27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/1

A.

vzhledem k tomu, že Evropská rada na svém zasedání ve dnech 13.–14. března 2008 vyzvala členské státy, aby se zasadily o zlepšení úrovně dosahovaného vzdělání u žáků z rodin migrantů,

B.

vzhledem k tomu, že Evropský rok mezikulturního dialogu 2008 je vhodným okamžikem k zahájení diskuze o úkolech a příležitostech vzdělávacích systémů EU,

C.

vzhledem k tomu, že za poslední desetiletí vzrostla migrace v rámci Unie, jakož i přistěhovalectví do Unie a že se tak v mnoha místech změnilo složení škol,

D.

vzhledem k tomu, že kulturní rozdíly často brání porozumění a dialogu mezi žáky navzájem a mezi žáky a učiteli,

E.

vzhledem k tomu, že existují jasné důkazy, že děti z rodin migrantů dosahují značně nižší úrovně vzdělání než jejich vrstevníci z nemigrujících rodin; a vzhledem k tomu, že velký počet dětí ve školách, kteří pocházejí z rodin migrantů, se nachází ve svízelném sociálně-ekonomickém postavení,

F.

vzhledem ke skutečnosti, že nadání dětí z rodin migrantů se často nemůže projevit a zůstává nevyužito, a to představuje sociální, kulturní a hospodářské znevýhodnění pro společnost jako celek,

G.

vzhledem k tomu, že jak je stanoveno v článku 14 Listiny základních práv, který rovněž vyžaduje soulad s vnitrostátními právními předpisy v oblasti vzdělávání, školní vzdělávání je pro děti do určitého věku základním právem, jakož i povinností, a to bez ohledu na jejich původ,

H.

vzhledem k tomu, že obsahová i organizační stránka vzdělávání a odborné přípravy spadá do vnitrostátních kompetencí a vzhledem k tomu, že právě na vnitrostátní nebo regionální úrovni je třeba vymezit a provádět jednotlivé strategie,

I.

vzhledem k tomu, že migrace může obohatit školy z kulturního i vzdělávacího hlediska, avšak při neexistenci vhodných doprovodných opatření může vést k vážným rozdílům,

J.

vzhledem k tomu, že členské státy musí reformovat své systémy vzdělávání a odborné přípravy; vzhledem k tomu, že musí spolupracovat společně s cílem vypracovat politické nástroje nezbytné pro zvládání důsledků migrace,

K.

vzhledem k tomu, že rostoucí rozmanitost žáků ve škole, která je výsledkem zvyšující se migrace, představuje výzvu pro učitelské profese, jimž se nedostává odborné přípravy ohledně vhodného zacházení s touto novou formou rozmanitosti ve třídě,

1.

vítá výše zmíněnou zelenou knihu Komise ze dne 3. července 2008;

2.

domnívá se, že je správné, že se Komise míní zabývat důsledky pro vzdělávací systémy členských států nejen v případě migrace v rámci Unie, ale také v případě přistěhovalectví do Unie;

3.

zdůrazňuje, že pracovníci v rámci Unie mohou být méně ochotni pracovat v cizině, pokud je zde nebezpečí, že jejich děti budou trpět, co se týče vzdělávání a že uspokojující vzdělávání dětí z rodin migrantů souvisí s volným pohybem pracovníků;

4.

domnívá se, že je třeba vyvinout větší úsilí na úrovni EU, protože všechny členské státy čelí v tomto směru podobným výzvám; připomíná, že procento dětí z rodin migrantů ve školách bude v budoucnosti pravděpodobně stoupat;

5.

připomíná, že zřízení integrovaných podpůrných center pro legální přistěhovalce má velký význam, protože tato centra umožňují přistěhovalcům účinně a s pomocí profesionálů překonávat všechny překážky související s integrací (tj. otázky týkající se práce, vzdělávání, zdraví atd.);

6.

vybízí k tomu, aby byl v členských státech vytvořen model partnerství mezi školami a komunitami umožňující dětem, jejichž rodiče pracují v zahraničí, účast na programech pomoci, podpory a poradenství ze strany komunity;

7.

zdůrazňuje, že děti a dospělí z rodin migrantů musí mít a chtít využít příležitost naučit se jazyk hostitelské země, pokud do ní mají být plně integrováni;

8.

vyzývá vlády členských států, aby zajistily vzdělávání pro děti legálních migrantů, včetně výuky úředních jazyků hostitelské země, a podporu jejich rodných jazyků a kultur;

9.

domnívá se, že je nezbytné, aby rodiče dětí – a zejména matky –, kteří jsou migranty, byli zapojeni do programů výuky úředních jazyků hostitelské země ve snaze zajistit, aby tyto děti nebyly oddělené od společnosti, a pomoci jim v integraci do škol;

10.

domnívá se, že zachovávání a podpora mnohojazyčnosti musí být součástí osnov každé školy; trvá na tom, že výuka jazyků by měla být podporována od předškolního věku s cílem podpořit zapojení migrujících osob; domnívá se ovšem, že prostor pro výuku v mateřském jazyce v rámci osnov a její organizace však musí být ponechány na uvážení členských států;

11.

vyzývá, aby byly vyřešeny problémy, kterým musí čelit děti doprovázející své rodiče při odchodu za zaměstnáním do jiného členského státu, při zápisu ve školách na úrovni odpovídající té, na které se výuky účastnily ve svém členském státě původu;

12.

zdůrazňuje význam přímého zapojení rodin a dalších členů místního společenství, neboť sociální integrace je odpovědností celé společnosti a nikoli jen škol; zdůrazňuje skutečnost, že orgány poskytující sociální poradenství pro přistěhovalce musí být podporovány, aby spolupracovaly a lépe informovaly o vzdělávání a odborné přípravě s ohledem na trh práce hostitelské země;

13.

uznává, že občanská společnost hraje významnou úlohu při podpoře migrantů a že může souběžně s oficiálním vzdělávacím systémem zásadně přispět v oblastech, jako je výuka jazyka hostitelské země;

14.

zdůrazňuje potřebu začlenit migrující osoby a sociální skupiny, jako jsou Romové, do společnosti; vyzdvihuje, že integrace musí být založena na zásadách rovných příležitostí, ve vzdělávání, zajišťujících rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání; odmítá jakákoli řešení – ať dočasného či trvalého charakteru – která jsou založena nebo vedou k segregaci a špatnému vzdělávání;

15.

zdůrazňuje význam rozvoje dovedností mezikulturní komunikace dětí z rodin migrantů a dětí z hostitelských zemí a domnívá se, že schopnost sdělovat svou kulturu a porozumět kultuře a hodnotám ostatních musí být ústředním prvkem klíčové schopnosti „kulturního povědomí a vyjádření“;

16.

navrhuje, že by měla být prostřednictvím vyškolených pracovníků, kteří rovněž rozumí mateřskému jazyku migrantů, poskytnuta dodatečná finanční a správní podpora jazykovým kurzům pro legální migranty;

17.

trvá na tom, že je důležité, aby se děti z rodin migrantů učily svůj mateřský jazyk a jazyk státu, v němž žijí, a aby si již od předškolního věku osvojily čtení a psaní;

18.

uznává, že je důležité zavést do školních osnov hodiny výuky pro migranty v jejich rodném jazyce, aby bylo zajištěno zachování jejich kulturního dědictví;

19.

zdůrazňuje význam sportu při vzdělávání a odborné přípravě a jeho významnou roli pro integraci a sociální začlenění dětí ze znevýhodněného prostředí; doporučuje, aby sociální politika členských států brala plně v úvahu významnou úlohu, kterou má sport pro integraci migrantů;

20.

zdůrazňuje nutnost zapojit mladé migranty do široké škály mimoškolních aktivit, neboť je to vynikající prostředek sociálního začlenění;

21.

zdůrazňuje, že čím dříve a úspěšněji se děti a mladí lidé z rodin migrantů začlení ve škole, tím lepších výsledků dosáhnou ve škole, při dalším vzdělávání a na pracovním trhu; je pevně přesvědčen, že včasné předškolní vzdělávání výrazně tyto vyhlídky zlepšuje, a proto vyzývá členské státy, aby posílily účast migrantů na předškolním vzdělávání;

22.

doporučuje, aby členské státy zabránily vytváření škol typu ghett nebo zvláštních tříd pro děti z rodin migrantů a aby podporovaly politiku vzdělávání přístupného pro všechny, při které jsou děti rozdělovány do tříd na základě úrovně vzdělání a individuálních potřeb.

23.

domnívá se, že by ve školách, do kterých chodí děti z rodin migrantů, měly školní osnovy věnovat mnohem větší pozornost jejich potřebám, a že by učitelé měli projít odbornou přípravou v oblasti mezikulturních dovedností s cílem umožnit jim co nejúčinnější zacházení s rozmanitostí ve školách;

24.

zdůrazňuje, že vzdělávání dospělých určené migrantům může podpořit integraci jak dospělých migrantů, tak jejich dětí, a zdůrazňuje proto potřebu výrazného rozvoje celoživotního učení pro migranty-rodiče;

25.

vyjadřuje obavu nad vysokou mírou předčasného ukončení povinné školní docházky dětí z rodin migrantů a domnívá se, že by mělo být vynaloženo úsilí pro zajištění jejího dokončení těmito dětmi;

26.

zdůrazňuje, že vysoce kvalitní vzdělávací systém musí být otevřený pro každého;

27.

je přesvědčen, že opatření na zlepšení vzdělávání dětí migrantů jsou přínosem pro celou společnost;

28.

domnívá se, že vzdělávání učitelů by mělo být interdisciplinární a mělo by učitele připravit na rozmanitost a na multikulturní a mnohojazyčné vzdělávací přístupy;

29.

upřednostňuje systémy mobility, které by zaměstnávaly učitele ze zemí původu, aby tak usnadnily dětem z rodin migrantů kontakt s kulturou a civilizací jejich země původu;

30.

zdůrazňuje, že by kvalita vzdělávání učitelů měla být zaměřena podle učitelského poslání;

31.

zdůrazňuje v této specifické souvislosti význam mobility učitelů jako nedílné součásti programů vzdělávání učitelů; domnívá se, že učitelé by měli mít možnost strávit jeden či dva semestry na hostitelských univerzitách v zahraničí;

32.

domnívá se, že školy potřebují učitele z řad přistěhovalců, neboť tito učitelé nabízí svým kolegům důležitou zkušenost, představují úspěch sociálního začlenění a mohly by být vzorem pro děti v tíživé situaci;

33.

zdůrazňuje význam speciálního vzdělávání učitelů, jež se výslovně zaměřuje na speciální situaci dětí z rodin migrantů, nezbytnost jejich úspěšného začlenění do běžných vzdělávacích systémů a potřebu zlepšit úroveň vzdělání;

34.

zdůrazňuje potřebu existence poradenských služeb pro pomoc dětem a mladým lidem z rodin migrantů vyrovnat se s kulturním šokem a přizpůsobit se hostitelské společnosti;

35.

navrhuje, aby jednotlivé členské státy vypracovaly vzdělávací programy zaměřené na zlepšení povědomí o otázkách lidských práv, s důrazem na rovnost, začlenění a osobní svobodu, ve snaze zabránit xenofobii a segregaci, jež se mohou jevit jako nevyhnutelné v situacích týkajících se migrantů a které se mohou znepokojivě rychle šířit;

36.

trvá na tom, aby bylo se všemi migranty a osobami, které nejsou migranty, zacházeno stejně; domnívá se, že školy a jednotliví učitele by na rozmanitost měli pohlížet jako na normální situaci, jednat s každým jednotlivcem s úctou a poskytovat migrantům podporu, kterou potřebují;

37.

oceňuje příspěvek neformálního vzdělávání tím, že mladým migrantům poskytuje cenné dovednosti, které doplňují dovednosti získané ve školách, a vyzývá školy, aby intenzivněji spolupracovaly s poskytovateli neformálního vzdělávání, jako jsou mládežnické organizace;

38.

znovu opakuje, že diskriminace na základě rasového a etnického původu v oblasti vzdělávání je zakázána směrnicí 2000/43/ES, a vyzývá, aby byla diskriminace z jakéhokoli důvodu včetně národnosti a pobytového statusu postavena v oblasti vzdělávání mimo zákon;

39.

uznává, že současná ustanovení směrnice 77/486/EHS neodpovídají nové sociální realitě Unie; důrazně podporuje konzultační proces zahájený Komisí;

40.

zdůrazňuje, že by měla být podporována rozmanitost ve školách a že by měla být věnována zvláštní pozornost a podpora nejzranitelnějším skupinám migrantů, včetně dívek;

41.

domnívá se, že směrnice 77/486/EHS musí být pozměněna a měla by zahrnovat vzdělávání dětí, které jsou státními příslušníky nečlenských států, nebo dětí rodičů, kteří nejsou státními příslušníky členských států;

42.

zdůrazňuje význam stávajících právních předpisů EU, jež zaručují práva na vzdělání pro studenty ze třetích zemí, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (7) a směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty (8); vyzývá Komisi, aby průběžně monitorovala veškerá opatření přijatá členskými státy, která mají sklon omezovat nebo rušit získaná práva;

43.

žádá, aby školy s vysokým podílem dětí z přistěhovaleckých rodin měly k dispozici nezbytný personál a vybavení, aby tak byly schopné reagovat na výzvu, kterou je různorodost tříd a byla jim umožněna kvalitní výuka; žádá, aby Komise a Rada v rámci otevřené metody koordinace zahájily dialog mezi členskými státy s cílem vyměnit si osvědčené postupy a vypracovat společný program, který se bude zabývat nedostatky v oblasti vzdělávání přistěhovalců;

44.

vyzývá Komisi, aby pravidelně podávala zprávu o pokroku učiněném v oblasti zapojení dětí z rodin migrantů do školních systémů členských států;

45.

domnívá se, že velkým městům musí být poskytnuta svoboda koordinovat politiku určenou na podporu integrace dětí z rodin migrantů s politikami a strategiemi v oblasti bydlení, péče (o děti), pracovního trhu, zdraví a sociálních podmínek, což jsou oblasti, u kterých byl prokázán dopad na akademické výsledky dětí z rodin migrantů a na jejich úspěšnou integraci do společnosti, a tato města musí tuto svobodu využít;

46.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a vládám a parlamentům členských států.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/6

A.

vzhledem k tomu, že podle výše uvedené Páté zprávy o občanství Unie uplatňovalo ke dni 1. ledna 2006 přibližně 8,2 milionů občanů Unie své právo pobývat na území jiného členského státu, a vzhledem k tomu, že v rámci Unie cestují každý rok miliony jejích občanů,

B.

vzhledem k tomu, že volný pohyb osob je neodmyslitelnou součástí konceptu lidských práv a občanství Unie a patří mezi základní práva a svobody, jež jsou občanům Unie přiznány na základě Smluv,

C.

vzhledem k tomu, že směrnice 2004/38/ES uplatňuje zásady zakotvené ve Smlouvách, neboť stanoví, že občané Unie a jejich rodinní příslušníci mají právo se svobodně pohybovat po celém území Unie bez ohledu na to, odkud pocházejí,

D.

vzhledem k tomu, že členské státy měly provést směrnici 2004/38/ES do 30. dubna 2006, a vzhledem k tomu, že Komise měla předložit svou zprávu o uplatňování této směrnice do 30. dubna 2008,

E.

vzhledem k tomu, že po téměř pěti letech, jež uplynuly od přijetí směrnice 2004/38/ES, jsou informace o jejím provedení a praktickém uplatňování konečně k dispozici, i když s určitým zpožděním oproti lhůtám stanoveným ve směrnici,

F.

vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyjádřil své znepokojení nad způsobem, jakým některé členské státy uplatňují volný pohyb osob,

G.

vzhledem k tomu, že se mezi Komisí, Parlamentem a některými členskými státy nedávno začal vést konstruktivní dialog,

H.

vzhledem k tomu, že tento dialog umožnil provést ve vnitrostátních právních předpisech určité změny, a uvést je tak do souladu s právními předpisy ES,

I.

vzhledem k tomu, že podle zprávy Komise je celkový stav provádění směrnice 2004/38/ES neuspokojivý, neboť ani jeden členský stát neprovedl směrnici účinně a správně v její úplnosti a navíc ani jeden článek směrnice nebyl proveden účinně a správně všemi členskými státy,

J.

vzhledem k tomu, že Komise ve své zprávě odhalila mimo jiné dva hlavní způsoby trvalého porušování základních práv občanů Unie, jež se týkaly zejména práva vstupu a pobytu rodinných příslušníků ze třetích zemí a požadavku, aby občané Unie předkládali spolu s žádostmi o pobyt další doklady, jako například pracovní povolení a doklad o vhodném ubytování, jež nebyly ve směrnici 2004/38/ES stanoveny,

K.

vzhledem k tomu, že Komise obdržela již více než 1 800 individuálních stížností, 40 otázek z Parlamentu a 33 petic a kvůli tomu zaregistrovala již 115 stížností a zahájila 5 řízení pro nesplnění povinnosti z důvodu nesprávného uplatňování směrnice 2004/38/ES,

L.

vzhledem k tomu, že Komise ve své zprávě zastává názor, že v této fázi není třeba směrnici 2004/38/ES měnit, avšak že je nutné učinit veškerá opatření, jejichž cílem bude její správné provedení a mezi něž patří vytvoření skupiny odborníků, shromáždění údajů a osvědčených postupů na základě dotazníku a v roce 2009 vydání pokynů k řešení problematických otázek s cílem zajistit úplné a správně uplatňování směrnice,

M.

vzhledem k tomu, že na dotazník Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu reagovala řada národních parlamentů (9) a v některých členských státech dokonce obě parlamentní komory (10),

N.

vzhledem k tomu, že zástupci národních parlamentů měli příležitost upřesnit svá stanoviska na schůzi smíšeného výboru, jež se zabývala pokrokem dosaženým v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti a jež se konala dne 19. a 20. ledna 2009,

O.

vzhledem k tomu, že právní služba Evropského parlamentu, s níž Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci na toto téma konzultoval, dospěla k závěru, že příslušná ustanovení právních předpisů Společenství jsou v rozporu s vnitrostátní právní úpravou, která obecně považuje za přitěžující okolnost při spáchání trestného činu pouhou skutečnost, že dotyčná osoba je občanem členského státu neoprávněně pobývajícím na území jiného členského státu,

P.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí Evropského soudního dvora týkající se volného pohybu osob, a to zejména rozhodnutí ve věcech Metock, Jipa a Huber, potvrdila následující zásady:

Q.

vzhledem k tomu, že ve výše uvedené zprávě o návštěvě v zadržovacích střediscích pro žadatele o azyl a imigranty v Belgii je uvedeno, že „zadržování občanů Společenství v záchytných střediscích pro příslušníky třetích zemí v situaci nelegálního pobytu je šokující a nepřiměřené, zejména pokud k němu dochází pouze na základě porušení správních předpisů“, a že „údaje poskytnuté belgickými orgány jsou v této souvislosti znepokojivé“,

R.

vzhledem k tomu, že Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci ve svých výše zmíněných závěrech ze zasedání konaného dne 27. listopadu 2008 požádala Komisi, aby na začátku roku 2009 předložila výkladové prohlášení obsahující pokyny k uplatňování směrnice 2004/38/ES a aby zvážila veškerá další vhodná opatření, jež bude nezbytné přijmout,

S.

vzhledem k tomu, že z informací, jež byly získány zejména na základě odpovědí národních parlamentů na dotazník vytvořený Parlamentem a jež nejsou bohužel úplné a netýkají se všech členských států, a také ze zprávy Komise vyplývá, že problematickými se ukázaly tyto hlavní oblasti:

T.

vzhledem k tomu, že v některých členských státech existují v oblasti dokladů totožnosti významné rozdíly mezi občany příslušného státu a občany Unie z jiného členského státu, pro které je složité doložit fakt, že jsou občany Unie s trvalým pobytem v daném státě, což vážně ztěžuje výkon jejich práv v praxi a jejich integraci do společenského a obchodního života,

U.

vzhledem k tomu, že je třeba odsoudit nekvalitní způsob, jakým členské státy provedly směrnici 2004/38/ES, jíž se provádí článek 18 Smlouvy o ES, a vzhledem k tomu, že v důsledku této situace dochází ne-li k oslabení účinnosti a nezbytnosti směrnice samotné, pak přinejmenším k tomu, že se neuplatňuje jedno z klíčových práv, na nichž je EU postavena a jež jsou občanům Unie přiznána na základě Smluv,

V.

vzhledem k tomu, že podle sdělení Komise ze dne 18. listopadu 2008 o dopadu volného pohybu pracovníků v kontextu rozšíření EU (KOM(2008)0765) během první fáze (1. ledna 2007 – 31. prosince 2008) přechodných ustanovení, mají mobilní pracovníci ze zemí, které přistoupily k EU v roce 2004 a v roce 2007, pozitivní vliv na ekonomiky členských států,

W.

vzhledem k tomu, že čtyři členské státy EU-15 neotevřely své pracovní trhy pro pracovníky ze členských států EU-8,

X.

vzhledem k tomu, že jedenáct členských států informovalo Komisi o svém rozhodnutí uplatňovat i nadále s platností od 1. ledna 2009 na svých trzích práce omezení, pokud jde o státní příslušníky Rumunska a Bulharska,

1.

vyzývá členské státy, aby dodržovaly ducha i literu článku 18 Smlouvy o ES a článku 45 Listiny základních práv přiznávajících občanům Unie základní právo volného pohybu osob, a to tím, že v úplnosti a co nejrychleji provedou směrnici 2004/38/ES a přistoupí bezodkladně k revizi a změně právních předpisů a správních postupů, které jsou v rozporu s právem EU, zejména na základě zprávy Komise a judikatury ESD; poukazuje na to, že určitá ustanovení právních předpisů většiny členských států jsou v rozporu s literou i duchem této směrnice, a tím podrývají jak právo na svobodný pohyb, tak občanství Unie, a dále konstatuje, že administrativní postupy členských států velmi často představují závažné překážky pro občany při výkonu jejich práv;

2.

vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu respektovaly práva přiznaná na základě článků 2 a 3 směrnice 2004/38/ES nejen manželům a manželkám opačného pohlaví, ale také registrovaným partnerům, členům domácností a partnerům, včetně párů stejného pohlaví uznaných členským státem, bez ohledu na národnost a aniž je tím dotčeno jejich neuznání v občanském právu jiného členského státu, a to na základě zásad vzájemného uznávání, rovnosti, nediskriminace, důstojnosti a soukromého a rodinného života; vyzývá členské státy, aby měly na paměti, že směrnice ukládá povinnost uznat volný pohyb osob všech občanů Unie (včetně partnerů stejného pohlaví), aniž by ukládala povinnost uznat manželství osob stejného pohlaví; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby vydala přesné pokyny, jež budou vycházet z analýzy a závěrů obsažených ve zprávě Agentury pro základní práva, a aby tyto otázky sledovala;

3.

vyzývá Komisi, aby předložila vhodné návrhy v rámci stockholmského programu s cílem zaručit volný pohyb bez diskriminace z důvodů uvedených v článku 13 Smlouvy o ES a aby přitom vycházela z analýzy a závěrů obsažených ve zprávě Agentury pro základní práva;

4.

vyzývá členské státy, aby při uplatňování práva na volný pohyb a pobyt osob nezatěžovaly občany Unie a jejich rodinné příslušníky včetně rodinných příslušníků ze třetích zemí, neopodstatněnými administrativními požadavky, které směrnice 2004/38/ES vysloveně nestanoví, neboť tyto požadavky jsou v rozporu s právními předpisy ES a jsou neopodstatněnou překážkou při uplatňování jedné ze svobod, která je přiznána přímo Smlouvou o ES a která není podmíněna nutností splnit administrativní postupy; upozorňuje členské státy na jejich povinnost usnadňovat administrativní postupy spojené s uplatňováním práva na volný pohyb osob a vyzývá členské státy, aby sledovaly všechna administrativní a soudní rozhodnutí učiněná na základě čl. 3 odst. 2 této směrnice a aby o nich podávaly zprávy; připomíná členským státům jejich povinnost usnadnit vstup rodinným příslušníkům občanů Unie pocházejícím z třetích zemí, a umožnit jim tak vést normální rodinný život v hostitelském členském státě;

5.

vyzývá členské státy, aby pro doklady totožnosti svých občanů i občanů Unie z jiných členských států v případě, že takové dokumenty používají, zavedly stejný formát bez ohledu na rozdíly, které musí být v těchto dokumentech uvedeny (19);

6.

vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila, zda právní předpisy a postupy uplatňované členskými státy neporušují práva, jež občanům Unie přiznává Smlouva o ES a tato směrnice, a zda pro občany Unie a jejich rodiny nepředstavují nepřiměřenou zátěž, která by nepřímo omezovala jejich svobodu volného pohybu, zejména pokud jde o „dostatečné prostředky“ a „nepřiměřenou zátěž pro systém sociální pomoci hostitelského státu“, „(závažné/naléhavé) důvody veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti“, a také zda jsou řádně zavedeny a zda fungují hmotné a procesní záruky, ochrana před vyhoštěním a opravné soudní prostředky; připomíná, že jakékoli omezení základního práva na volný pohyb osob je nutné přesně vykládat;

7.

upozorňuje na to, že se zdá, že státní příslušníci některých členských států a příslušníci určitých etnických komunit jsou v některých členských státech znevýhodňováni, a zdůrazňuje, že tyto členské státy musí uplatňovat směrnici 2004/38/ES způsobem, který nerozlišuje mezi občany Unie a jejich rodinnými příslušníky, a to ze žádných důvodů uvedených v článku 21 Listiny základních práv; vyzývá Komisi, Radu a všechny členské státy, aby zajistily, že zejména diskriminace na základě národnosti, rasového nebo etnického původu nebude existovat v praxi ani v právních předpisech, a aby situaci v této oblasti monitorovaly;

8.

upozorňuje na to, že opatření přijatá z důvodů veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti by měla být v souladu se zásadou proporcionality a že by měla být založena výlučně na osobním chování dotyčné osoby; osobní chování dotyčné osoby musí představovat skutečné, aktuální a dostatečně závažné ohrožení některého ze základních zájmů společnosti; vyzývá v tomto ohledu členské státy, aby systematicky sledovaly všechna vnitrostátní upozornění na zamítnutí vstupu vydaná pro občany Unie a jejich rodinné příslušníky (20); připomíná, že výjimky z důvodu veřejného pořádku nesmí být použity k hospodářským účelům ani k obecným cílům prevence;

9.

konstatuje, že ne všechny členské státy provedly článek 35 směrnice 2004/38/ES, který jim umožňuje přijmout nezbytná opatření, na jejichž základě mohou odmítnout přiznat, ukončit nebo zrušit práva na volný pohyb osob v případě zneužití práv či podvodu, jako je účelový sňatek, pokud jsou tato opatření přiměřená a nediskriminační a pokud jsou dodržovány procesní záruky, a upozorňuje na možnosti, které tento článek nabízí;

10.

vyzývá Komisi, aby monitorovala, jak se v praxi dodržuje článek 24 směrnice 2004/38/ES zabývající se rovným zacházením a zákazem diskriminace na základě státní příslušnosti ve spojitosti s body odůvodnění 20 a 31 této směrnice a článkem 21 Listiny základních práv, jež přiznávají občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří se přistěhují do jiného členského státu, právo na stejné zacházení jako s příslušníky daného členského státu ve všech záležitostech spadajících do působnosti Smlouvy o ES, a vyzývá členské státy, aby učinily opatření nezbytná k tomu, aby byly co nejdříve odstraněny nedostatky a aby se bezodkladně zamezilo porušování právních předpisů ES;

11.

vyzývá ke zrušení nebo k revizi přechodných opatření, která ještě stále umožňují omezení volného pohybu pracovníků, státních příslušníků členských států, které přistoupily k EU dne 1. května 2004 a 1. ledna 2007, neboť to představuje výraznou a škodlivou diskriminaci mezi občany Unie; vyzývá k tomu, aby preferenční doložka měla platnost pro všechny občany Unie a mělo by se dovršit vytvoření jednotného trhu;

12.

vyzývá Komisi a členské státy, aby při provádění směrnice 2004/38/ES zvážily potenciální diskriminační účinky předpisů v oblasti sociálního zabezpečení a přístupu ke službám obecného zájmu, jež by mohly vytvářet překážky ve volném pohybu osob;

13.

vyzývá Radu, aby vytvořila strategii pro zajištění volného pohybu občanů a pracovníků Unie a jejich přístupu na pracovní trh v hostitelských členských státech a aby zveřejňovala, jakých úspěchů a pozitivních účinků pro hostitelské členské státy a pro EU bylo v souvislosti s volným pohybem občanů a pracovníků dosaženo; dále vyzývá Komisi, aby zahájila práci na studii týkající se současného a budoucího nedostatku pracovních sil v EU a přínosu, jenž mohou mít k udržení hospodářského růstu pracovníci ze všech členských států, pokud budou mít plný přístup na pracovní trh EU;

14.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v souladu se směrnicí 2004/38/ES přezkoumaly omezení, zákazy a stávající časové lhůty stanovené v článku 39 této směrnice, které se týkají uplatňování práva na volný pohyb osob, a aby analyzovaly dopad odstranění stávající diskriminace mezi občany Unie, pokud jde o jejich plné uplatňování práva na volný pohyb a práv spojených s občanstvím Unie přiznávaných Smlouvou;

15.

konstatuje, že nedostatky v provedení směrnice 2004/38/ES prokazují, že Komise zatím nedokázala zajistit jednotné a včasné dodržování této směrnice členskými státy a není schopna reagovat na velké množství stížností občanů týkajících se jejího uplatňování;

16.

souhlasí s přístupem navrženým Komisí, který se zakládá na nepřetržitém a komplexním monitorování provádění směrnice 2004/38/ES, na poskytování pomoci členským státům při zajišťování úplného a správného uplatňování této směrnice prostřednictvím vydání pokynů v první půli roku 2009 a na zahájení řízení proti členským státům v případě, že jejich vnitrostátní právní předpisy nebo praxe jsou v rozporu s touto směrnicí; žádá Komisi, aby vypracovala promyšlený, účinný a transparentní postup, jak vymáhat dodržování této směrnice, a zaručit tak uplatňování práva na svobodu pohybu, a aby příslušný návrh předložila Parlamentu; soudí, že vážnou překážkou, která Komisi znemožňuje důvěryhodně sledovat uplatňování směrnice ve všech členských státech, a narušuje tak jednotnost práva v oblasti natolik významné pro unijní občany, je nedostatek lidských a finančních zdrojů přidělených v rámci Komise na provádění a uplatňování této směrnice;

17.

vyzývá členské státy, aby zahájily postupy pro provedení těchto pokynů do konce roku 2009 a přizpůsobily své vnitrostátní právní předpisy a postupy, a vyzývá je, aby tyto pokyny poskytly veškerým příslušným orgánům a sledovaly jejich uplatňování;

18.

vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny, které budou obsahovat společná kritéria týkající se minimální částky považované za „dostatečné prostředky“, a aby ozřejmila, na jaké bázi by měly členské státy zohlednit „osobní poměry dotyčné osoby“ podle čl. 8 odst. 4 směrnice 2004/38/ES;

19.

vyzývá Komisi, aby ve svých pokynech vytvořila mechanismus pro jednotnou interpretaci normativních kategorií „veřejná politika“, „veřejná bezpečnost“ a „veřejné zdraví“ a aby objasnila, jak přihlédnutí k faktorům, jako je doba pobytu, věk, zdravotní stav, rodinná a hospodářská situace, sociální a kulturní integrace a spojení se zemí původu, ovlivňuje rozhodnutí o vyhoštění podle čl. 28 odst. 1 směrnice 2004/38/ES;

20.

připouští omezení týkající se repatriace tělesných ostatků občanů Unie a vyzývá Komisi, aby předložila kodex chování, který by členské státy mohly dodržovat, aby bylo zřejmé, že se jedná o důsledek volného pohybu občanů;

21.

vyzývá Komisi, aby navýšila prostředky a vytvořila zvláštní rozpočtovou položku pro podporu vnitrostátních a místních projektů, které mají za cíl integraci občanů Unie a jejich rodinných příslušníků vymezených články 2 a 3 směrnice 2004/38/ES, kteří mají bydliště v jiném členském státě;

22.

žádá Komisi, aby stanovila lhůtu pro provedení těchto pokynů, po jejímž uplynutí by mohla být zahájena řízení pro porušení povinností, a žádá, aby byl do tohoto procesu plně zapojen a pravidelně informován o jeho vývoji;

23.

vyzývá Komisi, aby pokud jde o volný pohyb osob, stanovila systém vzájemného hodnocení, jež by vykonávaly skupiny odborníků jmenovaných členskými státy a Parlamentem za asistence Komise a generálního sekretariátu Rady formou návštěv přímo na místě a bez zásahů do pravomocí Komise, které jsou jí svěřeny na základě Smluv;

24.

vyzývá Komisi, aby od členských států vyžadovala pravidelné podávání zpráv obsahujících statistické údaje týkající se svobody pohybu, např. údaje o počtu případů, kdy došlo k odepření práva na vstup a pobyt, a případů vyhoštění, včetně zdůvodnění;

25.

vyzývá členské státy, aby pomáhaly svým státním příslušníkům, kteří mají bydliště v jiných členských státech, tím, že jim na svých konzulárních úřadech a v sídlech diplomatických misí budou poskytovat všechny potřebné informace týkající se volného pohybu;

26.

vyzývá Komisi, aby ověřila, zda v členských státech existují systémy zpracování osobních údajů specifických pro občany Unie, kteří nejsou státními příslušníky daného členského státu, a zda obsahují pouze údaje nezbytné pro uplatňování směrnice 2004/38/ES a vnitrostátních prováděcích právních předpisů; vyzývá Komisi také k tomu, aby ověřila, zda v členských státech existují podobné systémy pro boj s kriminalitou, a vyzývá ty členské státy, které tyto systémy mají, aby je revidovaly v souladu s rozhodnutím ve věci Huber;

27.

vyzývá členské státy, jejichž právní předpisy nejsou v souladu s rozhodnutím ve věci Metock, aby je okamžitě přezkoumaly, a vybízí Komisi, aby proti nim zahájila řízení, pokud tak neučiní;

28.

vítá záměr Komise zlepšit informovanost občanů Unie o jejich právech vyplývajících ze směrnice 2004/38/ES a rozšířit s maximálním využitím internetu zjednodušenou příručku pro občany Unie; připomíná členským státům, že na základě článku 34 této směrnice mají povinnost informovat občany o jejich právech v oblasti volného pohybu; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby zřídily kanceláře, které budou podávat informace o volném pohybu osob a nabízet v této oblasti pomoc;

29.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/14

A.

vzhledem k tomu, že společný trh a hospodářská integrace se blíží skutečnému dokončení, zatímco právní základ pro občanství Unie se stále vyvíjí,

B.

vzhledem k tomu, že článek 17 Smlouvy o ES, zavedený Maastrichtskou smlouvou, stanoví, že „každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je občanem Unie“, přičemž tuto zásadu dále rozvinula Amsterodamská smlouva, jež stanoví, že „občanství Unie doplňuje státní příslušnost členského státu, ale nenahrazuje ji“,

C.

vzhledem k tomu, že občanství Unie tedy doplňuje občanství členského státu a jako takové jeho udělení upravují svými zákony členské státy, přičemž tyto zákony se stát od státu liší,

D.

vzhledem k tomu, že identita občana Unie může být založena pouze na národní identitě a Komise by měla zaměřit svou pozornost na to, že lidé žijící ve velké chudobě a lidé s nízkou úrovní vzdělání, mezi než patří Romové, nemají přístup k veškerým informacím, které by mohly zvyšovat jejich evropské povědomí; vzhledem k tomu, že jejich narůstající vyloučení z evropských společností znehodnocuje jak jejich vnitrostátní občanství, tak jejich občanství Unie,

E.

avšak vzhledem k tomu, že aniž by byla dotčena skutečnost, že o způsobech nabývání a ztráty státní příslušnosti jsou oprávněny rozhodovat jednotlivé členské státy, podpořila Evropská rada na svém zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999„cíl, aby státní příslušníci třetích zemí, kteří dlouhodobě oprávněně zákonně pobývají na území členského státu, dostali možnost získat státní příslušnost toho členského státu“,

F.

vzhledem k tomu, že všichni občané Unie mají právo volit a být voleni v obecních a evropských volbách v členském státě, v němž mají bydliště, za stejných podmínek jako občané tohoto státu,

G.

vzhledem k tomu, že právo volit a být volen v obecních volbách v členském státě, v němž má daná osoba bydliště, je zásadní pro vytvoření pocitu skutečné přináležitosti občanů Unie k danému členskému státu,

H.

vzhledem k tomu, že v současné době je v některých členských státech výkon práva občanů Unie volit a být voleni v místních a evropských volbách, které stanoví článek 19 Smlouvy o ES, narušován do té míry, že občané Unie, kteří jsou občany jiného členského státu, nejsou oprávněni ve členském státě, kde mají toto právo vykonávat, vstupovat do politických stran,

I.

vzhledem k tomu, že významným mimosoudním prostředkem dovolání se nápravy, který mají občané Unie k dispozici, je právo obrátit se na Petiční výbor Parlamentu a na evropského veřejného ochránce práv,

J.

vzhledem k tomu, že rozšíření Evropské unie vedlo ke značnému nárůstu počtu občanů Unie, jejichž bydliště se nachází mimo členský stát, odkud pocházejí,

K.

vzhledem k tomu, že článek 20 Smlouvy o ES, třebaže se nešťastně omezuje na situaci, kdy se občan členského státu nachází na území třetí země, kde není tento členský stát zastoupen, opravňuje každého občana Unie k diplomatické a konzulární ochraně jakéhokoli členského státu, který je v dané třetí zemi řádně zastoupen; vzhledem k tomu, že toto právo nelze řádně vykonávat, chybí-li jasná a závazná pravidla a protokoly, kterými by se konzulární orgány musely v praxi řídit,

L.

vzhledem k tomu, že ačkoli zmíněný článek 20 Smlouvy o ES ukládá členským státům povinnost „sjednat mezi sebou nezbytná pravidla a zahájit mezinárodní jednání potřebná pro zajištění této ochrany“, skutečnost je taková, že byl dosud přijat pouze jeden závazný akt, a sice rozhodnutí 95/553/ES (3), které vstoupilo v platnost v roce 2002 a sestává pouze z jedné stránky, jež ani zdaleka nezavádí plnohodnotný systém pomoci a asistence občanům Unie v cizině, pakliže se ocitnou v krizové situaci,

M.

vzhledem k tomu, že poskytování účinné konzulární a diplomatické ochrany bez rozdílu všemi členskými státy všem občanům Unie mimo území Evropské unie, a to zejména v případech krize a osobního utrpení, by výrazně přispělo k tomu, že by si tito občané cenili výhod vyplývajících z toho, že jsou součástí Evropské unie,

1.

vítá skutečnost, že Lisabonská smlouva umožňuje milionu občanů Unie z různých členských států společně vyzvat Komisi k předložení legislativního návrhu, a věří, že toto zákonné právo významně zvýší povědomí Evropanů o občanství Unie; připomíná, že transparentnosti a demokratické účasti je nutno dosáhnout prostřednictvím řady typů partnerství mezi EU a členskými státy, regionálními a místními institucemi, sociálními partnery a občanskou společností; vyzývá Komisi, aby připravila transparentní a srozumitelné postupy pro uplatňování této „občanské iniciativy“, aby občané Unie mohli účinně iniciovat právní předpisy bezprostředně po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost; ačkoli doufá, že to nebude nutné, zdůrazňuje, že by Komise měla začlenit toto právo iniciativy do svých politik bez ohledu na to, jaký status bude Lisabonská smlouva nakonec mít;

2.

poznamenává, že na právo občanů Unie pohybovat se a usazovat se svobodně na území členských států nelze nahlížet izolovaně od ostatních práv a základních zásad Evropské unie, jako je svoboda pohybu pracovníků a svoboda poskytování služeb; vyzývá tudíž členské státy, aby odstranily dosavadní překážky, které zavedly na základě přístupových smluv, aby bylo každému občanu umožněno vykonávat všechna svá práva;

3.

s ohledem na základní zásady volného pohybu, zákazu diskriminace a dodržování práv občanů zakotvené ve Smlouvě o ES doporučuje, aby Komise i nadále využívala všechny dostupné prostředky k tomu, aby co nejdříve dosáhla zrušení zbývajících přechodných opatření uvalených na nové členské státy;

4.

je znepokojen zcela nedostatečným prováděním stávajících směrnic, zejména směrnice o volném pohybu, jež způsobuje četné problémy, pokud jde o volný pohyb a další práva občanů Unie, a žádá všechny strany, aby acquis Společenství transponovaly a prováděly správně a úplně;

5.

vyzývá Komisi, aby sestavila seznam překážek, jimž čelí občané Unie, kteří si přejí plně a neomezeně využívat volného pohybu osob a jiných výhod, jichž občané Unie požívají, a žádá Komisi, aby výsledky zpracovala v podobě přehledu, aby bylo zajištěno, že bude problém těchto překážek důkladně a účinně vyřešen;

6.

vzhledem k výsledkům výzkumu veřejného mínění Eurobarometr Flash 213 (proveden v roce 2007), v jehož rámci bylo zjištěno, že pouze 31 % respondentů má za to, že jsou dobře informováni o svých právech vyplývajících z unijního občanství, domnívá se, že je zcela nezbytné zaujmout účinný přístup k informování a komunikaci s cílem zvýšit povědomí občanů Unie o jejich právech a povinnostech a pomoci jim, aby se aktivně zapojili do rozhodovacího procesu v EU, a tedy umožnit skutečné uplatňování participativní demokracie;

7.

s politováním konstatuje, že pátá zpráva o občanství Unie neobsahuje žádné konkrétní návrhy týkající se uplatňování práv občanů či povinnosti členských států chránit tato práva v praxi; žádá, aby byla šestá zpráva v tomto směru iniciativnější;

8.

vyjadřuje zklamání z toho, že Komise při přípravě páté zprávy nevedla konzultace s občanskou společností, a očekává, že při přípravě šesté zprávy k takovým konzultacím dojde, jak Komise přislíbila;

9.

vyzývá Komisi, aby v zájmu zlepšení komunikace s řadovými občany Unie a zajištění široké dostupnosti revidovala program „Evropa pro občany“; konstatuje, že strukturální podpora poradních skupin typu „think-tank“ a výzkumných ústavů sídlících v Bruselu je sice důležitá, avšak tyto organizace mají minimální podíl na informování jiných občanů než těch, kteří již informováni jsou; žádá Komisi, aby přesměrovala poskytování finančních prostředků na mimobruselské regionální a místní organizace občanské společnosti a organizace sociálních partnerů a aby v budoucnu zavedla programy podobné velmi úspěšnému programu „Mládež v akci 2007–2013“, které by orgánům místní a regionální samosprávy pomáhaly informovat obyvatele o jejich právech spojených s unijním občanstvím; jelikož by návrhy týkající se mnohojazyčnosti neměly být omezeny na hlavní úřední jazyky členských států, vyzývá členské státy, aby šířily informace o občanství Unie také v regionálních a menšinových jazycích;

10.

vzhledem mimo jiné k nízkému počtu občanů Unie bydlících v jiném členském státě, než je jejich vlastní, kteří vykonávají právo volit či být voleni v evropských či obecních volbách v místě svého bydliště, jakož i vzhledem k praktickým překážkám, s nimiž se potenciální voliči při výkonu svých práv až příliš často potýkají, zastává názor, že evropské volby v roce 2009 by měly být považovány za příležitost k přípravě a provedení celoevropského akčního plánu zaměřeného na posílení unijní identity u občanů Unie a na zvýšení jejich povědomí o právech, kterých požívají;

11.

vyzývá ženy, aby se za účelem podpory evropské integrace ve větší míře účastnily politického života a rozhodování; domnívá se, že za tímto účelem musí být na ženy zaměřeny jasněji profilované informační kampaně s cílem umožnit jim vykonávat v plném rozsahu práva, která jim jako občankám Unie náleží, a aktivněji se zapojovat do politických uskupení, do politiky a do činnosti orgánů místní samosprávy ve členském státě svého bydliště;

12.

zdůrazňuje, že je třeba uspořádat lepší a účinnější informační kampaně, které zvýší povědomí o právech spojených s občanstvím Unie mezi mladými lidmi, např. prostřednictvím „občanského programu“ ve školách a na univerzitách, a to za účelem přípravy mladší generace na aktivní občanství;

13.

domnívá se, že by členské státy měly do osnov základních a středních škol zahrnout evropský rozměr;

14.

vyzývá evropské univerzity, aby v rámci svých možností vynakládaly maximální finanční prostředky na zvýšení počtu studentů účastnících se výměn v rámci programu Erasmus;

15.

vyzývá Komisi, aby předložila návrhy dalších konsolidovaných a jasnějších směrnic, které posílí volný pohyb a další práva občanů Unie v jiných oblastech, včetně oblasti profesní mobility, přenositelnosti důchodů a sociálních práv a vzájemného uznávání diplomů a odborných kvalifikací;

16.

zdůrazňuje, že právo pohybovat se a pobývat svobodně na území EU nebude možno plně uplatňovat, dokud nebude – mimo jiná opatření – zaveden účinný systém uznávání odborných kvalifikací; naléhavě tudíž vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci své působnosti umožnily většímu počtu občanů Unie, kteří získali odbornou kvalifikaci v jednom členském státě, aby byli přijati na odpovídající pracovní místo v jiném členském státě a aby dané povolání vykonávali za stejných podmínek jako občané tohoto členského státu;

17.

vyzývá členské státy, aby revidovaly své zákony o státním občanství a prověřily možnosti, jak usnadnit osobám, které nejsou jejich občany, nabývání občanství a uplatňování všech práv, a tím odstranit diskriminaci mezi občany daného státu a osobami, které nejsou jeho občany, zejména jde-li o občany Unie;

18.

domnívá se, že by bylo žádoucí povzbudit výměnu zkušeností ohledně systémů naturalizace, které existují v jednotlivých členských státech, a to za účelem dosažení užší koordinace kritérií způsobilosti a postupů pro získání občanství Unie – aniž by tím byla dotčena pravomoc jednotlivých členských států určit způsoby nabývání a pozbývání státního občanství – a potažmo za účelem omezení diskriminace, která je spjata s různorodostí právních systémů;

19.

domnívá se, že osoby bez státní příslušnosti, které mají trvalý pobyt v některém členském státě mají v Evropské unii specifické postavení; je znepokojen tím, že některé členské státy kladou na tyto osoby neodůvodněné požadavky či požadavky, jež nemusí být nezbytné pro získání občanství; v této souvislosti vyzývá tyto členské státy, aby nalezly systematické a spravedlivé řešení, které bude vycházet z doporučení mezinárodních organizací; domnívá se, že osoby bez státní příslušnosti, které mají trvalý pobyt v některém členském státě, by měly mít právo volit v obecních volbách;

20.

připomíná členským státům, orgánům místní samosprávy a přistěhovalcům, že všechny body Společných základních zásad Rady pro politiku v oblasti integrace přistěhovalců v Evropské unii (14615/04) musí být uplatňovány rovnocenně;

21.

považuje integraci přistěhovalců za základní předpoklad toho, aby mohli vykonávat svá práva ve členském státě, kde mají bydliště; vyzývá tudíž členské státy, aby rychle a v plném rozsahu splnily doporučení uvedená ve sdělení Komise ze dne 1. září 2005 nazvaném „Společný program pro integraci – rámec pro integraci státních příslušníků třetích zemí v Evropské unii“ (KOM(2005)0389);

22.

má za to, že EU a členské státy sdílejí odpovědnost za podporu integrace Romů jakožto občanů Unie a za zajištění toho, aby mohli plně využívat pobídek, které poskytuje EU na všechny iniciativy zaměřené na prosazování jejich práv a integraci jejich komunit, ať už v oblasti vzdělání, zaměstnanosti či v oblasti účasti na veřejném životě;

23.

připomíná, že občanství Unie obnáší nejen práva, ale i povinnosti; zdůrazňuje zejména povinnost dodržovat zákony státu, v němž má občan Unie bydliště, a respektovat kulturu jiných lidí;

24.

zdůrazňuje, že problémy plynoucí z nedostatečných jazykových či komunikačních schopností by neměly sloužit jako záminka pro odepření přístupu k sociálním právům, na která může mít daný jednotlivec nárok jakožto rezident členského státu, včetně práva na sociální dávky poskytované orgány státní správy nebo místní samosprávy;

25.

vyzývá Komisi, aby prověřila úlohu a fungování služeb v oblasti sociální péče o děti v jednotlivých členských státech s cílem zajistit dodržování zásad rovnosti a nediskriminace mezi občany Unie; zdůrazňuje, že rodiče by měli mít možnost hovořit se svými dětmi v mateřském jazyce a že národnost či jazyk by neměly sloužit jako záminka pro to, aby byl rodičům odepřen přístup k jejich dětem;

26.

opakuje svou výzvu určenou členským státům, aby dodržovaly právo občanů Unie cestovat po EU s platným vnitrostátním průkazem totožnosti nebo s platným cestovním pasem a aby tento pohyb neomezovaly z bezpečnostních či jiných důvodů, zejména v oblasti letecké a námořní dopravy;

27

vyzývá členské státy a orgány místní samosprávy, aby přijaly další opatření, která usnadní pohyb občanů Unie mezi členskými státy, zvláště pokud jde o praktické problémy, jako je např. vydávání povolení k pobytu či pracovních povolení, převod registrace vozidel, uznávání pojištění osob a vozidel sjednaného v jiném členském státě, předávání zdravotní dokumentace, jasná pravidla pro proplácení léčebných výloh, jež často nefungují tak, jak mají, navzdory úsilí o jejich harmonizaci na úrovni EU; a vyzývá Komisi, aby shromáždila veškeré relevantní informace a zpřístupnila je občanům Unie;

28.

doporučuje, aby byl dokončen evropský prostor spravedlnosti, a zajistilo se tak, aby byly prostřednictvím společných pravidel v oblasti mezinárodního práva soukromého účinně chráněny přeshraniční aspekty občanství týkající se osobního a rodinného života; za tímto účelem naléhavě vyzývá Komisi, aby zaujala koherentní přístup a předložila nezbytné legislativní návrhy;

29.

žádá Komisi, aby vyčlenila finanční prostředky na to, aby státní zaměstnanci na místní a regionální úrovni členských států, kteří řeší otázky týkající se osob migrujících v rámci EU, získali základní znalosti o právních předpisech ES, jež platí v oblasti jejich působnosti, a aby byla nápomocna státním správám při zodpovídání otázek týkajících se případných rozdílů a rozporů mezi vnitrostátními právními předpisy a právem ES; v tomto ohledu vítá existenci elektronické sítě pro řešení problémů vnitřního trhu SOLVIT spravované Komisí a žádá její další rozvinutí a podporu; doufá, že posílením lidských a finančních zdrojů přispějí členské státy ke zlepšení činnosti vnitrostátních středisek SOLVIT; naléhavě vyzývá orgány místní a regionální samosprávy a členské státy, aby spolupracovaly v oblasti výměny osvědčených postupů a při hledání účinných způsobů řešení situace migrantů v rámci Společenství;

30.

domnívá se, že by se informační síti „Europe Direct“ mělo mezi lidmi dostat lepší propagace, a doporučuje, aby Komise za tímto účelem koordinovala mediální kampaň na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby sledovala rostoucí množství webových stránek souvisejících se sítěmi „Europe Direct“ a SOLVIT a aby klíčové informace a kontakty soustředila na speciálních referenčních webových stránkách;

31.

žádá Komisi, aby vypracovala evropskou chartu práv spotřebitelů, která by občanům poskytovala snadno dostupné informace o problémech, s nimiž se nejčastěji setkávají;

32.

vítá „Akční plán týkající se integrovaného přístupu k poskytování asistenčních služeb v oblasti jednotného trhu občanům a firmám“ (SEK(2008)1882), který vypracovala Komise s cílem zabránit tříštění kontaktních míst, a vybízí k vytvoření jednotných kontaktních míst pro služby a zboží v každém členském státě, která jsou prosazována směrnicí o službách (4);

33.

připomíná členským státům a orgánům místní samosprávy, že koncepce občanství Unie zahrnuje zásadu nediskriminace mezi všemi občany Unie, a nikoli jen mezi občany jednoho určitého členského státu; naléhá na Komisi, aby pokročila ve své analýze situace osob migrujících v rámci EU a provedla vhodné kroky, jež zajistí, že tyto osoby budou skutečně požívat práv občanů Unie;

34.

zdůrazňuje, že právo na volný pohyb je klíčovou součástí občanství Unie, a považuje tudíž za krajně znepokojivé, že žádný členský stát dosud plně a řádně neprovedl směrnici o volném pohybu;

35.

vítá iniciativu Komise na zvýšení povědomí o nových pravidlech, jež přinesla směrnice o volném pohybu, včetně příručky „Jak vytěžit maximum ze směrnice 2004/38/ES“, avšak vyjadřuje politování nad tím, že tato brožura byla vydána v nákladu 16 000 výtisků v devatenácti jazycích, což je vzhledem k celkovému počtu obyvatel EU příliš málo; žádá Komisi, aby zajistila volnou dostupnost těchto informací pro místní a regionální orgány, jež pro mnoho občanů představují prvotní zdroj informací, neboť k většině problémů a porušování práv občanů Unie dochází právě na místní úrovni;

36.

zdůrazňuje, že právo na volný pohyb a pobyt, které je nedílnou součástí zásady unijního občanství, má zásadní dopad na rodinný život a způsob, jakým se ženy rozhodují při volbě svého vzdělání a zaměstnání; vyzývá proto Komisi, aby zohlednila specifické potřeby žen v této oblasti;

37.

připomíná ustanovení směrnice o volném pohybu, jež dává občanům Unie právo bydlet v jiném členském státě, pokud nepřiměřeně nezatěžují jeho systém sociálního zabezpečení; konstatuje však, že by se členské státy měly řídit rozhodnutími Evropského soudního dvora (5), které poskytly výklad výrazu „dostatečné prostředky“ pro účely této směrnice;

38.

vyzývá Komisi, aby pečlivě dbala na to, aby zákony a postupy platné v jednotlivých členských státech neporušovaly práva, které Smlouva o ES a směrnice o volném pohybu dává občanům Unie, zejména pokud jde o pojmy „dostatečné prostředky“, „nepřiměřená zátěž pro systém sociální pomoci hostitelského členského státu“, „závažné důvody týkající se veřejného pořádku“ a „naléhavé důvody veřejné bezpečnosti“; vyzývá dále Komisi, aby se ujistila, že jsou k dispozici prakticky použitelné procesní záruky spolu s nástroji právní ochrany a že existuje možnost soudního odvolání proti vyhoštění; zdůrazňuje, že jakékoli omezení základního práva na volný pohyb musí být vykládáno úzce;

39.

vyzývá členské státy, aby při provádění práva na volný pohyb nezatěžovaly občany Unie a jejich rodinné příslušníky byrokratickými postupy, neboť tyto postupy jsou neoprávněné, pokud nejsou výslovně stanoveny ve směrnici o volném pohybu, a brání výkonu práva, které je bez ohledu na průběh administrativních postupů stanoveno jako takové ve Smlouvě; upozorňuje členské státy na to, že jsou povinny usnadňovat průběh administrativních postupů spojených s právem na volný pohyb;

40.

vyzývá členské státy, aby nepřijímaly žádné právní předpisy obsahující sankce, které by byly vůči občanům Unie nepřiměřeně kruté či diskriminační, jako je například zadržení v případě vyhoštění z území hostitelského členského státu, uplatňování přitěžujících okolností spočívajících v tom, že občan Unie, který spáchal trestný čin, předtím nezákonně pobýval v jiném členském státě, či automatické vyhoštění občana Unie, který byl usvědčen z trestného činu;

41.

vřele vítá záměr Komise začlenit do Stockholmského programu opatření na řešení problémů, kterým čelí občané Unie během svého života v EU; žádá Komisi, aby v tomto rámci navrhla vhodná opatření, mimo jiné i v oblasti občanského práva, která by konečně zavedla zásadu rovného zacházení nejen ve vztahu ke zboží, kapitálu a službám, ale také ve vztahu k lidem, a to bez jakýchkoli forem diskriminace uvedených v článku 13 Smlouvy o ES, neboť současná situace nadále vytváří překážky volného pohybu a je v rozporu se společnými evropskými hodnotami rovnosti a nediskriminace;

42.

trvá na tom, že právo volit a být volen v místních volbách v členském státě pobytu je nezbytnou podmínkou jakékoli účinné politiky integrace přistěhovalců;

43.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že všichni občané Unie, kteří mají pobyt v členském státě jiném než svém vlastním, obdrží veškeré nezbytné informace ohledně svého hlasovacího práva v místních a evropských volbách;

44.

vyjadřuje politování nad tím, že pouze malý počet občanů Unie, kteří mají bydliště v jiném než svém vlastním členském státě, využívá práva volit a být volen v evropských a místních volbách v místě svého bydliště; bere na vědomí praktické překážky, které potenciálním voličům příliš často brání ve výkonu jejich práva; naléhá na Komisi, členské státy a místní orgány, aby v souvislosti s nadcházejícími evropskými volbami v roce 2009 zahájily účinné celoevropské informační kampaně o volebních právech občanů Unie a aby poskytovaly praktické rady, jak by měla být tato práva uplatňována na místní úrovni;

45.

vyzývá členské státy, aby v celostátních a místních médiích včetně televize, rozhlasu a internetu zahájily informační kampaně v úředních jazycích EU, kterými budou občany Unie informovat o jejich právu volit a být volen ve volbách a o registračních postupech, které by měly být co nejjednodušší;

46.

vítá záměr Komise novelizovat směrnici Rady 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky (6), přičemž je nutno podniknout kroky k omezení nákladů, které nesou kandidáti a členské státy;

47.

vyzývá k provedení nezbytných reforem volebních postupů pro volby do Evropského parlamentu ve všech členských státech s cílem učinit tyto postupy navzájem podobnější a nalézt způsoby, jak podporovat aktivní občanství Unie; vyzývá také k uskutečnění vhodných informačních kampaní, jakmile budou tyto reformy dokončeny;

48.

konstatuje, že existuje značná nejednotnost, pokud jde o právo občanů Unie, kteří mají bydliště v jiném než svém vlastním členském státě, volit ve volbách do národního parlamentu v členském státě původu; vyjadřuje politování nad tím, že mnoho občanů Unie je takto zbaveno volebního práva v v členském státě původu i v členském státě, do něhož se přestěhovali; naléhá na členské státy, aby vzájemně spolupracovaly s cílem umožnit voličům, kteří mají bydliště mimo svůj členský stát původu, aby plně uplatňovali svá volební práva v členském státě, v němž mají bydliště, a to tak, že zajistí dostatečný počet volebních místností na celém území a podpoří zjednodušení registrace voličů; vyzývá také členské státy, aby přijaly právní předpisy nezbytné k zajištění volebního práva pro všechny občany Unie, kteří v době, kdy se konají vnitrostátní parlamentní volby, projíždějí členským státem, který není jejich státem původu;

49.

domnívá se, že vzestup a šíření politických stran na evropské úrovni je nejúčinnějším způsobem, jak podpořit právo občana Unie, který žije v jednom členském státě a má občanství jiného, aby kandidoval ve volbách; doufá tudíž, že strany na evropské úrovni budou posíleny, a to v neposlední řadě díky zvýšení finanční podpory;

50.

žádá Komisi, Radu a členské státy, aby zlepšily praktickou účinnost článku 19 Smlouvy o ES tím, že zajistí, aby všichni občané Unie byli oprávněni vstupovat do politických stran v členském státě, v němž mají bydliště;

51.

má za to, že občanství Unie zaručuje všem občanům Unie stejná práva bez ohledu na to, zda se jejich bydliště nachází přímo v Unii nebo ve třetí zemi; naléhavě vyzývá Komisi, aby analyzovala situaci evropských občanů, kteří mají pobyt mimo území Unie, a podnikla odpovídající kroky, kterými zajistí, že budou moci reálně požívat svých občanských práv;

52.

připomíná, že podle článku 20 Smlouvy o ES mají občané Unie na území třetí země, kde členský stát, jehož jsou státními příslušníky, nemá své zastoupení, právo na diplomatickou nebo konzulární ochranu kterýmkoli členským státem za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu, a zdůrazňuje principiální význam tohoto ustanovení, neboť jeho cílem je uznat vnější rozměr občanství Unie;

53.

vítá, že Komise ve svém sdělení ze dne 5. prosince 2007„Účinná konzulární ochrana ve třetích zemích: příspěvek Evropské unie“ (KOM(2007)0767) představila akční plán pro období 2007–2009; vyzývá členské státy a Komisi, aby dále uplatňovaly doporučení zelené knihy Komise ze dne 28. listopadu 2006 o diplomatické a konzulární ochraně občanů Unie ve třetích zemích (KOM(2006)0712) a doporučení obsažená v usnesení Parlamentu ze dne 11. prosince 2007 o tomtéž tématu (7);

54.

vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby do svých vnitrostátních cestovních pasů přetiskly vedle vnitrostátních informací také článek 20 Smlouvy o ES, jak to požaduje Barnierova zpráva a závěry Rady ze dne 15. června 2006; vyzývá Komisi, aby pro potřeby úřadů vydávajících cestovní pasy ve všech členských státech vydala brožuru, která bude obsahovat popis těchto práv a všeobecný přehled o opatřeních přijatých za účelem uplatnění článku 20 Smlouvy o ES; žádá, aby se tato brožura rozdávala osobám, které si přijdou vyzvednout nové cestovní pasy; vyzývá Komisi, aby na portálu Europa zprovoznila internetovou stránku, která bude poskytovat praktické informace o konzulární ochraně a díky níž se zjednoduší přístup k cestovním informacím vydávaným členskými státy, jak je uvedeno v akčním plánu Komise z roku 2007;

55.

žádá Komisi, aby zřídila bezplatnou evropskou telefonní linku, jejíž číslo bude uvedeno v cestovním pase vedle textu článku 20 Smlouvy o ES a na němž bude občan Unie moci v případě nouze získat ve svém jazyce informace o konzulárních úřadech členských států, na nichž se mu dostane potřebné pomoci;

56.

vyzývá Radu a Komisi, aby přijaly další směrnice a jiná opatření na posílení acquis Společenství v oblasti diplomatické a konzulární ochrany a aby přijaly právně závazná pravidla pro uplatňování článku 20 Smlouvy o ES;

57.

žádá Unii, aby přijala další opatření na ochranu svých občanů ve třetích zemích a aby mimo jiné podnikla kroky, které zabrání tomu, aby občanům Unie hrozil trest smrti;

58.

vyzývá členské státy, aby řádně plnily povinnost stanovenou v článku 20 Smlouvy o ES a za tímto účelem mezi sebou zavedly nezbytná pravidla a zahájily mezinárodní jednání vedoucí k zajištění ochrany evropských občanů mimo Evropskou unii, přičemž je nutno věnovat obzvláštní pozornost schválení závazných protokolů činnosti, kterou mají provádět konzulární služby ve třetích zemích v naléhavých případech, ať už se jedná o bezpečnostní nebo humanitární krizi;

59.

vítá, že Rada nedávno přijala obecné pokyny Evropské unie k provádění konzulární koncepce vedoucího státu (8) pro určení vedoucího státu v případě závažné krize, a požaduje širší výklad článku 20 Smlouvy o ES, pokud jde o konzulární a diplomatickou ochranu skutečně poskytovanou občanům Unie;

60.

žádá Komisi, aby jménem všech členských států a občanů Unie pokračovala v jednání o bezvízovém cestovním styku s třetími zeměmi; poukazuje na nespravedlnost spočívající v tom, že někteří občané Unie podléhají vízové povinnosti, zatímco jiní mohou cestovat v rámci vnitrostátních programů bezvízového styku;

61.

domnívá se, že status petičního práva jakožto základního práva občanů Unie by měl mít za následek přinejmenším to, že by Komise musela náležitě zdůvodňovat, proč se neřídí doporučeními Parlamentu;

62.

vyzývá Radu a Komisi, aby v zájmu efektivnějšího uplatňování práv všech občanů Unie navázaly úzkou spolupráci s Petičním výborem Parlamentu a s Evropským veřejným ochráncem práv;

63.

vítá skutečnost, že byla zřízena Agentura Evropské unie pro základní práva a že bylo přijato rozhodnutí Rady 2007/252/ES ze dne 19. dubna 2007, kterým se na období 2007–2013 zavádí zvláštní program Základní práva a občanství jako součást obecného programu Základní práva a spravedlnost (9), jehož účelem je podpora rozvoje evropské společnosti založené na dodržování základních práv včetně práv odvozených z občanství Unie;

64.

vyzývá vnitrostátní parlamenty, aby se rostoucí měrou zapojovaly do rozvíjení prostoru svobody, bezpečnosti a práva; díky spolupráci mezi vnitrostátními parlamenty a orgány EU by se mělo zjednodušit přijímání vnitrostátních právních předpisů a postupů při provádění práva EU a měla by se zlepšit komunikace s občany, kteří by měli vědět o právech plynoucích z statutu občana Unie;

65.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/22

A.

vzhledem k tomu, že Rada ve svých výše zmíněných závěrech ze dne 16. března 2009 potvrdila, že pokud Bělorusko učiní pokrok na cestě k demokracii, lidským právům a právnímu státu, je připravena prohlubovat s ním své vztahy a pomoci mu těchto cílů dosáhnout,

B.

vzhledem k tomu, že poté, co Rada zhodnotila, jakým způsobem se vyvíjí situace v Bělorusku od přijetí rozhodnutí v říjnu 2008 o dočasném pozastavení cestovních omezení uvalených na některé představitele Běloruska, rozhodla v souladu s podmínkami stanovenými ve společném postoji Rady 2008/844/SZBP (2) pozastavit uplatňování těchto cestovních omezení na dalších devět měsíců,

C.

vzhledem k tomu, že Rada rozhodla prodloužit o jeden rok omezující opatření vůči některým představitelům Běloruska, která jsou stanovena ve společném postoji 2006/276/SZBP,

D.

vzhledem k tomu, že EU je stále znepokojena situací, která v Bělorusku panuje v oblasti lidských práv, a nedávnými případy jejich porušení,

E.

vzhledem k tomu, že v reakci na pozitivní kroky Běloruska již Komise s touto zemí zahájila intenzivní dialog v oblastech, jako je energetika, životní prostředí, celní politika, doprava či bezpečnost potravin, a potvrdila, že je připravena rozsah těchto technických rozhovorů, které jsou pro obě strany prospěšné, dále rozšířit s tím, že jakékoliv plány vybudovat na hranici s EU novou jadernou elektrárnu ne-západního modelu nebudou zahrnuty v tomto dialogu,

F.

vzhledem k tomu, že Rada zahrnula Bělorusko do iniciativy „východního partnerství“, které Komise zahájila ve svém výše zmíněném sdělení ze dne 3. prosince 2008 s cílem prohloubit spolupráci s řadou východoevropských zemí,

G.

vzhledem k tomu, že běloruský ministr zahraničí Sjarhej Martynav prohlásil, že „Bělorusko má pozitivní názor na účast v iniciativě východního partnerství“, a dodal, že Bělorusko má v úmyslu se do této iniciativy zapojit,

H.

vzhledem k tomu, že výbor na ochranu novinářů vyzval běloruské úřady, aby prodloužily akreditaci Andrzeje Poczobuta, místního zpravodaje největšího polského deníku Gazeta Wyborcza, a aby vyšetřily případ, kdy byl tento novinář i se svou rodinou obtěžován v zápodoběloruském městě Hrodna kvůli tomu, že kritizoval politiku vlády; vzhledem k tomu, že dne 17. března 2009 dostal Andzrej Poczobut pokutu 148 EUR za to, že zprostředkoval reportáž ze zasedání unie Poláků v Bělorusku,

1.

podporuje rozhodnutí Rady prodloužit o jeden rok omezující opatření vůči některým představitelům Běloruska a zároveň ponechat v platnosti pozastavení uplatňování cestovních omezení uvalených na některé představitele Běloruska na dalších devět měsíců;

2.

je i nadále znepokojen situací, která v Bělorusku panuje v oblasti lidských práv a nedávnými případy jejich porušení; vítá skutečnost, že s Běloruskem bude v blízké budoucnosti zahájen dialog o lidských právech;

3.

vítá posílení dialogu na vysoké úrovni mezi EU a Běloruskem, včetně dvojstranných kontaktů, a intenzivnější technickou spolupráci zahájenou z podnětu Komise jakožto způsob, jak budovat vzájemné porozumění a umožnit řešení připomínek obou stran a otázek společného zájmu;

4.

věří, že má-li být prohlouben politický dialog mezi EU a Běloruskem, musí Bělorusko nejdříve přestat s omezováním svobody a ukončit násilnosti páchané na účastnících opozičních protestních akcí a na ochráncích lidských práv; požaduje v této souvislosti, aby byli okamžitě propuštěni podnikatelé Mikalaj Autuchovič, Jurij Ljavonav a Vladzimir Asipenka a představitel mládežnické opozice aktivista Artsiom Dubski a také přezkoumání rozsudků znamenajících omezení svobody, které byly uvaleny na jedenáct účastníků demonstrací, které se konaly v lednu roku 2008;

5.

vítá a dále podporuje pokračující spolupráci Běloruska s Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) ve věci právních předpisů upravujících volby;

6.

opětovně zdůrazňuje, že do dialogu mezi EU a Běloruskem musí být plně zapojena běloruská demokratická opozice a občanská společnost;

7.

vyzývá běloruskou vládu, aby následujících devět měsíců využila k vykázání významného pokroku v následujících oblastech:

8.

vyzývá běloruskou vládu, aby okamžitě vydala moratorium na všechny rozsudky smrti a popravy, než bude trest smrti zrušen (v souladu s rezolucí 62/149 Všeobecného shromáždění OSN o moratoriu na trest smrti přijatou dne 18. prosince 2007), aby bezodkladně změnila trest všech vězňů, kteří jsou odsouzeni k smrti, na trest odnětí svobody, aby vnitrostátní právní předpisy uvedla v soulad se závazky Běloruska vyplývajícími z mezinárodních smluv v oblasti lidských práv a aby zajistila důsledné dodržování mezinárodně uznaných norem pro spravedlivé soudní řízení;

9.

vyzývá běloruské úřady, aby uznaly unii Poláků v Bělorusku vedenou Angelikou Borysovou, která byla opětovně zvolena předsedkyní kongresu unie Poláků dne 15. března 2009;

10.

vyzývá Radu a Komisi, aby v případě, že Bělorusko během devíti měsíců výše uvedená kritéria splní, zvážily trvalé zrušení zákazu cestování, jakož i přijetí opatření, která podpoří hospodářský a sociální pokrok a urychlí proces opětovného začlenění Běloruska do evropské rodiny demokratických národů;

11.

vyzývá Radu a Komisi, aby přijaly další opatření směřující k liberalizaci postupů udělování víz běloruským občanům, neboť takové kroky jsou nezbytně nutné pro splnění hlavního cíle politiky EU vůči Bělorusku, kterým je začlenit Bělorusko do evropských a regionálních procesů a zajistit nezvratnost demokratizačního procesu v této zemi; důrazně v této souvislosti vyzývá Radu a Komisi, aby zvážily, do jaké míry by bylo možné snížit poplatky za udělování víz běloruským občanům, kteří cestují do schengenského prostoru, a zjednodušit postup získávání víz;

12.

vyzývá Komisi, aby plně a účinně využívala možností podporovat občanskou společnost a demokratický rozvoj v Bělorusku prostřednictvím evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (3); naléhavě vyzývá Komisi, aby pravidelně a důkladně informovala parlament o tom, jakým způsobem jsou prostředky z evropského nástroje pro demokracii a lidská práva využívány;

13.

žádá Komisi, aby poskytla finanční podporu nezávislé běloruské televizní stanici Belsat, a důrazně vyzývá běloruskou vládu, aby Belsat v Bělorusku oficiálně zaregistrovala; vyzývá běloruskou vládu, aby na znamení dobré vůle a změny k lepšímu umožnila běloruské „Evropské univerzitě humanitních věd“ přemístit zákonným způsobem své sídlo z vilniuského exilu zpět do Běloruska s tím, že jí budou poskytnuty skutečné záruky, že jí bude umožněno svobodně pracovat a obnovit zde činnost za podmínek vhodných pro svůj další rozvoj v Minsku, a zejména aby této univerzitě poskytla v Minsku prostory, v nichž bude moci v průběhu roku 2009 zřídit svou knihovnu, a zajistila jí podmínky k tomu, aby své rozsáhlé sbírky v běloruském, ruském, anglickém, německém a francouzském jazyce mohla zpřístupnit široké veřejnosti;

14.

vyzývá Radu a Komisi, aby zvážily přijetí opatření na zlepšení podnikatelského prostředí, obchodu, investic, energetické a dopravní infrastruktury a přeshraniční spolupráce mezi EU a Běloruskem s cílem přispět k zajištění dobrých životních podmínek a prosperity běloruských občanů a ke zvýšení jejich možností komunikovat s EU a svobodně do EU cestovat;

15.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, parlamentům a vládám členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, parlamentním shromážděním OBSE a Rady Evropy, sekretariátu Společenství nezávislých států a parlamentu a vládě Běloruska.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/25

A.

vzhledem k tomu, že se historikové shodují na tom, že není možné zcela objektivně interpretovat historické skutečnosti a že neexistují objektivní historická svědectví; vzhledem k tomu, že profesionální historikové však zkoumají minulost pomocí vědeckých nástrojů a snaží se být maximálně nestranní,

B.

vzhledem k tomu, že žádný politický orgán ani žádná politická strana nemá na výklad historie monopol a nemůže tvrdit, že je objektivní,

C.

vzhledem k tomu, že oficiální politické interpretace historických skutečností by neměly být výsledkem většinového rozhodování v parlamentech; vzhledem k tomu, že parlamenty nemohou minulost uzákonit,

D.

vzhledem k tomu, že si evropský integrační proces klade za cíl, aby bylo v budoucnu zajištěno dodržování základních práv a zásad právního státu, a vzhledem k tomu, že články 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii stanoví vhodné mechanismy pro naplňování tohoto cíle,

E.

vzhledem k tomu, že mylný výklad historie může podpořit exkluzivistická opatření, a tím podněcovat nenávist a rasismus,

F.

vzhledem k tomu, že vzpomínky na tragickou minulost Evropy je zapotřebí uchovat v živé paměti, a uctít tak památku obětí, odsoudit viníky a položit základy k usmíření vycházející z pravdy a připomínání minulosti,

G.

vzhledem k tomu, že ve 20. století totalitní a autoritářské režimy v Evropě deportovaly, věznily, mučily a zavraždily miliony obětí; vzhledem k tomu, že nicméně musí být uznán unikátní rozměr holocaustu,

H.

vzhledem k tomu, že v západní Evropě byl dominantní historickou zkušeností nacismus a země střední a východní Evropy zažily komunismus i nacismus; vzhledem k tomu, že je nutné usilovat o lepší pochopení dědictví těchto zemí, které prošly dvojí diktaturou,

I.

vzhledem k tomu, že evropská integrace byla již od počátku reakcí na utrpení, které přinesly dvě světové války a nacistická tyranie, jež vedla k holocaustu, jakož i na rozpínavost totalitních a nedemokratických komunistických režimů ve střední a východní Evropě, a byla rovněž způsobem, jak pomocí spolupráce a integrace překonat hluboké rozpory a nepřátelství v Evropě, jak ukončit válku a zajistit na tomto kontinentu demokracii,

J.

vzhledem k tomu, že proces evropské integrace se zdařil a vedl k vybudování Evropské unie sdružující nyní země střední a východní Evropy, v nichž od konce druhé světové války do počátku 90. let dvacátého století vládl komunistický režim, a vzhledem k tomu, že se díky brzkému přistoupení Řecka, Španělska a Portugalska, které dlouhodobě ovládaly fašistické režimy, podařilo zajistit demokratický vývoj jižní Evropy,

K.

vzhledem k tomu, že Evropa nebude sjednocena, dokud nebude schopna vytvořit jednotný pohled na svoji historii, neuzná nacismus, stalinismus a fašistické a komunistické režimy za společné dědictví a nepovede otevřenou a důkladnou diskusi o jejich zločinech v minulém století,

L.

vzhledem k tomu, že v roce 2009 oslaví sjednocená Evropa 20. výročí zhroucení komunistické diktatury ve střední a východní Evropě a pád Berlínské zdi, což by mělo být jak příležitostí pro rozšíření povědomí o minulosti a uznání úlohy demokratických občanských iniciativ, tak impulsem pro posílení pocitu spolupatřičnosti a soudržnosti,

M.

vzhledem k tomu, že je rovněž důležité připomínat osobnosti, které se aktivně stavěly proti totalitní vládě a které by měly být kvůli své oddanosti, víře v ideály, čestnosti a odvaze zapsány v povědomí Evropanů jako hrdinové totalitní éry,

N.

vzhledem k tomu, že z pohledu obětí není důležité, který z režimů je připravil o svobodu nebo je z jakýchkoli důvodů mučil či zabíjel,

1.

vyjadřuje úctu a uznání všem obětem totalitních a nedemokratických režimů v Evropě a těm, kdo bojovali proti tyranii a utlačování,

2.

potvrzuje svůj závazek budovat prosperující Evropu, která žije v míru a vychází z takových hodnot, jako je úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv;

3.

zdůrazňuje význam uchování vzpomínek v živé paměti, protože bez pravdy a vzpomínky na minulost nelze dosáhnout usmíření; opět potvrzuje své jednotné stanovisko odsuzující všechny druhy totalitní vlády, ať už jsou jejich ideologie jakékoliv;

4.

připomíná, že k posledním projevům genocidy a zločinům proti lidskosti v Evropě stále docházelo v červenci 1995, a že k potírání nedemokratických, xenofobních, autoritářských a totalitních ideologií a směrů je zapotřebí neustálé ostražitosti;

5.

podtrhuje, že je nutné podporovat zachování dokumentů a svědectví dokládajících pohnutou minulost Evropy, aby bylo možné prohloubit povědomí Evropy o zločinech spáchaných totalitními a nedemokratickými režimy, jelikož bez připomínání minulosti nelze dosáhnout usmíření;

6.

vyslovuje politování nad skutečností, že v některých členských státech je i 20 let po pádu komunistických diktatur režimů ve střední a východní Evropě nenáležitě omezen přístup k dokumentům, které mají konkrétní význam z osobního hlediska nebo jsou potřebné pro účely vědeckého bádání; vyzývá členské státy, aby se skutečně zasadily o otevření archivů, a to i archivů bývalých státních bezpečnostních služeb, tajné policie a zpravodajských služeb a současně zajistily, aby tento proces nebyl zneužíván pro politické účely;

7.

důrazně a jednoznačně odsuzuje všechny zločiny proti lidskosti spáchané všemi totalitními a autoritářskými režimy a rozsáhlá porušování lidských práv, kterých se tyto režimy dopustily; vyjadřuje obětem těchto zločinů a jejich rodinným příslušníkům účastenství, pochopení a uznání jejich utrpení;

8.

prohlašuje, že evropskou integraci jako cestu k míru a usmíření si občané Evropy svobodně zvolili, a vyslovili se tak pro společnou budoucnost, a že Evropská unie nese zvláštní díl odpovědnosti za podporu a zachování demokracie, dodržování lidských práv a zásad právního státu, a to nejen uvnitř Evropské unie, ale i mimo ni;

9.

vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále usilovaly o prohloubení výuky evropské historie a aby zdůrazňovaly historický úspěch evropské integrace a výrazný kontrast mezi tragickou minulostí a mírovým a demokratických společenským řádem v dnešní Evropské unii;

10.

je přesvědčen o tom, že odpovídající udržování historické paměti, zevrubné přehodnocení evropských dějin a celoevropské uznání všech historických hledisek moderní Evropy posílí evropskou integraci;

11.

v této souvislosti vyzývá Radu a Komisi, aby podporovaly a obhajovaly činnost takových nevládních organizací, jako je Memorial působící v Ruské federaci, která se aktivně věnuje studiu a shromažďování dokumentace spojené se zločiny, jež byly spáchány za stalinismu;

12.

znovu vyjadřuje pevnou podporu posílení mezinárodní spravedlnosti;

13.

vyzývá ke zřízení platformy evropské paměti a svědomí, která by podpořila budování sítí a spolupráci mezi vnitrostátními výzkumnými institucemi, jež se specializují na historii totalitních režimů, a vytvoření celoevropského dokumentačního střediska / památníku obětem všech totalitních režimů;

14.

vyzývá k posílení stávajících příslušných finančních nástrojů, aby se zajistila podpora pro odborný historický výzkum výše uvedených otázek;

15.

vyzývá k tomu, aby byl 23. srpen vyhlášen Evropským dnem památky obětí všech totalitních a autoritářských režimů, které by byly připomínány důstojně a nezaujatě;

16.

je přesvědčen, že konečným cílem zpřístupnění a zhodnocení zločinů spáchaných komunistickými totalitními režimy je usmíření, kterého lze dosáhnout uznáním odpovědnosti, požádáním o odpuštění a podporou morální obrody;

17.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, parlamentům členských států, vládám a parlamentům kandidátských zemí, vládám a parlamentům zemí přidružených k Evropské unii a vládám a parlamentům členských zemí Rady Evropy.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/28

A.

vzhledem k tomu, že kulturní duch Evropy se stává stále důležitějším jako prostředek sbližování evropských občanů způsobem, který respektuje rozdílné kulturních a jazykové identity,

B.

vzhledem k tomu, že kultury Evropy jsou na místní úrovni, na úrovni regionů, jednotlivých členských států i centralizovaných evropských orgánů strategickým faktorem rozvoje Evropy,

C.

vzhledem k tomu, že města a regiony se tím, že sdílejí evropskou myšlenku a přispívají k rozvoji Evropské unie, stávají evropskými činiteli,

D.

vzhledem k tomu, že se ukazuje, že kulturní projekty vycházející z iniciativ občanské společnosti jsou účinné při posilování a rozvoji regionů,

E.

vzhledem k tomu, že regionální konference jsou pro občanské společnosti vynikající příležitostí k překládání projektů a návrhů, výměně osvědčených postupů a vedení dialogu s příslušnými stranami,

1.

zdůrazňuje, že strategie regionálního a místního rozvoje, do nichž je začleněna kultura, tvořivost a umění, jsou významným přínosem pro zlepšení kvality života v evropských regionech a městech, protože podporují kulturní rozmanitost, demokracii, angažovanost a mezikulturní dialog;

2.

vyzývá Komisi, aby předložila zelenou knihu, která bude obsahovat škálu možných opatření v oblasti současné kultury zaměřených na posílení kulturního rozvoje evropských regionů;

3.

vyzývá Komisi, aby spolu s regionálními orgány a místní občanskou společností podporovala regionální konference;

4.

požaduje pořádání akcí a informačních kampaní zaměřených na úlohu kulturních projektů v regionálním rozvoji;

5.

vyzývá zúčastněné strany, aby usilovaly o rychlé a účinné provedení těchto projektů;

6.

očekává, že Komise při nejbližší příležitosti předloží Parlamentu studii o vlivu kultury na regionální a místní úrovni spolu se závěry a opatřeními, které má Komise v úmyslu z ní vyvodit;

7.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Výboru regionů.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/29

A.

vzhledem k tomu, že vztahy EU a Ruska mají klíčový význam pro budování pragmatické spolupráce, vzhledem k tomu, že Rusko je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, členem G8, třetím největším obchodním partnerem EU, čtvrtým největším obchodním partnerem eurozóny a klíčovým dodavatelem energie do EU, a vzhledem k tomu, že EU s Ruskem sdílí nejen hospodářské a obchodní zájmy, ale i cíl jednat na mezinárodní úrovni a přijmout díl odpovědnosti za celosvětové problémy i v otázkách společného evropského sousedství; vzhledem k tomu, že užší spolupráce a dobré sousedské vztahy mezi EU a Ruskem by měly být založeny na vzájemné důvěře a společných hodnotách demokracie, na úctě k lidským právům a právnímu státu a rovněž na spolupráci v mezinárodní oblasti, a mají proto klíčový význam pro stabilitu, bezpečnost a prosperitu celé Evropy; vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Ruskem by se měly zakládat na vzájemné úctě, ale rovněž na tom, že budou všechny strany respektovat svrchovanost národů, s nimiž sousedí,

B.

vzhledem k tomu, že je EU založena na společných hodnotách, jako jsou demokracie a úcta k lidským právům a právnímu státu, a vzhledem k tomu, že při uplatňování užší spolupráce s jakýmkoliv třetím státem musí být tyto hodnoty nejvyšší prioritou,

C.

vzhledem k tomu, že je spolupráce EU a Ruska přínosem pro mezinárodní stabilitu, a vzhledem k tomu, že Rusko nese svůj díl odpovědnosti za podporu finanční a politické stability a pocit bezpečnosti v Evropě a ve světě, zejména tím, že zaujme zodpovědný a mírový přístup ke společnému sousedství EU a Ruska, vzhledem k tomu, že se EU společně s Ruskem již angažuje v Afghánistánu, na Blízkém východě, v balkánských zemích a v rámci OSN a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), přičemž vypracovávají společná stanoviska a postupy v oblasti klíčových bezpečnostních otázek, jako je šíření jaderných zbraní, kontrola zbrojení a odzbrojování, boj proti terorismu, proti obchodu s drogami a proti organizované trestné činnosti, změna klimatu a celosvětová hospodářská a finanční krize,

D.

vzhledem k tomu, že prohlášení nové vlády Spojených států, zejména viceprezidenta Joea Bidena a ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonové, která se týkají politiky vůči Rusku, ukazují ochotu spolupracovat v rámci nové a otevřené politiky USA v zájmu dosažení stabilnějšího a bezpečnějšího světa,

E.

vzhledem k tomu, že nepřiměřený protiútok Ruska vyvolaný gruzínskými jednotkami, jež vstoupily do oblasti Jižní Osetie, který se rozšířil do dalších gruzínských oblastí za použití obrněných a leteckých sil, jakož i nevyprovokovaná vojenská akce v Abcházii, včetně útoků a okupace gruzínských černomořských přístavů, a následné uznání dvou separatistických enkláv Jižní Osetie a Abcházie, zpochybňuje připravenost Ruska budovat spolu s EU společný prostor bezpečnosti v Evropě; vzhledem k tomu, že je třeba, aby další vývoj partnerství EU s Ruskem zahrnoval obsáhlý dialog o bezpečnosti, založený na závazku přijatém oběma partnery ohledně jimi sdílených hodnot, dodržování mezinárodního práva a územní celistvosti a závazku plnit povinnosti vyplývající z helsinské charty,

F.

vzhledem k tomu, že jednání o nové dohodě zaměřené na posílení spolupráce mezi EU a Ruskou federací v žádném případě nelegitimizuje současný status quo v Gruzii a závazky k úplnému provádění dohod podepsaných dne 12. srpna a 8. září 2008 v rámci konfliktu v oblastech Abcházie a Jižní Osetie zůstávají v platnosti s ohledem na to, že plnění těchto dohod Ruskem v jejich plném rozsahu by mělo být nezbytnou podmínkou pro úspěšné dovršení jednání, která by měla zahrnovat ustanovení, že se všechny strany zřeknou použití síly proti sousedním zemím,

G.

vzhledem k tomu, že zejména po událostech v Gruzii jsou postoje stran ke Kosovu a společnému sousedství vzdálenější než kdy dříve,

H.

vzhledem k tomu, že uzavření dohody o budoucí spolupráci má i nadále klíčový význam pro další rozvoj a posílení spolupráce mezi oběma partnery; vzhledem k tomu, že politika EU vůči Rusku musí být založena na jednotě a solidaritě, a vzhledem k tomu, že by EU měla mít společný přístup a vystupovat jednotně; vzhledem k tomu, že členské státy by měly včas informovat a konzultovat ostatní členské státy, kterých se případně mohou týkat dvoustranné dohody či spory s Ruskem,

I.

vzhledem k tomu, že nová souhrnná dohoda, jež má nahradit stávající dohodu o partnerství a spolupráci, musí být kvalitnější a odrážet celou šíři spolupráce a nové skutečnosti 21. století a dodržovat také zásady mezinárodních vztahů, demokratické normy a lidská práva,

J.

vzhledem k tomu, že Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě podepsaná v roce 1990 šestnácti členy NATO a šesti státy Varšavské smlouvy a pozměněná v roce 1999 představuje nejvýznamnější dohodu o odzbrojení týkající se konvenčních zbraní v dějinách; vzhledem k tomu, že tuto smlouvu ratifikovalo Rusko, Bělorusko a Ukrajina, NATO ji však prozatím odložilo; vzhledem k tomu, že Rusko platnost smlouvy mezitím pozastavilo,

K.

vzhledem k tomu, že pokud se týká přístupu mezinárodní mise na sledování průběhu voleb, možnosti opozičních stran organizovat a vysílat kandidáty, rovnosti a nezávislosti médií a neutrality veřejných orgánů, nedávné parlamentní a prezidentské volby v Rusku probíhaly v podmínkách, které zdaleka nesplňovaly evropské standardy, čímž se Rusko závažně odchýlilo od povinností, které pro něj vyplývají z členství v Radě Evropy a OBSE,

L.

vzhledem k tomu, že je Ruská federace členem Rady Evropy, a zavázala se tedy k jejím cílům, mezi něž patří zejména podpora demokracie, dodržování lidských práv a upevňování demokracie a stability v Evropě; vzhledem k tomu, že EU by měla důrazně hájit zásadu, že právní stát a dodržování stávajících závazků přijatých v rámci těchto organizací je pro úspěch partnerství EU a Ruska klíčové,

M.

vzhledem k tomu, že mnoho zpráv vypracovaných nevládními organizacemi a nezávislými odborníky ukazuje, že zákon o nevládních organizacích z roku 2006 a další opatření přijatá ruskou vládou, včetně právních předpisů proti extremismu a rozšíření státní kontroly nad významnou částí médií, vážně omezují svobodu projevu, porušují lidská práva a omezují aktivity občanské společnosti v Rusku,

N.

vzhledem k tomu, že pokračující věznění osob z politických důvodů a zacházení, jemuž jsou vystaveni bojovníci za lidská práva, odporuje závazku Ruské federace posilovat v Rusku právní stát a ukončit „právní nihilismus“,

O.

vzhledem k tomu, že Parlamentní shromáždění Rady Evropy a několik nezávislých organizací hájících lidská práva vznesly závažné pochybnosti o ruských standardech v soudnictví, včetně nedostatečné nezávislosti soudců, odpírání spravedlivého procesu obžalovaným v politicky kontroverzních případech, obtěžování a pronásledování obhájců a obnovy procesů a věznění z politických důvodů v rámci ruského trestněprávního systému,

P.

vzhledem k tomu, že Ruská federace odmítá přijmout účinná opatření, jež by ukončila trvající porušování práv a beztrestné páchání zločinů, a to i přesto, že Evropský soud pro lidská práva Rusko v rostoucím počtu rozsudků obvinil z vážného systematického porušování lidských práv, včetně mimosoudních poprav, mučení a násilných zmizení,

Q.

vzhledem k tomu, že základními zásadami hospodářských a obchodních vztahů mezi EU a Ruskou federací by měly být reciprocita, udržitelnost, transparentnost, předvídatelnost, spolehlivost, nediskriminace a řádná správa věcí veřejných; vzhledem k tomu, že by nová dohoda měla být právně závazná a v jejím rámci by měl být stanoven jasný mechanismus řešení sporů,

R.

vzhledem k tomu, že nedávná krize dodávek plynu do Evropské unie, která v mrazivých zimních teplotách připravila miliony obyvatel Bulharska, Slovenska i jiných členských států o teplo a horkou vodu, způsobila vážné obavy ohledně spolehlivosti ruských dodávek energie,

S.

vzhledem k tomu, že v oblasti energetické bezpečnosti mají vztahy mezi EU a Ruskem velký potenciál pro pozitivní a konstruktivní vzájemnou závislost, pokud bude partnerství založeno na zásadě nediskriminace a spravedlivého zacházení a na rovnocenných tržních podmínkách, jak je stanoveno ve Smlouvě o energetické chartě; vzhledem k tomu, že nedávná plynová krize prokázala, že je třeba přijmout a poté i dodržovat soubor pravidel vycházejících přinejmenším ze stávající Smlouvy o energetické chartě; vzhledem k tomu, že bezpečné energetické partnerství mezi EU a Ruskem závisí také na transparentnosti obchodu s energií v tranzitních zemích; vzhledem k tomu, že ruské energetické politiky v praxi obsahují příklady zneužití monopolního postavení a nátlaku, zejména odmítání tranzitních práv třetích zemí, přerušování dodávek a porušování vlastnických práv,

T.

vzhledem k tomu, že Evropská rada na svém zasedání v Bruselu ve dnech 15.–16. června 2006 doporučila, aby byla ukončena jednání o evropském protokolu o tranzitu k Energetické chartě, aby byla zajištěna ratifikace Smlouvy o energetické chartě všemi signatáři charty a aby byla Komise, zejména s ohledem na nedávnou plynovou krizi, vyzvána k přípravě podkladů pro úmluvu s Ruskem v oblasti energetiky, jež doplní stávající a závaznou dohodu o partnerství a spolupráci nebo bude součástí dohody, která dohodu o partnerství a spolupráci nahradí; vzhledem k tomu, že Smlouva o energetické chartě je již v současnosti právně závazná nejen pro všechny členské státy, ale na základě článku 45 také pro Rusko, které je také jejím signatářem,

U.

vzhledem k tomu, že úzká spolupráce v oblasti energetické politiky a vymezení dlouhodobé energetické strategie jsou podmínkami vyváženého rozvoje hospodářství EU i Ruska,

V.

vzhledem k tomu, že EU často ve svých vztazích s Ruskem nevystupuje jednotně; vzhledem k tomu, že by v rámci Rady měly existovat funkční mechanismy, za něž bude nést odpovědnost vysoký představitel, což by členským státům umožnilo s dostatečným předstihem vzájemně konzultovat všechny dvoustranné otázky týkající se Ruska, jež by mohly mít dopad na jiný členský stát nebo EU jako celek,

W.

vzhledem k tomu, že pokračující hospodářská krize, která citelně zasáhla Rusko i EU, nabízí příležitost nového začátku dvoustranných vztahů založených na lepším a upřímnějším vzájemném porozumění, které předejde podezřením a nedostatkům z minulosti a poskytne základ určení a rozšíření skutečně sdílených společných hodnot,

1.

dává Radě a Komisi následující doporučení a žádá je, aby je během jednání zohlednily následující:

2.

žádá Radu a Komisi, aby Parlament pravidelně a plně informovaly o pokroku, jehož bylo v jednáních dosaženo, a připomíná, že dohoda o partnerství a spolupráci podléhá schválení Parlamentem;

3.

považuje za důležité, aby byly posíleny vzájemné právní závazky prostřednictvím brzkého uzavření dohody o partnerství a spolupráci a přistoupení Ruska k WTO;

4.

pověřuje svého předsedu, aby toto doporučení předal Radě a, pro informaci, Komisi, Státní dumě, vládě a prezidentovi Ruské federace.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/38

A.

vzhledem k tomu, že elektromagnetická pole jsou součástí přirozeného prostředí a byla na zemi vždy přítomna; vzhledem k tomu však, že na základě poptávky po elektrické energii, používání stále dokonalejších bezdrátových technologií a změn ve struktuře společnosti se expozice životního prostředí zdrojům elektromagnetických polí, které vytvořil člověk, v průběhu posledních desetiletí neustále zvyšuje; vzhledem k tomu, že v konečném důsledku je v současnosti každý občan vystaven složité směsi elektrických a magnetických polí o různé frekvenci, a to jak doma, tak i na pracovišti,

B.

vzhledem k tomu, že bezdrátové technologie (mobilní telefony, WiFi-WiMax, bluetooth, telefony DECT) vyzařují elektromagnetické pole, které může mít nepříznivé účinky na lidské zdraví,

C.

vzhledem k tomu, že většina občanů Unie, zejména mládež ve věku mezi 10 a 20 lety, používá mobilní telefon, což je užitečný předmět, který slouží i jako módní doplněk, a vzhledem k tomu, že i nadále zůstávají pochybnosti týkající se jejich možných zdravotních rizik, zejména pro mladé lidi, jejichž mozek je ještě ve vývinu,

D.

vzhledem k tomu, že od 12. července 1999, kdy byly v doporučení 1999/519/ES stanoveny expoziční limity osob elektromagnetickým polím (0 Hz až 300 GHz), se spor vědecké obce, pokud jde o možná zdravotní rizika spojená s působením elektromagnetických polí, prohloubil,

E.

vzhledem k tomu, že absence konečných závěrů vědecké obce nezabránila některým národním a regionálním vládám v devíti členských státech, ale také v Číně, ve Švýcarsku a v Rusku, stanovit tzv. preventivní expoziční limity, jejichž hodnoty jsou nižší než prosazuje Komise a její nezávislý vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (7),

F.

vzhledem k tomu, že by kroky zaměřené na omezení expozice osob elektromagnetickému poli měly být vyváženy, ve smyslu vyšší bezpečnosti a ochrany, lepší kvalitou života, kterou poskytují přístroje s elektromagnetickým polem,

G.

vzhledem k tomu, že mezi vědecké projekty, které vzbuzují jak zájem, tak i polemické názory, patří epidemiologická studie Interphone, kterou financuje Unie především jako součást 5. rámcového programu výzkum, technický rozvoj a demonstrace (8) částkou 3 800 000 EUR a jejíž závěry jsou očekávány už od roku 2006,

H.

vzhledem k tomu však, že některé poznatky jsou zřejmě přijímány všeobecně, zejména zjištění, že jednotlivé osoby reagují na působení mikrovln různě, že je k vyhodnocení jiných než tepelných vlivů spojených s radiofrekvenčními poli nutné přednostně provést expoziční testy ve skutečném měřítku a zejména že děti jsou expozicí elektromagnetickým polím obzvlášť ohroženy (9),

I.

vzhledem k tomu, že Unie stanovila expoziční limity na ochranu pracovníků před účinky elektromagnetických polí; vzhledem k tomu, že podle zásady předběžné opatrnosti by takováto opatření měla být přijata také pro dané skupiny obyvatel, například místní obyvatele a spotřebitele,

J.

vzhledem k tomu, že podle šetření Eurobarometru na téma elektromagnetických polí (č. 272a z června 2007) se většina občanů domnívá, že je veřejné orgány nedostatečně informují o opatřeních na ochranu před elektromagnetickým polem,

K.

vzhledem k tomu, že je nutné pokračovat ve výzkumu středních a velmi nízkých frekvencí, aby bylo možné vyvodit závěry o jejich účincích na lidské zdraví,

L.

vzhledem k tomu, že směrnice 2004/40/ES nesmí narušit používání zobrazování pomocí magnetické rezonance, neboť tato technologie představuje pro evropské pacienty nejmodernější možnost výzkumu, diagnostiky a léčby život ohrožujících chorob,

M.

vzhledem k tomu, že bezpečnostní norma pro magnetickou rezonanci IEC/EN 60601-2-33 stanovuje takové limitní hodnoty pro elektromagnetická pole, aby bylo vyloučeno veškeré ohrožení pacientů i personálu,

1.

naléhavě žádá Komisi, aby přezkoumala vědeckou podloženost a přiměřenost limitů elektromagnetického pole stanovených v doporučení 1999/519/ES a podala o tom zprávu Parlamentu; žádá, aby tento přezkum provedl vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika;

2.

vyzývá ke zvláštnímu posouzení biologických účinků při hodnocení možného dopadu elektromagnetického záření na zdraví, zejména vzhledem k tomu, že podle některých studií nastávají nejškodlivější účinky při nejnižší úrovni tohoto záření; volá po aktivním výzkumném úsilí na řešení potenciálních zdravotních problémů prostřednictvím rozvoje řešení odstraňujících nebo snižujících pulsační a amplitudovou modulaci přenosových frekvencí;

3.

zdůrazňuje, že zároveň s touto změnou evropských norem pro elektromagnetická pole, či jako alternativu k ní by bylo vhodné, aby Komise ve spolupráci s odborníky z členských států a s příslušnými průmyslovými odvětvími (elektrárenskými společnostmi, telefonními operátory a výrobci elektrických spotřebičů, včetně mobilních telefonů) vypracovala přehled dostupných technických řešení, která účinně snižují expozici určitého místa elektromagnetickým polím;

4.

konstatuje, že průmyslové subjekty a příslušní správci infrastruktury a příslušné orgány se mohou už nyní zabývat určitými faktory, jako je např. zavádění opatření pro vzdálenost určitého místa a přístrojů vysílajících elektromagnetické vlny nebo výška místa vzhledem k výšce antény a směr vysílače vzhledem k obydlenému místu, a to s cílem uklidnit a lépe chránit osoby žijící v blízkosti těchto zařízení; vyzývá k optimálnímu rozmístění stožárů a vysílačů a dále vyzývá ke společnému využívání takto umístěných stožárů ze strany poskytovatelů, aby se snížil počet nevhodně umístěných stožárů a vysílačů; vyzývá Komisi a členské státy k vypracování odpovídajících pokynů;

5.

vyzývá členské státy, regionální a místní úřady, aby vytvořily jediný systém autorizace instalací antén a zesilovačů a včlenily do svých územních plánů také plán umístění antén;

6.

apeluje na úřady odpovídající za povolování instalace antén mobilní komunikace, aby ve spolupráci s operátory tohoto odvětví smluvně upravily společné využívání infrastruktur s cílem snížit jejich počet i expozici obyvatelstva působení elektromagnetických polí;

7.

oceňuje úsilí, které je vyvíjeno v rámci používání mobilních komunikačních systémů a dalších bezdrátových technologií s elektromagnetickým polem, jež si klade za cíl zamezit poškozování životního prostředí a zejména řešit otázku změny klimatu;

8.

domnívá se, že vzhledem ke zvyšujícímu se počtu soudních řízení a k rozhodnutí veřejných orgánů, která mají charakter moratoria na instalaci nových zařízení vysílajících elektromagnetická pole, je ve všeobecném zájmu dávat přednost řešením založeným na dialogu mezi průmyslovými subjekty, veřejnými orgány, vojenskými orgány a sdruženími místních obyvatel, pokud jde o podmínky instalace nových GSM antén nebo vedení vysokého napětí, a postarat se alespoň o to, aby byly školy, školky, jesle, domovy důchodců a zdravotnická zařízení v konkrétní vzdálenosti od těchto zařízení určené na základě vědeckých kritérií;

9.

žádá členské státy, aby společně s operátory v tomto odvětví daly veřejnosti k dispozici mapy expozice vysokonapěťovému vedení, radiofrekvencím a mikrovlnám, zejména těm, které produkují telekomunikační stožáry, zesilovací radioantény a telefonní antény; žádá, aby tyto informace byly uvedeny na internetové stránce, aby do nich mohla veřejnost snadno nahlédnout, a aby se zveřejňovaly ve sdělovacích prostředcích;

10.

navrhuje Komisi, aby zvážila možnost použití finančních prostředků určených na transevropské energetické sítě na studium účinků elektromagnetických polí o velmi nízké frekvenci, zejména u vedení elektrického napětí;

11.

vyzývá Komisi, aby v průběhu legislativního období 2009–2014 iniciovala rozsáhlý program změřený na zjišťování elektromagnetické biokompatibility mezi vlnami, které jsou vytvářeny uměle, a přirozenými vlnami vznikajícími v lidském těle, a zjistila, zda mikrovlny skutečně mají nepříznivý vliv na lidské zdraví;

12.

vyzývá Komisi, aby každoročně předložila zprávu o úrovni elektromagnetického záření v Unii, o jeho zdrojích a opatřeních přijímaných v Unii na zlepšení ochrany lidského zdraví a životního prostředí;

13.

žádá Komisi, aby nalezla řešení, které by vedlo k rychlejšímu uplatňování směrnice 2004/40/ES, a zajistila tak účinnou ochranu pracovníků před elektromagnetickými vlnami, jako je tomu v případě hluku (10) a vibrací (11) prostřednictvím dvou jiných předpisů Společenství, a aby pro magnetickou rezonanci zavedla výjimku z článku 1 uvedené směrnice;

14.

konstatuje s nelibostí, že od roku 2006 dochází k neustálému oddalování zveřejnění závěrů mezinárodní epidemiologické studie s názvem Interphone, jejímž cílem je zjistit, zda existuje souvislost mezi používáním mobilního telefonu a určitými typy nádorů, zejména mozkovými nádory a nádory sluchového nervu a štítné žlázy;

15.

upozorňuje v této souvislosti na výzvu k obezřetnosti, kterou vyhlásila koordinátorka studie Interphone paní Elisabeth Cardisová, která na základě současných poznatků doporučuje, aby děti používaly mobilní telefony v rozumné míře a dávaly přednost pevným telefonním linkám;

16.

domnívá se v každém případě, že je úkolem Komise, která významným způsobem přispěla k financování této celosvětové studie, aby požádala osoby odpovědné za tento projekt o vysvětlení, proč ještě nebyly publikovány konečné výsledky, a pokud dostane odpověď, aby o tom okamžitě informovala Parlament a členské státy;

17.

navrhuje rovněž Komisi, aby v zájmu zajištění politické účinnosti a rozpočtové účelnosti přerozdělila finanční prostředky Společenství určené na provedení studií zabývajících se otázkou působení elektromagnetických polí a poskytla je na celoevropskou kampaň, která by mladým lidem poskytla informace o správném používání mobilního telefonu, jako jsou „hands-free“ sady, omezení délky telefonních hovorů, vypínání telefonů v době, kdy nejsou používány (například při výuce), a používání telefonů v místech s dobrým příjmem;

18.

domnívá se, že v takovýchto osvětových kampaních by měli být mladí Evropané seznamováni také se zdravotními riziky souvisejícími s domácími spotřebiči a s tím, že je důležité spotřebiče vypínat a neponechávat je v pohotovostním režimu;

19.

žádá Komisi a členské státy, aby navýšily finanční prostředky pro výzkum a vývoj, aby bylo možné zhodnotit případné dlouhodobé negativní účinky radiofrekvencí mobilních telefonů; dále žádá, aby zvýšily počet veřejných výzev ke zkoumání škodlivých účinků kombinované expozice různým zdrojům elektromagnetického pole, zejména pokud jde o dětskou populaci;

20.

navrhuje, aby se mezi úkoly Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích zařadilo i hodnocení vědecké bezúhonnosti s cílem pomoci Komisi při předcházení případným rizikovým situacím, střetu zájmů či dokonce podvodům, k nimž by mohlo docházet díky větší konkurenci v oblasti výzkumu;

21.

vyzývá Komisi, aby s ohledem na obavy veřejnosti v mnoha členských státech spolupracovala se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou odborníci z členských států, nevládní organizace a průmyslová odvětví, s cílem zlepšit dostupnost aktualizovaných informací o bezdrátových technologiích a normách pro ochranu, kterým by rozuměli i laici;

22.

vyzývá Mezinárodní komisi pro ochranu před neionizujícím zářením a Světovou zdravotnickou organizaci k větší transparentnosti a otevřenosti k dialogu se všemi zúčastněnými subjekty ve standardním prostředí;

23.

kritizuje některé příliš agresivní marketingové kampaně telefonních operátorů zahajované při příležitosti Vánoc a jiných zvláštních příležitostí, jako je prodej mobilních telefonů určených výlučně pro děti a nabídka „volných minut“ zaměřená na dospívající mládež;

24.

navrhuje, aby Unie začlenila do politiky v oblasti kvality vnitřního ovzduší studii týkající se domácích bezdrátových přístrojů, jako je WiFi připojení k internetu a telefony DECT (digitální bezdrátové domácí telefony), jejichž používaní se v posledních letech rozšířilo ve veřejných budovách i v domácnostech, a vede tak k trvalé expozici občanů mikrovlnám;

25.

ve snaze o stále lepší informování spotřebitelů požaduje úpravu technických norem Evropské komise pro normalizaci v elektrotechnice, které by zavedly povinnost uvádět vyzařovaný výkon a v případě všech bezdrátových přístrojů i skutečnost, že vyzařují mikrovlny;

26.

vyzývá Radu a Komisi, aby v koordinaci s členskými státy a Výborem regionů podpořily vytvoření jednotné normy, která by v případě rozšiřování sítě elektrického vysokonapěťového vedení minimalizovala expozici místních obyvatel;

27.

je velmi zaujat tím, že pojišťovací společnosti se snaží o to, aby pojistné smlouvy týkající se odpovědnosti za škodu nepokrývaly rizika spojená s elektromagnetickými poli, což jasně ukazuje, že evropští pojistitelé již uplatňují vlastní verzi zásady obezřetnosti;

28.

vyzývá členské státy, aby následovaly příklad Švédska a uznaly osoby trpící nadměrnou citlivostí vůči účinkům elektromagnetického pole za zdravotně postižené a poskytly jim odpovídající ochranu a rovné příležitosti;

29.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Výboru regionů a Světové zdravotnické organizaci.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/43

A.

vzhledem k tomu, že za uspořádání, obsah a reformu školního vzdělávání odpovídají členské státy; vzhledem k tomu, že výměna informací a osvědčených postupů a spolupráce v oblasti společných otázek jsou výtečnými nástroji při podpoře reforem; vzhledem k tomu, že důležitým úkolem Komise je tuto spolupráci zprostředkovávat,

B.

vzhledem k tomu, že hospodářské a sociální změny v Evropské unii, faktory ovlivňující vnitřní trh a nové příležitosti a požadavky globalizované ekonomiky vytvářejí soubor výzev společných pro všechny vnitrostátní vzdělávací systémy, a činí tak spolupráci na evropské úrovni v oblasti vzdělávání a odborné přípravy o to nezbytnější,

C.

vzhledem k tomu, že by výrazné rozdíly ve výkonnosti jednotlivých vzdělávacích systémů v Unii mohly zvýšit rozdíly v hospodářském a sociálním rozvoji mezi členskými státy a ohrozit splnění cílů Lisabonské strategie,

D.

vzhledem k tomu, že systematická opatření jsou nezbytná pro upevnění úlohy vzdělání ve „znalostním trojúhelníku“ (výzkum, inovace a vzdělávání), v souvislosti s nímž Unie poskytuje podporu pro dlouhodobou strategii pro budoucí rozvoj, konkurenceschopnost a sociální soudržnost a pro začlenění vzdělávání mezi priority nadcházejícího kola rozhovorů v rámci lisabonského procesu,

E.

vzhledem k tomu, že referenční kritéria jsou důležitým nástrojem pro další pokračování reforem, neboť umožňují změřit zlepšení vůči správně vymezeným společným cílům,

F.

vzhledem k tomu, že pro rok 2010 přijala Rada v souvislosti se vzděláváním ve školách tři referenční kritéria – v oblasti předčasného ukončování školní docházky, porozumění psanému textu a dosahování vyššího středního vzdělání; vzhledem k tomu, že pokrok při dosahování těchto referenčních kritérií je stále nedostatečný,

G.

vzhledem k tomu, že pro dosažení cílů lisabonské agendy je zásadní, aby všichni mladí lidé získali základní dovednosti a klíčové schopnosti a aby se zvýšila úroveň dosaženého vzdělání,

H.

vzhledem k tomu, že dosažené vzdělání má u mladých lidí přímý vliv na pozdější možnosti jejich zaměstnání, na zapojení do společnosti, další vzdělávání či odbornou přípravu a na jejich příjmy,

I.

vzhledem k tomu, že vzdělávání žen má obzvláštní dopad na vzdělávací výkonnost komunit; vzhledem k tomu, že neúplné nebo neuspokojivé vzdělávání dívek by mohlo ovlivnit nejen je, ale mohlo by též přenést znevýhodnění na další generaci,

J.

vzhledem k tomu, že nerovnost a nízký věk při ukončení školní docházky způsobují vysoké sociální a ekonomické náklady a negativně ovlivňují sociální soudržnost, a vzhledem k tomu, že všechny formy školní segregace oslabují úroveň vnitrostátních vzdělávacích systémů jako celku,

K.

vzhledem k tomu, že je v současné době pozorován znepokojivý nárůst násilí ve školách doprovázený projevy rasismu a xenofobie ve školním prostředí, jakožto důsledek dvou základních trendů v rámci vzdělávacích zařízení, kterými jsou multikulturalismus a zvětšování třídních rozdílů, jež jsou umocněny nedostatečnými zásahy a nedostatečnou podporou žáků a kontaktních mechanismů v rámci vzdělávacího systému,

L.

vzhledem k tomu, že inkluzivní vzdělávací systémy podporují integraci znevýhodněných skupin žáků a studentů se zvláštními vzdělávacími potřebami a zvyšují solidárnost mezi žáky různého sociálního zázemí,

M.

vzhledem k tomu, že dobře rozvinuté předškolní vzdělávání významně přispívá k integraci znevýhodněných skupin (jako jsou děti, které pochází ze skupin obyvatelstva s nízkými příjmy nebo jsou příslušníky menšin), může napomoci zvyšování celkové úrovně dovedností, snižuje rozdíly ve vzdělání a má zásadní význam pro větší rovnost a nižší míru předčasného ukončování školní docházky,

N.

vzhledem k tomu, že školy mají klíčový význam, pokud jde o život ve společnosti, proces učení a osobní rozvoj dětí, a také pokud jde o předávání znalostí, dovedností a hodnot pro účast těchto dětí na demokratické společnosti a aktivním občanství,

O.

vzhledem k tomu, že ve stávající globální finanční a hospodářské krizi musí hrát vzdělání a odborná příprava jakožto ideální nástroje pro hospodářské oživení a konsolidaci trhu práce klíčovou úlohu při vytváření inovačních dovedností a know-how a při zajišťování volného pohybu znalostí; avšak vzhledem k tomu, že prvořadým cílem vytváření politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy není uspokojovat potřeby trhu a plnit kritéria zaměstnatelnosti, ale zajistit, aby žáci dosáhli celkového standardu znalostí splňujícího jednotná kritéria v oblasti vzdělávání vedoucí k plně vyrovnané osobnosti,

P.

vzhledem k tomu, že studijní programy, výukové metody a metody hodnocení by měly všem studentům umožnit získat klíčové schopnosti a plně rozvíjet jejich potenciál; vzhledem k tomu, že pro pozitivní studijní výsledky je podstatné fyzické a duševní blaho dětí a příjemné učební prostředí,

Q.

vzhledem k tomu, že široké vzdělávání zahrnující předměty, jako je umění a hudba, může přispět k posílení osobního naplnění, sebedůvěry, rozvoji kreativity a inovativního myšlení,

R.

vzhledem k tomu, že výdaje na vzdělávání by měly být směřovány zejména do oblastí, které vykazují největší zlepšení ve výsledcích a rozvoji studentů,

S.

vzhledem k tomu, že kvalita výuky se ve školním prostředí považuje za nejdůležitější faktor mající vliv na výsledky studentů,

T.

vzhledem k tomu, že mobilita a výměny mohou podporovat mezikulturní, jazykové a sociální schopnosti a schopnosti potřebné pro konkrétní obor, zvyšovat motivaci učitelů i studentů a pomáhají zlepšovat pedagogické dovednosti učitelů,

U.

vzhledem k tomu, že samotné školy tvoří pouze část ze skupiny činitelů, kteří sdílejí společnou odpovědnost za vzdělávání mladých lidí,

V.

vzhledem k tomu, že je potřeba vytvořit v systémech vzdělávání a odborné přípravy kulturu hodnocení, aby bylo zajištěno účinné a dlouhodobé sledování jejich rozvoje,

W.

vzhledem k tomu, že ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 8. září 2005 Parlament zdůraznil nutnost reformovat systém správy Evropských škol s cílem reagovat na dnešní výzvy spojené zejména s rozšířením a jeho důsledky,

1.

vítá výše uvedené sdělení Komise ze dne 3. července 2008 i oblasti, na něž by se podle něj měla zaměřit budoucí spolupráce;

2.

vítá výše uvedené sdělení Komise ze dne 16. prosince 2008 a opatření, které obsahuje;

3.

schvaluje názor, že školní vzdělávání by mělo být klíčovou prioritou pro další fázi Lisabonské strategie;

4.

vítá, že se členské státy dohodly na spolupráci v klíčových oblastech školního vzdělávání; naléhavě vyzývá členské státy, aby beze zbytku využily této příležitosti učit se od sebe navzájem;

5.

naléhavě vyzývá členské státy, aby učinily maximum pro to, aby byly všem mladým lidem předány základní dovednosti, jež jsou nezbytné pro další učení, a aby nadále usilovaly o provedení doporučení 2006/962/ES a o dosažení dříve dohodnutých referenčních kritérií;

6.

je znepokojen stávajícím trendem snižování úrovně dovedností v oblasti čtení, psaní a počítání a naléhá na členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření, která by vedla k obratu;

7.

doporučuje členským státům, aby dále zvážily strategie, jak omezit genderové nerovnosti v oblasti základních dovedností;

8.

naléhavě vyzývá členské státy, aby pokračovaly ve svém úsilí snižovat počet studentů, kteří předčasně ukončí školní docházku; zdůrazňuje, že je zapotřebí co nejdříve rozpoznat studenty, kterým takové riziko hrozí, a poskytnout jim dodatečnou podporu a možnosti mimoškolních vzdělávacích aktivit a podporovat je v průběhu přechodu z jednoho školního stupně na další a těm, jež to potřebují, poskytnout výuku založenou na osobním přístupu;

9.

poukazuje na to, že mladým lidem v Unii do značné míry chybí schopnost koncentrace; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala studii, která prošetří hlavní důvody této nedostatečné koncentrace mezi žáky;

10.

má za to, že školy by měly poskytovat vysoce kvalitní vzdělávání pro všechny děti a že by měly všem studentům klást ambiciózní cíle a současně nabízet spektrum studijních možností i dodatečnou podporu, a zohledňovat tak individuální potřeby studentů;

11.

vyzývá proto členské státy, aby zajistily, že jejich vzdělávací politiky dosáhnou vyváženého poměru mezi rovností a kvalitou, s důrazem na opatření sociální podpory pro žáky a studenty pocházející ze znevýhodněného prostředí a na přizpůsobení výukového procesu jejich individuálním potřebám, a aby tak zajistily rovné příležitosti, pokud jde o přístup ke vzdělání;

12.

dále naléhavě vyzývá členské státy, aby podpořily přístup znevýhodněných skupin k odbornému vzdělávání a univerzitnímu studiu podle nejvyšších standardů, a to i navržením a propagací vhodných stipendijních systémů;

13.

je zastáncem inkluzivních modelů vzdělávání, v nichž jsou školní komunity odrazem společnosti a její rozmanitosti a v nichž nedochází k žádné formě segregace;

14.

naléhavě proto žádá členské státy, aby sledovaly cíl úplného vymýcení segregace romských tříd/institucí v základním vzdělávání a aby skoncovaly s nelegální praxí spočívající v umisťování romských dětí do tříd pro mentálně postižené;

15.

považuje za důležité, aby byli mladí lidé v průběhu let strávených ve škole a na univerzitě připravováni na flexibilitu na trhu práce, a to vzhledem k jeho proměnlivosti, jež spočívá v možné rychlé změně požadavků ze strany zaměstnavatelů;

16.

vyzývá k modernizaci a zlepšení školních osnov, aby odrážely sociální, hospodářskou, kulturní a technickou realitu dneška a byly úzce propojeny s průmyslem, obchodem a trhem práce;

17.

domnívá se nicméně, že reforma vzdělávacího systému by měla v zásadě vést k úplnému a mnohostrannému rozvoji jednotlivce, podporovat respektování lidských práv a sociální spravedlnosti, celoživotní učení pro účely osobního rozvoje a profesního postupu, ochranu životního prostředí a osobní a kolektivní blahobyt; domnívá se v této souvislosti, že soulad takto nabytých znalostí s požadavky trhu je pro vzdělávací systémy nepochybně velmi důležitý, avšak že není jejich prvořadým a hlavním cílem;

18.

domnívá se, že školy by se nejen měly snažit zvyšovat zaměstnatelnost, ale rovněž dát všem mladým lidem příležitost plně rozvíjet svůj potenciál v souladu s tím, pro co mají osobní vlohy; zdůrazňuje význam vytvoření vzdělávacího prostředí, ve kterém mohou mladí lidé získat základní demokratické kompetence, jež jim umožní aktivní účast na občanské společnosti;

19.

domnívá se, že všechny děti by měly mít od nejranějšího věku příležitost získat hudební, umělecké, manuální, fyzické, sociální a občanské dovednosti; zastává tudíž názor, že hudební, umělecká a tělesná výchova by měly tvořit povinnou součást školních osnov;

20.

je přesvědčen o tom, že děti by se v souladu se závěry zasedání Evropské rady v Barceloně z roku 2002 měly od raného věku učit cizím jazykům; vítá návrh, podle něhož by mělo být novým referenčním kritériem dosažení stavu, kdy bude nejméně 80 % žáků v nižším středním vzdělávání absolvovat výuku nejméně dvou cizích jazyků; zdůrazňuje význam pokračování ve výuce cizích jazyků ve vyšším středním vzdělání s cílem zajistit, aby mladí lidé získali vysokou úroveň jazykových schopností; vyzývá členské státy, aby uvažovaly o možnosti využít více rodilých mluvčích pro výuku jazyků;

21.

zdůrazňuje význam vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií a mediální gramotnosti; považuje za důležité učit žáky používat a uplatňovat nové komunikační a digitální technologie;

22.

oceňuje příspěvek neformálního vzdělávání, které mladým lidem poskytuje cenné dovednosti, jako doplněk k dovednostem získaným ve školách, a vyzývá školy, aby intenzivněji spolupracovaly s poskytovateli neformálního vzdělávání, jako jsou mládežnické organizace;

23.

považuje kvalitní vzdělání za právo každého dítěte a domnívá se, že prvním a důležitým krokem pro jeho zaručení by byla Evropská charta o právech žáků;

24.

vyzývá členské státy a příslušné regionální vlády, aby investovaly do předškolního vzdělávání, zajistily vysoce kvalitní a finančně dostupná předškolní zařízení a zařízení pro péči o děti s adekvátně vzdělanými učiteli a pečovateli; podporuje návrh na stanovení nového referenčního kriteria v podobě míry zapojení do předškolního vzdělávání;

25.

domnívá se, že veřejné vzdělávání by mělo zůstat v první řadě státem financovanou oblastí, jež přispívá k sociální spravedlnosti a začlenění; vítá však iniciativy, jejichž cílem je navázání plodné spolupráce se soukromým sektorem a prozkoumání potenciálu nových způsobů doplňkového financování;

26.

domnívá se, že by veřejným vzdělávacím institucím ve více znevýhodněné finanční situaci, zejména těm, které se nachází v chudších regionech Unie, měla být poskytována dodatečná podpora;

27.

domnívá se, že kvalitní vzdělávací prostředí poskytující moderní infrastrukturu, materiály a technologie je podmínkou pro dosažení vysoce kvalitního vzdělání ve školách;

28.

domnívá se, že kvalita vzdělání a úroveň jeho výsledků dále vyžadují náročné a přísné školní osnovy a pravidelné hodnocení žáků, přičemž hodnocení musí zahrnovat odpovědnost žáků za dosažený pokrok;

29.

vyzývá členské státy, aby školám poskytly nezbytnou autonomii k nalezení řešení konkrétních problémů, s nimiž se v dané lokalitě potýkají, jakož i dostatečnou míru pružnosti ve školních osnovách, výukových metodách a systémech hodnocení, a uznává potřebu zajistit srovnatelnost systémů kvalifikace v celé Evropě;

30.

domnívá se, že hodnocení je užitečným nástrojem pro zlepšení kvality vzdělávacích systémů; zdůrazňuje však, že by žádný systém posuzování a hodnocení neměl být zaměřen pouze na kvantitativní výsledky a úspěchy žáků, což by vytvářelo sociální hierarchii vzdělávacích zařízení doprovázenou „vícerychlostními“ vzdělávacími systémy, ale že by měl být zaměřen také na systém jako takový a na používané metody, přičemž by měl jednoznačně vzít v úvahu specifické sociálně ekonomické podmínky, ve kterých každá škola funguje;

31.

domnívá se, že kvalita vzdělání a úroveň jeho výsledků závisí do značné míry také na respektování autority učitele ve třídě;

32.

domnívá se, že složení učitelského sboru by mělo co nejvíce odrážet zvyšující se rozmanitost evropské společnosti, aby měli všichni žáci vzory, s nimiž by se mohli identifikovat; v tomto ohledu vybízí ke zvážení nutnosti přilákat větší počet mužů k učitelskému povolání, zejména pokud jde o základní školy;

33.

je přesvědčen, že je nezbytné poskytovat vysoce kvalitní výchozí vzdělávání učitelů založené na teorii a praxi a současně zajistit trvalý profesní rozvoj a podporu s cílem dosáhnout toho, aby učitelé po celou dobu své profesní dráhy drželi krok s vývojem dovedností požadovaných ve znalostní společnosti; domnívá se, že politiky v oblasti vzdělávání učitelů a jejich zaměstnávání by měly být koncipovány tak, aby přilákaly nejschopnější uchazeče, a že učitelům by se mělo dostávat takové míry společenského uznání, prestiže a takového platového ohodnocení, jaké odpovídají důležitosti jejich úkolů;

34.

vyslovuje se pro to, aby co největší počet studentů a učitelů měl příležitost zapojit se do mobility a do projektů partnerství mezi školami; v tomto ohledu podtrhuje význam programu Comenius; zdůrazňuje potřebu dalšího snižování administrativní zátěže pro zájemce z řad škol; vítá založení programu Comenius Regio; podporuje návrh na stanovení nového referenčního kritéria v oblasti mobility;

35.

doporučuje, aby byli učitelé, včetně učitelů uměleckých oborů, vybízeni k co nejširšímu využívání evropských a vnitrostátních programů mobility a aby se mobilita stala nedílnou součástí jejich odborné přípravy a profesní dráhy;

36.

doporučuje, aby byli rodiče zapojeni do života školy a aby se zvýšila informovanost o možném dopadu životních podmínek a mimoškolních aktivit na osvojování dovedností a schopností ve škole, a uznává, že náprava nerovností ve vzdělávání pouze prostřednictvím vzdělávacích politik se ukázala jako neúspěšná;

37.

důrazně doporučuje vytvořit partnerství mezi školami a komunitami s cílem bojovat proti problému násilí ve školách, které hrozí rozšířením do celé společnosti;

38.

domnívá se, že by všechny školy měly posílit získávání demokratických kompetencí tím, že budou podporovat studentské rady a umožní studentům převzít spoluzodpovědnost za školu ve spolupráci s rodiči, učiteli a školními radami;

39.

vyzývá členské státy a Komisi, aby v úzké spolupráci podpořily provádění evropského vzdělávacího systému v jednotlivých systémech vzdělávání členských států; vyzývá Komisi, aby zvážila začlenění Evropských škol do fungování sítě Eurydice;

40.

žádá Komisi, aby pravidelně informovala o pokroku dosaženém na základě dvou zmíněných sdělení za účelem posouzení výkonnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy, přičemž by měla být věnována zvláštní pozornost osvojování si klíčových dovedností žáky;

41.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/50

1.

schvaluje návrh Komise;

2.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/51

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/52

1.

schvaluje uzavření dohody;

2.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi, a vládám a parlamentům členských států a Švýcarské konfederace.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/53

1.

schvaluje pozměněný návrh Rady;

2.

vyzývá Radu, aby návrh odpovídajícím způsobem změnila;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh nebo jej nahradit jiným textem;

5.

prohlašuje, že je odhodlán v případě, že tento návrh nebude přijat před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, projednat jakýkoli pozdější návrh v rámci naléhavého postupu, v úzké spolupráci s národními parlamenty;

6.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/61

1.

schvaluje návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/61

1.

souhlasí s návrhem nařízení Rady;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/62

1.

schvaluje společný postoj;

2.

konstatuje, že akt je přijat v souladu se společným postojem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou nebo předsedkyní Rady akt podepsal v souladu s čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES;

4.

pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co se ověří, že všechny postupy byly řádně dokončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/63

1.

schvaluje společný postoj;

2.

konstatuje, že akt je přijat v souladu se společným postojem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt v souladu s čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES;

4.

pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/64

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/65

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/66

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

bere na vědomí prohlášení Komise připojené k tomuto usnesení;

3.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 137/67