17.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 369/1

---

MĚNOVÁ DOHODA

mezi Evropskou unií a Andorrským knížectvím

2011/C 369/01

EVROPSKÁ UNIE, zastoupená Evropskou komisí,

a

ANDORRSKÉ KNÍŽECTVÍ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 nahradila dne 1. ledna 1999 měny jednotlivých členských států účastnících se třetí etapy hospodářské a měnové unie měna euro, přičemž mezi tyto státy patřily i Španělsko a Francie.

(2)

Před uzavřením této dohody nemělo Andorrské knížectví oficiální měnu ani neuzavřelo měnovou dohodu s žádným členským státem nebo třetí zemí. V Andoře se fakticky používaly španělské a francouzské bankovky a mince, které byly od 1. ledna 2002 nahrazeny eurobankovkami a euromincemi. Andorrské knížectví také vydalo sběratelské mince denominované v dinerech.

(3)

Podle této měnové dohody je oficiální měnou Andorrského knížectví euro. Andorrské knížectví tak bude mít právo vydávat euromince a povinnost přiznávat status zákonného platidla eurobankovkám a euromincím vydaným Eurosystémem a členskými státy, které přijaly euro. Andorrské knížectví by mělo na svém území zajistit používání pravidel Evropské unie pro bankovky a mince denominované v eurech, včetně pravidel pro ochranu eura před paděláním.

(4)

Andorrské knížectví má významný bankovní sektor, který je úzce propojen s bankovním sektorem eurozóny. V Andorrském knížectví by se tak měly postupně zavádět relevantní bankovní a finanční právní předpisy EU, předpisy EU ohledně předcházení praní peněz, předcházení podvodům a padělání bezhotovostních prostředků pro placení a ohledně požadavků na výkaznictví pro statistické účely, aby se zajistily rovnější podmínky.

(5)	Tato dohoda neukládá ECB ani národním centrálním bankám povinnost zařadit finanční nástroje Andorrského knížectví na seznam (seznamy) cenných papírů způsobilých pro operace měnové politiky v rámci Eurosystému.

(6)

Měl by být zřízen společný výbor složený ze zástupců Andorrského knížectví a Evropské unie, který by přezkoumával plnění této dohody, rozhodoval o ročním stropu pro emisi mincí a posuzoval opatření přijatá Andorrským knížectvím k provádění příslušných právních předpisů EU. Delegace Evropské unie by měla být složena ze zástupců Evropské komise, Španělského království, Francouzské republiky a Evropské centrální banky.

(7)	Pro řešení sporů vzniklých v souvislosti s plněním této dohody by měl být příslušný Soudní dvůr Evropské unie,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Andorrské knížectví je oprávněno používat euro jako svou oficiální měnu v souladu s nařízeními (ES) č. 1103/97 a (ES) č. 974/98. Andorrské knížectví přiznává eurobankovkám a euromincím status zákonného platidla.

Článek 2

1.   Andorrské knížectví neemituje žádné bankovky. Podmínky emise euromincí počínaje 1. červencem 2013 jsou stanoveny v následujících článcích.

2.   Právo vydávat od 1. července 2013 euromince podléhá těmto podmínkám:

a)	Andorrské knížectví dříve přijme všechny právní akty a pravidla EU uvedené na seznamu v příloze k této dohodě, jejichž lhůta pro provedení do vnitrostátního práva je 12 nebo 18 měsíců od vstupu této dohody v platnost;

b)	Andorrské knížectví podepíše vícestranné memorandum o porozumění, které vydala Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) ohledně konzultace, spolupráce a výměny informací ve lhůtě nejvýše 18 měsíců od vstupu této dohody v platnost.

Článek 3

Roční strop (v hodnotovém vyjádření) pro emisi euromincí Andorrským knížectvím vypočítá společný výbor zřízený touto dohodou jako součet:

—

fixní části, jejíž počáteční výše pro rok 2013 činí 2 342 000 EUR. Společný výbor může každoročně upravit výši fixní části s ohledem na inflaci – podle inflace měřené indexem HISC v eurozóně za předcházejících 12 měsíců – a s ohledem na možné významné tendence ovlivňující trh se sběratelskými euromincemi,

—	a variabilní části, jež odpovídá průměrné emisi mincí na osobu v eurozóně za předcházejících 12 měsíců vynásobené počtem obyvatel Andorrského knížectví.

Článek 4

1.   Euromince emitované Andorrským knížectvím jsou identické s euromincemi emitovanými členskými státy Evropské unie, které přijaly euro, pokud jde o nominální hodnotu, status zákonného platidla, technické parametry, umělecké prvky na společné straně a sdílené umělecké prvky na národní straně.

2.   Andorrské knížectví předem Evropské komisi oznámí návrhy národní strany svých euromincí a Komise zkontroluje jejich soulad s pravidly EU.

Článek 5

1.   Euromince emitované Andorrským knížectvím razí mincovna EU, jež má zkušenosti s ražbou euromincí a kterou si Andorrské knížectví vybralo. V případě změny smluvní mincovny o tom Andorrské knížectví informuje společný výbor.

2.   Alespoň 80 % euromincí určených k oběhu musí být dáno do oběhu za nominální hodnotu. Společný výbor může rozhodnout o zvýšení tohoto podílu.

3.   Andorrské knížectví emituje sběratelské euromince v souladu s pokyny Evropské unie stanovenými pro sběratelské euromince, které mimo jiné vyžadují přijetí technických parametrů, uměleckých prvků a nominálních hodnot, jež umožňují odlišit sběratelské euromince od mincí určených k oběhu.

Článek 6

1.   V souladu s čl. 128 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie se pro účely schválení celkového objemu emise Španělského království a Francouzské republiky Evropskou centrální bankou polovina objemu euromincí emitovaných Andorrským knížectvím připočte k objemu mincí emitovaných Španělským královstvím a druhá polovina objemu se připočte k objemu mincí emitovaných Francouzskou republikou.

2.   Andorrské knížectví oznámí Evropské komisi, Španělskému království a Francouzské republice nejpozději do 1. září každého roku celkovou nominální hodnotu euromincí, které zamýšlí v následujícím roce emitovat. Andorrské knížectví také oznámí Evropské komisi zamýšlené podmínky emise těchto mincí, zejména podíl sběratelských mincí a podrobná opatření pro uvolnění mincí určených k oběhu.

Článek 7

1.   Touto dohodou není dotčeno právo Andorrského knížectví nadále emitovat sběratelské mince denominované v dinerech.

2.   Sběratelské mince denominované v dinerech emitované Andorrským knížectvím nejsou v Evropské unii zákonným platidlem.

Článek 8

1.   Andorrské knížectví se zavazuje přijmout, a to formou přímého provedení do vlastních právních předpisů nebo případně rovnocennými postupy, veškerá vhodná opatření, jejichž cílem je provedení právních předpisů a pravidel EU uvedených v příloze této dohody v oblasti:

a)	eurobankovek a euromincí;

b)	bankovního a finančního práva, obzvláště týkajícího se činností příslušných institucí a dohledu nad nimi;

c)

předcházení praní peněz, předcházení podvodů a padělání hotovostních a bezhotovostních prostředků pro placení (za tímto účelem by měla být podepsána dohoda o spolupráci s Europolem), medailí a žetonů a v oblasti požadavků na výkaznictví pro statistické účely. Pokud jde o právní předpisy upravující sběr statistických informací, dohodnou si s Evropskou centrální bankou podrobná pravidla provádění a technická přizpůsobení (včetně odpovídajících odchylek zohledňujících zvláštní status Andorry) nejpozději 18 měsíců před požadovaným zahájením výkaznictví pro statistické účely;

d)	opatření nezbytných pro používání eura jako jednotné měny přijatých podle článku 133 Smlouvy o fungování Evropské unie.

2.   Právní předpisy a pravidla uvedená v odstavci 1 provede Andorrské knížectví ve lhůtách stanovených v příloze.

3.   Andorrské knížectví může subjekty zastoupené v delegaci Evropské unie požádat o technickou pomoc, zejména se sběrem a sestavováním statistických informací, ke snadnějšímu provádění příslušných právních předpisů EU.

4.   Komise jednou ročně či případně častěji přílohu aktualizuje, aby byly zohledněny nové relevantní právní předpisy a pravidla EU a změny stávajících předpisů a pravidel. Společný výbor následně rozhodne o vhodných a přiměřených lhůtách, ve kterých má Andorrské knížectví nové právní předpisy a pravidla zařazené do přílohy provést.

5.   Společný výbor může ve výjimečných případech přizpůsobit stávající lhůtu uvedenou v příloze.

6.   Aktualizovaná příloha se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 9

Úvěrové instituce a případně další finanční instituce, jež mají povolení provádět svou činnost na území Andorrského knížectví, mohou mít přístup k mezibankovním systémům zúčtování, provádění plateb a vypořádání obchodů s cennými papíry v rámci eurozóny za příslušných podmínek stanovených příslušnými orgány ve Španělsku nebo příslušnými orgány ve Francii se souhlasem Evropské centrální banky.

Článek 10

1.   Soudnímu dvoru Evropské unie náleží výlučná příslušnost pro řešení sporů mezi stranami vzniklých v souvislosti s plněním této dohody, které nebyly urovnány v rámci společného výboru.

2.   Pokud se Evropská unie, zastoupená Evropskou komisí a jednající na doporučení delegace EU ve společném výboru, nebo Andorrské knížectví domnívá, že druhá strana nesplnila závazek plynoucí z této dohody, může věc předložit Soudnímu dvoru. Rozsudek Soudního dvora je pro obě strany závazný, nepodléhá odvolacímu řízení a obě strany učiní nezbytná opatření pro dosažení souladu s rozsudkem ve lhůtě stanovené v rozsudku.

3.   Pokud Evropská unie nebo Andorrské knížectví nepřijme nezbytná opatření k dosažení souladu s rozsudkem ve stanovené lhůtě, může druhá strana dohodu ukončit s tříměsíční výpovědní lhůtou.

Článek 11

1.   Zřizuje se společný výbor. Skládá se ze zástupců Andorrského knížectví a Evropské unie. Delegace Evropské unie je sestavena ze zástupců Evropské komise (kteří zajišťují předsednictví) a Španělského království a Francouzské republiky společně se zástupci Evropské centrální banky.

2.   Společný výbor zasedá nejméně jednou ročně. Ve funkci předsedy se každoročně střídá zástupce Evropské unie a zástupce Andorrského knížectví. Rozhodnutí společného výboru se přijímají jednomyslně.

3.   Společný výbor si vyměňuje stanoviska a informace a přijímá rozhodnutí uvedená v článcích 3 a 8. Delegace Evropské unie zejména informuje Andorrské knížectví o legislativních iniciativách, které spadají do oblasti působnosti článku 8. Společný výbor dále přezkoumává opatření přijatá Andorrským knížectvím a vyvíjí úsilí k vyřešení sporů vzniklých při provádění dohody.

4.   Funkci prvního předsedy společného výboru zaujme při vstupu této dohody v platnost podle článku 13 Evropská unie.

Článek 12

Aniž je dotčen čl. 10 odst. 3, může kterákoli ze stran dohodu ukončit s roční výpovědní lhůtou.

Článek 13

Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni, kdy si strany vzájemně oznámí, že byly ukončeny ratifikační postupy v souladu s pravidly platnými pro každou stranu.

Článek 14

Měnová dohoda se uzavírá a podepisuje ve čtyřech jazycích (katalánštině, francouzštině, angličtině a španělštině) a všechna tato jazyková znění mají stejnou platnost.

---

---

17.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 369/14

---

Společného politického prohlášení ze dne 28. září 2011 členských států a komise o informativních dokumentech

2011/C 369/02

Podle článku 288 SFEU je „směrnice (…) závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům“.

Členské státy a Komise uznávají, že účinné provádění práva Unie je předpokladem pro dosažení politických cílů Unie a že toto provádění je věcí společného zájmu, třebaže odpovědnost za něj leží především na členských státech, neboť jeho cílem je mimo jiné vytvoření rovných podmínek ve všech členských státech.

Členské státy a Komise uznávají, že správné a včasné provedení směrnic Unie do vnitrostátního práva představuje právní povinnost. Konstatují, že Komise má dle Smluv pod kontrolou Soudního dvora dohlížet na uplatňování práva Unie, a společně mají za to, že oznamování opatření přijatých za účelem provedení do vnitrostátního práva by mělo Komisi plnění tohoto úkolu usnadňovat.

V této souvislosti členské státy uznávají, že informace, kterou poskytují Komisi ve věci provádění směrnic do vnitrostátního práva, „musí být jasná a přesná“ a „musí uvádět jednoznačně, jaké jsou právní a správní předpisy“, popřípadě jakékoli jiné předpisy vnitrostátního práva a případně též judikatura vnitrostátních soudů, o nichž mají tyto členské státy za to, že jimi splnily jednotlivé povinnosti, které jim ukládá směrnice (1).

Domnívá-li se Komise, že je třeba zajistit dokumenty s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva, zdůvodní v zájmu zlepšení kvality informací o provádění směrnic Unie do vnitrostátního práva při předložení každého jednotlivého návrhu potřebu a přiměřenost poskytnutí těchto dokumentů, přičemž u každého případu zvlášť zohlední zejména složitost dané směrnice a jejího provedení do vnitrostátního práva i případnou dodatečnou administrativní zátěž.

V odůvodněných případech členské státy doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva o jeden či více informativních dokumentů, jež mohou mít podobu srovnávacích tabulek nebo jiných dokumentů sloužících stejnému účelu.

---

(1)  Viz rozsudek Soudního dvora ze dne 16. července 2009 ve věci C-427/07, bod 107 a judikaturu v něm citovanou.

---

17.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 369/15

---

Společné politické prohlášení ze dne 27. října 2011 Evropského parlamentu, Rady a Komise o informativních dokumentech

2011/C 369/03

Orgány uznávají, že informace, kterou členské státy poskytují Komisi ve věci provádění směrnic do vnitrostátního práva, „musí být jasná a přesná“ (1), aby Komisi usnadnila plnění úkolu, jímž je dohled nad uplatňováním práva Unie.

Ve světle této skutečnosti Evropský parlament a Rada vítají Společné politické prohlášení členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011.

Orgány se proto dohodly, že je-li potřeba a přiměřenost předložení těchto dokumentů odůvodněná v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011, vloží do příslušné směrnice bod odůvodnění tohoto znění:

Komise do 1. listopadu 2013 podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování obou společných politických prohlášení o informativních dokumentech.

Orgány se zavazují, že budou tyto zásady uplatňovat od 1. listopadu 2011 na nové a dosud projednávané návrhy směrnic s výjimkou návrhů, o nichž již Evropský parlament a Rada dosáhly dohody.

---

(1)  Viz rozsudek Soudního dvora ze dne 16. července 2009 ve věci C-427/07, bod 107 a judikaturu v něm citovanou.

---

17.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 369/16

---

Oznámení pro osoby, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2010/788/SZBP, prováděném prováděcím rozhodnutím Rady 2011/848/SZBP

2011/C 369/04

RADA EVROPSKÉ UNIE,

Osobám uvedeným v příloze rozhodnutí Rady 2010/788/SZBP, prováděného prováděcím rozhodnutím Rady 2011/848/SZBP (1), se dávají na vědomí níže uvedené informace.

Rada bezpečnosti OSN označila osoby, které by měly být zařazeny na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují opatření uložená podle bodů 13 a 15 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1596 (2005) a nově podle bodu 3 rezoluce č. 1952 (2010).

Dotčené osoby a subjekty mohou Výboru OSN zřízenému podle bodu 8 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1533 (2004) kdykoli předložit společně s veškerými podpůrnými dokumenty žádost, aby rozhodnutí o jejich zařazení na seznam OSN bylo znovu zváženo. Žádost se zasílá na tuto adresu:

United Nations — Focal point for delisting

Security Council Subsidiary Organs Branch

Room S-3055 E

New York, NY 10017

UNITED STATES OF AMERICA

Více informací na: http://www.un.org/sc/committees/751/comguide.shtml

V návaznosti na rozhodnutí OSN stanovila Rada Evropské unie, že osoby uvedené ve výše zmiňované příloze by měly být zařazeny na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2010/788/SZBP, prováděném prováděcím rozhodnutím Rady 2011/848/SZBP. Důvody pro určení dotčených osob jsou uvedeny v příslušných položkách v příloze rozhodnutí Rady.

Dotčené osoby se upozorňují, že mohou požádat příslušné orgány daného členského státu (daných členských států), jejichž kontaktní údaje jsou uvedeny v příloze II nařízení (ES) č. 1183/2005, o povolení použít zmrazené finanční prostředky na základní potřeby nebo konkrétní platby (viz článek 3 předmětného nařízení).

Dotčené osoby mohou na výše uvedenou adresu zaslat Radě společně s podpůrnými dokumenty žádost, aby rozhodnutí o jejich zařazení na výše uvedené seznamy bylo znovu zváženo.

Dotčené osoby se rovněž upozorňují, že mají možnost napadnout rozhodnutí Rady u Tribunálu Evropské unie v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 275 druhém pododstavci a čl. 263 čtvrtém a šestém pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 83.

---

17.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 369/17

---

Oznámení pro osoby, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2010/639/SZBP, prováděném prováděcím rozhodnutím Rady 2011/847/SZBP, a nařízením Rady (ES) č. 765/2006, prováděném prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1320/2011 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku

2011/C 369/05

RADA EVROPSKÉ UNIE

Osobám uvedeným v příloze IIIA rozhodnutí Rady 2010/639/SZBP ve znění rozhodnutí Rady 2011/847/SZBP (1) a v příloze IA nařízení Rady (ES) č. 765/2006, prováděného prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1320/2011 (2) o omezujících opatřeních vůči Bělorusku, se dávají na vědomí následující informace.

Rada Evropské unie rozhodla, že osoby uvedené ve zmíněných přílohách by měly být zařazeny na seznamy osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím 2010/639/SZBP a nařízením (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku. Důvody zařazení těchto osob na seznam jsou uvedeny v příslušných položkách jednotlivých příloh.

Dotčené osoby se upozorňují, že mohou požádat příslušné orgány daného členského státu (daných členských států) uvedené na internetových stránkách, jejichž seznam je obsažen v příloze II nařízení (ES) č. 765/2006, o povolení použít zmrazené finanční prostředky na základní potřeby nebo konkrétní platby (viz článek 3 uvedeného nařízení).

Dotčené osoby mohou zaslat Radě žádost s podpůrnými dokumenty, aby rozhodnutí o jejich zařazení na výše uvedený seznam bylo znovu zváženo, a to na tuto adresu:

Council of the European Union

General Secretariat

DG K Coordination Unit

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Dotčené osoby se rovněž upozorňují, že mají možnost rozhodnutí Rady napadnout u Tribunálu Evropské unie v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 275 druhém pododstavci a čl. 263 čtvrtém a šestém pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 81.

(2)  Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 15.

---

17.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 369/18

---

Směnné kurzy vůči euru (1)

16. prosince 2011

2011/C 369/06

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3064
JPY	japonský jen	101,70
DKK	dánská koruna	7,4336
GBP	britská libra	0,84055
SEK	švédská koruna	9,0337
CHF	švýcarský frank	1,2249
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,7815
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,343
HUF	maďarský forint	303,38
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6975
PLN	polský zlotý	4,4891
RON	rumunský lei	4,3345
TRY	turecká lira	2,4520
AUD	australský dolar	1,3060
CAD	kanadský dolar	1,3497
HKD	hongkongský dolar	10,1673
NZD	novozélandský dolar	1,7106
SGD	singapurský dolar	1,7004
KRW	jihokorejský won	1 512,33
ZAR	jihoafrický rand	10,9181
CNY	čínský juan	8,2698
HRK	chorvatská kuna	7,5135
IDR	indonéská rupie	11 805,04
MYR	malajsijský ringgit	4,1485
PHP	filipínské peso	57,234
RUB	ruský rubl	41,5810
THB	thajský baht	40,903
BRL	brazilský real	2,4085
MXN	mexické peso	18,0479
INR	indická rupie	68,8470

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

---

17.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 369/19

---

Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu bílého fosforu, nazývaného též elementární nebo žlutý fosfor, pocházejícího z Kazachstánu

2011/C 369/07

Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela podnět podle článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), ve kterém se uvádí, že dovoz bílého fosforu, nazývaného též elementární nebo žlutý fosfor, pocházejícího z Kazachstánu je dumpingový, a způsobuje proto výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

1.   Podnět

Podnět podala dne 7. listopadu 2011 společnost Thermphos International BV (dále jen „žadatel“), jediný výrobce bílého fosforu v Unii představující 100 % výroby uvedeného výrobku v Unii.

2.   Výrobek, který je předmětem šetření

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, je bílý fosfor, nazývaný též elementární nebo žlutý fosfor (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

3.   Tvrzení o dumpingu  (2)

Výrobkem označeným za dumpingový je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Kazachstánu (dále jen „dotčená země“), v současnosti kódu KN ex 2804 70 00. Tento kód KN se uvádí pouze pro informaci.

Jelikož je s ohledem na ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení dotčená země považována za zemi bez tržního hospodářství a žadatel tvrdí, že Spojené státy americké, jediná třetí země s tržním hospodářstvím mimo Evropskou unii, která bílý fosfor vyrábí, by nebyla vhodnou třetí zemi s tržním hospodářstvím vzhledem k nedostatečné hospodářské soutěži na trhu a nedostatečnému domácímu prodeji nebo nedostatečnému domácímu prodeji uskutečňovanému v běžném obchodním styku, stanovil žadatel běžnou hodnotu pro dovoz z Kazachstánu na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné za obdobný výrobek v Unii, řádně upravené tak, aby zahrnovala přiměřené ziskové rozpětí. Tvrzení o dumpingu vychází ze srovnání takto stanovené běžné hodnoty s vývozní cenou (na úrovni ceny ze závodu) výrobku, který je předmětem šetření, při jeho prodeji na vývoz do Unie.

Přestože žadatel nepovažuje USA za vhodnou třetí zemi s tržním hospodářstvím, stanovil rovněž běžnou hodnotu pro dovoz z Kazachstánu na základě početně zjištěné běžné hodnoty (výrobní náklady, prodejní, správní a režijní náklady a zisk) v USA. Tvrzení o dumpingu tudíž vychází rovněž ze srovnání takto stanovené běžné hodnoty s vývozní cenou (na úrovni ceny ze závodu) výrobku, který je předmětem šetření, při jeho prodeji na vývoz do Unie.

Na základě těchto údajů jsou vypočítaná dumpingová rozpětí pro dotčenou zemi značná.

4.   Tvrzení o újmě

Žadatel poskytl důkazy o tom, že se dovoz výrobku, který je předmětem šetření, z dotčené země celkově zvýšil, a to jak v absolutních hodnotách, tak i co se týče podílu na trhu.

Z důkazů prima facie předložených žadatelem vyplývá, že kromě jiných dopadů mají objem a ceny dováženého výrobku, který je předmětem šetření, nepříznivý vliv na množství prodaná výrobním odvětvím Unie, na jím stanovované ceny a na jeho podíl na trhu, což vede k závažným nepříznivým důsledkům pro celkový výkon a finanční situaci ve výrobním odvětví Unie.

5.   Postup

Poněvadž Komise po konzultaci s poradním výborem stanovila, že podnět byl podán výrobním odvětvím Unie nebo jeho jménem a že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení řízení, zahajuje šetření podle článku 5 základního nařízení.

Šetřením se stanoví, zda je výrobek, který je předmětem šetření a který pochází z dotčené země, předmětem dumpingu a zda tento dumping působí výrobnímu odvětví Unie újmu. V případě kladné odpovědi se šetření bude zabývat tím, zda by uložení příslušných opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie.

5.1.    Postup pro zjištění dumpingu

Vyvážející výrobci (3) výrobku, který je předmětem šetření, z dotčené země se vyzývají k účasti na šetření Komise.

5.1.1.   Šetření vyvážejících výrobců

5.1.1.1.   Postup pro výběr vyvážejících výrobců, kteří budou podrobeni šetření v dotčené zemi

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, pokud jde o vyvážející výrobce v Kazachstánu, zašle Komise dotazníky známým vyvážejícím výrobcům v dotčené zemi, všem známým sdružením vyvážejících výrobců a orgánům dotčené země. Všichni vyvážející výrobci a sdružení vyvážejících výrobců se vyzývají, aby se za účelem přihlášení a vyžádání dotazníku neprodleně obrátili na Komisi, nejlépe elektronickou poštou, a to nejpozději do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak.

Není-li stanoveno jinak, musí vyvážející výrobci a v příslušném případě sdružení vyvážejících výrobců předložit vyplněný dotazník do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

Dotazník musí obsahovat informace mimo jiné o struktuře a činnostech společnosti nebo společností vyvážejícího výrobce v souvislosti s výrobkem, který je předmětem šetření, a o nákladech na výrobu a o prodeji výrobku, který je předmětem šetření, na domácím trhu dotčené země a o prodeji výrobku, který je předmětem šetření, do Unie.

5.1.2.   Další postup týkající se vyvážejících výrobců v dotčené zemi bez tržního hospodářství

5.1.2.1.   Výběr třetí země s tržním hospodářstvím

S výhradou ustanovení bodu 5.1.2.2. níže se v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení v případě dovozu z dotčené země určí běžná hodnota na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Za tímto účelem vybere Komise vhodnou třetí zemi s tržním hospodářstvím. Komise prozatímně vybrala Spojené státy americké. Jelikož je možné, že USA nejsou vhodnou třetí zemí s tržním hospodářstvím, hodlá Komise stanovit běžnou hodnotu na základě ceny skutečně zaplacené v Unii a řádně upravené tak, aby zahrnovala přiměřené ziskové rozpětí. Zúčastněné strany se tímto vyzývají, aby předložily své připomínky ke vhodnosti této volby do deseti dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

5.1.2.2.   Zacházení s vyvážejícími výrobci v dotčené zemi bez tržního hospodářství

Jednotliví vyvážející výrobci v dotčené zemi, kteří se domnívají, že v jejich případě při výrobě a prodeji výrobku, který je předmětem šetření, převažují podmínky tržního hospodářství, mohou v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení předložit za tímto účelem řádně odůvodněnou žádost (dále jen „žádost o zacházení jako v tržním hospodářství“). Zacházení jako v tržním hospodářství bude přiznáno, pokud se při posuzování žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství prokáže, že jsou splněna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení (4). Dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců, kterým bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, se vypočítá v rozsahu, v jakém je to možné, a aniž je dotčeno použití dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení, za použití jejich vlastní běžné hodnoty a vývozních cen v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení.

Jednotliví vyvážející výrobci v dotčené zemi mohou také nebo namísto toho požádat o individuální zacházení. Aby jim bylo individuální zacházení přiznáno, musí tito vyvážející výrobci předložit důkazy, že splňují kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení (5). Dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců, kterým bylo přiznáno individuální zacházení, se vypočítá na základě jejich vlastních vývozních cen. Běžná hodnota bude u vyvážejících výrobců, kterým bylo přiznáno individuální zacházení, založena na hodnotách stanovených pro třetí zemi s tržním hospodářstvím, vybranou výše popsaným způsobem.

a)   Zacházení jako v tržním hospodářství

Komise zašle formuláře žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství všem známým vyvážejícím výrobcům v dotčené zemi, všem známým sdružením vyvážejících výrobců, jakož i orgánům dotčené země. Všichni vyvážející výrobci, kteří chtějí požádat o zacházení jako v tržním hospodářství, by si měli vyžádat formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství do 10 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Není-li stanoveno jinak, měli by všichni vyvážející výrobci, kteří žádají o zacházení jako v tržním hospodářství, předložit vyplněný formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

b)   Individuální zacházení

Není-li stanoveno jinak, měli by vyvážející výrobci v dotčené zemi, kteří chtějí požádat o individuální zacházení, předložit formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství s řádně vyplněnými oddíly, které se týkají individuálního zacházení, do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

5.1.3.   Šetření dovozců, kteří nejsou ve spojení  (6)  (7)

S ohledem na potenciálně velký počet dovozců, kteří nejsou ve spojení, zahrnutých do tohoto řízení, a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách může Komise omezit okruh těchto dovozců, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet prostřednictvím výběru vzorku. Výběr vzorku bude proveden v souladu s článkem 17 základního nařízení.

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, nebo zástupci jednající jejich jménem, aby se Komisi přihlásili. Není-li stanoveno jinak, měly by tak tyto strany učinit do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, a to tím, že Komisi poskytnou o své společnosti nebo společnostech tyto údaje:

—	název, adresu, e-mailovou adresu, telefonní a faxová čísla a jméno kontaktní osoby,

—	podrobnosti o činnostech společnosti, co se týče výrobku, který je předmětem šetření,

—	celkový obrat za období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011,

—	objem, vyjádřený v tunách, a hodnotu, vyjádřenou v eurech, dovozu výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z dotčené země na trh Unie (8) a jeho dalšího prodeje na tomto trhu za období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011,

—	názvy a podrobnosti o činnostech veškerých společností ve spojení (9), jež se podílejí na výrobě a/nebo prodeji výrobku, který je předmětem šetření,

—	jakékoli další podstatné informace, jež by Komisi napomohly ve výběru vzorku.

Poskytnutím výše uvedených informací společnost vyjadřuje souhlas se svým případným zařazením do vzorku. Je-li společnost vybrána jako součást vzorku, znamená to, že vyplní dotazník a že souhlasí s inspekcí ve svých prostorách za účelem ověření svých odpovědí („inspekce na místě“). Pokud společnost uvede, že se svým případným zařazením do vzorku nesouhlasí, bude její nesouhlas považován za nespolupráci při šetření. Zjištění Komise týkající se nespolupracujících dovozců vycházejí z dostupných údajů a výsledek může být pro dotčenou stranu méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

S cílem získat informace, které považuje za nezbytné pro výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, se Komise také může obrátit na jakákoli známá sdružení dovozců.

Všechny zúčastněné strany, jež chtějí předložit jakékoli další podstatné informace týkající se výběru vzorku, s výjimkou informací uvedených výše, tak musí učinit do 21 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak.

Je-li nutné provést výběr vzorku, mohou být dovozci vybráni na základě největšího reprezentativního objemu prodeje výrobku, který je předmětem šetření, v Unii, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Komise všem známým dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a sdružením dovozců oznámí společnosti vybrané do vzorku.

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zašle Komise dotazníky dovozcům, kteří nejsou ve spojení, zařazeným do vzorku a jakémukoli známému sdružení dovozců. Není-li stanoveno jinak, musí tyto strany předložit vyplněný dotazník do 37 dnů ode dne oznámení o výběru vzorku. Vyplněný dotazník musí obsahovat informace mimo jiné o struktuře a činnostech jejich společnosti nebo společností v souvislosti s výrobkem, který je předmětem šetření, a o prodeji výrobku, který je předmětem šetření.

5.2.    Postup pro zjištění újmy

Újmou se rozumí podstatná újma výrobnímu odvětví Unie, její hrozba nebo závažné zpoždění při zavádění takového výrobního odvětví. Zjištění újmy je založeno na skutečných důkazech a zahrnuje objektivní stanovení objemu dumpingového dovozu, jeho účinku na ceny na trhu Unie a následného dopadu tohoto dovozu na výrobní odvětví Unie. S cílem stanovit, zda je výrobnímu odvětví Unie působena podstatná újma, se výrobci výrobku, který je předmětem šetření, v Unii vyzývají k účasti na šetření Komise.

5.2.1.   Šetření výrobců v Unii

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné s ohledem na výrobce v Unii, zašle Komise dotazníky známým výrobcům v Unii nebo reprezentativním výrobcům v Unii a jakémukoli známému sdružení výrobců v Unii.

Není-li stanoveno jinak, musí výše uvedení výrobci v Unii a sdružení výrobců v Unii předložit vyplněný dotazník do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Vyplněný dotazník musí obsahovat informace mimo jiné o struktuře, finanční situaci a činnostech jejich společnosti nebo společností v souvislosti s výrobkem, který je předmětem šetření, a o nákladech na výrobu a o prodeji výrobku, který je předmětem šetření.

Všichni výrobci v Unii a sdružení výrobců v Unii, kteří nebyli uvedeni výše, se vyzývají, aby se za účelem přihlášení a vyžádání dotazníku neprodleně obrátili na Komisi, nejlépe elektronickou poštou, a to nejpozději do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak.

5.3.    Postup pro posouzení zájmu Unie

Pokud bude existence dumpingu a jím působené újmy zjištěna, bude v souladu s článkem 21 základního nařízení rozhodnuto, zda by přijetí antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie. Výrobci v Unii, dovozci a jejich reprezentativní sdružení, uživatelé a jejich reprezentativní sdružení a reprezentativní organizace spotřebitelů se vyzývají, aby se přihlásili do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak. Aby se mohly zúčastnit šetření, musí reprezentativní organizace spotřebitelů v téže lhůtě prokázat, že existuje objektivní souvislost mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem šetření.

Strany, které se přihlásí ve výše uvedené lhůtě, mohou Komisi sdělit informace týkající se zájmu Unie do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak. Tyto informace mohou být poskytnuty buď ve volném formátu nebo vyplněním dotazníku vypracovaného Komisí. V každém případě budou informace předložené podle článku 21 zohledněny pouze tehdy, budou-li v době předložení doloženy věcnými důkazy.

5.4.    Jiná písemná podání

S výhradou ustanovení tohoto oznámení se všechny zúčastněné strany vyzývají, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy. Není-li stanoveno jinak, měla by Komise tyto informace a důkazy obdržet do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

5.5.    Možnost slyšení útvary Komise, které provádějí šetření

Všechny zúčastněné strany mohou požádat o slyšení u útvarů Komise provádějících šetření. Jakákoli žádost o slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Žádost o slyšení ohledně záležitostí týkajících se počáteční fáze šetření musí být podána do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Později by měly být žádosti o slyšení předkládány v jednotlivých lhůtách stanovených Komisí v rámci její komunikace se zúčastněnými stranami.

5.6.    Pokyny pro písemná podání, zasílání vyplněných dotazníků a korespondenci

Všechna písemná podání zúčastněných stran, včetně informací vyžadovaných tímto oznámením, vyplněných dotazníků a korespondence, pro které je vyžadováno důvěrné zacházení, se označí poznámkou „Limited  (10)“.

Zúčastněné strany, které sdělily informace označené poznámkou „Limited“, mají podle čl. 19 odst. 2 základního nařízení předložit jejich výtah, který nemá důvěrnou povahu a který se označí poznámkou „For inspection by interested parties“. Tento výtah by měl být natolik podrobný, aby umožňoval přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací. Pokud zúčastněná strana, která sdělila důvěrné informace, nepředloží v požadovaném formátu a kvalitě jejich výtah, který nemá důvěrnou povahu, nemusí se k takovým důvěrným informacím přihlédnout.

Zúčastněné strany předloží veškerá podání a žádosti v elektronické podobě (podání, která nemají důvěrnou povahu, elektronickou poštou a ta, která mají důvěrnou povahu, na nosiči CD-R/DVD), přičemž musí uvést název, poštovní adresu, e-mailovou adresu a telefonní a faxová čísla zúčastněné strany. Veškeré plné moci a podepsaná potvrzení připojené k formulářům žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství a o individuální zacházení či k odpovědím na dotazník nebo jakékoli jejich aktualizace se však podávají v tištěné podobě, tj. poštou nebo přímým předáním, na níže uvedenou adresu. Pokud zúčastněná strana nemůže poskytnout podání a žádosti v elektronické podobě, musí o tom podle čl. 18 odst. 2 základního nařízení neprodleně informovat Komisi. Další informace týkající se korespondence s Komisí naleznou zúčastněné strany na příslušné internetové stránce Generálního ředitelství pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/tackling-unfair-trade/trade-defence

Korespondenční adresa Evropské komise, Generálního ředitelství pro obchod, ředitelství H:

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate H

Office: N105 04/092

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax +32 22985353

E-mail pro dumping: trade-yp4-dumping@ec.europa.eu

E-mail pro újmu: trade-yp4-injury@ec.europa.eu

6.   Nedostatečná spolupráce

Pokud zúčastněná strana odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušné lhůtě nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou podle článku 18 základního nařízení prozatímní nebo konečná pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.

Pokud se zjistí, že zúčastněná strana předložila nepravdivé nebo zavádějící informace, nemusí se k nim přihlédnout a lze vycházet z dostupných údajů.

Nespolupracuje-li zúčastněná strana vůbec nebo spolupracuje-li jen částečně, a zjištění se proto podle článku 18 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může to vést k výsledku, který pro ni bude méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

7.   Úředník pro slyšení

Zúčastněné strany mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení z Generálního ředitelství pro obchod. Úředník pro slyšení slouží jako prostředník mezi zúčastněnými stranami a útvary Komise provádějícími šetření. Úředník pro slyšení přezkoumává žádosti o přístup ke spisu, spory ohledně důvěrné povahy dokumentů, žádosti o prodloužení lhůt a žádosti třetích stran o slyšení. Úředník pro slyšení může uspořádat slyšení jednotlivé zúčastněné strany a působit jako prostředník, aby bylo zajištěno úplné uplatnění práva zúčastněných stran na obhajobu.

Žádost o slyšení u úředníka pro slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Žádost o slyšení ohledně záležitostí týkajících se počáteční fáze šetření musí být podána do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Později musí být žádosti o slyšení předkládány v jednotlivých lhůtách stanovených Komisí v rámci její komunikace se zúčastněnými stranami.

Úředník pro slyšení rovněž umožní uspořádání slyšení pro strany, při němž budou moci vyjádřit svá stanoviska a předložit protiargumenty týkající se mimo jiné otázek dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie. Takové slyšení by se zpravidla konalo nejpozději na konci čtvrtého týdne po oznámení prozatímních zjištění.

Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce GŘ pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/tackling-unfair-trade/hearing-officer/index_en.htm

8.   Časový rozvrh šetření

Podle čl. 6 odst. 9 základního nařízení bude šetření ukončeno do 15 měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. V souladu s čl. 7 odst. 1 základního nařízení je možné uložit prozatímní opatření nejpozději do 9 měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

9.   Zpracování osobních údajů

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (11).

---

(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Dumping je způsob prodeje vyváženého výrobku (dále jen „dotčený výrobek“) za cenu nižší, než je jeho „běžná hodnota“. Za běžnou hodnotu se obvykle považuje srovnatelná cena „obdobného výrobku“ na domácím trhu dotčené země. Výrazem „obdobný výrobek“ se rozumí výrobek, který je ve všech ohledech podobný dotčenému výrobku, nebo, není-li takový výrobek k dispozici, výrobek, jenž se dotčenému výrobku úzce podobá.

(3)  Vyvážejí výrobce je jakákoliv společnost z dotčené země, která vyrábí a vyváží výrobek, který je předmětem šetření, na trh Unie, ať přímo, nebo prostřednictvím třetí strany, včetně jakékoliv z jejích společností ve spojení, jež se podílejí na výrobě, prodeji na domácím trhu nebo vývozu dotčeného výrobku.

(4)  Vyvážející výrobci musí zejména prokázat, že: i) obchodní rozhodnutí a náklady reagují na tržní podmínky bez zásadních zásahů státu; ii) společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používané ve všech oblastech; iii) nedochází k žádnému podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství; iv) právní úprava úpadku a vlastnictví zaručuje právní jistotu a stabilitu; a v) měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů.

(5)  Vyvážející výrobci musí zejména prokázat, že: i) v případě plného nebo částečného zahraničního vlastnictví daných podniků nebo společných podniků (joint ventures) mohou vývozci svobodně repatriovat základní kapitál a zisk; ii) vývozní ceny a množství a prodejní a dodací podmínky byly svobodně určeny; iii) většinu akcií nebo podílů vlastní soukromé osoby. Státní úředníci zasedající ve správní radě nebo zastávající klíčové řídící funkce jsou buď v menšině, nebo je společnost dostatečně nezávislá na státních zásazích; iv) měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů; a v) státní zásahy nejsou takového rozsahu, aby umožňovaly obcházení individuálních antidumpingových opatření.

(6)  Do vzorku mohou být zařazeni pouze dovozci, kteří nejsou ve spojení s vyvážejícími výrobci. Dovozci, kteří jsou ve spojení s vyvážejícími výrobci, musí pro tyto vyvážející výrobce vyplnit přílohu 1 dotazníku. Definice strany ve spojení viz poznámka pod čarou 9.

(7)  Údaje poskytnuté dovozci, kteří nejsou ve spojení, lze použít také v souvislosti s jinými aspekty tohoto šetření, než je zjištění dumpingu.

(8)  27 členskými státy Evropské unie jsou: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko.

(9)  V souladu s článkem 143 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 o provádění celního kodexu Společenství se za osoby ve spojení považují pouze osoby: a) z nichž jedna je členem vedení nebo správní rady podniku druhé osoby a naopak; b) které jsou právně uznanými obchodními společníky; c) které jsou vůči sobě v zaměstnaneckém poměru; d) z nichž jedna přímo nebo nepřímo drží, kontroluje nebo vlastní nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob; e) z nichž jedna přímo nebo nepřímo kontroluje druhou; f) jež obě přímo nebo nepřímo kontroluje třetí osoba; g) jež společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu; nebo h) které jsou členy jedné rodiny. Osoby se považují za členy jedné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v některém z těchto příbuzenských poměrů: i) manželé, ii) rodiče a děti, iii) sourozenci (i nevlastní), iv) prarodiče a vnuci, v) strýc nebo teta a synovec nebo neteř, vi) tchán nebo tchyně a zeť nebo snacha, vii) švagři a švagrové. (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1). „Osobou“ se v tomto kontextu rozumí jakákoliv fyzická nebo právnická osoba.

(10)  Dokument označený poznámkou „Limited“ je považován za důvěrný podle článku 19 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51) a článku 6 Dohody WTO o provádění článku VI dohody GATT 1994 (antidumpingová dohoda). Je to také chráněný dokument podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(11)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

---

17.12.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 369/25

---

Oprava sdělení Komise v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES

( Úřední věstník Evropské unie C 338 ze dne 18. listopadu 2011 )

2011/C 369/08

Strana 22:

místo:

má být:

---