8.12.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 298/3

Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o efektivitě a rovném přístupu ve vzdělávání a odborné přípravě

(2006/C 298/03)

RADA EVROPSKÉ UNIE A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ ZASEDAJÍCÍCH V RADĚ,

S OHLEDEM na:

strategický cíl stanovený pro Evropskou unii na zasedání Evropské rady konaném v Lisabonu ve dnech 23. – 24. března 2000, podle nějž se má Evropská unie „stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě, schopnou udržitelného hospodářského růstu, s větším počtem pracovních míst, s lepšími pracovními místy a větší sociální soudržností“, a mandát udělený Evropskou radou v Lisabonu Radě ve složení pro vzdělávání, aby provedla „celkovou reflexi konkrétních budoucích cílů vzdělávacích systémů se zaměřením na společné zájmy a priority při respektování rozmanitosti jednotlivých států“ (1);

2.	zprávu Rady ve složení pro vzdělávání ze dne 12. února 2001„Konkrétní budoucí cíle systémů vzdělávání a odborné přípravy“, předloženou Evropské radě na jejím zasedání ve Stockholmu ve dnech 23. – 24. března 2001, v níž jsou stanoveny tři strategické cíle a třináct přidružených cílů (2);

první a druhý strategický cíl pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“, „Zvyšování kvality a účinnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy v EU“ – včetně přidruženého cíle „Nejlepší možné využití zdrojů“ (3) – a „Snazší přístup všech k systémům vzdělávání a odborné přípravy“; – včetně přidružených cílů „Otevřené vzdělávací prostředí“ a „Podpora aktivního občanství, rovných příležitostí a sociální soudržnosti;“

4.	sdělení Komise ze dne 10. ledna 2003 nazvané „Účinné investice do vzdělávání a odborné přípravy: nezbytnost pro Evropu“, jež vyzývá k „zásadnímu zvýšení investic do lidských zdrojů“ a k „účinnějšímu využívání stávajících zdrojů“ (4);

závěry Rady ze dne 5. května 2003 o referenčních úrovních průměrné evropské výkonnosti ve vzdělávání a odborné přípravě (srovnávací základy), které zdůraznily, že „Rada se dohodla na stanovení řady referenčních úrovní průměrné evropské výkonnosti…, které budou používány jako jeden z nástrojů sledování provádění‚pracovního programu‘ Vzdělávání a odborná příprava 2010“ (5).

společnou průběžnou zprávu Rady a Komise ze dne 26. února 2004 o provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“, jež zdůrazňuje „naléhavou potřebu investovat ve větší míře a efektivněji a účinněji do lidských zdrojů“ a vyzývá k „vyšší míře investic veřejného sektoru… a ve vhodných případech k vyšší míře soukromých investic, zejména v oblasti vysokoškolského vzdělávání, vzdělávání dospělých a dalšího odborného vzdělávání“ (6);

společnou průběžnou zprávu Rady a Komise ze dne 23. února 2006 o provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“, jež zdůrazňuje, že stejná míra zohlednění cílů týkajících se účinnosti, kvality a rovného přístupu systémů vzdělávání a odborné přípravy je „nezbytným předpokladem pro dosažení lisabonských cílů a zároveň pro posílení evropského sociálního modelu“, že „není nutné dělat kompromis mezi účinností a spravedlností“ a dále že „pro předcházení školní neúspěšnosti a sociálního vyloučení mají rozhodující význam zejména investice do předškolního vzdělávání“ (7);

závěry jarního zasedání Evropské rady ve dnech 23. – 24. března 2006, jež zdůraznilo, že „vzdělávání a odborná příprava jsou rozhodujícími faktory pro rozvoj dlouhodobého potenciálu EU z hlediska konkurenceschopnosti, jakož i sociální soudržnosti“, že „je třeba … urychlit reformy pro zajištění kvalitních vzdělávacích systémů, které jsou efektivní a spravedlivé“, a že „investice do vzdělání a odborné přípravy vedou k vysokým výnosům, které výrazně převyšují náklady a sahají daleko za rok 2010“ (8),

sdělení Komise nazvané „Účinnost a spravedlnost v evropských systémech vzdělávání a odborné přípravy“ (9), které vyzývá členské státy, aby vytvořily kulturu hodnocení, a které vzhledem k tomu, že bylo připraveno ve spolupráci s výzkumnými sítěmi, představuje pozitivní příspěvek k dalšímu rozvoji politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy založené na poznatcích.

BEROU NA VĚDOMÍ, že

vzdělávání a odborná příprava jsou oblastmi, které mají příslušné orgány jednotlivých členských států zajišťovat z hlediska organizace a zdrojů v souladu s vnitrostátními právními předpisy, politikami a postupy. Zároveň je však nutná spolupráce na evropské úrovni s cílem vzájemně těžit ze zkušeností a osvědčených postupů a zapotřebí jsou také ukazatele a srovnávací základy, aby bylo možné sledovat pokrok. Úspěšné politiky vzdělávání a odborné přípravy v rámci celoživotního učení vyžadují meziodvětvový přístup společně s dalšími příslušnými politikami, především politikami v oblasti výzkumu a inovací, zaměstnanosti, hospodářských věcí, sociální a zdravotní péče, mládeže a kultury.

UVÁDĚJÍ, že

vzdělávání a odbornou přípravu, jejichž zásadní přínos k demokracii, sociální soudržnosti a udržitelnému hospodářskému růstu je prvořadý, je třeba vnímat jako prioritní investici do budoucnosti. Hlavním úkolem členských států v rámci jejich strategií v oblasti celoživotního učení je vymezit ty priority pro investice do vzdělávání, které budou mít nejúčinnější vliv na kvalitu vzdělávacích výsledků a na to, zda budou tyto výsledky spravedlivé;

zlepšování efektivity a rovného přístupu ve vzdělávání a odborné přípravě je klíčové v souvislosti s výzvami globalizace, demografických změn, rychlých technologických změn a rostoucích nároků na veřejné rozpočty. Přes přísná omezení v oblasti veřejných výdajů je všeobecně uznávána potřeba zajistit odpovídající – a případně zvýšené – finanční prostředky pro oblast lidských zdrojů a tudíž zvážit, jakým způsobem zvýšit nebo maximálně využít soukromých příspěvků;

nespravedlnosti v systémech vzdělávání a odborné přípravy, jež se projevují například neuspokojivým prospěchem, případy neukončeného vzdělání a předčasného ukončení školní docházky, vedou k budoucím vysokým skrytým sociálním nákladům, které mohou výrazně převyšovat vložené investice. Rozvoj účinných a spravedlivých vysoce kvalitních systémů vzdělávání a odborné přípravy významným způsobem přispívá ke snížení rizik nezaměstnanosti, sociálního vyloučení a nevyužitého lidského potenciálu v moderní znalostní ekonomice;

kvalita je společným cílem všech forem vzdělávání a odborné přípravy v Evropské unii, a měla by být pravidelně sledována a hodnocena. Kvalita se netýká pouze vzdělávacích výsledků či poskytování výuky, ale rovněž míry, do jaké systémy vzdělávání a odborné přípravy naplňují individuální, sociální a ekonomické potřeby, jakož i posilování spravedlivého přístupu a rozvíjení dobrých podmínek;

motivace, dovednosti a kompetence učitelů, školitelů i dalších pedagogických pracovníků, poradenství a sociální služby, jakož i kvalita vedení škol jsou klíčovými faktory pro dosažení vysoké kvality vzdělávacích výsledků. Úsilí pedagogických pracovníků by mělo být podporováno prostřednictvím nepřetržitého profesního rozvoje a dobrou spoluprací s rodiči, sociálními službami pro žáky a širší veřejností. Vysoce kvalitní výukové a vzdělávací prostředí navíc zajišťuje dobré podmínky pro učení a přispívá k pozitivním vzdělávacím výsledkům;

poznatky výzkumu ukázaly, že předškolní vzdělávání a specializované programy včasné intervence mohou být v rámci celého procesu celoživotního učení z dlouhodobého hlediska nejvíce přínosné, zejména pro nejvíce znevýhodněné osoby. Mají pozitivní dopad na utváření osobnosti a přinášejí i pozitivní sociálně-ekonomické výsledky, které se projevují v dalším vzdělávání a v průběhu dospělosti. Uznává se skutečnost, že členské státy odpovídají za organizaci svých systémů vzdělávání a odborné přípravy, avšak jsou zde také určité výsledky výzkumu, které ukazují, že v některých případech může mít dělení žáků podle schopností v příliš raném věku do škol odlišných typů negativní vliv na prospěch znevýhodněných žáků;

vzdělávací instituce jakožto vzdělávací společenství by se měly zaměřit na širší vzdělávací prostředí, aby podpořily a udržely efektivitu, rovný přístup a všeobecné dobré podmínky. Jsou zapotřebí speciální opatření pro identifikaci a podporu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Mezi tato opatření patří zajištění dostatečného počtu speciálně vyškolených pedagogických a poradenských pracovníků spolu s vysokým standardem sociálních služeb poskytovaných žákům a odpovídajícími zdroji. I když spolupráce napříč jednotlivými odvětvími potřebná pro včasnou intervenci a jiná speciální opatření zaměřená na zajištění rovného přístupu ve vzdělávání a odborné přípravě nevyhnutelně vyžadují dodatečné náklady, jde o investici, která se v dlouhodobém horizontu vyplatí, protože umožní vyhnout se budoucím nákladům vyplývajícím ze sociálního vyloučení;

zlepšení přístupu ke střednímu vzdělání a snížení míry předčasného ukončení školní docházky jsou klíčová pro zvýšení zaměstnatelnosti jednotlivců v moderní znalostní společnosti a pro rozvíjení sociálního začlenění a aktivního občanství, jakož i pro posilování evropského sociálního modelu. Vzhledem k tomu, že se poptávka pracovního trhu po dovednostech zvyšuje, je stále důležitější nabídnout mladší generaci přístup ke kvalifikacím a dovednostem, a tím zlepšit jejich vyhlídky na zaměstnání a sociální integraci;

nutnost modernizovat evropské vysoké školy, a to vzhledem k jejich vzájemně propojeným úlohám v oblastech vzdělávání, výzkumu a inovací, byla uznána nejen jako předpoklad úspěchu Lisabonské strategie jako takové, ale rovněž jako součást obecného vývoje směrem k ekonomice, jejíž charakter je rostoucí měrou celosvětový a znalostní. Rostoucí počet studentů a rostoucí náklady na vysoce kvalitní vzdělávání a výzkum budou vyžadovat větší nebo účinnější využívání veřejných i soukromých zdrojů. Rovněž vysoce kvalitní vysokoškolské vzdělávání musí hrát klíčovou roli v celém procesu vzdělávání a odborné přípravy, a to vzděláváním budoucích pedagogických pracovníků a aktualizací a doplňováním celé znalostní základny vzdělávání;

10.

odborné vzdělávání a odborná příprava mají významný dopad na zaměstnanost a sociální začlenění. Zajištění příslušných vysokých kvalifikací pro mladé lidi a zlepšení dovedností a kompetencí znevýhodněných skupin s nízkou kvalifikací má nezanedbatelný ekonomický přínos, dokonce i z krátkodobého hlediska. Kvalifikační rámce založené na schopnostech a jiné mechanismy pro uznávání předchozího vzdělání podporují efektivitu a rovný přístup tím, že zohledňují vedle formálních kvalifikací i výsledky neformálního a informálního učení. Podpora partnerství mezi zúčastněnými stranami – včetně sociálních partnerů a odvětvových organizací – by rovněž mohla posílit účinnost a atraktivitu programů odborného vzdělávání a přípravy.

11.

vzhledem k rychlému technologickému vývoji a změnám demografické struktury Evropy je nutné více investovat do modernizace a zdokonalení dovedností, kvalifikací a klíčových kompetencí dospělých, především dospělých s nízkou kvalifikací. Z krátkodobého hlediska představuje směrování investic do modernizace a zdokonalení stávajících dovedností a kompetencí pracovních sil rychlým způsobem, jak přispět k hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti a jak odradit stárnoucí pracovní sílu od předčasného odchodu do důchodu. Vzdělávání dospělých rovněž hraje klíčovou úlohu při poskytování nových klíčových kompetencí, jako je počítačová gramotnost, a přispívá tak k většímu sociálnímu začlenění a aktivní účasti ve společenství i společnosti, mimo jiné i po odchodu do důchodu;

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY, ABY

znovu posoudily, zda stávající opatření pro financování, správu a řízení jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy přiměřeně zohledňují nutnost zajistit efektivita i rovný přístup, aby tak využívaly zdroje optimálním způsobem. V tomto ohledu se vyzývají, aby posoudily možné způsoby zdokonalování stávajících opatření, s cílem vyhnout se skrytým, ale vysokým nákladům vyplývajícím z nespravedlivosti vzdělávacího systému;

zajistily, aby zaměření reforem a investic v oblasti vzdělávání a odborné přípravy bylo účinné, z dlouhodobého i krátkodobého hlediska, s cílem vyhovět potřebám znalostní společnosti prostřednictvím vyšší kvality a rovnějšího přístupu, a to zejména zaměřením na předškolní vzdělávání, specializované programy včasné intervence a spravedlivé systémy vzdělávání a odborné přípravy, jejichž cílem je poskytnout příležitosti, přístup, zacházení a výsledky, jež jsou nezávislé na společensko-ekonomickém prostředí osob a jiných faktorech, které mohou vést k znevýhodnění při vzdělávání. Kromě toho by poskytování vysoce kvalitní výuky mělo být zejména podporováno ve znevýhodněných oblastech;

zajistily přiměřené financování oblasti lidských zdrojů a případně zvýšily veřejné financování a podpořily vyšší doplňkové soukromé příspěvky s cílem zajistit spravedlivější přístup k vysokoškolskému vzdělání. Modernizace odvětví vysokoškolského vzdělávání a výzkumu je také důležitá v zájmu zlepšení jejich účinnosti. Měla by být rovněž zvážena podpora konkrétní spolupráce s podniky v oblasti výzkumu a vývoje;

4.	zajistily přiměřené financování oblasti vzdělávání dospělých a dalšího odborného vzdělávání a přípravy a podporovaly aktivní partnerství se zaměstnavateli s cílem zaměřit se na potřeby ekonomiky v oblasti dovedností, včetně regionální i místní úrovně;

podpořily výzkum týkající se výsledků reforem a investic v oblasti vzdělávání a výzkum sociálního přínosu, jež z těchto reforem a investic vyplývá. Soudržné, relevantní, spolehlivé a na vědeckých důkazech založené informace jsou základem pro převzetí odpovědnosti, jakož i pro přijetí opatření potřebných pro dosažení kvality, rovného přístupu a efektivity v celém systému vzdělávání a odborné přípravy. Zároveň je třeba prostřednictvím sledování, vyhodnocování a zabezpečení kvality poskytnout objektivní a transparentní zpětnou vazbu a podporu pro rozvoj metod a postupů výuky a vzdělávání;

VYZÝVAJÍ KOMISI A ČLENSKÉ STÁTY, aby

1.	spolupracovaly s příslušnými výzkumnými sítěmi s cílem poskytnout souhrnnější a ucelenější analýzy za účelem podpory reforem ve vzdělávání a odborné přípravě a případně vypracovaly mezinárodně srovnatelné ukazatele efektivity a spravedlivosti systémů vzdělávání a odborné přípravy;

podněcovaly a podporovaly výzkum sociálního a hospodářského dopadu reforem a investic v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, a to jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni. Je třeba více se věnovat výzkumu, zejména v odvětvích, v nichž výzkum není v současné době prováděn v dostatečné míře, jako je předškolní vzdělávání, odborná příprava, celoživotní učení a ekonomika vzdělávání, zejména dopad soukromých příspěvků;

využily příslušných výsledků výzkumu a dostupných údajů pro sloučení rozměrů kvality, rovného přístupu a efektivity při přípravě zpráv členských států týkajících se jak programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“, tak i společné průběžné zprávy za rok 2008, a to rovněž v souvislosti s možným návrhem společných cílů evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy a jejich podporou po roce 2010;

4.	v rámci pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ navrhly a prováděly činnosti vzájemného učení v oblasti efektivity a rovného přístupu;

5.	řádně využily programu celoživotního učení, strukturálních fondů a sedmého rámcového programu pro výzkum k podpoře efektivity a rovného přístupu systémů vzdělávání a odborné přípravy.

(1) Závěry předsednictví, Evropská rada v Lisabonu, 23. – 24. března 2000 (dokument SN 100/1/00 REV 1).

(2) „Konkrétní budoucí cíle systémů vzdělávání a odborné přípravy“ – zpráva Rady ve složení pro vzdělávání Evropské radě (dokument 5980/01).

(3) Podrobný pracovní program průběžné kontroly cílů vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy v Evropě (Úř. věst. C 142, 14.6.2002).

(4) Sdělení Komise – „Účinné investice do vzdělávání a odborné přípravy: nezbytnost pro Evropu“ (dokument 5269/03).

(5) Úř. věst. C 134, 7.6.2003, s. 3.

(6) „Vzdělávání a odborná příprava 2010: úspěch Lisabonské strategie závisí na naléhavých reformách“ –společná průběžná zpráva Rady a Komise o provádění podrobného pracovního programu průběžné kontroly cílů vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy v Evropě (dokument 6905/04).

(7) „Modernizace vzdělávání a odborné přípravy: zásadní příspěvek k prosperitě a sociální soudržnosti v Evropě“ – společná průběžná zpráva Rady a Komise pro rok 2006 o pokroku dosaženém v rámci pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ (Úř. věst. C 79, 1.4.2006, s.1).

(8) Závěry předsednictví, Evropská rada v Bruselu, 23. – 24. března 2006 (dokument 7775/06).

(9) „Účinnost a spravedlnost v evropských systémech vzdělávání a odborné přípravy“ – sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu (dokument 12677/06).

8.12.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 298/8

Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o budoucích prioritách posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy

(přezkum závěrů Rady ze dne 15. listopadu 2004)

(2006/C 298/05)

RADA EVROPSKÉ UNIE A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ ZASEDAJÍCÍ V RADĚ,

JSOUCE SI VĚDOMI, že

dne 12. listopadu 2002 Rada schválila usnesení (1) o podpoře posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Na jeho základě vzniklo prohlášení, které na zasedání v Kodani ve dnech 29. a 30. listopadu 2002 přijali ministři odpovědní za odborné vzdělávání a přípravu v členských státech EU, zemích ESVO/EHP a kandidátských zemích, Komise a evropští sociální partneři jakožto strategii pro zlepšení výkonnosti, kvality a přitažlivosti odborného vzdělávání a přípravy (Kodaňský proces);

na základě závěrů Rady ze dne 15. listopadu 2004 (2), první přezkum daného procesu provedený v Maastrichtu dne 14. prosince 2004 uznal, že viditelnost a význam odborného vzdělávání a přípravy se na evropské úrovni zlepšily a že bylo dosaženo výrazného pokroku. V této souvislosti byla přijata řada společných nástrojů a zásad. (3) Maastrichtské komuniké stanovilo priority na úrovni členských států a na evropské úrovni a vytvořilo pevnější vazbu mezi Kodaňským procesem a pracovním programem „Vzdělávání a odborná příprava 2010“;

od přijetí Maastrichtského komuniké byl přijat jednotný rámec EUROPASS pro transparentnost v oblasti kvalifikací a kompetencí, jakož i závěry Rady o úloze rozvoje dovedností a kompetencí. (4) Konzultace o evropském rámci kvalifikací byly úspěšně završeny a pokračovala práce na vytvoření systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, který je nyní předmětem veřejné konzultace.

revidovaná Lisabonská strategie a její integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost pro období let 2005 – 2008 (5) jsou vyjádřením ústřední úlohy, která oblasti vzdělávání a odborné přípravy v agendě Evropské unie náleží. Vyzývá členské státy, aby zvýšily a zlepšily investice do lidského kapitálu a přizpůsobily systémy vzdělávání a odborné přípravy požadavkům, jež s sebou nese globalizace, demografická změna a technologická inovace.

společná průběžná zpráva o pokroku za rok 2006 týkající se pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ (6) dochází k závěru, že „zlepšení kvality a přitažlivosti odborného vzdělávání a přípravy zůstává i do budoucna hlavním úkolem.“ Rovněž konstatuje, že „snaha o špičkovou úroveň …by měla jít ruku v ruce s úsilím o větší přístupnost a sociální začlenění“;

ZDŮRAZŇUJÍ, že

odborné vzdělávání a příprava by měly zajistit širokou základnu znalostí a dovedností potřebných pro pracovní život a současně na všech stupních klást důraz na špičkovou úroveň. Politiky a běžné postupy by měly zhodnotit relativní dopady investování do dovedností a kompetencí na různých úrovních. Je třeba rozšířit nabídku dovedností střední úrovně a technických dovedností, jakož i vysoce odborných dovedností s cílem odstranit nedostatky v oblasti dovedností a napomáhat udržitelné inovaci a růstu znalostní společnosti;

odborné vzdělávání a příprava hrají dvojí úlohu v tom smyslu, že přispívají ke konkurenceschopnosti a posilují sociální soudržnost. (7) Politiky v oblasti odborného vzdělávání a přípravy by měly být zaměřeny na všechny vrstvy obyvatelstva a osobám s vysokým potenciálem by tak měly nabízet atraktivní a náročné vzdělávací možnosti a současně se soustředit na osoby, u nichž hrozí znevýhodnění ve vzdělávacím procesu a vyloučení z pracovního trhu – zejména na ty, kdo předčasně ukončují školní docházku, mají nízkou nebo žádnou kvalifikaci, na osoby se zvláštními potřebami, osoby z přistěhovaleckého prostředí a na starší pracovníky;

3.	základní vzdělání by mělo mladým lidem poskytnout znalosti, dovednosti, hodnoty a postoje nezbytné pro následné učení, zaměstnání a podnikání a připravit studenty na dráhu obecného vzdělávání nebo odborného vzdělávání a přípravy nebo kombinaci obou těchto druhů vzdělávání;

mladí lidé by v rámci odborného vzdělávání a přípravy měli získat dovednosti a kompetence odpovídající požadavkům pracovního trhu a celoživotnímu učení. To vyžaduje politiky zaměřené na snížení počtu studentů předčasně opouštějících proces odborného vzdělávání a přípravy a na usnadnění přechodu ze školy do pracovního procesu, například propojením vzdělávání a odborné přípravy s praxí prostřednictvím programů učňovského vzdělávání a prostřednictvím učení se prací;

dovednosti a kompetence dospělých pracovníků je třeba podněcovat tím, že se bude podporovat uznávání předchozího učení, jehož nabyli v rámci odborné přípravy a pracovních zkušeností. Osobám zapojeným do pracovního procesu je třeba poskytnout příležitosti k odbornému vzdělávání a současně posoudit jeho přínos a možnosti vyváženého sdílení finanční zátěže. Současně by vzdělávací příležitosti měly být dosažitelné pro znevýhodněné jednotlivce a skupiny, zejména pro osoby s nižším vzděláním;

rozmanitost evropských systémů odborného vzdělávání a přípravy je přínosným prvkem, který slouží jako základ pro vzájemné učení a jako podnět pro reformy. S ohledem na tuto rozmanitost je zároveň důležité, aby se zvýšila transparentnost a zlepšilo společné chápání otázek kvality, a tudíž i posílila vzájemná důvěra mezi systémy a praktickým prováděním odborného vzdělávání a přípravy. Cílem by měla být podpora evropského prostoru odborného vzdělávání a přípravy, v jehož rámci by kvalifikace a dovednosti získané v jedné zemi byly uznávány v celé Evropě, čímž by se podpořila mobilita mladých lidí i dospělých.

UZNÁVAJÍ, že

Kodaňský proces sehrál zásadní úlohu v tom, že politické činitele s rozhodovací pravomocí upozornil na to, jak jsou odborné vzdělávání a příprava důležité. Přispěl k tomu, že se odbornému vzdělávání a přípravě v rámci Lisabonské strategie přikládá větší význam. Tento proces usnadňuje dosažení shody ohledně společných evropských cílů a záměrů, jednání o vnitrostátních modelech a iniciativách a výměnu osvědčených postupů na evropské úrovni. Na vnitrostátní úrovni tento proces přispěl k většímu zaměření na odborné vzdělávání a přípravu a podnítil národní reformy.

ZDŮRAZŇUJÍ, že:

v budoucnu je třeba posílit zvláštní opatření zaměřená na odborné vzdělávání a přípravu. Kodaňský proces by měl pokračovat v rámci pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“. Je třeba zajistit cílený a komplexní přístup, v němž budou propojeny a vzájemně se budou doplňovat různé iniciativy a nástroje a v němž budou odborné vzdělávání a příprava rozvíjeny na všech úrovních jako základní součást celoživotního učení s úzkými vazbami na všeobecné vzdělávání. Důraz je třeba klást na zapojení sociálních partnerů a odvětvových organizací do všech fází dané činnosti a na sdělování zkušeností získaných na vnitrostátní úrovni, aby mohly být zohledněny při koncepční práci prováděné na úrovni evropské;

2.	opatření jsou dobrovolná a měla by být vypracována na základě spolupráce směřující od nejnižší úrovně k nejvyšší.

SOUHLASÍ S TÍM, že:

kodaňské a maastrichtské priority zůstávají v platnosti a v následující fázi by měly být posíleny takto:

1. Politika zaměřená na zlepšení přitažlivosti a kvality odborného vzdělávání a přípravy

Členské státy by měly věnovat větší pozornost postavení a přitažlivosti odborného vzdělávání a přípravy a tomu, jak působí na veřejnost. To vyžaduje:

—	lepší celoživotní odborné vedení, aby byly lépe zohledněny příležitosti a požadavky odborného vzdělávání a přípravy a pracovního života, včetně rozsáhlejšího profesního poradenství, větší informovanosti a poradenské činnosti ve školách;

—

otevřené systémy odborného vzdělávání a přípravy, které nabízejí přístup k flexibilním, individualizovaným vzdělávacím možnostem a vytvářejí lepší podmínky pro přechod do pracovního procesu, postup do dalšího vzdělávání a odborné přípravy, včetně vysokoškolského vzdělávání, a které podporují rozvoj dovedností dospělých na pracovním trhu;

—	úzké vazby na oblast pracovního života, v počátečním i dalším odborném vzdělávání a přípravě, a více příležitostí získávat odbornou praxi na pracovišti;

—	podpora uznávání neformálního a informálního učení za účelem podpory profesního rozvoje a celoživotního učení;

—	opatření ke zvýšení zájmu a účasti mužů nebo žen v těch oblastech odborného vzdělávání a přípravy, v nichž jsou stále nedostatečně zastoupeni, například ženy v technologické oblasti;

—	rozvoj a zdůraznění špičkové úrovně dovedností, například používáním mezinárodních norem nebo pořádáním soutěží v oblasti dovedností (8).

Při zvyšování přitažlivosti a kvality odborného vzdělávání a přípravy je třeba klást větší důraz na řádné řízení systémů a poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy při plnění agendy odborného vzdělávání a přípravy (9). To znamená:

—	schopnost reagovat na potřeby jednotlivců a pracovního trhu, včetně předjímání, jakých dovedností bude zapotřebí. Zvláštní pozornost je třeba věnovat potřebám malých a středních podniků;

—	vnitrostátní zajišťování a zlepšování kvality v souladu se závěry Rady o zajišťování kvality odborného vzdělávání a přípravy (10);

—	zlepšení veřejných a soukromých investic do odborného vzdělávání a přípravy prostřednictvím vypracování mechanismů vyváženého a sdíleného financování a investování;

—	větší transparentnost systémů odborného vzdělávání a přípravy;

—	posílení vedoucí úlohy institucí nebo poskytovatelů vzdělávání v rámci vnitrostátních strategií;

—	vysoce kvalifikované učitele a školitele, kteří se účastní procesu dalšího odborného vzdělávání;

—	aktivní partnerství mezi jednotlivými osobami s rozhodovací pravomocí a zainteresovanými osobami, zejména sociálními partnery a odvětvovými organizacemi, na celostátní, regionální a místní úrovni.

2. Vypracování a provádění společných nástrojů pro odborné vzdělávání a přípravu

Vypracování společných evropských nástrojů by mělo pokračovat s cílem vytvořit podmínky pro evropský prostor odborného vzdělávání a přípravy a podpořit konkurenceschopnost evropského pracovního trhu. Cílem by mělo být zavést dohodnuté nástroje do praxe do roku 2010.

Další rozvoj:

společných evropských nástrojů zaměřených speciálně na odborné vzdělávání a přípravu, a to prostřednictvím:

—

vypracování a testování evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu jakožto nástroje pro kumulaci a převod kreditů, s přihlédnutím ke specifickým rysům odborného vzdělávání a přípravy a zkušenostem získaným s evropským systémem pro převod a kumulaci kreditů ve vysokoškolském vzdělávání;

—	posílení spolupráce v oblasti zlepšování kvality využíváním evropské sítě pro zajišťování kvality v odborném vzdělávání a přípravě s cílem podpořit dosažení společného chápání zajišťování kvality a rozvíjet vzájemnou důvěru. Měla by pokračovat spolupráce s oblastí vysokoškolského vzdělávání;

společných evropských nástrojů, v nichž odborné vzdělávání a příprava hrají významnou úlohu, a to prostřednictvím:

—	vypracování a testování evropského rámce kvalifikací (EQF) založeného na vzdělávacích výsledcích, zajišťování větší rovnosti a lepších vazeb mezi oblastí odborného vzdělávání a přípravy a oblastí vysokoškolského vzdělávání a zohlednění mezinárodních odvětvových kvalifikací;

—	dalšího rozvoje EUROPASSu jakožto jednotného evropského rámce pro transparentnost a nástrojů pro uznávání neformálního a informálního učení s cílem podpořit a doplnit zavedení evropského rámce kvalifikací a evropského systému převodu kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu.

Provádění:

společných evropských nástrojů zaměřených speciálně na odborné vzdělávání a přípravu, a to prostřednictvím:

—	účasti na testování evropského systému převodu kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu a podpory jeho provádění;

—

využívání zásad, na nichž je založen společný rámec pro zajišťování kvality, jak je uvedeno v závěrech Rady z května roku 2004 o zajišťování kvality v odborném vzdělávání a přípravě, s cílem podpořit kulturu zlepšování kvality a širší účast v evropské síti pro zajišťování kvality v odborném vzdělávání a přípravě;

společných evropských nástrojů, v nichž odborné vzdělávání a příprava hrají významnou úlohu, a to prostřednictvím:

—	spojení vnitrostátních kvalifikačních systémů nebo rámců vnitrostátních kvalifikací s evropským rámcem kvalifikací;

—	podpory vnitrostátních kvalifikačních systémů při začleňování mezinárodních odvětvových kvalifikací s použitím evropského rámce kvalifikací jakožto referenčního bodu;

—	prosazování všeobecného používání EUROPASSu.

3. Posilování vzájemného učení

Je zapotřebí systematičtějšího přístupu k posílení vzájemného učení, spolupráce a sdílení zkušeností a know-how. K tomu by měly přispět:

—	společné pojmy a dohodnuté definice na evropské úrovni, aby vnitrostátní řešení, modely a normy byly lépe srozumitelné;

—	financování ze strany Komise určené na výzkum a posouzení konkrétních otázek za účelem lepšího pochopení evropských systémů odborného vzdělávání a přípravy, jejich praktického provádění a jejich vazeb na pracovní trh a jiné oblasti vzdělávání;

—	sledování sítí ze strany Komise, výměna osvědčených postupů a vypracování mechanismů, které lze použít k šíření poznatků a odborných znalostí;

—	systematický a flexibilní rámec určený k podpoře vzájemného učení v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Rámec by měl také podpořit decentralizované vzájemné učení.

Přiměřené a konzistentní údaje a ukazatele jsou klíčem k pochopení dění v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, k posílení vzájemného učení a k vytvoření předpokladů pro politiku v oblasti odborné přípravy založenou na vědeckých poznatcích.

Do příští ministerské hodnotící konference v roce 2008, by Komise měla:

—	věnovat zvláštní pozornost zlepšování rozsahu, přesnosti a spolehlivosti statistických údajů týkajících se odborného vzdělávání a přípravy, aby bylo možné zhodnotit pokrok dosažený při rozvoji této oblasti;

—	věnovat pozornost rozvoji odborného vzdělávání a přípravy jakožto složky uceleného rámce ukazatelů a kritérií (11);

—	věnovat zvláštní pozornost přípravě statistických informací o investicích do odborného vzdělávání a přípravy a jejich financování.

Toho by se nejlépe dosáhlo maximálním využíváním a kombinováním stávajících údajů a současně zajištěním adekvátních celostátních/regionálních údajů o odborném vzdělávání a přípravě a konzistentnosti a srovnatelnosti s jinými údaji o vzdělávání a přípravě.

4. Zapojení všech zainteresovaných stran

Úspěch Kodaňského procesu závisí na aktivním zapojení všech zainteresovaných stran do oblasti odborného vzdělávání a přípravy, zejména sociálních partnerů na evropské i vnitrostátní úrovni, odvětvových organizací a poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy. To vyžaduje:

—	přesné a jasné informace o procesu, okolnostech jeho vzniku, o jeho prioritách a činnostech a účinném předávání výsledků;

—	aktivní účast zainteresovaných stran ve všech fázích daného procesu na evropské úrovni i na celostátní, regionální a místní úrovni;

—	důraz na zapojení poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy a jejich učitelů a školitelů do testování a uplatňování výsledků tohoto procesu;

—	případné zapojení studujících a jejich organizací na vnitrostátní a evropské úrovni.

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ

prováděly Kodaňský proces prostřednictvím:

—	účinného využívání strukturálních fondů s cílem podpořit reformy odborného vzdělávání a přípravy na vnitrostátní úrovni;

—	cíleného využívání nového programu celoživotního učení s cílem podpořit daný proces, zejména v zájmu inovace, testování, experimentování a provádění;

—	aktivní účasti příslušných agentur, institucí a výborů Společenství;

—	úzké spolupráce v oblasti statistiky, ukazatelů a kritérií s EUROSTATem, OECD, CEDEFOP a ETD;

—	výměny informací, odborných poznatků a výsledků se třetími zeměmi, zejména těmi zeměmi, na něž se vztahuje politika širšího evropského sousedství. Je třeba posílit spolupráci se zeměmi a mezinárodními organizacemi dosahujícími vynikajících výsledků, jako je OECD.

Je třeba zajistit právo všech členských států se této činnosti účastnit.

Ve výročních zprávách o národních programech reforem v rámci Lisabonského procesu je třeba věnovat zvláštní pozornost pokroku v oblasti odborného vzdělávání a přípravy.

Souhrnná dvouletá zpráva o pracovním programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ by měla zahrnovat zvláštní oddíl věnovaný odbornému vzdělávání a přípravě, což by umožnilo sledovat pokrok a určit, jakých zásadních výsledků, o nichž má být informována Evropská rada, bylo dosaženo.

(1) Úř. věst. C 13, 18.1.2003, s. 2.

(2) Dokument 13832/04.

(3) Usnesení o celoživotním odborném vedení (dokument 9286/04);

Závěry o identifikaci a validaci neformálního a informálního učení (dokument 9600/04);

Závěry o zajištění kvality v odborném vzdělávání a přípravě (dokument 9599/04).

(4) Europass (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6);

Závěry o dovednostech a kompetencích (Úř. věst. C 292, 24.11.2005, s. 3).

(5) Dokument 9341/2/05.

(6) „Modernizace vzdělávání a odborné přípravy: zásadní příspěvek k prosperitě a sociální soudržnosti v Evropě“ – společná průběžná zpráva Rady a Komise o pokroku za rok 2006 týkající se pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“, (Úř. věst. C 79, 1.4.2006, s. 1).

(7) Závěry předsednictví, Evropská rada zasedající v Bruselu ve dnech 23. a 24. března 2006 (dokument 7775/06).

(8) Jako je evropská soutěž v oblasti dovedností, která bude uspořádána v Nizozemsku v roce 2008, a celosvětové soutěže v oblasti dovedností pořádané dvakrát za rok.

(9) Klíčová sdělení pro jarní zasedání Evropské rady (dokument 7620/06).

(10) Závěry o zajišťování kvality odborného vzdělávání a přípravy (dokument 9599/04).

(11) Závěry Rady ze dne 24. května 2005 o nových ukazatelích v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (Úř. věst. C 141, 10.6.2005, s. 7).

8.12.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 298/12

Směnné kurzy vůči euru (1)

7. prosince 2006

(2006/C 298/06)

1 euro=

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3297
JPY	japonský jen	152,87
DKK	dánská koruna	7,4554
GBP	britská libra	0,67610
SEK	švédská koruna	9,0345
CHF	švýcarský frank	1,5875
ISK	islandská koruna	91,85
NOK	norská koruna	8,0945
BGN	bulharský lev	1,9558
CYP	kyperská libra	0,5781
CZK	česká koruna	27,968
EEK	estonská koruna	15,6466
HUF	maďarský forint	256,04
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6986
MTL	maltská lira	0,4293
PLN	polský zlotý	3,8103
RON	rumunský lei	3,4270
SIT	slovinský tolar	239,67
SKK	slovenská koruna	35,460
TRY	turecká lira	1,9045
AUD	australský dolar	1,6827
CAD	kanadský dolar	1,5275
HKD	hongkongský dolar	10,3283
NZD	novozélandský dolar	1,9261
SGD	singapurský dolar	2,0449
KRW	jihokorejský won	1 215,21
ZAR	jihoafrický rand	9,3800
CNY	čínský juan	10,4030
HRK	chorvatská kuna	7,3495
IDR	indonéská rupie	12 063,70
MYR	malajsijský ringgit	4,7105
PHP	filipínské peso	65,727
RUB	ruský rubl	34,8610
THB	thajský baht	47,293

(1)

Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

8.12.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 298/15

Sdělení Komise o současných úrokových sazbách pro navrácení státní podpory a referenčních/diskontních sazbách pro 25 členských států platných od 1. září 2006

Publikováno podle článku 10 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 z 21. dubna 2004 (Úř. věst. L 140, 30.4. 2004, s. 1) a sdělení Komise o způsobu stanovení referenčních a diskontních sazeb (Úř. věst. C 273, 9.9. 1997, s. 3)

(2006/C 298/09)

Od	Do	AT	BE	CY	CZ	DE	DK	EE	EL	ES	FI	FR	HU	IE	IT	LT	LU	LV	MT	NL	PL	PT	SE	SI	SK	UK
1. 9. 2006	…	4,36	4,36	6,34	4,34	4,36	4,49	5,50	4,36	4,36	4,36	4,36	8,12	4,36	4,36	6,49	4,36	6,64	7,00	4,36	5,56	4,36	4,31	4,43	5,62	5,33
1. 6. 2006	31. 8. 2006	4,36	4,36	6,34	3,72	4,36	4,49	5,50	4,36	4,36	4,36	4,36	7,04	4,36	4,36	6,49	4,36	6,64	7,00	4,36	5,56	4,36	4,31	4,43	4,77	5,33
1. 3. 2006	31. 5. 2006	3,70	3,70	6,34	3,72	3,70	3,74	5,50	3,70	3,70	3,70	3,70	7,04	3,70	3,70	6,49	3,70	6,64	7,00	3,70	5,56	3,70	3,74	4,43	3,98	5,33
1. 1. 2006	28. 2. 2006	3,70	3,70	6,34	3,72	3,70	3,74	5,50	3,70	3,70	3,70	3,70	7,04	3,70	3,70	6,49	3,70	6,64	7,00	3,70	5,56	3,70	3,74	5,10	3,98	5,33
1. 12. 2005	31. 12. 2005	4,08	4,08	6,34	3,40	4,08	3,54	5,50	4,08	4,08	4,08	4,08	8,59	4,08	4,08	6,49	4,08	6,64	7,00	4,08	6,24	4,08	3,96	5,10	7,55	5,81
1. 9. 2005	30. 11. 2005	4,08	4,08	7,53	3,40	4,08	3,54	5,50	4,08	4,08	4,08	4,08	8,59	4,08	4,08	6,49	4,08	6,64	7,00	4,08	6,24	4,08	3,96	5,10	7,55	5,81
1. 7. 2005	31. 8. 2005	4,08	4,08	7,53	4,05	4,08	4,23	5,50	4,08	4,08	4,08	4,08	8,59	4,08	4,08	6,49	4,08	6,64	7,00	4,08	6,24	4,08	3,96	5,10	7,55	5,81
1. 6. 2005	30. 6. 2005	4,08	4,08	7,53	4,05	4,08	4,23	5,50	4,08	4,08	4,08	4,08	8,59	4,08	4,08	6,49	4,08	6,64	7,00	4,08	6,24	4,08	4,69	5,10	7,55	5,81
1. 4. 2005	31. 5. 2005	4,08	4,08	7,88	4,05	4,08	4,23	5,50	4,08	4,08	4,08	4,08	8,59	4,08	4,08	6,49	4,08	6,64	7,00	4,08	7,62	4,08	4,69	5,10	7,55	5,81
1. 1. 2005	31. 3. 2005	4,08	4,08	7,88	4,86	4,08	4,23	5,50	4,08	4,08	4,08	4,08	8,59	4,08	4,08	6,49	4,08	6,64	7,00	4,08	7,62	4,08	4,69	5,10	7,55	5,81

8.12.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 298/17

Oznámení Komise o o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů

(Text s významem pro EHP)

(2006/C 298/11)

I. ÚVOD

(1)

Toto oznámení Komise stanoví rámec pro odměňování podniků, které jsou či byly součástí tajných kartelů majících dopad na Společenství, za spolupráci při vyšetřování Komise. Kartely jsou dohody a/nebo jednání ve vzájemné shodě mezi dvěma či více soutěžiteli s cílem koordinovat jejich soutěžní chování na trhu a/nebo ovlivňovat příslušné parametry hospodářské soutěže, a to prostřednictvím praktik, jako je stanovování kupních nebo prodejních cen či jiných obchodních podmínek, přidělování produkčních nebo prodejních kvót, sdílení trhů včetně rozdělování trhů, omezování dovozů a vývozů a/nebo protisoutěžní chování vůči dalším konkurentům. Taková jednání představují nejzávažnější porušení článku 81 Smlouvy o ES (1).

(2)

Umělým omezováním hospodářské soutěže, která by mezi nimi existovala za běžných okolností, se podniky vyhýbají právě těm tlakům, které je nutí inovovat, ať už se jedná o vývoj produktu nebo o zavádění účinnějších výrobních metod. Výsledkem těchto praktik jsou také dražší suroviny a komponenty pro společnosti Společenství, které od takových výrobců nakupují. V konečném důsledku tyto praktiky vedou k umělým cenám a omezují výběr spotřebitele. Z dlouhodobého hlediska vedou ke ztrátě konkurenceschopnosti a ke snížení počtu pracovních míst.

(3)

Často je velmi obtížné tyto tajné kartely vzhledem k jejich povaze odhalit a vyšetřit bez spolupráce podniků či jednotlivců, kteří jsou do nich zapojeni. Komise se proto domnívá, že je v zájmu Společenství odměnit podniky zapojené do tohoto druhu protiprávního jednání, které jsou ochotny takové jednání ukončit a spolupracovat při vyšetřování Komise, nezávisle na ostatních podnicích zapojených do kartelu. Zájmy spotřebitelů a občanů na zjištění a potrestání kartelů převažují nad zájmy na pokutování podniků, které Komisi umožní takové praktiky odhalit a zakázat.

(4)

Komise je toho názoru, že spolupráce určitého podniku při odhalování existence kartelu má skutečnou hodnotu. Rozhodné přispění k zahájení vyšetřování nebo k odhalení protiprávního jednání může být odůvodněním poskytnutí ochrany před pokutami příslušnému podniku za předpokladu, že jsou splněny některé další požadavky.

(5)

Kromě toho může být spolupráce jednoho nebo více podniků důvodem k tomu, aby Komise snížila pokutu. Jakékoli snížení pokuty musí odrážet skutečný příspěvek podniku, jeho kvalitu i načasování, k tomu, aby Komise zjistila protiprávní jednání. Snížení pokut je vyhrazeno pro podniky, které Komisi poskytnou důkazy, jež přidají významnou hodnotu k důkazům, které má již Komise k dispozici.

(6)

Podniky mohou kromě již existujících dokumentů dobrovolně předložit Komisi popis jim známého kartelu a úlohy, jež v tomto kartelu hrají, připravený zvláště za účelem předložení v rámci tohoto programu shovívavosti. Tyto iniciativy se ukázaly jako užitečné pro účinné vyšetřování a ukončení kartelového protiprávního jednání a neměly by tak být ovlivňovány případnými příkazy k odhalení informací vydávanými v rámci soukromoprávních řízení. Potenciální žadatelé o shovívavost by mohli být odrazeni od spolupráce s Komisí dle tohoto oznámení, pokud by to mohlo zhoršit jejich postavení v soukromoprávním řízení oproti společnostem, které s Komisí nespolupracují. Takový nežádoucí účinek by zásadním způsobem poškodil veřejný zájem na účinném prosazování článku 81 Smlouvy o ES ve věcech kartelů, a tudíž i jeho následné nebo souběžné účinné prosazování v soukromoprávním řízení.

(7)

Úkoly v oblasti dozoru ve věcech hospodářské soutěže svěřené Komisi na základě Smlouvy o ES nespočívají pouze v povinnosti vyšetřovat a trestat jednotlivá protiprávní jednání, ale také v povinnosti soustavně prosazovat obecnou politiku. Ochrana prohlášení podniků ve veřejném zájmu nepředstavuje překážku pro jejich zveřejnění dalším adresátům sdělení o námitkách při zabezpečování jejich práva na obhajobu v řízení vedeném Komisí, a to v rozsahu, v němž je technicky možné propojit oba zájmy tím, že se prohlášení podniků zpřístupní pouze v prostorách Komise a za běžných okolností při jediné příležitosti po formálním oznámení námitek. Mimoto osobní údaje získané v rámci spolupráce dle tohoto oznámení budou Komisí zpracovávány v souladu s jejími povinnostmi podle Nařízení (EP a Rady) č. 45/2001 (2).

II. OCHRANA PŘED POKUTAMI

A. Požadavky, které je nezbytné splnit za účelem poskytnutí ochrany před pokutami

(8)

Komise poskytne podniku, který přizná svou účast v údajném kartelu majícím dopad na Společenství, ochranu před všemi pokutami, které by mu byly jinak uloženy, pokud tento podnik předloží jako první informace a důkazy, jež podle názoru Komise jí umožní, aby:

a)	provedla cílenou kontrolu v souvislosti s údajným kartelem (3); nebo

b)	zjistila protiprávní jednání podle článku 81 Smlouvy o ES v souvislosti s údajným kartelem.

(9)

Aby Komise mohla provést cílenou inspekci ve smyslu bodu 8 písm. a), jí musí podnik předložit informace a důkazy uvedené níže do takové míry, aby to, dle názoru Komise, neohrozilo inspekce:

Prohlášení podniku (4), jež zahrnuje v rozsahu žadateli v době podání žádosti známém:

—

podrobný popis údajné kartelové dohody, včetně například cílů, činností a fungování této dohody; údaje o dotčených produktech nebo službách, zeměpisném rozsahu, době trvání kartelu a odhadovaných objemech trhu, který byl ovlivněn údajným kartelem; určité dny, místa, obsah a účastníci údajných kontaktů v rámci kartelu, a všechna relevantní vysvětlení v souvislosti s jednotlivými důkazy předloženými na podporu žádosti;

—	jméno a adresu právnické osoby předkládající žádost o prominutí pokuty a také jména a adresy všech dalších podniků, které se údajného kartelu účastní (účastnily);

—	jména, postavení, umístění kanceláří, a v nezbytném případě domácí adresy všech jednotlivců, kteří podle vědomí žadatele jsou nebo byli zapojeni do údajného kartelu včetně jednotlivců, kteří do něj byli zapojeni jménem žadatele;

—	informace o tom, na které další orgány pro hospodářskou soutěž v EU i mimo EU se žadatel obrátil nebo hodlá obrátit v souvislosti s údajným kartelem; a

b)	ostatní důkazy související s údajným kartelem, které žadatel drží nebo má k dispozici v době podání žádosti, zejména včetně jakýchkoliv důkazů pocházejících z doby trvání protiprávního jednání.

(10)	Ochrana před pokutami podle bodu 8 písm. a) nebude poskytnuta v případě, kdy v okamžiku předložení žádosti má Komise již dostatek důkazů, aby mohla přijmout rozhodnutí provést inspekci týkající se údajného kartelu a nebo již takovou inspekci provedla.

(11)

Ochrana před pokutami podle bodu 8 písm. b) bude poskytnuta pouze za předpokladu, že Komise neměla v okamžiku podání žádosti dostatek důkazů ke zjištění protiprávního jednání podle článku 81 ES v souvislosti s údajným kartelem a že žádnému podniku nebyla poskytnuta podmínečná ochrana před pokutami podle bodu 8 písm. a) v souvislosti s údajným kartelem. Aby vznikl nárok na poskytnutí ochrany před pokutami, musí podnik jako první předložit usvědčující důkazy o údajném kartelu, pocházející z doby trvání protiprávního jednání, jakož i prohlášení podniku obsahující informace uvedené v bodu 9 písm. a), které Komisi umožní zjistit protiprávní jednání podle článku 81 Smlouvy o ES.

(12)

Kromě podmínek uvedených v bodě 8 písm. a) a bodech 9 a 10, nebo v bodě 8 písm. b) a bodě 11 musí podnik k tomu, aby mu vznikl nárok na poskytnutí ochrany před pokutami, splňovat ještě tyto podmínky:

Podnik musí s Komisí od okamžiku podání své žádosti po celou dobu správního řízení před Komisí skutečně (5), plně, průběžně a pohotově spolupracovat. To znamená, že:

—	podnik musí Komisi pohotově poskytovat veškeré důležité informace a důkazy související s údajným kartelem, které získá do držení, nebo ke kterým má přístup;

—	musí být Komisi k dispozici a pohotově reagovat na jakékoli požadavky, které by mohly přispět ke zjištění dotčených skutečností;

—	umožní, aby stávající (a, je-li to možné, bývalí) zaměstnanci a ředitelé byli k dispozici pro účely rozhovorů s Komisí;

—	nesmí zničit, padělat nebo zamlčet důležité informace nebo důkazy související s údajným kartelem; a

—	nesmí uveřejnit žádnou skutečnost ani žádnou část obsahu své žádosti před tím, než Komise vydá v této věci sdělení o námitkách, není-li dohodnuto jinak;

b)	Bezprostředně po podání své žádosti podnik ukončil svou účast v údajném kartelu, s výjimkou činností, které jsou podle názoru Komise přiměřeně nezbytné k zajištění účinnosti inspekcí;

c)	V době, kdy podnik zvažoval, že Komisi předloží žádost, nezničil, nepadělal ani nezahladil žádné důkazy o údajném kartelu, ani nezveřejnil žádnou skutečnost nebo žádnou část obsahu své zamýšlené žádosti, s výjimkou že tak učinil u jiných orgánů pro hospodářskou soutěž.

(13)	Podnik, který přijal opatření, která nutila jiné podniky k účasti na kartelu nebo k setrvání v kartelu, není způsobilý k ochraně před pokutami. Splní-li však tento podnik příslušné požadavky a podmínky, může mu stále ještě vzniknout nárok na snížení pokuty.

B. Řízení

(14)

Podnik, který chce požádat o prominutí pokuty by se měl obrátit na Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž Komise. Podnik může buď nejprve požádat o rezervaci pořadí či ihned přistoupit k podání formální žádosti Komisi o poskytnutí ochrany před pokutami za účelem splnění podmínek uvedených v bodě 8 písm. a) nebo případně v bodě 8 písm. b). Komise je oprávněna nepřihlédnout k žádostem o poskytnutí ochrany před pokutami podaným po vydání sdělení o námitkách.

(15)

Útvary Komise mohou vydat rezervaci chránící pořadí žadatele o prominutí pokut za účelem umožnění shromáždění nezbytných informací a důkazů, a to po dobu určenou případ od případu. Aby byl žadatel způsobilý k získání rezervace pořadí musí Komisi předložit informace o svém jménu a adrese, o účastnících údajného kartelu, o dotčených výrobcích a území, o odhadované době trvání údajného kartelu a povaze údajného kartelového jednání. Žadatel o poskytnutí ochrany před pokutami by měl Komisi také informovat o žádostech o shovívavost podaných v minulosti jiným orgánům pro hospodářskou soutěž či o žádostech, jejichž podání žadatel v budoucnu zamýšlí, a měl by svou žádost o rezervaci pořadí odůvodnit. Pokud útvary Komise rezervují žadateli určité pořadí, stanoví dobu, v níž žadatel musí tuto rezervaci naplnit tím, že předloží informace a důkazy požadované k dosažení příslušné hranice pro poskytnutí ochrany před pokutami. Podnik, kterému bylo rezervováno určité pořadí ho nemůže naplnit tím, že podá formální žádost v hypotetické podobě. Jestliže žadatel naplní rezervaci ve lhůtě stanovené Komisí, budou poskytnuté informace a důkazy považovány za předložené v den, kdy byla tato rezervace povolena.

(16)

Podnik, který Komisi předkládá formální žádost o poskytnutí ochrany před pokutami, musí:

a)	Komisi předložit všechny informace a důkazy související s údajným kartelem, které má k dispozici, jak je stanoveno v bodech 8 a 9, včetně prohlášení podniku; nebo

předložit takové informace a důkazy nejprve v hypotetické podobě, v takovém případě musí podnik poskytnout soupis důkazů, které hodlá předložit v dohodnuté době. Soupis by měl přesně odrážet povahu a obsah důkazů a zároveň zachovat hypotetickou povahu jejich odhalení. Pro dokreslení povahy a obsahu důkazů mohou být použity neúplné kopie dokumentů, z nichž byly odstraněny citlivé části. Název podniku žádajícího o poskytnutí ochrany před pokutami a názvy dalších podniků zapojených do údajného kartelu nemusí být odkryty před předložením důkazů popsaných v žádosti. Výrobek či služba dotčená údajným kartelem, zeměpisný rozsah údajného kartelu a jeho odhadované trvání však musí být jasně uvedeny.

(17)	Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž vydá, bude-li o to požádáno, potvrzení o přijetí žádosti podniku o ochranu před pokutami, v němž uvede datum a případně čas podání žádosti.

(18)	Jakmile Komise obdrží informace a důkazy, které podnik předložil podle bodu 16 písm. a), a ověří, že splňují podmínky uvedené v bodě 8 písm. a) nebo popřípadě v bodě 8 písm. b), písemně poskytne podniku podmínečnou ochranu před pokutami.

(19)

Pokud tento podnik poskytl informace a důkazy v hypotetické podobě, Komise ověří, že povaha a obsah důkazů popsaných v soupise uvedeném v bodě 16 písm. b) splňuje podmínky uvedené v bodě 8 písm. a) nebo popřípadě v bodě 8 písm. b), a informuje podle toho podnik. Poté, co Komise nejpozději ve stanovený den obdrží důkazy a ověří, že odpovídají popisu ze soupisu, písemně poskytne podniku podmínečnou ochranu před pokutami.

(20)

Pokud se zjistí, že podnik nemá nárok na ochranu nebo pokud podnik nesplní podmínky stanovené v bodě 8 písm. a) nebo popřípadě v bodě 8 písm. b), Komise o tom podnik písemně informuje. V takovém případě podnik může stáhnout důkazy, které předložil pro účely žádosti o poskytnutí ochrany před pokutami, nebo může Komisi požádat, aby je zvážila podle oddílu III tohoto oznámení. Komisi to nebrání v tom, aby pro získání informací použila své běžné vyšetřovací pravomoci.

(21)	Komise nezvažuje jiné žádosti o ochranu před pokutami, dokud nezaujme postoj k již předložené žádosti, která se týká téhož protiprávního jednání.

(22)

Pokud na konci správního řízení podnik splnil podmínky uvedené v bodě 12, Komise mu v příslušném rozhodnutí poskytne ochranu před pokutami. Nesplnil-li podnik na konci správního řízení podmínky uvedené v bodě 12, pak nebude požívat žádného příznivého zacházení podle tohoto oznámení. V případě, že Komise po poskytnutí podmínečné ochrany před pokutami zjistí, že žadatel o ochranu před pokutami nutil ostatní podniky k protiprávnímu jednání, pak ochranu před pokutami vezme zpět.

III. SNÍŽENÍ POKUTY

A. Požadavky, které je nezbytné splnit za účelem snížení pokuty

(23)	Podniky odhalující svoji účast na údajném kartelu majícím dopad na Společenství, které nesplňují podmínky oddílu II, mohou mít nárok na snížení jakékoli pokuty, kterou by jim jinak bylo možné udělit.

(24)	Pro získání nároku musí podnik poskytnout Komisi důkaz o údajném protiprávním jednání, který představuje významnou přidanou hodnotu k důkazům, které má Komise již k dispozici a musí splnit kumulativní podmínky uvedené výše v bodě 12 písm. a) až bodě 12 písm. c).

(25)

Pojem „přidané hodnoty“ se vztahuje na rozsah, v němž poskytnutý důkaz posiluje svou povahou a/nebo obsaženými podrobnostmi schopnost Komise dokázat údajný kartel. Při vyhodnocování Komise obvykle přikládá větší hodnotu písemným důkazům, které pocházejí z doby, k níž se vztahují, než později vypracovaným důkazům. Usvědčující důkazy, které mají přímý vztah k dotyčným otázkám, mají větší hodnotu než důkazy, které s nimi souvisejí pouze nepřímo. Obdobně bude mít na hodnotu uvedených důkazů dopad míra jejich potvrzení z jiných zdrojů nezbytná k tomu, aby se dalo na předložené důkazy spoléhat ve vztahu k podnikům účastným na případu. Přesvědčivým důkazům tak bude přisouzena větší hodnota než důkazům jako jsou prohlášení, která, jsou-li rozporována, vyžadují potvrzení.

(26)

Komise v každém konečném rozhodnutí přijatém na konci správního řízení určí úroveň snížení, na kterou má podnik nárok ve vztahu k pokutě, která by mu byla jinak uložena, a to tímto způsobem. Pro

—	první podnik, který poskytl významnou přidanou hodnotu: snížení o 30 – 50 %,

—	druhý podnik, který poskytl významnou přidanou hodnotu: snížení o 20 – 30 %,

—	další podniky, které poskytly významnou přidanou hodnotu: snížení do 20 %.

Při určování úrovně snížení v každém z těchto pásem Komise přihlédne k době, kdy byly předloženy důkazy splňující požadavky bodu 24, a k míře, v jaké tyto důkazy představovaly přidanou hodnotu.

Pokud žadatel o snížení pokuty předloží jako první přesvědčivé důkazy ve smyslu odstavce 25, které Komise použije ke zjištění dodatečných skutečností zvyšujících závažnost nebo délku trvání protiprávního jednání, Komise tyto dodatečné skutečnosti nebude zohledňovat při stanovování pokuty, která má být uložena podniku, jenž tyto důkazy poskytl.

B. Řízení

(27)

Podnik usilující o snížení pokuty musí Komisi předložit formální žádost a musí jí poskytnout dostatečné důkazy o existenci údajného kartelu aby mu vznikl nárok na snížení pokuty v souladu s bodem 24 tohoto oznámení. Veškeré důkazy podnikem dobrovolně Komisi předložené, s nimiž si podnik přeje, aby bylo příznivě zacházeno podle oddílu III tohoto oznámení, musejí být v době předložení jasně označeny jako součást formální žádosti o snížení pokuty.

(28)

Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž vydá, bude-li o to požádáno, potvrzení o přijetí žádosti podniku o snížení pokuty a potvrzení o přijetí všech následných podání s důkazy, v němž uvede datum a případně čas každého podání. Komise nezvažuje žádnou žádost o snížení pokuty, dokud nezaujme postoj ke všem předloženým žádostem o podmínečné prominutí pokut, která se týkají téhož protiprávního jednání.

(29)

Pokud Komise dospěje k předběžnému závěru, že důkazy, které podnik předložil, představují přidanou hodnotu ve smyslu bodů 24 a 25, a že podnik splnil podmínky uvedené v bodech 12 a 27, nejpozději v den oznámení sdělení o námitkách písemně informuje podnik o svém záměru použít určité pásmo snížení pokuty uvedené v bodě 26. Komise též ve stejném časovém rámci písemně informuje podnik, pokud dospěje k předběžnému závěru, že nemá nárok na snížení pokuty. Komise je oprávněna nepřihlédnout k žádostem o snížení pokut podaným po vydání sdělení o námitkách.

(30)

Na konci správního řízení Komise v přijatém rozhodnutí vyhodnotí konečné postavení podniků, které podaly žádost o snížení pokuty. Komise ve svém konečném rozhodnutí určí:

a)	zda důkaz předložený podnikem představoval přidanou hodnotu důkazu, který již měla Komise ve stejné době k dispozici;

b)	zda podmínky stanovené v bodě 12 písm. a) až 12 písm. c) byly splněny;

c)	přesnou částku snížení pokuty podniku v rámci pásma uvedeného v bodě 26.

Shledá-li Komise, že podnik nesplnil podmínky uvedené v bodě 12, pak podnik nebude požívat žádného příznivého zacházení podle tohoto oznámení.

IV. PROHLÁŠENÍ PODNIKU PRO ÚČELY SPLNĚNÍ PODMÍNEK PODLE TOHOTO SDĚLENÍ

(31)

Prohlášení podniku je dobrovolné oznámení Komisi učiněné podnikem nebo jeho jménem ohledně povědomí tohoto podniku o kartelu a jeho úloze v kartelu vypracované zvlášť pro účely podání podle tohoto oznámení. Jakékoli prohlášení adresované Komisi v souvislosti s tímto oznámením je součástí spisu Komise a může být proto použito jako důkaz.

(32)

Komise může na základě žádosti žadatele přijmout prohlášení podniku v ústní formě, pokud podnik již neodhalil obsah prohlášení třetím osobám. Ústní prohlášení podniku bude zaznamenáno a přepsáno v prostorách Komise. Podle článku 19 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (6) a článků 3 a 17 nařízení Komise (ES) č. 773/2004 (7) podnikům, které činí ústní prohlášení, bude v dané časové lhůtě poskytnuta příležitost zkontrolovat technickou přesnost záznamu, který bude k dispozici v prostorách Komise, a možnost opravit obsah jejich ústních prohlášení. Podniky se těchto oprávnění mohou v rámci dané lhůty vzdát a v takovém případě se záznam od tohoto okamžiku považuje za odsouhlasený. Po výslovném nebo konkludentním odsouhlasení ústního prohlášení nebo po předložení všech oprav tohoto prohlášení, si podniky v dané časové lhůtě poslechnou nahrávky v prostorách Komise a zkontrolují přesnost jejich přepisu. Nedodržení posledně uvedených požadavků může vést ke ztrátě příznivého zacházení podle tohoto oznámení.

(33)

Přístup k prohlášení podniků se poskytuje pouze adresátům sdělení o námitkách, a to za předpokladu, že se zaváží – společně s právními zástupci, kteří k prohlášení získají přístup jejich jménem – že nebudou pořizovat žádné kopie informací, které tvoří obsah prohlášení podniku, k němuž se poskytuje přístup, a to mechanickými ani elektronickými prostředky, a že zajistí, aby informace získané z prohlášení podniku byly použity výhradně pro níže uvedené účely. Dalším stranám jako například stěžovatelům se přístup k prohlášením podniku neposkytne. Komise považuje tuto specifickou ochranu prohlášení podniku za neodůvodněnou od okamžiku, kdy žadatel odhalí jeho obsah třetím osobám.

(34)

Podle pravidel oznámení Komise o pravidlech pro přístup ke spisu Komise, se přístup ke spisu (8) poskytuje pouze adresátům sdělení o námitkách, a to za podmínky, že informace takto získané, mohou být využity pouze pro účely soudního nebo správního řízení při použití pravidel Společenství pro hospodářskou soutěž v záležitostech souvisejících s příslušným správním řízením. Používání takových informací pro jiné účely během řízení může být považováno za nedostatečnou spolupráci ve smyslu bodů 12 a 27 tohoto oznámení. Mimoto, dojde-li k takovému využití informací poté, co již Komise v daném řízení přijala rozhodnutí o zákazu, může Komise požádat v jakémkoli soudním řízení soudy Společenství, aby pokutu dotyčnému podniku zvýšily. Pokud by tyto informace měly být kdykoli využity pro různé účely s účastí vnějších právních zástupců, může Komise oznámit případ advokátní komoře příslušného právního zástupce a dát podnět k zahájení disciplinárního řízení.

(35)

Prohlášení podniků učiněná podle tohoto sdělení budou předána orgánům pro hospodářskou soutěž členských států podle článku 12 nařízení č. 1/2003 pouze pokud budou splněny podmínky stanovené v oznámení o síti (9), a za předpokladu, že míra ochrany před odhalením poskytovaná přijímajícím orgánem pro hospodářskou soutěž je rovnocenná s mírou ochrany poskytovanou Komisí.

V. OBECNÉ POZNÁMKY

(36)

Komise se nebude zabývat tím, zda poskytne podmínečnou ochranu před pokutami či nikoli, nebo zda poskytne odměnu za jakoukoliv žádost či nikoli, pokud se zjistí, že se žádost vztahuje k protiprávnímu jednání na než dopadá ustanovení čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení 1/2003 o pětileté promlčecí lhůtě pro uložení pokut, neboť tyto žádosti by tak pozbyly význam.

(37)

Dnem zveřejnění v Úředním věstníku toto oznámení nahrazuje Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů z roku 2002 ve všech případech, kdy se na Komisi neobrátil žádný podnik s cílem využít příznivého zacházení podle nahrazovaného oznámení. Body 31 až 35 tohoto oznámení se však použijí od okamžiku jeho zveřejnění na všechny projednávané a nové žádosti o poskytnutí ochrany před pokutami nebo snížení pokuty.

(38)	Komise si je vědoma toho, že toto sdělení vyvolá oprávněná očekávání, na která se podniky při odhalování existence kartelu Komisi mohou spolehnout.

(39)

V souladu s rozhodovací praxí Komise bude skutečnost, zda podnik v průběhu správního postupu s Komisí spolupracoval, uvedena v každém sdělení za účelem odůvodnění poskytnutí ochrany před pokutami nebo snížení pokuty. Skutečnost, že byla poskytnuta ochrana před pokutami nebo byla pokuta snížena, nemůže ochránit podnik od soukromoprávních důsledků jeho účasti na protiprávním jednání podle článku 81 Smlouvy o ES.

(40)

Podle názoru Komise, zveřejnění dokumentů nebo písemných či zvukově zaznamenaných prohlášení podniků získaných v kontextu tohoto oznámení, obyčejně může být v rozporu s určitými veřejnými či soukromými zájmy, například ochranou účelu inspekcí a vyšetřování ve smyslu čl. 4 nařízení (ES) č. 1049/2001 (10), a to i po vydání rozhodnutí.

(1) Odkaz na článek 81 Smlouvy o ES v tomto textu zahrnuje rovněž článek 53 EHP, pokud jej Komise použije v souladu s pravidly stanovenými v článku 56 Dohody o EHP.

(2) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(3) Posouzení úrovně musí být provedeno ex ante; tj. aniž by bylo bráno v úvahu zda-li předmětná inspekce byla či nebyla úspěšná nebo zda-li byla či nebyla uskutečněna. Posouzení bude učiněno výlučně na základě druhu a kvality informací poskytnutých žadatelem.

(4) Prohlášení podniku mohou být písemná (podepsaná podnikem či jeho jménem) nebo ústní.

(5) Ze strany podniku to vyžaduje předkládání přesných, nikoliv zavádějících a úplných informací. viz. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 29. června 2006 ve věci C-301/04 P, Komise v SGL Carbon AG a.j., odst. 68-70 a rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 28. června 2005 ve věcech C-189/02 P, C-202/02 P, C-205/02 P, C-208/02 P a C-213/02 P, Dansk Rørindustri A/S a.j. v Komise, v odst. 395-399.

(6) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.

(7) Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 18.

(8) Úř. věst. L 325, 22.12.2005, s. 7.

(9) Oznámení Komise o spolupráci v rámci sítě orgánů pro ochranu hospodářské soutěže, Úř.věst. C 101, 27.4.2004, str. 43.

(10) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 298

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 49 8. prosince 2006

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Informace
	Rada
2006/C 298/1	Rozhodnutí Rady ze dne 7. listopadu 2006 ohledně postoje, který má Společenství zaujmout v Mezinárodní radě pro tropické dřevo k prodloužení platnosti Mezinárodní dohody o tropickém dřevě z roku 1994	1

2006/C 298/2	Rozhodnutí Rady ze dne 28. listopadu 2006 o nahrazení náhradníka řídící rady Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci	2

2006/C 298/3	Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o efektivitě a rovném přístupu ve vzdělávání a odborné přípravě	3

2006/C 298/4	Rozhodnutí Rady ze dne 28. listopadu 2006 o nahrazení člena a náhradníka řídící rady Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek	7

2006/C 298/5	Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o budoucích prioritách posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (přezkum závěrů Rady ze dne 15. listopadu 2004)	8

	Komise
2006/C 298/6	Směnné kurzy vůči euru	12

2006/C 298/7	Oznámení o žádosti podle článku 30 směrnice 2004/17/ES	13

2006/C 298/8	Informace členských států o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům ( 1 )	14

2006/C 298/9	Sdělení Komise o současných úrokových sazbách pro navrácení státní podpory a referenčních/diskontních sazbách pro 25 členských států platných od 1. září 2006— Publikováno podle článku 10 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 z 21. dubna 2004 (Úř. věst. L 140, 30.4. 2004, s. 1) a sdělení Komise o způsobu stanovení referenčních a diskontních sazeb (Úř. věst. C 273, 9.9. 1997, s. 3)	15

2006/C 298/0	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.4461 – Accor Services France/Groupe Caisse d'Épargne/Accor Emploi Services Universel JV) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	16

2006/C 298/1	Oznámení Komise o o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů ( 1 )	17

2006/C 298/2	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.4390 – PHL/IBFF) ( 1 )	23