ISSN 1977-0863

doi:10.3000/19770863.C_2011.373.ces

Úřední věstník

Evropské unie

C 373

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 54
21. prosince 2011


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

STANOVISKA

 

Evropská komise

2011/C 373/01

Stanovisko Komise ze dne 20. prosince 2011 týkající se plánu na zneškodňování radioaktivního odpadu v důsledku první fáze demontáže reaktoru A3 jaderné elektrárny Chinon ve Francii podle článku 37 Smlouvy o Euratomu

1

2011/C 373/02

Stanovisko Komise ze dne 20. prosince 2011 týkající se plánu na zneškodňování radioaktivního odpadu z úložiště odpadů s velmi nízkou radioaktivitou, které se nachází v blízkosti jaderné elektrárny Ignalina v Litvě, v souladu s článkem 37 Smlouvy o Euratomu

3

 

Evropský inspektor ochrany údajů

2011/C 373/03

Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí evropský příkaz k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech

4

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Rada

2011/C 373/04

Oznámení pro osoby a subjekty, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2010/800/SZBP ve znění rozhodnutí Rady 2011/860/SZBP o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice

8

 

Evropská komise

2011/C 373/05

Směnné kurzy vůči euru

9

2011/C 373/06

Nová národní strana euromincí určených k peněžnímu oběhu

10

 

INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ

2011/C 373/07

Informace členských států o ukončení rybolovu

11

2011/C 373/08

Informace členských států o ukončení rybolovu

12

 

V   Oznámení

 

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

 

Evropská komise

2011/C 373/09

Doplněk k výzvě k předkládání návrhů 2012 – EAC/27/11 – Program celoživotního učení (LLP)

13

 

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY

 

Evropská komise

2011/C 373/10

Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky

16

2011/C 373/11

Oznámení o pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření

23

CS

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

STANOVISKA

Evropská komise

21.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 373/1


STANOVISKO KOMISE

ze dne 20. prosince 2011

týkající se plánu na zneškodňování radioaktivního odpadu v důsledku první fáze demontáže reaktoru A3 jaderné elektrárny Chinon ve Francii podle článku 37 Smlouvy o Euratomu

(Pouze francouzské znění je závazné)

2011/C 373/01

Níže uvedené posouzení bylo vypracováno podle ustanovení Smlouvy o Euratomu, aniž jsou dotčena dodatečná posouzení, která budou podle Smlouvy o fungování Evropské unie provedena, a povinnosti vyplývající z této smlouvy a sekundárního práva.

Dne 7. června 2011 obdržela Evropská komise od francouzské vlády podle článku 37 Smlouvy o Euratomu všeobecné údaje, které se týkají plánu na zneškodňování radioaktivního odpadu v důsledku první fáze demontáže reaktoru A3 jaderné elektrárny Chinon ve Francii.

Na základě těchto údajů a po konzultaci se skupinou odborníků vypracovala Komise toto stanovisko:

1)

Vzdálenost mezi jadernou elektrárnou a nejbližší hranicí s jiným členským státem, v tomto případě Spojeným královstvím, je 384 km. Dalším nejbližším členským státem ve vzdálenosti 426 km je Belgie. Ve vzdálenosti 460 km se nachází Španělsko a ve vzdálenosti 494 km Lucembursko.

2)

Vypouštění radioaktivních kapalných a plynných odpadů během demontáže za běžných podmínek neovlivní nepříznivě zdraví obyvatelstva v jiném členském státě.

3)

V místě je přechodně skladován pevný radioaktivní odpad, který je následně převezen do zařízení oprávněných ke zpracování nebo zneškodňování odpadu, jež se nacházejí na území Francie. Vývoz radioaktivního odpadu z Francie není plánován.

Komise doporučuje, aby kontroly zbytkové objemové aktivity prováděné za účelem ověření běžného charakteru pevného odpadu po dekontaminaci zajišťovaly soulad s kritérii podle směrnice o základních bezpečnostních standardech (směrnice 96/29/Euratom).

4)

V případě neplánovaného uvolnění radioaktivních odpadů, které může nastat v důsledku havárie typu a rozsahu uvedeného ve všeobecných údajích, by dávky záření, jež by pravděpodobně obdrželo obyvatelstvo jiného členského státu, nebyly ze zdravotního hlediska významné.

Komise tedy zastává stanovisko, že provedení plánu zneškodnění radioaktivního odpadu v jakékoliv formě, který vznikne v důsledku první fáze demontáže reaktoru A3 jaderné elektrárny Chinon ve Francii, a to jak za běžného provozu, tak v případě havárie typu a rozsahu uvedeného ve všeobecných údajích, nevyústí v radioaktivní zamoření vody, půdy ani ovzduší jiného členského státu.

V Bruselu dne 20. prosince 2011.

Za Komisi

Günther OETTINGER

člen Komise


21.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 373/3


STANOVISKO KOMISE

ze dne 20. prosince 2011

týkající se plánu na zneškodňování radioaktivního odpadu z úložiště odpadů s velmi nízkou radioaktivitou, které se nachází v blízkosti jaderné elektrárny Ignalina v Litvě, v souladu s článkem 37 Smlouvy o Euratomu

(Pouze litevské znění je závazné)

2011/C 373/02

Níže uvedené posouzení bylo vypracováno podle ustanovení Smlouvy o Euratomu, aniž jsou dotčena jakákoli dodatečná posouzení, která budou podle Smlouvy o fungování Evropské unie provedena, a povinnosti vyplývající z této smlouvy a ze sekundárního práva.

Dne 16. června 2011 obdržela Evropská komise od litevské vlády v souladu s článkem 37 Smlouvy o Euratomu všeobecné údaje týkající se plánu na zneškodňování radioaktivního odpadu pocházejícího z úložiště odpadů s velmi nízkou radioaktivitou, které se nachází v blízkosti jaderné elektrárny Ignalina v Litvě.

Na základě těchto údajů a doplňkových informací vyžádaných Komisí dne 6. července 2011 a poskytnutých litevskými orgány dne 1. srpna 2011 a po konzultaci se skupinou odborníků vypracovala Komise toto stanovisko:

1)

Vzdálenost mezi zařízením a nejbližším bodem v jiném členském státě, v tomto případě v Lotyšsku, je 8 km. Druhým nejbližším členským státem je Polsko, nacházející se ve vzdálenosti přibližně 250 km. Sousední země, Běloruská republika, se nachází ve vzdálenosti 5 km.

2)

Během provozního období úložiště:

Radioaktivní odpad bude umístěn v úložišti bez úmyslu jej znovu použít.

Na úložiště se nebudou vztahovat povolení pro kapalné a plynné radioaktivní výpusti. Za běžných provozních podmínek budou unikat radioaktivní plyny a z úložiště se může v nepatrném množství uvolňovat radioaktivní průsaková voda; nemělo by to však mít vliv na zdraví populace jiného členského státu nebo sousední země.

V případě neplánovaného uvolnění radioaktivních odpadních látek, které může nastat v důsledku havárie typu a rozsahu uvedeného ve všeobecných údajích, by dávky záření, jež by pravděpodobně zasáhly obyvatelstvo jiného členského státu nebo sousední země, nebyly ze zdravotního hlediska významné.

3)

Po konečném uzavření úložiště:

Opatření stanovená pro definitivní uzavření úložiště, jak jsou popsána ve všeobecných údajích, poskytují záruku, že závěry podle bodu 2 zůstanou dlouhodobě platné.

Závěrem Komise zastává stanovisko, že provádění plánu na zneškodňování radioaktivního odpadu v jakékoli podobě pocházejícího z úložiště odpadů s velmi nízkou radioaktivitou, které se nachází v blízkosti jaderné elektrárny Ignalina v Litvě, v průběhu jeho běžného provozního období a po jeho konečném uzavření, jakož i v případě havárie typu a rozsahu uvedeného ve všeobecných údajích by nemělo mít za následek radioaktivní kontaminaci vody, půdy nebo vzdušného prostoru jiného členského státu nebo sousední země.

V Bruselu dne 20. prosince 2011.

Za Komisi

Günther OETTINGER

člen Komise


Evropský inspektor ochrany údajů

21.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 373/4


Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí evropský příkaz k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech

2011/C 373/03

EVROPSKÝ INSPEKTOR OCHRANY ÚDAJŮ,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 16 této smlouvy,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na článek 7 a 8 této listiny,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (1),

s ohledem na požadavek na vydání stanoviska podle čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (2),

VYDAL NÁSLEDUJÍCÍ STANOVISKO:

I.   ÚVOD

1.

Dne 25. července 2011 přijala Komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí evropský příkaz k obstavení účtů (dále jen „příkaz“) k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech (3).

2.

V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 byl návrh téhož dne, kdy byl přijat, zaslán evropskému inspektorovi ochrany údajů. Před přijetím návrhu proběhly neformální konzultace s evropským inspektorem ochrany údajů. Evropský inspektor ochrany údajů vítá tyto neformální konzultace a je potěšen tím, že do konečného znění návrhu byly zapracovány téměř všechny jeho připomínky.

3.

V tomto stanovisku evropský inspektor ochrany údajů stručně vysvětlí a rozebere aspekty návrhu z hlediska ochrany údajů.

II.   ASPEKTY NÁVRHU Z HLEDISKA OCHRANY ÚDAJŮ

II.1.   Činnosti související se zpracováním údajů podle navrhovaného nařízení

4.

Navrhované nařízení vytvoří evropský postup pro zajišťovací opatření, které umožňuje věřiteli („navrhovatel“) získat evropský příkaz k obstavení účtů (dále jen „příkaz“) bránící výběru či převodu finančních prostředků, jež má dlužník („odpůrce“) uloženy na bankovním účtu v EU. Smyslem návrhu je zlepšit současnou situaci, kdy dlužníci mohou v důsledku „nepružných, zdlouhavých a nákladných“ postupů snadno unikat donucovacím opatřením, neboť si své peníze rychle převedou z bankovního účtu v jednom členském státě do jiného (4).

5.

Podle navrhovaného nařízení jsou osobní údaje různými způsoby zpracovávány a přenášeny mezi jednotlivými účastníky. Existuje podstatný rozdíl mezi dvěma situacemi. V prvním případě: situace, kdy je příkaz požadován před zahájením soudního řízení nebo kdy ještě v členském státě, kde má proběhnout vymáhání, nenastala vykonatelnost rozsudku, soudního smíru či veřejné listiny (5). V druhém případě: situace, kdy je příkaz požadován po vydání pravomocného rozsudku, soudního smíru či veřejné listiny.

6.

V první situaci jsou osobní údaje navrhovatele i odpůrce (identifikační údaje, údaje o bankovním spojení odpůrce, popis příslušných okolností a důkaz o jednání) předkládány navrhovatelem vnitrostátnímu soudu, před nímž má proběhnout řízení o věci samé podle platných pravidel o soudní pravomoci. Žádost se podává na formuláři uvedeném v příloze I k návrhu (viz čl. 8 návrhu).

7.

V druhé situaci zasílá navrhovatel osobní údaje odpůrce (identifikační údaje, údaje o bankovním spojení odpůrce a kopii rozsudku, soudního smíru nebo veřejné listiny) buď soudu, který vydal rozsudek či soudní smír, nebo u veřejné listiny příslušnému orgánu členského státu, v němž byla veřejná listina vydána, nebo přímo příslušnému orgánu v členském státě, v němž má být vymáhána. Žádost se podává na formuláři uvedeném v příloze I k návrhu (viz čl. 15 návrhu).

8.

V obou situacích musí navrhovatel uvést všechny informace o odpůrci a jeho bankovním účtu (účtech), které jsou potřebné, aby banka (banky) mohla/y identifikovat tohoto odpůrce a jeho účet (účty) (viz čl. 16 návrhu). U fyzických osob to zahrnuje celé jméno odpůrce, název banky, číslo účtu (účtů), celou adresu odpůrce a jeho datum narození nebo číslo občanského průkazu či pasu. To vše je uvedeno ve formuláři v příloze I (viz bod 4.7 přílohy I). Jako volitelné datové pole je ve formuláři uvedeno telefonní číslo a e-mailová adresa odpůrce (viz bod 3 přílohy I).

9.

Jestliže navrhovatel nemá k dispozici údaje o bankovních účtech odpůrce, může požádat příslušný orgán členského státu, v němž má probíhat vymáhání, aby mu poskytl potřebné údaje podle čl. 17 návrhu. Tento požadavek musí být uveden v žádosti o vydání příkazu a musí zahrnovat „všechny informace o odpůrci a jeho bankovních účtech, jež má navrhovatel k dispozici“ (viz čl. 17 odst. 1 a 2). Soud nebo vydávající orgán vydá příkaz a předá jej příslušnému orgánu členského státu, v němž má být vymáhán, přičemž ten použije „všech vhodných a přiměřených prostředků, jež jsou v členském státě výkonu k dispozici, za účelem získání informací“ (čl. 17 odst. 3 a 4). Metody získávání informací jsou následující: uložení povinnosti všem bankám na území daného státu sdělit, zda má odpůrce u nich vedený účet, a přístup příslušného orgánu k informacím v případě, že tyto informace mají v držení orgány veřejné moci nebo správní orgány v rejstřících nebo jinde (čl. 17 odst. 5).

10.

V čl. 17 odst. 6 se zdůrazňuje, že informace uvedené v čl. 17 odst. 4 musí být „adekvátní účelu určení účtu či účtů odpůrce, relevantní a nikoli nepřiměřené a musí být omezeny na a) adresu odpůrce, b) banku nebo banky, u nichž má odpůrce vedený účet či účty, c) číslo účtu nebo čísla účtů odpůrce“.

11.

Několik ustanovení návrhu předjímá přeshraniční výměnu informací včetně osobních údajů. Co se týče přenosu příkazu ze soudu nebo vydávajícího orgánu příslušnému orgánu v členském státě výkonu, tento se provádí pomocí formuláře, který je uveden v příloze II k návrhu (viz čl. 21 a 24 návrhu). Tento formulář obsahuje méně údajů o odpůrci, neboť zde není uvedeno jeho datum narození, číslo občanského průkazu či pasu ani jeho telefonní číslo nebo e-mailová adresa. Podle jednotlivých kroků popsaných v navrhovaném nařízení se zdá, že je to dáno tím, že již bylo nade vší pochybnost zjištěno číslo účtu (účtů) odpůrce nebo že má tuto informaci zjistit příslušný orgán členského státu výkonu na základě článku 17 návrhu.

12.

Článek 20 pojednává o komunikaci a spolupráci mezi soudy. Informace o příslušných okolnostech mohou být vyžádány přímo nebo prostřednictvím kontaktních míst Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci vytvořené rozhodnutím 2001/470/ES (6).

13.

Do tří pracovních dnů po obdržení příkazu informuje banka příslušný orgán členského státu výkonu a navrhovatele pomocí formuláře, který je uveden v příloze III návrhu (viz čl. 27). Tento formulář vyžaduje stejné informace o odpůrci, jaké jsou uvedeny ve formuláři v příloze II. V čl. 27 odst. 3 je uvedeno, že banka může zaslat své prohlášení zabezpečeným prostředkem elektronické komunikace.

II.2.   Požadavky na ochranu údajů

14.

Různé činnosti při zpracování osobních údajů dle navrhovaného nařízení musí být prováděny při řádném dodržování pravidel ochrany údajů, jež jsou stanovena ve směrnici 95/46/ES, a ve vnitrostátní legislativě, která tuto směrnici provádí. Evropský inspektor ochrany údajů s potěšením konstatuje, že toto je zdůrazněno v bodě 21 preambule a čl. 46 odst. 3 návrhu. Evropský inspektor ochrany údajů rovněž vítá odkaz na článek 7 a 8 Listiny základních práv EU v bodě 20 preambule návrhu.

15.

Některé informace o navrhovateli a odpůrci jsou pro správné fungování příkazu nepostradatelné. Pravidla ochrany údajů vyžadují, aby byly používány pouze takové údaje, které jsou přiměřené a skutečně nezbytné. Evropský inspektor ochrany údajů s potěšením konstatuje, že se Komise vážně zabývala přiměřeností a nezbytností zpracování osobních údajů pro účely předloženého návrhu.

16.

Ilustruje to v první řadě omezený seznam osobních údajů požadovaných dle čl. 8, 15 a 16 a dle příloh návrhu. Evropský inspektor ochrany údajů s uspokojením konstatuje, že se množství osobních údajů dle různých příloh, které upravují jednotlivé kroky v rámci příkazu, snižuje. V zásadě nemá evropský inspektor ochrany údajů žádný důvod se domnívat, že by požadované údaje zacházely nad rozsah toho, co je potřebné pro účely navrhovaného nařízení. V tomto směru má evropský inspektor ochrany údajů pouze dvě další připomínky.

17.

První se týká údajů o adrese navrhovatele dle příloh k navrhovanému nařízení. Podle čl. 25 návrhu bude odpůrci doručen příkaz a všechny písemnosti předložené soudu nebo příslušnému orgánu s cílem získat příkaz, což zřejmě zahrnuje informace dle příloh I, II a III. Není zde žádná zmínka, že by navrhovatel měl možnost požádat o odstranění údajů o jeho adrese z jednotlivých písemností, než budou zaslány odpůrci. Protože mohou existovat okolnosti, kdy by odhalení adresy navrhovatele odpůrci mohlo představovat riziko, že na navrhovatele bude činěn mimosoudní nátlak ze strany odpůrce, evropský inspektor ochrany údajů navrhuje, aby zákonodárce uvedl v čl. 25 možnost, že navrhovatel může požádat o odstranění těchto údajů z informací poskytovaných odpůrci.

18.

Druhá připomínka se týká volitelných datových polí v příloze I, tedy telefonního čísla a e-mailové adresy. Je třeba upřesnit, zda jsou tyto informace uvedeny jako datová pole, která lze použít, pokud chybí jiné kontaktní informace o odpůrci. Jinak zřejmě není žádný důvod, proč by měla být tato datová pole zachována.

19.

Dalším dokladem toho, že se Komise vážně zabývala přiměřeností a nezbytností zpracování osobních údajů pro účely předloženého návrhu, je výslovný odkaz na zásadu nezbytnosti v čl. 16 a čl. 17 odst. 1 a čl. 17 odst. 6 návrhu. V článku 16 se hovoří o všech informacích „nutných“ k identifikaci odpůrce, v čl. 17 odst. 1 o „potřebných“ informacích a v čl. 17 odst. 6 se opakuje znění čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice 95/46/ES, kde je stanoveno, že údaje musí být adekvátní, relevantní a nikoli nepřiměřené. Evropský inspektor ochrany údajů je spokojen s těmito ustanoveními, neboť je z nich zřejmé, že se osobní údaje shromažďují v souladu se zásadou nezbytnosti. Článek 17 přesto vyvolává některé otázky.

20.

Čl. 17 odst. 2 vyžaduje, aby navrhovatel předložil „všechny informace o odpůrci a jeho bankovních účtech, jež má navrhovatel k dispozici“. Toto je široká formulace, která by mohla předjímat přenos všech druhů údajů o odpůrci. Z tohoto ustanovení není zřejmé, že se tyto informace omezují na informace, které jsou nezbytné pro identifikaci odpůrce a určení jeho bankovních účtů. Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje zahrnout do čl. 17 odst. 2 toto omezení.

21.

Odkaz v čl. 17 odst. 4 na „všechny vhodné a přiměřené prostředky“ by mohl naznačovat způsoby vyšetřování, které závažným způsobem narušují soukromý život odpůrce. Ve spojení s čl. 17 odst. 5 je však zřejmé, že tyto prostředky jsou omezeny na dva postupy, které jsou popsány v bodě 9 tohoto stanoviska. Aby však nedocházelo k nepochopení rozsahu prostředků, jež mají příslušné orgány k dispozici, zákonodárce by mohl zvážit nahrazení odkazu na „všechny vhodné a přiměřené prostředky“ odkazem na „jeden ze dvou postupů uvedených v odstavci 5“.

22.

Co se týče dvou postupů uvedených v čl. 17 odst. 5 písm. b), má evropský inspektor ochrany údajů otázky k druhému postupu. Tento postup se týká přístupu příslušného orgánu k informacím v případě, že tyto informace mají orgány veřejné moci nebo správní orgány v rejstřících nebo jinde. V příloze I k návrhu se odkazuje na „stávající veřejné rejstříky“ (viz bod 4 přílohy I). Pro účely upřesnění by mělo být vysvětleno, co přesně znamená čl. 17 odst. 5 písm. b) návrhu. Je třeba zdůraznit, že nejen shromažďované informace musí být potřebné pro účely navrhovaného nařízení; také postupy shromažďování těchto informací musí splňovat zásady nezbytnosti a přiměřenosti.

23.

Co se týče přeshraničního přenosu údajů mezi jednotlivými zúčastněnými subjekty, evropský inspektor ochrany údajů zde nevidí žádný konkrétní problém z hlediska ochrany údajů. Pouze čl. 27 odst. 3 vyvolává některé další připomínky. Uvádí se zde, že banky mohou zaslat své prohlášení (na formuláři uvedeném v příloze III) zabezpečeným prostředkem elektronické komunikace. Je použit výraz „může“, neboť prostředek elektronické komunikace je alternativou zaslání prohlášení běžnou poštou. Vyplývá to z přílohy III. Smyslem čl. 27 odst. 3 je umožnit bankám použití prostředků elektronické komunikace, avšak pouze v případě, že tyto prostředky jsou zabezpečené. Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje, aby zákonodárce toto ustanovení upřesnil, neboť stávající text by mohl být interpretován jako volitelné použití zabezpečených prostředků. Článek 27 odst. 3 by mohl být nahrazen textem: „Banka může zaslat své prohlášení prostřednictvím prostředku elektronické komunikace, pokud je tento prostředek zabezpečen v souladu s čl. 16 a 17 směrnice 95/46/ES“.

III.   ZÁVĚR

24.

Evropský inspektor ochrany údajů s potěšením konstatuje, že byly zváženy nejrůznější aspekty ochrany údajů, které souvisí s navrhovaným zřízením evropského příkazu k obstavení účtů. Oceňuje zejména uplatnění zásady nezbytnosti a odkazy na ni. Evropský inspektor ochrany údajů se však domnívá, že navrhované nařízení vyžaduje další zlepšení a upřesnění. Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje:

v článku 25 zvážit zařazení možnosti, aby navrhovatel mohl požádat o odstranění své adresy z informací poskytovaných odpůrci,

odstranit z přílohy I volitelná datová pole (telefonní číslo a e-mailovou adresu odpůrce), pokud nebude prokázána jejich skutečná potřeba,

omezit informace poskytované navrhovatelem podle čl. 17 odst. 2 na ty, které jsou potřebné pro identifikaci odpůrce a určení jeho bankovního účtu (účtů),

zvážit nahrazení odkazu v čl. 17 odst. 4 na „všechny vhodné a přiměřené prostředky“ odkazem na „jeden ze dvou postupů uvedených v odstavci 5“,

vysvětlit, co je míněno „stávajícími veřejnými rejstříky“ uvedenými v čl. 17 odst. 5 písm. b),

přeformulovat čl. 27 odst. 3 takto: „Banka může zaslat své prohlášení prostřednictvím prostředku elektronické komunikace, pokud je tento prostředek zabezpečen v souladu s čl. 16 a 17 směrnice 95/46/ES“.

V Bruselu dne 13. října 2011.

Giovanni BUTTARELLI

zástupce evropského inspektora ochrany údajů


(1)  Úř. věst. L 281,, 23.11.1995, s. 31.

(2)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(3)  Viz KOM(2011) 445 v konečném znění.

(4)  Viz důvodová zpráva k návrhu, s. 4.

(5)  Výraz „veřejná listina“ je definován v čl. 4 odst. 11 návrhu jako „písemnost, která byla vyhotovena nebo registrována jako veřejná listina v členském státě původu a jejíž pravost: a) se vztahuje na podpis i obsah listiny; a b) byla ověřena orgánem veřejné moci nebo jiným orgánem k tomu zmocněným“.

(6)  Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 25.


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Rada

21.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 373/8


Oznámení pro osoby a subjekty, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2010/800/SZBP ve znění rozhodnutí Rady 2011/860/SZBP o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice

2011/C 373/04

RADA EVROPSKÉ UNIE

Osobám a subjektům uvedeným v přílohách II a III rozhodnutí Rady 2010/800/SZBP ve znění rozhodnutí Rady 2011/860/SZBP (1) o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice se dávají na vědomí tyto informace:

Rada Evropské unie rozhodla, že osoby a subjekty uvedené ve výše zmíněných přílohách by měly být zařazeny na seznam osob a subjektů podléhajících omezujícím opatřením podle rozhodnutí 2010/800/SZBP o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice. Důvody určení těchto osob a subjektů jsou uvedeny v příslušných položkách jednotlivých příloh.

Dotčené osoby a subjekty se upozorňují, že mohou požádat příslušné orgány daného členského státu (daných členských států) uvedené na internetových stránkách, jejichž seznam je obsažen v příloze II nařízení Rady (ES) č. 329/2007, o povolení použít zmrazené finanční prostředky na základní potřeby nebo konkrétní platby (viz článek 7 uvedeného nařízení).

Dotčené osoby a subjekty mohou zaslat Radě žádost včetně podpůrných dokumentů, aby rozhodnutí o jejich zařazení na výše uvedený seznam bylo znovu zváženo, a to na tuto adresu:

Council of the European Union

General Secretariat

DG K Coordination Unit

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Dotčené osoby a subjekty se rovněž upozorňují, že mají možnost napadnout rozhodnutí Rady u Tribunálu Evropské unie v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 275 odst. 2 a čl. 263 odst. 4 a 6 Smlouvy o fungování Evropské unie.


(1)  Úř. věst. L 338, 21.12.2011.


Evropská komise

21.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 373/9


Směnné kurzy vůči euru (1)

20. prosince 2011

2011/C 373/05

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,3074

JPY

japonský jen

101,88

DKK

dánská koruna

7,4338

GBP

britská libra

0,83680

SEK

švédská koruna

8,9780

CHF

švýcarský frank

1,2192

ISK

islandská koruna

 

NOK

norská koruna

7,7080

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

25,491

HUF

maďarský forint

300,56

LTL

litevský litas

3,4528

LVL

lotyšský latas

0,6969

PLN

polský zlotý

4,4590

RON

rumunský lei

4,3165

TRY

turecká lira

2,4760

AUD

australský dolar

1,3082

CAD

kanadský dolar

1,3508

HKD

hongkongský dolar

10,1751

NZD

novozélandský dolar

1,7139

SGD

singapurský dolar

1,7033

KRW

jihokorejský won

1 519,17

ZAR

jihoafrický rand

10,8132

CNY

čínský juan

8,2914

HRK

chorvatská kuna

7,5198

IDR

indonéská rupie

11 878,68

MYR

malajsijský ringgit

4,1569

PHP

filipínské peso

57,256

RUB

ruský rubl

41,9600

THB

thajský baht

40,922

BRL

brazilský real

2,4303

MXN

mexické peso

18,0685

INR

indická rupie

69,2600


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


21.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 373/10


Nová národní strana euromincí určených k peněžnímu oběhu

2011/C 373/06

Image

Národní strana nové dvoueurové pamětní mince určené k oběhu a vydané Lucemburskem

Euromince určené k peněžnímu oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. Za účelem informování široké veřejnosti a všech, kdo v rámci své profesní činnosti přicházejí do styku s mincemi, zveřejňuje Komise popis vzorů všech nových euromincí (1). V souladu se závěry Rady ze dne 10. února 2009 (2) v této věci se členským státům eurozóny a zemím, které uzavřely měnovou dohodu se Společenstvím, na jejímž základě mohou vydávat euromince, povoluje za určitých podmínek vydávat pamětní euromince určené k peněžnímu oběhu, jde-li pouze o mince v nominální hodnotě dvou eur. Tyto mince mají tytéž technické charakteristiky jako ostatní dvoueurové mince, ale jejich národní strana má pamětní vzor, jenž má z hlediska národního nebo evropského vysokou symbolickou hodnotu.

Vydávající stát: Lucembursko

Připomínaná událost: Velkovévoda Henri a velkovévoda Guillaume IV. z řady „Velkovévodská dynastie“.

Popis vzoru: Na levé straně vnitřní části mince je podobizna Jeho Královské Výsosti velkovévody Henriho dívajícího se doprava, která překrývá podobiznu velkovévody Guillauma IV. dívajícího se doprava. Nad podobiznami vnitřní části mince je uveden nápis „GRANDS-DUCS DE LUXEMBOURG“ a letopočet „2012“ a po jeho stranách značka mincovny a iniciály rytce. Před podobiznami se v pozadí objevuje kontura města Lucemburk. Pod příslušnými podobiznami jsou uvedena jména „HENRI“ a „GUILLAUME IV.“ spolu s nápisem „† 1912“.

Vnější obvod mince lemuje dvanáct hvězd evropské vlajky.

Počet vydaných mincí: 1,4 milionů

Datum emise: leden 2012


(1)  Národní strany všech mincí, které byly vydány v roce 2002, naleznete v Úř. věst. C 373, 28.12.2001, s. 1.

(2)  Viz závěry Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci ze dne 10. února 2009 a doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52).


INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ

21.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 373/11


Informace členských států o ukončení rybolovu

2011/C 373/07

V souladu s čl. 35 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1) bylo přijato rozhodnutí o ukončení rybolovu, jak je uvedeno v této tabulce:

Datum a čas ukončení

26.11.2011

Doba trvání

26.11.2011–31.12.2011

Členský stát

Německo

Populace nebo skupina populací

HER/5B6ANB

Druh

Sleď obecný (Clupea harengus)

Oblast

Vody EU a mezinárodní vody oblastí Vb, VIb a VIaN

Druh(y) rybářského plavidla

Referenční číslo

Odkaz na internetovou adresu s rozhodnutím členského státu:

http://ec.europa.eu/fisheries/cfp/fishing_rules/tacs/index_en.htm


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.


21.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 373/12


Informace členských států o ukončení rybolovu

2011/C 373/08

V souladu s čl. 35 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1) bylo přijato rozhodnutí o ukončení rybolovu, jak je uvedeno v této tabulce:

Datum a čas ukončení

13.11.2011

Doba trvání

13.11.2011–31.12.2011

Členský stát

Spojené království/GBR

Populace nebo skupina populací

BOR/678-

Druh

Drsnatcovití (Caproidae)

Oblast

Vody EU a mezinárodní vody oblastí VI, VII a VIII

Druh(y) rybářského plavidla

Referenční číslo

Odkaz na internetovou adresu s rozhodnutím členského státu:

http://ec.europa.eu/fisheries/cfp/fishing_rules/tacs/index_en.htm


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.


V Oznámení

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

Evropská komise

21.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 373/13


Doplněk k výzvě k předkládání návrhů 2012 – EAC/27/11

Program celoživotního učení (LLP)

2011/C 373/09

Tento doplněk doplňuje výzvu k předkládání návrhů 2011/C 233/06 následujícím způsobem.

1.   Cíle a popis

Tato výzva k předkládání návrhů vychází z rozhodnutí přijatého Evropským parlamentem a Radou dne 15. listopadu 2006 (rozhodnutí č. 1720/2006/ES), kterým se zavádí program celoživotního učení (1). Program se vztahuje na období 2007 až 2013. Specifické cíle programu celoživotního učení jsou uvedeny v čl. 1 odst. 3 uvedeného rozhodnutí.

2.   Způsobilost

Program celoživotního učení se týká všech druhů a úrovní vzdělávání, včetně odborného vzdělávání a přípravy, a je přístupný všem subjektům uvedeným v článku 4 uvedeného rozhodnutí.

Žadatelé musí být usazeni v jedné z těchto zemí (2):

27 členských států Evropské unie,

země ESVO a EHP: Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko,

kandidátské země: Chorvatsko a Turecko.

Kromě toho žadatelé z bývalé Jugoslávské republiky Makedonie a Republiky Srbsko jsou způsobilí pro všechny akce programu uvedené v části A bodě 2 přílohy rozhodnutí č. 1720/2006/ES (3).

Kromě toho jsou žadatelé z bývalé Jugoslávské republiky Makedonie způsobilí pro získání podpory u těchto akcí (4):

Comenius, Grundtvig, Erasmus a Leonardo da Vinci – přípravné návštěvy,

Comenius a Grundtvig – odborná příprava v zaměstnání,

Grundtvig – návštěvy a výměny,

Erasmus – mobilita studentů v rámci studia,

Erasmus – mobilita zaměstnanců (výukové pobyty),

studijní návštěvy v rámci hlavní činnosti 1 průřezového programu,

Leonardo da Vinci – mobilita.

V souladu s čl. 14 odst. 2 rozhodnutí, kterým se zavádí program celoživotního učení, jsou mnohostranné projekty a sítě v rámci programů Comenius, Erasmus, Leonardo da Vinci a Grundtvig a hlavní činnosti průřezového programu rovněž otevřeny partnerům z ostatních třetích zemí. Podrobnosti ohledně daných akcí a podmínek účasti naleznete v Průvodci programu celoživotního učení 2012.

3.   Rozpočet a doba trvání projektů

Celkový rozpočet určený pro tuto výzvu se odhaduje na 1 141 484 000 EUR.

Výše udělených grantů a doba trvání projektů se liší v závislosti na různých faktorech, jako je druh projektu a počet účastnických států.

4.   Termín pro předkládání žádostí

Hlavní termíny:

Comenius: individuální mobilita žáků

1. prosince 2011

Comenius, Grundtvig: odborná příprava v zaměstnání

 

první termín:

16. ledna 2012

další termíny:

30. dubna 2012

17. září 2012

Comenius: asistentské pobyty

31. ledna 2012

Comenius, Erasmus, Leonardo da Vinci, Grundtvig: mnohostranné projekty, sítě a doprovodná opatření

2. února 2012

Leonardo da Vinci: mnohostranné projekty přenosu inovací

2. února 2012

Leonardo da Vinci: mobilita (včetně certifikátu mobility programu Leonardo da Vinci)

Erasmus: intenzivní jazykové kurzy (EILC)

3. února 2012

Program Jean Monnet

15. února 2012

Comenius, Leonardo da Vinci, Grundtvig: partnerství

Comenius: regionální partnerství

Grundtvig: semináře

21. února 2012

Erasmus: intenzivní programy (IP), mobilita studentů pro studijní pobyty a pracovní stáže (včetně certifikátu pro konsorcia Erasmus) a mobilita zaměstnanců (výukové pobyty a odborná příprava zaměstnanců)

9. března 2012

Grundtvig: asistentské pobyty, dobrovolnické projekty seniorů

30. března 2012

Průřezový program: hlavní činnost 1 – studijní návštěvy

 

první termín:

30. března 2012

druhý termín:

12. října 2012

Průřezový program: všechny další činnosti

1. března 2012

Pro návštěvy a výměny v rámci programu Grundtvig a pro přípravné návštěvy v rámci všech odvětvových programů jsou pro každou zemi stanoveny individuální termíny. Příslušné informace naleznete na internetových stránkách národní agentury ve vaší zemi.

5.   Podrobné informace

Úplné znění obecné výzvy k předkládání návrhů týkající se strategických priorit Programu celoživotního učení 2011–2013 pro rok 2012, jakož i průvodce Programu celoživotního učení 2012 a informace ohledně dostupnosti formulářů žádostí najdete na internetové adrese: http://ec.europa.eu/education/llp/doc848_en.htm

Žádosti musí být v souladu se všemi podmínkami úplného znění výzvy a průvodce Programu celoživotního učení a musí být předloženy na správných formulářích.


(1)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení: http://eur-lex.europa.eu/lex/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:327:0045:0068:CS:PDF a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1357/2008/ES ze dne 16. prosince 2008, kterým se mění rozhodnutí č. 1720/2006/ES: http://eur-lex.europa.eu/lex/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:350:0056:0057:CS:PDF

(2)  Tato podmínka se nevztahuje na program Jean Monnet, který je otevřen vysokoškolským institucím z celého světa.

(3)  S výhradou podpisu memoranda o porozumění mezi Komisí a příslušnými orgány každé z těchto zemí. Není-li memorandum o porozumění podepsáno k prvnímu dni měsíce, kdy bylo vydáno rozhodnutí o udělení grantu, nezískají účastníci z této země finanční podporu a nebudou zohledněni, pokud jde o minimální velikost konsorcií/partnerství.

(4)  Na základě finanční dohody mezi vládou bývalé Jugoslávské republiky Makedonie a Evropskou komisí podepsané dne 21. prosince 2010 ohledně národního programu v rámci složky I v rámci nástroje předvstupní pomoci – centralizované řízení, pro rok 2009, která stanoví financování ze strany EU pro projekt 4.3 „Přípravná opatření pro účast v programu celoživotního učení a v programu Mládež v akci“.


ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY

Evropská komise

21.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 373/16


Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky

2011/C 373/10

Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela podnět podle článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), ve kterém se uvádí, že dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky je dumpingový, a způsobuje proto výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

1.   Podnět

Podnět podala dne 7. listopadu 2011 společnost EUROFER (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 70 %, celkové výroby určitých výrobků z oceli s organickým povlakem v Unii.

2.   Výrobek, který je předmětem šetření

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou určité výrobky z oceli s organickým povlakem, tj. ploché válcované výrobky z nelegované nebo legované oceli (kromě korozivzdorné oceli), které jsou opatřené barvou, lakované nebo potažené plastem alespoň na jedné straně, kromě tzv. „sendvičových panelů“, které se používají ve stavebnictví a sestávají ze dvou vnějších kovových plechů se stabilizačním jádrem z izolačního materiálu uprostřed, a kromě výrobků se svrchním povlakem ze zinkového prachu (zinkový nátěr obsahující více než 70 % hmotnostních zinku) (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

3.   Tvrzení o dumpingu  (2)

Výrobkem označeným za dumpingový je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“), v současnosti kódů KN ex 7210 70 80, ex 7212 40 80, ex 7225 99 00 a ex 7226 99 70. Tyto kódy KN se uvádějí pouze pro informaci.

Jelikož je s ohledem na ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení dotčená země považována za zemi bez tržního hospodářství, stanovil žadatel běžnou hodnotu pro dovoz z Čínské lidové republiky na základě ceny ve dvou třetích zemích s tržním hospodářstvím, a to Kanadě a Jižní Africe. Tvrzení o dumpingu vychází ze srovnání takto stanovené běžné hodnoty s vývozní cenou (na úrovni ceny ze závodu) výrobku, který je předmětem šetření, při jeho prodeji na vývoz do Unie.

Na základě toho jsou vypočítaná dumpingová rozpětí pro dotčenou zemi značná.

4.   Tvrzení o újmě

Žadatel poskytl důkazy o tom, že se dovoz výrobku, který je předmětem šetření, z dotčené země celkově zvýšil, a to jak v absolutních hodnotách, tak i co se týče podílu na trhu.

Ze zjevných důkazů předložených žadatelem vyplývá, že kromě jiných dopadů mají objem a ceny dováženého výrobku, který je předmětem šetření, nepříznivý vliv na prodaná množství, na ceny stanovené výrobním odvětvím Unie a na jeho podíl na trhu, což vede k závažným nepříznivým důsledkům pro zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie a jeho celkový výkon a finanční situaci.

5.   Postup

Poněvadž Komise po konzultaci s poradním výborem zjistila, že podnět byl podán výrobním odvětvím Unie nebo jeho jménem a že existuje dostatek důkazů pro zahájení řízení, zahajuje šetření podle článku 5 základního nařízení.

Šetřením se stanoví, zda je výrobek, který je předmětem šetření a který pochází z dotčené země, předmětem dumpingu a zda tento dumping působí výrobnímu odvětví Unie újmu. V případě kladné odpovědi se šetření bude zabývat tím, zda by uložení příslušných opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie.

5.1    Postup pro zjištění dumpingu

Vyvážející výrobci výrobku (3), který je předmětem šetření, z dotčené země se vyzývají k účasti na šetření Komise.

5.1.1   Šetření vyvážejících výrobců

5.1.1.1   Postup pro výběr vyvážejících výrobců, kteří budou podrobeni šetření v dotčené zemi

a)   Výběr vzorku

S ohledem na potenciálně velký počet vyvážejících výrobců v dotčené zemi zahrnutých do tohoto řízení a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách může Komise omezit okruh vyvážejících výrobců, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku bude proveden v souladu s článkem 17 základního nařízení.

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni vyvážející výrobci nebo zástupci jednající jejich jménem, aby se Komisi přihlásili. Není-li stanoveno jinak, musí tak tyto strany učinit do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, a to tím, že Komisi poskytnou o své společnosti nebo společnostech tyto údaje:

název, adresu, e-mailovou adresu, telefonní a faxová čísla a jméno kontaktní osoby,

obrat, vyjádřený v místní měně, a objem, vyjádřený v tunách, výrobku, který je předmětem šetření, prodaného na vývoz do Unie za období šetření od 1. října 2010 do 30. září 2011 jednotlivě pro každý ze 27 členských států (4) a celkem,

obrat, vyjádřený v místní měně, a objem, vyjádřený v tunách, výrobku, který je předmětem šetření, prodaného na domácím trhu za období šetření od 1. října 2010 do 30. září 2011,

podrobnosti o činnostech společnosti v celém světě, co se týče výrobku, který je předmětem šetření,

názvy a podrobnosti o činnostech veškerých společností ve spojení (5), jež se podílejí na výrobě a/nebo prodeji (na vývoz a/nebo v rámci domácího trhu) výrobku, který je předmětem šetření,

jakékoli další podstatné informace, jež by Komisi napomohly ve výběru vzorku.

Vyvážející výrobci by také měli uvést, zda v případě, že nebudou vybráni do vzorku, chtějí obdržet dotazník a jiné formuláře žádosti, aby je mohli vyplnit, a požádat tak o individuální dumpingové rozpětí v souladu s písmenem b) níže.

Poskytnutím výše uvedených informací společnost vyjadřuje souhlas se svým případným zařazením do vzorku. Je-li společnost vybrána jako součást vzorku, znamená to, že vyplní dotazník a že souhlasí s inspekcí ve svých prostorách za účelem ověření svých odpovědí („inspekce na místě“). Pokud společnost uvede, že se svým případným zařazením do vzorku nesouhlasí, bude její nesouhlas považován za nespolupráci při šetření. Zjištění Komise týkající se nespolupracujících vyvážejících výrobců vycházejí z dostupných údajů a výsledek může být pro dotčenou stranu méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

S cílem získat informace, které považuje za nezbytné pro výběr vzorku vyvážejících výrobců, se Komise obrátí také na orgány v dotčené zemi a může se též obrátit na jakákoli známá sdružení vyvážejících výrobců.

Všechny zúčastněné strany, jež chtějí předložit jakékoli další podstatné informace týkající se výběru vzorku, s výjimkou informací požadovaných výše, tak musí učinit do 21 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak.

Je-li nutné provést výběr vzorku, mohou být vyvážející výrobci vybráni na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Komise všem známým vyvážejícím výrobcům, orgánům dotčené země a sdružením vyvážejících výrobců oznámí, případně prostřednictvím orgánů dotčené země, které společnosti byly vybrány do vzorku.

Všichni vyvážející výrobci vybraní do vzorku musí předložit vyplněný dotazník do 37 dnů ode dne oznámení o výběru vzorku, není-li stanoveno jinak.

Vyplněný dotazník musí obsahovat informace mimo jiné o struktuře a činnostech společnosti nebo společností vyvážejícího výrobce v souvislosti s výrobkem, který je předmětem šetření, a o nákladech na výrobu a o prodeji výrobku, který je předmětem šetření, na domácím trhu dotčené země a o prodeji výrobku, který je předmětem šetření, do Unie.

Společnosti, které souhlasily se svým případným zařazením do vzorku, ale nebyly do vzorku vybrány, se považují za spolupracující (dále jen „spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku“). Aniž je dotčeno písmeno b) níže, antidumpingové clo, které může být uloženo na dovoz od spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku, nebude vyšší než vážené průměrné dumpingové rozpětí, které bylo zjištěno u dovážejících výrobců zařazených do vzorku (6).

b)   Individuální dumpingové rozpětí pro společnosti nezařazené do vzorku

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku mohou podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení požádat, aby Komise stanovila jejich individuální dumpingová rozpětí (dále jen „individuální dumpingové rozpětí“). Vyvážející výrobci, kteří chtějí požádat o individuální dumpingové rozpětí, si musí vyžádat dotazník a jiné formuláře žádosti v souladu s písmenem a) výše a vrátit je řádně vyplněné ve lhůtách uvedených v následující větě a v bodě 5.1.2.2 níže. Není-li stanoveno jinak, musí být vyplněný dotazník předložen do 37 dnů ode dne oznámení o výběru vzorku. Je nutno zdůraznit, že aby mohla Komise stanovit individuální dumpingová rozpětí pro tyto vyvážející výrobce v zemi bez tržního hospodářství, musí se prokázat, že splňují kritéria pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství nebo alespoň individuálního zacházení, která jsou stanovena v bodě 5.1.2.2 níže.

Vyvážející výrobci, kteří požadují individuální dumpingové rozpětí, by si však měli být vědomi skutečnosti, že se Komise může přesto rozhodnout nestanovit pro ně individuální dumpingové rozpětí, pokud je například počet vyvážejících výrobců tak vysoký, že by takové stanovení znamenalo příliš velké zatížení a bránilo by včasnému ukončení šetření.

5.1.2   Další postup týkající se vyvážejících výrobců v dotčené zemi bez tržního hospodářství

5.1.2.1   Výběr třetí země s tržním hospodářstvím

S výhradou ustanovení bodu 5.1.2.2 níže se v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení v případě dovozu z dotčené země určí běžná hodnota na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Za tímto účelem vybere Komise vhodnou třetí zemi s tržním hospodářstvím. Komise uvažuje buď o Kanadě nebo o Jižní Africe. Zúčastněné strany se tímto vyzývají, aby se vyjádřily k vhodnosti těchto zemí do 10 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

5.1.2.2   Zacházení s vyvážejícími výrobci v dotčené zemi bez tržního hospodářství  (7)

Jednotliví vyvážející výrobci v dotčené zemi, kteří se domnívají, že v jejich případě při výrobě a prodeji výrobku, který je předmětem šetření, převažují podmínky tržního hospodářství, mohou v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení předložit za tímto účelem řádně odůvodněnou žádost (dále jen „žádost o zacházení jako v tržním hospodářství“). Zacházení jako v tržním hospodářství bude přiznáno, pokud se při posuzování žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství prokáže, že jsou splněna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení (8). Dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců, kterým bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, se vypočítá v rozsahu, v jakém je to možné, a aniž je dotčeno použití dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení, za použití jejich vlastní běžné hodnoty a vývozních cen v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení.

Jednotliví vyvážející výrobci v dotčené zemi mohou také nebo namísto toho požádat o individuální zacházení. Aby jim bylo individuální zacházení přiznáno, musí tito vyvážející výrobci předložit důkazy, že splňují kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení (9). Dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců, kterým bylo přiznáno individuální zacházení, se vypočítá na základě jejich vlastních vývozních cen. Běžná hodnota bude u vyvážejících výrobců, kterým bylo přiznáno individuální zacházení, založena na hodnotách stanovených pro třetí zemi s tržním hospodářstvím, vybranou výše popsaným způsobem.

a)   Zacházení jako v tržním hospodářství

Komise zašle formuláře žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství všem vyvážejícím výrobcům v dotčené zemi vybraným do vzorku a spolupracujícím vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku, kteří chtějí požádat o individuální dumpingové rozpětí, všem známým sdružením vyvážejících výrobců, jakož i orgánům dotčené země.

Není-li stanoveno jinak, měli by všichni vyvážející výrobci, kteří žádají o zacházení jako v tržním hospodářství, předložit vyplněný formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství do 21 dnů ode dne oznámení o výběru vzorku nebo o rozhodnutí, že vzorek nebude vybrán.

b)   Individuální zacházení

Chtějí-li požádat o individuální zacházení, měli by vyvážející výrobci v dotčené zemi, kteří byli vybráni do vzorku, a spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku, kteří chtějí požádat o individuální dumpingové rozpětí, předložit formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství s řádně vyplněnými oddíly, které se týkají individuálního zacházení, do 21 dnů ode dne oznámení o výběru vzorku, není-li stanoveno jinak.

5.1.3   Šetření dovozců, kteří nejsou ve spojení  (10), (11)

S ohledem na potenciálně velký počet dovozců, kteří nejsou ve spojení, zahrnutých do tohoto řízení, a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách může Komise omezit okruh těchto dovozců, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet prostřednictvím výběru vzorku. Výběr vzorku bude proveden v souladu s článkem 17 základního nařízení.

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, nebo zástupci jednající jejich jménem, aby se Komisi přihlásili. Není-li stanoveno jinak, měly by tak tyto strany učinit do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, a to tím, že Komisi poskytnou o své společnosti nebo společnostech tyto údaje:

název, adresu, e-mailovou adresu, telefonní a faxová čísla a jméno kontaktní osoby,

podrobnosti o činnostech společnosti, co se týče výrobku, který je předmětem šetření,

celkový obrat za období od 1. října 2010 do 30. září 2011,

objem, vyjádřený v tunách, a hodnotu, vyjádřenou v eurech, dovozu výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z dotčené země na trh Unie a jeho dalšího prodeje na tomto trhu za období od 1. října 2010 do 30. září 2011,

názvy a podrobnosti o činnostech veškerých společností ve spojení (12), jež se podílejí na výrobě a/nebo prodeji výrobku, který je předmětem šetření,

jakékoli další podstatné informace, jež by Komisi napomohly ve výběru vzorku.

Poskytnutím výše uvedených informací společnost vyjadřuje souhlas se svým případným zařazením do vzorku. Je-li společnost vybrána jako součást vzorku, znamená to, že vyplní dotazník a že souhlasí s inspekcí ve svých prostorách za účelem ověření svých odpovědí („inspekce na místě“). Pokud společnost uvede, že se svým případným zařazením do vzorku nesouhlasí, bude její nesouhlas považován za nespolupráci při šetření. Zjištění Komise týkající se nespolupracujících dovozců vycházejí z dostupných údajů a výsledek může být pro dotčenou stranu méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

S cílem získat informace, které považuje za nezbytné pro výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, se Komise také může obrátit na jakákoli známá sdružení dovozců.

Všechny zúčastněné strany, jež chtějí předložit jakékoli další podstatné informace týkající se výběru vzorku, s výjimkou informací požadovaných výše, tak musí učinit do 21 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak.

Je-li nutné provést výběr vzorku, mohou být dovozci vybráni na základě největšího reprezentativního objemu prodeje výrobku, který je předmětem šetření, v Unii, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Komise všem známým dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a sdružením dovozců oznámí společnosti vybrané do vzorku.

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zašle Komise dotazníky dovozcům, kteří nejsou ve spojení, zařazeným do vzorku a jakémukoli známému sdružení dovozců. Není-li stanoveno jinak, musí tyto strany předložit vyplněný dotazník do 37 dnů ode dne oznámení o výběru vzorku. Vyplněný dotazník musí obsahovat informace mimo jiné o struktuře a činnostech jejich společnosti nebo společností v souvislosti s výrobkem, který je předmětem šetření, a o prodeji výrobku, který je předmětem šetření.

5.2    Postup pro zjištění újmy

Újmou se rozumí podstatná újma výrobnímu odvětví Unie, její hrozba nebo závažné zpoždění při zavádění některého výrobního odvětví Unie. Zjištění újmy je založeno na skutečných důkazech a zahrnuje objektivní stanovení objemu dumpingového dovozu, jeho účinku na ceny na trhu Unie a následného dopadu tohoto dovozu na výrobní odvětví Unie. S cílem stanovit, zda je výrobnímu odvětví Unie působena podstatná újma, se výrobci výrobku, který je předmětem šetření, v Unii vyzývají k účasti na šetření Komise.

5.2.1   Šetření výrobců v Unii

S ohledem na velký počet výrobců v Unii zahrnutých do tohoto řízení a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách se Komise rozhodla omezit okruh výrobců v Unii, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku se provádí v souladu s článkem 17 základního nařízení.

Komise předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Více informací lze nalézt v dokumentu „For inspection by interested parties“. Zúčastněné strany se vyzývají, aby se seznámily s uvedenou dokumentací (za tímto účelem by se měly obrátit na Komisi prostřednictvím kontaktních údajů uvedených v bodě 5.6 níže). Ostatní výrobci v Unii nebo zástupci jednající jejich jménem, kteří se domnívají, že existují důvody, proč by měli být zahrnuti do vzorku, by měli kontaktovat Komisi do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

Všechny zúčastněné strany, jež chtějí předložit jakékoli další podstatné informace týkající se výběru vzorku, tak musí učinit do 21 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak.

Komise všem známým výrobcům v Unii a/nebo sdružením výrobců v Unii oznámí, které společnosti byly nakonec vybrány do vzorku.

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zašle Komise dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a jakémukoliv známému sdružení výrobců v Unii. Není-li stanoveno jinak, musí tyto strany předložit vyplněný dotazník do 37 dnů ode dne oznámení o výběru vzorku. Vyplněný dotazník musí obsahovat informace mimo jiné o struktuře, finanční situaci a činnostech jejich společnosti nebo společností v souvislosti s výrobkem, který je předmětem šetření, a o nákladech na výrobu a o prodeji výrobku, který je předmětem šetření.

5.3    Postup pro posouzení zájmu Unie

Pokud bude existence dumpingu a jím působené újmy zjištěna, bude v souladu s článkem 21 základního nařízení rozhodnuto, zda by přijetí antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie. Výrobci v Unii, dovozci a jejich reprezentativní sdružení, uživatelé a jejich reprezentativní sdružení a reprezentativní organizace spotřebitelů se vyzývají, aby se přihlásili do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak. Aby se mohly zúčastnit šetření, musí reprezentativní organizace spotřebitelů v téže lhůtě prokázat, že existuje objektivní souvislost mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem šetření.

Strany, které se přihlásí ve výše uvedené lhůtě, mohou sdělit Komisi informace týkající se zájmu Unie do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak. Tyto informace mohou být poskytnuty buď ve volném formátu nebo vyplněním dotazníku vypracovaného Komisí. V každém případě budou informace předložené podle článku 21 zohledněny pouze tehdy, budou-li v době předložení doloženy věcnými důkazy.

5.4    Jiná písemná podání

S výhradou ustanovení tohoto oznámení se všechny zúčastněné strany vyzývají, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy. Není-li stanoveno jinak, měla by Komise tyto informace a důkazy obdržet do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

5.5    Možnost slyšení útvary Komise, které provádějí šetření

Všechny zúčastněné strany mohou požádat o slyšení u útvarů Komise provádějících šetření. Jakákoli žádost o slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Žádost o slyšení ohledně záležitostí týkajících se počáteční fáze šetření musí být podána do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Později by měly být žádosti o slyšení předkládány v jednotlivých lhůtách stanovených Komisí v rámci její komunikace se zúčastněnými stranami.

5.6    Pokyny pro písemná podání, zasílání vyplněných dotazníků a korespondenci

Všechna písemná podání zúčastněných stran, včetně informací vyžadovaných tímto oznámením, vyplněných dotazníků a korespondence, pro které je vyžadováno důvěrné zacházení, se označí poznámkou „Limited“ (13).

Zúčastněné strany, které sdělily informace označené poznámkou „Limited“, mají podle čl. 19 odst. 2 základního nařízení předložit jejich výtah, který nemá důvěrnou povahu a který se označí poznámkou „For inspection by interested parties“. Tento výtah by měl být natolik podrobný, aby umožňoval přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací. Pokud zúčastněná strana, která sdělila důvěrné informace, nepředloží v požadovaném formátu a kvalitě jejich výtah, který nemá důvěrnou povahu, nemusí se k takovým důvěrným informacím přihlédnout.

Zúčastněné strany předloží veškerá podání a žádosti v elektronické podobě (podání, která nemají důvěrnou povahu, elektronickou poštou a ta, která mají důvěrnou povahu, na nosiči CD-R/DVD), přičemž musí uvést název, poštovní adresu, e-mailovou adresu a telefonní a faxová čísla zúčastněné strany. Veškeré plné moci a podepsaná potvrzení připojené k žádostem o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení nebo k odpovědím na dotazník nebo jakékoli jejich aktualizace se však podávají v tištěné podobě, tj. poštou nebo přímým předáním, na níže uvedenou adresu. Pokud zúčastněná strana nemůže poskytnout podání a žádosti v elektronické podobě, musí o tom podle čl. 18 odst. 2 základního nařízení neprodleně informovat Komisi. Další informace týkající se korespondence s Komisí naleznou zúčastněné strany na příslušné internetové stránce Generálního ředitelství pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/tackling-unfair-trade/trade-defence

Korespondenční adresa Evropské komise, Generálního ředitelství pro obchod, ředitelství H:

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate H

Office: N105 04/092

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax +32 22956505

E-mail: TRADE-OCS-DUMPING@ec.europa.eu

6.   Nedostatečná spolupráce

Pokud zúčastněná strana odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušné lhůtě nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou podle článku 18 základního nařízení prozatímní nebo konečná pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.

Pokud se zjistí, že zúčastněná strana předložila nepravdivé nebo zavádějící informace, nemusí se k nim přihlédnout a lze vycházet z dostupných údajů.

Nespolupracuje-li zúčastněná strana vůbec nebo spolupracuje-li jen částečně, a zjištění se proto podle článku 18 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může to vést k výsledku, který pro ni bude méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

7.   Úředník pro slyšení

Zúčastněné strany mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení z Generálního ředitelství pro obchod. Úředník pro slyšení slouží jako prostředník mezi zúčastněnými stranami a útvary Komise provádějícími šetření. Úředník pro slyšení přezkoumává žádosti o přístup ke spisu, spory ohledně důvěrné povahy dokumentů, žádosti o prodloužení lhůt a žádosti třetích stran o slyšení. Úředník pro slyšení může uspořádat slyšení jednotlivé zúčastněné strany a působit jako prostředník, aby bylo zajištěno úplné uplatnění práva zúčastněných stran na obhajobu.

Žádost o slyšení u úředníka pro slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Žádost o slyšení ohledně záležitostí týkajících se počáteční fáze šetření musí být podána do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Později musí být žádosti o slyšení předkládány v jednotlivých lhůtách stanovených Komisí v rámci její komunikace se zúčastněnými stranami.

Úředník pro slyšení rovněž umožní uspořádání slyšení pro strany, při němž budou moci vyjádřit svá stanoviska a předložit protiargumenty týkající se mimo jiné otázek dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie. Takové slyšení by se zpravidla konalo nejpozději na konci čtvrtého týdne po oznámení prozatímních zjištění.

Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce GŘ pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/tackling-unfair-trade/hearing-officer/index_en.htm

8.   Časový rozvrh šetření

Podle čl. 6 odst. 9 základního nařízení bude šetření ukončeno do 15 měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. V souladu s čl. 7 odst. 1 základního nařízení je možné uložit prozatímní opatření nejpozději do 9 měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

9.   Zpracování osobních údajů

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (14).


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Dumping je způsob prodeje vyváženého výrobku (dále jen „dotčený výrobek“) za cenu nižší, než je jeho „běžná hodnota“. Za běžnou hodnotu se obvykle považuje srovnatelná cena „obdobného výrobku“ na domácím trhu dotčené země. Výrazem „obdobný výrobek“ se rozumí výrobek, který je ve všech ohledech podobný dotčenému výrobku, nebo, není-li takový výrobek k dispozici, výrobek, jenž se dotčenému výrobku nejvíce podobá.

(3)  Vyvážejí výrobce je jakákoliv společnost z dotčené země, která vyrábí a vyváží výrobek, který je předmětem šetření, na trh Unie, ať přímo, nebo prostřednictvím třetí strany, včetně jakékoliv z jejích společností ve spojení, jež se podílejí na výrobě, prodeji na domácím trhu nebo vývozu dotčeného výrobku.

(4)  27 členskými státy Evropské unie jsou: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko.

(5)  V souladu s článkem 143 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 o provádění celního kodexu Společenství se za osoby ve spojení považují pouze osoby: a) z nichž jedna je členem vedení nebo správní rady podniku druhé osoby a naopak; b) které jsou právně uznanými společníky; c) které jsou vůči sobě v zaměstnaneckém poměru; d) z nichž jedna přímo nebo nepřímo drží, kontroluje nebo vlastní nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob; e) z nichž jedna přímo nebo nepřímo kontroluje druhou; f) jež obě přímo nebo nepřímo kontroluje třetí osoba; g) jež společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu; nebo h) které jsou členy jedné rodiny. Osoby se považují za členy jedné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v některém z těchto příbuzenských poměrů: i) manželé, ii) rodiče a děti, iii) sourozenci (i nevlastní), iv) prarodiče a vnuci, v) strýc nebo teta a synovec nebo neteř, vi) tchán nebo tchyně a zeť nebo snacha, vii) švagři a švagrové (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1). „Osobou“ se v tomto kontextu rozumí jakákoliv fyzická nebo právnická osoba.

(6)  Podle čl. 9 odst. 6 základního nařízení se nepřihlíží k rozpětím, která jsou nulová nebo zanedbatelná nebo jejichž výše byla zjištěna postupem podle článku 18 základního nařízení.

(7)  Bez ohledu na to, že v tomto pododstavci je zmíněna pouze možnost požádat o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení, Komise vyzývá všechny vyvážející výrobce, aby plně spolupracovali a účastnili se šetření za účelem získání individuálního dumpingového rozpětí a individuálního antidumpingového cla, a to i tehdy, pokud se domnívají, že nesplňují kritéria pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství nebo individuálního zacházení. V takové situaci bude Komise shromažďovat informace s ohledem na úvahy, které vyjádřil odvolací orgán WTO ve své zprávě DS 397 (EC-Fasteners), a zvláště s ohledem na body 371–384 této zprávy (viz http://www.wto.org). Shromažďování informací Komisí však nemá vliv na to, zda a jakým způsobem bude Evropská unie v tomto šetření interpretovat úvahy odvolacího orgánu.

(8)  Vyvážející výrobci musí zejména prokázat, že: i) obchodní rozhodnutí a náklady reagují na tržní podmínky bez výrazných státních zásahů, ii) společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používané ve všech oblastech, iii) neexistují žádná významná zkreslení přetrvávající z původního systému netržního hospodářství, iv) právní úprava úpadku a vlastnictví zaručuje právní jistotu a stabilitu, a v) měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů.

(9)  Vyvážející výrobci musí zejména prokázat, že: i) v případě plného nebo částečného zahraničního vlastnictví daných podniků nebo společných podniků (joint ventures) mohou vývozci svobodně repatriovat základní kapitál a zisky, ii) vývozní ceny a množství i prodejní a dodací podmínky jsou určovány svobodně, iii) většinu akcií nebo podílů vlastní soukromé osoby, a buď jsou státní úředníci zasedající ve správní radě nebo zastávající klíčové řídící funkce v menšině, nebo je společnost dostatečně nezávislá na státních zásazích, iv) měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů, a v) státní zásahy nejsou takového rozsahu, aby umožňovaly obcházení individuálních antidumpingových opatření.

(10)  Do vzorku mohou být zařazeni pouze dovozci, kteří nejsou ve spojení s vyvážejícími výrobci. Dovozci, kteří jsou ve spojení s vyvážejícími výrobci, musí pro tyto vyvážející výrobce vyplnit přílohu 1 dotazníku. Definice strany ve spojení viz poznámka pod čarou 5.

(11)  Údaje poskytnuté dovozci, kteří nejsou ve spojení, lze použít také v souvislosti s jinými aspekty tohoto šetření, než je zjištění dumpingu.

(12)  Definice strany ve spojení viz poznámka pod čarou 5.

(13)  Dokument označený poznámkou „Limited“ je důvěrný dokument podle článku 19 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51) a článku 6 Dohody WTO o provádění článku VI dohody GATT z roku 1994 (antidumpingová dohoda). Je to také chráněný dokument podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(14)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.


21.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 373/23


Oznámení o pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření

2011/C 373/11

V návaznosti na zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (1), po němž nebyla podána žádná řádně podložená žádost o přezkum, Komise oznamuje, že níže uvedené antidumpingové opatření pozbyde zanedlouho platnosti.

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 (2) o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství.

Výrobek

Země původu nebo vývozu

Opatření

Odkaz

Datum pozbytí platnosti (3)

Roztoky močoviny a dusičnanu amonného

Alžírsko

Bělorusko

Rusko

Ukrajina

Antidumpingové clo

Nařízení Rady (ES) č. 1911/2006 (Úř. věst. L 365, 21.12.2006, s. 26), ve znění nařízení Rady (ES) č. 789/2008 (Úř. věst. L 213, 8.8.2008, s. 14) naposledy pozměněné prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1251/2009 (Úř. věst. L 338, 19.12.2009, s. 5)

22.12.2011

Závazek

Rozhodnutí Komise 2008/649/ES (Úř. věst. L 213, 8.8.2008, s. 39)


(1)  Úř. věst. C 64, 1.3.2011, s. 11.

(2)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(3)  Platnost opatření končí o půlnoci dne uvedeného v tomto sloupci.