27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 137/1

—

usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018) (1),

—

rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1098/2008/ES ze dne 22. října 2008 o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010);

—

jednou z hodnot, na nichž je založena Evropská unie, je solidarita. Podstatným cílem evropských modelů společnosti je tudíž hospodářská a sociální soudržnost,

—

předpokladem aktivního začleňování mladých lidí je kombinace přiměřené podpory příjmů, trhů práce podporujících začlenění a přístupu ke kvalitním službám,

—

zatím nebyly splněny cíle stanovené v Lisabonské strategii, tj. vytvoření většího počtu pracovních příležitostí a kvalitnějších pracovních míst a vymýcení chudoby do roku 2010, včetně cílů Evropského paktu mládeže, a je tudíž nezbytné pokračovat v úsilí o dosažení těchto cílů,

—

negativní účinky hospodářské a finanční krize na růst a zaměstnanost mají dopad zvláště na skupiny, které se nacházejí ve zranitelné situaci nebo jimž hrozí sociální vyloučení, jako jsou mladí lidé, což následně vede k nárůstu chudoby mezi nimi,

—

jedním z hlavních prostředků zamezujících chudobě a sociálnímu vyloučení je zaměstnání. Evropa potřebuje vyšší míru produktivity a kvalitnější zaměstnání. Úroveň chudoby mladých lidí, kteří mají zaměstnání (10 %) (2), je však dokladem toho, že ne všechna pracovní místa poskytují dostatečnou jistotu,

—

nezaměstnanost mladých dosáhla mimořádně znepokojujících úrovní: v Evropské unii je nezaměstnaný každý pátý mladý člověk ve věku do 25 let. Každý pátý mladý člověk ve věku od 18 do 24 let je navíc vystaven riziku chudoby (2),

—

demografická výzva, kterou představuje stárnutí obyvatelstva, vyžaduje reakci všech generací a mezigenerační dialog a solidaritu.

—

sociální a hospodářské zájmy Evropské unie vyžadují, aby byl plně využíván potenciál mladých lidí,

—

je tudíž velmi důležité zajistit mladým lidem sociální začlenění a rovné příležitosti, které jim umožní, aby se aktivně a spravedlivou měrou účastnili hospodářského, společenského, demokratického a kulturního života, a věnovat přitom zvláštní pozornost mladým lidem s omezenými příležitostmi,

—

nezaměstnanost, chudoba, sociální a ekonomické vyloučení a všechny formy diskriminace brání mladým lidem v dosažení dobrých životních podmínek a mohou jim bránit v aktivním zapojení do společnosti. Základními nástroji zmírňování chudoby, zlepšování kvality života a podpory sociální soudržnosti je větší začlenění mladých lidí do společnosti a jejich plná a aktivní účast na trhu práce spolu s lepším přístupem ke kvalitnímu vzdělání, jakož i náležité a lépe cílené sociální ochraně a službám,

—

investování do mladých lidí jako do základního zdroje pro růst a zaměstnanost a usnadnění jejich sociálního začlenění by upevnilo soudržnější společnost, přičemž všichni mladí lidé by měli rovné příležitosti účastnit se života této společnosti.

—

usnadňovat přístup mladých lidí na trh práce a poskytovat možnosti získat za nediskriminačních podmínek zaměstnání nabízející větší jistotu,

—

zajišťovat lepší přístup ke kvalitnímu vzdělávání a usnadňovat hladký přechod na trh práce z procesu vzdělávání a odborné přípravy nebo z období nezaměstnanosti či nečinnosti,

—

usnadňovat sladění soukromého, rodinného a pracovního života,

—

předcházet chudobě a sociálnímu vyloučení mladých lidí i neustálému přenášení těchto problémů z generace na generaci.

—

zásadu rovných příležitostí, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost genderovým otázkám a mladým lidem s omezenými příležitostmi,

—

zapojení všech příslušných aktérů na místní, regionální a celostátní úrovni i na úrovni EU,

—

je třeba zdůraznit úlohu strukturovaného dialogu v oblasti mládeže, zejména výsledky současného cyklu týkajícího se zaměstnanosti mládeže.

—

konkrétní iniciativy v oblasti mládeže

a

—

iniciativy zaměřené na začleňování problematiky mládeže do dalších příslušných oblastí politiky.

i)

podpora vzdělávání, odborné přípravy a neformálního a zájmového vzdělávání s cílem zlepšit zaměstnatelnost prostřednictvím:

ii)

podpora přechodu mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy a trhem práce s cílem předcházet nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení mladých lidí prostřednictvím:

iii)

podpora kvalitního zaměstnání pro mladé lidi prostřednictvím:

iv)

podpora samostatně výdělečné činnosti a podnikání prostřednictvím:

v)

udržení, rozvoj a případné stanovení nezbytných opatření zajišťujících přístup k přiměřené sociální ochraně a k vysoce kvalitním službám, včetně zdravotní péče, péče o děti a pomoci v oblasti bydlení se zvláštním důrazem na zlepšení sociálních služeb zaměřených na mladé rodiny.

—

navrhly způsoby komunikace a spolupráce s dalšími příslušnými politickými oblastmi a odděleními v rámci jednotlivých orgánů EU a mezi nimi a v rámci členských států, přičemž současně je zapotřebí věnovat zvláštní pozornost činnostem prováděným v rámci otevřené metody koordinace v dalších oblastech, zejména v oblasti sociální ochrany a začlenění, vzdělávání a zaměstnanosti,

—

podpořily uznání neformálního a zájmového vzdělávání a informálního učení, jež doplňují formální vzdělávání a jež plní užitečnou úlohu při podpoře účinného sociálního a ekonomického začlenění mladých lidí, zejména mladých lidí s omezenými příležitostmi. V této souvislosti je zvláště důležitá práce s těmito mladými lidmi vykonávaná osobami aktivně působícími v oblasti mládeže a účast v programu „Mládež v akci“,

—

podporovaly nástroje vzájemného učení a výměnu osvědčených postupů prostřednictvím seminářů na vysoké úrovni nebo setkání skupin odborníků týkajících se otázek sociálního začleňování mladých lidí a jejich plného zapojení na trhu práce. V této souvislosti je třeba účinně šířit výsledky těchto činností, případně s využitím stávajících platforem,

—

účinným způsobem využívaly finančních prostředků dostupných v EU na podporu procesu sociálního začleňování mladých lidí do procesu vzdělávání a odborné přípravy a do pracovního procesu a boje proti nezaměstnanosti a chudobě, zejména v rámci Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu pro rozvoj venkova nebo veškerých jiných příslušných fondů či programů EU, jako je PROGRESS,

—

nadále podporovaly a prosazovaly mezioborový výzkum zaměřený na mladé lidi a jejich životní podmínky a současně zohledňovaly socioekonomické prostředí a příležitosti a překážky, které dané prostředí představuje pro sociální začleňování a zaměstnatelnost mladých lidí,

—

zajistily, aby stávající ukazatele zahrnovaly problematiku mládeže s cílem shromažďovat a analyzovat údaje o aktivním začleňování mladých lidí a o boji proti nezaměstnanosti a chudobě a s cílem umožnit srovnávací hodnocení, jež by měly provádět členské státy s ohledem na jejich výsledky,

—

zavedly odpovídající mechanismy pro monitorování a hodnocení výsledků získaných při provádění opatření uvedených výše v oddíle 7, zejména prostřednictvím zprávy o mládeži EU.

—

uznat klíčovou úlohu mladých lidí, pokud jde o inteligentní, udržitelný a inkluzívní růst nezbytný pro budoucí prosperitu Evropy,

—

zajistit, aby příspěvek politiky v oblasti mládeže, vztahující se na oblasti, jako je mobilita, zapojení, neformální a zájmové vzdělávání a informální učení, dobrovolné činnosti a dobrovolná práce s mládeží, byl plně začleněn do provádění strategie Evropa 2020,

—

uznat meziodvětvový charakter jednotlivých otázek, a proto podporovat:

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 137/7

(1)

Dne 26. dubna 2010 Rada projednala aktualizovaný program stability Rakouska na období 2009–2013.

(2)

Mezinárodní finanční a ekonomická krize uvedla rakouské hospodářství do nejhlubší recese v poválečné historii. Zhoršenou hospodářskou situaci do Rakouska zanesl především pokles vývozu, odrážející propad světového obchodu, a snížení investic do stálých aktiv v souvislosti s klesající poptávkou a přísnějšími úvěrovými podmínkami. Celkově se podle nejnovějšího oficiálního odhadu HDP v roce 2009 snížil přibližně o 3,6 % (2). Nejvíce utrpělo výrobní odvětví silně orientované na vývoz.

Stabilizačním faktorem se stal růst soukromé spotřeby, ačkoli mnohem nižší než v minulých letech. Spotřebitelské ceny vzrostly v roce 2009 o pouhých 0,4 %, hlavně v důsledku výrazných změn ve srovnávací základně vlivem snížení cen za paliva a topné oleje a tlaku na snižování ziskových rozpětí za stavu slabé poptávky. Jakmile trh práce začal pociťovat nepříznivý dopad recese, zaměstnanost se v roce 2009 snížila o 1,4 %, což vyhnalo míru nezaměstnanosti na 5,0 % (z 3,8 % v předchozím roce). V reakci na to přijala rakouská vláda v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy rozsáhlý balíček diskrečních fiskálních stimulačních opatření. V důsledku stimulačních opatření a působení automatických stabilizátorů se výrazně zhoršil stav veřejných financí, schodek veřejných financí dosáhl 3,5 % HDP (z 0,4 % HDP v roce 2008) a veřejný dluh vzrostl v roce 2009 na 66,5 % HDP. Rada dne 2. prosince 2009 rozhodla, že v Rakousku existuje nadměrný schodek, a vydala doporučení k jeho nápravě do roku 2013. Přestože Rakousko vstoupilo do období krize s rozpočtem blízkým vyrovnanému stavu, výrazné zhoršení veřejných financí vybízí k rozsáhlým konsolidačním opatřením.

(3)

Ačkoliv velká část zaznamenaného poklesu skutečného HDP je v souvislosti s krizí cyklická, negativně ovlivněna byla také úroveň potenciálního produktu. Kromě toho může krize prostřednictvím nižších investic, horší dostupnosti úvěrů a rostoucí strukturální nezaměstnanosti rovněž ovlivnit potenciální růst ve střednědobém výhledu. Dopad hospodářské krize navíc posiluje negativní účinky stárnutí obyvatelstva na potenciální produkt a udržitelnost veřejných financí. V této situaci bude velmi důležité urychlit tempo strukturálních reforem s cílem podpořit potenciální růst. Především je pro Rakousko důležité provést reformy v oblastech nabídky pracovních sil (zejména dalším zlepšením pobídky k pokračování v další práci pro starší pracovníky) a vzdělávání (zlepšením výsledků vzdělávání u znevýhodněných mladých lidí).

(4)

Makroekonomický scénář, na němž je program stability z ledna 2010 založen, předpokládá zrychlení růstu reálného HDP z – 3,4 % v roce 2009 na 1,5 % v letech 2010–11 a přibližně 2 % v následujícím období. Na základě údajů, které jsou v současné době k dispozici (3), se zdá, že je tento scénář pro rok 2010 poněkud optimistický a že pro léta 2011–2013 vychází z realistických předpokladů růstu. Rozdíl v projekci růstu pro rok 2010 plyne z toho, že program oproti prognóze útvarů Komise z podzimu 2009 předpokládá vyšší příspěvek čistého vývozu. Projekce inflace obsažené v programu se jeví jako reálné.

(5)

Program odhaduje výši schodku veřejných financí v roce 2009 na 3,5 % HDP. Toto výrazné zhoršení schodku z 0,4 % HDP v roce 2008 odráží do značné míry dopad krize na veřejné finance, ale podíl na něm mají také stimulační opatření ve výši 1,5 % HDP, která vláda přijala v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy. Hlavní část fiskálních stimulů zavedených v roce 2009 měla trvalou povahu (přibližně 1,3 % HDP v roce 2009 v porovnání s 0,2 % HDP v rámci dočasných opatření). V souladu se strategií ústupu, kterou Rada přijala, a s cílem napravit do roku 2013 nadměrný schodek a vrátit se na udržitelnou pozici veřejných financí zůstane orientace fiskální politiky v roce 2010 podpůrná, ale od roku 2011 bude následovat fiskální zpřísnění.

(6)

Podle programu se nominální schodek veřejných financí zvýší z hodnoty 3,5 % v roce 2009 na 4,7 % v roce 2010. Program nepředpokládá téměř žádnou změnu podílu výdajů v roce 2010, zhoršení o více než 1 % HDP bude vyplývat téměř výhradně ze strany příjmů. Aktualizace neuvádí žádná opatření nad rámec těch, která byla známa již v době posledního rakouského šetření v rámci postupu při nadměrném schodku, což je v souladu s doporučením Rady, že by rakouské orgány „měly provést fiskální opatření v roce 2010, jak je plánováno“.

Předpokládané zhoršení je částečně důsledkem volného působení automatických stabilizátorů a částečně vyplývá z některých diskrečních opatření. Především části daňové reformy z roku 2009, jmenovitě úlevy pro rodiny s dětmi a snížení daní pro samostatně výdělečné osoby, vstupují v platnost až v roce 2010 a očekává se, že zatíží rozpočet přibližně 0,25 % HDP. Ustanovení o zrychlených odpisech, přijaté v lednu 2009, dále zatíží rozpočet přibližně 0,1 % HDP. Předpokládaná orientace fiskální politiky je expanzivní, zhoršení nominálního salda se odráží ve zvýšení HDP o 1,25 % v cyklicky očištěném a strukturálním saldu, jak uvádějí údaje přepočítané útvary Komise na základě informací v programu podle společně dohodnuté metodiky. Tato změna se liší od změny popsané v informacích o diskrečních opatřeních platných v roce 2010 (přístup zdola nahoru), která podle odhadu útvarů Komise činí přibližně 0,5 % HDP. Část této odchylky lze vysvětlit negativními účinky struktury, v rámci níž se faktory růstu přesouvají směrem k čistému vývozu, a opožděnými účinky na straně daně z příjmu právnických osob.

(7)

Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie je snížit do konce časového rámce programu schodek pod referenční hodnotu ve výši 3 % HDP v souladu s doporučením Rady ze dne 2. prosince 2009 podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Program předpokládá výraznou a rovnoměrně rozloženou konsolidaci v letech 2011–2013. Očekává se, že strukturální saldo se sníží z hodnoty 3,9 % HDP v roce 2010 na 2,2 % HDP v roce 2013, což pro období 2011–2013 odpovídá průměrnému ročnímu fiskálnímu úsilí o něco nižšímu než 0,75 % HDP. U strukturálního primárního salda se předpokládá obrat ze schodku 1,25 % HDP v roce 2010 na přebytek 0,75 % HDP v roce 2013. Program stanoví, že poměr příjmů k HDP zůstane v letech 2010 až 2013 z velké části nezměněn a že dosažení konsolidace bude vycházet primárně ze strany výdajů.

Jediným opatřením uvedeným v programu, které má podpořit plánovanou konsolidaci, je však pokles výdajů v sektoru zdravotnictví o přibližně 1,7 miliard EUR v letech 2010 až 2013, na kterém se dohodla spolková vláda s veřejnými zdravotními pojišťovnami. Jelikož dohodnuté úspory dosahují výše přibližně 0,6 % HDP, zajišťuje toto opatření méně než jednu třetinu konsolidace předpokládané v letech 2010 až 2013. Rakouským střednědobým cílem je dosáhnout vyrovnaného rozpočtu. S ohledem na nejnovější projekce a úroveň dluhu odráží tento střednědobý cíl cíle paktu více než přiměřeně. Program však nestanoví, že by mělo být střednědobého cíle dosaženo během časového rámce programu.

(8)

Výsledky rozpočtového hospodaření počínaje rokem 2011 by se mohly ukázat jako horší, než předpokládá program. Zatímco projekce příjmů v aktualizaci zůstávají realistické, plánovanou konsolidaci na straně výdajů podporují opatření jen částečně. Další specifická rizika souvisejí s vládními zárukami pro banky na podporu finančního sektoru, které, budou-li uplatněny, povedou k prohloubení schodku a dluhu. Některé z vládních výdajů na podporu finančního sektoru by nicméně mohly být později také získány zpět. Malým pozitivním rizikovým faktorem je potenciální zavedení zvláštního bankovního odvodu od roku 2011, který by mohl zvýšit příjmy přibližně o 0,2 % HDP.

(9)

Hrubý veřejný dluh se odhaduje na 66,5 % HDP v roce 2009, což je vyšší hodnota než 62,5 % v předchozím roce. Kromě prohloubení schodku a poklesu růstu HDP přispívala k rostoucí míře zadlužení i výrazná vnitřní dynamika dluhu, v níž se promítly především operace na záchranu bank. Poměr hrubého veřejného dluhu k HDP je v roce 2009 vyšší než referenční hodnota podle Smlouvy a v průběhu celého programového období má vzrůstající tendenci. Předpokládá se, že míra zadlužení, vyplývající převážně z trvale vysokého schodku veřejných financí, v průběhu programového období vzroste o 7,8 procentních bodů. Kromě možnosti, že by schodky od roku 2011 rostly nad plánovaný objem, ohrožují vývoj míry zadlužení rizika, jež jsou dána především nejistotou ohledně nákladů na další fungování páté největší banky v zemi, Hypo Group Alpe Adria (znárodněné v prosinci 2009), a ohledně státních záruk poskytnutých za dluh rakouské státní společnosti pověřené správou dálnic (ASFINAG) a rakouské spolkové železnice (ÖBB).

(10)

Střednědobé projekce vývoje dluhu, které předpokládají, že se tempo růstu HDP bude na hodnoty projektované před krizí vracet pouze postupně a že se míra zdanění vrátí na úroveň před jejím vypuknutím, a které zohledňují předpokládané zvyšování výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva a předpokládaný růst reálných úrokových sazeb, ukazují, že by rozpočtová strategie plánovaná v programu, pokud by byla naplněna v současné podobě a pokud by nedošlo k dalším změnám politiky, byla pro stabilizaci poměru dluhu k HDP do roku 2020 téměř dostačující.

(11)

Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet je v Rakousku poněkud nižší než průměr EU, výdaje na důchody jako podíl na HDP se podle předpokladu v dlouhodobém horizontu zvýší pouze mírně. Rozpočtový dopad stárnutí obyvatelstva je zhoršen rozpočtovou pozicí v roce 2009 podle odhadu v programu. Bude-li ve střednědobém horizontu dosaženo primárních přebytků, přispělo by to ke snížení rizik pro udržitelnost veřejných financí, která zpráva Komise o udržitelnosti veřejných financí z roku 2009 (4) vyhodnotila jako střední.

(12)

Stávající rakouský rozpočtový rámec, který vychází ze zákona o finančním vyrovnání („Finanzausgleichsgesetz“) a rakouského paktu stability, je poněkud složitý a trpí nedostatkem transparentnosti. Nejenom, že se o příjmy z většiny jednotlivých daní dělí různé územní úrovně v pevných poměrech, ale také rozhodování v mnoha oblastech je rozděleno mezi různé úrovně pravomocí. Odpovědnost za výběr a čerpání příjmů u mnoha činností není svěřena jedné úrovni veřejné správy. Systém jako takový nemotivuje k nejúčelnějšímu využívání prostředků. Rakousko však nedávno zahájilo na spolkové úrovni dalekosáhlou reformu rozpočtové legislativy.

Její první část, která vstoupila v platnost 1. ledna 2009, zavedla nový víceletý výdajový rámec s pevnými stropy (přibližně pro 80 % celkových výdajů) stanovený pro čtyři po sobě následující roky na postupném základě. Očekává se, že tento zákon zabrání procyklickým výdajům a zvýší účinnost automatických stabilizátorů. Druhá část, která již byla uzákoněna a vstoupí v platnost v roce 2013, spočívá v zavedení rozpočtování orientovaného na produkci, v modernizaci účetního systému, který používá veřejná správa, a v dlouhodobých projekcích.

(13)

V několika oblastech rakouských veřejných výdajů existuje prostor pro zvýšení efektivity. To platí především pro systém zdravotnictví a vzdělávání, kde jsou rakouské výsledky srovnatelné nebo mírně pod průměrem zemí EU, ale často vyžadují vyšší náklady. Jedním z důvodů je výše zmíněný překryv mezi finančními a administrativními kompetencemi všech tří úrovní veřejné správy. Program pro rok 2010 nastiňuje úspory ve výši přibližně 0,6 % HDP naplánované v sektoru zdravotní péče na období let 2010–2013. Navíc uvádí, že byla vytvořena pracovní skupina odborníků usilující o nalezení způsobů zvýšení účinnosti veřejných výdajů v mnoha oblastech. Aktualizace však neuvádí, že by se v nejbližší době objevily nějaké konkrétní nové legislativní návrhy.

(14)

Celkově lze shrnout, že rozpočtová strategie pro rok 2010 uvedená v programu je v souladu s doporučeními Rady podle čl. 126 odst. 7. Soulad rozpočtové strategie s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7 však již není jistý u období od roku 2011, a to vzhledem k popsaným rizikům. Strategie především předpokládá, že do roku 2013 dojde ke snížení schodku na 2,7 % HDP – a tím i k odstranění nadměrného schodku – a že průměrné roční fiskální úsilí bude v období let 2011–2013 o něco nižší než 0,75 % HDP, ale s ohledem na rizika není jisté, že bude toto fiskální úsilí dostatečné. Proces konsolidace od roku 2011 uvedený v programu nemá oporu v příslušných opatřeních. Kromě toho není rozpočtová strategie dostatečná pro to, aby poměr dluhu k HDP začal opět klesat.

(15)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v souboru pravidel pro programy stability a konvergenční programy, program poskytuje všechny povinné údaje a většinu nepovinných údajů (5). Ve svých doporučeních podle čl. 126 odst. 7 ze dne 2. prosince 2009, zaměřených na odstranění nadměrného schodku veřejných financí, Rada rovněž vyzvala Rakousko, aby podávalo zprávu o pokroku při provádění těchto doporučení v rámci samostatné kapitoly aktualizací programů stability. Příslušný bod aktualizace programu poskytuje pouze velmi omezené informace o postupu, jaký rakouská vláda plánuje použít při provádění doporučení Rady.

i)

konkretizovalo opatření považovaná za nezbytná k podpoře plánované konsolidace od roku 2011 s cílem dosáhnout doporučeného průměrného ročního fiskálního úsilí ve výši ¾ % HDP a snížit schodek veřejných financí pod referenční hodnotou 3 % HDP do roku 2013; využilo, podle doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku, každé příležitosti nad rámec fiskálního úsilí a včetně příznivějších hospodářských podmínek s cílem urychlit snižování poměru hrubého veřejného dluhu k HDP zpět směrem k referenční hodnotě 60 % HDP,

ii)

dále zlepšilo rozpočtový rámec za účelem posílení fiskální disciplíny na všech úrovních veřejné správy prostřednictvím zvýšení transparentnosti a odpovědnosti, a to zejména sladěním legislativních, správních a finančních kompetencí mezi různými úrovněmi veřejné správy a posílením mechanismů k prosazování rakouského paktu stability.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 137/12

(1)

Dne 26. dubna 2010 Rada projednala aktualizovaný konvergenční program Bulharska na období 2009–2012.

(2)

Před počátkem zhoršení celosvětové hospodářské a finanční situace Bulharsko zaznamenalo výrazný růst reálného HDP vycházející z rychlého nárůstu úvěrů a velkého přílivu zahraničních investic. Silnou hospodářskou aktivitu však doprovázelo zvýšení makroekonomické nerovnováhy, například nahromadění velmi vysokého vnějšího schodku i značných inflačních tlaků. Rozmach investic vedený přímými zahraničními investicemi a vysoký růst mezd, který značně překračuje zvyšování produktivity, ještě zhoršil tuto nerovnovážnou situaci. Postupným prohlubováním celosvětové hospodářské krize v roce 2009 došlo v důsledku silného zasažení hospodářské aktivity k poklesu reálného HDP o 5 %.

Zhoršená hospodářská situace současně způsobila vítanou nápravu nerovnováhy, v jejímž důsledku se v roce 2009 zpomalila průměrná inflace na 2,5 % a schodek běžného účtu rychle poklesl na 9,4 % HDP. Přestože byl schodek běžného účtu plně financován přímými zahraničními investicemi, hrubý vnější dluh země na úrovni zhruba 110 % HDP zůstává relativně vysoký. Bulharsko nepřijalo krátkodobý stimulační balíček proti hospodářskému zpomalení. S přihlédnutím k rozsáhlé makroekonomické nerovnováze před zhoršením hospodářské situace a v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy se úsilí politiky zaměřovalo na opatření k fiskální konsolidaci, zejména omezením výdajů a zlepšením daňové morálky. V důsledku výše uvedeného se v bulharském konvergenčním programu odhaduje schodek veřejných financí v roce 2009 nižší než 3 % HDP (2). V budoucnu pak je pro ekonomiku hlavním krátkodobým a střednědobým úkolem zabezpečení procesu udržení tempa dohánění vyspělých ekonomik bez narušení finanční a makroekonomické stability.

(3)

Ačkoli velká část zaznamenaného poklesu skutečného HDP je v souvislosti s krizí cyklická, růst potenciálního produktu bude pokračovat nižším tempem. Kromě toho může krize prostřednictvím nižších investic, horší dostupnosti úvěrů a rostoucí strukturální nezaměstnanosti rovněž ovlivnit potenciální růst ve střednědobém výhledu. Dopad hospodářské krize navíc posiluje negativní účinky stárnutí obyvatelstva na potenciální produkt a udržitelnost veřejných financí. V této situaci bude velmi důležité urychlit tempo strukturálních reforem s cílem podpořit potenciální růst. Především je pro Bulharsko důležité provést reformy v oblasti systému zdravotnictví, důchodů, vzdělávání, veřejné správy a podnikatelského prostředí.

(4)

Základní makroekonomický scénář, který je v programu považován za referenční scénář pro hodnocení rozpočtových projekcí, předpokládá, že dojde ke zlepšení růstu reálného HDP z –5 % v roce 2009 na 0,3 % v roce 2010 a pak se do konce programového období vrátí na průměrné tempo 4¼ %. Na základě údajů, které jsou v současné době k dispozici (3), se zdá, že tento scénář vychází z mírně optimistických předpokladů růstu, protože předpokládaný růst v roce 2010 i jeho vývoj ve střednědobém horizontu se zdají být spíše vyšší oproti rozmezí současných prognóz. Předpokládá se, že náprava nerovnováhy, která začala v roce 2009, bude v programovém období pokračovat. Předpokládá se rovněž udržení nevýrazné inflace v letech 2010–2012, přičemž se její projekce zdají být realistické a v zásadě v souladu s prognózou útvarů Komise z podzimu 2009. Také se očekává, že zahraniční platební bilance se bude dále zlepšovat. Zatímco v roce 2009 tento vývoj vycházel z rychlejšího poklesu dovozu, než k jakému docházelo u vývozu, ve střednědobém horizontu by náprava vyplývala z toho, že se bude vývoz zrychlovat více a dříve než dovoz. Přestože se zdá, že základní scénář je pouze mírně optimistický ve srovnání s podzimní prognózou útvarů Komise a přihlíží k nejnovějším dostupným informacím, jeho reálnost kriticky závisí na předpokládaném novém posouzení růstu k více udržitelnému trendu, jehož hlavní hnací silou bude vývoz. Program také představuje „pesimistické“ a „optimistické“ alternativní scénáře. Liší se od základního scénáře hlavně v oblasti předpokladů časového rozvržení ekonomického oživení a dynamiky vývozu. Pesimistický scénář obsahuje trvalý pokles reálného HDP o 2 % v roce 2010 v souvislosti s dalším oslabením vývozu, a přitom předpokládá, že by k oživení došlo až v roce 2011. Podle optimistického scénáře by se vlivem rychlejšího celosvětového oživení zvýšil v průběhu celého programového období růst HDP o ¾ procentního bodu.

(5)

Značné zhoršení salda veřejných financí v roce 2009 odráží do značné míry dopad krize na stav veřejných financí. Vzhledem k potřebě udržet makroekonomickou stabilitu v režimu pevných směnných kurzů v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy vláda nepřijala stimulační opatření. Výše uvedené zhoršení proto vycházelo hlavně z poklesu plánovaných příjmů vyplývajícího z neočekávaně prudce zhoršené hospodářské situace a ze změny ve složení HDP. Ztráty příjmů však byly částečně vyrovnány snížením výdajů. V druhé polovině roku orgány za účelem stabilizace fiskální pozice provedly balíček pro fiskální konsolidaci ve výši 2,3 % HDP. Tento balíček obsahoval opatření k dalšímu snížení primárních výdajů (při překročení 90% limitu vyplývajícího ze stávajícího pravidla plnění rozpočtu) i opatření ke zlepšení daňové morálky. Přes několik úprav rozpočtového cíle směrem dolů, bez ohledu na značné dodatečné snížení, dovolilo úsilí v oblasti fiskální konsolidace během roku Bulharsku dosáhnout poměrně nízkého schodku veřejných financí v roce 2009.

(6)

Pro rok 2010 se konvergenční program zaměřuje na dosažení vyrovnaného rozpočtu. Předpokládá se, že poměr příjmů k HDP vzroste téměř na 39¼ % HDP (z 37½ % HDP v předcházejícím roce) v důsledku vyšších nepřímých daní a dalších příjmů. Navzdory přechodu k daňově méně příznivému složení HDP se projevilo silné oživení v oblasti příjmů z nepřímých daní, které lze vysvětlit předpokládaným výrazným zlepšením daňové morálky a zvýšením sazby spotřební daně u cigaret a elektrické energie pro průmyslovou výrobu. Program však neuvádí žádné podrobnosti pro předpokládané zvýšení dalších příjmů o 1 % HDP. Oproti tomu se podle projekce sníží příspěvky na sociální zabezpečení o ¼ procentního bodu HDP v důsledku snížení sazeb příspěvků o 2 procentní body. V roce 2010 se předpokládá mírné snížení poměru výdajů k HDP přibližně o ¼ procentního bodu HDP, většinou díky zefektivnění veřejné správy. Nominální mzdy ve veřejném sektoru a mezispotřeba jsou nastaveny jako nezměněné oproti úrovni roku 2008, což znamená snížení jejich procentuálního podílu HDP v roce 2010.

Tato opatření pro snížení výdajů více než vyrovnávají zvýšení vdovských a starobních důchodů o 0,2 % HDP v roce 2010. Plánuje se, že tvorba hrubého fixního kapitálu ve vyjádření procentem HDP zůstane v letech 2009–2011 konstantní. Výsledkem je projekce zvýšení strukturálního salda (přepočítaného útvary Komise na základě údajů v programu podle společně dohodnuté metodiky) jako podílu HDP o 2¾ procentních bodů v porovnání s rokem 2009, což představuje plánovanou restriktivní orientaci fiskální politiky v roce 2010. Odhad orientace fiskální politiky metodou zdola nahoru na základě opatření uvedených v programu pro rok 2010 představuje asi polovinu plánované strukturální korekce. Zlepšení strukturálního salda v programu je výrazně vyšší než v projekcích podzimní prognózy útvarů Komise.

(7)

Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie je zachovat vyrovnaný veřejný rozpočet po celé programové období. Toho je dosaženo zachováním zhruba nezměněného poměru příjmů a výdajů k HDP v průměrné výši 39¼ % v pozdějších letech. Střednědobým rozpočtovým cílem, strukturálně vymezeným (tj. v cyklicky očištěném vyjádření bez jednorázových vlivů a jiných dočasných opatření), je přebytek ½ % HDP, kterého se snaží program dosáhnout počínaje rokem 2010. S ohledem na nejnovější projekce a úroveň dluhu odráží tento střednědobý cíl cíle paktu více než přiměřeně.

(8)

Výsledky rozpočtového hospodaření by mohly být horší, než se předpokládalo. Hlavní riziko plyne z makroekonomického scénáře, s nímž program pracuje a který vychází z mírně optimistických předpokladů růstu pro programové období. Především by příjmy mohly být nižší, než ukazují projekce pro roky 2010–2012, následkem pomalejšího a méně výrazného hospodářského oživení. Navíc projektovaná změna ve struktuře růstu směrem k daňově méně významným složkám také představuje významné riziko horšího vývoje veřejných příjmů, přestože se stále plně projevuje účinek opatření na zlepšení daňové morálky a rozpočtové kázně. Na straně výdajů zůstávají nespecifikované značné úspory v další kategorii výdajů.

Kromě toho se prostor po výrazném uspíšení úsilí o fiskální konsolidaci v roce 2009 pro další omezení výdajů za účelem vyrovnání příjmů může ukázat jako omezený. V neposlední řadě představuje revize salda veřejných financí za rok 2009 směrem dolů, která byla oznámena po předložení programu, dodatečná rizika pro výsledek rozpočtového hospodaření v roce 2010.

(9)

Hrubý veřejný dluh je během programového období stále hodně pod referenční hodnotou podle Smlouvy. V roce 2009 se odhaduje na téměř 15 % HDP, což představuje mírné navýšení oproti předchozímu roku. K malému zvýšení míry zadlužení přispělo hlavně zhoršení rozpočtové bilance a pokles růstu HDP, které byly do určité míry kompenzovány vnitřní dynamikou dluhu snižující zadlužení. Předpokládá se, že míra zadlužení se v průběhu programového období v zásadě stabilizuje na úrovni roku 2009, hlavně v důsledku projektovaných vyrovnaných rozpočtů veřejných financí. Zdá se, že rizika pro předpokládaný vývoj míry zadlužení, kromě rizik souvisejících se schodkem, jsou v zásadě vyrovnaná.

(10)

Hrubý veřejný dluh je na nízké úrovni a střednědobé projekce vývoje dluhu do roku 2020, které předpokládají, že se tempo růstu HDP bude na hodnoty projektované před krizí vracet pouze postupně a že se míra zdanění vrátí na úroveň před jejím vypuknutím, a které zohledňují předpokládané zvyšování výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, ukazují, že by rozpočtová strategie plánovaná v programu, pokud by byla naplněna v současné podobě a pokud by nedošlo k dalším změnám politiky, byla pro snížení poměru dluhu k HDP dostačující a umožnila by do roku 2020 dosáhnout čisté aktivní pozice.

(11)

Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet je mírně nižší než průměr EU. Rozpočtová pozice v roce 2009 odhadovaná v programu dále zesiluje rozpočtový dopad stárnutí obyvatelstva na mezeru udržitelnosti. Dosažení vyšších primárních přebytků ve střednědobém horizontu, což program již předpokládá, by pomohlo ještě více zmírnit rizika ohrožující udržitelnost veřejných financí, která byla ve zprávě Komise o udržitelnosti z roku 2009 (4) označena za nízkou.

(12)

Domácí rozpočtový rámec se jeví poměrně silný, jak dokládá dobrá historie plnění rozpočtových cílů, přestože k tomu docházelo v prostředí příznivých makroekonomických podmínek. V roce 2009 Bulharsko zmírnilo negativní rozpočtový dopad krize provedením rozsáhlých konsolidačních opatření. Nedostatky současného fiskálního rámce souvisejí s existencí určitých diskrečních pravomocí ústřední vlády. Kromě toho tento rámec nezačleňuje žádná víceletá pravidla a výdajové stropy stanovené během střednědobého fiskálního plánování jsou závazná pouze v krátkodobém měřítku. Program nepředpokládá žádné podstatné změny rozpočtového rámce kromě prodloužení časového horizontu střednědobého fiskálního rámce ze tří na čtyři roky, tak, aby se shodoval s mandátem vlády a zaručil lepší předvídatelnost střednědobé politiky. Pravidlo 90 % plnění rozpočtu je nahrazeno ustanovením, které umožňuje vládě kompenzovat pravděpodobné výpadky rozpočtových příjmů snížením primárních výdajů pod úroveň ročních rozpočtových položek. Toto nové pravidlo poskytuje vyšší flexibilitu a prostor pro diskreční konsolidační politiky vlády v době krize. Absence jasnější podoby a vymezení provádění tohoto pravidla vnáší do rozpočtového rámce určitou neprůhlednost.

(13)

Program rozpoznává stávající nedostatky v kvalitě veřejných financí. Uvádí potřebu přijmout bezodkladné opatření politiky proti nepříznivým hospodářským důsledkům stárnutí populace a zhoršování demografických trendů na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Program předkládá ambiciózní strukturální reformní opatření v oblasti systému zdravotnictví, vzdělávání, důchodového systému, veřejné správy a správy veřejných příjmů s cílem posílit účinnost a efektivnost veřejných příjmů a výdajů a zvýšit potenciál růstu ekonomiky za účelem zaručení udržitelné konvergence v rámci Evropské unie. Reformy předpokládají optimalizaci stávajících struktur, zefektivnění zaměstnanosti ve veřejném sektoru, změnu kalkulace a mechanismu financování zdravotnických služeb, provedení reformních opatření podle nově přijaté strategie důchodové reformy, opatření pro reformu terciárního vzdělávání a výzkumu a vývoje a změnu modelu správy veřejného státního majetku.

(14)

S přihlédnutím k rizikům pro výše uvedené fiskální cíle lze mít za to, že rozpočtová strategie programu je v zásadě v souladu s požadavky paktu a bude přispívat k zachování makroekonomické stability a důvěry investorů v bulharskou ekonomiku. Předpokládá dosti ambiciózní strukturální konsolidaci o –2¾ % HDP v roce 2010, bez dalších zlepšení v následujících letech. Plánovaná konsolidace v roce 2010 nemá plnou podporu v opatřeních uvedených v programu. Úplné uskutečnění konsolidace závisí na optimistickém makroekonomickém scénáři s dalšími riziky vyplývajícími z revize schodku za rok 2009 směrem nahoru. Absence specifikace opatření v programu pro rok 2011 a následující období by mohla dále oslabit plánovaný postup korekce. Předpokládá se, že k dosažení střednědobého rozpočtového cíle a jeho značnému překročení dojde již v roce 2010, což znamená dosti ambiciózní tempo strukturální konsolidace s ohledem na hospodářsky nepříznivá období, ve kterých se ekonomika nachází, a rizika pro rozpočtovou strategii uvedená výše. Celková orientace fiskální politiky měřená změnou strukturálního salda je v roce 2010 restriktivní, v roce 2011 v zásadě neutrální a obsahuje fiskální zmírnění v roce 2012. Střednědobého cíle programu, udržení cyklicky očištěného přebytku ½ % HDP, by se dosáhlo počínaje rokem 2010.

(15)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v souboru pravidel pro programy stability a konvergenční programy, vykazuje program určité nedostatky jak u povinných, tak u nepovinných údajů (5).

i)

pokračovalo v provádění přísných fiskálních politik a přijalo další konsolidační opatření k dosažení programového cíle pro rok 2010 v zájmu zachování probíhající úpravy vnějších nerovnováh a zajištění důvěry investorů v ekonomiku, a především utlumilo růst mezd ve veřejném sektoru s cílem přispět k celkovému umírnění růstu mezd a zvýšení konkurenceschopnosti;

ii)

posílilo efektivitu veřejných výdajů energickým prováděním plánovaných strukturálních reforem v oblasti veřejné správy, systému zdravotnictví, vzdělávání a důchodovém systému za účelem zlepšení produktivity a zaručení udržitelné konvergence v rámci Evropské unie.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 137/17

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32010M5852. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 137/17

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32010M5834. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 137/18

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32010M5810. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 137/19

—

vytvoření Evropské digitální knihovny Europeana jakožto společného mnohojazyčného přístupového bodu umožňujícího přístup on-line ke kulturním materiálům z celé Evropy v digitální podobě (ke knihám, tiskovinám, fotografiím, kinematografickým a audiovizuálním dílům, archivním dokumentům, muzejním sbírkám, pamětihodnostem a archeologickým památkám atd.) představuje výtečnou příležitost, jak zpřístupnit kulturní dědictví členských států a zlepšit přístup k tomuto dědictví a znalosti o něm;

—

digitalizace kulturních materiálů členských států, jeho zpřístupnění na internetu, jakož i uchovávání digitálních záznamů mají zásadní význam pro připomínání tohoto kulturního dědictví, jako inspirace pro tvorbu obsahu a jako podnět pro vznik nových internetových služeb;

—

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 28. srpna 2009„Europeana – další postup“, kterým se zahájil proces konzultací zaměřený na analýzu nejvhodnějších způsobů záruky, že Europeana a podřízené politiky týkající se digitalizace, přístupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů poskytne evropské kultuře trvalou viditelnost v digitálním prostředí;

—

cíl zpřístupnit on-line do konce roku 2010 prostřednictvím Europeany 10 milionů digitalizovaných děl;

—

sdělení Komise ze dne 19. října 2009 s názvem „Autorské právo ve znalostní ekonomice“, které se výslovně zabývá novými právními problémy, na něž knihovny a archivy narážejí v souvislosti s digitalizací svých sbírek;

—

že v návaznosti na jednání, jež proběhla na zasedání Rady pro vzdělávání, mládež a kulturu dne 27. listopadu 2009, byla vytvořena evropská reflexní skupina („comité des sages“) pro digitalizaci, která posoudí zejména otázky týkající se partnerství veřejného a soukromého sektoru; vyzývá uvedenou skupinu, aby pořádala široké konzultace a co nejlépe využila příspěvky ze strany členských států a příslušných zúčastněných stran a aby podle potřeby předkládala pravidelné informace o svých aktivitách;

—

dosud učiněný pokrok, který vedl k vytvoření nadace pro „Evropskou digitální knihovnu“ a ke spuštění prototypu Europeany dne 20. listopadu 2008, což byl rozhodující krok v tomto procesu;

—

že dalším milníkem bude prezentace stránek „Europeana 1.0“ v roce 2010 a následná konsolidace této platformy;

—

organizační, právní a finanční výzvy související s digitalizací a přístupností kulturního materiálu on-line a rovněž s uchováváním digitálních záznamů, jako např. otázky týkající se práv duševního vlastnictví a nutnosti nalézt dodatečné finanční prostředky pro digitalizaci děl, kam může spadat i partnerství veřejného a soukromého sektoru;

—

důležitost toho, aby tyto výzvy řešila Komise a členské státy současně s kroky nastíněnými níže s cílem konsolidovat Europeanu jako ústřední strukturu a společný přístupový bod ke kulturnímu obsahu;

—

potřebu, aby členské státy a Komise, jakož i orgány a instituce, které se na projektu Europeana aktivně podílejí, zvýšily své úsilí o rozšiřování a obohacování Europeany v příštích letech, a to z kvantitativního i kvalitativního hlediska;

—

Europeana by se měla i nadále rozvíjet jako společný projekt evropských kulturních institucí a mělo by se pokračovat ve zdokonalování jejího portálu – včetně soudržnější a zajímavější prezentace digitalizovaných položek, řešení mnohojazyčných aspektů a zlepšení vyhledávacích systémů – s cílem splnit potřeby a očekávání uživatelů;

—

v zájmu dlouhodobé konsolidace Europeany by udržitelný model financování a správy měl brát v úvahu roli Europeany, jíž je nabízet na přeshraničním základě co nejširší možný přístup ke kulturním sbírkám, evropský rozměr a povahu internetových stránek a rovněž výraznou úlohu kulturních institucí;

—

digitalizace našeho kulturního dědictví a jeho zpřístupnění na internetu by mělo v plném rozsahu respektovat práva duševního vlastnictví; je nutno urychleně pokročit v hledání schůdných řešení digitalizace děl, jejichž náklad je rozebrán a která již nejsou v distribuci, a jejich ukládání on-line a dále v řešení otázek spojených s osiřelými díly;

—

zvýšit počet děl, jak těch, u kterých neexistují autorská práva, tak těch, která jsou chráněna právy duševního vlastnictví, z knihoven, muzeí, archivů a audiovizuálních sbírek přístupných prostřednictvím portálu s plným ohledem na práva duševního vlastnictví a současně poskytnout kvalitativní přístup, kterým se zpřístupní různorodost a bohatost evropského kulturního dědictví; dále společně pracovat na tom, aby díla, u kterých neexistují autorská práva, byla po digitalizaci zpřístupněna co možná nejširšímu okruhu uživatelů;

—

pokračovat v úsilí o rozšíření jejího zeměpisného záběru a o nalezení lepší rovnováhy mezi různými druhy obsahu nabízeného prostřednictvím Europeany (knihy, fotografie, archivní dokumenty, filmový a audiovizuální materiál, muzejní sbírky atd.) při zohlednění zvláštních potřeb druhů obsahu, jež jsou zdrojově náročné, např. audiovizuální materiál;

—

plně zohlednit jazykovou rozmanitost jako jeden z hlavních rysů evropského dědictví a zlepšit vícejazyčnost stránek Europeany, zejména vyřešením vyhledávání napříč jazyky a automatického překladu;

—

zavést jedno centrální přístupové místo pro uživatele a pokračovat v rozboru potřeb a profilů uživatelů, a to rovněž s cílem rozpoznat konkrétní aplikace a mechanismy, včetně takových, které podpoří interaktivitu tím, že uživatelům umožní aktivně přispívat na internetových stránkách Europeany, a současně činit kroky nezbytné k zajištění toho, aby tyto příspěvky byly v souladu s příslušnými právními předpisy. Tam, kde to bude možné, by nové aplikace Europeany měly využívat otevřených formátů, aby se mohlo zapojit co nejširší společenství vývojářů a aby byl usnadněn přenos softwarových komponentů Europeany do jiných kontextů a jejich přizpůsobení;

—

zlepšit povědomí o Europeaně mezi kulturními institucemi v celé Evropě, které by mohly přispět k obsahu, a mezi možnými uživateli této stránky. V této souvislosti by mohla hrát významnou roli spolupráce s odvětvími vzdělávání a výzkumu; možnosti takové spolupráce je proto třeba dále zkoumat;

—

zohlednit rozmanitost různých kulturních institucí v Evropě a zajistit tak, aby všechny instituce, včetně těch nejmenších, měly možnost účastnit se vývoje Europeany;

—

pokračovat v práci na souboru jasných a všeobecně přijímaných minimálních norem interoperability a podporovat jejich používání institucemi, které poskytují obsahy. To pomůže kulturním institucím zohlednit potřebu kvalitních soudržných metadat v procesu digitalizace, která mají klíčový význam při vyhledávání digitalizovaných objektů a při vytváření souvztažností mezi nimi;

—

pracovat na udržitelném modelu financování a správy Europeany jakožto společného přístupového bodu k evropskému kulturnímu dědictví a zajistit optimální využití finančních nástrojů dostupných pro financování digitalizace na vnitrostátní i evropské úrovni;

—

prozkoumat možnou úlohu partnerství veřejného a soukromého sektoru při digitalizaci s cílem rozšířit sbírky dostupné prostřednictvím Europeany při zohlednění potřeby řádně ochránit zájmy držitelů práv, uživatelů i přispívajících institucí;

—

pokračovaly ve společné práci na splnění cílů stanovených v závěrech Rady ze dne 13. listopadu 2006 o vnitrostátních strategiích pro digitalizaci a přístupnost on-line kulturního materiálu a uchovávání digitálního záznamu a v závěrech Rady ze dne 20. listopadu 2008 o přístupnosti digitalizovaných materiálů prostřednictvím Evropské digitální knihovny „Europeana“;

—

i nadále podporovaly digitalizační projekty svých kulturních institucí a tuto podporu dále upevňovaly s cílem zvýšit počet objektů z knihoven, muzeí, archivů a audiovizuálních sbírek ze všech členských států a aby prosazovaly jejich zpřístupnění v Europeaně a co možná nejširší přístup uživatelů k obsahu, např. stanovením podmínek pro financování digitalizace;

—

dále zlepšovaly povědomí mezi kulturními institucemi na všech úrovních, například pořádáním informačních schůzek, jež jim dodají důvěru poskytovat svůj obsah Europeaně ať už přímo nebo přes celostátní, regionální nebo tematické zpracovatele obsahu;

—

na dobrovolné bázi poskytovaly do konce roku 2013 a do vytvoření udržitelného modelu financování a správy nezbytnou úroveň podpory Europeaně jako doplněk k financování ze strany Společenství;

—

přispěly k lepšímu povědomí veřejnosti o Europeaně například pořádáním kampaní ve spolupráci s kulturními institucemi s cílem seznámit možné uživatele s jejími internetovými stránkami;

—

usnadňovaly a podporovaly zavádění souboru jasných a společných minimálních norem interoperability pro digitalizovaný kulturní obsah v rámci Europeany;

—

v rámci skupiny odborníků členských států v oblasti digitalizace a uchovávání digitálních záznamů a ve spolupráci s Europeanou vypracovaly vyvážený plán s doporučeními pro rozšiřování obsahu přístupného prostřednictvím Europeany, jenž bude zahrnovat všechny členské státy a odvětví (text, audio, zvuk, obraz) a obsahovat mistrovská díla evropského kulturního dědictví vybraná členskými státy; a aby v rámci této skupiny odborníků dále spolupracovaly s projektem Europeana v otázkách modelu správy a financování a strategické orientace jeho internetových stránek;

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 137/22

(1)

Článek 10 nařízení (ES) č. 1922/2006 mimo jiné stanoví, že Rada jmenuje 18 členů a náhradníků správní rady Evropského institutu pro rovnost žen a mužů na dobu tří let.

(2)

Osmnáct členských států (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Německo, Estonsko, Španělsko, Francie, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Finsko, Švédsko a Spojené království) by mělo navrhnout členy a náhradníky na období od 1. června 2010 do 31. května 2013.

(3)

Vlády všech výše uvedených členských států předložily Radě seznam kandidátů,

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 137/24

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 137/25

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 137/26

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 137/27

27.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 137/28

1.

Komise dne 18. května 2010 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Sun Capital Partners V, L.P., jenž je součástí skupiny fondů Sun Capital Partners, („Sun Capital“, USA) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií a aktiv kontrolu nad částí podniku Rio Tinto Group („Rio Tinto“, Spojené království) tvořenou podnikem Alcan Packaging Beauty Business („Beauty Bussiness“).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5866 – Sun Capital/Beauty Business na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise: