—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2011 (1),

—

s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2011(COM(2012) 436 – C7-C7-0225/2012) (2),

—

s ohledem na zprávu o rozpočtovém a finančním řízení – oddíl I – Evropský parlament – rozpočtový rok 2011 (3),

—

s ohledem na výroční zprávu interního auditora za rozpočtový rok 2011,

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2011, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů (4),

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací (5), které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2011 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na čl. 314 odst. 10 a článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (6), a zejména na články 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (7), a zejména na články 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

—

s ohledem na článek 13 vnitřních předpisů pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu (8),

—

s ohledem na čl. 166 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, podle něhož musí každý orgán Unie učinit všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2010 o pokynech pro rozpočtový proces pro rok 2011 – oddíly I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2010 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2011 (10),

—

s ohledem na článek 77 a čl. 80 odst. 3 a přílohu VI jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0063/2013),

A.

vzhledem k tomu, že předseda přijal účetní závěrku Parlamentu za rozpočtový rok 2011 dne 11. července 2012;

B.

vzhledem k tomu, že ve svém potvrzení konečné účetní závěrky účetní Parlamentu prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka poskytuje ve všech podstatných aspektech věrný a poctivý obraz finanční pozice Parlamentu, a že nezjistil žádné okolnosti, které by byly důvodem pro formulaci jakýchkoli výhrad;

C.

vzhledem k tomu, že generální tajemník dne 24. dubna 2012 potvrdil, že získal přiměřenou jistotu, že rozpočet Parlamentu byl plněn v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zřízený kontrolní rámec poskytuje dostatečné záruky z hlediska legality a správnosti uskutečněných operací;

D.

vzhledem k tomu, že Účetní dvůr při svém auditu dospěl k závěru, že pokud jde o správní výdaje za rok 2011, fungovaly dozorčí a kontrolní systémy, které jsou vyžadovány finančním nařízením, ve všech orgánech účinně a že 93 % z 56 kontrolovaných plateb (3 zálohové platby a 53 závěrečných plateb) neobsahovalo věcné chyby;

E.

vzhledem k tomu, že v souladu s běžnými postupy byl správě Parlamentu zaslán dotazník a že Výbor pro rozpočtovou kontrolu obdržel odpovědi a v přítomnosti místopředsedy odpovědného za rozpočet, generálního tajemníka a interního auditora je projednal;

1.

zdůrazňuje přínos parlamentního postupu vedoucího ke každoročnímu udělení absolutoria Parlamentu; opakuje, že udělování absolutoria Parlamentu skýtá dodatečnou možnost provést veřejně kritické zkoumání finančního řízení orgánu a usnadnit tak občanům Unie pochopení specifické struktury správy a řízení Parlamentu, jeho metod práce a nákladů demokratické Evropy;

2.

žádá předsednictvo, aby naplánovalo jako zvláštní bod pořadu jednání pléna diskusi o zprávě o udělení absolutoria, a to v květnu nebo červnu, krátce po jejím přijetí v plénu;

3.

zdůrazňuje, že kontrola je nutná, aby bylo zajištěno, aby se správa Parlamentu zodpovídala ze své činnosti, a že vzhledem k velkému zájmu občanů Unie a veřejného mínění o postup udělování absolutoria Evropskému parlamentu je zásadní, aby se Parlament vyvaroval rizika neprůhledného řízení, a jednal tudíž naprosto transparentně s cílem zajistit, aby se občanům Unie dostalo věrného a pravdivého obrazu toho, jak Parlament vynakládá zdroje, které jsou mu k dispozici;

4.

připomíná, že jelikož je Parlament orgánem odpovědným za vydání konečného rozhodnutí o udělení absolutoria, je nanejvýš důležité, aby právě v případě Parlamentu byl daný postup veden příkladným způsobem, a že je proto nutno zamezit i těm nejdrobnějším nedostatkům, které mohou zastínit politické úspěchy tohoto demokratického orgánu Evropy a jeho úsilí o dosažení větší transparentnosti a lepšího finančního řízení;

5.

poukazuje na to, že prvořadým předmětem zájmu tohoto usnesení zůstává plnění rozpočtu a udělení absolutoria za rozpočtový rok 2011 a jeho hlavním cílem je zajistit, aby byly peníze daňových poplatníků využívány co nejlépe, pročež upozorní na to, kde by mohla situace doznat zlepšení; vybízí odpovědné orgány Parlamentu, aby i nadále zlepšovaly na všech možných úrovních účelnost každodenní práce Parlamentu s cílem vždy poskytovat občanům Unie precizní službu;

6.

s uspokojením bere na vědomí, na jak vysoké úrovni proběhla dne 22. ledna 2013 výměna názorů mezi místopředsedou odpovědným za rozpočet, generálním tajemníkem a Výborem pro rozpočtovou kontrolu v rámci udělování absolutoria Parlamentu za rok 2011; opakuje, že při tomto procesu se správa Parlamentu zodpovídá ze své činnosti a že zprávy o udělení absolutoria týkající se plnění rozpočtu Parlamentu a činnost jeho Výboru pro rozpočtovou kontrolu v posledním desetiletí sehrály důležitou roli a díky nim nastaly ve finančním řízení Parlamentu velmi pozitivní změny, jako je statut poslanců a statut asistentů; je odhodlán jít i nadále cestou tohoto povzbuzujícího vývoje k dosažení vynikajících výsledků a transparentnosti při řízení veřejných finančních prostředků;

7.

opakuje svůj návrh, aby předsednictvo rozesílalo více „bílých knih“ na politická témata obecného zájmu všem poslancům, aby se o nich mohlo podrobně diskutovat v politických skupinách předtím, než bude přijato konečné rozhodnutí;

8.

vítá skutečnost, že dne 22. září 2011 dosáhli zástupci předsednictva a Rozpočtového výboru dohody na dalších úsporných opatřeních, která byla následně zahrnuta do rozpočtu Parlamentu na rok 2012; rozhodně tvrdí, že tato inteligentní úsporná opatření ve výši téměř 40 000 000 EUR se nedotýkají ani účinnosti činností Parlamentu, ani zdrojů, které má každý poslanec k dispozici; vyzývá generálního tajemníka, aby průběžně informoval Radu a Komisi o tom, co se Parlamentu podařilo, a aby za tímto účelem získal informace o jejich krocích a aby je požádal, aby jej informovaly o odpovědích, které obdržely; upozorňuje však, že úspor by mělo být dosahováno tím, že se bude vynakládat méně prostředků, nikoli dřívějšími nebo pozdějšími platbami nebo přesuny prostředků mezi rozpočty;

9.

připomíná svému předsedovi a generálnímu tajemníkovi své usnesení ze dne 6. února 2013 (11), v němž „připomíná rozhodnutí přijaté na plenárním zasedání vyzývající Radu, aby do června 2013 předložila plán ohledně vícera sídel Evropského parlamentu, a očekává, že oba dotčené výbory, generální tajemník a předsednictvo poskytnou poslancům aktualizované údaje a informace ohledně dopadů tohoto opatření na finance a životní prostředí; navrhuje, aby tuto otázku prozkoumaly vlastní útvary EP pro posouzení dopadů, i pokud jde o dopad přítomnosti EP či jeho částečné přítomnosti na dotčené obce a regiony, a toto posouzení předložily do června 2013, aby poznatky v něm obsažené mohly být zváženy v rámci příštího VFR“; upozorňuje, že červen 2013 se rychle blíží;

10.

konstatuje, že Parlament je vázán Smlouvou a musí pracovat ve třech pracovních místech, což znamená vícenáklady; konstatuje také, že změnit tuto situaci nemůže Parlament, nýbrž členské státy; naléhavě proto žádá členské státy, aby otázku sídla a pracovních míst Parlamentu přehodnotily při příští revizi Smlouvy změnou protokolu 6;

11.

poznamenává, že nové finanční nařízení (nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012) a prováděcí pravidla k němu vstoupily v platnost dne 1. ledna 2013 a přinesly zásadní změny ve finančním řízení, zejména v tom, že zajistí zdokonalené řádné finanční řízení a ochranu finančních zájmů Unie, zavádějí finanční mechanismy, které umožňují získat finanční prostředky třetích stran v důsledku pákového efektu prostředků Unie, a snižují byrokracii, přičemž přesouvají důraz z papírování na výkonnost; vybízí útvary Parlamentu k tomu, aby stejně jako při předchozích revizích finančního nařízení uplatnily tyto předpisy v praxi bez prodlení a s co nejmenším negativním vlivem na správu Parlamentu; chtěl by být informován ještě před zahájením postupu udělování absolutoria za rok 2012 o tom, zda nové finanční nařízení vedlo ke snížení počtu zaměstnanců potřebných k finančnímu řízení;

12.

vítá nový kodex chování pro poslance Evropského parlamentu, pokud jde o finanční zájmy a střety zájmů, který přijalo plénum Parlamentu dne 1. prosince 2011; poznamenává, že poslanci mají povinnost plně zveřejnit jakékoli své placené činnosti, které vyvíjejí mimo Parlament, výši odměny, kterou pobírají, a veškeré jiné funkce, které zastávají a v jejichž důsledku se mohou dostat do střetu zájmů; dále poznamenává, že kodex výslovně zakazuje poslancům přijímat jakékoli peněžní částky nebo jiné dary za ovlivňování rozhodnutí Parlamentu; s uspokojením konstatuje, že kodex stanoví jasná pravidla pro přijímání darů a pro lobbování bývalých poslanců; očekává, že prováděcí pravidla budou odpovídajícím způsobem sdělena poslancům a že prohlášení budou kontrolována formou náhodného výběru vzorků;

13.

je znepokojen tím, že rok po vstupu kodexu chování v platnost ještě nebyla přijata prováděcí opatření k čl. 5 odst. 3 v zájmu zajištění transparentnosti, pokud jde o cestovní výdaje a výdaje na ubytování a pobyt poslanců hrazené třetími stranami; poukazuje na to, že je nezbytně nutné, aby byla tato prováděcí opatření urychleně přijata; je pevně přesvědčen, že veškeré cestovní výdaje a výdaje na ubytování a pobyt poslanců hrazené třetími stranami ve výši od 150 EUR musí být zveřejněny;

14.

žádá správu Parlamentu, aby zveřejnila veškerá prohlášení o finančních zájmech poslanců EP rozdělená po jednotlivých rocích ve strojově čitelném formátu na parlamentních internetových stránkách, v oddílu s profily poslanců EP;

15.

bere na vědomí zveřejnění sociální zprávy, která skýtá cenný vhled do lidských zdrojů Parlamentu; žádá, aby zpráva za rok 2012 byla zveřejněna do konce září 2013; dále poznamenává, že plán pracovních míst Parlamentu se zvýšil mezi roky 2010 a 2011 o 4 %, a to zejména v důsledku nových odpovědností a zvýšení pracovní zátěže podle Lisabonské smlouvy a očekávaného přistoupení Chorvatska k Unii;

16.

žádá, aby vzdělávací kurzy pro zaměstnance, a zvláště intenzivní jazykové kurzy, byly efektivněji uzpůsobeny pracovnímu rozvrhu různých kategorií zaměstnanců pracujících v Parlamentu, včetně akreditovaných parlamentních asistentů;

17.

doporučuje řídit se doporučením Účetního dvora, aby Parlament zajistil, že změny osobní situace zaměstnanců budou registrovány v odpovídající lhůtě, a aby zavedl systém, který bude řádně sledovat tyto informace;

18.

upozorňuje, že rok 2011 byl druhým úplným rokem, kdy byl v platnosti nový statut poslanců a statut asistentů (oba statuty nabyly účinku dnem 14. července 2009); poznamenává, že prováděcí opatření ke statutu asistentů byla během těchto dvou let pozměněna čtyřikrát s cílem uplatnit hlavu VII pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie a prováděcí opatření na základě návrhů dočasné hodnotící skupiny a generálního tajemníka; připomíná, že uplatněním hlavy VII pracovního řádu vznikl jednotný systém, kterým se řídí status akreditovaných parlamentních asistentů pracujících ve třech pracovních místech Parlamentu, který nahradil dvacet sedm různých vnitrostátních systémů smluvních vztahů, zdanění a sociálního zabezpečení, a v současnosti nic nenasvědčuje tomu, že by bylo třeba pravidla pro parlamentní asistenty obsažená v hlavě VII pracovního řádu upravit; navrhuje provést úplné vyhodnocení statutu asistentů včetně možných úprav pravidel ještě před příštími evropskými volbami;

19.

konstatuje, že v roce 2011 činily příjmy Parlamentu 173 293 432 EUR (v roce 2010 to bylo 243 094 204 EUR), z toho částku 23 815 077 EUR představovaly účelově vázané příjmy;

20.

bere na vědomí údaje, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka Parlamentu za rozpočtový rok 2011, jmenovitě:

21.

konstatuje, že celková výše schválených prostředků v původním rozpočtu Parlamentu na rok 2011 činila 1 685 829 393 EUR, což představuje 5 % zvýšení oproti rozpočtu na rok 2010 (1 607 363 235 EUR), a poukazuje na to, že v roce 2011 nebyl na rozdíl od roku 2010 předložen žádný opravný rozpočet;

22.

konstatuje, že v roce 2011 bylo využito 93 % konečné výše prostředků (v roce 2010 se jednalo o 96 %) se 6% mírou zrušených prostředků (3% v roce 2010) a že stejně jako v předchozích letech bylo dosaženo velmi vysoké míry plnění rozpočtu; dále konstatuje, že došlo k prudkému nárůstu zrušených prostředků, a to v převážné míře z toho důvodu, že v roce 2011 nebyla v důsledku příslušného rozhodnutí Rady vyplacena roční úprava platů zaměstnanců ve výši 1,7 %;

23.

je znepokojen výrazným zvýšením prostředků přenesených do roku 2011 (ve výši 240 268 630 EUR (13)) a požaduje, aby se zlepšilo plánování výdajů; vyzývá správu, aby před nadcházejícími evropskými volbami tento trend zvrátila;

24.

bere na vědomí, že celková částka prostředků na závazky v rozpočtu Unie na rok 2011 činila 141,9 miliardy EUR, přičemž podíl rozpočtu Parlamentu na této částce činil 1 686 milionů EUR; dále poukazuje na to, že tato částka představuje pouze něco málo přes 1 % rozpočtu Unie a rovná se 20 % částky ve výši 8 454 milionů EUR vyčleněné pro rok 2011 na správní výdaje všech institucí Unie, v souladu s interinstitucionální dohodou mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení;

25.

vítá skutečnost, že mezi roky 2011 a 2012 nedošlo k žádným sběrným převodům; znovu vyzývá správu, aby sledovala cíl lepšího a jasnějšího rozpočtového plánování a kázně a aby v zájmu přehlednosti rozpočtu byly výdaje na budovy a veškeré jiné výdaje podobného objemu jednotlivě zapisovány do rozpočtu, nikoli financovány z prostředků, které nebyly vynaloženy;

26.

konstatuje, že v roce 2011 byly čtyřmi hlavními okruhy rozpočtu Parlamentu „Úředníci a dočasní zaměstnanci“, „Budovy a náklady s nimi spojené“, „Členové orgánu“ a „Výdaje na parlamentní asistenci“, které představovaly 70 % veškerých prostředků;

27.

připomíná, že částku 85,9 milionu EUR vrácenou Parlamentu Belgií na začátku roku 2010 a vyčleněnou na projekty v oblasti budov je třeba považovat za účelově vázaný příjem podle článku 21 finančního nařízení;

28.

konstatuje, že ve svém potvrzení konečné účetní závěrky účetní Parlamentu prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účty jsou věrným a poctivým obrazem finanční situace Parlamentu ve všech podstatných aspektech; poukazuje dále na prohlášení účetního, že nezjistil žádné okolnosti, které by byly důvodem k vyjádření jakýchkoli výhrad;

29.

připomíná rozhodnutí svého předsedy ze dne 11. července 2012 týkající se schválení účetní závěrky za rozpočtový rok 2011;

30.

vítá skutečnost, že generální tajemník jako hlavní pověřená schvalující osoba ve svém prohlášení o výročních zprávách o činnosti schvalujících osob za rok 2011 ze dne 24. dubna 2012 potvrdil, že získal přiměřenou jistotu, že rozpočet Parlamentu byl plněn v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedený kontrolní rámec poskytuje nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací;

31.

vítá skutečnost, že Účetní dvůr při svém auditu shledal, že systémy dohledu a kontroly správních výdajů jako celku, které jsou vyžadovány finančním nařízením, jsou účelné a že u plateb ve správních výdajích v roce 2011 nebyly shledány významné chyby;

32.

bere na vědomí konkrétní zjištění týkající se Parlamentu obsažené ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2011 a také odpovědi Parlamentu, a to ve věci toho, že informace o osobním a rodinném stavu zaměstnanců, které měly útvary Evropského parlamentu k dispozici, nebyly aktuální nebo řádně zpracované a že v jednom z případů tato skutečnost vedla k přeplatkům; bere na vědomí, že zpětné získávání přeplatků v daném případě probíhalo od listopadu 2011, a to srážkami z platu příslušného zaměstnance; vybízí nicméně k přísnějším kontrolám, aby se přeplatkům v budoucnosti zamezilo;

33.

dále bere na vědomí, že podle vnitřních předpisů pro zaměstnávání akreditovaných parlamentních asistentů mohou akreditovaní parlamentní asistenti předložit lékařské potvrzení a další dokumenty požadované pro uzavření smlouvy do tří měsíců od data zahájení pracovní smlouvy, a že jelikož je tato výjimka v rozporu s ustanoveními uvedenými v článcích 128 a 129 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství, měly by být tyto články uvedeny do souladu s předpisy pro akreditované asistenty; také bere na vědomí, že pokud jde o splnění požadavku na jazykové znalosti, v žádném z deseti kontrolovaných případů nebyly v evidenci dokumenty dokládající provedení kontrol;

34.

podporuje odpovědi, které Parlament podal v kontradiktorním řízení s Účetním dvorem;

35.

bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že u kontrolovaných postupů pro přijímání akreditovaných parlamentních asistentů nebyly v evidenci dokumenty, které by dokládaly provedené kontroly ex ante u dokumentace týkající se přijímání zaměstnanců; bere na vědomí odpověď příslušných útvarů Parlamentu, že po přepracování seznamů kontrolních úkonů a zavedení křížových kontrol je od nynějška podkladová dokumentace k těmto kontrolám řádně uchovávána;

36.

lituje toho, že Účetní dvůr zjistil nedostatky v uplatnění výběrových kritérií a kritérií pro udělení zakázky u 2 z 10 prověřovaných zadávacích řízení Parlamentu, a to u těch, která se týkala údržby budov a tiskařských služeb; vyzývá předsednictvo, aby znovu přezkoumalo všechny kontrolní mechanismy pro zadávání veřejných zakázek, aby byly zaručeny co nejvýhodnější ceny za nabízené služby a zboží;

37.

lituje skutečnosti, že v důsledku snížení administrativní zátěže u zakázek nízké hodnoty, které mělo za cíl zvýšit účast MSP v nabídkových řízeních na tyto zakázky, nemá správa k dispozici počet MSP, které získaly zakázku nízké hodnoty; generální sekretariát tak není schopen doložit, zda snížení administrativní zátěže skutečně vedlo ke zvýšení účasti MSP, a tak prokázat efektivnost přijatých opatření; žádá, aby byl sledován počet MSP, které získaly zakázky nízké hodnoty;

38.

konstatuje, že na schůzce příslušného výboru s interním auditorem konané dne 22. ledna 2013 představil interní auditor svou výroční zprávu podepsanou dne 26. července 2012 a vysvětlil, že v roce 2011 provedl tyto kontroly správních útvarů Parlamentu:

39.

zdůrazňuje, že k významnějším závěrům výroční zprávy interního auditora patří tyto body:

40.

bere na vědomí názory interního auditora a souhlasí s nimi, pokud jde o:

41.

připomíná, že původní přezkoumání rámce vnitřní kontroly v letech 2003 a 2004 vyústilo ve 14 zpráv o auditu pokrývajících všechna oddělení a centrální útvary a obsahujících 452 odsouhlasených opatření s cílem zlepšit celkovou míru:

42.

připomíná, že po sobě jdoucí následné audity provedení 452 opatření se uskutečnily v letech 2005/2006 a 2007/2008 a v jednom oddělení s vysokou mírou neprovedených opatření také v roce 2009; zdůrazňuje, že výsledkem této řady auditů bylo, že koncem roku 2010 zůstávalo neprovedeno 68 opatření původního přezkoumání rámce vnitřní kontroly;

43.

s uspokojením konstatuje, že pro útvar interního auditu je přezkoumání rámce vnitřní kontroly zahájené v roce 2003 i nadále prioritou; bere na vědomí skutečnost, že ke 30. září 2011, po několika následných auditech, zůstalo ze 452 původně odsouhlasených opatření nedokončeno 38; vítá skutečnost, že žádné z těchto opatření neoznačuje útvar interního auditu jako zásadně důležité; vyzývá vedení těchto oddělení i centrální vedení, aby provedla zbývajících 38 opožděných „neprovedených opatření“ do konce současného volebního období;

44.

vítá skutečnost, že v červnu 2011 potvrdila společnost externích posuzovatelů, že útvar interního auditu Parlamentu odpovídá definici interního auditu i s etickým kodexem a standardy a že jeho podoba a činnost této definici odpovídá v nejvyšší míře; vybízí útvar interního auditu, aby dále stavěl na stávajících pevných základech a aby útvar dále přebíral špičkové postupy; je si vědom toho, že ve druhé polovině roku 2011 již útvar interního auditu zavedl několik důležitých prvků námětů ke zlepšení, které obdržel, a zbývající část akčního plánu byla realizována během období do konce roku 2012;

45.

zdůrazňuje, že v souladu s politikou transparentnosti vůči občanům Unie by mělo být s určitým časovým odstupem na internetových stránkách Parlamentu k dispozici shrnutí počtu a druhu provedených interních auditů, učiněných doporučení a opatření přijatých na základě těchto doporučení; rád by byl informován o tom, které z těchto dokumentů ještě nejsou zveřejněny a z jakých důvodů;

46.

vítá písemné odpovědi na usnesení o udělení absolutoria za rok 2010, které byly dány Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 16. listopadu 2012; lituje však, že nebylo možno tyto odpovědi dostat před zahájením postupu udělování absolutoria za rok 2011; očekává, že v souvislosti s udělováním absolutoria za rok 2012 se výměna názorů mezi generálním tajemníkem a Výborem pro rozpočtovou kontrolu bude moci uskutečnit do konce října 2013;

47.

vítá formální rozhodnutí již dále neudělovat cenu za žurnalistiku, s níž byly v roce 2011 spojeny výdaje ve výši 154 205 EUR; zrušení této ceny navrhl Výbor pro rozpočtovou kontrolu a odhlasovalo je plénum v rámci zprávy o udělení absolutoria za rok 2010; uvědomuje si, že kontakty s novináři byly v členských státech posíleny pořádáním tematických seminářů v hlavních městech, přičemž byla využita stávající administrativní kapacita Parlamentu, a současně byla novinářům dána příležitost vyměnit si názory s poslanci a plně porozumět struktuře Parlamentu a jeho roli v legislativním procesu;

48.

požaduje již podruhé – po první žádosti týkající se postupu udělování absolutoria předložené v roce 2010 – úplnou zprávu o tom, jak se vyvíjejí parlamentní projekty ve věci bezplatného softwaru, pokud jde o jeho používání a uživatele v Parlamentu, interakci s občany a činnosti v rámci zadávání veřejných zakázek; podruhé vyzývá k tomu, aby formou úplné studie byly prozkoumány povinnosti Parlamentu podle článku 103 jednacího řádu, pokud jde o bezplatný software a otevřené standardy; lituje toho, že bezplatný software a aplikace z otevřených zdrojů nejsou v parlamentní infrastruktuře IT využívány větší měrou;

49.

bere na vědomí odpověď generálního tajemníka, v níž se uvádí, že z příspěvků Parlamentu bylo v roce 2011 hrazeno 1 599 smluv akreditovaných asistentů a 2 868 smluv místních asistentů;

50.

upozorňuje na vynikající kvalitu parlamentních překladatelských a tlumočnických služeb; poznamenává, že i nadále představují značnou část rozpočtu Parlamentu; poukazuje na to, že rozhodnutí o „zdrojově hospodárné plné mnohojazyčnosti v tlumočení“ přijaté předsednictvem v roce 2011 zvyšuje efektivitu tlumočnických služeb a snižuje jejich strukturální náklady; žádá Parlament, aby předložil podrobný dokument o struktuře nákladů na překlad a tlumočení a o opatřeních k dalšímu snižování těchto nákladů a ke zlepšení efektivnosti těchto služeb, aniž by byla ohrožena celková kvalita;

51.

konstatuje, že 192 zaměstnanců se zodpovídá generálním ředitelům, aniž by byl jejich hierarchicky nadřízeným ředitel; žádá generálního tajemníka, aby se touto situací zabýval a zajistil, aby nedocházelo k neoficiálnímu vytváření „kabinetů“ generálních ředitelů; žádá generálního tajemníka, aby při zkoumání této záležitosti posoudil také, do jakých platových tříd jsou tito zaměstnanci zařazeni a jaké mají pravomoci a odpovědnosti;

52.

poznamenává, že generální ředitelé každoročně informují o plnění svých úkolů ve zprávách o činnosti, které jsou nástrojem vnitřního řízení, jehož prvotním účelem je, aby generální tajemník získal jasný přehled o tom, jak funguje správa, a zejména o veškerých slabinách; zjišťuje, že v ročních zprávách o činnosti za rozpočtový rok 2011 neuvedla žádná schvalující osoba ve svém prohlášení výhrady související s tím, že by generální ředitelé zjistili závažné problémy, pokud jde o využívání zdrojů, nebo že by kontrolní postupy nezajišťovaly legalitu a správnost operací;

53.

poukazuje na to, že zpráva každého generálního ředitelství obsahuje v příloze seznam výjimek, v nichž jsou po jednotlivých bodech rozepsány odchylky od platných předpisů a standardních postupů; vyjadřuje obavu, že u některých ředitelství zůstává počet těchto výjimek značně vysoký, a navrhuje, aby bylo vyvinuto další úsilí k tomu, aby nebylo nutno využívat tohoto příhodného způsobu, jak napravit anomální situace;

54.

vítá, že GŘ pro předsednictví hodlá dále zlepšovat své finanční řízení pomocí hloubkového přezkumu různých aspektů plnění rozpočtu a s ním spojených postupů; zejména si všímá úsilí v oblasti pěstování povědomí zaměstnanců o postupech zadávání veřejných zakázek a rozpočtových operacích;

55.

opakuje, že problematika bezpečnosti je velmi citlivou oblastí pro jakýkoli parlament, ale v mnohem větší míře je tomu tak v případě nadnárodního parlamentu ve velmi exponovaném postavení, který neustále navštěvují hlavy států a předsedové vlád; poznamenává, že průměrně je denně v prostorách Parlamentu v Bruselu přítomno 12 000 lidí;

56.

bere na vědomí, že předsednictvo dne 6. července 2011 jednomyslně přijalo „nový koncept globální bezpečnosti“, který obsahuje myšlenku vyhradit různé vchody do Parlamentu různým kategoriím uživatelů; požaduje, aby byl do konce roku 2013 informován o uplatňování tohoto „nového konceptu globální bezpečnosti“;

57.

konstatuje, že Parlament očekává, že internalizací bezpečnostních služeb se v letech 2013–2016 sníží náklady v tomto směru v Bruselu a Štrasburku o 11 250 000 EUR a každý následující rok o 5 640 000 EUR; žádá ujištění, že formou průběžného školicího programu budou nastoleny a zachovávány nejvyšší standardy cíleného zajišťování bezpečnosti; požaduje každoroční zprávu s podrobnými informacemi o vývoji nákladů na bezpečnostní službu, včetně kumulovaných nákladů na důchody zaměstnanců v těchto útvarech, a o opatřeních přijatých s cílem zajistit potřebný rozsah a kvalitu služby;

58.

opakuje své přání, aby v zájmu zvýšení bezpečnosti byli poslanci elektronicky kontrolováni při vstupu do prostor Parlamentu nebo při jejich opouštění;

59.

požaduje, aby mu generální sekretariát poskytl informace o postupu, kterým bude probíhat hodnocení společného rejstříku pro transparentnost, které se má uskutečnit v roce 2013, a to podle interinstitucionální dohody uzavřené v roce 2011;

60.

poznamenává, že více než 1 500 zaměstnanců má své děti zapsány v evropských školách, a je proto překvapen zjištěním, že Parlament nemá naprosto žádné slovo v systému správy a řízení evropských škol;

61.

žádá generálního tajemníka, aby prozkoumal, jakou roli by mohl Parlament hrát v systému správy a řízení evropských škol, a to vzhledem ke značnému počtu zaměstnanců, které jim svěřují své děti ke vzdělávání, a aby o tom do konce roku podal zprávu příslušnému výboru;

62.

bere na vědomí skutečnost, že platnost smlouvy se současnou cestovní kanceláří končí dne 31. prosince 2013 a že již začaly přípravy nového nabídkového řízení; lituje toho, že i když byla ve smlouvě zakotvena možnost finančního auditu, není tomu tak v případě auditu struktury a výkonnosti cestovní kanceláře; trvá na tom, aby budoucí smlouva obsahovala možnost průběžného a závěrečného finančního auditu a auditu výkonnosti; vítá skutečnost, že – jak požadoval Výbor pro rozpočtovou kontrolu – správa také využije možnosti externího odborného poradenství při sestavování dokumentace nabídkového řízení i během výběrového řízení, čímž zajistí, aby Parlament zvolil nejlepší řešení, které přinese zásadní zjednodušení a úspory nákladů; zdůrazňuje, že nová smlouva by měla mít na zřeteli hledisko nejlepšího poměru kvality a ceny a optimální hodnoty za vynaložené peníze s konkurenceschopnými cenami;

63.

vítá skutečnost, že předsednictvo dne 23. března 2011 dalo konečnou podobu akčnímu plánu na období 2011–2014, jehož cílem je uskutečnit aktualizovanou komunikační strategii Parlamentu; konstatuje, že tento akční plán se zaměřuje na parlamentní volby v roce 2014 a že vymezuje soubor 21 konkrétních činností, kterými se má zvýšit informovanost občanů o legislativní činnosti Parlamentu a podnítit jejich účast na ní;

64.

vítá skutečnost, že nové návštěvnické centrum je úspěšné soudě podle počtu návštěvníků (253 000), které centrum přivítalo během prvního roku svého působení;

65.

trvá na tom, že rozpočet na komunikaci musí být využíván pouze k tomu, aby byly občanům poskytovány faktické informace o politikách Unie; zdůrazňuje, že totéž platí i pro aktivity na sociálních sítích;

66.

vyslovuje politování nad tím, že sledovanost EuroparlTV, jakkoli byla v roce 2011 větší než v roce 2010 (14), je i nadále velmi nízká, pokud jde o bezprostřední uživatele z řad jednotlivců (vyjma diváků v rámci partnerských dohod s regionálními televizními stanicemi), a to i přes značné prostředky, které na něj byly i v roce 2011 vynaloženy a které činily asi 8 000 000 EUR (bod 3 2 4 6); lituje toho, že nebylo provedeno žádné posouzení nákladů a přínosů EuroparlTV, a to i přesto, že to plénum požadovalo ve svém usnesení o udělení absolutoria za rok 2010; bere na vědomí rozhodnutí předsednictva ze dne 12. prosince 2012 provést soubor reforem s cílem dosáhnout výrazných úspor; očekává, že výše uvedené posouzení nákladů a přínosů bude předloženo ještě před postupem udělování absolutoria za rok 2012;

67.

vyjadřuje znepokojení v souvislosti se zvýšenými náklady na cenu Lux v roce 2011 (15); žádá nákladově efektivnější správu této ceny, a navrhuje proto, že interní auditor by mohl uvažovat o tom, že by prozkoumal správu ceny, aby se podařilo tohoto cíle dosáhnout; důrazně doporučuje, aby byl pro náklady na tuto akci stanoven jednoznačný maximální strop;

68.

konstatuje, že dne 26. září 2011 předsednictvo schválilo obchodní plán pro Dům evropských dějin a že Komise prohlásila, že je ochotná poskytnout blíže nespecifikovaný příspěvek na provozní náklady tohoto projektu a do konce léta 2013 sdělí Parlamentu podmínky tohoto příspěvku; vyjadřuje politování nad tím, že se neočekává žádný příspěvek Komise na zřizovací náklady projektu;

69.

vítá nový postup umožňující zpětné získávání přeplatků po vyplacení úhrady za přivítání skupinových návštěv; soudí, že je škoda, že možnost provést platbu bankovním převodem by měla být k dispozici pouze při převodech na osobní účty a nijak se nehovoří o převodech na účty organizací; je znepokojen značným bezpečnostním rizikem spojeným s platbami v hotovosti skupinovým návštěvám, jelikož se jedná o částky ve výši 30 000 EUR a více, a Parlament takto vyplatí za den až 388 000 EUR; poukazuje na to, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (16) vyžaduje zvláštní obezřetnost při transakcích s částkami nad 15 000 EUR, což je částka, kterou Parlament při platbách návštěvníkům běžně překračuje;

70.

poukazuje na to, že v červenci 2011 bylo rozhodnutím předsednictva na GŘ IPOL zřízeno nové ředitelství pro posuzování dopadu; poznamenává, že hlavním cílem tohoto ředitelství je poskytovat Parlamentu nezávislé posouzení dopadu, a podporovat tak jeho legislativní činnost; vítá skutečnost, že vytvoření ředitelství bylo rozpočtově neutrální;

71.

žádá, aby nezávislý subjekt provedl celkovou analýzu řádného finančního řízení, účinnosti a účelnosti smluv s externími poskytovateli služeb v oblast IT zvláště se zřetelem ke:

72.

vyjadřuje politování nad přílišnou závislostí na externím (technickém) odborném poradenství, zejména v oblastech IT, která vyplývá ze strukturální nerovnováhy mezi interními a externími zdroji; upozorňuje, že při externalizaci činností v oblasti IT by mělo být vždy zajištěno, aby řízení a kontrola této činnosti zůstala plně v rukou Parlamentu a aby byla řádně posouzena a zmírněna možná ohrožení bezpečnosti a důvěrnosti dat;

73.

vyzývá generálního tajemníka, aby předložil předsednictvu plán, jak řešit problém restauračních služeb a jejich zlepšení vzhledem ke zvýšenému počtu zákazníků v jídelnách, restauracích a barech v Parlamentu (celkový objem činností se mezi lety 2002–2011 zvýšil zhruba o 150 %, z 1,472 milionu zákazníků v roce 2002 na 3,711 milionu zákazníků v roce 2011);

74.

bere na vědomí následující rozhodnutí, která přijalo předsednictvo v roce 2011 v rámci střednědobé strategie v oblasti budov přijaté v roce 2010, o provedení řady rozsáhlých projektů s cílem uvést dané budovy do provozu od začátku příštího volebního období:

75.

uznává, že v roce 2011 byla vypracována nová metodika – podobná ustanovením, která přijala Komise – pro průzkum trhu a získávání nemovitostí; konstatuje, že podle této nové metodiky bude dále posílena transparentnost a konkurence prostřednictvím zveřejňování dokumentů souvisejících se zakázkovým řízením v Úředním věstníku; zjišťuje, že novou metodiku již uplatnil výbor pro budovy při posuzování přihlášek a nabídek pro průzkum trhu nemovitostí v Bruselu, při němž jde o náhradu za budovy Eastman a Montoyer 63 a hledání nových prostor;

76.

poukazuje na to, že jakákoli strategie v oblasti nemovitostí a budov musí brát v úvahu rostoucí náklady na údržbu zakoupených budov;

77.

bere na vědomí, že při nabídkovém řízení u projektu budovy Konrad Adenauer se nepodařilo vybrat žádné uchazeče, protože cenové nabídky předložené v rámci příslušné výzvy byly o mnoho vyšší než odhady; podporuje rozhodnutí pověřené schvalující osoby neudělit tuto zakázku; očekává, že úhrnná cena projektu nepřekročí částku 482,7 milionu EUR, která byla stanovena v říjnu 2011;

78.

v tomto ohledu poznamenává, že veškeré zakázky vyhlašované Evropským parlamentem v souvislosti s výstavbou budov nebo s pracemi na stavebních úpravách by měly být předmětem nabídkového řízení na co nejširší bázi, a vždy na evropské úrovni; doporučuje, aby v případě, že se výjimečně použije vyjednávací řízení, vycházely ceny ze stavebních nákladů, včetně důsledně přiměřených marží pro dané hospodářské subjekty;

79.

vyslovuje politování nad tím, že se vyskytl druhý případ, kdy se přišlo na konstrukční závady na budovách Parlamentu, tentokrát šlo o dřevěné stropní trámy v jednacím sále Parlamentu v Bruselu; žádá GŘ INLO, aby provedlo kompletní prověření strukturálního stavu ve všech budovách Parlamentu, počínaje těmi, na něž se stále vztahuje záruka projektového developera na skryté vady, pokud možno s podporou několika vybraných expertů z úřadů pro stavebnictví z různých členských států, a aby byly plně využity nashromážděné interní znalosti a zkušenosti; žádá generálního tajemníka, aby v brzké době předložil předsednictvu plán těchto prací se všemi technickými podrobnostmi a také s příslušnými náklady;

80.

zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby procesy zadávání veřejných zakázek byly v souladu s potřebami Parlamentu a pomáhaly je naplňovat; zdůrazňuje, že by měly být v souladu s požadavky právních předpisů a se základními zásadami, kterými se zadávání veřejných zakázek řídí, se smluvními ustanoveními a s kritérii používanými při postupu hodnocení nabídek, a měly by procházet odpovídajícími systémy kontroly s cílem sledovat plnění objednávek vydaných na základě rámcových smluv;

81.

upozorňuje na skutečnost, že při postupech zadávání veřejných zakázek jsou ve hře různé zájmy, ne vždy se však shodují zájmy veřejného a soukromého sektoru, a že zadávání veřejných zakázek je vysoce rizikovou oblastí, která vyžaduje neustálou pečlivou pozornost a v níž je neustálé podrobné plánování potřeb zásadně důležité;

82.

zdůrazňuje, že v důsledku složitého právního prostředí a vysoce složitých faktických nutností jsou v každé fázi procesu zadávání zakázek (nejprve zjištění potřeb, příprava výzvy k předkládání nabídek, vypracovaní výzvy a specifikací, kontaktování uchazečů, otevírání nabídek, hodnocení nabídek, přijetí rozhodnutí o udělení zakázky, uzavření smluv) značná rizika pro dosažení cílů;

83.

připomíná, že během zadávání veřejných zakázek by pravděpodobnost možných střetů zájmů neměla být přehlížena, nýbrž by se mělo podobným situacím účinně bránit a Parlament by měl posílit své ověřovací mechanismy a zachovat jejich funkčnost s cílem umožnit řádný postup vůči potenciálním střetům zájmů a předcházení těmto střetům;

84.

poznamenává, že v letech 2011 a 2012 provedl útvar interního auditu komplexní audit procesu zadávání veřejných zakázek a plnění smluv na GŘ ITEC a že závěrečná zpráva přijatá v červnu 2012 obsahovala šestibodový akční plán s cílem řešit problémy, které vyvstaly; dále poznamenává, že s vedením GŘ ITEC bylo dohodnuto, že tento akční plán bude v praxi uplatněn do 31. prosince 2012; poukazuje na to, že specifikace nabídkových řízení jsou již ze své povahy vysoce složité v tom, že v nich je současně popsáno vícero částí zakázky, technické profily a způsoby plnění smlouvy;

85.

vítá skutečnost, že výše uvedený audit dospěl k závěru, že GŘ ITEC se podařilo napravit mnoho procedurálních nedostatků zjištěných při prvním průřezovém auditu zadávání veřejných zakázek v letech 2005 a 2006; s lítostí však konstatuje, že byly zjištěny tyto nedostatky:

86.

bere na vědomí, že centrální útvary na základě informací schvalujících oddělení vypracovaly pro rozpočtový orgán výroční zprávu o zakázkách udělených v roce 2011, a dále bere na vědomí následující rozdělení všech zakázek udělených v letech 2011 a 2010:

(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2011, s. 5)

87.

bere na vědomí následující rozdělení zakázek udělených v letech 2011 a 2010 podle typu použitého řízení:

(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2011, s. 6–7)

88.

konstatuje, že z celkového počtu 238 zakázek udělených v roce 2011 vzešlo 100 – v hodnotě 535 milionů EUR – z otevřených nebo omezených řízení a 133 – v hodnotě 31 milionů EUR – z vyjednávacích řízení;

89.

konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 400 byly v roce 2011 využity následovně:

90.

konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 402 byly v roce 2011 využity následovně (18):

91.

konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 403 byly v roce 2011 využity následovně (20):

92.

bere na vědomí skutečnost, že Parlament má 10 služebních jízdních kol, která jsou k dispozici poslancům a zaměstnancům během štrasburských zasedání navíc ke 40 jízdním kolům, která dalo k dispozici město Štrasburk; opakuje svůj požadavek, že tyto počty by měly doznat přiměřeného zvýšení vzhledem k nevelkým nákladům na tuto službu a značné poptávce po ní;

93.

zastává názor, že by měla být zvážena možnost zlepšit životní prostředí a současně docílit inteligentních úspor v rozpočtu Parlamentu pomocí různých pracovních metod a moderních technologií, které jsou ekologičtější a levnější, které však Parlament neomezují v jeho práci, jako je např. využívání telekonferencí;

94.

rád by byl informován o celkovém množství kWh, které produkují solární panely v Parlamentu;

95.

opakovaně vyjadřuje svou podporu pilotnímu projektu „E-committee“; rozhodně navrhuje, aby byla v této souvislosti poslancům dána možnost volby, zda chtějí na schůzích výborů dostávat tištěnou dokumentaci, či nikoli, aby se výrazně snížilo používání papíru v Parlamentu.

—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2011 (1),

—

s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2011 (COM(2012) 436 – C7-0226/2012) (2),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2011, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů (3),

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů (4) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rok 2011 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na čl. 314 odst. 10 a na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (6), a zejména na články 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

—

s ohledem na rozhodnutí vydané generálním tajemníkem Rady/vysokým představitelem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku č. 31/2008 o úhradě cestovních výdajů delegátů členů Rady (7),

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (8),

—

s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0061/2013),

A.

vzhledem k tomu, že Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání ve dnech 18. a 19. října 2012 upozornila, že „[otázky] demokratické legitimity a odpovědnosti […] je třeba dále prozkoumat“;

B.

vzhledem k tomu, že parlamentní Výbor pro rozpočtovou kontrolu se poprvé podrobně zabývá plněním a řízením správního rozpočtu Evropské rady;

C.

vzhledem k tomu, že všechny orgány a instituce Unie by měly být transparentní a měly by v plném rozsahu skládat účty občanům Unie z využívání finančních prostředků, které jim jako institucím Unie byly svěřeny;

1.

s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící 31. prosincem 2011 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;

2.

poukazuje na to, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2011 vyslovil na adresu Evropské rady a Rady připomínky k zadávacím řízením týkajícím se úklidových služeb a nákupu služebního oblečení a bot, u nichž byly zjištěny určité nedostatky v uplatňování výběrových kritérií a kritérií pro zadání zakázky;

3.

bere na vědomí odpovědi na připomínky Účetního dvora a souhlasí s doporučeními Účetního dvora, aby schvalující osoby prostřednictvím vhodných kontrol a lepších pokynů zdokonalily koncepci, koordinaci a provádění zadávacích řízení; také doporučuje důslednější uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek, kterými se všechny instituce musí řídit;

4.

konstatuje, že v roce 2011 měly Evropská rada a Rada k dispozici prostředky na závazky ve výši 506 842 003,08 EUR (v roce 2010 tato částka činila 642 000 000 EUR), míra jejich využití dosáhla 90 %, méně než v roce 2010; je znepokojen tím, že se zvýšila míra nevynaložených prostředků a je i nadále vysoká; vyzývá ke zlepšení míry nevynaložených rozpočtových prostředků a k provedení změn při jejím sledování a navrhuje, aby byly vytvořeny klíčové ukazatele výkonnosti v nejzásadnějších oblastech, jako jsou příděly prostředků na cesty delegací, logistika a tlumočení;

5.

vyzdvihuje úlohu, kterou Smlouva o fungování Evropské unie přisuzuje Parlamentu, pokud jde o udělování absolutoria za plnění rozpočtu;

6.

domnívá se, že rozpočet Evropské rady a rozpočet Rady by měly být odděleny, což by přispělo k transparentnosti jejich finančního řízení a k větší odpovědnosti obou orgánů;

7.

poznamenává, že v rozporu s tvrzením Rady neexistuje mezi Parlamentem a Radou žádná „gentlemanská dohoda“ týkající se udělení absolutoria Radě;

8.

připomíná, že doufá, že Parlament obdrží kompletní výroční zprávu o činnosti, včetně komplexního přehledu veškerých lidských zdrojů, a to v členění podle kategorií, platových tříd, pohlaví, státní příslušnosti a účasti na odborném vzdělávání; poukazuje na to, že právní služba Parlamentu a nezávislí právní experti se shodují na tom, že Parlament má právo na informace;

9.

doufá, že Parlament obdrží interní rozpočtová rozhodnutí Rady;

10.

zvláštní pozornost věnuje doporučením interního auditora za rok 2011, které se týkají smluv na poradenství v oblasti IT a smluv na zajištění bezpečnosti, u nichž nadále přetrvávají nedostatky, pokud jde o finanční řízení a zadávací řízení, a vyjadřuje nad nimi obavy;

11.

je znepokojen tím, jak se postupovalo se vztahu k výsledkům finančních auditů provedených před rokem 2010, protože některá doporučení týkající se pracovních programů na roky 2007, 2008 a 2009 zůstávají nenaplněna; naléhavě vyzývá Radu, aby učinila konkrétní opatření pro to, aby se lépe dařilo tato doporučení plnit;

12.

bere na vědomí skutečnost, že Rada přijala opatření s cílem zlepšit výsledky projektu „budova Europa“, a zejména k vytvoření stálého týmu, který bude sledovat uskutečňování tohoto projektu, společně s plánem podávání zpráv a vytvořením platformy pro dokumenty;

13.

žádá, aby Rada poskytla podrobné písemné vysvětlení, v němž uvede celkovou výši finančních prostředků použitých ke koupi budovy Résidence Palace, rozpočtové položky, ze kterých byly tyto prostředky čerpány, splátky, které byly doposud uhrazeny, splátky, které ještě zbývá uhradit, a účel, ke kterému bude tato budova sloužit, a to nejpozději do 1. července 2013;

14.

bere na vědomí zásadní změny, které pro rozpočet na rok 2011 znamenalo vytvoření Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a snížení předpokládaných výdajů na fungování Evropské rady a Rady;

15.

je konsternován tím, že v návrhu rozpočtu na rok 2011 Rada předem nepočítala s vytvořením ESVČ; bere na vědomí, že bylo nutno zvýšit prostředky s ohledem na přípravy na přistoupení Chorvatska a v zájmu posílení kanceláře předsedy Evropské rady;

16.

vyzývá Radu, aby předložila podrobné informace o dohodách o rozsahu služeb uzavřených s ESVČ a o konkrétních opatřeních přijatých ve snaze o modernizaci administrativy; je toho názoru, že řízení lidských zdrojů v Radě nebylo dostatečně účinné;

17.

vyjadřuje politování nad tím, že Rada i nadále odmítá odpovědět na otázky Parlamentu, a domnívá se, že pro efektivní dohled nad plněním rozpočtu Unie je nutné, aby Rada byla ochotna vést otevřený a formální dialog s Výborem pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu; zdůrazňuje, že je třeba, aby spolu oba orgány dostatečně spolupracovaly;

18.

znovu upozorňuje, že Parlament stále ještě čeká na odpověď Rady, pokud jde o akce a žádosti o poskytnutí dokumentů uvedené v jeho usnesení ze dne 10. května 2012 (9); vyzývá generálního tajemníka Rady, aby poskytl parlamentnímu výboru, který odpovídá za postup udělování absolutoria, podrobné písemné odpovědi na tyto otázky;

19.

znovu připomíná, že výdaje Rady musí být kontrolovány stejným způsobem, jak je tomu u jiných orgánů a institucí; je toho názoru, že základní prvky takové kontroly jsou stanoveny v usnesení Parlamentu ze dne 23. října 2012 (10);

20.

vyjadřuje politování nad obtížemi, které se vyskytly při postupech udělování absolutoria za rozpočtové roky 2007, 2008, 2009 a 2010 a které byly důsledkem nedostatečné spolupráce ze strany Rady; poukazuje na to, že Parlament odmítl udělit absolutorium generálnímu tajemníkovi Rady za plnění rozpočtu Rady na rozpočtové roky 2009 a 2010 z důvodů uvedených ve svých usneseních ze dne 10. května 2011 (11), 25. října 2011 (12), 10. května 2012 (13) a 23. října 2012 (14);

21.

připomíná, že při jednáních o revizi finančního nařízení by nebylo možné dosáhnout dohody o způsobech, jak by se dal zlepšit postup udělování absolutoria; domnívá se, že pokud bude Rada i nadále odmítat spolupráci s Parlamentem, bude Výbor pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu nucen předložit své otázky a žádost o informace o rozpočtu Rady Komisi;

22.

znovu zdůrazňuje, že Komise ve své odpovědi ze dne 25. listopadu 2011 na dopis předsedy Výboru pro rozpočtovou kontrolu prohlašuje, že je žádoucí, aby Parlament i nadále uděloval absolutorium, odkládal rozhodnutí o jeho udělení nebo odmítal udělit absolutorium ostatním institucím (mezi něž patří i Rada), jak tomu bylo až do současné doby;

23.

domnívá se, že je žádoucí uplatňovat pravomoc Parlamentu udělovat absolutorium v souladu s články 316, 317 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie tak, jak byla dosud interpretována a prováděna, a to udělovat absolutorium každému oddílu rozpočtu Unie jednotlivě, aby byla zachována transparentnost a demokratická odpovědnost vůči daňovým poplatníkům Unie;

24.

vyjadřuje politování nad skutečností, že Rada není dostatečně transparentní a zdůrazňuje, že všechny orgány a instituce Unie jsou povinny dodržovat stejné standardy, pokud jde o transparentnost; je přesvědčen, že Parlament a Rada by jako spolutvůrci právních předpisů měly uplatňovat stejné standardy transparentnosti a vyzývá Radu, aby neprodleně zlepšila plnění svých povinností v této oblasti.

—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2011 (1),

—

s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2011(COM(2012) 436 – C7-0224/2012) (2),

—

s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých po udělení absolutoria na rozpočtový rok 2010 (COM(2012) 585) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SWD(2012) 340 a SWD(2012) 330,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. června 2012 nazvané „Shrnutí výsledků práce v oblasti řízení Komise za rok 2011“ (COM(2012) 281),

—

s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán udělující absolutorium o interních auditech provedených v roce 2011 (COM(2012) 563) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SWD(2012) 283),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2011, spolu s odpověďmi orgánů (3) (dále jen „výroční zpráva“), a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů (4) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2011 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2013 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2011 (05752/2013 – C7-0038/2013),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2013 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2011 (05754/2013 – C7-0039/2013),

—

s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (7), a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,

—

s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A7-0116/2013),

A.

vzhledem k tomu, že Evropa čelí nejen hospodářské a finanční krizi, ale i krizi důvěry v její instituce, a proto musí Parlament zkontrolovat účetnictví Komise mimořádně pečlivě;

B.

vzhledem k tomu, že Účetní dvůr již po osmnácté za sebou nemohl vydat kladné prohlášení o věrohodnosti, pokud jde o legalitu a správnost uskutečněných plateb;

C.

vzhledem k tomu, že členské státy právě jednají o novém víceletém finančním rámci (dále jen „VFR“) na období 2014–2020;

D.

vzhledem k tomu, že v situaci, kdy jsou v důsledku hospodářské a finanční krize k dispozici pouze omezené zdroje, je podle jeho názoru nutná tzv. „inteligentní solidarita“, tj. finanční prostředky Unie by měly být využívány na provádění reforem, dodržování finanční kázně a zajištění politické a ekonomické stability;

E.

vzhledem k tomu, že podle Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) nese konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu Unie Komise, zatímco členské státy jsou povinny s Komisí spolupracovat tak, aby rozpočtové prostředky byly využívány v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

F.

vzhledem k tomu, že v článku 287 SFEU se stanoví, že: „Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací (…)“;

G.

vzhledem k tomu, že roste význam auditů výkonnosti, při nichž se posuzuje, do jaké míry splnily výdaje sledované cíle;

H.

vzhledem k tomu, že kvůli nedostatkům v celních systémech je nutné nalézt lepší rovnováhu mezi omezením kontrol a zvýšením počtu kontrol prováděných ex post;

I.

vzhledem k tomu, že vedení Komise by mělo být prezentováno spravedlivě s cílem posílit důvěru veřejnosti v instituce;

J.

vzhledem k tomu, že strategie Evropa 2020 pro růst a zaměstnanost představuje zastřešující strategii, která zahrnuje činnosti téměř všech útvarů Komise pověřených vnitřními politikami, a vzhledem k tomu, že rok 2011 byl prvním uceleným rokem provádění této strategie;

K.

vzhledem k tomu, že interinstitucionální dialog podle článku 318 SFEU by měl být příležitostí k povzbuzení nové „kultury výkonnosti“ v rámci Komise;

L.

vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu by se měl v budoucnu více podílet na dohledu nad výdaji Komise; s potěšením očekává užší spolupráci s Účetním dvorem, jež by měla vést k předložení široké škály návrhů na zlepšení účinnosti kontrolních postupů;

M.

vzhledem k tomu, že ve zprávě z vlastního podnětu je třeba posoudit a podrobně stanovit pravomoci a zdroje, jež má Výbor pro rozpočtovou kontrolu k dispozici v rámci potupu udělování absolutoria;

1.

vyzývá Komisi, aby Parlamentu pro účely udělení absolutoria předložila akční plán pro přijetí následujících prioritních opatření:

Sdělení Komise o ochraně rozpočtu Unie

Míra chyb při sdíleném řízení

vyzývá Komisi, aby:

GŘ AGRI

GŘ REGIO

Míra chyb v centralizovaném řízení

GŘ pro výzkum

Hodnotící zpráva (článek 318 SFEU) a častější provádění auditů výkonnosti

Příjmy a tradiční vlastní zdroje

v zájmu náležité ochrany finančních zájmů Unie a zajištění dostatečných vlastních zdrojů Unie pro růst by Komise měla:

2.

je vážně znepokojen rozsahem offshore finančních operací, které byly odhaleny v nedávném finančním skandálu Offshore Leaks; vyzývá Komisi, aby bezodkladně přijala opatření, jež by znemožnila přesměrovávat tisíce miliard EUR z běžného finančního oběhu s cílem vyhnout se platbě daní a skrýt nezákonné prostředky před daňovými úřady členských států;

3.

důrazně doporučuje, aby Komise přijala opatření k zajištění toho, aby veškeré bankovní operace související s poskytováním poradenství o offshorových strukturách a s jejich zakládáním byly postaveny mimo zákon a aby žádná banka na území Evropské unie, která je do takových činností zapojena, nemohla být v rámci žádného režimu příjemcem evropských prostředků, ani využívat vnitrostátní podpůrná opatření;

4.

očekává, že Komise do dvou měsíců předloží legislativní návrhy, které ukončí využívání daňových rájů jednotlivci, společnostmi či dokonce veřejnými institucemi;

5.

vítá opatření, která Komise přijala v návaznosti na požadavek Parlamentu na větší transparentnost nástrojů finančního inženýrství, zejména skutečnost, že v příslušných právních předpisech zavedla povinné podávání zpráv členskými státy o jejich finančních a prováděcích aspektech (13), a konstatuje, že Komise ve stanovené lhůtě předložila Parlamentu souhrnnou zprávu o dosaženém pokroku s financováním a prováděním nástrojů finančního inženýrství, jak ji Komise oznámila ve zprávě o následných opatřeních přijatých po udělení absolutoria pro rozpočtový rok 2010 (COM(2012) 585); dále konstatuje, že ve zprávě o následných opatřeních jsou uvedeny údaje o popisu nástrojů finančního inženýrství a jejich způsobu uplatňování, o prováděcích subjektech a o částkách pomoci odváděných do těchto nástrojů a z nich vyplácených;

6.

konstatuje, že v období 2007–2013 se částky čerpané ze strukturálních fondů prostřednictvím nástrojů finančního inženýrství neustále zvyšovaly, zejména částky pro nástroje zaměřené na podniky; zdůrazňuje, že více než 90 % prostředků skutečně vyplacených konečným příjemcům směřovalo do podniků; žádá Komisi, aby objasnila, jaké procento skutečně vyplacených částek směřovalo do opravdu soukromých podniků v porovnání s podniky ve většinově státním vlastnictví;

7.

se znepokojením konstatuje, že na konci roku 2011 bylo z celkové částky vyplacené všem nástrojům finančního inženýrství poskytnuto pouze 17 % nástrojům finančního inženýrství zaměřeným na urbanistický rozvoj a energetickou účinnost/obnovitelné energie a že finanční toky do konkrétních urbanistických projektů jsou stále pomalé;

8.

souhlasí se závěry, které Komise učinila na základě výše uvedené souhrnné zprávy o předkládání zpráv členských států:

9.

bere na vědomí, že Komise pověřila skupinu odborníků (14) vypracováním zprávy o využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) ve prospěch nástrojů finančního inženýrství; tuto zprávu považuje za první krok a je znepokojen tím, že analýza odborné hodnotící sítě odhaluje řadů vážných problémů, např. nedostatečné podklady k určení toho, zda výše podpory odpovídá mezerám na trhu, pokud jde o půjčky a financování vlastním kapitálem; nedostatečné průkazné materiály k posouzení toho, zda fondy rizikového kapitálu vytvořené s pomocí EFRR jsou dostatečně velké k tomu, aby byly životaschopné; nedostatečné informace o nákladech na vytvoření a provoz nástrojů finančního inženýrství v souvislosti s nevratnými granty a složitost právních předpisů a nejistota vyplývající z jejich výkladu;

10.

vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření s cílem dosáhnout výrazně lepšího využívání nástrojů finančního inženýrství v zájmu lepší ochrany finančních zájmů Unie;

11.

připomíná, že Parlament vyzval Komisi, aby objektivně a kriticky posoudila zkušenosti s nástroji finančního inženýrství v rámci politiky soudržnosti v programovém období 2007–2013, aby předložila samostatná posouzení rizik pro různé nástroje finančního inženýrství, v nichž přihlédne ke struktuře rizik jejich příjemců, a aby každoročně Parlamentu předkládala zprávu o využívání nástrojů finančního inženýrství v členských státech, v níž uvede i srovnatelné ukazatele účinnosti, účelnosti a hospodárnosti těchto nástrojů, a rovněž zprávu o tom, jak Komise koordinuje a zmírňuje rizika překrývání různých oblastí politik a zajišťuje jejich soudržnost, a aby tyto zprávy předložila v dostatečném časovém předstihu před zahájením příslušného postupu udělování absolutoria;

12.

vyjadřuje politování nad tím, že Komise neustále přehlíží dlouhodobý požadavek Parlamentu, aby výroční zprávy o činnosti jejích generálních ředitelství podepisovali i příslušní komisaři; konstatuje však, že sbor komisařů přijímá souhrnnou zprávu, v níž je výslovně zdůrazněno, že Komise nese konečnou odpovědnost za správní činnost svých schvalujících osob na základě jejich prohlášení o věrohodnosti a výhrad uváděných v jejich výročních zprávách o činnosti; zastává tudíž názor, že sbor bere při schvalování souhrnné zprávy na vědomí problémy příslušných generálních ředitelství, a přebírá tedy za ně odpovědnost;

13.

vyzývá Komisi, aby dále zlepšovala kvalitu a srovnatelnost výročních zpráv o činnosti;

14.

vítá skutečnost, že Komise Parlamentu zpřístupnila výroční souhrnné zprávy členských států; s politováním však konstatuje, že pouze 17 členských států k tomu udělilo Komisi svolení; žádá Komisi, aby sdělila, jaké kroky a opatření přijme k zajištění toho, aby svolení udělilo i zbývajících 10 členských států;

15.

vítá nová pravidla zavedená finančním nařízením (EU, Euroatom) č. 966/2012 o pravidelném zúčtování předběžného financování a vybízí Komisi, aby se i nadále snažila plnit doporučení Účetního dvora ohledně příslušných účetních údajů a metod;

16.

uznává, že Komise v návrzích programového období 2014–2020 z velké části zohlednila připomínky Parlamentu uvedené v usnesení, které je přiloženo k rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu na rok 2008 (15), a zavedla čisté finanční opravy pro členské státy a zjednodušila postupy a podmínky, za nichž lze platby přerušit nebo pozastavit; konstatuje, že tyto návrhy rovněž vyjasňují určitá pravidla způsobilosti a jasně řídícím orgánům zakazují vybírat projekty, které byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny před podáním žádosti o financování (tzv. projekty se zpětnou platností);

17.

vyzývá Komisi, aby zvážila možnost vytvoření nápravného systému pro oblasti výdajů náchylné k chybám, v nichž bude celková míra závažných chyb v roce n částečně nebo zcela odečtena od ročních žádostí schvalujících organizací o proplacení podle závažnosti nesrovnalostí;

18.

připomíná, že v článku 287 SFEU se stanoví, že: „Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací (…)“;

19.

zdůrazňuje, že Účetní dvůr kromě prohlášení o spolehlivosti účetnictví vydává tři prohlášení o legalitě a správnosti uskutečněných operací; domnívá se, že kvůli tomuto počtu stanovisek je pro poslance EP obtížnější posoudit plnění rozpočtu ze strany Komise;

20.

upozorňuje na skutečnost, že Účetní dvůr na základě svých auditů stanovuje nejpravděpodobnější míru chyb, která v roce 2011 činila v případě plateb 3,9 %; zdůrazňuje, že Účetní dvůr na základě mezinárodních norem pro audit používá 2 % jako práh významnosti pro obecně přijatelnou míru chyb, a že je-li nejpravděpodobnější míra chyb nad tímto prahem, vydá Účetní dvůr záporný výrok;

21.

zdůrazňuje, že podle mezinárodních norem pro audit by měl externí auditor stanovit práh významnosti chyb nezávisle;

22.

zdůrazňuje, že se musí rozlišovat mezi chybami a podvody, a domnívá se, že v naprosté většině případů lze chyby přičíst na vrub administrativním chybám, z nichž většina vznikla v důsledku složitých unijních a vnitrostátních předpisů, a lze je tudíž opravit; připomíná nicméně Komisi, že současná míra chyb je stále nepřijatelně vysoká a že Parlament zaujímá vůči chybám přístup nulové tolerance;

23.

upozorňuje na skutečnost, že míra chyb sama o sobě neposkytuje ucelený obraz o účinnosti unijních politik; domnívá se proto, že audity souladu s předpisy by měly být doplněny o audity výkonnosti, které posoudí hospodárnost, účinnost a účelnost nástrojů unijních politik; upozorňuje na skutečnost, že Nejvyšší kontrolní úřad USA se zaměřuje více na kontrolu výkonnosti než shody;

24.

všímá si, že názory Účetního dvora a Komise se poněkud rozcházejí v otázce metody výpočtu chyb, zejména v tom, zda by do něj mělo být zahrnuto předběžné financování, či nikoli, jak by měly být zpracovávány vyčíslitelné a nevyčíslitelné chyby a jak by měly být v celkovém hodnocení finančního dopadu chyb a hodnocení nápravných kapacit systémů zohledňovány vrácené prostředky a finanční opravy; domnívá se, že odlišné přístupy jsou odrazem různých úloh obou orgánů, jmenovitě auditora na jedné straně a správce na straně druhé; žádá Účetní dvůr, aby zvážil, zda ve své příští výroční zprávě tyto sporné kategorie míry chyb oddělí a zda politiky/výsledky vracení prostředků a finančních oprav posoudí podle jednotlivých odvětví;

25.

chápe, že odborné znalosti a metodika se mohou postupem času měnit; trvá však na tom, že výsledky auditů musí být i nadále porovnatelné, aby Parlament mohl vypracovávat politická hodnocení v dlouhodobém časovém horizontu;

26.

žádá proto, aby vnitrostátní kontrolní orgány při kontrole sdíleného řízení úžeji spolupracovaly s Evropským účetním dvorem v souladu s čl. 287 odst. 3 SFEU;

27.

navrhuje zvážit možnost, že by vnitrostátní kontrolní orgány, jakožto nezávislí externí auditoři, vydávaly v souladu s mezinárodními normami pro audit vnitrostátní osvědčení o auditu pro hospodaření s finančními prostředky Unie; tato osvědčení by se předkládala vládám členských států pro účely postupu udělování absolutoria v rámci vhodného interinstitucionálního postupu, jejž bude třeba zavést;

28.

vítá skutečnost, že roční účetní závěrka Unie za rozpočtový rok 2011 ve všech významných ohledech věrně zobrazuje finanční situaci Unie ke dni 31. prosince 2011 a výsledky jejích operací a hotovostních toků v tehdy ukončeném roce;

29.

s uspokojením konstatuje, že příjmy, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2011, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

30.

s uspokojením konstatuje, že prostředky na závazky, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2011, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

31.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že platby jsou stále zatíženy významnou mírou chyb;

32.

chápe, že záporný výrok Účetního dvora je založen na zjištění, že systémy dohledu a kontroly jsou účinné jen částečně, a proto jsou platby zatíženy mírou chyb odhadovanou s největší pravděpodobností na 3,9 %;

33.

se znepokojením konstatuje, že významnou mírou chyb jsou zatíženy tyto politiky: zemědělství, podpora trhu a přímá podpora, rozvoj venkova, životní prostředí, rybolov a ochrana zdraví, regionální politika, energetika a doprava, zaměstnanost a sociální věci, výzkum a další vnitřní politiky;

34.

připomíná, že nejpravděpodobnější míra chyb u plateb v rozpočtovém roce 2010 byla odhadnuta na 3,7 % a v rozpočtovém roce 2009 na 3,3 %; tímto zvýšením je znepokojen, protože ukazuje na zvrat pozitivního trendu, který byl zaznamenán v letech 2007, 2008 a 2009; vyzývá proto Komisi, aby přijala nezbytná opatření k dosažení konstantně sestupného trendu ve výskytu míry chyb; zdůrazňuje, že Parlament zastává názor, že „dosažení tohoto cíle je naprosto nezbytné pro to, aby se v budoucnu výdaje EU plně zhodnotily a nastal pokrok ve snaze o získání pozitivního DAS“ (16);

35.

tento vývoj vysvětluje zejména výrazným zvýšením nejpravděpodobnější míry chyb v oblasti zemědělství a je znepokojen zejména vysokou mírou chyb v oblasti rozvoje venkova, kde byla hlášena 7,7% nejpravděpodobnější míra chyb;

36.

žádá Účetní dvůr, aby zvláštní zprávy o konkrétních oblastech politik ve větší míře zpracovával tak, aby bylo usnadněno srovnání s předchozími obdobími;

37.

vyjadřuje politování nad tím, že Rada nadále odmítá spolupracovat s Parlamentem v otázce udělování absolutoria Radě; je přesvědčen o tom, že tento přístup ponechává Výboru pro rozpočtovou kontrolu jen velmi málo nástrojů, takže výbor je nakonec nucen předkládat Komisi otázky a žádosti o informace ohledně rozpočtu Rady;

38.

bere na vědomí, že Rada doporučuje udělit Komisi absolutorium za plnění souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2011; konstatuje, že Nizozemsko, Švédsko a Spojené království hlasovaly proti udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2011; bere na vědomí následující připomínky těchto zemí:

39.

v této souvislosti konstatuje, že Komise vyslovila velký počet výhrad vůči řízení a kontrolním systémům EFRR/Fondu soudržnosti v období 2007–2013 mimo jiné v Nizozemsku a ve Spojeném království; vyzývá Radu, aby z připomínek Nizozemska, Švédska a Spojeného království vyvodila závěry a aby vypracovala vzájemné hodnocení finančního řízení a kvality výkonu každého členského státu;

40.

zdůrazňuje, že podle článku 317 SFEU nese konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu Unie Komise; dále zdůrazňuje, že pokud Komise plní rozpočet prostřednictvím sdíleného řízení, jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny členské státy v souladu s článkem 53b finančního nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002;

41.

v této souvislosti zdůrazňuje, že ve stávajícím systému Komise pro správu prostředků Unie má klíčový význam odpovědnost generálních ředitelů a že je důležité, aby jejich výroční zprávy o činnosti věrně odrážely výkonnost řízení;

42.

připomíná návrh, který Parlament vyslovil ve svém usnesení o udělení absolutoria za rok 2010, aby v období 2014–2019 byl členem Komise rovněž komisař pro rozpočtovou kontrolu;

43.

očekává, že členské státy jsou plně obeznámeny se svými povinnostmi vyplývajícími z čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU a ze zásady loajální spolupráce, tj. že jsou povinny aktivně a účinně pomáhat Unii při plnění úkolů vyplývajících ze Smluv;

44.

v této souvislosti připomíná význam článku 53b finančního nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, který stanoví, že členské státy přijmou při plnění rozpočtu veškerá nezbytná opatření, včetně právních a správních, na ochranu finančních zájmů Unie; v této souvislosti zdůrazňuje, že čl. 59 odst. 2 nového finančního nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 dokonce stanoví, že tato opatření by měla: a) zajišťovat, aby opatření financovaná z rozpočtu byla prováděna správně a účinně a v souladu s platnými odvětvovými předpisy stanovenými za tímto účelem, b) předcházet nesrovnalostem a podvodům, zjišťovat je a opravovat je;

45.

konstatuje, že současný systém nezajišťuje úplnou transparentnost příjemců podpory z EFRR/Fondu soudržnosti; Komise v současném rámci vytvořila portál s přístupem k seznamům příjemců zveřejněným na vnitrostátních internetových stránkách, které jsou pouze v jazyce dané země a neřídí se společnými kritérii; očekává, že budoucí nařízení týkající se strukturálních nástrojů zajistí, aby členské státy poskytovaly údaje o konečných příjemcích prostředků z EFRR/Fondu soudržnosti, jež budou zveřejněny na oficiálních internetových stránkách Komise v jednom ze tří pracovních jazyků Unie a že tyto údaje budou v souladu se souborem společných kritérií, aby je bylo možné porovnávat a odhalovat chyby;

46.

upozorňuje na to, že v rámci sdíleného řízení existují významné rozdíly ve správní výkonnosti členských států v oblasti příjmů a výdajů, zejména při odhalování nesrovnalostí, podvodů a chyb a následné finanční kontrole celní oblasti a čerpání finančních prostředků Unie; konstatuje, že Komise doposud monitoruje správní výkonnost ex post a na základě zjištěných případů, a neprovádí tedy dostatečnou analýzu trendů, aby zjistila rizikové oblasti; vyzývá Komisi, aby uplatňovala metodu analýzy trendů s cílem určit finanční rizika a přijmout opatření ke zlepšení správní výkonnosti členských států;

47.

vítá skutečnost, že v souladu s čl. 59 odst. 3, 4 a 5 nového finančního nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 budou řídící orgány členských států povinny Komisi každoročně předkládat své účty spolu s prohlášením o správě, ročním shrnutím jejich konečné zprávy o auditu a shrnutím kontrol a se stanoviskem nezávislého kontrolního orgánu;

48.

je přesvědčen o tom, že výše uvedená prohlášení povedou v kombinaci se sebekritickým projednáním v Radě, které doposud chybí, a spravedlivým, čestným a otevřeným vzájemným hodnocením mezi členskými státy k lepšímu a účinnějšímu plnění rozpočtu, zvýší výkonnost politik, programů a projektů a pomohou posílit solidaritu mezi členskými státy a odstranit vzájemnou nedůvěru, což je vhodnější výsledek než rozpočtové škrty na úkor hospodářského oživení a důvěry občanů Unie ve společnou Evropu;

49.

vítá skutečnost, že členské státy mohou na vhodné úrovni zveřejňovat výše uvedené informace a navíc mohou na základě těchto informací poskytovat prohlášení podepsaná na příslušné úrovni; vyzývá Komisi, aby členským státům pomáhala při poskytování těchto dobrovolných prohlášení o správě podle čl. 59 odst. 5 nového finančního nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 tím, že bude podporovat osvědčené postupy; trvá na tom, aby Parlamentu byla předkládána jak prohlášení o řízení, tak dobrovolná prohlášení;

50.

konstatuje, že Komise by měla členským státům poskytovat poradenství ohledně sestavování smysluplných výročních souhrnných zpráv; shledává, že informace o operačních programech v rámci sdíleného řízení by měly být za tímto účelem poskytovány ve standardním formátu a že by měl být standardizován i jejich obsah; výroční souhrnné zprávy by měly být postupovány Parlamentu, a to nejen v úředním jazyce dotčeného členského státu, čímž se zvýší transparentnost a veřejná odpovědnost;

51.

konstatuje však, že Účetní dvůr ani Komise nepovažují výroční souhrnné zprávy v této fázi za cenný zdroj informací pro hodnocení toho, zda příjemci dodržují předpisy, nebo pro hodnocení jejich výsledků; znovu Komisi žádá, aby na základě obdržených výročních souhrnných zpráv analyzovala silné a slabé stránky vnitrostátních kontrolních systémů; považuje tuto situaci za nepřijatelnou a požaduje, aby Komise přijala okamžitá opatření k zajištění toho, aby se příští výroční souhrnné zprávy uplatnily při hodnocení výkonnosti příjemců;

52.

zdůrazňuje, že výroční souhrnné zprávy předkládané členskými státy „mají ve [své] aktuální podobě nízkou přidanou hodnotu“ a že „požadované prvky současných výročních souhrnných zpráv pouze duplikují informace, které jsou dostupné z jiných zdrojů“ (17); naléhavě proto vyzývá všechny členské státy, aby zvýšily užitečnost svých výročních souhrnných zpráv tím, že do nich zahrnou i celkovou analýzu výsledků a celkovou úroveň prohlášení o věrohodnosti, aby prokázaly své odhodlání k řádnému finančnímu řízení finančních prostředků Unie a k transparentnosti; naléhavě vyzývá zejména Rakousko, Belgii, Německo, Irsko, Itálii, Lotyšsko, Litvu, Lucembursko, Maltu, Nizozemsko, Polsko a Španělsko, aby bez prodlení následovaly příklad patnácti členských států, které již do svých výročních souhrnných zpráv o strukturálních opatřeních v rámci Evropského sociálního fondu (ESF) a EFRR začlenily „celkovou úroveň prohlášení o věrohodnosti“ (18), aby Výbor pro rozpočtovou kontrolu mohl tyto informace využít v průběhu postupu udělování absolutoria na rok 2012; očekává, že členské státy, které nepředloží takové prohlášení včas, své důvody podrobně vysvětlí;

53.

vyzývá členské státy, aby na vhodné politické úrovni vydávaly prohlášení o vnitrostátní správě, a žádá Komisi, aby pro takové prohlášení připravila vzor;

54.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vytvořila v dohledné době takový vzor pro prohlášení o vnitrostátní správě, díky němuž budou tato prohlášení smysluplná a porovnatelná; vyzývá Komisi, aby k těmto prohlášením vydala otevřeně své stanovisko; domnívá se, že taková prohlášení by měla mimo jiné certifikovat určitá kritéria (jako je věrné a poctivé účetnictví, účinnost řídících a kontrolních systémů a legalita a správnost uskutečněných operací) a upřesňovat rozsah výhrad z prohlášení o věrohodnosti a vyloučení odpovědnosti; žádá Komisi, aby předložila návrhy na snížení zátěže spojené s kontrolami pro ty členské státy či regiony, které podle výročních zpráv Účetního dvora a svých vlastních prohlášení o vnitrostátní správě vykazují trvale dobré výsledky; domnívá se, že Účetní dvůr a Komise by měly být schopny v rámci své kontrolní činnosti zohlednit obsah prohlášení o vnitrostátní správě;

55.

bere na vědomí informace uvedené v následující tabulce, jež byla vypracována pro dvě iniciativy ohledně podílu členských států na zlepšování účinnosti sdíleného řízení:

Srovnávací tabulka

56.

konstatuje, že celkový počet výhrad uvedených generálními řediteli Komise v jejich výročních zprávách o činnosti se zvýšil ze 17 v roce 2010 na 27 v roce 2011 a že odhadovaný celkový finanční dopad výhrad se zvýšil na 1 959 milionů EUR neboli 1,5 % plateb uskutečněných v roce 2011 (2010: 423 milionů EUR, tedy 0,3 %);

57.

je znepokojen tím, že tento vývoj ukazuje na vysoké riziko chyb v některých oblastech, jako je rozvoj venkova, soudržnost nebo sedmý rámcový program, jak to uznávají generální ředitelé Komise a potvrzují výsledky kontrol Účetního dvora;

58.

bere na vědomí, že generální tajemník Komise a generální ředitel GŘ pro rozpočet poskytli generálním ředitelům a vedoucím útvarů Komise pokyny k výpočtu zbytkové míry chyb, díky nimž se podle Účetního dvora zvýšila kvalita některých výročních zpráv o činnosti;

59.

vyjadřuje však politování nad tím, že Účetní dvůr nalezl v těchto pokynech a jejich plnění nedostatky, zejména pokud jde o zbytkovou míru chyb; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby si jako bezprostřední prioritní úkol předsevzala, že tyto pokyny příslušným způsobem upraví;

60.

bere na vědomí pokrok Komise při stanovování rozsahu, v němž jsou transakce i nadále zatíženy chybami, se zklamáním však konstatuje, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že zbytková míra chyb dosud není spolehlivým ukazatelem;

61.

vyzývá Komisi, aby se zasadila o zveřejňování přesnějších a spolehlivějších údajů o vracení prostředků a finančních opravách a aby ve svých informacích pokud možno současně uváděla rok, v němž se platba uskutečnila, rok, v němž byla související chyba zjištěna, i rok, v němž byly informace o vracení prostředků nebo finančních opravách uvedeny ve vysvětlivkách k účetní závěrce (19);

62.

vítá zprávu o finančních opravách, kterou obdržel od Komise, včetně skutečně navrácené částky, jež byla opět zapsána do rozpočtu při uzávěrce regionální politiky za období 2000–2006, a že tato zpráva osvětlí, jaký dopad měly finanční opravy během programového období a při uzávěrce na celkovou míru chyb v programovém období 2000–2006;

63.

vyzývá Komisi, aby tento postup podávání zpráv rozšířila i na ostatní politiky řízené v rámci víceletých programů;

64.

v souladu se stanoviskem Účetního dvora doporučuje, aby byly uváděny jasně do souvislosti částky uvedené ve výročních zprávách o činnosti, zejména při stanovování zbytkové míry chyb, a informace o vracení prostředků / finančních opravách uvedené v účetnictví;