11.12.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 327/1

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2010/73/EU

ze dne 24. listopadu 2010,

kterou se mění směrnice 2003/71/ES o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 50 a 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská rada na svém zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007 souhlasila, že by měla být do roku 2012 snížena administrativní zátěž obchodních společností o 25 %, aby se zvýšila jejich konkurenceschopnost v Unii.

(2)	Určité povinnosti stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES (4) se podle Komise zdají být nepřiměřenou zátěží pro společnosti.

(3)	Tyto povinnosti je třeba přezkoumat, aby se snížila zátěž společností v Unii na nezbytné minimum, aniž by byla narušena ochrana investorů a řádné fungování trhů s cennými papíry v Unii.

(4)

Směrnice 2003/71/ES vyžaduje, aby Komise vyhodnotila uplatňování uvedené směrnice pět let po jejím vstupu v platnost a případně předložila návrhy na její revizi. Toto hodnocení odhalilo, že některé prvky směrnice 2003/71/ES by měly být změněny, aby se zjednodušilo a zlepšilo její uplatňování, zvýšila její účinnost a posílila mezinárodní konkurenceschopnost Unie a současně se přispělo ke snížení administrativní zátěže.

(5)

Na základě závěrů uvedených ve zprávě, kterou vypracovala skupina na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU („de Larosièrova zpráva“), Komise dne 23. září 2009 předložila konkrétní legislativní návrhy na zřízení evropského systému orgánů finančního dohledu, který bude zahrnovat síť vnitrostátních orgánů finančního dohledu spolupracujících s novými evropskými orgány dohledu. Jeden z těchto orgánů, Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), má nahradit Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry.

(6)	Způsob, jakým jsou limity maximální výše nabídky vypočítávány ve směrnici 2003/71/ES, by měl být z důvodu větší právní jistoty a účinnosti vyjasněn. Celkové protiplnění pro některé nabídky uvedené v dané směrnici by mělo být vypočítáváno pro celou Unii.

(7)

Pro účely soukromých emisí cenných papírů by měly být investiční společnosti a úvěrové instituce oprávněny považovat za kvalifikované investory ty osoby nebo subjekty, které jsou uvedeny v oddíle I bodech 1 až 4 přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (5), a další osoby nebo subjekty, ke kterým je přistupováno jako k profesionálním klientům nebo které jsou uznány způsobilými protistranami v souladu se směrnicí 2004/39/ES. Investiční společnosti, které smějí považovat stávající profesionální klienty i nadále za profesionální v souladu s čl. 71 odst. 6 směrnice 2004/39/ES by měly být oprávněny přistupovat k těmto klientům jako ke kvalifikovaným investorům podle této směrnice. Takové sladění příslušných ustanovení směrnic 2003/71/ES a 2004/39/ES může omezit komplikace a náklady investičních společností v případě soukromých investic, protože společnosti by mohly definovat osoby nebo subjekty, kterých se investice týká, a vycházet přitom ze svého vlastního seznamu profesionálních klientů a způsobilých protistran. Emitentům by mělo být umožněno vycházet ze seznamu profesionálních klientů a způsobilých protistran, který byl sestaven v souladu s přílohou II směrnice 2004/39/ES. Definice kvalifikovaných investorů ve směrnici 2003/71/ES by tedy měla být rozšířena tak, aby takovéto osoby nebo subjekty zahrnovala, a neměl by být veden žádný zvláštní režim pro registry.

(8)

Zajištění správného a úplného uplatňování práva Unie je základním předpokladem pro dosažení integrity, účinnosti a správného fungování finančních trhů. Očekává se, že zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) přispěje k dosažení tohoto cíle tím, že budou vydána jednotná pravidla a že bude v oblasti kontroly a při schvalování prospektů zastáván konvergentnější přístup. Komise by měla provést přezkum čl. 2 odst. 1 písm. m) bodu ii) směrnice 2003/71/ES, pokud jde o omezení týkající se určení domovského členského státu pro emise nekapitálových cenných papírů, jejichž jmenovitá hodnota je nižší než 1 000 EUR. V návaznosti na tento přezkum by měla zvážit, zda by toto ustanovení mělo být zachováno nebo zrušeno.

(9)

Limit 50 000 EUR uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. c) a d) směrnice 2003/71/ES již neodpovídá rozlišení mezi drobnými a profesionálními investory na základě investiční kapacity, neboť se zdá, že i drobní investoři v současnosti investovali v jediné transakci více než 50 000 EUR. Z tohoto důvodu je vhodné zmíněný limit zvýšit a odpovídajícím způsobem pozměnit i ostatní ustanovení, v nichž je tento limit uveden. Odpovídající úpravy je třeba provést ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES (6). V souvislosti s těmito úpravami a s přihlédnutím k tomu, jak dlouho zůstávají dluhové cenné papíry v oběhu, by v souvislosti s čl. 8 odst. 1 písm. b), čl. 18 odst. 3 a čl. 20 odst. 6 směrnice 2004/109/ES mělo být zavedeno ustanovení o ochraně předchozího stavu (tzv. grandfathering), a to pokud se jedná o dluhové cenné papíry, jejichž jednotková jmenovitá hodnota činí nejméně 50 000 EUR a které již byly k obchodování na regulovaném trhu v Unii přijaty před vstupem této směrnice v platnost.

(10)

Platný prospekt sestavený emitentem nebo osobou pověřenou jeho sestavením a veřejně dostupný při konečné emisi cenných papírů pomocí finančních zprostředkovatelů nebo v jakémkoli pozdějším dalším prodeji cenných papírů obsahuje dostatečné informace pro investory, aby mohli přijímat informovaná investiční rozhodnutí. Finanční zprostředkovatelé, kteří emitují nebo později dále prodávají cenné papíry, by tedy měli být oprávněni použít původní prospekt zveřejněný emitentem nebo osobou pověřenou jeho sestavením, pokud je platný a řádně doplněný v souladu s články 9 a 16 směrnice 2003/71/ES a emitent nebo osoba pověřená sestavením prospektu s jeho použitím souhlasí. Emitentovi nebo osobě pověřené sestavením prospektu by mělo být umožněno připojit ke svému souhlasu určité podmínky. Souhlas včetně veškerých podmínek s ním spojených by měl být udělen formou písemné dohody mezi zúčastněnými stranami, což příslušným stranám umožní posoudit, zda je další prodej či konečné umístění cenných papírů v souladu s dohodou. V případě, že byl vydán souhlas k použití prospektu, emitent nebo osoba pověřená sestavením původního prospektu by měli být odpovědní za informace v něm uvedené a v případě základního prospektu za stanovení a uvedení konečných podmínek a žádný jiný prospekt by neměl být vyžadován. Avšak pokud emitent nebo osoba pověřená sestavením tohoto původního prospektu s jeho použitím nesouhlasí, mělo by být vyžadováno, aby finanční zprostředkovatel zveřejnil nový prospekt. V takovém případě by měl být finanční zprostředkovatel odpovědný za informace uvedené v prospektu, včetně veškerých informací uvedených formou odkazu a v případě základního prospektu včetně konečných podmínek.

(11)

Komise by měla definovat pojmy „primární trh“, „sekundární trh“ a „veřejná nabídka“, aby umožnila účinné uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (7), směrnice 2003/71/ES a směrnice 2004/109/a aby vyřešila základní problémy spočívající v rozdílech mezi nimi a v jejich vzájemném překrývání.

(12)

V důsledku uplatňování pravomocí členských států v oblasti občanského práva jsou mezi systémy odpovědnosti jednotlivých členských států značné rozdíly. V zájmu zjišťování a kontroly opatření přijímaných v členských státech by Komise měla sestavit srovnávací tabulku systémů uplatňovaných v jednotlivých členských státech.

(13)

Čl. 4 odst. 1 písm. d) směrnice 2003/71/ES stanoví, že povinnost zveřejňovat prospekt se nevztahuje na akcie, které jsou nabízeny, přiděleny nebo mají být přiděleny bezplatně stávajícím akcionářům. Podle čl. 3 odst. 2 písm. e) této směrnice je od povinnosti zveřejnit prospekt zcela osvobozena nabídka s celkovou hodnotou protiplnění nižší než 100 000 EUR. Výjimka uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. d) je proto nadbytečná, neboť na bezplatnou nabídku se vztahuje čl. 3 odst. 2 písm. e).

(14)

Stávající výjimky pro cenné papíry, které jsou nabízeny, přiděleny nebo mají být přiděleny stávajícím nebo bývalým zaměstnancům nebo vedoucím pracovníkům, jsou příliš omezující, takže značnému počtu zaměstnavatelů provozujícímu systémy zaměstnaneckých akcií v Unii nemohou přinášet užitek. Zapojení zaměstnanců v Unii je obzvláště důležité u malých a středních podniků, v nichž se jednotliví zaměstnanci mohou významnou měrou podílet na úspěchu dané společnosti. Požadavek na sestavení prospektu by se proto neměl vztahovat na nabídky předložené společnostmi Unie v rámci systému zaměstnaneckých akcií. Jestliže cenné papíry nejsou přijaty k obchodování, nepodléhá emitent příslušným požadavkům na průběžné zveřejňování a pravidlům o zneužívání trhu. Zaměstnavatelé nebo jejich přidružené podniky by proto měli dokument uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. e) směrnice 2003/71/ES aktualizovat, je-li to nezbytné pro odpovídající posouzení cenných papírů. Výjimka by se měla vztahovat i na veřejné nabídky a přijetí k obchodování v případě společností usazených mimo Unii, jejichž cenné papíry jsou přijímány k obchodování buď na regulovaném trhu, nebo na trhu třetí země. V druhém případě Komise přijme kladné rozhodnutí, pokud jde o rovnocennost právního rámce a rámce dohledu vztahujících se na regulaci trhů ve třetí zemi. To by mělo zaměstnancům v Unii umožnit přístup k průběžným informacím o příslušné společnosti.

(15)

Souhrn prospektu by měl být klíčovým zdrojem informací pro drobné investory. Měl by tvořit samostatnou část prospektu a měl by být stručný, jednoduchý, jasný a pro cílové investory srozumitelný. Měl by se zaměřovat na klíčové informace, které investoři potřebují, aby se mohli rozhodnout, o kterých dalších nabídkách cenných papírů a jejich přijetí k obchodování budou dále uvažovat. Tyto klíčové informace by měly v hlavních rysech charakterizovat emitenta, případného ručitele a cenné papíry, které jsou nabízeny nebo přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a uvádět i rizika s nimi spojená. Souhrn by měl rovněž obsahovat obecné podmínky nabídky, včetně odhadovaných nákladů, které emitent či předkladatel nabídky účtuje investorovi, a uvádět celkové odhadované náklady, protože ty by mohly být podstatné. Také by měl investora upozornit na případná práva vážící se k těmto cenným papírům a na rizika spojená s investováním do příslušných cenných papírů. Formát souhrnu by měl být volen tak, aby umožňoval srovnání se souhrny obdobných produktů, a to tím, že rovnocenné údaje se v souhrnu vždy uvedou na stejném místě.

(16)	Členské státy by měly zajistit, aby občanskoprávní odpovědnost nenesla žádná osoba pouze na základě souhrnu nebo jeho překladů, ledaže je zavádějící, nepřesný nebo v rozporu s příslušnými částmi prospektu. Souhrn by měl za tímto účelem obsahovat jasné upozornění.

(17)

Je vhodné vyjasnit, že konečné podmínky vztahující se k základnímu prospektu by měly obsahovat pouze údaje vztahující se k popisu cenných papírů, které se týkají konkrétně dané emise a které lze určit pouze v okamžiku dané emise. Tyto údaje mohou zahrnovat například mezinárodní identifikační číslo cenných papírů, emisní cenu, datum splatnosti, kupon, den provedení, realizační cenu, cenu vyplacení a další podmínky, které v době sestavení prospektu nejsou známy. Další nové údaje, které by mohly ovlivnit hodnocení emitenta a cenných papírů, by obecně měly být součástí dodatku k prospektu. Emitenti by dále s cílem splnit povinnost poskytovat klíčové informace rovněž v rámci základního prospektu měli sloučit souhrn s příslušnými pasážemi konečných podmínek tak, aby výsledek byl pro investory snadno srozumitelný. V těchto případech by neměl být požadován zvláštní souhlas.

(18)

Za účelem zlepšení účinnosti emisí kapitálových cenných papírů s předkupním právem a vhodného zohlednění velikosti emitentů, aniž je dotčena ochrana investorů, by měl být zaveden přiměřený režim zveřejňování pro nabídky akcií stávajícím akcionářům, kteří mohou tyto akcie buď upsat, nebo prodat práva na jejich úpis, pro nabídky malých a středních podniků a emitentů s nižší tržní kapitalizací (zejména malých společností, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu) a pro nabídky nekapitálových cenných papírů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. j) směrnice 2003/71/ES emitovaných úvěrovými institucemi. Pokud tyto úvěrové instituce emitují cenné papíry pod limit stanovený v tomto článku, ale rozhodnou se připojit k režimu této směrnice, tudíž i sestavovat prospekt, měly by být oprávněny využívat příslušný přiměřený režim zveřejňování. Přiměřený režim zveřejňování pro emise s předkupním právem by měl být použit v případě, že nabízené akcie jsou stejného druhu jako akcie emitenta přijaté k obchodování buď na regulovaném trhu, nebo v mnohostranném systému obchodování ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2004/39/ES, pokud tento systém podléhá příslušným požadavkům na průběžné zveřejňování a pravidlům o zneužívání trhu. Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) by měl k těmto podmínkám vydat pokyny, aby se zajistil jednotný přístup příslušných orgánů.

(19)	Členské státy zveřejňují velké množství informací o své finanční situaci, které jsou obvykle veřejně dostupné. Pokud členský stát ručí za nabídku cenných papírů, neměl by být emitent povinen poskytnout v prospektu informace o členském státu vystupujícím jako ručitel.

(20)

Za účelem zvýšení právní jistoty by doba platnosti prospektu měla začít běžet od okamžiku jeho schválení, což je časový údaj, který příslušný orgán snadno ověří. Dále v rámci větší flexibility by mělo být emitentům umožněno aktualizovat registrační formulář rovněž v souladu s postupem pro doplňování prospektů.

(21)

V důsledku vstupu směrnice 2004/109/ES v platnost se povinnost emitentů jednou ročně poskytnout dokument, který obsahuje všechny údaje nebo odkazuje na všechny údaje zveřejněné v průběhu dvanácti měsíců předcházejících vydání prospektu, stanovená ve směrnici 2003/71/ES, stala dvojí povinností, a měla by proto být zrušena. Registrační dokument by tedy měl být místo aktualizace podle článku 10 směrnice 2003/71/ES aktualizován prostřednictvím dodatku nebo popisu cenných papírů.

(22)

Internet zajišťuje snadný přístup k informacím. Prospekt by proto měl být v zájmu zajištění lepší dostupnosti informací pro investory vždy zveřejňován v elektronické podobě a na příslušných internetových stránkách. Pokud je sestavením prospektu pověřená jiná osoba než emitent, mělo by pro tuto osobu postačovat, pokud se prospekt zveřejní na jejích internetových stránkách.

(23)

V zájmu zvýšení právní jistoty by se mělo vyjasnit, ke kterému okamžiku zaniká požadavek na zveřejnění dodatku k prospektu a právo na odvolání souhlasu. Tato ustanovení by měla být pojímána odděleně. Povinnost doplnit prospekt by měla končit v okamžiku konečného uzavření nabídkového období nebo v okamžiku zahájení obchodování těchto cenných papírů na regulovaném trhu podle toho, co nastane později. Na druhé straně právo na odvolání souhlasu by se mělo uplatnit pouze tehdy, pokud se prospekt týká veřejné nabídky cenných papírů, a pokud se nové skutečnosti, podstatné chyby nebo nepřesnosti objevily před konečným uzavřením veřejné nabídky a vydáním cenných papírů. Právo na odvolání souhlasu tak souvisí s tím, kdy se nové skutečnosti, podstatné chyby nebo nepřesnosti, které jsou důvodem k vypracování dodatku, objeví, a předpokládá, že k této rozhodující události došlo v době, kdy byla nabídka platná, a před vydáním cenných papírů.

(24)

Je-li prospekt doplňován, harmonizace časového rámce pro uplatnění práva investorů odvolat dříve poskytnutý souhlas na úrovni Unie by poskytla jistotu emitentům, kteří předkládají přeshraniční nabídky cenných papírů. Pro zajištění flexibility emitentům z členských států s tradičně delším časovým rámcem by emitent nebo předkladatel nabídky měli mít možnost dle vlastního uvážení lhůtu pro uplatnění tohoto práva prodloužit. V zájmu zvýšení právní jistoty by mělo být v dodatku k prospektu uvedeno, kdy právo na odvolání souhlasu zaniká.

(25)

Orgán odpovědný za schvalování prospektu by měl poskytnout osvědčení o schválení prospektu, které je určeno orgánům hostitelských členských států v souladu se směrnicí 2003/71/ES, také emitentovi nebo osobě pověřené sestavením prospektu, aby emitent nebo osoba pověřená sestavením prospektu měli jistotu, zda a kdy bylo oznámení ve skutečnosti učiněno.

(26)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“). Je zejména nezbytné, aby Evropský parlament obdržel návrhy opatření a prováděcích aktů a veškeré další podstatné informace před tím, než Komise rozhodne o rovnocennosti prospektů sestavených v určité třetí zemi.

(27)

Aby byly dodrženy zásady stanovené v bodu odůvodnění 41 směrnice 2003/71/ES a byl zohledněn technický vývoj na finančních trzích a aby došlo k upřesnění požadavků stanovených ve směrnici 2003/71/ES, měla by být Komise zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Akty v přenesené pravomoci mohou být nezbytné, zejména pokud jde o aktualizaci limitů a definic pro nižší tržní kapitalizaci a malé a střední podniky stanovených touto směrnicí a směrnicí 2003/71/ES a upřesnění podrobného obsahu a konkrétní úpravy souhrnu v souladu s výsledkem rozpravy, již zahájilo sdělení Komise o strukturovaných retailových investičních produktech ze dne 30. dubna 2009, přičemž obsah a úprava souhrnu týkajícího se cenných papírů se v co nejvyšší možné míře sladí s tímto výsledkem tak, aby se předešlo zdvojování dokumentů a případnému uvedení investorů v omyl a aby náklady byly co nejnižší.

(28)

Evropský parlament a Rada by měly mít možnost vyslovit proti aktu v přenesené pravomoci námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady by mělo být možné prodloužit tuto lhůtu o tři měsíce, pokud se jedná o oblasti důležitého zájmu. Evropskému parlamentu a Radě by mělo být umožněno informovat ostatní orgány o svém záměru námitky nevyslovit. Takové rychlé schválení aktů v přenesené pravomoci je obzvláště vhodné, jestliže je třeba dodržet lhůty, například v případě harmonogramů stanovených v základním aktu, podle nichž má Komise přijímat akty v přenesené pravomoci.

(29)

V prohlášení č. 39 k článku 290 Smlouvy o fungování EU, připojeném k závěrečnému aktu mezivládní konference, která přijala Lisabonskou smlouvu podepsanou dne 13. prosince 2007, vzala tato konference na vědomí záměr Komise pokračovat při vypracovávání návrhů aktů v přenesené pravomoci v oblasti finančních služeb v konzultacích s odborníky jmenovanými členskými státy, a to v souladu se svými zavedenými postupy.

(30)

Jelikož cíle této směrnice, totiž snížení administrativní zátěže v souvislosti se zveřejněním prospektu v případě veřejných nabídek cenných papírů a přijetí k obchodování na regulovaných trzích v Unii, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(31)	Směrnice 2003/71/ES a 2004/109/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2003/71/ES

Směrnice 2003/71/ES se mění takto:

Článek 1 se mění takto:

Odstavec 2 se mění takto:

písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h)	cenné papíry zahrnuté v nabídce s celkovou hodnotou protiplnění v Unii nižší než 5 000 000 EUR; tento limit se vypočítává za období 12 měsíců;“,

ii)

písmeno j) se nahrazuje tímto:

„j)

nekapitálové cenné papíry emitované průběžně či opakovaně úvěrovými institucemi s celkovou hodnotou protiplnění v Unii nižší než 75 000 000 EUR; tento limit se vypočítává za období 12 měsíců, pokud tyto cenné papíry:

i)	nejsou podřízené, převoditelné nebo vyměnitelné,

ii)	nedávají právo upsat nebo získat jiné druhy cenných papírů a nejsou spojeny s derivátovým nástrojem.“

Doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4. Aby byl zohledněn technický vývoj na finančních trzích, včetně inflace, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a a za podmínek stanovených v článcích 24b a 24c opatření týkající se úpravy limitů uvedených v odstavci 2 písm. h) a j) tohoto článku.“

Článek 2 se mění takto:

Odstavec 1 se mění takto

písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)

„kvalifikovanými investory“ osoby nebo subjekty vymezené v oddílu I bodech 1 až 4 přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (8) a osoby či subjekty, se kterými se na žádost zachází jako s profesionálními klienty v souladu s přílohou II směrnice 2004/39/ES, nebo osoby či subjekty uznané jako způsobilé protistrany v souladu s článkem 24 směrnice 2004/39/ES, pokud nepožádaly, aby se s nimi zacházelo jako s neprofesionálními klienty. Investiční společnosti a úvěrové instituce oznámí na žádost své zařazení emitentovi, aniž jsou dotčeny příslušné právní předpisy o ochraně údajů. Investiční společnosti oprávněné považovat stávající profesionální klienty i nadále za profesionální v souladu s čl. 71 odst. 6 směrnice 2004/39/ES jsou oprávněny zacházet s těmito klienty jako s kvalifikovanými investory podle této směrnice.

ii)

doplňují se písmena, která znějí:

„s)

„klíčovými informacemi“ základní a vhodně strukturované informace, které mají být poskytnuty investorům proto, aby porozuměli povaze a rizikům emitentů, ručitelů a cenných papírů, jež jim jsou nabízeny nebo jsou přijímány k obchodování na regulovaném trhu, a mohli se, aniž je dotčen čl. 5 odst. 2 písm. b), rozhodnout, na jaké další nabídky cenných papírů se zaměří. Klíčové informace obsahují s ohledem na příslušnou nabídku a cenné papíry alespoň tyto informace:

i)	stručný popis rizik spojených s emitentem a případným ručitelem a jejich základní charakteristiku, včetně aktiv, pasiv a finanční situace,

ii)	stručný popis rizik spojených s investováním do příslušných cenných papírů a základní charakteristiku této investice, včetně případných práv spojených s těmito cennými papíry,

iii)	obecné podmínky nabídky, včetně odhadovaných nákladů, které emitent či předkladatel nabídky účtuje investorovi,

iv)	podrobnosti o přijetí k obchodování,

v)	důvody nabídky a využití výnosů.

t)	„společností s nižší tržní kapitalizací“ společnost kótovaná na regulovaném trhu, jejíž průměrná tržní kapitalizace byla v předchozích třech kalendářních letech na základě údajů na konci roku nižší než 100 000 000 EUR.“

b)	Odstavce 2 a 3 se zrušují.

Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Aby byl zohledněn technický vývoj na finančních trzích a upřesněny požadavky stanovené v tomto článku, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a a za podmínek stanovených v článcích 24b a 24c definice uvedené v odstavci 1, včetně úpravy hodnot používaných pro definování malých a středních podniků a limitů nižší tržní kapitalizace, s přihlédnutím k situaci na jednotlivých vnitrostátních trzích, včetně zařazení používaného provozovateli regulovaných trhů, k právním předpisům a doporučením Unie i k hospodářskému vývoji.“

Článek 3 se mění takto:

Odstavec 2 se mění takto:

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„2. Povinnost zveřejnit prospekt se nevztahuje na tyto druhy nabídek:

a)	nabídku cenných papírů určenou výhradně kvalifikovaným investorům;

b)	nabídku cenných papírů určenou méně než 150 fyzickým nebo právnickým osobám v jednom členském státě, jiným než kvalifikovaným investorům;

c)	nabídku cenných papírů určenou investorům nabývajícím cenné papíry s celkovou hodnotou protiplnění nejméně 100 000 EUR na jednoho investora, pro každou jednotlivou nabídku;

d)	nabídku cenných papírů s jednotkovou jmenovitou hodnotou ve výši nejméně 100 000 EUR; nebo

e)	nabídku cenných papírů s celkovou hodnotou protiplnění v Unii nižší než 100 000 EUR; tento limit se vypočítá za období 12 měsíců.“;

ii)

doplňuje se pododstavec, který zní:

„Členské státy nepožadují další prospekt v případě pozdějšího dalšího prodeje cenných papírů nebo konečného umístění cenných papírů pomocí finančních zprostředkovatelů, pokud je prospekt k dispozici podle článku 9 a emitent nebo osoba pověřená sestavením tohoto prospektu s jeho použitím na základě písemné dohody souhlasí.“

Doplňuje se odstavec, který zní:

„4. Aby byl zohledněn technický vývoj na finančních trzích, včetně inflace, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a a za podmínek stanovených v článcích 24b a 24c opatření týkající se limitů uvedených v odst. 2 písm. c) až e) tohoto článku.“

Článek 4 se mění takto:

Odstavec 1 se mění takto:

písmena c) až e) se nahrazují tímto:

„c)	cenných papírů, které jsou nabízeny, přiděleny nebo mají být přiděleny v souvislosti s fúzí nebo rozdělením, je-li dostupný dokument obsahující údaje, které příslušný orgán považuje za rovnocenné údajům v prospektu, s přihlédnutím k požadavkům právních předpisů Unie;

d)	dividend vyplácených stávajícím akcionářům v podobě akcií stejného druhu jako akcie, z nichž jsou tyto dividendy vypláceny, je-li dostupný dokument obsahující údaje o počtu a povaze akcií a důvody a podrobnosti nabídky;

cenných papírů, které jsou nabízeny, přiděleny nebo mají být přiděleny stávajícím nebo bývalým vedoucím pracovníkům nebo zaměstnancům jejich zaměstnavatelem nebo přidruženým podnikem, má-li společnost ústředí nebo sídlo v Unii a je-li dostupný dokument obsahující údaje o počtu a povaze cenných papírů a důvody a podrobnosti nabídky.“,

ii)

doplňují se nové pododstavce, které znějí:

„Písmeno e) se použije také pro společnosti usazené mimo Unii, jejichž cenné papíry jsou přijímány k obchodování buď na regulovaném trhu, nebo na trhu třetí země. V druhém případě výjimka platí pod podmínkou, že odpovídající údaje včetně dokumentu uvedeného v písmenu e) jsou dostupné alespoň v jazyce obvyklém ve sféře mezinárodních financí a že Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti týkající se příslušného trhu třetí země.

Na žádost příslušného orgánu členského státu Komise přijme rozhodnutí o rovnocennosti postupem uvedeným v čl. 24 odst. 2, v němž uvede, zda právní rámec a rámec dohledu třetí země zaručují, že regulovaný trh povolený v dané třetí zemi splňuje právně závazné požadavky, které jsou pro účely uplatnění výjimky podle písmene e) rovnocenné požadavkům směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (9), hlavy III směrnice 2004/39/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu (10) a které podléhají účinnému dohledu a vymáhání v dané třetí zemi. Příslušný orgán uvede, proč se domnívá, že právní rámec a rámec dohledu dotčené třetí země se považují za rovnocenné, a poskytne za tímto účelem relevantní údaje.

Právní rámec a rámec dohledu třetí země mohou být považovány za rovnocenné, pokud splňují alespoň tyto podmínky:

i)	trhy podléhají povolení a průběžnému a účinnému dohledu a vymáhání,

ii)	trhy se vyznačují jasnými a průhlednými pravidly, pokud jde o přijímání cenných papírů k obchodování, takže tyto cenné papíry jsou obchodovatelné poctivě, řádně, efektivně a volně,

iii)	emitenti cenných papírů podléhají požadavkům na pravidelné a průběžné informace, což zajišťuje vysokou míru ochrany investorů, a

iv)	průhlednost a integrita trhu jsou zajištěny tím, že brání zneužívání trhu v podobě obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem.

Aby byl ve vztahu k písmenu e) zohledněn vývoj na finančních trzích, může Komise přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a a za podmínek stanovených v článcích 24b a 24c opatření s cílem upřesnit výše uvedená kritéria nebo doplnit další, která je třeba uplatňovat při posuzování rovnocennosti.

V odstavci 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)	cenných papírů, které jsou nabízeny, přiděleny nebo mají být přiděleny v souvislosti s fúzí nebo rozdělením, je-li dostupný dokument obsahující údaje, které příslušný orgán považuje za rovnocenné údajům v prospektu, s přihlédnutím k požadavkům právních předpisů Unie.“

Článek 5 se mění takto:

Odstavec 2 se mění takto:

v prvním pododstavci se úvodní věty nahrazují tímto:

„2. Prospekt obsahuje údaje o emitentovi a o cenných papírech, které mají být veřejně nabízeny nebo přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Rovněž obsahuje souhrn, který stručně a obecně srozumitelným jazykem poskytuje klíčové informace v jazyce, ve kterém byl prospekt původně sestaven. Formát a obsah souhrnu poskytuje společně s prospektem patřičné informace o základních vlastnostech daných cenných papírů, jež investorům pomohou při zvažování, zda mají do těchto cenných papírů investovat.

Souhrn se sestaví v jednotném formátu, aby se usnadnilo srovnávání mezi souhrny podobných cenných papírů, a jeho obsah by měl poskytovat klíčové informace o daných cenných papírech, jež investorům pomohou při zvažování, zda mají do těchto cenných papírů investovat. Souhrn rovněž obsahuje varování, že:“;

ii)	druhý pododstavec se nahrazuje tímto: „Jestliže se prospekt týká přijetí nekapitálových cenných papírů o jednotkové jmenovité hodnotě nejméně 100 000 EUR k obchodování na regulovaném trhu, není třeba poskytnout souhrn kromě případů, kdy to členský stát požaduje v souladu s čl. 19 odst. 4.“;

Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Emitent, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, může sestavit prospekt jako jediný dokument nebo jako samostatné dokumenty. V prospektu složeném ze samostatných dokumentů jsou požadované údaje rozděleny na registrační formulář, popis cenných papírů a souhrn. Registrační formulář obsahuje údaje týkající se emitenta. Popis cenných papírů obsahuje údaje týkající se cenných papírů, které jsou veřejně nabízeny nebo mají být přijaty k obchodování na regulovaném trhu.“;

V odstavci 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Jestliže konečné podmínky nabídky nejsou zahrnuty v základním prospektu nebo jeho dodatku, jsou investorům zpřístupněny, zapsány u příslušného orgánu domovského členského státu a oznámeny při každé veřejné nabídce emitentem příslušnému orgánu hostitelského členského státu, popř. států, co nejdříve a pokud možno před započetím veřejné nabídky nebo před přijetím k obchodování. Konečné podmínky obsahují pouze informace, které se týkají popisu cenných papírů, a neslouží k doplnění základního prospektu. Ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. a) se použije na tyto případy.“;

Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Aby byl zohledněn technický vývoj na finančních trzích a upřesněny požadavky stanovené tímto článkem, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a a za podmínek stanovených v článcích 24b a 24c opatření týkající se:

a)	formátu prospektu nebo základního prospektu, souhrnu, konečných podmínek a dodatků; a

b)	podrobného obsahu a konkrétní formy klíčových informací, které mají být začleněny do souhrnu.

Tyto akty v přenesené pravomoci se přijmou do 1. července 2012.“

V čl. 6 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy však zajistí, aby žádná osoba nenesla občanskoprávní odpovědnost výhradně na základě souhrnu nebo jeho překladů, ledaže jsou tyto údaje zavádějící, nepřesné nebo jsou v rozporu s ostatními částmi prospektu nebo pokud souhrn, je-li čten společně s ostatními částmi prospektu, podává klíčové informace, jež investorům pomohou při zvažování, zda mají do těchto cenných papírů investovat. Souhrn musí za tímto účelem obsahovat jasné upozornění.“

Článek 7 se mění takto:

Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Komise v souladu s článkem 24a a za podmínek stanovených v článcích 24b a 24c přijme podrobné akty v přenesené pravomoci týkající se zvláštních údajů, které musí být uvedeny v prospektu, aby se předešlo zdvojování údajů v případě, že je prospekt složen ze samostatných dokumentů.“;

Odstavec 2 se mění takto:

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)	různé druhy a vlastnosti nabídek nekapitálových cenných papírů a jejich přijetí k obchodování na regulovaném trhu. V případě nekapitálových cenných papírů s jednotkovou jmenovitou hodnotou nejméně 100 000 EUR jsou požadované údaje v prospektu přizpůsobeny daným investorům;“,

ii)

písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)

různé činnosti a velikost emitenta, zejména pokud se jedná o úvěrové instituce emitující nekapitálové cenné papíry uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. j), společnosti s nižší tržní kapitalizací a malé a střední podniky. U takových společností se údaje přizpůsobí jejich velikosti a podle potřeby jejich kratší existenci;“,

iii)

doplňuje se písmeno, které zní:

„g)

přiměřený režim zveřejňování se uplatní na nabídky akcií společností, jejichž akcie stejného druhu jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném systému obchodování ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2004/39/ES, jež podléhají příslušným požadavkům na průběžné zveřejňování a pravidlům o zneužívání trhu, za předpokladu, že emitent nerozhodl o neuplatnění zákonných předkupních práv.“;

c)	Odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3. Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 vycházejí ze standardů v oblasti finančních a nefinančních informací, které stanoví mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, zejména MOKCP, a z orientačních příloh této směrnice.“

Článek 8 se mění takto:

a)	V úvodní větě odstavce 2 a v odstavci 3 se pojem „prováděcí opatření“ nahrazuje pojmem „akty v přenesené pravomoci“ v příslušném mluvnickém tvaru.

b)	Vkládá se tento odstavec: „3a. Ručí-li členský stát za cenné papíry, je emitent, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, při vypracování prospektu podle čl. 1 odst. 3 oprávněna neuvést údaje o tomto ručiteli.“;

c)	Odstavec 4 se nahrazuje tímto: „4. Aby byl zohledněn technický vývoj na finančních trzích a upřesněny požadavky stanovené tímto článkem, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a a za podmínek stanovených v článcích 24b a 24c opatření týkající se odstavce 2.“

Článek 9 se mění takto:

a)	Odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. Prospekt je platný po dobu 12 měsíců od schválení jak v případě veřejných nabídek, tak v případě přijetí k obchodování na regulovaném trhu, je-li prospekt doplněn dodatky požadovanými podle článku 16.“;

Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Dříve uložený a schválený registrační formulář uvedený v čl. 5 odst. 3 je platný po dobu nejvýše 12 měsíců. Registrační formulář, aktualizovaný v souladu s čl. 12 odst. 2 nebo článkem 16, s připojeným popisem cenných papírů a souhrnem, je považován za dokument tvořící platný prospekt.“

10)	Článek 10 se zrušuje.

11)

Článek 11 se mění takto:

Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Členské státy povolí, aby byly údaje v prospektu uvedeny ve formě odkazu na jeden či více dříve nebo současně zveřejněných dokumentů, které schválil příslušný orgán domovského členského státu nebo které byly u něj uloženy v souladu s touto směrnicí nebo směrnicí 2004/109/ES. Tyto údaje musí být nejaktuálnější údaje dostupné emitentovi. Souhrn nesmí obsahovat žádné údaje ve formě odkazu.“;

Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Aby byl zohledněn technický vývoj na finančních trzích a upřesněny požadavky stanovené tímto článkem, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a a za podmínek stanovených v článcích 24b a 24c opatření týkající se údajů, které mají být uvedeny ve formě odkazu.“

12)

V článku 12 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. V tomto případě popis cenných papírů obsahuje údaje, které by obvykle byly uvedeny v registračním formuláři, pokud od posledního schválení aktualizovaného registračního formuláře došlo k podstatné změně nebo novému vývoji, které by mohly ovlivnit hodnocení investorů, nejsou-li tyto údaje obsaženy v dodatku v souladu s článkem 16. Popis cenných papírů a souhrn musí být schváleny samostatně.“

13)

V článku 13 se odstavec 7 nahrazuje tímto:

14)

Článek 14 se mění takto:

Odstavec 2 se mění takto:

v prvním pododstavci se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)	v elektronické podobě na internetové stránce emitenta nebo případně na internetové stránce finančních zprostředkovatelů, kteří cenné papíry umísťují nebo prodávají, včetně platebních míst; nebo“,

ii)	druhý pododstavec se nahrazuje tímto: „Členské státy od emitentů nebo od osob pověřených sestavením prospektu, kteří zveřejní svůj prospekt podle písmen a) nebo b), požadují, aby rovněž zveřejnili svůj prospekt v elektronické podobě podle písmena c).“

Odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8. Aby byl zohledněn technický vývoj na finančních trzích a upřesněny požadavky stanovené tímto článkem, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a a za podmínek stanovených v článcích 24b a 24c opatření týkající se odstavců 1 až 4.“

15)

V článku 15 se odstavec 7 nahrazuje tímto:

„7. Aby byl zohledněn technický vývoj na finančních trzích a upřesněny požadavky stanovené tímto článkem, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a a za podmínek stanovených v článcích 24b a 24c opatření týkající se šíření inzerátů oznamujících záměr veřejně nabídnout cenné papíry nebo přijetí k obchodování na regulovaném trhu, zejména předtím, než je prospekt zpřístupněn veřejnosti nebo zahájeno upisování, a opatření týkající se odstavce 4 tohoto článku.“

16)

Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Dodatky k prospektu

1. Každá významná nová skutečnost, podstatná chyba nebo nepřesnost týkající se údajů uvedených v prospektu, které by mohly ovlivnit hodnocení cenných papírů a které se objevily nebo byly zjištěny od okamžiku, kdy byl prospekt schválen, do konečného uzavření veřejné nabídky nebo okamžiku zahájení obchodování na regulovaném trhu, podle toho, která okolnost nastane později, se uvádějí v dodatku k prospektu. Tento dodatek se schvaluje stejným způsobem do nejvýše sedmi pracovních dnů a zveřejňuje se alespoň podle stejného režimu, jaký byl použit při zveřejnění původního prospektu. Souhrn a jakékoli jeho překlady se rovněž doplní, pokud je nezbytné zohlednit nové údaje obsažené v dodatku.

2. Pokud se prospekt týká veřejné nabídky cenných papírů, jsou investoři, kteří již před zveřejněním dodatku souhlasili s koupí nebo upsáním cenných papírů, oprávněni ve lhůtě dvou pracovních dnů po zveřejnění dodatku svůj souhlas odvolat, pokud se nové skutečnosti, podstatné chyby nebo nepřesnosti uvedené v odstavci 1 objevily před konečným uzavřením veřejné nabídky a vydáním cenných papírů. Tuto lhůtu může emitent nebo předkladatel nabídky prodloužit. Konečná lhůta, v níž lze uplatnit právo na odvolání souhlasu, se stanoví v dodatku.“

17)

V článku 18 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Příslušný orgán domovského členského státu na žádost emitenta nebo osoby pověřené sestavením prospektu a do tří pracovních dnů po obdržení této žádosti, nebo pokud je žádost podána spolu s návrhem prospektu, do jednoho pracovního dne po schválení prospektu poskytne příslušnému orgánu hostitelského členského státu osvědčení o schválení osvědčující, že prospekt byl sestaven v souladu s touto směrnicí, a kopii uvedeného prospektu. V případě potřeby bude k oznámení přiložen překlad souhrnu pořízený emitentem nebo osobou pověřenou sestavením prospektu. Stejný postup se použije pro jakýkoli dodatek k prospektu. Osvědčení o schválení se společně s příslušným orgánem hostitelského členského státu poskytuje také emitentovi nebo osobě pověřené sestavením prospektu.“

18)

V článku 19 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Jestliže se žádá o přijetí nekapitálových cenných papírů, jejichž jednotková jmenovitá hodnota činí nejméně 100 000 EUR, k obchodování na regulovaném trhu v jednom nebo více členských státech, sestavuje se prospekt podle rozhodnutí emitenta, předkladatele nabídky nebo osoby, která žádá o přijetí k obchodování, buď v jazyce, který přijímají příslušné orgány domovského členského státu a hostitelských členských států, nebo v jazyce obvyklém ve sféře mezinárodních financí. Členské státy se mohou rozhodnout požadovat ve svých vnitrostátních právních předpisech, aby byl souhrn přeložen do jejich úředního jazyka nebo jazyků.“

19)

V čl. 20 odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„3. Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a a za podmínek stanovených v článcích 24b a 24c přijme opatření k zavedení obecných kritérií rovnocennosti, která budou vycházet z požadavků stanovených v článcích 5 a 7.“

20)	V čl. 21 odst. 4 písm. d) se pojem „prováděcí opatření k ní“ nahrazuje pojmem „příslušné akty v přenesené pravomoci“.

21)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 24a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 4, čl. 2 odst. 4, čl. 3 odst. 4, čl. 4 odst. 1 pátém pododstavci, čl. 5 odst. 5, čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 4, čl. 11 odst. 3, čl. 13 odst. 7, čl. 14 odst. 8, čl. 15 odst. 7 a čl. 20 odst. 3 prvním pododstavci je svěřena Komisi na dobu čtyř let od 31. prosince 2010. Komise vypracuje zprávu o přenesených pravomocích nejpozději 6 měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud je Evropský parlament nebo Rada podle článku 24b nezruší.

2. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

3. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v článcích 24b a 24c.

Článek 24b

Zrušení přenesení pravomoci

1. Přenesení pravomoci podle čl. 1 odst. 4, čl. 2 odst. 4, čl. 3 odst. 4, čl. 4 odst. 1 pátého pododstavce, čl. 5 odst. 5, čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 4, čl. 11 odst. 3, čl. 13 odst. 7, čl. 14 odst. 8, čl. 15 odst. 7 nebo čl. 20 odst. 3 prvního pododstavce mohou kdykoliv Evropský parlament nebo Rada zrušit.

2. Orgán, který zahájí vnitřní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mohlo být zrušeno.

3. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který je v něm uveden. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 24c

Námitky k aktům v přenesené pravomoci

1. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení.

Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

2. Pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 1 námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, akt v přenesené pravomoci se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dnem v něm stanoveným.

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém rozhodnutí námitky nevyslovit.

3. Pokud Evropský parlament nebo Rada vysloví ve lhůtě uvedené v odstavci 1 proti aktu v přenesené pravomoci námitky, nevstoupí tento akt v platnost. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je v souladu s článkem 296 Smlouvy o fungování Evropské unie odůvodní.“

22)	V oddíle I písm. C a v oddílech III a IV přílohy I, v oddíle II přílohy II, v oddílech II a III přílohy III a ve třetí odrážce přílohy IV se pojem „hlavní údaje“ nahrazuje pojmem „základní informace“.

Článek 2

Změna směrnice 2004/109/ES

Směrnice 2004/109/ES se mění takto:

V čl. 2 odst. 1 písm. i) se bod i) nahrazuje tímto:

„i)

v případě emitenta dluhových cenných papírů o jednotkové jmenovité hodnotě nižší než 1 000 EUR nebo emitenta akcií:

—	pokud je zapsán v obchodním rejstříku některého z členských států Unie, členský stát, v němž má sídlo,

—	pokud je emitent zapsán v obchodním rejstříku ve třetí zemi, členský stát uvedený v bodě iii) čl. 2 odst. 1 písm. m) směrnice 2003/71/ES.

Definice „domovského členského státu“ se použije na dluhové cenné papíry v měně jiné než euro za předpokladu, že jednotková jmenovitá hodnota je k datu emise nižší než 1 000 EUR, pokud není téměř rovna 1 000 EUR,“.

Článek 8 se mění takto:

V odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

emitent, který emituje výhradně dluhové cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu, jejichž jednotková jmenovitá hodnota činí nejméně 100 000 EUR, nebo v případě dluhových cenných papírů denominovaných v jiné měně než euro, jejichž jednotková jmenovitá hodnota je k datu emise rovnocenná nejméně 100 000 EUR.“;

Vkládá se nový odstavec, který zní:

„4. Odchylně od odst. 1 písm. b) se články 4, 5 a 6 nepoužijí na emitenty výhradně dluhových cenných papírů, jejichž jednotková jmenovitá hodnota činí nejméně 50 000 EUR, nebo v případě dluhových cenných papírů denominovaných v jiné měně než euro, jejichž jednotková jmenovitá hodnota je k datu emise rovnocenná alespoň 50 000 EUR, které již byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu Unie před 31. prosincem 2010, dokud jsou tyto dluhové cenné papíry v oběhu.“

V článku 18 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Pokud mají být na schůzi pozváni pouze držitelé dluhových cenných papírů o jednotkové jmenovité hodnotě nejméně 100 000 EUR nebo v případě dluhových cenných papírů denominovaných v jiné měně než euro o jednotkové jmenovité hodnotě rovnocenné 100 000 EUR k datu emise, může emitent zvolit za místo konání kterýkoli členský stát za předpokladu, že v tomto členském státě jsou dostupné všechny prostředky a informace nezbytné k tomu, aby tito držitelé mohli vykonávat svá práva.

Volba uvedená v prvním pododstavci se vztahuje rovněž na držitele dluhových cenných papírů o jednotkové jmenovité hodnotě nejméně 50 000 EUR nebo v případě dluhových cenných papírů denominovaných v jiné měně než euro o jednotkové jmenovité hodnotě rovnocenné alespoň 50 000 EUR k datu emise, které již byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu Unie před 31. prosincem 2010, dokud jsou tyto dluhové cenné papíry v oběhu, za předpokladu, že v členském státě zvoleném emitentem jsou dostupné všechny prostředky a informace nezbytné k tomu, aby tito držitelé mohli vykonávat svá práva.“

V článku 20 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6. Odchylně od odstavců 1 až 4, pokud jsou cenné papíry o jednotkové jmenovité hodnotě nejméně 100 000 EUR nebo v případě dluhových cenných papírů denominovaných v jiné měně než euro o jednotkové jmenovité hodnotě rovnocenné 100 000 EUR k datu emise přijaty k obchodování na regulovaném trhu v jednom nebo více členských státech, zveřejňují se regulované informace podle rozhodnutí emitenta nebo osoby, která bez souhlasu emitenta o toto přijetí požádala, buď v jazyce přijímaném příslušnými orgány domovského členského státu a hostitelských členských států, nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

Odchylná úprava uvedená v prvním pododstavci se rovněž vztahuje na dluhové cenné papíry o jednotkové jmenovité hodnotě nejméně 50 000 EUR nebo v případě dluhových cenných papírů denominovaných v jiné měně než euro o jednotkové jmenovité hodnotě rovnocenné alespoň 50 000 EUR k datu emise, které již byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu jednoho či více členských států před 31. prosincem 2010, dokud jsou tyto dluhové cenné papíry v oběhu.“

Článek 3

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. července 2012. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Přezkum

Do 1. ledna 2016 Komise vyhodnotí uplatňování směrnice 2003/71/ES ve znění této směrnice, zejména pokud jde o uplatňování a účinek pravidel, včetně ustanovení o odpovědnosti, týkajících se souhrnu obsahujícího klíčové informace, dopadu výjimky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. e) na ochranu zaměstnanců, přiměřeného režimu zveřejňování podle čl. 7 odst. 2 písm. e) a g) a elektronického zveřejňování prospektů podle článku 14, a provede přezkum čl. 2 odst. 1 písm. m) bod ii), pokud jde o omezení týkající se určení domovského členského státu pro emise nekapitálových cenných papírů, jejichž jmenovitá hodnota je nižší než 1 000 EUR, a na základě toho zváží, zda by toto ustanovení mělo být zachováno nebo zrušeno. Komise dále vyhodnotí, zda je nutné přepracovat definici pojmu „veřejná nabídka“ a vymezit pojmy „primární trh“ a „sekundární trh“, a plně v tomto ohledu ujasní spojitost mezi směrnicí 2003/71/ES a směrnicemi 2003/6/ES a 2004/109/ES. Poté, co Komise vyhodnotí uplatňování této směrnice, předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, k níž budou případně připojeny návrhy na změnu směrnice 2003/71/ES.

Článek 5

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 24. listopadu 2010.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

O. CHASTEL

(1) Stanovisko ze dne 18. února 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Úř. věst. C 19, 26.1.2010, s. 1.

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. června 2010 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 11. října 2010.

(4) Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64.

(5) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

(6) Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.

(7) Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.

(8) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.“,

(9) Úř. věst. L 96, 12.4.2004, s. 16.

(10) Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.“

11.12.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 327/13

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1169/2010

ze dne 10. prosince 2010

o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti železnic

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic) (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

s ohledem na doporučení Evropské agentury pro železnice ERA/REC/SAF/09-2009 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody doručené Komisi dne 18. září 2009,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Účelem zakotvení společné bezpečnostní metody (CSM) je vytvořit rámec pro vnitrostátní bezpečnostní orgány (vnitrostátní bezpečnostní orgány) s cílem harmonizovat jejich rozhodovací kritéria v celé Unii v souladu s čl. 17 odst. 4 směrnice 2004/49/ES. Metoda by měla umožnit vnitrostátním bezpečnostním orgánům posoudit shodu s požadavky jednotným způsobem.

(2)

Metoda CSM by měla zahrnovat všechny harmonizované požadavky a metody hodnocení, aby umožnila vnitrostátním bezpečnostním orgánům vydat provozovateli infrastruktury schválení z hlediska bezpečnosti, jež se týká přiměřenosti systému zajišťování bezpečnosti obecně, a jakékoliv schválení, které se týká sítě. Je rovněž pravděpodobné, že provozovatel infrastruktury požádá o část schválení, která se týká sítě, ve stejnou dobu, kdy na základě svého systému zajišťování bezpečnosti požádá o obecné schválení.

(3)	Vnitrostátní bezpečnostní orgány posuzují schopnost provozovatele infrastruktury dodržet veškeré požadavky nezbytné pro provoz obecně a pro provoz v konkrétní síti, na kterou se jím požadované schválení vztahuje, posouzením jeho systému zajišťování bezpečnosti na globální úrovni.

(4)

Jednotlivé vnitrostátní bezpečnostní orgány by měly zavést opatření, aby mohly přezkoumat, zda výsledky popsané v žádosti o schválení z hlediska bezpečnosti jsou po udělení schválení v praxi plněny a zda jsou průběžně dodržovány všechny nezbytné požadavky, jak je stanoveno v čl. 16 odst. 2 písm. f) a čl. 17 odst. 2 směrnice 2004/49/ES. Za účelem zaručení harmonizovaného přístupu vnitrostátních bezpečnostních orgánů v jednotlivých členských státech je třeba vyvinout režim dozoru po udělení schválení založený na klíčových základních zásadách.

(5)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeném v čl. 27 odst. 1 směrnice 2004/49/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví společnou bezpečnostní metodu (CSM) pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti podle čl. 6 odst. 3 písm. b) směrnice 2004/49/ES.

Metoda CSM zahrnuje:

a)	postupy a kritéria pro posuzování žádostí o schválení z hlediska bezpečnosti podaných provozovateli infrastruktury podle čl. 11 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2004/49/ES o bezpečnosti železnic, jež jsou stanoveny v příloze I a II tohoto nařízení;

b)	zásady pro dozor nad dodržováním požadavků směrnice 2004/49/ES poté, co vnitrostátní bezpečnostní orgán udělí schválení, jež jsou stanoveny v příloze III tohoto nařízení.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„dozorem“ se rozumí opatření zavedená vnitrostátním bezpečnostním orgánem za účelem kontroly výkonu v oblasti bezpečnosti poté, co udělil schválení z hlediska bezpečnosti.

Článek 3

Postupy pro posuzování žádostí

1. Při zkoumání žádostí o schválení z hlediska bezpečnosti podaných po vstupu tohoto nařízení v platnost uplatní vnitrostátní bezpečnostní orgány pro posuzování jejich shody s požadavky stanovenými ve směrnici 2004/49/ES postup stanovený v příloze I tohoto nařízení. Vnitrostátní bezpečnostní orgány rovněž použijí kritéria pro posuzování shody stanovená v příloze II tohoto nařízení.

2. Při posuzování mohou vnitrostátní bezpečnostní orgány přijímat závazky žadatelů k řízení rizik na základě smluv uzavřených s třetími stranami. Tyto smlouvy musí rovněž upřesnit způsob výměny informací potřebných k zajištění bezpečného provozu vozidel, zejména v oblastech týkajících se zajišťování údržby.

3. Má se za to, že výrobky či služby poskytované provozovatelům infrastruktury smluvními subjekty či dodavateli odpovídají bezpečnostním požadavkům, mají-li tyto smluvní subjekty, dodavatelé či výrobky k poskytování uvedených výrobků a služeb osvědčení vydaná v souladu s příslušnými systémy udělování osvědčení vytvořenými v souladu s správními předpisy Unie.

Článek 4

Dozor

Po udělení schválení z hlediska bezpečnosti dohlíží vnitrostátní bezpečnostní orgány na to, aby provozovatelé infrastruktury průběžně uplatňovali svůj systém zajišťování bezpečnosti, a uplatňují zásady dozoru stanovené v příloze III.

Článek 5

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. prosince 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44.

PŘÍLOHA I

Postup pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti, která se vydávají v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2004/49/ES

1. Postupy, které vnitrostátní bezpečnostní orgán zavede pro přijímání a posuzování žádostí o schválení z hlediska bezpečnosti a udělování těchto schválení, se zakládají na níže uvedených rámcových zásadách.

a) Vytvoření a přezkoumávání procesu posuzování

Vnitrostátní bezpečnostní orgány vytvoří strukturované a kontrolovatelné procesy, které budou provádět osoby s odpovídající kvalifikací. Tyto osoby zkoumají žádosti na základě kritérií pro posuzování shody systémů zajišťování bezpečnosti, která jsou stanovena v příloze II. Veškerá svá rozhodnutí zaznamenávají a zdůvodňují. Celý proces posuzování prováděný vnitrostátním bezpečnostním orgánem je pravidelně vnitřně přezkoumáván a průběžně zlepšován, aby byla zajištěna jeho stálá účinnost a efektivnost.

b) Kvalita procesu posuzování

Vnitrostátní bezpečnostní orgány sledují kvalitu své činnosti v klíčových fázích zpracování žádostí o schválení z hlediska bezpečnosti.

c) Rozsah posuzování

Posuzování probíhá na úrovni systému řízení a vychází z procesu. V případě, že jsou při zkoumání žádosti zjištěny nedostatky, vnitrostátní bezpečnostní orgán může postupovat dle vlastního uvážení a v závislosti na povaze a závažnosti neshody navrhne, které body je třeba zlepšit. Vnitrostátní bezpečnostní orgán může v konečném důsledku uplatnit svou pravomoc žádost zamítnout.

Posuzování:

—	je přiměřené rizikům, druhu a rozsahu činností žadatele;

—	je založeno na posouzení celkové schopnosti provozovatele infrastruktury zajistit bezpečný provoz, jak je popsán v jeho systému zajišťování bezpečnosti.

d) Lhůta pro posouzení

Vnitrostátní bezpečnostní orgány dokončí posouzení ve lhůtě stanovené v článku 12 směrnice 2004/49/ES a zároveň zajistí, aby podklady poskytnuté žadatelem byly dostatečně přezkoumány. Ve fázi posuzování informuje vnitrostátní bezpečnostní orgán provozovatele infrastruktury co nejdříve o záležitostech závažné povahy.

e) Rozhodování v procesu posuzování

Rozhodnutí o přijetí či zamítnutí žádosti o schválení z hlediska bezpečnosti se zakládá na podkladech předložených žadatelem a na tom, zda bylo či nebylo prokázáno dodržení příslušných požadavků.

2. Vnitrostátní bezpečnostní orgán posoudí, zda přiložené shrnutí příručky k systému zajišťování bezpečnosti umožní počáteční posouzení kvality a vhodnosti systému zajišťování bezpečnosti, a rozhodne, ve kterých oblastech je třeba informace doplnit. Vnitrostátní bezpečnostní orgán může v rámci své žádosti o poskytnutí dalších informací žádat o informace tak podrobné, jak pro potřeby posouzení žádosti považuje za přiměřeně nezbytné.

3. Při udělování schválení z hlediska bezpečnosti musí být doloženo, že žadatelův systém zajišťování bezpečnosti splňuje kritéria pro posuzování shody, a to ve vztahu ke každému z těchto kritérií.

4. Je-li zjištěna jakákoli pochybnost či případný nesoulad, vnitrostátní bezpečnostní orgán musí být konkrétní a pomoci žadateli pochopit, jak podrobnou odpověď od něj očekává. Za tímto účelem:

a)	přesně odkáže na příslušná kritéria a zajistí, aby žadatel jasně pochopil zjištěné oblasti nesouladu;

b)	vymezí příslušnou část souvisejících předpisů, pravidel a norem;

c)	uvede, proč kritérium pro posuzování shody nebylo splněno;

d)	se dohodne na dalších závazcích, informacích a jakýchkoli podpůrných dokladech, které musí být poskytnuty, aby se vyhovělo míře podrobnosti daného kritéria, a upřesní jak opatření, která musí žadatel přijmout k nápravě nedostatku, tak časový rámec pro dosažení shody;

e)	upřesní oblasti, které by mohly být předmětem dalšího zkoumání v rámci dozoru po udělení schválení.

PŘÍLOHA II

Kritéria pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti, která se vydávají v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2004/49/ES

A. OPATŘENÍ K USMĚRŇOVÁNÍ RIZIK PRO VŠECHNA RIZIKA SPOJENÁ S ČINNOSTÍ PROVOZOVATELE INFRASTRUKTURY (1)

A.1	Existují postupy zjišťování rizik spojených s provozem železnic, včetně těch, která přímo vyplývají z pracovních činností, uspořádání pracoviště nebo pracovního zatížení a z činností jiných organizací/osob.

A.2	Jsou zavedeny postupy pro vytvoření a zavedení opatření k usměrňování rizik.

A.3	Jsou zavedeny postupy pro sledování účinnosti opatření k usměrňování rizik a v případě potřeby pro provedení změn.

A.4

Jsou zavedeny postupy pro rozpoznání potřeby případné spolupráce s jinými subjekty (jako jsou železniční podniky, výrobce, opravárenský podnik, subjekt odpovědný za údržbu, držitel železničních vozidel, poskytovatel služeb a zprostředkovatel) v oblastech, ve kterých sdílejí rozhraní a které by mohly ovlivnit zavádění příslušných opatření k usměrňování rizik v souladu s čl. 4 odst. 3 směrnice 2004/49/ES.

A.5	Existují postupy pro sjednanou dokumentaci a komunikaci s příslušnými subjekty, včetně vymezení úloh a povinností každé zúčastněné organizace a specifikace výměny informací.

A.6	Existují postupy pro sledování účinnosti těchto opatření a v případě potřeby pro provedení změn.

B. USMĚRŇOVÁNÍ RIZIKA SPOJENÉHO SE ZAJIŠŤOVÁNÍM ÚDRŽBY A DODÁVKOU MATERIÁLU (2)

B.1	Existují postupy, na jejichž základě je možné z bezpečnostních údajů odvodit požadavky/normy/procesy v oblasti údržby.

B.2	Existují postupy umožňující přizpůsobit intervaly údržby typu a rozsahu poskytovaných služeb.

B.3	Existují postupy pro jasné vymezení odpovědnosti za údržbu, aby pro pracovní místa údržby mohla být stanovena nezbytná kvalifikace a mohla jim být přidělena příslušná míra odpovědnosti.

B.4	Existují postupy pro sběr informací o selhání a závadách plynoucích z každodenního provozu a jejich hlášení osobám odpovědným za údržbu.

B.5	Existují postupy pro zjišťování rizik plynoucích ze závad, konstrukčních nesouladů či selhání a jejich hlášení zainteresovaným stranám po celou dobu životnosti.

B.6	Existují postupy pro ověření a kontrolu provádění a výsledků údržby, aby se zajistilo, že odpovídají podnikovým normám.

C. USMĚRŇOVÁNÍ RIZIKA SPOJENÉHO S VYUŽÍVÁNÍM SMLUVNÍCH SUBJEKTŮ A KONTROLA DODAVATELŮ (3)

C.1	Existují postupy pro ověřování kvalifikace smluvních subjektů (včetně subdodavatelů) a dodavatelů.

C.2	Existují postupy pro ověřování a kontrolu výkonu a výsledků v oblasti bezpečnosti u všech smluvních služeb a výrobků dodaných buď smluvním subjektem, nebo dodavatelem, aby bylo zajištěno, že odpovídají požadavkům stanoveným ve smlouvě.

C.3	Odpovědnost a úkoly související s otázkami bezpečnosti železnic jsou jasně definovány, známy a rozděleny mezi smluvní partnery a mezi všechny další zainteresované strany.

C.4	Existují postupy pro zajištění zpětného vysledování dokumentů a smluv souvisejících s bezpečností.

C.5	Existují postupy pro zajištění toho, aby smluvní subjekty nebo dodavatelé plnili bezpečnostní úkoly, včetně výměny informací souvisejících s bezpečností, v souladu s příslušnými požadavky stanovenými ve smlouvě.

D. RIZIKA VYPLÝVAJÍCÍ Z ČINNOSTÍ JINÝCH STRAN, KTERÉ NEJSOU SOUČÁSTÍ ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU (4)

D.1	Existují postupy, kterými lze, je-li to vhodné a přiměřené, zjišťovat možná rizika hrozících od stran, které nejsou součástí železničního systému.

D.2	Pokud jde o odpovědnost žadatele, existují postupy pro zavedení kontrolních opatření ke zmírnění rizik stanovených v bodě D1.

D.3	Existují postupy pro sledování účinnosti opatření uvedených v bodě D2 a provedení případných změn.

E. DOKUMENTACE SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ BEZPEČNOSTI

E.1	Existuje popis činnosti, který upřesňuje typ, rozsah a rizika provozu.

E.2	Existuje popis struktury systému zajišťování bezpečnosti, včetně přidělení úloh a povinností.

E.3	Existuje popis postupů pro systém zajišťování bezpečnosti požadovaný v článku 9 a příloze III směrnice 2004/49/ES, který odpovídá typu a rozsahu provozovaných služeb.

E.4	Procesy významné pro bezpečnost a úkoly příslušné pro určitý druh činnosti/služby jsou zaznamenány a stručně popsány.

F. ROZDĚLENÍ ODPOVĚDNOSTÍ (5)

F.1	Na základě ověřených poznatků a vedoucí odpovědnosti na úrovni řízení existuje popis toho, jak je zajištěna koordinace činností systému zajišťování bezpečnosti v organizaci.

F.2	Existují postupy pro zajištění toho, aby zaměstnanci, na které byly v rámci organizace přeneseny povinnosti, měli pravomoci, kvalifikaci a příslušné zdroje k plnění svých povinností.

F.3	Odpovědnost v oblastech souvisejících s bezpečností a rozdělení odpovědností mezi příslušné funkce, jež jsou s touto oblastí spojeny, spolu s jejich rozhraními, jsou jasně vymezeny.

F.4	Existuje postup pro zajištění toho, aby bezpečnostní úkoly byly jasně vymezeny a přeneseny na zaměstnance s odpovídající kvalifikací.

G. ZABEZPEČENÍ ŘÍZENÍ VEDENÍM PODNIKU NA RŮZNÝCH ÚROVNÍCH (6)

G.1	Existuje popis rozdělení odpovědnosti pro jednotlivé procesy v rámci organizace související s bezpečností.

G.2	Existuje postup pro pravidelné sledování plnění úkolů, které je zajišťováno liniovým vedením, jež musí zasáhnout, pokud úkoly nejsou řádně plněny.

G.3	Existují postupy pro zjištění a řízení dopadu jiných řídicích činností na systém zajišťování bezpečnosti.

G.4	Existují postupy, na jejichž základě je možné osoby zastávající některou úlohu při zajišťování bezpečnosti učinit odpovědnými za jejich konání.

G.5	Existují postupy pro přidělování zdrojů, které umožňují plnění úkolů v rámci systému zajišťování bezpečnosti.

H. ZAPOJENÍ ZAMĚSTNANCŮ A JEJICH ZÁSTUPCŮ NA VŠECH ÚROVNÍCH (7)

H.1	Jsou zavedeny postupy pro zajištění toho, aby zaměstnanci a jejich zástupci byli odpovídajícím způsobem zastoupeni a konzultováni při definování, navrhování, přezkumu a vývoji bezpečnostních aspektů provozních postupů, do nichž mohou být zaměstnanci zapojeni.

H.2	Opatření týkající se zapojení a konzultace zaměstnanců se dokumentují.

I. ZAJIŠTĚNÍ SOUSTAVNÉHO ZLEPŠOVÁNÍ (8)

Jsou zavedeny postupy pro zajištění soustavného zlepšování systému zajišťování bezpečnosti, je-li to přiměřeně proveditelné. K nim patří:

a)	postupy pro pravidelné přezkumy systému zajišťování bezpečnosti, jsou-li shledány nezbytnými;

b)	postupy pro popis opatření ke sledování a analyzování příslušných bezpečnostních údajů;

c)	postupy pro popis způsobu odstraňování zjištěných nedostatků;

d)	postupy pro popis zavádění nových pravidel zajišťování bezpečnosti na základě vývoje a získaných zkušeností;

e)	postupy pro popis využívání závěrů vnitřních auditů ke zlepšení systému zajišťování bezpečnosti.

J. BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA SCHVÁLENÁ VÝKONNÝM ŘEDITELEM ORGANIZACE A SDĚLENÁ VŠEM ZAMĚSTNANCŮM (9)

Existuje dokument popisující bezpečnostní politiku organizace, který je:

a)	sdělen a zpřístupněn zaměstnancům, např. přes intranetovou síť organizace;

b)	přiměřený typu a rozsahu služby;

c)	schválen výkonným ředitelem organizace.

K. KVALITATIVNÍ A KVANTATIVNÍ CÍLE ORGANIZACE K ZACHOVÁNÍ A ZVYŠOVÁNÍ BEZPEČNOSTI A PLÁNY A POSTUPY PRO DOSAŽENÍ TĚCHTO CÍLŮ (10)

K.1	Existují postupy pro určení příslušných bezpečnostních cílů v souladu s právním rámcem a existuje dokument, v němž jsou tyto cíle uvedeny.

K.2	Existují postupy pro vymezení příslušných bezpečnostních cílů, které odpovídají typu a rozsahu příslušného železničního provozu a příslušných rizik.

K.3	Existují postupy pro pravidelné posuzování celkového výkonu v oblasti bezpečnosti v souvislosti s bezpečnostními cíli organizace a s cíli stanovenými na úrovni členských států.

K.4

Jsou zavedeny postupy pro pravidelné sledování a přezkum provozních opatření pomocí:

a)	shromažďování příslušných bezpečnostních údajů, aby mohly být odvozeny trendy související s výkonem v oblasti bezpečnosti a posouzeno dodržování cílů;

b)	výkladu příslušných údajů a provádění nezbytných změn.

K.5	Provozovatelem infrastruktury jsou zavedeny postupy pro vytvoření plánů a postupů pro dosažení jeho cílů.

L. POSTUPY ZAJIŠŤUJÍCÍ DODRŽOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH, NOVÝCH A ZMĚNĚNÝCH TECHNICKÝCH A PROVOZNÍCH NOREM NEBO JINÝCH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK (11)

L.1.

U požadavků souvisejících s bezpečností a odpovídajících typu a rozsahu provozu existují postupy pro:

a)	vymezení těchto požadavků a aktualizaci příslušných postupů tak, aby odrážely změny v nich provedené (řízení kontroly změn);

b)	jejich zavádění;

c)	sledování jejich dodržování;

d)	přijetí opatření v případě, že je zjištěno jejich nedodržení.

L.2	Jsou zavedeny postupy pro zajištění toho, aby pro zamýšlený účel byli využiti vhodní zaměstnanci, vhodné postupy, konkrétní dokumenty, vhodná zařízení a kolejová vozidla.

L.3	V rámci systému zajišťování bezpečnosti jsou zavedeny postupy pro zajištění toho, aby byla prováděna údržba v souladu s příslušnými požadavky.

M. POSTUPY A METODY POSUZOVÁNÍ RIZIKA A ZAVÁDĚNÍ OPATŘENÍ PRO USMĚRŇOVÁNÍ RIZIKA V PŘÍPADĚ, ŽE ZMĚNA PROVOZNÍCH PODMÍNEK NEBO NOVÉ MATERIÁLY PŘEDSTAVUJÍ NOVÁ RIZIKA PRO INFRASTRUKTURU NEBO PROVOZ (12)

M.1	Existují postupy pro řízení změn týkajících se zařízení, postupů, organizace, počtu zaměstnanců nebo rozhraní.

M.2	Je-li to požadováno, existují v oblasti posuzování rizika postupy pro řízení změn a uplatňování metody CSM na hodnocení a posuzování rizik podle nařízení Komise (ES) č. 352/2009 (13).

M.3	Jsou zavedeny postupy umožňující využít výsledky posouzení rizika v dalších procesech v rámci organizace a zpřístupnit je příslušným zaměstnancům.

N. OPATŘENÍ PROGRAMŮ PRO ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ A PRO SYSTÉMY ZA ÚČELEM ZAJIŠTĚNÍ KVALIFIKACE ZAMĚSTNANCŮ A ODPOVÍDAJÍCÍ ÚROVNĚ PLNĚNÍ ÚKOLŮ (14)

N.1

Existuje systém řízení kvalifikace, který zahrnuje přinejmenším:

a)	vymezení znalostí a dovedností nezbytných pro úkoly související s bezpečností;

b)	zásady výběru (je požadována minimální úroveň vzdělání, duševní schopnosti a fyzická způsobilost);

c)	počáteční školení a vystavení osvědčení o dosažené kvalifikaci a dovednostech;

d)	průběžné školení a pravidelné prohlubování stávajících znalostí a dovedností;

e)	pravidelné kontroly kvalifikace, je-li to vhodné;

f)	zvláštní opatření pro případ nehody/mimořádné události nebo dlouhodobé absence v zaměstnání, je-li to požadováno/je-li to vhodné;

g)	zvláštní školení o systému zajišťování bezpečnosti pro zaměstnance, kteří se přímo podílejí na zabezpečování funkčnosti systému zajišťování bezpečnosti.

N.2

V rámci systému řízení kvalifikace existují postupy, které stanoví:

a)	vymezení pracovních míst pro plnění bezpečnostních úkolů;

b)	vymezení pracovních míst, s nimiž je v rámci systému zajišťování bezpečnosti spojena odpovědnost za rozhodování v provozních záležitostech;

c)	aby zaměstnanci měli potřebné znalosti, dovednosti a schopnosti (zdravotní a duševní) odpovídající jejich úkolům a aby byli pravidelně přeškolováni;

d)	přidělení zaměstnanců, jejichž kvalifikace je vhodná pro plnění příslušného úkolu;

e)	sledování plnění úkolů a provádění nápravných opatření, je-li to požadováno.

O. OPATŘENÍ ZAJIŠŤUJÍCÍ POSKYTOVÁNÍ NEZBYTNÝCH INFORMACÍ V RÁMCI ORGANIZACE A PODLE POTŘEBY MEZI ORGANIZACEMI POUŽÍVAJÍCÍMI TUTÉŽ INFRASTRUKTURU (15)

O.1

Existují postupy pro zajištění toho, aby:

a)	zaměstnanci měli znalosti o systému zajišťování bezpečnosti a rozuměli mu a aby informace byly snadno dostupné; a

b)	příslušným bezpečnostním pracovníkům byla o systému zajišťování bezpečnosti předána příslušná dokumentace.

O.2

Existují postupy pro zajištění toho, aby:

a)	klíčové provozní informace byly relevantní a platné;

b)	zaměstnanci věděli o jejich existenci dříve, než jsou uplatněny;

c)	byly zaměstnancům k dispozici a aby jim v případě nutnosti byly formálně předány kopie.

O.3	Jsou zavedena opatření pro sdílení informací mezi provozovatelem infrastruktury a jinými železničními podniky.

P. POSTUPY A VZORY PRO DOKUMENTOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍCH INFORMACÍ A STANOVENÍ POSTUPU PRO KONTROLU NASTAVENÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH BEZPEČNOSTNÍCH INFORMACÍ (16)

P.1	Existují postupy pro zajištění toho, aby všechny příslušné bezpečnostní informace byly přesné, úplné, jednotné, snadno srozumitelné, odpovídajícím způsobem aktualizované a řádně zdokumentované.

P.2

Existují postupy pro:

a)	formátování, vytváření, šíření a řízení kontroly změn veškeré příslušné bezpečnostní dokumentace;

b)	přijímání, shromažďování a uchovávání veškeré příslušné dokumentace/ informací v papírové formě či v jiném registračním systému.

P.3	Existuje postup pro kontrolu nastavení nejdůležitějších bezpečnostních informací.

Q. POSTUPY ZAJIŠŤUJÍCÍ, ŽE JSOU NEHODY, MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI, NEBEZPEČNÉ SITUACE A JINÉ NEBEZPEČNÉ JEVY OZNAMOVÁNY, VYŠETŘOVÁNY A ANALYZOVÁNY A ŽE JSOU PŘIJÍMÁNA NEZBYTNÁ PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ (17)

Q.1

Existují postupy pro zajištění toho, aby nehody, mimořádné události, nebezpečné situace a jiné nebezpečné jevy:

a)	byly nahlášeny, zaznamenány, vyšetřeny a analyzovány;

b)	byly nahlášeny vnitrostátním orgánům podle požadavků příslušných právních předpisů.

Q.2

Existují postupy pro zajištění toho, aby:

a)	doporučení vnitrostátního bezpečnostního orgánu a vnitrostátního inspekčního orgánu a doporučení na základě vyšetřování v rámci odvětví / vnitřního vyšetřování byla vyhodnocena a provedena, je-li to vhodné nebo existuje-li k tomu pověření;

b)	příslušné zprávy/informace od jiných železničních podniků, provozovatelů infrastruktury, subjektů odpovědných za údržbu a držitelů železničních vozidel byly zváženy a vzaty v úvahu.

Q.3	Existují postupy, které umožňují, aby příslušné informace týkající se vyšetřování a příčin nehod, mimořádných událostí, nebezpečných situací a jiných nebezpečných jevů sloužily k poučení a v případě potřeby k přijetí preventivních opatření.

R. OPATŘENÍ ZÁSAHOVÝCH, VAROVNÝCH A INFORMAČNÍCH PLÁNŮ V PŘÍPADĚ MIMOŘÁDNÉ SITUACE, JEŽ JSOU DOHODNUTY S PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY (18)

R.1	Dokument vymezuje všechny typy mimořádných situací, včetně zhoršeného provozu, a jsou zavedeny postupy pro vymezení nových mimořádných situací.

R.2

Jsou zavedeny postupy, které u jednotlivých vymezených typů mimořádných situací zajišťují:

a)	možnost neprodleně kontaktovat záchranné služby;

b)	aby záchranné služby dostaly všechny příslušné informace jak s předstihem, aby se mohly na mimořádnou situaci připravit, tak i v okamžiku, kdy taková mimořádná situace nastane.

R.3	Úlohy a povinnosti všech stran jsou vymezeny a stanoveny v dokumentu.

R.4

Existují zásahové, varovné a informační plány, které zahrnují:

a)	postupy varující všechny zaměstnance, kteří jsou odpovědní za řízení mimořádných situací;

b)	opatření ke sdělení těchto informací všem stranám, včetně pokynů určených cestujícím pro případ mimořádné situace;

c)	opatření k okamžitému kontaktování kompetentních zaměstnanců, aby mohli přijmout rozhodnutí, která jsou vyžadována.

R.5	Existuje dokument, který popisuje rozdělení zdrojů a prostředků a způsob, jakým byly stanoveny požadavky na školení.

R.6	Jsou zavedeny postupy pro obnovení běžných provozních podmínek v co nejkratší možné době.

R.7	Existují postupy pro testování plánů pro případ mimořádné situace ve spolupráci s jinými stranami s cílem vyškolit zaměstnance, testovat postupy, zjistit slabá místa a ověřit, jak jsou případné mimořádné situace řízeny.

R.8	Jsou zavedeny postupy pro koordinaci plánů pro případ mimořádné situace s železničními podniky, které k provozu využívají infrastrukturu organizace a jakoukoli jinou infrastrukturu, s níž sdílí rozhraní.

R.9	Jsou zavedena opatření pro rychlé zastavení provozu a železniční dopravy, je-li to nutné, a informování zúčastněných stran o přijatých opatřeních.

S. USTANOVENÍ O PROVÁDĚNÍ PRAVIDELNÝCH VNITŘNÍCH AUDITŮ SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ BEZPEČNOSTI (19)

S.1	Existuje systém vnitřních auditů, který je nezávislý a nestranný a který funguje transparentním způsobem.

S.2	Existuje harmonogram plánovaných vnitřních auditů, který je možné revidovat na základě výsledků předchozích auditů a sledování výkonu.

S.3	Jsou zavedeny postupy pro určení a výběr auditorů s vhodnou kvalifikací.

S.4

Jsou zavedeny postupy pro:

a)	analyzování a hodnocení výsledků auditů;

b)	doporučování následných opatření;

c)	následné sledování účinnosti opatření;

d)	dokumentování provedených auditů a výsledků auditů.

S.5	Existují postupy pro zajištění toho, aby vyšší úrovně vedení byly informovány o výsledcích auditů a převzaly celkovou odpovědnost za provádění změn v systému zajišťování bezpečnosti.

S.6	Existuje dokument, v němž je uvedeno, jak se plánují audity ve vztahu k běžným monitorovacím opatřením, aby byl zajištěn soulad s vnitřními postupy a normami.

T. BEZPEČNÉ PROJEKTOVÁNÍ ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURY (20)

T.1	Existují postupy pro zajištění bezpečného projektování infrastruktury po celou dobu její životnosti, které zahrnují projekt a instalaci.

T.2	Existují postupy, které zohledňují technickou změnu infrastruktury a řízení takové změny.

T.3	Existují postupy, ze kterých je zřejmé, že byla stanovena příslušná pravidla týkající se projektu infrastruktury a metod zajištění vnitrostátní bezpečnosti a že žadatel je schopen je dodržet.

U. BEZPEČNÝ PROVOZ INFRASTRUKTURY (21)

U.1	Existují postupy pro zajištění bezpečného řízení a provozu infrastruktury s ohledem na počet, typ a rozsah provozovatelů, kteří poskytují služby na síti, včetně všech nezbytných interakcí v závislosti na složitosti provozu.

U.2	Existují postupy, ze kterých je zřejmé, jak je zajišťována bezpečnost na fyzických a/nebo provozních hranicích infrastruktury.

U.3	Existují postupy, ze kterých je zřejmé, jak je zajišťována účinná spolupráce a koordinace jak v běžných, tak v mimořádných situacích.

U.4	Existují postupy, ze kterých je zřejmé, že byla stanovena pravidla týkající se bezpečného provozu a řízení infrastruktury/rozhraní vozidel a že žadatel je schopen je dodržet.

V. ZAJIŠTĚNÍ ÚDRŽBY A MATERIÁLU (22)

V.1	Existují postupy pro zajištění bezpečného provádění údržby infrastruktury, které zahrnují přehlednou kontrolu řízení a dokumentovaný audit a inspekci.

V.2	Existují postupy pro zajištění toho, aby údržba infrastruktury splňovala specifické potřeby sítě.

V.3	Existují postupy, ze kterých je zřejmé, že byla stanovena pravidla týkající se zajišťování údržby a materiálu a že žadatel je schopen je dodržet.

W. ÚDRŽBA A PROVOZ SYSTÉMU ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ DORPAVY (23)

W.1	Existují postupy pro zajištění toho, aby systém řízení a zabezpečení dopravy byl provozován a udržován tak, aby byla zajištěn bezpečný provoz železnice.

W.2	Existují postupy pro dodržování stávajících, nových a pozměněných technických a provozních norem.

W.3	Existují postupy, které stanoví způsob zajišťování bezpečnosti na fyzických a/nebo provozních hranicích systému řízení a zabezpečení dopravy, v případě potřeby včetně způsobu zajišťování spolupráce.

W.4	Existují postupy, ze kterých je zřejmé, že byla stanovena pravidla pro bezpečný provoz a údržbu systému řízení a zabezpečení dopravy a že žadatel je schopen je dodržet.

(1) Čl. 9 odst. 2 směrnice 2004/49/ES.

(2) Čl. 9 odst. 2 směrnice 2004/49/ES.

(3) Čl. 9 odst. 2 směrnice 2004/49/ES.

(4) Čl. 9 odst. 2 směrnice 2004/49/ES.

(5) Bod 1 přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(6) Bod 1 přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(7) Bod 1 přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(8) Bod 1 přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(9) Bod 2 písm. a) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(10) Bod 2 písm. b) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(11) Bod 2 písm. c) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(12) Bod 2 písm. d) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(13) Úř. věst. L 108, 29.4.2009, s. 4.

(14) Bod 2 písm. e) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(15) Bod 2 písm. f) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(16) Bod 2 písm. g) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(17) Bod 2 písm. h) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(18) Bod 2 písm. i) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(19) Bod 2 písm. j) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(20) Čl. 11 odst. 1 písm. b) směrnice 2004/49/ES.

(21) Čl. 11 odst. 1 písm. b) směrnice 2004/49/ES.

(22) Čl. 11 odst. 1 písm. b) směrnice 2004/49/ES.

(23) Čl. 11 odst. 1 písm. b) směrnice 2004/49/ES.

PŘÍLOHA III

Zásady Pro Dozor Po Udělení Schválení

1.	Přístup vnitrostátních bezpečnostních orgánů k dozoru nad dodržováním předpisů podle čl. 4 odst. 1 a čl. 16 odst. 2 písm. e) směrnice 2004/49/ES se zakládá na níže uvedených zásadách. Tyto zásady se vztahují na celý rámec dozorčích činností a na jednotlivé případy v tomto rámci.

Vnitrostátní bezpečnostní orgány uplatňují zásadu proporcionality mezi prosazováním a rizikem. Opatření, která vnitrostátní bezpečnostní orgán přijme k dosažení shody nebo k tomu, aby provozovatele infrastruktury přivedl k odpovědnosti za neplnění právních závazků, jsou úměrná rizikům v oblasti bezpečnosti či možné závažnosti nesouladu, včetně skutečné nebo možné škody.

3.	Vnitrostátní bezpečnostní orgány uplatňují zásadu jednotného přístupu s cílem zajistit, aby jakýkoliv vnitrostátní bezpečnostní orgán zvolil k dosažení podobných cílů za podobných okolností podobný přístup.

Dozorčí činnost vnitrostátních bezpečnostních orgánů je zaměřena především na ty činnosti, které podle názoru vnitrostátního bezpečnostního orgánu představují největší riziko nebo v jejichž případě jsou nebezpečí nejhůře kontrolována. Za tímto účelem má vnitrostátní bezpečnostní orgán k dispozici metody a pravomoc k posuzování každodenního výkonu provozovatele infrastruktury v oblasti bezpečnosti.

Vnitrostátní bezpečnostní orgány rozhodují o prioritách, aby své zdroje využívaly efektivně, a v kompetenci jednotlivých vnitrostátních bezpečnostních orgánů by mělo zůstat i rozhodnutí o tom, jak toho nejlépe docílit. Opatření se zaměřují na ty, kteří nesou odpovědnost za riziko a kteří jsou nejzpůsobilejší toto riziko kontrolovat.

6.	Vnitrostátní bezpečnostní orgány uplatňují zásadu transparentnosti s cílem pomoci provozovatelům infrastruktury porozumět tomu, co se od nich očekává (včetně toho, co by měli či neměli dělat) a co by měli očekávat od vnitrostátního bezpečnostního orgánu.

Vnitrostátní bezpečnostní orgány jsou v souladu s čl. 17 odst. 3 směrnice 2004/49/ES odpovědné za svá rozhodnutí. Vnitrostátní bezpečnostní orgány proto disponují politikami a zásadami, na jejichž základě mohou být posuzovány. Vnitrostátní bezpečnostní orgány disponují rovněž postupem pro vyřizování stížností.

Vnitrostátní bezpečnostní orgány mezi sebou vypracují ujednání o spolupráci, aby mohly vzájemně sdílet informace a koordinovat své reakce na jakékoliv porušení bezpečnosti. Vnitrostátní bezpečnostní orgány kromě toho vypracují ujednání o spolupráci s dalšími příslušnými orgány, aby mohly sdílet informace a vytvořit jednotné přístupy k otázkám, které se mají dopad na bezpečnost železnic.

11.12.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 327/44

ROZHODNUTÍ RADY 2010/765/SZBP

ze dne 2. prosince 2010

o činnosti EU v oblasti boje proti nedovolenému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi s využitím letecké dopravy

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 26 odst. 2 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská rada přijala dne 13. prosince 2003 Evropskou bezpečnostní strategii, v níž bylo určeno pět hlavních výzev, kterým bude muset Unie čelit: terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, regionální konflikty, selhání státní správy a organizovaná trestná činnost. Podstatou čtyř z těchto pěti výzev jsou důsledky nedovolené výroby, přepravy a pohybu ručních palných a lehkých zbraní, jakož i jejich nadměrné hromadění a jejich nekontrolované šíření.

(2)

Evropská rada přijala ve dnech 15. a 16. prosince 2005 strategii EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a proti nedovolenému obchodování s nimi (dále jen „strategie EU SALW“). Strategie EU SALW prosazuje rozvoj politiky aktivního boje proti sítím nedovoleného obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi (nezákonní zprostředkovatelé a dopravci) využívajícím vzdušného, námořního a pozemního prostoru Unie tím, že vypracovává mechanismy varování a spolupráce.

(3)	Akční plán spojený se strategií EU SALW rovněž zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit dopad misí na řešení krizí tím, že se do jejich mandátu zahrnou opatření, jejichž cílem je zavedení hraniční kontroly (nebo kontroly vzdušného, pozemního a námořního prostoru v pásmu konfliktu) a odzbrojení.

(4)

Pracovní skupina Rady pro globální odzbrojení a kontrolu zbraní a společné situační středisko EU rozvíjí od roku 2007 iniciativu EU zaměřenou na boj proti nedovolenému obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi s využitím letecké dopravy, a to tím, že mezi členskými státy posilují výměnu příslušných informací o podezřelých leteckých dopravcích. Pracovní skupina a situační středisko spolupracují při zavádění tohoto systému výměny informací se Stockholmským mezinárodním ústavem pro výzkum míru (SIPRI) i v rámci jeho projektu zaměřeného na mechanismus hodnocení boje proti nedovolenému obchodování (CIT-MAP). Pokud jde o tuto iniciativu, uvedená pracovní skupina v nedávné době souhlasila s tím, že zváží způsoby, jak by tato iniciativa EU mohla být prostřednictvím zajištění včasné aktualizace a zpracování příslušných informací provozuschopnější a účinnější.

(5)

Riziko, které pro mezinárodní bezpečnost představuje nedovolený obchod s ručními palnými a lehkými zbraněmi s využitím letecké dopravy, uznaly i další mezinárodní a regionální organizace. Fórum OBSE pro bezpečnost a spolupráci uspořádalo v roce 2007 zvláštní zasedání věnované této problematice a Parlamentní shromáždění OBSE přijalo v roce 2008 rezoluci, v níž se vyzývá k dokončení, přijetí a provádění příručky OBSE o osvědčených postupech týkajících se nedovolené letecké přepravy ručních palných a lehkých zbraní. Státy účastnící se Wassenaarského ujednání obdobně přijaly v roce 2007 „Osvědčené postupy pro předcházení destabilizujícím převodům ručních palných a lehkých zbraní s využitím letecké dopravy“. Četné zprávy skupiny odborníků Výboru pro sankce Rady bezpečnosti OSN týkající se západní Afriky a oblasti Velkých jezer také opakovaně poukázaly na klíčovou úlohu, již hrají společnosti zabývající se leteckou nákladní dopravou, které jsou zapojeny do nedovoleného obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi.

(6)	Činnost předvídaná tímto rozhodnutím nesleduje cíle související se zvýšením bezpečnosti letecké dopravy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ

Článek 1

1. S ohledem na provádění strategie EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a proti nedovolenému obchodování s nimi (dále jen „strategie EU SALW“) sleduje Unie tyto cíle:

zdokonalení nástrojů a technik, které mají k dispozici příslušné mise na řešení krizí, mezinárodní orgány i vnitrostátní orgány třetích zemí a členské státy, za účelem účinného prověřování a určování podezřelých nákladních letadel pravděpodobně zapojených do nedovoleného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi ze třetích států či do nich s využitím letecké dopravy;

zvýšení informovanosti a technické odborné znalosti příslušného mezinárodního a vnitrostátního personálu o osvědčených postupech v oblasti monitorování, odhalování a analýzy řízení rizik, pokud jde o letecké nákladní dopravce podezřelé z obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi s využitím letecké dopravy v rámci třetích států, z nich či do nich.

2. K dosažení cílů uvedených v odstavci 1 přijme Unie tato opatření:

rozvoj a praktické testování pilotního softwaru pro řízení rizik obchodování s využitím letecké dopravy určeného pro příslušné mise na řešení krizí a mezinárodní i vnitrostátní orgány a zahrnujícího pravidelně aktualizovanou databázi zejména leteckých společností, letadel, registračních čísel a dopravních tras;

b)	rozvoj a praktické testování bezpečného pilotního systému pro řízení rizik a šíření informací;

vypracování a zveřejnění příručky a doprovodného materiálu pro odbornou přípravu, jakož i poskytování technické pomoci v zájmu snazšího využívání a přizpůsobení pilotního softwaru a bezpečného systému pro řízení rizik a šíření informací, mimo jiné i uspořádáním regionálních seminářů za účelem vyškolení příslušných misí na řešení krizí a mezinárodních i vnitrostátních orgánů.

Podrobný popis projektu je uveden v příloze.

Článek 2

1. Za provádění tohoto rozhodnutí odpovídá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).

2. Technickým prováděním projektů uvedených v čl. 1 odst. 2 je pověřen SIPRI.

3. SIPRI plní své úkoly pod vedením vysokého představitele. Za tímto účelem uzavře vysoký představitel se SIPRI nezbytná ujednání.

Článek 3

1. Finanční referenční částka pro provádění projektu uvedeného v čl. 1 odst. 2 činí 900 000 EUR.

2. Výdaje financované částkou stanovenou v odstavci 1 jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly, kterými se řídí souhrnný rozpočet Unie.

3. Komise dohlíží na řádnou správu výdajů uvedených v odstavci 1. Za tímto účelem uzavře se SIPRI finanční dohodu. Tato dohoda stanoví, že SIPRI zajistí viditelnost příspěvku Unie úměrnou jeho výši.

4. Komise usiluje o uzavření finanční dohody uvedené v odstavci 3 co nejdříve po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Komise informuje Radu o veškerých potížích v tomto procesu a o dni uzavření finanční dohody.

Článek 4

Vysoký představitel podává Radě zprávy o provádění tohoto rozhodnutí vycházející z pravidelných dvouměsíčních zpráv vypracovaných SIPRI. Rada na základě těchto zpráv provádí hodnocení. Komise informuje o finančních aspektech provádění projektu uvedeného v čl. 1 odst. 2.

Článek 5

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

2. Pozbývá platnosti 24 měsíců po dni uzavření finanční dohody podle čl. 3 odst. 3 nebo šest měsíců po dni svého přijetí, pokud v této lhůtě nebude uzavřena uvedená finanční dohoda.

Článek 6

Toto rozhodnutí bude vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 2. prosince 2010.

Za Radu

předseda

M. WATHELET

PŘÍLOHA

1. Obecný rámec

Toto rozhodnutí vychází z iniciativy pracovní skupiny Rady pro globální odzbrojení a kontrolu zbraní, jejímž cílem je zabývat se hrozbami, jež představuje obchodování se ručními palnými a lehkými zbraněmi a dalšími destabilizujícími komoditami s využitím letecké dopravy. Pokud jde o uvedenou iniciativu, toto rozhodnutí vychází z projektů, jež provádí Rada ve spolupráci se společným situačním střediskem EU, Budapešťským klubem a Stockholmským mezinárodním ústavem pro výzkum míru (SIPRI). Toto rozhodnutí stanoví software a pilotní systémy zaměřené na provádění, jakož i programy a kurzy odborné přípravy pro příslušné mise na řešení krizí a mezinárodní i vnitrostátní orgány s cílem lépe monitorovat, aktualizovat a šířit informace o podezřelých aktérech zabývajících se leteckou nákladní dopravou a působících v Africe a dalších regionech. Provádění tohoto rozhodnutí je třeba řádně koordinovat s dalšími příslušnými projekty financovanými v rámci programů Společenství a dalších rozhodnutí Rady za účelem zvýšení dopadu činnosti Unie zaměřené na předcházení nedovolenému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi.

2. Cíle

Níže uvedené projekty se budou zabývat třemi oblastmi, které určila pracovní skupina Rady pro globální odzbrojení a kontrolu zbraní a další zúčastněné strany zapojené do iniciativy EU pro boj proti obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi s využitím letecké dopravy:

a)	potřeba vypracovat bezpečný systém pro poskytování aktualizací o společnostech a letadlech, jež soustavně přehlašují majetek a přemisťují místa podnikání, aby nebyly odhaleny;

poskytnutí softwaru v oblasti řízení rizik, jakož i odborné přípravy, aby příslušné mise na řízení krizí a mezinárodní i vnitrostátní orgány mohly účinněji monitorovat a prověřovat rostoucí množství aktérů zabývajících se leteckou nákladní dopravou, kteří jsou podezřelí z účasti na obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi nebo na přesunu dalších toků destabilizujících komodit s využitím letecké dopravy;

nutnost poskytnout odbornou přípravu a technickou podporu mnohostranným organizacím, misím, regionálním orgánům i státům v Africe a dalších regionech a zvyšovat jejich informovanost, s cílem posílit jejich schopnost monitorovat a odhalovat aktéry zapojené do obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi nebo do přesunu dalších destabilizujících komodit s využitím letecké dopravy.

3. Popis projektu

3.1 Projekt 1: Vytvoření softwarové sady a provádění pilotního projektu za účelem monitorování, aktualizace a šíření informací o aktérech zabývajících se leteckou nákladní dopravou, kteří jsou podezřelí z nedovoleného obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi

3.1.1 Cíl projektu

Cílem projektu je zdokonalit nástroje a techniky, které mají k dispozici příslušné mise na řešení krizí, mezinárodní orgány i vnitrostátní orgány třetích zemí a členské státy, za účelem účinného prověřování podezřelých nákladních letadel pravděpodobně zapojených do nedovoleného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi ze třetích států či do nich s využitím letecké dopravy a s cílem zaměřit se na tato letadla.

3.1.2 Popis projektu

V rámci tohoto projektu se budou provádět tyto činnosti:

a)	vývoj softwarové sady pro řízení rizik obchodování s využitím letecké dopravy pro vícestranné organizace, mise a vybrané třetí země;

b)	vývoj sady bezpečného pilotního systému pro řízení rizik a šíření informací;

c)	praktické testování softwarové sady za konzultace s vysokým představitelem a příslušnými orgány Rady;

d)	praktické testování sady systému pro šíření informací, a to za konzultace s vysokým představitelem a příslušnými orgány Rady;

e)	vypracování příručky a doprovodného materiálu pro odbornou přípravu, jež příslušným misím na řešení krizí, mezinárodním orgánům a vnitrostátním orgánům třetích zemí i členským státům usnadní užívání a osvojování systémů popsaných v písmenech a) a b);

f)	prezentace končeného softwaru a související příručky i materiálů pro odbornou přípravu na závěrečném pracovním semináři, na nějž budou pozvány příslušné zúčastněné strany (až 80 osob).

Tento projekt bude prováděn během odpovídajícího období, přičemž bude zohledněna potřeba konzultace a koordinace s různými zúčastněnými stranami pod dohledem vysokého představitele. Projekt bude prováděn v šesti fázích.

Přípravná fáze

SIPRI za konzultace s příslušnými orgány Rady a pod dohledem vysokého představitele vyvine softwarovou sadu, nástroje pro řízení rizika, sadu systému pro šíření informací a rozčleněných údajů, a to s využitím příslušných možností v oblasti informačních technologií.

Fáze vkládání údajů

V rámci projektu budou využívány pouze informace z otevřených zdrojů, přičemž údaje z příslušných zdrojů budou vkládány za účelem vytvoření komplexních databází, které budou moci poskytnout dostatečné informace na podporu nástrojů pro řádné řízení rizik, odhalování a profilování.

Fáze posouzení

SIPRI za konzultace s příslušnými orgány Rady a pod dohledem vysokého představitele posoudí různá místa, regiony, organizace a mise, v jejichž rámci je možné za optimálních podmínek testovat v praxi pilotní sadu využívající údaje z otevřených zdrojů.

Fáze praktického testování

SIPRI za konzultace s příslušnými orgány Rady a pod dohledem vysokého představitele provede fázi praktického testování společně s partnery určenými ve fázi posouzení.

Fáze hodnocení a přizpůsobení

Po praktickém testování ústav SIPRI vyhodnotí software a přizpůsobí ho tak, aby zohledňoval zkušenosti a poznatky získané během fáze praktického testování. Výsledkem bude konečný výrobek, jenž bude k dispozici se souhlasem jednotlivých zúčastněných stran.

Fáze prezentace

Konečná verze softwaru a materiálů pro odbornou přípravu bude na zvláštní akci prezentována příslušným zúčastněným stranám (až 80 osob), které byly do vývoje zapojeny a byly určeny jako koneční uživatelé softwaru.

3.1.3 Výsledky projektu

Projekt

a)	posílí schopnost příslušných misí na řešení krizí, mezinárodních orgánů i vnitrostátních orgánů třetích zemí a členských států monitorovat činnosti aktérů zabývajících se leteckou nákladní dopravou, kteří jsou podezřelí z obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi s využitím letecké dopravy;

b)	poskytne nástroje a pilotní systémy nezbytné ke zvýšení počtu zákazů týkajících se podezřelých zásilek s nedovolenými ručními palnými a střelnými zbraněmi zasílaných vícestrannými organizacemi, misemi a státy v Africe a dalších regionech s využitím letecké dopravy;

c)	posílí schopnost členských států bezpečně sdílet informace týkající se aktérů zabývajících se leteckou nákladní dopravou pomocí technik rozčleněných údajů a dalších profilovacích mechanismů.

3.1.4 Příjemci projektu

Příjemcem projektu bude příslušný personál misí na řešení krizí a vnitrostátních a mezinárodních orgánů. Při výběru konkrétních příjemců, kteří budou testovat pilotní softwarovou sadu, budou zohledněny proměnné, jako je přítomnost evropských či vícestranných misí na řešení krizí na místě, potřeba maximálního využití zdrojů, dostupná pomoc na místní úrovni, politická vůle a schopnost místních a vnitrostátních orgánů bojovat proti nedovolenému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi s využitím letecké dopravy. SIPRI navrhne užší seznam příjemců, který poté potvrdí vysoký představitel za konzultace s příslušnými orgány Rady.

3.2 Projekt 2: Zvýšení informovanosti o postupech v oblasti monitorování, odhalování a řízení rizika v souvislosti s leteckými nákladními přepravci zapojenými do obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi s využitím letecké dopravy a do dalších toků destabilizujících komodit, a to prostřednictvím publikací, odborné přípravy a informační činnosti.

3.2.1 Cíl projektu

Cílem projektu je zvýšit informovanost a technické odborné znalosti příslušného mezinárodního a vnitrostátního personálu o osvědčených postupech v oblasti monitorování, odhalování a analýzy řízení rizik, pokud jde o letecké nákladní přepravce podezřelé z obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi s využitím letecké dopravy.

3.2.2 Popis projektu

V rámci tohoto projektu se budou provádět tyto činnosti:

a)	vypracování a zveřejnění příručky a doprovodného materiálu pro odbornou přípravu, který bude distribuován až 250 osobám pracujícím ve vícestranných organizacích, misích či v různých státech;

prostřednictvím uspořádání až tří regionálních seminářů se 80 až 100 zaměstnancům zvláštních útvarů či jednotek v rámci misí na řízení krizí a mezinárodním orgánům i vnitrostátním orgánům třetích zemí poskytne odborná příprava a informační semináře, přičemž díky materiálům zaměřeným na školení školitelů se očekává multiplikační účinek;

c)	zpracování výsledků a hodnocení získaných z odborné přípravy a informačních seminářů a vypracování vyplývajícího modelu osvědčených postupů pro sdílení informací v této oblasti s příslušným mezinárodním a vnitrostátním personálem;

d)	prezentace výsledků vycházejících z modelu osvědčených postupů na závěrečném pracovním semináři, na nějž budou pozvány příslušné zúčastněné strany (až 80 osob).

3.2.3 Výsledky projektu

Projekt

zvýší informovanost personálu působícího ve vícestranných organizacích, misích a různých státech o osvědčených postupech v oblasti monitorování, odhalování a analýzy řízení rizik, pokud jde o letecké nákladní přepravce podezřelé z obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi s využitím letecké dopravy a z dalších toků destabilizujících komodit;

b)	přispěje ke standardizaci osvědčených postupů v této oblasti prostřednictvím zveřejnění a šíření příručky o technikách monitorování, odhalování a analýzy řízení rizik;

c)	bude vodítkem při stanovování osvědčených postupů v oblasti koordinace informací tím, že v jeho rámci bude uspořádána odborná příprava a informační semináře pro personál zvláštních útvarů či jednotek v rámci vícestranných organizací, misí či různých států.

3.2.4 Příjemci projektu

Příjemcem projektu bude příslušný personál misí na řešení krizí a vnitrostátních a mezinárodních orgánů. Konkrétní příjemci, kteří budou moci využít odborné přípravy, budou vybíráni na základě užšího seznamu příjemců, který navrhne SIPRI a potvrdí vysoký představitel za konzultace příslušných orgánů Rady.

4. Umístění

Místa, na nichž proběhne praktické testování projektu 3.1 a závěrečný seminář, jakož i odborná příprava, informační seminář a závěrečný seminář projektu 3.2, budou určena tak, aby se maximálně využily zdroje, co nejvíce omezila uhlíková stopa a využila se dostupná pomoc na místní úrovni. SIPRI navrhne užší seznam doporučených umístění, který potvrdí vysoký představitel za konzultace s příslušnými orgány Rady.

5. Doba trvání

Celková odhadovaná doba trvání projektů bude 24 měsíců.

6. Provádějící subjekt

Technickým prováděním tohoto rozhodnutí bude pověřen SIPRI. Uvedený ústav zajistí viditelnost příspěvku EU a bude plnit své úkoly pod kontrolou vysokého představitele.

7. Podávání zpráv

SIPRI bude vypracovávat pravidelné dvouměsíční zprávy, jakož i zprávu po dokončení každé z popsaných činností. Zprávy by měly být vysokému představiteli předloženy nejpozději šest týdnů po dokončení příslušných činností.

11.12.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 327/51

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 9. prosince 2010,

kterým se mění rozhodnutí K(2007) 2286 o přijetí pravidel ERV pro předkládání návrhů a související postupy hodnocení, výběru a udělování pro nepřímé akce v rámci zvláštního programu „Myšlenky“ sedmého rámcového programu (2007 až 2013)

(Text s významem pro EHP)

(2010/767/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1906/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2013) (1), a zejména na čl. 16 odst. 3 uvedeného nařízení;

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím K(2007) 2286 ze dne 6. června 2007 přijala Komise pravidla pro předkládání návrhů Evropské radě pro výzkum (dále jen „ERV“) a související postupy hodnocení, výběru a udělování pro nepřímé akce v rámci zvláštního programu „Myšlenky“ sedmého rámcového programu (2007 až 2013) (dále jen „pravidla ERV“).

(2)	Rozhodnutím K(2007) 4429 ze dne 27. září 2007 Komise tato pravidla pozměnila.

(3)	Na základě zkušeností získaných v průběhu prvních výzev ERV v letech 2007, 2008 a 2009 a s přihlédnutím ke změnám právních předpisů Evropské unie nebo ke změnám, které si výslovně vyžádala vědecká rada ERV, by proto rozhodnutí K(2007) 2286 mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pravidla ERV pro předkládání návrhů a související postupy hodnocení, výběru a udělování pro nepřímé akce v rámci zvláštního programu „Myšlenky“ sedmého rámcového programu (2007 až 2013), přijatá rozhodnutím K(2007) 2286 se nahrazují pravidly uvedenými v příloze.

Článek 2

1. Pravidla ERV pro předkládání návrhů a související postupy hodnocení, výběru a udělování pro nepřímé akce v rámci zvláštního programu „Myšlenky“ sedmého rámcového programu (2007 až 2013) se vztahují na všechny výzvy ERV k předkládání návrhů zveřejněné ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

2. Ustanovení o jmenování a úhradě výdajů nezávislých odborníků a hlavních výzkumných pracovníků pozvaných na pohovor, která jsou obsažena ve vzorových jmenovacích listinách přijatých Komisí, jakož i v oddíle 3 a v přílohách B a C pravidel ERV pro předkládání návrhů, a související postupy hodnocení, výběru a udělování pro nepřímé akce v rámci zvláštního programu „Myšlenky“ sedmého rámcového programu (2007 až 2013), se použijí ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 9. prosince 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 391, 30.12.2006, s. 1.

PŘÍLOHA

EVROPSKÁ RADA PRO VÝZKUM

Pravidla pro předkládání návrhů a související postupy hodnocení, výběru a udělování vztahující se na zvláštní program „Myšlenky“ sedmého rámcového programu (2007 až 2013)

OBSAH

1.	Preambule – definice pojmů

Úvod

2.1

Zásady

2.2	Předkládání návrhů

2.2.1

Výzvy k předkládání návrhů

2.2.2

Předběžná registrace

2.2.3

Podávání

2.2.4

Pomoc při předkládání

2.2.5

Přijetí

2.2.6

Ověření způsobilosti

3.	Vzájemné hodnocení

3.1.1

Úloha nezávislých odborníků

3.1.2

Jmenování odborníků

3.1.2.1

Vyloučení nezávislých odborníků na žádost žadatele

3.1.3

Podmínky jmenování, kodex chování a střet zájmů

3.1.4

Nezávislí pozorovatelé

3.1.5

Kritéria vzájemného hodnocení

3.1.6

Organizování vzájemného hodnocení

3.1.6.1

Vzájemné hodnocení projektů hraničního výzkumu

3.1.6.2

Dvoufázový postup předkládání návrhů pro projekty hraničního výzkumu

3.1.6.3

Vzájemné hodnocení koordinačních a podpůrných akcí

3.1.7

Výsledky vzájemného hodnocení, výběr a odmítnutí projektů

3.1.8

Zpětná vazba

3.1.9

Poskytování pomoci a postupy pro vyřizování stížností

3.1.10

Podávání zpráv a poskytování informací o postupu vzájemného hodnocení

4.	Rozhodnutí o udělení grantu a vypracování grantových dohod

Přílohy

5.1	Příloha A – Postupy pro předkládání návrhů v tištěné podobě

5.2	Příloha B – Postupy etického přezkumu

5.3

Příloha C –

Pravidla pro úhradu cestovních výdajů, denních příspěvků a příspěvků na ubytování pro hlavní výzkumné pracovníky pozvané k pohovoru

5.4	Příloha D – Bezpečnost při zpracování – citlivé akce ERV

1. PREAMBULE – DEFINICE POJMŮ

Evropská rada pro výzkum (ERV) byla zřízena Evropskou komisí (1) podle ustanovení zvláštního programu „Myšlenky“ sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (dále jen „zvláštní program Myšlenky“) (2) jako prostředek k provádění tohoto zvláštního programu.

ERV sestává z vědecké rady, generálního tajemníka a specializované prováděcí struktury, která byla Evropskou komisí zřízena jako Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (3); tato agentura je odpovědná Komisi a působí v podmínkách samostatnosti a bezúhonnosti, které zaručuje Komise.

V zájmu jasnosti se pro tento dokument použijí tyto definice pojmů:

Výraz „ERCEA“ odkazuje na Výkonnou agenturu Evropské rady pro výzkum.

Výraz „7. RP“ odkazuje na „sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)“ (4).

Výraz „pravidla pro účast“ odkazuje na „pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2013)“ (5).

Výraz „finanční nařízení“ odkazuje na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví „finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství“ (6).

2. ÚVOD

Cílem tohoto dokumentu je stanovit pravidla vztahující se na předkládání a vzájemné hodnocení návrhů a na udělování grantů úspěšným návrhům. Pravidla stanoví základní parametry, které mají zajistit, aby byly postupy vedoucí k udělení grantů důsledné, spravedlivé, účinné a přiměřené. Tato pravidla byla stanovena společně s vědeckou radou ERV, která mimo jiné odpovídá za vypracování pracovního programu pro zvláštní program „Myšlenky“, metod vzájemného hodnocení a postupů pro vzájemné hodnocení návrhů v rámci zvláštního programu „Myšlenky“ a za určení nezávislých odborníků, kteří jsou při tomto vzájemném hodnocení nápomocni. Tato pravidla přijala Komise v souladu s pravidly pro účast.

V oddílu 1 jsou popsány hlavní zásady vztahující se na postup od předložení návrhů po udělení grantu: excelence, transparentnost, spravedlnost a nestrannost, účinnost a rychlost, jakož i etické aspekty.

V oddílu 2 jsou popsány postupy pro předkládání návrhů a způsob, jakým jsou návrhy dále zpracovávány, včetně posouzení jejich způsobilosti.

V oddíle 3 je popsáno vzájemné hodnocení, včetně způsobu výběru a jmenování nezávislých odborníků, řešení možného a skutečného střetu zájmů a organizování vzájemného hodnocení. V tomto oddíle je popsán rovněž způsob vyřizování odvolání a stížností a podávání zpráv o vzájemném hodnocení a udělení grantů.

V oddíle 4 je popsána příprava a udělování grantů.

2.1 Zásady

Postup od předkládání návrhů po udělení grantů je založen na řadě osvědčených zásad:

—	Excelence. Projekty vybrané pro financování musí prokázat vysokou vědeckou a/nebo technickou kvalitu.

—	Transparentnost. Financování a rozhodnutí o udělení grantu musí vycházet z jednoznačně popsaných pravidel a postupů a žádající právní subjekty a hlavní výzkumní pracovníci by měli obdržet přiměřenou zpětnou vazbu ohledně závěru vzájemného hodnocení jejich návrhů.

—	Spravedlnost a nestrannost. Se všemi návrhy se zachází jednotně a stejně. Návrhy musí být vyhodnoceny nestranně na základě svého významu bez ohledu na původ nebo totožnost subjektu, který je předkládá, hlavního výzkumného pracovníka či kteréhokoli člena týmu.

—	Důvěrnost. Se všemi návrhy a souvisejícími údaji, poznatky a dokumenty předanými ERCEA je nutno zacházet jako s důvěrnými.

—	Účinnost a rychlost. Vzájemné hodnocení, udělení grantu a jeho příprava by měly být co nejrychlejší, být přiměřené s ohledem na zachování kvality vzájemného hodnocení a současně dodržovat právní rámec.

—	Etické a bezpečnostní aspekty. Jakýkoli návrh, jenž je v rozporu se základními etickými zásadami nebo který nedodržuje příslušné bezpečnostní postupy, může být z postupu vzájemného hodnocení, výběru a udělování kdykoli vyloučen.

2.2 Předkládání návrhů

2.2.1 Výzvy k předkládání návrhů

Návrhy jsou předkládány v reakci na výzvy k předkládání návrhů (dále jen „výzvy“) (7). Obsah a časový harmonogram výzev jsou stanoveny v pracovním programu pro zvláštní program „Myšlenky“ a zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie („znění výzvy“), na internetových stránkách Komise (8) a rovněž na internetových stránkách ERV, které obsahují odkazy na internetové stránky Komise.

Výzvy pro projekty hraničního výzkumu mohou uvádět orientační rozpočet pro celou výzvu nebo orientační rozpočty pro zvláštní oblasti výzkumu v rámci výzvy, které budou posuzovány zvláštními komisemi nezávislých odborníků.

Ve výzvě bude rovněž upřesněno, zda se použije jednofázový či dvoufázový postup předkládání návrhů a/nebo jednofázový či dvoufázový postup vzájemného hodnocení. V případě dvoufázového postupu pro předkládání návrhů jsou ve druhé fázi k předložení úplných návrhů vyzvány pouze subjekty, jejichž návrhy byly v první fázi vyhodnoceny kladně.

2.2.2 Předběžná registrace

V důsledku přístupu „zdola nahoru“ uplatňovanému ve zvláštním programu „Myšlenky“ očekává ERV v každé oblasti výzkumu vysoký počet návrhů. Aby mohla ERV zajistit potřebné zdroje a odborné znalosti pro postup vzájemného hodnocení ERV, může se ve výzvě předpokládat předběžná registrace.

Předběžná registrace může zahrnovat prohlášení o zamýšleném tématu a plánovaných výzkumných cílech návrhu.

Jestliže se ve výzvách předpokládá předběžná registrace, vyžádá si potenciální žadatel před uplynutím lhůty pro předběžnou registraci přihlašovací jméno a heslo pro systém IT služby elektronického předkládání návrhů (v současnosti EPSS, na nějž se v textu odkazuje jako na „systém elektronického podání“), které jsou zapotřebí pro předložení návrhu. Lhůta nebo lhůty pro předběžnou registraci mohou být stanoveny několik týdnů před lhůtou či lhůtami pro předložení návrhů uvedenými ve výzvě. Předběžná registrace a předkládání návrhů jsou dvě odlišné fáze. Pokud se ve výzvě předpokládá předběžná registrace, žadatel se však předběžně nezaregistruje, systém elektronického podání návrh předložený tímto žadatelem nepřijme.

Pokud se ve výzvách předběžná registrace nepředpokládá, možný žadatel se přesto zaregistruje a vyžádá si heslo pro EPSS, aby mohl předložit návrh, a to před uplynutím lhůty stanovené ve výzvě.

Ve výjimečných případech si potenciální žadatel může od ERCEA vyžádat svolení k předložení návrhu v tištěné podobě, jak je stanoveno v příloze A tohoto rozhodnutí.

2.2.3 Podávání

Návrhy a případně předběžné registrace jsou podávány elektronicky prostřednictvím internetového systému elektronického podání, který provozuje Komise (v současnosti EPSS).

Návrhy na akce v oblasti „hraničního“ výzkumu budou podle ustanovení pracovního programu pro zvláštní program „Myšlenky“ zahrnovat hlavního výzkumného pracovníka – určeného jednotlivce s vědeckou odpovědností za projekt. Návrhy předkládá hlavní výzkumný pracovník zmocněný navrhovanou hostitelskou institucí, která je oficiálně žádajícím právním subjektem a jíž bude udělen grant (9). V průběhu postupu předkládání návrhů a jejich vzájemného hodnocení bude hlavní výzkumný pracovník základním komunikačním kanálem mezi ERCEA a žádajícím právním subjektem.

Před pokusem o předložení návrhu je nutno připravit a nahrát všechny údaje obsažené v návrhu a souhlas s podmínkami používání systému elektronického podání a podmínkami vzájemného hodnocení.

Systém elektronického podání provede řadu základních kontrol za účelem ověření. Teprve po dokončení těchto kontrol systém elektronického podání žadateli umožní návrh předložit. Tyto kontroly nenahrazují oficiální kontroly způsobilosti popsané v bodě 2.2.6 a nemohou zajistit, že obsah těchto dokumentů odpovídá požadavkům výzvy. Má se za to, že k podání došlo v okamžiku, kdy hlavní výzkumný pracovník zahájí konečný postup pro předložení návrhu, jak je označen systémem elektronického podání, a nikoli k dřívějšímu okamžiku.

Návrhy zaslané na přenosných elektronických paměťových médiích (např. CD-ROM či podobné elektronické zařízení), prostřednictvím elektronické pošty nebo faxem se nebudou pokládat za podané a nebudou vyhodnoceny. Výjimečně si může hlavní výzkumný pracovník v případě, že nemá prostředky pro přístup k systému elektronického podání, vyžádat od ERCEA svolení k předložení návrhu v tištěné podobě. Postupy související s takovouto žádostí a náležitosti podání návrhu v tištěné podobě jsou stanoveny v příloze A těchto pravidel.

Postup pro stažení návrhu bude uveden v příslušné Příručce pro žadatele. Stažený návrh se následně nebere v úvahu za účelem vzájemného hodnocení nebo výběru.

Je-li stejný návrh obdržen vícekrát, je vyhodnocena pouze jeho poslední způsobilá verze.

Návrhy jsou vždy uchovávány za bezpečných podmínek. Pokud již nejsou zapotřebí, jsou veškeré kopie kromě kopií požadovaných pro účely archivování a/nebo auditu zlikvidovány.

2.2.4 Pomoc při předkládání

Příručka pro žadatele podrobně vysvětluje, jak si hlavní výzkumný pracovník, členové týmu nebo žádající právní subjekty mohou vyžádat pomoc či informace o jakékoli záležitosti související s výzvou. Jsou uvedeny kontaktní údaje vnitrostátních kontaktních míst a informační služby ERCEA a ERV. Pro záležitosti týkající se systému elektronického podání je poskytnuta vyhrazená informační služba.

2.2.5 Přijetí

Zaznamenává se datum a čas přijetí poslední verze předložených návrhů. Po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě je elektronickou poštou zasláno potvrzení o přijetí, které obsahuje:

—	název návrhu a jeho jedinečné identifikační číslo (číslo návrhu),

—	identifikační číslo výzvy, jíž je návrh určen,

—	datum a čas přijetí (což je u návrhů předkládaných elektronicky nastaveno na datum a čas lhůty stanovené v dotyčné výzvě).

Po předložení návrhu se ERCEA na hlavního výzkumného pracovníka a/nebo žádající právní subjekt obrátí pouze tehdy, je-li to nezbytné k vyjasnění otázek, jako je způsobilost, nebo k ověření administrativních či právních údajů obsažených v návrhu (10). V rámci dvoufázového postupu a pouze v případě ponechaných žádostí však může být hlavní výzkumný pracovník zmocněný žádajícím právním subjektem za podmínek stanovených ve výzvě vyzván, aby předložil další návrh nebo poskytl další informace k původnímu návrhu a/nebo aby se zúčastnil pohovoru.

2.2.6 Ověření způsobilosti

Mají-li být návrhy ponechány pro vzájemné hodnocení, musí splňovat všechna kritéria způsobilosti. Tato kritéria se uplatňují důsledně. V případě dvoufázového předkládání návrhů se na každou fázi vztahuje ověření způsobilosti. Veškeré návrhy předložené na základě výzvy budou podrobeny ověření s ohledem na tato kritéria způsobilosti:

—	přijetí návrhu před stanovenou lhůtou (datum a čas stanovený ve výzvě),

—	úplnost návrhu, tj. existence všech požadovaných částí a formulářů (11),

—	oblast působnosti výzvy: obsah návrhu musí souviset s cíli, tématy a režimem financování stanoveným ve výzvě, jak je vymezeno v pracovním programu pro zvláštní program „Myšlenky“. Návrh se bude považovat za nezpůsobilý z důvodu „oblasti působnosti“ pouze v jednoznačných případech (12),

—	veškerá další kritéria způsobilosti vztahující se na danou výzvu, která jsou stanovena v pracovním programu pro zvláštní program „Myšlenky“ a v dokumentaci výzvy.

Je-li před fází vzájemného hodnocení, v jejím průběhu či posléze zjevné, že není splněno jedno či více kritérií způsobilosti, je návrh prohlášen za nezpůsobilý a vyloučen z dalšího posuzování. Existuje-li pochybnost ohledně způsobilosti návrhu, může vzájemné hodnocení pokračovat až do vydání konečného rozhodnutí o způsobilosti. Skutečnost, že návrh je v tomto případě dále vyhodnocován, nepředstavuje důkaz o jeho způsobilosti.

Není-li otázka způsobilosti jednoznačná a považuje-li se za nezbytný podrobnější přezkum daného případu, může být svolán výbor pro přezkum způsobilosti. Úlohou výboru je zajistit jednotný právní výklad těchto případů a rovné zacházení se žádajícími právními subjekty a hlavními výzkumnými pracovníky podílejícími se na tomto návrhu (13).

Hlavní výzkumní pracovníci, jejichž návrhy byly shledány jako nezpůsobilé, budou informováni o důvodech tohoto rozhodnutí.

3. VZÁJEMNÉ HODNOCENÍ

3.1.1 Úloha nezávislých odborníků

Návrhy podléhají přezkumu ze strany nezávislých odborníků (vzájemných hodnotitelů) s cílem zajistit, aby byly pro financování vybrány pouze nejkvalitnější návrhy. Nezávislým odborníkem je odborník, který není pracovníkem ERV ani Komise (14), jedná svým jménem a při výkonu své práce nezastupuje žádnou organizaci ani vědeckou obec.

Pro účely vzájemného hodnocení se rozlišuje pět kategorií nezávislých odborníků:

1. Předsedové komisí ERV pro vzájemné hodnocení: organizují práci v rámci své komise, předsedají zasedáním komise a účastní se závěrečného zasedání za účelem sjednocení stanovisek. Při přípravě zasedání komise mohou provádět rovněž individuální posouzení návrhů (obvykle distančně).

2. Členové komisí ERV pro vzájemné hodnocení: napomáhají při přípravě zasedání komisí, účastní se těchto zasedání a mohou rovněž přispívat k individuálnímu hodnocení návrhů, obvykle distančně

3. Hodnotitelé komise: nezávislí odborníci, kteří jsou požádáni o pomoc při individuálním hodnocení návrhů. Zasedání komisí se obvykle neúčastní.

4. Posuzovatelé: nezávislí odborníci, kteří provádějí individuální posouzení návrhů, a to pouze distančně, a za úkoly, které vykonávají, nedostávají žádnou odměnu.

5. Nezávislí pozorovatelé: nezávislí odborníci, kteří jsou požádáni o přezkum postupu vzájemného hodnocení z hlediska jeho fungování a provádění. Neposuzují návrhy, které jsou předmětem hodnocení. Mohou se účastnit jakékoli zasedání v rámci postupu vzájemného hodnocení.

3.1.2 Jmenování odborníků (15)

Vědecká rada ERV odpovídá za navržení nezávislých odborníků pro vzájemné hodnocení projektů hraničního výzkumu (16) podle čl. 17 odst. 2 pravidel pro účast a za sledování realizace nepřímých akcí ve smyslu čl. 27 odst. 1 pravidel pro účast. Pro určení nezávislých odborníků může vědecká rada ERV využít své členy a informace poskytnuté členy komisí nebo ERCEA. Na základě tohoto návrhu pak ERCEA nezávislé odborníky oficiálně jmenuje (17).

Nezávislí odborníci musí mít dovednosti a znalosti odpovídající oblastem činnosti, v nichž mají být nápomocni. Musí mít vysokou úroveň odborných zkušeností ve veřejném nebo soukromém sektoru v oblasti vědeckého výzkumu, stipendií nebo vědeckého řízení. Nezbytné mohou být i jiné dovednosti (např. poradenství a vzdělávání mladých vědců; řízení nebo hodnocení projektů; přenos technologií a inovace; mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a techniky). V případě jmenování nezávislých odborníků, kteří budou pracovat s utajovanými informacemi, se vyžaduje příslušná bezpečnostní prověrka.

ERCEA může využít rovněž seznam odborníků vypracovaný na základě výzev k předkládání přihlášek zveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie, jakož i jiné odborníky s potřebnými kvalifikacemi, kteří byli určeni například po konzultaci s vnitrostátními agenturami financujícími výzkum a podobnými organizacemi. Odborníci mohou pocházet z jiných zemí než členských států EU či států přidružených k 7. RP.

Při sestavování skupin odborníků se ERCEA snaží zajistit nejvyšší úroveň vědeckých a technických odborných znalostí v oblastech odpovídajících dané výzvě, přičemž bere v úvahu rovněž další kritéria, například:

—	přiměřené zapojení žen a mužů z celé EU a z přidružených států, jakož i ze třetích zemí (18),

—	pravidelné střídání odborníků v souladu s potřebou zajištění kontinuity. Průměrně se každý rok předpokládá obměna nejméně čtvrtiny odborníků využívaných v každé oblasti výzkumu.

Odborníci musí mít rovněž odpovídající jazykové dovednosti potřebné pro hodnocení návrhů.

Jména nezávislých odborníků přidělených jednotlivým projektům se nezveřejňují. Na internetových stránkách Komise však bude každý rok zveřejněn seznam nezávislých odborníků, kteří napomáhají při hodnocení návrhů obdržených na základě výzvy související se zvláštním programem „Myšlenky“. Na internetových stránkách ERV bude mimo to zveřejněn seznam členů komisí.

Jakýkoli přímý či nepřímý kontakt ohledně vzájemného hodnocení výzvy mezi hlavním výzkumným pracovníkem a/nebo žádajícím právním subjektem předkládajícím návrh v rámci téže výzvy a nezávislým odborníkem podílejícím se na tomto vzájemném hodnocení je přísně zakázán. Jakýkoli takový kontakt může mít za následek rozhodnutí ERCEA o vyloučení příslušného návrhu z dotyčné výzvy.

3.1.2.1 Vyloučení nezávislých odborníků na žádost žadatele

Podle příslušné Příručky pro žadatele mohou žadatelé požádat, aby při hodnocení jejich návrhu určitá osoba (19) nejednala jako vzájemný hodnotitel. V těchto případech budou žadatelé vyzváni, aby svou žádost odůvodnili (20). Za této situace může být v případě, kdy je určená osoba nezávislým odborníkem účastnícím se hodnocení návrhů pro danou výzvu, dotyčná osoba vyloučena z hodnocení dotyčného návrhu, pokud je ERCEA i nadále schopna nechat návrh vyhodnotit.

3.1.3 Podmínky jmenování, kodex chování a střet zájmů

Tento oddíl popisuje způsob, jakým ERCEA jmenuje nezávislé odborníky, kteří mají být nápomocni při vzájemném hodnocení návrhů předložených v rámci zvláštního programu „Myšlenky“. Stejný postup může ERCEA použít obdobně při jmenování odborníků za účelem plnění úkolů ve smyslu čl. 27 odst. 1 pravidel pro účast.

Na základě vzorů schválených Komisí vyhotoví ERCEA jmenovací listinu, kterou nezávislý odborník podepíše. Jmenovací listina stanoví rámec vztahů mezi nezávislým odborníkem a ERCEA, na jehož základě může být nezávislý odborník vyzván, aby ERV poskytl své odborné znalosti.

Tato jmenovací listina uvádí obecné podmínky vztahující se na nezávislé odborníky, zejména stanoví kodex chování pro nezávislé odborníky při vzájemném hodnocení, který je připojen k jmenovací listině, obsahuje podstatná stanovení týkající se důvěrnosti údajů a střetu zájmů a upřesňuje zacházení s osobními údaji.

Jmenování nabývá účinku po podpisu jmenovací listiny nezávislým odborníkem a ERCEA.

Přidělení úkolů předsedům komisí, jejich členům, hodnotitelům komisí a nezávislým pozorovatelům opravňuje k finanční náhradě. V tomto případě stanoví jmenovací listina obecné podmínky pro poskytování náhrady.

V případě posuzovatelů není přidělení úkolů způsobilé k finanční náhradě.

V souvislosti s každým přiděleným úkolem musí všichni nezávislí odborníci u každého návrhu, který přezkoumávají, potvrdit neexistenci (vylučujícího nebo možného) střetu zájmů. Pokud nezávislý odborník v souvislosti s návrhem zjistí střet zájmů, další postup závisí na tom, zda se jedná o vylučující nebo možný střet zájmů.

Okolnosti, za nichž může existovat „vylučující“ nebo „možný“ střet zájmů, jsou popsány v kodexu chování.

Nezávislí odborníci se nesmí podílet na hodnocení návrhů na základě výzvy, v níž sami předložili návrh.

Existuje-li vylučující střet zájmů, nesmí nezávislý odborník ovlivnit vzájemné hodnocení dotyčného návrhu. Nezávislý odborník není zejména nápomocen při individuálním posuzování (obvykle distančně), ani nevystupuje a nehlasuje v jednáních komise týkajících se tohoto návrhu. V takovémto případě nezávislý odborník opustí místnost (nebo elektronické fórum), jestliže komise projednává individuální návrh, u něhož existuje takovýto střet zájmů.

Existuje-li možný střet zájmů, zváží ERCEA okolnosti daného případu a poté vydá rozhodnutí. ERCEA může rozhodnout, zda umožní, aby se nezávislý odborník podílel na vzájemném hodnocení dotyčného návrhu (odborník poté musí za tímto účelem podepsat prohlášení), nebo zda ho vyloučí stejným způsobem, jako by se jednalo o vylučující střet zájmů.

Před jednáním v rámci vzájemného hodnocení musí odborník oznámit jakýkoli známý střet zájmů.

Vyjde-li v průběhu vzájemného hodnocení najevo doposud netušený střet zájmů, musí nezávislý odborník toto skutečnost neprodleně nahlásit odpovědnému pracovníkovi. Je-li s konečnou platností zjištěno, že se jedná o vylučující střet zájmů, musí se nezávislý odborník zdržet dalšího vzájemného hodnocení týkajícího se dotčeného návrhu. K případným připomínkám a bodovému ohodnocení, které tento nezávislý odborník provedl dříve, se nepřihlíží. V případě potřeby bude nezávislý odborník nahrazen.

Pokud nezávislý odborník vědomě zatají vylučující nebo možný střet zájmů a je-li tato skutečnost zjištěna v průběhu jednání v rámci vzájemného hodnocení, bude nezávislý odborník neprodleně vyloučen a použijí se sankce uvedené ve jmenovací listině. Výsledky jednání v rámci vzájemného hodnocení, jehož se dotyčná osoba účastnila, budou prohlášeny za neplatné a dotyčný návrh nebo návrhy budou vyhodnoceny znovu.

Analogicky s čl. 265a odst. 3 prováděcích pravidel k finančnímu nařízení (21) může být porušení kodexu chování či jiné vážné pochybení, jehož se dopustí nezávislý odborník, považováno za vážné profesní pochybení a může vést k vyloučení tohoto nezávislého odborníka ze seznamu nezávislých odborníků jmenovaných ERCEA. Na základě tohoto vyloučení bude nezávislý odborník vyřazen z databáze a po dobu trvání tohoto vyloučení se nebude moci znovu zaregistrovat.

3.1.4 Nezávislí pozorovatelé

Nezávislí odborníci mohou být jmenováni jako pozorovatelé za účelem přezkumu postupu vzájemného hodnocení z hlediska jeho fungování a provádění. Náplň práce pozorovatelů zahrnuje celé jednání v rámci vzájemného hodnocení, včetně případného distančního posuzování. V případech posuzovaných distančně mají pozorovatelé přístup k veškeré komunikaci mezi ERCEA a vzájemnými hodnotiteli a mohou kontaktovat některé či všechny vzájemné hodnotitele za účelem získání jejich názorů na provádění vzájemného hodnocení. Pozorovatelé mají přístup ke všem zasedáním, která jsou součástí jednání v rámci vzájemného hodnocení.

ERCEA podepíše s každým nezávislým pozorovatelem jmenovací listinu. K jmenování nezávislých pozorovatelů se použije vzor schválený Komisí. Ve vzoru schváleném Komisí je obsažen zvláštní kodex chování pro pozorovatele postupu vzájemného hodnocení.

O výběru odborníků jakožto pozorovatelů a o jejich pověření informuje ERCEA programový výbor.

Úkolem pozorovatelů je sledovat průběh jednání v rámci vzájemného hodnocení z hlediska jejich fungování, a nikoli závěru, ledaže je závěr vzájemného hodnocení přímým výsledkem provozních aspektů. Z tohoto důvodu není nutné, aby měli pozorovatelé odborné znalosti v oblasti hodnocených návrhů. Pokládá se dokonce za výhodné vyhnout se tomu, aby měli pozorovatelé příliš důkladné znalosti v konkrétní vědecko-technické oblasti, s cílem předejít střetům mezi jejich stanovisky ohledně závěru vzájemných hodnocení a průběhem jednání. Pozorovatelé se každopádně nevyjadřují k přezkoumávaným návrhům ani ke stanoviskům nezávislých odborníků ohledně návrhů.

Úlohou pozorovatelů je vydávat nezávislá doporučení ohledně průběhu jednání v rámci vzájemného hodnocení, možností zlepšení postupů a způsobu, jakým nezávislí odborníci uplatňují hodnotící kritéria. Pozorovatelé ověřují, zda jsou dodržovány postupy stanovené v těchto pravidlech nebo postupy, na něž se v těchto pravidlech odkazuje, a podávají vedoucím pracovníkům programu zprávu o možnostech zlepšení postupu.

Pozorovatelé musí dodržovat stejné povinnosti týkající se důvěrnosti údajů jako nezávislí odborníci a podepsat jmenovací listiny obsahující souhlas se zachováváním důvěrnosti údajů. Pozorovatelé nesmí vyzradit podrobnosti návrhů, jména nezávislých odborníků přidělených pro přezkoumání návrhů ani diskuse v rámci komisí pro vzájemné hodnocení.

Pozorovatelé podávají ERV zprávu o svých zjištěních. Pozorovatelé jsou rovněž vybízeni, aby se účastnili neformálních diskusí s pracovníky ERCEA, kteří se podílejí na jednáních v rámci vzájemného hodnocení, a aby předložili připomínky ohledně možných zlepšení, která by bylo možno neprodleně zavést v praxi.

O zjištěních pozorovatelů informuje ERCEA programový výbor a může rovněž zveřejnit shrnutí jejich zprávy.

Sledování vzájemného hodnocení podléhá zásadám uvedeným v konkrétním pověření. Zásady uvedené v pověření mohou být rozšířeny písemným dodatkem.

3.1.5 Kritéria vzájemného hodnocení

Hodnotící kritéria, včetně případného bodového ohodnocení návrhu a souvisejících vah a prahových hodnot, jsou stanovena v pracovním programu pro zvláštní program „Myšlenky“ na základě zásad uvedených ve zvláštním programu „Myšlenky“ a v pravidlech pro účast (22). Způsob, jakým budou tato kritéria uplatňována, může být blíže objasněn v Příručce pro žadatele (23).

V případě návrhů týkajících se záležitostí citlivých z etického hlediska (viz příloha B) nebo návrhů, které vyžadují další přezkoumání s ohledem na bezpečnostní aspekty (viz příloha D), se použijí zvláštní postupy.

3.1.6 Organizování vzájemného hodnocení

Vědecká rada ERV vypracuje metodiku vzájemného hodnocení, která se může u jednotlivých výzev v podrobnostech lišit, dohlíží na postup vzájemného hodnocení a stanoví jednací řád komisí ERV, který je zveřejněn na internetových stránkách ERV (Příručka pro vzájemné hodnotitele ERV). Vědecká rada ERV může své členy rovněž pověřit, aby se jako pozorovatelé účastnili zasedání komisí. Členové vědecké rady však v žádném případě neovlivňují závěr zasedání komise, kterého se účastní.

Vzájemné hodnocení je organizováno podle zásad stanovených v bodě 2.1, aby bylo zajištěno jednotné a důsledné posouzení návrhů na základě jejich kvality podle kritérií stanovených v pracovním programu pro zvláštní program „Myšlenky“.

Pokud výzva stanoví dvoufázový postup hodnocení, k dalšímu vzájemnému hodnocení jsou předloženy pouze návrhy, které prošly první fází, a to na základě hodnocení podle omezeného souboru kritérií (24).

3.1.6.1 Vzájemné hodnocení projektů hraničního výzkumu

Vzájemné hodnocení se provádí prostřednictvím komisí složených z nezávislých vědců a akademických pracovníků. Komisím mohou být nápomocni hodnotitelé komisí a specializovaní posuzovatelé, kteří vzájemné hodnocení provádějí zcela nebo částečně doma či na svém pracovišti („distanční hodnocení“). Komise jsou zřízeny tak, aby pokrývaly celou škálu oblastí výzkumu zahrnutých ve výzvě, přičemž každá komise odpovídá za konkrétní soubor oblastí výzkumu.

Komise pracují podle výše zmíněného jednacího řádu komisí ERV pod předsednictvím služebně staršího nezávislého odborníka.

Vzájemné hodnocení lze uspořádat ve dvou po sobě jdoucích fázích. V takovémto případě představuje závěr první fáze vstup pro druhou fázi. Posloupnost událostí v jednotlivých fázích je obvykle tato:

Přidělení návrhů komisím: Každý návrh je podle svého tématu přidělen určité komisi. Počáteční přidělení bude založeno na údajích poskytnutých žadatelem, podle názvu a obsahu návrhu a/nebo informací (případně ve formě „klíčových slov“) uvedených v návrhu.

Individuální posouzení: Návrhy jsou na základě příslušných kritérií přezkoumány nejméně třemi vzájemnými hodnotiteli (25), kteří mají potřebné kvalifikace ve vědeckých a/nebo technických oblastech souvisejících s návrhem a kteří vypracují zprávy o individuálním posouzení.

Posouzení komisí: Komise jsou povinny důsledně přezkoumat návrhy spadající do jejich oblasti působnosti (26) a v zájmu zajištění stejného zacházení s návrhy v rámci celé škály komisí a vědecko-technických oblastí dostupných ve výzvě postupovat jednotně s ostatními komisemi.

Hodnocení návrhu ze strany komise (včetně případného bodového ohodnocení návrhu u jednotlivých kritérií či celkově a jeho umístění v seznamu uspořádaném podle pořadí) je založeno na individuálních posouzeních a na diskusi v rámci komise a je schváleno většinou hlasů. Výsledkem fáze posouzení komisí je seznam návrhů podle pořadí. V posledním kroku vzájemného hodnocení komise určí návrhy, které jsou doporučeny pro financování, a to podle rozpočtu přiděleného na danou výzvu.

Pohovory: Je-li to stanoveno v pracovním programu pro zvláštní program „Myšlenky“, může posouzení komisí zahrnovat pohovory s hlavním výzkumným pracovníkem a/nebo žádajícím právním subjektem. ERCEA může proplatit cestovní výdaje a výdaje na pobyt vzniklé v souvislosti s pohovory. Pravidla pro proplácení výdajů vztahující se na osoby účastnící se pohovorů jsou stanovena v příloze C. Každý pohovor je veden nejméně třemi členy komise. Pohovory se mohou konat v místě zasedání komise pro vzájemné hodnocení nebo v případě, je-li to technicky proveditelné, pomocí elektronických prostředků (videospojení, telekonference nebo podobně).

Posouzení mezi komisemi (posouzení napříč komisemi, obory, oblastmi výzkumu atd.): Podle posouzení mezi komisemi je stanoveno konečné doporučené pořadí návrhů ponechaných pro celou výzvu (napříč všemi oblastmi výzkumu dostupnými ve výzvě), a to na základě pečlivého posouzení kvality návrhů v rámci jednotlivých komisí. Toto posouzení se provádí v rámci fóra, v němž jsou zastoupeni předsedové komisí nebo pověření členové komisí. Při posouzení mezi komisemi se zvláštní pozornost věnuje návrhům mezioborové povahy, které překračují hranice mezi jednotlivými komisemi, návrhům v nových a objevujících se oblastech a vysoce rizikovým a současně vysoce ziskovým návrhům.

Pokud pracovní program pro zvláštní program „Myšlenky“ stanoví orientační rozpočty přidělené každé komisi, oboru, oblasti výzkumu atd., je možné vzít v diskusi v úvahu pouze návrhy mimo soubor návrhů s dostatečně vysokým ohodnocením, aby spadaly do orientačního rozpočtu stanoveného pro každou komisi, obor, oblast výzkumu atd.

Výsledky vzájemného hodnocení jsou uvedeny v hodnotící zprávě vypracované pro každý návrh, případně včetně výsledků posouzení mezi komisemi, s uvedením konečného doporučení komise ohledně návrhu spolu s individuálními posouzeními nezávislých odborníků a rovněž případným doporučením ohledně maximální částky financování, jež má být poskytnuta.

3.1.6.2 Dvoufázový postup předkládání návrhů pro projekty hraničního výzkumu

Ve výzvě bude upřesněno, kdy se použije dvoufázový postup předkládání návrhů. V těchto případech budou v pracovním programu pro zvláštní program „Myšlenky“ stanovena hodnotící kritéria vztahující se na každou fázi. Přesná metodika vzájemného hodnocení v první a ve druhé fázi se může lišit (např. s ohledem na využití hodnotitelů komise, posuzovatelů a/nebo pohovorů s hlavními výzkumnými pracovníky).

Hlavní výzkumní pracovníci musí nejprve předložit zkrácený nebo stručný návrh. Tento návrh v první fázi je vyhodnocen podle kritérií stanovených pro tuto fázi ve výzvě.

Po vyhodnocení návrhu v první fázi může posouzení komisí u ponechaných návrhů vést k výzvě k předložení návrhu v rámci druhé fáze. Bez ohledu na případné další posouzení mezi komisemi jsou komise v této fázi v rámci své pravomoci oprávněny doporučit návrhy, které by měly postoupit do druhé fáze.

Úspěšní žadatelé po první fázi budou vyzváni, aby ve lhůtě stanovené pro druhou fázi předložili podrobnější návrh nebo úplnější a aktualizované informace k původnímu návrhu. V zájmu zachování zásady rovného zacházení může komise doporučit, aby byly z dalšího hodnocení vyloučeny návrhy předložené ve druhé fázi, které se významně odchylují od příslušného návrhu v první fázi.

Postup vzájemného hodnocení pro druhou fázi dodržuje pořadí popsané v bodě 3.1.6.1.

3.1.6.3 Vzájemné hodnocení koordinačních a podpůrných akcí

Vzájemné hodnocení koordinačních a podpůrných akcí dodržuje stejné pořadí, jak je uvedeno v bodě 3.1.6.1. Posouzení komisí může být závěrečnou fází před tím, než ERCEA schválí seznam s konečným pořadím.

Jedinou výjimkou z tohoto postupu bude případ koordinačních a podpůrných akcí, na něž se vztahuje článek 14 pravidel pro účast, kdy jsou nezávislí odborníci jmenováni pouze tehdy, považuje-li to ERCEA za vhodné.

Další informace o postupu vzájemného hodnocení koordinačních a podpůrných akcí budou stanoveny v pracovním programu pro zvláštní program „Myšlenky“, ve výzvě a v příslušné Příručce pro žadatele.

3.1.7 Výsledky vzájemného hodnocení, výběr a odmítnutí projektů

Vědecká rada ERV potvrdí seznam s konečným pořadím návrhů doporučených pro financování na základě vzájemného hodnocení.

Podle závěru vzájemného hodnocení a po vypracování seznamu s konečným pořadím vědeckou radou ERV vyhotoví ERCEA konečný seznam nebo seznamy návrhů pro možné financování.

Výsledkem je:

—

Seznam návrhů, které jsou dostatečně kvalitní, aby byly ponechány pro možné financování. Tento seznam je předložen v doporučeném pořadí se stanovením priority pro financování v mezích rozpočtu dostupného pro danou výzvu (seznam ponechaných návrhů). Jsou-li ve výzvě stanoveny orientační rozpočty pro konkrétní komise, obory, oblasti výzkumu atd., mohou být pro každou takovouto oblast vypracovány zvláštní seznamy ponechaných návrhů.

—

Pokud celkové doporučené financování pro návrhy ponechané na základě vzájemného hodnocení překročí rozpočet dostupný pro danou výzvu, může být vypracován rezervní seznam návrhů (nebo v případě orientačních rozpočtů přidělených pro konkrétní komise, obory, oblasti výzkumu atd. několik rezervních seznamů). Počet návrhů v rezervním seznamu určí ERCEA s ohledem na rozpočtová hlediska a je založen na pravděpodobnosti, že takovéto návrhy mohou nakonec obdržet financování s ohledem na možné stažení návrhů či na dostupnost dodatečného rozpočtu.

—

Seznam návrhů, které nebudou ponechány pro financování. Tento seznam zahrnuje návrhy, které byly shledány jako nezpůsobilé (před vzájemným hodnocením, v jeho průběhu či posléze), návrhy, u nichž se usoudilo, že nedosahují požadovaného prahu kvality, návrhy, které nelze vzhledem k nedostatečnému dostupnému rozpočtu financovat, jelikož nedosáhly potřebného hodnocení, a návrhy zbývající z rezervního seznamu, byl-li vyčerpán rozpočet pro konkrétní výzvu.

Posouzení kvality a doporučené pořadí pro financování návrhů uvedených v seznamu ponechaných návrhů vychází ze vzájemného hodnocení návrhu na základě všech příslušných kritérií. Je-li však ve výzvě stanoven dvoufázový postup vzájemného hodnocení, a pokud se má za to, že návrh nedosahuje prahu kvality stanoveného ve výzvě pro konkrétní hodnotící kritérium, může být v průběhu vzájemného hodnocení doporučeno konečné odmítnutí návrhu, aniž by bylo nutné návrh dále posoudit na základě ostatních použitelných kritérií.

Návrh, který je v rozporu se základními etickými zásadami nebo který nesplňuje podmínky stanovené ve zvláštním programu „Myšlenky“ nebo ve výzvě, nebude vybrán (27). Návrhy lze odmítnout rovněž z etických či bezpečnostních důvodů podle postupů uvedených v příloze B, respektive D.

Potenciální hlavní výzkumný pracovník nebo žádající právní subjekt v případě nepřímé akce v rámci zvláštního programu „Myšlenky“, který se při provádění jakékoli jiné nepřímé akce na základě rámcových programů dopustil nesrovnalosti (28), může být kdykoli z výběrového řízení vyloučen, přičemž se náležitě přihlédne k zásadě přiměřenosti.

3.1.8 Zpětná vazba

Na základě vzájemného hodnocení poskytne ERCEA hlavnímu výzkumnému pracovníkovi a žádajícímu právnímu subjektu zpětnou vazbu. Veškerá komunikace se uskutečňuje a zpětná vazba ze strany ERCEA určená hlavnímu výzkumnému pracovníkovi a žádajícímu právnímu subjektu je poskytnuta prostřednictvím zabezpečeného e-mailového účtu ERCEA. Předpokládané datum poskytnutí zpětné vazby bude uvedeno v Příručce pro žadatele.

Na základě vzájemného hodnocení první fáze ve dvoufázovém vzájemném hodnocení:

Subjekty, jejichž návrhy byly shledány jako nezpůsobilé, budou informovány o důvodech tohoto rozhodnutí. Nezpůsobilé návrhy nejsou vyhodnoceny.

Subjekty, jejichž návrhy nebyly ponechány pro další fázi, obdrží zpětnou vazbu ohledně vzájemného hodnocení ve formě hodnotící zprávy.

Subjekty, jejichž návrhy jsou ponechány pro další fázi, obdrží oznámení a mohou být pozvány k pohovoru.

Na základě vzájemného hodnocení první fáze ve dvoufázovém postupu předkládání návrhů:

Subjekty, jejichž návrhy byly shledány jako nezpůsobilé, budou informovány o důvodech tohoto rozhodnutí. Nezpůsobilé návrhy nejsou vyhodnoceny.

Subjekty, jejichž návrhy nebyly ponechány pro další fázi, obdrží zpětnou vazbu ohledně vzájemného hodnocení ve formě hodnotící zprávy.

Subjekty, jejichž návrhy jsou ponechány pro další fázi, budou vyzvány k předložení návrhu pro druhou fázi a mohou být pozvány k pohovoru.

Na základě druhého vzájemného hodnocení v případech uvedených v písmenu a) a b) a po jediném vzájemném hodnocení v případě jednofázového předkládání návrhů a jednofázového hodnocení:

Subjekty, jejichž návrhy byly shledány jako nezpůsobilé, budou informovány o důvodech tohoto rozhodnutí. Nezpůsobilé návrhy nejsou vyhodnoceny.

Návrhy překračující práh kvality i návrhy, které nedosahují prahu kvality, obdrží zpětnou vazbu ohledně vzájemného hodnocení ve formě hodnotící zprávy.

V hodnotící zprávě je uveden závěr vzájemného hodnocení a tato zpráva případně obsahuje připomínky a bodová ohodnocení, a to celkově a/nebo pro jednotlivá kritéria. V případě návrhů uvedených v seznamu ponechaných návrhů hodnotící zpráva případně obsahuje doporučení ohledně maximální částky financování, která má být poskytnuta, a jiná vhodná doporučení týkající se provedení projektu a/nebo návrhy na zlepšení metodiky a programu práce.

V případě návrhů, které byly odmítnuty z důvodu nedosažení prahu kvality, mohou být připomínky obsažené v hodnotící zprávě úplné pouze u kritérií, která byla přezkoumána do okamžiku, kdy nebylo dosaženo požadovaného prahu kvality.

Subjekty, jejichž návrhy byly odmítnuty kvůli etickým a bezpečnostním aspektům, budou informovány o důvodech tohoto rozhodnutí.

3.1.9 Poskytování pomoci a postupy pro vyřizování stížností

ERCEA poskytuje informace o postupu, jenž musí hlavní výzkumní pracovníci a/nebo žádající právní subjekty dodržet v případě dotazů nebo stížností (29) v souvislosti s výsledky konkrétního vzájemného hodnocení ve vztahu k jakékoli výzvě ERV.

Dotaz nebo stížnost by měly obsahovat alespoň název výzvy, číslo návrhu (pokud existuje), název návrhu a popis vzniklých problémů.

U záležitostí týkajících se ověření způsobilosti a/nebo postupu vzájemného hodnocení konkrétního návrhu je stanoveným postupem pro vyřizování stížností informování o případných nedostatcích ve výsledcích ověření způsobilosti nebo ve způsobu hodnocení návrhu, které pravděpodobně ohrozily rozhodnutí ohledně financování či nefinancování návrhu. Je možno svolat výbor pro nápravná opatření, aby dotyčný případ přezkoumal. Má-li se výbor zabývat otázkami způsobilosti, může si vyžádat doporučení výboru pro přezkum způsobilosti (viz bod 2.2.6). Ve výboru se schází pracovníci s potřebnými odbornými znalostmi ve vědecko-technické a právní oblasti. Samotný výbor však návrh nehodnotí. Podle povahy stížnosti může výbor přezkoumat životopisy nezávislých odborníků, jejich individuální připomínky a hodnotící zprávu. Výbor nezpochybní vědecké posouzení náležitě kvalifikovaných komisí odborníků.

Na základě svého přezkumu výbor ERCEA doporučí další postup. Pokud se výbor domnívá, že existují důkazy na podporu stížnosti, může navrhnout částečné či celkové nové vyhodnocení návrhu nezávislými odborníky.

Stížnost je nutno podat do jednoho měsíce ode dne zveřejnění zpětné vazby prostřednictvím zabezpečeného e-mailového účtu ERCEA, jak je popsáno v bodě 3.1.8. Podrobný postup pro vyřizování stížností je popsán v Příručce pro žadatele. Výbor pro nápravná opatření se nebude zabývat nezpůsobilými stížnostmi.

Odpověď bude stěžovatelům zaslána do tří týdnů od uplynutí lhůty vztahující se na stížnosti, jak je stanovena výše. Nelze-li v této fázi poskytnout konečnou odpověď, je v odpovědi uvedeno, kdy bude takováto odpověď poskytnuta.

3.1.10 Podávání zpráv a poskytování informací o postupu vzájemného hodnocení

Na základě každého vzájemného hodnocení vyhotoví ERCEA zprávu a zpřístupní ji vědecké radě ERV a programovému výboru zvláštního programu „Myšlenky“. Zpráva obsahuje statistické údaje o obdržených návrzích (např. počet, pokrytá prioritní témata, kategorie žádajících právních subjektů a požadovaný rozpočet), o postupu hodnocení a o nezávislých odbornících.

Pro komunikační účely může ERCEA na konci postupu hodnocení ve vhodných sdělovacích prostředcích zveřejnit obecné informace o závěru vzájemného hodnocení. ERCEA může mimo to zveřejnit informace o hodnocených projektech, které podle hodnocení (nebo po druhé fázi v případě dvoufázového hodnocení) (30) překračují práh kvality a u nichž žadatelé udělili individuální souhlas se zveřejněním konkrétních údajů (31).

Pro účely související se sledováním, analýzou a hodnocením (jak se předpokládá v pracovním programu pro zvláštní program „Myšlenky“) může ERCEA potřebovat, aby byly předložené návrhy zpracovány třetími stranami (32) v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001. Žadatelé (33) se žádají, aby udělili svobodný individuální souhlas se zpracováním návrhů. Individuální souhlas se nevyžaduje povinně a žadatelé jej udělují pouze dobrovolně. Pokud žadatel odmítne individuální souhlas udělit, nemá to vliv na postup hodnocení.

4. ROZHODNUTÍ O UDĚLENÍ GRANTU A VYPRACOVÁNÍ GRANTOVÝCH DOHOD

Granty žádajícím právním subjektům v mezích dostupného rozpočtu uděluje odpovědná schvalující osoba na základě seznamu návrhů s konečným pořadím, který vypracovala ERCEA podle bodu 3.1.7, a to prostřednictvím oficiální grantové dohody.

Grantové dohody jsou s žádajícími právními subjekty uzavírány s výhradou vnitřních finančních a právních postupů (34) a ověření požadavků uvedených v tomto oddíle.

V průběhu vypracovávání grantové dohody mohou být hlavní výzkumný pracovník a žádající právní subjekt požádáni, aby poskytli další informace o projektu a jeho plánovaném řízení (35). V případech, kdy je s určitým projektem spojen více než jeden účastník, mohou být hlavní výzkumný pracovník nebo žádající právní subjekt požádáni, aby od ostatních účastníků získali tyto informace a záruky.

Na základě výsledku postupu hodnocení se u některých návrhů mohou k uzavření grantové dohody vyžadovat dodatečné podmínky (36). Tyto podmínky budou náležitě zdokumentovány a společně s hodnotící zprávou sděleny dotyčnému hlavnímu výzkumnému pracovníkovi a žádajícímu právnímu subjektu.

Granty nelze udělit žádajícím právním subjektům, které se v době postupu pro udělení grantu nacházejí v některé ze situací uvedených v čl. 93 odst. 1 (konkurs atd.), v článku 94 (nesprávná prohlášení, atd.) a v čl. 96 odst. 2 písm. a) (vyloučení ze zakázek a grantů financovaných z rozpočtu Evropské unie) finančního nařízení. Žádající právní subjekty musí osvědčit, že se nenacházejí v některé z výše uvedených situací (37).

V této fázi budou v případě potřeby objasněny rovněž etické otázky. Za tímto účelem jmenuje ERCEA nezávislé odborníky, kteří se budou podílet na postupu etického přezkumu. (Viz příloha B).

Příprava grantu nezahrnuje jednání týkající se vědecko-technické podstaty. Následně je žádajícímu právnímu subjektu grant udělen na základě předloženého návrhu a financování doporučeného po vzájemném hodnocení s výhradou dohody žádajícího právního subjektu s hlavním výzkumným pracovníkem.

Pokud se ukáže, že dohody s hlavním výzkumným pracovníkem a žádajícím právním subjektem nelze dosáhnout, nebo jestliže jeden z nich či oba nepodepsali v přiměřené lhůtě, která může být stanovena, požadovanou doplňkovou dohodu, mohou být přípravy grantu ukončeny.

Vypracovávání grantové dohody pro návrhy uvedené v rezervním seznamu může být zahájeno, je-li zřejmé, že je k dispozici dostatečný rozpočet pro financování jednoho či více těchto projektů. S výhradou dostupného rozpočtu bude příprava grantu zahájena u návrhu s nejvyšším hodnocením a pokračuje sestupně podle konečného pořadí.

5. PŘÍLOHY

5.1 Příloha A – Postupy pro předkládání návrhů v tištěné podobě

Výjimečně si může žadatel v případě, že nemá naprosto žádné prostředky pro přístup k systému elektronického předkládání návrhů a není schopen si tyto prostředky opatřit, vyžádat u ERCEA svolení k předložení návrhu v tištěné podobě. Takovouto žádost, v níž musí být jednoznačně vysvětleny okolnosti daného případu, musí ERCEA obdržet nejpozději jeden měsíc před lhůtou stanovenou ve výzvě.

Žádosti o svolení k předložení návrhu v tištěné podobě je nutno zaslat na adresu:

European Research Council Executive Agency

Head of „Scientific Management Department“

COV2

B-1049 Brussels

Belgium

ERCEA na takovouto žádost odpoví do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. Je-li udělena výjimka, zašle ERCEA dotyčnému žadateli formuláře návrhu pro jeho předložení v tištěné podobě.

Jestliže z charakteristik určité výzvy vyplývá, že by obecně nebylo podání prostřednictvím internetu vhodné, může ERCEA hned na počátku rozhodnout, že akceptuje podání v tištěné podobě. V těchto případech bude tato možnost uvedena ve výzvě k předkládání návrhů a formuláře návrhu pro podání v tištěné podobě budou obecně dostupné.

Je-li přípustné podání v tištěné podobě, a to na základě zvláštní nebo obecné výjimky, jak bylo popsáno výše, mohou být zásilky obsahující návrhy v tištěné podobě doručeny prostřednictvím běžné pošty, soukromé doručovací služby nebo osobně. Verze návrhů předložené na přenosných elektronických paměťových médiích (např. CD-ROM či podobné elektronické zařízení), prostřednictvím elektronické pošty nebo faxem budou vyloučeny. Návrhy předložené v tištěné podobě musí být podány v jedné zásilce. Chtějí-li žadatelé předložit změny návrhu nebo poskytnout dodatečné informace, musí jednoznačně uvést, které části návrhu se změnily a změny/dodatečné části musí být předloženy a obdrženy před datem uzávěrky výzvy. Dodatečný nebo pozměněný obsah návrhu obdržený po datu uzávěrky výzvy nebude zpracován ani vyhodnocen.

V případě návrhu zaslaného poštou nebo doručovací službou je rozhodujícím datem datum odeslání, které je uvedeno na poštovním razítku nebo na potvrzení o převzetí zásilky doručovací službou. Zásilky obsahující návrhy může ERCEA (38) po obdržení otevřít pro účely evidence administrativních údajů v databázích a odeslání potvrzení o přijetí.

5.2 Příloha B – Postupy etického přezkumu

Úvod

Za účelem provádění článku 6 v 7. RP a článku 15 v pravidlech pro účast zahrnuje postup hodnocení prvotní určení etických otázek, které návrhy vyvolávají, načež u návrhů, které vyvolávají etické otázky, následuje etické šetření. V případě potřeby se po etickém šetření a před případným rozhodnutím ERCEA o výběru může v souladu se stanovenými pravidly uskutečnit etický přezkum návrhů. Etické šetření a etický přezkum (na něž se v této příloze společně odkazuje jako na postup etického přezkumu) provádějí nezávislí odborníci s odpovídajícími kvalifikacemi v oblasti etiky.

Cílem postupu etického přezkumu je ujistit se, že Evropská unie nepodporuje výzkum, který by byl v rozporu se základními etickými zásadami stanovenými v příslušných předpisech EU, a ověřit, zda je výzkum v souladu s pravidly týkajícími se etiky ve výzkumu, která jsou stanovena v rozhodnutí o 7. RP a v rozhodnutí o zvláštním programu „Myšlenky“. Přihlíží se ke stanoviskům Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích.

Návrhy

Je-li to vhodné a/nebo požaduje-li se to ve výzvě, zahrnují návrhy část týkající se etiky, která:

—	popisuje možné etické aspekty navrhovaného výzkumu s ohledem na jeho cíle, metodiku a možné důsledky jeho výsledků,

—	odůvodňuje návrh výzkumného projektu z etického hlediska,

—	vysvětluje, jak budou splněny etické požadavky stanovené v pracovním programu,

—	udává, jak návrh splňuje vnitrostátní právní a etické požadavky země, v níž se má výzkum podle plánu provádět,

—	uvádí časový harmonogram pro podání žádosti o vydání stanoviska a/nebo schválení ze strany příslušného orgánu na vnitrostátní úrovni (např. orgán pro ochranu údajů, orgán pro klinické zkoušky atd.).

Za tímto účelem by žadatelé měli vyplnit „tabulku etických otázek“, která je obsažena v Příručce pro žadatele.

ERCEA se může v průběhu postupu na žadatele kdykoli obrátit, aby si vyžádala dodatečné informace, které jsou důležité pro etické schválení.

Obecná procedurální ustanovení

Postupy etického šetření a organizace komisí pro etický přezkum

Předběžné interní prověření návrhů

Tým ERCEA pro etiku předběžně prověří veškeré návrhy, které byly doporučeny k financování, s cílem určit návrhy, které nevyvolávají žádné etické otázky a mohou být schváleny pro udělení grantu bez účasti nezávislých odborníků. Všechny ostatní návrhy jsou předloženy k dalšímu etickému šetření. Tento postup vychází z „tabulky etických otázek“ a z návrhů, jak byly předloženy žadateli.

Předložení komisi pro etické šetření

Všechny návrhy, u nichž bylo na úrovni předběžného prověření zjištěno, že vyvolávají etické otázky, jsou předloženy komisi pro etické šetření, která je složena z nezávislých odborníků s odpovídajícími kvalifikacemi v oblasti etiky.

Odborníci v komisi určí návrhy, v nichž jsou etické otázky uspokojivě vyřešeny, návrhy, které lze schválit, budou-li předloženy uspokojivé doklady a/nebo schválení na vnitrostátní úrovni, a návrhy, které vyžadují další pozornost vzhledem k důležitosti etických otázek, které vyvolávají, a jež je nutno předložit k etickému přezkumu (39).

U každého prověřovaného návrhu odborníci vyhotoví a podepíší zprávu o etickém šetření, která obsahuje část týkající se požadavků. Tyto požadavky se stávají smluvními povinnostmi.

Předložení komisi pro etický přezkum

Projekty, které vyvolávají významné etické otázky, jež byly zjištěny v průběhu etického šetření, jsou předloženy komisi pro etický přezkum. K etickému přezkumu jsou automaticky předloženy záležitosti jako výzkum týkající se lidských bytostí (40), lidských embryí a lidských embryonálních kmenových buněk a subhumánních primátů (41).

Komise pro etický přezkum ověří etické otázky, které návrh vyvolává, a určí etické požadavky, které je nutno splnit, aby bylo možno návrh schválit z etického hlediska. V této fázi může komise pro etický přezkum určit návrhy, které vyvolávají vážné etické otázky, jež mohou mít za následek vyloučení projektu z postupu pro udělení grantu.

Složení komisí pro etické šetření a etický přezkum

Etické komise jsou složeny z nezávislých odborníků z celé řady oborů, jako je právo, sociologie, psychologie, filozofie a etika, lékařství, molekulární biologie, chemie, fyzika, inženýrství a zvěrolékařství s přiměřeně vyváženým zastoupením vědců a ostatních členů.

ERCEA vybere a jmenuje náležitě kvalifikované odborníky v oblasti etiky, a to z odborníků, které Komise určila a vybrala pro 7. RP, nebo z odborníků určených vědeckou radou. Komise mají vyvážené zeměpisné zastoupení a zastoupení žen a mužů a jejich složení závisí rovněž na povaze přezkoumávaných návrhů. Pro účely postupu etického schválení se k jmenování odborníků v oblasti etiky použijí vzorové jmenovací listiny schválené Komisí pro nezávislé odborníky.

Na zasedání komise mohou být přizváni zástupci občanské společnosti.

Etický přezkum

V první fázi nezávislí odborníci návrhy obvykle přezkoumají distančně. Ve druhé fázi jsou poté návrhy projednány v rámci řádně jmenované komise pro etický přezkum za účelem přijetí rozhodnutí na základě shody.

Komise vyhotoví zprávu o etickém přezkumu. Zpráva o etickém přezkumu obsahuje seznam etických otázek, popis způsobu, jakým se těmito otázkami zabývá hlavní výzkumný pracovník a jeho tým, a požadavky a doporučení komise pro etický přezkum. Zpráva je podepsána odborníky komise pro etický přezkum. Nelze-li dosáhnout shody, odráží zpráva stanovisko většiny odborníků v komisi pro etický přezkum.

Zprávy o etickém šetření a etickém přezkumu

Hlavní výzkumný pracovník a žádající právní subjekt jsou informováni o závěru postupu etického přezkumu prostřednictvím zprávy o etickém šetření nebo zprávy o etickém přezkumu, aniž by byla zveřejněna totožnost odborníků.

V rozhodnutí o financování projektu se berou v úvahu výsledky postupu etického přezkumu. To může znamenat změny grantové dohody a jejích příloh nebo v naprosto mimořádných případech ukončení vypracovávání grantové dohody.

Vnitrostátní schválení a stanoviska příslušné etické komise

ERCEA se ujistí, že žadatelé obdrželi před podpisem grantové dohody příslušné schválení od vnitrostátního orgánu a/nebo kladná stanoviska od příslušné etické komise. Nebylo-li schválení vnitrostátního orgánu a/nebo kladné stanovisko místní etické komise získáno před zahájením grantové dohody, obsahuje tato dohoda zvláštní ustanovení, které vyžaduje, aby bylo příslušné povolení nebo stanovisko získáno před zahájením příslušného výzkumu.

Následná etická kontrola a audit

Návrhy, které prošly etickým šetřením a/nebo etickým přezkumem, mohou být odborníky označeny jako návrhy, které vyžadují následnou etickou kontrolu/audit. Následnou etickou kontrolu/audit provádějí odborníci, kteří se specializují na etické otázky, a to nejdříve ke dni prvního účetního období návrhu. Cílem postupu následné etické kontroly/auditu je pomoci příjemcům grantu při řešení etických otázek, které vyvolává jejich práce, a v případě potřeby při přijímání nápravných opatření.

V naprosto mimořádných případech může postup následné etické kontroly/auditu vést k doporučení, aby ERCEA grantovou dohodu ukončila. Za organizaci a provádění postupu následné etické kontroly/auditu odpovídá útvar Komise pro etický přezkum (GŘ RTD).

Zvláštní procedurální ustanovení pro výzkumné činnosti týkající se lidských embryonálních kmenových buněk (42)

Při hodnocení a výběru návrhů zahrnujících použití lidských embryonálních kmenových buněk a před vypracováním příslušných grantových dohod použije ERCEA tento postup:

Použije se postup obecného vzájemného vědeckého přezkumu, popsaný v oddíle 3. Nezávislí odborníci pro vzájemný vědecký přezkum mimo to posoudí, zda:

—	projekt slouží významným vědeckým cílům k zlepšení vědeckých poznatků v základním výzkumu v Evropě nebo k zvýšení lékařských poznatků pro vývoj diagnostických, preventivních nebo léčebných metod používaných u člověka,

—

použití lidských embryonálních kmenových buněk je nezbytné k dosažení vědeckých cílů stanovených v návrhu. Žadatelé musí zejména doložit, že příslušné validované alternativy (zejména kmenové buňky z jiných zdrojů nebo jiného původu) nejsou vhodné a/nebo dostupné k dosažení očekávaných cílů návrhu. Posledně uvedené ustanovení se nevztahuje na výzkum srovnávající lidské embryonální kmenové buňky s jinými lidskými kmenovými buňkami.

Postup etického přezkumu

Návrhy na výzkum, které byly doporučeny pro financování a které zahrnují použití lidských embryonálních kmenových buněk, jsou předloženy Komisi (GŘ RTD) k etickému přezkumu. Postupy vztahující se na etický přezkum prováděný Komisí u návrhů v rámci 7. RP, které zahrnují použití lidských embryonálních kmenových buněk, jsou popsány ve vzorových jmenovacích listinách schválených Komisí.

Vnitrostátní schválení a stanoviska příslušné etické komise

ERCEA se ujistí, že žadatelé před podpisem grantové dohody obdrželi příslušné schválení od místních nebo vnitrostátních příslušných orgánů.

Není-li možné získat schválení vnitrostátního orgánu a/nebo kladné stanovisko místní etické komise před plánovaným zahájením projektu, lze grantovou dohodu uzavřít s výhradou vložení zvláštního ustanovení, které vyžaduje, aby bylo příslušné povolení nebo stanovisko získáno před zahájením příslušných výzkumných činností.

Při vypracovávání grantové dohody se přihlíží k výsledkům etického přezkumu. To může znamenat změny popisu práce uvedeného v grantové dohodě nebo v určitých případech ukončení vypracovávání grantové dohody.

U návrhů zahrnujících lidské embryonální kmenové buňky se po provedení etického přezkumu v souladu s čl. 6 odst. 9 rozhodnutí Rady 2006/972/ES (43) použije regulativní postup podle článků 5 a 7 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ke schválení financování a akcí zahrnujících použití lidských embryonálních kmenových buněk.

ERCEA bude mimo to hlavní výzkumné pracovníky vybízet, aby zajistili náležitou komunikaci s evropským registrem lidských embryonálních kmenových buněk (http://www.hescreg.eu/). To má zajistit transparentnost, pokud jde o použité linie lidských embryonálních kmenových buněk, a rozsáhlé šíření dostupných informací o těchto liniích.

5.3 Příloha C – Pravidla pro úhradu cestovních výdajů, denních příspěvků a příspěvků na ubytování pro hlavní výzkumné pracovníky pozvané k pohovoru (44)

Článek 1

1. Tato pravidla se vztahují na:

a)	osoby, které ERCEA pozvala k pohovoru podle bodu 3.1.6.1;

b)	jakoukoli osobu odpovědnou za doprovod zdravotně postižené osoby, kterou ERCEA pozvala k účasti na zasedání jakožto osobu, s níž má být veden pohovor.

2. Schvalující osoby pro závazky se výslovně vynasnaží zajistit, aby byly pohovory organizovány tak, aby osoby účastnící se pohovoru mohly využít ekonomicky nejvýhodnější ceny jízdného.

Schvalující osoby pro platby ověří obzvláště důkladně žádosti o proplacení výdajů, které se týkají mimořádně drahých letů. Schvalující osoby jsou oprávněny provést jakékoli kontroly, které mohou být nezbytné, a vyžádat si od osob účastnících se pohovoru jakýkoli důkaz, který je za tímto účelem nezbytný. Jeví-li se to jako opodstatněné, mohou rovněž omezit proplácení výdajů na sazby, které se běžně používají u obvyklé cesty z výchozího místa osob účastnících se pohovoru do místa konání zasedání.

3. Pokud se s přihlédnutím k výdajům, které vznikly zdravotně postiženým osobám účastnícím se pohovoru v důsledku jejich zdravotního postižení či jiné osobě, která je doprovází, jeví příspěvky stanovené v článku 3 jako jednoznačně neadekvátní, jsou na žádost odpovědné schvalující osoby po předložení podpůrných dokladů tyto výdaje proplaceny.

4. ERCEA neodpovídá za jakoukoli věcnou, nemajetkovou nebo hmotnou škodu, která vznikla osobám účastnícím se pohovoru nebo osobám odpovědným za doprovod zdravotně postižených osob účastnících se pohovoru během jejich cesty či pobytu v místě konání pohovoru, nelze-li tuto škodu přímo přičíst ERCEA.

Konkrétně osoby pozvané k pohovoru, které k cestě do místa konání pohovoru použijí vlastní dopravní prostředky, plně odpovídají za nehody, které mohou zapříčinit.

Článek 2

1. Všechny osoby účastnící se pohovoru mají nárok na proplacení výdajů na cestu z výchozího místa uvedeného v pozvánce (adresa pracoviště nebo bydliště) do místa konání pohovoru nejvhodnějšími dopravními prostředky vzhledem k dotyčné vzdálenosti. V případě vzdálenosti kratší než 400 km (jedním směrem, podle oficiální vzdálenosti po železnici) to je obvykle cesta vlakem první třídou a u vzdáleností větších než 400 km cesta letadlem v ekonomické třídě.

Pokud cesta letadlem zahrnuje let delší než 4 hodiny bez mezipřistání, proplatí se náklady na letenku v obchodní třídě.

2. Výdaje na cestu soukromým vozidlem jsou proplaceny ve stejné výši jako železniční jízdné první třídou.

3. Není-li na trase zajištěna železniční doprava, jsou výdaje na cestu soukromým vozidlem propláceny se sazbou ve výši 0,22 EUR na km.

4. Jízdné v taxislužbě a parkovné ve výchozím místě (nebo na letišti odletu) se neproplácí.

Článek 3

1. Denním příspěvkem vyplaceným za každý den konání pohovoru je paušální sazba, která má uhradit veškeré výdaje v místě konání pohovoru, včetně například stravy a místní dopravy (autobus, tramvaj, metro, taxi, parkovné, mýtné atd.), jakož i cestovní a úrazové pojištění.

2. Denní příspěvek činí 92 EUR.

3. Pokud se výchozí místo uvedené v pozvánce nachází ve vzdálenosti kratší než 100 km od místa konání pohovoru, snižuje se denní příspěvek o 50 %.

4. Osoby účastnící se pohovoru, které musí v místě konání pohovoru strávit jednu či více nocí, jelikož doby konání pohovorů nejsou slučitelné s časy letů nebo železničních spojů (45), mají nárok rovněž na příspěvek na ubytování. Tento příspěvek činí 100 EUR za noc. Počet nocí nesmí překročit počet dnů konání pohovorů + 1.

5. Další příspěvek na ubytování a/nebo denní příspěvek lze výjimečně proplatit v případě, pokud prodloužení pobytu osobě účastnící se pohovoru umožní snížit náklady na dopravu o částku vyšší, než je výše těchto příspěvků.

Článek 4

1. ERCEA výdaje proplatí po předložení žádosti o úhradu, která byla řádně vyplněna a podepsána osobou účastnící se pohovoru a pracovníkem ERCEA odpovědným za potvrzení přítomnosti dotyčné osoby.

Podepsáním žádosti o úhradu osoby účastnící se pohovoru prohlašují na svou čest, že uplatňované cestovní výdaje a/nebo příspěvky neproplatí s ohledem na stejnou cestu nebo stejnou dobu jiný orgán Evropské unie či jiná organizace nebo osoba a že jejich žádost odpovídá skutečně vzniklým výdajům. Nesrovnalosti a/nebo nesprávné žádosti budou mít za následek uložení správních sankcí analogicky s čl. 265a odst. 3 prováděcích pravidel k finančnímu nařízení.

2. Cestovní výdaje se proplácejí po předložení původních podpůrných dokladů nejpozději do 30 kalendářních dnů od posledního dne konání pohovoru: jízdenky a faktury nebo v případě online rezervací výtisk elektronické rezervace a palubní vstupenky pro zpáteční cestu. Předložené doklady musí udávat příslušnou třídu, čas jízdy a uhrazenou částku.

Nemůže-li osoba účastnící se pohovoru uvést řádné odůvodnění, které je přijato na základě odůvodněného rozhodnutí odpovědné schvalující osoby, zprošťuje nedodržení ustanovení tohoto odstavce ERCEA jakékoli povinnosti týkající se proplacení cestovních výdajů či vyplacení jakýchkoli příspěvků.

3. ERCEA uhradí výdaje osob účastnících se pohovoru ve lhůtě stanovené v prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení.

4. Cestovní výdaje se proplácejí v eurech, případně podle směnného kurzu platného ke dni konání pohovoru.

5. Denní příspěvek a případně příspěvek na ubytování se vyplácí v eurech podle paušální sazby platné ke dni konání pohovoru. Denní příspěvek a příspěvek na ubytování je možno upravit podle změn životních nákladů v Bruselu.

6. Veškeré úhrady cestovních výdajů, denních příspěvků a/nebo příspěvků na ubytování se provádějí na stejný bankovní účet.

7. Pověřená schvalující osoba může na základě odůvodněného rozhodnutí a po předložení podpůrných dokladů schválit proplacení výdajů, které osobám účastnícím se pohovoru vznikly v důsledku zvláštních pokynů, které tyto osoby obdržely písemně.

5.4 Příloha D – Bezpečnost při zpracování – citlivé akce ERV

A) Úvod

Na výzkum související s bezpečností se budou vztahovat zvláštní postupy, a to s ohledem na citlivou povahu řešených témat a konkrétní mezery ve schopnostech, jimiž je nutno se zabývat v zájmu ochrany evropských občanů. Akce ERV budou utajené (46), pokud se považují za citlivé.

Tyto postupy jsou popsány níže. Vztahují se na akce ERV v případě témat, která jsou citlivá z hlediska bezpečnosti.

B) Určení možných utajovaných akcí ERV

Akcí ERV citlivou z hlediska bezpečnosti je akce, při níž mohou být zpracovávány utajované informace.

K návrhu bude připojeno označení „bezpečnostní hlediska“:

—	pokud žadatel označí návrh jako citlivý,

—

pokud odborní hodnotitelé nebo ERCEA zjistí některou z níže uvedených podmínek nebo mají podezření, že existuje jedna z těchto podmínek:

—	jako podkladové informace jsou nebo mohou být použity utajované informace,

—	plánuje se, že určité nové informace budou utajované.

Je-li k návrhu připojeno označení „bezpečnostní hlediska“, budou dále prověřeny okolnosti plánované práce podle postupu popsaného v části C.

Je-li to vyžadováno v příslušné Příručce pro žadatele, musí návrhy v případě potřeby určit podkladové informace potřebné pro provedení akce ERV a utajované nové informace, které budou touto akcí získány. V případě návrhu zahrnujícího utajované informace (podkladové a/nebo nové), musí být součástí návrhu „bezpečnostní dopis“ (SAL) (47) a připojené „pokyny k utajení“ (48).

Pokyny k utajení zahrnují:

—	stupeň utajení podkladových a nových informací,

—	to, který účastník bude mít přístup k jakým informacím.

Mimo to budou požadovány tyto dokumenty:

—	kopie „bezpečnostní prověrky zařízení“ (nebo žádosti o bezpečnostní prověrku zařízení). Platnost bezpečnostní prověrky zařízení ověří ředitelství Komise pro bezpečnost prostřednictvím příslušného oficiálního kanálu u dotčených „národních bezpečnostních úřadů“ (NBÚ),

—	oficiální písemné povolení příslušných bezpečnostních úřadů k použití utajovaných podkladových informací.

Bezpečnostní dopis a pokyny k utajení, k nimž jsou připojeny podpůrné doklady, budou rovněž přezkoumány v rámci níže popsaného kontrolního postupu.

C) Kontrola možných utajovaných akcí ERV

Po vědeckém vyhodnocení návrhů jsou tyto seřazeny podle výsledků hodnocení. ERCEA vypracuje „seznam ponechaných návrhů“, který obsahuje návrhy doporučené pro možné financování, konkrétně návrhy, které nebyly odmítnuty a pro něž je k dispozici financování, a „rezervní seznam nebo seznamy“.

Kontrolnímu postupu je podrobena každá akce ERV s označením „bezpečnostní hlediska“ uvedená v seznamu ponechaných návrhů a v rezervním seznamu nebo seznamech. Tento kontrolní postup provede podvýbor ad hoc: „výbor pro bezpečnostní kontrolu“.

Tento „výbor pro bezpečnostní kontrolu“ je složen ze zástupců členských států navržených v úzké spolupráci s příslušnými národními bezpečnostními úřady, popřípadě s podporou zástupců příslušného programového výboru nebo výborů, ve složení zastupujícím země, z nichž pocházejí předkladatelé návrhů. Tomuto výboru předsedá zástupce Komise.

Tento výbor ověří, zda žadatelé vzali patřičně v úvahu veškeré bezpečnostní aspekty. Návrhy prověří členové výboru pocházející ze stejných zemí jako předkladatelé návrhů.

Tento postup by měl dospět ke společnému postoji dotyčných zástupců jednotlivých zemí, který povede k jednomu z těchto doporučení:

—	Utajení není nutné: je možno zahájit postupy pro vypracování grantových dohod ERV (mohou však být případně vydána určitá doporučení týkající se přípravy).

—

Utajení je nezbytné: jsou vydána zvláštní doporučení týkající se vypracování grantové dohody ERV ve formě podmínek, jež musí být v grantové dohodě splněny. Akce ERV se stane utajovanou akcí (49) a bude utajovanou skutečností EU s nejvyšším stupněm utajení informací použitých/získaných při akci ERV, jak je uvedeno v bezpečnostním dopise a připojených pokynech k utajení.

—

Návrh je příliš citlivý, než aby byl financován, jelikož žadatelé nemají odpovídající odborné zkušenosti, dovednosti nebo povolení, aby mohli náležitě zpracovávat utajované informace. V tomto případě lze návrh odmítnout. Je-li tomu tak, ERCEA objasní důvody odmítnutí, nepatří-li tyto důvody rovněž k utajovaným skutečnostem.

Na základě tohoto společného postoje bude určen stupeň utajení. ERCEA spolu se všemi příslušnými NBÚ poté v průběhu vypracovávání a provádění grantové dohody ověřuje, zda jsou zavedeny všechny nezbytné postupy a opatření, aby bylo zaručeno, že je s utajovanými informacemi nakládáno odpovídajícím způsobem.

D) Povolení k vývozu a předání

Bez ohledu na případný stupeň utajení může být návrh mimo to považován za citlivý rovněž v případě, pokud předpokládá výměnu materiálu podléhajícího povolení k předání nebo vývozu.

V této souvislosti musí žadatelé dodržet vnitrostátní právní předpisy a nařízení EU (50). Jsou-li pro provedení plánované práce nezbytná vývozní povolení (nebo povolení uvnitř EU), musí žadatelé objasnit požadavek na existenci těchto povolení k vývozu nebo předání a musí předložit kopii povolení k vývozu nebo předání (nebo kopii žádosti o vydání takovéhoto povolení).

E) Mezinárodní spolupráce

Bezpečnostní obavy nelze uplatnit jako důvod k odmítnutí návrhů týkajících se neutajovaných akcí ERV za účasti subjektů ze třetí země (51). Jediné výjimky z tohoto pravidla platí v případě, že:

—	téma bylo v pracovním programu popsáno jako téma, které není otevřeno pro mezinárodní spolupráci: v tomto případě bude každý návrh zahrnující mezinárodní spolupráci prohlášen za nezpůsobilý,

—	bylo použito označení „bezpečnostní hlediska“, v tomto případě bude návrh podroben kontrole v souladu s výše popsaným postupem.

(1) Úř. věst. L 57, 24.2.2007, s. 14.

(2) Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 243.

(3) Úř. věst. L 9, 12.1.2008, s. 15.

(4) Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

(5) Úř. věst. L 391, 30.12.2006, s. 1.

(6) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(7) S možnou výjimkou koordinačních a podpůrných akcí uvedených v článku 14 pravidel pro účast.

(8) http://cordis.europa.eu/home_en.html; http://ec.europa.eu/research/participants/portal; http://erc.europa.eu

(9) Výjimečně může hlavní výzkumný pracovník sám jednat jako žádající právní subjekt.

(10) Provozovatel systému elektronického podání se může na navrhovatele obrátit v zájmu objasnění či vyřešení technických problémů souvisejících s podáním.

(11) Úplnost informací obsažených v návrhu musí vyhodnotit nezávislí odborníci. Ověření způsobilosti se týká pouze existence příslušných částí a formulářů návrhu a platnosti požadovaných doplňujících dokladů.

(12) Návrhy jsou obvykle vyhodnoceny na základě kritérií pro daný režim financování, pro nějž jsou předloženy. V případech, kdy byl například režim financování vybrán chybně, však může ERCEA rozhodnout, že návrh vyhodnotí podle kritérií jiného režimu financování. To lze provést pouze tehdy, je-li zřejmé, že návrh neodpovídá či nedostatečně odpovídá původně zvolenému režimu financování, a je-li v dotyčné výzvě k dispozici vhodnější režim financování.

(13) Tento výbor je složen z pracovníků ERCEA a v případě potřeby dalších pracovníků Komise, kteří mají potřebné odborné znalosti v oblasti právních záležitostí a/nebo informačních systémů. Tento výbor přezkoumává návrh a okolnosti jeho podání a vydává zvláštní doporučení na podporu rozhodnutí o případném odmítnutí návrhu z důvodu způsobilosti. Výbor může rozhodnout, že se v zájmu objasnění konkrétní záležitosti obrátí na hlavního výzkumného pracovníka a žádající právní subjekt.

(14) Pracovníci příslušných specializovaných agentur EU jsou považováni za externí odborníky.

(15) Čl. 17 odst. 2 pravidel pro účast.

(16) Ke jmenování vzájemných hodnotitelů koordinačních a podpůrných akcí nemusí být nezbytně nutný výběr provedený vědeckou radou.

(17) Podle pravidel pro účast a/nebo rozhodnutí Komise (K(2008) 5694 ze dne 8. října 2008) o přenesení pravomocí na ERCEA.

(18) Evropská unie uplatňuje politiku vyváženého zastoupení mužů a žen a rovných příležitostí v oblasti výzkumu. Viz rozhodnutí Komise 2000/407/ES ze dne 19. června 2000„o vyváženém zastoupení mužů a žen ve výborech a odborných skupinách jí zřízených“. Ve stejné souvislosti čl. 17 odst. 2 pravidel pro účast stanoví, že „při jmenování skupin nezávislých odborníků je třeba přijmout vhodná opatření k tomu, aby byla ve skupinách zajištěna přiměřená vyváženost obou pohlaví“.

(19) Příslušná Příručka pro žadatele by mohla umožňovat, aby žadatel uvedl nejvýše tři takovéto osoby.

(20) Důvody musí být založeny na jednoznačných příčinách jako přímé vědecké soupeření, profesní nevraživost nebo podobná situace, které by ohrozily nebo zpochybnily objektivitu potenciálního hodnotitele.

(21) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

(22) Článek 15 pravidel pro účast.

(23) Návrhy jsou obvykle vyhodnoceny na základě kritérií pro daný režim financování, pro nějž jsou předloženy. V případech, kdy byl například režim financování vybrán chybně, však může ERCEA rozhodnout, že návrh vyhodnotí podle kritérií jiného režimu financování. To lze provést pouze tehdy, je-li zřejmé, že návrh neodpovídá či neodpovídá zcela původně zvolenému režimu financování, a je-li v dotyčné výzvě k dispozici více režimů financování.

(24) Podle čl. 16 odst. 1 pravidel pro účast.

(25) To může zahrnovat členy jiných komisí, než jsou komise, jimž je návrh přidělen, nebo posuzovatele.

(26) To zahrnuje mezioborové návrhy přesahující jednotlivé komise nebo oblasti, které mohou být za účelem přezkumu přiděleny členům více než jedné komise či dodatečným posuzovatelům.

(27) Čl. 15 odst. 2 pravidel pro účast.

(28) „Nesrovnalost“ ve smyslu nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(29) Postup pro vyřizování stížností nenahrazuje běžné kanály vztahující se na veškeré činnosti ERCEA a Komise, jako je: generální sekretariát Komise v případě porušení kodexu řádné správní praxe (vztahy s veřejností); evropský veřejný ochránce práv v případě „nesprávného úředního postupu“, Soudní dvůr Evropské unie v případě rozhodnutí týkajícího se určité osoby nebo právního subjektu.

(30) Na základě konečného seznamu vypracovaného ERCEA podle bodu 3.1.7.

(31) To může zahrnovat jména hlavních výzkumných pracovníků a žádajících právních subjektů, název návrhu a zkratku.

(32) Smluvní dodavatelé a/nebo příjemci koordinačních a podpůrných akcí.

(33) Hlavní výzkumní pracovníci a/nebo hostitelské instituce.

(34) V případě potřeby včetně dokončení postupu pro konzultace programového výboru, jak je stanoveno ve zvláštním programu „Myšlenky“.

(35) Podle čl. 16 odst. 4 pravidel pro účast a pravidel Komise pro ověřování existence a právního statusu účastníků a jejich provozní a finanční způsobilosti v případě nepřímých akcí podporovaných prostřednictvím grantu v rámci 7. RP, K(2007) 2466.

(36) Dodatečné podmínky by se mohly vztahovat na požadavky etického zhodnocení.

(37) Článek 114 finančního nařízení.

(38) Nebo jakýkoli smluvní dodavatel najatý za účelem poskytování administrativních služeb pro zasedání k vyhodnocení návrhů.

(39) GŘ RTD odpovídá za tyto oblasti: zákroky týkající se lidských embryonálních kmenových buněk, subhumánních primátů, lidských bytostí a návrhy spadající do těchto kategorií jsou automaticky předloženy GŘ RTD k etickému přezkumu.

(40) Například klinické zkoušky a výzkum zahrnující invazivní techniky u žijících osob (např. odběry vzorků tkání).

(41) Návrhy spadající do těchto kategorií jsou automaticky předloženy GŘ RTD k etickému přezkumu.

(42) S přihlédnutím k prohlášení Komise ze dne 24. července 2006 (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 42).

(43) Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 243.

(44) ERCEA může zavést systém elektronického podání, který se bude vztahovat na tištěné formuláře a originály, jež mají být předloženy na základě těchto pravidel pro úhradu výdajů.

(45) Od osob účastnících se pohovoru nelze zpravidla požadovat: aby odjely z výchozího místa nebo místa konání pohovoru před 7:00 (železniční stanice nebo jiný dopravní prostředek) nebo 8:00 (letiště); aby do místa konání pohovoru docestovaly po 21:00 (letiště) nebo 22:00 (železniční stanice nebo jiný dopravní prostředek); aby do výchozího místa docestovaly po 23:00 (letiště, železniční stanice nebo jiný dopravní prostředek).

(46) Jak je stanoveno v rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád (Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1), pokud jde o bezpečnostní předpisy, a v jeho následných změnách.

(47) Bezpečnostní dopis (SAL): „zvláštní smluvní podmínky vydané zadavatelem, které tvoří nedílnou součást utajované smlouvy, s níž souvisí přístup k utajovaným skutečnostem EU nebo jejich vytvoření, a které identifikují bezpečnostní požadavky nebo prvky utajované smlouvy, které vyžadují bezpečnostní ochranu“, jak je vymezeno v bodě 27 rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom.

(48) Jak je stanoveno v rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom.

(49) Zacházení s důvěrnými údaji se řídí veškerými příslušnými právními předpisy Společenství, včetně vnitřních pravidel orgánů, jako je rozhodnutí 2001/844/ES.

(50) Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1).

(51) „Třetí zemí“ se rozumí jakákoli země, která není členským státem EU ani státem přidruženým k 7. RP.

IV Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Smlouvy o ES, Smlouvy o EU a Smlouvy o Euratomu

11.12.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 327/71

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 26. dubna 2006

o režimu státní podpory C 39/03 (dříve NN 119/02), který Řecko zavedlo ve prospěch leteckých dopravců z důvodu škod utrpěných ve dnech 11. až 14. září 2001

(oznámeno pod číslem K(2006) 1580)

(Pouze řecké znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2010/768/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co vyzvala zúčastněné strany, aby zaslaly své připomínky v souladu s uvedenými články (1),

vzhledem k těmto důvodům:

1. ŘÍZENÍ

(1)	Řecké ministerstvo dopravy v rámci použití čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES dopisem ze dne 24. září 2002, zaevidovaným dne 26. září 2002 pod číslem TREN (2002) A/66844, oznámilo Komisi režim náhrady ztrát odvětví letecké dopravy v důsledku teroristických útoků ze dne 11. září 2001.

(2)	Jelikož tento režim byl zaveden před formálním schválením Komisí, byl zaregistrován jako neoznámená podpora pod číslem NN 119/2002. V této věci vystavily útvary Komise potvrzení příjmu dne 28. října 2002 (TREN (2002 D/17401).

(3)	Komise dopisem ze dne 27. května 2003 informovala Řecko o svém rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy proti této podpoře.

(4)	Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (2). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily připomínky k dotčené podpoře.

(5)	Komise v této věci neobdržela od zúčastněných stran žádné připomínky.

(6)	Komise obdržela první komentáře Řecka k zahájení řízení dopisem ze dne 3. prosince 2003, zaevidovaným dne 10. prosince pod číslem SG (2003) A/12211.

(7)

Řecko v něm oznámilo, že zašle další informace. Jelikož se tak nestalo, útvary Komise dopisem ze dne 15. března 2004 (TREN D (2004) 4128) poskytly řeckým orgánům poslední možnost, aby informace zaslaly ve lhůtě čtrnácti dnů, a upozornily, že pokud se tak nestane, Komise rozhodne na základě dosavadních informací. Řecké orgány na tento dopis nereagovaly.

2. PODROBNÝ POPIS OZNÁMENÉ PODPORY

(8)

Z důvodu teroristických útoků, které byly spáchány ve Spojených státech dne 11. září 2001, byly určité části vzdušného prostoru na několik dní uzavřeny. Jednalo se zvláště o vzdušný prostor Spojených států, který byl zcela uzavřen ve dnech 11. až 14. září a byl postupně opět otevírán až ode dne 15. září 2001. Některé další státy to vedlo k přijetí obdobných opatření na celém nebo na části svého území.

(9)	Z toho důvodu a v průběhu tohoto počátečního období musely letecké společnosti zrušit lety využívající dotyčný vzdušný prostor. Utrpěly rovněž ztráty z důvodu narušení zbývajícího letového provozu nebo nemožnosti dokončit přepravu některých cestujících.

(10)	Rozsah a nepředvídanost těchto událostí a náklady, které způsobily leteckým společnostem, přiměly členské státy, aby zvážily mimořádné mechanismy náhrady.

(11)	Režim, který je předmětem tohoto rozhodnutí, počítá s náhradou ztrát, které utrpěly letecké společnosti ve dnech 11. až 15. září 2001; oznámený režim fakticky počítá rovněž s náhradou nákladů vzniklých po tomto období.

(12)

Řecké orgány na podporu oznámeného režimu tvrdí, že uzavření vzdušného prostoru Spojených států mělo přímý dopad na letecké společnosti i po dni 14. září 2001, neboť let Olympic Airways do New Yorku dne 16. září byl preventivně zrušen z důvodu chybějících informací o možnosti přistání. Stejně tak byly nahrazeny náklady za den 15. září 2001.

(13)	Oprávněnými leteckými společnostmi jsou letečtí dopravci, kteří jsou držiteli provozní licence leteckého dopravce, vydané řeckými orgány podle nařízení Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům (3).

(14)

Řecké orgány upřesnily, že jednaly se všemi oprávněnými leteckými společnostmi; pouze tři společnosti podaly žádost o náhradu, ačkoli k tomu byly vyzvány všechny řecké letecké společnosti dopisy místních orgánů ze dne 24. října a 5. prosince 2001. Jedna ze společností, Axon Airlines, ukončila činnost dne 3. prosince 2001, tedy před tím, než v červenci 2002 došlo k placení; Řecko tudíž rozhodlo, že jí nevyplatí náhradu, neboť jejím cílem bylo umožnit leteckým společnostem další činnost, aniž by přespříliš utrpěly náklady vzniklými v důsledku teroristických útoků. Dalšími společnostmi, jimž bylo fakticky zaplaceno, jsou Olympic Airways, dále jen OA, a Aegean Cronus, dále jen AC.

(15)

Řecké orgány v oznámení uvedly, že částky zaplacené těmto společnostem činí 4 827 586 EUR v případě společnosti OA a 140 572 EUR v případě společnosti AC, celková částka oznámená dne 24. září 2002 tedy činí 4 968 158 EUR. Tyto částky byly podle řeckého zákona přijatého v této věci vyčleněny z fondů „TASS“ a „TAEA“, určených na rozvoj a modernizaci letišť.

(16)	Řecké orgány uvedly, že společnosti obdržely kopii dopisu Komise ze dne 14. listopadu 2001, který byl podkladem žádostí o odškodné.

(17)

Řecko vymezilo odškodnitelné ztráty jako ztráty, které utrpěli letečtí dopravci a které přímo souvisejí s nastalými událostmi; zahrnují ztrátu příjmů od cestujících, z přepravy nákladů, ztráty ze zničení zásilek, které se nedostaly na místo určení, náklady způsobené odklonem letů a časem, který letadla musela strávit na jiném letišti z důvodu uzavření vzdušného prostoru, náklady na ubytování cestujících nebo posádek.

(18)	Odškodnitelné ztráty nebyly v oznámení omezeny na trasy přímo dotčené rozhodnutím určitých států uzavřít po nastalých událostech část vzdušného prostoru; týkaly se fakticky celé sítě provozovatelů a nahrazeny byly celkové ztráty celé sítě.

(19)	Řecko předalo Komisi víceméně podrobné informace za každého příjemce.

(20)	Řecko v oznámení Komisi uvedlo, že celková náhrada byla nižší než 4/365 obratu společnosti. Týkala se nejen letů do Spojených států, Kanady a Izraele, nýbrž celé sítě leteckých linek společnosti.

(21)

Náhrady nákladů, tedy 1 645 000 000 GRD (4 827 586 EUR), byly rozděleny následovně:

Ztráty příjmů kvůli úbytku cestujících

Činí zaokrouhleně 1 390 000 000 GRD (neboli 4 079 237 EUR), z toho přibližně 1 234 500 000 GRD (3 622 894 EUR) za období ode dne 11. do dne 15. září 2001; přičemž částka 821 000 000 GRD (2 409 393 EUR) odpovídá přibližně ztrátám v severoatlantickém vzdušném prostoru. Zbytek, tedy přibližně 413 000 000 GRD (1 212 203 EUR), odpovídá ztrátám na zbývající části sítě leteckých linek společnosti, to znamená hlavně vnitrostátních a evropských linek, avšak také destinacím na Středním Východě, v Africe, Austrálii a Asii.

Dále částka přibližně 150 000 000 GRD (440 206 EUR) odpovídá ztrátám letů do Severní Ameriky ze dne 16. září 2001.

Výše náhrady byla podle upřesnění vypočtena porovnáním letového provozu dané společnosti v průběhu určeného období s provozem zaznamenaným danou společností za odpovídající dny předchozího týdne, s opravou variace zaznamenané oproti odpovídajícímu období roku 2000. Ztráta byla vypočtena na základě průměrné ceny za toto období pro každou skupinu destinací.

Jiné ztracené příjmy a vynaložené náklady

Jedná se hlavně:

a)	o ztráty příjmů z přepravy nákladů: 95 000 000 GRD neboli 278 797 EUR,

b)	o ztráty související se zničením produktů: 6 000 000 GRD neboli 17 608 EUR,

c)	o různé náklady související s dodatečnými bezpečnostními kontrolami: celkem 19 000 000 GRD neboli 55 759 EUR,

d)	o náklady související se zrušením probíhajících letů, s odklonem a s pozemní údržbou strojů v zahraničí: 17 384 737 GRD neboli 51 019 EUR,

e)	o mimořádné náklady související s manipulačními lety neboli „ferry flights“ (4): 163 000 000 GRD neboli 478 357 EUR,

f)	náklady na ubytování nebo za přesčasy: 50 000 000 GRD neboli 146 735 EUR.

3.	Snížení Týkají se úspor pohonných hmot ve výši 95 000 000 GRD neboli 278 797 EUR.

(22)	Řecko oznámilo Komisi, že celková náhrada byla stanovena na srovnatelných základech, avšak výrazně nižších, neboť společnost neprovozuje zaoceánské lety. Náhrada činí 47 900 000 GRD neboli 140 572 EUR.

(23)

Komise rozhodla o zahájení formálního vyšetřovacího řízení z důvodu pochybností o shodě takového režimu podpor se Smlouvou, nejen s ohledem na překročení období stanoveného v bodě 35 jejího sdělení Evropskému parlamentu a Radě ze dne 10. října 2001„o dopadu teroristických útoků ve Spojených státech na odvětví letecké dopravy“ (5) (dále jen „sdělení ze dne 10. října 2001“), nýbrž rovněž a zvláště na neexistenci mimořádné události a změnu povahy odškodnitelné ztráty po 14. září 2001.

3. PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

(24)	Žádná zúčastněná třetí strana nepředala Komisi připomínky ve lhůtě jednoho měsíce.

4. KOMENTÁŘE ŘECKA

(25)

Řecké orgány nepředaly Komisi žádný dodatečný komentář ve lhůtě jednoho měsíce, stanovené sdělením o zahájení řízení. Jejich dopis ze dne 23. července 2003, zaevidovaný Komisí dne 28. července pod číslem TREN (2003) A/26329, obsahoval odpověď na rozhodnutí ze dne 27. května 2003, týkal se však pouze vypuštění důvěrných údajů, které nebyly určeny ke zveřejnění. Řecko nicméně po přípravě prvního návrhu rozhodnutí Komise nakonec dne 3. prosince 2003 komentář zaslalo. V témže dopise oznámilo Řecko další příspěvek, avšak přes další výzvu k doplnění připomínek, kterou orgány Komise zaslaly Řecku dne 15. března 2004, nikdy požadovaný dodatek nezaslalo.

(26)

Řecké orgány v dopise ze dne 3. prosince 2003 podrobně rozepsaly některé částky oznámené za společnost OA, avšak odlišným způsobem než v oznámení; mimo jiné upřesnily částky týkající se období ode dne 11. do dne 14. září 2001 včetně a částky týkající se období po dni 14. září. Ohledně částky za společnost AC neposkytly žádné upřesnění.

1. Škody utrpěné společností OA za období ode dne 11. do dne 14. září 2001 včetně

(27)

Řecko upřesnilo, že společnost OA utrpěla ztráty ve dnech 11. až 14. září 2001 z důvodu uzavření vzdušného prostoru Spojených států, Kanady a Izraele. Z toho titulu bylo zrušeno 6 zaoceánských zpátečních letů a jeden zpáteční let do Izraele; na základě potvrzených cestujících pro tyto lety a průměrného příjmu za cestujícího Řecko prohlašuje, že společnosti OA vznikla škoda 654 650 000 GRD neboli přibližně 1 921 203 EUR, která je pokládána za odškodnitelnou.

(28)

Řecké orgány kromě toho uvádějí další dvoje náklady, které vznikly společnosti OA v průběhu tohoto období. První se týkají delšího zdržení letadla v Kanadě v průběhu celého zvažovaného období; tyto náklady činí 12 967 457 GRD neboli přibližně 38 056 EUR. Druhé se týkají návratu letu z Atén do Spojených států dne 11. září 2001, který způsobil dodatečné náklady 1 165 600 GRD neboli 3 421 EUR.

(29)	Celkové náklady, které Řecko vykázalo za společnost OA za toto období ode dne 11. do dne 14. září 2001, tedy činí 668 783 057 GRD neboli přibližně 1 962 680 EUR.

2. Škody utrpěné společností OA po dni 14. září 2001

(30)

Řecko uvádí náklady vynaložené společností OA po dni 14. září 2001 za 3 zaoceánské zpáteční lety ve dnech 15. a 16. září - jeden let do Spojených států a dva lety do Kanady. Na základě potvrzených cestujících pro tyto lety a průměrného příjmu za cestujícího Řecko prohlašuje, že společnosti OA vznikla škoda 333 000 000 GRD, která je pokládána za odškodnitelnou. Řecko uvádí protihodnotu této částky 1 270 726 EUR; je však nutno poznamenat, že se jedná nepochybně o chybný výpočet, neboť při použití počátečního kurzu drachmy při vstupu do eurozóny, tedy 1 EUR = 340,75 GRD, činí částka 977 257 EUR.

(31)

Let do New Yorku dne 15. září byl údajně zrušen z důvodu nepřidělení časového prostoru; i když letiště JFK New York bylo znovu otevřeno dne 14. září ve 23 hodin aténského času, silná poptávka po časových prostorech neumožnila společnosti OA nějaký prostor získat. Řecko upřesnilo, že žádalo společnost OA o potvrzení této situace, která mají být předána Komisi. Jelikož žádný další dopis neexistuje, nestalo se tak.

(32)

Lety do Kanady ve dnech 15. a 16. září byly údajně zrušeny z důvodu pozdního návratu letadla zadrženého v této zemi. Řecko upřesňuje, že společnost OA neměla dne 15. září k dispozici jiné letadlo pro dálkové lety z důvodu jiných naplánovaných letů. Ohledně letu na den 16. září již zmíněný pozdní návrat letadla neumožnil provedení technické kontroly a získání časového prostoru k přistání pro nový let do Kanady, což přimělo společnost OA ke zrušení letu.

(33)

Druhý typ nákladů vynaložených a doložených společností OA se týká „ferry flights“ zajišťovaných společností OA; jedná se o 3 lety - jeden dne 18. září 2001 do Spojených států a další dva do Kanady ve dnech 20. a 26. září 2001, které byly podle řeckých orgánů zajištěny společností OA v důsledku tlaku, který vlády Spojených států a Kanady vyvinuly na společnost OA, aby dopravila cestující z Atén do Severní Ameriky. Dotyční cestující si zaplatili normální let, letadla se však do Atén vrátila prázdná. Náklady na zpáteční lety, vypočtené na základě „block hours“, to znamená doby letu letadel, měly činit celkem 166 051 680 GRD neboli přibližně 487 312 EUR.

(34)

Celkové náklady, které Řecko vykázalo za společnost OA a které se týkají období po dni 14. září 2001, tedy činí 499 051 680 GRD neboli přibližně 1 464 569 EUR. Všechna upřesnění, která Řecko uvedlo ve svém dopise ze dne 3. prosince 2003, mají tedy odůvodnit náhradu ve výši 1 167 834 737 GRD neboli přibližně 3 427 249 EUR za všechna dotčená období.

5. POSOUZENÍ PODPORY

(35)

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy jsou, nestanoví-li tato smlouva jinak, podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem.

(36)	Subvence leteckým společnostem znamenají podporu ze státních zdrojů v jejich prospěch, a představují pro ně tudíž nepochybné hospodářské zvýhodnění.

(37)	Toto opatření ve prospěch letecké dopravy je svou povahou selektivní. Letecké společnosti, jimž byla podpora v rámci režimu určena, byly navíc výslovně určeny.

(38)

V rámci trhu letecké dopravy, liberalizovaného ode dne 1. ledna 1993, kdy nabyla účinnosti nařízení (EHS) č. 2407/92, nařízení Rady (EHS) č. 2408/92 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství (6) a nařízení Rady (EHS) č. 2409/92 ze dne 23. července 1992 o tarifech a sazbách za letecké služby (7), se letecké společnosti jednoho členského státu ocitají v pozici konkurentů jiných leteckých společností jiných členských států. Zvláště letecké společnosti uvedené v oznámení jako oprávněné aktivně působí na trhu Společenství. Zamýšlené subvence v jejich prospěch a výhoda, kterou z nich získávají, ovlivňují obchod mezi členskými státy a mohou narušit hospodářskou soutěž.

(39)	Tato opatření zakládající státní podporu jsou slučitelná se Smlouvou pouze tehdy, pokud spadají pod jednu z odchylek stanovených podle Smlouvy.

(40)	Odchylky podle čl. 87 odst. 2 písm. a) a c) nelze použít, neboť v tomto případě se nejedná o podporu sociální povahy, poskytovanou jednotlivým spotřebitelům, nebo o podporu poskytovanou určitým oblastem Spolkové republiky Německo.

(41)

Jelikož se nejedná ani o podporu, která má napomáhat rozvoji určitých oblastí, ani o podporu, která má napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, nebo nakonec o podporu, která má usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, odchylky podle čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) nelze brát v úvahu.

(42)	Odchylky podle čl. 87 odst. 3 písm. b) a d), které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu nebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu a určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, nejsou v tomto případě relevantní.

(43)

Podle čl. 87 odst. 2 písm. b) Smlouvy jsou se společným trhem slučitelné „podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi“. Komise ve svém sdělení ze dne 10. října 2001 soudí, že události ze dne 11. září 2001 lze považovat za mimořádné události ve smyslu čl. 87 odst. 2 písm. b) Smlouvy.

(44)

Komise v bodě 35 sdělení ze dne 10. října 2001 vysvětluje podmínky, které považuje za nezbytné k tomu, aby usoudila, že náhrady související s těmito událostmi splňují podmínky čl. 87 odst. 2 písm. b) Smlouvy:

Komise zastává názor, že náklady plynoucí přímo z uzavření amerického vzdušného prostoru ve dnech 11. až 14. září 2001 jsou přímým důsledkem událostí ze dne 11. září 2001. Ze strany členských států tudíž mohou být předmětem náhrady na základě ustanovení čl. 87 odst. 2 písm. b) Smlouvy, pokud byly splněny následující podmínky:

—	náhrada je vyplácena nediskriminačním způsobem všem leteckým společnostem téhož členského státu;

—	týká se pouze nákladů zjištěných v průběhu dní 11. až 14. září 2001 v důsledku přerušení leteckého provozu z rozhodnutí amerických orgánů;

—

výše náhrady byla vypočtena přesně a objektivně porovnáním letového provozu zaznamenaného každou společností v průběhu dotčených čtyř dnů s provozem zaznamenaným toutéž společností v průběhu předchozího týdne s opravou vývoje zjištěného v průběhu odpovídajícího období roku 2000. Maximální výše náhrady, která musí přihlédnout zejména k vynaloženým nákladům současně s uspořenými náklady, se rovná řádně zjištěné ztrátě příjmů za tyto čtyři dny. Může být samozřejmě pouze nižší než čtyři tři sta šedesát pětiny obratu společnosti.

(45)

Komise zaznamenává, že i když o náhradu vzniklých nákladů formálně žádaly pouze tři letecké společnosti, všichni letečtí dopravci, kteří jsou držiteli licence k provozování veřejné dopravy, vydané dotyčným členským státem, jsou oprávněny využít tohoto mechanismu. Vyloučení jedné ze společností, Axon Airlines, s odůvodněním, že ukončila činnost již v době zaslání písemných oznámení tohoto režimu společnostem, tím spíše ještě před vyplácením podpory, nečiní tento režim diskriminačním. Opatření je tudíž zřetelně zavedeno jako nediskriminační. Komise nicméně zaznamenává, že Řecko se ve své odpovědi omezilo na poskytnutí údajů o vynaložených nákladech a náhradách společnosti OA, přičemž neposkytlo žádné údaje za společnost AC.

(46)	Výše uvedené náklady se s jistotou týkají období 11. až 14. září, které Komise stanovila ve svém sdělení ze dne 10. října 2001 a které vzala v úvahu při svých předchozích rozhodnutích v této věci (8); týkají se však také dne 15. září 2001 a dále.

(47)

Komise ve svém sdělení ze dne 10. října 2001 schválila zásadu náhrady za přímé důsledky uzavření vzdušného prostoru z rozhodnutí amerických orgánů. Praktické způsoby použití sdělení Komise byly upřesněny dopisem Komise členským státům ze dne 14. listopadu 2001; tento dopis odkazuje zvláště na přímou souvislost, kterou je třeba prokázat mezi „přerušením veškeré letecké dopravy na americkém území a zmatky, které způsobilo nad evropskou pevninou“; toto opatření, jak je upřesnily řecké orgány ve své odpovědi na zahájení řízení, počítá s náhradou omezenou na spoje nebo sítě, které byly dotčeny uzavřením vzdušných prostorů nad Spojenými státy a Kanadou a nad Izraelem. Tato zásada byla konkrétně uplatněna v předchozích rozhodnutích (9) Komise v této záležitosti.

(48)

Pokud se týká období ode dne 11. do 14. září 2001 a ztrát přímo souvisejících s uzavřením vzdušného prostoru a utrpěných v průběhu tohoto období, odpovídá toto opatření omezením stanoveným Komisí v této věci, a zvláště požadavku na přímou souvislost mezi odškodnitelnými náklady a uzavřením vzdušného prostoru.

(49)

Způsob výpočtu provozních ztrát, které mohou být předmětem odškodnění, vychází ze způsobu výpočtu, který stanovila Komise ve svém sdělení a jehož technické podrobnosti byly upřesněny v dopise Komise zaslaném členským státům dne 14. listopadu 2001; ztráta příjmu za zvažované čtyři dny byla fakticky stanovena podle cestujících, kteří si rezervovali stornované lety. Pokud jde o jednotkovou hodnotu ztráty za cestujícího, řecké orgány ve své odpovědi upřesnily, že odpovídá faktické ztrátě společnosti OA, neboli 654 650 000 GRD, přibližně 1 921 203 EUR.

Do této koncepce se řadí stejně tak dodatečné náklady týkající se delšího zdržení jednoho letadla v Kanadě v průběhu zvažovaného období, tedy 12 967 457 GRD (přibližně 38 056 EUR) a výlohy za návrat letu z Atén do Spojených států dne 11. září, čímž vznikly dodatečné náklady 1 165 600 GRD neboli 3 421 EUR.

Nakonec, stropní hodnota 4/365 obratu, jehož se podržel členský stát, odpovídá stropní hodnotě stanovené Komisí.

Komise tudíž soudí, že tento výpočet spadá do rámce maximální výše rovnající se čisté ztrátě zjištěné v průběhu těchto 4 dnů, který stanovila ve svém sdělení.

(50)

V důsledku toho Komise soudí, že opatření Řecka ve prospěch společnosti OA z titulu uzavření vzdušného prostoru ve dnech 11. až 14. září 2001, v částce 668 783 057 GRD neboli přibližně 1 962 680 EUR, dodržují pravidla stanovená v jejím rozhodnutí ze dne 10. října 2001; posuzují se tudíž jako slučitelná se Smlouvou o ES ve smyslu čl. 87 odst. 2 písm. b) této smlouvy.

(51)

Ačkoli Komise již v bodě 35 svého sdělení ze dne 10. října 2001 uznala, že uzavření vzdušného prostoru Spojených států ve dnech 11. až 14. září 2001 bylo „mimořádnou událostí“ a že náhrady ztrát vyplývajících z tohoto uzavření jsou slučitelné, nebyla ochotna stejně tak uznat další škody související nepřímo s uvedeným uzavřením. To je případ zejména ztrát, které utrpěly letecké společnosti po znovuotevření vzdušného prostoru dne 15. září.

(52)	Komise ve svém sdělení ze dne 10. října 2001 vysvětlila, že odškodnitelné ztráty musí být „zjištěny … v důsledku rozhodnutí o přerušení letového provozu …“.

(53)	Komise shledává, že situace po dni 14. září se již nevyznačovala přerušením letového provozu, nýbrž obtížnějším provozováním leteckých linek dotyčnými leteckými společnostmi.

(54)

Tak tomu bylo v případě opatření, která Řecko přijalo ve prospěch společnosti OA především ohledně 3 neuskutečněných zaoceánských zpátečních letů ve dnech 15. a 16. září - jednoho letu do Spojených států a dvou letů do Kanady, kvůli nimž společnost OA utrpěla škodu ve výši 333 000 000 GRD neboli přibližně 977 257 EUR.

(55)

Především ohledně nedostatku časového prostoru v New Yorku Řecko potvrzuje, že tamní letiště JFK New York bylo sice skutečně znovu otevřeno dne 14. září ve 23 hodin aténského času, ovšem silná poptávka po časových prostorech neumožnila společnosti OA nějaký prostor získat. Komise neobdržela žádné další informace ohledně důvodu, proč se tak stalo, ačkoli jiné letecké společnosti časový prostor získaly. V každém případě se již nejednalo o všeobecnou nemožnost létat do Spojených států.

(56)

Stejně tak příčinou zrušení letů do Kanady ve dnech 15. a 16. září bylo rozhodnutí společnosti OA, buď kvůli tomu, že společnost neměla k dispozici jiné letadlo pro dálkové lety a raději uskutečnila jiné plánované lety, nebo nemohla včas provést technické kontroly a získat časové prostory, což ji tak přimělo ke zrušení letu.

(57)

Stejně tak pokud jde o ferry flights zajišťovaných společností OA dne 18. září 2001 do Spojených států a ve dnech 20. a 26. září 2001 do Kanady, jejichž náklady byly vyčísleny na 166 051 680 GRD neboli přibližně 487 312 EUR, řecké orgány samotné oznamují, že lety se uskutečnily v důsledku tlaku, který vlády Spojených států a Kanady vyvinuly na společnost OA, aby dopravila cestující z Atén zpět do Severní Ameriky. Jedná se tedy o rozhodnutí společnosti OA o letech uskutečněných po znovuotevření vzdušného prostoru Tento krok automaticky vylučuje jakékoli financování ze strany některého členského státu. Pokud byly tyto lety případně fakticky objednány třetími státy, je na společnosti OA, aby od nich získala zpětnou úhradu, pokud usoudí, že je toho schopna.

(58)

Komise stejně jako v jiných rozhodnutích (10) nemůže mít za to, že nepřímé důsledky teroristických útoků ze dne 11. září, například obtíže při provozování leteckých linek počínaje dnem 15. září, lze posuzovat ze stejného hlediska jako jejich přímé důsledky, to znamená úplné uzavření určitých částí vzdušného prostoru až do dne 14. září, a tudíž nemožnost provozovat letecké linky, které je využívají. Nepřímé důsledky teroristických útoků se dlouho projevovaly v mnoha odvětvích světového hospodářství, a to víceméně dlouhodobě, avšak obdobně jako kterákoli jiná hospodářská nebo politická krize nemohou být přes veškeré své dopady považovány za mimořádné události, tudíž na ně nelze použít čl. 87 odst. 2 písm. b) Smlouvy.

(59)

Komise tudíž usoudila na neslučitelnost režimu se Smlouvou v té části, která se týká období po dni 14. září 2001, a zvláště pokud se jedná o náklady, které Řecko uvádí za společnost OA a které se týkají období po dni 14. září 2001 a činí 499 051 680 GRD neboli přibližně 1 464 569 EUR, s ohledem nejen na překročení období stanoveného v bodě 35 sdělení ze dne 10. října 2001, avšak rovněž a zvláště na neexistenci mimořádné události a změnu povahy odškodnitelné ztráty, kterou způsobilo toto prodloužení doby. Tyto provozní podpory nelze povolit ani na základě jiných ustanovení Smlouvy. Podpory odpovídající období po dni 14. září 2001 jsou tudíž neslučitelné se Smlouvou. Komise v této věci zaznamenává, že celková částka uvedená Řeckem v jeho odpovědi ze dne 3. prosince 2003 jeodlišná a nižší než původně oznámená a pravděpodobně vyplacená částka. Připomíná tudíž, že jakákoli podpora poskytnutá společnosti OA a překračující výše uvedenou částku 668 783 057 GRD neboli přibližně 1 962 680 EUR je neslučitelná se Smlouvou a musí být vrácena.

(60)

Pokud jde o závěry Rady „Doprava“ ze dne 16. října 2001, na něž se Řecko odvolává na podporu svého oznámení, Komise připomíná, že tyto závěry mají pouze hodnotu politické informace a nejsou právně závazné v rámci zkoumání slučitelnosti podpor se Smlouvou. Jestliže navíc Rada v bodě 7 uvedených závěrů vyzývá Komisi, aby za období po dni 14. září zkoumala „případ od případu náhradu, která by mohla být poskytnuta na základě objektivních kritérií, aby vyvážila omezení uložená cílovou zemí evropským leteckým společnostem“, uvádí také, že „žádná podpora nebo náhrada nesmí narušit hospodářskou soutěž mezi provozovateli.“ Komise v rámci posouzení rovnosti zacházení mezi provozovateli, na niž musí dbát, zaznamenává, že nebyl přijat žádný jiný návrh ohledně dnů po 14. září, který se týká leteckých provozovatelů ostatních členských států.

(61)

Komise zaznamenává ohledně společnosti AC, že Řecko se nikdy nesnažilo poskytnout sebemenší údaj odůvodňující vyplacení. Komise tudíž navzdory svým žádostem nemá k dispozici žádný údaj, jehož pomocí by mohla potvrdit slučitelnost podpory se Smlouvou. Navíc zaznamenává, že řecké orgány v oznámení upřesnily, že společnost neprovozuje zaoceánské lety, Komise tudíž pokládá za málo pravděpodobné, že v případě společnosti AC lze prokázat výše uvedenou přímou souvislost, která podle sdělení ze dne 10. října 2001 musí existovat mezi odškodnitelnými náklady a uzavřením vzdušného prostoru. Komise je tudíž nucena posoudit tuto podporu jako neslučitelnou se Smlouvou a požadovat její zpětnou úhradu.

6. ZÁVĚRY

(62)	Komise v důsledku všech předchozích skutečností shledává, že Řecko nezákonně poskytlo výše uvedenou podporu, čímž porušilo čl. 88 odst. 2 Smlouvy, a usuzuje na částečnou neslučitelnost opatření se Smlouvou, zejména s čl. 87 odst. 2 písm. b) Smlouvy, jak byl vyložen ve sdělení ze dne 10. října 2001,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Státní podpora, kterou Řecko poskytlo ve prospěch společnosti Olympic Airways jako náhradu ztrát, které tato letecká společnost utrpěla z důvodu částečného uzavření vzdušného prostoru následkem teroristických útoků ze dne 11. září 2001, je slučitelná se společným trhem z titulu náhrad vyplacených za dny od 11. do 14. září 2001 v maximální výši 668 783 057 GRD neboli přibližně 1 962 680 EUR.

Článek 2

Státní podpora, kterou Řecko poskytlo ve prospěch společnosti Olympic Airways jako náhradu ztrát, které tato letecká společnost utrpěla z důvodu částečného uzavření vzdušného prostoru po teroristických útocích ze dne 11. září 2001, je neslučitelná se společným trhem, pokud se týká náhrad vyplacených za období po dni 14. září 2001. Podle oznámení Řecka činí tato částka 976 216 943 GRD neboli přibližně 2 864 907 EUR.

Článek 3

Státní podpora, kterou Řecko poskytlo ve prospěch společnosti Aegean Cronus jako náhradu ztrát, které tato letecká společnost utrpěla z důvodu částečného uzavření vzdušného prostoru po teroristických útocích ze dne 11. září 2001, je neslučitelná se společným trhem. Podle oznámení Řecka činí tato částka 47 900 000 GRD neboli přibližně 140 572 EUR.

Článek 4

1. Řecko přijme veškerá nezbytná opatření, aby od příjemců podpory získala zpět nezákonně vyplacené podpory uvedené v článcích 2 a 3.

2. Zpětná úhrada proběhne bezodkladně v souladu s postupy vnitrostátního práva, pokud tyto postupy umožňují okamžitý a účinný výkon tohoto rozhodnutí. Zpětná úhrada podpor zahrnuje úroky ode dne, kdy byly podpory vyplaceny příjemci/příjemcům, až do dne zpětné úhrady. Úroky se vypočítají na základě referenční sazby používané pro výpočet grantového ekvivalentu v rámci regionálních podpor.

Článek 5

Řecko bude informovat Komisi ve lhůtě dvou měsíců od data oznámení tohoto rozhodnutí o opatřeních, která přijalo k jeho plnění.

Článek 6

Toto rozhodnutí je určeno Řecké republice.

V Bruselu dne 26. dubna 2006.

Za Komisi

Jacques BARROT

místopředseda

(1) Úř. věst. C 199, 23.8.2003, s. 3.

(2) Viz poznámka pod čarou č. 1.

(3) Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 1.

(4) V oznámení anglicky.

(5) KOM(2001) 574.

(6) Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 8.

(7) Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 15.

(8) Viz poznámky pod čarou č. 9 a 10.

(9) Viz obdobná rozhodnutí Francie (N 806/2001) ze dne 30. ledna 2002), Spojené království (N 854/2001) ze dne 12. března 2002 a Německo (N 269/2002) ze dne 2. července 2002, k nahlédnutí na internetové adrese: http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/transports.htm.

(10) Viz zamítavé rozhodnutí Komise č. 2003/196/ES ze dne 11. prosince 2002 o režimu státních podpor C 42/02 (dříve N 286/02), který má Francie v úmyslu uplatnit ve prospěch francouzských leteckých společností a který má prodloužit dobu náhrad nákladů povolených původně rozhodnutím N 806/2001: (Úř. věst. L 77, 24.3.2003, s. 61) za den 14. září 2001.

Viz rovněž částečně zamítavé rozhodnutí č. 2003/637/ES ze dne 31. dubna 2003 o režimu státních podpor, který má Rakousko v úmyslu uplatnit ve prospěch rakouských leteckých společností (Úř. věst. L 222, 5.9.2003, s. 33).

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2010.327.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 327

České vydání	Právní předpisy	Svazek 53 11. prosince 2010

Obsah		I Legislativní akty	Strana
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/73/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2003/71/ES o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ( 1 )	1

Číslo	21/T&Q
Členský stát	Francie
Populace	COD/5B6A-C
Druh	Treska obecná (Gadus morhua)
Oblast	VIa; vody EU a mezinárodní vody oblasti Vb východně od 12° 00′ z. d.
Datum	18.6.2010

Č.	20/T&Q
Členský stát	Francie
Populace	USK/567EI.
Druh	Mníkovec bělolemý (Brosme brosme)
Oblast	Vody EU a mezinárodní vody oblastí V, VI a VII
Datum	18.6.2010

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	AL	64,0
	MA	73,3
	TR	100,3
	ZZ	79,2
0707 00 05	EG	150,8
	TR	78,4
	ZZ	114,6
0709 90 70	MA	97,0
	TR	105,1
	ZZ	101,1
0805 10 20	AR	43,0
	BR	50,0
	CL	87,6
	MA	63,6
	PE	58,9
	SZ	46,6
	TR	48,9
	ZA	43,5
	ZW	48,4
	ZZ	54,5
0805 20 10	MA	71,4
	TR	57,6
	ZZ	64,5
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90	IL	72,6
	TR	70,1
	ZZ	71,4
0805 50 10	TR	54,4
0805 50 10	ZZ	54,4
0808 10 80	AR	74,9
	AU	187,9
	CA	105,7
	CL	84,2
	CN	95,3
	MK	26,7
	NZ	98,3
	US	106,2
	ZA	121,6
	ZZ	100,1
0808 20 50	CN	65,0
	US	112,9
	ZA	141,4
	ZZ	106,4

	II Nelegislativní akty
	NAŘÍZENÍ
*	Nařízení Komise (EU) č. 1169/2010 ze dne 10. prosince 2010 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti železnic ( 1 )	13
*	Nařízení Komise (EU) č. 1170/2010 ze dne 10. prosince 2010, kterým se schvalují změny, které nejsou menšího rozsahu, specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení [Pancetta Piacentina (CHOP)]	26
*	Nařízení Komise (EU) č. 1171/2010 ze dne 10. prosince 2010 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení [Melón de La Mancha (CHZO)]	28
*	Nařízení Komise (EU) č. 1172/2010 ze dne 6. prosince 2010, kterým se stanoví zákaz rybolovu tresky obecné v oblasti VIa, ve vodách EU a v mezinárodních vodách oblasti Vb východně od 12° 00′ z. d. plavidly plujícími pod vlajkou Francie	30
*	Nařízení Komise (EU) č. 1173/2010 ze dne 6. prosince 2010, kterým se zakazuje rybolov mníkovce bělolemého ve vodách EU a v mezinárodních vodách oblastí V, VI a VII plavidly plujícími pod vlajkou Francie	32
	Nařízení Komise (EU) č. 1174/2010 ze dne 10. prosince 2010 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	34
	Nařízení Komise (EU) č. 1175/2010 ze dne 10. prosince 2010 o prodejních cenách pro obiloviny v reakci na druhé jednotlivé nabídkové řízení v rámci nabídkových řízení otevřených nařízením (EU) č. 1017/2010	36
	Nařízení Komise (EU) č. 1176/2010 ze dne 10. prosince 2010, kterým se stanoví, do jaké míry lze přijímat žádosti o dovozní licence podané v listopadu 2010 pro některé mléčné výrobky v rámci některých celních kvót otevřených nařízením (ES) č. 2535/2001	38
	SMĚRNICE
*	Směrnice Komise 2010/91/EU ze dne 10. prosince 2010, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky metosulamu a kterou se mění rozhodnutí 2008/934/ES ( 1 )	40
	ROZHODNUTÍ
*	Rozhodnutí Rady 2010/765/SZBP ze dne 2. prosince 2010 o činnosti EU v oblasti boje proti nedovolenému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi s využitím letecké dopravy	44
*	Rozhodnutí Rady 2010/766/SZBP ze dne 7. prosince 2010, kterým se mění společná akce 2008/851/SZBP o vojenské operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska	49
	2010/767/EU
*	Rozhodnutí Komise ze dne 9. prosince 2010, kterým se mění rozhodnutí K(2007) 2286 o přijetí pravidel ERV pro předkládání návrhů a související postupy hodnocení, výběru a udělování pro nepřímé akce v rámci zvláštního programu Myšlenky sedmého rámcového programu (2007 až 2013) ( 1 )	51

	IV Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Smlouvy o ES, Smlouvy o EU a Smlouvy o Euratomu
	2010/768/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 26. dubna 2006 o režimu státní podpory C 39/03 (dříve NN 119/02), který Řecko zavedlo ve prospěch leteckých dopravců z důvodu škod utrpěných ve dnech 11. až 14. září 2001 (oznámeno pod číslem K(2006) 1580) ( 1 )	71

		Opravy
	*	Oprava nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299 ze dne 16.11.2007)	79

Číslo celní kvóty	Přídělový koeficient
09.4590	—
09.4599	—
09.4591	—
09.4592	—
09.4593	—
09.4594	—
09.4595	100 %
09.4596	100 %
„—“: Komise neobdržela žádnou žádost o licenci.

Číslo celní kvóty	Přídělový koeficient
09.4205	100 %
09.4206	100 %

Číslo celní kvóty	Přídělový koeficient
09.4210	—
„—“: Komise neobdržela žádnou žádost o licenci.