16.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 210/1

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5)

Dne 25. března 2011 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(6)

Dne 28. dubna 2011 předložila Litva aktualizaci svého konvergenčního programu na období 2011–2014 za rok 2011 a svůj národní program reforem na rok 2011. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(7)

Litevská ekonomika se zotavuje z vážné hospodářské krize, během níž HDP zaznamenal hluboký propad o 17 %, když se k zhroucení domácí poptávky přidal propad celosvětového obchodu. Trh práce na krizi rychle zareagoval a nezaměstnanost se vyhoupla do rekordní výše, jež z pouhých 4,2 % na začátku roku 2008 dosáhla 18,3 % v polovině roku 2010. Silný závazek k režimu pevných směnných kurzů, který byl podepřen výraznou fiskální konsolidací spojenou s úpravou mezd v soukromém sektoru a opatřeními zaměřenými na posílení stability finančního systému, napomohl ke stabilizaci ekonomiky. Když se světová ekonomika znovu vzpamatovala a litevská ekonomika začala mít prospěch ze znovu získané konkurenceschopnosti, došlo v roce 2010 k růstu vývozu a k obnovení hospodářského růstu. V roce 2011 spolu s probouzející se domácí poptávkou nabírá na síle i hospodářské oživení. Nezaměstnanost však i přes její očekávané rychlé snížení zůstává na dvoumístné úrovni.

(8)

Na základě posouzení aktualizovaného konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 zastává Rada názor, že makroekonomický scénář, z něhož konvergenční program na rok 2011 vychází, je realistický, i když hospodářský růst a inflace mohou být vyšší, než se v současnosti předpokládá. Přestože se opírá o poněkud příznivější odhady růstu v roce 2011, je obecně v souladu s poslední prognózou Komise na rok 2012. Konvergenční program plánuje snížit schodek pod referenční hodnotu 3 % do roku 2012, což je lhůta stanovená Radou, ale tento plán nenachází dostatečnou podporu v opatřeních pro rok 2012. Zrychlující se hospodářský růst může vést v roce 2011 k lepším rozpočtovým výsledkům, než se v konvergenčním programu předpokládá. Pokud však dočasná konsolidační opatření, jejichž platnost vyprší koncem roku 2011, nebudou obnovena a doplněna rozsáhlými opatřeními trvalé povahy, hrozí u rozpočtových cílů stanovených v programu pro rok 2012, že i přes zlepšení makroekonomického výhledu nebudou splněny. Průměrné roční fiskální úsilí v období let 2010–2012 je výrazně pod úrovní 2,25 % HDP, podle doporučení Rady vydané v rámci postupu při nadměrném schodku, které bylo přijato dne 16. února 2010. Hospodářský růst a daňové příjmy jsou podstatně vyšší, než se v době vydání doporučení Rady ze dne 16. února 2010 v rámci postupu při nadměrném schodku očekávalo, a tak by provádění požadovaného fiskálního úsilí mělo umožnit rychlejší snížení schodku a pokrok směrem k dosažení střednědobého cíle. Se splněním střednědobého cíle, kterým je dosažení strukturálního přebytku ve výši 0,5 % HDP, se do konce období konvergenčního programu nepočítá.

(9)

Vzhledem k výrazné korekci, která je nezbytná ke splnění cíle postupu při nadměrném schodku v roce 2012 a k pokroku při dosahování střednědobého cíle, i vzhledem k potřebě zajistit nezbytné spolufinancování, jehož cílem je uspíšit využívání strukturálních fondů EU a zvýšit produktivní investice do ekonomiky, bude identifikace dalších konsolidačních opatření představovat značnou výzvu. Zlepšení efektivity veřejného sektoru by mohlo vytvořit další prostor pro korekci výdajů, aniž by se ohrozila kvalita veřejných služeb. Neprovedou-li se další reformy, výdaje související se stárnutím obyvatelstva se během příštích několika desetiletí zvýší tempem, jež bude přesahovat průměr EU. V červnu 2010 schválila vláda koncepční záměr komplexní reformy systému sociálního zabezpečení a důchodového systému. Návrh obsahoval významná zvýšení věku odchodu do důchodu, změny ve způsobu, kterým se důchody vypočítávají, a začlenění státních důchodů do systému všeobecného sociálního pojištění. Schválení a úspěšné provádění všech aspektů těchto návrhů bude pro dlouhodobou fiskální udržitelnost rozhodující. Mohlo by také přispět ke zvýšení nabídky pracovní síly tím, že by poskytlo silnější pobídky k práci pro starší pracovníky a zajistilo přiměřenost důchodů. Dlouhodobá fiskální udržitelnost by nadto vyžadovala silnější fiskální rámec. Zejména v začátcích krize nezabránil fiskální rámec opakujícím se významným revizím výdajových cílů a procyklickému růstu výdajů financovaných z mimořádných příjmů. Nadměrný růst výdajů financovaných z výnosů spojených s prudkým růstem ekonomiky stál u zrodu velké fiskální nerovnováhy, která se objevila během krize. To rovněž přispělo k přehřátí ekonomiky. Podle posledního hodnocení Komise jsou rizika spojená s dlouhodobou udržitelností veřejných financí vysoká.

(10)

Míra nezaměstnanosti v Litvě je jedna z nejvyšších v EU. Bezprostředním úkolem je zajistit, aby se tento rychlý nárůst nestal strukturálním. Velmi přísné pracovněprávní předpisy a faktory uvnitř systému sociální péče, které odrazují od práce, narušují fungování trhu práce. To vyžaduje změnu zákoníku práce a dalších souvisejících právních předpisů, zejména zákona o peněžitých dávkách sociální podpory. Spolu s dostatečně financovanými aktivními politikami na trhu práce by opatření přijatá v těchto oblastech přispěla ke snížení rizika vysoké strukturální nezaměstnanosti a k omezení rozsáhlé stínové ekonomiky.

(11)

Litevské státní podniky generují přibližně 18 % HDP. Zůstávají náchylné k neefektivitě spojené s nevyhovujícími finančními výnosy. Úspěšná reforma státních podniků by vedla k posílení hospodářské soutěže a zlepšila by podnikatelské prostředí. V roce 2010 zahájila Litva reformy v pěti velkých odvětvích. Reforma u státních podniků stanovila zásady transparentnosti a vytvořila tak základ pro vládní odpovědnost v této oblasti. Vládní usnesení o zlepšení efektivnosti z prosince 2010 poskytlo další věrohodný rámec reforem. Nicméně toto jsou pouze rámce a zásady. Usnesení samotné postrádá řadu klíčových a původně navržených opatření, která by zajistila oddělení regulačních a vlastnických funkcí.

(12)

Energetická náročnost litevského hospodářství je jedna z nejvyšších v EU. To souvisí do značné míry s vytápěním domácností, kde špatně udržované bytové domy představují podstatnou část tohoto problému. Navzdory zavedení strategie z roku 2004, jež měla tento problém řešit, došlo k minimálním investicím. Kromě toho rychle vzrostlo vlastnictví automobilů, zatímco příjmy z energetických a přepravních daní klesly v poměru k HDP a ke zdanění práce (podstatně nad průměrem EU). Odstranění nízkých sazeb u energetické daně, včetně těch, které se týkají registrace a vlastnictví přepravních vozidel, by krátkodobě podpořilo fiskální konsolidaci a zároveň stimulovalo efektivnější využívání energie.

(13)

Zatímco Litva má celkově příznivé právní prostředí z hlediska podnikání, dosahuje poměrně slabé úrovně, pokud jde o podmínky pro zahájení podnikání, dobu a náklady potřebné k získání stavebního povolení a ochranu investorů. Zlepšení právních předpisů v těchto oblastech by pomohlo stimulovat růst a vytváření pracovních míst. Reforma politiky hospodářské soutěže by přispěla k dalšímu zlepšení podnikatelského prostředí, ale pokrok zde je pomalý. To platí zejména pro odvětví energetiky a maloobchodu s potravinami. Dokončení revidované národní strategie energetické nezávislosti pomůže k odstranění obav týkajících se bezpečnosti dodávek a podpoří větší hospodářskou soutěž ve výrobě elektřiny. Provedení třetího balíčku právních předpisů EU týkajících se trhu s elektřinou a zemním plynem by zlepšilo hospodářskou soutěž na maloobchodním trhu s energií. V odvětví maloobchodu s potravinami schválila Litva v roce 2009 zákon o zákazu nekalých činností maloobchodních podniků. Odvětví maloobchodu s potravinami však nepřestává vykazovat nedostatečnou úroveň hospodářské soutěže, což je částečně důsledkem jeho struktury a neefektivní regulace trhu. Slučování do potravinářských maloobchodních řetězců zaznamenalo rostoucí tendenci a podíl čtyř největších maloobchodníků dosáhl 72 % celkového prodeje v roce 2008.

(14)

Litva přijala řadu závazků v rámci Paktu euro plus. V zájmu posílení fiskální udržitelnosti přijme Litva zákony usnadňující ukládání finančních prostředků v rezervě státní pokladny, jež je určena pro hospodářsky obtížná období, a bude podporovat odpovědnou rozpočtovou protiinflační politiku. Byla oznámena také řada důležitých opatření na reformu důchodového systému a systému sociálního zabezpečení. Opatření v oblasti zaměstnanosti se zaměřují na její posílení, boj proti nezákonné a neohlášené práci a na prosazování pružných pracovních dohod. S cílem zlepšit podnikatelské prostředí byla učiněna řada závazků zaměřených na posílení podnikatelských inspektorátů, zvýšení transparentnosti a snížení administrativní zátěže podniků. Tyto závazky odkazují na všechny čtyři oblasti paktu. Celkově se v nich odráží reformní program nastíněný v konvergenčním programu a v národním programu reforem. Řada opatření v oblasti zaměstnanosti by v případě jejich provedení byla vítaným příspěvkem k vytváření poptávky po pracovní síle. Tyto závazky byly vyhodnoceny a při zpracování doporučení k nim bylo přihlédnuto.

(15)

Komise posoudila konvergenční program a národní program reforem, včetně závazků přijatých v rámci Paktu euro plus. Vzala v úvahu nejen jejich význam z hlediska udržitelné fiskální a sociálně-ekonomické politiky v Litvě, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU vzhledem k tomu, že je třeba posílit celkovou správu hospodářských záležitostí EU tím, že budou do vnitrostátních rozhodnutích zahrnuty vstupy na úrovni EU. V této souvislosti se Komise domnívá, že budou muset být upřesněna opatření zajišťující splnění rozpočtových cílů na rok 2012. Měla by být přijata další opatření zaměřená na reformu důchodového systému tak, aby vedla ke zlepšení fiskální udržitelnosti a podněcovala k delšímu produktivnímu životu. Tato opatření by se měla dále zaměřit na zlepšení fungování trhu práce, provádění balíčku reforem státních podniků, zlepšení energetické účinnosti, odstranění nízkých energetických daní a posílení hospodářské soutěže v některých odvětvích.

(16)

Na základě tohoto posouzení a s přihlédnutím k doporučení Rady ze dne 16. února 2010 podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie Rada přezkoumala aktualizaci konvergenčního programu Litvy na rok 2011 s tím, že její stanovisko (3) je vyjádřeno zejména v doporučeních v bodech 1 a 2 níže. S přihlédnutím k závěrům Evropské rady ze dne 25. března 2011 Rada přezkoumala národní program reforem Litvy,

1.

Přijmout další fiskální opatření trvalé povahy do doby přijetí rozpočtu na rok 2012 tak, aby došlo k nápravě nadměrného schodku v souladu s doporučením Rady vydaným v rámci postupu při nadměrném schodku. Posílit dodržování daňových předpisů a plně využít hospodářského oživení k rychlejšímu snižování schodku a zajistit pokrok při plnění střednědobého rozpočtového cíle ve výši nejméně 0,5 % HDP ročně. Posílit fiskální rámec zejména zavedením vymahatelných a závazných výdajových stropů ve střednědobém rozpočtovém rámci.

2.

Přijmout navrhované prováděcí právní předpisy o reformě důchodového systému. V zájmu zvýšení účasti na trhu práce odstranit fiskální faktory, které odrazují od zapojení do pracovního života zejména osoby v důchodovém věku.

3.

Zvýšit pružnost trhu práce změnou právních předpisů v oblasti pracovního práva tak, aby byly pružnější a umožnily lepší využití smluv na dobu určitou. Změnit příslušné právní předpisy tak, aby bylo zajištěno, že systém sociálního zabezpečení nebude obsahovat faktory, které odrazují od zapojení do pracovního života.

4.

Do konce roku 2011 provést všechny aspekty reformního balíčku týkajícího se státních podniků s tím, že bude zajištěno oddělení vlastnických a regulačních funkcí, jasné podnikové cíle, zvýšená transparentnost a oddělení obchodních a neobchodních činností.

5.

Zlepšit energetickou účinnost budov, a to i prostřednictvím rychlého zřízení podílového fondu, a učinit kroky zaměřené na přesun zdanění směrem ke zdaňování využívání energie.

6.

Přijmout opatření ke zlepšení podmínek pro zahájení podnikání a vydávání stavebních povolení a posílit hospodářskou soutěž v oblasti energetiky a maloobchodu.

16.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 210/5

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5)

Dne 25. března 2011 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby předložily své závazky včas tak, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(6)

Lucembursko předložilo dne 29. dubna 2011 aktualizaci svého programu stability na období 2011–2014 za rok 2011 a svůj národní program reforem na rok 2011. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(7)

I přes mimořádně vysoké zastoupení finančního sektoru v hospodářství přestálo Lucembursko finanční a hospodářskou krizi poměrně dobře. Poté, co reálný HDP v roce 2009 klesl o 3,6 %, se hospodářství v roce 2010 rychle zotavilo. HDP vzrostl zhruba o 3,5 % díky zvýšení veřejných výdajů, o nichž rozhodla vláda v rámci programu evropské hospodářské obnovy, a díky výraznému zvýšení čistého vývozu. Zaměstnanost odolala, částečně díky značnému využívání krátkodobých pracovních poměrů, které státní správa podpořila. Nezaměstnanost se začala zvyšovat od počátku roku 2008 a obecně se stabilizovala na zhruba 6 %, což je v Lucembursku historické maximum. Veřejné finance v Lucembursku jsou navzdory hospodářskému poklesu relativně zdravé (schodek odpovídající 1,7 % a hrubý státní dluh odpovídající 18,4 % v roce 2010) díky velice příznivé počáteční situaci.

(8)

Na základě posouzení aktualizovaného programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové výhledy, je ve srovnání s předpovědí útvarů Komise z jara 2011 poněkud opatrný. Podle programu stability je cílem na rok 2011 deficit ve výši 1 %, což je v souladu s jarní předpovědí útvarů Komise. Program stability podle nezměněného politického scénáře předpokládá zhoršení celkového schodku v roce 2012 na 1,5 % HDP. Později, do roku 2014, by se měl postupně znovu zlepšit na 0,8 % HDP. Předpověď útvarů Komise je mírně optimističtější a předpokládá na základě příznivějšího makroekonomického scénáře a pomalejšího růstu ve výdajích v roce 2012 schodek ve výši 1,1 % HDP. Program stability nepředpokládá, že by v programovém období 2011–2014 bylo dosaženo střednědobého cíle, který je definován jako strukturální přebytek ve výši přibližně 0,5 % HDP. Naopak se očekává, že se strukturální saldo (přepočítané útvary Komise společně dohodnutými metodami na základě informací v programu stability) bude postupně zhoršovat z 0,3% přebytku v roce 2011 na 0,8% schodek roce 2014.

(9)

Vzhledem k tomu, že se očekává i nadále významný růst HDP, mohlo by být pro veřejné finance Lucemburska přínosem další zlepšení strukturálního salda s cílem dosáhnout střednědobého cíle již v roce 2012. To by Lucembursku zajistilo bezpečnou rezervu pro případ budoucího hospodářského poklesu a pomohlo zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Navíc vzhledem k odhadovanému dopadu závazků přirozeně souvisejících se stárnutím obyvatelstva by mu ambicióznější střednědobý cíl prospěl.

(10)

Podle posledního posouzení Komise jsou rizika spojená s dlouhodobou udržitelností veřejných financí střední. Růst veřejných výdajů ve spojitosti se stárnutím obyvatelstva v nadcházejících desetiletích má být v Lucembursku nejvyšší z celé EU. Krátkodobé financování důchodového systému je v současné době podporováno nízkým indexem závislosti starých osob a částečně závisí na příspěvcích placených relativně mladou populací přeshraničních pracovníků. V budoucnosti se oba faktory obrátí a očekává se výrazné zvýšení nákladů na důchody. Přestože vláda nashromáždila značná aktiva a důchodové rezervy stále rostou, nebudou pro zajištění udržitelnosti systému dostatečné. Navíc míra zaměstnanosti starších pracovníků (ve věku 55–64) dosahuje 38,2 % a je jedna z nejnižších v EU (průměr v EU činí 46 %). Přestože je zákonem stanovený důchodový věk v zásadě 65 let, lucemburský důchodový systém umožňuje často dřívější odchod do důchodu prakticky bez snížení pobírané částky, která je navíc poměrně vysoká. V důsledku toho je průměrný věk opuštění trhu práce 59,4 roku, což představuje významnou zátěž pro důchodový systém. Vláda v rámci důchodové reformy plánuje nový model, jehož cílem bude, aby lidé dobrovolně pracovali déle. Zlepšil by se tak index závislosti důchodového systému. Tento mechanismus by se však týkal pouze nových důchodců a vztahoval by se pouze na část kariéry po vstupu reformy v platnost, takže by se jeho plný účinek projevil až za 40 let.

(11)

Cenová a nákladová konkurenceschopnost Lucemburska se od počátku posledního desetiletí výrazně zhoršila. Je tomu tak v důsledku vývoje mezd a produktivity. V období 2000–2010 se náklady na jednotku pracovní síly v Lucembursku zvýšily zhruba jedenapůlkrát rychleji, než byl průměr v EU-15, a více než pětkrát rychleji než v Německu. Vzhledem k dohodě mezi vládou a odbory na odkladu mechanismu automatické indexace mezd z jara 2011 na říjen téhož roku se růst reálných mezd za rok 2011 výrazně zmírní. Je třeba ještě přijmout rozhodnutí týkající se následné prahové hodnoty. Vzhledem k současným inflačním výhledům by příští automatická indexace mohla připadnout už na jaro 2012, čímž by se dříve nabyté výhody z hlediska nákladové konkurenceschopnosti ztratily.

(12)

Navzdory historicky silnému růstu zaměstnanosti je míra zaměstnanosti místních obyvatel nižší než průměr v EU, a to zejména na obou koncích věkového spektra. Tvorba pracovních míst v posledních letech prospívala zejména osobám s bydlištěm v jiných členských státech. Přestože je růst nezaměstnanosti od roku 2008 spojen s hospodářským poklesem, nabývá stále více strukturální povahy, což dokládá skutečnost, že v průběhu let růstu před krizí byl k dosažení zanedbatelného poklesu nezaměstnanosti potřebný růst zaměstnanosti zhruba 4 % ročně. Nezaměstnanost mladých lidí je relativně vysoká a v roce 2010 dosahovala 16,1 % ve srovnání s 6 % u aktivní populace. Míra nezaměstnanosti výrazně závisí na dosažené úrovni vzdělání. Mladí místní obyvatelé jsou vystaveni ostré konkurenci ze strany zahraničních uchazečů, kteří jsou často stejně nebo lépe kvalifikovaní.

(13)

Vláda nastínila řadu závazků v souvislosti s Paktem euro plus. Tyto závazky se týkají čtyř oblastí paktu. Ve fiskální oblasti vláda schválila prvky důchodové reformy a zavazuje se k finalizaci reformy do konce roku 2011. V zájmu posílení finanční stability se opatření zaměřují na posílení odolnosti finančního odvětví prostřednictvím regulace a dozoru na evropské a mezinárodní úrovni a úsilím o diverzifikaci struktury lucemburského hospodářství. Opatření v oblasti zaměstnanosti se zaměřují na zvyšování účinnosti aktivní politiky zaměstnanosti (reforma „Administration de l'Emploi“) a podporu celoživotního učení v soukromém sektoru formou vyšší finanční spoluúčasti státu. Opatření v oblasti konkurenceschopnosti zahrnují odklad indexace mezd z jara 2011 (vyplývající z automatického systému indexace) na říjen 2011 a závazek k jednání se sociálními partnery o podobném odkladu v roce 2012. Vláda se navíc zavázala ke zlepšení podnikatelského prostředí zjednodušením administrativy a lepší infrastrukturou. Tyto závazky jsou v souladu s širším plánem reformy nastíněné v programu stability a v národním programu reforem a řeší problém v oblasti důchodů, konkurenceschopnosti, zaměstnanosti (zejména u mladých a starších pracovníků) a ve finančním odvětví. Některé navrhované reformy však nejsou dostatečně podrobné. Závazky Paktu euro plus byly posouzeny a zohledněny v doporučeních.

(14)

Komise posoudila program stability a národní program reforem, včetně závazků v rámci Paktu euro plus pro Lucembursko. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Lucemburska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí EU tím, že budou rozhodnutí členských států zahrnovat vstupy na úrovni EU. V této souvislosti má Komise za to, že ambicióznější snížení schodku v roce 2011 by bylo vzhledem k příznivým makroekonomickým výhledům možné a že výraznější fiskální úsilí by Lucembursku umožnilo dosáhnout střednědobých cílů v roce 2012. Měly by být přijaty také další kroky pro reformu důchodového systému a podporu aktivního stárnutí, k posílení konkurenceschopnosti a na pomoc mladým lidem při získávání pracovních míst.

(15)

Rada na základě tohoto posouzení přezkoumala aktualizaci paktu stability Lucemburska a její stanovisko (3) se odráží zejména v jejích doporučeních v bodech 1 a 2 níže. S ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25. března 2011 Rada přezkoumala národní program reforem Lucemburska,

1.

Využít zlepšujících se cyklických podmínek k posílení fiskálního úsilí a k využití neočekávaných dodatečných příjmů s cílem dále snížit celkový schodek a dosáhnout střednědobého cíle v roce 2012.

2.

Navrhnout a provést rozsáhlou reformu důchodového systému s cílem zajistit jeho dlouhodobou udržitelnost počínaje opatřeními, která zvýší účast starších pracovníků. S cílem zvýšit skutečný věk odchodu do důchodu by mohla být zvažována opatření, jako je navázání zákonného důchodového věku na očekávaný věk dožití.

3.

Učinit po konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátními zvyklostmi nezbytné kroky k reformě systémů vyjednávání mezd a indexace mezd s cílem zajistit, aby růst mezd lépe odrážel vývoj produktivity práce a konkurenceschopnosti.

4.

Přijmout kroky ke snížení nezaměstnanosti mladých lidí zintenzivněním opatření pro odborné vzdělávání a vzdělávání, jejichž cílem je lépe sladit kvalifikace mladých lidí s požadavky trhu práce.

16.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 210/8

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející se strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5)

Dne 25. března 2011 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby představily své závazky včas tak, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(6)

Rakousko předložilo dne 27. dubna 2011 aktualizaci svého programu stability na období 2011–2014 za rok 2011 a dne 2. května 2011 svůj národní program reforem na rok 2011. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(7)

Rakouská ekonomika vstoupila do období krize se zdravými základy, aniž by v období předcházejícím krizi vykazovala výraznou nevyváženost či deformaci. Navzdory tomu finanční a hospodářská krize uvrhla ekonomiku do nejhlubší recese za celá desetiletí. Celkově v roce 2009 klesl reálný HDP o téměř 4 %. Zaměstnanost vlivem krize poklesla v roce 2009 o zhruba 1 % a vyhnala míru nezaměstnanosti na 4,8 % (oproti 3,8 % v předcházejícím roce). Dosavadní trvalý růst přebytku běžného účtu se následkem krize zastavil. Hospodářská a finanční krize si vyžádala svou daň i na veřejných financích. V důsledku přijetí souborů stimulačních opaření a v situaci, kdy se naplno projevil účinek automatických stabilizátorů, dosáhl schodek veřejných financí v roce 2009 výše 4,1 % HDP a v roce 2010 pak 4,6 % HDP. Veřejný dluh vzrostl v roce 2009 na 69,6 % HDP a v roce 2010 na 72,3 % HDP. Vzhledem k trvalému charakteru většiny stimulačních opatření bylo nutno přikročit k fiskální konsolidaci, jakmile se hospodářské podmínky zlepšily. Spolu se zákonnou úpravou rozpočtu na rok 2011 byl přijat soubor konsolidačních opatření v hodnotě téměř 1 % HDP. Od třetího čtvrtletí 2009 se ekonomika z krize trvale zotavuje díky vyšší zahraniční poptávce a zejména výraznější hospodářské aktivitě v Německu. Celkově dosáhl v roce 2010 růst reálného HDP 2 %.

(8)

Na základě posouzení aktualizovaného programu stability podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce, vychází z realistických a ke konci období programu stability z příliš optimistických předpokladů. Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie představené v poslední aktualizaci programu stability je postupné snížení schodku veřejných financí ze 4,6 % HDP v roce 2010 na 2,4 % HDP v roce 2014, a to hlavně omezováním výdajů. Splnění těchto cílů ohrožují rizika, jež spočívají především v možnosti horšího vývoje, než s jakým program počítá vzhledem k tomu, že opatření na podporu konsolidace nejsou upřesněna na úrovních nižších, než je úroveň celostátní, a že některá opatření přijatá na spolkové úrovni nepřinesou očekávané úspory; zde se jedná například o zisky z kampaně proti daňovým podvodům, jejichž předvídaný dopad je podle všeho velmi spekulativní. Na druhé straně je dán i pozitivní rizikový faktor, jímž je víceletý výdajový rámec zavedený pro spolkovou vládu v roce 2009, který podle všeho přispěl ke zlepšení předvídatelnosti vývoje rozpočtového procesu ve střednědobém horizontu, i když pouze na spolkové úrovni. Program stability stanoví, že poměr dluhu k HDP vzroste ze 72,3 % v roce 2010 a na 75,5 % v roce 2013 a následně v roce 2014 klesne na 75,1 %. Tato projekce je však vystavena jistým rizikům, jež jsou dána rostoucím zadlužením státních podniků, které jsou vykazovány mimo sektor vládních institucí, a možností, že další zátěž budou znamenat opatření na podporu bankovního sektoru. Současně by však mohla míra zadlužení dosáhnout nakonec nižší úrovně, neboť je pravděpodobné, že banky, jež během krize získaly podporu z veřejných zdrojů, tuto podporu vrátí k dřívějšímu termínu, než s jakým počítá program stability.

(9)

Podle programu stability má schodek veřejných financí poklesnout pod 3 % referenční hodnotu v roce 2013 a tento předpoklad je v souladu se lhůtou stanovenou Radou. Průměrné roční fiskální úsilí ve výši 0,2 % HDP, s níž program stability na období 2011–2013 počítá, je však výrazně pod úrovní 0,75 % HDP, k jejímuž dosažení Rada Rakousko vyzvala. Podle posledního hodnocení Komise jsou rizika spojená s dlouhodobou udržitelností veřejných financí střední.

(10)

Rakousko sice zavedlo národní pakt stability, avšak značných úspor, podpory fiskální konsolidace a uvolnění zdrojů v zájmu prorůstových investic například v oblasti výzkumu a vývoje či vzdělání by dosáhlo, pokud by reformovalo fiskální vztahy mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy. Panuje široká shoda v tom, že jsou tyto vztahy v současnosti složité: nejen, že se o většinu příjmů z daní fyzických osob dělí v pevně stanovených poměrech různé územní celky, ale mezi různé úrovně veřejné správy jsou v řadě oblastí rozděleny i rozhodovací procesy. U řady činností není za výběr příjmů a uskutečňování výdajů odpovědna vždy tatáž úroveň veřejné správy. Jako nápadné příklady neefektivnosti, jež pramení ze stávající podoby těchto fiskálních vztahů, lze uvést oblast zdravotnictví a vzdělávání.

(11)

Průměrná daňová zátěž v Rakousku patří k nejvyšším v EU. Příspěvky zaměstnanců na sociální zabezpečení jsou v porovnání s ostatními zeměmi EU velmi vysoké. V roce 2008 byly omezeny příspěvky na pojištění pro případ nezaměstnanosti, které odvádějí pracovníci s nízkými příjmy, a v roce 2009 proběhla reforma daně z příjmů, což pomohlo daňové zatížení práce snížit, avšak nezabránilo to mírnému nárůstu daňového zatížení osob s nízkými a průměrnými příjmy v porovnání s počátkem posledního desetiletí. Toto zatížení má nepříznivý dopad na zaměstnanost, zejména u pracovníků s nízkými příjmy a nízkou kvalifikací.

(12)

Míra zaměstnanosti starších pracovníků v Rakousku je stále výrazně pod průměrem EU, a to navzdory prudkému nárůstu během posledních deseti let. V Rakousku jsou stále velmi rozšířeny systémy předčasného odchodu do důchodu a invalidní důchody. Ještě před dosažením zákonného věku pro odchod do důchodu bylo v roce 2010 přiznáno celkem 72 % nových důchodů. Dalším faktorem, jenž se na nízké zaměstnanosti starších pracovníků podílí, je stále relativně nízká zákonná věková hranice pro odchod do důchodu u žen (60). Vzhledem k demografickému vývoji v Rakousku je důležité zvýšení věkové hranice skutečného odchodu do důchodu a zlepšení podmínek k tomu, aby starší pracovníci zůstávali déle začleněni na trhu práce, a to jak z hlediska udržitelnosti veřejných financí, tak z hlediska stimulace nabídky pracovních sil, jež má podle prognóz počínaje rokem 2020 začít klesat.

(13)

Míra zaměstnanosti žen v Rakousku je relativně vysoká, přičemž ji doprovází jeden z nejvyšších výskytů práce na částečný úvazek. Pracovní místa žen jsou vysoce koncentrována v segmentu zaměstnání s nízkým platovým ohodnocením. V důsledku těchto vzorců dosahuje rozdíl v odměňování žen a mužů 25,4 %, což je druhý nejvyšší rozdíl v EU a jeden z faktorů přispívající k relativně vysokému riziku chudoby u žen. Jedním z důvodů, proč ženy volí práci na částečný úvazek, je jednak nerovná dělba povinností mezi ženami a muži v péči o děti a staré lidi, jednak nedostatečná nabídka služeb péče o dítě a dlouhodobé péče.

(14)

Vzdělávací systém se vyznačuje brzkým rozřazováním žáků do různých typů škol, kdy se žáci musí o své budoucí vzdělávací dráze rozhodovat ve věku deseti let, přičemž možnosti změnit tuto dráhu jsou omezené, a rozšířenou půldenní školní docházkou. Tento systém může mít za následek suboptimální výsledky v případě zranitelných skupin mladých lidí, zejména těch, kteří pocházejí z přistěhovaleckého prostředí. Rozhodování v raném věku do značné míry předurčuje budoucí vzdělávací dráhu a ztěžuje možnost získat vyšší úrovně vzdělání v pozdější fázi. Přínosem pro rovnost příležitostí ve vzdělávacím systému a pro omezení případů předčasného ukončování školní docházky by byl společný typ školy pro všechny děti ve věku 10 až 14 let.

(15)

V odvětví služeb, zejména služeb síťových, k nimž patří telekomunikace, doprava a veřejné služby, jakož i v odvětví maloobchodu a mezi příslušníky svobodných povolání není dostatečně rozvinuta hospodářská soutěž. Růst produktivity doposud váznul a struktura trhu nenapomáhala ani kupní síle, ani spotřebitelské poptávce. Přínosem pro dostupnost služeb a výběr pro spotřebitele by byla podpora hospodářské soutěže, jež by spočívala ve zjednodušování podmínek pro vstup na trh, omezování zákonné regulace svobodných povolání a zajištění konkurenceschopné tvorby cen. Rakousko je značně zpožděné v provádění směrnice o službách, vyřešení tohoto problému by přispělo k uvolnění růstového potenciálu. Zejména dosud nebyl přijat spolkový horizontální právní předpis, jímž by byly provedeny hlavní zásady uvedené směrnice.

(16)

V rámci Paktu euro plus přijalo Rakousko řadu závazků. Tyto závazky spadají do tří ze čtyř tematických okruhů paktu. Ve fiskální oblasti řeší předmětná opatření potřebu navýšit hranici skutečného odchodu do důchodu i potřebu zefektivnit kontrolu veřejných výdajů na jednotlivých úrovních veřejné správy. Pokud jde o zaměstnanost, jsou tato opatření zacílena na boj proti nezaměstnanosti mezi mladými lidmi, a pokud jde o konkurenceschopnost, na další investice do výzkumu a technického vzdělávání a rovněž na vývoj modelů škol s celodenním programem. Tyto iniciativy představené v rámci paktu jsou v souladu s národním programem reforem a se spolkovým rámcovým zákonem o rozpočtu i s programem stability. I když související opatření řeší některé z hlavních sociálně-ekonomických problémů země, existují nicméně další problémy, které by bylo užitečné do závazků zahrnout, včetně problémů v oblasti fiskální politiky, vzdělávání, hospodářské soutěže a inovací. Závazky přijaté v rámci Paktu euro plus byly posouzeny a při zpracování doporučení k nim bylo přihlédnuto.

(17)

Komise posoudila program stability a národní program reforem Rakouska, jakož i závazky, jež tato země přijala v rámci Paktu euro plus. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Rakouska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí EU tím, že budou rozhodnutí členských států zahrnovat vstupy na úrovni EU. Komise má za to, že s ohledem na příznivé hospodářské podmínky by mělo být úsilí o fiskální konsolidaci zejména v roce 2012 posíleno a že by měla pokračovat reforma fiskálních vztahů mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy. Snížení daňové zátěže, zlepšení výsledků vzdělávání a boj proti genderové segmentaci by prospěly dynamice trhu práce, přičemž posílení hospodářské soutěže a podpora inovací by napomohly konkurenceschopnosti.

(18)

Rada na základě tohoto posouzení a rovněž s ohledem na doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie ze dne 2. prosince 2009 přezkoumala aktualizaci programu stability Rakouska za rok 2011 a její stanovisko (3) se odráží zejména v jejích doporučeních v bodech 1 a 2 níže,

1.

Využít stávající ekonomické oživení k urychlení nápravy nadměrného schodku, která je plánována zejména na straně výdajů, a snížit tak vysokou míru veřejného zadlužení, aby bylo pro období 2011–2013 zajištěno průměrné roční fiskální úsilí ve výši 0,75 % HDP v souladu s doporučeními Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Za tímto účelem přijmout a provést nezbytná opatření, včetně opatření na úrovních nižších, než je úroveň celostátní. Upřesnit opatření nezbytná k zajištění odpovídajícího pokroku, pokud jde o dosažení střednědobého cíle Paktu stability a růstu poté, co bude napraven nadměrný schodek.

2.

Přijmout kroky k dalšímu posílení vnitrostátního rozpočtového rámce, za jehož účelem bude mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy sladěna odpovědnost legislativní a administrativní, jakož i odpovědnost za výběr příjmů a uskutečňování výdajů, zejména v oblasti zdravotnictví.

3.

V konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátními postupy přijmout opatření směřující k dalšímu omezení přístupu ke stávajícímu systému předčasného odchodu do důchodu pro osoby s dlouhým pojistným obdobím a přijmout opatření ke snížení přechodného období pro harmonizaci zákonného věku odchodu do důchodu pro ženy a muže tak, aby byla zajištěna udržitelnost a přiměřenost důchodového systému. Přísně uplatňovat podmínky pro získání invalidního důchodu.

4.

Přijmout opatření ke zvýšení účasti pracovníků na trhu práce, včetně: rozpočtově neutrálním způsobem snížit skutečné daňové zatížení práce a související odvody na sociální zabezpečení, zejména v případě pracovníků s nízkými a středními příjmy; provést národní akční plán pro rovné zacházení s ženami a muži na trhu práce, včetně zlepšení dostupnosti pečovatelských služeb a míst ve školách s celodenním programem, jež zvýší možnosti žen pracovat na plný úvazek, včetně omezení vysokého rozdílu v odměňování žen a mužů; přijmout kroky ke zkvalitnění výsledků vzdělávání a k prevenci předčasného ukončování školní docházky.

5.

Přijmout další kroky k posílení hospodářské soutěže, zejména v odvětví služeb, prostřednictvím uvolnění překážek vstupu na trh, odstranění bezdůvodných omezení pro výkon některých svobodných povolání, jakož i posílení pravomocí orgánu pro hospodářskou soutěž. Urychlit přijetí dosud neschváleného horizontálního právního předpisu k provedení směrnice o službách.

16.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 210/12

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5)

Dne 25. března 2011 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby představily své závazky včas tak, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(6)

Kypr dne 6. května 2011 předložil svůj národní program reforem na rok 2011 a dne 7. května 2011 aktualizaci programu stability na období 2010–2014 za rok 2011. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(7)

Po hospodářském poklesu v roce 2009, prvním za posledních pětatřicet let, kdy reálný HDP klesl o 1,7 %, nyní kyperská ekonomika pozvolna oživuje. Na trhu práce se recese projevila zvýšením nezaměstnanosti na 6,5 % v roce 2010. Také stav veřejných financí se zhoršil. Ze stavu přebytku se rozpočet veřejných financí v roce 2009 propadl do schodku ve výši 6 % HDP vlivem automatických stabilizátorů, diskrečních stimulačních fiskálních opatření proti hospodářskému útlumu a poměrně silných účinků skladby růstu, která generuje méně daňových příjmů. V roce 2010 se ekonomická aktivita mírně zlepšila, přičemž růst činil 1 %, a to především díky kumulaci zásob po jejich rozsáhlém snižování v roce 2009 a díky lehkému oživení soukromé spotřeby. Očekává se, že zlepšující se hospodářské vyhlídky pomohou trhu práce a zaměstnanost se pozvolna zotaví a nezaměstnanost by měla po dosažení svého vrcholu na konci roku 2010 postupně klesat.

(8)

Na základě posouzení aktualizovaného programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce, je realistický do roku 2012, avšak v dalších letech v porovnání s prognózou útvarů Komise z jara roku 2011 spíše optimistický. Cílem programu stability je snížit rozpočtový schodek na 4 % HDP v roce 2011 a 2,6 % v roce 2012 v souladu s doporučením Rady ze dne 13. července 2010 a v následujících letech pokračovat v konsolidaci. Program předpokládá, že míra zadlužení dosáhne vrcholu v roce 2012 a poté bude klesat. Průměrné roční zlepšení strukturálního salda v období 2011–2012 činí 1,5 % HDP, což je v souladu s doporučením Rady ze dne 13. července 2010. V letech 2013 a 2014 má však být strukturální zlepšení nižší, než stanoví požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Střednědobého cíle, kterým je opětovně potvrzený vyrovnaný rozpočet ve strukturálním vyjádření, nebude v programovém období dosaženo. Zatímco plánovaná celková korekce je založena na omezení výdajů, většina opatření v roce 2011 se týká strany příjmů. Obecně ohrožují postup konsolidace nastíněný v programu rizika horšího vývoje, která souvisejí s pokračujícím vyvažováním skladby růstu ve prospěch složek generujících nižší daňové příjmy, se zvykem přijímat v průběhu roku dodatečné rozpočty a s tím, zda budou včas provedena opatření, na nichž je nutno se dohodnout se sociálními partnery, a další opatření, jež je třeba ještě upřesnit (například omezení běžných výdajů). Vzhledem k těmto rizikům bude možná nutné přijmout dodatečná opatření, bude-li se makroekonomická a rozpočtová situace vyvíjet hůře, než se očekává.

(9)

Schodek běžného účtu je navzdory poklesu na přibližně 8 % HDP v roce 2010 stále vysoký a pravděpodobně bude ve střednědobém horizontu brzdit hospodářský růst. Vysoké výdaje veřejného sektoru musí být financovány buď zahraničním dluhem, nebo vyššími domácími soukromými úsporami. Vyšší domácí soukromé úspory by znamenaly vytěsnění soukromé spotřeby nebo investic, a v důsledku toho nižší růst produktu. Ve střednědobém horizontu by se schodek nadále zlepšoval, ale mírným tempem. Dne 13. července 2010 Rada v rámci postupu při nadměrném schodku doporučila, aby kyperské orgány také posílily závazný charakter střednědobého rozpočtového rámce. Doposud nebyl oznámen žádný pokrok. Podle programu stability by měl být střednědobý rozpočtový rámec plně prováděn od rozpočtového roku 2014, nikoli 2012, jak se až do nedávna očekávalo. Jeho dopad by se proto projevil až ve střednědobém horizontu. Včasné provádění nového rámce by bylo důležité pro úspěšnou a trvalou konsolidaci veřejných financí.

(10)

Bankovní odvětví dobře zvládlo globální finanční krizi a krizi státních dluhů v eurozóně, aniž by bylo zapotřebí zásahu vlády. Toto odvětví však disponuje aktivy v objemu více než šestinásobku HDP bez zahrnutí dceřiných společností a poboček zahraničních bank a devítinásobku HDP, jsou-li zahrnuty, a je tudíž v poměru k celé ekonomice velké. Kromě toho je poměrně koncentrované, neboť trhu dominují tři domácí skupiny, které drží přibližně 55 % všech konsolidovaných aktiv bank, vyjma družstevních bank. Přetrvávající rizika na mezinárodních finančních trzích vyzývají k pokračování v konzervativním řízení aktiv a pasiv, jakož i k obezřetnému dohledu. V současnosti existují dva odlišné orgány dohledu: kyperská centrální banka pro dohled nad komerčními bankami a orgán pro dohled nad družstevními společnostmi a jejich rozvoj (ASDCS) pro družstevní úvěrové instituce. Vláda podporuje harmonizaci postupů v obou orgánech dohledu. Zároveň je třeba zlepšit transparentnost dohledu nad družstevními úvěrovými institucemi jakožto krok směrem ke sjednocení dohledu.

(11)

Předpokládaný dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet se pohybuje značně nad průměrem EU, především v důsledku poměrně silného růstu výdajů na důchody v poměru k HDP během příštích desetiletí. Podle posledního hodnocení Komise jsou rizika spojená s dlouhodobou udržitelností veřejných financí vysoká. V dubnu 2009 byla zavedena důchodová reforma. Zaměřuje se převážně na příjmovou stranu a růst důchodových výdajů by zpomalila pouze nepatrně. Pokrok v reformě zdravotnictví, jejímž cílem je omezení předpokládaného růstu výdajů zřízením národního systému zdravotní péče a přeměnou veřejných nemocnic v samostatné subjekty, je zatím velmi omezený.

(12)

Automatické přizpůsobování příspěvku na životní náklady (COLA), které probíhá dvakrát ročně, je přímo vázáno na průměrnou procentní změnu indexu spotřebitelských cen (CPI) za posledních šest měsíců ve srovnání s předchozími šesti měsíci. Má silnou podporu sociálních partnerů a při kolektivním vyjednávání zůstává neprůchodným bodem jednání. Jeho jednotné uplatňování však neumožňuje, aby mzdy odrážely rozdíly v produktivitě mezi jednotlivými odvětvími. Jeho prvním nedostatkem je navázání mezd pouze na ceny výrobků, nikoli na zvýšení produktivity. Zadruhé, z tohoto systému mají největší prospěch osoby s vyšším příjmem. Zatřetí, tento systém má rovněž značný dopad na veřejné finance, protože kromě mezd a platů je též nedílnou součástí důchodů, dávek a dalších příspěvků.

(13)

Účast na trhu práce na Kypru je sice vyšší než průměr EU, avšak trh práce vykazuje výraznou nerovnováhu mezi ženami a muži. Rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů, náklady a dostupnost zařízení pro péči o děti, nedostatek pružných forem zaměstnávání a trvale vysoké rozdíly v platech žen a mužů jsou v národním programu reforem uznány za významné překážky, které brání zaměstnanosti a hospodářskému růstu. V této souvislosti byla v národním programu reforem uvedena související opatření. Zatímco středoškolské a vysokoškolské vzdělání je na Kypru široce rozšířené, odborné vzdělávání a příprava zřejmě není atraktivní alternativou. Vysoká nezaměstnanost mladých lidí v kombinaci s vysokým podílem osob s vyšším dosaženým vzděláním na celkové nezaměstnanosti jsou signálem významné nerovnováhy mezi nabízenou a poptávanou kvalifikací v kyperské ekonomice. Rovněž účast na celoživotním vzdělávání je u této země, která se obecně vyznačuje dobrou úrovní vzdělání, nízká, a to zejména u určitých skupin (pracovníci s nízkou kvalifikací, starší a nezaměstnaní). Ve snaze řešit tyto otázky se v rámci národního programu reforem plánuje řada opatření, včetně zřízení řady nových institucí postsekundárního odborného vzdělávání a přípravy a rovněž zavedení nového systému učňovského školství, a to počínaje roky 2012–2013. Celkově by strategickému cíli Kypru, kterým je přechod od pracovních míst s nízkou produktivitou k zaměstnáním s vysokou produktivitou, velmi prospěla změna zaměření systému vzdělávání a odborné přípravy tak, aby nabízel lepší skladbu kvalifikací, jež bude odpovídat poptávce na trhu práce.

(14)

V červenci 2010 Kypr přijal obecný právní předpis k provedení směrnice o službách. Byly také přijaty zvláštní právní předpisy pro jednotlivá odvětví, které byly předloženy Komisi počátkem června 2011 prostřednictvím oznámení vnitrostátního prováděcího opatření. Existují však obavy ohledně úplnosti provedení, jelikož nadále přetrvávají některé překážky usazování a volného poskytování služeb ve zvláštních právních předpisech pro jednotlivá odvětví, které dosud nebyly změněny. Tyto překážky jsou různé povahy od obecně platných, jako jsou povolení vyžadovaná místními orgány pro jakoukoli podnikatelskou činnost nebo omezená platnost povolení bez ohledu na oblast činnosti a související rizika, až po velmi specifické, jako jsou pevné sazby za služby cestovního ruchu, testy ekonomické potřebnosti a povolení pro provozování pronájmu automobilů, diskriminační zacházení se stavebními společnostmi z jiných členských států a zákaz výkonu profese architektů a inženýrů jako právnických osob.

(15)

Překážky bránící hospodářskému růstu by obecně mohly vytvářet i environmentální omezení a otázky spojené s využíváním zdrojů a energií. To souvisí se specifickou zeměpisnou polohou Kypru a s důsledky změny klimatu, která se projevuje delšími obdobími sucha. Nedávno byla dokončena a zveřejněna studie nákladové efektivnosti režimů podpory obnovitelných zdrojů energie, na jejímž základě byly tyto režimy přepracovány. Fungování odvětví energetiky lze výrazně zlepšit zavedením zemního plynu a usnadněním investic do infrastruktury pro obnovitelnou energii.

(16)

Kypr přijal řadu závazků v rámci Paktu euro plus. Ve fiskální oblasti pakt zemi zavazuje k posílení fiskální udržitelnosti prostřednictvím přípravy rámcového předpisu k řešení finančních krizí a zřízení zcela nezávislého Fondu pro finanční stabilitu. Dále probíhá dialog o restrukturalizaci systému důchodů veřejného sektoru, který by měl být uzavřen do konce roku 2011. Opatření v oblasti zaměstnanosti jsou zaměřena na boj proti nezákonné a nehlášené práci, řešení nesouladu nabídky a poptávky z hlediska kvalifikace a zvyšování konkurenceschopnosti podniků. Opatření v oblasti konkurenceschopnosti se týkají omezení mzdových nákladů ve veřejném sektoru (reforma mechanismu mzdové indexace), posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, dokončení národní strategie pro digitalizaci do roku 2011 a podpory energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Tyto závazky se vztahují ke čtyřem oblastem paktu. Navazují na širší reformní program nastíněný v programu stability a národním programu reforem a potvrzují již oznámené plány na provedení reforem za účelem řešení strukturálních problémů státu, aniž v této fázi stanoví časový rámec pro řešení otázek, jako jsou mzdy ve veřejném sektoru a důchodový systém. Tyto závazky byly posouzeny a zohledněny v doporučeních.

(17)

Komise posoudila program stability a národní program reforem, jakož i závazky v rámci Paktu euro plus. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Kypru, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí EU tím, že budou rozhodnutí členských států zahrnovat vstupy na úrovni EU. V této souvislosti má Komise za to, že je zapotřebí většího úsilí pro dosažení cílového schodku rozpočtu na rok 2011 a že by měla být stanovena dodatečná konsolidační opatření na rok 2012 a roky následující. Za účelem zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí jsou zapotřebí další opatření týkající se důchodového systému a systému zdravotní péče. Měly by být také přijaty další kroky k posílení obezřetnostního rámce pro bankovní dohled, přizpůsobení systému indexace mezd a zlepšení odborného vzdělávání, odborné přípravy a kvalifikace, podnikatelského prostředí a energetické účinnosti.

(18)

Rada na základě tohoto posouzení a rovněž s ohledem na doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie ze dne 13. července 2010 přezkoumala aktualizovaný program stability Kypru za rok 2011 a její stanovisko (3) se odráží zejména v doporučeních v bodech 1 a 3 níže. S ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25. března 2011 Rada přezkoumala národní program reforem Kypru,

1.

Přijmout nezbytná trvalá opatření s cílem dosažení rozpočtového cíle v roce 2011 a nápravy nadměrného schodku do roku 2012 v souladu s doporučeními Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Přijmout opatření k zachování přísné kontroly nad výdaji a využít případný lepší vývoj rozpočtu, než se očekává, k rychlejšímu snížení schodku a dluhu. Zajistit pokrok v dosahování střednědobého cíle v rozsahu nejméně 0,5 % HDP ročně a snížit míru veřejného zadlužení. Urychlit zavádění vymahatelného víceletého rozpočtového rámce se závazným právním základem a nápravnými mechanismy počínaje přípravou rozpočtu na rok 2012. Sestavování rozpočtu podle programů a výsledků by mělo být zavedeno co nejdříve.

2.

Dále posílit obezřetnostní rámec pro dohled nad bankami a družstevními úvěrovými společnostmi, aby bylo zajištěno včasné odhalení rizik.

3.

Zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí zavedením reformních opatření ke kontrole výdajů na důchody a zdravotní péči s cílem omezit předpokládaný růst výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva. V oblasti důchodů prodloužit dobu placení příspěvků, propojit věk odchodu do důchodu se střední délkou života nebo přijmout jiná opatření s rovnocenným rozpočtovým dopadem a současně se zabývat řešením vysoké míry rizika chudoby u starších osob. V oblasti zdravotní péče podniknout další kroky k urychlení zavedení národního systému zdravotního pojištění.

4.

Podniknout kroky za účelem reformy systému vyjednávání o mzdách a indexace mezd v konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátními zvyklostmi, aby růst mezd lépe odrážel vývoj produktivity práce a konkurenceschopnosti.

5.

Podniknout další kroky v rámci plánovaných reforem systému odborného vzdělávání a přípravy, aby výsledky vzdělávání byly lépe sladěny s potřebami trhu práce, včetně zřízení institutů postsekundárního odborného vzdělávání a přípravy. Přijmout opatření ke zvýšení účinnosti systému odborné přípravy rozšířením pobídek a zlepšením přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě, zejména pro pracovníky s nízkou kvalifikací, ženy a starší pracovníky.

6.

Odstranit zbývající překážky bránicí usazování a volnému pohybu služeb ve zvláštních právních předpisech pro jednotlivá odvětví do prosince 2011, aby bylo možné vytvořit více příležitostí pro růst a pracovní místa v sektoru služeb.

7.

Zavést opatření ke zvýšení rozmanitosti skladby zdrojů energie a rozšíření obnovitelných zdrojů energie. Do roku 2012 připravit plán pro vodní hospodářství a systém stanovování cen, které by odrážely nákladovou efektivnost a aspekty spravedlnosti s cílem zajistit udržitelnější hospodaření s vodními zdroji.

16.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 210/16

1)

Vzdálenost mezi elektrárnou a nejbližším bodem na území jiného členského státu, v tomto případě České republiky, je přibližně 38 km. Hranice s Rakouskem je ve vzdálenosti 55 km a hranice s Maďarskem ve vzdálenosti 62 km.

2)

Vypouštění kapalných a plynných odpadů v případě provozního vyřazování za běžných podmínek neovlivní nepříznivě zdraví obyvatelstva v jiném členském státu.

3)

Pevný nízko a středně radioaktivní odpad bude dočasně skladován na místě, dokud nebude přemístěn do schváleného vnitrostátního zařízení k likvidaci odpadu v Mochovcích. Pevný vysoce radioaktivní odpad bude skladován na místě, dokud nebude k dispozici hlubinné úložiště.

4)

Neradioaktivní pevný odpad nebo zbytkové materiály, které jsou v souladu s uvolňovacími úrovněmi, budou vypuštěny z regulativní kontroly k likvidaci jako běžný odpad nebo k opětovnému využití nebo k recyklaci. Tyto kroky by měly být provedeny v souladu s kritérii stanovenými v základních bezpečnostních standardech (směrnice 96/29/Euratom).

5)

V případě neplánovaného uvolnění radioaktivního odpadu následkem havárie typu a rozsahu uvedeného ve všeobecných údajích by dávky záření, které by pravděpodobně zasáhly obyvatelstvo v jiném členském státě, neovlivnily nepříznivě zdraví obyvatel.

16.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 210/18

1.1.

Dne 19. května 2011 obdržela Komise od Evropské centrální banky (ECB) žádost o stanovisko k návrhu nařízení ECB, kterým se mění nařízení (ES) č. 25/2009 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2008/32) (dále jen „návrh nařízení“).

1.2.

Komise tuto žádost vítá a uznává, že ECB tak jedná v souladu se svým závazkem konzultovat s Komisí návrhy nařízení ECB, kdykoli existuje spojitost se statistickými požadavky Komise, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou. Jelikož cílem tohoto požadavku konzultace je zaručit soudržnost nezbytnou k tvorbě statistik splňujících příslušné informační požadavky ECB a Komise, Komise připomíná, že dobrá spolupráce mezi ECB a Komisí může být pro oba tyto orgány, jakož i pro uživatele a respondenty tím, že umožňuje účinnější tvorbu evropských statistik, jen přínosem.

2.1.

Komise vítá zejména odkaz na směrnici 2009/110/ES týkající se institucí elektronických peněz v návrhu nařízení.

2.2.

V čl. 1 odst. 1 písm. a) ECB rozlišuje čtyři subsektory měnových finančních institucí, konkrétně: „a) centrální banky“, „b) úvěrové instituce“, „c) ostatní měnové finanční instituce“ a „d) fondy peněžního trhu“. Podle názoru Komise je toto dělení na čtyři subsektory příliš podrobné vzhledem k tomu, že všeobecně pro účel makroekonomické analýzy – stejně jako v Evropském systému národních a regionálních účtů (ESA 95) a jak je navrženo v Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (ESA 2010) – se používají pouze dva hlavní subsektory měnových finančních institucí, konkrétně centrální banky a ostatní měnové finanční instituce. Různý význam pojmu „ostatní měnové finanční instituce“ v návrhu nařízení tudíž vytváří nejasnosti. Pokud ECB toto rozdělení na čtyři subsektory považuje za nezbytné ze zvláštních důvodů, pak by se v návrhu nařízení mělo volit jiné označení pro subsektor „c) ostatní měnové finanční instituce“.

2.3.

Rovněž v čl. 1 odst. 1 písm. a) Komise navrhuje následující úpravu formulace: „1) ostatní finanční instituce, jejichž předmětem činnosti je i) přijímat vklady nebo prostředky velmi podobné vkladům od institucionálních jednotek, tudíž nejen od měnových finančních institucí; a ii) na vlastní účet (přinejmenším v ekonomickém smyslu) poskytovat úvěry nebo investovat do cenných papírů; …“. Tato úprava formulace se navrhuje, aby bylo uvedeno, že vklady pocházejí hlavně z jiných zdrojů než z ostatních měnových finančních institucí, ale mohou pocházet i z měnových finančních institucí.

2.4.

K čl. 1a odst. 4 Komise poznamenává, že písmena e), f), g) a h) jsou čisté definice, zatímco a), b), c) a d) jsou vysvětlení, jak tyto definice vykládat nebo používat. Komise navrhuje oddělit tyto dvě kategorie a vložit definice před vysvětlení.

2.5.

Dále by mohlo být užitečné, pokud by se v článku 2 „Přechodná ustanovení“ objasnilo, zda se vztahuje i na novou definici měnových finančních institucí.

2.6.

Jelikož se vyžaduje, aby byl návrh nařízení konzultován s Komisí, měla by být v návrhu nařízení za tímto účelem vložena citace.

3.1.

Komise obecně podporuje návrh nařízení, neboť přispívá k účinné spolupráci mezi Evropským statistickým systémem (ESS) a Evropským systémem centrálních bank (ESCB) při určování zpravodajských jednotek a při podporování vysoce kvalitní, důsledné statistiky na evropské úrovni. Komise nicméně zastává názor, že návrh nařízení by mohl být specifičtější, pokud jde o výše uvedené otázky.

3.2.

Komise by navíc ráda zdůraznila význam spolehlivého postupu používaného při klasifikaci jednotek v této oblasti, jenž je plně v souladu se statistickými zásadami, a zejména s ohledem na orgány zřízené v souvislosti s finanční krizí.

3.3.

Komise uvítá jakékoli příští konzultace o relevantních návrzích nařízení ECB.

16.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 210/20

16.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 210/23

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32011M6247. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

16.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 210/23

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32011M6277. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

16.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 210/24

16.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 210/25

1.

Poradní výbor souhlasí s posouzením Evropské komise, pokud jde o platební neschopnost.

2.

Poradní výbor souhlasí s Evropskou komisí ohledně konečné výše pokuty.

3.

Poradní výbor doporučuje zveřejnění svého stanoviska v Úředním věstníku Evropské unie, ale žádá Komisi o zohlednění vysoce důvěrného charakteru této věci při rozhodování o časovém horizontu a obsahu zveřejnění tohoto stanoviska.

16.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 210/26

(1)

Rozhodnutím ze dne 19. září 2007 (2) ve věci COMP/39.168 – PO/Tvrdá galanterie: zapínadla, týkajícím se řízení podle článku 81 Smlouvy o ES (nyní článek 101 Smlouvy o fungování Evropské unie), (dále jen „rozhodnutí o zapínadlech“), Komise uložila pokutu v celkové výši 40 538 000 EUR společnostem William Prym GmbH & Co. KG, Prym Inovan GmbH & Co. KG (3) a Éclair Prym Group SA (4), (dále jen „společnost“), a to v důsledku postupů, u nichž bylo shledáno, že jsou v rozporu s ustanoveními práva hospodářské soutěže Evropské unie.

(2)

Rozhodnutí o zapínadlech bylo společnosti oznámeno dne 27. září 2007. Dne 7. prosince 2007 společnost předložila Tribunálu Evropské unie (dále jen „Tribunál“) žádost o zrušení rozhodnutí nebo podpůrně žádost o snížení pokuty, která byla společnosti udělena na základě rozhodnutí o zapínadlech. V prosinci 2008 společnost podala žádost o prozatímní opatření (věc T-454/07 R), jejímž cílem bylo pozastavit splacení části pokuty a částečně uvolnit bankovní záruku. Společnost tuto žádost následně stáhla zpět a dne 17. března 2009 byla řízení o prozatímních opatřeních vyškrtnuta z rejstříku Tribunálu na základě rozhodnutí jeho předsedy.

(3)

V návaznosti na žádost společnosti posoudila Komise dopad pokuty, která byla uložena na základě rozhodnutí o zapínadlech, na finanční situaci společnosti, jakož i její údajnou platební neschopnost obdobně podle bodu 35 Pokynů pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1/2003 (5).

(4)

Z posouzení vyplynulo následující: aby se s přiměřenou pravděpodobností zamezilo riziku úpadku společnosti spojeného s pokutou Komise, je nutné snížit pokutu o 25 milionů EUR, jakož i o odpovídající úroky vzniklé z téže částky od 27. prosince 2007 (4 544 260,27 EUR (6)).

(5)

Rozhodnutí se přijímá, aniž je dotčena platnost zbývajících částí rozhodnutí o zapínadlech.

(6)

Poradní výbor pro restriktivní praktiky a dominantní postavení vydal dne 22. března 2011 kladné stanovisko.

(7)

Toto rozhodnutí je určeno společnostem William Prym GmbH & Co. KG, William Prym Holding GmbH a EP Group SA.

(8)

Ustanovení článku 2 rozhodnutí K(2007) 4257 v konečném znění ze dne 19. září 2007 se mění takto:

(9)

Odchylně od článku 3 druhého pododstavce rozhodnutí K(2007) 4257 v konečném znění ze dne 19. září 2007 se částka úroků vzniklých z pokuty ve výši 25 000 000 EUR od 27. prosince 2007, tj. 4 544 260,27 EUR (7), snižuje na nulu.

16.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 210/28

Dir. Gral Prod. Agraria

Conselleria Agricultura, Pesca y Alimentación

C/ Amadeo de Saboya, 2

46010 Valencia

ESPAÑA

Celková částka podpory ad hoc poskytnuté podniku: 0,02 EUR (v milionech)

Celková roční částka rozpočtu plánovaného v rámci režimu: 0,02 EUR (v milionech)

Conselleria de Agricultura, Pesca y Alimentación

C/ Amadeo de Saboya, 2

46010 Valencia

ESPAÑA

—

§ 71 Tierseuchengesetz der Bundesrepublik Deutschland

—

§§ 6, 7 und 18 Sächsisches Ausführungsgesetz zum Tierseuchengesetz (SächsAGTierSG)

—

Leistungsatzung der Sächsischen Tierseuchenkasse

Sächsische Tierseuchenkasse

Anstalt des öffentlichen Rechts

Löwenstraße 7

01099 Dresden

DEUTSCHLAND

http://www.recht.sachsen.de/Details.do?sid=3743011664533

http://www.tsk-sachsen.de/joomdocs/LeisSatzung.pdf

http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/viehseuchg/gesamt.pdf

16.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 210/30

1)

Koper–Capodistria

2)

Piran–Pirano

16.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 210/31

1.

Komise dne 11. července 2011 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik 3i Group plc (Spojené království) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií kontrolu nad celým podnikem Action Holding B.V. (Nizozemsko).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6306 – 3i Group/Action Holding na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise:

16.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 210/32

1.

Komise dne 11. července 2011 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Schneider Electric SA („Schneider Electric“, Francie) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování na základě veřejné nabídky na koupi akcií kontrolu nad celým podnikem Telvent GIT SA („Telvent“, Španělsko).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6298 – Schneider Electric/Telvent na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise:

16.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 210/33

1.

Komise dne 6. července 2011 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Stag Bidco Limited (Spojené království), podnik založený za účelem akvizic, zřízený a ovládaný skupinou Carlyle Group (Spojené království), získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií kontrolu nad celým podnikem RAC Limited (Spojené království).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6322 – Carlyle/RAC na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise: