22.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 286/1

(1)

Účetnictví Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank ověřují nezávislí externí auditoři doporučení Radou guvernérů ECB a schválení Radou Evropské unie.

(2)

Mandát stávajícího externího auditora Banc Ceannais na hÉireann/Central Bank of Ireland skončil po provedení auditu za účetní rok 2011. Je proto nezbytné jmenovat externího auditora od účetního roku 2012.

(3)

Banc Ceannais na hÉireann/Central Bank of Ireland vybrala za svého externího auditora pro účetní roky 2012 až 2016 společnost RSM Farrell Grant Sparks,

22.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 286/2

22.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 286/4

22.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 286/6

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32012M6490. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

22.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 286/6

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32012M6560. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

22.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 286/7

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32012M5979. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

22.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 286/7

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32012M6628. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

22.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 286/8

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32012M6678. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

22.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 286/9

1.1

Čl. 10 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1) stanoví, že Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) je povinen konzultovat Evropskou radu pro systémová rizika (ESRB) a další příslušné orgány k přípravě návrhů regulačních technických norem stanovujících: a) kritéria pro určení toho, které mimoburzovní (OTC) derivátové smlouvy jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo činností korporátního financování podle čl. 10 odst. 3, a b) hodnoty clearingových prahů, nad něž musí nefinanční podniky provést clearing jejich budoucích derivátových smluv prostřednictvím ústředních protistran, kde jsou tyto hodnoty určeny s ohledem na systémový význam součtu čistých pozic a expozic jednotlivých protistran a podle jednotlivých kategorií OTC derivátů.

1.2

ESRB obdržela dne 26. června 2012 od ESMA žádost o vyjádření ve výše uvedených otázkách s odkazem na konzultační dokument ESMA zveřejněný 25. června 2012 (2).

1.3

V souladu s čl. 3 odst. 2 písm. b) a g) a čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (3) přijala generální rada ESRB toto vyjádření, které se zveřejňuje v souladu s článkem 30 rozhodnutí Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2011/1 ze dne 20. ledna 2011, kterým se přijímá jednací řád Evropské rady pro systémová rizika (4).

2.1

OTC derivátové smlouvy používají nefinanční podniky zejména pro účely krytí rizik spojených se svou obchodní činností a činností korporátního financování. Jakákoli definice clearingového prahu by měla ze zásady zajišťovat splnění těchto cílů politik:

2.2

V řadě tržních segmentů, např. na komoditních trzích, na nichž dříve působily především nefinanční podniky, začalo převládat používání OTC derivátů pro spekulační, investiční nebo obchodní účely. Je to částečně reakce na vstup finančních institucí na tyto trhy, tzv. proces financializace. Z tohoto důvodu je třeba k rizikům spojeným s používáním derivátů nefinančními podniky přistupovat obezřetně.

2.3

Definice obchodní činnosti a činnosti korporátního financování by měly být co možná nejpodrobnější a nejobjektivnější, bez prostoru pro různý výklad nebo arbitráž, neboť důsledky splnění, nebo nesplnění definic by mohly být závažné.

2.4

Po podrobné analýze (5) navrhuje ESRB výpočet prahových hodnot za použití dvoustupňového přístupu s cílem chránit integritu trhu a zajistit jeho transparentnost a nikoli chránit zájmy jednotlivých účastníků trhu. Dalším cílem je zajistit, aby rizika vyplývající z držení derivátů nefinančními podniky byla odpovídajícím způsobem zohledněna.

2.5

Deriváty držené v rámci obchodní činnosti a činnosti korporátního financování nejsou bez rizik, neboť v případě, kdy nejsou vhodným způsobem oceněny, mohou vést k neefektivně vysokému krytí rizik, což může mít systémové dopady.

2.6

Z makroobezřetnostního hlediska je vhodné, aby nefinanční podniky prováděly clearing svých derivátů prostřednictvím ústředních protistran s úhradou marže a nikoli získáváním obdobných služeb od bank za poplatek. Je zde riziko, že bankovní poplatky, které jsou v zásadě zdroje, o něž nefinanční podniky přicházejí, nebudou přiměřeně oceňovat rizika, a to jak z hlediska bank, tak nefinančních podniků.

3.1

ESRB vítá práci vykonanou ESMA při definici obchodní činnosti a činnosti korporátního financování a celkově souhlasí s výsledky této práce s těmito výhradami:

3.2

Obchodní činnost nefinančních podniků by měla souviset s konkrétními položkami v rozvaze, tedy především s hlavním předmětem podnikání nefinančního podniku, tzn. se zásobami, závazky, pohledávkami, pozemky, budovami a zařízením. Do definice obchodní činnosti by měl být zaveden pojem „kapitálové výdaje“ a „provozní výdaje“, neboť odkaz na Mezinárodní standardy účetního výkaznictví by pro účely definice obchodní činnosti nemusel být optimální. Maximální úroveň derivátů spojených s obchodní činností nefinančního podniku by měla odpovídat účetní hodnotě zásob, závazků, pohledávek, pozemků, budov a zařízení vykázané v rozvaze.

3.3

Činnost korporátního financování by měla být definována za použití výkazu peněžních toků nefinančního podniku, přičemž tato činnost by měla být omezena na peněžní toky z financování nefinančního podniku vytvořené během roku.

3.4

ESRB vítá činnost vykonanou ESMA při definici clearingových prahů s těmito výhradami:

3.5

Výchozí nízké clearingové prahy nefinančních podniků by měly vycházet z jednoznačných makroobezřetnostních zásad, s možností prahy podle potřeby zvýšit v rámci dalšího přehodnocení, bude-li to považováno za nezbytné.

3.6

Měla by být nalezena rovnováha mezi složitostí výpočtu clearingového prahu a zmírněním rizik spojených s držením OTC derivátů nefinančními podniky.

3.7

Měl by být definován omezený počet druhů OTC derivátů, na které by se vztahovaly rozdílné požadavky z hlediska clearingových prahů.

3.8

Clearingové prahy by neměly být definované podle protistran, neboť by to zvyšovalo složitost úpravy, aniž by z toho plynuly výrazné výhody.

3.9

Pro účely definice clearingových prahů by měly být upřednostněny hrubé tržní hodnoty před hypotetickými hodnotami, neboť by tím bylo dosaženo přesnější představy o tržní hodnotě derivátů držených nefinančními podniky, a tedy i přesnějšího přístupu k riziku, které tyto deriváty pro systém představují. Výpočet clearingových prahů by měl být prováděn s pevnou periodicitou a s možností, aby příslušné orgány tuto periodicitu v době finanční krize zvýšily.

3.10

Clearingový práh pro jednotlivé druhy OTC derivátů by s výhradou kalibrace clearingového prahu jako dvoustupňového postupu v oddíle 4 měl být definován takto:

a)

Nefinanční podniky by měly být přiřazeny ke dvěma podskupinám podle těchto kritérií:

a

b)

U nefinančních podniků, u nichž je hodnota definovaná v bodě a) vyšší než hodnota 0,03, by se pro každý druh OTC derivátů měly použít tyto prahy:

c)

U nefinančních podniků, u nichž není hodnota definovaná v bodě a) vyšší než hodnota 0,03, by se pro každý druh OTC derivátů měly použít tyto prahy:

d)

U nefinančních podniků, pro něž je hodnota definovaná v bodě a) vyšší než hodnota 0,03, by se měly použít tyto prahy odvozené jako absolutní hodnoty:

NCNTFD (x) > ε'

e)

Pro nefinanční podniky, pro něž hodnota definovaná v bodě a) nepřevyšuje hodnotu 0,03, by se měly použít tyto prahy odvozené jako absolutní hodnoty:

NCNTFD (x) > γ'

22.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 286/13

1.1

Čl. 46 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1) stanoví, že Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) je povinen konzultovat přípravu návrhů regulačních technických norem týkajících se způsobilosti zajištění ústředních protistran s Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) a dalšími příslušnými orgány. Konzultace se konkrétně týká následujících tří otázek: a) typu způsobilého zajištění, které lze považovat za vysoce likvidní, b) srážek hodnoty aktiv a c) podmínek, za kterých mohou ústřední protistrany přijímat jako zajištění záruky komerčních bank.

1.2

Dne 26. června 2012 obdržela ESRB od ESMA žádost o vyjádření k výše uvedeným otázkám s odkazem na konzultační dokument ESMA zveřejněný dne 25. června 2012 (2).

1.3

V souladu s čl. 3 odst. 2 písm. b) a g) a čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (3) přijala generální rada ESRB toto vyjádření, které je zveřejněno v souladu s článkem 30 rozhodnutí Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2011/1 ze dne 20. ledna 2011, kterým se přijímá jednací řád Evropské rady pro systémová rizika (4).

1.4

ESRB v rámci svého mandátu vymezeného v čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) č. 1092/2010 dohlíží na finanční systém definovaný v čl. 2 písm. b) (5) nařízení (EU) č. 1092/2010, přičemž tento dohled se vztahuje i na infrastruktury finančního systému, jako jsou ústřední protistrany, a jejich roli v rámci finančního systému.

2.1

Ústřední protistrany představují klíčové uzly finančního systému a jejich role poroste, jakmile dojde k implementaci iniciativy přijaté představiteli skupiny G20 v Pittsburghu v roce 2009, jejímž cílem je centrální clearing všech standardizovaných OTC derivátů. Právní předpisy by měly být navrhovány tak, aby reflektovaly makroobezřetnostní obavy z procykličnosti. ESRB se domnívá, že se otázka procykličnosti nesmí omezovat pouze na bezprostřední vliv na odolnost samotných ústředních protistran, ale musí se také zabývat vlivem jednání ústředních protistran na širší finanční systém.

2.2

ESRB považuje potenciální využívání srážek a marží u zajištění jakožto makroobezřetnostních nástrojů za klíčový aspekt, který by měly příslušné makroobezřetnostní orgány zvážit v prvním plánovaném přezkumu nařízení o infrastruktuře evropských trhů (European Market Infrastructure Regulation, EMIR).

2.3

ESRB si je vědoma, že omezování procykličnosti by mělo být věnováno maximální úsilí, přesto by ale nikdy nemělo dojít k ohrožení odolnosti ústředních protistran.

3.1

Z požadavku na nízké úvěrové riziko by měla být vyňata informace o zemi, ve které je emitent usazen, neboť toto riziko je v běžných případech již zváženo v hodnocení úvěrového rizika emitenta.

3.2

Ústřední protistrany by si měly být do velké míry jisté, že převoditelnost a hodnota zajištění:

3.3

Ústřední protistrany by měly mít vhodné právní a provozní záruky, které zajistí využití přeshraničního zajištění ve správnou dobu.

3.4

Zajištění vydané členy clearingového systému by mělo být přijato pouze při dodržení následujících obezřetnostních opatření:

3.5

Měly by být nastaveny souhrnné limity odpovídající seskupení zajištění, neboť čím obtížnější je dosáhnout diverzifikace, tím omezenější je škála způsobilého zajištění.

3.6

Aby byla zajištěna právní jistota a předvídatelnost trhu, měly by právní předpisy jasně stanovit, zda mohou ústřední protistrany opětovně použít nebo přijmout již použité zajištění, a to vzhledem k jeho silným makroobezřetnostním důsledkům.

3.7

Způsobilost a využití zajištění ústředními protistranami by měly odpovídat požadavkům na transparentnost tak, aby bylo orgánům dohledu umožněno sledovat tržní chování a rozdělení rizik u poskytnutého zajištění.

3.8

Právní předpisy upravující způsobilost zajištění by měly být obezřetně prováděny a pravidelně revidovány tak, aby bylo zajištěno pečlivé posouzení systémového rizika.

4.1

Srážky hodnoty by měly být nastaveny obezřetně a definovány konzervativním způsobem tak, aby byly ústřední protistrany chráněny a zamezilo se procyklickým účinkům.

4.2

Z hlediska finanční stability je vhodné omezit procyklické změny kritérií přijatelnosti a srážek zajištění ústředních protistran. Provádění srážek by mělo být navrženo takovým způsobem, aby v obdobích, kdy je situace na trhu napjatá, docházelo k co nejmenšímu počtu náhlých a velkých nárůstů.

4.3

V souvislosti s měnícími se tržními podmínkami je rovněž nezbytné vyžadovat transparentní a předvídatelné procesy, jejichž prostřednictvím dochází k úpravě srážek.

4.4

S ohledem na zásady Výboru pro finanční stabilitu (FSB), které byly schváleny na vrcholné schůzce představitelů skupiny G20 v Mexico City v roce 2012, je nezbytné se vyvarovat automatického spoléhání se na úvěrové ratingy ratingových agentur (6).

4.5

Za účelem zamezení procyklických účinků by ústřední protistrany měly mít povinnost prokázat příslušnému orgánu, že u nich nedochází k žádné mechanické aktivaci. Právní předpisy by měly být v souladu se zásadami FSB o snížení závislosti na hodnocení ratingových agentur.

5.1

Právní předpisy by měly určit spolehlivou stranu pro držbu zajištění, které kryje záruky komerčních bank.

5.2

Záruky komerčních bank by měly být používány jen v omezené míře a nižší koncentraci, než se uplatňuje na ostatní způsobilá zajištění.

22.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 286/16

(1)

Nařízení (ES) č. 45/2001 vymezuje zásady a pravidla, jež platí pro všechny orgány a instituce Evropské unie, a zakotvuje funkci inspektora ochrany údajů, kterého jmenuje každý orgán a instituce Unie.

(2)

Podle čl. 24 odst. 8 nařízení (ES) č. 45/2001 musí každý orgán nebo instituce Unie přijmout další prováděcí pravidla týkající se inspektora ochrany údajů v souladu s ustanoveními přílohy tohoto nařízení.

(3)

Je vhodné zakotvit ustanovení o správcích a koordinátorech ochrany údajů, jejichž úkoly a povinnosti souvisejí s úkoly a povinnostmi inspektora ochrany údajů, a dále ustanovení upravující práva subjektů údajů,

a)

jmenování a postavení inspektora ochrany údajů Evropské rady pro systémová rizika (ESRB), jakož i jeho úkolů, povinností a pravomocí;

b)

funkce, úkolů a povinností správců a koordinátorů ochrany údajů;

c)

výkonu práv subjekty údajů.

a)

„správcem“ vedoucí organizační jednotky, která určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů;

b)

„koordinátorem ochrany údajů“ zaměstnanec, který správci napomáhá při plnění jeho povinností v oblasti ochrany údajů. Tato osoba je odborníkem v oblasti správy záznamů.

a)

jmenuje inspektora ochrany údajů, jehož služební postavení je dostatečně vysoké na to, aby splňoval požadavky článku 24 nařízení (ES) č. 45/2001;

b)

stanoví délku funkčního období inspektora ochrany údajů v rozmezí od dvou do pěti let.

a)

vyskytne-li se záležitost, která souvisí či by mohla souviset s ochranou údajů, a

b)

o veškeré komunikaci mezi ESRB a osobami mimo ESRB, která souvisí s používáním nařízení (ES) č. 45/2001, zejména o veškeré komunikaci s evropským inspektorem ochrany údajů.

a)

v rámci ESRB zvyšuje povědomí o otázkách z oblasti ochrany údajů a podporuje kulturu ochrany osobních údajů;

b)

poskytuje generální radě, řídícímu výboru, sekretariátu, správci a koordinátorovi ochrany údajů stanovisko v otázkách týkajících se uplatňování ustanovení o ochraně údajů v ESRB. Generální rada, řídící výbor, sekretariát, dotčený správce či fyzická osoba může inspektora ochrany údajů konzultovat o jakékoli otázce týkající se výkladu nebo používání nařízení (ES) č. 45/2001;

c)

spolupracuje s evropským inspektorem ochrany údajů, a to jak na jeho žádost, tak ze svého vlastního podnětu, a odpovídá na žádosti, které evropský inspektor ochrany údajů podá inspektorovi ochrany údajů ESRB;

d)

určuje, zda zpracování údajů může představovat zvláštní rizika ve smyslu článku 27 nařízení (ES) č. 45/2001, a podléhá tak předběžné kontrole. Je-li to třeba, konzultuje inspektor ochrany údajů dotčeného správce. V případě pochyb o nezbytnosti předběžné kontroly je konzultován evropský inspektor ochrany údajů v souladu s čl. 27 odst. 3 nařízení (ES) č. 45/2001;

e)

na žádost generální rady, řídícího výboru, sekretariátu či fyzické osoby nebo z vlastního podnětu prošetřuje záležitosti, které přímo souvisejí s úkoly a povinnostmi inspektora ochrany údajů, a podává zprávu o výsledku šetření osobě, která o šetření požádala. Inspektor ochrany údajů posuzuje otázky a skutečnosti nestranně a s náležitým ohledem na práva subjektu údajů. Považuje-li to inspektor ochrany údajů za vhodné, informuje odpovídajícím způsobem všechny další dotčené osoby. Je-li žadatelem fyzická osoba či jedná-li žadatel jménem fyzické osoby, inspektor ochrany údajů v nejvyšší možné míře zajistí, aby žádost byla důvěrná, ledaže dotčený subjekt údajů dá jednoznačný souhlas, aby s žádostí bylo nakládáno jinak;

f)

spolupracuje s inspektory ochrany údajů jiných orgánů a institucí Unie zejména formou výměny zkušeností a sdílení know-how a tak, že ECB zastupuje ve všech diskusích – s výjimkou soudních řízení – týkajících se otázek ochrany údajů a

g)

předkládá roční pracovní plán a výroční zprávu o činnosti inspektora ochrany údajů generální radě a evropskému inspektorovi ochrany údajů.

a)

od sekretariátu ESRB vyžadovat stanovisko k jakékoli otázce, která souvisí s úkoly a povinnostmi inspektora ochrany údajů;

b)

vydat stanovisko k zákonnosti stávajícího či navrhovaného zpracování či k jakékoli otázce týkající se oznámení zpracování;

c)

upozornit vedoucího sekretariátu ESRB na jakýkoli případ, kdy zaměstnanec neplní povinnosti podle nařízení (ES) č. 45/2001;

d)

mít kdykoli přístup k údajům, které jsou předmětem zpracování osobních údajů, a přístup do všech kanceláří, do zařízení pro zpracování údajů a přístup k nosičům dat;

e)

být zapojen do přípravy interních pravidel o ochraně osobních údajů v ESRB;

f)

vést anonymní seznam písemných žádostí subjektů údajů, pokud se týká výkonu jejich práv, a

g)

plnit další úkoly uvedené v příloze nařízení (ES) č. 45/2001.

a)

koordinátoři ochrany údajů pomáhají správcům při plnění jejich povinností, a to na žádost správců nebo z vlastního podnětu. V rámci této pomoci koordinátoři ochrany údajů postupují v součinnosti se zaměstnanci správců, kteří jim poskytnou nezbytné informace. Podle uvážení příslušného správce může tento postup zahrnovat i zpřístupnění osobních údajů, za jejichž zpracování tento správce nese odpovědnost.

b)

koordinátoři ochrany údajů pomáhají inspektorovi ochrany údajů:

a)

tato práva může vykonávat pouze subjekt údajů nebo jeho oprávněný zástupce. Tyto osoby mohou tato práva vykonávat bezplatně;

b)

žádost o výkon těchto práv se příslušnému správci podává písemně. Správce přijme žádost pouze tehdy, pokud byla náležitě ověřena totožnost žadatele, případně jeho oprávnění zastupovat subjekt údajů. Správce subjektu údajů neprodleně písemně oznámí, zda byla jeho žádost přijata či nikoli. Byla-li žádost odmítnuta, uvede správce důvody tohoto odmítnutí;

c)

kdykoli v průběhu tří kalendářních měsíců od přijetí žádosti umožní správce přístup ve smyslu článku 13 nařízení (ES) č. 45/2001 tak, že v závislosti na tom, jakou formu subjekt údajů upřednostňuje, mu umožní do těchto údajů nahlédnout na místě nebo získat kopie těchto údajů.

d)

nedodrží-li správce lhůtu uvedenou v odstavci b) či c), mohou se subjekty údajů obrátit na inspektora ochrany údajů. V případě zjevného zneužití práv subjektem údajů může správce odkázat subjekt práv na inspektora ochrany údajů. Pokud je případ postoupen inspektorovi ochrany údajů, inspektor ochrany údajů rozhodne ve věci a o dalším vhodném postupu. Pokud se subjekt údajů a správce neshodnou, mají oba právo konzultovat inspektora ochrany údajů.

22.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 286/20

22.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 286/21

Evropský účetní dvůr

oddělení „Audit: příprava zpráv“

12, rue Alcide de Gasperi

1615 Luxembourg

LUXEMBOURG

Tel. +352 4398-1

E-mail: eca-info@eca.europa.eu

22.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 286/22

22.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 286/22

22.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 286/23

—

posilovat nadnárodní mobilitu osob pracujících v odvětví kultury,

—

podporovat nadnárodní pohyb kulturních a uměleckých děl a produktů, a

—

podporovat dialog mezi kulturami.

a)

vyslanci;

b)

sítě prosazující kulturní zájmy;

c)

platformy pro strukturovaný dialog.

—

podpora kulturní rozmanitosti a dialogu mezi kulturami,

—

podpora kultury, která je katalyzátorem tvořivosti, v rámci lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost,

—

podpora kultury jako zásadního prvku mezinárodních vztahů Unie, provádění Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (4).

—

být veřejnou (5) nebo soukromou organizací s právní subjektivitou, jejíž hlavní činnost spadá do oblasti kultury (kulturní a tvůrčí oblasti), a

—

mít sídlo v jedné ze způsobilých zemí.

—

členské státy EU (6),

—

země EHP (7) (Island, Lichtenštejnsko, Norsko),

—

Chorvatsko, Turecko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Srbsko a Černá Hora, Albánie, Bosna a Hercegovina.

—

Rozsah, v jakém může daný projekt vytvořit evropskou přidanou hodnotu

—

Vhodnost činností vzhledem ke konkrétním cílům programu

—

Rozsah, v jakém jsou navrhované činnosti vytvořeny a mohou být úspěšně provedeny na nejvyšší úrovni excelence

—

Kvalita partnerství mezi koordinátorem a spoluorganizátory

—

Rozsah, v jakém činnosti mohou vytvořit výsledky, které dosahují cílů programu

—

Rozsah, v jakém budou výsledky navrhovaných činností vhodně sdělovány a šířeny

—

Rozsah, v jakém mohou činnosti vytvořit dlouhotrvající účinek (udržitelnost)

—

Rozměr mezinárodní spolupráce (pouze u projektů spolupráce se třetími zeměmi, linie 1.3.5)

—

Rozsah, v jakém může daný projekt vytvořit skutečnou evropskou přidanou hodnotu, a vhodnost činností vzhledem k cílům programu

—

Rozsah, v jakém jsou navrhované činnosti vytvořeny a mohou být úspěšně provedeny na nejvyšší úrovni excelence

—

Rozsah, v jakém budou výsledky navrhovaných činností vhodně sdělovány a šířeny

—

Evropská přidaná hodnota a evropský rozměr navrhovaných činností

—

Kvalita a inovativnost programu festivalu

—

Dopad na cílovou skupinu

—

Účast evropských profesionálů a kvalita jejich předpokládané vzájemné výměny

—

Rozsah, v jakém mohou pracovní program a návazné činnosti vytvořit skutečnou evropskou přidanou hodnotu, a evropský rozměr navrhovaných činností

—

Vhodnost pracovního programu a návazných činností vzhledem ke konkrétním cílům programu

—

Rozsah, v jakém jsou navrhovaný pracovní program a návazné činnosti vytvořeny a mohou být úspěšně provedeny na nejvyšší úrovni excelence

—

Rozsah, v jakém mohou navrhovaný pracovní program a návazné činnosti vytvořit výsledky, které zasáhnou co nejvíce osob, přímo i nepřímo

—

Rozsah, v jakém budou výsledky navrhovaných činností vhodně sdělovány a šířeny

—

Rozsah, v jakém mohou činnosti vytvořit vhodnou úroveň udržitelnosti (dlouhodobé výsledky a spolupráce) a rovněž znásobovat počet možných realizátorů

—

Rozsah, v jakém může daný projekt vytvořit evropskou přidanou hodnotu

—

Vhodnost činností vzhledem ke konkrétním cílům programu ve spojení s Evropským programem pro kulturu

—

Rozsah, v jakém jsou navrhované činnosti vytvořeny a mohou být úspěšně provedeny na nejvyšší úrovni excelence

—

Kvalita partnerství mezi koordinátorem a spoluorganizátory

—

Rozsah, v jakém činnosti mohou vytvořit výsledky, které dosahují cílů programu

—

Rozsah, v jakém budou výsledky navrhovaných činností vhodně sdělovány a šířeny

—

Rozsah, v jakém mohou činnosti vytvořit dlouhotrvající účinek (udržitelnost)

22.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 286/29

1.

Komise dne 17. září 2012 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky OAO VTB Bank („VTB“, Ruská federace) a Corporate Commercial Bank AD („Corporate Commercial Bank“, Bulharsko) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií společnou kontrolu nad podnikem Bulgarian Telecommunications Company AD („Bulgarian Telecommunications Company“, Bulharsko).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6720 – OAO VTB Bank/Corporate Commercial Bank/Bulgarian Telecommunications Company na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise: