11.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 340/1

1.

Evropská centrální banka (ECB) dne 22. června 2017 předložila doporučení pro rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění článek 22 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (ECB/2017/18) (1). Dne 12. července 2017 Rada uvedené doporučení konzultovala s Komisí.

2.

Pravomoc Komise vydat stanovisko je založena na čl. 129 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a bodu 40.1 statutu ESCB a ECB.

3.

Komise velmi vítá iniciativu ECB doporučit zákonodárci provedení změny článku 22 statutu ESCB a ECB, aby bylo ECB umožněno regulovat „zúčtovací mechanismy pro finanční nástroje“ pro účely měnové politiky, jelikož tato iniciativa doplňuje legislativní návrh Komise ze dne 13. června 2017 na změnu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (2) úpravou právního rámce použitelného na ECB. To by ECB umožnilo plný výkon pravomocí, jež emisním centrálním bankám uděluje výše uvedený návrh Komise, pokud jde o zúčtovací systémy pro finanční nástroje denominované v eurech.

4.

Komise sdílí názor ECB, že ústřední protistrany mají pro Unii zásadní význam, stejně jako její názor, že centrální clearing je svou povahou čím dál tím více přeshraniční a systémově významný. Od přijetí nařízení (EU) č. 648/2012 a v důsledku tržních i regulačních faktorů objem činnosti ústředních protistran v Unii a globálně rychle roste, pokud jde o sféru působnosti a rozsah. Centrální clearing přispívá k systematickému snižování rizika prostřednictvím důkladného řízení rizika protistrany, větší transparentnosti a efektivnějšímu využití kolaterálu. K zavedení povinného centrálního clearingu standardizovaných OTC derivátů se představitelé G20 zavázali již v roce 2009; k implementaci došlo jak v Evropské unii, tak celosvětově. Od té doby se podíl mimoburzovních derivátů, u nichž je prováděn centrální clearing, zvýšil a tato expanze má v nadcházejících letech pokračovat se zavedením dalších povinností clearingu pro jiné druhy nástrojů a zvyšováním objemu dobrovolného clearingu prováděného protistranami, které povinnosti clearingu dosud nepodléhají. Legislativní návrh Komise ze dne 4. května 2017 na cílenou změnu nařízení (EU) č. 648/2012 za účelem zvýšení jeho efektivnosti a proporcionality vytvoří další pobídky pro ústřední protistrany, aby poskytovaly centrální clearing derivátů pro protistrany, a usnadní přístup ke clearingu pro malé finanční a nefinanční smluvní strany. Clearingové trhy jsou kromě toho v rámci celé Unie dobře integrované, jsou však vysoce koncentrované v některých kategoriích aktiv a značně vzájemně propojené. Větší podíl centrálního clearingu nicméně nevyhnutelně znamená, že existuje vyšší riziko koncentrace u ústředních protistran. Komise souhlasí s tím, že tuto otázku je třeba náležitě řešit, a již za tímto účelem navrhla regulační opatření.

5.

Komise tudíž souhlasí s ECB, že vzrůstající systémový význam ústředních protistran by mohl zapříčinit rizika, jež by mohla mít dopad na zúčtovací systémy, což může mít negativní vliv na plynulé fungování platebních systémů a na provádění jednotné měnové politiky, a v konečném důsledku i na prvořadý cíl spočívající v udržování cenové stability.

6.

Komise s ECB rovněž souhlasí v tom, že z vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, oznámeného dne 29. března 2017, vyplývá pro Unii další významný problém, jelikož požadavky nařízení (EU) č. 648/2012 nebudou již na ústřední protistrany usazené v Británii použitelné a objem finančních nástrojů denominovaných v měnách členských států, jejichž clearing je prováděn ve třetích zemích, podstatně vzroste.

7.

Na základě čl. 127 odst. 1 SFEU je prvořadým cílem ESCB udržovat cenovou stabilitu. Čl. 127 odst. 2 SFEU stanoví, že ESCB v rámci svých základních úkolů vymezuje a provádí měnovou politiku a podporuje plynulé fungování platebních systémů. Uvedené základní úkoly jsou rovněž uvedeny v čl. 3 odst. 1 statutu ESCB a ECB. Slouží prvořadému cíli ESCB, jímž je udržování cenové stability; jejich plnění tak musí přispívat k jeho dosažení.

8.

Článek 22 statutu ESCB a ECB, nazvaný „Zúčtovací a platební systémy“, stanoví, že ECB a národní centrální banky mohou poskytovat facility a ECB může vydávat nařízení proto, aby byly zajištěny účinné a spolehlivé zúčtovací a platební mechanismy uvnitř Unie a ve styku se třetími zeměmi. Společně s ostatními ustanoveními, která ECB umožňují výkon základních úkolů, se článek 22 nachází v kapitole IV statutu ESCB a ECB, jejímž předmětem jsou „Měnové funkce a operace ESCB“.

9.

Komise chápe změnu článku 22 statutu ESCB a ECB doporučenou ze strany ECB v kontextu rozsudku Tribunálu ve věci Spojené království v. ECB, T-496/11 ze dne 4. března 2015 (3). Tribunál rozhodl, že pravomoc přijímat nařízení na základě článku 22 statutu ESCB a ECB je jedním z prostředků, jež má ECB k dispozici pro plnění úkolu podpory plynulého fungování platebních systémů, jenž Eurosystému svěřuje čl. 127 odst. 2 SFEU. Uvedený úkol sám slouží prvořadému cíli uvedenému v čl. 127 odst. 1 SFEU. V témže rozsudku Tribunál rovněž rozhodl, že pojem „zúčtovací a platební systémy“ použitý v článku 22 statutu ESCB a ECB je nutné vykládat ve světle úkolu podpory „plynulého fungování platebních systémů“, a tudíž možnost ECB vydávat podle článku 22 statutu nařízení „proto, aby byly zajištěny účinné a spolehlivé zúčtovací a platební mechanismy [systémy]“, nelze chápat tak, že je jí přiznána taková pravomoc vzhledem ke všem zúčtovacím systémům, včetně systémů zúčtování obchodů s cennými papíry, nýbrž je třeba nahlížet na ni spíše tak, že je omezená jen na systémy zúčtování plateb.

10.

ECB svým doporučením usiluje o změnu oblasti působnosti článku 22 statutu ESCB a ECB tak, aby její regulační pravomoci zahrnovaly zúčtovací systémy pro finanční nástroje. Tato doporučená změna tedy implikuje rozšíření regulačních pravomocí ECB, jíž by umožnila přijímat nařízení týkající se zúčtovacích systémů pro finanční nástroje. Je nicméně třeba poznamenat, že v souladu s bodem 34.1 statutu ESCB a ECB může ECB přijímat nařízení pouze v rozsahu nezbytném pro provádění článku 22 uvedeného statutu.

11.

Záměrem legislativního návrhu Komise ze dne 13. června 2017 na změnu nařízení (EU) č. 648/2012 je posílení odpovědnosti emisních centrálních bank vůči ústředním protistranám povoleným nebo uznaným pro účely působení v Unii. Návrh na posílení odpovědnosti emisních centrálních bank je odůvodněn možnými riziky, jež by špatné fungování ústřední protistrany mohlo způsobit pro plynulé fungování platebních systémů a provádění jednotné měnové politiky, jež jsou oba základními úkoly ESCB, a jež by v konečném důsledku mohla mít dopad i na prvořadý cíl spočívající v udržování cenové stability. Posílená úloha centrálních bank v rámci ESCB podle legislativního návrhu Komise je proto v souladu s prvořadým cílem ESCB a s plněním základních úkolů ESCB ze strany ECB.

12.

Vzhledem k tomu, že ani Smlouva, ani statut ESCB a ECB nijak výslovně nezmiňují zúčtovací systémy pro finanční nástroje ani ústřední protistrany, je v zájmu právní jistoty nesmírně důležité, aby byla ECB na základě článku 22 statutu ESCB a ECB jasně zmocněna přijímat nezbytná opatření v souvislosti se zúčtovacími systémy pro finanční nástroje, a mohla tak dosáhnout cílů ESCB a plnit své základní úkoly. Takové zmocnění je obzvláště nezbytné k tomu, aby ECB mohla v plném rozsahu plnit úlohu, kterou pro emisní centrální banky zamýšlí legislativní návrh Komise ze dne 13. června 2017 na změnu nařízení (EU) č. 648/2012.

13.

Komise bere na vědomí, že se ECB domnívá, že by jí měla být udělena normotvorná pravomoc (7. bod odůvodnění doporučení ECB/2017/18). V tomto ohledu Komise připomíná, že její legislativní návrh na změnu nařízení (EU) č. 648/2012 ukládá emisním centrálním bankám, aby se účastnily přijímání (závazných) rozhodnutí v řadě otázek v rámci procesu povolování ústředních protistran Unie nebo uznávání ústředních protistran ze třetích zemí, jakož i v rámci průběžného dohledu nad ústředními protistranami. Legislativní návrh Komise ze dne 13. června 2017 také vychází z předpokladu, že emisní centrální banky mohou mít možnost ukládat ústředním protistranám Unie a ústředním protistranám ze třetích zemí, jež mají systémový význam (ústřední protistrany tier 2), další požadavky v souvislosti s výkonem svých úkolů v oblasti měnové politiky (viz zejména čl. 21a odst. 2 pro ústřední protistrany Unie a čl. 25 odst. 2b písm. b) a čl. 25 písm. b) body 1 a 2 pro ústřední protistrany ze třetích zemí). Posledně uvedené může být vykládáno jako více než pouhý dohled emisních centrálních bank nad infrastrukturami systémů zúčtování cenných papírů a může být právně kvalifikováno jako účast na regulaci jejich činnosti. S ohledem na rámec stanovený v jejím legislativním návrhu se proto Komise domnívá, že je vhodné, aby ECB byla zmocněna přijímat rozhodnutí a nařízení v rozsahu nezbytném v souvislosti se zúčtovacími systémy pro finanční nástroje.

14.

Nové pravomoci ECB týkající se ústředních protistran podle článku 22 statutu ESCB a ECB by byly ve vzájemné interakci s pravomocemi jiných orgánů, agentur a subjektů Unie na základě ustanovení týkajících se zřízení nebo fungování vnitřního trhu stanovených v části třetí SFEU, včetně aktů přijatých Komisí nebo Radou na základě jim svěřených pravomocí. Podle názoru Komise je nesmírně důležité jasně stanovit a odlišit oblast působnosti (regulačních) pravomocí různých orgánů Unie, aby se zamezilo tomu, že by pro ústřední protistrany platila paralelní nebo konfliktní pravidla.

15.

Právní akty Evropského parlamentu a Rady přijaté na základě ustanovení týkajících se zřízení nebo fungování vnitřního trhu stanovených v části třetí SFEU, včetně aktů přijatých Komisí nebo Radou na základě jim svěřených pravomocí, by měly právními předpisy Unie vytvořit obecný právní rámec pro zúčtovací systémy pro finanční nástroje a zejména pro povolování a uznávání ústředních protistran a dohled nad nimi. I když by účast ECB na rozhodování v souvislosti s ústředními protistranami Unie a ústředními protistranami ze třetích zemí a výkon jejích regulačních pravomocí ukládat ústředním protistranám požadavky v souvislosti s jejími základními úkoly probíhaly v rozsahu nezbytném k dosažení prvořadého cíle ESCB nezávisle na základě článku 130 SFEU, měly by být její nově udělené odpovědnosti vykonávány způsobem, jenž je konzistentní s výše uvedeným obecným rámcem pro vnitřní trh vytvořeným Evropským parlamentem a Radou, nebo Komisí či Radou jednajícími na základě takových zmocnění, a měly by, je-li to na místě, respektovat institucionální odpovědnosti a postupy stanovené uvedeným rámcem.

16.

Z výše uvedených důvodů se Komise domnívá, že změna článku 22 statutu ESCB a ECB doporučená ze strany ECB by měla být dále vyjasněna a měla by být přeformulována s cílem zdůraznit, že účelem regulačních a rozhodovacích pravomocí ECB je dosažení cílů ESCB a výkon jejích základních úkolů. Dotyčná změna by dále měla zdůraznit, že uvedené pravomoci mají být vykonávány způsobem, jenž je konzistentní s případnými akty Evropského parlamentu a Rady přijatými na základě ustanovení týkajících se zřízení nebo fungování vnitřního trhu stanovených v části třetí SFEU a s akty v přenesené pravomoci přijatými Komisí a prováděcími akty přijatými Radou nebo Komisí na základě jim svěřených pravomocí.

11.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 340/5

11.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 340/6

—

přístup k informacím,

—

přístup k dokumentům EU a

—

přístup k asistenčním službám a službám pro řešení problémů.

—

úsilí k zajištění toho, aby jednotlivci měli své osobní údaje i nadále pod kontrolou, kam spadá požadavek „výslovné žádosti uživatele“ podaný před jakýmkoliv přenosem důkazů mezi příslušnými orgány (čl. 12 odst. 4) a nabídka, aby měl uživatel možnost „zobrazit“ si důkaz, který bude odeslán (čl. 12 odst. 2 písm. e)),

—

úsilí při definování zásadního rozsahu působnosti uplatňování zásady „pouze jednou“ (čl. 12 odst. 1) a

—

výslovný požadavek používat při sběru zpětné vazby od uživatelů a statistických údajů anonymní a/nebo agregované údaje (články 21–23),

—

dále vítá navrhovanou změnu nařízení o systému IMI, kterou se potvrzují a aktualizují ustanovení o koordinovaném mechanismu dohledu, který se pro systém IMI předpokládá k zajištění souvislého a soudržného přístupu (čl. 36 odst. 6 písm. b)),

—

a konečně i obecnější ustanovení, z nichž vyplývá závazek zajistit, že budou ctěna základní práva jednotlivce, včetně práva na ochranu osobních údajů, jak je uvedeno v úvodních článcích 43 a 44 a v článku 29.

—

právního základu zpracování,

—

účelového omezení a

—

práv subjektů údajů.

—

úsilí k zajištění toho, aby jednotlivci měli své osobní údaje i nadále pod kontrolou, kam spadá požadavek „výslovné žádosti uživatele“ podaný před jakýmkoliv přenosem důkazů mezi příslušnými orgány (čl. 12 odst. 4) a nabídka, aby měl uživatel možnost „zobrazit“ si důkaz, který bude odeslán (čl. 12 odst. 2 písm. e)), a

—

úsilí při definování zásadního rozsahu působnosti uplatňování zásady „pouze jednou“ (čl. 12 odst. 1),

—

dále vítá navrhovanou změnu nařízení o systému IMI, kterou se potvrzují a aktualizují ustanovení o koordinovaném mechanismu dohledu, který se pro systém IMI předpokládá k zajištění souvislého a soudržného přístupu (čl. 36 odst. 6 písm. b)),

—

rovněž vítá, že jsou v návrhu zahrnuty do definice účastníků systému IMI orgány EU, což může Evropské radě pro ochranu údajů (EDPB) pomoci těžit z technických možností, které systém IMI při výměně informací poskytuje.

—

návrh sám nepředstavuje právní základ pro výměnu důkazů a že každá výměna důkazů podle čl. 12 odst. 1 musí mít příslušný právní základ jinde, například ve čtyřech směrnicích uvedených v čl. 12 odst. 1 nebo v platných právních předpisech EU nebo ve vnitrostátních právních předpisech,

—

právním základem pro používání technického systému uvedeným v článku 12 k výměně důkazů je plnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu podle čl. 6 odst. 1 písm. e) nařízení GDPR, a že

—

uživatel má podle čl. 21 odst. 1 nařízení GDPR právo vznést proti tomu, aby byly v technickém systému zpracovány osobní údaje, které se jej týkají, námitku.

—

návrh nepředstavuje právní základ pro používání technického systému k výměně informací pro jiné účely než pro ty, o nichž pojednávají uvedené směrnice nebo které se předpokládají podle platných právních předpisů EU nebo vnitrostátních právních předpisů,

—

a že návrh nijak neusiluje o to, klást na zásadu účelového omezení podle čl. 6 odst. 4 a čl. 23 odst. 1 nařízení GDPR omezení.

—

čím se žádost stává „výslovnou“ a jak konkrétní musí žádost být,

—

zda lze žádost podat přes technický systém, o němž pojednává čl. 12 odst. 1,

—

jaké má důsledky, pokud se uživatel rozhodne, že nepodá „výslovnou žádost“, a

—

zda je možno žádost stáhnout. (Viz konkrétní doporučení výše v oddíle 3.3).

—

aby bylo v návrhu objasněno, jaké volby má uživatel, který se rozhodne využít možnosti vyměňované údaje si „zobrazit“,

—

zejména je třeba v čl. 12 odst. 2 písm. e) ozřejmit, že uživatel má možnost si důkaz zobrazit předtím, než je důkaz zpřístupněn příjemci, a že je možno žádost o výměnu důkazu stáhnout (viz také naše obdobná doporučení k pojmu „výslovné žádosti“),

—

to je možno provést například tak, že se na konec věty v čl. 12 odst. 2 písm. e) vloží tato slova: „předtím, než je důkaz požadujícímu orgánu zpřístupněn, a bude moci žádost kdykoliv stáhnout“).

—

nahradit v čl. 3 odst. 4 odkaz na čl. 2 odst. 2 písm. b) odkazem na čl. 12 odst. 1 nebo uvést jiné právní řešení, které by mělo podobný účinek,

—

evropský inspektor ochrany údajů také zdůrazňuje, že vítá úsilí vedoucí k omezení výměny informací na online postupy uvedené v příloze II a ve čtyřech konkrétně vyjmenovaných směrnicích,

—

a proto doporučuje, aby byla působnost návrhu i nadále jasně definována a i nadále zahrnovala přílohu II a odkazy na čtyři konkrétně vyjmenované směrnice.

—

doplnit přílohu směrnice o systému IMI o nařízení GDPR, aby bylo možno případně používat systém IMI k účelům ochrany údajů, a

—

doplnit v příloze III seznam asistenčních služeb a služeb k řešení problémů o orgány kontroly ochrany údajů.

11.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 340/10

11.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 340/12

a)

navrhovaná technologie provedení prací (40 %);

b)

technické a finanční možnosti zájemce (50 %);

c)

nabízená výše odměny za udělení práva k těžebnímu využití (10 %).

1.

v případě vyhledávání ložisek zemního plynu:

2.

v případě průzkumu ložisek zemního plynu:

3.

v případě vyhledávání a průzkumu ložisek zemního plynu:

Ministerstwo Środowiska (Ministerstvo životního prostředí)

Departament Geologii i Koncesji Geologicznych (Odbor geologie a těžebních koncesí)

Wawelska 52/54

00-922 Warszawa

POLSKA / POLAND

—

na internetových stránkách ministerstva životního prostředí: www.mos.gov.pl

—

11.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 340/14

11.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 340/15

11.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 340/16

1.

Komise dne 3. října 2017 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1).

Oznámení se týká těchto podniků:

Podniky GETEC a Briva získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) a čl. 3 odst. 4 nařízení o spojování společnou kontrolu nad společným podnikem.

Spojení se uskutečňuje nákupem podílů a na základě smlouvy o řízení nebo jakýmkoli jiným způsobem v nově založené společnosti představující společný podnik.

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

—   podniku GETEC: poskytování smluvních energetických služeb v Německu,

—   podniku Briva: vypracování projektu, výstavba, prodej či pronájem obytných, komerčních a průmyslových nemovitostí zejména strategickým investorům v Německu a v Nizozemsku.

Společný podnik se bude zabývat projektováním, vývojem, provozem a údržbou systémů výroby a distribuce energie a poskytováním smluvních energetických služeb v budovách přizpůsobených individuálním potřebám zákazníků, jakož i souvisejícími opatřeními zaměřenými na zvýšení energetické účinnosti a rozvoj nových obchodních modelů.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Je třeba vždy uvést toto číslo jednací:

M.8627 – GETEC/Briva/JV

Připomínky lze Komisi zaslat e-mailem, faxem nebo poštou. Použijte tyto kontaktní informace: