimu je uveden v odstavci 4.3. Vývozní a dovozní politiky 2002–2007 („Politika EXIM 02-07“) a v kapitole 4 Příručky postupů, ve svazku I 2002–2007 („HOP I 02-07“) (4). Politika EXIM 02-07 je založena na zákonu o zahraničním obchodu (rozvoji a řízení) 1992 (č. 22 z roku 1992).

(14)

K účasti v tomto režimu je oprávněn jakýkoli výrobce-vývozce nebo obchodník-vývozce. Může požádat o úvěry DEPBS, které se vypočítají jako procentní podíl z hodnoty výrobků vyvážených podle tohoto režimu. Uvedené sazby DEPBS stanovily indické orgány pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku. Stanovují se na základě standardních norem vstupů a výstupů („SION“) s přihlédnutím k předpokládanému obsahu vstupů do vyváženého výrobku a celních poplatků za tento předpokládaný dovoz bez ohledu na to, zda dovozní cla byla ve skutečnosti zaplacena či nikoli.

(15)

Aby byla společnost způsobilá pro příspěvky v rámci tohoto režimu, musí vyvážet. V okamžiku vývozní transakce musí vývozce učinit u indických orgánů prohlášení uvádějící, že vývoz probíhá podle režimu DEPBS. Aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní orgány při odeslání doklad o nakládce pro vývoz. Tento doklad popisuje mimo jiné velikost úvěru DEPBS, který má být pro tuto vývozní transakci přidělen. V tomto okamžiku vývozce ví, jaký příspěvek obdrží. Jakmile celní orgány vydají doklad o nakládce pro vývoz, VI již nemá žádnou rozhodovací pravomoc týkající se přidělení úvěru DEPBS. Příslušná sazba DEPBS pro výpočet příspěvku je sazba použitá v okamžiku, kdy je učiněno vývozní prohlášení. Proto nelze výši příspěvku upravovat zpětně.

(16)

Bylo také zjištěno, že podle indických účetních norem lze úvěry DEPBS po splnění vývozního závazku účtovat na akruálním základě jako příjem v komerčních účtech.

(17)

Tyto úvěry lze použít pro zaplacení celních poplatků za následující dovoz jakéhokoli zboží, jehož dovoz není omezen, s výjimkou investičního majetku. Zboží dovážené na základě těchto úvěrů lze prodat na domácím trhu (po připočtení daně z obratu) nebo použít jiným způsobem.

Úvěry DEPBS jsou volně převoditelné a platné po období 12 měsíců od data vydání.

(18)

Žádost o úvěr DEPBS se může vztahovat až 25 vývozních transakcí a při elektronickém podání na neomezené množství vývozních transakcí. Ve skutečnosti neexistují žádné přísné lhůty, protože období uvedená v kapitole 4.47 HOP I 02-07 se vždy počítají z nejnovějších vývozních transakcí zahrnutých v příslušné žádosti o DEPBS.

(19)

Hlavní rysy režimu DEPBS se od původního šetření nezměnily. Režim je subvencí stanovenou zákonem v závislosti na vývozní výkonnosti. Proto bylo během původního šetření stanoveno, že je považován za specifický a vyrovnatelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(20)

V původním šetření byla částka subvence DEPBS počítána na základě nejlepších informací, které byly dostupné podle čl. 28 odst. 1 základního nařízení a časově přepočtená sazba DEPBS byla považována za odpovídající sazbu subvence. V důsledku spolupráce žadatele, která je považována za změnu okolností ve smyslu čl. 22 odst. 4 základního nařízení, by tato metodologie neměla být používána k jeho újmě.

(21)

Podle čl. 2 odst. 2 a článku 5 základního nařízení byla výše vyrovnatelných subvencí počítána z hlediska příspěvků připadajících na příjemce a bylo zjištěno, že totéž platilo během období šetření. V této souvislosti bylo zvažováno, že příspěvek připadá na příjemce v okamžiku, kdy je podle tohoto režimu provedena vývozní transakce. V tomto okamžiku se VI zříká celních poplatků, čímž vzniká finanční příspěvek ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) podbodu ii) základního nařízení. Jak je uvedeno ve výše uvedeném 15. bodu odůvodnění, jakmile celní orgány vydají prohlášení o nakládce pro vývoz uvádějící mimo jiné i výši úvěru DEPBS, která bude pro tuto vývozní transakci poskytnuta, nemá VI žádnou volnost, zda subvenci udělit či nikoli, a nemá ani volnost vzhledem k výši subvence. Navíc, jak je uvedeno výše ve stejném bodu odůvodnění, žádná změna sazby DEPBS mezi skutečným vývozem a vydáním licence DEPBS nemá zpětný vliv na výši poskytnutého příspěvku. Jak je dále uvedeno výše v 16. bodu odůvodnění, mohou společnosti podle účetních norem Indie zaúčtovat úvěry DEPBS na akruálním základě jako příjem v okamžiku vývozní transakce. Na závěr, vzhledem ke skutečnosti, že si je společnost vědoma, že dostane subvenci na základě režimu DEPBS a také příspěvky na základě jiných režimů, je z hlediska konkurenceschopnosti ve výhodnějším postavení, protože může na subvence reagovat nabídkou nižších cen.

(22)

Důvodem pro uložení vyrovnávacího cla je však náprava nerovných obchodních praktik na základě nedovoleného konkurenčního zvýhodnění. Z hlediska výše uvedené skutečnosti se považuje za vhodné zhodnotit příspěvek v rámci DEPBS jako součet úvěrů získaných při všech vývozních transakcích provedených podle tohoto režimu během období šetření. Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky nezbytně vzniklé k získání subvence sníženy.

(23)

Žadatel tvrdil, že pro výpočet rozpětí subvence jsou v tomto šetření relevantní pouze úvěry DEPBS vzniklé při vývozních transakcích dotčeného výrobku. V DEPBS však neexistuje žádný závazek omezující používání úvěrů DEPBS na bezcelní dovoz vstupního materiálu v souvislosti s konkrétním výrobkem. Naopak, úvěry DEPBS jsou volně převoditelné, mohou být dokonce i prodány a použity pro dovoz jakéhokoli neomezeně dováženého zboží (vstupní materiály dotčeného výrobku patří do této kategorie) s výjimkou investičního majetku. V důsledku toho může dotčený výrobek využívat všech vytvořených úvěrů DEPBS.

(24)

Žadatel dále tvrdil, že by daň z obratu splatná při převodu úvěrů DEPBS měla být při stanovení výše subvence odečtena jako náklad. Daň z obratu však není náklad, který nutně vzniká pro oprávnění k získání subvence nebo pro získání subvence ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení. Daň z obratu je pouze důsledkem čistě komerčního rozhodnutí zbavit se již získaného úvěru DEPBS tím, že se prodá místo toho, aby se použil bez daně z obratu pro úhradu cel splatných pro další dovozy. Poplatky za žádost o získání úvěrů DEPBS však byly chápány jako nutné náklady a byly odečteny.

(25)

Částka celkové subvence (čitatel) byla přidělena pro celkové vývozní prodeje během zkoumaného období šetření (jmenovatel) podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení, protože tato subvence nebyla poskytnuta pro množství, která byla zpracována, vyrobena, vyvezena nebo přepravena. Rozpětí subvence pro žadatele podle tohoto režimu bylo 3,3 %.

(26)

Bylo stanoveno, že žadatel získá příspěvek spočívající v částečném osvobození od daně z příjmu na zisky z vývozních prodejů během zkoumaného období šetření. Právní základ tohoto osvobození je stanoven v oddílu 80HHC zákona o dani z příjmu z roku 1961.

(27)

Oddíl 80HHC zákona o dani z příjmu z roku 1961 byl pro vyměřovací období 2005–2006 (tzn. pro finanční rok od 1. dubna 2004 do 31. března 2005) zrušen. V důsledku toho nepřinese tento režim žadatelům po 31. březnu 2004 žádné výhody. Podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení není proto tento režim vyrovnáván.

(28)

Bylo zjištěno, že žadatel nezískal příspěvky na základě RPB, který byl dne 1. března 1997 zrušen a nahrazen svým následným režimem DEPBS.

(29)

Bylo zjištěno, že žadatel nedovezl v rámci režimu REPCG žádný investiční majetek, a proto tento režim nevyužil.

(30)

Bylo zjištěno, že se žadatel nenacházel v OPV a nepracoval podle režimu VZJ, a proto tento režim nevyužil.

(31)

Bylo zjištěno, že žadatel získal během zkoumaného období šetření podle tohoto režimu příspěvky. Podrobný popis režimu je součástí odstavců 4.1.1 až 4.1.7 politiky EXIM 02-07 a kapitol 4.1 až 4.30 HOP I 02-07.

(32)

Pro tento režim jsou způsobilí výrobci–vývozci a prodejci–vývozci „vázaní na“ podporující zpracovatele.

(33)

ALS pro fyzické vývozy umožňuje bezcelní dovoz vstupních materiálů, které musejí být fyzicky obsaženy ve výsledném vyváženém zboží. Za účelem ověření indickými orgány je vývozce právně vázán vést „pravdivé a řádné účetnictví spotřeby a využívání dováženého zboží v souladu s licencí“ ve stanoveném formátu (kapitola 4.30 a dodatek 18 HOP I 02-07), tzn. rejstřík skutečné spotřeby. Dovozní příspěvek i vývozní povinnost, které z hlediska objemu a hodnoty stanoví VI, jsou zdokumentovány na licenci. Kromě toho mají být odpovídající transakce v době vývozu a dovozu zdokumentovány státními úředníky odpovídajícími za licenci. Objem vývozu povolený podle tohoto režimu určuje VI na základě standardních norem, tzn. SION, které mají odrážet nejúčinnější možné využití pro vytvoření referenčního množství výsledného vyváženého výrobku. Normy SION, které existují pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku, jsou zveřejněny v HOP II 02-07. Dovážené vstupní materiály nejsou převoditelné a musejí být použity pro výrobu výsledného vyváženého výrobku. Vývozní povinnost musí být splněna v předem stanoveném časovém rámci (18 měsíců se dvěma možnými prodlouženími v délce 6 měsíců pro každý z nich).

(34)

V průběhu zkoumaného šetření bylo zjištěno, že vstupní materiály bezcelně dovážené žadatelem na základě tohoto režimu podle dovozního příspěvku SION přesáhly materiál potřebný k vytvoření referenčního množství vyváženého výrobku. SION pro dotčený výrobek proto nebyl dostatečně přesný. Žadatel navíc nevedl rejstřík skutečné spotřeby podle své reálné spotřeby. Místo toho do rejstříku nesprávně zaznamenával spotřebu podle velkorysejších norem SION stanovených VI, přestože ve skutečnosti spotřeboval pro referenční vývozní výrobu méně vstupního materiálu. Žadatel ani VI nebyli schopni prokázat, že osvobození od dovozního cla nevedlo k nadměrnému vrácení.

(35)

Osvobození od vývozních cel je subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) podbodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního rozhodnutí, tzn. finanční příspěvek VI, jímž byl žadatel zvýhodněn. Kromě toho jsou ALS pro fyzické vývozy subvencí stanovenou zákonem v závislosti na vývozní výkonnosti, a proto jsou považovány za specifické a vyrovnatelné podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(36)

Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení nebo navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) podbodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům stanoveným v příloze I podbodu i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. VI účinně neuplatnila svůj ověřovací systém nebo postup, jímž by se potvrdilo, zda a v jakých dávkách byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II část II bod 4 základního nařízení) a u režimů navracení u náhradních vstupů (příloha III část II bod 2 základního nařízení). Normy SION pro dotčený výrobek nebyly dostatečně přesné a nelze je považovat za ověřovací systém skutečné spotřeby. Nebyla provedena účinná kontrola založená na správně vedeném rejstříku skutečné spotřeby. VI neprovedla ani další přezkoumání na základě skutečných vstupů, který by běžně měl být při absenci účinně použitého ověřovacího systému proveden (příloha II část II bod 5 a příloha III část II bod 3 základního nařízení), ani neprokázala, že nedošlo k nadměrnému vrácení.

(37)

Po zveřejnění žadatel prohlásil, že ALS pro fyzické vývozy fungovaly jako povolený režim navracení nebo navracení u náhradních vstupů. Aniž by poskytl nový konkrétní důkaz nebo zdůvodnění svých nároků, odůvodňoval své jednání tím, že VI provedla správné ověření v souladu se základním nařízením. Za tímto účelem žadatel odkazoval na následující prvky ověření, které měla VI k dispozici: údajné přesné normy SION pro dotčený výrobek, množstevní informace o vstupním materiálu a výsledných výrobcích ve vývozních a dovozních dokladech (prohlášení o nakládce pro vývoz, dovozní celní prohlášení), dovozní rejstřík vývozních a dovozních závazků podle ALS pro fyzické vývozy, rejstřík skutečné spotřeby (viz výše 33. bod odůvodnění), Certifikační knihu vývozu oprávněného ke clu („DEECB“) a další ověřovací mechanismy, které používají indické orgány pro správu spotřebních daní (např. ochranná opatření, aby nebyly požadovány žádné úvěry na spotřební daň na vstupní materiály (úvěry „CENVAT“) neoprávněně pro vstupní materiál dovážený bez cla podle ALS). Dále argumentoval tím, že Komise měla číselně vyjádřit nepřesnost norem SION. Kromě toho žadatel tvrdil, že není třeba prokazovat u každé dodávky spojení mezi dováženými materiály a výslednými výrobky, aby byl ověřovací systém v souladu se základním nařízením. Závěrem žadatel prohlásil, že Komise je vázána výsledky minulých šetření, a nemůže proto použít vyrovnávácí opatření na režim ALS.

(38)

Postoj žadatele souhrnně popsaný výše v 37. bodu odůvodnění nemění závěry Komise týkající se ALS pro fyzické vývozy. Žadatel nevyvrátil, že v tomto případě podle skutečnosti, nikoli podle práva, VI účinně nepoužila ověřovací systém skutečné spotřeby. Během šetření bylo na základě údajů o skutečné spotřebě, které poskytl žadatel, zjištěno, že SION pro dotčený výrobek není dostatečně přesná (viz 34. bod odůvodnění výše). Žadatel si je této skutečnosti vědom, a potvrdil to během šetření prováděného ověřovacím týmem. Úkolem Komise není zjistit přesnou míru nepřesnosti SION, ale pouze na základě dostatečných důkazů vyvrátit údajnou přesnost standardních norem. Žadatel dále neposkytl žádný důkaz, že vedl záznamy nebo jinou dokumentaci pro účely ověření ALS provedeného VI, které odrážejí jeho skutečnou spotřebu, tzn. nejen standardní očekávanou spotřebu. Pro účely ověření množství spotřebovaného při vývozu výrobků tedy VI vycházela z nepřesných standardních norem. To Komise považuje za nedostatečné ke splnění požadavků účinného ověřovacího systému podle příloh II a III základního nařízení.

(39)

Žadatel nezdůvodnil, že kontroly spotřební daně úvěrů CENVAT poskytují jakékoli informace o souvislosti mezi vstupním materiálem a výslednými vyváženými výrobky. V důsledku toho Komise tyto kontroly nepovažuje za součást ověřovacího systému podle příloh II a III základního nařízení. Politikou EXIM 02-07 byla dále zrušena DEECB, a tak již nemůže tvořit vhodný ověřovací prvek, na rozdíl od tvrzení žadatele. Kromě tohoto nebylo zdůvodněno, že skutečné údaje o spotřebě žadatel zaznamenal do DEECB. Nebyl poskytnut žádný důkaz o tom, že VI účinně použila jakýkoli jiný režim pro zjištění souvislosti mezi dovezenými vstupními materiály a výslednými vyváženými výrobky s potřebnou přesností, tzn. jiným způsobem než na základě příliš velkorysých standardních norem. V tomto smyslu by mělo být uvedeno, že ověřovací systém by měl být vždy založen na konkrétní dodávce, aby odrážel normu stanovenou politikou EXIM 02-07, jak je uvedeno výše v 33. bodu odůvodnění. Jen taková norma navíc umožňuje kontrolním orgánům ověřit, zda jsou splněna přísná pravidla pro režim navracení nebo navracení u náhradních vstupů. Mělo by být připomenuto, že podle přílohy I pásm. i) základního nařízení je systém navracení povolen jen v konkrétních případech a mimo jiné pouze během dvouletého období mezi dovozem náhradních vstupů a vývozem.

(40)

Závěrem, Komise není vázána žádným precedentem vztahujícím se k ALS pro fyzické vývozy. Režim nebyl nikdy analyzován na základě skutečností srovnatelných s fakty zjištěnými v průběhu tohoto šetření, zejména z hlediska nepřesnosti SION pro dotčený výrobek.

(41)

V důsledku absence povoleného režimu navracení nebo navracení u náhradních vstupů spočívá vyrovnatelný příspěvek v osvobození od celkových dovozních cel běžně splatných při dovozu.

(42)

Částka subvence byla vypočtena na základě osvobození od dovozního cla (základního cla a dalšího zvláštního dodatečného cla) za materiál dovezený na základě ALS pro fyzické vývozy pro dotčený výrobek během období kontrolního šetření s poplatky nezbytně vzniklými k získání subvence a odečtenými podle čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení (čitatel). Tato částka byla propočtena na celkový vývozní obrat vytvořený dotčeným výrobkem během zkoumaného období šetření podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení (jmenovatel), neboť tato subvence nebyla přidělena vzhledem k množství zpracovanému, vyrobenému, vyvezenému nebo přepravenému. Na základě toho byla získána subvence ve výši 22 %.

(43)

S přihlédnutím k poznatkům týkajícím se výše uvedených režimů je částka vyrovnatelných subvencí pro žadatele následující:

(44)

Podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení by částka vyrovnávacího cla měla být nižší než celková částka vyrovnatelných subvencí, pokud by toto nižší clo mělo být odpovídající pro odstranění újmy způsobené průmyslovému odvětví Společenství. V původním šetření byla stanovena průměrná úroveň odstranění újmy ve výši 14,6 %. Žadatel nepožadoval přezkoumání zjištění o újmě. Proto částka vyrovnávacího cla v současném přezkumu nesmí překročit původně stanovené limity úrovně odstranění újmy.

(45)

Na základě zjištění plynoucích z tohoto kontrolního šetření se má za to, že dovoz dotčených výrobků vyrobených a vyvezených žadatelem do Společenství by měl dále podléhat vyrovnávací celní sazbě odpovídající úrovni odstranění újmy, jak byla stanovena během původního šetření.

(46)

Vzhledem k tomu, že je tato celní sazba již použitelná na všechny společnosti, které nebyly jednotlivě zmíněny v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2164/98, toto nařízení by nemělo být změněno. Urychlený přezkum týkající se žadatele by měl být proto ukončen.

(47)

Žadatel a VI byli informováni o základních skutečnostech a úvahách, z nichž vyšel záměr ukončit urychlený přezkum. Byl jim také dán přiměřený čas, aby se vyjádřili. VI žádné vyjádření neposkytla. Poznámky žadatele ke zveřejnění, které se týkají pouze ALS pro fyzické vývozy, byly zohledněny, jak je uvedeno výše v 37. až 40. bodu odůvodnění,

4.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 359/61

(1)

V reakci na vypuknutí klasického moru prasat v některých členských státech bylo přijato rozhodnutí Komise 2003/526/ES ze dne 18. července 2003 o ochranných opatřeních proti klasickému moru prasat v některých členských státech (2). Toto rozhodnutí stanovilo určitá dodatečná opatření pro tlumení této choroby.

(2)

Situace klasického moru prasat v Severním Porýní – Vestfálsku v Německu se značně zlepšila. Proto by se opatření přijatá rozhodnutím 2003/526/ES týkající se Severního Porýní – Vestfálska neměla dále používat.

(3)

Nedávno byl případ klasického moru prasat zjištěn v populaci divokých prasat na Slovensku v oblasti Velkého Krtíše, kde se dříve choroba nevyskytovala. Aby se zohlednila epidemiologická situace v tomto členském státě, je toto rozhodnutí 2003/526/ES třeba změnit.

(4)

V souvislosti s celkovou situací této choroby ve Francii, Německu a Lucembursku je vhodné platnost směrnice 2003/526/ES prodloužit.

(5)

Rozhodnutí 2003/526/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem pozměněno.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

1.

V článku 11 se datum „31. října 2004“ nahrazuje datem „30. dubna 2005“.

2.

Příloha rozhodnutí 2003/526/ES se mění takto:

4.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 359/62

(1)

V roce 2002 byl potvrzen klasický mor prasat v populaci divokých prasat v departementech Moselle a Meurthe-et-Moselle ve Francii. Tehdy se uvedená choroba týkala pouze oblasti Thionvillu ležícího v severní části departementu Moselle. Zdá se, že v této oblasti je choroba plně pod kontrolou.

(2)

Rozhodnutím Komise 2002/626/ES (2) byl schválen plán eradikace klasického moru prasat v populaci divokých prasat v departementech Moselle a Meurthe-et-Moselle, který předložila Francie.

(3)

Francie rovněž zahájila intenzivní program sledování klasického moru prasat v populacích divokých prasat v departementech Ardeny, Meurthe-et-Moselle, Moselle a Bas-Rhin, které hraničí s Belgií, Německem a Lucemburskem. Tento program stále probíhá.

(4)

Klasický mor prasat byl později potvrzen rovněž v oblasti Bas-Rhin, odkud se rozšířil do severovýchodní části Moselle v oblasti severních Vogéz. Zjistilo se, že tuto druhou epidemii způsobil jiný kmen viru a že se vyvíjela jinak než epidemie, jejíž výskyt byl potvrzen v oblasti Thionvillu.

(5)

V souvislosti s tím nyní Francie předložila ke schválení plán eradikace klasického moru prasat v populaci divokých prasat v oblasti severních Vogéz. Jelikož tento členský stát zamýšlí zavést v této oblasti očkování divokých prasat, předložil rovněž ke schválení plán nouzového očkování.

(6)

Francouzské orgány povolily použití živé oslabené očkovací látky proti klasickému moru prasat (kmen C) za účelem vytvoření imunity u divokých prasat prostřednictvím orálních návnad.

(7)

Plány eradikace klasického moru v populaci divokých prasat a nouzového očkování takových prasat v severních Vogézách, které předložila Francie, byly přezkoumány a došlo se k závěru, že jsou v souladu se směrnicí 2001/89/ES.

(8)

Z důvodu transparentnosti je vhodné v této směrnici vymezit zeměpisnou oblast, v níž mají být plány eradikace a nouzového očkování prováděny.

(9)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

4.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 359/65

(1)

Nadměrné a nekontrolované hromadění a šíření ručních palných a lehkých zbraní ohrožuje mír a bezpečnost a omezuje perspektivy udržitelného rozvoje, což je skutečností zejména v západní Africe.

(2)

Při prosazování cílů stanovených v článku 1 společné akce 2002/589/SZBP Evropská unie zamýšlí jednat na příslušných mezinárodních fórech za účelem podpory opatření k nastolení důvěry. V tomto smyslu je uvedené rozhodnutí určeno k provádění společné akce 2002/589/SZBP.

(3)

Evropská unie se domnívá, že finanční příspěvek a technická pomoc by mohly přispět ke konsolidaci iniciativy Hospodářského společenství států západní Afriky v oblasti ručních palných a lehkých zbraní.

(4)

Evropská unie proto zamýšlí poskytnout Hospodářskému společenství států západní Afriky finanční a technickou pomoc v souladu s hlavou II společné akce 2002/589/SZBP,