(1)

Dne 13. května 2022 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu opětovně plnitelných sudů keg z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“). Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 31. března 2022 podalo sdružení European Kegs Committee (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího opětovně plnitelné sudy keg z nerezavějící oceli ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Obsahoval důkazy o dumpingu a z něj vyplývající podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 15. prosince 2022 poskytla stranám souhrn navrhovaných cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingového rozpětí a rozpětí dostatečného k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů. Vyvážející výrobci zařazení do vzorku společně předložili připomínky k předběžnému poskytnutí informací dne 19. prosince 2022. Tvrdili, že i) nadpis tabulky s informacemi obsahoval chybnou měrnou jednotku, ii) cílové ceny některých typů výrobku neodrážely očekávané cílové ceny podle jejich informací a iii) některé typy výrobku nebyly zahrnuty do výpočtů rozpětí újmy.

(4)

Dne 12. ledna 2023 uložila Komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/100 (3) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz opětovně plnitelných sudů keg z nerezavějící oceli pocházejících z dotčené země.

(5)

Komise se zabývala připomínkami vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, které jsou uvedeny v bodech i) a iii) výše, ve 259. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Pokud jde o připomínku k cílovým cenám v bodě ii) výše, Komise ve 258. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla k závěru, že se tato připomínka netýkala přesnosti výpočtů a že po zveřejnění prozatímních opatření posoudí tuto připomínku společně se všemi ostatními podáními (viz 125. bod odůvodnění).

(6)

Po zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), předložili žadatel, vyvážející výrobci zařazení do vzorku, vláda Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) a jeden dovozce, který není ve spojení, písemná podání, v nichž vyjádřili svá stanoviska k prozatímním zjištěním ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení.

(7)

Zúčastněné strany měly možnost požádat o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. O slyšení nebylo požádáno.

(8)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění, zejména ty, které byly zdůrazněny ve 140. a 141. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pokud jde o objem dovozu sudů keg z Číny. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(9)

Dne 4. května 2023 informovala Komise všechny zúčastněné strany o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlá uložit konečné antidumpingové clo na dovoz opětovně plnitelných sudů keg z nerezavějící oceli pocházejících z dotčené země (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(10)

Dne 25. května 2023 Komise s ohledem na některá tvrzení, která obdržela po poskytnutí konečných informací a která měla dopad na výsledek šetření, zpřístupnila uvedené dodatečné skutečnosti a úvahy, které Komisi vedly ke změně konečných zjištění, jež byla zveřejněna dříve. Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly k těmto dodatečně poskytnutým konečným informacím vyjádřit.

(11)

Připomínky zaslané zúčastněnými stranami byly v tomto nařízení posouzeny a v odůvodněných případech k nim bylo přihlédnuto.

(12)

Nebyly obdrženy žádné připomínky týkající se výběru vzorku. Potvrzují se proto závěry 6. až 11. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(13)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2018 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(14)

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou sudy keg, cisterny, barely, sudy a podobné nádoby, opětovně plnitelné, z nerezavějící oceli, obecně známé jako „opětovně plnitelné sudy keg z nerezavějící oceli“, s tělem přibližně válcovitého tvaru, se stěnou o tloušťce 0,5 mm nebo větší, používané pro kapaliny jiné než zkapalněný plyn, ropa a ropné produkty, o objemu 4,5 litru nebo více, bez ohledu na typ, konečnou úpravu, kapacitu nebo třídu nerezavějící oceli, též s dalšími součástmi (extraktory, hrdly, horními a dolními dny nebo jakýmikoli jinými součástmi), též barvené či potažené jinými materiály (dále jen „sudy keg“ nebo „výrobek, který je předmětem šetření“).

(15)

Do oblasti působnosti tohoto šetření nespadají následující výrobky, jsou-li dováženy odděleně od výrobku, který je předmětem šetření: hrdla, jehly, narážecí hlavy nebo výčepní kohouty, štítky, ventily a jiné součásti výrobku, který je předmětem šetření, jako jsou extraktory, hrdla a horní a dolní dna.

(16)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření a pochází z Číny, v současnosti kódů KN ex 7310 10 00 a ex 7310 29 90 (kódy TARIC 7310100010 a 7310299010) (dále jen „dotčený výrobek“).

(17)

Šetření ukázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(18)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky k tomuto oddílu, Komise potvrdila, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(19)

Po poskytnutí prozatímních informací čínská vláda a dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku vznesli připomínky k prozatímním zjištěním o dumpingu.

(20)

Po zveřejnění prozatímních opatření předložila čínská vláda řadu připomínek k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení při současném šetření.

(21)

Čínská vláda zaprvé poukázala na to, že zpráva (4) je podle ní jak ze skutkového, tak z právního hlediska nesprávná a že rozhodnutí na jejím základě postrádají legitimitu. Pokud jde o věcnou stránku, zpráva je podle čínské vlády zkreslená, jednostranná a neodpovídá skutečnosti. Navíc se čínská vláda domnívá, že skutečnost, že Komise vydala jednotlivé zprávy o několika vybraných zemích, vyvolává obavy ohledně zacházení podle nejvyšších výhod. Kromě toho není spoléhání se Komise na důkazy obsažené ve zprávě podle čínské vlády v souladu s duchem spravedlivého práva, neboť poskytuje výrobnímu odvětví Unie nespravedlivé výhody, a to ve skutečnosti znamená vynesení rozsudku ještě před soudním procesem.

(22)

Komise s tím nesouhlasila. Komise uvedla, že zpráva je komplexní dokument založený na rozsáhlých objektivních důkazech, včetně právních a správních předpisů a dalších oficiálních politických dokumentů zveřejněných čínskou vládou, zpráv třetích stran pocházejících od mezinárodních organizací, akademických studií a článků akademických pracovníků a dalších spolehlivých nezávislých zdrojů. Byla zveřejněna již v prosinci 2017, aby každá zúčastněná strana měla dostatek příležitostí k vyvrácení a doplnění skutečností a důkazů, na nichž je založena, nebo vyjádření připomínek k nim, a ani čínská vláda, ani jiné strany nepředložily argumenty či důkazy vyvracející zdroje uvedené ve zprávě. Není tomu tedy tak, že by Komise nejednala v duchu poctivosti a spravedlnosti, ale naopak čínská vláda nevyužila procesní práva, která měla k dispozici. Jak je uvedeno ve 24. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, čínská vláda neodpověděla na dotazník týkající se údajných podstatných zkreslení, a tedy se rozhodla v tomto ohledu při šetření nespolupracovat. Vzhledem k této nedostatečné spolupráci Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. Komise vyzvala čínskou vládu, aby předložila své připomínky k použití článku 18 základního nařízení. Žádné připomínky předloženy nebyly.

(23)

Pokud jde o tvrzení čínské vlády týkající se porušení zacházení podle nejvyšších výhod, Komise připomněla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se zpráva o situaci v zemi má vypracovat pro jakoukoli zemi pouze tehdy, pokud má Komise podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení v určité zemi nebo odvětví v dané zemi. Po vstupu ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení v platnost v roce 2017 měla Komise takové informace týkající se podstatných zkreslení ohledně Číny. Komise také vydala zprávu o zkresleních v Rusku v roce 2020 a případně mohou následovat další zprávy. Komise dále připomněla, že zprávy nejsou pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení povinné. Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení popisuje podmínky, za nichž může Komise vydávat zprávy o jednotlivých zemích, a podle čl. 2 odst. 6a písm. d) základního nařízení nejsou žadatelé povinni zprávu použít a existence zprávy o situaci v zemi ani není podmínkou pro zahájení šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Pro zahájení šetření na tomto základě stačí podle čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení dostatečné důkazy dokládající podstatné zkreslení v kterékoli zemi předložené žadateli, kteří splňují kritéria čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Pravidla týkající se podstatných zkreslení v jednotlivých zemích proto platí pro všechny země bez rozdílu a bez ohledu na existenci zprávy o situaci v zemi. Pravidla týkající se zkreslení v jednotlivých zemích tedy nejsou v rozporu s principy zacházení podle nejvyšších výhod.

(24)

Pokud jde o tvrzení, že zpráva je zastaralá, Komise zejména konstatovala, že hlavní politické dokumenty a důkazy obsažené ve zprávě, včetně příslušných pětiletých plánů a právních předpisů použitelných na výrobek, který je předmětem šetření, byly během (alespoň části) období šetření stále relevantní a že žádné strany neprokázaly, že tomu tak již nebylo. V každém případě, jakmile Čína začala zveřejňovat nové pětileté plány v průběhu roku 2021, z nichž mnohé byly zveřejněny až ve druhé polovině roku, Komise je ve své analýze zohlednila, jak je shrnuto výše. Dané tvrzení čínské vlády proto nemohlo být přijato.

(25)

Zadruhé čínská vláda tvrdila, že početní zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s antidumpingovou dohodou, zejména s článkem 2.2 antidumpingové dohody, který obsahuje vyčerpávající seznam situací, kdy lze běžnou hodnotu zjistit početně, přičemž „podstatné zkreslení“ mezi těmito situacemi uvedeno není. Navíc je použití údajů z vhodné reprezentativní země podle čínské vlády v rozporu s čl. VI.1 písm. b) dohody GATT a článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody, které při výpočtu běžné hodnoty vyžadují použití výrobních nákladů v zemi původu a přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk.

(26)

Komise dospěla k závěru, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení jsou plně v souladu se závazky Evropské unie v rámci WTO. Komise je toho názoru, že v souladu s relevantní judikaturou WTO umožňují ustanovení základního nařízení, která jsou použitelná obecně na všechny členy WTO, použít údaje ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je taková úprava nutná a odůvodněná. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou náklady a ceny v zemi vývozu nevhodné pro početní zjištění běžné hodnoty. Za těchto okolností čl. 2 odst. 6a základního nařízení předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(27)

Zatřetí čínská vláda tvrdila, že postupy Komise při šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení nejsou v souladu s pravidly WTO, jelikož Komise v rozporu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody nezohlednila záznamy čínských výrobců, aniž by určila, zda jsou tyto záznamy v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami v Číně a zda přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem. Čínská vláda v této souvislosti připomněla, že Odvolací orgán ve věci EU – bionafta (dále jen „DS473“) a zpráva panelu ve věci Evropská unie – metodiky úpravy nákladů II (Rusko) (dále jen „DS494“) tvrdily, že podle článku 2.2.1.1 antidumpingové dohody, pokud záznamy vedené vývozcem nebo výrobcem, který je předmětem šetření, odpovídají – v přijatelných mezích – přesně a spolehlivě všem skutečným nákladům vzniklým příslušnému výrobci nebo vývozci za výrobek, který je předmětem šetření, lze mít za to, že „přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem daného výrobku“, a orgán provádějící šetření by měl tyto záznamy použít ke stanovení výrobních nákladů vyšetřovaných výrobců. Kromě toho Komise použitím údajů z vhodné reprezentativní země nedodržela podle názoru čínské vlády svou povinnost určit výrobní náklady v zemi původu.

(28)

Jak je vysvětleno v 32. až 58. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dospěla Komise k závěru, že je na místě použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu písmene b) uvedeného článku. Vyvážející výrobci dostali příležitost vyjádřit se ke vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a, nepředložili však žádné připomínky. To, zda byly záznamy čínských společností vedeny v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami Číny nebo zda záznamy přiměřeně odrážely náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření, v Číně, nemá vliv na závěr týkající se použití metodiky podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise v této souvislosti zopakovala, že Odvolací orgán WTO ve věci DS473 výslovně objasnil, že právo WTO umožňuje použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je taková úprava nezbytná a odůvodněná. Navíc pokud jde o věc DS494, Komise připomněla, že jak EU, tak Ruská federace se proti závěrům panelu odvolaly, a závěry nenabyly právní moci, a tudíž – podle stávající judikatury WTO – nemají právní postavení v systému WTO, neboť nebyly přijaty Orgánem pro řešení sporů. V každém případě zpráva panelu ohledně tohoto sporu výslovně pojednává o ustanoveních čl. 2 odst. 6a základního nařízení jako o ustanoveních, která nejsou předmětem sporu. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(29)

Začtvrté čínská vláda tvrdila, že Komise by měla být konzistentní a důkladně zkoumat, zda v reprezentativní zemi dochází k narušením trhu. Rychlé přijetí údajů o reprezentativní zemi bez takového hodnocení představuje „dvojí normy“. Čínská vláda poukázala na to, že podle práva EU je Komise povinna použít pro početní zjištění běžných hodnot nezkreslené ceny. Proto by Komise měla podle názoru čínské vlády převzít iniciativu a prošetřit a prokázat existenci či neexistenci zkreslení v reprezentativních zemích, a nikoli pasivně čekat, až zúčastněné strany předloží důkazy. Čínská vláda dále uvedla, že Komise by měla přezkoumat, zda nedochází k narušení trhu na domácím trhu EU, v neposlední řadě proto, že v EU údajně existuje řada situací, které by mohly vyvolávat obavy z tzv. „narušení trhu“.

(30)

V reakci na tento argument Komise připomněla, že v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení běžnou hodnotu početně zjišťuje na základě vybraných údajů, kterými nejsou domácí ceny a náklady v zemi vývozu, pouze v případě, že se tyto údaje ukážou jako nejvhodnější zdroj nezkreslených cen a nákladů. Komise je v rámci tohoto procesu povinna použít pouze nezkreslené údaje. V tomto ohledu Komise vůbec pasivně nevyčkává a vyzývá zúčastněné strany, aby se vyjádřily k navrhovaným zdrojům pro stanovení běžné hodnoty v počátečních fázích šetření. Konečné rozhodnutí Komise o tom, které nezkreslené údaje by se měly k výpočtu běžné hodnoty použít, tyto připomínky plně zohledňuje. Pokud jde o požadavek čínské vlády, aby Komise posoudila možná narušení vnitřního trhu EU, Komise nechápe souvislost tohoto bodu s posouzením existence podstatných zkreslení v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Proto Komise tyto argumenty odmítla.

(31)

V prozatímním nařízení Komise vybrala Brazílii jako reprezentativní zemi a pro početně zjištěnou běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použila finanční údaje jedné společnosti, a sice Metalurgica Mococa SA. Podrobnosti o metodice použité pro výběr byly uvedeny v první a druhé poznámce zpřístupněné stranám ve veřejně dostupném spisu dne 20. července 2022 a 19. září 2022 (dále jen „první poznámka“ a „druhá poznámka“) a v 59. až 95. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(32)

Po vyhlášení prozatímního nařízení zopakovali dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku své tvrzení, že Brazílie nesplňuje kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, v němž se uvádí, že ve vhodné reprezentativní zemi musí existovat nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, protože:

(33)

Pro srovnání, tyto strany tvrdily, že malajsijský trh je méně narušen ochrannými opatřeními a má nižší podíl na čínském dovozu.

(34)

Komise již odpověděla v 70. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že antidumpingová cla vůči Číně a vývozní kvóty do Spojených států se nejeví jako relevantní faktory pro stanovení referenční ceny suroviny. V 71. bodě odůvodnění uvedla, že výše dovozních cel je pouze jedním z prvků pro posouzení, zda je určitý trh otevřený nebo chráněný, a že nebyly předloženy žádné další důkazy, které by prokazovaly, že brazilský trh s dotčenými surovinami byl narušen. Komise rovněž v 72. bodě odůvodnění uvedla, že podíl čínského dovozu dvou hlavních surovin (svitek nerezavějící oceli a jehly) byl nejnižší v Brazílii ve srovnání s jinými potenciálními reprezentativními zeměmi, kde se sudy keg vyrábějí.

(35)

Kromě toho tyto strany nepředložily žádné důkazy o tom, že by některá z těchto opatření nebo podíl čínského dovozu do Brazílie ovlivnily spolehlivost cen na domácím trhu. Zadruhé analýza údajů o dovozu týkajících se Brazílie ukázala, že dovozní ceny svitku nerezavějící oceli ze všech zemí kromě Číny do Brazílie byly v posledních deseti letech poměrně stabilní (přibližně 1,83 EUR/kg) a na stejné úrovni nebo dokonce nižší než v Malajsii (přibližně 1,88 EUR/kg). Neexistovaly proto žádné důkazy, které by umožnily dospět k závěru, že antidumpingová cla na čínský dovoz ovlivnila cenovou úroveň jiného dovozu do Brazílie nebo že jakákoli jiná opatření vedla k nadhodnoceným cenám v Brazílii ve srovnání s Malajsií.

(36)

Na základě této analýzy a nedostatku předložených důkazů byla tato tvrzení stran zamítnuta.

(37)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku dále tvrdili, že metodika použitá Komisí při výběru reprezentativní země upřednostňuje kritérium existence výroby výrobku, který je předmětem šetření, a nezohledňuje kvalitu snadno dostupných údajů. To bylo obzvláště důležité, protože Komise nenašla vhodné finanční údaje výrobců sudů keg identifikovaných v Brazílii, což vedlo k tomu, že byly použity finanční údaje od výrobce kovových plechovek, obalových výrobků a kontejnerů, a nikoli od výrobce sudů keg. Vyvážející výrobci zároveň poskytli důkazy o výrobci ocelových sudů v Malajsii (5), tj. výrobku podobného sudům keg, spolu s jeho auditovanou účetní závěrkou v období šetření, přičemž zdůraznili, že pro přesný výpočet prodejních, správních a režijních nákladů a zisku jsou dostatečné pouze takové podrobné finanční výkazy. Komise proto měla věnovat stejnou pozornost Malajsii jako potenciální reprezentativní zemi.

(38)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku dodali, že brazilská společnost určená Komisí ani nevyráběla výrobky, které by byly jakkoli podobné sudům keg, ale drobné kovové obaly, které jsou zařazeny pod kód NACE (6)2592. Údajné rozdíly mezi oběma výrobky spočívaly v použitém materiálu, formě, velikosti a účelu konečného výrobku, jelikož drobné kovové obaly se vyrábějí z lehkého kovu za účelem konzervace potravin nebo nápojů pro maloobchodní prodej, zatímco sudy keg (vyráběné z nerezavějící oceli) nebo sudy (vyráběné z těžkých kovů) jsou nádoby sloužící k přepravě tekutin a obvykle nejsou určeny pro maloobchodní prodej. Zařazení brazilského výrobce drobných kovových obalů a čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku do stejného kódu NACE 2592 bylo údajně nejasné a nesprávné vzhledem k odlišnému použitému materiálu, formě, velikosti a účelu konečného výrobku.

(39)

V souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení by početně zjištěná běžná hodnota měla zahrnovat odpovídající výrobní náklady a náklady na prodej ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje. Komise považovala existenci výroby výrobku, který je předmětem šetření, za zásadní prvek při posuzování vhodnosti potenciálních reprezentativních zemí. Jedná se o relevantní ukazatel toho, že v dané zemi jsou přítomny všechny nebo alespoň ty nejdůležitější výrobní faktory, které lze tedy použít k početnímu zjištění všech nezkreslených výrobních nákladů nebo jejich většiny. Pokud se výrobek, který je předmětem šetření, v určité zemi nevyrábí, je méně pravděpodobné, že v dané zemi budou přítomny všechny výrobní faktory nebo jejich většina. To bylo potvrzeno i v tomto případě, kdy údaje o výrobních faktorech dostupné v Brazílii představovaly přibližně 75 % početně zjištěné běžné hodnoty. Poté, co Komise zjistila, že Brazílie je na tomto základě vhodná, a jelikož nebyly k dispozici žádné společnosti vyrábějící sudy keg se snadno dostupnými a přiměřenými finančními ukazateli, považovala za vhodné získat tyto finanční údaje odkazem na brazilské společnosti v tomtéž odvětví a/nebo vyrábějící podobný výrobek. Cílem je zajistit použití soudržného souboru ukazatelů ovlivněných týmiž tržními podmínkami v téže reprezentativní zemi, v tomto případě v Brazílii. Strany rovněž nepředložily důkazy, proč by zvolená širší kategorie výrobků neměla být vhodná pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku.

(40)

Komise rovněž nesouhlasila s tím, že ocelové sudy vyráběné navrhovanou malajsijskou společností jsou vhodnější kategorií výrobků než drobné kovové obaly zvoleného výrobce. Komise ve skutečnosti identifikovala společnosti v potenciální reprezentativní zemi podle průmyslového odvětví definovaného kódem NACE. Skutečnost, že dva čínští vyvážející výrobci zařazení do vzorku byli zařazeni pod stejný kód NACE jako brazilský výrobce drobných kovových obalů, byla dobrým ukazatelem podobnosti jejich hospodářské činnosti. Naopak, navrhovaný výrobce ocelových sudů v Malajsii byl zařazen pod kód NACE 2511 (výroba kovových konstrukcí). Statistiky vypracované na základě NACE jsou na světové úrovni srovnatelné a tento systém se používá pro klasifikaci ekonomických činností do kódů, aby k nim mohly být přiřazeny podniky na základě použitých zdrojů, výrobního procesu, jakož i vytvářených výrobků nebo služeb. Výrobky vyráběné navrhovaným výrobcem ocelových sudů mají totiž velký objem (7), a jsou proto vhodné pro průmyslové obaly, a nikoli pro skladování potravin, na rozdíl od sudů keg nebo drobných kovových obalů. Velikost a účel konečného výrobku výrobce ocelových sudů v Malajsii jsou proto pravděpodobně méně podobné velikosti a účelu sudů keg, než jak je tomu u drobných kovových obalů vyráběných brazilskou společností.

(41)

Na základě této analýzy a nedostatku předložených důkazů byla tato tvrzení stran zamítnuta.

(42)

Po poskytnutí konečných informací vyvážející výrobci zařazení do vzorku zopakovali svá tvrzení předložená v prozatímní fázi ohledně výběru reprezentativní země, aniž by předložili jakékoli další důkazy. Rovněž tvrdili, že Komise neposkytla údaje pro své prohlášení, že dovozní cena svitku nerezavějící oceli ze všech zemí kromě Číny byla v posledních deseti letech poměrně stabilní. Komise měla za to, že v 33. bodě odůvodnění konečných informací dostatečně zveřejnila průměrnou dovozní cenu svitku nerezavějící oceli ze všech zemí kromě Číny, která činila přibližně 1,83 EUR/kg (8) a v posledních deseti letech byla poměrně stabilní.

(43)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku tvrdili, že údaje o dovozních cenách uvedené ve 42. bodě odůvodnění v žádném případě nemohou prokázat, že antidumpingová cla (9) neměla vliv na cenu této suroviny v Brazílii, jelikož dovozní cena se mohla v průběhu let snížit, pokud by antidumpingová opatření neexistovala, zatímco opatření byla uložena po dobu téměř deseti let. Komise podotýká, že vyvážející výrobci neupřesnili, jak by byly dovozní ceny ovlivněny antidumpingovými opatřeními, ani neposkytli žádný podložený odhad tohoto dopadu. Toto tvrzení proto nevyvrátilo důvody, které vedly k výběru reprezentativní země, jak je vysvětleno výše. V každém případě Komise připomněla, že jak je uvedeno v 35. bodě odůvodnění, byla tato dovozní cena nižší než průměrná dovozní cena v Malajsii (reprezentativní země navržená stranami). Tvrzení stran byla tedy zamítnuta.

(44)

Tytéž strany nesouhlasily s názorem Komise na význam stávající výroby výrobku, který je předmětem šetření, při posuzování vhodnosti potenciálních reprezentativních zemí. Tvrdily, že svitek nerezavějící oceli je průmyslový výrobek, který je běžně dostupný na celém světě, zatímco u dalších dvou surovin (jehly a hrdla) použila Komise místo kódů popisujících konkrétní výrobky dovozní statistiky týkající se zbytkových kódů celní nomenklatury (popsaných jako „jiné“). Proto nespočívala žádná výhoda ve výběru Brazílie oproti Malajsii, zejména s ohledem na skutečnost, že prodejní, správní a režijní náklady a zisk by byly založeny na finančních údajích brazilské společnosti vyrábějící podobný výrobek jako sudy keg, které by byly stejné, pokud by byla Malajsie vybrána jako reprezentativní země.

(45)

Komise měla za to, že založit náklady na zemi vyrábějící výrobek, který je předmětem šetření, je klíčovým prvkem při posuzování vhodnosti potenciálních reprezentativních zemí, jelikož všechny náklady výrobců vyrábějících tento výrobek by byly ovlivněny stejnými tržními podmínkami. Skutečnost, že kódy nomenklatury kategorizují výrobky do popisu „jiné“, je nečiní méně specifickými, ale pouze je oddělují od ostatních definovaných popisů pod toutéž kategorií kódů. Tvrzení stran byla tedy zamítnuta.

(46)

Po vyhlášení prozatímního nařízení tvrdili dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku, že použití pouze jednoho kódu HS 848190 pro jehly (což je ventil, který se používá k regulaci tlaku plynu uvnitř sudu keg), k němuž se přistoupilo v prozatímní fázi, není správné. Tvrdili, že Komise měla použít kód HS 848180 nebo oba kódy, jelikož evropští výrobci jehel vyváželi tyto výrobky čínským výrobcům sudů keg pod oběma kódy. Rovněž tvrdili, že jehla je samostatnou jednotkou, a nikoli součástí výčepní jednotky. Kromě toho se jehly prodávají po kusech. Skutečnost, že kód HS 848180 v brazilské nomenklatuře používá jako jednotku množství kus/položku, zatímco kód HS 848190 používá kilogram, naznačuje, že vhodnější referenční hodnotou by byla cena prvně uvedeného kódu HS.

(47)

Šetřením bylo zjištěno, že uvedení dva vývozci zařazení do vzorku dováželi jehly z Unie, jeden pod kódem HS 848180 a druhý pod kódem HS 848190. K výběru suroviny podobné surovině používané vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku použila Komise popisy brazilských statistik k určení toho, pod kterými kódy mohou jehly spadat do údajů o dovozu vybrané reprezentativní země. Vzhledem k tomu, že pro sudy keg existují různé typy jehel, a s ohledem na jejich rozhraní a stupeň propojenosti s výčepním zařízením se proto Komise rozhodla použít užší osmimístné kódy zahrnující část obou kódů HS (HS 848190 a HS 848180), do nichž mohou jehly spadat, a sice zbožové kódy 84819090 (části vodovodních kohoutů, ostatní zařízení pro kanalizace atd., který byl jediným kódem použitým v prozatímní fázi), jakož i 84818031 (ostatní ventily pro plynová zařízení s pracovním tlakem nižším než 50 megabarů s termoelektrickým zabezpečením) a 84818039 (ostatní ventily používané v plynových zařízeních s termoelektrickým zabezpečením).

(48)

Po poskytnutí konečných informací vyvážející výrobci zařazení do vzorku zopakovali svá tvrzení předložená v prozatímní fázi ohledně klasifikace jehel, aniž by předložili jakékoli další důkazy. Dodali, že kódy 84818031 a 84818039 nejsou pro jehly správné, protože kódy popisují plynové ventily, zatímco ventily používané v jehlách jsou ventily pro kapalné pivo. Strany dospěly k závěru, že vzhledem k tomu, že klasifikace jehel je sporná a dovozní statistiky v Brazílii jsou nespolehlivé, jedinou vhodnou referenční hodnotou pro jehly je jejich vlastní nákupní cena od výrobců jehel v Unii, jak je uvedena v jejich odpovědích na dotazník.

(49)

Jak je uvedeno v 84. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jehla používaná v sudu keg je určena k udržování stlačeného plynu v sudu keg a pro vypouštění karbonizované kapaliny zajišťující upravený průtok. Tuto funkci plní především mechanismus obsažený v těle jehly sudu keg, který obsahuje jeden nebo dva ventily. Komise proto dospěla k závěru, že jehla může být součástí plynem poháněné výčepní jednotky spadající do čísla HS 8481, do něhož spadají kódy brazilské celní nomenklatury 84818031 a 84818039.

(50)

Kromě toho, i kdyby vývozci z Unie zařazení do vzorku nakoupili 45 % až 60 % jehel, nebyly v odpovědích vývozců zařazených do vzorku uvedeny žádné relevantní důkazy (jako kupní smlouva nebo faktury) na podporu tvrzení o nezkreslených nákupních cenách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak bylo požadováno v dotazníku. Stejně tak žádný z vývozců zařazených do vzorku nerozlišoval ve svých údajích o nákladech u použitých jehel, zda pocházejí z domácích zdrojů, nebo z Unie, přestože dotazník tuto možnost poskytoval. Tvrzení stran byla tedy zamítnuta.

(51)

V prozatímní fázi použila Komise ke stanovení nezkreslených nákladů práce pro skutečnou pracovní dobu v Brazílii statistiky MOP (10). Vyvážející výrobci zařazení do vzorku však zjistili nedostatky v úpravách provedených za účelem zahrnutí sociálních poplatků do nákladů práce, což znamená, že náklady práce byly vypočteny nesprávně. Kromě toho tvrdili, že statistiky MOP vykazují 39,09 hodin odpracovaných týdně v Brazílii, zatímco ostatní zdroje informací uvádějí 44 hodin odpracovaných týdně. Podle nich byl tento rozdíl způsoben tím, že MOP již odečetla každoroční státní svátky a dny pracovního klidu. Proto navrhli, že Komise buď neměla upravit týdenní pracovní dobu MOP o volné dny a státní svátky, nebo měla jako základ pro výpočet referenční hodnoty nákladů práce použít týdenní pracovní dobu v délce 44 hodin.

(52)

Komise proto provedla podrobnější přezkum referenční hodnoty MOP. Další analýza nákladů práce provedená Komisí ukázala, že soubor údajů MOP o výdělcích byl podhodnocen, neboť nezohlednil skutečnost, že brazilští pracovníci pobírali třináct měsíčních mezd za každý pracovní rok, a že byly poskytnuty pouze údaje o průměrných nákladech práce v Brazílii v daném výrobním odvětví bez ohledu na velikost nebo/a konkrétní činnost společnosti.

(53)

Na druhé straně Komise zjistila, že brazilský Ústav pro geografii a statistiku (IBGE) (11) zaznamenal podrobné náklady práce, včetně úplných sociálních úprav (což řeší původní tvrzení vyvážejících výrobců zařazených do vzorku), v centrálním registru společností s údaji podle rozčlenění hospodářské činnosti (výroba kovových obalů) a podle velikosti společností relevantní pro velikost uvedených dvou vyvážejících výrobců v Číně zařazených do vzorku. Komise se proto rozhodla pro výpočet ročních nákladů práce použít pro konečnou fázi šetření nejnovější dostupné údaje IBGE za rok 2020, upravené o index nákladů práce za rok 2021.

(54)

Komise rovněž přezkoumala týdenní pracovní dobu uvedenou ve statistikách MOP a zdrojích identifikovaných stranami (12). Jeden ze dvou zdrojů uváděl maximálně 44 pracovních hodin týdně, zatímco druhý zdroj uváděl 44 standardních pracovních hodin týdně. Oba zdroje byly soukromé a uváděly průměrný počet hodin platných v Brazílii, aniž by uváděly odvětví činností. Revidované statistiky MOP ve skutečnosti uváděly průměrně 40,21 skutečně odpracovaných hodin týdně (13) při výrobě kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení), což je odvětví relevantní pro uvedené dva vyvážející výrobce zařazené do vzorku. Komise proto považovala statistiky MOP za vhodnější pro stanovení počtu skutečně odpracovaných hodin týdně.

(55)

Komise vypočítala skutečně odpracované hodiny ročně tak, že vynásobila skutečně odpracované pracovní hodiny týdně počtem týdnů v roce a poté odečetla dny, kdy se nepracovalo (dovolená, státní svátky, volitelné, nikoli však povinné dny volna, regionální svátky). Tento přístup byl zvolen namísto přístupu navrženého stranami, jelikož jinak by se mělo za to, že všechny týdny v roce mají pět skutečných pracovních dnů, což neodpovídá realitě skutečného zaměstnání.

(56)

V důsledku toho byly pro výpočet referenčních nákladů práce pro skutečnou pracovní dobu v Brazílii stanovené roční náklady práce vyděleny skutečně odpracovanými pracovními hodinami za rok.

(57)

Po poskytnutí konečných informací vyvážející výrobci zařazení do vzorku tvrdili, že zdroj použitý pro náklady práce v Brazílii (IBGE) není vhodný, jelikož statistická metoda (průzkum mezi podniky) a typ údajů (údaje z průzkumu) použité ústavem IBGE podmiňují kvalitu statistických údajů ochotou společností odpovědět na průzkum, což vzhledem k neexistenci podrobných údajů o jednotlivých společnostech v průzkumu způsobilo, že reprezentativnost údajů pro příslušné výrobní odvětví je sporná.

(58)

Komise konstatovala, že IBGE je subjekt provozovaný federální správou pod ministerstvem hospodářství a hlavním poskytovatelem údajů a informací o zemi (14). Proto dospěla k závěru, že shromážděné údaje a metody použité daným subjektem jsou dostatečně spolehlivé a slouží jako primární zdroj statistických údajů v Brazílii. Dostupnost podrobných údajů o jednotlivých společnostech účastnících se konkrétního průzkumu nebyla považována za nezbytnou k potvrzení spolehlivosti této instituce, použitých statistických metod a údajů, které shromáždila. Tvrzení stran bylo tedy zamítnuto.

(59)

Po poskytnutí konečných informací vyvážející výrobci zařazení do vzorku tvrdili, že na základě otázek v dotazníku průzkumu, který použil ústav IBGE, byly platy a sociální poplatky nadměrné a nereprezentativní, protože zahrnovaly náklady na zaměstnance, kteří nejsou spojeni s výrobou (pracovníci, kteří nejsou zaměstnanci, jako majitelé, partneři, neplacení rodinní příslušníci). Kromě toho byl počet zaměstnanců v průzkumu vykázán ke konci roku, a nikoli jako průměr za rok. Vzhledem k tomu, že rok 2020 byl ovlivněn pandemií COVID-19, bylo mnoho zaměstnanců propuštěno z důvodu nedostatečných hospodářských činností, takže vydělením ročních nákladů práce počtem zaměstnanců na konci roku se zvýšily náklady práce na zaměstnance.

(60)

V návaznosti na obdržené připomínky Komise přezkoumala údaje ústavu IBGE a vyloučila platy a sociální poplatky pro zaměstnance, kteří nebyli spojeni s výrobou. Na základě změny míry nezaměstnanosti na začátku a na konci roku 2020 (15) Komise rovněž vypočítala průměrný počet zaměstnanců v roce 2020, který byl následně použit při jejím výpočtu.

(61)

Tytéž strany rovněž tvrdily, že na základě definice uvedené na internetových stránkách MOP (16) byly státní svátky a dny pracovního klidu již každoročně odečteny a nebylo třeba upravovat statistiky o týdenní pracovní době MOP o volné dny a svátky. Komise má jinak jako základ pro výpočet referenční hodnoty nákladů práce použít týdenní pracovní dobu v délce 44 hodin.

(62)

Komise svůj výpočet přezkoumala. Skutečně odpracované hodiny ročně byly vypočteny vynásobením skutečně odpracovaných hodin týdně (jak stanoví MOP) počtem týdnů v roce bez odečtení dnů, kdy se nepracovalo.

(63)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku tvrdili, že připočtení brazilských dovozních cel k dovozním cenám surovin bylo nesprávné, jelikož účelem odkazu na reprezentativní zemi je stanovit nezkreslené ceny, které měli čínští vyvážející výrobci zaplatit, což vyžaduje použití odpovídající čínské sazby dovozního cla.

(64)

Běžná hodnota by měla odrážet nezkreslenou cenu surovin v reprezentativní zemi (v tomto případě v Brazílii). Měla by proto odrážet cenu, kterou by výrobce sudů keg zaplatil v Brazílii za suroviny dodané k bráně závodu. Pokud by dovozní cla v Brazílii nebyla připočtena, výsledná referenční hodnota by neodrážela nezkreslenou cenu na brazilském trhu, nýbrž pouze průměrnou cenu CIF v zemích vyvážejících dotčené suroviny. To by bylo v rozporu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Tento argument stran byl proto zamítnut.

(65)

Po poskytnutí konečných informací vyvážející výrobci zařazení do vzorku zopakovali svá tvrzení předložená v prozatímní fázi ohledně dovozních cel použitých na nákup surovin, aniž by předložili jakékoli další důkazy. Tyto argumenty již byly odmítnuty v předchozím bodě odůvodnění.

(66)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny níže uvedené výrobní faktory a jejich zdroje, pokud jde o Brazílii:

Tabulka 1

Výrobní faktory sudů keg

(67)

Podrobnosti výpočtu běžné hodnoty jsou uvedeny v 96. až 100. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(68)

Uvedení dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku tvrdili, že zisk brazilského výrobce drobných kovových obalů ve výši 24,4 % není spolehlivý pro početní zjištění běžné hodnoty, jelikož je v porovnání s cílovým ziskem výrobců sudů keg v Unii, který činí 12 %, vysoký. Místo toho navrhli použít zisk ve výši 12,2 % zaznamenaný malajsijským výrobcem ocelových sudů, protože jej považovali za spolehlivější, jelikož se velmi blíží cílovému zisku výrobního odvětví Unie.

(69)

Komise uvedla, že cílový zisk výrobců v Unii není srovnatelný se ziskem společností v reprezentativní zemi, ať už se jedná o Brazílii, nebo o Malajsii. Zaprvé, kontext a cíl, s jejichž pomocí jsou tyto zisky určovány, se liší. Zisk v reprezentativní zemi se používá jako zástupný ukazatel nezkresleného zisku, kterého by bylo dosaženo v zemi, která není ovlivněna podstatnými zkresleními. Tato země musí mít podobnou úroveň rozvoje jako dotčená země ovlivněná podstatnými zkresleními. Cílovým ziskem výrobního odvětví Unie je naopak zisk běžně dosahovaný výrobním odvětvím na trhu Unie za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu. Jinými slovy, cílový zisk je založen na úrovni zisku výrobního odvětví Unie v letech předcházejících dumpingovému dovozu působícímu újmu, zatímco zisk společnosti v reprezentativní zemi je založen na zisku realizovaném v konkrétním účetním období. Proměnné pro stanovení cílového zisku výrobního odvětví Unie a referenčního zisku v reprezentativní zemi se proto liší. Kromě toho se tyto zisky vypočítávají různými způsoby. Cílový zisk výrobního odvětví Unie je vyjádřen na základě obratu, zatímco zisk v reprezentativní zemi je vyjádřen v nákladech na prodané zboží. V důsledku toho jsou tyto úrovně zisku nesrovnatelné, a skutečnost, že zisk navrhovaného malajsijského výrobce se více blíží cílovému zisku výrobního odvětví Unie, je proto irelevantní. Toto tvrzení stran bylo zamítnuto.

(70)

Uvedení dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku rovněž tvrdili, že nedostatek podrobných informací v databázi Orbis (17) týkajících se „ostatních provozních nákladů“ použitých při výpočtu prodejních, správních a režijních nákladů a zisku činí údaje z databáze Orbis nepoužitelnými. Dodali, že přesný zdroj údajů z databáze Orbis týkajících se brazilského výrobce identifikovaného Komisí není znám, takže údaje z databáze Orbis jsou méně spolehlivé než auditované účetní závěrky navrhovaného malajsijského výrobce ocelových sudů.

(71)

Komise poukázala na to, že při poskytnutí prozatímních informací byly uvedeny informace o zdroji údajů z databáze Orbis týkajících se brazilského výrobce, což byly informace z místního úředního rejstříku založené na místních zásadách GAAP (18). Kromě toho glosář údajů a poměrů v databázi Orbis definuje ostatní provozní náklady jako „všechny náklady, které přímo nesouvisejí s výrobou prodávaného zboží, jako jsou obchodní náklady, správní náklady atd. a odpisy těchto nákladů“, čímž se vyjasňují obavy stran.

(72)

V závěrečné fázi šetření Komise rovněž opravila administrativní chybu týkající se výpočtu prodejních, správních a režijních nákladů a zisku společnosti Metalurgica Mococa SA v Brazílii. Správní, prodejní a režijní náklady a zisk vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady proto činily 8,67 %, resp. 22,52 %.

(73)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(74)

Po poskytnutí konečných informací vyvážející výrobci zařazení do vzorku zopakovali svá tvrzení předložená v prozatímní fázi ohledně úrovně zisku použité Komisí, aniž by předložili jakékoli další důkazy. Tyto argumenty již byly odmítnuty v 69. bodě odůvodnění.

(75)

Podrobnosti výpočtu vývozní ceny byly uvedeny ve 101. až 103. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jelikož Komise neobdržela žádné připomínky, potvrdila svá prozatímní zjištění.

(76)

Podrobnosti týkající se srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny jsou uvedeny ve 104. až 105. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jelikož Komise neobdržela žádné připomínky, potvrdila svá prozatímní zjištění.

(77)

Jak je popsáno v 32. až 73. bodě odůvodnění, v návaznosti na tvrzení zúčastněných stran a další šetření Komise dumpingová rozpětí revidovala a přepočítala.

(78)

Jak je vysvětleno ve 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise v prozatímní fázi dospěla k závěru, že úroveň spolupráce vyvážejících výrobců byla nízká. Jak je však vysvětleno v 97. bodě odůvodnění, Komise v konečné fázi zjistila, že je nepravděpodobné, že by na trhu Unie působili jiní významní čínští vyvážející výrobci. Komise proto v konečné fázi dospěla k závěru, že úroveň spolupráce byla vysoká (nad 90 %), a považovala za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí zjištěného u vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku.

(79)

V návaznosti na změny provedené po poskytnutí konečných informací jsou konečná dumpingová rozpětí, jež jsou vyjádřena jako procentní podíl z ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením, následující:

(80)

Podle údajů, které měla Komise k dispozici, vyrábělo během období šetření obdobný výrobek v Unii osm výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(81)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na 1 926 200 sudů keg. Komise tento údaj stanovila na základě odpovědi na makroekonomický dotazník, kterou poskytl žadatel, a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo přibližně 73 % odhadované celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(82)

Jelikož k definici výrobního odvětví Unie a jeho úrovním produkce nebyly vzneseny žádné připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené v 113. a 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(83)

Po uložení prozatímních opatření, jak je vysvětleno v 8. bodě odůvodnění, Komise nadále vyhledávala a ověřovala informace uvedené ve 140. a 141. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pokud jde o objem dovozu sudů keg z Číny. V tomto kontextu a jak je popsáno v oddílech 4.2.1, 4.2.2, 4.2.3, 4.2.4 a 4.2.5, Komise: i) požádala celní orgány Španělska a Rumunska o podrobné celní údaje týkající se dovozu zboží pod kódy KN relevantními pro sudy keg; ii) požádala o údaje o vývozu sudů keg v roce 2022 od spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených i nezařazených do vzorku, aby je porovnala s přesnějšími oficiálními dovozními statistikami dostupnými pro období po zahájení šetření; iii) zaslala pěti hlavním dovozcům uvedeným v podnětu žádosti o dodatečné údaje, v nichž požádala o informace o jejich dodavatelích a objemech nákupů za celé posuzované období; iv) ověřila prodej do EU u spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku během posuzovaného období a v) snažila se shromáždit více informací o malých pivovarech po prozatímní fázi.

(84)

Celní údaje z Rumunska a Španělska byly analyzovány podle stejné metodiky jako u původní analýzy popsané ve 127. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Ačkoli tato dodatečná analýza umožnila Komisi zpřesnit odhad dovozu sudů keg do Unie na základě analýzy celních údajů, zahrnutí Španělska a Rumunska nemělo významný dopad na celkový objem dovozu nebo trendy odhadovaného objemu.

(85)

Jak je vysvětleno v 83. bodě odůvodnění, Komise si vyžádala údaje o vývozu sudů keg v roce 2022 od všech šesti spolupracujících vyvážejících výrobců (zařazených i nezařazených do vzorku), aby mohla tyto údaje porovnat s údaji o dovozu sudů keg na úrovni kódů TARIC (21), a ověřit tak, zda mohou existovat nějací vývozci, kteří prodávají sudy keg na trh Unie a kteří během šetření dosud nebyli známi. Požadované údaje poskytlo všech šest spolupracujících vyvážejících výrobců.

(86)

Údaje o dovozu sudů keg na úrovni kódů TARIC jsou k dispozici v databázi Surveillance od 14. května 2022, tj. od prvního dne po zahájení šetření. Kromě toho existuje nevyhnutelná časová prodleva mezi datem, kdy vyvážející výrobce zaznamená prodej, a datem, kdy uvedená zásilka dorazí k celním orgánům Unie. Komise měla na základě informací poskytnutých vyvážejícími výrobci za to, že průměrná časová prodleva činí 30 dnů (22). Komise tedy porovnala vykázané údaje o prodeji za každý měsíc počínaje květnem s údaji o dovozu z databáze Surveillance za následující měsíc.

(87)

Při použití výše uvedené metodiky srovnání byl celkový prodej sudů keg do Unie vykázaný spolupracujícími vyvážejícími výrobci v období od května do září 2022 přibližně o 1 % vyšší než celkový dovoz zaznamenaný v databázi Surveillance za období od června do října 2022, v přepočtu na kilogram. Stejné srovnání prodeje za období od května do prosince 2022 s údaji z databáze Surveillance za období od června 2022 do ledna 2023 vykázalo ještě vyšší objemy prodeje deklarované vyvážejícími výrobci ve srovnání s dovozem zaznamenaným v databázi Surveillance, což je zřejmě způsobeno časovou prodlevou při zaznamenávání dovozu u celních orgánů Unie od okamžiku, kdy byl zaznamenán jako prodej vyvážejícími výrobci.

(88)

Na základě toho dospěla Komise k závěru, že spolupracující vyvážející výrobci byli jedinými vyvážejícími výrobci, kteří prodávali sudy keg do Unie, a to nejpozději od začátku května 2022.

(89)

Kromě toho Komise opět kontaktovala pět hlavních dovozců uvedených v podnětu (23) a požádala o údaje o jejich dodavatelích a objemech nákupů za celé posuzované období.

(90)

Požadované údaje poskytli pouze dva z pěti dovozců (KSM Keg a IMEXA). Jeden dovozce (My Kegs) požádal o prodloužení lhůty pro předložení údajů, ale i když lhůta prodloužena byla, požadované údaje neposkytl.

(91)

Analýza údajů předložených dvěma výše uvedenými dovozci ukázala, že během posuzovaného období nakupovali sudy keg pouze od dvou spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce nezařazeného do vzorku. Prodej vykázaný příslušnými spolupracujícími vyvážejícími výrobci do značné míry odpovídal nákupům vykázaným uvedenými dvěma dovozci.

(92)

Získané údaje sice nepokrývají všechny dovozce, ale neodhalily existenci žádného vývozu vyvážejícího výrobce, který při šetření nespolupracoval.

(93)

Komise se snažila ujistit se, že vyvážející výrobci nezařazení do vzorku nepodhodnocovali objem svého prodeje do Unie během posuzovaného období. Jak je vysvětleno v oddíle 4.2.2 výše, srovnání údajů o prodeji spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených i nezařazených do vzorku s oficiálními dovozními statistikami dostupnými v databázi Surveillance nenaznačovalo, že by některý z vyvážejících výrobců v roce 2022 svůj prodej do Unie podhodnocoval. Komise provedla křížovou kontrolu údajů o vykázaném prodeji do Unie v roce 2022, které poskytli spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku, s údaji na úrovni kódů TARIC. Pokud jde o jejich podíl na celkovém dovozu z Číny vykázaný během posuzovaného období (24), Komise provedla křížovou kontrolu údajů se spolupracujícími uživateli a dovozci. Na tomto základě Komise nezjistila žádné důkazy o tom, že údaje poskytnuté vyvážejícími výrobci by byly nepřesné.

(94)

Po uložení prozatímních opatření se nepřihlásily žádné malé pivovary. Komise proto nebyla schopna získat z tohoto zdroje žádné další informace o dovozu z Číny.

(95)

Ze srovnání údajů o prodeji od šesti spolupracujících vyvážejících výrobců s údaji na úrovni kódů TARIC z databáze Surveillance a údaji od dovozců, kteří nejsou ve spojení, a od uživatelů se zdá, že množství sudů keg, které spolupracující vyvážející výrobci údajně v roce 2022 prodali na trh Unie, představuje v zásadě celkový dovoz sudů keg z Číny na trh Unie během uvedeného období. Kromě toho Komise analyzovala dovoz pod doplňkovým kódem TARIC C999. Doplňkový kód TARIC C999 má zaznamenávat dovoz od nespolupracujících vyvážejících výrobců. Jak databáze podle čl. 14 odst. 6, tak databáze Surveillance ukázaly, že dotčený dovoz byl v období od ledna do března 2023 nevýznamný. To dále potvrzuje skutečnost, že spolupracující vyvážející výrobci byli během posuzovaného období pravděpodobně hlavními vyvážejícími výrobci sudů keg do Unie.

(96)

Podobně ani zkoumání údajů od dvou dovozců, kteří odpověděli na žádosti Komise o údaje, neodhalilo existenci žádného jiného vyvážejícího výrobce.

(97)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nemohla Komise jednoznačně prokázat, že před zahájením řízení působili na trhu Unie významní čínští výrobci, kteří by na začátku května 2022, tj. krátce před zahájením řízení, zastavili svůj vývoz.

(98)

Komise dále připomněla, že její analýza podrobných celních údajů, jak je popsána ve 127. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vycházela z určitých předpokladů. Potenciální nepřesnosti mohou spočívat v převodním vzorci „1 sud keg = 10 kg“, jakož i v různé míře přesnosti popisu zboží v celních údajích jednotlivých členských států. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že po doplnění dvou dalších členských států (Rumunsko a Španělsko) do analýzy celních údajů představovaly belgické celní údaje více než 70 % celkového rozdílu mezi spodními a horními hodnotami potenciálního dovozu sudů keg vyplývajícími z analýzy. Zároveň v posuzovaném období připadal na Belgii velký podíl dovozu sudů keg ve srovnání se všemi členskými státy, jejichž celní údaje Komise analyzovala. Pokud jde o dovozní statistiky týkající se Belgie, mnohé popisy položek v prohlášeních byly poměrně obecné a mohly, ale nemusely být specifické pro sudy keg. Aniž jsou dotčena prozatímní zjištění týkající se údajů o dovozu uvedená v prozatímním nařízení, a na základě konzervativního přístupu se proto Komise rozhodla založit svá konečná zjištění na objemech prodeje do Unie deklarovaných šesti spolupracujícími vyvážejícími výrobci za celé posuzované období.

(99)

V důsledku toho Komise v tomto nařízení stanovila objem dovozu z ČLR, podíly na trhu a spotřebu v Unii na základě objemu vývozu do Unie vykázaného šesti spolupracujícími vyvážejícími výrobci za posuzované období.

(100)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v kusech)

(101)

Komise stanovila spotřebu sudů keg v Unii na základě objemu celkového prodeje výrobního odvětví Unie v Unii a celkového dovozu z Číny vykázaného šesti spolupracujícími vyvážejícími výrobci.

(102)

V prozatímní fázi nebyl zohledněn dovoz z jiných třetích zemí do Unie, protože byl považován za zanedbatelný. K tomuto bodu nebyly obdrženy žádné připomínky. Kromě toho dodatečné údaje získané od dvou dovozců po uložení prozatímních opatření nebyly s uvedeným závěrem v rozporu. Potvrzují se proto závěry 119. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(103)

Při použití dovozu z Číny do Unie stanoveného na základě údajů vykázaných spolupracujícími vyvážejícími výrobci (viz oddíl 4.4.1 níže) vykazovala celková spotřeba v Unii během posuzovaného období rovněž klesající tendenci. Ve srovnání se spotřebou zveřejněnou v tabulce 2 prozatímního nařízení se celkový trend v období 2018–2020 (do období šetření) podstatně nezměnil.

(104)

Po počátečním poklesu o 29 % se spotřeba během vrcholu pandemie COVID-19 výrazně snížila. Omezení volného pohybu osob, která způsobila uzavření barů/restaurací, v uvedeném období výrazně snížila poptávku po sudech keg. Celková nejistota a nedostatek příjmů přinutily uživatele sudů keg (výrobce nápojů), aby odložili své plánované nákupy sudů keg.

(105)

Situace pokračovala po celé období šetření a, jak je vysvětleno ve 139. bodě odůvodnění, spotřeba se začala po skončení období šetření (od roku 2022) zlepšovat, jelikož se snížil dopad pandemie COVID-19 a zvýšila se celková poptávka po točených nápojích. V důsledku toho se celková poptávka v roce 2022 ve srovnání s obdobím šetření zvýšila o 122 % na úroveň mírně nižší než před pandemií COVID-19 (2019).

(106)

Žádné zúčastněné strany nezpochybnily údaje o spotřebě v návaznosti na prozatímní opatření.

(107)

Dotčený výrobek se do Unie dováží pod dvěma kódy KN (ex 7310 10 00 a ex 7310 29 90), podle objemu sudu keg. Sudy keg o objemu >= 50 litrů, ale <= 300 litrů spadají pod kód KN 7310 10 00, zatímco sudy keg o objemu < 50 litrů spadají pod kód KN 7310 29 90 (dále jen „příslušné kódy KN“). Tyto dva kódy KN zahrnují i širokou škálu výrobků jiných než výrobek, který je předmětem šetření (např. plechovky, plechové krabice, žlaby na krmivo pro hospodářská zvířata, kbelíky, hasicí přístroje, kanystry, nádoby a nádrže pro různá použití, láhve na vodu, ocelové sudy atd.). Stanovení dovozu pouze na základě kódů KN tedy nebylo možné.

(108)

Jak je vysvětleno v oddíle 4.2.5, vzhledem k důkazům ve spisu a příslušným testům založeným na údajích z doby po období šetření se Komise v konečné fázi řídila konzervativním přístupem, tj. předpokládala, že objem dovozu vykázaný spolupracujícími vyvážejícími výrobci odpovídá celkovému dovozu sudů keg z Číny během posuzovaného období. Komise proto založila svá konečná zjištění týkající se objemu dovozu z Číny na údajích poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci, které jsou uvedeny v tabulce 3 níže.

Tabulka 3

Dovoz do Unie (v kusech) a podíl na trhu

(109)

Vývoj objemu dovozu a podílů na trhu se změnil ve srovnání s objemem dovozu na základě celních statistik, jak byl zveřejněn v tabulce 6 v prozatímním nařízení. Podíl čínského dovozu na trhu se mezi lety 2018 a 2019 nejprve snížil o čtyři procentní body. Poté se v roce 2020 během vypuknutí pandemie COVID-19 a omezení volného pohybu osob v Unii i v Číně mírně snížil o jeden procentní bod a v období šetření zůstal nezměněn, a to navzdory pokračujícím přísným hygienickým opatřením a krizi s kontejnery, která měla dopad na vývoz z Číny.

(110)

Jak je uvedeno v oddíle 4.3.3.3 prozatímního nařízení, Komise kromě stanovení cenového podbízení dospěla k závěru, že došlo také k významnému stlačování cen ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení. V důsledku značného cenového tlaku způsobeného levným dumpingovým dovozem od čínských vyvážejících výrobců nebylo výrobní odvětví Unie schopno během období šetření zvýšit ceny v souladu s vývojem výrobních nákladů a za účelem dosažení přiměřené úrovně zisku.

(111)

Průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížila téměř o 10 %. Výrobní náklady se přitom za stejné období zvýšily o 16 %, takže prodejní cena výrobního odvětví Unie byla výrazně nižší než jeho výrobní náklady. Zejména v roce 2020 a během období šetření se výrobní náklady podstatně zvýšily, přičemž cena musela být udržována stejná kvůli cenovému tlaku ze strany čínského vývozu. Prodej pod cenou během období šetření byl vyšší než 50 %.

(112)

Tato situace měla jasný dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie. Po počáteční úrovni ve výši 12 % v roce 2018 se ziskovost po zbytek období prudce snížila, zejména v roce 2020 a během období šetření.

(113)

Z vývoje těchto tří ukazatelů jasně vyplývá, že výrobní odvětví bylo vystaveno silnému cenovému tlaku ze strany čínského dumpingového dovozu, který je nutil prodávat za ceny nižší než výrobní náklady. Jak je dále vysvětleno v oddíle 5.1, způsobilo se tím zjevné stlačování cen pro výrobní odvětví Unie.

(114)

Po poskytnutí prozatímních informací dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku a čínská vláda tvrdili, že jim Komise neposkytla dostatečně podrobné informace a vysvětlení týkající se výpočtů jejich rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou, aniž by poskytla odůvodnění důvěrného zacházení s těmito informacemi, čímž porušila jejich právo na obhajobu, a vyvážející výrobci znovu zopakovali tytéž připomínky po poskytnutí konečných informací.

(115)

Komise v tomto ohledu konstatovala, že některé údaje na úrovni PCN (konkrétně průměrná cena a prodané množství) byly považovány za důvěrné nejen proto, aby byly před čínskými vývozci ochráněny důvěrné obchodní informace týkající se výrobců v Unii, ale také kvůli vzájemné ochraně důvěrnosti obchodních informací každého z výrobců v Unii zařazených do vzorku. Ustanovení čl. 6 odst. 7 a článku 20 základního nařízení stanoví určitá práva týkající se informací a poskytování informací zúčastněným stranám. V souladu s článkem 19 základního nařízení však musí být zásady, jimiž se řídí právo na informace, sladěny s požadavky na důvěrnost, zejména s povinností orgánů dodržovat obchodní tajemství (25). Ochrana obchodního tajemství je obecnou zásadou práva EU (26). Vyvážející výrobci ani čínská vláda navíc neposkytli žádné vysvětlení, jak údajné nedostatečné poskytnutí informací porušilo jejich právo na obhajobu. Tato tvrzení byla proto zamítnuta jako neodůvodněná.

(116)

Jelikož s ohledem na ceny dovozu a cenové podbízení nebyly předloženy žádné jiné připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené ve 146. až 154. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(117)

Po uložení prozatímních opatření nebyly obdrženy žádné připomínky ani nebyla učiněna další zjištění týkající se těchto makroekonomických ukazatelů: výroba, výrobní kapacita a využití kapacity, objem prodeje, růst, zaměstnanost a produktivita a překonání účinků dřívějšího dumpingu. Komise proto potvrdila své závěry uvedené ve 160. až 163., 165., 167. až 169. a 171. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(118)

Závěry o objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie uvedené ve 165. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly potvrzeny. Po uplatnění konzervativního přístupu k určení objemu dovozu (viz oddíl 4.2.5) však musel být upraven i vývoj podílu výrobního odvětví Unie na trhu. Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se tedy v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Objem prodeje a podíl na trhu

(119)

Vývoj podílu výrobního odvětví Unie na trhu se ve srovnání s údaji založenými na dovozních statistikách zveřejněných v prozatímním nařízení mírně změnil. Na základě statistik dovozu byla situace v letech 2018 a 2019 stabilní, přičemž v roce 2020 klesl o pět procentních bodů a v období šetření dále klesl o dalších deset procentních bodů.

(120)

Údaje založené na konzervativním přístupu vykazují od roku 2018 do roku 2019 nárůst o čtyři procentní body a podíl na trhu zůstal až do konce období šetření stabilní. Jak je dále uvedeno v oddíle 5.1.1, podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v roce 2022 ve srovnání s obdobím šetření snížil o 14 procentních bodů ve prospěch dovozu z Číny, který se ve stejném rozsahu zvýšil (z 13 % na 27 %).

(121)

Čínská vláda tvrdila, že „ačkoli se podíl na trhu a objem prodeje výrobců v EU během období šetření snížil, tento pokles je v souladu s poptávkou spotřebitelů“, což je pokles, který čínská vláda přičítá pandemii COVID-19 a inflaci spotřebního zboží. Čínská vláda nepředložila žádný důkaz, který by naznačoval, že v posuzovaném období došlo k významné inflaci spotřebního zboží, ani důkaz toho, že by tato údajná inflace byla důvodem poklesu poptávky po sudech keg. Sama Komise však ve 120. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla k závěru, že spotřeba se skutečně snížila v důsledku pandemie COVID-19 a různých omezení volného pohybu osob zavedených v Unii. Jak je však vysvětleno v bodech odůvodnění prozatímního nařízení a v oddíle 5.1 níže, navzdory pandemii COVID-19, která vedla k poklesu poptávky, se podíly výrobního odvětví Unie ani čínských vyvážejících výrobců na výrazně zmenšeném trhu v období 2019–2021 významně nezměnily a Komise dospěla k závěru, že dovoz z Číny vyvíjel na výrobní odvětví Unie značný cenový tlak, což ho nutilo držet své ceny na nízké úrovni a pod úrovní výrobních nákladů, čímž působil podstatnou újmu. Tyto argumenty byly proto zamítnuty jako neopodstatněné.

(122)

Ve svých připomínkách k prozatímním zjištěním žadatel tvrdil, že vzhledem k tomu, že dumpingová rozpětí stanovená v prozatímní fázi se pohybují mezi 65,3 % a 91 %, měl by být rozsah dumpingu považován za značný a měl by být zahrnut do hodnocení újmy podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(123)

Komise uvedla, že v rámci hodnocení všech faktorů a ukazatelů relevantních pro posouzení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie skutečně ve 170. bodě odůvodnění prozatímního nařízení zjistila, že rozsah dumpingových rozpětí měl značný dopad na výrobní odvětví Unie. Komise následně určila, že dumpingová rozpětí byla ještě vyšší, a to v rozmezí od 70,2 % do 92,3 % (viz oddíl 3.4). Na tomto základě Komise potvrdila závěr 170. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(124)

Po uložení prozatímních opatření nebyly obdrženy žádné připomínky k žádnému z mikroekonomických ukazatelů (ceny a faktory ovlivňující ceny, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál). Komise proto potvrdila svůj závěr uvedený ve 172. až 185. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(125)

I s modifikací u spotřeby, údajů o dovozu a podílů na trhu, jak je uvedeno výše, vykazují hlavní makroekonomické a mikroekonomické ukazatele během posuzovaného období i nadále negativní trend. Zatímco se zdá, že podíl vývozu z Číny na trhu klesal v roce 2019 a (mírně) v roce 2020 a v období šetření zůstal stabilní, je na to třeba pohlížet s ohledem na zvláštní situaci bezprecedentního šíření pandemie COVID-19 v roce 2020 a následného kolapsu trhu Unie se sudy keg. Po mírné ztrátě podílu na trhu v roce 2020 navzdory přísným politickým opatřením nulové tolerance onemocnění COVID-19 a krizi s kontejnery v roce 2021 si dovoz z Číny zachoval významný podíl na trhu, což značně stlačovalo ceny výrobního odvětví Unie v období šetření. Komise skutečně potvrdila rozpětí prodeje pod cenou stanovená v prozatímní fázi v rozmezí od 52,9 % do 58,8 %, která vedla k významnému stlačení cen na trhu a negativnímu dopadu na výrobní odvětví Unie.

(126)

Ve svých připomínkách k předběžnému poskytnutí informací, které zopakovali i při poskytnutí prozatímních a konečných informací, dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku tvrdili, že cílové ceny výrobního odvětví Unie u jednotlivých modelů nejsou spolehlivé a jsou v rozporu s obchodní logikou. Společnosti Ningbo a Penglai tvrdily, že některé modely o menším objemu (5 a 10 litrů) jsou dražší než modely o objemu větším. Kromě toho tvrdily, že není možné, aby jeden model sudu keg měl stejnou cílovou cenu s jehlami a bez nich, a že je nelogické, aby dva modely sudů keg o stejném objemu, které jsou však vyráběny podle různých norem, měly jinou cílovou cenu.

(127)

Zaprvé Komise zjistila, že většina sudů keg prodávaných na trhu Unie má objem 20 litrů a více, zatímco sudy keg o objemu 5 a 10 litrů se prodávaly jen v omezeném množství – představovaly [0,4 % – 0,6 %] celkové spotřeby v Unii v období šetření. Z obchodního hlediska je možné, že specializované výrobky vyráběné a prodávané v omezeném množství měly vyšší cenu než masově vyráběné výrobky prodávané v podstatně vyšším množství. Kromě toho mělo výrobní množství dopad i na výrobní náklady. Změna typu výrobku vyžaduje takové kroky, jako je změna formy u hydraulického lisu a další operace, které zpomalují tok výrobního procesu. Je-li výrobní proces upraven pro výrobu několika stovek jednotek určitého typu výrobku, mají fixní náklady a jiné náklady výrazně vyšší dopad než u výroby typu výrobku vyráběného po desítkách tisíc jednotek.

(128)

Zadruhé Komise uvedla, že rozpětí újmy bylo vyjádřeno v rozmezích, aby nebyly zveřejněny důvěrné informace týkající se výrobců v Unii, jak je vysvětleno ve 115. bodě odůvodnění. Vyvážející výrobci proto odhadli minimální a maximální cílovou cenu jednotlivých modelů na základě uvedených rozpětí. Jehly mají dopad na cenu konečného výrobku přibližně ve výši 10 %. Rozpětí, v nichž se cílové ceny zmíněných dvou modelů pohybují, toto rozlišení umožňují. Na rozdíl od tvrzení vyvážejících výrobců proto uvedené dva modely nemají stejnou cenu.

(129)

Komise navíc uvedla, že objem není jediným faktorem ovlivňujícím cenu. Dopad měly zjevně i další faktory, jako je norma. To lze rovněž pozorovat u vývozních cen zmíněných dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, které rovněž vykazovaly rozdíl téměř 50 % u těchto dvou přesně stejných modelů sudů keg.

(130)

Tato tvrzení byla proto zamítnuta jako neopodstatněná.

(131)

Pokud jde o další připomínky, které zúčastněné strany vznesly k závěrům týkajícím se újmy, jimiž se zabývají příslušné oddíly výše, Komise potvrdila své závěry uvedené ve 186. až 188., 190. a 191. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a znovu potvrdila, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(132)

Ve 217. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla Komise k závěru, že újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, způsobil dumpingový dovoz z Číny.

(133)

Na základě konzervativního scénáře pro objem dovozu (jak je vysvětleno v oddíle 4.4.1 výše) Komise posoudila, zda závěry ohledně příčinné souvislosti, k nimž dospěla ve 193. až 209. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, zůstávají v platnosti.

(134)

Objem dovozu z Číny se během posuzovaného období snížil o 80 %, z 617 607 kusů v roce 2018 na 118 460 kusů v roce 2021, a jeho podíl na trhu se snížil z 18 % v roce 2018 na 13 % v období šetření. Objem dovozu a jeho podíl na trhu, i když ve srovnání s počátkem posuzovaného období klesal, zůstal během období šetření významný.

(135)

Kromě toho se tento dovoz během celého posuzovaného období uskutečňoval za ceny významně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie nemělo jinou možnost než se řídit nízkými cenami stanovenými čínskými výrobci, aby zachovalo svůj podíl na trhu v období klesající spotřeby a rostoucích výrobních nákladů, jak je vysvětleno v oddíle 4.4.3.1 prozatímního nařízení. To následně vedlo k významnému poklesu ziskovosti všech výrobců v Unii zařazených do vzorku, a to ze zisků (+12 % v roce 2018) k velkým ztrátám (–9 % v roce 2021) a k následnému zhoršení ostatních finančních ukazatelů, jako je návratnost investic a peněžní tok. Toto stlačování cen, jak je vysvětleno v oddíle 4.3.3 prozatímního nařízení, bylo jednoznačně způsobeno chováním čínských vyvážejících výrobců nabízejících sudy keg za dumpingové ceny na trhu EU.

(136)

Jak je uvedeno ve 190., 194. a 196. až 209. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, cenový tlak u vyvážejících výrobců začal v roce 2019, kdy jejich vývozní cena klesla o 13 %. Ve stejném období ceny výrobního odvětví Unie vzrostly pouze o 2 %, zatímco jeho výrobní náklady vzrostly o 7 %. To mělo okamžitý dopad na ziskovost, která klesla z 12 % na 5 %. V letech 2020–2021 zasáhla Unii pandemie COVID-19 a v důsledku různých omezení volného pohybu osob v celé Evropě spotřeba v Unii dramaticky poklesla. V důsledku nižší výroby a nižšího využití kapacity se výrobní náklady výrobního odvětví Unie výrazně zvýšily, jak je vysvětleno ve 174. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Navzdory zvýšení nákladů nemohlo výrobní odvětví Unie zvýšit své ceny na udržitelnou úroveň kvůli obavám ze ztráty dalšího objemu prodeje vůči levnému a dumpingovému dovozu sudů keg z Číny.

(137)

Prodej sudů keg ze strany výrobního odvětví Unie se snížil z 2 875 573 kusů v roce 2018 na 822 777 kusů v období šetření. Ačkoli se výrobnímu odvětví Unie podařilo během posuzovaného období neztratit svůj podíl na trhu, v kontextu dočasně se zmenšujícího trhu se mu toho podařilo dosáhnout pouze snížením cen na neudržitelnou úroveň pod úrovní nákladů. Další ztráta podílu na trhu spolu se zhroucením spotřeby by s největší pravděpodobností znamenala uzavření celého odvětví po vypuknutí pandemie COVID-19. Jak ukazují údaje po období šetření, toto uzavření ve spojení s prudkým nárůstem objemu dovozu z Číny v roce 2022 by s největší pravděpodobností vedlo k úplnému zániku výrobního odvětví Unie. Komise proto potvrdila, že v podmínkách zmenšujícího se trhu a rostoucích výrobních nákladů se čínské ceny trvale podbízely cenám výrobního odvětví Unie a snižovaly cenové úrovně na trhu EU.

(138)

Situace ohledně vývozní výkonnosti Unie, jak je podrobně popsána v oddíle 5.2.2 prozatímního nařízení, ukázala, jaká by byla běžná situace, pokud jde o úrovně cen a výsledné zisky na vývozních trzích, které nejsou ovlivněny dumpingovým dovozem nebo na nichž byla uložena opatření k obnovení spravedlivého obchodu, tj. v USA, které jsou jejich hlavním vývozním trhem. Během posuzovaného období byly ceny, které byly tyto trhy schopny nabízet, výrazně vyšší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie a trvale vyšší než jeho výrobní náklady, s výjimkou roku 2020, který byl nejvýrazněji zasažen pandemií COVID-19. Pokud by tedy neexistovalo významné stlačování cen a cenové podbízení ze strany čínského dovozu, v důsledku výjimečných opatření, která byla přijata, jak je popsáno ve 190. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, výrobní odvětví Unie mohlo přestát většinu pandemie COVID-19 v ziskovém stavu.

(139)

Aby Komise lépe porozuměla situaci na trhu s přihlédnutím k tomu, že trh byl v letech 2020–2021 ovlivněn pandemií COVID-19, analyzovala rovněž dobu po období šetření, tj. celý rok 2022. V roce 2022 byly účinky omezení volného pohybu osob v důsledku pandemie COVID-19 překonány a trh začal oživovat. Spotřeba vzrostla z 941 000 kusů v roce 2021 na 2,1 milionu v roce 2022, tj. o 122 %. Prodej výrobního odvětví Unie vzrostl o 86 % a dosáhl 1,5 milionu kusů a jeho ceny vzrostly o 49 % a dosáhly 76 EUR/keg (z 51 EUR/keg v roce 2021).

(140)

Zároveň významně vzrostl dovoz z Číny, a sice o 372 %, ze 118 000 kusů v roce 2021 na 560 000 v roce 2022. V důsledku toho se podíl čínských vývozců na trhu více než zdvojnásobil, a to z 13 % v roce 2021 na 27 % v roce 2022, zatímco podíl výrobního odvětví Unie na trhu ve stejném období klesl z 87 % na 73 %.

(141)

Dovozní ceny z Číny se v roce 2022 rovněž zvýšily ze 43 EUR/keg na 51 EUR/keg, ale v mnohem menší míře než ceny výrobního odvětví Unie, a průměrné rozpětí cenového podbízení se v roce 2022 zvýšilo až na 49 %.

(142)

Rok 2022 se navíc vyznačoval výrazným nárůstem inflace v důsledku nákladů na energii a zvýšení ceny nerezavějící oceli v první polovině roku 2022 ve srovnání s rokem 2021. V této situaci vzrostly výrobní náklady výrobního odvětví Unie o 17 % až na 75 EUR/keg (pouze 1 EUR pod průměrnou cenou). Navzdory zvýšení objemu prodeje a prodejních cen proto ziskovost výrobního odvětví Unie dosáhla sotva 1 %.

(143)

Čínské vývozní ceny byly od začátku posuzovaného období v roce 2018 výrazně nižší než ceny a náklady výrobního odvětví Unie. Tato přítomnost na trhu při velmi nízkých cenách byla na úkor výrobního odvětví Unie, které bylo během posuzovaného období nuceno snížit prodejní ceny, aby si udrželo své postavení na trhu. Tyto účinky byly v letech 2020–2021 pravděpodobně méně zjevné v důsledku dopadů pandemie COVID-19 a krize s lodními kontejnery, což výrobnímu odvětví Unie umožnilo mírně zvýšit jeho podíl na trhu, i když za cenu značných ztrát.

(144)

Údaje z roku 2022, kdy se trh vrátil k podmínkám před pandemií COVID-19, ukazují skutečný rozsah škodlivých účinků čínské nekalé cenové soutěže. Navzdory rostoucí poptávce bylo v roce 2022 výrobní odvětví Unie schopno prodávat svůj výrobek za ceny, které jen stěží odpovídají výrobním nákladům, a navzdory tomu za pouhý rok ztratilo 14 procentních bodů podílu na trhu ve prospěch čínského dovozu. Údaje z roku 2022 proto prokazují výsledek trendu, který začal v roce 2019 a byl zastíněn jiným typem újmy způsobené čínským dovozem během pandemie COVID-19 v letech 2020 a 2021. I přes prudký pokles cen se výrobnímu odvětví Unie v roce 2019 podařilo zachovat jeho postavení na trhu, avšak se značnými náklady na jeho ziskovost. Když v roce 2022 došlo k oživení trhu, výrobní odvětví Unie, které nebylo schopno účinně konkurovat výrazně dumpingovému čínskému dovozu, zůstalo jen těsně nad hranicí rentability, což vedlo k masivní ztrátě na trhu ve prospěch dovozu z Číny.

(145)

S ohledem na výše uvedené úvahy Komise zjistila, že vývoj po období šetření potvrdil její zjištění uvedená v prozatímním nařízení a ve 137. bodě odůvodnění výše, a sice že dumpingový dovoz způsobil újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie během posuzovaného období. I v době po období šetření, kdy již nebyly pozorovány účinky pandemie COVID-19, nebylo výrobní odvětví Unie kvůli značnému cenovému tlaku způsobenému levným dovozem od čínských vyvážejících výrobců schopno zvýšit své ceny v souladu s vývojem výrobních nákladů, a v důsledku toho i nadále pociťovalo újmu a zároveň ztrácelo podíl na trhu.

(146)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své zbývající závěry uvedené v 194. až 209. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(147)

Ve 210. a 211. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla Komise k závěru, že pokles spotřeby, který byl dále prohlouben v důsledku pandemie COVID-19, neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(148)

Komise rovněž posoudila, zda tyto závěry, k nimž dospěla v prozatímním nařízení ohledně účinků pandemie COVID-19, zůstaly v platnosti, a to na základě konzervativnějšího určení objemu dovozu.

(149)

Dovoz sudů keg z Číny za velmi nízké ceny byl zaznamenáván od roku 2018. Během posuzovaného období byla průměrná cena dovozu z Číny v průměru o 24 % nižší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie. Přitom docházelo k neustálému poklesu cen výrobního odvětví Unie, a to navzdory rostoucím výrobním nákladům. Skutečnost, že pokles spotřeby byl dále prohlouben v důsledku pandemie COVID-19, neoslabila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Během posuzovaného období se spotřeba snížila o 73 % a objem prodeje výrobního odvětví Unie o 71 %, zatímco dovoz z Číny, omezený krizí s lodními kontejnery, klesl o 80 %. Jak je však uvedeno ve 196. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a v oddíle 5.1 výše a jak dokládají ceny, kterých výrobní odvětví Unie dosáhlo na trhu USA, který je chráněn antidumpingovými cly na dovoz sudů keg z Číny, bez čínského dumpingového dovozu a vyvíjeného cenového tlaku by výrobní odvětví Unie bylo schopno zvýšit své ceny na udržitelnější úroveň a pokrýt zvýšené výrobní náklady a zároveň zachovat svůj podíl na trhu.

(150)

Vývoj po období šetření posuzovaný ve 139. až 143. bodě odůvodnění navíc ukazuje, že i v období, kdy účinky pandemie COVID-19 na trhu již nepůsobily, výrobní odvětví Unie nadále trpělo podstatnou újmou působenou levným dovozem z Číny.

(151)

Čínská vláda předložila několik argumentů týkajících se analýzy příčinných souvislostí uvedené v prozatímním nařízení a v podstatě tvrdila, že zhoršující se situace výrobního odvětví EU je nesprávně přičítána čínskému dumpingovému dovozu.

(152)

Prvním předloženým argumentem čínské vlády bylo, že výkonnost výrobního odvětví Unie se místo toho zhoršila v důsledku klesající poptávky způsobené pandemií COVID-19 a inflace spotřebního zboží. Těmito připomínkami se Komise zabývala již ve 132. až 143. bodě odůvodnění.

(153)

Druhým faktorem, který čínská vláda uváděla jako příčinu zhoršující se výkonnosti výrobního odvětví Unie, je nárůst cen nerezavějící oceli jako hlavní suroviny, který se údajně ještě zhoršil kvůli ochranným opatřením Unie zaměřeným na ocel. Čínská vláda tvrdila, že skutečnost, že vývozní ceny výrobního odvětví Unie během posuzovaného období byly nižší než jeho výrobní náklady, tento závěr potvrzuje.

(154)

Podle informací, které má Komise k dispozici, se však průměrná cena plechů z nerezavějící oceli válcovaných za studena (třídy 304) na trhu v severní Evropě od roku 2018 do roku 2020 snížila (o 15 %) a teprve v roce 2021 začala opět růst (27). Klesající ziskovost výrobního odvětví Unie (která v roce 2020 dosáhla své nejnižší úrovně) proto nelze přičíst cenám oceli. Kromě toho údaje výrobců v Unii zařazených do vzorku neprokazují významný nárůst podílu nákladů na ocel v celkových výrobních nákladech během posuzovaného období. Pokud jde o vývozní ceny výrobního odvětví Unie, Komise uvedla, že vývozní ceny franko výrobního odvětví Unie byly ve všech letech posuzovaného období vyšší než jeho výrobní náklady, s výjimkou roku 2020, což byl rok nejvíce zasažený pandemií COVID-19 a souvisejícím propadem poptávky (viz 172. a 212. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Tyto argumenty byly proto zamítnuty jako neopodstatněné.

(155)

Ve 212 až 214. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla Komise k závěru, že dočasný pokles vývozní výkonnosti nepřispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(156)

Jelikož k tomuto oddílu nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise svá zjištění uvedená ve 212. až 214. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(157)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se analýzy příčinných souvislostí, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 211. až 217. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a znovu potvrdila, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní faktory, posuzované jednotlivě nebo společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(158)

Jak je stanoveno v čl. 9 odst. 4 třetím pododstavci základního nařízení a vzhledem k tomu, že Komise po dobu předběžného poskytování informací celně neevidovala dovoz, analyzovala vývoj objemu dovozu s cílem zjistit, zda došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu, který je předmětem šetření, během období předběžného poskytování informací popsaného ve 3. bodě odůvodnění, a proto při stanovení rozpětí újmy zohlednila dodatečnou újmu vyplývající z takového zvýšení.

(159)

Podle údajů z databáze Surveillance byl objem dovozu z dotčené země během čtyřtýdenního období předběžného poskytování informací (28) o 260 % vyšší než průměrný objem dovozu v období šetření na čtyřtýdenní bázi. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že během období předběžného poskytování informací došlo k podstatnému nárůstu dovozu, který byl předmětem šetření.

(160)

S cílem zohlednit další újmu způsobenou zvýšením dovozu se Komise rozhodla upravit úroveň pro odstranění újmy na základě nárůstu objemu dovozu, který se považuje za relevantní váhový faktor podle ustanovení čl. 9 odst. 4 základního nařízení. Proto vypočítala násobící koeficient tak, že součet objemu dovozu během čtyř týdnů období předběžného poskytování informací (32 685 sudů keg) a 52 týdnů období šetření (118 460 sudů keg) vydělila objemem dovozu v období šetření extrapolovaným na 56 týdnů. Výsledná hodnota 1,1850 odráží dodatečnou újmu způsobenou dalším nárůstem dovozu. Prozatímní rozpětí újmy byla tudíž vynásobena tímto faktorem.

(161)

Kromě toho, jak je již vysvětleno v 78. bodě odůvodnění, Komise v konečné fázi dospěla k závěru, že úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců byla vysoká (nad 90 %), a považovala proto za vhodné stanovit rozpětí újmy pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni nejvyššího rozpětí újmy zjištěného u vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku.

(162)

Konečná úroveň pro odstranění újmy pro spolupracující vyvážející výrobce a všechny ostatní společnosti je proto následující:

(163)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k rozpětí prodeje pod cenou, potvrzuje se 219. až 226. bod odůvodnění prozatímního nařízení ve znění výše uvedené tabulky.

(164)

Jelikož k tomuto oddílu nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise svá zjištění uvedená ve 230. až 233. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(165)

Po přijetí prozatímního nařízení jeden dovozce, společnost IMEXA, tvrdil, že uložení cel by způsobilo značné ztráty, které by vedly k úpadku společnosti.

(166)

Žádní jiní dovozci se proti uložení opatření nevyslovili a spolupráce ze strany dovozců byla celkově velmi nízká. I kdyby tedy společnosti IMEXA v důsledku toho vznikly značné ztráty, zájmy tohoto dovozce (na nějž připadá asi [1,1–2,4] % celkového dovozu do Unie v období šetření) nepřevažují nad zájmem výrobního odvětví Unie jako celku.

(167)

Čínská vláda tvrdila, že uložení cel je v rozporu se zájmy Unie, jelikož by poškodilo zájmy spotřebitelů a zastavilo by dovoz sudů keg do Unie, což by výrobnímu odvětví Unie umožnilo převzít trh.

(168)

Jak je vysvětleno ve 241. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise již zjistila, že jakýkoli dopad zvýšených nákladů na sudy keg na ziskovost hotelového, restauračního a stravovacího odvětví by byl omezený, a ve 243. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl vyvozen závěr, že nákladový dopad sudů keg na nápojový průmysl je celkově minimální. Pokud jde o druhý bod vznesený čínskou vládou, Komise uvedla, že cílem a funkcí antidumpingových opatření není zastavit dovoz jakéhokoli výrobku do Unie, ale obnovit rovné podmínky, které domácím a zahraničním konkurentům umožní soutěžit na trhu Unie za nedumpingové ceny. Tato tvrzení byla proto zamítnuta jako neopodstatněná.

(169)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise potvrdila svá zjištění uvedená ve 238. až 244. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(170)

Na základě výše uvedených skutečností trvá Komise na svém závěru uvedeném ve 245. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, z nichž by vyplývalo, že uložení opatření na dovoz opětovně plnitelných sudů keg z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky není v zájmu Unie.

(171)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení, by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(172)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené v cenách CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(173)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí tedy stav zjištěný během šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pochází z dotčené země a je vyráběn uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

(174)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být zaslána Komisi (29). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(175)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(176)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(177)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(178)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(179)

Vyvážející výrobci, kteří během období šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat Komisi, aby pro ně stanovila sazbu antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel v období šetření do Unie; ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství těchto výrobků do Unie.

(180)

Statistické údaje týkající se opětovně plnitelných sudů keg z nerezavějící oceli jsou často vyjádřeny v počtu kusů. V kombinované nomenklatuře stanovené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (30) není však pro sudy keg žádná taková doplňková jednotka uvedena. Je proto nutné stanovit, že v prohlášení o propuštění do volného oběhu se musí u dovozu dotčeného výrobku kromě hmotnosti v kilogramech nebo tunách uvádět i počet kusů. Počet kusů by měl být uváděn u kódů TARIC 7310100010 a 7310299010 za předpokladu, že je tento údaj v souladu s přílohou I nařízení (EHS) č. 2658/87.

(181)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to ve výši stanovené tímto nařízením.

(182)

S ohledem na článek 109 nařízení 2018/1046 (31), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(183)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje. V čl. 10 odst. 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 se stanoví zvláštní ustanovení pro uvádění na trh a používání přípravků používaných v Unii jako doplňkové látky k silážování ke dni, kdy se uvedené nařízení stalo použitelným.

(2)

V souladu s čl. 10 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1831/2003 byly přípravky Lactiplantibacillus plantarum ATCC 55058 a ATCC 55942 (dříve taxonomicky identifikované jako Lactobacillus plantarum ATCC 55058 a ATCC 55942) zapsány do registru pro doplňkové látky jako stávající produkty, které náleží do funkční skupiny doplňkových látek k silážování, pro všechny druhy zvířat.

(3)

V souladu s čl. 10 odst. 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 ve spojení s článkem 7 a čl. 10 odst. 2 uvedeného nařízení byly podány žádosti o povolení přípravků Lactiplantibacillus plantarum ATCC 55058 a ATCC 55942 jako doplňkových látek pro všechny druhy zvířat s požadavkem na jejich zařazení do kategorie „technologické doplňkové látky“ a funkční skupiny „doplňkové látky k silážování“. Tyto žádosti byly podány spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 23. května 2012 (2) k závěru, že použití přípravků Lactiplantibacillus plantarum ATCC 55058 a ATCC 55942 při výrobě siláže je považováno za bezpečné pro cílové druhy, spotřebitele produktů ze zvířat krmených ošetřenou siláží a pro životní prostředí, ale nenalezl žádné důkazy o tom, že tyto dva přípravky mají příznivý účinek na zachování živin, a proto nemohl dospět k závěru o jejich účinnosti. Úřad dále uvedl, že podle jejich obecného bezpečnostního listu mohou přípravky při dlouhodobém styku s kůží a očima způsobit podráždění, a dospěl k závěru, že by se měl zvážit jejich potenciál jako senzibilizátorů kůže a dýchacích cest vzhledem k bílkovinné povaze účinných látek.

(5)

Ve svém stanovisku ze dne 10. října 2013 (3) úřad stále nemohl dospět k závěru ohledně účinnosti uvedených přípravků, protože neexistují žádné významné důkazy o zachování živin. Na základě tří nových studií účinnosti, které žadatel poskytl jako doplňující informace, však úřad ve svém stanovisku ze dne 27. září 2022 (4) nakonec dospěl k závěru, že přípravky Lactiplantibacillus plantarum ATCC 55058 a ATCC 55942 mají potenciál zlepšit proces silážování snížením rozkladu bílkovin ve všech typech pícnin, jak naznačuje snížení výroby amoniaku.

(6)

Posouzení přípravků Lactiplantibacillus plantarum ATCC 55058 a ATCC 55942 prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Používání uvedených přípravků by proto mělo být povoleno. Komise se domnívá, že by měla být přijata vhodná ochranná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na zdraví uživatelů doplňkové látky.

(7)

Vzhledem k tomu, že bezpečnostní důvody nevyžadují okamžité provedení změn v podmínkách pro povolení dotčených přípravků, je vhodné stanovit přechodné období, které zúčastněným stranám umožní připravit se na plnění nových požadavků vyplývajících z povolení.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.