6.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 30/1

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 5. prosince 2008

k návrhu směrnice o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností

(CON/2008/84)

(2009/C 30/01)

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 30. října 2008 žádost Rady Evropské unie o stanovisko k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností a o změně směrnice 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušení směrnice 2000/46/ES (1) (dále jen „navrhovaná směrnice“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena čl. 105 odst. 4 ve spojení s první a čtvrtou odrážkou čl. 105 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství, neboť navrhovaná směrnice se týká základních úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB), konkrétně vymezení a provádění měnové politiky Společenství (2) a podpory plynulého fungování platebních systémů. Pravomoc ECB je rovněž založena článkem 105 odst. 5 Smlouvy, podle kterého ESCB přispívá k řádnému řízení politik, které provádějí příslušné orgány v oblasti dohledu nad úvěrovými institucemi a stability finančního systému. V souladu s první větou čl. 17.5 jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

Všeobecné připomínky

Cílem navrhované směrnice je otevřít trh pro vydávání elektronických peněz institucemi elektronických peněz (dále jen „ELMI“ z angl. electronic money institution), které podléhají mírnějšímu obezřetnostnímu režimu než úvěrové instituce. ECB podporuje revizi směrnice 2000/46/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností (3), neboť se tím dá najevo, že směrnice 2000/46/ES není zcela v souladu se současnými tržními očekáváními v oblasti vydávání elektronických peněz. ECB má současně vážné výhrady k návrhu změny právní kvalifikace ELMI z „úvěrových institucí“ na „finanční instituce“, jak je vymezuje směrnice 2006/48/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) (4), neboť taková změna by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro provádění měnové politiky. Stejně tak vzbuzuje navrhovaná směrnice obavy i pokud jde o dohled nad ELMI, neboť zmírňuje režim dohledu nad nimi a současně rozšiřuje okruh jejich činnosti. Výše zmíněné obavy jsou podrobněji rozvedeny níže.

Konkrétní připomínky

1. Právní povaha ELMI

1.1

Aby bylo možné hodnotit důsledky navrhované směrnice, je třeba nejprve správně chápat právní povahu ELMI. V tomto ohledu vymezuje bod b) čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/48/ES ELMI jako úvěrové instituce ve smyslu směrnice 2000/46/ES. V souladu s bodem a) čl. 1 odst. 3 směrnice 2000/46/ES je ELMI definována jako „podnik nebo jakákoli právnická osoba jiná než úvěrová instituce vymezená v čl. 1, bodu 1, prvním pododstavci písm. a) směrnice 2000/12/ES [nyní směrnice 2006/48/ES], která vydává platební prostředky ve formě elektronických peněz“. Čl. 17 odst. 1 navrhované směrnice vyjímá ELMI z výše uvedené definice úvěrové instituce a překvalifikovává je na „finanční instituce“ v souladu s čl. 4 odst. 5 směrnice 2006/48/ES. Ovšem vzhledem k typu činností, které bude ELMI dovoleno vykonávat podle navrhované směrnice, bude jejich právní povaha i nadále totožná s právní povahou úvěrových institucí. Tento závěr se opírá o analýzu definice úvěrové instituce uvedené v bodu a) čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/48/ES, v souladu s níž se „úvěrovou institucí“ rozumí „podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet“.

1.2

„podnik“

Pojem „podnik“ se používá v části Pravidla hospodářské soutěže (5) Smlouvy. Zatímco Smlouva jej nedefinuje, jeho význam byl v právu Evropského společenství obecně určen a zahrnuje jakoukoli fyzickou či právnickou osobu, která vykonává obchodní (6) nebo hospodářskou činnost bez ohledu na její právní postavení či způsob financování (7). Čl. 2 odst. 1 navrhované směrnice vymezuje ELMI jako „právnickou osobu, jíž bylo uděleno povolení ... vydávat elektronické peníze“. Tím je splněna první část požadavku, aby se jednalo o „podnik“, jak to vyžaduje definice úvěrové instituce. Kromě toho o vydávání elektronických peněz a obecně o poskytování dalších platebních služeb, jak jsou vymezeny v článku 8 navrhované směrnice, ze strany ELMI lze jistě říci, že se jedná jak o obchodní, tak o hospodářskou činnost.

1.3

„jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet“

Jak poukázal Soudní dvůr Evropských společenství, „není sporu o tom, že přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů představují základní činnosti úvěrových institucí“ (8). Upozorňuje se na kumulativní povahu obou aspektů takové obchodní činnosti, tj. nutnost jejich koexistence, má-li úvěrová instituce spadat pod definici uvedenou ve směrnici 2006/48/ES. Postačuje však, aby byl podnik na základě svého statutu oprávněn provádět oba typy obchodní činnosti. Není nutné, aby oba vykonával současně nebo dokonce aby je v praxi vůbec vykonával (9). Rozhodující je v tomto ohledu, zda má instituce oprávnění příslušné transakce provádět. Tyto aspekty jsou podrobněji hodnoceny níže.

1.4	„přijímat vklady a jiné splatné peněžní prostředky“

1.4.1

Čl. 8 odst. 2 a 3 navrhované směrnice zakazuje ELMI přijímat vklady. Zatímco směrnice 2006/48/ES přijímání vkladů nedefinuje, koncept „vkladů a jiných splatných peněžních prostředků“ podle směrnice 2006/48/ES byl široce vyložen Soudním dvorem, který upozornil, že „pojem ‚jiné splatné peněžní prostředky‘ … se vztahuje nejen na finanční nástroje, které vykazují typické znaky splatnosti, ale i na nástroje, které sice takové znaky nevykazují, ale jsou předmětem smluvního ujednání splatit poskytnuté peněžní prostředky“ (10). Nezáleží na tom, zda se tyto peněžní prostředky přijímají ve formě vkladů nebo v jiné formě, jako je např. „soustavné vydávání dluhopisů a obdobných cenných papírů“ (11), jak se uvádí v úvodních ustanoveních směrnice 2006/48/ES. „Veškeré přijímání peněžních prostředků může [tedy] zakládat činnost přijímání vkladů (v širším smyslu), dochází-li ke splacení přijatých peněžních prostředků. V tomto ohledu není důležité, zda povinnost splatit je dána již v okamžiku přijetí peněžních prostředků (a tvoří ‚základní‘ prvek takové transakce), nebo zda tato povinnost vznikne teprve v důsledku vzniku smluvního nároku“ (12). Správný výklad přijímání vkladů „se bude muset řídit otázkou rozsahu úspor, jež jsou předmětem ochrany, a výklad charakteristických znaků ‚činnosti poskytování úvěrů‘ by měl též zohlednit rizika, jež se považují za významná z hlediska ochrany návratnosti vkladů. Výsledkem je tendence k širokému výkladu jak činnosti přijímání vkladů, tak i úvěru“ (13).

1.4.2

S ohledem na výše uvedené je třeba poznamenat, že 8. bod odůvodnění směrnice 2000/46/ES stanoví, že „přijímání vkladů od veřejnosti výměnou za elektronické peníze, jehož výsledkem je kladný zůstatek na účtu vydávající instituce, představuje přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků“. Podle navrhované směrnice takovéto přijímání peněžních prostředků již nebude představovat vklad nebo jiný splatný peněžní prostředek. Důvodová zpráva k navrhované směrnici neobsahuje žádné odůvodnění takovéto změny. Zdá se však, že jím je obecná snaha harmonizovat směrnice 2000/46/ES a 2007/64/ES (14). Jak již bylo uvedeno ve stanovisku CON/2006/21 ze dne 26. dubna 2006 k návrhu směrnice o platebních službách na vnitřním trhu (15), ECB se domnívá, že přijímání peněžních prostředků tímto způsobem je totéž, co přijímání vkladů. Důvodem je, že tyto peněžní prostředky mohou být drženy po neomezenou dobu a jejich vydavatel je oprávněn přijaté peněžní prostředky úročit. Konkrétně pokud se týká úročení, Soudní dvůr uznal, že „když tedy úvěrové instituce, které jsou dceřinými společnostmi zahraniční společnosti, usilují o vstup na trh v některém členském státu, konkurence prostřednictvím sazby úroků vkladových účtů na viděnou představuje v tomto ohledu jednu z nejúčinnějších metod … Omezení výkonu a rozvoje činností uvedených dceřiných společností, jehož základem je sporný zákaz [tj. zákaz úročení vkladových účtů na viděnou] je tím závažnější, neboť není sporu o tom, že přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů představují základní činnosti úvěrových institucí“ (16).

1.4.3

Konečně, vycházíme-li z toho, že ELMI budou nadále přijímat vklady a jiné splatné peněžní prostředky, je rozhodující, aby peněžní prostředky poskytnuté instituci elektronických peněz byly zpětně vyměnitelné v souladu s čl. 5 navrhované směrnice, podle něhož bude provedena zpětná výměna peněžní hodnoty daných prostředků v nominální výši držiteli elektronických peněz na jeho žádost.

1.5

„od veřejnosti“

Pokud jde o přijímání vkladů, předmětem obchodní činnosti instituce musí být přijímání vkladů „od veřejnosti“. Při absenci judikatury Soudního dvora, která by se zabývala přímo pojmem „veřejnost“ použitým v definici úvěrové instituce ve směrnici 2006/48/ES, lze vyjít z názoru několika odborníků v oboru práva ohledně významu pojmu „veřejnost“ v definici „úvěrové instituce“, jak je formulována za první odrážkou čl. 1 směrnice 77/780/EHS a doslovně použita v bodu a) čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/48/ES. Vychází z toho, že „v době přijetí První bankovní směrnice byla hlavním cílem obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi ochrana vkladatelů a spořitelů … Z tohoto důvodu podnik, který získává finanční prostředky na mezibankovním trhu od úvěrových institucí nebo od profesionálních účastníků trhu, jako jsou např. institucionální investoři nebo pojišťovací společnosti, není úvěrovou institucí“ (17). Proto, „instituce, které jsou aktivní pouze na mezibankovních trzích …, nelze podle práva ES kvalifikovat jako úvěrové instituce, jelikož nezískávají peněžní prostředky od veřejnosti“ (18). Z toho je vidět, že termín „veřejnost“ zahrnuje fyzické nebo právnické osoby, u nichž se předpokládá nutnost právní ochrany, zatímco u subjektů, které takovou ochranu nepotřebují, jako např. ty, které jsou financovány z prostředků získaných pouze na mezibankovních trzích, se vychází z toho, že pod definici „veřejnosti“ nespadají. Proto jakákoli právnická či fyzická osoba jiná než úvěrová či finanční instituce bude kvalifikována jako „veřejnost“ pro účely definice úvěrové instituce. A pak je tedy v kontextu ELMI vskutku třeba považovat držitele elektronických peněz za „veřejnost“, od níž vydavatelé elektronických peněz přijímají peněžní prostředky.

1.6

„poskytovat úvěry na vlastní účet“

Podle čl. 1 odst. 5 písm. a) směrnice 2000/46/ES je obchodní činnost ELMI omezena, když konkrétně je z ní vyňato „poskytování úvěrů v jakékoli podobě“. Jelikož obchodní činnost úvěrové instituce zahrnuje jak přijímání vkladů tak poskytování úvěrů, bylo by možné tvrdit, že ELMI v současné době nesplňují obě uvedená kritéria a lze je považovat za úvěrové instituce pouze na základě definice obsažené ve směrnici 2006/48/ES. Nicméně, bez ohledu na zákaz přijímání vkladů ze strany ELMI ve smyslu navrhované směrnice budou tyto instituce fakticky i nadále takové vklady a jiné splatné peněžní prostředky přijímat. Navíc budou i nadále splňovat také druhé kritérium – poskytování úvěrů. Konkrétně v souladu s bodem b) čl. 8 odst. 1 navrhované směrnice budou ELMI oprávněny poskytovat úvěr při nabízení určitých typů platebních služeb (19). Je ovšem pravda, že tak budou moci činit pouze tehdy, bude-li splněna celá řada podmínek (20).

1.7

Vymezení „úvěrové instituce“ ve směrnici 2006/48/ES se odvíjí od povahy prováděné obchodní činnosti, nikoli od povahy subjektu, který ji provádí (21). V tomto směru se zdá být jasné, že nehledě na to, že podle navrhované směrnice ELMI nadále nebudou úvěrovými institucemi a bude pro ně platit zákaz přijímat vklady nebo jiné splatné peněžní prostředky, budou ELMI i nadále fakticky takové vklady přijímat. Konkrétně proto, že přijaté peněžní prostředky mohou být drženy po dobu neurčitou až do chvíle, kdy jejich držitel požádá o zpětnou výměnu, a že vydavatelé elektronických peněz mohou přijaté peněžní prostředky úročit. Kromě toho ELMI budou nadále splňovat i druhé kritérium činnosti úvěrových institucí. Proto se z právního hlediska může zdát, že ELMI, jak je vymezuje navrhovaná směrnice, budou vykazovat obdobné znaky jako úvěrové instituce ještě ve větší míře, než je tomu dnes, neboť činnost přijímání vkladů zůstane beze změny a omezení možnosti poskytování úvěrů bude v budoucnu zrušeno. Máme-li toto na paměti, je třeba se zmínit, že v kontextu vývoje definice „úvěrové instituce“ odborníci uvádějí: „Na tomto poli je zapotřebí jednotného přístupu, má-li se zabránit porušení hospodářské soutěže, ke kterému by došlo, pokud by podniky, jež jsou svou podstatou podobné a vykonávají stejnou obchodní činnost anebo alespoň velmi podobnou obchodní činnost, podléhaly správnímu dohledu v jedné zemi, ale byly z něj vyňaty v jiné zemi“ (22). Z pohledu centrální banky tvoří instituce elektronických peněz součást sektoru měnových finančních institucí a měla by se na ně trvale vztahovat stejná pravidla hry jako na úvěrové instituce, jak jsou vymezeny směrnicí 2006/48/ES (23).

2. Měnová politika

2.1

V souladu s první větou čl. 19.1 statutu ESCB, „může ECB požadovat na úvěrových institucích usazených v členských státech, aby v souladu s cíli měnové politiky udržovaly na účtech u ECB a u národních centrálních bank minimální rezervy“. S ohledem na právní postavení úvěrových institucí podléhají ELMI požadavkům na udržování rezerv platným v Eurosystému (24), jak jsou dále upraveny nařízením ECB/2003/9 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (25). Minimální rezervy představují důležité opatření při provádění měnové politiky, tj. při řízení krátkodobých úrokových sazeb, které mohou být předepsány pouze úvěrovým institucím. Proto je vymezení úvěrové instituce, jak je upravuje směrnice 2006/48/ES, tak významné pro ECB a národní centrální banky.

2.2

Pokud by ELMI neměly být nadále kryty definicí úvěrové instituce, jak se navrhuje v čl. 17 odst.1 navrhované směrnice, mělo by to z pohledu centrální banky dalekosáhlé důsledky. Protože elektronické peníze se používají také namísto platebních prostředků nabízených bankami (např. v podobě transakcí prováděných prostřednictvím debetní karty), takovéto platební prostředky by nadále byly nabízeny institucemi elektronických peněz, na něž by se už nevztahovaly požadavky na udržování rezerv. Takto nekonzistentnímu přístupu k různým platebním prostředkům, které se v mnoha ohledech sobě navzájem podobají, by se mělo zabránit.

2.3

Navíc pohyblivá bilance mezi elektronickými penězi a bankovními účty by měla vliv na likviditu bank a mohla by ztěžovat provádění měnové politiky. Zatímco současný objem elektronických peněz je příliš malý na to, aby mohl v tomto směru způsobovat problémy, v budoucnu by mohl prudce vzrůst v důsledku uvolnění regulačních požadavků kladených na ELMI po přijetí navrhované směrnice, jak se předpokládá v posouzení dopadů, které doprovází navrhovanou směrnici. V důsledku změny kvalifikace na finanční instituce, jak je vymezuje čl. 4 odst. 5 směrnice 2006/48/ES, by ELMI nadále nepodléhaly požadavkům na držení rezerv podle čl. 19.1 statutu ESCB. Pokud by elektronické peníze v této situaci ve významném rozsahu nahradily hotovost, mělo by to podle názoru ECB významný dopad na podmínky likvidity bankovního sektoru. Tím by se uplatňování měnové politiky v Eurosystému stalo obtížnějším a výsledky méně jistými.

2.4

Lze uzavřít, že z pohledu měnové politiky shora uvedené úvahy vyznívají výrazně ve prospěch toho, aby naproti návrhu obsaženému v navrhované směrnici byly ELMI i nadále klasifikovány jako úvěrové instituce. ECB je zde toho názoru, že výše zmíněné obavy týkající se měnové politiky jasně převažují nad důvody, které stojí za navrhovanou směrnicí, tj. harmonizací právního rámce vztahujícího se na ELMI s právním rámcem, který dopadá na platební instituce, jak je vymezuje čl. 4 odst. 4 směrnice 2007/64/ES, jež nespadají pod definici úvěrové instituce (26).

2.5

ECB vítá skutečnost, že článek 5 navrhované směrnice ve velké míře zachovává požadavky na zpětnou vyměnitelnost obsažené v článku 3 směrnice 2000/46/ES. Zpětná vyměnitelnost má z hlediska centrální banky klíčový význam. ELMI proto musí být právně zavázány ke zpětné výměně elektronických peněz na žádost jejich držitele za peníze vydávané centrální bankou v příslušné nominální výši. Jedině tím, že držitel elektronických peněz bude moci proměnit jejich hodnotu za bankovky nebo bezhotovostní peníze, bude zachována důvěra v elektronické peníze jako spolehlivou náhradu mincí a bankovek. Z pohledu měnové politiky je požadavek na zpětnou vyměnitelnost nezbytný mj. proto, aby byla zachována funkce peněz jakožto zúčtovací jednotky, aby se zabránilo neomezenému vydávání elektronických peněz a byla tak udržena cenová stabilita a aby byla zajištěna schopnost řídit podmínky likvidity a krátkodobé úrokové sazby, které stanoví ECB.

2.6

Zpětná výměna elektronických peněz jejich vydavatelem držitelům elektronických peněz, jak je popsána shora, by měla být provedena buď v zákonných platidlech anebo se souhlasem příslušného držitele elektronických peněz bankovním převodem na základě neodvolatelného platebního příkazu k převodu na bankovní účet držitele elektronických peněz. Zpětně vyměňované částky by měly být vyplaceny ve stejné měně, v jaké jsou vedeny vydané elektronické peníze (27). V tomto směru si ECB všímá, že z čl. 5 odst. 1 navrhované směrnice vyplývá, že držitel elektronických peněz může kdykoli požadovat zpětnou výměnu „peněžní hodnoty držených elektronických peněz“. Toto ustanovení neodráží obsah čl. 3 odst. 1 směrnice 2000/46/ES, podle něhož si držitel může vybrat mezi zpětnou výměnou v nominální výši v mincích a bankovkách a převodem na účet. V zájmu právní jednoznačnosti a zajištění konzistentního provedení tohoto ustanovení do právních řádů členských států navrhuje ECB, aby byl čl. 5 odst. 1 navrhované směrnice upraven tak, aby z něj bylo jasné, že si držitel elektronických peněz může zvolit jím upřednostňovaný způsob zpětné výměny.

3. Právní rámec v oblasti dohledu

3.1

V porovnání s čl. 1 odst. 5 směrnice 2000/46/ES, podle něhož se obchodní činnost ELMI mimo vydávání elektronických peněz omezuje na poskytování úzce souvisejících finančních a nefinančních služeb s výjimkou poskytování úvěrů v jakékoli podobě, čl. 8 odst. 1 navrhované směrnice rozsah činností, které budou ELMI oprávněny vykonávat, podstatným způsobem rozšiřuje, a to o následující: i) poskytování platebních služeb uvedených v příloze směrnice 2007/64/ES, mezi něž spadá také poskytování určitých úvěrů; ii) provozování platebních systémů; a iii) výkon obchodní činnosti jiné než vydávání elektronických peněz. Souběžně s rozšířením seznamu dovolených činností se uvolňuje režim dohledu, mj. podstatným zmírněním požadavků na počáteční kapitál a odstraněním existujících omezení investic podle čl. 5 směrnice 2000/46/ES. ECB chápe, že základním důvodem pro tuto zásadní změnu je snaha o harmonizaci se směrnicí 2007/64/ES a začlenění právního rámce upravujícího ELMI do ní. V souladu s tím se navrhovaný režim dohledu slaďuje s tím, který se vztahuje na platební instituce podle směrnice 2007/64/ES, jak to odpovídá navrhované změně vymezení ELMI. V tomto kontextu stojí za to zvážit následující aspekty.

3.2

Zaprvé, ECB je toho názoru, že kromě práva ELMI vydávat elektronické peníze není jasný rozdíl mezi ELMI a úvěrovými institucemi. Z tohoto důvodu představuje odhad rizik a s nimi spojených záruk z pohledu orgánu dohledu náročný úkol. Konkrétně obtíže vyvstávají nejen proto, že ELMI mohou držet peněžní prostředky, které jsou prakticky rovnocenné vkladům a jiným splatným peněžním prostředkům, ale také díky oprávnění ELMI poskytovat úvěr financovaný z peněz přijatých od veřejnosti. Kromě toho sladění pravidel pro ELMI a platební instituce komplikuje potřeba rozlišovat mezi platebními službami, které jsou založené na platebních účtech, a platebními službami prostřednictvím elektronických peněz, které jsou založené na účtech centralizovaných.

3.3	Zadruhé, navrhovaná změna vymezení ELMI by nesnížila rizika spojená s jejich činností. Naopak, posouzení dopadů doprovázející navrhovanou směrnici se nezabývá riziky, která mohou být spojena s širším okruhem činností, které budou ELMI oprávněny provádět.

3.4

Zatřetí, ECB má za to, že stále chybí jasný důkaz o tvrzené disproporci mezi požadavky na záruky a riziky spojenými s činností ELMI. S ohledem na výše zmíněné obavy je jednoznačně zapotřebí dále zvážit možná rizika spojená s novou „právní povahou“ ELMI, aby pro ně byl zajištěn odpovídající právní režim a režim dohledu.

3.5

Začtvrté, jak již bylo uvedeno shora, je také třeba zdůraznit, že navrhovaná směrnice neodráží článek 5 směrnice 2000/46/ES týkající se omezení investičních strategií. Poměrně restriktivní povaha směrnice 2000/46/ES, pokud jde o možnosti, které jsou vydavatelům elektronických peněz ponechány k tomu, aby mohly vytvářet zisk prostřednictvím vydávání elektronických peněz, se v navrhované směrnici uvolňuje. Může se sice ukázat, že tato navrhovaná úprava bude prospěšná pro budoucí růst tohoto odvětví, je ovšem nutné zvážit významné riziko likvidity a úvěrové riziko, kterým může ELMI čelit, pokud jí bude dovoleno investovat v jakýkoli druh aktiv. V tomto ohledu by mohl vyvážené řešení představovat pružnější režim investičních omezení v porovnání s tím, který v současnosti upravuje směrnice 2000/46/ES. Plné uvolnění stávajících investičních omezení, jak jej upravuje navrhovaná směrnice, by si vyžádalo přijetí dodatku, kterým by byly zavedeny dodatečné záruky v oblasti dohledu.

3.6

Konečně, v souladu se směrnicí 2005/60/ES o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (28) zvyšuje navrhovaná směrnice limitní částky pro účely požadavku na ověřování totožnosti a hloubkovou kontrolu klientů. Tyto limitní částky však neodpovídají limitním částkám uvedeným ve směrnici 2007/64/ES. Podstatné zvýšení současných limitních částek by vedlo k anonymitě platebních transakcí a k nárůstu rizika praní špinavých peněz a financování terorismu ve spojení s výdejem elektronických peněz, zejména cestou nákupu většího množství předplacených karet.

4. Statistika

V souladu s nařízením ECB/2001/13 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí (29) jsou ELMI v současnosti součástí populace měnových finančních institucí (MFI), které vykazují data pro měnovou a finanční statistiku ECB. Poznamenává se, že i pokud by ELMI nebyly nadále kvalifikovány jako úvěrové instituce, budou spadat pod statistickou definici MFI podle části I, oddílu I, odstavce 2 přílohy č. 1 nařízení ECB/2001/13, podle níž se na rezidentské finanční instituce jiné než úvěrové instituce vztahují požadavky na vykazování statistických údajů v závislosti mj. na stupni nahraditelnosti mezi nástroji, které vydávají, a vklady u úvěrových institucí. Důvodem je skutečnost, že ELMI budou nadále přijímat peněžní prostředky rovnocenné jednodenním vkladům od subjektů jiných než MFI a investovat do cenných papírů na vlastní účet.

5. Dodatečné právní a technické připomínky

5.1

Článek 1 odst. 3 navrhované směrnice stanoví, že se směrnice nevztahuje na služby založené na nástrojích, které lze mj. používat v rámci „omezené sítě“. ECB uznává, že lze využít 5. bodu odůvodnění k interpretaci tohoto pojmu v tom smyslu, že nástroje používané v rámci omezené sítě „je možné použít pouze pro nákup zboží a služeb v konkrétní prodejně, řetězci prodejen nebo k nákupu omezeného sortimentu zboží nebo služeb“. Přesto by další zpřesnění příslušného ustanovení bylo prospěšné, neboť vydávání elektronických peněz v rámci sítě např. dvou velkých obchodních řetězců by potenciálně mohlo představovat cestu k vydání značného množství elektronických peněz.

5.2

Při splnění určitých předpokladů vyjímá čl. 1 odst. 4 navrhované směrnice z působnosti navrhované směrnice provozovatele sítí mobilních telefonů. ECB chápe, že tato výjimka se vztahuje na případy, kde provozovatel sítě mobilních telefonů jedná jako zprostředkovatel, aniž by ke zboží a službám přidal „reálnou hodnotu“, jak se uvádí v poslední větě 5. bodu odůvodnění navrhované směrnice. V zájmu právní jednoznačnosti navrhuje ECB, aby byl 5. bod odůvodnění navrhované směrnice dále rozpracován tak, aby poskytoval vodítko v otázce aplikovatelnosti výjimky na nákup např. vyzváněcích tónů či předpovědí počasí.

5.3

Definice elektronických peněz v čl. 2 odst. 2 navrhované směrnice je formulována velmi široce a pokrývá většinu typů účtů. Stanoví, co se obecně považuje za elektronické peníze, a spadají pod ni i bankovní účty a platební účty, jelikož účetní operace a ukládání peněžních prostředků se v dnešní době děje elektronicky bez ohledu na to, o jaký typ účtu jde. Odkaz na platební transakce, jak jsou vymezeny ve směrnici 2007/64/ES, k této definici přidává další velmi obecný koncept, protože platební transakce se neomezují na tradiční platební prostředky, nýbrž kryjí také převody a výběry peněžních prostředků. Z této obecné definice by mohlo vyplývat, že tradiční bankovní účty stejně jako platební účty se považují za elektronické peníze. ECB proto doporučuje upřesnit definici v tom smyslu, že jakékoli přijaté peněžní prostředky mohou být použity výlučně pro účely elektronických převodů peněžních prostředků držitelem elektronických peněz ve prospěch příjemců jeho plateb.

5.4	Bez ohledu na shora vyjádřené stanovisko ECB k právní povaze přijatých peněžních prostředků, jež ECB považuje de facto za vklady, se zdá, že čl. 8 odst. 2 navrhované směrnice již pokrývá obsah čl. 8 odst. 3. Proto by mohl být posledně zmíněný odstavec vypuštěn.

5.5

Čl. 11 odst. 1 navrhované směrnice upravuje přijímání prováděcích opatření Komisí. Konkrétně bod c) čl. 11 odst. 1 poskytuje právní základ pro přijetí prováděcích „opatření, která zohledňují technologický vývoj a vývoj trhu“. To ECB považuje za příliš širokou formulaci, která neomezuje rozsah oprávnění Komise a nemusela by tak vyhovovat požadavku uvedenému v čl. 11 odst. 2 navrhované směrnice, podle něhož je účelem prováděcích opatření „změnit jiné než podstatné prvky“ navrhované směrnice.

Návrh úpravy znění

Návrh úpravy znění těch ustanovení navrhované směrnice, která mohou být výše uvedenými připomínkami dotčena, je připojen v příloze.

Ve Frankfurtu nad Mohanem, 5. prosince 2008.

prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1) KOM(2008) 627 v konečném znění.

(2) V tomto ohledu je relevantní rovněž pravomoc ECB podle článku 5 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), neboť navrhovaná směrnice má vliv na sběr statistických údajů potřebných pro vymezení a provádění měnové politiky v eurozóně.

(3) Úř. věst. L 275, 27.10.2000, s. 39.

(4) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1. Viz čl. 4 odst. 1 a 5 směrnice 2006/48/ES.

(5) Viz Usher, J.A., The Law of Money and Financial Services in the EC, 2. vydání, Clarendon Press, Oxford, 2000, s. 116.

(6) Rozhodnutí Komise 86/398/EHS ze dne 23. dubna 1986 v řízení podle článku 85 Smlouvy o EHS (IV/31.149 – Polypropylen) (Úř. věst. L 230, 18.8.1986, s. 1).

(7) Věc C-41/90 Höfner a Elser proti Macroton [1991] ECR 1-1979; věc T-319/99 Federación Nacional de Empresas de Instrumentación Científica, Médica, Técnica y Dental (FENIN) proti Komisi Evropských společenství [2003] ECR II-357.

(8) Odstavec 16 rozsudku ve věci C-442/02, Caixa-Bank France proti Ministère de l'Économie, des Finances et de l'Industrie [2004] ECR I-8961.

(9) Viz Clarotti, P., „The Harmonization of Legislation relating to Credit Institutions“, Common Market Law Review, sv. 19, č. 2, Kluwer Law International, 1982, s. 249 a Verheugd, P., „Definition of credit institution“, Banking and EC Law Commentary, M. van Empel a R. Smits eds, Kluwer Law International, Deventer, 1992, s. 17.

(10) Viz odstavec 17 rozsudku ve věci C-366/97, Massimo Romanelli [1999] ECR I-855.

(11) Bod 5 preambule První směrnice Rady 77/780/EHS ze dne 12. prosince 1977 o koordinaci zákonů, nařízení a správních předpisů vztahujících se ke zřizování a provozování obchodní činnosti úvěrových institucí (Úř. věst. L 322, 17.12.1977, s. 30).

(12) Viz Alexander Bornemann, „Abridged Opinion on the Concept of the Credit Institution in the Directives of the European Community Relating to Bank Regulation and Supervision“, s. 11. Zveřejněno ve formátu PDF na internetových stránkách

http://www.money-advice.net/media.php?id=234.

(13) Tamtéž.

(14) Směrnice 2007/64/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1).

(15) Úř. věst. C 109, 9.5.2006, s. 10.

(16) Viz odst. 14 a 16 rozsudku ve věci C-442/02 Caixa-Bank France v Ministère de l'Économie, des Finances et de l'Industrie.

(17) Verheugd, P., „Definition of credit institution“, Banking and EC Law Commentary, M. van Empel and R. Smits eds, Kluwer Law International, Deventer, 1992, s. 23.

(18) Dassesse, M., Isaacs, S., a Penn, J., EC Banking Law, 2. vydání, Lloyd's of London Press, 1994, s. 19.

(19) Platební služby, které budou instituce elektronických peněz oprávněny poskytovat, jsou uvedeny v bodech 4, 5 a 7 přílohy ke směrnici 2007/64/ES: i) provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb při provádění inkasa, platebních transakcích prostřednictvím platební karty a úvěrových převodech; ii) vydávání nebo pořizování platebních prostředků; a iii) platby prostřednictvím mobilní sítě, kde provozovatel mobilní sítě jedná výlučně jako zprostředkovatel prodeje zboží nebo služeb.

(20) Článek 8 odst. 1 písm. b) navrhované směrnice odkazuje na čl. 16 odst. 3 a 5 směrnice 2007/64/ES, což znamená, že a) úvěr je doplňkový a je poskytován výhradně v souvislosti s provedením platební transakce; b) úvěr musí být splacen ve lhůtě nepřesahující 12 měsíců; c) úvěr nesmí být poskytnut z prostředků přijatých nebo držených za účelem provedení platební transakce; d) vlastní kapitál instituce elektronických peněz je v souladu s požadavky orgánů dohledu vždy přiměřený k celkové částce poskytnutého úvěru; a e) nejsou dotčeny ani jiné příslušné právní předpisy Společenství a členských států týkající se podmínek poskytování úvěrů spotřebitelům.

(21) Viz Usher, J.A., The Law of Money and Financial Services in the EC, 2. vydání, Clarendon Press, Oxford, 2000, s. 116.

(22) Viz Clarotti, P., „The Harmonization of Legislation relating to Credit Institutions“, Common Market Law Review, sv. 19, č. 2, Kluwer Law International, 1982, s. 248.

(23) Tento názor je v souladu s radou obsaženou ve „Zprávě o elektronických penězích“ uveřejněné ECB v srpnu 1998, v níž se uvádí, že by měla být změněna příslušná bankovní směrnice, aby bylo zajištěno, že instituce elektronických peněz budou spadat pod definici úvěrových institucí. Další informace jsou k dispozici na webových stránkách ECB www.ecb.europa.eu.

(24) Eurosystém sestává z ECB a národních centrálních bank členských států, které přijaly euro.

(25) Úř. věst. L 250, 2.10.2003, s. 10.

(26) Viz odst. 5.1 stanoviska ECB CON/2006/21, v němž se ECB vyslovila pro podřazení platebních institucí pod definici úvěrových institucí těmito slovy: „Bude-li platebním institucím umožněno držet zůstatky, jež se z ekonomického i právního hlediska považují za vklady, ačkoli je navrhovaná směrnice jako vklady pojmově neoznačuje, bude úroveň rizika stejná jako u úvěrových institucí nebo institucí elektronických peněz. Na platební instituce by se proto měla vztahovat stejná úroveň ochrany jako na úvěrové instituce či instituce elektronických peněz. Z toho vyplývá, že poskytování platebních služeb by mělo být pokud možno vyhrazeno úvěrovým institucím nebo institucím elektronických peněz. Tím by se zajistila dostatečná ochrana peněžních prostředků klientů a spolehlivá finanční činnost, a proto ECB tento přístup upřednostňuje“.

(27) Více informací je možné nalézt ve „Zprávě o elektronických penězích“ a stanovisku ECB CON/1998/56 ze dne 19. ledna 1999 na žádost Rady Evropské unie podle čl. 105 odst. 4 Smlouvy o založení Evropského společenství a čl. 4 písm. a) statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky 1. k návrhu Komise na vydání směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností a 2. k návrhu Komise na vydání směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 77/780/EHS o koordinaci zákonů, nařízení a správních předpisů o přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejím výkonu.

(28) Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.

(29) Úř. věst. L 333, 17.12.2001, s. 1.

PŘÍLOHA

Návrh úpravy znění

Text navrhovaný Radou

Změny navrhované ECB (1)

Změna č. 1

Článek 2 odst. 2 navrhované směrnice

2. „elektronickými penězi“ se rozumí peněžní hodnota vyjádřená pohledávkou za vydávající institucí, elektronicky uložená a vydaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí vymezených v čl. 4 odst. 5 směrnice 2007/64/ES a přijímaná jinými fyzickými či právnickými osobami, než je vydávající instituce;

2. „elektronickými penězi “ se rozumí peněžní hodnota vyjádřená pohledávkou za vydávající institucí, elektronicky uložená a vydaná proti přijetí peněžních prostředků výlučně za účelem p rovádění platebních transakcí vymezených v čl. 4 odst. 5 směrnice 2007/64/ES převodu peněžních prostředků elektronickou cestou držitelem elektronických peněz ve prospěch příjemců jeho plateb, a přijímaná jinými fyzickými nebo právnickými osobami, než je vydávající instituce;

Odůvodnění – viz odst. 5.3 stanoviska

Změna č. 2

Článek 5 odst. 1 navrhované směrnice

1. Členské státy zajistí, aby vydavatelé elektronických peněz na žádost držitele provedli kdykoliv zpětnou výměnu peněžní hodnoty držených elektronických peněz v její nominální výši.

Odůvodnění – viz odst. 2.6 stanoviska

Změna č. 3

Článek 8 odst. 3 navrhované směrnice

3. Instituce elektronických peněz nesmí vykonávat činnost spočívající v přijímání vkladů nebo jiných splatných prostředků ve smyslu článku 5 směrnice 2006/48/ES.

[vypuštěn]

Odůvodnění – viz odst. 5.4 stanoviska

Změna č. 4

Článek 17 navrhované směrnice

Článek 17

Změny směrnice 2006/48/ES

1. Článek 4 se mění takto:

Bod 1 písm. b se nahrazuje tímto:

„1)	“úvěrovou institucí „se rozumí podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet;“

Bod 5 se nahrazuje tímto:

„5)	“finanční institucí „se rozumí podnik jiný než úvěrová instituce, jehož hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v příloze I bodech 2 až 12 a 15;“

2. Do přílohy I se doplňuje následující bod 15:

„15.	Vydávání elektronických peněz“

[vypuštěn]

Odůvodnění – viz odstavce 1, 2 a 4 stanoviska

(1) Přeškrtnut je text, který ECB navrhuje vypustit. Tučně je vyznačen text, který ECB navrhuje doplnit.

6.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 30/10

Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES

Případy, k nimž Komise nevznáší námitku

(Text s významem pro EHP)

(2009/C 30/02)

Datum přijetí rozhodnutí

10. 12. 2008

Podpora č.

NN 60/05

Členský stát

Španělsko

Region

—

Název (a/nebo jméno příjemce)

Medidas urgentes para paliar los daños producidos en el sector agrario por los incendios e inundaciones de 2004

Právní základ

Real Decreto Ley no 6/2004 y Ley no 2/2005, por las que se adoptan medidas urgentes para reparar los daños causados por los incendios e inundaciones acaecidos en las Comunidades Autónomas de Aragón, Cataluña, Andalucía, La Rioja, Comunidad Foral de Navarra y Comunidad Valenciana

Typ opatření

Režim podpory

Cíl

Odškodnění zemědělcům za ztráty na produkci utrpěné v důsledku požárů a povodní v roce 2004

Forma podpory

Přímá dotace

Rozpočet

Celkový rozpočet činí 2 500 000 EUR

Míra podpory

80 % ztrát

Doba trvání

Jednorázová podpora

Hospodářská odvětví

Zemědělství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Ministerio de Medio Ambiente, Medio Rural y Medio Marino

Calle Alfonso XIII, no 62, 2a planta

E-28071 Madrid

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

8. 12. 2008

Podpora č.

N 675/07

Členský stát

Česká republika

Region

–

Název (a/nebo jméno příjemce)

Ekologické zemědělství a biopotraviny

Právní základ

Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství,

zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

Typ opatření

Režim podpory

Cíl

Propagace produktů ekologického zemědělství

Forma podpory

Dotovaná služba

Rozpočet

Celkem: 48 milionů CZK (přibližně 1,92 milionu EUR)

Ročně: 8 milionů CZK (přibližně 320 000 EUR)

Míra podpory

Nejvýše 100 %

Doba trvání

Od data schválení Komisí do 31. prosince 2013

Hospodářská odvětví

Zemědělství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Ministerstvo zemědělství České republiky

Těšnov 17

CZ-117 05 Praha 1

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

11. 12. 2008

Podpora č.

NN 5/08

Členský stát

Spojené království

Region

Scotland

Název (a/nebo jméno příjemce)

Shetland Animal Health Scheme 2003-2007

Právní základ

Local Government in Scotland Act 2003; Zetland Council (ZCC) Act 1974

Typ opatření

Eradikace chorob zvířat

Cíl

Eradikace chorob zvířat

Forma podpory

Dotované služby

Rozpočet

Celkový rozpočet: 167 025,93 GBP (přibližně 200 000 EUR)

Míra podpory

100 %

Doba trvání

Od 26. listopadu 2003 do 30. září 2007

Hospodářská odvětví

Zemědělství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Shetland Islands Council

6 North Ness Business Park

Lerwick ZE1 0LZ

United Kingdom

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

8. 12. 2008

Podpora č.

NN 16/08 (ex N 518/07)

Členský stát

Španělsko

Region

Castilla y León

Název (a/nebo jméno příjemce)

Ayuda a «Primayor Elaborados, S.L.U.»

Právní základ

«Informe favorable de la Comisión Delegada para Asuntos Económicos de la Comunidad Autónoma de Castilla y León sobre la formalización de una pignoración de depósito por “Ade Financiación, S.A.” a favor de la sociedad “Primayor Elaborados, S.L.U.” para llevar a la Junta de Gobierno de la Comunidad Autónoma de Castilla y León la concesión de la ayuda»

Typ opatření

Jednotlivá podpora

Cíl

Podpora na záchranu podniku v obtížích

Forma podpory

Záruka

Rozpočet

2 324 000 EUR

Míra podpory

—

Doba trvání

Šest měsíců

Hospodářská odvětví

Zemědělství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Ade Financiación, S.A.

Junta de Castilla y León

Calle San Lorenzo no 24

E-47001 Valladolid

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

17. 12. 2008

Podpora č.

N 587/08

Členský stát

Litva

Region

—

Název (a/nebo jméno příjemce)

Pagalba palūkanoms už kreditus (išskyrus žemei pirkti) kompensuoti

Právní základ

—	Lietuvos Respublikos žemės ūkio ir kaimo plėtros įstatymas (Žin., 2002, Nr. 72-3009);

—	Lietuvos Respublikos Vyriausybės 1997 m. rugpjūčio 22 d. nutarimas Nr. 912 „Dėl Žemės ūkio paskolų garantijų fondo“ (Žin., 1997, Nr. 79-2009; 2003, Nr. 57-2542; 2005, Nr. 78-2825; 2005, Nr. 105-3874; 2007, Nr. 105-4306; 2008, Nr. 53-1976);

—

Lietuvos Respublikos žemės ūkio ministro 2007 m. balandžio 12 d. įsakymas Nr. 3D-160 „Dėl dalies palūkanų už investicinius kreditus, paimtus nuo 2007 m. gegužės 1 d. ir suteiktus su UAB Žemės ūkio paskolų garantijų fondo garantija, kompensavimo taisyklių patvirtinimo“ (Žin., 2007, Nr. 45-1705; 2008, Nr. 39-1441; 2008, Nr. 88-3553);

—

Lietuvos Respublikos žemės ūkio ministro 2007 m. balandžio 12 d. įsakymas Nr. 3D-159 „Dėl dalies palūkanų už investicinius kreditus, paimtus nuo 2007 m. gegužės 1 d. ir suteiktus be UAB Žemės ūkio paskolų garantijų fondo garantijos, kompensavimo taisyklių patvirtinimo“ (Žin., 2007, Nr. 45-1704; 2008, Nr. 41-1525; 2008, Nr. 88-3552)

Typ opatření

Investiční podpora na zemědělskou prvovýrobu

Cíl

Rozvoj odvětví

Forma podpory

Úroková subvence

Rozpočet

Celkem: 54 000 000 LTL

Míra podpory

Až do výše 40 %

Doba trvání

Do 31. 12. 2013

Hospodářská odvětví

Zemědělství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Lietuvos Respublikos žemės ūkio ministerija,

Gedimino pr. 19

LT-01103 Vilnius

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

6.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 30/14

Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES

Případy, k nimž Komise nevznáší námitku

(2009/C 30/03)

Datum přijetí rozhodnutí

10. 12. 2008

Podpora č.

N 135/08

Členský stát

Německo

Region

—

Název

Promotion Fund Law (Absatzfondsgesetz)

Právní základ

—	Gesetz über die Errichtung eines zentralen Fonds zur Absatzförderung der deutschen Land- und Ernährungswirtschaft (Absatzfondsgesetz)

—	Verordnung über die Beiträge nach dem Absatzfondsgesetz

Typ opatření

Režim podpory

Cíl

Propagace a reklamní činnost

Forma podpory

Grant

Rozpočet

610 milionů EUR

Míra podpory

Až do výše 100 %

Doba trvání

2008-2013

Hospodářská odvětví

Zemědělství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Absatzförderungsfonds der deutschen Land- und Ernährungswirtschaft

Schertberger Straße 14

D-53177 Bonn

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

10. 12. 2008

Podpora č.

N 379/08

Členský stát

Itálie

Region

—

Název a/nebo jméno příjemce

Regime dei contratti di filiera e di distretto (Decreto del Ministro delle Politiche Agricole e Forestali recante criteri, modalità e procedure per l'attuazione dei contratti di filiera in attuazione della legge n. 289 del 27 dicembre 2002, articolo 66, commi 1 e 2)

Právní základ

—	Decreto n. 2850 del 21 aprile 2008 di attuazione dell'articolo 4, comma 2, del decreto interministeriale recante condizioni di accesso ai finanziamenti del fondo rotativo per il sostegno alle imprese e gli investimenti in ricerca

—

Legge 27 dicembre 2002, n. 289, recante disposizioni per la formazione del bilancio annuale e pluriennale dello Stato (legge finanziaria 2003), pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 305 del 31 dicembre 2002 — Supplemento Ordinario n. 240 ed in particolare gli articoli 60 e 61, relativi al «Finanziamento degli investimenti per lo sviluppo» e al «Fondo per le aree sottoutilizzate ed interventi nelle medesime aree», e il comma 1 dell'articolo 66, relativo al sostegno della filiera agroalimentare

—	Decreto del Ministro delle Politiche Agricole e Forestali del 1o agosto 2003, relativo a criteri, modalità e procedure per l'attuazione dei contratti di filiera; pubblicato nella Gazzetta Ufficiale del 29 settembre 2003, n. 226, e successive modificazioni

—	Decreto 3 febbraio 2004 di modifica del Decreto del Ministro delle Politiche Agricole e Forestali 1o agosto 2003, relativo a criteri, modalità e procedure per l'attuazione dei contratti di filiera

—	Decreto del Ministro delle Politiche Agricole e Forestali del 20 marzo 2006, recante disposizioni per l'attuazione dei contratti di filiera, pubblicato nella Gazzetta Ufficiale del 12 aprile 2006, n. 86

—	Decreto del Ministro delle Politiche Agricole alimentari e Forestali n. 452 del 3 luglio 2007, recante modifica al decreto 1o agosto 2003, relativo a criteri, modalità e procedure per l'attuazione dei contratti di filiera, pubblicato nella Gazzetta Ufficiale del 24 luglio 2007, n. 170

—	Circolare 2 dicembre 2003 attuativa del Decreto 1o agosto 2003 del Ministro delle Politiche Agricole e Forestali recante criteri, modalità e procedure per l'attuazione dei contratti di filiera, pubblicata nella Gazzetta Ufficiale dell'8 gennaio 2004, n. 5

—	Decreto 22 novembre 2007 del Ministro delle Politiche Agricole alimentari e Forestali di concerto con il Ministro dell'Economia e delle Finanze e con il Ministro dello sviluppo economico, recante condizioni di accesso ai finanziamenti del fondo rotativo

Typ opatření

Režim podpory

Cíl

Podpora na investice (do zemědělských podniků, na přemístění zemědělských staveb, v souvislosti s ochranou životního prostředí a zlepšováním jeho stavu, na zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh), pomoc na podporu výroby jakostních zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, poskytování technické podpory (konzultační služby, odborná školení, pořádání fór a účast na nich, soutěže, výstavy a veletrhy) v odvětví zemědělství, podpora na propagaci zemědělských produktů, podpora na výzkum a vývoj

Forma podpory

Přímá dotace a zvýhodněná půjčka

Rozpočet

Celkový rozpočet: 800 milionů EUR

Míra podpory

Proměnlivá (v rozmezí od 20 % do 100 % v závislosti na opatření podpory)

Doba trvání

Od data schválení Komisí do 31. prosince 2013

Hospodářská odvětví

Odvětví zemědělství a potravinářství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Ministero delle politiche agricole alimentari e forestali

Via XX Settembre, 20

I-00187 Roma

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

17. 12. 2008

Podpora č.

N 517/08

Členský stát

Lotyšsko

Region

—

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory

Atbalsts kartupeļu gaišās gredzenpuves ierobežošanai un apkarošanai

Právní základ

—	Ministru kabineta 2007. gada 29. maija noteikumi Nr. 365 “Kartupeļu gaišās gredzenpuves apkarošanas un ierobežošanas kārtība”

—	“Atbalsts kartupeļu gaišās gredzenpuves ierobežošanai un apkarošanai” projekts

Typ opatření

Režim podpory

Cíl

Prevence chorob rostlin a náhrada za ně

Forma podpory

Přímá dotace a dotované služby

Rozpočet

4 750 000 LVL (zhruba 6 800 000 EUR)

Míra podpory

Nejvýše 100 %

Doba trvání

Do 30. 12. 2013

Hospodářská odvětví

Zemědělství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Zemkopības ministrija

Republikas laukums 2

LV-1981 Rīga

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

17. 12. 2008

Podpora č.

N 526/08

Členský stát

Nizozemsko

Region

—

Název (a/nebo jméno příjemce)

Aanpassing van de heffing waaruit onderzoek en ontwikkeling in de pluimveesector en de preventie van ziekten van pluimvee worden gefinancierd voor 2009

Právní základ

Wet op de bedrijfsorganisaties (artikel 126), Instellingsbesluit Productschap Pluimvee en Eieren (artikelen 6 en 8), Concept Verordening van het Productschap Puimvee en Eieren betreffende algemene bepalingen voor heffingen 2009, Concept Verordening van het Productschap Puimvee en Eieren tot wijziging van de verordening bestemmingsheffingen legsector 2009, Ontwerpverordening van het Productschap Puimvee en Eieren tot wijziging van de verordening bestemmingsheffingen pluimveevlees sector 2009 en de ontwerpverordening van het Productschap Pluimvee en Eieren tot wijziging van de verordening bestemmingsheffingen legsector (2009-I)

Typ opatření

Parafiskální poplatek

Cíl

Opatření se týká úpravy parafiskálního poplatku určeného k financování výzkumu a vývoje v oblasti prevence a eradikace chorob drůbeže

Forma podpory

Parafiskální poplatek, podpora na výzkum a vývoj

Rozpočet

4,56 milionu EUR ročně, 32 milionů EUR na období 2007–2013

Míra podpory

100 %

Doba trvání

2009-2013

Hospodářská odvětví

Zemědělství, odvětví drůbeže a vajec

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Productschappen Vee, Vlees en Eieren

Louis Braillelaan 80

Postbus 460

2700 AL Zoetermeer

Nederland

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

4. 12. 2008

Podpora č.

N 544/08

Členský stát

Lotyšsko

Region

—

Název (a/nebo jméno příjemce)

Atbalsts, lai kompensētu zaudējumus, kas radās augļu dārzos bakteriālās iedegas rezultātā

Právní základ

—	Augu aizsardzības likums;

—	2004. gada 30. marta Ministru kabineta noteikumi Nr. 218 “Augu karantīnas noteikumi”;

—	“Kārtība, kādā piešķir kompensāciju par fitosanitāro pasākumu izpildi” projekts

Typ opatření

Eradikace chorob rostlin

Cíl

Choroby rostlin a napadení škůdci

Forma podpory

Přímá dotace a dotované služby

Rozpočet

Celkový rozpočet 1 750 000 LVL (přibližně 2 490 040 EUR)

Míra podpory

Nejvýše 100 %

Doba trvání

Do 30. 12. 2013

Hospodářská odvětví

Zemědělství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Lauku atbalsta dienests

Republikas laukums 2

LV-1981 Rīga

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

6.2.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 30/18

Sdělení Komise, kterým se stanoví formální uznání, že určitý počet aktů práva Společenství v oblasti zemědělství se stal bezúčinným

(2009/C 30/04)

Seznam aktů, které je třeba z aktivního acquis odstranit

(Obiloviny)

Nařízení Komise (ES) č. 752/2004

Úřední věstník L 118, 23.4.2004, s. 21.

Nařízení Komise (ES) č. 1194/2004

Úřední věstník L 228, 29.6.2004, s. 14.

Nařízení Komise (ES) č. 1274/2004

Úřední věstník L 241, 13.7.2004, s. 5.

Nařízení Komise (ES) č. 1364/2004

Úřední věstník L 253, 29.7.2004, s. 16.

Nařízení Komise (ES) č. 1757/2004

Úřední věstník L 313, 12.10.2004, s. 10.

Nařízení Komise (ES) č. 115/2005

Úřední věstník L 24, 27.1.2005, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 1058/2005

Úřední věstník L 174, 7.7.2005, s. 12.

Nařízení Komise (ES) č. 1059/2005

Úřední věstník L 174, 7.7.2005, s. 15.

Nařízení Komise (ES) č. 1060/2005

Úřední věstník L 174, 7.7.2005, s. 18.

Nařízení Komise (ES) č. 1061/2005

Úřední věstník L 174, 7.7.2005, s. 24.

Nařízení Komise (ES) č. 1062/2005

Úřední věstník L 174, 7.7.2005, s. 30.

Nařízení Komise (ES) č. 1063/2005

Úřední věstník L 174, 7.7.2005, s. 36.

Nařízení Komise (ES) č. 1064/2005

Úřední věstník L 174, 7.7.2005, s. 42.

Nařízení Komise (ES) č. 1065/2005

Úřední věstník L 174, 7.7.2005, s. 48.

Nařízení Komise (ES) č. 1066/2005

Úřední věstník L 174, 7.7.2005, s. 54.

Nařízení Komise (ES) č. 1164/2005

Úřední věstník L 188, 20.7.2005, s. 4.

Nařízení Komise (ES) č. 1165/2005

Úřední věstník L 188, 20.7.2005, s. 7.

Nařízení Komise (ES) č. 1166/2005

Úřední věstník L 188, 20.7.2005, s. 10.

Nařízení Komise (ES) č. 1374/2005

Úřední věstník L 219, 24.8.2005, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 1375/2005

Úřední věstník L 219, 24.8.2005, s. 9.

Nařízení Komise (ES) č. 1376/2005

Úřední věstník L 219, 24.8.2005, s. 15.

Nařízení Komise (ES) č. 1377/2005

Úřední věstník L 219, 24.8.2005, s. 21.

Nařízení Komise (ES) č. 1381/2005

Úřední věstník L 220, 25.8.2005, s. 9.

Nařízení Komise (ES) č. 1382/2005

Úřední věstník L 220, 25.8.2005, s. 15.

Nařízení Komise (ES) č. 1383/2005

Úřední věstník L 220, 25.8.2005, s. 21.

Nařízení Komise (ES) č. 1384/2005

Úřední věstník L 220, 25.8.2005, s. 27.

Nařízení Komise (ES) č. 1438/2005

Úřední věstník L 228, 3.9.2005, s. 5.

Nařízení Komise (ES) č. 1516/2005

Úřední věstník L 244, 20.9.2005, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 1572/2005

Úřední věstník L 253, 29.9.2005, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 1573/2005

Úřední věstník L 253, 29.9.2005, s. 6.

Nařízení Komise (ES) č. 1621/2005

Úřední věstník L 259, 5.10.2005, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 1622/2005

Úřední věstník L 259, 5.10.2005, s. 9.

Nařízení Komise (ES) č. 1695/2005

Úřední věstník L 272, 18.10.2005, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 1696/2005

Úřední věstník L 272, 18.10.2005, s. 9.

Nařízení Komise (ES) č. 1809/2005

Úřední věstník L 291, 5.11.2005, s. 4.

Nařízení Komise (ES) č. 1845/2005

Úřední věstník L 296, 12.11.2005, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 1862/2005

Úřední věstník L 299, 16.11.2005, s. 35.

Nařízení Komise (ES) č. 1909/2005

Úřední věstník L 305, 24.11.2005, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 1975/2005

Úřední věstník L 317, 3.12.2005, s. 9.

Nařízení Komise (ES) č. 25/2006

Úřední věstník L 6, 11.1.2006, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 26/2006

Úřední věstník L 6, 11.1.2006, s. 9.

Nařízení Komise (ES) č. 27/2006

Úřední věstník L 6, 11.1.2006, s. 15.

Nařízení Komise (ES) č. 28/2006

Úřední věstník L 6, 11.1.2006, s. 21.

Nařízení Komise (ES) č. 80/2006

Úřední věstník L 14, 19.1.2006, s. 5.

Nařízení Komise (ES) č. 256/2006

Úřední věstník L 46, 16.2.2006, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 257/2006

Úřední věstník L 46, 16.2.2006, s. 9.

Nařízení Komise (ES) č. 362/2006

Úřední věstník L 61, 2.3.2006, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 807/2006

Úřední věstník L 147, 1.6.2006, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 835/2006

Úřední věstník L 152, 7.6.2006, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 836/2006

Úřední věstník L 152, 7.6.2006, s. 6.

Nařízení Komise (ES) č. 935/2006

Úřední věstník L 172, 24.6.2006, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 936/2006

Úřední věstník L 172, 24.6.2006, s. 6.

Nařízení Komise (ES) č. 990/2006

Úřední věstník L 179, 1.7.2006, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 1200/2006

Úřední věstník L 218, 9.8.2006, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 1414/2006

Úřední věstník L 267, 27.9.2006, s. 16.

Nařízení Komise (ES) č. 1415/2006

Úřední věstník L 267, 27.9.2006, s. 19.

Nařízení Komise (ES) č. 1421/2006

Úřední věstník L 269, 28.9.2006, s. 6.

Nařízení Komise (ES) č. 1482/2006

Úřední věstník L 276, 7.10.2006, s. 51.

Nařízení Komise (ES) č. 1483/2006

Úřední věstník L 276, 7.10.2006, s. 58.

(Vepřové maso)

Nařízení Komise (ES) č. 1012/2001

Úřední věstník L 140, 24.5.2001, s. 37.

Rozhodnutí Komise 2004/832/ES

Úřední věstník L 359, 4.12.2004, s. 62.

Nařízení Komise (ES) č. 1900/2004

Úřední věstník L 328, 30.10.2004, s. 69.

Rozhodnutí Komise 2005/362/ES

Úřední věstník L 118, 5.5.2005, s. 37.

(Vejce, drůbež)

Nařízení Komise (ES) č. 2334/98

Úřední věstník L 291, 30.10.1998, s. 15.

Nařízení Komise (ES) č. 293/1999

Úřední věstník L 36, 10.2.1999, s. 12.

Nařízení Komise (ES) č. 872/2003

Úřední věstník L 125, 21.5.2003, s. 5.

Nařízení Komise (ES) č. 1081/2004

Úřední věstník L 204, 9.6.2004, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 1249/2004

Úřední věstník L 237, 8.7.2004, s. 12.

Nařízení Komise (ES) č. 1499/2004

Úřední věstník L 275, 25.8.2004, s. 10.

Nařízení Komise (ES) č. 2102/2004

Úřední věstník L 365, 10.12.2004, s. 10.

Nařízení Komise (ES) č. 106/2005

Úřední věstník L 20, 22.1.2005, s. 14.

(Mléko)

Nařízení Komise (ES) č. 671/95

Úřední věstník L 70, 30.3.1995, s. 2.

Nařízení Komise (ES) č. 100/1999

Úřední věstník L 11, 16.1.1999, s. 12.

Nařízení Komise (ES) č. 417/2003

Úřední věstník L 64, 7.3.2003, s. 11.

Nařízení Komise (ES) č. 1447/2003

Úřední věstník L 206, 15.8.2003, s. 7.

Nařízení Komise (ES) č. 1471/2003

Úřední věstník L 211, 21.8.2003, s. 5.

Nařízení Komise (ES) č. 1904/2003

Úřední věstník L 280, 30.10.2003, s. 20.

Nařízení Komise (ES) č. 2332/2003

Úřední věstník L 346, 31.12.2003, s. 12.

Nařízení Komise (ES) č. 664/2004

Úřední věstník L 104, 8.4.2004, s. 106.

Nařízení Komise (ES) č. 815/2004

Úřední věstník L 153, 30.4.2004, s. 17.

Nařízení Komise (ES) č. 1233/2004

Úřední věstník L 234, 3.7.2004, s. 7.

Nařízení Komise (ES) č. 1519/2005

Úřední věstník L 244, 20.9.2005, s. 13.

Nařízení Komise (ES) č. 1962/2005

Úřední věstník L 315, 1.12.2005, s. 13.

Nařízení Komise (ES) č. 796/2006

Úřední věstník L 142, 30.5.2006, s. 4.

Nařízení Komise (ES) č. 1285/2006

Úřední věstník L 235, 30.8.2006, s. 8.

Nařízení Komise (ES) č. 1452/2006

Úřední věstník L 271, 30.9.2006, s. 40.

(Rýže)

Nařízení Komise (ES) č. 443/98

Úřední věstník L 56, 26.2.1998, s. 10.

Nařízení Komise (ES) č. 784/2003.

Úřední věstník L 115, 9.5.2003, s. 14.

Nařízení Komise (ES) č. 1365/2004

Úřední věstník L 253, 29.7.2004, s. 19.

Nařízení Komise (ES) č. 87/2006

Úřední věstník L 15, 20.1.2006, s. 26.

Nařízení Komise (ES) č. 88/2006

Úřední věstník L 15, 20.1.2006, s. 28.

Nařízení Komise (ES) č. 313/2006

Úřední věstník L 52, 23.2.2006, s. 12.

Nařízení Komise (ES) č. 314/2006

Úřední věstník L 52, 23.2.2006, s. 14.

(Víno)

Rozhodnutí Komise 89/228/EHS

Úřední věstník L 94, 7.4.1989, s. 38.

Nařízení Komise (EHS) č. 1014/90

Úřední věstník L 105, 25.4.1990, s. 9.

Nařízení Komise (ES) č. 1518/1999

Úřední věstník L 177, 13.7.1999, s. 7.

Nařízení Komise (ES) č. 2728/2000

Úřední věstník L 316, 15.12.2000, s. 14.

Nařízení Komise (ES) č. 442/2001

Úřední věstník L 63, 3.3.2001, s. 52.

Nařízení Komise (ES) č. 786/2001

Úřední věstník L 115, 25.4.2001, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 1203/2001

Úřední věstník L 163, 20.6.2001, s. 11.

Nařízení Komise (ES) č. 1232/2001

Úřední věstník L 168, 23.6.2001, s. 9.

Nařízení Komise (ES) č. 1367/2002

Úřední věstník L 198, 27.7.2002, s. 30.

Nařízení Komise (ES) č. 81/2004

Úřední věstník L 12, 17.1.2004, s. 40.

Nařízení Komise (ES) č. 709/2004

Úřední věstník L 111, 17.4.2004, s. 21.

Nařízení Komise (ES) č. 819/2004

Úřední věstník L 153, 30.4.2004, s. 91.

Nařízení Komise (ES) č. 1895/2004

Úřední věstník L 328, 30.10.2004, s. 60.

Nařízení Komise (ES) č. 1990/2004

Úřední věstník L 344, 20.11.2004, s. 8.

Nařízení Komise (ES) č. 2119/2004

Úřední věstník L 367, 14.12.2004, s. 8.

Rozhodnutí Komise 2005/716/ES

Úřední věstník L 271, 15.10.2005, s. 45.

Nařízení Komise (ES) č. 360/2005

Úřední věstník L 57, 3.3.2005, s. 15.

Nařízení Komise (ES) č. 680/2005

Úřední věstník L 110, 30.4.2005, s. 18.

Nařízení Komise (ES) č. 748/2005

Úřední věstník L 126, 19.5.2005, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 761/2005

Úřední věstník L 127, 20.5.2005, s. 6.

Nařízení Komise (ES) č. 762/2005

Úřední věstník L 127, 20.5.2005, s. 8.

Nařízení Komise (ES) č. 1530/2005

Úřední věstník L 246, 22.9.2005, s. 9.

Nařízení Komise (ES) č. 1643/2005

Úřední věstník L 263, 8.10.2005, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 1758/2005

Úřední věstník L 285, 28.10.2005, s. 8.

Nařízení Komise (ES) č. 117/2006

Úřední věstník L 21, 25.1.2006, s. 5.

Nařízení Komise (ES) č. 593/2006

Úřední věstník L 104, 13.4.2006, s. 15.

Nařízení Komise (ES) č. 944/2006

Úřední věstník L 173, 27.6.2006, s. 10.

Nařízení Komise (ES) č. 1517/2006

Úřední věstník L 282, 13.10.2006, s. 13.

(Cukr)

Nařízení Komise (ES) č. 1489/1999

Úřední věstník L 172, 8.7.1999, s. 27.

Nařízení Komise (ES) č. 1531/2000

Úřední věstník L 175, 14.7.2000, s. 69.

Nařízení Komise (ES) č. 1708/2000

Úřední věstník L 195, 1.8.2000, s. 34.

Nařízení Komise (ES) č. 1430/2001

Úřední věstník L 192, 14.7.2001, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 1667/2001

Úřední věstník L 223, 18.8.2001, s. 9.

Nařízení Komise (ES) č. 1158/2003

Úřední věstník L 162, 1.7.2003, s. 24.

Nařízení Komise (ES) č. 443/2004

Úřední věstník L 72, 11.3.2004, s. 52.

Nařízení Komise (ES) č. 737/2004

Úřední věstník L 116, 22.4.2004, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 919/2004

Úřední věstník L 163, 30.4.2004, s. 90.

Nařízení Komise (ES) č. 1213/2004

Úřední věstník L 232, 1.7.2004, s. 17.

Nařízení Komise (ES) č. 1327/2004

Úřední věstník L 246, 20.7.2004, s. 23.

Nařízení Komise (ES) č. 221/2005

Úřední věstník L 39, 11.2.2005, s. 15.

Nařízení Komise (ES) č. 1306/2005

Úřední věstník L 208, 11.8.2005, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 1307/2005

Úřední věstník L 208, 11.8.2005, s. 6.

Nařízení Komise (ES) č. 1308/2005

Úřední věstník L 208, 11.8.2005, s. 9.

Nařízení Komise (ES) č. 1648/2005

Úřední věstník L 266, 11.10.2005, s. 17.

Nařízení Komise (ES) č. 1649/2005

Úřední věstník L 266, 11.10.2005, s. 20.

Nařízení Komise (ES) č. 1650/2005

Úřední věstník L 266, 11.10.2005, s. 23.

Nařízení Komise (ES) č. 1651/2005

Úřední věstník L 266, 11.10.2005, s. 26.

Nařízení Komise (ES) č. 1652/2005

Úřední věstník L 266, 11.10.2005, s. 29.

Nařízení Komise (ES) č. 22/2006

Úřední věstník L 5, 10.1.2006, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 863/2006

Úřední věstník L 160, 14.6.2006, s. 14.

(Hovězí a telecí maso)

Nařízení Komise (ES) č. 2730/1999

Úřední věstník L 328, 22.12.1999, s. 37.

Nařízení Komise (ES) č. 980/2000

Úřední věstník L 113, 12.5.2000, s. 27.

Nařízení Komise (ES) č. 1174/2000

Úřední věstník L 131, 1.6.2000, s. 30.

Nařízení Komise (ES) č. 1596/2000

Úřední věstník L 182, 21.7.2000, s. 12.

Nařízení Komise (ES) č. 1713/2000

Úřední věstník L 196, 2.8.2000, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 977/2003

Úřední věstník L 141, 7.6.2003, s. 5.

Nařízení Komise (ES) č. 2234/2003

Úřední věstník L 339, 24.12.2003, s. 27.

Nařízení Komise (ES) č. 2340/2003

Úřední věstník L 346, 31.12.2003, s. 31.

Nařízení Komise (ES) č. 276/2004

Úřední věstník L 47, 18.2.2004, s. 16.

Nařízení Komise (ES) č. 1201/2004

Úřední věstník L 230, 30.6.2004, s. 12.

Nařízení Komise (ES) č. 1202/2004

Úřední věstník L 230, 30.6.2004, s. 19.

Nařízení Komise (ES) č. 1204/2004

Úřední věstník L 230, 30.6.2004, s. 32.

Nařízení Komise (ES) č. 715/2005

Úřední věstník L 121, 13.5.2005, s. 48.

Nařízení Komise (ES) č. 992/2005

Úřední věstník L 168, 30.6.2005, s. 16.

(Tabák)

Nařízení Komise (ES) č. 1373/1999

Úřední věstník L 162, 26.6.1999, s. 47.

Nařízení Komise (ES) č. 1045/2000

Úřední věstník L 118, 19.5.2000, s. 18.

Nařízení Komise (ES) č. 640/2003

Úřední věstník L 93, 10.4.2003, s. 18.

Nařízení Komise (ES) č. 888/2003

Úřední věstník L 127, 23.5.2003, s. 19.

Nařízení Komise (ES) č. 1245/2003

Úřední věstník L 174, 12.7.2003, s. 3.

Rozhodnutí Komise 2004/148/ES

Úřední věstník L 49, 19.2.2004, s. 47.

Rozhodnutí Komise 2004/543/ES

Úřední věstník L 240, 10.7.2004, s. 14.

Nařízení Komise (ES) č. 479/2004

Úřední věstník L 78, 16.3.2004, s. 6.

Nařízení Komise (ES) č. 1084/2004

Úřední věstník L 207, 10.6.2004, s. 6.

Nařízení Komise (ES) č. 1418/2004

Úřední věstník L 258, 5.8.2004, s. 10.

Rozhodnutí Komise 2005/129/ES

Úřední věstník L 43, 15.2.2005, s. 28.

Nařízení Komise (ES) č. 299/2005

Úřední věstník L 51, 24.2.2005, s. 11.

Nařízení Komise (ES) č. 760/2005

Úřední věstník L 127, 20.5.2005, s. 4.

(Ovoce a zelenina)

Nařízení Komise (EHS) č. 2264/69

Úřední věstník L 287, 15.11.1969, s. 3.

Nařízení Komise (EHS) č. 2159/89

Úřední věstník L 207, 19.7.1989, s. 19.

Rozhodnutí Komise 91/229/EHS

Úřední věstník L 100, 20.4.1991, s. 35.

Nařízení Komise (ES) č. 2382/95

Úřední věstník L 244, 12.10.1995, s. 40.

Nařízení Komise (ES) č. 1599/97

Úřední věstník L 216, 8.8.1997, s. 63.

Nařízení Komise (ES) č. 1647/98

Úřední věstník L 210, 28.7.1998, s. 59.

Nařízení Komise (ES) č. 2717/98

Úřední věstník L 342, 17.12.1998, s. 10.

Nařízení Komise (ES) č. 921/1999

Úřední věstník L 114, 1.5.1999, s. 46.

Nařízení Komise (ES) č. 1122/1999

Úřední věstník L 135, 29.5.1999, s. 33.

Nařízení Komise (ES) č. 1961/2001

Úřední věstník L 268, 9.10.2001, s. 8.

Nařízení Komise (ES) č. 2387/2001

Úřední věstník L 323, 7.12.2001, s. 10.

Nařízení Komise (ES) č. 851/2002

Úřední věstník L 135, 23.5.2002, s. 14.

Nařízení Komise (ES) č. 902/2002

Úřední věstník L 142, 31.5.2002, s. 20.

Nařízení Komise (ES) č. 2379/2002

Úřední věstník L 358, 31.12.2002, s. 108.

Nařízení Komise (ES) č. 686/2004

Úřední věstník L 106, 15.4.2004, s. 10.

Nařízení Komise (ES) č. 877/2004

Úřední věstník L 162, 30.4.2004, s. 54.

Nařízení Komise (ES) č. 1074/2004

Úřední věstník L 198, 5.6.2004, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 1077/2004

Úřední věstník L 203, 8.6.2004, s. 7.

Nařízení Komise (ES) č. 1205/2004

Úřední věstník L 230, 30.6.2004, s. 39.

Nařízení Komise (ES) č. 1431/2004

Úřední věstník L 264, 11.8.2004, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 1743/2004

Úřední věstník L 311, 8.10.2004, s. 19.

Nařízení Komise (ES) č. 1894/2004

Úřední věstník L 328, 30.10.2004, s. 57.

Nařízení Komise (ES) č. 2165/2004

Úřední věstník L 371, 18.12.2004, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 218/2005

Úřední věstník L 39, 11.2.2005, s. 5.

Nařízení Komise (ES) č. 1034/2005

Úřední věstník L 171, 2.7.2005, s. 11.

Nařízení Komise (ES) č. 1197/2005

Úřední věstník L 194, 26.7.2005, s. 11.

Nařízení Komise (ES) č. 1317/2005

Úřední věstník L 210, 12.8.2005, s. 8.

Nařízení Komise (ES) č. 1319/2005

Úřední věstník L 210, 12.8.2005, s. 13.

Nařízení Komise (ES) č. 1981/2005

Úřední věstník L 318, 6.12.2005, s. 4.

Nařízení Komise (ES) č. 1982/2005

Úřední věstník L 318, 6.12.2005, s. 8.

Nařízení Komise (ES) č. 210/2006

Úřední věstník L 36, 8.2.2006, s. 34.

Nařízení Komise (ES) č. 1449/2006

Úřední věstník L 271, 30.9.2006, s. 33.

(Produkty zpracované z ovoce a zeleniny)

Nařízení Komise (EHS) č. 2077/85

Úřední věstník L 196, 26.7.1985, s. 28.

Rozhodnutí Komise 89/198/EHS

Úřední věstník L 73, 17.3.1989, s. 54.

Nařízení Komise (EHS) č. 2053/89

Úřední věstník L 195, 11.7.1989, s. 11.

Nařízení Komise (EHS) č. 2054/89

Úřední věstník L 195, 11.7.1989, s. 14.

Nařízení Komise (EHS) č. 2252/92

Úřední věstník L 219, 4.8.1992, s. 19.

Nařízení Komise (EHS) č. 558/93

Úřední věstník L 58, 11.3.1993, s. 50.

Nařízení Komise (ES) č. 1905/94

Úřední věstník L 194, 29.7.1994, s. 21.

Nařízení Komise (ES) č. 1429/95

Úřední věstník L 141, 24.6.1995, s. 28.

Nařízení Komise (ES) č. 1591/95

Úřední věstník L 150, 1.7.1995, s. 91.

Nařízení Komise (ES) č. 2315/95

Úřední věstník L 233, 30.9.1995, s. 70.

Nařízení Komise (ES) č. 2382/95

Úřední věstník L 244, 12.10.1995, s. 40.

Rozhodnutí Komise 97/795/ES

Úřední věstník L 323, 26.11.1997, s. 37.

Nařízení Komise (ES) č. 956/97

Úřední věstník L 139, 30.5.1997, s. 10.

Nařízení Komise (ES) č. 1622/1999

Úřední věstník L 192, 24.7.1999, s. 33.

Nařízení Komise (ES) č. 2279/1999

Úřední věstník L 279, 29.10.1999, s. 26.

Nařízení Komise (ES) č. 961/2002

Úřední věstník L 148, 6.6.2002, s. 18.

Nařízení Komise (ES) č. 416/2004

Úřední věstník L 68, 6.3.2004, s. 12.

Nařízení Komise (ES) č. 634/2004

Úřední věstník L 100, 6.4.2004, s. 19.

Nařízení Komise (ES) č. 1074/2004

Úřední věstník L 198, 5.6.2004, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 220/2005

Úřední věstník L 39, 11.2.2005, s. 11.

Nařízení Komise (ES) č. 1035/2005

Úřední věstník L 171, 2.7.2005, s. 15.

Nařízení Komise (ES) č. 1101/2005

Úřední věstník L 183, 14.7.2005, s. 64.

Nařízení Komise (ES) č. 1321/2005

Úřední věstník L 210, 12.8.2005, s. 21.

Nařízení Komise (ES) č. 1439/2005

Úřední věstník L 228, 3.9.2005, s. 9.

Nařízení Komise (ES) č. 1471/2005

Úřední věstník L 234, 10.9.2005, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 392/2006

Úřední věstník L 65, 7.3.2006, s. 14.

Nařízení Komise (ES) č. 939/2006

Úřední věstník L 172, 24.6.2006, s. 13.

Nařízení Komise (ES) č. 1178/2006

Úřední věstník L 212, 2.8.2006, s. 6.

Nařízení Komise (ES) č. 1205/2006

Úřední věstník L 219, 10.8.2006, s. 7.

Nařízení Komise (ES) č. 1207/2006

Úřední věstník L 219, 10.8.2006, s. 9.

Nařízení Komise (ES) č. 1235/2006

Úřední věstník L 225, 17.8.2006, s. 22.

(Ostatní)

Nařízení Komise (EHS) č. 2676/91

Úřední věstník L 253, 10.9.1991, s. 14.

Nařízení Komise (ES) č. 2154/96

Úřední věstník L 289, 12.11.1996, s. 2.

Nařízení Komise (ES) č. 180/2001

Úřední věstník L 27, 30.1.2001, s. 15.

Nařízení Komise (ES) č. 1248/2004

Úřední věstník L 237, 8.7.2004, s. 11.

Nařízení Komise (ES) č. 1819/2005

Úřední věstník L 293, 9.11.2005, s. 3.

Nařízení Komise (ES) č. 3393/93

Úřední věstník L 306, 11.12.1993, s. 32.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 30

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 52 6. února 2009

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	STANOVISKA
	Evropská centrální banka
2009/C 030/01	Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 5. prosince 2008 k návrhu směrnice o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností (CON/2008/84)	1

	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2009/C 030/02	Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES — Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 )	10

2009/C 030/03	Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES — Případy, k nimž Komise nevznáší námitku	14

2009/C 030/04	Sdělení Komise, kterým se stanoví formální uznání, že určitý počet aktů práva Společenství v oblasti zemědělství se stal bezúčinným	18

2009/C 030/05	Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES — Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 )	23

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2009/C 030/06	Směnné kurzy vůči euru	24

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Komise
2009/C 030/07	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.5465 – Orkla/Sapa) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	25

2009/C 030/08	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.5459 – Alcoa/Elkem) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	26


2009/C 030/09	Poznámka pro čtenáře(pokračování na vnitřní straně zadní obálky)	s3

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2829
JPY	japonský jen	115,04
DKK	dánská koruna	7,4511
GBP	britská libra	0,878
SEK	švédská koruna	10,6265
CHF	švýcarský frank	1,4919
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	8,779
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	28,248
EEK	estonská koruna	15,6466
HUF	maďarský forint	294,99
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,7032
PLN	polský zlotý	4,6485
RON	rumunský lei	4,279
TRY	turecká lira	2,1032
AUD	australský dolar	1,9772
CAD	kanadský dolar	1,5807
HKD	hongkongský dolar	9,9472
NZD	novozélandský dolar	2,5033
SGD	singapurský dolar	1,9325
KRW	jihokorejský won	1 770,63
ZAR	jihoafrický rand	12,7571
CNY	čínský juan	8,7708
HRK	chorvatská kuna	7,3952
IDR	indonéská rupie	14 962,46
MYR	malajsijský ringgit	4,6372
PHP	filipínské peso	60,72
RUB	ruský rubl	46,601
THB	thajský baht	44,845
BRL	brazilský real	2,9559
MXN	mexické peso	18,5251
INR	indická rupie	62,426