ISSN 1725-5163 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
C 85 |
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Svazek 51 |
Oznámeníč. |
Obsah |
Strana |
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska |
|
|
DOPORUČENÍ |
|
|
Komise |
|
2008/C 085/01 |
Doporučení Komise ze dne 31. března 2008 o větší správní spolupráci v souvislosti s vysíláním pracovníků v rámci poskytování služeb ( 1 ) |
|
|
II Sdělení |
|
|
SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
Komise |
|
2008/C 085/02 |
Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.5065 – AXA/CDC/Hotels ACCOR) ( 1 ) |
|
2008/C 085/03 |
Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.5073 – Scholz/TTC/GMPL/JV) ( 1 ) |
|
|
IV Informace |
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
Komise |
|
2008/C 085/04 |
||
|
INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ |
|
2008/C 085/05 |
||
|
V Oznámení |
|
|
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ |
|
|
Komise |
|
2008/C 085/06 |
Výzva k předkládání návrhů – Přípravná akce MEDIA International |
|
2008/C 085/07 |
||
|
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE |
|
|
Komise |
|
2008/C 085/08 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.4994 – Electrabel/Compagnie Nationale du Rhône) ( 1 ) |
|
2008/C 085/09 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.5129 – Delta Lloyd/Swiss Life Belgium) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 ) |
|
|
JINÉ AKTY |
|
|
Komise |
|
2008/C 085/10 |
||
2008/C 085/11 |
||
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska
DOPORUČENÍ
Komise
4.4.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 85/1 |
DOPORUČENÍ KOMISE
ze dne 31. března 2008
o větší správní spolupráci v souvislosti s vysíláním pracovníků v rámci poskytování služeb
(Text s významem pro EHP)
(2008/C 85/01)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 211 uvedené smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (1) ukládá jednoznačné povinnosti, pokud jde o spolupráci mezi vnitrostátními správními orgány, a stanoví, že členské státy odpovídají za vytvoření nezbytných podmínek pro takovouto spolupráci. Tato povinnost zahrnuje určení (v souladu s vnitrostátními právními předpisy a/nebo zvyklostmi) jednoho nebo více orgánů dohledu, které jsou uspořádány a vybaveny tak, aby mohly účinně fungovat a byly schopny rychle vyřizovat žádosti o informace o pracovních podmínkách, na něž se vztahuje směrnice 96/71/ES. |
(2) |
Směrnice 96/71/ES dále každému členskému státu ukládá jednoznačnou povinnost učinit vhodná opatření, aby všeobecně zpřístupnil informace o pracovních podmínkách, a to nejen zahraničním poskytovatelům služeb, nýbrž rovněž dotčeným vyslaným pracovníkům. |
(3) |
Bez ohledu na zlepšení přístupu k informacím přetrvávají odůvodněné obavy, pokud jde o způsob, jakým členské státy provedly a/nebo používají v praxi pravidla o správní spolupráci stanovená směrnicí 96/71/ES (2). Zdá se, že odpovídající provedení, správné uplatňování a účinné dodržování a prosazování směrnice 96/71/ES v praxi není možné, dokud se tato situace nezlepší (3). |
(4) |
Monitorování, které Komise zahájila na základě svého sdělení „Pokyny pro vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb“ (4), dále ukázalo, že se mnoho členských států spoléhá pouze na svá vlastní vnitrostátní opatření a nástroje při dohledu na dodržování pracovních podmínek platných pro vyslané pracovníky ze strany poskytovatelů služeb. Tato situace může souviset s či být přímo zapříčiněna faktickou neexistencí správní spolupráce, dosud neuspokojivým přístupem k informacím a problémy s přeshraničním vymáháním (5). |
(5) |
K zajištění dodržování pracovních podmínek (6) uplatňují orgány členského státu, v němž jsou služby poskytovány, vůči vysílajícím podnikům některá kontrolní opatření nebo správní formality. Nutnost preventivních opatření a vhodných sankcí zaměřených na ochranu vyslaných pracovníků je nesporná. Analýza kontrolních opatření používaných členskými státy však poukazuje na jejich neobyčejnou rozmanitost a naznačuje, že některá tato opatření nemusí být přiměřená, nemusí být proto v souladu s článkem 49 Smlouvy, jak je vykládán Evropským soudním dvorem, nebo se směrnicí 96/71/ES. |
(6) |
Legitimních potřeb kontroly nelze dosáhnout při plném dodržování práva Společenství, dokud členské státy nezlepší a případně neposílí způsob, jakým vzájemně účinně spolupracují, a/nebo dokud nezlepší přístup k informacím, jak je stanoveno ve směrnici 96/71/ES (7). |
(7) |
Přiměřené a účinné provádění a prosazování jsou klíčovými prvky při ochraně práv vysílaných pracovníků, zatímco nedostatečné prosazování oslabuje účinnost předpisů Společenství použitelných v této oblasti. Nezbytná je proto úzká spolupráce mezi Komisí a členskými státy, aniž by byla v této souvislosti zanedbána důležitá role inspektorátů práce a sociálních partnerů. |
(8) |
Pokud jde o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, různé správní kultury, struktury a jazyky, jakož i neexistence jednoznačně stanovených postupů a jednoznačně určených účastníků představují pro účinnou spolupráci mezi členskými státy v této oblasti významné překážky. Velmi účinným nástrojem k odstranění mnoha těchto překážek je používání vhodného a dobře fungujícího elektronického informačního systému, který má usnadnit vzájemnou pomoc a výměnu informací mezi členskými státy, takovýto systém je proto nezbytný, aby členské státy mohly úzce spolupracovat. Takový systém by měl příslušným orgánům a ostatním zúčastněným aktérům, například sociálním partnerům, umožnit, aby snadno určili příslušné partnery v ostatních členských státech a účinně komunikovali. Dále by měl napomoci při vytváření ovzduší vzájemné důvěry, jež je nezbytné pro účinné fungování správní spolupráce. |
(9) |
Poskytování snadno dostupných, přesných a aktuálních informací podnikům a pracovníkům o pracovních podmínkách, které se vztahují na vyslané pracovníky v hostitelském členském státě, je základní podmínkou, která přispívá k předcházení vzniku konfliktů, problémových situací a zneužívání. Měla by být proto přijata potřebná opatření pro zajištění účinného přístupu k informacím vysílaným pracovníkům a jejich zaměstnavatelům (8). |
(10) |
Je nutno přijmout okamžitá opatření k odstranění nedostatků při provedení, uplatňování a prosazování právních předpisů týkajících se vysílání pracovníků, a to posílením správní spolupráce mezi členskými státy, používáním účinnějších systémů pro výměnu informací, zlepšením přístupu k informacím a prosazováním výměny informací a osvědčených postupů, |
DOPORUČUJE:
1. Systém výměny informací
Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření a vyvinout potřebné úsilí s cílem zavést elektronický systém pro výměnu informací, jako je systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) (9) , a zejména vyvinout v úzké spolupráci s útvary Komise – zvláštní – aplikaci na podporu správní spolupráce, která je nezbytná k lepšímu provádění směrnice 96/71/ES v praxi.
Vývoj takového elektronického systému pro výměnu informací na podporu správní spolupráce na základě směrnice 96/71/ES by pro členské státy znamenal:
1) |
stanovení hlavních záležitostí a otázek, které vyžadují výměnu informací a měly by být tudíž zahrnuty v systému pro výměnu informací; |
2) |
určení příslušných orgánů a případně jiných aktérů podílejících se na sledování a kontrole pracovních podmínek vyslaných pracovníků, jež se budou účastnit systému pro výměnu informací; |
3) |
objasnění úlohy kontaktních míst; |
4) |
přezkoumání otázky přiměřeného zajištění ochrany osobních údajů, které jsou vyměňovány při výměně informací mezi členskými státy a případně mezi jinými dotčenými účastníky (10). |
Na základě výsledků tohoto předběžného přezkumu by členské státy měly posoudit a ve spolupráci s útvary Komise rozhodnout, zda IMI poskytuje nejvhodnější podporu pro výměnu informací podle článku 4 směrnice 96/71/ES.
Komise bude členským státům v tomto ohledu poskytovat podporu a pomoc a zavazuje se s nimi úzce spolupracovat, aby bylo včas dosaženo potřebného pokroku. Zejména bude usnadňovat a koordinovat práci operativní pracovní skupiny, jež má být zřízena na dobrovolném základě, a případně poskytovat vnější technickou pomoc prostřednictvím vývoje zvláštní aplikace.
2. Přístup k informacím
Členské státy by měly zvýšit své úsilí o zlepšení přístupu k informacím o pracovních podmínkách, které musí uplatňovat poskytovatelé služeb, a zajistit, aby jejích kontaktní místa byla schopna efektivně plnit své úkoly.
V zájmu zajištění dalšího zlepšení v oblasti přístupu k informacím by členské státy měly:
1) |
zamezit odkazování pouze na obecné informace o pracovním právu nebo poskytování takových obecných informací, místo aby jednoznačně uvedly, které pracovní podmínky a/nebo části jejich (vnitrostátních a/nebo regionálních) právních předpisů se musí vztahovat na pracovníky vyslané na jejich území; |
2) |
přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit všeobecnou dostupnost informací o platných kolektivních smlouvách (a o tom, na koho se tyto smlouvy vztahují) a o pracovních podmínkách, které musí uplatňovat zahraniční poskytovatelé služeb; měly by být pokud možno uvedeny odkazy na internetové stránky či jiná kontaktní místa, zejména příslušné sociální partnery; |
3) |
tyto informace zpřístupnit pracovníkům a poskytovatelům služeb i v jiných jazycích, než je jazyk (jazyky) země, v níž jsou služby poskytovány; pokud možno v podobě letáku, na němž jsou shrnuty hlavní platné pracovní podmínky; |
4) |
lépe využívat možností, které nabízí internet, a zlepšit dostupnost a srozumitelnost informací poskytovaných na vnitrostátních internetových stránkách (11). |
Mimoto by členské státy měly:
5) |
umožnit, aby se kontaktní místa mohla opírat o účinnou strukturu a aby měla k dispozici vhodný personál a další zdroje, které jim umožní zhostit se dobře svých povinností v oblasti poskytování informací; |
6) |
pokud možno určit v rámci kontaktního místa kontaktní osobu pověřenou vyřizováním žádostí o informace. |
Komise bude členské státy v této oblasti nadále podporovat, zejména prostřednictvím stávajícího internetového portálu EUROPA s odkazy na vnitrostátní internetové stránky o vysílání pracovníků.
3. Výměna osvědčených postupů
Členské státy by se měly aktivně podílet na systematickém a formálním procesu určování a výměny osvědčených postupů v oblasti vysílání pracovníků, a to prostřednictvím fór pro spolupráci zřízených za tímto účelem Komisí, například plánovaného výboru na vysoké úrovni (podrobnosti viz příloha).
V Bruselu dne 31. března 2008.
Za Komisi
Vladimír ŠPIDLA
člen Komise
(1) Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.
(2) Pracovní dokumenty útvarů Komise SEK (2006) 439 a SEK (2007) 747, jakož i sdělení „Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb – co nejlepší využití výhod a příležitostí a současné zajištění ochrany pracovníků“, zejména část 6 Závěry, KOM (2007) 304 v konečném znění ze dne 13. června 2007, s. 9.
(3) V této souvislosti viz usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. července 2007, B6-0266/2007.
(4) KOM (2006) 159 v konečném znění, 4. dubna 2006.
(5) Sdělení „Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb – co nejlepší využití výhod a příležitostí a současné zajištění ochrany pracovníků“, zejména část 6 Závěry, KOM (2007) 304 v konečném znění ze dne 13. června 2007, jakož i připojený pracovní dokument útvarů Komise, SEK (2007)747.
(6) Viz rovněž usnesení Evropského parlamentu o zprávě poslankyně Schroedterové ze dne 26. října 2006.
(7) Tatáž záležitost je zdůrazněna i v usnesení Evropského parlamentu, viz zejména body 21 a 32 a násl. Z odpovědí obdržených v rámci veřejných konzultací k modernizaci pracovního práva, KOM (2006) 708 ze dne 22. listopadu 2006, rovněž vyplynulo, že členské státy velkou měrou podporují i nutnost lepší spolupráce (viz KOM(2007) 627 v konečném znění ze dne 24. října 2007 a připojený pracovní dokument útvarů Komise, SEK (2007) 1373).
(8) Tatáž záležitost a výzva k přijetí opatření byly Evropským parlamentem zdůrazněny v jeho usnesení ze dne 11. července 2007, viz bod 18.
(9) IMI je informační systém, který má usnadnit vzájemnou pomoc a výměnu informací mezi členskými státy. Poskytuje nástroj pro bezpečnou a rychlou výměnu údajů mezi evropskými orgány a umožňuje jim účinně spolupracovat navzdory překážkám v důsledku různých jazyků a správních postupů a struktur. První vyvinuté aplikace podpoří revidovanou směrnici (Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES) o odborných kvalifikacích a směrnici (Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES) o službách .
(10) V této souvislosti viz rovněž rozhodnutí Komise 2008/49/ES ze dne 12. prosince 2007 týkající se provádění systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), pokud jde o ochranu osobních údajů, Úř. věst. L 13, 16.1.2008, s. 18.
(11) Odkazy na vnitrostátní internetové stránky jsou uvedeny na internetových stránkách Komise o vysílání pracovníků:
http://europa.eu.int/comm/employment_social/labour_law/postingofworkers_en.htm
PŘÍLOHA
Výbor na vysoké úrovni v oblasti vysílání pracovníků (jenž má být zřízen): předpokládaná úloha, úkoly a odpovědnosti
Výměny informací, k nimž až dosud docházelo na dobrovolném základě v rámci neformální skupiny vládních odborníků v oblasti vysílání pracovníků, ukazují, že skupina byla úspěšná, pokud jde o zlepšování dostupných prostředků výměny informací o pracovních podmínkách pro vyslané pracovníky. Komisi dále poskytla užitečné informace o provedení a uplatňování směrnice 96/71/ES.
Větší správní spolupráce vyžaduje rovněž rozvoj účinných prostředků k určování a výměně osvědčených postupů ve všech záležitostech, které jsou důležité pro správné uplatňování a prosazování směrnice 96/71/ES v praxi. Proto bude možné správní spolupráci značně zlepšit a předejít vzniku konfliktů a častému řešení sporů soudní cestou.
Jak již bylo oznámeno ve sdělení ze dne 13. června 2007, Komise plánuje zřízení výboru na vysoké úrovni s těmito úkoly a cíli:
1. |
stanovit a podporovat výměnu zkušeností a osvědčených postupů; |
2. |
prosazovat výměnu příslušných informací, včetně informací o stávajících formách (dvoustranné) správní spolupráce mezi členskými státy a/nebo sociálními partnery; |
3. |
přezkoumat (správní) otázky, problémy a zvláštní záležitosti týkající se provedení, uplatňování, účinného dodržování a prosazování směrnice 96/71/ES nebo vnitrostátních prováděcích opatření, jež jsou důležitá pro vysílání pracovníků; |
4. |
přezkoumat případné problémy, jež mohou nastat při uplatňování čl. 3 odst. 10 směrnice 96/71/ES; |
5. |
sledovat pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti zlepšování správní spolupráce, zejména pokud jde o vývoj – zvláštní – aplikace na podporu správní spolupráce a přizpůsobení a provádění IMI, jakož i lepší přístup k informacím, a případně navrhnout opatření, jež by měla být přijata; |
6. |
přezkoumat možnosti zvýšení účinného dodržování a vymáhání práv pracovníků a případně ochrany jejich postavení; |
7. |
podílet se na podrobném přezkoumání praktických problémů s přeshraničním vymáháním. |
V zájmu dosažení těchto cílů by měl výbor na vysoké úrovni úzce zapojovat veřejné subjekty odpovědné za kontrolu právních předpisů, které se vztahují na vyslané pracovníky, v členských státech, například inspektoráty práce. V souladu s vnitrostátními právními předpisy a/nebo zvyklostmi by měl pravidelně formálně zapojovat rovněž sociální partnery, zejména zástupce sociálních partnerů v odvětvích, v nichž často dochází k vysílání pracovníků.
Komise je připravena přijmout v blízké budoucnosti rozhodnutí Komise o zřízení tohoto výboru na vysoké úrovni, v němž bude vymezeno jeho složení, cíle a pracovní postupy. Za tímto účelem zohlední rovněž výsledek diskuse v Radě na základě tohoto doporučení.
II Sdělení
SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
Komise
4.4.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 85/5 |
Bez námitek k navrhovanému spojení
(Případ č. COMP/M.5065 – AXA/CDC/Hotels ACCOR)
(Text s významem pro EHP)
(2008/C 85/02)
Dne 27. března 2008 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze ve francouzštině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:
— |
na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství, |
— |
v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32008M5065. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet (http://eur-lex.europa.eu). |
4.4.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 85/5 |
Bez námitek k navrhovanému spojení
(Případ č. COMP/M.5073 – Scholz/TTC/GMPL/JV)
(Text s významem pro EHP)
(2008/C 85/03)
Dne 31. března 2008 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze v angličtině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:
— |
na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství, |
— |
v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32008M5073. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet (http://eur-lex.europa.eu). |
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
Komise
4.4.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 85/6 |
Směnné kurzy vůči euru (1)
3. dubna 2008
(2008/C 85/04)
1 euro=
|
měna |
směnný kurz |
USD |
americký dolar |
1,5526 |
JPY |
japonský jen |
159,75 |
DKK |
dánská koruna |
7,4586 |
GBP |
britská libra |
0,7832 |
SEK |
švédská koruna |
9,342 |
CHF |
švýcarský frank |
1,5845 |
ISK |
islandská koruna |
116,66 |
NOK |
norská koruna |
8,003 |
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
CZK |
česká koruna |
24,938 |
EEK |
estonská koruna |
15,6466 |
HUF |
maďarský forint |
257,44 |
LTL |
litevský litas |
3,4528 |
LVL |
lotyšský latas |
0,6973 |
PLN |
polský zlotý |
3,4833 |
RON |
rumunský lei |
3,7103 |
SKK |
slovenská koruna |
32,403 |
TRY |
turecká lira |
1,9933 |
AUD |
australský dolar |
1,7065 |
CAD |
kanadský dolar |
1,5722 |
HKD |
hongkongský dolar |
12,0975 |
NZD |
novozélandský dolar |
1,9821 |
SGD |
singapurský dolar |
2,1532 |
KRW |
jihokorejský won |
1 521,55 |
ZAR |
jihoafrický rand |
12,087 |
CNY |
čínský juan |
10,8927 |
HRK |
chorvatská kuna |
7,2754 |
IDR |
indonéská rupie |
14 361,55 |
MYR |
malajsijský ringgit |
4,9644 |
PHP |
filipínské peso |
64,355 |
RUB |
ruský rubl |
36,817 |
THB |
thajský baht |
49,093 |
BRL |
brazilský real |
2,6798 |
MXN |
mexické peso |
16,411 |
Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
4.4.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 85/7 |
Prohlášení vlády Malty podle článku 5 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné osoby a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství
(2008/C 85/05)
Právní předpisy a systémy uvedené v čl. 4 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení
Za jediným a konkrétním účelem uplatňování čl. 43 písm. a) a čl. 51 písm. a) nařízení 1408/71 se důchody vyplácené podle těchto právních předpisů:
1) |
výnos o důchodech (kapitola 393); |
2) |
policejní zákon (kapitola 164); |
3) |
zákon o vězeňské službě (kapitola 260); |
4) |
zákon o maltských ozbrojených silách (kapitola 220); |
považují za „zvláštní systémy pro úředníky“ ve smyslu čl. 1 písm. ja) uvedeného nařízení.
Začleněním výše uvedených důchodů do oblasti působnosti tohoto nařízení není dotčeno vymezení těchto systémů jakožto „důchodů pro státní zaměstnance“ za účelem uplatňování zákona o sociálním zabezpečení (kapitola 318).
V Oznámení
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
Komise
4.4.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 85/8 |
Výzva k předkládání návrhů – „Přípravná akce MEDIA International“
(2008/C 85/06)
1. Cíle a popis
Cílem „Přípravná akce MEDIA International“ je prověřit a otestovat činnosti v rámci spolupráce mezi evropskými odborníky z filmového odvětví a odborníky z třetích zemí. Týká se:
— |
podpory na odbornou přípravu, |
— |
podpory propagace, |
— |
podpory rozvoje sítě kin. |
V rámci pracovního programu „Přípravná akce MEDIA International“ na rok 2008 tímto Komise vyzývá konsorcia k předkládání návrhů.
2. Způsobilí kandidáti
V rámci této výzvy mohou předkládat návrhy právnické osoby ze 27 členských států EU a kterékoli třetí země.
3. Rozpočet na projekty
V rámci této výzvy k předkládání návrhů je k dispozici maximálně 1,98 milionu EUR.
Finanční podpora Komise nesmí v závislosti na povaze činnosti překročit 50 %, 75 % či 80 % celkových způsobilých nákladů.
Finanční příspěvek bude poskytnut v podobě grantu.
Maximální doba trvání projektů je 12 měsíců.
4. Hodnocení a výběr
Komise vyhodnotí obdržené návrhy za pomoci nezávislých odborníků. Kritéria použitá při hodnocení jsou stanovena v pracovním programu „MEDIA International“. Návrhy, které v hodnocení uspějí, budou seřazeny podle kvality. Postup hodnocení žádostí o granty poskytované Komisí je stanoven ve finančním nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (1).
5. Lhůta pro podání přihlášek
Žádosti musí být zaslány nejpozději do 13. června 2008 na adresu:
Ms Aviva Silver |
European Commission |
Directorate-General Information Society and Media |
Directorate A — Audiovisual, Media and Internet |
Unit A2 — MEDIA programme and media literacy |
Office BU33 02/005 |
B-1049 Brussels |
6. Podrobné informace
Úplné znění výzvy k předkládání návrhů spolu s pracovním programem, formuláři pro žádosti a pokyny pro uchazeče lze nalézt na této internetové adrese:
http://ec.europa.eu/media
Žádosti musí být v souladu se všemi podmínkami výzvy k předkládání návrhů a musí být předloženy na uvedených formulářích.
(1) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1), ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1).
4.4.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 85/10 |
Výzva k předkládání návrhů v rámci pracovního programu „Lidé“ sedmého rámcového programu ES pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace
(2008/C 85/07)
Oznamuje se zahájení výzvy k předkládání návrhů v rámci pracovních programů „Lidé“ sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013).
Očekávají se návrhy v níže uvedených oblastech. Lhůta pro předkládání návrhů a přidělené rozpočtové prostředky jsou uvedeny ve výzvě, která je zveřejněna na internetové stránce CORDIS.
Specifický program „Lidé“:
Identifikátor výzvy: FP7-PEOPLE-ITN-2008
Tato výzva k předkládání návrhů se vztahuje k pracovnímu programu přijatému rozhodnutím Komise C(2007) 5740 ze dne 28. listopadu 2007.
Informace o prováděcích pravidlech k výzvě, o pracovním programu a pokyny pro žadatele týkající se způsobu předkládání návrhů jsou k dispozici na internetové stránce CORDIS http://cordis.europa.eu/fp7/ calls/
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
Komise
4.4.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 85/11 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc č. COMP/M.4994 – Electrabel/Compagnie Nationale du Rhône)
(Text s významem pro EHP)
(2008/C 85/08)
1. |
Komise dne 26. března 2008 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Electrabel S.A. (dále jen „Electrabel“, Belgie), kontrolovaný podnikem Suez group („Suez“, Francie) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady nákupem akcií kontrolu nad celým podnikem Compagnie Nationale du Rhône SA (dále jen „CNR“, Francie). |
2. |
Předmětem podnikání příslušných podniků je:
|
3. |
Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. |
4. |
Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci. Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou, s uvedením čísla jednacího COMP/M.4994 – Electrabel/Compagnie Nationale du Rhône, na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:
|
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
4.4.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 85/12 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc č. COMP/M.5129 – Delta Lloyd/Swiss Life Belgium)
Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem
(Text s významem pro EHP)
(2008/C 85/09)
1. |
Komise dne 26. března 2008 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Delta Lloyd N.V. („Delta Lloyd“, Nizozemsko) patřící do skupiny Aviva získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady nákupem akcií kontrolu nad celým podnikem Swiss Life Belgium N.V. („Swiss Life Belgium“, Belgie). |
2. |
Předmětem podnikání příslušných podniků je:
|
3. |
Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením. |
4. |
Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci. Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5129 – Delta Lloyd/Swiss Life Belgium na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:
|
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
(2) Úř. věst. C 56, 5.3.2005, s. 32.
JINÉ AKTY
Komise
4.4.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 85/13 |
Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin
(2008/C 85/10)
Tímto zveřejněním vzniká právo vznést proti žádosti o zápis námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.
PŘEHLED
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006
„SAN SIMÓN DA COSTA“
ES č.: ES/PDO/005/0359/19.08/2004
CHOP ( X ) CHZO ( )
Tento přehled obsahuje hlavní body specifikace produktu pro informační účely.
1. Příslušný orgán členského státu:
Název: |
Subdirección General de Calidad y Promoción Agroalimentaria — Dirección General de Industria Agroalimentaria y Alimentación — Secretaría General de Agricultura y Alimentación del Ministerio de Agricultura, Pesca y Alimentación. España |
||
Adresa: |
|
||
Telefon: |
(34) 913 47 53 94 |
||
Fax: |
(34) 913 47 54 10 |
||
E-mail: |
— |
2. Skupina:
Název: |
D. Javier Piñeiro López (Quesería AS Fontelas) y otros productores |
||
Adresa: |
|
||
Telefon: |
(34) 982 52 57 88 |
||
Fax: |
(34) 982 52 57 88 |
||
E-mail: |
as_fontelas@wanadoo.es |
||
Složení: |
producenti/zpracovatelé ( X ) ostatní ( ) |
3. Druh produktu:
Třída 1.3. Sýr
4. Specifikace:
(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)
4.1 Název: „San Simón da Costa“
4.2 Popis: Sýr vyráběný z kravského mléka s těmito vlastnostmi:
— |
tvar: kulatý až hruškovitý, na vrchní části vytvarovaný do špičky, |
— |
kůra: uzená, tvrdá, nepružná, 1 až 3 mm silná, okrově žlutá a mírně mastná, |
— |
vnitřek: jemná struktura, mastný, polotvrdý, polopružný a hustý, bílé až žluté barvy, snadno se krájí, s charakteristickou vůní a chutí, |
— |
oka: malý počet oblých nebo nepravidelných ok různé velikosti, ale o polovinu menších než je velikost hrachu. |
— |
sušina: minimálně 55 %, |
— |
tuk: minimálně 45 % a maximálně 60 % sušiny, |
— |
pH: mezi 5,0 a 5,6. |
Sýr s tímto označením původu se uvádí na trh ve dvou velikostech:
velký, zrající minimálně 45 dní, s konečnou hmotností 0,8 až 1,5 kg a výškou 13 až 18 cm,
malý zvaný „bufón“, zrající minimálně 30 dní, s konečnou hmotností 0,4 až 0,8 kg a výškou 10 až 13 cm.
4.3 Zeměpisná oblast: Mléko na sýry s chráněným označením původu „San Simón da Costa“ a samotné sýry se vyrábějí v zeměpisné oblasti kraje Terra Chá, kterou tvoří tyto obce v provincii Lugo: Vilalba, Muras, Xermade, Abadín, Guitiriz, Begonte, Castro de Rei, Cospeito a A. Pastoriza.
4.4 Důkaz původu: Na výrobu sýrů s chráněným označením původu „San Simón da Costa“ lze použít pouze mléko z podniků s chovem hospodářských zvířat, které jsou vedeny v příslušném rejstříku.
Obdobně se chráněné označení původu „San Simón da Costa“ vztahuje pouze na sýry, které se vyrábějí, zrají a udí v sýrárnách, udírnách a dozrávárnách vedených v rejstříku kontrolního subjektu.
Aby se zajistilo dodržování specifikací, vede kontrolní subjekt rejstřík kontrol prováděných v podnicích s chovem hospodářských zvířat, sýrárnách a dozrávárnách. Zařízení a výrobky všech fyzických i právnických osob, které vlastní majetek zapsaný v těchto rejstřících, podléhají kontrole, jejímž cílem je ověřit, že sýry s chráněným označením původu „San Simón da Costa“ splňují požadavky stanovené specifikací.
Inspekce zahrnují kontroly podniků s chovem hospodářských zvířat, zařízení a dokumentace i analýzy surovin a hotových sýrů. Pokud se zjistí, že se suroviny nebo sýry nevyrábějí v souladu se specifikací nebo vykazují kazy nebo výrazné zhoršení, nemohou se tyto sýry uvádět na trh pod chráněným označením původu „San Simón da Costa“.
Sýry s chráněným označením původu mají očíslovanou zadní etiketu vydanou, kontrolovanou a dodanou kontrolním subjektem.
4.5 Způsob produkce: Sýry se vyrábějí ze syrového nebo pasterizovaného plnotučného přírodního mléka z galicijských světlých, hnědých švýcarských a fríských krav a jejich kříženců chovaných v zaručených zemědělských podnicích zapsaných v rejstříku chráněného označení původu. Mléko neobsahuje mlezivo ani konzervační látky a musí splňovat všeobecné požadavky stanovené právními předpisy.
Na mléko se nesmí vztahovat jakákoli forma normalizace a musí se správně skladovat při teplotě maximálně 4 °C, aby se zabránilo růstu mikroorganizmů. Výroba sýra musí začít nejpozději 48 hodin po dojení. Výroba zahrnuje tyto procesy:
Srážení: vyvolává se použitím syřidla, jehož aktivními složkami jsou enzymy chymozin a pepsin. Použitými kvasnými kulturami jsou různé kmeny Lactococcus lactis, Streptococus cremoris a Streptococus lactis. Podporuje se obnova a používání domácích kmenů. Mléko se sráží 30 až 40 minut při teplotě 31 až 33 °C s výjimkou syrového mléka, kdy se tato kritéria upraví na 30 až 35 minut při teplotě 28 až 32 °C.
Krájení: tvaroh se pokrájí tak, aby se vytvořila zrna o průměru 5 až 12 mm.
Tvarování: tvaroh se vloží do forem požadovaného tvaru a velikosti na výrobu sýrů s charakteristickými vlastnostmi certifikovaného výrobku.
Lisování: sýr se lisuje ve vhodných lisech potřebně dlouho v závislosti na použitém tlaku a velikosti sýrů. Sýry se balí do bavlněné látky, aby se snadněji oddělila syrovátka a vytvořila hladká kůra.
Solení: sýry se ponoří do solného roztoku o koncentraci 14 až 17 % na maximálně 24 hodin.
Zrání: velké sýry zrají minimálně 45 dní po solení a malé sýry („bufóny“) 30 dní. Sýry se během zraní obracejí a čistí, aby získaly své charakteristické vlastnosti.
Ponoření do protiplísňové koupele: jde o volitelný postup, který představuje ponoření sýrů do koupele z olivového oleje nebo z jiného povoleného výrobku na zpomalení růstu plísně.
Uzení: sýry se udí po dobu nezbytnou k získání charakteristické barvy a přitom se dbá na to, aby nepřišly do blízkého styku s ohněm. Vždy se používá březové dřevo bez kůry.
Aby se chránila jakost a vysledovatelnost výrobku, musí být obecně sýry uváděny na trh vcelku v balení, které schválil kontrolní subjekt. Kontrolní subjekt však může povolit uvádění na trh po částech, včetně krájení v místě prodeje za předpokladu, že byl k tomuto účelu zřízen vhodný monitorovací systém, který zaručuje původ, jakost, dokonalé uchovávání a správnou prezentaci výrobku spotřebiteli bez jakékoli možnosti záměny.
4.6 Souvislosti:
Historické souvislosti:
Podle legendy pochází sýr „San Simón da Costa“ od keltských kmenů z kultury castreña v horách Sierra de Carba a Sierra de Xistral. Dále se traduje, že v období Římské říše byl sýr díky své charakteristické chuti a dlouhé životnosti dovážen do Říma. Později se používal na placení nájmu a desátek feudálním pánům a církvi.
Přírodní souvislosti:
Oblast Terra Chá je jednou z nejrozsáhlejších a nejlépe vymezených v Galicii, s vysokým stupněm jednotnosti, kterou jí poskytuje její rovinatá krajina přerušovaná jen horami, které ji obklopují.
Vliv zeměpisného prostředí na zvláštní vlastnosti sýra:
Se zeměpisným prostředím souvisí množství faktorů, které ovlivňují rozlišovací vlastnosti sýru „San Simón da Costa“:
a) |
Zeměpisné prostředí je příznivé pro růst mnoha druhů vysoce kvalitního krmiva složeného z místních trav (bojínek luční, medyněk, kostřava a jalovec) a sezónních bylin (lotos, jetel a vojtěška), kterým prospívají vlhké, teplé podmínky oblasti. |
b) |
Mléko se vyrábí v malých rodinných hospodářstvích pomocí tradičních metod chovu. Výraznou část chovu stále tvoří zvířata domácích plemen, díky čemuž je mléko vysoké jakosti se zvláštními vlastnostmi. Kromě toho jsou zvířata krmena převážně rostlinami a krmivem vyráběným v hospodářství, a když to dovolí počasí, pasou se. Koncentrovaná krmiva se kupují pouze tehdy, pokud je nedostatek běžných druhů krmiva, jako doplněk na pokrytí energetických požadavků dobytka. Krmivo pochází, pokud je to možné, ze zdroje ve vymezené oblasti. Tento tradiční model, v němž se používání vstupů kupovaných mimo hospodářství udržuje přísně na minimu, přispívá k hospodářské životaschopnosti těchto malých rodinných hospodářství. Díky vlastnostem těchto farem je mléko, které se tam vyrábí, ideální pro výrobu sýra. Je vědecky dokázané, že tyto přirozenější systémy produkce a metody krmení dobytka zlepšují výživové vlastnosti mléka zvyšováním obsahu CLA (konjugovaná kyselina linolová) a omega-3 mastných kyselin v jeho tukovém profilu, jelikož čím více rostlinné stravy krávy dostávají, tím více se zvyšuje obsah těchto dieteticky prospěšných tuků, což ovlivňuje jakost sýru. |
c) |
V přírodním prostředí se vyskytuje množství bříz, jejichž dřevo se používá na uzení sýrů a dodává jim nezaměnitelnou barvu a vůni. |
d) |
Regionální zemědělci jsou dědici dlouhé tradice výroby tohoto sýru s jeho unikátními vlastnostmi, jako je například jeho typický a tradiční tvar a barva, jež ho okamžitě identifikují, a jejich výrobek si u spotřebitelů získal zaslouženou prestiž a renomé. |
4.7 Kontrolní subjekt:
Název: |
Dirección General de Producción, Industrias y Calidad Agroalimentaria |
Adresa: |
Edificio Administrativo San Caetano, Santiago de Compostela |
Telefon: |
(34) 981 54 47 77 |
Fax: |
(34) 981 54 57 35 |
E-mail: |
— |
4.8 Označování: Sýr uváděný na trh s chráněným označením původu „San Simón da Costa“ musí být po osvědčení souladu se specifikací a příslušnými pravidly opatřen očíslovanou pečetí, etiketou nebo zadní etiketou s pořadovým alfanumerickým kódem a oficiálním logem označení původu, kterou schválil a vydal kontrolní subjekt.
Na etiketě i zadní etiketě musí být uvedena slova „Denominación de Origen Protegida San Simón da Costa“.
Na etiketě musí být uvedeno, zda byl sýr vyroben ze syrového nebo pasterizovaného mléka.
(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.
4.4.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 85/17 |
Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin
(2008/C 85/11)
Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.
PŘEHLED
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006
„MELTON MOWBRAY PORK PIE“
č. ES: UK/PGI/005/0335/13.02.2004
CHOP ( ) CHZO ( X )
Tento přehled obsahuje hlavní body specifikace produktu pro informační účely.
1. Příslušný orgán členského státu:
Název: |
Department for the Environment, Food and Rural Affairs |
|||||
Adresa: |
|
|||||
Tel.: |
(44-207) 238 66 87 |
|||||
Fax: |
(44-207) 238 57 28 |
|||||
E-mail: |
simon.johnson@defra.gsi.gov.uk |
2. Skupina:
Název: |
The Melton Mowbray Pork Pie Association |
|||
Adresa: |
|
|||
Tel.: |
(44-166) 456 93 88 |
|||
Fax: |
— |
|||
E-mail: |
mocallaghan@tiscali.co.uk |
|||
Složení: |
producenti/zpracovatelé ( X ) ostatní ( ) |
3. Druh produktu:
Třída 1.2: Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)
4. Specifikace:
(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)
4.1 Název: „Melton Mowbray Pork Pie“
4.2 Popis: Koláče Melton Mowbray Pork Pies jsou obalené těstem, díky němuž získávají charakteristický obloukový tvar. Toto pečivo má zlatohnědou barvu a bohaté složení. Náplň z vepřového masa se speciálně neupravuje, proto má šedivou barvu – barvu pečeného vepřového masa. Náplň je šťavnatá a skládá se z menších kousků. Obsah masové složky ve výrobku musí být alespoň 30 %. Mezi náplní a těstem se nachází vrstva želatiny.
Toto pečivo má výraznou chuť pečeného masa a náplň má výraznou masovou chuť ochucenou zejména pepřem.
V koláčích se nesmí nacházet umělá barviva, příchutě a konzervační látky. Prodávají se v různých velikostech a hmotnostech v mnoha prodejnách, včetně tradičních řeznictví, supermarketů, obchodů s lahůdkami a prodejen s občerstvením.
4.3 Zeměpisná oblast: Město Melton Mowbray a jeho okolí vymezují:
na severu komunikace A52 ohraničená dálnicí M1 a komunikací A1, včetně města Nottingham,
na východě komunikace A1 ohraničená komunikacemi A52 a A605, včetně měst Grantham a Stamford,
na západě dálnice M1 ohraničená komunikacemi A52 a A45,
na jihu komunikace A45 a A605 ohraničené dálnicí M1 a komunikací A1, včetně města Northampton.
Rozsáhlým výzkumem, který uskutečnil místní historik, se prokázalo, že na začátku a v polovině 19. století, kdy se tyto koláče začaly vyrábět komerčně, geografické a hospodářské překážky omezovaly výrobu koláčů Melton Mowbray Pork Pie jen na území města Melton Mowbray a jeho okolí.
Výše popsaná zeměpisná oblast je větší než původní oblast produkce. Zohledňuje se skutečnost, že časem tyto překážky ztrácely na významu, a připouští se, že výroba Melton Mowbray Pork Pie podle níže popsaného způsobu výroby probíhala 100 let v širším okolí města Melton Mowbray.
4.4 Důkaz původu: Důkaz, že se tento výrobek vyrábí ve vymezené oblasti, lze poskytnout odkazem na záznamy, které si vedou výrobci, a odkazem na existující systémy vysledovatelnosti původu. Uvedený kontrolní orgán bude vykonávat každoroční kontroly všech výrobců, aby se zajistilo, že plní podmínky specifikace.
Každý člen získá od kontrolního orgánu vlastní certifikační číslo, které má být uvedeno na obale a na jakémkoli jiném prodejním materiálu při prodeji koláčů Melton Mowbray Pork Pie. Toto jedinečné číslo umožní vysledovat každý prodávaný koláč až k jeho výrobci. Drobní výrobci prodávají některé výrobky jen ve svých vlastních maloobchodních prodejnách, zatímco jiní velcí členové prodávají výrobky prostřednictvím velkoobchodní sítě.
Food Standards Agency (Agentura pro potravinové normy) vydá výrobcům zdravotní značku, která v kombinaci s používáním kódů s datem umožní úplnou vysledovatelnost výrobku od místa prodeje přes výrobní sérii až po schváleného dodavatele každé složky výrobku.
Sdružení Mowbray Pork Pie Association bude kontrolovat používání vlastních certifikačních známek, které udělí všem svým členům. Tyto známky se budou též používat na každém obalu a prodejním materiálu.
4.5 Způsob produkce: Při výrobě Melton Mowbray Pork Pie se mohou používat pouze tyto suroviny:
Výrobní postup je následující:
Přísady na přípravu těsta se smíchají, z těsta se vytvarují korpusy a kousky na jejich zakrytí a před samotnou výrobou koláčů se nechají odstát.
Vepřové maso se pokrájí na kousky anebo pomele a smíchá se s přísadami do náplně.
Korpusy z těsta se vloží do kruhové formy anebo se vytvarují pomocí figurální anebo podobné formy.
Náplň se rozdělí na více částí, naplní se jí korpus a přikryje se vykrojeným anebo roztlačeným kouskem těsta, které se ohne dokola přes okraje. Některé koláče se vytvarují ručně a na některých se ručně vytvaruje ozdobný záhyb.
Potom se koláče volně vyklopí z forem na plech na pečení. Některé koláče se v této fázi zmrazí a uskladní, aby se mohly upéct později, anebo se prodávají zmražené na domácí pečení.
Koláče se upečou do zlatohněda, nechají se vychladnout a zrosolovatět.
Potom se koláče ochladí na teplotu pod 8 °C.
Koláče mohou být poté zabaleny a označeny datem za účelem maloobchodního prodeje, anebo jsou ponechány bez obalu. Koláče se mohou před prodejem umístit do chladicích boxů. Některé koláče se prodávají teplé, do 4 hodin v rámci zrosolovatění.
Koláče se prodávají v nejrůznějších maloobchodních prodejnách, od předních supermarketů po vlastní prodejny výrobce.
4.6 Souvislost: Od šestnáctého století docházelo v okolí města Melton Mowbray ve velké míře k ohrazování pozemků. Touto úpravou pozemků v krajině zanikaly volné plochy a začala se vytvářet pole vymezená živými ploty, která jsou tak typická pro zemědělskou krajinu oblasti East Midland. V důsledku toho se hlavní zemědělská činnost zaměřená na chov ovcí na volných plochách změnila v kontrolovaný chov dobytka. Nevyužité kravské mléko se používalo k výrobě sýra, zejména Blue Stilton. Vedlejším produktem při výrobě sýra je syrovátka. Pokud se syrovátka smísí s otrubami, vznikne hodnotné krmivo pro prasata. Chovatelé dobytka na produkci mléka začali budovat chlívy a chovat hospodářská zvířata, jež zkrmovala zbytky hromadící se při výrobě sýra.
V oblasti Leicestershire vznikla tato uzavřená pole pěstováním hlohu podél mezí na polích. Jakmile živý plot vyroste do výšky dvou metrů, začne se zahušťovat, čímž vytváří neproniknutelnou překážku podél příkopů na mezích, a tím i ideální stezky pro lišky. Díky tomu se zvýšila populace lišek. Ve snaze udržet nárůst počtu lišek pod kontrolou se na jejich lov využívali psi. Ti byli řízeni jezdci na koních, přičemž se z lovu lišek stal podzimní/zimní sport. Od poloviny osmnáctého století začali sezónní lovci lišek své lovecké aktivity soustředit v obci Melton Mowbray. V průběhu podzimních a zimních měsíců byly organizovány porážky prasat a pekly se vepřové koláče. Služebnictvo si zvyklo tyto koláče nosit jakožto občerstvení, když vodilo koně po obcích podle potřeb svých bohatých pánů, kteří se zúčastňovali lovu lišek. Těchto jednoduchých selských koláčů si brzy všimli i lovci lišek a začali je v průběhu lovu nosit ve vacích a kapsách.
Tito bohatí sezónní lovci si vynikající koláče, jež byly podávány ke snídani, tak oblíbili, že požadovali, aby se tyto koláče podávaly i v jejich londýnských klubech. V roce 1831 začal vepřové koláče dovážet z Melton Mowbray do Londýna Edward Adcock, přičemž využíval dostavník, který denně jezdil mezi městy Leeds a Londýn. Tak začalo uvedení na trh a propagace vepřových koláčů z Melton Mowbray.
Charakter tohoto odvětví změnil nástup železnice. Místo každodenního využívání koňských dostavníků k dovozu koláčů do Londýna a jiných významných měst se začaly najímat speciální železniční vagóny. V blízkosti stanice v Melton Mowbray byly vystavěny pekárny a koláče se začaly dopravovat do celého Spojeného království a dokonce i do Austrálie, na Nový Zéland a do Jižní Afriky v mrazících nákladních prostorách lodí, které se do těchto zemí vracely. Popularita koláčů se šířila a od 70. let 19. století do konce století toto odvětví zaznamenalo rozmach. V důsledku šířící se dobré pověsti tohoto výrobku se někteří přední výrobci snažili chránit jeho jméno před napodobováním.
První světová válka zničila vývozní obchod a znamenala začátek úpadku tohoto odvětví. Za posledních 20 let však nastalo oživení a odvětví se opět rozrostlo, aby uspokojilo rostoucí poptávku po této univerzální potravině. Vepřové koláče z Melton Mowbray, které se pečou v této vyznačené oblasti, se v současnosti prodávají v mnohých velkých supermarketech a opět se vyvážejí do zahraničí.
V současnosti přitahují koláče Melton Mowbray Pork Pies pozornost více oblastí. V mezinárodním turistickém průvodci „Lonely Planet“ se nachází odkaz na obec Melton Mowbray, která je popsána jako „město, které dalo světu nejlepší vepřové koláče pod sluncem“. Obnovená popularita tohoto výrobku byla potvrzena v roce 1996, kdy vévoda z Gloucesteru připoutal pozornost v průběhu své návštěvy v podnikové prodejně a byl zachycen v novinách při ochutnávce vepřových koláčů z Melton Mowbray. Rovněž stanice BBC vysílala o koláčích z Melton Mowbray dokument v rámci svého populárního televizního pořadu Jídlo a pití, který je vysílán v hlavním vysílacím čase.
Koláče Melton Mowbray Pork Pies se jednoznačně liší od ostatních vepřových koláčů, a to díky svému obalu, formě a reklamě v prodejních místech. Jejich cena v porovnání s ostatními vepřovými koláči na trhu je vyšší o 10 až 15 %, protože mají zvláštní pověst, která je odlišuje od ostatních koláčů a stojí za příplatek. V roce 1998 vzniklo sdružení Melton Mowbray Pork Pie Association s cílem seskupit všechny výrobce ve vymezené oblasti za účelem zabezpečení ochrany původních koláčů Melton Mowbray Pork Pie a upozornění na původ tohoto výrobku.
4.7 Kontrolní subjekt:
Název: |
Product Authentication Inspectorate Limited |
||||
Adresa: |
|
||||
Telefon.: |
(44-190) 323 77 99 |
||||
Fax: |
(44-190) 320 44 45 |
||||
E-mail: |
paul.wright@food-standards.com |
4.8 Označování: Po úspěšné registraci tohoto výrobku se při zapsaném názvu výrobku bude uvádět symbol CHZO (chráněné zeměpisné označení).
(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.