20.12.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 394/5

Společná zpráva Rady a Komise za rok 2012 o provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)

2012/C 394/03

1. ÚVOD

V usnesení Rady o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018) (1), známém rovněž jako strategie EU pro mládež, se vyžaduje, aby na konci každého tříletého cyklu byla vypracována zpráva o mládeži v EU, a to s dvojím cílem, jímž je především zhodnotit pokrok a stát se východiskem pro stanovení souboru priorit pro nadcházející pracovní cyklus.

K návrhu společné zprávy o mládeži v EU jsou připojeny dva pracovní dokumenty útvarů Komise: první z nich podává přehled o situaci mladých lidí v EU a druhý analyzuje opatření přijatá na základě obnoveného rámce.

2. PROVÁDĚNÍ OBNOVENÉHO RÁMCE EVROPSKÉ SPOLUPRÁCE

V roce 2009 schválila Rada obnovený rámec evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018), který vychází ze sdělení „Strategie EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení“. V rámci posílení spolupráce a sdílení osvědčených postupů stanoví obnovený rámec dva hlavní cíle:

i)	vytvořit pro všechny mladé lidi větší počet rovných příležitostí v oblasti vzdělávání a na trhu práce a

ii)	podporovat aktivní občanství, sociální začleňování a solidaritu všech mladých lidí.

Obnovený rámec je založen na konkrétních činnostech. Jak znázorňuje stromový diagram, rámec se rozvětvuje do osmi oblastí politiky („oblastí činnosti“): vzdělávání a odborná příprava; zaměstnanost a podnikání; sociální začleňování; zdraví a dobré životní podmínky; účast; kultura a tvořivost; dobrovolná činnost a mládež a svět.

Rámec vychází z těchto nástrojů: tvorba politiky založené na faktech; vzájemné učení; pravidelné podávání zpráv, šíření výsledků a monitorování; strukturovaný dialog s mladými lidmi a mládežnickými organizacemi a mobilizace programů a fondů EU. Podle tohoto rámce je práce s mládeží (2) chápána jako podpora ve všech oblastech činnosti a jeho základní zásadou je meziodvětvová spolupráce.

3. EVROPA 2020 – PODPORA MLÁDEŽE V KONTEXTU KRIZE

Evropa prochází krizí, v jejímž důsledku čelí její mladí obyvatelé bezprecedentní míře nezaměstnanosti a riziku sociálního vyloučení a chudoby. Evropa 2020, strategie EU pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, stanoví rámec pro koordinovanou evropskou reakci, jejímž cílem je, aby Evropa vyšla z krize posílena a její občané se těšili lepší dlouhodobé prosperitě.

Strategie Evropa 2020 klade velký důraz na mladé lidi, přičemž jedním z jejích hlavních cílů je snížit podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, a naopak zvýšit podíl mladých lidí, kteří dosáhnou terciární úrovně vzdělání. Její dva další hlavní cíle, a sice snížit počet osob ohrožených chudobou a zvýšit podíl zaměstnaného obyvatelstva, mají rovněž jasný dopad v oblasti mládeže.

Kromě toho stěžejní iniciativa Mládež v pohybu (3) podporuje mobilitu mládeže, ačkoli mladých lidí se týká i Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa (4) a Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (5). Rada v této souvislosti uvedené iniciativy dále rozpracovala přijetím závěrů o iniciativě Mládež v pohybu – integrovaném přístupu k výzvám, kterým čelí mládež (6) a o sociálním rozměru vzdělávání a odborné přípravy (7).

[Rada dne 26. listopadu 2012 rovněž dosáhla politické dohody o doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení.]

V druhém evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik zdůraznila Evropská komise nutnost podniknout kroky, které sníží nepřijatelně vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí. V roční analýze růstu na rok 2012, která stanoví prioritní opatření na úrovni EU a členských států s cílem podpořit růst a zaměstnanost, je uvedena výzva členským státům, aby podpořily zaměstnanost mládeže. Mezi konkrétní doporučení patří například podpora kvalitní odborné přípravy a stáží a rovněž podnikatelských dovedností. Analýza kromě toho vyzývá k reformám právních předpisů týkajících se zaměstnanosti a reformám v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Komise, která vyjádřila obavy, že sociální struktura EU prochází náročnou zkouškou, vyzvala současně členské státy, aby chránily ohrožené skupiny obyvatelstva, pokud jde o sociální ochranu, strategie sociálního začleňování a přístup ke službám zajišťujícím začlenění na trh práce a do společnosti (8). Na základě specifické situace v každém členském státě byla přijata doporučení pro jednotlivé země (9).

V tomto kontextu navrhla Evropská komise zvláštní iniciativu s názvem Příležitosti pro mladé (10), jejímž cílem je zmobilizovat zdroje a zintenzívnit úsilí zaměřené na snížení nezaměstnanosti mládeže a dále zvyšovat zaměstnatelnost mladých lidí. Komise v této souvislosti důrazně vyzvala členské státy, aby na podporu mladých lidí lépe využívaly Evropského sociálního fondu. Akční týmy Komise také pomáhají v osmi členských státech (11), kde je míra nezaměstnanosti mládeže vyšší než průměr. Nedávno zveřejněný „Balíček zaměstnanosti“ (12) navíc obsahuje první zprávu o pokroku iniciativy Příležitosti pro mladé, jakož i konzultaci týkající se nového rámce kvality stáží. Rada se nezaměstnaností mládeže a sociálním začleňováním zabývala prostřednictvím přijetí usnesení „o aktivním začleňování mladých lidí: boj proti nezaměstnanosti a chudobě“ (13) a závěrů nazvaných „Podpora zaměstnanosti mládeže v zájmu dosažení cílů strategie Evropa 2020“ (14).

Komise se rovněž snaží odstranit překážky, jimž čelí občané EU (včetně mládeže) při uplatňování svých práv coby občanů EU, a to zejména práva na volný pohyb v EU, například za účelem dobrovolné činnosti, studia nebo práce.

Úsilí na podporu zaměstnatelnosti, mobility ve vzdělávání a účasti mladých lidí je podporováno pomocí současného programu celoživotního učení a programu Mládež v akci, které budou od roku 2014 nahrazeny novým programem EU zaměřeným na vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport.

4. PRVNÍ CYKLUS OBNOVENÉHO RÁMCE (2010–2012)

Téměř všechny členské státy uvádějí, že obnovený rámec posílil stávající priority na vnitrostátní úrovni a několik členských států zdůrazňuje i jeho přímý dopad. Například Litva považuje obnovený rámec za dokument, z něhož vychází při vypracovávání svého vlastního vnitrostátního programu politiky v oblasti mládeže, Rakousko uvedlo, že byla posílena spojitost mezi politikou v oblasti mládeže a trhu práce, a dialog s mládeží ve Vlámském společenství v Belgii se dále rozvíjí.

Obnovený rámec prosazuje při provádění rámce politiky v oblasti mládeže meziodvětvový přístup na všech úrovních. Většina členských států uvádí, že má vnitrostátní strategii pro mládež nebo meziodvětvový plán se zaměřením na mládež. Všechny členské státy kromě dvou mají pro oblast mládeže buď mezirezortní pracovní skupinu nebo nějaký jiný institucionalizovaný mechanismus. I když některé národní zprávy o mládeži slouží jako dobrý příklad, pracovní skupiny často sestávají z různých aktérů a zúčastněných stran pocházejících ze „základní“ oblasti politiky mládeže, přičemž zapojení dalších ministerstev do jejich práce je jen malé nebo žádné, což omezuje jejich meziodvětvový charakter.

V této souvislosti lze doporučit, aby Komise a členské státy kladly větší důraz na rozvoj spolupráce mezi jednotlivými odvětvími, a to především s cílem zjistit, jak by bylo možné využít přístupů a metod politiky v oblasti mládeže a práce s mládeží v dalších příslušných odvětvích. Mělo by být podporováno navazování nových meziodvětvových partnerství a rozvíjení společných projektů a iniciativ.

Práce s mládeží podporuje celou řadu oblastí činnosti. Většina členských států uvádí, že přijala opatření zaměřená na uznávání, podporu a další rozvoj práce s mládeží, která jsou v souladu s usnesením Rady o práci s mládeží (15). V červenci roku 2010 se v rámci belgického předsednictví konala evropská konference o práci s mládeží, na níž se setkali tvůrci politik a zúčastněné strany z oblasti mládeže z celé Evropy a která vyústila v přijetí prohlášení, jež se zaměřuje na priority a opatření v oblasti práce s mládeží v následujících letech.

4.1 Provádění osmi oblastí činnosti

Obnovený rámec navrhuje v každé oblasti činnosti iniciativy určené členským státům a Komisi. Níže je uveden přehled opatření přijatých na úrovni EU a uváděných členskými státy za pracovní cyklus 2010–2012 (16).

Vzdělávání a odborná příprava

Komise a členské státy spolupracují na zlepšení vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím rámce „ET 2020“ (17). Rada v této souvislosti a v reakci na sdělení Komise z roku 2011, v němž byla představena strategie modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání (18), přijala závěry a Komise připravuje iniciativu „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností s cílem dosahovat lepších socioekonomických výsledků“ na podporu rozvoje politik týkajících se dovedností a kompetencí, která má být zahájena koncem roku 2012.

Obnovený rámec se zejména soustředí na neformální a informální učení coby doplňkový nástroj s cílem osvojit si průřezové dovednosti (19), které jsou na trhu práce velmi ceněny (20). Komise v září roku 2012 předložila návrh doporučení Rady o uznávání a validaci neformálního a informálního učení (21) a vyvíjí rovněž nástroje usnadňující zaznamenávaní dovedností osvojených prostřednictvím neformálního a informálního učení.

Komise i členské státy aktivně podporují mládežnické organizace, jelikož jsou to významní poskytovatelé příležitostí k neformálnímu učení. Řada členských států (22) zdůrazňuje úlohu práce s mládeží coby možnosti kontaktu s dětmi, které předčasně ukončují školní docházku, neboť tato činnost jim může pomoci opětovně se zapojit do vzdělávání nebo zaměstnání. Členské státy v této souvislosti přijaly opatření s cílem zlepšit povědomí o neformálním a informálním učení a uznávat výsledky těchto procesů na vnitrostátní úrovni.

Zaměstnanost a podnikání

Zaměstnanost mládeže byla celkovou tematickou prioritou první trojice předsednictví po vstupu obnoveného rámce v platnost. V tomto období přijala Rada usnesení o aktivním začleňování mladých lidí (23) a usnesení o úloze práce s mládeží při podpoře zaměstnatelnosti mladých lidí.

Podle národních zpráv o mládeži změnily některé členské státy své pracovní právo nebo použily daňové pobídky s cílem zlepšit přístup mladých lidí na trh práce. Pobídky jsou často kombinovány s programy, které mladým lidem umožňují získat pracovní zkušenosti, a to i v zahraničí. Mnozí mladí lidé využívají poradenských služeb poskytovaných vzdělávacími zařízeními, službami zaměstnanosti či informačními službami pro mládež. Řada zemí nabízí cílenou podporu, kurzy, poradenství či pracovní stáže pro mladé nezaměstnané či ohrožené skupiny mladých lidí. Součástí formálního vzdělávání jsou často stáže a některé země disponují systémy duálního vzdělávání, kombinujícími výuku ve třídě s pracovními stážemi (24).

Na zaměstnanost mládeže se zaměřil i první cyklus strukturovaného dialogu. Mladí lidé doporučili rovněž konkrétní opatření, která se stala součástí usnesení Rady (25), zdůrazňujícího nutnost přístupu k informacím o trhu práce, neformálního učení, kvalitního rámce pro stáže, zaměření na flexikuritu a rovného přístupu k mobilitě. Tato doporučení stejně jako osvědčené postupy členských států daly podnět ke vzniku následných iniciativ Komise, jako je například návrh doporučení o neformálním a informálním učení a v širším kontextu iniciativa Příležitosti pro mladé.

Ve většině evropských zemí se dostává stále větší podpory vzdělávání v oblasti podnikání. V současné době má v této oblasti specifické strategie osm zemí a třináct dalších ji zahrnuje do svých národních strategií celoživotního učení, mládeže nebo růstu (26).

Na úrovni EU se podnikání mladých lidí dostalo více prostoru během Evropského týdne mládeže, který zvýšil povědomí o hodnotě podnikatelských dovedností a zahájení podnikání coby profesní možnosti. V současné době rovněž probíhá řada činností na podporu podnikatelského učení na všech vzdělávacích stupních.

Lze doporučit, aby členské státy a Komise pokračovaly ve společném úsilí zaměřeném na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a dále rozvíjely meziodvětvové iniciativy v této oblasti.

Zdraví a dobré životní podmínky

Na úrovni EU představují mladí lidé zvláštní cílovou skupinu iniciativ EU v oblasti zdraví zaměřených na řešení problémů spojených s kouřením, škodlivými účinky alkoholu, výživou, obezitou a užíváním drog.

Všechny členské státy kromě dvou uvádějí, že v návaznosti na usnesení Rady o zdraví a dobrých životních podmínkách mladých lidí (27) učinily konkrétní opatření. Řada členských států (28) zmiňuje iniciativy, které se zaměřují na konkrétní otázky, například alkohol, tabák či zdravou výživu, nebo zdůrazňují hodnotu vzájemné výměny informací při podpoře zdravého životního stylu.

Sociální začleňování

Iniciativy EU zaměřené na boj s nezaměstnaností mládeže představují též významný přínos k sociálnímu začleňování mladých lidí. Většina členských států (29) se rovněž zaměřila na mládež coby specifickou cílovou skupinu během roku 2010, který byl vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Tyto iniciativy zdůrazňují nutnost bojovat s chudobou již od raného věku s cílem přerušit mezigenerační cyklus chudoby.

Řada členských států (30) potvrzuje význam meziodvětvového přístupu k sociálnímu začleňování, které je třeba propojit například s politikami v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti nebo zdraví. Mnoho zemí zavedlo speciální programy odborné přípravy pro pracovníky s mládeží, vedoucí mládeže a mladé lidi s cílem rozvíjet mezikulturní povědomí a bojovat s předsudky. Řada členských států (31) také uvedla příklady podpůrných opatření zaměřených na mládež v oblasti bydlení.

Členským státům lze proto doporučit, aby na základě znalostí a faktografických údajů vypracovaly zprávy o sociální situaci a životních podmínkách mladých lidí. V této souvislosti by členské státy rovněž bylo možné vyzvat, aby přijaly opatření zaměřená na boj proti přenosu chudoby z generace na generaci a vyloučení, využívající meziodvětvové spolupráce.

Účast

Účast mladých lidí zaujímá v posledních letech v politice EU v oblasti mládeže významné místo. Účast je klíčovým aspektem politiky mládeže ve všech členských státech a v této oblasti byla provedena řada činností, včetně rozvoje struktur pro zapojení mladých lidí do rozhodovacího procesu a přezkumu kvality participačních mechanismů. Byla přijata rovněž opatření zaměřená na podporu širší účasti mladých lidí, zahrnující tvorbu příslušných informačních materiálů a zajištění většího prostoru pro dialog on-line.

Rada potvrdila své odhodlání v této oblasti, jelikož na základě článku 165 SFEU vyhlásila „účast mladých lidí na demokratickém životě“ za celkovou prioritu druhé trojice předsednictví (polovina roku 2011 – konec roku 2012) v oblasti mládeže. Rada přijala rovněž usnesení o nových a účinných formách účasti všech mladých lidí na demokratickém životě Evropy (32). Nástroj s rostoucím vlivem na zapojení mladých lidí do rozhodovacího procesu představuje strukturovaný dialog. Všechny členské státy zřídily vnitrostátní pracovní skupiny, které pořádají konzultace s mladými lidmi ve svých zemích, jejichž výsledky se stanou součástí diskusí na úrovni EU.

Prostřednictvím průzkumu Eurobarometr k iniciativě „Mládež v pohybu“ (33) a nadcházející studie o měnících se vzorcích v účasti a angažovanosti mládeže podnikla Komise kroky k posílení faktografické základny týkající se účasti. Kromě toho iniciovala dva procesy, které přinesou výsledky v následujícím tříletém cyklu: konkrétně se jedná o novou podobu Evropského portálu pro mládež (34), coby interaktivní platformu pro angažovanost on-line, a o „kartu Mládež v pohybu“, která dále zlepší mobilitu mládeže a účast prostřednictvím pobídek a informačních a podpůrných služeb.

Účast mladých lidí na politických procesech se odehrává novými způsoby, mimo jiné podepisováním peticí a vydáváním prohlášení online a v rámci sociálních sdělovacích prostředcích.

Členské státy a Komise by proto měly zjistit, které formy účasti odpovídají požadavkům mladých lidí a poskytovat jim různé formy podpory.

Dobrovolná činnost

Členské státy a Komise pracují ve společné odborné skupině na provádění doporučení o mobilitě mladých dobrovolníků v rámci Evropské unie (35). Přibližně polovina členských států (36) uvádí, že na základě tohoto doporučení zvyšují povědomí o příležitostech mobility pro mladé dobrovolníky. Řada členských států uvádí, že stejně jako Evropská dobrovolná služba mají dvoustranné nebo mnohostranné výměnné programy.

Několik členských států (37) uvádí, že vytvořily vnitrostátní dobrovolnické programy nebo zřídily novou občanskou službu. Pro řadu členských států je program Mládež v akci, zejména Evropská dobrovolná služba, významným, pokud ne hlavním zdrojem pro dobrovolnou činnost mladých lidí v jiné zemi. Mnohé země provádí dvoustranné či mnohostranné výměnné programy. V řadě zemí je součástí širších strategií a finančních režimů v oblasti mládeže také prevence sociálního vyloučení, zahrnující rovněž dobrovolnictví.

Členské státy vyvíjejí aktivní úsilí s cílem zajistit, aby hodnota zkušeností nabytých dobrovolnou prací byla skutečně uznávána, například prostřednictvím Pasu mládeže, a to i na trhu práce nebo formou společenského uznání. Mnohé členské státy uplatňují při podpoře dobrovolné činnosti mládeže strategické přístupy, například plnění sociálních cílů. Evropský rok dobrovolných činností (2011) zapojil mladé lidi a mládežnické organizace, jelikož kladl velký důraz právě na mládež.

Vzhledem k tomu, že na obecné úrovni z údajů vyplývá, že přeshraničních dobrovolných činností se stále účastní jen menšina mladých Evropanů, se členské státy vyzývají, aby se obeznámily s možnými překážkami dobrovolné činnosti a zvážily případné činnosti či opatření k jejich odstranění (38).

Kultura a tvořivost

Členské státy a Komise v této oblasti úzce spolupracují prostřednictvím evropského programu pro kulturu (39). Rada v řadě svých závěrů zdůraznila význam tvořivosti, kultury a úlohy mladých lidí (40). Studie o přístupu mládeže ke kultuře v Evropě z roku 2010 (41), provedená na základě obnoveného rámce, zahrnovala osvědčené postupy a návrhy s cílem odstranit překážky, jako jsou vysoké náklady a vzdálenost.

Přestože členské státy uznávají význam propojení kultury a tvořivosti s politikami mládeže, neuvádějí národní zprávy o mládeži v této oblasti činnosti mnoho aktivit.

Mládež a svět

V rámci partnerství v oblasti mládeže s Radou Evropy uspořádala Komise sympozia na vysoké úrovni pro oblast politiky mládeže v zemích východního a jižního sousedství, na nichž také přednesla své příspěvky (42). Rada přijala závěry o východním rozměru účasti a mobility mládeže (43), jejichž cílem je posílit spolupráci s dalšími východoevropskými a kavkazskými zeměmi. Kromě toho bylo přijato rozhodnutí vytvořit „Mládežnické okno Východního partnerství“, jehož prostřednictvím by se financovalo více příležitostí k partnerství a spolupráci mládeže v rámci programu Mládež v akci. Během roku 2011, který byl rokem mládeže EU-Čína, byla v celé Evropě i Číně zorganizována řada aktivit. Komise rovněž přispěla k Roku mládeže OSN a jejímu mládežnickému summitu v Mexiku v roce 2011. Kromě toho spolupořádala dvě politické konference coby součást dvoustranné dohody o spolupráci s Kanadou.

Členské státy uvádějí, že byly v této oblasti činnosti aktivní již před rokem 2010, a nadále zdůrazňují její význam. Téměř polovina členských států (44) uvádí, že se touto otázkou zabývají ve vzdělávacích programech nebo je to součást jejich strategií v oblasti politiky mládeže. Většina členských států poskytuje mladým lidem příležitost diskutovat s tvůrci politiky o globálních tématech.

4.2 Nástroje provádění

Obnovený rámec využívá pro provádění činností v osmi výše popsaných oblastech soubor specifických nástrojů. V následujících částech zprávy je na základě posouzení Komise a informací z národních zpráv poskytnutých členskými státy zhodnoceno, do jaké míry bylo těchto nástrojů úspěšně využíváno při dosahování celkových cílů strategie.

Tvorba politiky založené na faktech

V návaznosti na obnovený rámec Komise spolu s odborníky jmenovanými členskými státy a zúčastněnými stranami z oblasti mládeže vytvořila přehled ukazatelů EU v oblasti mládeže, který byl zveřejněn v roce 2011 (45). Tento přehled uvádí 40 ukazatelů, které pokrývají všech osm oblastí činnosti.

Během prvního pracovního cyklu obnoveného rámce Komise vypracovala dvě studie (46) a provedla bleskový průzkum Eurobarometr o mládeži. K posílení faktografické základny pro politiku v oblasti mládeže v Evropě přispělo rovněž partnerství EU a Rady Evropy v oblasti mládeže prostřednictvím Evropského centra znalostí pro politiku mládeže (EKCYP) a jeho národních zpravodajů a týmu evropských výzkumných pracovníků z oblasti mládeže (Pool of European Youth Researchers – PEYR).

Vzájemné učení

Kromě obnoveného rámce přispěla ke vzájemnému učení řada různých akcí, mimo jiné činnosti zahrnující vzájemné učení mezi rovnocennými subjekty, konference a semináře, fóra či skupiny odborníků na vysoké úrovni a v neposlední řadě studie a analýzy.

Nejen možnost vyměňovat si zkušenosti v průběhu konferencí a na zasedáních generálních ředitelů pro oblast mládeže, ale také studie provedená Komisí (47) dokládají skutečnost, že vytvoření ukazatelů EU v oblasti mládeže nejen zlepšilo uznání a viditelnost politiky v oblasti mládeže, ale i nastartovalo pozitivní vývoj v členských státech, jak v oblasti meziodvětvové spolupráce, tak v používání přístupu založeného na faktech. Byly vytvořeny skupiny odborníků zahrnující zástupce členských států, jejichž úkolem je přezkoumat přehled ukazatelů a provést doporučení Rady o mobilitě mladých dobrovolníků v rámci Evropské unie. Vzájemné učení probíhalo rovněž v rámci konkrétní akce týkající se meziodvětvové spolupráce, zaměřené na vzájemné učení (48).

V květnu roku 2012 byla vytvořena nová skupina odborníků zaměřená na vzájemné učení v oblasti tvůrčích a inovativních schopností mladých lidí a jejich dovedností získávaných prostřednictvím neformálního a informálního učení, důležitých z hlediska zaměstnatelnosti (49). Jedná se o praktické opatření za účelem dalšího strukturovanějšího rozvoje vzájemného učení v rámci otevřené metody koordinace v oblasti mládeže.

Lze doporučit další rozvoj koordinace činností v rámci vzájemného učení. Komise a členské státy by měly zvážit, jak by bylo možné lépe využít údajů o osvědčených postupech v členských státech a jejich příkladů pro zvýšení účinnosti vzájemného učení v budoucnosti.

Pravidelné podávání zpráv o pokroku, šíření výsledků a monitorování

Komise pro účely tohoto podávání zpráv vypracovala internetový dotazník, který se zaměřil na specifické konkrétní linie činnosti uvedené v obnoveném rámci. Díky tomu bylo možné provést srovnávací posouzení národních zpráv o mládeži předložených všemi členskými státy, Norskem, Švýcarskem, Černou Horou a Chorvatskem (50). Příspěvek podalo také Evropské fórum mládeže, reprezentativní platforma mezinárodních nevládních mládežnických organizací a národních rad mládeže.

Kromě pracovního dokumentu útvarů Komise ke Zprávě EU o mládeži jsou na internetových stránkách Komise zveřejněny i všechny národní zprávy. V rámci členských států by tato zpráva měla být na vnitrostátní úrovni náležitě rozšířena. Tento postup je v souladu s obnoveným rámcem, v němž se vyzývá k rozsáhlému šíření výsledků z podávaných zpráv.

Komise a členské státy by měly zvážit, jak by bylo možné v budoucnosti lépe využít ukazatelů, údajů o osvědčených postupech v členských státech a příkladů osvědčených postupů pro zajištění větší soudržnosti zpráv EU o mládeži.

Strukturovaný dialog s mladými lidmi a mládežnickými organizacemi

Strukturovaný dialog s mladými lidmi zajišťuje vhodný rámec pro konzultace, vzájemné učení a sdílení zkušeností v oblasti mládeže mezi tvůrci politik na vnitrostátní úrovni a mladými lidmi. Předsednická země pořádá za podpory Komise každých šest měsíců konferenci EU o mládeži. Na těchto konferencích se setkávají mladí lidé a tvůrci politik z celé EU, diskutují zde o výsledcích strukturovaného dialogu a připravují společná doporučení, která jsou poté zapracována do procesu, jímž Rada přijímá usnesení nebo závěry.

Všechny členské státy zřídily hned na začátku prvního cyklu národní pracovní skupiny pro strukturovaný dialog s mladými lidmi. Strukturovaný dialog, což je propracovaná a formální metoda konzultací s mladými lidmi, se stal živou a nedílnou součástí tvorby politiky v oblasti mládeže. Během první trojice předsednictví (2010–2011) přinesly konzultace cenná společná doporučení tvůrců politik v oblasti mládeže a mladých lidí ohledně nejnaléhavějších otázek v oblasti zaměstnanosti.

V roce 2011 byl zahájen druhý cyklus strukturovaného dialogu na téma účast mladých lidí. Dialogu se přímo zúčastnilo velké množství vedoucích mládeže a mladých lidí.

Za účelem zlepšení procesu konzultací a jeho monitorování by měla být v národních pracovních skupinách podporována účast jiných odborníků na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni, a to v závislosti na příslušné tematické prioritě strukturovaného dialogu. Výsledky strukturovaného dialogu by navíc měly být šířeny mezi zúčastněné strany napříč odvětvími. V rámci tohoto procesu by měla být jasně vymezena úloha výzkumných pracovníků zaměřených na oblast mládeže.

Konference EU o mládeži by měla být posílena jakožto fórum pro strukturovaný dialog mezi všemi mladými lidmi, mládežnickými organizacemi a tvůrci politik v oblasti mládeže s cílem zajistit hmatatelné politické výsledky. Tam, kde je to možné, by mělo být podporováno zapojení výzkumných pracovníků zaměřených na oblast mládeže.

Mobilizace programů EU

Hlavním nástrojem na podporu obnoveného rámce je program Mládež v akci. Spolu s programem celoživotního učení přispívá k mobilitě ve vzdělávání mladých lidí. Zaměřuje se na aktivity neformálního učení pro mladé lidi, pracovníky s mládeží a mládežnické organizace. V souladu s obnoveným rámcem podporuje smysl pro občanství a solidaritu mladých lidí a klade důraz na práci s mládeží, dobrovolnou a občanskou činnost coby vhodné prostředí k osvojení průřezových dovedností. Tohoto programu se zúčastnilo 150 000 osob v roce 2010 a 185 000 osob v roce 2011, což je výrazný nárůst ve srovnání s jeho začátkem (111 000 osob v roce 2007).

Téměř všechny členské státy uvádějí, že k zapojení mladých lidí na trh práce využívají i další zdroje financování EU, například Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj nebo program PROGRESS. Na podporu rozvoje aktivního občanství, účasti mladých lidí a rozvoje kompetencí mladých lidí se využívá rovněž Fondu soudržnosti.

Aniž jsou dotčena jednání o budoucím víceletém finančním rámci, lze doporučit, aby provádění obnoveného rámce bylo podporováno programem Mládež v akci a budoucím programem EU zaměřeným na vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport.

5. PŘÍŠTÍ CYKLUS OBNOVENÉHO RÁMCE (2013–2015)

Silnější propojení obnoveného rámce a strategie Evropa 2020

Podle usnesení Rady o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže bude pro každý pracovní cyklus stanovena řada priorit evropské spolupráce, které přispějí k oblastem činnosti stanoveným v tomto rámci. Priority pro příští cyklus budou přijaty na základě současné zprávy EU o mládeži.

V prvním cyklu se předsednictví EU soustředila na témata „zaměstnanost a podnikání“ a „účast“. Obnovený rámec a jeho oblasti činnosti společně zahrnují celou řadu otázek, které se týkají přechodu mladých lidí od vzdělávání na trh práce, i když má tato změna na každého rozdílný dopad. Důležitější však je, že obnovený rámec uznává význam vzájemných vztahů mezi těmito oblastmi a zúčastněnými stranami a posiluje je s cílem zajistit účinné nástroje pro dosažení koordinace a součinnosti politik.

Zpráva EU a národní zprávy o mládeži potvrzují pevný základ a význam obnoveného rámce spolu se dvěma jeho celkovými cíli: i) vytváření většího počtu rovných příležitostí ve vzdělávacím procesu a na trhu práce pro všechny mladé lidi a ii) podpora občanství, sociálního začleňování a solidarity. Oba tyto cíle jsou úzce napojeny na strategii Evropa 2020, roční analýzu růstu na rok 2012 a iniciativy Mládež v pohybu a Příležitosti pro mladé.

Priority pro příští pracovní cyklus by měly odrážet stávající celkové priority a činnosti podle strategie Evropa 2020. Zaměstnanost mládeže bude i nadále jedním z nejdůležitějších bodů agendy EU. Na základě roční analýzy růstu na rok 2012, možného přehodnocení priorit v nadcházející roční analýze růstu na rok 2013 a iniciativy Příležitosti pro mladé by se členské státy měly zejména zaměřit na mladé lidi, kteří nemají zaměstnání a ani se neúčastní žádného programu vzdělávání nebo odborné přípravy, a snažit se pro ně plně využít dostupných finančních prostředků EU. Členské státy by měly vyvinout větší úsilí s cílem rozšířit přístup mladých lidí k práci, odborné přípravě a stážím a zlepšit jejich zaměstnatelnost.

Komise podporuje úsilí členských států v rámci nových iniciativ EU, například „Tvoje první práce přes EURES“, které pomáhají mladým lidem najít práci v zahraničí, zasazuje se o rozvoj záruk pro mladé lidi (51) a rámce kvality stáží, v němž může práce s mládeží hrát cennou úlohu v partnerství se vzdělávacími institucemi a službami zaměstnanosti. Kromě toho rozšířila možnosti mobility ve vzdělávání prostřednictvím programu celoživotního učení (52) a programu Mládež v akci (53). Dále mohou průřezové nástroje vytvořené na základě obnoveného rámce sloužit k podpoře partnerství různých aktérů, jako například služeb zaměstnanosti, vzdělávacích institucí, pracovníků s mládeží, sociálních služeb, zaměstnavatelů a samotných mladých lidí, zapojených do všech různých aspektů podpory mladých lidí při jejich přechodu od vzdělávání na trh práce.

Těsnější spolupráce na místní úrovni může rozšířit nabídku individuálních přístupů, zejména pro mladé lidi ve složitější životní situaci, které lze těžko oslovit pomocí tradičních metod. Obnovený rámec může mít rovněž význam pro podporu a uznávání neformálního a informálního učení prostřednictvím práce s mládeží a pro účast v mládežnických organizacích coby prostředků k získání průřezových dovedností. Může tak přispět k posílení součinnosti mezi různými druhy formálního, neformálního a informálního učení.

Situace na trhu práce a v oblasti nezaměstnanosti s sebou přináší související sociální dopady. Roční analýza růstu na rok 2012 poukazuje na jasné signály, že počet lidí, a zejména dětí, ohrožených chudobou a sociálním vyloučením roste, což v extrémních případech obnáší akutní zdravotní problémy a bezdomovectví. Sociálním vyloučením je ohroženo stále více mladých lidí.

Mladí lidé jsou vážně ohroženi sociálním vyloučením a chudobou, a proto je jedním z hlavních cílů strategie Evropa 2020 snížit do roku 2020 podíl obyvatel EU ohrožených sociálním vyloučením a chudobou o 20 milionů, tj. 25 %. Podíl mladých lidí vystavených tomuto ohrožení je vyšší než podíl v populaci obecně. Z roku 2009 na rok 2010 byl nárůst počtu ohrožených mladých lidí výrazně vyšší než u populace celkově. Pod tlakem jsou rovněž dobré životní podmínky mladých lidí. Vzhledem ke skutečnosti, že vysoká míra nezaměstnanosti vedla ke zvýšení počtu rodin s nízkými příjmy a domácností bez zaměstnané osoby a chudobou a sociálním vyloučením jsou tak nejvíce ohroženi mladí lidé, krize má dopad také na zdraví a dobré životní podmínky mladých lidí. Nezaměstnanost, chudoba, nevyhovující podmínky bydlení a narušení rodinného života významnou měrou zvyšují riziko problémů v oblasti duševního zdraví, jako jsou deprese, poruchy související s nadužíváním alkoholu a sebevraždy. Jelikož újmy na zdraví a duševní pohodě mohou často přetrvávat během celého života, mají na mladé lidi obzvláště závažný dopad.

Obnovený rámec může hrát roli, pokud jde o účast všech mladých lidí na různých aspektech života společnosti. Zabývá se řadou výzev souvisejících s vyloučením, odcizením a úsilím mladých lidí o dosažení nezávislého a odpovědného života. V následujících letech by se obnovený rámec měl více zaměřit na sociální začleňování jakož i na zdraví a dobré životní podmínky mladých lidí. Za tímto účelem je třeba posílit jeho zaměření na účast v demokratických a společenských aktivitách a rovněž stavět na práci s mládeží při zprostředkování dovedností potřebných pro život, celkového osobního rozvoje mladých lidí a pocitu, že jsou součástí společnosti, v níž žijí.

V zájmu zlepšení reakce na výše uvedené výzvy by se členské státy a Komise měly zabývat způsoby dalšího rozvoje odbornosti a dostupnosti příkladů osvědčených postupů v oblastech, kde by k vytvoření přidané hodnoty mohla být využita otevřená metoda koordinace. Navrhuje se, že by tento typ spolupráce mohl být přínosný v konkrétních oblastech sociálního začleňování jakož i v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek mladých lidí.

Další provádění strategie

Ve všech oblastech politiky, které ovlivňují mladé lidi, lze dále zlepšovat meziodvětvovou spolupráci. Členské státy a Komise by měly usilovat o další zintenzívnění meziodvětvové spolupráce na vnitrostátní a evropské úrovni. Dále je třeba vyvíjet úsilí na posílení politiky v oblasti mládeže založené na faktech a sdílení příkladů osvědčených postupů prostřednictvím vzájemného učení.

Politika v oblasti mládeže by měla pokračovat v dialogu s mladými lidmi s cílem plně porozumět problémům, s nimiž se musí mladí lidé vyrovnávat, a řešením, která mládež očekává od tvůrců politiky a poskytovatelů podpůrných služeb pro mladé lidi. Strukturovaný dialog s mladými lidmi lze dále rozvíjet dalším hodnocením procesu a výsledků strukturovaného dialogu, navázáním na doporučení Evropského týdne mládeže a zjištění této zprávy, otevřením národních pracovních skupin dalším účastníkům a zajištěním toho, aby odpovědní činitelé více zohledňovali doporučení mladých lidí.

Komise bude rozvíjet iniciativu „karta Mládež v pohybu“ s cílem usnadnit mladým lidem mobilitu v Evropě. Bude také oslovovat mladé a umožňovat dialog se všemi mladými lidmi, zejména s těmi, kteří mají méně příležitostí, prostřednictvím nových interaktivních nástrojů Evropského portálu pro mládež. Politika v oblasti mládeže v rámci snahy řešit otázky spojené se zaměstnaností, zaměstnatelností a začleňováním rovněž prozkoumá opatření na podporu tvořivého a inovativního potenciálu mladých lidí (54).

Zvláštní úlohu při podpoře těchto iniciativ bude mít program Mládež v akci a budoucí program EU zaměřený na mládež a další příjemce.

6. ZÁVĚRY

Provádění prvního tříletého pracovního cyklu obnoveného rámce pro období let 2010–2012 prokázalo, že se jedná o trvalý a flexibilní rámec pro celou řadu činností, který slouží Komisi, členským státům a dalším zúčastněným stranám. Obnovený rámec byl díky své meziodvětvové a inkluzívní perspektivě přijat se zájmem a inspiroval nejen členské státy EU, ale i další země mimo EU.

Obnovený rámec slouží jako nástroj k propojování jednotlivých oblastí činnosti, mezi něž patří zaměstnanost a podnikání, vzdělávání a odborná příprava či sociální začleňování, a k navrhování komplexních řešení na podporu mladých lidí. V tomto smyslu se osvědčil například při hledání odpovědí na současné problémy vysoké míry nezaměstnanosti mládeže a při podpoře rostoucího počtu mladých lidí, kteří nemají zaměstnání, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Práce s mládeží přispívá k rozvoji mladých lidí a ve všech oblastech činnosti má potenciál dosáhnout dalších výsledků.

Pro politiku v oblasti mládeže má klíčový význam účast mladých lidí na demokratickém životě. Prohloubení a rozšíření dialogu s mladými lidmi nejen zvyšuje kvalitu a legitimitu politiky v oblasti mládeže, ale také očekávaní, že opatření EU a jejích členských států budou přinášet výsledky. EU by měla maximálně podporovat své mladé občany, aby se zapojili do vytváření budoucnosti EU, a to zejména v otázkách – jak ukazují prováděné konzultace a průzkumy veřejného mínění – které jsou pro mladé lidi nejdůležitější. V tomto kontextu hrají klíčovou úlohu mládežnické organizace a práce s mládeží.

V zájmu dalšího přispění ke strategii Evropa 2020 by se druhý tříletý pracovní cyklus obnoveného rámce (2013–2015) měl v první řadě zaměřit na problémy, jimž mladí lidé čelí v důsledku krize. Měl by být i nadále kladen důraz na zaměstnanost a podnikání, včetně snazšího přístupu k práci, spolu s rozvojem inovativních a tvořivých schopností mladých lidí. Obnovený rámec by se měl rovněž ve větší míře soustředit na sociální začleňování a dobré životní podmínky.

K dosahování cílů obnoveného rámce přispívá současný program Mládež v akci. Dále by měl k dosahování těchto cílů přispívat budoucí program EU zaměřený na mladé lidi.

(1) Úř. věst. C 311, 19.12.2009, s. 1.

(2) Práce s mládeží má široký záběr v oblasti společenských, kulturních, vzdělávacích nebo politických aktivit, které mladí lidé tvoří, jsou do nich zapojeni nebo které jsou jim určeny. Jedná se o aktivity v rámci mimoškolního vzdělávání a volného času, které organizují profesionální nebo dobrovolní pracovníci s mládeží a vedoucí mládeže. Zakládá se na neformálním učení a dobrovolné účasti.

(3) KOM(2010) 477.

(4) KOM(2010) 682.

(5) KOM(2010) 758.

(6) Úř. věst. C 326, 3.12.2010, s. 9.

(7) Úř. věst. C 135, 26.5.2010, s. 2.

(8) KOM(2011) 815.

(9) COM(2012) 299.

(10) KOM(2011) 933.

(11) Řecko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Portugalsko, Slovensko a Španělsko.

(12) COM(2012) 173, SWD(2012) 98, SWD(2012) 99.

(13) Úř. věst. C 137, 27.5.2010, s. 1.

(14) Dokument 11838/11.

(15) Úř. věst. C 327, 4.12.2010, s. 1.

(16) Aktivity v oblastech činnosti strategie jsou podrobněji popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k tomuto sdělení.

(17) Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.

(18) Úř. věst. C 372, 20.12.2011; KOM(2011) 567.

(19) Viz též rámec klíčových kompetencí pro celoživotní učení (Úř. věst. L 394, 30.12.2006).

(20) Průzkum Eurobarometr – „Pohled zaměstnavatelů na dovednosti“.

(21) COM(2012) 485, 5.9.2012.

(22) Dokument 13707/12 ADD 1, s. 14.

(23) Úř. věst. C 137, 27.5.2010, s. 1.

(24) Dokument 13707/12 ADD 1, s. 27.

(25) Úř. věst. C 164, 2.6.2011, s. 1.

(26) Vzdělávání v oblasti podnikání na školách v Evropě, Evropská komise, 2012.

(27) Úř. věst. C 319, 13.12.2008, s. 1.

(28) Dokument 13707/12 ADD 1, s. 57.

(29) Dokument 13707/12 ADD 1, s. 51.

(30) Dokument 13707/12 ADD 1, s. 45.

(31) Dokument 13707/12 ADD 1, s. 47.

(32) Úř. věst. C 169, 9.6.2011, s. 1.

(33) Mládež v pohybu – analytické zprávy, cílová věková skupina 15–30 let.

(34) http://europa.eu/youth

(35) Úř. věst. C 319, 13.12.2008, s. 8.

(36) Dokument 13707/12 ADD 1, s. 75.

(37) Dokument 13707/12 ADD 1, s. 69.

(38) Doporučení Rady ze dne 20. listopadu 2008 o mobilitě mladých dobrovolníků v rámci Evropské unie (Úř. věst. C 319, 13.12.2008. s. 8).

(39) Úř. věst. C 287, 29.11.2007, s. 1.

(40) Úř. věst. C 326, 3.12.2010, s. 2; Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 19; Úř. věst. C 169, 15.6.2012, s. 1.

(41) Interarts, EACEA/2008/01.

(42) Sharm-al-Sheikh (2010), Oděsa (2011), Tbilisi (2012), Tunis (2012).

(43) Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 10.

(44) Dokument 13707/12 ADD 1, s. 86.

(45) SEK(2011) 401.

(46) Studie o přístupu mládeže ke kultuře (InterARTS, 2010) a studie o účasti mladých lidí na demokratickém životě (London School of Economics, 2012).

(47) Přístup k postupům využívání ukazatelů v oblastech týkajících se mládeže. Závěrečná zpráva Evropské komise, GŘ pro vzdělávání a kulturu (Ecorys, 2011).

(48) Akce uspořádaná v rámci španělského předsednictví.

(49) Úř. věst. C 169, 15.6.2012, s. 1.

(50) Tyto čtyři země, které nejsou členskými státy EU, reagovaly na výzvu Komise kandidátským zemím EU a státům ESVO, aby předložily národní zprávy o mládeži na dobrovolném základě. Samostatné příspěvky předložily tři jazyková společenství Belgie.

(51) Komise má v plánu předložit do konce roku 2012 návrh doporučení Rady o pokynech pro zřízení záruk pro mladé lidi.

(52) 130 000 stáží v podniku v roce 2012 v jiných zemích EU pro studenty účastnící se vzdělávání univerzitního a odborného zaměření.

(53) 10 000 mladých lidí získalo příležitost prostřednictvím Evropské dobrovolné služby.

(54) Závěry Rady o podpoře tvůrčího a inovativního potenciálu mladých lidí (Úř. věst. C 169, 15.6.2012, s. 1).

20.12.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 394/22

Aktualizace seznamu hraničních přechodů podle čl. 2 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. C 316, 28.12.2007, s. 1; Úř. věst. C 134, 31.5.2008, s. 16; Úř. věst. C 177, 12.7.2008, s. 9; Úř. věst. C 200, 6.8.2008, s. 10; Úř. věst. C 331, 31.12.2008, s. 13; Úř. věst. C 3, 8.1.2009, s. 10; Úř. věst. C 37, 14.2.2009, s. 10; Úř. věst. C 64, 19.3.2009, s. 20; Úř. věst. C 99, 30.4.2009, s. 7; Úř. věst. C 229, 23.9.2009, s. 28; Úř. věst. C 263, 5.11.2009, s. 22; Úř. věst. C 298, 8.12.2009, s. 17; Úř. věst. C 74, 24.3.2010, s. 13; Úř. věst. C 326, 3.12.2010, s. 17; Úř. věst. C 355, 29.12.2010, s. 34; Úř. věst. C 22, 22.1.2011, s. 22; Úř. věst. C 37, 5.2.2011, s. 12; Úř. věst. C 149, 20.5.2011, s. 8; Úř. věst. C 190, 30.6.2011, s. 17; Úř. věst. C 203, 9.7.2011, s. 14; Úř. věst. C 210, 16.7.2011, s. 30; Úř. věst. C 271, 14.9.2011, s. 18; Úř. věst. C 356, 6.12.2011, s. 12; Úř. věst. C 111, 18.4.2012, s. 3; Úř. věst. C 183, 23.6.2012, s. 7; Úř. věst. C 313, 17.10.2012, s. 11)

2012/C 394/07

Zveřejnění seznamu hraničních přechodů podle čl. 2 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), vychází z informací sdělených členskými státy Komisi v souladu s článkem 34 Schengenského hraničního kodexu.

Kromě zveřejnění v Úředním věstníku jsou na internetové stránce generálního ředitelství pro vnitřní věci dostupné pravidelné aktualizace.

POLSKO

Změna informací zveřejněných v Úř. věst. C 316, 28.12 2007

SEZNAM HRANIČNÍCH PŘECHODŮ

POLSKO–RUSKÁ FEDERACE

Pozemní hranice

1)	Bezledy–Bagrationowsk

2)	Braniewo–Mamonowo (železnice)

3)	Głomno–Bagrationowsk (železnice)

4)	Gołdap–Gusiew

5)	Gronowo–Mamonowo

6)	Grzechotki–Mamonowo II

7)	Skandawa–Żeleznodorożnyj (železnice)

POLSKO–BĚLORUSKO

Pozemní hranice

1)	Białowieża–Piererow

2)	Bobrowniki–Bierestowica

3)	Czeremcha–Wysokolitowsk (železnice)

4)	Kukuryki–Kozłowiczy

5)	Kuźnica–Bruzgi

6)	Kuźnica–Grodno (železnice)

7)	Połowce–Pieszczatka

8)	Rudawka–Lesnaja (řeka)

9)	Siemianówka–Swisłocz (železnice)

10)	Sławatycze–Domaczewo

11)	Terespol–Brześć

12)	Terespol–Brześć (železnice)

13)	Zubki–Bierestowica (železnice)

POLSKO–UKRAJINA

Pozemní hranice

1)	Dorohusk–Jagodzin

2)	Dorohusk–Jagodzin (železnice)

3)	Hrebenne–Rawa Ruska

4)	Hrebenne–Rawa Ruska (železnice)

5)	Hrubieszów–Włodzimierz Wołyński (železnice)

6)	Korczowa–Krakowiec

7)	Krościenko–Chyrow (železnice)

8)	Krościenko–Smolnica

9)	Medyka–Szeginie

10)	Przemyśl–Mościska (železnice)

11)	Werchrata–Rawa Ruska (železnice)

12)	Zosin–Ustiług

Námořní hranice

Darłowo

Dziwnów

Elbląg

Frombork

5)	Gdańsk–Górki Zachodnie

6)	Gdańsk–Port

Gdynia

Hel

Jastarnia

10)

Kołobrzeg

11)

Łeba

12)

Mrzeżyno

13)	Nowe Warpno

14)	Świnoujście

15)

Szczecin

16)

Trzebież

17)

Ustka

18)	Władysławowo

Vzdušné hranice

Bydgoszcz

2)	Gdańsk–Rębiechowo

3)	Jelenia Góra

4)	Katowice–Pyrzowice

5)	Kielce–Masłów

6)	Kraków–Balice

7)	Łódź–Lublinek

Mielec

9)	Poznań–Ławica

10)	Rzeszów–Jasionka

11)

Świdnik

12)	Szczecin–Goleniów

13)

Mazury

14)	Varšava–Babice

15)	Warszawa–Modlin

16)	Warszawa–Okęcie

17)	Wrocław–Strachowice

18)	Zielona Góra–Babimost

19)	Zielona Góra–Przylep

20.12.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 394/27

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP, pro která byly splněny ústavní požadavky podle článku 103 Dohody o EHP

2012/C 394/12

V rozhodnutích Smíšeného výboru EHP se od března 2000 v poznámce pod čarou uvádí, zda jejich datum vstupu v platnost závisí na splnění ústavních požadavků některou ze smluvních stran. Takové požadavky byly oznámeny, pokud jde o níže uvedená rozhodnutí. Dotčené smluvní strany nyní informovaly ostatní smluvní strany, že dokončily své vnitřní postupy. Data vstupu v platnost jednotlivých rozhodnutí jsou uvedena níže.

Číslo rozhodnutí	Datum přijetí	Odkaz na zveřejnění	Začleněný právní akt	Datum vstupu v platnost
132/2007	26.10.2007	10.4.2008 Úř. věst. L 100, s. 1 Dodatek EHP č. 19, s. 1	Nařízení Komise (ES) č. 1792/2006 ze dne 23. října 2006, kterým se v důsledku přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některá nařízení a rozhodnutí v oblasti volného pohybu zboží, volného pohybu osob, politiky hospodářské soutěže, zemědělství (veterinárních a rostlinolékařských předpisů), rybolovu, dopravní politiky, daní, statistiky, sociální politiky a zaměstnanosti, životního prostředí, celní unie a vnějších vztahů Nařízení Rady (ES) č. 1791/2006 ze dne 20. listopadu 2006, kterým se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některá nařízení a rozhodnutí v oblasti volného pohybu zboží, volného pohybu osob, práva obchodních společností, politiky hospodářské soutěže, zemědělství (včetně veterinárních a rostlinolékařských předpisů), dopravní politiky, daní, statistiky, energetiky, životního prostředí, spolupráce v oblastech spravedlnosti a vnitřních věcí, celní unie, vnějších vztahů, společné zahraniční a bezpečnostní politiky a orgánů Nařízení Komise (ES) č. 2016/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii upravují některá nařízení o společné organizaci trhu s vínem Nařízení Komise (ES) č. 1962/2006 ze dne 21. prosince 2006, kterým se uplatňuje článek 37 aktu o přistoupení Bulharska k Evropské unii Směrnice Komise 2006/80/ES ze dne 23. října 2006, kterou se v důsledku přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti energetiky Směrnice Komise 2006/81/ES ze dne 23. října 2006, kterou se v důsledku přistoupení Bulharska a Rumunska upravují směrnice 95/17/ES, pokud jde o nezařazení jedné nebo více přísad do seznamu používaného pro označování kosmetických prostředků, a směrnice 2005/78/ES, pokud jde o opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic z motorů vozidel Směrnice Komise 2006/82/ES ze dne 23. října 2006, kterou se v důsledku přistoupení Bulharska a Rumunska upravuje směrnice 91/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě a směrnice 1999/21/ES o dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely Směrnice Komise 2006/83/ES ze dne 23. října 2006, kterou se v důsledku přistoupení Bulharska a Rumunska upravuje směrnice 2002/4/ES o registraci zařízení pro chov nosnic, kterou stanoví směrnice Rady 1999/74/ES Směrnice Rady 2006/96/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti volného pohybu zboží Směrnice Rady 2006/97/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti volného pohybu zboží Směrnice Rady 2006/99/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice týkající se práva obchodních společností Směrnice Rady 2006/100/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti volného pohybu osob Směrnice Rady 2006/101/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují směrnice 73/239/EHS, 74/557/EHS a 2002/83/ES v oblasti volného pohybu služeb Směrnice Rady 2006/102/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se v důsledku přistoupení Bulharska a Rumunska upravuje směrnice 67/548/EHS týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek Směrnice Rady 2006/103/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti dopravní politiky Směrnice Rady 2006/104/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti zemědělství (veterinární a rostlinolékařské předpisy) Směrnice Rady 2006/105/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují směrnice 73/239/EHS, 74/557/EHS a 2002/83/ES v oblasti životního prostředí Směrnice Rady 2006/107/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují směrnice 89/108/EHS týkající se hluboce zmrazených potravin určených k lidské spotřebě a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES týkající se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy Směrnice Rady 2006/108/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují směrnice 90/377/EHS a 2001/77/ES v oblasti energetiky Směrnice Rady 2006/109/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravuje směrnice 94/45/ES o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství Směrnice Rady 2006/110/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují směrnice 95/57/ES a 2001/109/ES v oblasti statistiky Rozhodnutí Komise 2006/800/ES ze dne 23. listopadu 2006, kterým se schvalují plány eradikace klasického moru prasat u divokých prasat a nouzového očkování těchto prasat proti této nákaze v Bulharsku Rozhodnutí Komise 2006/802/ES ze dne 23. listopadu 2006, kterým se schvalují plány eradikace klasického moru prasat u divokých prasat a nouzového očkování takových prasat a prasat chovaných v hospodářstvích proti této nákaze v Rumunsku Rozhodnutí Komise 2006/924/ES ze dne 13. prosince 2006, kterým se mění rozhodnutí 2005/176/ES o stanovení kódované formy a kódů pro oznamování chorob zvířat na základě směrnice Rady 82/894/EHS Rozhodnutí Komise 2006/926/ES ze dne 13. prosince 2006, kterým se s ohledem na přistoupení Bulharska a Rumunska mění rozhodnutí 2001/881/ES, pokud jde o seznam stanovišť hraniční kontroly Rozhodnutí Komise 2007/13/ES ze dne 22. prosince 2006, kterým se přizpůsobuje rozhodnutí 2002/459/ES, pokud jde o doplnění seznamu jednotek v počítačové síti Traces v důsledku přistoupení Bulharska a Rumunska Rozhodnutí Komise 2007/16/ES ze dne 22. prosince 2006, kterým se stanoví přechodná opatření pro obchod se spermatem, vajíčky a embryi skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých získanými v Bulharsku a Rumunsku uvnitř Společenství Rozhodnutí Komise 2007/17/ES ze dne 22. prosince 2006, kterým se schvalují plány týkající se schvalování zařízení pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství podle směrnice Rady 90/539/EHS Rozhodnutí Komise 2007/18/ES ze dne 22. prosince 2006, kterým se schvalují pohotovostní plány pro tlumení slintavky a kulhavky podle směrnice Rady 2003/85/ES Rozhodnutí Komise 2007/19/ES ze dne 22. prosince 2006, kterým se schvalují pohotovostní plány pro tlumení klasického moru prasat podle směrnice Rady 2001/89/ES Rozhodnutí Komise 2007/24/ES ze dne 22. prosince 2006, kterým se schvalují pohotovostní plány pro tlumení influenzy ptáků a newcastleské choroby Rozhodnutí Komise 2007/69/ES ze dne 18. prosince 2006, kterým se Rumunsku povoluje odklad uplatňování některých ustanovení směrnice Rady 2002/53/ES, pokud jde o uvádění na trh osiva některých odrůd druhů zemědělských rostlin Rozhodnutí Komise 2007/136/ES ze dne 23. února 2007, kterým se stanoví přechodná opatření pro systém identifikace a evidence ovcí a koz v Bulharsku stanovený v nařízení Rady (ES) č. 21/2004 Rozhodnutí Komise 2007/228/ES ze dne 11. dubna 2007, kterým se stanoví přechodná opatření pro systém identifikace a evidence ovcí a koz v Rumunsku stanovený v nařízení Rady (ES) č. 21/2004 Rozhodnutí Komise 2007/329/ES ze dne 2. května 2007, kterým se stanoví přechodná opatření odchylná od směrnice Rady 2002/53/ES, pokud jde o uvádění na trh osiva odrůd Helianthus annuus, které nebyly vyhodnoceny jako odolné vůči Orobanche spp., v důsledku přistoupení Bulharské republiky	9.11.2011
150/2007	7.12.2007	8.5.2008 Úř. věst. L 124, s. 6 Dodatek EHP č. 26, s. 6	Rozhodnutí Komise 2007/23/ES ze dne 22. prosince 2006, kterým se mění dodatek B přílohy VII aktu o přistoupení z roku 2005, pokud jde o některá zařízení v odvětví masa, mléka a ryb v Rumunsku Rozhodnutí Komise 2007/26/ES ze dne 22. prosince 2006, kterým se mění dodatek k příloze VI aktu o přistoupení Bulharska a Rumunska, pokud jde o některá zařízení na zpracování mléka v Bulharsku Rozhodnutí Komise 2007/27/ES ze dne 22. prosince 2006, kterým se přijímají určitá přechodná opatření týkající se dodávek syrového mléka do zpracovatelských zařízení a jeho zpracování v Rumunsku s ohledem na požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a 853/2004 Rozhodnutí Komise 2007/29/ES ze dne 22. prosince 2006, kterým se stanoví přechodná opatření pro některé produkty živočišného původu, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, dovezené ze třetích zemí do Bulharska a Rumunska před dnem 1. ledna 2007 Rozhodnutí Komise 2007/30/ES ze dne 22. prosince 2006, kterým se stanoví přechodná opatření pro uvádění na trh některých produktů živočišného původu získaných v Bulharsku a Rumunsku Rozhodnutí Komise 2007/31/ES ze dne 22. prosince 2006, kterým se stanoví přechodná opatření, pokud jde o odesílání některých produktů z odvětví masa a mléka, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, z Bulharska do jiných členských států Rozhodnutí Komise 2007/213/ES ze dne 2. dubna 2007, kterým se mění rozhodnutí 2007/31/ES, kterým se stanoví přechodná opatření, pokud jde o odesílání některých produktů z odvětví masa a mléka, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, z Bulharska do jiných členských států Rozhodnutí Komise 2007/264/ES ze dne 25. dubna 2007, kterým se mění rozhodnutí 2007/30/ES, pokud jde o přechodná opatření pro některé mléčné výrobky získané v Bulharsku Rozhodnutí Komise 2007/398/ES ze dne 11. června 2007, kterým se mění rozhodnutí 2007/31/ES, kterým se stanoví přechodná opatření, pokud jde o odesílání některých produktů z odvětví masa a mléka, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, z Bulharska do jiných členských států	9.11.2011
56/2008	25.4.2008	21.8.2008 Úř. věst. L 223, s. 54 Dodatek EHP č. 52, s. 27	Nařízení Komise (ES) č. 916/2007 ze dne 31. července 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 2216/2004 o standardizovaném a bezpečném systému registrů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES	1.1.2012
65/2009	29.5.2009	3.9.2009 Úř. věst. L 232, s. 21 Dodatek EHP č. 47, s. 22	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání	1.11.2012
147/2009	4.12.2009	11.3.2010 Úř. věst. L 62, s. 45 Dodatek EHP č. 12, s. 44	Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování	1.11.2012
149/2009	4.12.2009	11.3.2010 Úř. věst. L 62, s. 49 Dodatek EHP č. 12, s. 48	Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší	1.1.2012
35/2010	12.3.2010	10.6.2010 Úř. věst. L 143, s. 30 Dodatek EHP č. 30, s. 38	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES ze dne 23. dubna 2009 o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů	1.1.2012
50/2010	30.4.2010	15.7.2010 Úř. věst. L 181, s. 18 Dodatek EHP č. 37, s. 23	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru	1.2.2012
54/2010	30.4.2010	15.7.2010 Úř. věst. L 181, s. 22 Dodatek EHP č. 37, s. 29	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES ze dne 6. května 2009 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na úrovni Společenství a skupinách podniků působících na úrovni Společenství (přepracované znění)	1.11.2012
85/2010	2.7.2010	21.10.2010 Úř. věst. L 277, s. 39 Dodatek EHP č. 59, s. 7	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení	1.1.2012
119/2010	10.11.2010	3.3.2011 Úř. věst. L 58, s. 76 Dodatek EHP č. 12, s. 18	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES ze dne 23. května 2007 o uvádění pyrotechnických výrobků na trh Směrnice Komise 2008/43/ES ze dne 4. dubna 2008, kterou se podle směrnice Rady 93/15/EHS zřizuje systém pro identifikaci a sledovatelnost výbušnin pro civilní použití	1.11.2012
120/2010	10.11.2010	3.3.2011 Úř. věst. L 58, s. 77 Dodatek EHP č. 12, s. 20	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (přepracované znění) Směrnice Komise 2009/83/ES ze dne 27. července 2009, kterou se mění některé přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, pokud jde o technická ustanovení o řízení rizik Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES Doporučení Komise 2009/384/ES ze dne 30. dubna 2009 o politice odměňování v odvětví finančních služeb	1.11.2012
40/2011	1.4.2011	30.6.2011 Úř. věst. L 171, s. 41 Dodatek EHP č. 37, s. 48	Směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES	1.5.2012
67/2011	1.7.2011	6.10.2011 Úř. věst. L 262, s. 21 Dodatek EHP č. 54, s. 27	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie. Nařízení Komise (EU) č. 347/2010 ze dne 21. dubna 2010, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 245/2009, pokud jde o požadavky na ekodesign pro zářivky bez integrovaného předřadníku, vysoce intenzivní výbojky a předřadníky a svítidla, jež mohou sloužit k provozu těchto zářivek a výbojek	1.11.2012
76/2011	1.7.2011	6.10.2011 Úř. věst. L 262, s. 33 Dodatek EHP č. 54, s. 46	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a kterým se stanovuje obsah jeho příloh Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení Rozhodnutí č. A1 ze dne 12. června 2009 o zřízení dialogu a dohodovacího řízení týkajících se platnosti dokumentů, určení použitelných právních předpisů a poskytování dávek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 Rozhodnutí č. A2 ze dne 12. června 2009 o výkladu článku 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o právních předpisech platných pro vyslané pracovníky a samostatně výdělečně činné osoby dočasně pracující mimo příslušný stát Rozhodnutí č. E1 ze dne 12. června 2009 o praktických opatřeních pro přechodné období pro elektronickou výměnu dat uvedenou v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 Rozhodnutí č. F1 ze dne 12. června 2009 o výkladu článku 68 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ohledně pravidel přednosti v případě souběhu rodinných dávek Rozhodnutí č. H1 ze dne 12. června 2009 o rámci pro přechod od nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72 k nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a (ES) č. 987/2009 a o použití rozhodnutí a doporučení správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení Rozhodnutí č. H2 ze dne 12. června 2009 o metodách fungování a složení technické komise pro zpracování dat správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení Rozhodnutí č. P1 ze dne 12. června 2009 o výkladu čl. 50 odst. 4, článku 58 a čl. 87 odst. 5 nařízení (ES) č. 883/2004 Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o přiznávání dávek v invaliditě a ve stáří a pozůstalostních dávek Rozhodnutí č. S1 ze dne 12. června 2009 o evropském průkazu zdravotního pojištění Rozhodnutí č. S2 ze dne 12. června 2009 o technických specifikacích evropského průkazu zdravotního pojištění Rozhodnutí č. S3 ze dne 12. června 2009, kterým se vymezují dávky, na něž se vztahuje čl. 19 odst. 1 a čl. 27 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a čl. 25 písm. A) odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 Rozhodnutí č. U1 ze dne 12. června 2009 o čl. 54 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 v souvislosti se zvýšením dávky v nezaměstnanosti pro vyživované rodinné příslušníky Rozhodnutí č. U2 ze dne 12. června 2009 o rozsahu působnosti čl. 65 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o právu na dávky v nezaměstnanosti zcela nezaměstnaných osob, které nejsou příhraničními pracovníky a které měly během svého posledního zaměstnání nebo své samostatné výdělečné činnosti bydliště v jiném členském státě než v příslušném členském státě Rozhodnutí č. U3 ze dne 12. června 2009 o definici pojmu „částečná nezaměstnanost“ použitelného pro nezaměstnané osoby uvedené v čl. 65 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 Doporučení č. P1 ze dne 12. června 2009 k rozsudku ve věci Gottardo, podle kterého musí být výhody, jež mají státní příslušníci jednoho státu podle dvoustranné úmluvy o sociálním zabezpečení s třetí zemí, přiznány také pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky jiných členských států Doporučení č. U1 ze dne 12. června 2009 o právních předpisech použitelných na nezaměstnané osoby, které na částečný úvazek vykonávají výdělečnou činnost v jiném členském státě než ve státě bydliště Doporučení č. U2 ze dne 12. června 2009 o použití čl. 64 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 na nezaměstnané osoby, jež doprovázejí své manžely či manželky nebo partnery či partnerky, kteří (které) vykonávají výdělečnou činnost v jiném členském státě než v příslušném státě	1.6.2012
83/2011	1.7.2011	6.10.2011 Úř. věst. L 262, s. 54 Dodatek EHP č. 54, s. 68	Nařízení Komise (ES) č. 1150/2009 ze dne 10. listopadu 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1564/2005, pokud jde o standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v rámci postupů zadávání veřejných zakázek podle směrnic Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS Nařízení Komise (ES) č. 1177/2009 ze ze dne 30. listopadu 2009, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES, 2004/18/ES a 2009/81/ES ohledně prahových hodnot používaných při postupech zadávání veřejných zakázek Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek	1.11.2012
85/2011	1.7.2011	6.10.2011 Úř. věst. L 262, s. 57 Dodatek EHP č. 54, s. 71	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic	1.11.2012
97/2011	30.9.2011	1.12.2011 Úř. věst. L 318, s. 35 Dodatek EHP č. 65, s. 7	Rozhodnutí Komise 2010/425/EU ze dne 28. července 2010, kterým se mění rozhodnutí 2009/767/ES, co se týče zřízení, údržby a zveřejnění důvěryhodných seznamů ověřovatelů, nad nimiž je vykonáván dohled nebo kteří jsou akreditováni členskými státy	1.5.2012
121/2011	21.10.2011	22.12.2011 Úř. věst. L 341, s. 86 Dodatek EHP č. 70, s. 22	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu	1.11.2012
133/2011	2.12.2011	15.3.2012 Úř. věst. L 76, s. 17 Dodatek EHP č. 15, s. 21	Rozhodnutí č. A3 ze dne 17. prosince 2009, které se týká sčítání nepřerušovaných období vyslání získaných podle nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 Rozhodnutí č. E2 ze dne 3. března 2010 o stanovení postupu řízení změn pro údaje o subjektech určených v článku 1 nařízení (ES) č. 883/2004 Evropského parlamentu a Rady, které jsou uvedeny v elektronickém adresáři, jenž je nedílnou součástí EESSI Rozhodnutí č. H3 ze dne 15. října 2009 o datu, ke kterému je třeba stanovit směnné kurzy podle článku 90 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 Rozhodnutí č. H4 ze dne 22. prosince 2009 o složení a pracovních metodách účetní komise při Správní komisi pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení Rozhodnutí č. H5 ze dne 18. března 2010 o spolupráci v boji proti podvodům a omylům v rámci nařízení Rady (ES) č. 883/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení Rozhodnutí č. S4 ze dne 2. října 2009 o postupech poskytování náhrad za účelem provádění článků 35 a 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 Rozhodnutí č. S5 ze dne 2. října 2009 o výkladu pojmu „věcné dávky“ definovaného v článku 1 písm. va) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 v nemoci nebo v mateřství podle článků 17, 19, 20 a 22, čl. 24 odst. 1, článků 25 a 26, čl. 27 odst. 1, 3, 4 a 5, článků 28 a 34 a čl. 36 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 883/2004 a o výpočtu částek, které mají být nahrazeny podle článků 62, 63 a 64 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 Rozhodnutí č. S6 ze dne 22. prosince 2009 o registraci v členském státě bydliště podle článku 24 nařízení (ES) č. 987/2009 a o sestavení seznamů podle čl. 64 odst. 4 nařízení (ES) č. 987/2009 Rozhodnutí č. S7 ze dne 22. prosince 2009 týkající se přechodu od nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72 k nařízením (ES) č. 883/2004 a (ES) č. 987/2009 a o uplatňování postupů úhrady	1.6.2012
161/2011	2.12.2011	15.3.2012 Úř. věst. L 76, s. 48 Dodatek EHP č. 15, s. 54	Rozhodnutí Komise 2010/485/EU ze dne 1. září 2010 o přiměřenosti příslušných orgánů Austrálie a Spojených států amerických podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES	1.9.2012
18/2012	10.2.2012	21.6.2012 Úř. věst. L 161, s. 24 Dodatek EHP č. 34, s. 29	Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010 ze dne 9. prosince 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2004 Evropského parlamentu a Rady o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení (ES) č. 987/2009 Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004	1.6.2012
19/2012	10.2.2012	21.6.2012 Úř. věst. L 161, s. 25 Dodatek EHP č. 34, s. 30	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad zásadami odměňování	1.11.2012
28/2012	10.2.2012	21.6.2012 Úř. věst. L 161, s. 34 Dodatek EHP č. 34, s. 40	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES, pokud jde o účast veřejnosti a přístup k právní ochraně Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění (kodifikované znění)	1.5.2012
29/2012	10.2.2012	21.6.2012 Úř. věst. L 161, s. 36 Dodatek EHP č. 34, s. 43	Rozhodnutí Komise 2010/728/EU ze dne 29. listopadu 2010, kterým se zavádí dotazník pro podávání zpráv o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC)	1.5.2012
32/2012	10.2.2012	21.6.2012 Úř. věst. L 161, s. 39 Dodatek EHP č. 34, s. 46	Rozhodnutí Komise 2011/30/EU ze dne 19. ledna 2011 o rovnocennosti systémů veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí některých třetích zemí, které se vztahují na auditory a auditorské subjekty, a o přechodném období pro auditorské činnosti auditorů a auditorských subjektů z některých třetích zemí v Evropské unii	1.9.2012
60/2012	30.3.2012	2.8.2012 Úř. věst. L 207, s. 40 Dodatek EHP č. 43, s. 48	Směrnice Komise 2011/15/EU ze dne 23. února 2011, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel	1.8.2012
92/2012	30.4.2012	13.9.2012 Úř. věst. L 248, s. 30 Dodatek EHP č. 50, s. 35	Rozhodnutí č. H6 ze dne 16. prosince 2010 o uplatňování určitých zásad týkajících se sčítání dob podle článku 6 nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení	1.6.2012
93/2012	30.4.2012	13.9.2012 Úř. věst. L 248, s. 31 Dodatek EHP č. 50, s. 36	Rozhodnutí č. S8 ze dne 15. června 2011 o nároku na protézu, velkou protetickou pomůcku nebo jinou důležitou věcnou dávku na základě článku 33 nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení	1.6.2012

20.12.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 394/37

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ – EACEA/25/12

MEDIA 2007 – Rozvoj, distribuce, propagace a vzdělávání

Podpora nadnárodní distribuce evropských filmů

„Automatický“ systém 2013

2012/C 394/14

1. Cíle a popis

Toto oznámení o výzvě k předkládání návrhů je založeno na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1718/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006 o provádění programu podpory evropského audiovizuálního odvětví (MEDIA 2007).

Jedním z cílů tohoto programu je povzbuzovat a podporovat širší nadnárodní distribuci nových evropských filmů poskytováním prostředků distributorům, založenou na jejich výkonnosti na trhu z důvodu reinvestování do nových zahraničních evropských filmů.

Cílem tohoto systému je také podpořit vytvoření vazeb mezi výrobou a distribucí a tak zvýšit podíl evropských filmů na trhu a konkurenceschopnost evropských společností.

Návrh Komise vztahující se k programu Tvůrčí Evropa dosud nebyl přijat evropským zákonodárcem. S cílem zajistit včasné provedení programu po jeho přijetí evropským zákonodárcem a umožnit potenciálním příjemcům podpory ze strany Unie připravit své návrhy co možná nejdříve se však agentura rozhodla zveřejnit tuto výzvu k předkládání návrhů.

Agentura nenese za tuto výzvu k předkládání návrhů právní odpovědnost. Může dojít k jejímu zrušení a vyhlášení jiných druhů výzev pro předkládání návrhů s příslušnými lhůtami.

Na provádění této výzvy k předkládání návrhů se obecněji vztahuje tato podmínka:

—	přijetí pracovního programu vztahujícího se k programu Tvůrčí Evropa po jeho projednání v rámci programového výboru.

2. Způsobilí žadatelé

Toto oznámení je určeno evropským společnostem specializovaným na divadelní distribuci evropských děl, jejichž činnosti přispívají k dosahování výše uvedených cílů programu MEDIA, jak jsou popsány v rozhodnutí Rady.

Žadatelé musejí být usazeni v jedné z těchto zemí:

—	27 zemí Evropské unie,

—	členské země EHP, Švýcarsko a Chorvatsko,

—	Bosna a Hercegovina (pod podmínkou ukončení postupu vyjednávání a formalizace účasti této země v programu MEDIA).

3. Způsobilé činnosti

Systém „automatické“ podpory funguje ve dvou fázích:

—

Vytvoření potenciálního fondu v závislosti na počtu zaplacených vstupenek prodaných na zahraniční evropské filmy ve státech účastnících se programu v průběhu referenčního roku (2012), a to s určitou horní hranicí na každý film a upraveného pro každou zemi.

Za způsobilé se nepovažují skupinové nebo klubové projekce, v rámci nichž se nevybírá jednotlivé vstupné. Veškeré příjmy z prodaných vstupenek by měly být zaznamenány v příslušných vnitrostátních systémech vykazování a kontroly, aby je vnitrostátní orgán mohl ověřit. Agentura EACEA si vyhrazuje právo zamítnout žádosti, které podle jejího názoru uspokojivě nesplňují všechny příslušné podmínky.

—

Reinvestování tohoto potenciálního fondu: prostředky z fondu, který takto vytvoří každá společnost, musí být reinvestovány ve 3 modulech (3 typech akcí) do 1. října 2014:

1)	koprodukce zahraničních evropských filmů;

2)	získání distribučních práv k zahraničním evropským filmům, například prostřednictvím minimálních záruk; anebo

3)	ediční náklady (tisky, dabování a vytváření titulků), náklady na propagaci a reklamu zahraničních evropských filmů.

Film je způsobilý pouze tehdy, pokud první autorská práva nepocházejí z období před rokem 2009.

Činnosti typu 1 a 2:

Maximální doba trvání činností je 30 měsíců, v období od 1. října 2013 do 1. dubna 2016

Činnosti typu 3:

Maximální doba trvání činností je 42 měsíců, v období od 1. dubna 2013 do 1. října 2016.

Žádosti o reinvestování musí být zaslány agentuře v lhůtách uvedených v následující tabulce.

Modul

Data týkající se projektu

Lhůta pro prezentaci reinvestičního projektu

Období způsobilosti nákladů

1.	Koprodukce

Koprodukční smlouvu lze podepsat nejdříve dne 1. října 2013.

Do 3 měsíců po podepsání koprodukční smlouvy a nejpozději dne 1. října 2014

Od 1. října 2013 do 1. dubna 2016

2.	Minimální záruka

Distribuční smlouvu / licenční dohodu lze podepsat nejdříve dne 1. října 2013.

Do 3 měsíců po podepsání distribuční smlouvy / licenční dohody (přípustná je jak synopse dohody (deal memo), tak její podrobná verze) a nejpozději dne 1. října 2014

Od 1. října 2013 do 1. dubna 2016

3.	Náklady na propagaci a reklamu

První uvedení filmu na daném území se uskuteční v době od 1. října 2013 do 1. října 2015.

Do prvního uvedení filmu na daném území, nejpozději však dne 1. října 2014

Od 1. dubna 2013 do 1. října 2016

4. Kritéria pro udělení grantu

Potenciální fond bude přidělen způsobilým evropským distribučním společnostem na základě počtu prodaných vstupenek na jednotlivé zahraniční evropské filmy, které žadatel distribuoval v referenčním roce (2012).

Potenciální fond bude vypočítán na základě pevně stanovené částky na způsobilý vstup. Pokud v rámci této výzvy k předkládání návrhů výše takto generovaných prostředků přesáhne 20 milionů EUR, veškeré případné finanční prostředky se úměrně tomu sníží. Toto snížení nebude mít za následek omezení celkové výše prostředků potenciálního fondu na úroveň pod minimální hranicí dostupnosti uvedené v pokynech.

Tato podpora bude mít podobu potenciálního fondu (dále jen „fondu“), který budou mít distributoři k dispozici pro další investice do nových zahraničních evropských filmů.

Prostředky z fondu je možné reinvestovat:

1)	do výroby nových zahraničních evropských filmů (tj. filmů, které k datu žádosti o reinvestování ještě nejsou dokončené);

2)	do pokrytí záruk minimální distribuce pro nové zahraniční evropské filmy;

3)	do pokrytí distribučních nákladů, tj. nákladů na propagaci a reklamu nových zahraničních evropských filmů.

5. Rozpočet

Celkový rozpočet, který je k dispozici, činí 20 442 675 EUR.

Finanční příspěvek se poskytuje formou dotace. Finanční příspěvek poskytnutý Komisí nesmí překročit 40 %, 50 % nebo 60 % celkových způsobilých nákladů, v závislosti na tom, z které země film je a kde se distribuuje (viz Pokyny). Maximální částka není stanovena.

Agentura si vyhrazuje právo nerozdělit všechny dostupné finanční prostředky.

6. Lhůta pro předkládání žádostí

Návrhy na „vytvoření“ potenciálního fondu musejí být odeslány do 30. dubna 2013 (rozhoduje datum poštovního razítka).

Návrhy na „reinvestování“ potenciálního fondu musejí být odeslány (rozhoduje datum poštovního razítka) ve lhůtě stanovené pro každý modul ve výše uvedené tabulce, nejpozději však dne 1. října 2014.

Návrhy musejí být odeslány na tuto adresu:

Education, Audiovisual and Culture Executive Agency (EACEA)

MEDIA Programme — BOUR 3/66

Avenue du Bourget/Bourgetlaan 1

1140 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Musí být používány oficiální formuláře žádostí, které musí být podepsány osobou oprávněnou uzavírat právní závazky jménem žádající organizace.

Na dokumentaci žádosti, která obsahuje všechny příslušné formuláře a přílohy, jak je uvedeno v pokynech, musí být jasně uvedeno:

MEDIA programme – Distribution EACEA/25/12 – Automatic cinema

Žádosti zaslané faxem nebo elektronickou poštou nebudou přijaty.

7. Podrobné informace

Úplné podrobné pokyny společně s formuláři žádostí jsou k dispozici na této internetové adrese:

http://ec.europa.eu/culture/media/programme/distrib/schemes/index_en.htm

Žádosti musí být předloženy na předepsaném formuláři a musí obsahovat veškeré požadované informace a přílohy.

20.12.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 394/42

ROZHODNUTÍ č. 853

ze dne 12. října 2012,

kterým se zahajuje řízení o udělení povolení k vyhledávání a průzkumu ropy a zemního plynu – podzemních přírodních zdrojů stanovených v čl. 2 odst. 1 bodu 3 zákona o podzemních přírodních zdrojích, v bloku 1–22 Teres, jenž se nachází v Černém moři ve výlučné ekonomické zóně Bulharské republiky, a kterým se oznamuje, že povolení bude uděleno na základě nabídkového řízení

2012/C 394/17

BULHARSKÁ REPUBLIKA

RADA MINISTRŮ

Podle čl. 5 odst. 2, čl. 7 odst. 2 bodu 8, čl. 42 odst. 1 bodu 1 a čl. 44 odst. 3 zákona o podzemních přírodních zdrojích a čl. 4 odst. 1 bodu 1 a článku 16 nařízení o provádění výběrových řízení na udělení povolení k vyhledávání a/nebo průzkumu podzemních přírodních zdrojů a na udělování koncesí k jejich těžbě podle zákona o podzemních přírodních zdrojích, které přijala Rada ministrů usnesením č. 231 z roku 2010,

RADA MINISTRŮ ROZHODLA TAKTO:

1.	Zahajuje se řízení o udělení povolení k vyhledávání a průzkumu ropy a zemního plynu v bloku 1–22 Teres, který se nachází v Černém moři ve výlučné ekonomické zóně Bulharské republiky na ploše o rozloze 4 032 km2 a je vymezen zeměpisnými souřadnicemi 1 až 7 uvedenými v příloze.

2.	Povolení uvedené v odstavci 1 se uděluje na základě nabídkového řízení, přičemž uchazeči nesmí být při posuzování nabídek přítomni.

3.	Doba platnosti povolení k vyhledávání a průzkumu se stanoví na dobu pěti let ode dne, kdy vstoupí v platnost dohoda o vyhledávání a průzkumu, a může být podle čl. 31 odst. 3 zákona o podzemních přírodních zdrojích prodloužena.

4.	Zadávací dokumentaci k nabídkovému řízení lze zakoupit nejpozději do 17:00 hodin 120. dne od data zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

5.	Přihlášky do nabídkového řízení lze předkládat nejpozději do 17:00 hodin 140. dne od data zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

6.	Nabídky v souladu se zadávací dokumentací lze předkládat nejpozději do 17:00 hodin 155. dne od data zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

Cena zadávací dokumentace je stanovena na 10 000 BGN. Zadávací dokumentaci lze zakoupit v místnosti č. 902 Ministerstva hospodářství, energetiky a cestovního ruchu na adrese: Triaditsa 8, Sofie, Bulgaria, a to do data uvedeného v odstavci 4.

7.1

Částka uvedená v odstavci 7 se uhradí na bankovní účet Ministerstva hospodářství, energetiky a turistického ruchu:

BIC účtu Bulharské národní banky (BNB) pro platbu v bulharské měně (BGN) – BNBGBGSD,

kód SWIFT účtu BNB pro platbu v cizí měně – BNBGBGSF,

IBAN – BG79 BNBG 9661 3000 1026 01,

BNB – ústředí.

7.2	Na platebním příkazu by mělo být uvedeno: „Za dokumentaci k nabídkovému řízení pro blok 1–22 Teres, zakoupenou jménem uchazeče, jehož jméno musí být na platebním příkazu uvedeno.“

7.3	Osoba, která obdrží zadávací dokumentaci, podepíše jménem uchazeče prohlášení, v němž se zaváže zachovat důvěrné informace obsažené v dokumentaci.

8.	Uchazeči, kteří se chtějí nabídkového řízení zúčastnit, musí splňovat požadavky podle čl. 23 odst. 1 zákona o podzemních přírodních zdrojích.

9.	Nabídky uchazečů se posuzují na základě jimi navržených pracovních programů, prostředků na ochranu životního prostředí, bonusů, jakož i na základě administrativní a finanční způsobilosti, jak je uvedeno v zadávací dokumentaci.

10.

Jistota za účast na nabídkovém řízení se stanoví na 15 000 BGN a musí být uhrazena na bankovní účet Ministerstva hospodářství, energetiky a cestovního ruchu do lhůty uvedené v odstavci 5:

BIC účtu Bulharské národní banky (BNB) pro platbu v bulharské měně (BGN) – BNBGBGSD,

kód SWIFT účtu BNB pro platbu v cizí měně – BNBGBGSF,

IBAN – BG17 BNBG 9661 3300 1026 01,

BNB – ústředí.

11.	Pokud uchazeč nebude připuštěn k účasti na nabídkovém řízení, vrátí se mu jistota do 14 dní ode dne, kdy byl o svém nepřipuštění vyrozuměn.

12.	Jistota úspěšného uchazeče se vrátí do 14 dnů od podepsání dohody a jistoty ostatních uchazečů se vrátí do 14 dní od uveřejnění rozhodnutí Rady ministrů o udělení povolení k vyhledávání a průzkumu v Úředním věstníku Bulharské republiky.

13.	Přihlášky do nabídkového řízení a nabídky v rámci nabídkového řízení se předkládají do podatelny Ministerstva hospodářství, energetiky a cestovního ruchu na adrese Triaditsa 8, Sofie, Bulgaria, v bulharštině a v souladu s požadavky článku 46 zákona o podzemních přírodních zdrojích.

14.	Nabídky musí být vypracovány v souladu s požadavky a podmínkami uvedenými v zadávací dokumentaci.

15.	Nabídkové řízení se uskuteční i tehdy, bude-li k účasti připuštěn pouze jeden uchazeč.

16.

Ministr hospodářství, energetiky a cestovního ruchu se zmocňuje:

16.1	k zaslání tohoto rozhodnutí k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

16.2	k organizaci a provedení nabídkového řízení.

17.	Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Bulharské republiky a na internetových stránkách Rady ministrů.

18.	Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí lze podat k Nejvyššímu správnímu soudu do 14 dní od jeho uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Předseda vlády

Boyko BORISOV

Generální tajemník Rady ministrů

Rosen ZHELYAZKOV

PŘÍLOHA

SEZNAM SOUŘADNIC BODŮ OHRANIČUJÍCÍCH BLOK 1–22 TERES

Souřadnicový systém WGS 84

č.	Zeměpisná délka (° ′ ″)	Zeměpisná šířka (° ′ ″)
1.	29° 07′ 28.85″	42° 48′ 47.00″
2.	30° 34′ 10.00″	42° 48′ 03.00″
3.	29° 58′ 30.00″	42° 33′ 27.00″
4.	29° 49′ 36.00″	42° 29′ 24.00″
5.	29° 34′ 20.00″	42° 26′ 24.00″
6.	29° 20′ 45.00″	42° 14′ 28.00″
7.	29° 07′ 32.31″	42° 11′ 22.71″

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2012.394.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 394

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 55 20. prosince 2012

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	STANOVISKA
	Evropská komise
2012/C 394/01	Stanovisko Komise ze dne 18. prosince 2012 k plánu na zneškodňování radioaktivních odpadů v důsledku demontáže jaderné elektrárny KWL v Lingenu v Dolním Sasku v Německu	1

	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2012/C 394/02	Povolení státní podpory podle ustanovení článků 107 a 108 SFEU – Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 )	3

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada Evropská komise
2012/C 394/03	Společná zpráva Rady a Komise za rok 2012 o provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)	5

	Evropská komise
2012/C 394/04	Směnné kurzy vůči euru	17

2012/C 394/05	Sdělení Komise v rámci provádění nařízení Komise (ES) č. 1275/2008, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu(Zveřejnění názvů a odkazů harmonizovaných norem v rámci směrnice) ( 2 )	18

2012/C 394/06	Sdělení Komise v rámci provádění nařízení Komise (ES) č. 640/2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign elektromotorů(Zveřejnění názvů a odkazů harmonizovaných norem v rámci směrnice) ( 2 )	20

	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2012/C 394/07	Aktualizace seznamu hraničních přechodů podle čl. 2 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. C 316, 28.12.2007, s. 1; Úř. věst. C 134, 31.5.2008, s. 16; Úř. věst. C 177, 12.7.2008, s. 9; Úř. věst. C 200, 6.8.2008, s. 10; Úř. věst. C 331, 31.12.2008, s. 13; Úř. věst. C 3, 8.1.2009, s. 10; Úř. věst. C 37, 14.2.2009, s. 10; Úř. věst. C 64, 19.3.2009, s. 20; Úř. věst. C 99, 30.4.2009, s. 7; Úř. věst. C 229, 23.9.2009, s. 28; Úř. věst. C 263, 5.11.2009, s. 22; Úř. věst. C 298, 8.12.2009, s. 17; Úř. věst. C 74, 24.3.2010, s. 13; Úř. věst. C 326, 3.12.2010, s. 17; Úř. věst. C 355, 29.12.2010, s. 34; Úř. věst. C 22, 22.1.2011, s. 22; Úř. věst. C 37, 5.2.2011, s. 12; Úř. věst. C 149, 20.5.2011, s. 8; Úř. věst. C 190, 30.6.2011, s. 17; Úř. věst. C 203, 9.7.2011, s. 14; Úř. věst. C 210, 16.7.2011, s. 30; Úř. věst. C 271, 14.9.2011, s. 18; Úř. věst. C 356, 6.12.2011, s. 12; Úř. věst. C 111, 18.4.2012, s. 3; Úř. věst. C 183, 23.6.2012, s. 7; Úř. věst. C 313, 17.10.2012, s. 11)	22

2012/C 394/08	Informace členských států o ukončení rybolovu	25

2012/C 394/09	Informace členských států o ukončení rybolovu	25

2012/C 394/10	Informace členských států o ukončení rybolovu	26

2012/C 394/11	Informace členských států o ukončení rybolovu	26

	INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU
	Smíšený výbor EHP
2012/C 394/12	Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP, pro která byly splněny ústavní požadavky podle článku 103 Dohody o EHP	27

	V Oznámení
	SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
	Evropská komise
2012/C 394/13	Výzva k podávání žádostí na rok 2013 – Druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) ( 2 )	36

2012/C 394/14	Výzva k předkládání návrhů – EACEA/25/12 – MEDIA 2007 – Rozvoj, distribuce, propagace a vzdělávání – Podpora nadnárodní distribuce evropských filmů – Automatický systém 2013	37

	Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO)
2012/C 394/15	Oznámení o otevřeném výběrovém řízení	40

2012/C 394/16	Oznámení o otevřených výběrových řízeních	41

	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2012/C 394/17	Rozhodnutí č. 853 ze dne 12. října 2012, kterým se zahajuje řízení o udělení povolení k vyhledávání a průzkumu ropy a zemního plynu – podzemních přírodních zdrojů stanovených v čl. 2 odst. 1 bodu 3 zákona o podzemních přírodních zdrojích, v bloku 1–22 Teres, jenž se nachází v Černém moři ve výlučné ekonomické zóně Bulharské republiky, a kterým se oznamuje, že povolení bude uděleno na základě nabídkového řízení	42


	(1) Text s významem pro EHP, kromě produktů, na něž se vztahuje příloha I Smlouvy
	(2) Text s významem pro EHP

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3302
JPY	japonský jen	112,36
DKK	dánská koruna	7,4608
GBP	britská libra	0,81610
SEK	švédská koruna	8,6662
CHF	švýcarský frank	1,2096
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,3755
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,254
HUF	maďarský forint	286,81
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6963
PLN	polský zlotý	4,0736
RON	rumunský lei	4,4755
TRY	turecká lira	2,3682
AUD	australský dolar	1,2667
CAD	kanadský dolar	1,3126
HKD	hongkongský dolar	10,3092
NZD	novozélandský dolar	1,5889
SGD	singapurský dolar	1,6212
KRW	jihokorejský won	1 426,11
ZAR	jihoafrický rand	11,2696
CNY	čínský juan	8,2902
HRK	chorvatská kuna	7,5355
IDR	indonéská rupie	12 836,19
MYR	malajsijský ringgit	4,0618
PHP	filipínské peso	54,493
RUB	ruský rubl	40,7900
THB	thajský baht	40,717
BRL	brazilský real	2,7678
MXN	mexické peso	16,8993
INR	indická rupie	72,5690

ESO (1)	Odkaz a název harmonizované normy (a referenční dokument)	První zveřejněnív Úředním věstníku	Odkaz na nahrazovanou normu	Datum ukončení presumpce shody nahrazované normy Poznámka 1
(1)	(2)	(3)	(4)	(5)
Cenelec	EN 50564:2011 Elektrické spotřebiče pro domácnost – Měření příkonu pohotovostního režimu IEC 62301:2011 (Modifikovaná)	Toto je první zveřejnění
Tuto normu je třeba doplnit, aby jasně uváděla právní požadavky, které má upravovat.

Datum a čas ukončení	30.11.2012
Doba trvání	30.11.2012–31.12.2012
Členský stát	Nizozemsko
Populace nebo skupina populací	SRX/07D.
Druh	Rejnokovití (rajiformes)
Oblast	Vody EU oblasti VIId
Druh(y) rybářského plavidla	—
Referenční číslo	FS80TQ43

Datum a čas ukončení	19.8.2012
Doba trvání	19.8.2012–31.12.2012
Členský stát	Spojené království
Populace nebo skupina populací	WHG/56-14
Druh	Treska bezvousá (Merlangius merlangus)
Oblast	VI; vody EU a mezinárodní vody oblasti Vb; mezinárodní vody oblastí XII a XIV
Druh(y) rybářského plavidla	—
Referenční číslo	FS79TQ43

Datum a čas ukončení	26.11.2012
Doba trvání	26.11.2012–31.12.2012
Členský stát	Španělsko
Populace nebo skupina populací	BUM/ATLANT
Druh	Marlín modrý (Makaira nigricans)
Oblast	Atlantský oceán
Druh(y) rybářského plavidla	—
Referenční číslo	FS77TQ44

Datum a čas ukončení	29.11.2012
Doba trvání	29.11.2012–31.12.2012
Členský stát	Německo
Populace nebo skupina populací	HKE/2AC4-C.
Druh	Štikozubec obecný (Merluccius merluccius)
Oblast	Vody EU oblastí IIa a IV
Druh(y) rybářského plavidla	—
Referenční číslo	FS78TQ43