16.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 191/1

SDĚLENÍ KOMISE

Pokyny pro výklad nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 – Pravidla týkající se vlastnictví a kontroly leteckých dopravců EU

(2017/C 191/01)

Obsah

Úvod

Procedurální hlediska

Důkazní břemeno

Státní příslušnost

Vlastnictví

5.1.

Obecný přístup

5.2.

Otázky vlastnictví u podniků kotovaných na burze a v investičních institucích

Skutečná kontrola

6.1.

Obecný přístup

6.2.

Kritéria posouzení

6.2.1.

Správa a řízení společnosti

6.2.2.

Práva akcionářů

6.2.3.

Finanční vazby mezi podnikem a akcionářem ze třetí země

6.2.4.

Obchodní spolupráce

Sledování a možná opatření

1. ÚVOD

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (1) (dále jen „nařízení“) je základním právním aktem, kterým se upravuje organizace vnitřního trhu v oblasti letecké dopravy (2). Toto nařízení upravuje vydávání licencí leteckým dopravcům Společenství, právo leteckých dopravců Společenství provozovat letecké služby uvnitř Společenství a stanovování cen leteckých služeb uvnitř Společenství.

V nařízení je stanoven pojem „letecký dopravce Společenství“ (dále jen „letecký dopravce EU“) jako „letecký dopravce s platnou provozní licencí vydanou příslušným orgánem vydávajícím licenci v souladu s kapitolou II“ (čl. 2 bod 11 nařízení). Letecký dopravce EU je oprávněn provozovat letecké služby uvnitř EU (čl. 15 odst. 1 nařízení), zejména pokud jde o přepravu cestujících, nákladu a poštovních zásilek, aniž by bylo nutné další povolení.

Nařízení stanoví podmínky získání provozní licence pro letecké dopravce EU, včetně požadavku státní příslušnosti. Článek 4 nařízení stanoví, že „Příslušný orgán členského státu vydávající licenci vydá podniku provozní licenci, pokud: (…) (f) členské státy nebo státní příslušníci členských států vlastní více než 50 % podniku a skutečně jej kontrolují, přímo či nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků, s výhradou dohody se třetí zemí, jejíž je Společenství stranou;“.

Tyto dva prvky, tj. vlastnictví nad 50 %, jakož i skutečná kontrola ze strany členských států nebo jejich státních příslušníků jsou různé a kumulativní podmínky, tj. musí být vždy splněny obě.

Třetí země a jejich státní příslušníci nesplňují kritéria způsobilosti, která by jim umožňovala většinové vlastnictví či skutečnou kontrolu dopravců EU s výjimkou případů, kdy se EU s příslušnou třetí zemí dohodla jinak, tj. prostřednictvím odpovídajícího (zpravidla recipročního) zmírnění požadavků na vlastnictví a kontrolu. V případě, že dopravce již není vlastněn (z více než 50 %) nebo skutečně kontrolován členským státem a/nebo státními příslušníky členských států, není již oprávněn být držitelem licence, a nemůže tak již využívat výhod liberalizace leteckého trhu EU.

Odpovědnost za posouzení toho, zda jsou požadavky týkající se vlastnictví a kontroly splněny, má především příslušný orgán vydávající licenci, což je orgán členského státu oprávněný vydat, odepřít, zrušit nebo pozastavit provozní licenci v souladu s kapitolou II nařízení (čl. 2 bod 2 nařízení). Komise však má rovněž možnost provést na základě získaných informací své vlastní posouzení a rozhodnout se požádat příslušný orgán vydávající licenci, aby přijal vhodná nápravná opatření nebo aby provozní licenci pozastavil nebo zrušil (čl. 15 bod 3 nařízení).

Požadavky vlastnictví a kontroly, které jsou podmínkou pro udělení provozní licence, odvíjející se od kritéria státní příslušnosti, jsou v odvětví mezinárodní letecké dopravy běžné a lze je nalézt v jiných právních předpisech mimo EU. Kromě toho jsou požadavky tohoto druhu obvykle rovněž součástí dvoustranných dohod o leteckých službách jako podmínka udělení provozních práv. Tyto požadavky mají v současné době především zajistit, že provozní práva, která byla v rámci těchto dohod udělena, budou účinně využívána ve prospěch zúčastněných stran a nebudou využívána, a to buď přímo, nebo prostřednictvím dceřiné společnosti, podniky (3) ze zemí, které nejsou stranami dané dohody. Navíc těmto podnikům znemožňují provozovat služby zcela v rámci jednoho státu nebo skupiny států prostřednictvím dceřiných společností, jež mají v daném státě nebo skupině států sídlo.

Dne 7. prosince 2015 přijala Komise strategii pro evropské letectví, jejímž cílem je zajistit, že letecké odvětví EU zůstane nadále konkurenceschopné a bude těžit z přínosů rychle se měnící a rozvíjející světové ekonomiky a trhu letecké dopravy (4).

Ve strategii pro evropské letectví se hovoří o tom, že je nutné investorům i leteckým dopravcům lépe objasnit uplatňování nařízení s ohledem na ustanovení o vlastnictví a kontrole. V souladu s přáním, jež členské státy a další zúčastněné strany při několika příležitostech vyjádřily, se Komise rozhodla přijmout pokyny pro výklad uplatňování tohoto ustanovení.

10.

V posledních letech Komise provedla několik šetření týkajících se případů, kdy investor ze třetí země (tj. země mimo EU) získal významný podíl v leteckém dopravci z EU. Účelem těchto šetření bylo zjistit, zda byly dodrženy požadavky čl. 4 písm. f) nařízení.

11.

Komise přijala pouze jedno formální rozhodnutí o dodržování ustanovení týkajících se vlastnictví a kontroly, a to poté, co podnik Swiss Air investoval do podniku Sabena (dále jen „rozhodnutí ve věci Swissair/Sabena“ (5)). Toto rozhodnutí bylo přijato na základě nařízení Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům (6) (dále jen „nařízení č. 2407/92“), které předcházelo nařízení o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství. Komise zjistila, že podle podmínek dohody mezi belgickým státem a společností Swissair splnil podnik Sabena požadavky týkající se vlastnictví a kontroly stanovené v nařízení č. 2407/92. Komise dospěla k závěru, že kritéria vlastnictví a skutečné kontroly musí být vykládána a používána v celkovém kontextu nařízení č. 2407/92. Zejména každý jednotlivý případ je nutno posuzovat s ohledem na cíl chránit zájmy odvětví letecké dopravy EU, což především znamená, že společnostem ze třetích zemí nesmí být umožněno plně a jednostranně využívat liberalizovaný vnitřní trh letecké dopravy EU. Jinými slovy, tyto společnosti mohou využívat výhod vnitřního trhu, prostřednictvím účasti v leteckém dopravci EU, pouze v rámci omezení vlastnictví a kontroly stanovených v nařízení.

12.

Dále Komise uvedla, „že jakékoli hodnocení důsledků významných investic ze strany leteckého dopravce ze třetí země v dopravci Společenství by mělo rovněž zohledňovat širší kontext, v němž je investice realizována, a zejména pak vztahy Společenství v oblasti letectví s dotyčnou třetí zemí“ (7). V tomto konkrétním případě byl širší kontext ovlivněn jednáními probíhajícími mezi Společenstvím a Švýcarskem, jejichž cílem bylo recipročně zrušit stávající omezení vlastnictví a kontroly. S ohledem na tento širší kontext dospěla Komise k názoru, že dohody mezi belgickým státem a Švýcarskem „se zdají mít v zásadě přechodný charakter“ (8).

13.

Účelem těchto pokynů je poskytnout vodítko pro posouzení, zda podnik, který o provozní licenci žádá nebo je jejím držitelem, splňuje ustanovení nařízení, která se týkají vlastnictví a kontroly. Pokyny vycházejí ze zkušeností Komise, které získala při posuzování případů v posledních letech. Zohledněna je rovněž analýza provedená v rámci rozhodnutí ve věci Swissair/Sabena, jakož i osvědčené postupy vypracované příslušnými orgány vydávajícími licenci na vnitrostátní úrovni. Tyto pokyny stanoví, jak Komise nařízení v tomto ohledu chápe a jak by se podle jejího názoru mělo uplatňovat. Nejsou určeny k tomu, aby vytvářely nové právní povinnosti, a není jimi dotčena pravomoc Soudního dvora Evropské unie určit závazný výklad.

2. PROCEDURÁLNÍ HLEDISKA

14.

Kapitola II nařízení obsahuje ustanovení o provozní licenci. Podle čl. 3 bodu 2 nařízení „Příslušný orgán vydávající licenci nevydá provozní licence ani je neponechá v platnosti, nejsou-li splněny požadavky této kapitoly“. Vlastnictví a skutečná kontrola ze strany členských států nebo jejich státních příslušníků tvoří mimo jiné součást požadavků, které musí být splněny při získání licence a zachování její platnosti. Odpovědnost za posouzení toho, zda tento požadavek (obě jeho části) splněn je, nese v první řadě příslušný orgán vydávající licenci, který leteckému dopravci provozní licenci vydává.

15.

Podle čl. 8 bodu 2 nařízení „Příslušný orgán vydávající licenci důkladně sleduje soulad s požadavky této kapitoly“. Podle čl. 8 bodu 7 nařízení „Ve vztahu k leteckým dopravcům Společenství, kterým vydal provozní licenci, rozhodne příslušný orgán vydávající licenci, zda má být provozní licence znovu předložena ke schválení v případě změny jednoho nebo více prvků ovlivňujících právní postavení leteckého dopravce Společenství, a zejména v případě fúzí nebo převzetí“. Podle čl. 8 odst. 5 letečtí dopravci EU mají tyto změny oznámit příslušnému orgánu vydávajícímu licenci předem.

16.

Příslušný orgán vydávající licenci se může setkat s žádostí o licenci (nebo přezkum stávající licence) za okolností, ve kterých jiný podnik patřící do téže skupiny jako podnik, jehož se daný případ týká, již je držitelem provozní licence vydané jiným příslušným orgánem vydávajícím licenci. Orgán projednávající takový případ by měl náležitě zohlednit posouzení provedené tímto jiným orgánem, zejména pokud je příslušná vlastnická struktura stejná. Je však nadále povinen sám posoudit skutkovou podstatu případu, a to v souladu s ustanoveními kapitoly II nařízení. V rámci osvědčených postupů by se měl orgán, který má ohledně předchozího posouzení jisté pochybnosti nebo otázky, obrátit na druhý orgán s cílem získat další informace nebo danou věc projednat.

17.

Pokud jde o případný přezkum prováděný Komisí, odkazuje se na čl. 15 bod 3 a čl. 26 bod 2 nařízení.

18.

V čl. 15 bodu 3 nařízení se stanoví, že „Pokud Komise […] shledá, že provozní licence vydaná leteckému dopravci Společenství není v souladu s požadavky tohoto nařízení, předloží svá zjištění příslušnému orgánu vydávajícímu licenci, jenž zašle své připomínky Komisi do patnácti pracovních dnů.

Pokud má Komise po přezkumu připomínek příslušného orgánu vydávajícího licenci nadále za to, že provozní licence není v souladu s tímto nařízením, nebo pokud jí příslušný orgán vydávající licenci nezaslal žádné připomínky, přijme postupem podle čl. 25 odst. 2 rozhodnutí, kterým požádá příslušný orgán vydávající licenci, aby přijal vhodná nápravná opatření nebo aby pozastavil nebo zrušil provozní licenci. V tomto rozhodnutí se stanoví den, do nějž příslušný orgán vydávající licenci provede nápravná opatření. Pokud nápravná opatření nebyla do tohoto dne provedena, není letecký dopravce Společenství oprávněn vykonávat svá práva […][provozovat letecké služby uvnitř EU]“.

19.

Článek 26 odst. 2 uvedeného nařízení stanoví, že „Komise může získávat všechny nezbytné informace od členských států, které rovněž usnadňují poskytování informací leteckými dopravci, jimž vydaly licenci jejich příslušné orgány vydávající licence“.

3. DŮKAZNÍ BŘEMENO

20.

Článek 8 odst. 1 druhý pododstavec upřesňuje, že podniky žádající o vydání licence musí být kdykoli schopny prokázat soulad s čl. 4 písm. f) a ostatními požadavky nařízení. Totéž platí v případě, kdy poté, co byla licence vydána, má příslušný orgán vydávající licenci důvod ověřit, zda jsou tyto požadavky i nadále plněny.

21.

Je na zainteresovaném podniku, aby zajistil, že poskytne příslušnému orgánu vydávajícímu licenci dostatečné důkazy. V této souvislosti je nutné vzít v úvahu, že podle čl. 10 odst. 1 příslušný orgán vydávající licenci „rozhodne o žádosti co nejrychleji, nejpozději však do tří měsíců ode dne předložení všech nezbytných informací, přičemž bere v úvahu veškeré dostupné důkazy“. To znamená, že aniž je dotčena povinnost orgánu provést postup v dobré víře, má podnik veškerý zájem na předložení důkazů, které má k dispozici, a to co nejdříve, jinak mu může být žádost o licenci zamítnuta.

4. STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST

22.

Státní příslušnost některého z členských států mohou mít pouze fyzické osoby. V případě podniku, který je vlastněn a/nebo skutečně kontrolován, částečně nebo zcela, jedním nebo více zprostředkujícími subjekty, které nejsou fyzické osoby, se Komise domnívá, že podmínku státní příslušnosti stanovenou v čl. 4 písm. f) nařízení je třeba chápat tak, že se týká fyzických osob, které tyto subjekty vlastní a/nebo skutečně kontrolují na konečné úrovni vlastnictví a kontroly.

23.

Nařízení v čl. 4 písm. f) stanoví, že „[…] státní příslušníci členských států vlastní více než 50 % podniku a skutečně jej kontrolují […]“.

24.

Určité problémy mohou vyvstat, pokud dotyčné osoby mají více než jednu státní příslušnost a jejich státní příslušnost členského státu není původní. V zásadě je věcí každého členského státu, aby stanovil podmínky pro nabývání a pozbývání státní příslušnosti. Jak je však potvrzeno v ustálené judikatuře Soudního dvora EU (9), musí členské státy při výkonu svých pravomocí v oblasti státní příslušnosti náležitě zohlednit právo Unie. Jinak řečeno, podmínky a postupy pro získání a ztrátu státního občanství členských států se řídí vnitrostátními právními předpisy jednotlivých členských států, s výhradou dodržování práva Unie.

25.

Členské státy mají použít své výlučné právo k udělení státní příslušnosti v duchu loajální spolupráce s ostatními členskými státy a EU (čl. 4 odst. 3 SEU). Je třeba zohlednit normy a závazky, jimiž jsou vázány podle mezinárodního práva, a kritéria, podle nichž členské státy tradičně vytvářejí své právní předpisy týkající se státní příslušnosti. Tyto zásady vyžadují zejména existenci skutečného pouta mezi žadatelem a danou zemí nebo jejími státními příslušníky.

5. VLASTNICTVÍ

5.1. Obecný přístup

26.

Pokud jde o vlastnictví, čl. 4 písm. f) nařízení stanoví, že příslušný orgán vydávající licenci vydá podniku provozní licenci za předpokladu, že „členské státy nebo státní příslušníci členských států vlastní více než 50 % podniku“.

27.

Komise se domnívá, že tento požadavek na vlastnictví je splněn, pokud je alespoň 50 % plus jedna akcie kapitálu dotčeného podniku vlastněna členskými státy a/nebo státními příslušníky členských států.

28.

V této souvislosti chápe Komise kapitál jako vlastní kapitál podniku. Pro posuzování souladu s požadavkem na vlastnictví je proto naprosto nezbytné stanovit, který kapitál podniku splňuje kritéria vlastního kapitálu.

29.

V rozhodnutí ve věci Sabena/Swissair Komise konstatovala, že otázku, zda daný druh kapitálu splňuje požadavky na vlastní kapitál, lze zodpovědět pouze případ od případu s ohledem na všechny relevantní okolnosti. Pokud však na základě kapitálu nezískávají jeho držitelé některé z níže uvedených dvou práv do značné míry, nesmí se při určování vlastnických vztahů podniku ve smyslu čl. 4 písm. f) ke kapitálu v zásadě přihlížet. Jde to tato práva:

a.	právo podílet se na rozhodnutích, která ovlivňují provoz podniku, a

b.	právo na podíl na zbytkových ziscích, nebo v případě likvidace na zbývajících aktivech podniku, po splnění veškerých dalších závazků (jinými slovy, podíly odrážejí rizika a užitky vyplývající z běžné obchodní činnosti).

30.

Příslušný orgán vydávající licenci by měl složité struktury vždy podrobně analyzovat, a proto se Komise domnívá, že podrobná analýza je nezbytná zejména v případě těchto problematických otázek:

a.	existence různých druhů akcií s různými hodnotami a vlastnostmi;

b.	existence opčních listů nebo opcí, u nichž hrozí, že způsobí neúčinnost atributů „vlastního kapitálu“ určitého druhu akcií (10);

c.	existence institucionálních investičních nástrojů v případě, že nelze okamžitě stanovit skutečného vlastníka v souladu s bodem 44.

31.

Jak vyplývá z předchozího bodu 22, Komise se domnívá, že vlastnictví v podniku, jehož akcie jsou ve vlastnictví jiného subjektu (s výjimkou fyzických osob; dále jen „zprostředkující subjekt“), musí být posouzeno z hlediska státní příslušnosti těchto osob (nebo totožnosti států), které jsou držiteli podílů v uvedeném jiném subjektu.

32.

V této souvislosti platí úvahy uvedené v bodech 22 až 24 výše stejným způsobem, pokud jde o akcie držené ve zprostředkujícím subjektu.

33.

Specifické problémy mohou nastat v případě, že podíl v držení akcionářů z EU ve zprostředkujícím subjektu a podíl zprostředkujícího subjektu v leteckém dopravci představují méně než 100 % příslušných podílů.

34.

Jako příklad uvádíme následující situaci: Akcionáři z EU vlastní 55 % společnosti A (zbytek je ve vlastnictví třetích zemí nebo státních příslušníků třetích zemí; dále jen: akcionáři ze třetích zemí). Společnost A vlastní 60 % dopravce B, zbývající 40 % podíl v dopravci B je vlastněn akcionáři ze třetích zemí.

35.

Zde vyvstává otázka, zda akcionáři z EU „vlastní více než 50 % podniku“.

36.

Jak bylo vysvětleno v bodu 28 výše, „vlastnictví“ znamená právo podílet se na rozhodnutích, která ovlivňují provoz podniku, jakož i peněžitá práva, zejména právo získat podíl na zbytkových ziscích, nebo v případě likvidace na zbývajících aktivech podniku po splnění všech ostatních závazků.

37.

Pokud jde o právo podílet se na rozhodnutích, která ovlivňují provoz podniku, situace podobná té popsané výše by byla obvykle považována za situaci v souladu s čl. 4 písm. f) nařízení za předpokladu, že všechny akcie nesou stejná hlasovací práva a že akcionářům z EU nebrání žádná zvláštní ujednání v kontrole hlasů, které společnost A realizuje vůči společnosti B, a to díky svému většinovému podílu.

38.

Pokud jde o peněžitá práva, je třeba vzít v úvahu skutečnost, že i v případě, že je příslušný podíl v dopravci držen přímo akcionáři z EU, a nikoli prostřednictvím zprostředkujícího subjektu, se na tato práva mohou vztahovat zvláštní interní ujednání. K těm mohou patřit zvláštní práva akcionářů ze třetích zemí oproti akcionářům z EU. Jak je vysvětleno v rozhodnutí ve věci Swissair/Sabena, takové situace nemusí mít za následek nevydání nebo odebrání licence podle čl. 4 písm. f) nařízení, a to za předpokladu, že daná (peněžitá) práva patří akcionářům z EU „do značné míry“.

39.

Tytéž zásady by měly platit v případě, že peněžitá práva jsou ovlivněna skutečností, že účast akcionářů z EU v dopravci prochází zprostředkujícím subjektem a že tato účast v každé fázi představuje méně než 100 % základního kapitálu.

40.

Pokud by ve výše uvedeném příkladu zisky rozdělované dopravcem B a výnosy ze zbývajících aktiv v případě likvidace společnosti B připadly akcionářům z EU v poměru ke zředěným podílům (pokud všechny akcie ve společnosti A a v dopravci B byly stejného druhu), peněžitá práva by pak mohla být pro účely čl. 4 písm. f) nařízení stále považována za dostatečná.

41.

Takové případy by se však měly posuzovat individuálně a měly by se vzít v úvahu veškeré okolnosti, a zejména všechna ujednání týkající se příslušných práv a povinností.

42.

Aby bylo provedeno výše uvedené posouzení, držitelé licence nebo žadatelé by měli předložit příslušnému orgánu vydávajícímu licenci důkazy o tom, že určitá práva jsou spojena s různými druhy akcií, jakož i o konečném skutečném vlastníku akcií.

5.2. Otázky vlastnictví u podniků kotovaných na burze a v investičních institucích

43.

Specifické problémy u posuzování požadavku vlastnictví by mohly vyvstat v souvislosti s podniky, které jsou kotované na burze nebo je vlastní investiční instituce, jelikož podíly mohou ze dne na den kolísat a může existovat několik stupňů vlastnictví. Na každém stupni by měl být podnik schopen prokázat, že většinu podílů vlastní akcionáři z EU.

44.

Pokud má akcie v držení pověřená osoba, svěřenský fond, fond nebo jiný institucionální investor, požadavek vlastnictví může být splněn, pokud je pověřenou osobou nebo svěřenským správcem nebo jiným registrovaným vlastníkem některý členský stát nebo státní příslušník některého členského státu. Měly by se však zohlednit všechny prvky, které mohou poukazovat na skutečnost, že z ekonomického hlediska je vlastníkem, tj. konečným nabyvatelem práv uvedených výše, jiná osoba. To bude záviset zejména na dohodách nebo jiných ujednáních, k nimž se daní institucionální investoři zavázali.

6. SKUTEČNÁ KONTROLA

6.1. Obecný přístup

45.

Ustanovení čl. 4 písm. f) nařízení stanoví, že příslušný orgán vydávající licenci vydá žádajícímu podniku provozní licenci za předpokladu, že „členské státy a/nebo státní příslušníci členských států […] skutečně kontrolují“ daný podnik.

46.

Pojem „skutečné kontroly“ je definován v čl. 2 bodu 9 nařízení takto:

„‚skutečnou kontrolou‘ [se rozumí] vztah na základě práva, smluv nebo jiných prostředků, které samostatně nebo společně a s ohledem na věcné či právní skutečnosti zakládají možnost přímého nebo nepřímého rozhodujícího vlivu na podnik, zejména prostřednictvím:

a)	práva užívat majetek podniku nebo jeho část;

b)	práva nebo smluv, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování, nebo rozhodování orgánů podniku nebo jinak poskytují rozhodující vliv na chod podniku“.

47.

Jak je vysvětleno v rozhodnutí ve věci Swissair/Sabena, toto ustanovení vyžaduje posouzení postavení členských států a/nebo jejich státních příslušníků, pokud jde o otázku, zda mají rozhodující vliv na řízení dotyčného podniku způsobem, který překračuje vliv akcionářů ze třetích zemí. Tato analýza je založena na informacích o možnostech akcionářů z EU pozitivně ovlivňovat strategická obchodní rozhodnutí podniku.

48.

Strategická obchodní rozhodnutí se týkají zejména jmenování do vrcholného vedení, přijímání rozpočtu a/nebo obchodního plánu a rovněž významných investic nebo práv ve vztahu k určitému trhu.

49.

V této souvislosti je nejprve třeba zjistit, kde se taková rozhodnutí přijímají, a za jakých podmínek. To znamená provést analýzu správy a řízení podniku, které se má uskutečnit v kontextu celkového fungování podniku.

50.

V druhé fázi by měly být zváženy další otázky, které mohou mít vliv na rozhodování o důležitých strategických obchodních záležitostech. K těmto otázkám mohou patřit práva akcionářů, finanční vztahy a obchodní spolupráce mezi podnikem a akcionářem ze třetí země. Podrobnější pokyny týkající se kritérií pro posouzení budou uvedeny níže. Nicméně není možné sestavit vyčerpávající seznam prvků, které by mohly být relevantní pro analýzu v jednotlivých případech. Proto je možné, že budou mít pro daný případ význam jiné skutečnosti, než které jsou zde uvedeny, a to v závislosti na okolnostech daného případu.

51.

Jak je vysvětleno v rozhodnutí ve věci Swissair/Sabena, skutečná kontrola musí být vykonávána výlučně členskými státy nebo jejich státními příslušníky. Tak by tomu samozřejmě nebylo v případě, kdy členské státy nebo jejich státní příslušníci mají pouze právo veta a nemají žádná práva, jež by jim umožnila pozitivně ovlivňovat řízení dotčeného podniku.

52.

Na možnost pozitivního vlivu ze strany akcionářů z EU může působit řada faktorů, jako je pravomoc iniciativy nebo mechanismy předčasného nebo privilegovaného přístupu k informacím v rámci podniku.

53.

Obecné zásady nastíněné výše se musí uplatňovat s ohledem na všechny dané skutečnosti nebo související právní předpisy. Každý jednotlivý případ musí být posuzován podle své vlastní podstaty.

54.

Případy, ve kterých je zapotřebí analýza čl. 4 písm. f) nařízení, často zahrnují použití nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (11) („nařízení o spojování“) s ohledem na ustanovení posledně jmenovaného nařízení. Vzhledem k tomu, že definice kontroly v příslušných nařízeních vykazují určité podobnosti, zdá se být na místě doplnit následující upřesnění.

55.

V první řadě je důležité si uvědomit, že u akcionáře z EU se „společná kontrola“ pro účely nařízení o spojování a „skutečná kontrola“ ve smyslu nařízení vzájemně nevylučují, jak vyplývá z rozhodnutí ve věci Swissair/Sabena.

56.

Zadruhé, povinnost kontroly podle čl. 4 písm. f) nařízení není splněna, pokud akcionář ze třetí země vykonává nad podnikem výhradní kontrolu (12). V takovém případě nemůže být daný podnik ze své podstaty skutečně kontrolován akcionáři z EU ve smyslu nařízení.

57.

Vzhledem k tomu, že problematika vznesená nařízením o spojování na jedné straně a otázky vlastnictví a kontrolního požadavku nařízení na straně druhé vykazují bez ohledu na rozdíly mezi oběma režimy řadu podobností, posuzuje Komise věci v případě potřeby souběžně v rámci obou režimů. Za tímto účelem budou útvary Komise samozřejmě úzce spolupracovat.

6.2. Kritéria posouzení

58.

Neexistují pokyny, na jejichž základě by šlo předvídat veškeré možné formy kontroly určitého podniku, rovněž vzhledem k rozdílům mezi vnitrostátními předpisy o správě a řízení společností. Jakékoli posouzení je třeba provést případ od případu, s ohledem na právní a skutkový stav v každém jednotlivém případě.

59.

Za těchto okolností stanoví tyto pokyny některé obecné zásady posuzování a poukazují na některé otázky, které mohou vyvolávat obavy a budou si vyžadovat podrobnější analýzu s ohledem na kritérium skutečné kontroly (13).

6.2.1. Správa a řízení společnosti

60.

Prvním krokem při posuzování skutečné kontroly je analýza správy a řízení podniku. Správou a řízením společnosti se v této souvislosti rozumí procesy a postupy, jejichž prostřednictvím podnik přijímá rozhodnutí relevantní pro výkon jeho činnosti.

61.

Analýza správy a řízení společnosti by měla zohledňovat právní a skutkové poznatky, které jsou k dispozici.

62.

Tato analýza by měla identifikovat rozhodovací orgány podniku, jejich pravomoci a jejich složení, příslušná pravidla pro jmenování, zvolení do funkce, odměňování a propouštění, dále povahu rozhodnutí, která tyto orgány činí, jejich rozhodovací postupy, včetně požadavků na usnášeníschopnost a pravidel hlasování (většinové, konsensuální), veškeré výsady přiznané jiným subjektům (jedná se např. o návrhy, jmenování, konzultace, závazná či nezávazná stanoviska, doporučení, souhlas).

63.

Toto mapování by mělo zahrnovat všechny rozhodovací subjekty, zejména valnou hromadu akcionářů, výkonný orgán (např. správní radu, řídící výbor), kontrolní subjekty (např. dozorčí radu), klíčový personál (vedoucí pracovníky oprávněné přijímat rozhodnutí relevantní pro výkon činnosti podniku) a vnitřní výbory (poradní či nikoli).

64.

Analýzou by se mělo vyhodnotit, jak jsou členské státy a/nebo jejich státní příslušníci v rozhodovacích orgánech zastoupeni a jak jim jejich práva v této souvislosti umožňují určovat strategická rozhodnutí, s ohledem na postup, kterým mají být přijata. V této souvislosti by se analýza měla také zabývat usnášeníschopností nezbytnou pro přijetí rozhodnutí.

65.

Pokud jde o rozhodování, má mimořádný význam především analýza práva veta akcionářů ze třetích zemí. Rozsáhlá práva veta těchto akcionářů v otázkách důležitých pro chod podniku by mohla mít vliv na schopnost akcionářů z EU vykonávat skutečnou kontrolu nad podnikem. Bližší globální posouzení příslušných práv akcionářů z EU a ze třetích zemí by tedy muselo být prováděno případ od případu.

66.

Schopnost daného akcionáře vetovat některá rozhodnutí nemusí nutně znamenat, že vykonává skutečnou kontrolu on. Je třeba ověřit, zda se tato práva veta vztahují pouze na určitá rozhodnutí omezeného významu, nebo spíše na hlavní strategická rozhodnutí. Otázkou je, zda při celkovém posouzení různých práv akcionářů mají členské státy nebo jejich státní příslušníci rozhodující vliv na strategická obchodní rozhodnutí, jak je uvedeno v bodě 47 výše. Takové celkové posouzení založené na vícero faktorech by mělo být prováděno případ od případu.

67.

Akcionář ze třetí země může mít právo veta, aniž by to nutně vedlo ke ztrátě skutečné kontroly ze strany akcionáře z EU.

68.

Jedním z možných scénářů je v případ, kdy práva veta akcionářů ze třetích zemí jsou nezbytná a úměrná ke stanovenému cíli chránit hodnotu menšinových investic. Taková práva veta se obvykle budou týkat změn stanov nebo podobného zakládajícího dokumentu, zvyšování nebo snižování kapitálu, vydávání dluhopisů převoditelných na akcie, změny práv spojených s akciemi, kotace nebo veřejné emise, rozdělení dividend, ukončení podnikatelské činnosti nebo jiné podstatné změny v podniku, rozhodnutí o spojování, rozdělení nebo likvidaci. To samo o sobě neznamená, že si akcionáři z EU neponechají skutečnou kontrolu.

69.

Je možné, že bude třeba provést podrobnější posouzení v situaci, kdy se právo veta akcionářů ze třetích zemí bude vztahovat na jiné záležitosti, zejména na rozhodnutí, která by mohla významně ovlivnit nebo zablokovat výkon činnosti podniku, jako je pořízení majetku, investice, prodloužení nebo přijetí finančních nástrojů, jako jsou záruky nebo úvěry, dále smlouvy, obchodní transakce s osobami spojenými s podnikem nebo s některým z akcionářů.

70.

Skutečnosti, které mohou vést k provedení důkladného posouzení, mohou být v závislosti na předmětu přijímaného rozhodnutí například tyto: hlasování, rozhodnutí na základě konsensu, právo akcionářů ze třetích zemí jmenovat některé osoby na určité (důležité) pozice, požadavek, aby (důležitému) rozhodnutí předcházelo předložení návrhů nebo doporučení těmito akcionáři, ustanovení, podle nichž by se na žádost těchto akcionářů hlasování nekonalo, hlasování „en bloc“ atd.

71.

Pokud jde o rozhodnutí přijatá na valné hromadě podniku, je možné, že bude třeba zohlednit strukturu akcionářů, účast a schémata hlasování na těchto zasedáních. V případech, kdy je vlastnictví podniku velmi roztříštěné a jedním z největších podílníků je jediný akcionář ze třetí země, může být tento akcionář v pozici, kdy by mohlo být o jeho návrzích hlasováno, a to i při podílu výrazně nižším než 50 %. Míra účasti akcionářů z členských států na valných hromadách akcionářů a jejich schémata hlasování proto musí být v některých případech předmětem posouzení, aby se určilo, zda mají de facto skutečnou kontrolu nad podnikem.

72.

Zejména u podílu v podniku, který je z více než 30 % v držení třetí země nebo státního příslušníka třetí země, je zpravidla třeba provést podrobné posouzení ze strany příslušného orgánu vydávajícího licenci. V případech, kdy je vlastnictví velmi roztříštěné a jedním z největších podílníků je jediný akcionář ze třetí země, je v některých případech třeba provést posouzení i u nižšího podílu.

73.

V této souvislosti může mít rovněž význam skutečnost, zda osoby zastávající klíčové pozice v podniku mají vazby na daného akcionáře ze třetí země. To však neplatí pro státní příslušnost těchto osob. Jejich státní příslušnost nemá žádnou vlastní informační hodnotu, na jejímž základě by se určilo, zda je podnik skutečně kontrolován členskými státy a/nebo jejich státními příslušníky, což platí o to méně v globálním odvětví, jako je letectví. Význam může mít pouze skutečnost, zda příslušné členské státy a/nebo jejich státní příslušníci kontrolují procesy vedoucí k přijímání důležitých rozhodnutí, například jmenování nebo odvolávání klíčových pracovníků.

6.2.2. Práva akcionářů

74.

V kontextu posouzení skutečné kontroly je nezbytné provést posouzení práv akcionářů, protože rozsáhlá práva akcionářů v držení akcionářů ze třetích zemí by mohla de facto vést k situaci, kdy podnik skutečně kontrolují akcionáři ze třetích zemí namísto akcionáře (akcionářů) z EU, a to případně prostřednictvím vlivu, který na akcionáře z EU mají. To se může týkat například schopnosti získat ústupky v otázkách, které se na první pohled a s ohledem na dohodnutou správu společnosti zdají být pod kontrolou akcionáře (akcionářů) z EU.

75.

Některé příklady práv akcionářů, které si obecně zaslouží důkladnější přezkoumání, jsou popsány níže.

6.2.2.1. Právo veta týkající se převodu akcií

76.

Právo akcionáře se třetí země vetovat převod akcií podniku, které jsou v držení akcionáře z členského státu, by mělo být předmětem podrobného přezkumu. Je běžné, že po realizaci investice ze strany akcionáře ze třetí země začne běžet období, kdy není povolen převod akcií ani jedné straně nebo je podmíněn souhlasem druhé strany. Pokud toto období nepřesahuje dobu, která je v daném odvětví obvyklá, lze ho obvykle považovat za záruku zajišťující stabilitu dané investice, a tudíž se má za to, že nemá vliv na pozici, pokud jde o skutečnou kontrolu. I v těchto případech si však zvláštní okolnosti mohou vyžadovat bližší přezkoumání. Zejména případy, kdy se omezení použije pouze ve prospěch akcionáře ze třetí země, mohou poukazovat na nerovnováhu v tom smyslu, že akcionáři z EU mohou na uvedeném akcionáři do značné míry záviset, což však nemusí platit obráceně.

6.2.2.2. Předkupní právo

77.

Předkupní právo je právem, podle kterého je stávajícímu akcionáři dána přednost v případě, že jiný akcionář chce prodat své akcie. Předkupní práva jsou běžnou obchodní praxí, a pokud nepřekračují meze toho, co je nezbytné k ochraně investic akcionářů, nepředstavují žádný zvláštní problém v otázce skutečné kontroly. Je však možné, že některé formy předkupních práv mohou mít podobný účinek jako právo veta týkající se převodu akcií. To je pravděpodobné v případě, kdy má akcionář ze třetí země právo stanovit prodejní ceny dotčených akcií.

6.2.2.3. Právo akcionáře ze třetí země prodat své akcie

78.

Menšinoví akcionáři často sjednávají určitou formu prodejní opce, aby tak chránili hodnotu svých investic a svůj vliv v podniku před rozředěním. Tato prodejní opce poskytuje dotyčnému menšinovému akcionáři právo prodat své akcie podniku (leteckému dopravci) zpět nebo je prodat ostatním akcionářům za určitou cenu v případě, že dojde k určité události. Pokud by tomu tak bylo, tato předkupní práva by musela být zohledněna v celkovém posouzení skutečné kontroly.

79.

Pokud je například prodejní opce přiznaná akcionáři ze třetí země, může to ovlivnit skutečnou kontrolu ze strany akcionáře (akcionářů) z EU, jelikož vystoupení akcionáře ze třetí země by mohlo podnik destabilizovat finančně i obchodně. To by mohlo vyvolat situaci, kdy bude mít akcionář ze třetí země vliv na akcionáře z EU v takovém rozsahu, že si akcionář (akcionáři) z EU skutečnou kontrolu neudrží.

80.

Dopad prodejní opce bude záviset na příslušných podmínkách, které by proto měly být pečlivě prověřeny. Prodejní opce s velmi širokým dopadem, jež akcionáři ze třetí země dovoluje využít ji ve velkém počtu událostí, mu může umožnit získat od podniku nebo zbývajících akcionářů ústupky v otázkách, v nichž by zpravidla nemohl rozhodovat nebo uplatňovat právo veta. Pokud je prodejní opce omezena na to, co je nezbytné a přiměřené v zájmu ochrany akcionáře ze třetí země před rozředěním jeho akcií, nedochází k žádným zvláštním problémům, avšak v ostatních případech je třeba provést důkladnější kontrolu.

6.2.2.4. Právo na nákup dalších akcií

81.

Kupní opce nebo konverzní opce umožňují akcionáři ze třetí země buď nakoupit více akcií v podniku, nebo přeměnit dluh nebo kvazivlastní kapitál na akcie. Jakákoli další hlasovací práva nebo jiná práva, která by tento akcionář získal v důsledku uplatnění kupní opce nebo konverzní opce, by měla být přezkoumána z hlediska jejich potenciálního dopadu na skutečnou kontrolu podniku.

6.2.2.5. Investiční podmínky

82.

Pokud akcionář ze třetí země své investice realizuje za určitých podmínek, bude je zřejmě třeba podrobně přezkoumat co do jejich dopadu na skutečnou kontrolu. Pokud jsou tyto podmínky nezbytné a přiměřené k ochraně hodnoty investice, nepředstavuje to žádné zvláštní problémy, avšak jiné podmínky mohou vyžadovat podrobnější přezkum.

83.

Co se týče podmínek týkajících se schválení ze strany regulačních orgánů nebo jiných záležitostí, u nichž lze hovořit o tom, že spadají do působnosti veřejných orgánů, nebudou mít tyto podmínky obvykle na skutečnou kontrolu dopad.

84.

Podmínky, které ukládá akcionář ze třetí země a které se vztahují na finanční záležitosti podniku, jako je kontrola roční účetní závěrky, solventnost, restrukturalizace dluhu nebo konzultace týkající se klíčových otázek před dokončením dané investice, by za normálních okolností neměly mít dopad na skutečnou kontrolu, neboť se týkají finanční situace podniku před realizací investice a tudíž hodnoty investic pro akcionáře ze třetí země.

85.

Investiční podmínky týkající se především podnikatelského plánu daného podniku, jmenování klíčových zaměstnanců nebo uzavření dohody o spolupráci mohou zcela nebo částečně omezit, de iure nebo de facto, pravomoci rozhodovacích orgánů podniku. Tyto podmínky by měly být zohledněny při celkovém posouzení skutečné kontroly. Mohou se vyskytnout případy, kdy akcionář ze třetí země bude důležitá strategická rozhodnutí klást jako podmínky svého investování, a to takovým způsobem, že probíhající vliv v rámci rozhodovacích orgánů podniku, který mají k dispozici akcionáři z EU v souladu s danými dohodami, bude zbaven praktického účinku. Tuto otázku je třeba posuzovat v celkovém kontextu, s ohledem zejména na konkrétní prostředky a postupy, jejichž prostřednictvím má akcionář z EU nárok vykonávat svůj vliv v daném podniku.

6.2.3. Finanční vazby mezi podnikem a akcionářem ze třetí země

86.

Otázka, zda finanční příspěvek akcionáře ze třetí země má za následek absenci skutečné kontroly ze strany akcionářů z členských států, musí být posouzena s ohledem na finanční závislost, kterou daný příspěvek v konkrétním případě vytváří. Taková závislost může znamenat, že akcionář z členského státu je de facto zcela nebo částečně zbaven schopnosti ovlivňovat chod podniku prostřednictvím jeho rozhodovacích orgánů. Pro takové situace jsou typické případy, ve kterých je daný akcionář vzhledem k závislosti podniku na financování poskytnutém nebo udržovaném akcionářem ze třetí země schopen získat ústupky ve strategických oblastech, i když z právního hlediska by měl mít akcionář z členského státu prostředky k tomu takové ústupky odmítnout.

87.

Za účelem posouzení míry finanční závislosti je třeba zaprvé určit, zda akcionář ze třetí země přispěl k financování podniku úměrně svému podílu (14). V takovém případě, a pokud nenastanou zvláštní okolnosti, by bylo možné se domnívat, že akcionář ze třetí země nezískal vliv na provoz podniku nad rámec toho, co je dáno právy, která v souvislosti s provozem podniku má, v důsledku nabytí akcií a uzavřených dohod.

88.

Při tomto posouzení je třeba výši příspěvku akcionáře ze třetí země porovnat s podílem ostatních akcionářů a vnějších zdrojů mimo podnik. Měly by se vzít v úvahu všechny způsoby financování v co nejširším smyslu, např. navýšení kapitálu, půjčky, garance, dluhopisy, prominutí dluhů, záruky (15) a granty. Zohledněny by neměly být pouze příspěvky po uskutečnění investice ze strany akcionáře ze třetí země, ale také příspěvky stávajících akcionářů a vnější zdroje, které byly poskytnuty při přípravě na prodej akcií v podniku (prodej, jenž vyústil ve vstup akcionáře ze třetí země).

89.

Pokud akcionář ze třetí země přispěl na financování podniku nad rámec toho, co odpovídá jeho podílu, je třeba toto zohlednit při celkovém posouzení.

6.2.4. Obchodní spolupráce

90.

Obchodní spolupráce může spočívat v provozní spolupráci mezi dvěma podniky (leteckými dopravci), jako je sdílení kódů, nebo může mít podobu společného podniku nebo nákupu a prodeje zboží a služeb mezi podnikem a akcionářem ze třetí země.

91.

Pokud podnik na takové spolupráci s akcionářem ze třetí země závisí, získá tento akcionář na podnik odpovídající vliv. Proto pokud taková spolupráce existuje, je nutno posoudit, zda je z ní vyplývající závislost taková, že akcionář z EU může být nucen podpořit strategická rozhodnutí partnerské organizace ze třetí země.

92.

Některé dohody o spolupráci by mohly obsahovat konkrétní rozhodovací postupy, jejichž prostřednictvím tyto dva podniky přijímají rozhodnutí týkající se této spolupráce, zejména v případě společných podniků (joint ventures).

93.

Pokud je daná obchodní spolupráce podmínkou pro realizaci investice akcionářem ze třetí země, měla by být tato podmíněnost posuzována ve světle výše uvedených úvah.

94.

V případě, že ukončení nebo porušení obchodní dohody o spolupráci může vést k ukončení účasti daného akcionáře ze třetí země v podniku, právo daného akcionáře by mělo být rovněž posouzeno, jak je popsáno výše.

7. SLEDOVÁNÍ A MOŽNÁ OPATŘENÍ

95.

Pokud jde o sledování dodržování předpisů ze strany podniků, jsou minimální právní povinnosti příslušných orgánů vydávajících licenci stanoveny v čl. 8 odst. 2 nařízení. Nad rámec těchto povinností mohou příslušné orgány považovat za vhodné ověřit situaci z hlediska podílů častěji, např. jednou měsíčně nebo každé tři měsíce nebo dokonce v kratších intervalech v závislosti na podílu majetkové účasti třetích zemí.

96.

V této souvislosti musí zejména podniky kotované na burze nebo vlastněné investičními institucemi zajistit, že má příslušný orgán vydávající licenci k dispozici dostatek informací, aby se ujistil, že tyto podniky splňují požadavky čl. 4 písm. f) nařízení. Za tímto účelem mohou podniky v co možná nejvyšší míře chtít sledovat, které podíly se nakupují a prodávají. Ustanovení by mohla být zahrnuta do stanov sdružení akcionářů nebo stanov podniku, které představenstvu umožňují kontrolovat státní příslušnost akcionářů a požadovat prohlášení o státní příslušnosti významných akcionářů.

97.

Akcionář ze třetí země je odpovědný za to, že příslušnému orgánu vydávajícímu licenci poskytne všechny požadované informace během posuzování licence, aby prokázal, že splňuje požadavky čl. 4 písm. f) nařízení (viz oddíl 3 výše).

98.

Příslušný orgán vydávající licenci musí zajistit důvěrnost veškerého obchodního tajemství, které v průběhu posouzení získá.

99.

Pokud jde konkrétně o „skutečnou kontrolu“, platí tyto další úvahy.

100.

V rámci své činnosti může příslušný orgán vydávající licenci dojít k závěru, že některé zjištěné prvky nemají za následek ztrátu skutečné kontroly ze strany členských států nebo jejich státních příslušníků, ale že možný budoucí vývoj v souvislosti s těmito prvky by mohl k takovým následkům vést. V těchto případech bude muset příslušný orgán vydávající licenci sledovat vývoj zejména těchto prvků, a to v souvislosti se svou pravidelnou kontrolou, tj. kontrolou souladu dotčeného podniku s požadavky nařízení. Cílem je, aby si byl daný orgán co nejdříve vědom situace, v níž již akcionář (akcionáři) z EU nemají skutečnou kontrolu, a požadavky tohoto nařízení by proto nebyly nadále splněny.

101.

Pokud má příslušný orgán vydávající licenci jisté pochybnosti tohoto druhu, bude nutné provést následné kroky. Pokud nemohou být pochybnosti odstraněny jinak, orgán je bude muset dotčenému podniku předložit k uvážení.

102.

Jestliže se v důsledku toho dotyčný podnik rozhodne přijmout určité změny, pokud jde o jeho správu a řízení nebo jiné příslušné aspekty, bude možná zapotřebí oznámení nebo opětného oznámení podle nařízení o spojování v souladu s ustanoveními uvedeného nařízení.

(1) Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3.

(2) Toto nařízení se vztahuje na třetí země, které ho začlenily do dohod uzavřených s EU. V současné době se jedná o dohodu o EHP (v případě Norska, Islandu a Lichtenštejnska) a Dohodu mezi EU a Švýcarskem o letecké dopravě (Úř. věst. L 114, ze dne 30.4.2002). V budoucnu mohou být sjednány/uplatňovány podobné dohody. Pro účely výkladu čl. 4 písm. f) uvedeného ve stávajících pokynech se mají Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko považovat za členské státy EU a jejich občané za státní příslušníky členských zemí EU.

(3) V rámci stávajících pokynů bude Komise používat výraz „podniky“ ve smyslu definovaném v čl. 2 bodu 3 nařízení.

(4) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, COM(2015) 598 final ze dne 7.12.2015.

(5) Rozhodnutí Komise 95/404/ES ze dne 19. července 1995 o postupu při uplatňování nařízení Rady (EHS) č. 2407/92 (Swissair/Sabena) (Úř. věst. L 239, 7.10.1995, s. 19).

(6) Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 1.

(7) Viz bod XI, s. 27 rozhodnutí ve věci Swissair/Sabena.

(8) Rozhodnutí ve věci Swissair/Sabena, bod XI.

(9) Věc C-135/08, 2.3.2010, Rottmann, body 39, 45 a 48.

(10) Existence opcí či opčních listů, které mohou změnit rovnováhu podílů v určitém okamžiku v budoucnosti, nebude relevantní ve vztahu k otázce vlastnictví v současnosti. Mohou se však vyskytnout některé složité struktury, u nichž může existence opcí způsobit neúčinnost atributů „vlastního kapitálu“ určitého druhu akcií. Ty si zaslouží bližší přezkoumání. Opce mohou být v každém případě bezprostřední problém ve vztahu ke kontrole, pokud jejich existence přiznává menšinovému akcionáři možnost stanovit podniku určité požadavky.

(11) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(12) Tato situace nastane v případě, kdy ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování získá kontrolu nad podnikem pouze „jediná“ osoba.

(13) Pro posouzení společné kontroly podle nařízení o spojování se použijí ustanovení konsolidovaného sdělení Komise k otázkám příslušnosti (Úř. věst. C 95, 16.4.2008, s. 1).

(14) Např. podniku s celkovým základním kapitálem ve výši 100 milionů EUR, z něhož akcionáři z EU drží podíl ve výši 60 milionů EUR a akcionáři ze třetích zemí podíl ve výši 40 milionů EUR. Akcionáři z EU poskytli podniku dlouhodobou půjčku za tržních podmínek ve výši 6 milionů EUR, což odpovídá 10 % jejich kapitálové účasti. V zájmu zachování rovnováhy finančních vztahů mohou tedy akcionáři ze třetích zemí přispět dodatečnými prostředky (tj. nad rámec svého kapitálu/kapitálové účasti) v maximální výši 10 % jejich kapitálové účasti (tj. 4 miliony EUR).

(15) Například investor, který vydá záruku bance, a banka je pak ochotna poskytnout úvěr.

16.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 191/14

Rozhodnutí Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace

ze dne 4. května 2017

o registraci strany Aliance liberálů a demokratů pro Evropu jako evropské politické strany

(Pouze anglické znění je závazné)

(2017/C 191/04)

ÚŘAD PRO EVROPSKÉ POLITICKÉ STRANY A EVROPSKÉ POLITICKÉ NADACE

S ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (1), a zejména na článek 9 tohoto nařízení,

s ohledem na žádost obdrženou od strany Aliance liberálů a demokratů pro Evropu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace (dále jen „úřad“) obdržel dne 20. března 2017 žádost strany Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (žadatele) o registraci jako evropská politická strana v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 a dne 25. dubna 2017 dokumenty doplňující tuto žádost.

(2)	Žadatel předložil dokumenty potvrzující, že splňuje podmínky stanovené v článku 3 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, prohlášení v podobě uvedené v příloze k nařízení a stanovy žadatele obsahující ustanovení požadovaná v článku 4 nařízení.

(3)	Žádost je dále podpořena prohlášením vydaným notářem Gérardem Indekeuem v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, které potvrzuje, že žadatel má své sídlo v Belgii a že jeho stanovy jsou v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva.

(4)	Žadatel předložil další dokumenty v souladu s články 1 a 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU, Euratom) 2015/2401 (2).

(5)	V souladu s článkem 9 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 úřad posoudil předloženou žádost a podpůrné dokumenty a domnívá se, že žadatel splňuje podmínky pro registraci stanovené v článku 3 nařízení a že stanovy obsahují ustanovení požadovaná podle článku 4 nařízení,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Strana Aliance liberálů a demokratů pro Evropu se tímto registruje jako evropská politická strana.

Dnem zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nabývá evropskou právní subjektivitu.

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem oznámení.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno:

straně Aliance liberálů a demokratů pro Evropu

Rue d'Idalie 11/Idaliestraat 11 (box 2)

1050 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

V Bruselu dne 4. května 2017.

Za Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace

ředitel

M. ADAM

(1) Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1.

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU, Euratom) 2015/2401 ze dne 2. října 2015 o obsahu a fungování rejstříku evropských politických stran a evropských politických nadací (Úř. věst. L 333, 19.12.2015, s. 50).

PŘÍLOHA

Statuts de l'Alliance of Liberals and Democrats for Europe Party, parti politique européen (en abrégé « PPEU »)

Adoptés par le Congrès de l'ALDE Party le 3 décembre 2016

CHAPITRE I – NOM, SIEGE, OBJET ET DUREE DE L'ASSOCIATION

Article 1 – Nom et logo

Un parti politique européen est constitué en vertu du droit européen. Son nom est «Alliance of Liberals and Democrats for Europe Party», en abrégé «ALDE Party», ci-après dénommé l' « Association ». Tant la forme complète qu'abrégée du nom peuvent être utilisées de manière indifférente.

Tous les actes, factures, annonces, publications, courriers, bons de commande et autres documents émanant de l'Association doivent mentionner sa dénomination complète ou abrégée, précédée ou suivie immédiatement des mots « parti européen », ainsi que l'adresse du siège de l'Association.

L'Association est régie par le Règlement no 1141/2014 du Parlement européen et du Conseil du 22 octobre 2014 relatif au statut et au financement des partis politiques européens et des fondations politiques européennes (le «Règlement»), ainsi que par la loi du 27 juin 1921 sur les associations sans but lucratif, les fondations, les partis politiques européens et les fondations politiques européennes (la «Loi») pour les aspects légaux qui ne sont pas couverts par le Règlement, tel que le prévoit l'article 14 du Règlement.

Le logo de l'Association est repris à l'Annexe I aux présents statuts.

Article 2 – Siège

Le siège de l'Association est situé à B-1050 Bruxelles, rue d'Idalie, 11. Le siège de l'Association peut être transféré en tout autre lieu dans l'Union européenne par décision prise par le Bureau.

Article 3 – Objet et objectifs

L'Association observe les valeurs sur lesquelles l'Union européenne est fondée, telles que reprises à l'article 2 du Traité sur l'Union européenne, à savoir les valeurs de respect de la dignité humaine, de liberté, de démocratie, d'égalité, de l'État de droit, ainsi que de respect des droits de l'homme, y compris des droits des personnes appartenant à des minorités.

L'Association a pour objet non-lucratif d'apporter son soutien au rassemblement des partis politiques et citoyens d'Europe qui, se réclamant des valeurs libérales, démocratiques et réformatrices, veulent contribuer à l'Union européenne.

L'Association réalisera son objet par :

—	le renforcement du mouvement libéral, démocrate et réformateur dans l'Union européenne et dans toute l'Europe ;

—	la recherche d'une position commune sur toutes les questions importantes concernant l'Union européenne ;

—	l'information du public et sa participation à la construction d'une démocratie européenne unie ;

—	l'appui et la coordination de ses membres dans le contexte des élections du Parlement européen ;

—	le soutien à la constitution d'un groupe parlementaire libéral, démocratique et réformateur dans toutes les assemblées parlementaires internationales ;

—	le développement de relations de travail étroites entre et avec ses membres, leurs groupes parlementaires nationaux, le Groupe parlementaire de l'ALDE Party au Parlement européen, dans d'autres enceintes internationales et l'Internationale Libérale.

L'Association peut, également, valablement constituer une filiale dédiée aux activités de collecte de fonds, de sponsoring ainsi que toute autre activité qui contribue au financement privé ou public de l'Association, pour autant que les bénéfices réalisés par la filiale et attribués à l'Association soient affectés à la réalisation des objectifs non-lucratifs.

L'Association peut accomplir tous les actes et mener toutes les activités, en Europe, visant directement ou indirectement à améliorer ou promouvoir son objet et ses objectifs.

Article 4 – Durée

L'Association est constituée pour une durée illimitée.

Article 5 – Fondation

La fondation politique européenne affiliée à l'Association est le Forum Libéral Européen. Cette entité est formellement affiliée à l'ALDE Party et, par ses activités, qui s'inscrivent dans le respect des objectifs et valeurs fondamentales poursuivis par l'Union européenne, appuie et complète les objectifs du parti politique au niveau européen.

CHAPITRE II – MEMBRES

Article 6 – Critères d'admission des membres, catégories de membres et droits et obligations des membres

La qualité de membre de l'Association est ouverte à tous les partis politiques en Europe et aux citoyens qui acceptent les statuts, le règlement d'ordre intérieur de l'Association, les programmes politiques de l'Association et la Déclaration de Stuttgart.

L'Association doit être composée d'au moins deux membres effectifs. L'Association est composée de membres effectifs, associés et individuels, personnes physiques ou morales légalement constituées selon les lois et usages de leur pays d'origine.

La qualité de membre effectif est attribuée de plein droit à l'a.s.b.l. de droit belge European Liberal Youth, en abrégé LYMEC.

Si un candidat membre ne dispose pas de la personnalité juridique selon les lois et usages de son pays d'origine, il doit désigner, dans sa demande écrite d'admission, une personne physique qui agira au nom et pour compte de tous les membres dudit candidat membre, en qualité de mandataire commun.

Les membres effectifs doivent payer une cotisation, à l'exception de l'a.s.b.l. LYMEC. Ils ont le droit de prendre part aux réunions du Conseil et du Congrès, de faire valoir leur opinion et de voter.

Les membres associés doivent payer une cotisation. Ils ont le droit de prendre part aux réunions du Conseil et du Congrès, de faire valoir leur opinion mais ils n'ont pas le droit de vote. Tout membre associé peut à tout moment demander à devenir membre effectif.

Les membres individuels doivent payer une cotisation. Ils ont le droit de prendre part aux réunions du Conseil et du Congrès, selon les modalités prévues dans le règlement d'ordre intérieur. Ils peuvent faire valoir leur opinion et voter.

Article 7 – Registre des membres et liste des membres

Un registre contenant une liste à jour de tous les membres effectifs et associés de l'Association et une liste des membres individuels sont conservés au siège de l'Association.

Les membres effectifs, associés et individuels ont le droit d'avoir accès au registre et à la liste des membres individuels au siège de l'Association.

La liste des partis membres effectifs et associés de l'Association est reprise à l'Annexe II aux présents statuts.

Article 8 – Admission des membres

Toute candidature comme membre effectif ou associé est adressée au Bureau, accompagnée de tous les documents nécessaires démontrant que le candidat remplit les conditions d'éligibilité. Le Bureau soumet la candidature et son rapport préliminaire et avis au Conseil, qui vérifie si la candidature remplit ou non les conditions d'éligibilité. Le Conseil se prononce à la majorité de deux-tiers des voix émises. La décision du Conseil d'admettre un candidat ou non est définitive et le Conseil n'est pas tenu de motiver sa décision.

Toute candidature comme membre individuel est adressée au secrétaire-général. La candidature est soumise au Bureau. Le Bureau se prononce à la majorité simple des voix émises. La décision du Bureau d'admettre ou non un candidat est définitive et le Bureau n'est pas obligé de motiver sa décision.

Article 9 – Démission et exclusion de membres

Tout membre effectif ou associé peut démissionner de l'Association à tout moment en donnant un préavis de trois mois par lettre recommandée adressée au secrétaire-général. La démission entre en vigueur à la fin de l'exercice social.

Un membre individuel peut démissionner à tout moment par notification écrite adressée au secrétaire-général. La démission prend effet immédiatement.

Un membre démissionnaire reste tenu de ses obligations financières vis-à-vis de l'Association jusqu'à la fin de l'exercice social au cours duquel sa démission a pris effet.

Si un membre effectif manque à ses obligations financières après un avertissement adressé par le secrétaire-général de payer ses dettes dans un délai de trois mois, le droit de vote du membre effectif est suspendu à compter de l'expiration de ce délai de trois mois.

Si un membre individuel manque à ses obligations financières, son droit de vote sera suspendu.

Si un membre effectif associé ou individuel manque à ses obligations financières pendant deux exercices sociaux consécutifs, il est réputé démissionnaire à compter du premier jour de l'exercice social suivant.

Tout membre peut être exclu pour chacune des raisons suivantes :

(i)	ne pas respecter les statuts ou le règlement d'ordre intérieur ;

(ii)	ne pas respecter les décisions de tout organe de l'Association ;

(iii)

ne plus satisfaire aux conditions d'éligibilité comme membre ;

(iv)	si un de ses actes est contraire aux intérêts et aux valeurs de l'Association en général.

L'exclusion de membres effectifs ou associés est décidée par le Conseil avec une majorité de deux-tiers des voix émises. Le membre effectif ou associé est informé par lettre recommandée, télécopie, courrier électronique ou tout autre écrit de la proposition d'exclusion. La lettre décrit les motifs sur lesquels l'exclusion proposée est basée. Le membre effectif ou associé a le droit d'adresser ses remarques par écrit au secrétaire-général, dans un délai des 15 jours calendrier à compter de la réception de la lettre. A sa demande préalable exprimée par écrit, le membre effectif ou associé peut être entendu.

La décision d'exclusion décrit les motifs sur lesquels l'exclusion est basée, mais pour le surplus, la décision ne doit pas être motivée. Le secrétaire-général adresse une copie de la décision au membre exclu par lettre recommandée, télécopie, courrier électronique ou tout autre écrit dans un délai de 15 jours calendrier. L'exclusion prend effet immédiatement mais le membre exclu reste tenu de ses obligations financières vis-à-vis de l'Association jusqu'à la fin de l'exercice social.

L'expulsion d'un membre individuel est décidée par le Bureau en conformité avec le règlement d'ordre intérieur. La décision ne doit pas être motivée. Le secrétaire-général adresse une copie de la décision au membre individuel exclu par écrit dans un délai de 15 jours calendrier. L'exclusion entre en vigueur immédiatement mais le membre exclu reste tenu à ses obligations financières vis-à-vis de l'Association jusqu'à la fin de l'exercice social.

Un membre démissionnaire ou exclu n'a aucun droit à faire valoir sur l'avoir social de l'Association.

CHAPITRE III – ORGANES DE L'ASSOCIATION

Article 10 – Les organes de l'Association

(i)	Le Congrès ;

(ii)	Le Conseil ;

(iii)

Le Bureau.

CHAPITRE IV – CONGRES

Article 11 – Composition et pouvoirs

Le Congrès est composé de tous les membres effectifs, associés et individuels et des membres du Bureau.

En conformité avec le règlement d'ordre intérieur, des tiers peuvent se voir accorder le droit de prendre part aux réunions du Congrès. Ils ont le droit de faire valoir leur opinion mais n'ont pas le droit de vote.

Les décisions prises par le Congrès sont contraignantes pour tous les membres, en ce compris les membres absents, dissidents ou ceux qui s'abstiennent de voter.

Les pouvoirs suivants sont réservés au Congrès :

a)	L'élection, la révocation et la décharge des membres du Bureau ;

b)	Les modifications aux statuts ;

c)	La dissolution et la liquidation de l'Association ;

d)	L'approbation d'un programme politique commun pour les élections européennes ;

e)	L'élection du ou des candidat(s) de tête commun(s) aux élections européennes.

Article 12 – Convocations et réunions

Le Congrès est convoqué par le Conseil. Le Congrès se réunit au moins une fois par an dans chaque année calendrier et pas plus de dix-huit mois ne peuvent s'écouler entre deux réunions du Congrès.

Des réunions extraordinaires du Congrès peuvent être convoquées par le Bureau ou le Conseil ou au moins un tiers des membres effectifs.

La convocation est adressée par courrier, télécopie, courrier électronique ou tout autre moyen écrit. Pour le surplus, les règles relatives à l'ordre du jour, à l'horaire et la manière dont les réunions du Congrès sont tenues sont décrites dans le règlement d'ordre intérieur.

Article 13 – Représentation

Les membres effectifs, associés et individuels sont représentés au Congrès par des délégués, nommés en conformité avec les règles décrites dans le règlement d'ordre intérieur.

Chaque membre effectif a autant de voix que de délégués. Les membres individuels auront autant de voix que de délégués, tel que stipulé dans le règlement d'ordre intérieur. Un délégué peut émettre deux voix au plus.

Article 14 – Délibérations, quorums et votes

Une liste des présences des membres effectifs, associés et individuels est signée avant la réunion par les délégués, en dessous du nom du membre qu'ils représentent.

Le Congrès peut valablement délibérer si au moins un tiers des membres effectifs sont présents. Si ce quorum n'est pas atteint, une nouvelle réunion du Congrès est convoquée au plus tôt 15 jours calendrier après la première réunion. La seconde réunion du Congrès peut valablement prendre des décisions, quel que soit le nombre de membres effectifs présents.

Les décisions du Congrès, en ce compris les élections et les révocations des membres du Bureau sont prises à la majorité simple des voix émises. Les abstentions ne sont pas prises en compte et en cas de vote écrit, les votes blancs ou irréguliers ne sont pas pris en compte dans le décompte des voix. En cas d'égalité des voix, la décision est rejetée.

Article 15 – Procès-verbaux

Les décisions du Congrès sont consignées dans des procès-verbaux. Les procès-verbaux sont approuvés à l'occasion de la réunion suivante du Congrès et sont signés par la personne qui préside cette réunion.

Les procès-verbaux sont conservés dans un registre à la disposition des membres au siège de l'Association. Une copie du procès-verbal est également adressée à tous les membres effectifs et associés.

Les procès-verbaux du Congrès peuvent également être publiés en tout ou en partie.

CHAPITRE V – CONSEIL

Article 16 – Composition et pouvoirs

Le Conseil est composé de tous les membres effectifs, associés et individuels et des membres du Bureau.

En conformité avec le règlement d'ordre intérieur, des tiers peuvent se voir accorder le droit de prendre part aux réunions du Conseil. Ils ont le droit de faire valoir leur opinion mais n'ont pas le droit de vote.

Les décisions prises par le Conseil sont contraignantes pour tous les membres, en ce compris les membres absents, dissidents ou ceux qui s'abstiennent de voter.

Les pouvoirs suivants sont réservés au Conseil :

a)	L'approbation des comptes annuels, du rapport annuel, du budget, des cotisations et de tout autre forme de financement proposés par le Bureau ;

b)	L'admission, la suspension et l'exclusion des membres effectifs ou associés ;

c)	L'approbation et les modifications au règlement d'ordre intérieur ;

d)	La préparation du programme politique commun pour les élections européennes à approuver par le Congrès ;

e)	L'interprétation des statuts et du règlement d'ordre intérieur ;

f)	Sur proposition du Bureau, la nomination et la révocation du secrétaire-général ;

g)	La nomination, la révocation et la détermination des émoluments du ou des commissaire(s)-réviseur(s) ;

h)	La modification de l'Annexe I aux présents statuts relative au logo de l'Association ainsi que la modification de l'Annexe II aux présents statuts relative à la liste des membres effectifs (les partis membres) de l'Association.

Article 17 - Convocation et réunions

Le Conseil est convoqué par le Bureau chaque fois que nécessaire pour l'intérêt de l'Association ou sur requête écrite d'un quart des membres effectifs.

Au moins deux réunions du Conseil doivent être tenues chaque année.

La convocation est adressée par courrier, télécopie, courrier électronique ou tout autre moyen écrit. Pour le surplus, les règles relatives à l'ordre du jour, à l'horaire et à la manière dont les réunions du Conseil sont tenues sont décrites dans le règlement d'ordre intérieur.

Article 18 - Représentation

Les membres effectifs, associés et individuels sont représentés au Conseil par des délégués, nommés en conformité avec les règles décrites dans le règlement d'ordre intérieur.

Chaque membre effectif a autant de voix que de délégués. Les membres individuels auront autant de voix que de délégués, tel que stipulé dans le règlement d'ordre intérieur.

Article 19 - Délibérations, quorums et votes

Une liste des présences des membres effectifs, associés et individuels est signée avant la réunion par les délégués, en dessous du nom du membre qu'ils représentent.

Sauf disposition contraire des statuts, le Conseil peut valablement délibérer si au moins un tiers des membres effectifs sont présents. Si ce quorum n'est pas atteint, une nouvelle réunion du Conseil est convoquée au plus tôt 15 jours calendrier après la première réunion. La seconde réunion du Conseil peut valablement prendre des décisions, quel que soit le nombre de membres effectifs présents.

Sauf disposition contraire des statuts, les décisions du Conseil sont prises à la majorité simple des voix émises. Les abstentions ne sont pas prises en compte et en cas de vote écrit, les votes blancs ou irréguliers ne sont pas pris en compte dans le décompte des voix. En cas d'égalité des voix, la décision est rejetée.

Les décisions du Conseil peuvent être également prises par lettre circulaire, en conformité avec les règles décrites dans le règlement d'ordre intérieur. Les décisions prises par lettre circulaire sont considérées comme ayant été prises au siège de l'Association et sont réputées entrer en vigueur à la date mentionnée sur la lettre circulaire.

Article 20 – Procès-verbaux

Les décisions du Conseil sont consignées dans des procès-verbaux. Les procès-verbaux sont approuvés à l'occasion de la réunion suivante du Conseil et sont signés par la personne qui préside cette réunion.

CHAPITRE VI – BUREAU

Article 21 – Composition, pouvoirs et élections

Le Bureau est composé de onze membres, élus par le Congrès, parmi lesquels un Président, neuf Vice-Présidents et un Trésorier. Les membres du Bureau ne peuvent exercer plus de trois mandats consécutifs de chacun deux années à une même fonction et pas plus de huit années au total.

Les membres du Bureau sont au service de l'ALDE Party dans son ensemble et ne sont pas des représentants de leurs partis membres nationaux. En cela, ils se voient confier des droits de vote, tel que spécifié plus en détails dans le règlement d'ordre intérieur.

En conformité avec les règles décrites dans le règlement d'ordre intérieur, des tiers peuvent être invités à prendre part à une réunion du Bureau, comme observateurs. Les observateurs peuvent faire valoir leur opinion mais n'ont pas le droit de vote.

Sauf si décidé autrement par le Congrès, le mandat prend effet immédiatement et prend fin à l'issue de la deuxième réunion du Congrès qui se tient après celle qui a procédé à l'élection.

La fonction de membre du Bureau n'est pas rémunérée. Les dépenses raisonnables appuyées par des pièces justificatives appropriées sont remboursées.

Le Bureau est investi du pouvoir d'accomplir tous les actes nécessaires ou utiles pour réaliser l'objet et les objectifs de l'Association, à l'exception des pouvoirs que la loi ou les statuts réservent au Conseil ou au Congrès.

Le Bureau peut déléguer, sous sa responsabilité, une partie de ses pouvoirs pour des objets spéciaux et déterminés à un mandataire.

Le Bureau peut créer des groupes consultatifs et de travail, pour tout objet qu'il considère approprié. La composition, les termes de leur objet et les règles de procédure de ces groupes consultatifs et de travail sont décrites dans le règlement d'ordre intérieur.

Le Congrès peut attribuer le titre de Président Honoraire de l'Association.

Le scrutin est secret. En plus de leur propre vote, les délégués votants peuvent se voir attribuer un maximum d'une procuration par élection, ce qui signifie que deux voix au maximum par délégué peuvent être émises. Les abstentions, les votes blancs et irréguliers ne sont pas pris en compte dans le décompte des voix.

Election du Président et du Trésorier

Le Président et le Trésorier sont élus séparément, par une majorité de plus de 50 % des voix émises. S'il y a plus de deux candidats, et que personne n'atteint plus de 50 % des voix émises, un second tour a lieu entre les deux candidats ayant obtenu le plus grand nombre de voix.

Election des Vice-Présidents

Les Vice-Présidents sont élus au moyen d'un scrutin à bulletin unique. Les délégués peuvent choisir autant de candidats qu'ils le veulent, jusqu'au nombre maximal de postes à pourvoir.

Les candidats avec le plus de voix sont élus dans l'ordre du nombre de voix. Seuls les candidats atteignant le quorum défini ci-après sont élus : 1 divisé par le nombre de postes à pourvoir, c'est-à-dire que pour deux postes le quorum est de 1/2 = 50 % des bulletins émis (et non du total de voix), pour 3 postes à pourvoir 1/3 = 33,33 % des bulletins émis, pour 4 postes à pourvoir 1/4 = 25 % des bulletins émis, etc.

Lorsqu'il n'y a qu'un poste vacant à un tour d'une élection, le principe de la majorité simple est appliqué, comme c'est le cas pour les postes de Président et Trésorier.

Les candidats n'arrivant pas à obtenir le quorum au premier tour peuvent être candidats au second tour pour lequel il n'y a pas de quorum. Ceux obtenant le plus grand nombre de voix sont élus jusqu'à ce que tous les mandats vacants aient été attribués.

Si deux candidats ou plus obtiennent le même nombre de voix pour le dernier mandat vacant, un ultime tour est organisé entre ces candidats en vue de déterminer à qui le mandat sera attribué.

Dans l'hypothèse où un Vice-Président en exercice ou un Trésorier en exercice est candidat au poste de Président, un mandat supplémentaire deviendrait vacant si cette personne est élue Président.

Les candidats à l'élection du Bureau doivent être désignés par un parti membre effectif de l'Association en ordre de paiement de sa cotisation annuelle. Le dirigeant du parti du candidat doit envoyer une lettre de désignation signée adressée au Président de l'ALDE Party.

Article 22 - Vacance

En cas de vacance, un nouveau membre du Bureau peut être nommé par le Bureau, en conformité avec les règles décrites à l'article 21.

Le mandat du membre du Bureau remplaçant prend fin en même temps que le terme du mandat de membre du Bureau qu'il remplace. La nomination est ratifiée à la prochaine réunion du Congrès.

Article 23 – Convocation et réunions

Le Bureau se réunit au moins trois fois par an.

Les réunions du Bureau sont convoquées par le Président ou par trois membres du Bureau.

Les réunions du Bureau sont présidées par le Président ou en son absence, par un autre membre du Bureau désigné à cet effet par ses collègues.

La convocation doit contenir le lieu, la date, l'heure, l'ordre du jour et le cas échéant, les documents de travail. Elle doit être adressée à tous les membres du Bureau par lettre, télécopie, courrier électronique ou tout autre moyen écrit, au moins huit jours calendrier avant la date de la réunion.

Article 24 – Délibérations, quorums et votes

Le Bureau peut valablement délibérer si au moins la moitié des membres du Bureau sont présents. Si ce quorum n'est pas atteint, une nouvelle réunion du Bureau est convoquée au plus tôt huit jours calendrier après la première réunion. La seconde réunion du Bureau peut valablement prendre des décisions, quel que soit le nombre des membres du Bureau présents.

Le Bureau peut seulement délibérer sur les points repris dans l'ordre du jour, à moins que tous les membres du Bureau soient présents et décident de manière unanime de discuter d'autres points.

Chaque membre du Bureau dispose d'une voix. Un membre du Bureau ne peut pas accorder de procuration à un autre membre du Bureau.

Les décisions du Bureau sont prises à la majorité simple des voix émises. Les abstentions ne sont pas prises en compte et en cas de vote écrit, les votes blancs ou irréguliers ne sont pas pris en compte dans le décompte des voix. En cas d'égalité des voix, le président de la réunion dispose d'une voix prépondérante.

Les décisions peuvent également être prises par lettre circulaire, conférence téléphonique ou vidéoconférence. Les décisions prises par conférence téléphonique ou par vidéoconférence sont considérées comme ayant été prises au siège de l'Association et sont réputées entrer en vigueur à la date de la réunion.

Article 25 – Procès-verbaux

Les décisions du Bureau sont consignées dans des procès-verbaux. Les procès-verbaux sont approuvés à l'occasion de la réunion suivante du Bureau et sont signés par la personne qui préside cette réunion.

Les procès-verbaux sont conservés dans un registre à la disposition des membres du Bureau au siège de l'Association. Une copie du procès-verbal est également adressée à tous les membres du Bureau.

CHAPITRE VII – GESTION DE L'ASSOCIATION

Article 26 – Secrétaire-général

Le Conseil délègue la gestion journalière de l'Association au secrétaire-général, sur proposition du Bureau. Le Bureau définit l'étendue et les limitations financières des pouvoirs de gestion journalière du secrétaire-général.

Le terme du mandat du secrétaire-général est de deux ans au plus, renouvelable.

Le secrétaire-général est rémunéré, en conformité avec la décision du Bureau. Les dépenses raisonnables appuyées par des pièces justificatives appropriées sont également remboursées.

Le secrétaire-général peut déléguer une partie de ses pouvoirs pour des objets spéciaux et déterminés à un tiers, sous sa responsabilité.

CHAPITRE VIII – REPRESENTATION DE L'ASSOCIATION

Article 27

L'Association est valablement représentée dans tous ses actes, en ce compris en justice, soit par le Président, soit par deux membres du Bureau agissant conjointement, qui n'ont pas à justifier d'une décision préalable du Bureau vis-à-vis des tiers.

Le secrétaire-général peut valablement représenter l'Association individuellement dans tous les actes de gestion journalière en ce compris en justice, et n'a pas à justifier d'une décision préalable du Bureau vis-à-vis des tiers.

L'Association est également valablement représentée par un mandataire, dans les limites de son mandat.

CHAPITRE IX – AUDIT

Article 28

Le contrôle de la situation financière, des comptes annuels et la vérification que les opérations décrites dans les comptes annuels sont conformes au Règlement, aux statuts et au règlement financier du Parlement européen, est confié à un ou plusieurs commissaires, nommés par le Conseil parmi les membres de l'Institut des Réviseurs d'Entreprises.

CHAPITRE X – REGLEMENT D'ORDRE INTERIEUR

Article 29

Le Conseil adopte et modifie le règlement d'ordre intérieur de l'Association. Le règlement d'ordre intérieur règle le fonctionnement de l'Association et de ses organes en général, sans être contraire aux statuts.

CHAPITRE XI – EXERCICE SOCIAL, BUDGET ET COMPTES ANNUELS

Article 30

L'exercice social coïncide avec l'année calendrier.

Article 31

Le Bureau prépare les comptes annuels à la fin de chaque exercice social. Le Trésorier, au nom du Bureau, émet le rapport annuel justifiant de la gestion de l'Association. Ce rapport annuel contient des commentaires sur les comptes annuels afin de présenter l'évolution de l'Association et des activités de l'Association.

L'Association, en ce qui concerne la comptabilité, les comptes, les donations, la vie privée et la protection des données à caractère personnel, respecte le règlement (CE) no 45/2001 ainsi que la directive 95/46/CE concernant la protection des personnes physiques à l'égard du traitement des données à caractère personnel.

Le rapport annuel et le rapport du commissaire sont présentés au Conseil pour approbation, en même temps que le projet de comptes annuels.

CHAPITRE XII – FINANCEMENT

Article 32

L'Association assure son financement par :

(i)	le paiement des cotisations, comme décrit à l'article 5 ;

(ii)	les ressources accordées par toute autorité, en particulier les autorités européennes ;

(iii)

la rémunération de tout service rendu par l'Association à ses membres ou à des tiers ;

(iv)	le paiement de royalties pour l'usage des droits de propriété intellectuelle détenus par l'Association ;

(v)	les donations ;

(vi)	toute autre forme de ressource financière autorisée.

En tout état de cause, le financement de l'Association doit respecter strictement les conditions et obligations relatives au financement des partis politiques édictées par le Règlement.

La cotisation doit être payée avant le 1er avril de chaque année.

CHAPITRE XIII – RESPONSABILITE LIMITEE

Article 33

Les membres de l'Association, les membres du Bureau et les personnes chargées de la gestion journalière de l'Association ne sont pas personnellement tenus des obligations de l'Association.

La responsabilité des membres du Bureau ou des personnes chargées de la gestion journalière de l'Association est limitée à l'exécution conforme de leur mandat.

CHAPITRE XIV – MODIFICATIONS AUX STATUTS, DISSOLUTION ET LIQUIDATION DE L'ASSOCIATION

Article 34 – Modifications aux statuts

Toute proposition de modifier les statuts n'est valable que si elle est proposée par le Bureau ou un tiers des membres effectifs.

Les modifications proposées aux statuts doivent être jointes à la convocation de la réunion du Congrès.

Un quorum de présence d'au moins deux-tiers des membres effectifs est requis pour les décisions relatives aux modifications des statuts.

Si ce quorum n'est pas atteint, une nouvelle réunion du Congrès est convoquée au plus tôt 15 jours calendrier après la première réunion. La seconde réunion du Congrès peut valablement prendre des décisions quel que soit le nombre de membres effectifs présents.

Les décisions relatives aux modifications des statuts sont prises à la majorité de deux-tiers des voix émises.

Toute décision de modification des statuts devra être soumise à l'Autorité et publiée au Journal officiel.

Article 35 – Dissolution et liquidation de l'Association

L'Association peut être dissoute de manière volontaire par une décision du Congrès à la majorité des quatre cinquièmes des voix émises.

Si l'Association est dissoute, le Congrès décide à la majorité simple des voix émises de (i) la nomination, des pouvoirs et de la rémunération des liquidateurs, (ii) des méthodes et procédures de liquidation de l'Association et (iii) de l'affectation à donner à l'actif net de l'Association.

L'actif net de l'Association devra être affecté à une fin désintéressée.

CHAPITRE XV – DISPOSITIONS FINALES

Article 36

Les statuts sont rédigés en français et en anglais. La version française est la version officielle des statuts et prévaut.

Article 37

Tout ce qui n'est pas réglé par les statuts et le Règlement est soumis aux lois de l'Etat membre dans lequel l'Association est établie.

Annexe I : logo.

Annexe II : liste des partis membres.

Annexe I

Logo

Annexe II

Liste des partis membres

ALLIANCE OF LIBERALS AND DEMOCRATS FOR EUROPE PARTY (ALDE) membership overview as of May 2017:

FULL MEMBERS

Nr	Name	English translation	Abbreviation	Country	Accession date	Website	Government participation	Parliamentary presence
1	NEOS	New Austria	NEOS	Austria	May 2014 (in succession to LIF member since 1993)	www.neos.eu		Yes
2	Mouvement Réformateur	Reform Movement	MR	Belgium	March 1976 (founding member as Parti des Réformes et de la Liberté)	www.mr.be	Yes	Yes
3	Vlaamse Liberalen en Democraten	Flemish Liberal Democrats	Open VLD	Belgium	March 1976 (founding member as Partij voor Vrijheid en Vooruitgang)	www.openvld.be	Yes	Yes
4	Dvizhenie za prava i svobodi	Movement for Rights and Freedoms	MRF	Bulgaria	December 2001	www.dps.bg		Yes
5	Enomeni Dimokrates	United Democrats	EDI	Cyprus	December 1996	www.edi.org.cy
6	Akce nespokojených občanů	Action of Dissatisfied Citizens	ANO	Czech Republic	November 2014	www.anobudelip.cz	Yes	Yes
7	Hrvatska narodna stranka – liberalni demokrati	Croatian People's Party - Liberal Democrats	HNS	Croatia	December 2001	www.hns.hr		Yes
8	Istarski demokratski sabor	Istrian Democratic Assembly	IDS	Croatia, Istria	May 2006	www.ids-ddi.hr		Yes
9	Venstre Danmarks Liberale Parti	Left, Liberal Party of Denmark	Venstre	Denmark	March 1976 (founding member)	www.venstre.dk	Yes	Yes
10	Det Radikale Venstre	Danish Social Liberal Party	Radikale Venstre	Denmark	February 1992	www.radikale.dk		Yes
11	Eesti Keskerakond	Estonian Centre Party	CPE	Estonia	July 2003	www.keskerakond.ee	Yes	Yes
12	Eesti Reformierakond	Estonian Reform Party	ERP	Estonia	December 1995	www.reform.ee		Yes
13	Suomen Keskusta	Center Party	Keskusta	Finland	March 1992	www.keskusta.fi	Yes	Yes
14	Svenska Folkpartiet	Swedish People's Party	SFP	Finland	July 1992	www.sfp.fi		Yes
15	Union des Démocrates et Indépendants	Union of Democrats and Independants	UDI	France	December 2016	www.parti-udi.fr		Yes
16	Freie Demokratische Partei	Free Democratic Party	FDP	Germany	March 1976 (founding member)	www.fdp.de
17	Liberálisok	Liberal Party	Liberálisok	Hungary	April 2013	www.liberalisok.hu		Yes
18	Fianna Fail	Soldiers of Destiny	Fianna Fail	Ireland	April 2009	www.fiannafail.ie		Yes
19	Latvijas Attīstībai	Latvia's Development Party	LA	Latvia	September 2000	www.attistibai.lv
20	Liberalų Sąjūdis	Liberal Movement	Liberal Movement	Lithuania	October 2006	www.liberalusajudis.lt		Yes
21	Lietuvos Laisvės Sajunga	Lithuanian Liberty Union	LiCS	Lithuania	December 1997	www.lics.lt
22	Darbo Partija	Labor Party	DP	Lithuania	May 2012	www.darbopartija.lt		Yes
23	Parti Démocratique	Democratic Party	PD	Luxembourg	March 1976 (founding member)	www.dp.lu	Yes	Yes
24	Democraten 66	Democrats 66	D66	Netherlands	December 1994	www.d66.nl		Yes
25	Volkspartij voor Vrijheid en Democratie	People's Party for Freedom and Democracy	VVD	Netherlands	March 1976 (founding member)	www.vvd.nl	Yes	Yes
26	Nowoczesna	Modern	NC	Poland	June 2016	www.nowoczesna.org		Yes
27	Partidul Alianta Liberalilor si Democratilor	Alliance of Liberals and Democrats	ALDE	Romania	June 2015	www.alde.ro	Yes	Yes
28	Ciudadanos - Partido de la Ciudadanía	Citizens	C's	Spain	June 2016	www.ciudadanos-cs.org		Yes
29	Partit Demòcrata Europeu Català	Catalan European Democratic Party (as legal successor to CDC since Dec 2016)	PDeCAT	Spain, Catalonia	May 2005	www.partitdemocrata.cat	Yes, Catalonia	Yes
30	Stranka modernega centra	Modern Centre Party	SMC	Slovenia	November 2014	www.mirocerar.si	Yes	Yes
31	Centerpartiet	Centre Party	CP	Sweden	April 2000	www.centerpartiet.se		Yes
32	Liberalerna	Liberals	L	Sweden	July 1991	www.folkpartiet.se		Yes
33	Liberal Democrats	Liberal Democrats	LibDems	UK	November 1988 (founding member as ‘Liberal Party Organisation’)	www.libdems.org.uk		Yes
TOTAL FULL MEMBERS:		33

AFFILIATE MEMBERS

Nr	Name	English translation	Abbreviation	Country	Accession date	Website	Government participation	Parliamentary presence
1	Liberal Party of Gibraltar	Liberal Party of Gibraltar	LPG	Gibraltar	May 2015	www.liberal.gi	Yes, Gibraltar	Yes
2	Hrvatska socijalno liberalna stranka	Croatian Social Liberal Party	HSLS	Croatia	March 1994	www.hsls.hr		Yes
3	Åländsk Center	Centre Party Åland Islands	CPA	Finland, Aland Islands	May 2013	www.centern.ax	Yes, Aland Islands	Yes
4	Δράση	Drassi (Action)	Drassi	Greece	November 2013	www.drassi.gr
5	Radicali Italiani	Italian Radicals	I Radicali	Italy	October 2004	www.radicali.it
6	Zavezništvo Socialno-Liberalnih Demokratov	Alliance of Social-Liberal Democrats	ZSD	Slovenia	November 2014	www.alenkabratusek.si		Yes
TOTAL AFFILIATE MEMBERS:		6

NON EU

FULL MEMBERS

Nr	Name	English translation	Abbreviation	Country	Accession date	Website	Government participation	Parliamentary presence
1	Partit Liberal Andorra	Liberal Party of Andorra	PLA	Andorra	March 1996	www.partitliberal.ad		Yes
2	Hay Azgayin Congress	Armenian National Congress Party	ANC	Armenia	March 2010	www.anc.am
3	sak’art’velos respublikuri partia	Republican Party of Georgia	RP	Georgia	October 2007	www.republicans.ge
4	t’avisup’ali demokratebi	Free Democrats	FD	Georgia	November 2012	www.fd.ge
5	Partidul Liberal	Liberal Party	PL	Moldova	October 2010	www.pl.md		Yes
6	Venstre	Left	Venstre	Norway	October 2000	www.venstre.no		Yes
7	Yabloko	Yabloko	Yabloko	Russian Federation	October 2008	www.eng.yabloko.ru
8	Partiya narodnoy svobody	People's Freedom Party	PARNAS	Russian Federation	October 2008	www.parnasparty.ru
9	Aleanca Kosova e Re	New Kosovo Alliance	AKR	Kosovo	November 2009	www.akr-ks.com
10	Freisinnig-Demokratische Partei der Schweiz	Free Democratic Party	FDP Die Liberalen	Switzerland	October 1993	www.fdp.ch	Yes	Yes
11	Gromadianska pozitsiya	Civic Position	CP	Ukraine	June 2016	www.grytsenko.com.ua
12	Yevropeyska partiya Ukrainy	European Party Ukraine	EPU	Ukraine	May 2013	www.epu.in.ua
TOTAL FULL MEMBERS:		12

AFFILIATE MEMBERS

Nr	Name	English translation	Abbreviation	Country	Accession date	Website	Government participation	Parliamentary presence
1	Müsavat Partiyası	Equality Party	MP	Azerbaijan	October 2007	www.musavat.com
2	Партыя свабоды і прагрэсу	Party of Freedom and Progress	PFP	Belarus	November 2013	http://liberaly.org/
3	Naša Stranka	Our Party	NS	Bosnia and Herzegovina	June 2016	www.nasastranka.ba		Yes
4	Björt framtíð	Bright Future	BF	Iceland	November 2013	www.bjortframtid.is	Yes	Yes
5	Partia Liberale e Kosoves	Liberal Party of Kosovo	PLK	Kosovo	July 1996
6	Liberalno-demokratska Partija	Liberal Democratic Party	LDP	Macedonia	December 2016	www.ldp.mk		Yes
7	Liberalna Partija Crne Gore	Liberal Party of Montenegro	LPCG	Montenegro	November 2014	www.lpcg.me		Yes
8	Liberalno Demokratska Partija	Liberal Democratic Party	LDP	Serbia	October 2008	www.ldp.rs		yes
TOTAL AFFILIATE MEMBERS:		8
EU members		39
Non EU members		20
TOTAL ALDE MEMBERS:		59	59 parties from 42 countries (25 EU countries)

12 member parties (10 EU parties) in government in 11 countries (9 EU countries) as of May 2017

16.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 191/34

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2017/C 191/07)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU / CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

„PERA DELL’EMILIA ROMAGNA“

č. EU: PGI-IT-02192 – 28.9.2016

CHOP ( ) CHZO ( X )

1. Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

Centro Servizi Ortofrutticoli

Adresa:

Via Bologna 534

44040 Ferrara

ITALIA

Tel.

+39 0532904511

Fax

+39 0532904520

E-mail:

info@csoservizi.com

Centrum „Centro Servizi Ortofrutticoli“ je oprávněno k podání žádosti o změnu ve smyslu čl. 13 odst. 1 vyhlášky ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví č. 12511 ze dne 14. října 2013.

2. Členský stát nebo třetí země

Itálie

3. Položka specifikace produktu, jíž se změna týká

—	☐	Název produktu
—	☒	Popis produktu
—	☒	Zeměpisná oblast
—	☒	Důkaz původu
—	☒	Metoda produkce
—	☐	Souvislost
—	☒	Označování
—	☒	Jiná [Údaje o balení, údaje o kontrolním subjektu]

4. Druh změny (změn)

—	☒	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012.
—	☐	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, pro nějž nebyl zveřejněn jednotný dokument (nebo jeho ekvivalent), která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012.

5. Změna (změny)

Popis produktu

Článek 2 platné specifikace produktu

Odstavec:

„Označení „Pera dell’Emilia Romagna“ se vztahuje výhradně na ovoce pocházející z těchto kultivarů hrušek: Abate Fetel, Cascade, Conference, Decana del Comizio, Kaiser, Max Red Bartlett, Passa Crassana, William“

se mění takto:

„Označení „Pera dell’Emilia Romagna“ se vztahuje výhradně na ovoce pocházející z těchto kultivarů hrušní: Abate Fetel, Cascade, Conference, Decana del Comizio, Kaiser, Max Red Bartlett, Passa Crassana, William, Santa Maria a Carmen“.

S cílem doplnit a aktualizovat sortiment odrůd a zajistit dřívější dostupnost hrušek „Pere dell’Emilia Romagna“ CHZO byly přidány tyto dvě rané odrůdy:

—

Kultivar Santa Maria: odrůda Santa Maria je v regionu Emilia Romagna přítomná již od roku 1948 a počet hektarů využívaných pro její pěstování se v průběhu let zvýšil. Zařazení odrůdy Santa Maria nadto zaručí delší dostupnost hrušek „Pera dell’Emilia Romagna“ CHZO, neboť se jedná o ranou odrůdu, která se sklízí během léta.

—

Kultivar Carmen: jde o ranou odrůdu, jež se v regionu Emilia Romagna pěstuje ve stále větších množstvích. Jedná se sice o relativně novou odrůdu, avšak získanou křížením odrůd Dr. Guyot a Bella di Giugno, dvou historických odrůd hrušek. Zařazení této odrůdy do specifikace produktu by umožnilo prodloužit období dostupnosti produktu, uspíšit a doplnit nabídku letních produktů a nahradit odrůdy, které se již téměř nepěstují.

Na základě tohoto pozměňovacího návrhu se následující věta v bodu 4.2 přehledu (Úř. věst. C 284, 8.11.2008, s. 7):

„Hruška „Pera dell’Emilia Romagna“ CHZO je produkt získaný z variet Abate Fetel, Cascade, Conference, Decana del Comizio, Kaiser, Max Red Bartlett, Passa Crassana, Williams.“

mění takto:

„Hruška „Pera dell’Emilia Romagna“ CHZO je produkt získaný z odrůd Abate Fetel, Cascade, Conference, Decana del Comizio, Kaiser, Max Red Bartlett, Passa Crassana, Williams, Santa Maria a Carmen.“

Článek 6 platné specifikace produktu – bod 4.2 přehledu

Tento text:

„Abate Fetel

vnější oplodí: světle zelené – nažloutlé, rezivost okolo dutiny kalichu a řapíku; tvar: tykvovitý, spíše podlouhlý; velikost: minimální průměr 55 mm; obsah cukru: 13 °Brix; maximální tvrdost: 5; chuť: sladká.

Conference

vnější oplodí: zelené nažloutlé s rezivostí okolo dutiny kalichu, která se často nachází v dolní třetině plodu; tvar: hruškovitý, často symetrický; velikost: minimální průměr: 55 mm; obsah cukru: (° Brix) vyšší než 13, maximální tvrdost: 5,5; chuť: sladká.

Decana del Comizio

vnější oplodí: hladké, světle zelené – nažloutlé, od slunce často zabarvené dorůžova, rozptýlená rezivost; tvar: kuželovitý; velikost: minimální průměr 55 mm; obsah cukru: (° Brix) vyšší než 13, maximální tvrdost: 4,5; chuť: sladká aromatická.

Kaiser

vnější oplodí: drsné, zcela rezivé; tvar: tykvovitý – hruškovitý; velikost: minimální průměr 55 mm; obsah cukru: (° Brix) vyšší než 13, maximální tvrdost: 5,7; chuť: jemná a šťavnatá dužina, rozplývající se, dobré chuti.

William a Max Red Bartlett

vnější oplodí: hladké, základní barva žlutá, více či méně pokrytá růžovou nebo jasně červenou barvou, někdy pruhovaná; tvar: jako malá kdoule nebo hruškovitý; velikost: minimální průměr 60 mm; obsah cukru: (° Brix) vyšší než 12, maximální tvrdost: 6,5; chuť: sladká aromatická.

Cascade

vnější oplodí, tvar, velikost, minimální průměrná hmotnost, obsah cukru vyšší než 13 °Brix, tvrdost, chuť podle odpovídajících vlastností.

Passa Crassana

vnější oplodí, tvar, velikost, obsah cukru vyšší než 13 °Brix, maximální limit tvrdosti, chuť podle odpovídajících vlastností.“

se mění takto:

„Abate Fetel

vnější oplodí: světle zelené – nažloutlé, rezivost okolo dutiny kalichu a řapíku;

tvar: tykvovitý, spíše podlouhlý;

velikost: minimální průměr 60 mm;

minimální obsah cukru: 13 °Brix;

maximální tvrdost: 5 kg/0,5 cm2.

Conference

vnější oplodí: zelené nažloutlé s rezivostí okolo dutiny kalichu, která se často nachází v dolní třetině plodu;

tvar: hruškovitý, často symetrický;

velikost: minimální průměr 60 mm;

minimální obsah cukru: 13 °Brix;

maximální tvrdost: 5,5 kg/0,5 cm2.

Decana del Comizio

vnější oplodí: hladké, světle zelené až nažloutlé, od slunce často zabarvené dorůžova, rozptýlená rezivost;

tvar: kuželovitý;

velikost: minimální průměr 70 mm;

minimální obsah cukru: 13 °Brix;

maximální tvrdost: 4,5 kg/0,5 cm2.

Kaiser

vnější oplodí: drsné, zcela rezivé;

tvar: tykvovitý – hruškovitý;

velikost: minimální průměr 60 mm;

minimální obsah cukru: 13 °Brix;

maximální tvrdost: 5,5 kg/0,5 cm2.

William a Max Red Bartlett

vnější oplodí: hladké, základní barva zeleno-žlutá, více či méně pokrytá růžovou nebo jasně červenou barvou, někdy pruhovaná;

tvar: jako malá kdoule nebo hruškovitý;

velikost: minimální průměr 60 mm;

minimální obsah cukru: 12 °Brix;

maximální tvrdost: 6,5 kg/0,5 cm2.

Cascade

vnější oplodí: světle zelené základní barvy s jasně červeným nádechem a rezivostí na 10 až 25 % povrchu;

tvar: heterogenní soudkovitý s vertikální a příčnou asymetrií;

velikost: minimální průměr 60 mm;

minimální obsah cukru: 13 °Brix;

maximální tvrdost: 5,5 kg/0,5 cm2.

Passa Crassana

vnější oplodí: kompaktní, zelené a s rezivostí lenticely;

tvar: nepravidelný, často soudkovitý;

velikost: minimální průměr 60 mm;

minimální obsah cukru: 13 °Brix;

maximální tvrdost: 6,5 kg/0,5 cm2.

Santa Maria

vnější oplodí: hladké zeleno-žluté základní barvy;

tvar: hruškovitý nebo kuse hruškovitý;

velikost: minimální průměr 60 mm;

minimální obsah cukru: 12 °Brix;

maximální tvrdost: 6 kg/0,5 cm2.

Carmen

vnější oplodí: zelené s růžovými odstíny;

tvar: tykvovitý, mírně podlouhlý;

velikost: minimální průměr 60 mm;

minimální obsah cukru: 12 °Brix;

maximální tvrdost: 6 kg/0,5 cm2.“

Aby se zabezpečila vyšší úroveň kvality, měla by se zvýšit minimální požadovaná velikost. U odrůd Abate Fetel, Conference a Kaiser se minimální průměr zvýšil z 55 na 60 mm. U odrůdy Decana del Comizio se zvýšil z 55 na 70 mm.

Došlo ke sjednocení údaje o obsahu cukru. Kromě toho bylo rozhodnuto o vypuštění popisu chuti, protože je to nadbytečná informace, která je čistě subjektivní a není ji možné ověřit, a tudíž není pro specifikaci relevantní. V zájmu sjednocení popisu všech odrůd, jež mají být zahrnuty do specifikace, byly doplněny a/nebo upřesněny chybějící popisné parametry a u odrůd Santa Maria a Carmen byly vloženy dosud chybějící popisy.

Pro větší jasnost byla zavedena jednotka míry tvrdosti plodu uvedením poměru mezi silou (kg) a tlakem vyvíjeným podpěrkou na slupku plodu (cm2).

Zeměpisná oblast

Písmeno a) článku 3 platné specifikace produktu

„a)	Provincie Reggio Emilia: Casalgrande, Correggio a Rubiera.“

se mění takto:

„a)	Provincie Reggio Emilia: Casalgrande, Reggio Emilia, Correggio, Rubiera, San Martino in Rio a Scandiano.“

Provincie Reggio Emilia: Požaduje se doplnění obcí Reggio Emilia, San Martino in Rio a Scandiano. V těchto obcích je pěstování hrušek relativně rozšířené, zejména v obci Reggio Emilia. Kromě toho tyto obce sousedí a hraničí s obcemi již uvedenými ve specifikaci produktu, a to i v provincii Modena, a jako takové mají klimatické podmínky a historické znaky zcela podobné těm, kterými se vyznačují již uvedené obce.

Písmeno c) článku 3 platné specifikace produktu

„c)

Provincie Ferrara: Argenta, Berra, Bondeno, Cento, Codigoro, Comacchio, Copparo, Ferrara, Formignana, Jolanda di Savoia, Lagosanto, Masi Torello, Massa Fiscaglia, Mesola, Fiscaglia, Migliarino e Migliaro, Mirabello, Ostellato, Poggio Renatico, Portomaggiore, Ro Ferrarese, S. Agostino, Tresigallo, Vigarano Mainarda a Voghiera.“

se mění takto:

„c)	Provincie Ferrara: Argenta, Berra, Bondeno, Cento, Codigoro, Comacchio, Copparo, Ferrara, Formignana, Jolanda di Savoia, Lagosanto, Masi Torello, Mesola, Fiscaglia, Mirabello, Ostellato, Poggio Renatico, Portomaggiore, Ro Ferrarese, S. Agostino, Tresigallo, Vigarano Mainarda a Voghiera.“

Provincie Ferrara: v případě obce Ro se uvádí správný název obce Ro Ferrarese, nikoli tedy pouze Ro. Kromě toho byla s platností od 1. ledna 2014 spojením přilehlých obcí Massa Fiscaglia, Migliarino a Migliaro založena obec Fiscaglia. Všechny tři původně uvedené obce byly nahrazeny obcí Fiscaglia, aniž by došlo ke změně oblasti, na kterou se vztahuje specifikace.

Písmeno d) článku 3 platné specifikace produktu

„d)

Provincie Bologna: Anzona dell’Emilia, Argelato, Baricella, Bazzano, Bentivoglio, Budrio, Calderara di Reno, Castello d’Argile, Castelguelfo, Castelmaggiore, Crespellano, Crevalcore, Galliera, Granarolo dell’Emilia, Malalbergo, Medicina, Minerbio, Molinella, Mordano, Pieve di Cento, S. Agata Bolognese, S. Giorgio di Piano, S. Giovanni in Persiceto, S. Pietro in Casale a Sala Bolognese.“

se mění takto:

„d)

Provincie Bologna: Anzola dell’Emilia, Argelato, Baricella, Valsamoggia – Loc. Bazzano, Bentivoglio, Budrio, Calderara di Reno, Castel d’Argile, Castelguelfo, Castelmaggiore, Valsamoggia – Loc. Crespellano, Crevalcore, Galliera, Granarolo dell’Emilia, Malalbergo, Medicina, Minerbio, Molinella, Mordano, Pieve di Cento, S. Agata Bolognese, S. Giorgio di Piano, S. Giovanni in Persiceto, S. Pietro in Casale a Sala Bolognese.“

Provincie Bologna: jedná se o opravu administrativní chyby týkající se obce Anzola dell’Emilia, jejíž správný název je Anzola dell’Emilia, a nikoli Anzona dell’Emilia. I v případě obce Valsamoggia byla s platností od 1. ledna 2014 spojením přilehlých obcí Bazzano, Castello di Serravalle, Crespellano, Monteveglio a Savigno založena obec Valsamoggia. Proto byl v zájmu správnosti názvů obcí její název uveden před obcemi Bazzano a Crespellano. Rovněž v tomto případě se oblasti produkce nemění.

Písmeno e) článku 3 platné specifikace produktu

„e)	Provincie Ravenna: Alfonsine, Bagnacavallo, Conselice, Cotignola, Castelbolognese, Faenza, Fusignano, Lugo, Massalombarda, Ravenna, Russi, S. Agata sul Santerno a Solarolo.“

se mění takto:

„e)	Provincie Ravenna: Alfonsine, Bagnacavallo, Bagnara di Romagna, Conselice, Cotignola, Castelbolognese, Faenza, Fusignano, Lugo, Massalombarda, Ravenna, Russi, S. Agata sul Santerno a Solarolo.“

Provincie Ravenna: doplňuje se obec Bagnara di Romagna, která se nachází v provincii Ravenna a je zcela obklopena obcemi již zařazenými do specifikace produktu (Massalombarda, Lugo, Cotignola, Solarolo a Mordano). Jedná se o obec vhodnou pro pěstování hrušek, která má díky své poloze klimatické podmínky a historické znaky velmi podobné těm, kterými se vyznačují obce již zařazené do specifikace.

Metoda produkce

Článek 4 platné specifikace produktu

Věta:

„Využití zavlažování, hnojení a provádění dalších pěstebních a agronomických postupů musí probíhat za technických podmínek stanovených příslušnými útvary regionu Emilia Romagna.“

byla odstraněna.

Část věnovaná pěstitelským a agronomickým postupům byla odstraněna, neboť se jedná o podmínku, již musí dodržovat všechny zemědělské podniky. Vývoj právních předpisů a závazný charakter některých požadavků má totiž nutně za následek dodržování určitých kritérií. Proto se nepovažuje za nutné uvádět tyto skutečnosti ve specifikaci.

Věta:

„Povolená hustota výsadby je ta, která se všeobecně používá, s hustotou maximálně 3 000 rostlin na hektar u nové výsadby.“

se mění takto:

„Povolená hustota výsadby je ta, která se všeobecně používá, s hustotou maximálně 6 000 rostlin na hektar u nové výsadby.“

Díky technologickému rozvoji a novým technologiím, jakož i díky dostupnosti nových podnoží lze při pěstování hrušek používat vyšší hustotu výsadby než v minulosti. Nejnovější vývoj pěstitelských postupů umožňuje zvyšovat počet stromů na hektar s cílem snížit období neplodnosti pěstitelských ploch a sjednotit a zlepšit kvalitu produktu. Sice není stanoven přesný počet stromů na hektar, avšak hranice 6 000 stromů se zdá být rozumnou mezí umožňující zachovat vysokou kvalitu produktu a zároveň respektovat tradiční pěstitelské postupy.

Věta:

„Pěstební postupy musí zahrnovat nejméně jedno prořezávání v zimě a dvě prořezávání ve vegetačním období.“

byla odstraněna.

Odstranění se týká omezení počtu prořezávání a je ponecháno na pěstiteli, aby provedl nejvhodnější počet prořezávání podle potřeby a v souladu s dobrými pěstitelskými a agronomickými postupy.

Věta:

„Maximální produkce na hektar pro všechny povolené kultivary je 45 000 kg.“

se mění takto:

„Maximální produkce na hektar pro všechny povolené kultivary je 55 000 kg.“

Věta:

„S ohledem na sezónní vývoj a klimatické podmínky pěstovaní region Emilia Romagna každý rok do 15. července stanoví orientační výši průměrné produkce v rámci výše uvedeného maxima pro každý kultivar uvedený v článku 2.“

byla odstraněna.

Jedná se o zastaralé ustanovení nahrazené platnými právními předpisy.

Věty:

„Hodnoty vlhkosti a vnitřní teploty chladírenských boxů musí být mezi 4 a 6 °C. Variety určené k uvádění na trh v jarním období musí být uchovávány v ochranné atmosféře.“

byly odstraněny.

Uvádět teploty se nepovažuje za vhodné, jelikož již bylo uvedeno, že se musí použít chladírenská zařízení. Hodnoty skladovacích teplot stanovené ve stávající specifikaci ztěžují optimální uchovávání produktu. Jedná se o teploty vhodné pro předběžné chlazení, které tudíž nejsou vhodné k řádnému skladování produktu v chladírenských boxech, ani k zachování jeho jakostních a organoleptických vlastností. Nadto se odstraňuje zmínka o uchovávání odrůd, které jsou určeny k uvádění na trh v jarním období, v ochranné atmosféře. Cílem je umožnit producentům využít i jiné způsoby uchovávání produktu.

Důkaz původu

Článek 5 platné specifikace produktu

Tento text:

„Region Emilia Romagna ověří, zda jsou splněny příslušné technické podmínky uvedené v článku 4. Hrušně vhodné k pěstování „Pera dell’Emilia Romagna“ musí být zapsány v příslušném rejstříku, který se zřizuje, aktualizuje a zveřejňuje každý rok. Kopie tohoto rejstříku se předkládá v každé z obcí nacházejících se v oblasti produkce. Ministerstvo zemědělství, potravinářství a lesnictví uvede postupy, které je nutné dodržovat při zanášení záznamů, nahlašování roční produkce a získávání příslušných osvědčení s cílem zabezpečit náležitou a přiměřenou kontrolu každoročně vykazované produkce prodávané pod chráněným zeměpisným označením.“

byl odstraněn a nahrazen tímto:

„Každá fáze procesu produkce se sleduje, přičemž se zaznamenávají všechny vstupy a výstupy. Tímto způsobem, jakož i zápisem producentů do příslušných rejstříků producentů a balíren vedených kontrolním subjektem, jakož i zápisem katastrálních pozemků, na nichž pěstitelé a balírny provozují svoji činnost, a také prostřednictvím ohlášení produkovaných množství kontrolnímu subjektu, je zaručena sledovatelnost produktu. Všechny fyzické i právnické osoby zapsané do příslušných seznamů jsou podrobeny kontrole ze strany kontrolního subjektu v souladu s ustanoveními specifikace produktu a příslušným kontrolním plánem.“

V plném rozsahu byl nahrazen a upraven článek o důkazu původu, jelikož původní článek odkazoval na neplatné postupy a nástroje. Tento nový článek zohledňuje postupy podle stávajících kontrolních systémů.

Balení a označování

Článek 7 platné specifikace produktu

Odstavec:

„Při prodeji hrušky „Pera dell’Emilia Romagna“ pro účely uvedení ke spotřebě se musí používat všechny typy balení přijímané v rámci Společenství podle platných právních předpisů, mezi něž patří:

vaničky 60 × 80, 80 × 120, 100 × 120, o více vrstvách, s buničinou,

plata 30 × 40 z kartonu, dřeva a plastu, o jedné a více vrstvách,

plata 40 × 60 z kartonu, dřeva a plastu, o jedné a více vrstvách,

plata 20 × 30, o jedné vrstvě, volně ložená,

zapečetěná balení určená pro jeden nebo více plodů (tácky, košíčky, kartony atd.).“

se mění takto:

Vypouští se odkazy na různé typy obalů, vzhledem k tomu, že v článku jsou uvedeny jen jako příklad a vzhledem k tomu, že se v něm již uvádí, že balení musí být v souladu s platnými právními předpisy.

Věta:

„Pro označení CHZO produktů v platech a vaničkách se použijí známky na jednotlivých plodech spolu s příslušným logem, přičemž známky se umístí na nejméně 70 % celkového množství plodů v balení.“

se mění a doplňuje takto:

„Pro označení CHZO produktů v platech a vaničkách se použijí známky na jednotlivých plodech, přičemž známky se umístí na nejméně 70 % celkového množství plodů v balení.

Pokud na jednotlivých plodech známky nejsou, balení (např. plata a vaničky) musí být uzavřena tak, aby nebylo možné obsah vyjmout bez poškození pečeti.

Na prodejních místech se rovněž připouští prodej produktu ze zapečetěných balení či balení obsahujících jednotlivě označené plody, pokud je produkt umístěn do zvláštních oddělení či nádob, na nichž jsou zřetelně uvedeny tytéž informace, které musí být na baleních stanovených specifikací produktu.“

Pokud jde o známky, stačí uvést, že jednotlivé plody budou označeny známkami, a proto se odstraňuje výraz „spolu s příslušným logem“. V zájmu zajištění sledovatelnosti pro spotřebitele byly zahrnuty a lépe upřesněny další dva možné scénáře:

1.	Scénář, kdy jednotlivé plody nejsou označeny známkami: s cílem zajistit identifikaci se považuje za nezbytné uvést, že balení musí být uzavřena tak, aby nebylo možné obsah vyjmout bez poškození pečeti.

2.	Scénář volného prodeje: byly vloženy pokyny pro volný prodej produktu, který by zajistil jeho identifikaci.

Věta:

„Produkt se uvádí na trh v období od 10. srpna do 31. května následujícího roku.“

se mění takto:

„Produkt se uvádí na trh v období od 25. července do 31. května následujícího roku.“

Tato změna je úzce spjata se zařazením dvou raných odrůd, Santa Maria a Carmen, do specifikace. Považuje se proto za vhodné upravit období uvádění na trh tak, že začne již 25. července.

Odstavec:

„Na obalech musí být tiskacím písmem stejné velikosti uveden název „Pera dell’Emilia Romagna“, po němž musí následovat název kultivaru a slova „Indicazione Geografica Protetta“ (chráněné zeměpisné označení). Ve stejném zorném poli musí být uvedeny název, obchodní název a adresa balírny.“

se mění takto:

„Na obalech musí být uveden název „Pera dell’Emilia Romagna“, po němž musí následovat slova „Indicazione Geografica Protetta“ (chráněné zeměpisné označení) nebo zkratka „IGP“ (CHZO) a název kultivaru. Název, obchodní název a adresa balírny musí být uvedeny ve stejném zorném poli.“

Byly opraveny a zpřesněny tyto aspekty:

1.	Uvádění jednotlivých položek: nejedná se o věcnou změnu, ale o správné pořadí položek („Pera dell’Emilia Romagna“, po němž musí následovat slova „Indicazione Geografica Protetta“ (chráněné zeměpisné označení) nebo zkratka „IGP“ (CHZO) a název kultivaru).

2.	Údaje o hmotnosti: podle stávajících ustanovení o označování je nutné udávat čistou, a ne hrubou hmotnost. Jelikož se jedná o právní požadavek, který je jako takový závazný pro všechny, považuje se za vhodné tyto informace odstranit.

Byl zrušen tento odstavec:

„Na žádost dotčených producentů lze použít grafický symbol. Tento symbol musí odpovídat grafickému znaku, včetně všech vzorových barev, obrazového či konkrétního a jednoznačného loga, které je nutné vždy používat ve spojení se zeměpisným označením.“

Považuje se za vhodné tento text odstranit, jelikož ve specifikaci se o grafickém symbolu nehovoří.

Věta:

„Na zásilkách určených k vývozu se nadto musí nacházet údaj „vyrobeno v Itálii“.“

byla odstraněna.

Považuje se za vhodné tuto větu odstranit, neboť se jedná o povinný údaj podle stávajících právních předpisů.

Jiná [údaje o kontrolním orgánu]

Specifikace byla doplněna údaji o kontrolním subjektu.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„PERA DELL’EMILIA ROMAGNA“

č. EU: PGI-IT-02192 – 28.9.2016

CHOP ( ) CHZO ( X )

1. Název

„Pera dell’Emilia Romagna“

2. Členský stát nebo třetí země

Itálie

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1. Druh produktu

Třída 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Hruška „Pera dell’Emilia Romagna“ CHZO je produkt získaný z odrůd Abate Fetel, Cascade, Conference, Decana del Comizio, Kaiser, Max Red Bartlett, Passa Crassana, Williams, Santa Maria a Carmen.

Hruška Pera dell’Emilia Romagna CHZO musí mít v okamžiku uvedení ke spotřebě tyto znaky:

Abate Fetel

vnější oplodí: světle zelené – nažloutlé, rezivost okolo dutiny kalichu a řapíku; tvar: tykvovitý, spíše podlouhlý; velikost: minimální průměr 60 mm; minimální obsah cukru: 13 °Brix; maximální tvrdost: 5 kg/0,5 cm2.

Conference

vnější oplodí: zelené nažloutlé s rezivostí okolo dutiny kalichu, která se často nachází v dolní třetině plodu; tvar: hruškovitý, často symetrický; velikost: minimální průměr 60 mm; minimální obsah cukru: 13 °Brix; maximální tvrdost: 5,5 kg/0,5 cm2.

Decana del Comizio

vnější oplodí: hladké, světle zelené až nažloutlé, od slunce často zabarvené dorůžova, rozptýlená rezivost; tvar: kuželovitý; velikost: minimální průměr 70 mm; minimální obsah cukru: 13 °Brix; maximální tvrdost: 4,5 kg/0,5 cm2.

Kaiser

vnější oplodí: drsné, zcela rezivé; tvar: tykvovitý – hruškovitý;

velikost: minimální průměr 60 mm; minimální obsah cukru: 13 °Brix; maximální tvrdost: 5,5 kg/0,5 cm2.

William a Max Red Bartlett

vnější oplodí: hladké, základní barva zeleno-žlutá, více či méně pokrytá růžovou nebo jasně červenou barvou, někdy pruhovaná; tvar: jako malá kdoule nebo hruškovitý; velikost: minimální průměr 60 mm; minimální obsah cukru: 12 °Brix; maximální tvrdost: 6,5 kg/0,5 cm2.

Cascade

vnější oplodí: světle zelené základní barvy s jasně červeným nádechem a rezivostí na 10 až 25 % povrchu; tvar: heterogenní soudkovitý s vertikální a příčnou asymetrií; velikost: minimální průměr 60 mm; minimální obsah cukru: 13 °Brix; maximální tvrdost: 5,5 kg/0,5 cm2.

Passa Crassana

vnější oplodí: kompaktní, zelené a s rezivostí lenticely; tvar: nepravidelný, často soudkovitý; velikost: minimální průměr 60 mm; minimální obsah cukru: 13 °Brix; maximální tvrdost: 6,5 kg/0,5 cm2.

Santa Maria

vnější oplodí: hladké zeleno-žluté základní barvy; tvar: hruškovitý nebo kuse hruškovitý; velikost: minimální průměr 60 mm; minimální obsah cukru: 12 °Brix; maximální tvrdost: 6 kg/0,5 cm2.

Carmen

vnější oplodí: zelené s růžovými odstíny; tvar: tykvovitý, mírně podlouhlý; velikost: minimální průměr 60 mm; minimální obsah cukru: 12 °Brix; maximální tvrdost: 6 kg/0,5 cm2.

3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

—

3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny kroky, od pěstování až po sklizeň se musí uskutečnit v oblasti vymezené v bodě 4.

3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Pro označení CHZO produktů v platech a vaničkách se použijí známky na jednotlivých plodech, přičemž známky se umístí na nejméně 70 % celkového množství plodů v balení.

Pokud na jednotlivých plodech známky nejsou, balení (např. plata a vaničky) musí být uzavřena tak, aby nebylo možné obsah vyjmout bez poškození pečeti.

Na prodejních místech se rovněž připouští volný prodej produktu ze zapečetěných balení či balení obsahujících jednotlivě označené plody, pokud je produkt umístěn do pro tento účel určených oddělení či nádob, na nichž jsou zřetelně uvedeny tytéž informace, které musí být na baleních stanovených specifikací produktu.

3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

S výhradou dodržování příslušných platných předpisů musí být na balení uveden text:

„Pera dell’Emilia Romagna“ – Indicazione Geografica Protetta (chráněné zeměpisné označení) a údaje jako název, obchodní název, adresa balírny, obchodní kategorie a velikost.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

a)	Provincie Reggio Emilia: Casalgrande, Reggio Emilia, Correggio, Rubiera, San Martino in Rio e Scandiano.

Provincie Modena: Bastiglia, Bomporto, Campogalliano, Camposanto, Carpi, Castelfranco Emilia, Castelnuovo Rangone, Cavezzo, Concordia sulla Secchia, Finale Emilia, Formigine, Medolla, Mirandola, Modena, Nonantola, Novi di Modena, Ravarino, S. Cesario sul Panaro, S. Felice sul Panaro, S. Possidonio, S. Prospero, Savignano sul Panaro, Soliera, Spilamberto a Vignola.

c)	Provincie Ferrara: Argenta, Berra, Bondeno, Cento, Codigoro, Comacchio, Copparo, Ferrara, Formignana, Jolanda di Savoia, Lagosanto, Masi Torello, Mesola, Fiscaglia, Mirabello, Ostellato, Poggio Renatico, Portomaggiore, Ro Ferrarese, S. Agostino, Tresigallo, Vigarano Mainarda a Voghiera.

Provincie Bologna: Anzola dell’Emilia, Argelato, Baricella, Valsamoggia – Loc. Bazzano, Bentivoglio, Budrio, Calderara di Reno, Castello d’Argile, Castelguelfo, Castelmaggiore, Valsamoggia – Loc. Crespellano, Crevalcore, Galliera, Granarolo dell’Emilia, Malalbergo, Medicina, Minerbio, Molinella, Mordano, Pieve di Cento, Sant’Agata Bolognese, S. Giorgio di Piano, S. Giovanni in Persiceto, S. Pietro in Casale a Sala Bolognese.

e)	Provincie Ravenna: Alfonsine, Bagnacavallo, Bagnara di Romagna, Conselice, Cotignola, Castelbolognese, Faenza, Fusignano, Lugo, Massalombarda, Ravenna, Russi, Sant’Agata sul Santerno a Solarolo.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

Hruška „Pera dell’Emilia Romagna“ CHZO je úzce spojená s půdně-klimatickými podmínkami a profesionalitou pěstitelů v oblasti produkce. Tyto činitele umožňují získat hrušky s fyzikálně-chemickými i organoleptickými jakostními vlastnostmi tak odlišnými a jedinečnými, že se v rámci Itálie i Evropy prodávají jako typické produkty kraje Emilia Romagna. Vzhledem k tomu, že hrušně jsou velmi citlivé na mráz, rozšířila se jejich kultura ve vymezené oblasti, neboť tam jsou průměrné roční teploty vyšší a průměrné srážky nižší než v regionu jako celku. Půdy v průběhu času zaplavovala řeka Pád, jsou tudíž bohaté na organické složky. Vymezená oblast je velmi vhodná pro pěstování hrušek, takže se v ní produkuje zhruba polovina italské produkce v daném odvětví.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

Tento správní orgán zahájil vnitrostátní námitkové řízení tím, že zveřejnil návrh uznání CHZO „Pera dell’Emilia Romagna“ v Úředním věstníku Italské republiky č. 187 ze dne 11. srpna 2016.

Úplné znění specifikace je k dispozici na internetové adrese: http://www.politicheagricole.it/flex/cm/pages/ServeBLOB.php/L/IT/IDPagina/3335

nebo

lze vstoupit přímo na domovskou stránku ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví (www.politicheagricole.it), kliknout na „Prodotti DOP e IGP“ (Produkty s CHOP a CHZO – na obrazovce nahoře vpravo), dále pak na „Prodotti DOP, IGP e STG“ (Produkty s CHZO, CHOP, ZTS – na levé straně obrazovky) a nakonec na „Disciplinari di produzione all’esame dell’UE“ (Specifikace produkce, jež jsou předmětem zkoumání EU).

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 191

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 60 16. června 2017

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2017/C 191/01	Sdělení Komise – Pokyny pro výklad nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 – Pravidla týkající se vlastnictví a kontroly leteckých dopravců EU	1

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2017/C 191/02	Rozhodnutí Rady ze dne 12. června 2017 o jmenování viceprezidenta Odrůdového úřadu Společenství	12
	Evropská komise
2017/C 191/03	Směnné kurzy vůči euru	13
	Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace
2017/C 191/04	Rozhodnutí Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace ze dne 4. května 2017 o registraci strany Aliance liberálů a demokratů pro Evropu jako evropské politické strany	14
	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2017/C 191/05	Zahájení likvidačního řízení pojišťovny – Rozhodnutí o odnětí povolení pojišťovně INTERNATIONAL LIFE Life Insurance S.A. a zahájení jejího likvidačního řízení (Zveřejnění podle článku 280 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II))	32
2017/C 191/06	Zahájení likvidačního řízení pojišťovny – Rozhodnutí o odnětí povolení pojišťovně INTERNATIONAL LIFE General Insurance S.A. a zahájení jejího likvidačního řízení (Zveřejnění podle článku 280 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II))	33

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1166
JPY	japonský jen	122,95
DKK	dánská koruna	7,4360
GBP	britská libra	0,87640
SEK	švédská koruna	9,7278
CHF	švýcarský frank	1,0874
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	9,4718
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	26,213
HUF	maďarský forint	307,79
PLN	polský zlotý	4,2122
RON	rumunský lei	4,5893
TRY	turecká lira	3,9266
AUD	australský dolar	1,4722
CAD	kanadský dolar	1,4826
HKD	hongkongský dolar	8,7118
NZD	novozélandský dolar	1,5505
SGD	singapurský dolar	1,5444
KRW	jihokorejský won	1 263,07
ZAR	jihoafrický rand	14,3723
CNY	čínský juan	7,5985
HRK	chorvatská kuna	7,4050
IDR	indonéská rupie	14 871,15
MYR	malajsijský ringgit	4,7651
PHP	filipínské peso	55,657
RUB	ruský rubl	64,3175
THB	thajský baht	37,953
BRL	brazilský real	3,6559
MXN	mexické peso	20,1825
INR	indická rupie	72,1420

	V Oznámení
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2017/C 191/07	Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin	34