ISSN 1977-0863

doi:10.3000/19770863.C_2012.311.ces

Úřední věstník

Evropské unie

C 311

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 55
13. října 2012


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Soudní dvůr Evropské unie

2012/C 311/01

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 303, 6.10.2012

1

 

Tribunál

2012/C 311/02

Přidělení soudců k senátům

2

 

V   Oznámení

 

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

 

Soudní dvůr

2012/C 311/03

Věc C-349/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék (dříve Fővárosi Bíróság) (Maďarsko) dne 24. července 2012 — Peró Gáz Kft. v. Balla János

4

2012/C 311/04

Věc C-358/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per la Lombardia (Itálie) dne 30. července 2012 — Consorzio Stabile Libor Lavori Pubblici v. Comune di Milano

4

2012/C 311/05

Věc C-362/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Supreme Court of the United Kingdom (Spojené království) dne 30. července 2012 — Test Claimants in the Franked Investment Income Group Litigation v. Commissioners of Inland Revenue, Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs

5

2012/C 311/06

Věc C-363/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Equality Tribunal (Irsko) dne 30. července 2012 — Z v. A Government Department a the Board of Management of a Community School

5

2012/C 311/07

Věc C-374/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Varhoven administrativen sad (Bulharsko) dne 6. srpna 2012 — Valimar OOD v. Nachalnik na Mitnitsa Varna

6

2012/C 311/08

Věc C-376/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 6. srpna 2012 — Sky Italia Srl v. Autorità per le Garanzie nelle Comunicazioni, Commissione di Garanzia per l’Attuazione della Legge sullo Sciopero nei Servizi Pubblici Essenziali

7

2012/C 311/09

Věc C-386/12: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sofijski gradski sad (Bulharsko) dne 13. srpna 2012 — Siegfried János Schneider

7

 

Tribunál

2012/C 311/10

Věc T-326/12: Žaloba podaná dne 25. července 2012 — Salim Georges Al Toun a Al Toun Group v. Rada

8

2012/C 311/11

Věc T-334/12: Žaloba podaná dne 25. července 2012 — Plantavis a NEM v. Komise a EFSA

9

2012/C 311/12

Věc T-341/12: Žaloba podaná dne 2. srpna 2012 — Evonik Degussa v. Komise

9

2012/C 311/13

Věc T-346/12: Žaloba podaná dne 1. srpna 2012 — Maďarsko v. Komise

11

2012/C 311/14

Věc T-348/12: Žaloba podaná dne 31. července 2012 — Globosat Programadora v. OHIM — Sport TV Portugal (SPORT TV INTERNACIONAL)

11

2012/C 311/15

Věc T-353/12: Žaloba podaná dne 6. srpna 2012 — Aleris v. OHIM — Carefusion 303 (ALARIS)

12

2012/C 311/16

Věc T-356/12: Žaloba podaná dne 6. srpna 2012 — Debonair Trading Internacional v. OHIM — Ibercosmetica (SÔ:UNIC)

12

2012/C 311/17

Věc T-357/12: Žaloba podaná dne 7. srpna 2012 — Sachi Premium-Outdoor Furniture v. OHIM — Gandia Blasco (křesla)

13

2012/C 311/18

Věc T-359/12: Žaloba podaná dne 8. srpna 2012 — Vuitton Malletier v. OHIM (Nanu-Nana) (kostkovaný vzor)

13

2012/C 311/19

Věc T-368/12 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 17. srpna 2012 Evropskou komisí proti rozsudku vydanému dne 13. června 2012 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-63/11, Macchia v. Komise

14

2012/C 311/20

Věc T-385/12: Žaloba podaná dne 22. srpna 2012 — France Télécom v. Komise

15

 

Soud pro veřejnou službu

2012/C 311/21

Věc F-63/12: Žaloba podaná dne 20. června 2012 — ZZ v. EIB

16

2012/C 311/22

Věc F-67/12: Žaloba podaná dne 2. července 2012 — ZZ v. Komise

16

CS

 


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Soudní dvůr Evropské unie

13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/1


2012/C 311/01

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

Úř. věst. C 303, 6.10.2012

Dřívější publikace

Úř. věst. C 295, 29.9.2012

Úř. věst. C 287, 22.9.2012

Úř. věst. C 273, 8.9.2012

Úř. věst. C 258, 25.8.2012

Úř. věst. C 250, 18.8.2012

Úř. věst. C 243, 11.8.2012

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu


Tribunál

13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/2


Přidělení soudců k senátům

2012/C 311/02

Dne 17. září 2012 rozhodla plenární konference Tribunálu v návaznosti na uvedení G. Berardise do funkce soudce o změně rozhodnutí Tribunálu ze dne 20. září 2010 (1), 26. října 2010 (2), 29. listopadu 2010 (3), 20. září 2011 (4), 25. listopadu 2011 (5) a 16. května 2012 (6) o přidělení soudců k senátům.

Na období od 17. září 2012 do dne uvedení do funkce maltského soudce je přidělení soudců k senátům následující:

 

I. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

J. Azizi, předseda senátu, I. Labucka, S. Frimodt Nielsen, D. Gratsias a M. Kančeva, soudci.

 

1. senát, v němž zasedají tři soudci:

 

J. Azizi, předseda senátu;

 

S. Frimodt Nielsen, soudce;

 

M. Kančeva, soudkyně.

 

II. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

N. J. Forwood, předseda senátu, F. Dehousse, I. Wiszniewska-Białecka, M. Prek a J. Schwarcz, soudci.

 

2. senát, v němž zasedají tři soudci:

 

N. J. Forwood, předseda senátu;

 

F. Dehousse, soudce;

 

J. Schwarcz, soudce.

 

III. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

O. Czúcz, předseda senátu, I. Labucka, S. Frimodt Nielsen, D. Gratsias a M. Kančeva, soudci.

 

3. senát, v němž zasedají tři soudci:

 

O. Czúcz, předseda senátu;

 

I. Labucka, soudkyně;

 

D. Gratsias, soudce.

 

IV. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

I. Pelikánová, předsedkyně senátu, V. Vadapalas, K. Jürimäe, K. O’Higgins a M. van der Woude, soudci.

 

4. senát, v němž zasedají tři soudci:

 

I. Pelikánová, předsedkyně senátu;

 

K. Jürimäe, soudkyně;

 

M. van der Woude, soudce.

 

V. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

S. Papasavvas, předseda senátu, V. Vadapalas, K. Jürimäe, K. O’Higgins a M. van der Woude, soudci.

 

5. senát, v němž zasedají tři soudci:

 

S. Papasavvas, předseda senátu;

 

V. Vadapalas, soudce;

 

K. O’Higgins, soudce.

 

VI. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

H. Kanninen, předseda senátu, M. E. Martins Ribeiro, N. Wahl, S. Soldevila Fragoso, A. Popescu a G. Berardis, soudci.

 

6. senát, v němž zasedají tři soudci:

H. Kanninen, předseda senátu;

a)

N. Wahl, soudce a S. Soldevila Fragoso, soudci;

b)

N. Wahl a G. Berardis, soudci;

c)

S. Soldevila Fragoso a G. Berardis, soudci.

 

VII. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

A. Dittrich, předseda senátu, F. Dehousse, I. Wiszniewska-Białecka, M. Prek a J. Schwarcz, soudci.

 

7. senát, v němž zasedají tři soudci:

 

A. Dittrich, předseda senátu;

 

I. Wiszniewska-Białecka, soudkyně;

 

M. Prek, soudce.

 

VIII. rozšířený senát, v němž zasedá pět soudců:

L. Truchot, předseda senátu, M. E. Martins Ribeiro, N. Wahl, S. Soldevila Fragoso, A. Popescu a G. Berardis, soudci.

 

8. senát, v němž zasedají tři soudci:

 

L. Truchot, předseda senátu;

 

M. E. Martins Ribeiro, soudkyně;

 

A. Popescu, soudce.

Na období od 17. září 2012 do dne uvedení do funkce maltského soudce budou v VI. rozšířeném senátu soudci zasedajícími s předsedou senátu k vytvoření rozšířeného kolegia oba zbývající soudci 6. senátu, kterému byla věc původně přidělena, čtvrtý soudce tohoto senátu a jeden soudce 8. senátu, v němž zasedají tři soudci. Posledně uvedený soudce, který nebude předsedou senátu, bude jmenován na dobu jednoho roku podle pořadí upraveného v článku 6 jednacího řádu Tribunálu.

Na období od 17. září 2011 do dne uvedení do funkce maltského soudce budou v VIII. rozšířeném senátu soudci zasedajícími s předsedou senátu k vytvoření rozšířeného kolegia oba zbývající soudci 8. senátu, kterému byla věc původně přidělena a dva soudci 6. senátu, což je kolegium složené ze čtyř členů. Posledně uvedení dva soudci, z nichž žádný nebude předsedou senátu, budou jmenováni na dobu jednoho roku podle pořadí upraveného v článku 6 jednacího řádu Tribunálu.


(1)  Úř. věst. C 288, 23.10.2010, s. 2.

(2)  Úř. věst. C 317, 20.11.2010, s. 5.

(3)  Úř. věst. C 346, 18.12.2010, s. 2.

(4)  Úř. věst. C 305, 15.10.2011, s. 2.

(5)  Úř. věst. C 370, 17.12.2011, s. 5.

(6)  Úř. věst. C 174, 16.6.2012, s. 2.


V Oznámení

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soudní dvůr

13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/4


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék (dříve Fővárosi Bíróság) (Maďarsko) dne 24. července 2012 — Peró Gáz Kft. v. Balla János

(Věc C-349/12)

2012/C 311/03

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék (dříve Fővárosi Bíróság)

Účastníci původního řízení

Žalobce: Peró Gáz Kft.

Žalovaný: Balla János

Předběžné otázky

1)

Je v souladu s unijním právem, když v řízení o změně týkajícím se návrhu na zrušení patentu jsou opatření, řízení a nápravná opatření nastavena tak, že vnitrostátní soud není vázán návrhovými žádáními a dalšími prohlášeními účastníků s právními účinky a konkrétně, že vnitrostátní soud může z moci úřední provést důkaz, který považuje za nezbytný?

2)

Je v souladu s unijním právem, když v řízení o změně týkajícím se návrhu na zrušení patentu jsou opatření, řízení a nápravná opatření nastavena tak, že vnitrostátní soud není při přijetí rozhodnutí vázán správním rozhodnutím vydaným ve vztahu k návrhu na zrušení, ani skutkovými stavem určeným ve správním rozhodnutí, a konkrétně ani důvody pro zrušení uplatněnými během správního řízení nebo prohlášeními, posouzeními a důkazy provedenými během správního řízení?

3)

Je v souladu s unijním právem, když v řízení o změně týkajícím se návrhu na zrušení patentu jsou opatření, řízení a nápravná opatření nastavena tak, že vnitrostátní soud posuzuje u požadavku novosti, respektive vynálezecké činnosti, zda přizná vynálezu právo přednosti s účinky ode dne podání přihlášky nebo až ode dne změny, jestliže právní úprava účinná v době podání přihlášky umožňuje přihlašovateli rozšířit po podání přihlášky technické znaky přihlášky vynálezu a rozsah požadované ochrany?


13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/4


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per la Lombardia (Itálie) dne 30. července 2012 — Consorzio Stabile Libor Lavori Pubblici v. Comune di Milano

(Věc C-358/12)

2012/C 311/04

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per la Lombardia

Účastníci původního řízení

Žalobce: Consorzio Stabile Libor Lavori Pubblici

Žalovaná: Comune di Milano

Předběžná otázka

Brání zásada proporcionality, vyplývající z práva usazování a zásad zákazu diskriminace a ochrany hospodářské soutěže podle článků 49, 56 a 101 SFEU, jakož i zásada odůvodněnosti v ní zahrnutá, vnitrostátním právním předpisům, které jak pro veřejné zakázky překračující prahovou hodnotu, tak pro veřejné zakázky nepřekračující prahovou hodnotu Unie považují za vážné porušení právních předpisů v oblasti příspěvků, o kterém bylo pravomocně rozhodnuto, když jeho výše přesahuje částku 100 eur a zároveň přesahuje 5 % rozdílu mezi dlužnými částkami a zaplacenými částkami, pokud jde o jednotlivé platební nebo příspěvkové období, s následnou povinností veřejných zadavatelů vyloučit ze zadávacího řízení uchazeče, který je odpovědný za takové porušení, aniž by posuzovali jiná hlediska objektivně vypovídající o spolehlivosti uchazeče jako smluvního partnera?


13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/5


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Supreme Court of the United Kingdom (Spojené království) dne 30. července 2012 — Test Claimants in the Franked Investment Income Group Litigation v. Commissioners of Inland Revenue, Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs

(Věc C-362/12)

2012/C 311/05

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Supreme Court of the United Kingdom

Účastníci původního řízení

Navrhovatelky: Test Claimants in the Franked Investment Income Group Litigation

Odpůrci: Commissioners of Inland Revenue, Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs

Předběžné otázky

1)

Pokud si podle právních předpisů členského státu může daňový poplatník zvolit mezi dvěma alternativními procesními prostředky proto, aby dosáhl vrácení daní vybraných v rozporu s články 49 a 63 SFEU, a u jednoho z těchto prostředků je stanovena delší promlčecí lhůta, je slučitelné se zásadami efektivity, právní jistoty a legitimního očekávání, aby tento členský stát přijal právní předpisy, které zkrátí tuto delší lhůtu bez předchozího upozornění a se zpětnou účinností k datu veřejného oznámení navrhovaného nového právního předpisu?

2)

Je z hlediska odpovědi na otázku 1 relevantní, že v okamžiku, kdy daňový poplatník podal žalobu za použití prostředku, pro který platila delší promlčecí lhůta, byla dostupnost procesního prostředku podle vnitrostátního práva uznána pouze i) nedávno a ii) soudem nižního stupně a soudem vyššího stupně byla s konečnou platností potvrzena až později?


13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/5


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Equality Tribunal (Irsko) dne 30. července 2012 — Z v. A Government Department a the Board of Management of a Community School

(Věc C-363/12)

2012/C 311/06

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Equality Tribunal

Účastníci původního řízení

Stěžovatelka: Z

Odpůrci: A Government Department a the Board of Management of a Community School

Předběžné otázky

1)

S ohledem na následující ustanovení primárního práva Evropské unie:

i)

článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

ii)

články 8 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo

iii)

články 21, 23, 33 a 34 Listiny základních práv Evropské unie

Je třeba směrnici 2006/54/ES a zejména články 4 a 14 uvedené směrnice vykládat v tom smyslu, že dochází k diskriminaci na základě pohlaví, pokud je ženě — jejíž genetické dítě bylo narozeno na základě smlouvy o náhradním mateřství a jež je odpovědná za péči o své genetické dítě od narození — odepřeno placené volno v zaměstnání odpovídající mateřské dovolené nebo dovolené pro případ osvojení?

2)

V případě záporné odpovědi na první otázku, je směrnice 2006/54/ES (1) slučitelná s výše uvedenými ustanoveními primárního práva Evropské unie?

3)

S ohledem na následující ustanovení primárního práva Evropské unie:

i)

článek 10 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo

ii)

články 21, 26 a 34 Listiny základních práv Evropské unie

Je třeba směrnici 2000/78/ES (2) a zejména čl. 3 odst. 1 a článek 5 uvedené směrnice vykládat v tom smyslu, že dochází k diskriminaci na základě zdravotního postižení, pokud je ženě — jíž její zdravotní postižení neumožňuje mateřství, jejíž genetické dítě bylo narozeno na základě smlouvy o náhradním mateřství a jež je odpovědná za péči o své dítě od narození — odepřeno placené volno v zaměstnání odpovídající mateřské dovolené nebo dovolené pro případ osvojení?

4)

V případě záporné odpovědi na třetí otázku, je směrnice 2000/78/ES slučitelná s výše uvedenými ustanoveními primárního práva Evropské unie?

5)

Lze se dovolávat Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením pro účely výkladu nebo zpochybnění platnosti směrnice 2000/78/ES?

6)

V případě kladné odpovědi na pátou otázku, jsou směrnice 2000/78/ES a zejména články 3 a 5 uvedené směrnice slučitelné s články 5 a 6, čl. 27 odst. 1 písm. b) a čl. 28 odst. 2 písm. b) Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením?


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) (Úř. věst. L 204, s. 23).

(2)  Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 79).


13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/6


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Varhoven administrativen sad (Bulharsko) dne 6. srpna 2012 — Valimar OOD v. Nachalnik na Mitnitsa Varna

(Věc C-374/12)

2012/C 311/07

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Varhoven administrativen sad

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka v řízení o kasačním opravném prostředku: Valimar OOD

Odpůrce v řízení o kasačním opravném prostředku: Nachalnik na Mitnitsa Varna

Předběžné otázky

1)

Má být čl. 11 odst. 9 a 10 věta první nařízení Rady (ES) č. 384/1996 (1) ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (nyní nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (2)) ve spojení s čl. 2 odst. 8 a 9 tohoto nařízení vykládán v tom smyslu, že pokud nebyla prokázána změna okolností ve smyslu čl. 11 odst. 9, mají tato ustanovení přednost před jakýmikoli implicitními pravomocemi orgánů, které pro ně vyplývají z čl. 11 odst. 3 základního nařízení při stanovení vývozní ceny, a to včetně — jako v případě nařízení Rady (ES) č. 1279/2007 (3) — implicitní pravomoci orgánů posoudit spolehlivost budoucích vývozních cen Severstal-Metiz tak, že provedou srovnání s minimálními cenami podle cenového závazku a prodejních cen do třetích zemí? Ovlivní odpověď na tuto otázku, pokud se jako v případě Severstal-Metiz a nařízení Rady (ES) č. 1279/2007 orgány při výkonu svých pravomocí v souvislosti s posouzením trvalého charakteru změn okolností týkajících se dumpingu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení rozhodnou změnit antidumpingové opatření (snížit celní sazbu)?

2)

Vyplývá z odpovědi na první otázku, že za okolností, které jsou popsány v části nařízení Rady (ES) č. 1279/2007, která se týká určení vývozních cen Severstal-Metiz, a vzhledem ke skutečnosti, že v tomto nařízení nebyla výslovně doložena změna ve smyslu čl. 11 odst. 9 základního nařízení, která by odůvodnila použití nové metody, měla Komise k určení vývozní ceny použít tu metodu, která byla použita v rámci původního šetření, v projednávané věci podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení?

3)

S ohledem na odpovědi na první a druhou otázku: Bylo nařízení Rady (ES) č. 1279/2007 v rozsahu, ve kterém se týká určení a uložení individuálních antidumpingových opatření týkajících se dovozu ocelových lan a kabelů, které byly vyrobeny Severstal-Metiz, přijato v rozporu s čl. 11 odst. 9 a 10 ve spojení s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, resp. přijato na základě neplatného právního základu, a je ho jako takové v této části třeba pokládat za neplatné?


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 56, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 45).

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, s. 51).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1279/2007 ze dne 30. října 2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na některá železná nebo ocelová lana a kabely pocházející z Ruské federace a zrušují antidumpingová opatření na dovoz některých železných nebo ocelových lan a kabelů pocházejících z Thajska a Turecka (Úř. věst. L 285, s. 1).


13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/7


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 6. srpna 2012 — Sky Italia Srl v. Autorità per le Garanzie nelle Comunicazioni, Commissione di Garanzia per l’Attuazione della Legge sullo Sciopero nei Servizi Pubblici Essenziali

(Věc C-376/12)

2012/C 311/08

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Sky Italia Srl

Žalovaný: Autorità per le Garanzie nelle Comunicazioni, Commissione di Garanzia per l’Attuazione della Legge sullo Sciopero nei Servizi Pubblici Essenziali

Předběžná otázka

Musí být ustanovení práva Společenství platná v daném odvětví, zejména ustanovení směrnice 2002/20/ES (1), vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě uvedené v tomto usnesení, zejména zákonu č. 266 z roku 2005, zejména z důvodu jejího konkrétního použití při regulaci?


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice); Úř. věst. L 108, s. 21.


13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/7


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sofijski gradski sad (Bulharsko) dne 13. srpna 2012 — Siegfried János Schneider

(Věc C-386/12)

2012/C 311/09

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Sofijski gradski sad

Účastník původního řízení

Odvolatel: Siegfried János Schneider

Předběžné otázky

Použije se čl. 22 bod 1 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 (1) ze dne 22. prosince 2000 pouze na sporná řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem, nebo i na nesporná řízení, v nichž státní příslušníci členského státu, kteří byli soudem tohoto státu podle jeho vnitrostátního práva prohlášeni za částečně nezpůsobilé k právním úkonům a jimž byl ustanoven opatrovník (rovněž státní příslušník tohoto státu), žádají o možnost nakládat s nemovitostí, jejímiž jsou vlastníky a která se nachází na území jiného členského státu?


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, s. 1; Zvl. vyd. 19/04, s. 42).


Tribunál

13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/8


Žaloba podaná dne 25. července 2012 — Salim Georges Al Toun a Al Toun Group v. Rada

(Věc T-326/12)

2012/C 311/10

Jednací jazyk: bulharština

Účastníci řízení

Žalobci: Salim Georges Al Toun a Al Toun Group (zástupce: S. Koev, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

prohlásil projednávanou žalobu v celém rozsahu za přípustnou a opodstatněnou a vyhověl všem žalobním důvodům;

umožnil projednání žaloby ve zrychleném řízení;

konstatoval, že napadené akty mohou být zčásti prohlášeny za neplatné, neboť část aktu, kterou je možné prohlásit za neplatnou, lze oddělit od aktu jako celku;

zrušil rozhodnutí Rady 2011/782/SZBP ze dne 1. prosince 2011 o omezujících opatřeních vůči Sýrii a prováděcí rozhodnutí Rady 2012/256/SZBP ze dne 14. května 2012 v rozsahu, v němž se v seznamu v příloze rozhodnutí 2011/782/SZBP uvádí Salim Al Toun a Al Toun Group;

zrušil nařízení Rady (EU) č. 36/2012 ze dne 18. ledna 2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 410/2012 v rozsahu, v němž se v seznamu v příloze II nařízení (EU) č. 36/2012 uvádí Salim Al Toun a Al Toun Group;

uložil Radě náhradu veškerých nákladů řízení žalobců jakož i výdajů, odměn a ostatních nákladů souvisejících s jejich ochranou v tomto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci šest žalobních důvodů.

1)

První žalobní důvod vychází z podstatného porušení práv obhajoby a práva na spravedlivý proces, neboť žalobcům nebyly napadené akty, o kterých se dozvěděli z médií, doručeny a nebyly jim předloženy žádné relevantní důkazy či záchytné body, které by odůvodňovaly jejich uvedení na seznam osob, na které byly uvaleny sankce. V této souvislosti nese důkazní břemeno Rada, která musí odůvodnit uložení restriktivních opatření.

2)

Druhý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění; tím, že se Rada v napadených aktech omezila na neodůvodněné tvrzení, porušila tuto povinnost, uloženou orgánům Evropské unie na základě článku 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen EÚLPS), článku 296 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 41 Listiny základních práv Evropské unie. V této souvislosti se poukazuje na uplatnění neurčitého pojmu účasti na systému, pro který neobsahují akty Rady týkající se situace v Sýrii žádnou zákonnou definici. Pokud neexistuje jasné a přesné odůvodnění Rady, nemůže Soudní dvůr přezkoumat legalitu napadených aktů.

3)

Třetí žalobní důvod vychází z porušení práva na účinnou soudní ochranu, neboť přístup k takové ochraně uvedené v článcích 6 a 13 EÚLPS, článku 215 Smlouvy o fungování Evropské unie a v článcích 41 a 47 Listiny základních práv Evropské unie je znemožněn porušením povinnosti uvést odůvodnění.

4)

Čtvrtý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení Rady, neboť žalobce Salim Al Toun byl nesprávně identifikován jako venezuelský státní příslušník, což neodpovídalo okolnostem, a Al Toun Group se od svého založení nikdy nepodílela na obchodování s ropou či s ropnými produkty, jak je tvrzeno v napadených aktech.

5)

Pátý žalobní důvod vychází z porušení vlastnického práva zakotveného v článku 1 Dodatkového protokolu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a v článku 17 Listiny základních práv Evropské unie, zásady proporcionality a svobody podnikání, neboť Rada svým rozhodnutím 2012/256/SZBP a nařízením (EU) č. 410/2012 protiprávně odňala žalobcům možnost pokojně užívat svůj majetek, což ohrožuje jejich existenci a jejich fyzické přežití.

6)

Šestý žalobní důvod vychází ze závažného porušení práva zakotveného v článku 8 a v čl. 10 odst. 2 EÚLPS na ochranu dobré pověsti, neboť uvedení jmen žalobců v napadených aktech protiprávně zničilo jejich prestiž v syrské společnosti, v jejich okruhu přátel, v náboženské komunitě a vůči jejich obchodním partnerům.


13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/9


Žaloba podaná dne 25. července 2012 — Plantavis a NEM v. Komise a EFSA

(Věc T-334/12)

2012/C 311/11

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobci: Plantavis GmbH (Berlín, Německo) a NEM, Verband mittelständischer europäischer Hersteller und Distributoren von Nahrungsergänzungsmitteln & Gesundheitsprodukten e.V. (Laudert, Německo) (zástupce: T. Büttner, advokát)

Žalovaní: Evropská komise a Evropský úřad pro bezpečnost potravin

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

zrušil skutkové podstaty obsahující zákaz určitého jednání nařízení (ES) č. 1924/2006 (1) ve spojení s nařízením (EU) č. 432/2012 (2) a rejstříkem EU Evropské Komise pro schválená a neschválená zdravotní tvrzení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby zaprvé žalobci tvrdí, že evropský zákonodárce nemá oprávnění k přijetí napadených nařízení.

Zadruhé tvrdí, že nařízení č. 1924/2006 a č. 432/2012, jakož i rejstřík EU pro výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin zasáhly v rozporu s právem do právního postavení potravinářského průmyslu, chráněného základními právy, jakož i do práva spotřebitelů a odborných kruhů na informace. V této souvislosti žalobci zejména tvrdí, že zákazy výživových a zdravotních tvrzení stanovené napadenými nařízeními jsou nepřiměřené. To platí především pro zákaz používání věcně správných výživových, zdravotních tvrzení jako například „lepší biologická dostupnost“. Dále nejsou nařízení vhodná pro dosažení sledovaného účelu, neboť EFSA a Komise nestanovily žádný srozumitelný, transparentní a jednotný přístup pro určení vědeckých standardů.

Žalobci krom toho vytýkají nediferencované nerovné zacházení s různými látkami a výrobci potravin. Zákazy nejsou také nezbytné, protože již podle směrnice 2003/13/ES (3) a nařízení (EU) č. 1169/20011 (4) je ve všech evropských členských státech zakázána zavádějící reklama na potraviny.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (Úř. věst. L 404, s. 9).

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 432/2012 ze dne 16. května 2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí (Úř. věst. L 136, s. 1)

(3)  Směrnice komise 2003/13/ES ze dne 10. února 2003, kterou se mění směrnice 96/5/ES o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (Úř. věst. L 41, s. 33; Zvl. vyd. 13/31, s. 132).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004.


13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/9


Žaloba podaná dne 2. srpna 2012 — Evonik Degussa v. Komise

(Věc T-341/12)

2012/C 311/12

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evonik Degussa GmbH (Essen, Německo) (zástupci: C. Steinle, M. Holm-Hadulla a C. von Köckritz)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

na základě čl. 263 odst. 4 SFEU zrušil rozhodnutí Komise K(2012) 3534 final ze dne 24. května 2012 týkající se zamítnutí žádosti společnosti Evonik Degussa o důvěrné nakládání s údaji v rozhodnutí ve věci COMP/F/38.620 — Peroxid vodíku a perborát,

podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Soudu uložil Komisi náhradu nákladů řízení žalobkyně.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

1)

První žalobní důvod vychází z porušení článku 8 mandátu úředníků pro slyšení (1) a z práva žalobkyně na řádnou správu a práva být vyslechnut.

Na tomto místě uplatňuje žalobkyně argument, že úředník pro slyšení nepřezkoumal její zásadní námitky proti zveřejnění. Tím překročil rozsah svých pravomocí a povinností a porušil článek 8 mandátu. Vzhledem k tomu, že úředník pro slyšení ani jiný orgán Komise nezohlednili žalobkyní přednesené zásadní námitky proti plánovanému zveřejnění, zastává žalobkyně stanovisko, že Komise opomenula přezkoumat veškeré relevantní aspekty jednotlivého případu. Tím Komise porušila zásadu řádné správy a účinného práva být vyslechnut (čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie).

2)

Druhý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění.

V tomto ohledu se uvádí, že napadené rozhodnutí neobsahuje odůvodnění ve vztahu k námitkám předneseným žalobkyní proti zveřejnění rozšířeného znění rozhodnutí. Totéž platí pro odůvodnění Komise a pro veřejný zájem na zveřejnění rozšířeného znění téměř pět let po vydání původního znění, které nebylo důvěrné.

3)

Třetí žalobní důvod vychází z nesprávného skutkového a právního posouzení porušení služebního tajemství podle článku 339 SFEU a článku 8 EÚLP jakož i z důvodu nerespektování důvěrnosti informací, které mají být zveřejněny.

Žalobkyně v rámci tohoto žalobního důvodu tvrdí, že části, jejichž zveřejnění plánuje Komise v rozšířeném nedůvěrném znění rozhodnutí, jsou chráněny služebním tajemstvím a zčásti obsahují i obchodní tajemství. Zveřejnění těchto informací na internetu porušuje práva žalobkyně na zachování služebního tajemství.

Dále žalobkyně uvádí, že plánované zveřejnění informací poskytnutých korunními svědky spadá do působnosti čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001 (2) a že nařízení ES č. 1/2003 (3) a právní úprava shovívavosti (4) obsahují zvláštní pravidla přístupu k takovým informacím, které byly poskytnuty korunními svědky. Podle názoru žalobkyně tudíž existuje v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora (rozsudky Soudního dvora ze dne 29. července 2010, Komise v. Technische Glaswerke Ilmenau, C-139/07 P, Sb. rozh. I-5885, a ze dne 28. června 2012, Komise v. Éditions Odile Jacob, C-404/10 P, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí) předpoklad, že zveřejnění těchto informací porušuje obchodní zájmy žalobkyně, jakož i účel vyšetřovací činnosti Komise. Zvláštní veřejný zájem na zveřejnění těchto informací je tudíž třeba prokázat zvlášť. Vzhledem k tomu, že to podle žalobkyně vyšetřovatel opomenul, dopustil se zjevně nesprávného posouzení.

4)

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení legitimního očekávání a zásady právní jistoty

Žalobkyně na tomto místě uplatňuje argument, že Komise porušila zamítnutím žádosti o důvěrné zpracování a rozhodnutím zveřejnit sporné znění rozhodnutí zásadu legitimního očekávání. Žalobkyně se od okamžiku podání své žádosti o shovívavost spoléhala na důvěrnost poskytnutých informací. Své očekávání opírá o sdělení o shovívavosti a o ustálenou praxi Komise a zastává názor, že toto očekávání je hodné ochrany. Porušení zásady ochrany legitimního očekávání vyplývá krom toho z okolnosti, že Komise již v roce 2007 zveřejnila konečné nedůvěrné znění rozhodnutí a akceptovala v něm požadavky žalobkyně na začernění. Žalobkyně uvádí, že pro dodatečnou změnu tohoto rozhodnutí neexistuje právní základ ani věcné důvody.

5)

Pátý žalobní důvod vychází z porušení zásady omezení účelu

V rámci tohoto žalobního důvodu žalobkyně uplatňuje argument, že použití informací poskytnutých korunními svědky k informování veřejnosti porušuje účelovou vázanost těchto informací stanovenou v čl. 28 odst. 1 nařízení č. 1/2003 a v bodě 43 oznámení Komise o pravidlech pro přístup do spisu (5). To platí zejména tehdy, jestliže se k uvedenému použití dojde více než šest let po skončení správního řízení.


(1)  Rozhodnutí předsedy Evropské komise 2011/695/EU ze dne 13. října 2011 o mandátu úředníka pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže (Úř. věst. L 275, s. 29).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích (101) a (102) (SFEU) (Úř. věst. L 1, s. 1).

(4)  Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. 2002, C 45, s. 3).

(5)  Oznámení Komise o pravidlech pro přístup do spisu Komise v případech podle článků 81 (ES) a 82 (ES), článků 53, 54 a 57 Dohody o EHP a nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (Úř. věst. 2005, C 325, s. 7).


13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/11


Žaloba podaná dne 1. srpna 2012 — Maďarsko v. Komise

(Věc T-346/12)

2012/C 311/13

Jednací jazyk: maďarština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Maďarská republika (zástupci: Fehér M. a Szíjjártó K., zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil prováděcí rozhodnutí Komise C(2012) 3324 final ze dne 25. května 2012 týkajícího se vnitrostátní finanční podpory poskytnuté organizacím producentů;

Komisi uložit náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje, že Komise překročila své pravomoci, čímž porušila relevantní ustanovení unijního práva, když určila částku vnitrostátní finanční podpory poskytnuté v roce 2009 organizacím producentů v odvětví ovoce a zeleniny, která bude Maďarsku částečně uhrazena.

Žalobkyně tvrdí, že unijní právo nestanoví možnost Komise, aby ve svém rozhodnutí o částečném uhrazení vnitrostátní finanční podpory poskytnuté v souladu s článkem 103e nařízení č. 1234/2007 (1) organizacím producentů v odvětví ovoce a zeleniny rozhodla o uhrazení pouze těch částek, které Maďarsko uvedlo ve své žádosti o povolení poskytnout vnitrostátní podporu, pokud se jedná o odhadované, předpokládané a dočasné částky.

Žalobkyně má za to, že v souladu s článkem 103e nařízení č. 1234/2007 se povolení vnitrostátní podpory Komisí vztahuje k poskytnutí podpory, a nikoliv ke stanovení maximální částky podpory, která může být poskytnuta. Tato maximální částka je jednoznačně stanovena v nařízení č. 1234/2007, podle něhož vnitrostátní podpora nemůže překročit 80 % finančních příspěvků členů nebo samotné organizace producentů do provozních fondů. Pravidla týkající se částečného uhrazení vnitrostátní podpory rovněž neumožňují, aby Komise při povolování uvedeného uhrazení stanovila jako maximální částku tu částku, kterou členský stát uvedl ve své žádosti o povolení, ať již jako celkovou částku podpory nebo jako částku určenou pro jednotlivé organizace producentů, zvláště když uvedené sdělení Maďarské vlády uvádělo částky, které byly pouze odhadované a dočasné.

Žalobkyně rovněž tvrdí, že Komise má právo ověřit, že podpora, která byla skutečně poskytnuta, nepřekročila výše uvedených 80 %, a že požadované uhrazení nepřekročí 60 % poskytnuté podpory, avšak nikoliv stanovit jako maximální částku úhrady tu částku, která je uvedena v žádosti o povolení nebo ve sdělení týkajícím se uvedené žádosti, zvláště tehdy, pokud tato žádost nebo sdělení zdůrazňují, že údaje v nich uvedené jsou odhadované, předpokládané a dočasné. Žalobkyně uvádí, že když se v průběhu roku z určitých důvodů změní částka vnitrostátní podpory předběžně určená pro určitou organizaci producentů, Společenství částečně uhradí skutečně poskytnutou částku, pokud budou splněny požadavky, které v tomto ohledu stanoví unijní právo.


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007 kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (Úř. věst. L 299, s. 7).


13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/11


Žaloba podaná dne 31. července 2012 — Globosat Programadora v. OHIM — Sport TV Portugal (SPORT TV INTERNACIONAL)

(Věc T-348/12)

2012/C 311/14

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Globosat Programadora Ltda (Rio de Janeiro, Brazílie) (zástupce: S. Micallef, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Sport TV Portugal, SA (Lisabon, Portugalsko)

Návrhová žádání

zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 23. května 2012 ve věci R 2079/2010-4;

zrušit všechna usnesení o nákladech řízení vydaná OHIM proti žalobkyni a uložit OHIM uhradit žalobkyni náklady řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „SPORT TV INTERNACIONAL“ pro služby zařazené do tříd 35, 38 a 41 — přihláška ochranné známky Společenství č. 6915094

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: Portugalská obrazová ochranná známka „SPORTV“, zapsaná pod č. 329507 pro služby zařazené do tříd 38 a 41

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 42 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) č. 207/2009 a porušení pravidla 22 odst. 3 nařízení Komise č. 2868/95.


13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/12


Žaloba podaná dne 6. srpna 2012 — Aleris v. OHIM — Carefusion 303 (ALARIS)

(Věc T-353/12)

2012/C 311/15

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Aleris Holding AB (Stockholm, Švédsko) (zástupci: A. Kylhammar a K. Westerberg, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Carefusion 303, Inc. (San Diego, Spojené státy americké)

Návrhová žádání

zrušit rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 11. května 2012 (R 334/2011-5), jakož i část 2 rozhodnutí zrušovacího oddělení, a rozhodnout v souladu s návrhem žalobkyně a

uložit žalovanému jakožto účastníku řízení, který neměl ve věci úspěch, náhradu veškerých nákladů řízení vynaložených žalobkyní v řízení před zrušovacím oddělením, v řízení před odvolacím senátem a v řízení před Tribunálem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na zrušení: slovní ochranná známka „ALARIS“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 10, 37 a 42 — přihláška ochranné známky Společenství č. 571521.

Majitelka ochranné známky Společenství: další účastnice řízení před odvolacím senátem.

Účastnice řízení navrhující zrušení ochranné známky Společenství: žalobkyně

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: částečné zrušení ochranné známky Společenství

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení základních zásad platných pro řízení o zrušení ochranné známky na základě neužívání. Porušení článků 15 a 9 nařízení Rady č. 207/2009.


13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/12


Žaloba podaná dne 6. srpna 2012 — Debonair Trading Internacional v. OHIM — Ibercosmetica (SÔ:UNIC)

(Věc T-356/12)

2012/C 311/16

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Debonair Trading Internacional Lda (Funcha, Madeira) (zástupce: T. Alkin, Barrister)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Ibercosmetica, SA de CV (Mexico City, Mexiko)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

Zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 4. června 2012 ve věci R 1033/2011-4;

uložil společnosti Ibercosmetica, SA de CV náhradu nákladu řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „SÔ:UNIC“ pro výrobky zařazené do třídy 3 — přihláška ochranné známky Společenství č. 8197972

Majitelka ochranných známek nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: Soubor 27 ochranných známek Společenství, mezinárodních, Spojeného království a irských sestávajících ze slovního prvku „SO“ v kombinaci s jinými materiály, pro výrobky zařazené do třídy 3; soubor 17 nezapsaných označení sestávajících ze slovního prvku „SO“ v kombinaci s jinými materiály, používaných v souvislosti s výrobky zařazenými do třídy 3

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek v plném rozsahu

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody:

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009;

porušení pravidla 15 odst. 2 písm. b) bodu (iii) nařízení Komise č. 2868/95; a

porušení čl. 8 odst. 4 nařízení Rady č. 207/2009.


13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/13


Žaloba podaná dne 7. srpna 2012 — Sachi Premium-Outdoor Furniture v. OHIM — Gandia Blasco (křesla)

(Věc T-357/12)

2012/C 311/17

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sachi Premium-Outdoor Furniture, Lda (Estarreja, Portugalsko) (zástupce: M. Oehen Mendes, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Gandia Blasco, SA (Valencie, Španělsko)

Návrhová žádání

zrušit rozhodnutí třetího odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 27. dubna 2012 (R 969/2011-3);

prohlásit napadený vzor Společenství č. 1512633-0003 za neplatný, a

uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaný vzor Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: Vzor pro „křesla, pohovky“ — zapsaný vzor Společenství č. 1512633-0003.

Majitelka vzoru Společenství: Žalobkyně.

Účastnice řízení navrhující prohlášení neplatnosti vzoru Společenství: Další účastnice řízení před odvolacím senátem.

Odůvodnění návrhu na prohlášení neplatnosti: Další účastnice řízení před odvolacím senátem se domáhá prohlášení neplatnosti zapsaného vzoru Společenství na základě článků 4 až 9 nařízení Rady č. 6/2002; vzor Společenství zapsaný pod č. 52113-0001 pro „křesla“.

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Zamítnutí návrhu na prohlášení neplatnosti.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení sporného rozhodnutí a prohlášení neplatnosti sporného zapsaného vzoru Společenství.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení článků 5 až 7 nařízení Rady 6/2002.


13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/13


Žaloba podaná dne 8. srpna 2012 — Vuitton Malletier v. OHIM (Nanu-Nana) (kostkovaný vzor)

(Věc T-359/12)

2012/C 311/18

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Vuitton Malletier (Paříž, Francie) (zástupci: P. Roncaglia, G. Lazzaretti a N. Parrotta, advokáti)

Žalovaná: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Nanu-Nana Handelsgesellschaft mbH für Geschenkartikel & Co.KG (Berlín, Německo)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 4. května 2012 ve věci R 1855/2011-1;

uložil OHIM náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní v tomto řízení, a

uložil Nanu-Nana Handelsgesellschaft mbH für Geschenkartikel & Co.KG, aby uhradila veškeré náklady vzniklé žalobkyni v řízení před zrušovacím oddělením a odvolacím senátem OHIM.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: Obrazová ochranná známka představující kostkovaný vzor pro zboží ve třídě 18 — ochranná známka Společenství č. 370445

Majitelka ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Účastnice řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Odůvodnění návrhu na prohlášení neplatnosti: Další účastnice řízení před odvolacím senátem podala návrh na prohlášení neplatnosti proti ochranné známce Společenství na základě absolutních důvodů neplatnosti, konkrétně čl. 52 odst. 1 písm. a), ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. b), c), d), e) bodem (iii) a písm. f) nařízení Rady č. 207/2009, a na základě absolutních důvodů podle čl. 52 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Vyhovění návrhu na prohlášení neplatnosti v plném rozsahu

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody:

porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009, a

porušení čl. 7 odst. 3 a čl. 52 odst. 5 nařízení Rady č. 207/2009.


13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/14


Kasační opravný prostředek podaný dne 17. srpna 2012 Evropskou komisí proti rozsudku vydanému dne 13. června 2012 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-63/11, Macchia v. Komise

(Věc T-368/12 P)

2012/C 311/19

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Evropská komise (zástupci: J. Currall a D. Martin, zmocněnci)

Další účastník řízení: Luigi Macchia (Brusel, Belgie)

Návrhová žádání

Navrhovatelka navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 13. června 2012 ve věci F-63/11, Macchia v. Komise;

zamítl žalobu, kterou L. Macchia podal ve věci F-63/11;

rozhodl, že každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady tohoto řízení;

uložil L. Macchiovi náhradu nákladů řízení zahájeného před Soudem pro veřejnou službu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku Komise uplatňuje čtyři důvody kasačního opravného prostředku.

1)

První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení zákazu rozhodnout ultra petita, jelikož SVS rozšířil předmět sporu tím, že rozhodnutí Komise zrušil nejen proto, že Komise odmítá prodloužit smlouvu L. Macchia, ale i z důvodu jejího odmítnutí poskytnout L. Macchiovi novou smlouvu, i když v petitu žaloby v prvním stupni bylo uvedeno výlučně zrušení rozhodnutí Komise neobnovit smlouvu dotyčné osoby, a dále zkreslil předmět sporu tím, že rozhodl, že není třeba zkoumat žalobní důvod žalobce v prvním stupni L. Macchia, který směřoval proti důvodu odmítnutí vycházejícímu z pravidla osmi let, přestože tento žalobní důvod představoval jádro žaloby v prvním stupni.

2)

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení zásady kontradiktornosti, jelikož SVS rozšířil a zkreslil předmět sporu, aniž Komisi umožnil, aby se v tomto ohledu vyjádřila.

3)

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení zákazu rozhodnout ultra vires, jelikož SVS zrušil rozhodnutí Komise, protože Komise nezkoumala, zda neexistuje jiné pracovní místo, které by mohlo být užitečně obsazeno dotyčnou osobou, a jelikož rozhodl, že má pravomoc ověřit, zda důvody správy pro odmítnutí obnovit smlouvu nemohou zpochybnit kritéria a podmínky, které zákonodárce stanovil ve služebním řádu a které mají smluvním zaměstnancům v konečném důsledku zaručit možnost určité kontinuity zaměstnání, přestože tato pravomoc nemá žádnou oporu v ustanoveních pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie.

4)

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vycházející ze zkreslení služebního zájmu a z porušení judikatury Soudního dvora, jelikož SVS rozhodl, že je třeba nalézt rovnováhu mezi služebním zájmem a povinností péče a že služební zájem vyžaduje, aby byla přezkoumána možnost přidělit dotyčné osobě novou funkci, a jelikož SVS z judikatury Soudního dvora nesprávně dovodil, že Komise nemůže právoplatně uplatňovat neexistenci služebního zájmu na obnovení smlouvy dotyčné osoby, neboť článek 8 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie je třeba chápat v tom smyslu, že má sloužit k zajištění určité kontinuity zaměstnání zaměstnancům, kteří mají smlouvu na dobu určitou.


13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/15


Žaloba podaná dne 22. srpna 2012 — France Télécom v. Komise

(Věc T-385/12)

2012/C 311/20

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: France Télécom (Paříž, Francie) (zástupci: S. Hautbourg a S. Cochard-Quesson, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí;

uložil Komisi náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise C(2011) 9403 final ze dne 20. prosince 2011, které prohlašuje podporu provedenou Francouzskou republikou ve prospěch společnosti France Télécom za určitých podmínek za slučitelnou se společným trhem, jež se týká reformy způsobu financování důchodů státních úředníků pracujících pro společnost France Télécom (státní podpora č.oC 25/2008 (ex NN 23/2008)).

Na podporu žaloby se žalobkyně dovolává čtyř žalobních důvodů.

1)

První žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení a nesprávného posouzení skutkového stavu, jakož i porušení povinnosti uvést odůvodnění, když Komise kvalifikovala státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU snížení příspěvku zaměstnavatele, který odvádí státu na důchody přiznané úředníkům společnosti France Télécom. Žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila těchto nesprávných posouzení tím, že:

dospěla k závěru o existenci o hospodářském prospěchu;

usoudila, že opatření je selektivní;

usoudila, že opatření může vést k narušení hospodářské soutěže a

dospěla k závěru o existenci státní podpory, i když Komise uznala, že prospěch byl vyrovnán až do 31. prosince 2010 úhradou paušálního výjimečného příspěvku.

2)

Druhý žalobní důvod vycházející podpůrně z nesprávného právního posouzení a nesprávného posouzení skutkového stavu, když Komise podmínila slučitelnost údajné podpory splnění podmínek stanovených v článku 2 sporného rozhodnutí. Žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila tohoto nesprávného posouzení tím, že usoudila, že se na žalobkyni uplatní nižší příspěvky na sociální zabezpečení než na její konkurenty a odmítla použít precedent „La Poste“ na řízení se společností France Télécom.

3)

Třetí žalobní důvod vycházející podpůrně z nesprávného posouzení skutkového stavu a porušení povinnosti uvést odůvodnění v posouzení období, během něhož je podpora vymezená sporným rozhodnutím vyrovnána výjimečným paušálním příspěvkem. Žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila těchto nesprávných posouzení:

tím, že zahrnula náklady na vyrovnání a nadměrné vyrovnání do výpočtu snížení nákladů a

tím, že dospěla k závěru, že výjimečný paušální příspěvek měl být kapitalizován diskontní sazbou ve výši 5,53 % a nikoliv 7 %.

4)

Podpůrně čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení procesních práv žalobkyně.


Soud pro veřejnou službu

13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/16


Žaloba podaná dne 20. června 2012 — ZZ v. EIB

(Věc F-63/12)

2012/C 311/21

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupce: L. Isola, advokát)

Žalovaná: Evropská investiční banka

Předmět a popis sporu

Zrušení dopisů, kterými žalovaná odmítá vrátit — na základě rozsudku Tribunálu Evropské unie, kterým se částečně zrušuje rozsudek Soudu pro veřejnou službu, — nahraditelné náklady řízení ve výši 6 000 eur, které žalobce zaplatil žalované na základě rozsudku Soudu pro veřejnou službu, jenž rozhodoval o nákladech řízení.

Návrhová žádání žalobce

Zrušit dopisy ze dne 4. a 25. května 2012 v rozsahu, v němž EIB odmítá žalobci vrátit náklady řízení ve výši 6 000 eur, které požadovala v předchozí věci před Soudem pro veřejnou službu;

uložit EIB, aby bezodkladně vrátila uvedenou částku navýšenou o úroky a o vyrovnání kolísání měnových kurzů ode dne, kdy žalobce zaplatil, do skutečného vrácení;

uložit žalované náhradu škody způsobené žalobci;

uložit EIB náhradu nákladů řízení.


13.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/16


Žaloba podaná dne 2. července 2012 — ZZ v. Komise

(Věc F-67/12)

2012/C 311/22

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí o zamítnutí žádosti žalobce směřující k získání náhrady škody, která mu vznikla z důvodu, že žalovaná zaslala dopis týkající se případného opětovného nástupu žalobce do služby a odpověď na některé návrhy žalobce advokátovi, který žalobce obhajoval v řadě případů, avšak kterému žalobce neudělil obecnou plnou moc.

Návrhová žádání žalobce

zrušit rozhodnutí, nehledě na jeho formu, kterým Komise zamítla žádost ze dne 20. května 2011, kterou žalobce zaslal orgánu oprávněnému ke jmenování;

bude-li třeba, zrušit rozhodnutí, nehledě na jeho formu, kterým Komise zamítla stížnost ze dne 1. prosince 2011 podanou proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti ze dne 20. května 2011 a zrušit toto rozhodnutí o zamítnutí žádosti a vyhovět žádosti ze dne 20. května 2011;

bude-li třeba, zrušit sdělení ze dne 9. března 2012;

uložit Komisi povinnost nahradit újmu, která neoprávněně vznikla žalobci v důsledku toho, že Komise zaslala advokátovi Giuseppemu Cipressovi sdělení bez uvedení data, zaplacením žalobci částky 10 000,00 eur, nebo vyšší či nižší částky, kterou bude Tribunál považovat za správnou a spravedlivou;

uložit Komisi povinnost zaplatit žalobci, počínaje dnem následujícím po doručení žádosti ze dne 20. května 2011 Komisi až do skutečného zaplacení částky 10 000,00 eur, úroky z této částky ve výši 10 % p.a., s roční kapitalizací;

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.