14.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/1

(1)

Dne 17. března 2014 přijala Rada nařízení (EU) č. 269/2014.

(2)

Na základě přezkumu provedeného Radou by údaje v příloze týkající se padesáti osob měly být změněny a jedna zemřelá osoba by z ní měla být vypuštěna.

(3)

Příloha I nařízení (EU) č. 269/2014 by měla být odpovídajícím způsobem změněna,

14.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/12

(1)

Nařízením Komise (EHS) č. 2454/93 (2) ve znění nařízení (EU) č. 1063/2010 (3) a prováděcího nařízení (EU) č. 530/2013 (4) byl reformován způsob, jakým se pro účely unijního systému všeobecných celních preferencí (systému GSP) osvědčuje původ zboží. V rámci této reformy byl zaveden systém autocertifikace původu zboží vývozci, kteří jsou pro tyto účely registrováni zvýhodněnými zeměmi nebo členskými státy, přičemž zprovoznění tohoto systému bylo odloženo na 1. ledna 2017. Předmětná reforma vycházela ze skutečnosti, že vývozci nejlépe znají původ svých produktů, a je tak vhodné od nich vyžadovat, aby svým zákazníkům přímo poskytovali deklarace o původu. Aby mohly zvýhodněné země a členské státy vývozce registrovat, má Komise zavést elektronický systém registrovaných vývozců („systém REX“).

(2)

Došlo k vyjasnění dalších požadavků na systém REX. S ohledem na tyto požadavky je nutno upravit řadu ustanovení o pravidlech původu v rámci GSP.

(3)

Jednostranné celní preference na dovoz ze zvýhodněných zemí udělují i Norsko a Švýcarsko. V diskusích, které vedla Komise s Norskem a Švýcarskem v souladu se zmocněním, jež obdržela od Rady, aby s těmito dvěma zeměmi vyjednala nové znění stávajících dohod (5), pokud jde o vzájemné uznávání náhradních osvědčení o původu zboží a o rozšíření dvoustranné kumulace na materiály pocházející z Norska a Švýcarska, se strany dohodly, že systém registrovaných vývozců budou uplatňovat a používat i Norsko a Švýcarsko. Stejná možnost by se měla nabídnout Turecku, jakmile tato země splní určité podmínky stanovené v nařízení (EHS) č. 2454/93. S ohledem na výše uvedené by se měly provést potřebné úpravy, aby se zajistilo řádné fungování spolupráce mezi Unií, Norskem, Švýcarskem a Tureckem.

(4)

Dovozce používající deklaraci o původu by měl mít možnost si ověřit platnost čísla registrovaného vývozce, který tuto deklaraci vyhotovil. Údaje systému REX by proto měly být uvedeny na veřejně přístupných internetových stránkách.

(5)

Stávající pravidla ohledně systému registrovaných vývozců by měla být použitelná od 1. ledna 2017. Aby pravidla nebyla dotčena ve fázi jejich uplatňování, úpravy stanovené tímto nařízením by měly být použitelné před uvedeným datem.

(6)

Podle stávajících pravidel jsou k registraci způsobilí jen vývozci ve zvýhodněných zemích a v Unii. Jelikož Norsko, Švýcarsko a rovněž Turecko (až bude splňovat určité podmínky) mají uplatňovat systém registrovaných vývozců, jejich vývozci by také měli mít možnost se zaregistrovat, aby byli oprávněni vyhotovovat deklarace o původu v rámci dvoustranné kumulace nebo náhradní deklarace o původu v rámci přeposílání zboží.

(7)

Stávající pravidla týkající se lhůt pro zavedení systému REX dostatečně nezohledňují kapacitu zvýhodněných zemí, pokud jde o řízení registračního postupu a uplatňování systému od roku 2017. Proto by se měla až do 31. prosince 2019 (s možností prodloužení o šest měsíců) stanovit přechodná opatření a postupné zavádění. Od 30. června 2020 bude pro nárokování preferenčního celního zacházení v rámci systému GSP zapotřebí, aby byly součástí všech zásilek, jež budou obsahovat původní produkty a jejichž celková hodnota bude přesahovat 6 000 EUR, deklarace o původu vyhotovené registrovaným vývozcem.

(8)

Komise, příslušné orgány zvýhodněných zemí a celní orgány členských států, Norska, Švýcarska a Turecka (až tato země splní určité podmínky) potřebují mít přístup k údajům zaregistrovaným v systému. Aby se zajistila patřičná ochrana osobních údajů, měla by se stanovit podrobná pravidla, zejména pokud jde o rozsah přístupu k údajům a o účel jejich zpracovávání, a také právo vývozců na úpravu, výmaz či zablokování těchto údajů.

(9)

Toto nařízení by nemělo nijak ovlivnit úroveň ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováváním údajů podle ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (6) a vnitrostátních právních předpisů, jimiž se uvedená směrnice provádí, a zejména nemění povinnosti členských států spojené se zpracováváním údajů těmito státy podle směrnice 95/46/ES ani povinnosti orgánů a institucí Unie spojené se zpracováváním údajů těmito orgány a institucemi podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (7) při plnění jejich úkolů.

(10)

Měla by být stanovena doba, po kterou se budou uchovávat údaje týkající se registrovaných vývozců, jejichž registrace bude zrušena, s přihlédnutím ke skutečné potřebě takové údaje uchovávat a k době pro uchovávání údajů, která je již vymezena v právních předpisech členských států.

(11)

Pravidla týkající se rozdělování zásilek by se měla upravit tak, aby bylo jasné, že rozdělování zásilek je možné jen tehdy, je-li prováděno vývozci nebo v jejich odpovědnosti.

(12)

Do podmínek pro zpětné vydávání osvědčení o původu zboží na tiskopise A by měla být doplněna situace, kdy se o konečném určení produktů rozhodne během přepravy či skladování produktů a po možném rozdělení.

(13)

Jelikož status některých zemí v rámci systému GSP se 1. ledna 2015 změnil ze zvýhodněné země na zemi způsobilou, příslušné orgány daných zemí již nebudou moci vydávat osvědčení na tiskopise A pro produkty pocházející z jiné země téhož regionálního sdružení, která je stále zvýhodněnou zemí, jak tomu bylo v souladu s čl. 86 odst. 4 druhým a třetím pododstavcem. Aby vývozci zboží ze zvýhodněných zemí mohli v období od 1. ledna 2015 až do vstupu tohoto nařízení v platnost dále nepřerušeně přepravovat své zboží po obvyklých obchodních trasách přes země se změněným statusem, změny pravidel týkajících se zpětného vydávání osvědčení na tiskopise A by se měly použít se zpětnou účinností od 1. ledna 2015.

(14)

Stávající pravidla, postupy a metody správní spolupráce použitelné až do okamžiku, kdy se začne uplatňovat systém registrovaných vývozců, stanoví, že pokud ověřovací postup nebo jiné dostupné informace naznačují, že jsou porušována pravidla původu, zvýhodněné země vývozu z vlastního podnětu nebo na žádost celních orgánů členských států provádí náležitá šetření. Stejná povinnost by měla dále platit i poté, co se systém registrovaných vývozců začne uplatňovat.

(15)

Za účelem zajištění právní jistoty by se měla přechodná pravidla ohledně uplatňování systému autocertifikace původu registrovanými vývozci, která jsou nyní stanovena v pozměňovacím nařízení (EU) č. 1063/2010, zapracovat přímo do nařízení (EHS) č. 2454/93.

(16)

Do části II přílohy 13a by se mělo vložit nové číslo harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží a pravidla s ním spojená, aby byly vzaty v úvahu oděvy jiné než pletené nebo háčkované (číslo 62), které však mají pletené nebo háčkované části.

(17)

Po doplnění španělštiny mezi jazyky, v nichž lze vyhotovovat deklaraci o původu, by měla být změněna příloha 13d, na niž se odkazuje v čl. 95 odst. 3 nařízení (EHS) č. 2454/93, tak aby v ní byla doplněna španělská verze deklarace o původu.

(18)

Příloha 17 by se měla změnit, aby byla zavedena tolerance v šířce, v jejíchž mezích nebude muset osvědčení o původu zboží na tiskopise A vyhovovat požadavkům na rozměry. Do seznamu zemí, které přijímají osvědčení o původu zboží na tiskopise A pro účely unijního systému všeobecných celních preferencí, by se kromě toho mělo doplnit Chorvatsko.

(19)

Do článku 109 by se mělo doplnit ustanovení ohledně potvrzování kolonky 7 průvodního osvědčení EUR.1 a prohlášení na faktuře, přičemž v tomto ustanovení by měly být obsaženy dodatečné odkazy objasňující právní rámec, podle něhož se takové doklady vydávají nebo vyhotovují.

(20)

Nařízení (EHS) č. 2454/93 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(21)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

1)

Vkládá se nový článek 66a, který zní:

„Článek 66a

1.   Články 68 až 71 a 90 až 97j se použijí od data, k němuž začne být ve zvýhodněných zemích a členských státech uplatňován systém autocertifikace původu registrovanými vývozci (‚systém registrovaných vývozců‘).

2.   Články 97k až 97w se použijí, dokud budou zvýhodněné země vydávat osvědčení o původu zboží na tiskopise A a členské státy průvodní osvědčení EUR.1 nebo dokud budou jejich vývozci vyhotovovat prohlášení na faktuře, v souladu s články 91 a 91a.“

2)

Článek 67 se mění takto:

3)

V článku 68 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Zvýhodněné země předloží Komisi závazek uvedený v odstavci 1 přinejmenším tři měsíce přede dnem, kdy hodlají zahájit registraci vývozců.“

4)

Článek 69 se nahrazuje tímto:

„Článek 69

1.   Zvýhodněné země Komisi uvědomí o orgánech, které se nacházejí na jejich území a jsou:

Zvýhodněné země Komisi sdělí názvy, adresy a kontaktní údaje těchto orgánů. Sdělované informace musí být Komisi zaslány nejpozději tři měsíce přede dnem, kdy zvýhodněné země hodlají zahájit registraci vývozců.

Zvýhodněné země Komisi okamžitě informují o veškerých změnách v informacích poskytnutých podle prvního pododstavce.

2.   Členské státy Komisi sdělí názvy, adresy a kontaktní údaje svých celních orgánů, které jsou:

Sdělované informace musí být Komisi zaslány do 30. září 2016.

Členské státy Komisi okamžitě informují o veškerých změnách v informacích poskytnutých podle prvního pododstavce.“

5)

Vkládají se nové články 69a, 69b a 69c, které znějí:

„Článek 69a

1.   Komise zřídí systém REX a zajistí, aby byl k dispozici do 1. ledna 2017.

2.   Příslušné orgány zvýhodněných zemí a celní orgány členských států po obdržení úplné žádosti uvedené v příloze 13c vývozci, popřípadě přeposílateli zboží neprodleně přiřadí číslo registrovaného vývozce a toto číslo spolu s registračními údaji a s datem, od něhož je registrace v souladu s čl. 92 odst. 5 platná, vloží do systému REX.

Pokud se příslušné orgány domnívají, že jsou informace uvedené v žádosti neúplné, daného vývozce o tom neprodleně vyrozumí.

Příslušné orgány zvýhodněných zemí a celní orgány členských států se starají o to, aby byly jimi zaregistrované údaje aktuální. Tyto údaje upravují bezprostředně poté, co jsou informovány registrovaným vývozcem v souladu s článkem 93.

Článek 69b

1.   Komise zajistí, aby byl přístup k systému REX poskytován v souladu s tímto článkem.

2.   Komise má přístup, který jí umožňuje nahlížet do všech údajů.

3.   Příslušné orgány zvýhodněných zemí mají přístup, jenž jim umožňuje nahlížet do údajů o vývozcích, které registrovaly.

4.   Celní orgány členských států mají přístup, jenž jim umožňuje nahlížet do údajů, které registrovaly ony samy, a do údajů, které registrovaly celní orgány ostatních členských států, příslušné orgány zvýhodněných zemí a orgány Norska, Švýcarska a Turecka. K těmto údajům přistupují za účelem ověřování celních prohlášení podle článku 68 celního kodexu nebo za účelem kontroly prohlášení podle čl. 78 odst. 2 uvedeného kodexu.

5.   Komise zajistí příslušným orgánům zvýhodněných zemí bezpečný přístup do systému REX.

Jelikož Norsko a Švýcarsko prostřednictvím dohody zmiňované v článku 97 g s Unií ujednaly sdílení systému REX, zajistí Komise bezpečný přístup k systému REX i celním orgánům těchto zemí. Bezpečný přístup do systému REX se poskytne také Turecku, jakmile bude tato země splňovat určité podmínky.

6.   Pokud budou některá země nebo některé území vyňaty z přílohy II nařízení (EU) č. 978/2012, příslušným orgánům dané zvýhodněné země zůstane zachován přístup do systému REX, dokud to bude zapotřebí, tak aby se jim umožnilo plnit jejich povinnosti vyplývající z článku 71.

7.   Jestliže k tomu dá vývozce podpisem kolonky 6 ve formuláři stanoveném v příloze 13c souhlas, poskytne Komise veřejnosti následující údaje:

Nepodepsání kolonky 6 není důvodem k tomu, aby byla registrace vývozce zamítnuta.

8.   Tyto údaje Komise zpřístupňuje veřejnosti vždy:

Článek 69c

1.   Údaje registrované v systému REX se zpracovávají pouze za účelem uplatňování tohoto systému, tak jak je stanoveno v tomto oddíle.

2.   Registrovaným vývozcům se poskytnou informace stanovené v čl. 11 odst. 1 písm. a) až e) nařízení (ES) č. 45/2001 nebo v článku 10 směrnice 95/46/ES. Registrovaní vývozci budou kromě toho informováni:

Registrovaným vývozcům se zmiňované informace poskytnou v upozornění připojeném k žádosti o registraci vývozce, jak je stanoveno v příloze 13c.

3.   Každý příslušný orgán ve zvýhodněné zemi uvedený v čl. 69 odst. 1 písm. a) a každý celní orgán v členském státě uvedený v čl. 69 odst. 2 písm. a), který vloží údaje do systému REX, bude v souvislosti s jejich zpracováním považován za správce.

Aby byla registrovaným vývozcům zaručena jejich práva, Komise bude v souvislosti se zpracováváním všech údajů považována za společného správce.

4.   Práva registrovaných vývozců, pokud jde zpracovávání údajů uložených v systému REX, uvedených v příloze 13c a zpracovávaných ve vnitrostátních systémech, se vykonávají v souladu s předpisy o ochraně údajů, kterými členský stát, jenž údaje vývozců uchovává, provádí směrnici 95/46/ES.

5.   Členské státy, které ve svých vnitrostátních systémech duplikují údaje ze systému REX, k nimž mají přístup, tyto duplikované údaje aktualizují.

6.   Práva registrovaných vývozců, pokud jde o zpracovávání jejich registračních údajů Komisí, se vykonávají v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

7.   Veškeré žádosti registrovaných vývozců o výkon práva na přístup k údajům nebo práva na jejich úpravu, výmaz či zablokování v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 se předkládají správci údajů, který je vyřizuje.

Jestliže registrovaný vývozce předloží takovou žádost Komisi, aniž by se pokusil domoci se svých práv u správce údajů, Komise předmětnou žádost postoupí správci údajů registrovaného vývozce.

Pokud registrovaný vývozce při domáhání se svých práv u správce údajů neuspěje, předloží svou žádost Komisi, která bude jednat jako správce. Komise má právo údaje upravovat, mazat či blokovat.

8.   Vnitrostátní orgány dozoru pro ochranu údajů a evropský inspektor ochrany údajů, z nichž každý jedná v rozsahu svých příslušných pravomocí, spolupracují a zajišťují koordinovaný dozor nad registrovanými údaji.

Vnitrostátní orgány dozoru pro ochranu údajů a evropský inspektor ochrany údajů, z nichž každý jedná v rozsahu svých příslušných pravomocí, si podle potřeby vyměňují relevantní informace, napomáhají si při auditech a inspekcích, přezkoumávají potíže s výkladem či uplatňováním tohoto nařízení, zaobírají se problémy s výkonem nezávislého dozoru nebo s výkonem práv subjektů údajů, vypracovávají sladěné návrhy na společná řešení jakýchkoli problémů a zvyšují povědomí o právech na ochranu údajů.“

6)

Články 70 a 71 se nahrazují tímto:

„Článek 70

Komise na svých internetových stránkách zveřejní data, k nimž zvýhodněné země začnou uplatňovat systém registrovaných vývozců. Tyto informace bude Komise aktualizovat.

Článek 71

Jestliže bude z přílohy II nařízení (EU) č. 978/2012 odstraněna některá země nebo některé území, po dobu tří let ode dne jejich vyřazení z uvedené přílohy bude pro danou zemi či pro dané území dále platit povinnost správní spolupráce, jak je stanoveno v článcích 69 a 69a, v čl. 86 odst. 10 a v článku 97 g.“

7)

Článek 74 se nahrazuje tímto:

„Článek 74

1.   Produkty deklarované k propuštění do volného oběhu v Evropské unii musí být stejné jako produkty vyvezené ze zvýhodněné země, která je považována za zemi jejich původu. Před jejich deklarováním k propuštění do volného oběhu nesmí být pozměněny, jakýmkoli způsobem přetvořeny nebo podrobeny jiným operacím než těm, které je mají uchovat v dobrém stavu nebo které spočívají v připojení nebo připevnění značek, štítků, pečetí či jakékoli jiné dokumentace, aby byl zajištěn soulad se specifickými domácími požadavky platnými v Unii.

2.   Produkty dovezené do zvýhodněné země pro účely kumulace podle článků 84, 85 nebo 86 musí být stejné jako produkty vyvezené ze země, která je považována za zemi jejich původu. Před deklarováním k příslušnému celnímu režimu v zemi dovozu nesmí být pozměněny, jakýmkoli způsobem přetvořeny nebo podrobeny jiným operacím než těm, které je mají uchovat v dobrém stavu.

3.   Produkty lze skladovat za předpokladu, že v zemi nebo zemích tranzitu zůstanou pod dohledem celních orgánů.

4.   Rozdělování zásilek je možné, pokud ho provádí vývozce nebo pokud jsou zásilky rozdělovány na jeho odpovědnost a zboží zůstává v zemi nebo zemích tranzitu pod dohledem celních orgánů.

5.   Splnění odstavců 1 až 4 se považuje za uspokojivé, pokud celní orgány nemají důvod k pochybnostem; v takových případech mohou celní orgány požádat deklaranta, aby poskytl důkaz splnění, který je možné poskytnout jakýmkoli způsobem, včetně smluvních přepravních dokumentů, jako jsou nákladní listy, nebo faktických či konkrétních důkazů založených na značení nebo číslování balíků nebo jakýchkoli důkazů týkajících se vlastního zboží.“

8)

V článku 84 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„Pododdíly 2 a 7 se použijí obdobně na vývoz z Unie do zvýhodněné země pro účely dvoustranné kumulace.“

9)

Článek 86 se mění takto:

10)

Ustanovení čl. 88 odst. 1 se zrušuje.

11)

V části I hlavě IV kapitole 2 oddíle 1 se název pododdílu 5 nahrazuje tímto:

„Pododdíl 5

Postupy při vývozu ve zvýhodněné zemi a v Evropské unii použitelné ode dne, kdy začne být uplatňován systém registrovaných vývozců“

12)

Články 90 až 95 se nahrazují tímto:

„Článek 90

1.   Systém se použije v těchto případech:

2.   Hodnotou původních produktů v zásilce se rozumí hodnota všech původních produktů v jedné zásilce, na niž se vztahuje deklarace o původu vyhotovená v zemi vývozu.

Článek 91

1.   Zvýhodněné země zahájí registraci vývozců 1. ledna 2017.

Pokud však zvýhodněná země není v situaci, kdy by mohla registraci zahájit k uvedenému datu, Komisi do 1. července 2016 písemně vyrozumí, že registraci vývozců odkládá na 1. ledna 2018 nebo 1. ledna 2019.

2.   Po dobu dvanácti měsíců ode dne, kdy zvýhodněná země zahájí registraci vývozců, budou příslušné orgány dané zvýhodněné země na žádost vývozců, kteří v době, kdy žádají o osvědčení, nejsou dosud registrováni, dále vydávat osvědčení o původu zboží na tiskopise A.

Aniž by bylo dotčeno ustanovení čl. 97k odst. 5, osvědčení o původu zboží na tiskopise A vydaná v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce se v Unii připouští jako doklad o původu, jsou-li vydána před datem registrace dotčeného vývozce.

Příslušné orgány zvýhodněné země, které mají potíže s dokončením registračního procesu během výše uvedeného dvanáctiměsíčního období, mohou Komisi požádat o prodloužení lhůty. Prodloužení v takových případech nepřesáhne šest měsíců.

3.   Vývozci ve zvýhodněné zemi, registrovaní i neregistrovaní, vyhotovují u zasílaných původních produktů ode dne, kdy zvýhodněná země hodlá zahájit registraci vývozců, deklarace o původu, jestliže celková hodnota produktů nepřesahuje 6 000 EUR.

Jakmile jsou registrováni, vyhotovují vývozci u zasílaných původních produktů ode dne, kdy začne platit jejich registrace v souladu s čl. 92 odst. 5, deklarace o původu, jestliže celková hodnota produktů přesahuje 6 000 EUR.

4.   Všechny zvýhodněné země budou systém registrovaných vývozců uplatňovat nejpozději od 30. června 2020.

Článek 91a

1.   Dne 1. ledna 2017 zahájí celní orgány členských států registraci vývozců a přeposílatelů zboží usazených na jejich území.

2.   Od 1. ledna 2018 přestanou celní orgány ve všech členských státech vydávat průvodní osvědčení EUR.1 za účelem kumulace podle článku 84.

3.   Do 31. prosince 2017 budou celní orgány členských států na žádost dosud neregistrovaných vývozců či přeposílatelů zboží vydávat průvodní osvědčení EUR.1 nebo náhradní osvědčení o původu zboží na tiskopise A. To platí i tehdy, jsou-li k původním produktům zasílaným do Unie připojovány deklarace o původu vyhotovené registrovaným vývozcem ve zvýhodněné zemi.

4.   Vývozci v Unii, registrovaní i neregistrovaní, vyhotovují u zasílaných původních produktů od 1. ledna 2017 deklarace o původu, jestliže celková hodnota produktů nepřesahuje 6 000 EUR.

Jakmile jsou registrováni, vyhotovují vývozci u zasílaných původních produktů ode dne, kdy začne platit jejich registrace v souladu s čl. 92 odst. 5, deklarace o původu, jestliže celková hodnota produktů přesahuje 6 000 EUR.

5.   Přeposílatelé zboží, kteří jsou registrováni, mohou ode dne, kdy začne platit jejich registrace v souladu s čl. 92 odst. 5, vyhotovovat náhradní deklarace o původu. To platí bez ohledu na to, zda jsou ke zboží připojována osvědčení o původu zboží na tiskopise A vydaná ve zvýhodněné zemi nebo prohlášení na faktuře či deklarace o původu vyhotovené vývozcem.

Článek 92

1.   Aby se vývozce stal registrovaným vývozcem, musí podat žádost u příslušného orgánu zvýhodněné země, z níž se má zboží vyvážet a jež je považována za zemi jeho původu nebo v níž došlo ke zpracování, které se nepovažuje za splňující podmínky čl. 86 odst. 4 prvního pododstavce nebo čl. 86 odst. 6 písm. a).

Žádost se podává na formuláři stanoveném v příloze 13c a musí obsahovat všechny v něm požadované informace.

2.   Aby se vývozce nebo přeposílatel zboží usazený v některém z členských států stal registrovaným vývozcem, musí podat žádost u celních orgánů daného členského státu, a to za použití formuláře stanoveného v příloze 13c.

3.   Vývozci budou pro účely vývozu v rámci systému všeobecných celních preferencí Unie, Norska, Švýcarska a Turecka (jakmile tato země splní určité podmínky) registrováni jednotně.

Příslušné orgány zvýhodněné země přidělí vývozci pro účely vývozu v rámci systému GSP Unie, Norska, Švýcarska a Turecka (jakmile tato země splní určité podmínky) číslo registrovaného vývozce, a to za předpokladu, že uvedené státy uznaly zemi, kde k registraci došlo, jakožto zemi zvýhodněnou.

4.   Žádost o registraci vývozce musí obsahovat všechny údaje zmiňované v příloze 13c.

5.   Registrace platí ode dne, kdy příslušné orgány zvýhodněné země nebo celní orgány členského státu obdrží úplnou žádost o registraci v souladu s odstavcem 4.

6.   Příslušné orgány zvýhodněné země nebo celní orgány členského státu sdělí vývozci nebo v příslušných případech přeposílateli zboží číslo registrovaného vývozce, které mu bylo přiděleno, a datum, od něhož je registrace platná.

Článek 92a

Bude-li na seznam zvýhodněných zemí v příloze II nařízení (EU) č. 978/2012 přidána některá země, Komise ve svém systému automaticky zaktivuje registrace všech vývozců, kteří jsou v dané zemi zaregistrováni, pakliže jsou registrační údaje o vývozcích v systému REX k dispozici a platí alespoň pro systém GSP Norska, Švýcarska, nebo Turecka (jakmile tato země splní určité podmínky).

Vývozce, který je již registrován alespoň v jednom systému GSP, a to buď v systému Norska, Švýcarska, nebo Turecka (jakmile tato země splní určité podmínky), v tomto případě nemusí u svých příslušných orgánů podávat žádost o registraci v systému Unie.

Článek 93

1.   Registrovaní vývozci okamžitě informují příslušné orgány zvýhodněné země nebo celní orgány členského státu o změnách v údajích, které poskytli pro účely registrace.

2.   Registrovaní vývozci, kteří přestanou splňovat podmínky pro vývoz zboží v rámci systému nebo kteří již zboží v rámci systému vyvážet nehodlají, o tom náležitě vyrozumí příslušné orgány ve zvýhodněné zemi nebo celní orgány v členském státě.

3.   Příslušné orgány ve zvýhodněné zemi nebo celní orgány v členském státě zruší registraci vývozce, pokud daný registrovaný vývozce:

4.   Pokud registrovaný vývozce neaktualizuje údaje související s jeho registrací, příslušné orgány zvýhodněné země nebo celní orgány členského státu mohou jeho registraci zrušit.

5.   Zrušení registrace nabývá účinnosti pouze do budoucna, tj. platí pouze ve vztahu k deklaracím o původu vyhotoveným po datu zrušení. Zrušení registrace nemá vliv na platnost deklarací o původu vyhotovených dříve, než byl registrovaný vývozce o zrušení vyrozuměn.

6.   Příslušný orgán zvýhodněné země nebo celní orgány členského státu informují registrovaného vývozce o zrušení jeho registrace a o datu, od kterého toto zrušení nabude účinnosti.

7.   Vývozce nebo přeposílatel zboží disponuje v případě zrušení registrace opravnými prostředky.

8.   Zrušení registrovaného vývozce se anuluje v případě, že bylo nesprávné. Vývozce nebo přeposílatel zboží je oprávněn používat číslo registrovaného vývozce, jež mu bylo přiděleno v době registrace.

9.   Vývozci nebo přeposílatelé zboží, jejichž registrace byla zrušena, mohou podat novou žádost o registraci v souladu s článkem 92. Vývozci nebo přeposílatelé zboží, jejichž registrace byla zrušena v souladu s odst. 3 písm. d) a odst. 4, mohou být znovu registrováni jen tehdy, prokáží-li příslušnému orgánu zvýhodněné země nebo celním orgánům členského státu, které je dříve zaregistrovaly, že napravili situaci, která vedla k tomu, že byla jejich registrace zrušena.

10.   Údaje související se zrušenou registrací jsou v systému REX příslušným orgánem zvýhodněné země nebo celními orgány členského státu, které je do tohoto systému vložily, uchovávány po dobu nejvýše deseti kalendářních let od kalendářního roku, během něhož ke zrušení došlo. Po uplynutí těchto deseti kalendářních let příslušný orgán zvýhodněné země nebo celní orgány členského státu předmětné údaje vymažou.

Článek 93a

1.   Bude-li některá zvýhodněná země vyňata ze seznamu zvýhodněných zemí v příloze II nařízení (EU) č. 978/2012 nebo bude-li jí dočasně odebrán nárok na celní preference v souladu s nařízením (EU) č. 978/2012, Komise zruší registraci všech vývozců, kteří jsou v této zemi registrováni.

2.   Bude-li daná země do uvedeného seznamu opět zanesena nebo skončí-li dočasné odebrání nároku dané zvýhodněné země na celní preference, Komise znovu zaktivuje registrace všech vývozců, kteří jsou v dané zemi registrováni, pakliže jsou registrační údaje o těchto vývozcích v systému k dispozici a zůstaly platné alespoň pro systém GSP Norska, nebo Švýcarska, či Turecka (jakmile tato země splní určité podmínky). Pokud tomu tak není, vývozci se znovu zaregistrují v souladu s článkem 92.

3.   V případě zrušení registrace všech registrovaných vývozců v některé zvýhodněné zemi v souladu s prvním odstavcem se údaje týkající se zrušených registrací uchovávají v systému REX alespoň po dobu deseti kalendářních let od kalendářního roku, během něhož ke zrušení došlo. Po tomto desetiletém období, a není-li již daná zvýhodněná země pro systém GSP Unie, Norska, Švýcarska ani Turecka (jakmile tato země splní určité podmínky) více než deset let zvýhodněnou zemí, Komise tyto údaje týkající se zrušených registrací ze systému REX vymaže.

Článek 94

1.   Registrovaní i neregistrovaní vývozci dodržují tyto povinnosti:

Tyto záznamy a deklarace o původu lze uchovávat v elektronické podobě, na jejich základě však musí být možné dohledat materiály použité při výrobě vyvezených produktů a potvrdit jejich status původu.

2.   Povinnosti stanovené v odstavci 1 se také vztahují na dodavatele, kteří vývozcům poskytují prohlášení dodavatele, jež potvrzuje status původu zboží, které dodávají.

3.   Registrovaní i neregistrovaní přeposílatelé zboží, kteří vyhotovují náhradní deklarace o původu zmiňované v článku 97d, uchovávají původní, jimi nahrazené deklarace o původu alespoň po dobu tří let od konce kalendářního roku, ve kterém byla náhradní deklarace vyhotovena, popřípadě déle, pokud to vyžadují vnitrostátní právní předpisy.

Článek 95

1.   Vývozce vyhotoví deklaraci o původu při vývozu produktů, na něž se tato deklarace vztahuje, jestliže lze dotčené produkty považovat za pocházející z dané zvýhodněné země nebo z jiné zvýhodněné země v souladu s čl. 86 odst. 4 druhým pododstavcem nebo s čl. 86 odst. 6 prvním pododstavcem písm. b).

2.   Deklaraci o původu lze vyhotovit i po vývozu dotčených produktů (‚zpětná deklarace‘). Takováto zpětná deklarace je přípustná, je-li předložena celním orgánům v členském státě deklarace k propuštění do volného oběhu nejpozději dva roky po vývozu.

Dojde-li k rozdělení zásilky v souladu s článkem 74 a je-li dodržena dvouletá lhůta uvedená v prvním pododstavci, může deklaraci o původu zpětně vyhotovit vývozce země, z níž byly dané produkty vyvezeny. To obdobně platí i tehdy, dojde-li k rozdělení zásilky v jiné zvýhodněné zemi nebo v Norsku, Švýcarsku, popřípadě Turecku.

3.   Deklaraci o původu poskytne vývozce svému zákazníkovi v Unii a tato deklarace musí obsahovat náležitosti uvedené v příloze 13d. Deklarace se vyhotovuje v angličtině, francouzštině nebo španělštině.

Může být vyhotovena na kterémkoli obchodním dokladu, který umožní zjistit totožnost dotčeného vývozce a příslušného zboží.

4.   Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně na deklarace o původu vyhotovené v Unii za účelem dvoustranné kumulace.

Článek 95a

1.   Při určování původu materiálů použitých v rámci dvoustranné či regionální kumulace se vývozce produktu, při jehož výrobě se používají materiály pocházející z některé země, s níž je povolena kumulace, spoléhá na deklaraci o původu poskytnutou dodavatelem těchto materiálů. Deklarace o původu vyhotovená vývozcem v těchto případech obsahuje podle okolností označení ‚EU cumulation‘, ‚Regional cumulation‘, ‚Cumul UE‘, ‚Cumul regional‘ nebo ‚Acumulación UE‘, ‚Acumulación regional‘.

2.   Při určování původu materiálů použitých v rámci kumulace podle článku 85 se vývozce produktu, při jehož výrobě se používají materiály pocházející z některé země, s níž je povolena kumulace, spoléhá na doklad o původu poskytnutý dodavatelem těchto materiálů, a to za předpokladu, že tento doklad byl vydán v souladu s pravidly původu systému GSP Norska, Švýcarska, případně Turecka. Deklarace o původu vyhotovená vývozcem v tomto případě obsahuje označení ‚Norway cumulation‘, ‚Switzerland cumulation‘, ‚Turkey cumulation‘, ‚Cumul Norvège‘, ‚Cumul Suisse‘, ‚Cumul Turquie‘ nebo ‚Acumulación Noruega‘, ‚Acumulación Suiza‘, ‚Acumulación Turquía‘.

3.   Při určování původu materiálů použitých v rámci rozšířené kumulace podle čl. 86 odst. 7 a 8 se vývozce produktu, při jehož výrobě se používají materiály pocházející z některé země, s níž je povolena rozšířená kumulace, spoléhá na doklad o původu poskytnutý dodavatelem těchto materiálů, a to za předpokladu, že tento doklad byl vydán v souladu s ustanoveními příslušných dohod o volném obchodu mezi Unií a předmětnou zemí.

Deklarace o původu vyhotovená vývozcem v tomto případě obsahuje označení ‚Extended cumulation with country x‘, ‚Cumul étendu avec le pays x‘ nebo ‚Acumulación ampliada con el país x‘.“

13)

V článku 96 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Deklarace o původu platí dvanáct měsíců od data jejího vyhotovení.“

14)

V pododdíle 6 se před článek 97 vkládá nový článek 96a, který zní:

„Článek 96a

Aby měli dovozci při předložení deklarace o původu nárok požadovat zvýhodnění v rámci systému, zboží musí být vyvezeno v den, kdy zvýhodněná země, z níž se zboží vyváží, zahájila registraci vývozců v souladu s článkem 91, nebo po tomto dni.“

15)

V části I hlavě IV kapitole 2 oddíle 1 se název pododdílu 6 nahrazuje tímto:

„Pododdíl 6

Postupy při propouštění do volného oběhu v Evropské unii použitelné ode dne, kdy začne být uplatňován systém registrovaných vývozců“

16)

V části I hlavě IV kapitole 2 oddíle 1 se název pododdílu 7 nahrazuje tímto:

„Pododdíl 7

Kontrola původu použitelná ode dne, kdy začne být uplatňován systém registrovaných vývozců“

17)

V části I hlavě IV kapitole 2 oddíle 1 se název pododdílu 8 nahrazuje tímto:

„Pododdíl 8

Jiná ustanovení použitelná ode dne, kdy začne být uplatňován systém registrovaných vývozců“

18)

Článek 97 se nahrazuje tímto:

„Článek 97

1.   Požaduje-li deklarant preferenční zacházení v rámci systému, musí v celním prohlášení k propuštění zboží do volného oběhu uvést odkaz na deklaraci o původu. Na deklaraci o původu se odkazuje pomocí data jejího vydání, které se uvádí ve formátu rrrrmmdd, kde rrrr je rok, mm měsíc a dd den. Pokud celková hodnota zasílaných původních produktů přesahuje 6 000 EUR, uvede deklarant rovněž číslo registrovaného vývozce.

2.   Požádá-li deklarant o uplatnění režimu v souladu s odstavcem 1, aniž by měl při přijetí celního prohlášení k propuštění do volného oběhu k dispozici deklaraci o původu, považuje se toto prohlášení za neúplné ve smyslu čl. 253 odst. 1 a podle toho se s ním nakládá.

3.   Před deklarováním zboží k propuštění do volného oběhu se deklarant řádně ujistí, že zboží splňuje pravidla uvedená v tomto oddíle, a to zejména tím, že zkontroluje:

19)

Článek 97d se nahrazuje tímto:

„Článek 97d

1.   Jestliže produkty dosud nebyly propuštěny do volného oběhu, lze deklaraci o původu nahradit jednou nebo několika náhradními deklaracemi o původu vyhotovenými přeposílatelem zboží za účelem zaslání všech nebo některých produktů na jiné místo v rámci celního území Unie nebo popřípadě do Norska, Švýcarska nebo Turecka (jakmile tato země splní určité podmínky).

Náhradní deklarace o původu lze vyhotovovat jen tehdy, byla-li původní deklarace o původu vyhotovena v souladu s články 95 a 96 a s přílohou 13d.

2.   Pokud jde o původní produkty, které mají být zaslány jinam v rámci Unie, v případech, kdy celková hodnota původních produktů původní zásilky, která má být rozdělena, přesahuje 6 000 EUR, musí být přeposílatelé registrováni pro účely vyhotovování náhradních deklarací o původu.

Vyhotovování náhradních deklarací o původu v případech, kdy celková hodnota původních produktů původní zásilky, která má být rozdělena, přesahuje 6 000 EUR, se však povoluje i přeposílatelům, kteří registrováni nejsou, pokud tito přeposílatelé k náhradním deklaracím přiloží kopii původní deklarace o původu vyhotovené ve zvýhodněné zemi.

3.   Pokud jde o původní produkty, jež mají být zaslány do Norska, Švýcarska nebo Turecka (jakmile tato země splní určité podmínky), náhradní deklarace o původu smějí vyhotovovat pouze přeposílatelé registrovaní v systému REX. To platí bez ohledu na hodnotu původních produktů obsažených v původní zásilce a bez ohledu na to, zda je země původu uvedena na seznamu v příloze II nařízení (EU) č. 978/2012.

4.   Náhradní deklarace o původu platí dvanáct měsíců od data vyhotovení původní deklarace o původu.

5.   V případě, že je deklarace o původu nahrazena, zaznamená přeposílatel do původní deklarace o původu:

Původní deklarace o původu se označí slovem ‚Replaced‘, ‚Remplacée‘ nebo ‚Sustituida‘.

6.   Do náhradní deklarace o původu zaznamená přeposílatel:

Náhradní deklarace o původu se označí slovy ‚Replacement statement‘, ‚Attestation de remplacement‘ nebo ‚Comunicación de sustitución‘.

7.   Odstavce 1 až 6 se použijí na deklarace nahrazující náhradní deklarace o původu.

8.   Pododdíl 7 tohoto oddílu se použije obdobně na náhradní deklarace o původu.

9.   Pokud produkty využívají celních preferencí na základě odchylky udělené v souladu s článkem 89, náhradní deklarace stanovená v tomto článku může být vyhotovena jen tehdy, jsou-li tyto produkty určeny pro Unii.“

20)

V článku 97h se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3.   Pokud ověření podle odstavce 1 nebo jakékoli jiné dostupné informace naznačují, že jsou porušována pravidla původu, provede zvýhodněná země vývozu z vlastního podnětu nebo na žádost celních orgánů členských států či Komise náležitá šetření nebo provedení takovýchto šetření zajistí, a to dostatečně rychle, aby byly příslušné přestupky odhaleny a předcházelo se jim. Komise nebo celní orgány členských států se za tímto účelem mohou šetření účastnit.“

21)

Článek 97i se zrušuje.

22)

V části I hlavě IV kapitole 2 se název oddílu 1 A nahrazuje tímto:

„Oddíl 1 A

Postupy a metody správní spolupráce použitelné v případě vývozu za použití osvědčení o původu zboží na tiskopise A, prohlášení na faktuře a průvodních osvědčení EUR.1“

23)

V článku 97 l:

24)

V článku 97p se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6.   V případě produktů, které využívají celních preferencí na základě odchylky přiznané v souladu s článkem 89, se postup stanovený v tomto článku použije jen tehdy, jsou-li tyto produkty určeny pro Unii.“

25)

V článku 109 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„V kolonce 7 v průvodních osvědčeních EUR.1 nebo v prohlášeních na faktuře je třeba uvést poznámku ‚Autonomous trade measures‘ nebo ‚Mesures commerciales autonomes‘.“

26)

Příloha 13a se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

27)

Přílohy 13c a 13d se nahrazují zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

28)

Příloha 17 se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení.

1)

Článek 2 se zrušuje.

2)

V článku 3 se zrušují odstavce 3, 4 a 5.

14.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/36

(1)

V bílé knize „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (2) se uvádí, že 10 % evropské populace je vystaveno významnému hlukovému znečištění ze železniční dopravy, způsobeného zejména nákladní dopravou. Hluk je místně omezená externalita, jež se dotýká osob, které žijí v blízkosti železničních tratí. Nákladově nejefektivnějším způsobem se jejího snížení dosáhne u zdroje, kde hluk vzniká. Nahradí-li se litinové brzdové špalíky kompozitními brzdovými špalíky, je možné hluk snížit až o 10 dB. Měla by se tedy podporovat a provádět modernizace vozů ekonomicky nejživotaschopnější dostupnou technologií nízkohlučného brzdění.

(2)

Cílem tohoto nařízení je vytvořit pobídky pro modernizaci vozů tím, že se umožní proplacení příslušných nákladů spojených s instalací kompozitních brzdových špalíků.

(3)

Podle čl. 31 odst. 5 směrnice 2012/34/EU má Komise pravomoc přijmout prováděcí opatření stanovující způsoby uplatňování zpoplatnění za náklady vzniklé působením hluku, včetně doby trvání tohoto uplatňování a umožňující, aby odstupňování poplatků za infrastrukturu případně zohlednilo citlivost dotčené oblasti, zejména vzhledem k velikosti dotčené populace a řazení vlaku a jeho dopadu na úroveň emisí hluku („poplatky za přístup k infrastruktuře v závislosti na emisích hluku“).

(4)

Toto nařízení stanoví taková pravidla a poskytuje vhodný právní rámec, na jehož základě by provozovatelé infrastruktury měli zavést a provádět režim poplatků za přístup k infrastruktuře v závislosti na emisích hluku (dále jen „režim“). Tento právní rámec by měl železničním podnikům, držitelům kolejových vozidel a jiným zúčastněným stranám zaručit právní jistotu a pobídky, aby své vozy modernizovali. Pravidla stanovená v tomto nařízení se proto vztahují na dobu trvání režimu, úroveň pobídek a související opatření.

(5)

Za účelem poskytnutí potřebných odborných znalostí a pomoci vytvořila Komise v roce 2011 odbornou pracovní skupinu pro poplatky za přístup k infrastruktuře v závislosti na emisích hluku. Skupina sestávala ze zástupců zúčastněných členských států, provozovatelů infrastruktury, železničních podniků, držitelů kolejových vozidel a občanské společnosti a stala se zdrojem cenných informací.

(6)

Členské státy by měly mít možnost rozhodnout, zda by měl provozovatel infrastruktury upravit poplatky za infrastrukturu v souladu s tímto nařízením za účelem zohlednění nákladů způsobených emisemi hluku.

(7)

Vozy, které jsou v souladu s nařízením Komise (EU) č. 1304/2014 (3) o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla – hluk“ a jeho následnými změnami (dále jen TSI „Hluk“), by měly být považovány za „nehlučné“. Vozy, které nejsou v souladu s TSI „Hluk“ by měly být považovány za „hlučné“. Je-li během obnovy nebo modernizace vůz vybaven certifikovanými kompozitními brzdovými špalíky a nejsou-li posuzovanému vozu přidány žádné zdroje hluku, pak by požadavky TSI „Hluk“ měly být považovány za splněné.

(8)

Existují vozy, jež kvůli jejich technickým vlastnostem pomocí kompozitních brzdových špalíků modernizovat nelze. Tyto vozy by neměly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(9)

Aby byla zachována konkurenceschopnost odvětví železniční dopravy, měl by mít režim podobu minimální povinné slevy nebo bonusu pro železniční podniky používající modernizované vozy. Ze stejného důvodu by měly být správní postupy omezeny na nezbytné minimum.

(10)

Aby byla zohledněna citlivost oblasti zasažené hlukem, zejména pokud jde o velikost dotčené populace, měli by mít provozovatelé infrastruktury možnost zavést příplatek (malus) pro železniční podniky používající hlučné vlaky. Malus lze zavádět pouze tam, kde je rovněž zaveden bonus. Úroveň malusu se může na různých železničních tratích nebo úsecích z řádně odůvodněných příčin lišit, zejména v závislosti na tom, do jaké míry je dotčené obyvatelstvo hluku vystaveno. Aby nebyla dotčena celková konkurenceschopnost odvětví železniční dopravy, měla by být hodnota malusu omezena a v žádném případě by neměla převyšovat bonus. Jsou-li však náklady způsobené hlukem zohledněny v silniční nákladní dopravě v souladu s právem Unie, toto omezení by se nemělo uplatnit.

(11)

Výsledek účinného snižování hluku v důsledku modernizace vozů se stává patrným až tehdy, kdy jsou nehlučné téměř všechny vozy, z nichž se vlak skládá. Navíc by se mělo podporovat, aby se emise hluku snižovaly více než jen na požadované minimum, a rovněž je třeba v oblasti snižování hluku stimulovat inovace. Proto by měly být povoleny dodatečné bonusy za „nehlučné“ vlaky a „velmi tichá“ kolejová vozidla.

(12)

Protože jedním z hlavních cílů tohoto nařízení je poskytnout pobídky pro rychlou modernizaci vozů, měla by doba trvání režimu nabízejícího bonus být časově omezena, zároveň by však měla platit dosti dlouho na to, aby poskytla dostatečnou finanční podporu. Režim by proto měl začít platit co nejdříve a být ukončen v roce 2021. Členské státy by však měly mít možnost rozhodnout, zda by provozovatelé infrastruktury měli režim uplatňovat po navrhovaném datu zahájení. Účinky režimů existujících ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost by měly být uznány a zohledněny a pro tento účel by se měla stanovit vhodná přechodná ustanovení. Uplatnění takových režimů by v žádném případě nemělo vést k diskriminaci některých železničních podniků.

(13)

V případě, že pokrok v modernizaci vozů nebude uspokojivý, měly by mít členské státy možnost uplatňovat malus i po skončení platnosti režimu za podmínky, že se podobné opatření použije v odvětví silniční nákladní dopravy. Koncepce tohoto malusu by měla splňovat zásady internalizace externích nákladů způsobených hlukem pro všechny druhy nákladní dopravy, zejména dopravy silniční.

(14)

Protože vozy obvykle modernizují držitelé železničních vozů, avšak bonus by připadl železničním podnikům, měly by se pobídky přenést na ty, kdo nesou náklady za modernizaci.

(15)

Existují různé studie nákladů na modernizaci a nezbytných pobídek, které by umožnily další modernizaci ve spojení s dalšími možnostmi financování. Na základě podpůrné studie posouzení dopadů vypracované Komisí, by minimální harmonizovaná úroveň bonusu měla být stanovena na 0,0035 EUR na nápravu na km. Tato výše bonusu by měla motivovat modernizaci vozu, který po dobu 6 let ročně urazí vzdálenost 45 000 km, neboť by měla pokrýt 50 % příslušných nákladů. Protože se má za to, že provoz vozů s kompozitními brzdovými špalíky má za následek vyšší provozní náklady, a protože je možné, že vůz ve skutečnosti urazí méně než 45 000 km ročně, bonus by mohl být navýšen, aby se tyto skutečnosti zohlednily.

(16)

Aby se modernizace vozů zrychlila a minimalizovalo se riziko možných negativních důsledků pro konkurenceschopnost odvětví železniční dopravy, držitelé vozů a železniční podniky by měly být vybízeny k tomu, aby pro modernizaci vozů využívaly možnosti evropského veřejného financování, jež se jim nabízí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (4), kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy. Za stejným účelem by členské státy, které rozhodnou, aby provozovatelé infrastruktury tento režim používali, měly být vybízeny k tomu, aby uvolnily příslušné vnitrostátní finanční prostředky.

(17)

Aby byly zajištěny rovné podmínky pro všechny železniční podniky a zabránilo se vyplácení bonusů za použití vozů, které na ně nemají nárok, měli by provozovatelé infrastruktury obdržet údaje týkající se příslušných hlukových charakteristik vozů. V zájmu snížení administrativní zátěže, by se pro tento účel měly použít stávající registry a další nástroje, jsou-li k dispozici.

(18)

Provozovatelé infrastruktury, kteří režim uplatňují, by měli spolupracovat s cílem zjednodušit a harmonizovat postupy týkající se fungování režimu, čímž by se omezila administrativní a finanční zátěž pro železniční podniky.

(19)

Tímto nařízením by neměla být dotčena ustanovení směrnice 2012/34/EU týkající se financování infrastruktury, vyváženosti příjmů a výdajů provozovatele infrastruktury a spravedlivého, nediskriminačního a transparentního přístupu k infrastruktuře.

(20)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 62 odst. 3 směrnice 2012/34/EU,

a)

vozy, na něž se vztahuje výjimka z TSI „Hluk“ podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES (5);

b)

vozy, pro které neexistují kompozitní brzdové špalíky, jež by vyhovovaly TSI pro vozy a jež by bylo možné do vozu přímo nainstalovat bez dalších úprav brzdného systému či zvláštních zkoušek;

c)

vozy, jež pocházejí ze třetích zemí, pohybují se na železniční síti s rozchodem koleje 1 520 nebo 1 524 mm a jsou v TSI Hluk považovány za zvláštní případ nebo jsou z jejího rozsahu vyloučeny.

1)

„režimem“ se rozumí ustanovení, kterými se stanoví poplatky za přístup k infrastruktuře v závislosti na emisích hluku, jež mají provozovatelé infrastruktury přijmout a uplatňovat;

2)

„modernizovanými vozy“ se rozumí stávající vozy dodatečně vybavené kompozitními brzdovými špalíky v souladu s požadavky stanovenými v TSI „Hluk“;

3)

„nehlučnými vozy“ se rozumí nové nebo stávající vozy, které splňují příslušné mezní hodnoty hluku stanovené v TSI „Hluk“;

4)

„hlučnými vozy“ se rozumí vozy, které nesplňují příslušné mezní hodnoty hluku stanovené v TSI „Hluk“;

5)

„hlučným vlakem“ se rozumí vlak, v jehož sestavě je více než 10 % hlučných vozů;

6)

„nehlučným vlakem“ se rozumí vlak, v jehož sestavě je nejméně 90 % nehlučných vozů;

7)

„velmi tichými vozy a lokomotivami“ se rozumí vozy a lokomotivy s emisemi hluku, jež jsou alespoň o 3 dB nižší než příslušné hodnoty uvedené v TSI „Hluk“;

8)

„bonusem za modernizované vozy“ se rozumí povinné snížení poplatků za přístup k infrastruktuře pro železniční podniky používající modernizované vozy;

9)

„bonusem za vlak“ se rozumí nepovinné snížení poplatku pro železniční podniky za každý „nehlučný vlak“;

10)

„bonusem za velmi tiché vozy nebo lokomotivy“ se rozumí nepovinné snížení poplatku pro železniční podniky za každý velmi tichý vůz nebo velmi tichou lokomotivu;

11)

„malusem“ se rozumí nepovinný příplatek za přístup k infrastruktuře, který mají železniční podniky uhradit za každý hlučný vlak.

a)

počet nákladních vozů, na něž se uplatnil bonus uvedený v článku 4;

b)

v příslušných případech, počet vozů a lokomotiv, na něž se uplatnil bonus uvedený v článku 6;

c)

v příslušných případech, počet vlaků, na něž se uplatnil bonus uvedený v článku 5;

d)

v příslušných případech, počet vlaků, na něž se uplatnil malus;

e)

počet kilometrů, které ujely modernizované vozy v dotčeném členském státě;

f)

odhadovaný počet kilometrů, jež ujely hlučné a nehlučné vlaky v dotčeném členském státě.

a)

celkovou částku bonusů udělených za modernizované vozy, nehlučné vlaky a velmi tiché vozy a lokomotivy;

b)

celkovou částkou vybraných malusů;

c)

průměrnou výši bonusu a malusu na nápravu na km.

14.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/43

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

14.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/45

(1)

Účetnictví Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank Eurosystému ověřují nezávislí externí auditoři doporučení Radou guvernérů ECB a schválení Radou Evropské unie.

(2)

Podle článku 1 rozhodnutí Rady 2014/509/EU (2) splňuje Litva podmínky nezbytné pro přijetí eura a výjimka ve prospěch Litvy podle článku 4 aktu o přistoupení z roku 2003 (3) se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2015.

(3)

Rada guvernérů ECB doporučila, aby externím auditorem Lietuvos bankas pro účetní roky 2015 až 2017 byla jmenována společnost UAB PricewaterhouseCoopers.

(4)

Je vhodné řídit se doporučením Rady guvernérů ECB a odpovídajícím způsobem změnit rozhodnutí Rady 1999/70/ES (4),

14.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/47

(1)

Dne 17. března 2014 přijala Rada rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (1).

(2)

Dne 8. září 2014 přijala Rada rozhodnutí 2014/658/SZBP (2), kterým se platnost omezujících opatření prodlužuje o dalších šest měsíců.

(3)

Dne 29. ledna 2015 se Rada pro zahraniční věci shodla, že platnost uvedených opatření by měla být prodloužena. Rada provedla přezkum jednotlivých označení. Údaje týkající se padesáti osob by měly být změněny a jedna zemřelá osoba by měla být vypuštěna.

(4)

Rozhodnutí 2014/145/SZBP by mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

V článku 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Použije se do 15. září 2015.“

2)

Příloha se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

14.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/58

(1)

Zřízením Etického výboru Evropské centrální banky (dále jen „Etický výbor“) Rada guvernérů usiluje o posílení stávajících etických pravidel a o další zlepšení správy a řízení Evropské centrální banky (ECB), Evropského systému centrálních bank (ESCB), Eurosystému a jednotného mechanismu dohledu.

(2)

Povědomí veřejnosti o otázkách správy a řízení a o etických pravidlech se v posledních letech zvýšilo. Po zřízení jednotného mechanismu dohledu nabyly otázky správy a řízení pro ECB na významu. Zvýšená míra informovanosti a kontroly ze strany veřejnosti vyžaduje, aby ECB měla v zájmu zajištění své integrity a předcházení riziku poškození dobré pověsti zavedena nejmodernější etická pravidla a přísně tato pravidla dodržovala.

(3)

Etická pravidla pro členy orgánů, které se podílejí na rozhodovacích procesech ECB (dále jen „adresáti“), by se měla zakládat na stejných zásadách, jaké se uplatňují ve vztahu k zaměstnancům ECB, a měla by být úměrná příslušným povinnostem adresátů. Proto by měla být různá pravidla, která tvoří etický rámec ECB, tj. kodex chování členů Rady guvernérů (2), doplňkový kodex etických kritérií pro členy Výkonné rady (3), kodex chování členů Rady dohledu a pravidla pro zaměstnance ECB, vykládána konzistentním způsobem.

(4)

Etická pravidla se musí opírat o dobře fungující monitorování, mechanismy podávání zpráv a postupy tak, aby bylo zajištěno jejich náležité a důsledné uplatňování, při němž bude hrát Etický výbor klíčovou roli.

(5)

S cílem zajistit účinnou interakci mezi těmi aspekty etických pravidel, které se týkají zejména praktického provádění, a aspekty, které souvisejí zejména s institucionálními a rámcovými otázkami, by alespoň jeden z členů Výboru pro audit ECB (dále jen „Výbor pro audit“) měl být rovněž členem Etického výboru.

(6)

Členem Etického výboru by měl být externí člen Výboru pro audit. Externí členové Výboru pro audit jsou vybíráni z řad vysoce postavených pracovníků se zkušenostmi v oblasti centrálního bankovnictví,

14.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/61

1. a)

Strana 12, příloha III, tabulka „I. Horizontální závazky“, záhlaví tabulky

b)

Strany 13–25, příloha III, tabulka „I. Horizontální závazky“, záhlaví tabulky

2. a)

Strana 26, příloha III, tabulka „II. Závazky pro konkrétní odvětví“, záhlaví tabulky

b)

Strany 27–111, příloha III, tabulka „II. Závazky pro konkrétní odvětví“ , záhlaví tabulky

3. a)

Strana 115, příloha IV, tabulka „I. Horizontální závazky“, záhlaví tabulky

b)

Strany 116–125, příloha IV, tabulka „I. Horizontální závazky“, záhlaví tabulky

4. a)

Strana 126, příloha IV, tabulka „II.1. Specifické závazky pro finanční služby (část první)(1)“, záhlaví tabulky

b)

Strany 127–142, příloha IV, tabulka „II.1. Specifické závazky pro finanční služby (část první)“, záhlaví tabulky

5. a)

Strana 143, příloha IV, tabulka „II.2. Finanční služby – Specifické závazky (druhá část)“, záhlaví tabulky

b)

Strany 144–155, příloha IV, tabulka „II.2. Finanční služby – Specifické závazky (druhá část)“, záhlaví tabulky

14.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/65