26.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 53/1

26.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 53/3

(1)

V souladu s nařízením (ES) č. 950/2006 a/nebo s nařízením Rady (ES) č. 508/2007 ze dne 7. května 2007 o otevření celních kvót na dovoz surového třtinového cukru do Bulharska a Rumunska za účelem zásobování rafinérií pro hospodářské roky 2006/07, 2007/08 a 2008/09 (3) byly v období od 16. do 20. února 2009 příslušným orgánům předloženy žádosti o dovozní licence na celkové množství, které je stejné jako dostupné množství pro pořadové číslo 09.4351 (2008–2009) nebo toto množství přesahuje.

(2)

Za těchto podmínek musí Komise stanovit koeficient přidělení umožňující vydávání licencí v poměru k dostupnému množství a informovat členské státy, že bylo dosaženo příslušného limitu,

26.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 53/8

(1)

V souladu s čl. 9 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení Rady (ES) č. 510/2006 a čl. 17 odst. 2 uvedeného nařízení Komise přezkoumala žádost Francie o schválení změny bodů specifikace chráněného označení původu „Chabichou du Poitou“ zapsaného nařízením Komise (ES) č. 1107/96 (2).

(2)

Účelem žádosti je změnit specifikaci upřesněním podmínek zpracování a podmínek používání přídatných látek pro mléko a při výrobě „Chabichou du Poitou“. Těmito postupy se zajistí zachování podstatných charakteristických vlastností označení.

(3)

Komise prozkoumala danou změnu a rozhodla, že je odůvodněná. Jelikož se jedná o změnu menšího rozsahu ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 510/2006, může ji Komise schválit bez postupu uvedeného v článcích 5, 6 a 7 uvedeného nařízení.

(4)

V souladu s čl. 18 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1898/2006 (3) a podle čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 je třeba zveřejnit přehled hlavních bodů specifikace,

26.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 53/13

(1)

Komise dopisem ze dne 25. listopadu 2004, který byl zaevidován dne 29. listopadu 2004 pod číslem CP221/2004, obdržela stížnost na případnou protiprávní státní podporu skupině Institut Français du Pétrole (dále jen „IFP“) a jedné z jejích dceřiných společností, společnosti Axens. Stěžovatel požádal, aby nebyla zveřejněna jeho totožnost, z obavy před negativními dopady na trh.

(2)

Dopisem ze dne 21. prosince 2005 informovala Komise Francii o svém rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy proti uvedenému opatření.

(3)

Rozhodnutí Komise zahájit řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek k dotyčnému opatření.

(4)

Dopisem ze dne 16. ledna 2006, který byl zaevidován téhož dne, požádala Francie o dodatečnou lhůtu jednoho měsíce k předání připomínek, kterou Komise poskytla dopisem ze dne 19. ledna 2006. Dopisem ze dne 23. února 2006, který byl zaevidován téhož dne, předala Francie připomínky Komisi.

(5)

Dopisem ze dne 15. března 2006, který byl zaevidován téhož dne, požádala společnost UOP o dodatečnou lhůtu jednoho měsíce k podání připomínek, kterou Komise poskytla dopisem ze dne 22. března 2006.

(6)

Dopisem ze dne 17. března 2006, který byl zaevidován téhož dne, požádala společnost Haldor Topsoe A/S o dodatečnou lhůtu jednoho měsíce k podání připomínek, kterou Komise poskytla dopisem ze dne 22. března 2006.

(7)

Dopisem ze dne 20. března 2006, který byl zaevidován dne 22. března 2006, předala společnost Axens Komisi připomínky k dotyčnému opatření.

(8)

Dopisem ze dne 12. dubna 2006, který byl zaevidován téhož dne, požádala společnost Haldor Topsoe A/S o dodatečnou lhůtu do 24. dubna 2006 k podání připomínek, kterou Komise poskytla dopisem ze dne 19. dubna 2006.

(9)

Dopisem ze dne 18. dubna 2006, který byl zaevidován dne 19. dubna 2006, předala společnost UOP Komisi připomínky k dotyčnému opatření.

(10)

Dopisem ze dne 19. dubna 2006 požádala Komise stěžovatele, aby poskytl znění své stížnosti, které není důvěrné. Uvedené znění bylo předáno Komisi dopisem ze dne 26. dubna 2006, který byl zaevidován dne 27. dubna 2006.

(11)

Dopisem ze dne 3. května 2006, který byl zaevidován téhož dne, požádala společnost Haldor Topsoe A/S o prodloužení lhůty, které Komise zamítla dopisem ze dne 4. května 2006.

(12)

Dopisem ze dne 22. června 2006 předala Komise Francii kopii připomínek, jež podaly UOP a Axens, jakož i kopii stížnosti. Rovněž předala žádost o doplňující informace. Dopisem ze dne 4. července 2006, který byl zaevidován dne 5. července 2006, požádala Francie o prodloužení lhůty, které Komise poskytla dopisem ze dne 7. července 2006. Dopisem ze dne 8. září 2006, který Komise zaevidovala dne 12. září 2006, předala Francie Komisi své poznámky k připomínkám, jež podaly zúčastněné strany, jakož i odpovědi na doplňující otázky Komise.

(13)

Dopisem ze dne 18. července 2006, který byl zaevidován dne 19. července 2006, informovala Francie Komisi o přeměně IFP na veřejné zařízení průmyslové a obchodní povahy (dále jen „EPIC“).

(14)

Dopisem ze dne 13. října 2006 požádala Komise Francii o dodatečné informace. Francie sdělila tyto informace Komisi dopisem ze dne 24. října 2006, který byl zaevidován dne 26. října 2006.

(15)

Pracovní schůzka Francie a Komise se konala dne 15. června 2007.

(16)

Dopisem ze dne 19. června 2007 požádala Komise Francii o dodatečné informace. Dopisem ze dne 10. července 2007 požádala Francie o prodloužení lhůty do 31. srpna 2007. Dopisem ze dne 11. července 2007 poskytla Komise dodatečnou lhůtu do 13. srpna 2007. Francie sdělila dodatečné informace Komisi dopisy ze dne 9. a 22. srpna 2007, které byly zaevidovány dne 9. a 22. srpna 2007.

(17)

Až do roku 2006 byla IFP soukromoprávním odborným zařízením (3) bez kapitálu a akcionářů, hospodářsky a finančně kontrolovaným francouzskou vládou (4). V souladu s vyhláškou č. 2006–797 ze dne 6. července 2006, vydanou podle zákona č. 2005–781 ze dne 13. července 2005, je IFP veřejným zařízením průmyslové a obchodní povahy (EPIC). Otázka existence státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, vyplývající z uvedené změny statutu, je posuzována Komisí v rámci jiného řízení (NN 11/08).

(18)

V souladu se svými stanovami se IFP zaměřuje na tři okruhy činnosti: na výzkum a vývoj v oblasti vyhledávání ropných a plynových ložisek a na technologie rafinace a petrochemie, na vzdělávání inženýrů a techniků a na poskytování informací a dokumentace souvisejících s těmito odvětvími. Smlouva o cílech činnosti uzavřená se státem stanoví hlavní směry její činnosti na období pěti let.

(19)

Protihodnotou IFP dostává každoroční rozpočtový příspěvek. V roce 2005 dosáhla tato veřejná podpora 144 milionů EUR a v roce 2006 (5) 167,5 milionu EUR.

(20)

Společnost Axens vznikla dne 29. května 2001 (se zpětným účinkem ke dni 1. ledna 2001) sloučením společnosti Procatalyse SA (100 % dceřiná společnost společnosti ISIS, kterou v té době IFP kontrolovala z 52,8 %) a průmyslového vedení IFP, jehož úkoly byly svěřeny při této příležitosti externímu subjektu. Dne 22. října 2001 odkoupila IFP od ISIS její podíl v Axens. V současnosti tedy IFP vlastní 100 % kapitálu Axens. Axens působí na trhu s katalyzátory a technologiemi pro rafinerie a petrochemický průmysl. V roce 2005 se její konsolidovaný obrat zvýšil na 304,9 milionu EUR a v roce 2006 činil 308,45 milionu EUR, přičemž licenční činnost v oblasti technologických postupů představuje asi třetinu jejího obratu (6). V roce 2006 zaměstnávala 636 osob (7). Její podíl na světovém trhu se stávajícími licencovanými rafinačními jednotkami je odhadován na 7 % (8).

(21)

IFP vlastní přímo nebo nepřímo (prostřednictvím finanční holdingové společnosti IFP Investissements) všechny podíly několika společností, mezi nimiž jsou například Beicip-Franlab a Prosernat. Beicip-Franlab je obchodní společnost, kterou IFP založila v roce 1967. Tato společnost se specializuje na vydávání a distribuci programového vybavení v oblasti „Průzkum – Ložiska“, jakož i na provádění studií a poradenské činnosti. V roce 2006 dosáhl její obrat 42 milionů EUR a zaměstnávala 166 osob (9). Prosernat je obchodní společnost, která byla získána v roce 2001 v rámci postoupení společností ISIS IFP Investissements skupině IFP. Tato společnost dodává studie a služby, jakož i průmyslové celky v oblasti zpracování plynu a rekuperace síry. V roce 2006 dosáhl její obrat 49,9 milionu EUR a zaměstnávala 71 osob (10).

(22)

IFP od roku 1944, kdy byla založena, až do konce roku 2002 inkasovala výnos z mimořádné daně z některých ropných produktů. Převádění této daně bylo předmětem rozhodnutí Komise 96/615/ES ze dne 29. května 1996 o obnovení daně z některých ropných produktů pro období 1993–1997 ve prospěch Institut français du pétrole (11), v němž bylo uvedeno, že na převádění výnosu z mimořádné daně ve prospěch IFP pro období 1993–1997 se nevztahuje čl. 87 odst. 1 Smlouvy na základě bodu 2.4 rámce Společenství pro státní podporu pro výzkum a vývoj (12) z roku 1996 (dále jen „rámec pro výzkum a vývoj z roku 1996“).

(23)

Dne 3. října 1997 oznámila Francie Komisi novou vyhlášku o mimořádné dani z některých ropných produktů vybírané ve prospěch IFP, bez podstatné změny, pro období 1998–2002. Komise ve svém rozhodnutí ze dne 4. února 1998 (13) nevznesla námitky proti jejímu provádění v období 1998–2002.

(24)

Dopisy ze dne 1. března a 18. května 2001 (dále jen „dopisy z roku 2001“) informovala Francie Komisi o plánu reorganizace výzkumných činností IFP v oblasti rafinace, petrochemie a plynu a požádala Komisi, aby potvrdila, že uvedený návrh nezpochybňuje závěry, které učinila Komise ve svých předchozích rozhodnutích.

(25)

Plán počítal s tím, že řízení komerčního využití výsledků v oboru bude svěřeno obchodnímu subjektu, jenž vznikne spojením průmyslového vedení IFP a společnosti Procatalyse, kterou nepřímo kontrolovala IFP a která se specializovala na průmyslový vývoj, výrobu a prodej všech chemických produktů.

(26)

Kromě převedení nejdůležitější části průmyslového vedení IFP, včetně zákazníků a stávajících smluv, výměnou za většinové podíly v nové dceřiné společnosti, plán předpokládal, že skupina IFP a její dceřiná společnost podepíšou tyto dohody a smlouvy:

(27)

Protihodnotou dceřiná společnost zaplatí IFP jednak poplatky na základě licenčních smluv a jednak odměnu […] (15) za přístup k výzkumným kapacitám IFP. […] (15)

(28)

Komise měla za to, že plán reorganizace IFP je slučitelný s podmínkami stanovenými rozhodnutím ze dne 4. února 1998 o obnovení mimořádné daně z některých ropných produktů pro období 1998–2002, a informovala o tom Francii služebním dopisem D/52473 ze dne 19. června 2001.

(29)

V souladu s předloženým plánem byla společnost Axens, dceřiná společnost IFP, založena dne 29. května 2001. Dohody mezi IFP a Axens vstoupily v platnost dne 1. ledna 2001, a to na dobu deseti let.

(30)

Dopisem ze dne 27. listopadu 2002 informovala Francie Komisi, že ode dne 1. ledna 2003 bude výnos z mimořádné daně nahrazen rozpočtovým příspěvkem ve prospěch skupiny IFP.

(31)

Výhradní smlouva o vývoji, uvádění na trh a užití, která byla podepsána dne 28. května 2003 na dobu deseti let, se zpětným účinkem ke dni 1. ledna 2003, stanoví, že [IFP nabízí Beicip-Franlab výsledky svých výzkumů o algoritmech, modelech nebo metodikách vyvinutých IFP v oblasti „Průzkum – Ložiska“ a že Beicip-Franlab může požádat IFP, aby na tomto základě realizovala produkty. IFP má všechna vlastnická práva k vyvinutým produktům programového vybavení. Beicip-Franlab plně pokrývá náklady IFP na vývoj produktů a hradí různé doplňkové odměny k pokrytí nákladů na údržbu a užívací práva] (14).

(32)

Dodatek k dohodě byl podepsán dne 16. prosince 2005, se zpětným účinkem k 1. lednu 2005. Upravuje podmínky odměňování a zachovává přitom zásadu, že Beicip-Franlab hradí celkově náklady na vývoj.

(33)

Dohoda o rámcové licenci a smlouva o aplikovaném výzkumu mezi IFP a Prosernat byly podepsány dne 18. srpna 2003 na dobu deseti let, se zpětným účinkem k 1. lednu 2002, a na jejich základě [IFP nabízí výsledky svých výzkumů v oblasti technologií zpracování plynu a rekuperace síry. IFP je držitelem vlastnických práv ke korelacím, postupům a specifickým zařízením spojeným s postupy. Pokud má Prosernat zájem na jejich uvedení na trh, přísluší jí, aby při zachování příslušných vlastnických práv uskutečnila na své náklady práce týkající se zavedení uvedených postupů do průmyslové výroby, na něž tak může obdržet výhradní udělení licence] (14).

(34)

Jako odměnu za licenci na postupy uhradí Prosernat poplatek ve výši […] (15) z ročního obratu tvořeného poplatky za sublicence za první čtyři roky. Tato sazba poplatku má být po prvních čtyřech letech změněna na […] (15). Sazba poplatku u zařízení je stanovena případ od případu. Odměna IFP za přístup společnosti Prosernat k výsledkům výzkumných prací činí […] (15) z celkového ročního obratu společnosti Prosernat.

(35)

Při zahájení formálního vyšetřovacího řízení vyjádřila Komise následující pochybnosti o intervenci francouzského státu ve prospěch skupiny IFP a o tehdejších odůvodněních uvedených Francií.

(36)

Komise za prvé uvedla, že již nejsou naplněny podmínky stanovené jejími předchozími rozhodnutími. Připomeňme, že její dřívější rozhodnutí byla odůvodněna:

(37)

Komise konstatovala, že od roku 2001 IFP začala provozovat čím dál strukturovanější a významnější obchodní činnosti, a to díky zapojení Axens na trhu s technologiemi rafinace a petrochemie a uzavření výhradních výzkumných a licenčních dohod s Axens. Tato obchodní dceřiná společnost, většinově vlastněná skupinou IFP, má přednostní přístup k výzkumným a vývojovým pracím vedeným IFP v její oblasti činností. Proto se Komise ve svém rozhodnutí o zahájení řízení domnívala, že důvody potvrzující rozhodnutí z let 1996 a 1998 jsou již neplatné a že bod 2.4 první pododstavec rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996 se již na oblast činností Axens nevztahuje. Dospěla tak k závěru o existenci státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy ve prospěch IFP a její dceřiné společnosti Axens.

(38)

Navíc vzhledem k tomu, že IFP vlastní většinové podíly ve dvou dalších obchodních dceřiných společnostech Beicip-Franlab a Prosernat a uzavřela s nimi výhradní dohody, nemohla Komise vyloučit existenci státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy v oblastech činností dceřiných společností Beicip-Franlab a Prosernat.

(39)

Za druhé Komise prozkoumala slučitelnost podpory s ohledem na různá ustanovení Smlouvy. Dospěla k závěru, že případná podpora vzhledem k jejím cílům bude moci být posuzována pouze s ohledem na ustanovení čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, a obzvláště s ohledem na rámec pro výzkum a vývoj z roku 1996. Jelikož v tomto ohledu Francie nepodala odůvodnění, Komise vyjádřila pochybnosti, zda jsou splněny nezbytné podmínky pro schválení podpory na základě uvedených ustanovení.

(40)

Komise tudíž vyzvala Francii, aby poskytla připomínky k těmto bodům:

(41)

Za prvé Francie zdůrazňuje, že režim financování IFP byl předmětem dvou rozhodnutí Komise, která dospěla k závěru, že nejde o státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

(42)

Za druhé Francie připomíná, že reorganizace z roku 2001 vedla k převedení obchodních činností IFP v oblasti rafinace a petrochemie na dceřiné společnosti, přičemž tyto činnosti původně vykonávalo z části průmyslové vedení IFP interně a z části společnost Procatalyse kontrolovaná nepřímo IFP. Soudí, že tato reorganizace měla za cíl opětovné zaměření činností IFP na její úkol obecného zájmu, svěřený státem, jímž je podpora výzkumu a vývoje v oblasti uhlovodíků a nových technologií v oblasti energie a ochrany životního prostředí.

(43)

V této souvislosti má Francie za to, že dopisy z roku 2001 představují oznámení ve smyslu čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Zdůrazňuje, že dopis předaný dne 5. března 2001 obsahoval informační poznámku, vyplněný oznamovací formulář (17) a pět technických příloh, mezi nimiž byly smlouva o aplikovaném výzkumu a licenční dohody. Navíc připomíná schůzku (18) a výměnu informací (19), jež po této schůzce následovaly, a uvádí, že od Komise obdržela potvrzení o převzetí ze dne 7. května 2001 (20). Připomíná, že požádala Komisi, aby potvrdila, že návrh reorganizace v sobě nezahrnuje zpochybnění závěrů Komise z jejích předchozích rozhodnutí.

(44)

Francie má tudíž za to, že služební dopis Komise D/52473 ze dne 19. června 2001, v němž Komise uvedla, že předložený návrh reorganizace IFP je v souladu s podmínkami stanovenými jejím rozhodnutím ze dne 4. února 1998 o obnovení mimořádné daně z některých ropných produktů pro období 1998–2002, vytvořil situaci legitimního očekávání. Připomíná, že ve zmíněném dopise Komise soudila, že návrh reorganizace nemění ani povahu činností IFP ani postavení francouzských podniků vůči ostatním podnikům ve Společenství, pokud jde o uvádění postupů na trh, a nevznesla žádnou námitku k návrhům smlouvy, zejména k právu prvního odmítnutí, o němž přece věděla v době výměny informací s Francií od 5. března 2001. Podle Francie bylo tedy legitimní se domnívat, že založení společnosti Axens a podpis smluv mezi IFP a Axens nepovedou k existenci státních podpor. Francie zdůrazňuje, že založení Axens a podpis smluv mezi IFP a Axens se uskutečnily v souladu s návrhem předloženým Komisi v březnu 2001.

(45)

Pokud se jedná o změny, k nimž došlo posléze a o nichž nebyla Komise informována, uvádí Francie následující údaje. Jednak podle Francie nemůže být získání 100 % kontroly nad společnostmi Prosernat a Axens skupinou IFP na konci roku 2001 považováno za volbu ze strany IFP, vzhledem k tomu, že bylo činem nezávislých účastníků. Francie také poukazuje na to, že Komise ve svém služebním dopise D/52473 ze dne 19. června 2001 považovala za záruku nediskriminace skutečnost, že IFP bude vlastnit přinejmenším většinu podílů nového subjektu. Jednak Francie uvádí, že jelikož jsou smlouvy mezi IFP a Prosernat obdobné jako smlouvy mezi IFP a Axens, nepovažovala za nezbytné předat je Komisi. Francie se rovněž domnívala, že není nezbytné předat Komisi smlouvu mezi IFP a Beicip-Franlab, vzhledem k tomu, že uvedená smlouva předpokládala celkové pokrytí nákladů IFP.

(46)

Francie připomíná, že dopisem ze dne 27. listopadu 2002 informovala Komisi o změně způsobu financování IFP.

(47)

Francie se domnívá, že zásada oddělených účtů podle činností uvedená v článku 1 směrnice 80/723/EHS je dodržována. V tomto ohledu uvádí, že rozpočet IFP je sestavován odděleně pro pět výsledkových středisek, pro činnost „Informace“ a pro činnost „Hraniční výzkum“, což umožňuje rozlišit jednotlivé činnosti IFP.

(48)

Francie navíc popisuje způsob klasifikace projektů v rámci výsledkových středisek:

(49)

Francie rovněž uvádí informace týkající se soustavy analytického účetnictví IFP, která umožňuje rozvržení výnosů (mimo příspěvek ze státního rozpočtu) a nákladů podle projektů v rámci každého výsledkového střediska.

(50)

Francie odmítá závěr Komise, podle něhož IFP a Axens tvoří jeden hospodářský subjekt. Má za to, že IFP a její dceřiné společnosti tvoří samostatné subjekty, jejichž úkoly jsou rozdílné.

(51)

Za prvé se Francie domnívá, že výzkumná činnost IFP představuje úkol obecného zájmu, který odpovídá logice uznávané na vnitrostátní úrovni, úrovni Společenství a světové úrovni a jímž je dlouhodobé zajištění bezpečnosti v oblasti zásobování uhlovodíky.

(52)

Za druhé se domnívá, že odkaz na pojem propojené podniky, který je uveden v příloze 1 doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (21) (dále jen „doporučení o MSP“) není v této věci případný. Francie mimoto připomíná judikaturu Společenství, podle níž 100 % vlastnictví dceřiné společnosti mateřskou společností nestačí k prokázání kontroly touto mateřskou společností. Francie dále uvádí, že existence výhradní dohody neznamená absenci nezávislosti, jinak by byl článek 81 Smlouvy, který se týká takových dohod mezi nezávislými podniky, bezpředmětný. Francie se rovněž domnívá, že vnímá-li trh IFP a Axens jako společný podnik, vyplývá to nutně ze skutečnosti, že Axens distribuuje výrobky, které jsou výsledkem výzkumu prováděného IFP, a že tento obraz společného podniku neznamená absenci samostatnosti jednání.

(53)

Za třetí Francie předkládá údaje prokazující nezávislost dceřiných společností IFP. Uvádí, že každá dceřiná společnost vypracovává svoji vlastní strategii a nechává ji schvalovat svojí správní radou, kterou netvoří pouze zástupci IFP. Dodává, že smlouvy uzavřené mezi IFP a jejími dceřinými společnostmi dodržují pravidla obecného práva, co se týče smluv upravených právními předpisy, a že z tohoto důvodu se zástupce IFP neúčastní hlasování, pokud se jedná o otázky týkající se zmíněných smluv; upřesňuje, že každá dceřiná společnost má své vlastní výbory a úplnou nezávislost řízení pod kontrolou akcionářů, která se provádí prostřednictvím klasického reportingu. Francie navíc vysvětluje, že IFP a její dceřiné společnosti mají finanční a účetní útvary, které jsou hierarchicky nezávislé, umístěné v jiných lokalitách a používají odlišné informační a řídící systémy. Francie rovněž zdůrazňuje skutečnost, že dceřiné společnosti IFP svobodně určují výrobky a služby, které uvádějí na trh. K tomu Francie uvádí, že Axens se svobodně rozhoduje, zda přijme nebo odmítne výzkumné práce předložené IFP, a popisuje několik příkladů postupů, kdy Axens doplňuje své potřeby v oblasti výzkumu prostřednictvím jiných smluvních vztahů.

(54)

Francie má za to, že financování skupiny IFP, neziskového subjektu, nepředstavuje státní podporu v souladu s bodem 2.4 prvním pododstavcem rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996.

(55)

Za prvé Francie zdůrazňuje, že, podle bodu 2.4 druhého pododstavce rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996, „pokud jsou výsledky těchto výzkumných a vývojových prací, které jsou financovány státem, dány k dispozici na nediskriminačním základě podnikům ve Společenství, vychází Komise ze zásady, že se obvykle nejedná o státní podporu ve smyslu čl. 92 [nyní článek 87] odst. 1 Smlouvy“.

(56)

V tomto ohledu uvádí Francie, že IFP provádí mnohé výzkumné práce, jejichž výsledky jsou bez diskriminace dány k dispozici podnikům ve Společenství. Mezi prostředky, kterými je zajištěno zpřístupnění výsledků uvedených činností, je citován vědecký časopis a redaktorská činnost, prezentace prací na kongresech, publikační činnost a zveřejňování publikací na internetu, členství ve vědeckých sdruženích a partnerská spolupráce s ostatními výzkumnými středisky a výuka v doktorských studijních programech.

(57)

Francie uvádí, že tři čtvrtiny rozpočtu na výzkum výsledkového střediska „Průzkum – Výroba“ připadají na výzkumné práce v oblasti základního výzkumu, jejichž výsledky jsou bez diskriminace široce publikovány. Pokud jde o výsledkové středisko „Rafinace – Petrochemie“, Francie uvádí, že výsledky mnohých výzkumných prací jsou rovněž bez diskriminace publikovány.

(58)

Za druhé má Francie za to, že názor Komise v jejích rozhodnutích z let 1996 a 1998, podle něhož „je třeba konstatovat, že ačkoli IFP vždy nefakturuje skutečné náklady na výzkum, neuplatňuje v praxi žádnou diskriminaci, pokud jde o podniky, jimž postupuje výsledek výzkumu, který provádí jak sama, tak ve spolupráci“, je stále platný.

(59)

V tomto ohledu zdůrazňuje, že v oblasti „Průzkum – Výroba“ provádí IFP aplikovaný výzkum jménem mnohých průmyslových partnerů, ve formě jednoduché spolupráce nebo společných průmyslových projektů („Joint Industrial Projects“), na kterých je účast otevřená.

(60)

Pokud se jedná o trh rafinace a petrochemie, má Francie za to, že platby prováděné Axens za výzkumné práce, které jí dává IFP k dispozici, odpovídají tržním podmínkám. K této finanční odměně Francie doplňuje výdaje, které společnosti Axens vznikají v souvislosti s prováděním doplňujících úkolů, které jsou nezbytné pro využívání těchto výzkumných prací, jakož i další výdaje, které vznikají Axens v souvislosti s používáním jiných technologií a výrobků, než jsou technologie a výrobky IFP. Podle Francie je vysoký podíl obratu, který Axens věnuje na výzkumnou činnost přesvědčivým důkazem, že netěží z výzkumných prací, které pro ni provádí IFP, žádnou konkurenční výhodu. Francie poskytuje důkazy o tom, že částky, které Axens vynakládá na svoji výzkumnou činnost, jsou o mnoho vyšší než náklady na výzkum průměrně vynakládané v odvětví.

(61)

Francie tvrdí, že i přes právo prvního odmítnutí ve prospěch Axens mají z četných výzkumných prací prováděných výsledkovým střediskem „Rafinace – Petrochemie“ prospěch různí průmysloví partneři z různých zemí.

(62)

Francie uzavírá, že intervence státu ve prospěch IFP tedy nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy a že dceřiné společnosti IFP nemají žádnou výhodu z přístupu k výsledkům výzkumu, který pro ně provádí IFP.

(63)

Francie uvádí, že pokud by měla být intervence státu ve prospěch IFP vykládána jako státní podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy společnosti Axens, byla by tato podpora v každém případě slučitelná se společným trhem. Francie poskytuje materiál, který má prokázat, že podpora může být považována za slučitelnou se Smlouvou na základě odchylky stanovené v čl. 87 odst. 3 písm. c).

(64)

Za prvé Francie soudí, že financování aplikovaného výzkumu Axens státem nepřesahuje maximální částky stanovené rámcem pro výzkum a vývoj z roku 1996. Dokládá to částkami, které IFP vynaložila na aplikovaný výzkum prováděný společně s Axens a finančním zhodnocením, které jí vyplatila společnost Axens. […] (15).

(65)

Za druhé Francie uvádí, že případná podpora ve prospěch Axens by měla motivační účinek. V této souvislosti poskytuje statistiky, které prokazují růst jak výše výdajů, které Axens vynakládá na výzkum a vývoj prováděný jejími zaměstnanci výzkumu a vývoje, tak růst poměru interních výdajů k obratu. Francie také uvádí příklady projektů Axens, které by nemohly být realizovány bez podpory ze strany IFP. Francie argumentuje také tím, že všichni konkurenti Axens, a to zejména američtí, využívají vysokých státních podpor.

(66)

Za třetí Francie připomíná strategický význam státních podpor pro inovaci, výzkum a vývoj, který Komise uznala v rámci obnovené Lisabonské strategie a vyjádřila v akčním plánu státní podpory.

(67)

Stěžovatel si z obavy z negativních obchodních dopadů nepřeje, aby byla zveřejněna jeho totožnost. Stěžovatel se domnívá, že jeho zájmy jsou přímo ohroženy dotací poskytovanou Francií skupině IFP a/nebo její dceřiné společnosti Axens. Od svého založení v roce 2001 pokračovala Axens, konkurent stěžovatele, v agresivní obchodní politice v oblasti licencí na technologie, které byly plně vyvinuty díky výzkumným a vývojovým činnostem její mateřské společnosti IFP.

(68)

Stížnost se soustřeďuje na oblasti zvláštních činností IFP, tj. na technologie a katalyzátory pro rafinaci, zpracování plynu a petrochemickou výrobu, jakož i na licenční činnost Axens v těchto oblastech. Stěžovatel se domnívá, že Axens je v uvedených oblastech v přímé konkurenci s ostatními hospodářskými subjekty na trhu, přičemž nenese náklady na výzkum a vývoj, vzhledem k tomu, že Axens je výhradním distributorem technologií vyvinutých IFP díky finanční podpoře státu. Navíc podle stěžovatele může celek IFP/Axens provádět výzkumné a vývojové činnosti, které by pro nedotované hospodářské subjekty nebyly ziskové.

(69)

Stěžovatel se domnívá, že prvky státní podpory lze vidět v přímé dotaci státu ve prospěch IFP, ve vytvoření a kapitalizaci obchodní dceřiné společnosti Axens skupinou IFP, ve financování sekce rafinace a petrochemie, která má jako výhradního distributora společnost Axens, jakož i ve výhradních licencích, které IFP poskytuje společnosti Axens na své technologie.

(70)

Stěžovatel má za to, že současné financování činností IFP a Axens státem, které nebylo oznámeno Komisi a nevztahuje se na ně žádné z předchozích rozhodnutí Komise, představuje protiprávní státní podporu. V tomto ohledu stěžovatel zdůrazňuje faktické rozdíly mezi závěry předchozích rozhodnutí Komise a současnou situací IFP a Axens:

(71)

Stěžovatel se proto domnívá, že IFP se významně liší od modelu veřejného neziskového výzkumného zařízení podle bodu 2.4 rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996 v oblasti obchodních činností své dceřiné společnosti Axens. Stěžovatel má naopak za to, že IFP a Axens tvoří jeden hospodářský subjekt, který působí na trhu v přímé konkurenci s ostatními hospodářskými subjekty. Podle stěžovatele více prvků ukazuje na to, že IFP a Axens musí být považovány za jeden hospodářský subjekt, a tedy za podnik podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy:

(72)

Zdroje poskytnuté francouzským státem celku IFP/Axens na financování výzkumu v oblasti technologií rafinace, zpracování plynu a petrochemie představují státní zdroje. Podle odhadů stěžovatele se výše výdajů na výzkum a vývoj vynaložených IFP v těchto oblastech pohybuje okolo 100 milionů EUR, přičemž Axens nevrací své mateřské společnosti více než polovinu těchto nákladů. Stěžovatel se proto domnívá, že podpora ve prospěch celku IFP/Axens dosahuje 50 milionů EUR ročně.

(73)

Podle stěžovatele vyplývá konkurenční výhoda ze skutečnosti, že subjekt IFP/Axens nemusí plně hradit náklady na výzkum a vývoj a že proto může vykonávat tlak na snížení cen na trhu v dotyčných oblastech. Stěžovatel se domnívá, že taková výhoda představuje riziko vytlačení ostatních hospodářských subjektů z trhu.

(74)

Podle stěžovatele je trh s technologiemi světovým trhem nebo přinejmenším evropským trhem. Podpora státu ve prospěch celku IFP/Axens tedy vede k ovlivnění obchodu uvnitř Společenství.

(75)

Stěžovatel proto soudí, že podpora státu ve prospěch celku IFP/Axens skutečně představuje státní podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

(76)

Stěžovatel zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že vývoj technologií rafinace je činnost blízká činnosti tržní a její výsledky jsou přímo komerčně využitelné, nevztahuje se na tento vývoj definice předvýrobních činností uvedená v rámci pro výzkum a vývoj z roku 1996. Proto je tato podpora poskytnutá celku IFP/Axens provozní podporou, která je neslučitelná s pravidly Smlouvy pro státní podpory.

(77)

Stěžovatel zdůrazňuje, že i kdyby se činnosti celku IFP/Axens považovaly za předvýrobní vývojové činnosti, podpora by přesáhla povolený práh vymezený rámcem pro výzkum a vývoj z roku 1996 pro takové činnosti, který činí 25 %, a mohla by rovněž přesáhnou limit 50 % stanovený pro aplikovaný výzkum.

(78)

Za předpokladu, že se jedná o výzkumné a vývojové činnosti, které jsou vymezeny rámcem pro výzkum a vývoj z roku 1996, stěžovatel se domnívá, že motivační účinek podpory je diskutabilní. Podle stěžovatele odrazuje podpora celku IFP/Axens ostatní hospodářské subjekty na trhu od investic do výzkumu a vývoje v těchto oblastech, pokud jsou jejich příjmy ovlivňovány existencí státní podpory a neumožňují náhradu nákladů na výzkum a vývoj.

(79)

Stěžovatel proto dospívá k závěru, že státní podpora ve prospěch celku IFP/Axens je protizákonná a neslučitelná se společným trhem.

(80)

Za prvé společnost Axens připomíná, že byla založena v roce 2001 s cílem sjednotit v jednom subjektu obchodního charakteru činnosti IFP související s postupy rafinace a petrochemie a činnosti dceřiné společnosti vyrábějící katalyzátory. Společnost uvádí, že má k dispozici veškeré organizační složky (finanční, právní, lidské zdroje), které jí umožňují provádět svoji činnost zcela nezávisle, a že její každodenní řízení je zajišťováno jejími řídícími pracovníky pod vedením předsedy a generálního ředitele. Má za to, že velmi omezený počet rozhodnutí je činěn na úrovni správní rady a že její akcionář ponechává jejím řídícím pracovníkům velkou nezávislost v rozhodování v obchodních a průmyslových otázkách. Popírá tedy závěry Komise, podle nichž IFP a Axens tvoří jeden hospodářský subjekt.

(81)

Za druhé společnost Axens připomíná, že reorganizace v roce 2001 byla provedena v souladu s návrhem, který byl Komisí výslovně schválen. Domnívá se, že mohla oprávněně důvěřovat v právoplatnost uvedeného právního a finančního rámce, jehož zpochybnění by představovalo vážné narušení jejího vývoje.

(82)

Za třetí společnost Axens zdůrazňuje, že většina hospodářských subjektů na trhu s technologiemi a katalyzátory pro rafinaci a petrochemii využívá kombinaci interního a partnerského výzkumu. Společnost Criterion, dceřiná společnost Shell, má údajně přístup k výzkumu společnosti Shell, ABB Lummus má dohody se společnostmi Chevron a Shell, společnost UOP se společností Total a dalšími hospodářskými subjekty a společnost Albermale se společností ExxonMobil. Společnost Axens uvádí, že její spolupráce s IFP je součástí tohoto kontextu a byla průhledně strukturována prostřednictvím tří smluv o výzkumu a licencích. Z hlediska každé ze stran se uvedené smlouvy zakládaly na klasické obchodní logice. Společnost Axens se domnívá, že skutečnost, že podíl jejího obratu věnovaný na výdaje na výzkum je srovnatelný s úsilím vynaloženým jejími konkurenty, představuje další důkaz toho, že Axens netěží žádnou výhodu ze svých vztahů s IFP.

(83)

Za čtvrté společnost Axens zdůrazňuje, že je vystavena konkurenci ze strany velmi silných hospodářských subjektů, často aktivně podporovaných státy svého původu. Například ve Spojených státech věnuje Department of Energy na podporu projektů rozpočet několika stovek milionů dolarů.

(84)

Sídlo společnosti UOP Limited je ve Spojeném království. Společnost vlastní dva výrobní závody ve Spojeném království a v Itálii a působí v sedmnácti členských státech. Tato společnost se specializuje na vývoj, inženýrské služby, licence a technologické postupy, jako jsou přeměna ropy, výroba čistých paliv, odsíření paliv a petrochemické technologie. Vyrábí rovněž katalyzátory, molekulární filtry, adsorbenty a další specializovaná vybavení.

(85)

UOP a celek IFP/Axens jsou konkurenty v oblasti technologií výroby a odsíření benzinu, výroby a extrakce aromátů, jakož i v oblasti katalyzátorů pro širokou řadu výrobních postupů čistých paliv. UOP vítá zahájení formálního vyšetřovacího řízení proti podpoře vyplacené skupině IFP a připojuje se ke Komisi, co se týče podstatné části jejích závěrů.

(86)

Za prvé UOP pozoruje zřetelný vývoj činností IFP během nedávných let. IFP podle jejího tvrzení restrukturalizovala licenční činnost, poměrně bezvýznamnou a otevřenou všem společnostem, tak, aby přímo konkurovala soukromým hospodářským subjektům na trhu s výrobními postupy. UOP připomíná, že judikatura Společenství vyžaduje, že jakmile stát rozhodne, že bude jednat jako hospodářský subjekt, musí jednat za stejných podmínek jako soukromý hospodářský subjekt. V tomto ohledu má společnost UOP za to, že provozní deficit více než 555 milionů EUR za poslední tři roky není pro normálního akcionáře přijatelný.

(87)

V této souvislosti UOP požádala Komisi, aby vydala Francii příkaz k pozastavení státní podpory ve prospěch IFP v souladu s článkem 11 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (22).

(88)

Za druhé se UOP domnívá, že skutečnost, že celek IFP/Axens nemusí hradit všechny výdaje na výzkum a vývoj, mu nejen umožnila získat významný podíl na trhu s technologiemi rafinace a petrochemie, ale také ohrozit ziskovost svých konkurentů. UOP navíc zdůrazňuje, že přístup na trh a nízká úroveň činností v oblasti výzkumu a vývoje celku IFP/Axens ukazují chybějící motivační účinek podpory. UOP rovněž soudí, že případný prospěch z podpory je do velké míry vyrovnán rizikem vytlačení soukromých hospodářských subjektů z dotyčných trhů, s ohledem na to, že jak UOP soudí, soukromé hospodářské subjekty budou muset ve střednědobém horizontu snížit své výdaje na výzkum a vývoj, aby byly konkurenceschopné vůči štědře dotovanému konkurentovi.

(89)

Za třetí společnost UOP sdílí názor Komise, že IFP a její dceřiná společnost Axens tvoří jeden hospodářský subjekt. K tomuto závěru vedou na jedné straně kapitálová struktura, řídící pracovníci, preferenční vztahy a stupeň hospodářské integrace IFP a její dceřiné společnosti Axens. V tomto ohledu UOP zdůrazňuje, že hospodářská integrace dvou subjektů je prokázána tím, že Axens je jediným distributorem technologií vyvinutých IFP a prvním a potenciálně jediným příjemcem výsledků IFP. Podle UOP takové dohody ukazují, že IFP a Axens jsou jednoznačně na sobě vzájemně závislé, pracují ve vzájemné shodě a sledují totožné zájmy na trhu. Dále má UOP za to, že IFP jako jediný akcionář Axens je schopen krátkodobě i střednědobě určovat strategii tohoto podniku.

(90)

Za čtvrté má UOP stejně jako Komise za to, že aby neexistovala výhoda ve prospěch celku IFP/Axens, musel by být rozpočet IFP přidělený na výzkum a vývoj, který je prováděn ve spolupráci s Axens nebo pro ni, financován příjmy dosaženými na trhu.

(91)

Za páté UOP navrhuje, aby Komise vzala v úvahu specifičnost trhu s licencemi na technologické postupy, pokud se snaží nalézt spojení mezi výzkumnými a vývojovými činnostmi celku IFP/Axens a výzkumnými kategoriemi vymezenými v příloze 1 rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996. Uvedená specifičnost plyne ze skutečnosti, že celek IFP/Axens a jeho konkurenti neuvádějí na trh výrobek nebo službu, ale postup. Podle UOP se v příslušném odvětví sice vývoj určitého postupu, který lze uvést na trh, obvykle označuje termínem „výzkum a vývoj“, ale Komise by neměla zapomenout, že tento vývoj probíhá až po výzkumných a vývojových činnostech, tak jak jsou vymezeny v rámci pro výzkum a vývoj z roku 1996. V tomto ohledu UOP zdůrazňuje, že výzkum a vývoj průmyslových postupů rafinace a petrochemie může být roztříděn podle kategorií do tří etap:

(92)

UOP má za to, že etapy a) a b) jsou nedílnou součástí obchodního vývoje.

(93)

Za šesté, přestože společnost UOP sdílí názor Komise, že IFP a její dceřiná společnost Axens tvoří jeden hospodářský celek, přeje si doložit některé další informace pro případ, že by Komise na závěr formálního vyšetřovacího řízení dospěla k závěru, že IFP a Axens tvoří dva oddělené hospodářské subjekty. Podle UOP jsou na trh s postupy nabízeny produkty, které nelze srovnávat. Proto jediný způsob, jak zaručit, aby Axens platila tržní cenu za výsledky IFP, by bylo použití nabídkového řízení. UOP má tak za to, že právo prvního odmítnutí představuje samo o sobě výhodu, pokud se udělením Axens práva prvního odmítnutí IFP vzdá možnosti postoupit své výsledky prostřednictvím výběrového řízení hospodářskému subjektu s nejvyšší nabídkou na trhu.

(94)

Poznámky Francie se týkají připomínek UOP a stížnosti.

(95)

Za prvé Francie popírá tvrzení UOP o existenci jediného subjektu IFP/Axens a trvá na nezávislosti Axens ve vztahu k IFP a na skutečnosti, že IFP je výzkumné, vzdělávací a dokumentační zařízení, což je zásadně odlišuje od dceřiné společnosti Axens a UOP Limited.

(96)

Co se týče nezávislosti Axens ve vztahu k IFP, připomíná nejdříve, že podle ustálené judikatury Společenství složení akcionářů dceřiné společnosti nepředstavuje samo o sobě dostatečné kritérium, aby bylo možné stanovit, zda tato dceřiná společnost může nebo nemůže být považována za dceřinou společnost mající hospodářskou nezávislost ve vztahu ke své mateřské společnosti. Ačkoli je Axens ze 100 % vlastněna IFP, je na trhu zcela nezávislá. Tuto nezávislost potvrzuje několik skutečností:

(97)

Pokud se jedná o povahu neziskového výzkumného ústavu IFP, Francie opakuje své tvrzení, že IFP je výzkumným ústavem, jehož hlavním cílem je provádět výzkumnou činnost a rozšiřovat výsledky zmíněných činností prostřednictvím vzdělávání, publikací nebo převodem technologií, přičemž zisky z toho jsou plně investovány zpět do výzkumu nebo do šíření jeho výsledků.

(98)

Za druhé, vzhledem k tomu, že zdroje převedené státem do IFP nepředstavují státní podporu v souladu s bodem 2.4 prvním pododstavcem rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996, popírá Francie tvrzení UOP, podle něhož tyto zdroje (24) představují provozní podporu.

(99)

Za třetí podle UOP téměř celá státní podpora vyplacená IFP slouží k financování prací zaměřených na trh, a proto neplatí rámec pro výzkum a vývoj z roku 1996. Francie toto tvrzení popírá a připomíná, že IFP se zabývá především úkoly obecného zájmu, které jsou zaměřeny na základní výzkum a zhodnocení jeho výsledků, jakož i na vzdělávání a šíření poznatků, a který by neměl být zaměňován s čistě obchodními cíli soukromých hospodářských subjektů, jako jsou UOP a Axens.

(100)

Navíc výzkumné práce, které vede IFP pro Axens v rámci smlouvy o aplikovaném výzkumu, jsou jednak studie technické proveditelnosti, jednak práce týkající se aplikovaného výzkumu. IFP nevede jménem Axens práce týkající se předvýrobního výzkumu, zmíněné práce provádí a financuje sama Axens. Finanční tabulky předané v připomínkách Francie z února 2006 potvrzují, že IFP plně dodržuje ustanovení směrnice 80/723/EHS, a Francie se proto domnívá, že rozpočtový příspěvek je správně použit k úspěšnému dokončení jejího úkolu obecného zájmu a financování výzkumných a vývojových prací ve smyslu rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996.

(101)

Za čtvrté právo prvního odmítnutí podle UOP dává výhodu Axens, která neplatí tržní ceny za takové právo. Francie zdůrazňuje význam posouzení celkového hospodářského výsledku odměn vyplacených společností Axens skupině IFP. Kromě dividend byly prvky této celkové odměny (která spočívá v odměně vyplacené na základě práva prvního odmítnutí a v poplatcích zaplacených na základě smluv o rámcové licenci a o licenci na výrobky) stanoveny v roce 2001 podle hospodářské logiky. Tato logika má zaručit, že Axens nebude těžit ze svého vztahu s IFP žádnou hospodářskou výhodu a zajistit IFP vhodnou a trvalou každoroční návratnost, dostatečně nezávislou na kombinaci vyplývající z okamžitých prodejů Axens, s cílem zabránit riziku příliš velkých změn zdrojů IFP.

(102)

Francie trvá na tom, že je vhodné posuzovat pouze tuto celkovou odměnu, kterou skutečně Axens hradila, a to ve vztahu k jejímu celkovému obratu a s ohledem na tržní podmínky. Vzhledem k uvedeným prvkům by právo prvního odmítnutí nepředstavovalo konkurenční výhodu ve prospěch Axens ani narušení hospodářské soutěže.

(103)

Za páté Francie rovněž popírá tvrzení, že existence tzv. protiprávní státní podpory ve prospěch celku IFP/Axens způsobila škody konkurentům a narušila dynamiku inovace. Francie poznamenává, že UOP Limited je jediným konkurentem z mnoha, kteří existují, jenž sdělil své připomínky Komisi. Francie navíc zdůrazňuje, že žádný důkaz o těchto tzv. škodách nebyl předložen.

(104)

Francie se také domnívá, že dynamika inovace nebyla na trhu rafinace a petrochemie narušena. V tomto ohledu by analýza tržních podílů na trhu s licencemi na technologie a s katalyzátory ukázala zřetelnou převahu skupiny UOP. Pokud by podle Francie opravdu existovala tržní síla, existovala by na straně UOP, a ne na straně Axens. Dodává, že i kdyby byla tržní síla UOP oslabena, původem tohoto oslabení by byly vlastní strategické omyly UOP, zejména na trhu odsíření, na němž se UOP vzdala investování, a držela se tedy stranou činnosti, která vytváří velké příjmy.

(105)

Za prvé Francie znovu potvrzuje, že reorganizace činností IFP byla Komisi řádně oznámena. Dopisy z roku 2001, kterými informovala Komisi o návrhu vnitřní reorganizace, která vedla k vytvoření dceřiných společností v obchodních činnostech IFP, podle jejího názoru představují oznámení ve smyslu čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

(106)

Za druhé Francie připomíná argumenty uvedené v jejích připomínkách (viz oddíl 4.3) a reagující na poznámky UOP (viz 95. bod a následující body odůvodnění), které odporují tvrzení, podle něhož IFP a Axens tvoří jeden hospodářský subjekt.

(107)

Za třetí Francie trvá na skutečnosti, že výzkumné práce IFP, vedené v rámci výsledkového střediska „Rafinace – Petrochemie“, jsou výhodné pro různé průmyslové partnery z více států […] (15), a ne pouze pro Axens, jak uvádí stěžovatel.

(108)

Za čtvrté, oproti tvrzení stěžovatele, podle něhož více než polovina příjmu Axens byla tvořena prodejem licencí na postupy a poskytováním souvisejících služeb, Francie uvádí, že podíl činnosti „licence na technologie“ (process licensing) na obratu Axens za roky 2003, 2004 a 2005 činil postupně 36 %, 38 % a 31 %.

(109)

Za páté Francie popírá tvrzení stěžovatele, že Axens nemá k dispozici svá vlastní výzkumná zařízení. Axens naopak má k dispozici své vlastní lidské a hmotné zdroje, nezbytné k tomu, aby úspěšně dokončila práce předvýrobního vývoje za účelem schvalování před uvedením na trh: programová vybavení pro dimenzování, simulační nástroje postupů, přístroje na hodnocení katalyzátorů a adsorbentů a pilotní zařízení na vývoj katalyzátorů a na simulaci řetězení jednotkových fází před průmyslovým využitím. Tyto zdroje společnosti Axens ostatně umožnily dokončit vývoj výrobků a postupů, které navrhly jiné třetí strany než IFP.

(110)

Za šesté Francie znovu potvrzuje, že IFP je stále vzhledem ke svému poslání a svým činnostem neziskovým ústavem, který plně vykonává úkol obecného zájmu, který mu svěřil stát. Toto stanovisko potvrzuje i fungování a organizace IFP a jejích dceřiných společností, neboť IFP jednala tak, aby její obchodní dceřiné společnosti byly plně samostatné a nezávislé. Má tedy za to, že financování IFP, neziskového ústavu, nezakládá státní podporu v souladu s bodem 2.4 prvním pododstavcem rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996.

(111)

Za sedmé Francie zvláště odmítá názor, že na výzkumnou činnost IFP by se mělo nahlížet jako na prosté vypracování „technologického postupu“ (technology process), který mohou obchodní společnosti přímo použít pro svou průmyslovou výrobu. K tomuto bodu přináší podrobné informace týkající se vývojových cyklů postupů a výrobků.

(112)

Za osmé odkazuje na připomínky předané po zahájení řízení o tvrzení stěžovatele, podle kterého odměna za výzkumné práce vedené IFP pro Axens by nebyla v souladu s tržními podmínkami (viz 60. bod odůvodnění).

(113)

Za deváté popírá Francie tvrzení, podle něhož výše případné podpory, kterou údajně využívá Axens, činí 50 milionů EUR v případě roku 2003, a opírá se v tomto ohledu o poskytnuté finanční tabulky.

(114)

Za desáté se Francie domnívá, že oproti tomu, co tvrdí stěžovatel, využívají konkurenti Axens velmi často státní podpory (přímé a nepřímé), aby úspěšně dokončili výzkumné a vývojové práce. Například skupina UOP dostává finance na své interní programy týkající se výzkumu a vývoje od National Institute of standards and technologies (NIST). Mimoto zadává externě část svého výzkumu prostřednictvím partnerství s ústavy, výzkumnými laboratořemi nebo vysokými školami, které samy využívají veřejných finančních prostředků. UOP tak spolupracuje s Pacific Northwest National Laboratory, Argonne National Laboratory, Synchrotron Catalysis Consortium univerzity v Delaware, jakož i s College of Engineering Illinoiské univerzity v Urbana Champaign nebo také se SINTEF z Norska.

(115)

Ve svých rozhodnutích z let 1996 a 1998 měla Komise za to, že veřejná podpora poskytnutá na výzkumnou a vývojovou činnost vedenou IFP nespadá do oblasti působnosti čl. 87 odst. 1 Smlouvy, protože IFP byla neziskovým výzkumným subjektem, který nebyl zapojen do obchodní činnosti.

(116)

Avšak ve svém rozhodnutí o zahájení řízení z důvodů shrnutých ve 37. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí Komise zčásti zpochybnila uvedenou analýzu. Uvedla zejména, že IFP se prostřednictvím svých dceřiných společností Axens, Beicip-Franlab a Prosernat zapojila do hospodářských činností, a to na trhu s technologiemi rafinace a petrochemie, na trhu poradenství v oblasti těžby ropy a ovládání programového vybavení pro těžbu ropy, na trhu s technologiemi zpracování plynu a rekuperace síry (dále jen „dotyčné trhy“). Proto je vhodné posoudit, jestli státní dotace vyplacená IFP nevede ke státní podpoře na dotyčných trzích.

(117)

S cílem stanovit existenci státní podpory Komise přistoupila k identifikaci případných příjemců podpory. Komise se domnívá, že v analýze hospodářské soutěže nemohou být IFP a její dceřiné společnosti Axens, Beicip-Franlab a Prosernat považovány za samostatné hospodářské subjekty. Vychází za prvé ze skutečnosti, že IFP přímo vlastní 100 % kapitálu Axens a 100 % kapitálu Beicip-Franlab a nepřímo 100 % kapitálu Prosernat.

(118)

Komise ve svých analýzách hospodářské soutěže běžně používá kapitálovou strukturu jako údaj o nezávislosti podniků. V tomto ohledu Komise připomíná, že zohlednění kritéria kapitálové struktury podle čl. 3 odst. 3 přílohy doporučení o MSP umožňuje vyloučit z kategorie MSP skupiny podniků, jejichž hospodářská síla by přesahovala hospodářskou sílu jednoho MSP. V doporučení o MSP je uvedeno, že podniky jsou „propojené“, jakmile podnik vlastní v jiném podniku většinu hlasovacích práv akcionářů. Uvedené doporučení se ostatně rovněž používá v jiných sděleních Komise, zejména v pokynech Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (25), s cílem stanovit nezávislost podniku. Kapitálová struktura je rovněž zmíněna v čl. 5 odst. 4 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (dále jen „nařízení ES o spojování“) (26) nebo dále v čl. 1 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 772/2004 ze dne 27. dubna 2004 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod o převodu technologií (27).

(119)

Vedle kritéria kapitálové struktury Komise přihlíží k více prvkům, které, posuzovány společně, potvrzují analýzu Komise, podle níž nejsou IFP a její dceřiné společnosti oddělitelné z hlediska zákazníků a konkurentů na dotyčných trzích. Jak vyplývá z rozsudku Soudního dvora Evropských společenství SA Intermills v. Komise  (28), „navzdory skutečnosti, že tyto tři výrobní podniky mají vlastní právní subjektivitu nezávislou na bývalé společnosti Intermills, tvoří všechny tyto podniky společně jednu skupinu, přinejmenším co se týká podpory poskytnuté belgickými orgány. Komise byla tedy oprávněna považovat celou skupinu za jeden „podnik“ vzhledem k použití článku 92 Smlouvy“.

(120)

Co se týče úkolů a činností IFP a jejích dceřiných společností, Komise zjišťuje, že pokud se hlavní předmět a statut IFP liší od hlavního předmětu a statutu jejích dceřiných společností, přesto je zhodnocení výsledků výzkumu a vývoje IFP na trhu uvedeno mezi prioritami stanovenými státem v jeho smlouvě o cílech s IFP a je součástí strategie vývoje IFP. Jedná se totiž o „dosažení finanční návratnosti jejích výdajů na výzkum a vývoj, která zintenzivňuje její úsilí v oblasti výzkumu“ při využití možností, které nabízejí trhy:

(121)

Pokud se jedná o účinnou kontrolu dceřiných společností, Komise vzala v úvahu členství řídících pracovníků IFP v rozhodovacích orgánech dceřiných společností na jedné straně a rozhodovací střediska týkající se strategických směrů a základních rozhodnutí na straně druhé:

(122)

Komise zaznamenává, že výhradní dohody jakožto smlouvy upravené právními předpisy se řídí přesnými pravidly, podle nichž se zástupce IFP ve správní radě neúčastní hlasování o otázkách týkajících se výhradních dohod. To znamená, že, i když se zástupce IFP neúčastní hlasování, ostatní členové správní rady, kteří jsou rovněž řídícími pracovníky IFP, se tohoto hlasování účastní.

(123)

Komise připouští, že výhradní dohody nejsou samy o sobě znakem neexistující nezávislosti podniků. Přesto Komise zjišťuje, že uvedené smlouvy jsou podstatné pro hospodářské činnosti dceřiných společností.

(124)

Komise rovněž přihlíží ke skutečnosti, že možnosti výzkumné spolupráce s ostatními podniky v oblasti činností dceřiných společností jsou ve výhradních dohodách přesně ohraničeny. IFP tak může zahájit projekt v oblastí činností dotyčných dceřiných společností, jen pokud si dceřiné společnosti nepřejí provádět výzkumný projekt, po výkonu práva prvního odmítnutí (30). Právě tak má IFP právo prvního odmítnutí, co se týče všech výzkumných prací, které si dceřiné společnosti přejí vést. Teprve poté, co IFP využije právo prvního odmítnutí, mohou dotyčné dceřiné společnosti navrhnout výzkumný projekt jinému podniku (31). Komise se domnívá, že tato omezení jsou ukazatelem silné hospodářské integrace IFP a dotyčných dceřiných společností.

(125)

Navíc Komise přihlédla k existenci smluv o poskytnutí, zejména prostor a personálu:

(126)

Pokud se jedná o otázku vnímání IFP a jejích dceřiných společností na dotyčných trzích, Komise se domnívá, že několik údajů ukazuje na to, že IFP a dotyčné dceřiné společnosti společně působí a vytvářejí u svých zákazníků i konkurentů dojem jedné společnosti. Kromě názvu „IFP Group Technologies“ v logu Axens a logu Prosernat existují přímé vazby mezi internetovými stránkami dotyčných dceřiných společností a internetovými stránkami IFP. Navíc se na svých internetových stránkách Axens a Prosernat odvolávají na výzkumné a vývojové úsilí IFP v jejich oblasti činností (32). Stejně tak kancelář Beicip-Franlab v Bahrajnu se jmenuje „IFP Middle East Consulting“. IFP a Axens se navíc společně účastní různých konferencí (33). Komise rovněž odhalila několik odkazů na jeden jediný subjekt IFP/Axens v propagačních materiálech a publikacích (34) a na internetových stránkách subjektů působících v odvětví (35).

(127)

Komise rovněž zjišťuje překrývání mezi oblastmi činností IFP a oblastmi činností dceřiných společností Axens, Beicip-Franlab a Prosernat, což posiluje nutnost považovat skupinu IFP ze jeden podnik.

(128)

Závěrem lze říci, že cíl zhodnocení výsledků výzkumu a vývoje je ústředním bodem vývojové strategie IFP, jak je uvedeno v její smlouvě o cílech uzavřené se státem. Navíc vlastnictví kapitálu dceřiných společností a účast řídících pracovníků IFP ve vedení dceřiných společností potvrzuje právní a faktickou kontrolu IFP nad dotyčnými dceřinými společnostmi. Výhradní dohody IFP a dotyčných dceřiných společností v zásadních oblastech jejich činností svědčí o hospodářské integraci těchto subjektů. Obraz a společná účast IFP a jejích dceřiných společností na dotyčných trzích jsou jen doplňujícím ukazatelem. Komise se proto domnívá, že s ohledem na svoji rozhodovací praxi a judikaturu Soudního dvora nemohou být dotyčné dceřiné společnosti odděleny od mateřské společnosti IFP jakožto hospodářské subjekty na dotyčných trzích.

(129)

S ohledem na výše uvedené má Komise za to, že příjemci případné státní podpory jsou subjekty IFP, Axens, Beicip-Franlab a Prosernat, pokud jde o jejich činnosti na trhu s technologiemi rafinace a petrochemie, na trhu poradenství v oblasti těžby ropy a ovládání programového vybavení pro těžbu ropy, jakož i na trhu s technologiemi zpracování plynu a rekuperace síry.

(130)

Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že IFP prostřednictvím svých dceřiných společností Axens, Beicip-Franlab a Prosernat provádí hospodářské činnosti, mohla by veřejná podpora poskytnutá státem IFP v oblastech činností tří dceřiných společností spadat pod čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

(131)

Otázkou, na niž musí Komise odpovědět, než dospěje k závěru o existenci konkurenční výhody, je otázka, zdali veřejné financování IFP prospívá rovněž hospodářským činnostem IFP na dotyčných trzích. V tomto ohledu Komise upřesnila svůj výklad pojmu podpory, v případě, že stejný subjekt provádí jak činnosti hospodářské, tak nehospodářské povahy, v novém rámci Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (36) z roku 2006, který odráží postoj Komise k této otázce: „Pokud stejný subjekt provádí jak činnosti hospodářské, tak nehospodářské povahy, financování z veřejných zdrojů nebude s cílem zamezení dvojího financování spadat pod čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, lze-li jasně oddělit oba uvedené typy hospodářské činnosti, jakož i příslušné náklady a financování. Důkaz, že tyto náklady byly správně přiděleny, může být podán předložením ročních finančních výkazů univerzit a výzkumných organizací.“ (37)

(132)

Jinak řečeno, Komise musí stanovit, zdali existuje dvojí financování hospodářských činností prostřednictvím financování nehospodářských činností IFP ze strany státu. Komise proto přistoupila k posouzení účtů IFP s cílem určit případnou výši veřejné dotace přidělené obchodním činnostem IFP. Jelikož jsou totiž IFP a dotyčné dceřiné společnosti právně samostatné subjekty, jsou jejich účty oddělené. Komise se domnívá, že pokud existuje dotace hospodářských činností, vyplývá z úrovně odměn vyplacených dotyčnými dceřinými společnostmi mateřské společnosti a odrazí se v účtech IFP.

(133)

Za prvé bere Komise na vědomí, že rozpočet IFP je organizován podle druhu činností do sedmi výsledkových středisek, což umožňuje účinně oddělit účetnictví činností v oblastech výzkumu a vývoje, vzdělávání, šíření poznatků a správy portfolia IFP.

(134)

V této souvislosti se Komise domnívá, že příslušnými účty v rámci jejího vyšetřování jsou účty výsledkového střediska „Rafinace – Petrochemie“ pro činnosti v oblasti technologií rafinace a petrochemie, jakož i pro činnosti v oblasti technologií rekuperace síry a účty výsledkového střediska „Průzkum – Výroba“ pro činnosti poradenství v oblasti těžby ropy a ovládání programového vybavení pro těžbu ropy, jakož i pro činnosti v oblasti zpracování plynu. Komise se domnívá, že financování projektů vedených v rámci položky „Hraniční výzkum“ z veřejných zdrojů nespadá do působnosti jejího vyšetřování, pokud tyto projekty spadají do základního výzkumu ve smyslu přílohy 1 rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996, jsou vysoce rizikové a nejsou určeny pro přesné odvětví.

(135)

Za druhé se Komise domnívá, že systém analytického účetnictví zavedený v IFP umožňuje účinné rozdělení výnosů (mimo rozpočtový příspěvek) a nákladů v rámci každého výsledkového střediska. V tomto ohledu poznamenává, že analytické účetnictví IFP je založeno na pojmu projektu. Projekty jsou seskupeny podle výsledkových středisek. V rámci každého výsledkového střediska jsou projekty uspořádány podle segmentů nebo druhů. Rozdělení výnosů a nákladů v každém výsledkovém středisku se provádí podle jednotlivých projektů. Kromě toho Komise poznamenává, že rozpočet a roční účetní závěrka IFP podléhají externí a nezávislé kontrole dvou auditorů.

(136)

Za třetí Komise poznamenává, že výsledková střediska mají své vlastní příjmy, přičemž rozpočtový příspěvek není výsledkovým střediskům analyticky přidělen. Vyplývá z toho případný účetní schodek mezi výnosy a náklady, které jsou mezi ně rozděleny. Vlastní příjmy zahrnují odměny za služby, poplatky za licence a dividendy vyplacené dceřinými společnostmi.

(137)

Za čtvrté Komise zjišťuje, že všechny náklady vzniklé IFP na daný projekt jsou vzaty v úvahu a zahrnují nejen náklady připadající přímo na projekt (nákupy spotřebního zboží a drobného nehmotného majetku, externí služby, pracovní cesty, pojištění, dokumentace, údržba a pronájem související s projektem), ale také nepřímé náklady (mzdy a sociální příspěvky týkající se personálu, odpis dlouhodobých hmotných a nehmotných aktiv, režijní náklady). Nepřímé náklady jsou přičítány projektu v poměru k počtu osob hodina na základě hodinové sazby vypočítané podle kategorie dotyčného personálu (inženýři, technici atd.). Komise se domnívá, že tato metoda přičítání je z účetního hlediska objektivní a vhodná s ohledem na dotyčné činnosti.

(138)

Za páté Komise poznamenává, že náklady na horizontální projekty vedené v rámci výsledkových středisek a týkající se segmentů „Profesní vybavení/Odborná zařízení“ a „Podpůrné činnosti“ jsou rovněž rozděleny na úrovni každého projektu buď přímo, nebo v poměru k celkovým nákladům segmentu, k němuž projekt přináleží (Získávání dovedností nebo aplikovaný výzkum).

(139)

Za šesté bere Komise na vědomí, že poskytování doplňkových služeb zmíněné ve 125. bodě odůvodnění je předmětem smluv mezi IFP a dotyčnými dceřinými společnostmi. Tyto služby jsou fakturovány skupinou IFP podle jejích celkových nákladů a přičítány dotyčným výsledkovým střediskům.

(140)

Komise může tedy dospět k závěru, že náklady výsledkových středisek „Rafinace – Petrochemie“ a „Průzkum – Výroba“ skutečně odrážejí celkové náklady na činnosti IFP na dotyčných trzích.

(141)

Vzhledem k výše uvedenému bere Komise na vědomí, že neexistuje přesné spojení mezi výsledkovými středisky „Rafinace – Petrochemie“ a „Průzkum – Výroba“ na jedné straně a oblastmi činností dceřiných společností na straně druhé. Jinak řečeno, jestliže použijeme terminologii používanou ve smlouvách o výzkumu, výsledková střediska seskupují činnosti ve výhradních oblastech dceřiných společností, ale také v nevýhradních.

(142)

Na jedné straně výsledkové středisko „Rafinace – Petrochemie“ zahrnuje činnosti výzkumu a vývoje IFP v oblasti technologií rekuperace síry, jejíž výsledky jsou využívány dceřinou společností Prosernat, v oblasti technologií rafinace, petrochemie, GTL (gas to liquid), esterů rostlinných olejů pro plynové oleje, jejíž výsledky jsou využívány dceřinou společností Axens, jakož i v oblasti CTL (coal to liquid), biomasy (kromě esterů rostlinných olejů pro plynové oleje) a výroby vodíku, jejíž výsledky jsou využívány ve spolupráci s dalšími průmyslovými partnery.

(143)

Na straně druhé výsledkové středisko „Průzkum – Výroba“ zahrnuje výzkumné a vývojové práce IFP v oblasti poradenství při těžbě ropy a ovládání programového vybavení pro těžbu ropy, jejichž výsledky jsou využívány dceřinou společností Beicip-Franlab, v oblasti technologií zpracování plynu, jejichž výsledky jsou využívány dceřinou společností Prosernat, ale také v oblasti rekuperace CO2 a dopravy vodíku, jejichž výsledky jsou využívány ve spolupráci s dalšími průmyslovými partnery.

(144)

Navíc Komise přihlíží ke skutečnosti, že více projektů vedených v rámci výsledkových středisek „Rafinace – Petrochemie“ a „Průzkum – Výroba“ segmentu „Získávání dovedností“ spadá do základního výzkumu ve smyslu přílohy 1 rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996 a jejich výsledky jsou bez diskriminace šířeny v podnicích ve Společenství. Cílem těchto projektů je dospět kreativním výzkumem k novým myšlenkám a rozvíjet dovednosti. Francie předložila Komisi seznam projektů vedených v uvedených segmentech a jejich popis. Mimoto Komise bere na vědomí, že IFP šíří výsledky svých prací pomocí určitého počtu nástrojů, jako jsou její vlastní vědecká revue Oil & Gas Science and Technology, volně přístupná on-line, organizování kongresů a účast na nich, vydávání děl, partnerství s ostatními výzkumnými středisky a sledování doktorských studií.

(145)

S ohledem na údaje ve 133. až 139. bodě odůvodnění se Komise domnívá, že systém analytického účetnictví IFP umožňuje dohledat všechny vzniklé náklady a inkasované odměny podle hospodářských činností IFP. Komise však upozorňuje, že při současné organizaci účtů IFP je nutné pro odlišení hospodářských činností od nehospodářských činností provést podrobnou analýzu účtů výsledkových středisek podle jednotlivých projektů. Domnívá se proto, že v budoucnu bude muset IFP uspořádat a zveřejňovat své účty tak, aby zřetelněji oddělila své hospodářské činnosti od svých nehospodářských činností, například seskupením svých hospodářských činností v rámci téhož výsledkového střediska, v souladu se zásadami stanovenými směrnicí 2006/111/ES.

(146)

Po analýze účtů výsledkových středisek IFP může Komise stanovit výši nákladů na výzkumné a vývojové projekty, jakož i vlastní zdroje IFP v oblastech výhradních činností dceřiných společností Axens a Prosernat, tj. technologie rafinace, petrochemie, GTL a esterů rostlinných olejů pro plynové oleje, jakož i technologie zpracování plynu a rekuperace síry:

Tabulka 1

(147)

Uvedené oblasti vykazují účetní schodek a obchodní činnosti IFP v oblastech technologií rafinace, petrochemie, GTL a esterů rostlinných olejů pro plynové oleje i technologií zpracování plynu a rekuperace síry nejsou plně financovány z vlastních zdrojů a využívají tedy finanční prostředky, které IFP poskytuje stát. Jedná se tedy o selektivní výhodu financovanou ze státních zdrojů.

(148)

Kumulovaný schodek za období 2003–2006 tedy pro oba dotyčné trhy činí [méně než 50 milionů EUR] (15). Tato částka je však zřetelně nižší než částka, kterou uvádí UOP.

(149)

Činnosti IFP v oblasti poradenství při těžbě ropy a ovládání programového vybavení pro těžbu ropy si zasluhují zvláštní zmínku. Komise totiž zaznamenává, že smlouva o vývoji mezi IFP a její dceřinou společností Beicip-Franlab, pozměněná dodatkem ze dne 16. prosince 2005 a použitelná ode dne 1. ledna 2005, stanoví, že Beicip-Franlab uhradí IFP všechny náklady, aktualizované podle platné úrokové míry, na práce vedené IFP v oblasti činností Beicip-Franlab, včetně výzkumných prací o algoritmech, modelech a metodikách. Komise navíc prověřila odměny vyplacené společností Beicip-Franlab skupině IFP v letech 2003 a 2004 a zjistila, že zcela pokryly náklady na práce, které IFP provedla ve výhradní oblasti své dceřiné společnosti.

(150)

Komise proto může dospět k závěru, že práce IFP a Beicip-Franlab jsou plně financovány z příjmů dosažených na trhu poradenství v oblasti těžby ropy a ovládání programového vybavení pro těžbu ropy. IFP a Beicip-Franlab tedy nemají na tomto trhu konkurenční výhodu.

(151)

Závěrem lze říci, že některé činnosti IFP nespadají do oblasti nehospodářské činnosti, protože je obchodně využívají dceřiné společnosti IFP. Komise totiž dospěla k závěru, že dotyčné dceřiné společnosti nemohou být považovány za hospodářské subjekty nezávislé na mateřské společnosti, vzhledem k tomu, že jejich činnosti jsou začleněny do vývojové strategie IFP, IFP vykonává nejen právní kontrolu, ale rovněž kontrolu de facto, výhradní dohody svědčí o velké hospodářské integraci a IFP a dotyčné dceřiné společnosti vytvářejí u hospodářských subjektů příslušných odvětví dojem společného subjektu.

(152)

Kromě toho IFP využívá pro své obchodní činnosti, mimo oblast působnosti dceřiné společnosti Beicip-Franlab, financování z veřejných zdrojů, což představuje selektivní výhodu, protože je poskytováno pouze jednomu podniku. Jedná se o financování ze státních prostředků.

(153)

Komise má za to, že v oblastech, v nichž působí Axens a Prosernat, jsou rovněž splněna ostatní kritéria existence podpory.

(154)

Komise se domnívá, že jakýkoli příspěvek na činnost v oblastech, v nichž působí Axens a Prosernat, posiluje konkurenční postavení IFP a jejích dceřiných společností a mohlo by narušovat hospodářskou soutěž.

(155)

Pokud se jedná o oblast, v níž působí IFP a Axens, Komise bere na vědomí informace sdělené Francií a zopakované společností Axens v jejích připomínkách, které mají prokázat, že ve srovnání s ostatními podniky odvětví vynakládá dceřiná společnost Axens z vlastních zdrojů vysoké částky na výzkum. Komise se však domnívá, že z těchto vysokých nákladů nelze usuzovat na neexistenci konkurenční výhody, neboť analýza účtů společnosti IFP jasně ukázala účetní schodek mezi náklady a zdroji v oblasti činností Axens.

(156)

Pokud se jedná o oblast, v níž působí IFP a Prosernat, Komise bere na vědomí připomínky Francie, podle nichž je spolupráce na většině projektů vedených v oblasti výzkumu a ropného průzkumu otevřená bez diskriminace mnoha průmyslovým partnerům. Některé projekty nicméně spadají do působnosti výhradních dohod mezi IFP a Prosernat a z toho důvodu je spolupráce s dalšími průmyslovými partnery přísně ohraničena a omezena. Pro Prosernat z toho vyplývá selektivní výhoda financovaná ze státních zdrojů.

(157)

Navíc toto narušení hospodářské soutěže by mohlo mít dopad na obchod uvnitř Společenství, protože oblasti činností dotyčných dceřiných společností představují konkurenční trhy ve světovém měřítku. Trh s technologiemi rafinace a petrochemie je trh světového rozměru, který je od padesátých let otevřen hospodářské soutěži. Konkurenty IFP a Axens na tomto trhu jsou hlavně podniky UOP, Chevron, Lummus, Shell, ExxonMobil, Haldor Topsoe a ConocoPhillips. Na trhu s technologiemi zpracování plynu a rekuperace síry soutěží IFP a Prosernat s dodavateli zařízení na zpracování plynu, jako jsou společnosti KCC, KPS, SIIRTEC-NIGI, Hanover Maloney, Frames, TDE a GPS, s pronajímateli licencí na technologie změkčování plynu, jako jsou UOP, ExxonMobil, Shell Global Solutions, BASF, Eneos a Huntsman, jakož i s odborníky na síru, jako jsou Jacobs, Black & Veath Pritchard, Lurgi, Parsons, Technip-KTI, SIIRTEC-NIGI, CBI &TPA.

(158)

Komise proto odmítá argument uvedený Francií, že nejsou splněny všechny podmínky nezbytné pro označení veřejné podpory pro činnosti IFP a jejích dceřiných společností Axens a Prosernat jako státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

(159)

Komise konečně upřesňuje, že otázka existence dodatečné státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, plynoucí z nového statutu EPIC a případné neomezené státní záruky ve prospěch IFP, která by vyplývala z tohoto statutu (38), je předmětem samostatného vyšetřování Komise v rámci jiného řízení (NN 11/08). Toto samostatné vyšetřování je možné zejména díky poměrně nedávnému zavedení tohoto nového statutu EPIC ve srovnání s opatřeními posuzovanými tímto rozhodnutím.

(160)

Komise prokázala, že IFP a její dceřiné společnosti Axens a Prosernat mají selektivní výhodu financovanou ze státních zdrojů. Tato výhoda vyplývá z nepokrytí vývojových a výzkumných činností v oblastech činností Axens a Prosernat z jejich vlastních zdrojů. Nepokrytí nákladů IFP v oblastech činnosti Axens a Prosernat vyplývá z převodních mechanismů uvnitř skupiny tak, jak byly stanoveny výhradními dohodami mezi IFP a Axens na jedné straně a IFP a Prosernat na straně druhé. Komise se proto domnívá, že existence podpory je výsledkem souběžnosti existence obchodních dceřiných společností a podpisu výhradních dohod mezi uvedenými dceřinými společnostmi a mateřskou společností, ve kterých dceřiné společnosti nezaručují celkové pokrytí nákladů na práce vedené IFP jménem Axens a Prosernat. Pro připomenutí uveďme, že dohody mezi IFP a Axens nabyly účinku k 1. lednu 2001 a dohody mezi IFP a Prosernat k 1. lednu 2002.

(161)

Komise bere na vědomí připomínky podané Francií a shrnuté v oddílu 4.1. Komise zejména chápe, že se Francie domnívá, že v roce 2001 oznámila Komisi hlavní strukturální a smluvní změny. Komise má nicméně za to, že vývoj obchodní činnosti IFP od roku 2001 prostřednictvím jejích dceřiných společností je takového rozsahu, že významně ovlivňuje veškerou předchozí hospodářskou a právní analýzu. Komise tak trvá na svém hodnocení rozvedeném v bodě 3.2 rozhodnutí o zahájení řízení, pokud jde o protiprávnost podpory, podle něhož musí být dotyčná podpora považována za protiprávní ode dne ukončení platnosti jejího rozhodnutí z roku 1998, tzn. ode dne 1. ledna 2003.

(162)

Komise bere na vědomí připomínky Francie a společnosti Axens týkající se legitimního očekávání, které vzniklo u příjemců podpory. Pokud však Komise dospěje na základě následujícího hodnocení k závěru, že podpora poskytnutá IFP a jejím dceřiným společnostem je slučitelná se společným trhem, nebude nutné, aby se k této otázce vyslovila.

(163)

Komise nevyhověla žádosti společnosti UOP o přijetí rozhodnutí přikazujícího Francii pozastavit vyplácení veškeré protiprávní podpory. Veřejná podpora poskytnutá IFP totiž představuje hlavní zdroj financování jiných činností, než jsou hospodářské činnosti IFP a jejích dceřiných společností Axens a Prosernat, například vzdělávání, základního výzkumu a výzkumné a vývojové činnosti vedené ve spolupráci, jakož i šíření výsledků výzkumu a vývoje, které Komise v zásadě považuje za nehospodářské a které představují více než 90 % veřejné podpory poskytnuté IFP. Komise se rovněž domnívala, že takové rozhodnutí není příhodné, neboť lze rozumně předpokládat, že alespoň část podpory bude slučitelná se společným trhem.

(164)

Před posouzením fází výzkumu stanovených v rámci pro výzkum a vývoj z roku 1996 musí Komise stanovit, zda činnosti vedené IFP, na něž se vztahuje státní podpora, spadají skutečně do výzkumu a vývoje. V tomto ohledu se Komise odvolává na manuál Frascati (39), který obsahuje definice výzkumu a vývoje a klasifikace jejich činností.

(165)

Uvedený manuál poskytuje kritéria umožňující rozlišit výzkum a vývoj od souvisejících vědeckých, technologických a průmyslových činností. Základním kritériem, který manuál navrhuje pro výzkum a vývoj, je existence nezanedbatelného nového prvku a rozptýlení vědecké a/nebo technologické nejistoty.

(166)

Další kritéria spočívají zejména v cílech projektů, v neznámém charakteru jevů, struktur nebo vztahů, jichž se projekty týkají, v novosti využívání již nabytých poznatků nebo technik, ve velké pravděpodobnosti, že projekty vyústí v nové chápání (širší a hlubší) jevů, vztahů nebo zásad zpracování, které by mohly zajímat více než jednu organizaci, ve skutečnosti, že by výsledky mohly být patentovány, v druhu personálu přiděleného na projekty, používaných metodách, obecném charakteru závěrů a výsledků projektu, případně v obvyklém zařazení projektu do ostatních kategorií činností.

(167)

Manuál Frascati rovněž uvádí, že „pokud hlavním cílem prací je přinést nová technická zlepšení výrobku nebo postupu, spadají tak do definice výzkumu a vývoje. Pokud naopak výrobek nebo postup či koncepce je z velké části „stanoven(a)“ a pokud je hlavním cílem nalézt trhy, stanovit předvýrobní plány nebo zajistit, aby dobře fungoval výrobní nebo kontrolní systém, nejedná se o výzkum a vývoj“.

(168)

Komise poznamenává, že činnosti vedené IFP ve spolupráci s její dceřinou společností Axens se týkají vývoje nových postupů a nových produktů (katalyzátorů, adsorbentů) pro výrobu paliv, pohonných látek a petrochemických meziproduktů za nejnižší náklady a chránících životní prostředí na základě všech přístupných zdrojů uhlíku. Komise poznamenává, že činnosti vedené IFP ve spolupráci s její dceřinou společností Prosernat se týkají vývoje nových postupů a zařízení na zpracování zemního plynu a rekuperaci síry.

(169)

V této souvislosti spočívá nový prvek projektů v komponentech, jejich vztazích a/nebo charakteristikách cílových postupů nebo produktů. U každého projektu se určují blokující body. Jako příklad uveďme, že IFP vedla projekt mající za cíl vytvoření nového výrobního postupu parafinických bází s vysokým oktanovým číslem na základě těžších surovin, než jsou suroviny zpracovávané v současnosti, umožňujícího reagovat na problematiku snížení obsahu aromátů v benzinovém poolu.

(170)

Komise navíc beze v úvahu skutečnost, že práce, na něž se vztahuje veřejná podpora, předcházejí schvalování postupů a výrobků. Poznamenává, že výsledky vedených projektů mají široký dosah a jsou patentovány a že personál přidělený na tyto projekty je složen hlavně z výzkumných pracovníků a techniků a že metody jsou založeny na pokusech, výkladu a modelování. Komise rovněž zjišťuje, že činnosti stejného druhu vedené jinými hospodářskými subjekty odvětví jsou obvykle klasifikovány jako výzkumné činnosti (40).

(171)

Závěrem uveďme, že Komise nemůže přijmout argument stěžovatele, který tvrdí, že činnosti dotčené tímto řízením nemohou být označeny za výzkum a vývoj. Komise se naopak domnívá, že činnosti vedené IFP ve spolupráci s jejími dceřinými společnostmi skutečně spadají do oblasti výzkumu a vývoje.

(172)

Pokud se jedná o státní podporu pro výzkumné a vývojové práce, pravidla použitelná pro posouzení slučitelnosti jsou pravidla týkající se státních podpor pro výzkum a vývoj. Pokud je podpora, která vyplývá z existence obchodních dceřiných společností, s nimiž IFP uzavřela výhradní dohody mezi 1. lednem 2001 a 1. lednem 2003, považována od 1. ledna 2003 za protiprávní, pravidla použitelná pro posouzení slučitelnosti jsou tvořena rámcem pro výzkum a vývoj z roku 1996.

(173)

Příloha I rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996 uvádí definici aplikovaného výzkumu a předvýrobních vývojových činností:

(174)

V této souvislosti Komise zkoumala cyklus a rozdělení prací, které vyplývají ze smlouvy o aplikovaném výzkumu mezi IFP a její dceřinou společností Axens, jakož i úplné seznamy a popisy projektů vedených v letech 2003 až 2006, které poskytla Francie.

(175)

IFP vede výzkumné práce (VP). Tyto práce mají za cíl zajistit proveditelnost způsobu syntézy a odpovídají studiím proveditelnosti pro účely prací aplikovaného výzkumu ve smyslu rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996:

(176)

Navíc probíhá předběžné posouzení situace v oblasti patentů s cílem ujistit se o inovativním charakteru výzkumu. Na závěr těchto prací předloží IFP vědeckou a technickou dokumentaci své dceřiné společnosti, která má právo prvního odmítnutí.

(177)

Pokud si Axens přeje pokračovat na základě takové dokumentace ve výzkumu, IFP provádí práce aplikovaného výzkumu (PAV), „jejichž cílem je získat nové poznatky nebo zdokonalení umožňující vývoj nových postupů, výrobků a technologií nebo zdokonalení již stávajících postupů, výrobků a technologií“ (41). Tyto práce spočívají ve studii nových způsobů syntézy nebo jejich zdokonalení v měřítku, které nebere ohled na průmyslové měřítko. Komise se domnívá, že práce se týkají schválení koncepcí a spadají do aplikovaného výzkumu ve smyslu rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996:

(178)

Na závěr prací aplikovaného výzkumu předá IFP své dceřiné společnosti dokumentaci týkající se katalyzátoru nebo postupu. V této fázi Axens případně rozhodne o pokračování vývoje prostřednictvím prací předvýrobního vývoje (PPV) s cílem připravit výrobu. Práce v této fázi se týkají zkoušek a konsolidace výsledků prací z fáze, která je popsána v 176. bodu odůvodnění, na prototypech, které odpovídají průmyslové výrobě:

(179)

Je jmenován výbor odborníků, aby stanovil a potvrdil fáze schvalování výrobku nebo postupu. Teprve po schválení, které umožní ověřit, že byla skutečně vzata v úvahu všechna omezení týkající se ochrany životního prostředí a bezpečnosti, je přijato rozhodnutí o uvedení postupu a/nebo výrobku na trh a výrobek a/nebo postup mohou mít průmyslovou premiéru (42). Výrobky a postupy, které jsou výsledkem uvedených prací, jsou uváděny na trh teprve po schvalování a nemají průmyslovou premiéru v rámci zmíněných prací.

(180)

Komise se domnívá, že uvedené práce nemohou být přirovnávány k rutinním procesům v průmyslové výrobě, zejména proto, že probíhají mimo rámec průmyslového provozu. Komise dospívá k závěru, že tyto práce spadají do předvýrobních vývojových činností ve smyslu rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996. Dále poznamenává, že v každém případě jsou náklady na tyto práce plně financovány dceřinou společností Axens z vlastních zdrojů.

(181)

Pokud se jedná o výzkumné práce prováděné IFP ve spolupráci s její dceřinou společností Prosernat, Komise zjišťuje, že cyklus a rozdělení výzkumných prací mezi IFP a její dceřinou společnost Prosernat se řídí smlouvou o aplikovaném výzkumu, která v oblasti technologií zpracování plynu a rekuperace síry odpovídá stejnému modelu jako smlouva o aplikovaném výzkumu mezi IFP a Axens. Tento závěr byl potvrzen po prozkoumání úplných seznamů a popisů projektů z let 2003 až 2006, které poskytla Francie.

(182)

Závěrem se Komise domnívá, že činnosti, na něž se vztahuje financování ze státních zdrojů, jsou skutečně v souladu s fázemi výzkumu vymezenými v příloze I rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996. Uvádí, že v každém případě jsou činnosti nejbližší trhu, tzn. činnosti předvýrobního vývoje a obchodního vývoje, plně financovány dceřinými společnostmi z vlastních zdrojů na základě příjmů dosažených na trzích a že veřejné financování se týká pouze fází aplikovaného výzkumu. Komise proto nemůže přijmout argument UOP, podle kterého státní podpora, z níž mají prospěch hospodářské činnosti IFP a jejích dceřiných společností Axens a Prosernat, představuje provozní podporu.

(183)

Příloha II rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996 vymezuje náklady, které lze vzít v úvahu při výpočtu míry podpor pro výzkum a vývoj:

(184)

Příloha II rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996 navíc upřesňuje, že pokud náklady vznikly rovněž jinými činnostmi, zejména jinými výzkumnými a vývojovými pracemi, musí být rozděleny mezi dotovanou výzkumnou a vývojovou činnost a ostatní činnosti.

(185)

Na jedné straně bere Komise na vědomí, že náklady přímo přičítané projektům se týkají subdodávek, pracovních cest, pojištění a dokumentace, jakož i dodávek a drobného nehmotného majetku. Odpovídají nákladům na konzultační služby a rovnocenné služby, dodatečným režijním nákladům a ostatním provozním výdajům. Komise zjišťuje, že uvedené náklady vznikají přímo a výlučně z důvodu výzkumných činností.

(186)

Na straně druhé Komise zjišťuje, že ostatní náklady přičítané projektům se týkají osobních nákladů na výzkum, odpisů dlouhodobých hmotných a nehmotných aktiv, jakož i ostatních režijních nákladů a odpovídají osobním nákladům, nákladům na nástroje, vybavení, pozemky a prostory, jakož i dodatečným režijním nákladům. Tyto náklady vznikají přímo z důvodu výzkumných činností a jsou rozděleny mezi jednotlivé výzkumné projekty v poměru k době, kterou výzkumný personál strávil nad každým projektem.

(187)

Náklady na horizontální výzkumné a vývojové projekty týkající se metod a zařízení použitých v jiných výzkumných a vývojových projektech jsou podobné dodatečným režijním nákladům, které vznikly přímo z důvodu výzkumných činností. Náklady na tyto horizontální projekty jsou přičteny v poměru k nákladům na každý výzkumný a vývojový projekt. Komise se domnívá, že použité metody přičítání jsou vhodné.

(188)

Komise dospívá k závěru, že náklady na projekty jsou v souladu se způsobilými náklady vymezenými v příloze II rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996.

(189)

V souladu s bodem 5.4 rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996 maximální povolená míra pro studie technické proveditelnosti prováděné před projekty aplikovaného výzkumu činí 75 %. V souladu s bodem 5.3 uvedeného rámce maximální povolená míra pro projekty aplikovaného výzkumu činí 50 %. V souladu s bodem 5.5 uvedeného rámce maximální povolená míra pro projekty předvýrobního vývoje činí 25 %. V souladu s bodem 5.9 uvedeného rámce, pokud jde o činnosti pokrývající zároveň aplikovaný výzkum a předvýrobní vývojové činnosti, maximální povolená míra dosahuje váženého průměru povolených měr podpory pro oba druhy výzkumu.

(190)

Za prvé Komise zjišťuje, že IFP financovala v letech 2003 až 2006 z vlastních zdrojů, díky odměnám uhrazeným jejími dceřinými společnostmi a bez finanční pomoci státu, více než 50 % nákladů na své studie technické proveditelnosti a na své práce aplikovaného výzkumu. Komise zaznamenává, že způsobilá míra by mohla být vyšší než 50 %, pokud vezme v úvahu, že na studie technické proveditelnosti se může vztahovat podpora, jejíž míra činí 75 %. Komise vypracovala následující tabulku na základě seznamů projektů, které podrobně uvádějí roční náklady podle projektů a fází výzkumu, jakož i na základě výkazu zdrojů IFP. Komise se řídila konzervativním přístupem a zahrnula všechny náklady vztahující se přímo nebo nepřímo (43) na výhradní oblasti činností Axens a Prosernat a vyloučila všechny jiné výnosy, než jsou výnosy poukázané společnostmi Axens a Prosernat (44).

Tabulka 2

(191)

Za druhé bere Komise na vědomí, že podíl financování výzkumných činností IFP a jejích dceřiných společností z vlastních zdrojů by mohl být vyšší, pokud se přihlédne k předvýrobním vývojovým činnostem, na něž by se mohla vztahovat podpora, jejíž míra činí 25 %. Předvýrobní vývojové činnosti jsou totiž plně financovány dceřinými společnostmi Axens a Prosernat z vlastních zdrojů bez finanční pomoci státu nebo IFP.

(192)

Za třetí Komise prověřila dodržování způsobilých měr podle fází výzkumu na základě ročních seznamů projektů vedených v letech 2003 až 2006. Pokud jde o následující roky, Francie musí předat Komisi výroční zprávu, aby se Komise ujistila, že jsou rovněž dodržovány míry podpory podle fází výzkumu a podle projektů. Zmíněná zpráva musí uvádět všechny projekty vedené v oblastech činností Axens a Prosernat s upřesněním jejich nákladů podle fází výzkumu, výše financování z veřejných zdrojů a vlastních zdrojů přidělených IFP a jejími dceřinými společnostmi. Komise se domnívá, že část podpory musí být nižší než 50 %, aby bylo zaručeno dodržování způsobilých měr podpor.

(193)

Za čtvrté Komise zjišťuje, že dodržování měr podpory z velké části závisí na výši vlastních zdrojů, které má IFP k dispozici pro své projekty v dotyčných oblastech. Vlastní zdroje tvoří hlavně odměny, které IFP zaplatily dceřiné společnosti Axens a Prosernat. Komise se proto domnívá, že musí být do výhradních dohod, které upravují zmíněné odměny, začleněna doložka, aby se zajistilo, že mateřské společnosti bude vyplacena nepaušální minimální odměna, která pokrývá nejméně 25 % nákladů na studie proveditelnosti prováděné před aplikovaným výzkumem, 50 % nákladů na aplikovaný výzkum, a případně 75 % nákladů na předvýrobní vývojové činnosti vedené IFP v oblastech působnosti dceřiných společností (47).

(194)

Závěrem se Komise domnívá, že míry podpory povolené rámcem pro výzkum a vývoj z roku 1996 jsou dodržovány, pokud jsou splněny podmínky uvedené ve 192. a 193. bodě odůvodnění.

(195)

Ustanovení rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996 týkající se kumulace a upřesněné v bodě 5.12 jsou dodržovány. Komise totiž vypočítala výši celkového veřejného financování nezávisle na jeho původu.

(196)

Za prvé Komise bere na vědomí, že výzkumné činnosti IFP a jejích dceřiných společností jsou prováděny se státem daným cílem dlouhodobě zajistit bezpečnost dodávek energie. Uhlovodíky totiž nabývají strategického významu pro současné hospodářství členských států, zejména z důvodu jejich převahy v dopravě a chemii. Činnosti IFP a jejích dceřiných společností jsou součástí širšího kontextu, který ovlivňují tři hlavní skutečnosti, a to rostoucí poptávka po energii, vyvolaná rozvojem mobility a mezinárodního obchodu, postupné vyčerpání zásob ropy a plynu a snaha omezit emise skleníkových plynů. Komise zjistila, že výzkum IFP a jejích dceřiných společností se zaměřuje zejména na tyto priority:

(197)

Komise podotýká, že výzkumné programy IFP jsou posuzovány technickými výbory, jejichž složení a podmínky činnosti stanovuje příslušné ministerstvo, což je zárukou účinné kontroly zmíněných priorit.

(198)

Za druhé bere Komise na vědomí, že vývoj nových technologií energie, mezi něž patří zejména biopaliva a rekuperace plynu, je uveden mezi prioritami Společenství v oblasti výzkumu, energetické politiky a politiky ochrany životního prostředí.

(199)

Za třetí Komise poznamenává, že díky veřejné podpoře mohly IFP a její dceřiné společnosti úspěšně dokončit další výzkumné činnosti, které by se nebyly mohly uskutečnit z důvodu technologických rizik nebo velmi nejisté povahy návratnosti investic. Zejména v oblasti technologií rafinace a petrochemie nutí totiž velká rizika spojená s prvními průmyslovými jednotkami podniky působící na tomto trhu k velké výběrovosti, co se týče výzkumných a vývojových projektů. Jako příklad uveďme, že IFP a Axens mohly uskutečnit tyto výzkumné projekty: nové katalyzátory a technologie v oblasti hydrozpracování středních destilátů, výkonnější adsorbent a technologie pro výrobu paraxylenu, nový postup v oblasti GNL založený na použití nových koncepcí a technologií z oblasti chlazení, nový čistější a výkonnější postup pro výrobu bionafty esterifikací rostlinných olejů.

(200)

Za čtvrté si Komise všímá pozitivního vývoje jednotlivých ukazatelů od roku 2002 ve výzkumném a vývojovém úsilí, které vyvinula IFP a její dceřiné společnosti Axens a Prosernat. Výdaje, jakož i počty osob přidělené IFP a jejími dceřinými společnostmi na výzkum a vývoj ve výhradních oblastech činností těchto posledně jmenovaných společností vzrostly, zatímco státní podpora se snížila o 41 % za období 2003–2006:

Tabulka 3

(201)

Za páté Komise poznamenává, že podíl výdajů na výzkum a vývoj v obratu je zvláště vysoký. V oblasti činností Prosernat se zvýšil na 9 % v roce 2006. V oblasti činností Axens se uvedený podíl v roce 2006 zvýšil na 13 %, což je zřetelně více, než jsou obvyklá čísla v odvětví. U čtyř referenčních společností v oblasti, v níž působí Axens, činí podíl výdajů na výzkum a vývoj 2,3 až 10 % (48).

(202)

Za šesté Komise přihlíží ke skutečnosti, že IFP a její dceřiné společnosti se musí v oblastech, v nichž je využíván jejich výzkum, řídit různými právními předpisy podle zeměpisných oblastí a přizpůsobovat se jejich neustálému vývoji. Od roku 2000 se zejména odvětví rafinace musí vyrovnávat se stále přísnějšími normami ochrany životního prostředí. K vědeckým a technologickým rizikům, která jsou vlastní výzkumným a vývojovým projektům, se tak připojují velká rizika v oblasti právních předpisů. Navíc výsledky výzkumů vedených IFP a jejími dceřinými společnostmi se obtížně chrání z důvodu velkého počtu zemí, v nichž se výsledky využívají, na jedné straně a z důvodu odlišných právních předpisů týkajících se patentů použitelných v různých státech na straně druhé.

(203)

Za sedmé se Komise domnívá, že oproti tomu, co tvrdí UOP, nemůže veřejná podpora poskytnutá IFP a její dceřiné společnosti Axens svou povahou nebo svou velikostí narušit dynamické pobídky trhu s technologiemi rafinace. Komise poznamenává, že nabídka na tomto trhu je pro omezený počet zákazníků velmi diferencovaná. Při odhadu rafinerských nebo petrochemických jednotek ve světě, které byly v provozu v roce 2005, bylo napočítáno sedm druhů postupů. Navíc zákazníci si vybírají technologii s ohledem na různá kritéria, z nichž některá, jako jsou náklady na související zařízení a rentabilita investic, jsou považována za kritická, ale jsou naprosto cizí podporovaným výzkumným projektům. Komise rovněž konstatovala, že někteří konkurenti IFP a Axens mají silné konkurenční postavení, které by jim mělo umožnit udržet si své plány v oblasti výzkumu a rozvoje na tomto trhu. UOP patří část světového trhu, která odpovídá 57 % hodnoty stávajících licencovaných rafinačních jednotek, zatímco podíl IFP a Axens činí 7 %.

(204)

Za osmé Komise poznamenává, že obchodní partneři Evropské unie rovněž věnují velké rozpočty na financování výzkumu v oblasti energie. Americké ministerstvo pro energetiku mělo v roce 2005 rozpočet ve výši 5,794 miliardy dolarů, který se již patnáct let neustále zvyšuje. Ministerstvo poskytuje finanční příspěvky na mnohé výzkumné programy, zejména v oblasti bionafty. Komise bere na vědomí, že konkurenti IFP a Axens využívají rovněž významných veřejných podpor. Je to zejména případ UOP, která dostává prostředky od National Institute of Standards and Technology na své výzkumné práce v oblasti katalyzátorů (49). Zdá se, že UOP využívá i nepřímé veřejné podpory díky mnohým partnerstvím s výzkumnými ústavy a vysokými školami.

(205)

Závěrem se Komise domnívá, že podpora ve prospěch IFP a jejích dceřiných společností Axens a Prosernat má motivační účinek vzhledem ke strategické oblasti vedených výzkumů, kvalitativního a kvantitativního růstu výzkumného úsilí, jakož i rizikům a obtížím, které jsou vlastní dotyčným odvětvím činností. Komise má za to, že podpora by neměla narušit dynamiku inovací na trzích. Bere rovněž na vědomí podporu poskytnutou ostatními státy konkurentům IFP.

(206)

Výroční zpráva, kterou bude muset Francie předávat Komisi do ukončení výhradních dohod mezi IFP a jejími dceřinými společnostmi Axens a Prosernat, musí prokázat, že je vždy prověřen motivační účinek podpory.

(207)

S ohledem na výše uvedené údaje Komise dospívá k závěru, že podpora poskytnutá IFP a jejím dceřiným společnostem Axens a Prosernat je v souladu s ustanoveními rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996 s výhradou dodržování podmínek uvedených ve 192., 193. a 206. bodě odůvodnění,

26.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 53/41

(1)

Rozhodnutí č. 1350/2007/ES (dále jen „rozhodnutí o programu“) zavedlo druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013), dále jen „druhý program v oblasti zdraví“.

(2)

Druhý program v oblasti zdraví má doplňovat a podporovat politiky členských států, poskytovat těmto politikám přidanou hodnotu a přispívat k větší solidaritě a prosperitě v rámci Evropské unie. Cíle programu jsou zlepšit ochranu zdraví občanů, podporovat zdraví, včetně snižování nerovností v oblasti zdraví, a získávat a šířit informace a znalosti z oblasti zdraví.

(3)

Podle článku 8 rozhodnutí o programu přijme Komise roční pracovní plán, který stanoví priority a akce, které mají být provedeny, včetně přidělení finančních zdrojů, kritéria procentního podílu finančního příspěvku Společenství včetně kritérií pro posouzení, zda jde o případ výjimečné prospěšnosti, opatření pro provádění společných strategií a akcí uvedených v článku 9 uvedeného rozhodnutí.

(4)

Podle článku 8 rozhodnutí o programu přijme Komise kritéria pro výběr a přidělení a další kritéria týkající se finančních příspěvků na akce programu v souladu s článkem 4 uvedeného rozhodnutí.

(5)

Podle článku 6 rozhodnutí 2004/858/ES Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele vyvíjí některé činnosti související s prováděním programu veřejného zdraví a měla by na tyto účely dostávat potřebné prostředky.

(6)

Podle článku 75 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (3) (dále jen „finanční nařízení“), se stanoví, že závazku výdajů musí předcházet rozhodnutí o financování přijaté orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil.

(7)

Podle článku 110 finančního nařízení jsou granty předmětem ročního programu, který se zveřejní na počátku rozpočtového roku.

(8)

Podle článku 166 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (dále jen „prováděcí pravidla k finančnímu nařízení“) (4), roční pracovní program pro granty přijímá Komise. Má upřesnit základní akt, cíle a časový plán výzev k předkládání návrhů s uvedením orientačních částek a očekávané výsledky.

(9)

Podle článku 90 prováděcích pravidel k finančnímu nařízení je možno považovat rozhodnutí o přijetí ročního pracovního programu uvedeného v článku 110 finančního nařízení za rozhodnutí o financování ve smyslu článku 75 finančního nařízení, jestliže představuje dostatečně podrobný rámec.

(10)

Podle čl. 168 odst. 1 písm. c) a f) prováděcích pravidel k finančnímu nařízení může Komise rozhodnout o poskytnutí grantů bez výzvy k předkládání návrhů ve prospěch subjektů právně nebo fakticky monopolních.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru pro druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013),