11.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 307/1

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32012M6712. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

11.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 307/2

11.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 307/3

A.

Toto sdělení bylo vydáno souladu s ustanoveními Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“) a Dohody mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“).

B.

Evropská komise vydala sdělení s názvem „Doplňkové pokyny k vertikálním omezením v dohodách o prodeji a opravách motorových vozidel a distribuci náhradních dílů pro motorová vozidla (1).“ Tento nezávazný akt stanoví zásady, jimiž se Komise řídí při posuzování vertikálních dohod na základě článku 101 SFEU týkajících se prodeje a oprav motorových vozidel a distribuce náhradních dílů pro motorová vozidla.

C.

Kontrolní úřad ESVO se domnívá, že výše uvedený akt má význam pro EHP. Aby bylo možno zachovat rovné podmínky hospodářské soutěže a zajistit jednotné uplatňování pravidel hospodářské soutěže EHP v celém Evropském hospodářském prostoru, přijímá Kontrolní úřad ESVO na základě zmocnění podle čl. 5 odst. 2 písm. b) Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru toto sdělení. Při uplatňování platných právních předpisů EHP na konkrétní případy se Kontrolní úřad hodlá řídit zásadami a pravidly stanovenými v tomto sdělení.

1.

V těchto pokynech se stanoví zásady pro posuzování konkrétních otázek objevujících se v souvislosti s vertikálními omezeními v dohodách o prodeji a opravách motorových vozidel a distribuci náhradních dílů podle článku 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „článek 53“). Jsou připojeny k aktu uvedenému v bodě 4b přílohy XIV Dohody o EHP (nařízení Komise (EU) č. 461/2010 ze dne 27. května 2010 (2)) o použití čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel (dále jen „bloková výjimka pro motorová vozidla“) a jejich cílem je pomoci podnikům provést své vlastní posouzení takovýchto dohod.

2.

Tyto pokyny podávají vysvětlení k otázkám, které mají zvláštní význam pro odvětví motorových vozidel, včetně výkladu určitých ustanovení aktu uvedeného v bodě 2 přílohy XIV Dohody o EHP (nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 (3)) o použití čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (4) (dále jen „obecná bloková výjimka pro vertikální dohody“). Těmito pokyny není dotčena použitelnost pokynů k vertikálním omezením (5) (dále jen „obecné pokyny k vertikálním omezením“), a proto je nutno používat tyto pokyny společně s obecnými pokyny k vertikálním omezením jako jejich doplněk.

3.

Tyto pokyny se použijí na vertikální dohody a jednání ve vzájemné shodě, které se týkají podmínek, za nichž mohou strany nakupovat, prodávat nebo dále prodávat náhradní díly a/nebo poskytovat servis oprav a údržby motorových vozidel, a na vertikální dohody a jednání ve vzájemné shodě, které se týkají podmínek, za nichž mohou strany nakupovat, prodávat nebo dále prodávat nová motorová vozidla. Jak je vysvětleno v oddíle II těchto pokynů, posledně jmenovaná kategorie dohod a jednání ve vzájemné shodě nadále podléhá příslušným ustanovením aktu uvedeného v bodě 4b přílohy XIV Dohody o EHP (nařízení Komise (ES) č. 1400/2002 ze dne 31. července 2002 (6) o použití čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel), a to až do 31. května 2013. Proto se tyto pokyny v souvislosti s vertikálními dohodami a jednáním ve vzájemné shodě, jež se týkají nákupu, prodeje a dalšího prodeje nových motorových vozidel, použijí až od 1. června 2013. Tyto pokyny se nevztahují na vertikální dohody v ostatních odvětvích a zásady stanovené v těchto pokynech nemusí být nutně použity k posouzení dohod v jiných odvětvích.

4.

Těmito pokyny není dotčeno možné souběžné použití článku 54 Dohody o EHP na vertikální dohody v odvětví motorových vozidel ani případný výklad Soudu ESVO týkající se použití článku 53 na takovéto vertikální dohody či výklad Soudního dvora Evropské unie nebo Tribunálu týkající se použití článku 53 Dohody o EHP a článku 101 SFEU na takovéto vertikální dohody.

5.

Není-li uvedeno jinak, vztahují se analýza a argumenty uvedené v těchto pokynech na všechny úrovně prodeje. Výrazy „dodavatel“ a „distributor“ (7) se používají pro všechny úrovně prodeje. Na obecnou blokovou výjimku pro vertikální dohody a blokovou výjimku pro motorová vozidla se společně odkazuje jako na „blokové výjimky“.

6.

Normy stanovené v těchto pokynech je nutno v jednotlivém případě použít při zohlednění individuální skutkové a právní situace. Kontrolní úřad ESVO bude tyto pokyny používat (8) přiměřeně a pružně a bude přihlížet ke zkušenostem, které získal při svých činnostech v oblasti prosazování a monitorování trhu.

7.

Historie prosazování pravidel hospodářské soutěže v tomto odvětví ukazuje, že určitá omezení mohou vzniknout v důsledku výslovných přímých smluvních povinností či prostřednictvím nepřímých povinností či nepřímých prostředků, jejichž výsledkem je však stejný negativní dopad na hospodářskou soutěž. Dodavatelé, kteří chtějí ovlivnit soutěžní chování distributora, se mohou uchýlit například k vyhrůžkám nebo zastrašování, výstrahám nebo sankcím. Mohou rovněž zpozdit či zastavit dodávky nebo hrozit ukončením smluv s distributory, kteří prodávají zahraničním spotřebitelům nebo nedodržují stanovenou cenovou úroveň. Transparentní vztahy mezi smluvními stranami za běžných okolností snižují riziko, že výrobci ponesou odpovědnost za uplatňování takovýchto nepřímých forem nátlaku, jejichž cílem je dosažení výsledků narušujících hospodářskou soutěž. Dodržování kodexu chování je jedním z prostředků k dosažení vyšší transparentnosti v obchodních vztazích mezi stranami. Tyto kodexy mohou mj. upravovat výpovědní lhůty pro ukončení smluv, které mohou být určeny na základě trvání smlouvy, finanční vyrovnání za nesplacené investice spojené s určitým vztahem vynaložené obchodním zástupcem v případě bezdůvodného předčasného ukončení smlouvy, jakož i rozhodčí řízení coby alternativní mechanismus řešení sporů. Pokud dodavatel začlení takový kodex chování do dohod s distributory a servisními pracovníky, zpřístupní jej veřejnosti a jedná v souladu s jeho ustanoveními, je to považováno za významný faktor při posuzování chování dodavatele v jednotlivých případech.

8.

Tyto pokyny jsou strukturovány takto:

9.

Bloková výjimka pro motorová vozidla se podle článku 4 vztahuje na vertikální dohody, které se týkají nákupu, prodeje nebo dalšího prodeje náhradních dílů pro motorová vozidla a poskytování servisu oprav a údržby pro motorová vozidla.

10.

Na základě článku 2 blokové výjimky pro motorová vozidla se prodlužuje platnost příslušných ustanovení aktu uvedeného v bodě 4b přílohy XIV Dohody o EHP (nařízení (ES) č. 1400/2002), pokud se týkají vertikálních dohod o nákupu, prodeji nebo dalším prodeji nových vozidel, až do dne 31. května 2013. Podle článku 3 blokové výjimky pro motorová vozidla se ode dne 1. června 2013 na vertikální dohody o nákupu, prodeji a dalším prodeji nových motorových vozidel bude vztahovat obecná bloková výjimka pro vertikální dohody (9).

11.

Rozdíl, který nový rámec činí mezi trhy pro prodej nových motorových vozidel a poprodejními trhy motorových vozidel, odráží odlišné podmínky hospodářské soutěže na těchto trzích.

12.

Na základě hloubkové analýzy trhu uvedené v hodnotící zprávě o uplatňování aktu uvedeného v bodě 4b přílohy XIV Dohody o EHP (nařízení Komise (ES) č. 1400/2002 ze dne 28. května 2008 (10)) a ve sdělení Komise – Budoucí rámec soutěžního práva použitelný v odvětví motorových vozidel ze dne 22. července 2009 (11) se zdá, že co se týká odvětví distribuce nových motorových vozidel, v oblasti hospodářské soutěže neexistují žádné významné nedostatky, které by je odlišovaly od ostatních hospodářských odvětví a které by mohly vyžadovat použití jiných, přísnějších pravidel, než jsou pravidla stanovená v obecné blokové výjimce pro vertikální dohody. Uplatňování 30 % prahové hodnoty podílu na trhu (12), nevynětí určitých vertikálních omezení a podmínky stanovené v obecné blokové výjimce pro vertikální dohody tak za obvyklých okolností zajistí, aby vertikální dohody o distribuci nových motorových vozidel splňovaly podmínky stanovené v čl. 53 odst. 3, aniž by bylo zapotřebí stanovit další požadavky nad rámec požadavků platných pro ostatní odvětví.

13.

S cílem poskytnout všem hospodářským subjektům čas přizpůsobit se obecnému režimu, zejména s ohledem na investice spojené s určitým vztahem, které byly vynaloženy v dlouhodobém horizontu, se prodlužuje doba platnosti aktu uvedeného v bodě 4b přílohy XIV Dohody o EHP (nařízení (ES) č. 1400/2002) o tři roky až do dne 31. května 2013, pokud jde o požadavky, které specificky souvisí s vertikálními dohodami o nákupu, prodeji nebo dalším prodeji nových vozidel. Ta ustanovení aktu uvedeného v bodě 4b přílohy XIV Dohody o EHP (nařízení (ES) č. 1400/2002), která se týkají dohod o distribuci nových motorových vozidel i dohod o nákupu, prodeji a dalším prodeji náhradních dílů pro motorová vozidla a/nebo o servisu oprav a údržby, platí od 1. června 2010 do 31. května 2013 pouze s ohledem na dohody o distribuci nových vozidel. Během tohoto období se tyto pokyny nepoužijí k výkladu ustanovení aktu uvedeného v bodě 4b přílohy XIV Dohody o EHP (nařízení (ES) č. 1400/2002). Místo toho je nutno odkázat na vysvětlující brožuru ke zmíněnému nařízení (13).

14.

Pokud jde o vertikální dohody, které se týkají podmínek, za nichž mohou strany nakupovat, prodávat nebo dále prodávat náhradní díly pro motorová vozidla a/nebo poskytovat servis oprav a údržby motorových vozidel, bloková výjimka pro motorová vozidla se použije ode dne 1. června 2010. To znamená, že pro vynětí podle článku 4 této blokové výjimky musí dohody splňovat nejen podmínky pro vynětí podle obecné blokové výjimky pro vertikální dohody, nýbrž nesmí obsahovat rovněž žádná vážná omezení hospodářské soutěže, obvykle uváděná jako tvrdá omezení uvedená v článku 5 blokové výjimky pro motorová vozidla.

15.

Jelikož trhy servisu oprav a údržby a distribuce náhradních dílů obecně souvisejí s určitou značkou, je hospodářská soutěž na těchto trzích přirozeně méně intenzivní než na trhu prodeje nových motorových vozidel. Ačkoliv se v důsledku technického pokroku zvýšila spolehlivost vozidel a prodloužily se servisní intervaly, tento vývoj je předstižen trendem rostoucích cen jednotlivých oprav nebo údržby. Na trzích s náhradními díly konkurují díly, na nichž je vyznačena značka výrobce motorového vozidla, dílům dodávaným dodavateli původního vybavení a jinými stranami. To udržuje tlak na ceny na těchto trzích, který zase vyvíjí tlak na ceny na trzích oprav a údržby, jelikož náhradní díly tvoří velkou část nákladů průměrné opravy. Opravy a údržba jako celek kromě toho představují velmi vysoký podíl celkových výdajů spotřebitelů na motorová vozidla, na něž připadá významná část rozpočtu průměrného spotřebitele.

16.

K vyřešení zvláštních problémů v oblasti hospodářské soutěže, které se objevují na poprodejních trzích motorových vozidel, je obecná bloková výjimka pro vertikální dohody doplněna třemi dodatečnými tvrdými omezeními v blokové výjimce pro motorová vozidla, jež se vztahují na dohody o opravách a údržbě motorových vozidel a o dodávkách náhradních dílů. Další pravidla ohledně těchto dodatečných tvrdých omezení jsou uvedena v oddíle III těchto pokynů.

17.

Dohody nebudou využívat výhody blokové výjimky, pokud obsahují tvrdá omezení. Tato omezení jsou uvedena v článku 4 obecné blokové výjimky pro vertikální dohody a článku 5 blokové výjimky pro motorová vozidla. Při zařazení některého z těchto omezení do dohody vzniká domněnka, že dohoda spadá do oblasti působnosti čl. 53 odst. 1. Rovněž z ní lze vyvozovat, že dohoda pravděpodobně nesplňuje podmínky stanovené v čl. 53 odst. 3, a proto nelze použít blokovou výjimku. Jedná se však o vyvratitelnou domněnku, která ponechává podnikům možnost hájit se v jednotlivých případech argumentem zvýšení efektivnosti podle čl. 53 odst. 3.

18.

Jedním z cílů Kontrolního úřadu ESVO, co se týká politiky v oblasti hospodářské soutěže v odvětví motorových vozidel, je ochrana přístupu výrobců náhradních dílů na poprodejní trhy motorových vozidel, a tudíž zajistit, aby pro nezávislé i schválené servisní pracovníky a rovněž pro velkoobchodníky s náhradními díly byly i nadále k dispozici konkurenční značky náhradních dílů. Dostupnost těchto náhradních dílů přináší spotřebitelům značný prospěch, zejména z toho důvodu, že často existují velké rozdíly v ceně mezi značkovými díly výrobce automobilů a alternativními značkami. Náhradní díly za díly, na nichž je vyznačena značka výrobce motorového vozidla (díly OEM), zahrnují originální díly vyrobené a distribuované dodavateli původního vybavení (díly OES), zatímco ostatní díly odpovídající kvalitě původních součástek jsou dodávány výrobci dílů „odpovídající kvality“.

19.

„Původním dílem nebo zařízením“ se rozumí díl nebo zařízení, jež jsou vyrobeny podle specifikací a výrobních norem stanovených výrobcem vozidel pro výrobu dílů nebo zařízení pro montáž daného vozidla. Patří sem díly nebo zařízení, jež jsou vyrobeny na stejné výrobní lince, jako tyto díly a zařízení. Neprokáže-li se opak, má se za to, že díly jsou původními díly, pokud jejich výrobce osvědčí, že odpovídají kvalitě konstrukčních částí použitých při montáži dotyčného vozidla a že byly vyrobeny podle specifikací a výrobních norem výrobce vozidla (viz čl. 3 odst. 26 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (14)).

20.

Aby byly díly považovány za díly „odpovídající kvality“, musí mít dostatečně vysokou kvalitu, aby jejich použití neohrožovalo dobré jméno dané schválené sítě. Stejně jako u ostatních norem pro výběr může výrobce motorových vozidel prokázat, že náhradní díl nesplňuje tento požadavek.

21.

Ustanovení čl. 4 písm. e) obecné blokové výjimky pro vertikální dohody popisuje jako tvrdé omezení dohodu mezi dodavatelem součástek a kupujícím, který tyto součástky používá, jejímž cílem je dodavateli zabránit či jej omezit při prodeji těchto součástek konečným uživatelům, nezávislým servisním pracovníkům a poskytovatelům služeb, kterým kupující nesvěřil opravy nebo provádění servisu svého zboží. Ustanovení čl. 5 písm. a), b) a c) blokové výjimky pro motorová vozidla obsahují další tři tvrdá omezení týkající se dohod o dodávkách náhradních dílů.

22.

Ustanovení čl. 5 písm. a) blokové výjimky pro motorová vozidla se týká omezení prodeje náhradních dílů pro motorová vozidla členy systému selektivní distribuce nezávislým servisním pracovníkům. Toto ustanovení je nejdůležitější pro zvláštní kategorii dílů, jež jsou někdy označovány jako náhradní díly vyráběné pro vlastní potřebu, které lze získat pouze u výrobce motorového vozidla nebo u členů jeho schválených sítí. Pokud se dodavatel a distributor dohodnou, že tyto díly nelze dodávat nezávislým servisním pracovníkům, tato dohoda pravděpodobně vyloučí tyto servisní pracovníky z trhu servisu oprav a údržby a porušuje článek 53.

23.

Ustanovení čl. 5 písm. b) blokové výjimky pro motorová vozidla se týká přímého či nepřímého omezení dohodnutého mezi dodavatelem náhradních dílů, nástrojů pro opravy nebo diagnostického či jiného vybavení a výrobcem motorových vozidel, které omezuje schopnost dodavatele prodávat toto zboží schváleným a/nebo nezávislým distributorům a servisním pracovníkům. Tzv. „ujednání o vybavení nástroji“ mezi dodavateli součástek a výrobci motorových vozidel jsou jedním z příkladů možných nepřímých omezení tohoto druhu. V tomto ohledu je nutno odkázat na sdělení Kontrolního úřadu ESVO o jeho hodnocení určitých subdodavatelských smluv ve vztahu čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP (15). Ustanovení čl. 53 odst. 1 se obvykle nepoužije na ujednání, na jehož základě výrobce motorových vozidel poskytne výrobci součástek nástroje, jež jsou nezbytné pro výrobu určitých součástek, podílí se na nákladech na vývoj projektu nebo přispívá nutnými (16) právy duševního vlastnictví nebo know-how a neumožňuje, aby byl tento příspěvek využit k výrobě dílů pro přímé dodávky na poprodejní trhy. Pokud na druhou stranu výrobce motorových vozidel uloží dodavateli součástek povinnost převést jeho vlastnictví vztahující se na tento nástroj, práva duševního vlastnictví nebo know-how, podílí se pouze na nepodstatné části nákladů na vývoj výrobku či nepřispívá nutnými nástroji, právy duševního vlastnictví nebo know-how, má se za to, že se nejedná o skutečnou dohodu o subdodávkách. Proto se na toto ujednání může vztahovat čl. 53 odst. 1 a může být posuzováno podle ustanovení blokové výjimky.

24.

Ustanovení čl. 5 písm. c) blokové výjimky pro motorová vozidla se týká omezení dohodnutého mezi výrobcem motorových vozidel, který používá komponenty pro první montáž motorových vozidel, a dodavatelem těchto komponentů, které omezuje schopnost dodavatele účinným a dobře viditelným způsobem umisťovat svoji obchodní značku nebo logo na dodávané komponenty nebo náhradní díly. V zájmu většího výběru pro spotřebitele by servisní pracovníci a spotřebitelé měli být schopni určit, které náhradní díly alternativních dodavatelů jiné než díly nesoucí značku výrobce automobilů, vyhovují danému vozidlu. Umístění obchodní značky nebo loga na komponenty a náhradní díly usnadňuje určení kompatibilních náhradních dílů, které lze získat od dodavatelů původního vybavení. Vyloučením této možnosti mohou výrobci motorových vozidel omezit obchodování s díly vyrobenými dodavateli původního vybavení a výběr spotřebitelů způsobem, který je v rozporu s ustanoveními článku 53.

25.

K posouzení slučitelnosti konkrétních omezení s článkem 53 by strany vertikálních dohod v odvětví motorových vozidel měly tyto pokyny použít jako doplněk spolu s obecnými pokyny k vertikálním omezením. Tento oddíl poskytuje konkrétní pokyny týkající se nákupu jedné značky a selektivní distribuce, což jsou dvě oblasti, které mohou mít zvláštní význam pro posuzování kategorie dohod uvedených v oddíle II těchto pokynů.

26.

Podle článku 3 blokové výjimky pro motorová vozidla ve spojení s čl. 5 odst. 1 písm. a) obecné blokové výjimky pro vertikální dohody se dodavatel a distributor motorových vozidel, jejichž podíl na relevantním trhu nepřevyšuje 30 %, mohou dohodnout na povinnosti týkající se nákupu jedné značky, podle níž musí distributor nakupovat motorová vozidla pouze od dodavatele nebo od jiných podniků určených dodavatelem pod podmínkou, že doba trvání tohoto zákazu soutěžit je omezena na nejvýše pět let. Tytéž zásady se použijí na dohody mezi dodavateli a jejich schválenými servisními pracovníky a/nebo distributory náhradních dílů. Obnovení po pěti letech vyžaduje výslovný souhlas obou stran a neměly by existovat žádné překážky, které by distributorovi bránily v tom, aby na konci pětiletého období zákaz soutěžit účinně ukončil. Blokové výjimky se na zákazy soutěžit nevztahují, pokud je jejich trvání neomezené, případně přesahuje období pěti let, avšak za těchto okolností by se blokové výjimky nadále uplatňovaly na zbývající část vertikální dohody. Totéž se týká i zákazů soutěžit, které jsou automaticky obnovitelné po pěti letech. Překážky, hrozby ukončení smlouvy nebo oznámení o opětovném zavedení povinnosti týkající se nákupu jedné značky před uplynutím přiměřené lhůty, která by distributorovi nebo novému dodavateli umožnila amortizovat jejich utopené investice, by se rovnaly automatickému obnovení příslušného závazku prodávat jednu značku.

27.

Podle čl. 5 odst. 1 písm. c) obecné blokové výjimky pro vertikální dohody se výjimka nevztahuje na jakýkoli přímý nebo nepřímý závazek ukládající členům systému selektivní distribuce neprodávat značky určitých soutěžících dodavatelů. Zvláštní pozornost by měla být věnována způsobu, jakým se uplatňuje povinnost nákupu jedné značky u stávajících distributorů obchodujících s více značkami, s cílem zajistit, aby příslušné povinnosti nebyly součástí celkové strategie zaměřené na vyloučení hospodářské soutěže ze strany jednoho nebo více určitých dodavatelů, a především ze strany nových dodavatelů nebo slabších konkurentů. Takové obavy mohou vzniknout zejména tehdy, pokud jsou prahové hodnoty tržního podílu uvedené v odstavci 34 těchto pokynů překročeny a pokud dodavatel používající tento typ omezení má takové postavení na relevantním trhu, jež mu umožňuje výrazně přispívat k celkovému uzavření trhu (17).

28.

Zákaz soutěžit ve vertikálních dohodách nepředstavuje tvrdá omezení, avšak podle situace na trhu může mít negativní účinky, které mohou vést k tomu, že dohody spadají do oblasti působnosti čl. 53 odst. 1 (18). Takový škodlivý účinek může například vzniknout, pokud vytvoření překážek pro vstup na trh nebo rozšíření činnosti vylučuje konkurenční dodavatele a poškozuje spotřebitele, především zvýšením cen nebo omezením výběru výrobků, snížením jejich kvality či snížením úrovně inovace výrobků.

29.

Zákaz soutěžit však může mít rovněž pozitivní dopady, které mohou odůvodnit použití čl. 53 odst. 3. Mohou zejména pomoci odstranit problém související s „parazitováním“, kdy jeden dodavatel má prospěch z investic, které vynaložil jiný dodavatel. Dodavatel může například investovat do obchodních prostor distributora, čímž však může přilákat zákazníky konkurenční značky, která se rovněž prodává ve stejných prostorách. Totéž platí pro investice jiného typu uskutečněné dodavatelem, jež může distributor využít k prodeji motorových vozidel konkurenčních výrobců, jako jsou například investice do odborné přípravy.

30.

Další pozitivní účinek zákazů soutěžit v odvětví motorových vozidel se týká zlepšení image značky a dobrého jména distribuční sítě. Taková omezení mohou pomoci při vytváření a zachování image značky tím, že distributory nutí dodržovat určitou míru jednoty a určité normy kvality, a tak zvyšují její prodej a přitažlivost této značky pro konečného spotřebitele.

31.

Podle čl. 1 písm. d) obecné blokové výjimky pro vertikální dohody je zákaz soutěžit vymezen jako:

32.

Kromě přímého způsobu svázání distributora se svou značkou nebo značkami se dodavatel může uchýlit rovněž k nepřímým prostředkům, které mají stejný účinek. V odvětví motorových vozidel mohou k nepřímým prostředkům patřit normy kvality, které jsou výslovně navrženy tak, aby distributory odrazovaly od prodeje vozidel konkurenčních značek (19), odměny podmíněné souhlasem distributora, že bude prodávat výhradně jednu značku, cílové rabaty nebo určité jiné požadavky, například požadavek zřídit pro konkurenční značku zvláštní právní subjekt nebo povinnost předvádět jinou konkurenční značku ve zvláštní předváděcí místnosti nacházející se v zeměpisné oblasti, v níž splnění takovéhoto požadavku není ekonomicky rentabilní (např. řídce osídlené oblasti).

33.

Bloková výjimka stanovená v obecné blokové výjimce pro vertikální dohody se vztahuje na všechny formy přímého či nepřímého zákazu soutěžit, pokud podíl dodavatele a jeho distributora na trhu nepřevyšuje 30 % a doba trvání zákazu soutěžit nepřekračuje pět let. Avšak i v případě, že jednotlivé dohody splňují tyto podmínky, může využití zákazu soutěžit vést k negativním dopadům na hospodářskou soutěž, které nejsou vyrovnány jeho příznivými účinky. V odvětví motorových vozidel by mohly být takovéto čisté negativní dopady na hospodářskou soutěž zejména důsledkem kumulativních účinků, jež vedou k vyloučení konkurenčních značek.

34.

V případě distribuce motorových vozidel na maloobchodní úrovni nedojde k tomuto druhu vyloučení pravděpodobně na trzích, na nichž mají všichni dodavatelé podíly nižší než 30 % a kde celkový podíl prodeje všech motorových vozidel, na které se vztahuje povinnost nákupu jedné značky na daném trhu (tedy celkový vázaný podíl na trhu), je nižší než 40 % (20). Pokud existuje jeden dodavatel, který nemá dominantní postavení, s podílem na trhu vyšším než 30 % relevantního trhu, přičemž podíly všech ostatních dodavatelů na trhu jsou nižší než 30 %, kumulativní účinky narušující hospodářskou soutěž nejsou pravděpodobné, jestliže celkový podíl vázaného trhu nepřevyšuje 30 %.

35.

Jsou-li přístup na relevantní trh prodeje nových vozidel a hospodářská soutěž na tomto trhu významně omezeny kumulativním účinkem paralelních sítí podobných vertikálních dohod obsahujících povinnosti nákupu jedné značky, může Kontrolní úřad ESVO, pokud je příslušným kontrolním úřadem podle článku 56 Dohody o EHP, odejmout výhodu blokové výjimky podle článku 29 Kapitoly II protokolu 4 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru. Rozhodnutí o odnětí výjimky může být určeno zejména těm dodavatelům, kteří významně přispívají kumulativnímu uzavření relevantního trhu. Pokud tento účinek nastane na vnitrostátním trhu, mohou výhodu blokové výjimky s ohledem na toto území odejmout rovněž vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž dotyčného státu ESVO.

36.

Kromě toho, pokud paralelní sítě dohod, které obsahují podobná vertikální omezení, pokrývají více než 50 % daného trhu, může Kontrolní úřad ESVO přijmout doporučení, kterým se bloková výjimka s ohledem na tato omezení prohlásí za nepoužitelnou pro daný trh (21). Taková situace může nastat zejména tehdy, vedou-li kumulativní účinky vyplývající z širokého využívání povinnosti prodávat jednu značku k poškození spotřebitele na trhu.

37.

Pokud jde o posouzení povinností týkajících se minimálního nákupu vypočítaných na základě celkových ročních požadavků distributora, může být odejmutí výhody blokové výjimky důvodné, pokud kumulativní účinky narušující hospodářskou soutěž nastanou i v případě, že dodavatel ukládá povinnost týkající se minimálního nákupu nižší, než je prahová hodnota 80 % stanovená v čl. 1 písm. d) obecné blokové výjimky pro vertikální dohody. Strany musí uvážit, zda na základě příslušné skutkové situace povinnost zajistit, aby daný procentní podíl distributorových celkových nákupů motorových vozidel nesl značku dodavatele, distributorovi nebrání v převzetí jedné či více dalších konkurenčních značek. Z tohoto hlediska i povinnost týkající se minimálního nákupu stanovená na úrovni nižší než 80 % celkového ročního nákupu znamená závazek prodávat jednu značku, pokud zavazuje distributora, který má zájem o distribuci nové značky podle vlastního výběru od konkurujícího výrobce, aby prodal tolik motorových vozidel značky, kterou v současnosti prodává, že by se obchody distributora staly hospodářsky neúnosné (22). Taková povinnost minimálního nákupu bude rovněž znamenat povinnost nakupovat jednu značku, pokud konkurenčního dodavatele nutí, aby rozdělil svůj předpokládaný objem prodeje na daném území mezi několik distributorů, což by vedlo ke zdvojení investičních nákladů a roztříštění obchodní přítomnosti.

38.

Strany mohou být rovněž vyzvány, aby posoudily slučitelnost povinností týkajících se nákupu jedné značky s pravidly hospodářské soutěže s ohledem na dohody, které nejsou způsobilé pro blokovou výjimku, jelikož podíly stran na trhu převyšují 30 % nebo doba trvání dohody překračuje 5 let. Tyto dohody proto budou muset být podrobeny individuálnímu posouzení s cílem zjistit, zda se na ně vztahuje čl. 53 odst. 1, a pokud ano, zda lze prokázat účinky vyrovnávající případné narušení hospodářské soutěže. V takovém případě mohou využít výjimku podle čl. 53 odst. 3. Při posuzování jednotlivých případů se použijí obecné zásady stanovené v oddíle VI bodě 2.1 obecných pokynů k vertikálním omezením.

39.

Zejména dohody uzavřené mezi výrobcem motorových vozidel nebo jejich dovozcem na jedné straně a distributory náhradních dílů a/nebo schválenými servisními pracovníky na straně druhé nebudou spadat do blokové výjimky, pokud podíl smluvních stran na trhu převyšuje 30% prahovou hodnotu, jak tomu pravděpodobně bude u většiny takových dohod. Povinnosti nákupu jedné značky, jež bude třeba za těchto okolností posoudit, zahrnují všechny typy omezení, která přímo a nepřímo omezují schopnost schválených distributorů nebo servisních pracovníků získat od třetích stran originální náhradní díly nebo náhradní díly odpovídající kvality. Povinnost schváleného servisního pracovníka používat originální náhradní díly dodávané výrobcem motorového vozidla na záruční opravy, bezplatný servis a práce související se svoláním k opravě, by však nebyla považována za povinnost prodávat jednu značku, ale spíše za objektivně odůvodněný požadavek.

40.

Povinnost prodávat jednu značku v dohodách o distribuci nových motorových vozidel bude muset být rovněž individuálně posouzena, pokud trvání těchto dohod přesahuje pět let a/nebo pokud tržní podíl dodavatele přesahuje 30 %, což může být případ určitých dodavatelů v některých státech EHP. Za takových okolností by strany měly přihlížet nejen k tržnímu podílu dodavatele a kupujícího, ale také k celkovému vázanému podílu na trhu zohledňujícímu prahové hodnoty uvedené v odstavci 34. Při překročení těchto prahových hodnot se jednotlivé případy budou posuzovat v souladu s obecnými zásadami stanovenými oddíle VI. bodě 2.1. pokynů k vertikálním omezením.

41.

Při posouzení povinností minimálního nákupu, které nespadají do působnosti blokové výjimky, vypočítaných na základě celkových ročních požadavků distributora se zohlední všechny důležité skutkové okolnosti. Zejména požadavek minimálního nákupu nižší než 80 % celkového ročního nákupu představuje povinnost prodávat jednu značku tehdy, pokud by měl za účinek zabránění distributorovi obchodovat s jednou nebo více dalšími konkurenčními značkami.

42.

Selektivní distribuce je v současnosti převládající formou distribuce v odvětví motorových vozidel. Její využití je rozšířené jak v distribuci motorových vozidel, tak u servisu oprav a údržby a distribuce náhradních dílů.

43.

V případě čistě kvalitativní selektivní distribuce jsou distributoři a servisní pracovníci vybíráni pouze na základě objektivních kritérií vyžadovaných povahou výrobku nebo služby, jako jsou technické dovednosti pracovníků prodeje, uspořádání prodejních zařízení, techniky prodeje a druh služby prodeje, která bude poskytována distributorem (23). Uplatňování těchto kritérií neomezuje přímo počet distributorů nebo servisních pracovníků, kteří jsou přijati do sítě dodavatele. Obvykle se usuzuje, že čistě kvalitativní selektivní distribuce nespadá do oblasti působnosti čl. 53 odst. 1 z důvodu neexistence negativních dopadů na hospodářskou soutěž, jsou-li splněny tyto tři podmínky. Za prvé, povaha daného výrobku musí vyžadovat využití selektivní distribuce, tj. systém musí s ohledem na povahu daného výrobku vytvářet oprávněný požadavek na zachování kvality výrobku a zajištění jeho správného používání. Za druhé, distributoři nebo servisní pracovníci musí být vybíráni na základě objektivních kritérií kvalitativní povahy, která jsou pro všechny potenciální další prodejce stanovena jednotně a nejsou používána diskriminačním způsobem. Za třetí, musí být stanovena jen kritéria nezbytně nutná.

44.

Zatímco kvalitativní selektivní distribuce znamená výběr distributorů nebo servisních pracovníků pouze na základě objektivních kritérií vyžadovaných povahou výrobku nebo služby, kvantitativní selekce doplňuje další kritéria výběru, která bezprostředněji omezují počet potenciálních distributorů nebo servisních pracovníků například tím, že přímo stanoví jejich počet nebo vyžadují minimální obrat. Obvykle se má za to, že sítě založené na kvantitativních kritériích jsou více omezující než sítě, které jsou založeny pouze na kvalitativním výběru, a proto se na ně s větší pravděpodobností vztahuje čl. 53 odst. 1.

45.

Pokud se na dohody o selektivní distribuci vztahuje čl. 53 odst. 1, musí strany posoudit, zda jejich dohody mohou využít blokovou výjimku, nebo individuálně výjimku stanovenou v čl. 53 odst. 3.

46.

Blokové výjimky vyjímají dohody o selektivní distribuci bez ohledu na skutečnost, zda jsou použita kvantitativní nebo čistě kvalitativní kritéria výběru, pokud podíly stran na trhu nepřevyšují 30 %. Tato výjimka je však podmíněna tím, že dohody neobsahují žádná tvrdá omezení stanovená v článku 4 obecné blokové výjimky pro vertikální dohody a článku 5 blokové výjimky pro motorová vozidla, ani žádné z vyloučených omezení popsaných v článku 5 obecné blokové výjimky pro vertikální dohody.

47.

Tři tvrdá omezení v obecné blokové výjimce pro vertikální dohody se týkají výslovně selektivní distribuce. V čl. 4 písm. b) se popisuje jako tvrdé omezení omezení území, na kterém kupující, který je stranou dohody, může prodávat smluvní zboží nebo služby, nebo omezení okruhu zákazníků, kterým kupující, který je stranou dohody, může prodávat smluvní zboží nebo služby, s výjimkou omezení prodejů členy systému selektivní distribuce neschváleným distributorům na trzích, na nichž je takovýto systém používán. V čl. 4 písm. c) se popisují jako tvrdé omezení dohody omezující aktivní nebo pasivní prodej konečným uživatelům členy systému selektivní distribuce, kteří působí na trhu jako maloobchodníci, aniž je dotčena možnost zakázat členovi tohoto systému působit mimo schválené místo podniku, zatímco čl. 4 písm. d) se týká omezení křížových dodávek mezi distributory uvnitř systému selektivní distribuce, včetně distributorů působících na různých úrovních prodeje. Tato tři tvrdá omezení mají zvláštní význam pro distribuci motorových vozidel.

48.

Vnitřní trh spotřebitelům umožnil nakupovat motorová vozidla v jiných státech EHP a využívat cenových rozdílů mezi nimi a Kontrolní úřad ESVO považuje ochranu paralelního obchodu v tomto odvětví za důležitý cíl v oblasti hospodářské soutěže. Schopnost spotřebitele nakupovat zboží v jiných státech EHP je zvláště důležitá, pokud jde o motorová vozidla, vzhledem k vysoké hodnotě zboží a přímým výhodám v podobě nižších cen pro spotřebitele, kteří kupují motorová vozidla jinde v EEA. Kontrolní úřad ESVO se proto obává, aby dohody o distribuci neomezovaly paralelní obchod, jelikož nelze očekávat, že budou splněny podmínky čl. 53 odst. 3 (24).

49.

Komise zahájila proti výrobcům motorových vozidel několik řízení kvůli bránění tomuto obchodu a její rozhodnutí byla z velké části potvrzena evropskými soudy (25). Tyto zkušenosti prokazují, že omezení paralelního obchodu může mít řadu forem. Dodavatel může například vyvíjet tlak na distributory, hrozit jim ukončením smlouvy, nevyplácet odměny, odmítnout dodržet záruky u motorových vozidel dovezených spotřebitelem nebo dodaných v rámci křížových dodávek mezi distributory usazenými v různých státech EHP nebo nechat distributora čekat podstatně déle na dodání totožného motorového vozidla, má-li dotyčný zákazník bydliště v jiném státě EHP.

50.

Zvláštní případ nepřímých omezení paralelního obchodu nastává, pokud distributor nemůže získat nová motorová vozidla s příslušnými specifikacemi, jež jsou zapotřebí pro přeshraniční prodej. V těchto zvláštních případech může výhoda blokové výjimky záviset na skutečnosti, zda dodavatel poskytuje svým distributorům motorová vozidla s totožnými specifikacemi jako v případě prodeje v jiných státech EHP pro prodej zákazníkům z těchto zemí (tzv. „ustanovení o dostupnosti“) (26).

51.

Za účelem použití blokových výjimek, a zejména pokud jde o uplatňování čl. 4 písm. c) obecné blokové výjimky pro vertikální dohody, zahrnuje pojem „koneční uživatelé“ leasingové společnosti. To zejména znamená, že distributorům v systémech selektivní distribuce nelze bránit v prodeji nových motorových vozidel leasingovým společnostem dle jejich výběru. Dodavatel využívající selektivní distribuci však může svým distributorům bránit v prodeji nových motorových vozidel leasingovým společnostem, hrozí-li ověřitelné riziko, že tyto společnosti budou tato motorová vozidla prodávat dále, dokud jsou ještě nová. Dodavatel proto může od obchodního zástupce požadovat, aby před prodejem určité společnosti prověřil používané obecné podmínky leasingu, aby se ověřilo, že daná společnost je skutečně leasingovou společností a nikoli neschváleným dalším prodejcem. Povinnost, aby obchodní zástupce poskytl svému dodavateli kopie všech leasingových smluv před prodejem motorového vozidla leasingové společnosti, by však mohla vést k nepřímému omezení prodejů.

52.

Pojem „koneční uživatelé“ zahrnuje rovněž spotřebitele, kteří nakupují pomocí zprostředkovatele. Zprostředkovatelem je osoba nebo podnik nakupující nové motorové vozidlo jménem uvedeného spotřebitele, aniž by byl členem distribuční sítě. Tyto subjekty plní v odvětví motorových vozidel důležitou úlohu zejména tím, že usnadňují spotřebitelům nákup vozidel v jiných státech EHP. Postavení zprostředkovatele by se zpravidla mělo doložit předložením platného pověření, které obsahuje jméno a adresu spotřebitele, získaného před uzavřením obchodu. Využíváním internetu jako prostředku k přilákání zákazníků v souvislosti s danou řadou motorových vozidel a k získávání elektronických pověření od těchto zákazníků není dotčeno postavení zprostředkovatele. Zprostředkovatele je nutno odlišovat od nezávislých dalších prodejců, kteří kupují motorová vozidla za účelem dalšího prodeje a nejednají jménem konkrétních spotřebitelů. Za účelem použití blokových výjimek se nezávislí další prodejci nepovažují za konečné uživatele.

53.

Jak je objasněno v bodě 175 obecných pokynů k vertikálním omezením, možnými riziky v oblasti hospodářské soutěže vyplývajícími ze selektivní distribuce je omezení soutěže v rámci značky, vyloučení určitého typu (typů) distributorů, zejména v případě kumulativního účinku, a usnadnění vzniku nekalých praktik mezi dodavateli nebo kupujícími.

54.

Za účelem posouzení možných negativních dopadů selektivní distribuce na hospodářskou soutěž podle čl. 53 odst. 1 je nutno rozlišovat mezi čistě kvalitativní selektivní distribucí a kvantitativní selektivní distribucí. Jak bylo uvedeno v bodě 43, kvalitativní selektivní distribuce obvykle nespadá do oblasti působnosti čl. 53 odst. 1.

55.

Skutečnost, že síť dohod netěží z blokové výjimky, jelikož podíl jedné či více stran na trhu převyšuje 30 % prahovou hodnotu stanovenou pro použití výjimky, neznamená, že tyto dohody jsou protiprávní. Strany těchto dohod je musí podrobit individuální analýze, aby ověřily, zda tyto dohody spadají do oblasti působnosti čl. 53 odst. 1, a pokud ano, zda mohou využít výjimku stanovenou v čl. 53 odst. 3.

56.

Pokud jde o zvláštnosti distribuce nových motorových vozidel, kvantitativní selektivní distribuce bude zpravidla splňovat podmínky stanovené v čl. 53 odst. 3, pokud podíly stran na trhu nepřevyšují 40 %. Strany těchto dohod však musí mít na paměti, že by slučitelnost jejich dohod s čl. 53 odst. 3 mohla ovlivnit existence zvláštních norem pro výběr. Ačkoliv použití klauzulí o umístění v dohodách o selektivní distribuci nových motorových vozidel, tedy dohod obsahujících zákaz pro člena systému selektivní distribuce vykonávat činnost z neschválené pobočky, například přináší obvykle výhody související se zvýšením efektivnosti v podobě účinnější logistiky a předvídatelného pokrytí sítě, tyto výhody mohou být vyváženy nevýhodami, je-li podíl dodavatele na trhu velmi vysoký, a v těchto případech nemohou tyto klauzule těžit z výjimky stanovené v čl. 53 odst. 3.

57.

Individuální posouzení selektivní distribuce v případě schválených servisních pracovníků rovněž vyvolává zvláštní otázky. Pokud existuje trh (27) servisu oprav a údržby, který je oddělený od trhu prodeje nových motorových vozidel, má se za to, že je spojený se značkou. Hlavním zdrojem hospodářské soutěže na tomto trhu je konkurenční interakce mezi nezávislými a schválenými servisními pracovníky příslušné značky.

58.

Především nezávislí servisní pracovníci vyvíjejí zásadní konkurenční tlak, jelikož se jejich obchodní modely a související provozní náklady liší od obchodního modelu a provozních nákladů ve schválených sítích. Dále na rozdíl od schválených servisních pracovníků, kteří do velké míry využívají značkové díly výrobců automobilů, nezávislé opravny obecně více využívají jiné značky, čímž majiteli motorového vozidla umožňují vybírat si mezi konkurenčními díly. Jelikož se převážná většina oprav novějších vozidel v současnosti provádí ve schválených opravnách, je důležité, aby hospodářská soutěž mezi schválenými opravnami byla i nadále účinná, což je možné pouze v případě, že sítě zůstanou přístupné pro nové účastníky trhu.

59.

Nový právní rámec usnadňuje Kontrolnímu úřadu ESVO a vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž chránit hospodářskou soutěž mezi nezávislými a schválenými opravnami, jakož i mezi členy jednotlivých sítí schválených servisních pracovníků. Především snížení prahové hodnoty tržního podílu ze 100 % na 30 %, kterým se vyjímá kvalitativní selektivní distribuce, rozšiřuje možnosti působnosti orgánů pro hospodářskou soutěž.

60.

Při posuzování vlivu vertikálních dohod na hospodářskou soutěž na poprodejních trzích motorových vozidel by tak zúčastněné strany měly brát v úvahu odhodlání Kontrolního úřadu ESVO zachovat hospodářskou soutěž jak mezi členy sítí schválených servisních pracovníků, tak mezi jejich členy a nezávislými servisními pracovníky. Za tímto účelem je třeba věnovat zvláštní pozornost třem specifickým druhům chování, které mohou omezit tuto hospodářskou soutěž tím, že brání nezávislým servisním pracovníkům v přístupu k technickým informacím, nebo zneužívají zákonných a/nebo prodloužených záruk k vyloučení nezávislých servisních pracovníků, nebo podmiňují přístup do sítí schválených servisních pracovníků nekvalitativními kritérii.

61.

Ačkoli se následující tři pododdíly vztahují zejména na selektivní distribuci, mohou stejné protisoutěžní účinky uzavření trhu vyplývat také z jiných typů vertikálních dohod, které přímo nebo nepřímo omezují počet servisních partnerů smluvně spojených s výrobcem motorových vozidel.

62.

Ačkoliv se obvykle má za to, že čistě kvalitativní selektivní distribuce nespadá do oblasti působnosti čl. 53 odst. 1 kvůli neexistenci negativních dopadů na hospodářskou soutěž (28), dohody o kvalitativní selektivní distribuci uzavřené se schválenými servisními pracovníky a/nebo distributory dílů mohou spadat do oblasti působnosti čl. 53 odst. 1, pokud v rámci těchto dohod jedna ze stran jedná způsobem, který vylučuje nezávislé subjekty z trhu, například neposkytnutím technických informací nezbytných pro opravy a údržbu těmto subjektům. Pojem nezávislé subjekty zahrnuje v této souvislosti nezávislé servisní pracovníky, výrobce a distributory náhradních dílů, výrobce opravárenských zařízení nebo nástrojů, vydavatele technických informací, automobilové kluby, provozovatele silniční pomoci, subjekty nabízející kontrolní a zkušební služby a subjekty zajišťující školení pro servisní pracovníky.

63.

Dodavatelé poskytují svým schváleným servisním pracovníkům v plné šíři technické informace nezbytné pro opravy a údržbu motorových vozidel jejich značek a často jsou jedinými společnostmi, které mohou servisním pracovníkům poskytnout veškeré technické informace o dotyčných značkách, které potřebují. V těchto případech platí, že pokud dodavatel neposkytne nezávislým servisním pracovníkům přiměřený přístup k technickým informacím o své značce, které jsou nezbytné pro opravy a údržbu, mohou se zvýšit případné negativní účinky plynoucí z jeho dohod se schválenými servisními pracovníky a/nebo distributory dílů, což má za následek, že tyto dohody spadají do oblasti působnosti čl. 53 odst. 1.

64.

Neposkytnutí přístupu k potřebným technickým informacím by mohlo mimoto oslabit postavení nezávislých subjektů na trhu, což by znamenalo újmu pro spotřebitele s ohledem na významnou redukci výběru náhradních dílů, vyšší ceny za servis oprav a údržby, omezený výběr opraven a případné problémy spojené s bezpečností. V těchto případech nebude vyšší efektivnost, která by podle očekávání obvykle vyplývala z dohod o opravách schválenými servisními pracovníky a o distribuci dílů, taková, aby vyrovnala tyto negativní dopady na hospodářskou soutěž, a příslušné dohody proto nesplňují podmínky stanovené v čl. 53 odst. 3.

65.

Akt uvedený v bodě 1 přílohy II Dohody o EHP (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 (29)) o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla a akt uvedený v bodě 45zt přílohy II Dohody o EHP (nařízení Komise (ES) č. 692/2008 ze dne 18. července 2008, kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 (30)) o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, stanoví systém šíření informací o opravách a údržbě s ohledem na osobní automobily uváděné na trh ode dne 1. září 2009. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 ze dne 18. června 2009 o schvalování typu motorových vozidel a motorů z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro 6) a o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel (31) a následná prováděcí opatření stanoví tento systém s ohledem na užitková vozidla uváděná na trh ode dne 1. ledna 2013. Kontrolní úřad ESVO bude k těmto aktům přihlížet při posuzování podezření ze zadržování technických informací nezbytných pro opravy a údržbu týkajících se motorových vozidel uvedených na trh před těmito daty. Při zvažování, zda může mít neposkytnutí určité informace za následek to, že se na příslušné dohody bude vztahovat čl. 53 odst. 1, je nutno vzít v potaz řadu činitelů, včetně toho, zda:

66.

Technický pokrok vede k tomu, že je pojem technické informace proměnlivý. V současnosti patří ke zvláštním příkladům technických informací programové vybavení, chybové kódy a jiné parametry spolu s jejich aktualizacemi, které jsou nezbytné pro práci na elektronických řídících jednotkách za účelem zavedení nebo obnovení nastavení doporučeného dodavatelem, identifikační čísla motorových vozidel nebo jakékoliv další způsoby identifikace motorových vozidel, katalogy dílů, postupy oprav a údržby, pracovní postupy vyplývající z praktických zkušeností a související s problémy, které se obvykle dotýkají určitého modelu nebo řady, sdělení o svolání k opravě i ostatní sdělení o opravách, které mohou být prováděny v rámci sítě schválených servisních pracovníků bezplatně. Kód náhradního dílu a jakékoli jiné informace potřebné ke zjištění správného značkového náhradního dílu výrobce automobilů, jenž bude vhodný pro určité motorové vozidlo (tj. díl, jenž by výrobce vozidla obvykle dodával členům svých sítí schválených servisních pracovníků na opravu daného vozidla), jsou rovněž technickými informacemi (35). Seznamy informací stanovené v čl. 6 odst. 2 aktu uvedeného v bodě 1 přílohy II Dohody o EHP (nařízení (ES) č. 715/2007) a nařízení (ES) č. 595/2009, dosud nezačleněné do Dohody o EHP, je nutno použít rovněž jako vodítko k určení, co Kontrolní úřad ESVO považuje za technické informace za účelem použití článku 53.

67.

Pro posouzení slučitelnosti dohod o opravách schválenými servisními pracovníky s článkem 53 je důležitý rovněž způsob poskytování technických informací. Přístup by měl být umožněn na žádost a bez zbytečného odkladu, informace by měly být poskytnuty v použitelné formě a ceny požadované za informace by neměly odrazovat od přístupu těmto informacím tím, že není brán v úvahu rozsah, ve kterém je nezávislý subjekt používá. Na dodavateli motorových vozidel by mělo být požadováno, aby poskytl nezávislým subjektům přístup k technickým informacím o nových motorových vozidlech od chvíle, kdy je tento přístup poskytován jeho schváleným servisním pracovníkům, a neměl by nutit nezávislé subjekty, aby si kupovaly více informací, než je nutné k vykonávání dotyčné práce. Článek 53 však dodavatele nezavazuje poskytovat technické informace ve standardizovaném formátu nebo prostřednictvím určitého technického systému, jako je například norma CEN/ISO nebo formát OASIS, které jsou stanovené v aktu uvedeném v bodě 1 přílohy II Dohody o EHP (nařízení (ES) č. 715/2007) a v nařízení Komise (ES) č. 295/2009 ze dne 18. března 2009 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (36) a podobná pravidla klasifikace.

68.

Výše uvedené úvahy platí rovněž pro dostupnost nástrojů a školení pro nezávislé subjekty. K „nástrojům“ v této souvislosti patří elektronické diagnostické nástroje a jiné nástroje pro opravy, včetně příslušného programového vybavení a jeho pravidelných aktualizací, a služby poskytované pro tyto nástroje po jejich prodeji.

69.

Dohody o kvalitativní selektivní distribuci mohou rovněž spadat do oblasti působnosti čl. 53 odst. 1, pokud dodavatel a členové jeho schválené sítě explicitně nebo implicitně vyhradí opravy určitých kategorií motorových vozidel členům schválené sítě. K tomu může například dojít, když záruku výrobce poskytovanou kupujícímu, zákonnou či prodlouženou, podmíní tím, že konečný uživatel nechá provést veškeré opravárenské a údržbářské práce, na něž se nevztahuje záruka, pouze v rámci sítí schválených servisních pracovníků. Totéž platí pro záruční podmínky, které požadují použití náhradních dílů se značkou výrobce, pokud jde o výměny, na něž se nevztahují záruční podmínky. Jako pochybné se rovněž jeví, že by dohody o selektivní distribuci obsahující takové postupy mohly přinést spotřebitelům takový prospěch, aby mohly dotyčné dohody těžit z výjimky stanovené v čl. 53 odst. 3. Pokud však dodavatel oprávněně odmítne vyhovět záruční reklamaci z toho důvodu, že dotyčná reklamace souvisí s pochybením na straně servisního pracovníka, který při konkrétní operaci v rámci opravy nebo údržby nepostupoval správně nebo použil náhradní díly špatné kvality, nemá to žádný dopad na slučitelnost dohod dodavatele o opravách s pravidly hospodářské soutěže.

70.

Hospodářská soutěž mezi schválenými a nezávislými servisními pracovníky není jedinou formou hospodářské soutěže, kterou je nutno vzít v úvahu při analýze slučitelnosti dohod o opravách schválenými servisními pracovníky s článkem 53; strany by měly rovněž posoudit, v jaké míře jsou schválení servisní pracovníci v rámci příslušné sítě schopni navzájem soutěžit. Jeden z hlavních činitelů ovlivňujících tuto soutěž souvisí s podmínkami přístupu k síti vytvořené v rámci standardních dohod se schválenými servisními pracovníky. Vzhledem k obecně silnému postavení sítí schválených servisních pracovníků na trhu, jejich zvláštnímu významu pro majitele novějších motorových vozidel a skutečnosti, že spotřebitelé nejsou ochotni cestovat na velkou vzdálenost, aby si nechali opravit svá auta, považuje Kontrolní úřad ESVO za důležité, aby byl přístup k sítím schválených servisních pracovníků otevřený pro všechny podniky, které splňují stanovená kritéria kvality. Pokud se na žadatele vztahují kvantitativní kritéria pro výběr, povede to pravděpodobně k tomu, že dohoda bude spadat do oblasti působnosti čl. 53 odst. 1.

71.

Zvláštní případ nastává, pokud dohody ukládají schváleným servisním pracovníkům povinnost prodávat rovněž nová motorová vozidla. Na tyto dohody se bude pravděpodobně vztahovat čl. 53 odst. 1, jelikož danou povinnost nevyžaduje povaha smluvních služeb. V případě zavedené značky by dohody obsahující tuto povinnost obvykle nemohly využít výjimky stanovené v čl. 53 odst. 3, jelikož dopadem by bylo vážné omezení přístupu k síti schválených servisních pracovníků, a tudíž omezení hospodářské soutěže, aniž by to přineslo odpovídající výhody spotřebitelům. V určitých případech však může dodavatel, který chce uvést novou značku na určitý zeměpisný trh, považovat zpočátku za obtížné přilákat distributory, kteří by byli ochotni uskutečnit potřebné investice, pokud si nemohou být jisti, že nebudou čelit soutěži ze strany „nezávislých“ schválených servisních pracovníků, kteří se snaží parazitovat na těchto počátečních investicích. V těchto případech má spojení dvou činností na základě smlouvy po omezenou dobu pozitivní dopad na hospodářskou soutěž na trhu prodeje motorových vozidel tím, že umožňuje zavedení nové značky na trh, a nebude mít žádný dopad na potenciální trh opravy spojený se značkou, který by vůbec neexistoval bez prodeje vozidel. Není proto pravděpodobné, že by se na příslušné dohody čl. 53 odst. 1 vztahoval.

11.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 307/18

11.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 307/19

11.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 307/20

11.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 307/21

11.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 307/22

—

Směrnice 2005/36/ES v zásadě neumožňuje orgánům členských států EHP používat vnitrostátní předpisy, které opravňují zamítnout vydání povolení k výkonu lékařského povolání žadateli z jiného státu EHP, který splňuje požadavky podle směrnice o právu na vzájemné uznávání odborných kvalifikací.

—

Členský stát EHP však může podmínit vydání povolení jazykovými znalostmi nezbytnými k výkonu povolání na svém území.

—

Členský stát EHP může kromě toho pozastavit nebo odebrat povolení k výkonu lékařského povolání na základě údajů o osobních schopnostech přistěhovalého lékaře týkajících se odborné kvalifikace jiné než uvedených jazykových znalostí, pouze pokud jsou objektivně odůvodněné a přiměřené k dosažení cíle ochrany veřejného zdraví a pokud by tytéž údaje měly rovněž za následek pozastavení nebo odejmutí oprávnění pro výkon lékařského povolání u lékaře pocházejícího z daného státu. Pokud příslušné orgány mají v době posuzování takové důvody pro pozastavení nebo odebrání, vydání povolení může být zamítnuto.

11.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 307/23

1)

žalobu zamítá;

2)

ukládá žalobcům uhradit náklady řízení.

11.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 307/24

1)

Vnitrostátní orgány mohou podmínit dovoz léčivých přípravků z Norska, kterým byla udělena norská vnitrostátní registrace a které jsou stejné nebo v zásadě podobné přípravkům, jež již mají vnitrostátní registraci na Islandu, prostřednictvím ústavního zdravotnického zařízení, jakým je žalobce, pro potřeby osob v péči tohoto zdravotnického zařízení, držením povolení k paralelnímu dovozu.

Takové povolení musí být vydáno na základě řízení omezujícího se na kontrolu, zda dotyčné léčivé přípravky mají platnou vnitrostátní registraci ve státu vývozu v rámci Evropského hospodářského prostoru a zda daný přípravek je stejný nebo v zásadě podobný přípravkům, jež již mají vnitrostátní registraci ve státu dovozu v rámci Evropského hospodářského prostoru.

V této souvislosti tedy vnitrostátní orgány nesmějí požadovat, aby paralelní dovozci, jakým je i žalobce, předložili výrobní kontrolní zprávy. Takový postup nemá oporu v článku 13 Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

2)

Není-li léčivý přípravek určen přímo pacientovi, je právo příslušných orgánů k udělení výjimky podle čl. 63 odst. 3 směrnice 2001/83/ES omezeno obecnými zásadami práva EHP. Tato posuzovací pravomoc nesmí být vykonávána nepřiměřeným, svévolným nebo zneužívajícím, a zejména ne protekcionistickým způsobem.

11.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 307/25

1)

stanoví výši pokuty uložené článkem 2 rozhodnutí č. 322/10/COL ze dne 14. července 2010 týkajícího se řízení podle článku 54 Dohody o EHP (Věc č. 34250 Norway Post/Privpak) společnosti Posten Norge AS na 11 112 000 EUR;

2)

zamítá návrh ve zbývající části;

3)

ukládá společnosti Posten Norge AS, aby nesla vlastní náklady a uhradila 75 % nákladů společnosti ESA a náklady společností Schenker North AB, Schenker Privpak AB a Schenker Privpak AS;

4)

ukládá společnosti ESA, aby nesla zbývající část vlastních nákladů.

11.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 307/26