Toto nařízení stanoví společná pravidla pro dovoz do Evropské unie (EU) na základě zásady volného dovozu a definuje postupy, které EU umožní v případě potřeby uplatňovat dohled a ochranná opatření pro ochranu jejích zájmů.

Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu.

Toto nařízení stanoví zásadu volného dovozu produktů pocházejících ze zemí mimo Evropskou unii (EU), na které se vztahují možná ochranná opatření. Toto nařízení se vztahuje na dovoz do EU produktů pocházejících ze zemí mimo EU s výjimkou textilních výrobků, na které se vztahují zvláštní pravidla dovozu, a produktů pocházejících ze zemí mimo EU, na něž se vztahují pravidla dovozu těchto zemí.

Pokud by vývoj dovozu vyžadoval zavedení kontrolních a ochranných opatření, sdělí to země EU Komisi. Na žádost některé země EU nebo z podnětu Komise se mohou konat konzultace. Konají se v poradním výboru složeném ze zástupců každé země EU, kterému předsedá zástupce Komise.

Konzultace se týkají zejména dovozních podmínek, hospodářské a obchodní situace a opatření, která je případně třeba přijmout. V případě potřeby se konzultace mohou konat písemně a země EU mohou ve lhůtě pěti až osmi pracovních dnů vyjádřit své stanovisko nebo požádat o ústní konzultace.

Pokud je po ukončení konzultací zřejmé, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení šetření, zahájí Komise do jednoho měsíce šetření a zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie obsahující souhrn získaných informací.

Šetření má ukázat, zda dovozem daného produktu vzniká nebo může vzniknout vážná újma příslušným výrobcům v EU. Jakmile je šetření zahájeno, Komise vyhledá a ověří všechny informace, které považuje za nutné pro vedení šetření.

Po ukončení šetření předkládá Komise poradnímu výboru zprávu o výsledcích a v závislosti na závěru šetření buď ukončí šetření, nebo rozhodne o zavedení dozoru nebo ochranných opatření.

Toto šetření nevylučuje použití kontrolních opatření nebo prozatímních ochranných opatření, a to zejména v kritické situaci. Doba trvání těchto opatření nesmí v žádném případě přesahovat 200 dnů.

Dovoz produktů může podléhat kontrolám EU na základě rozhodnutí Rady nebo Komise, pokud vývoj trhu tohoto produktu hrozí způsobit újmu výrobcům obdobných nebo soutěžících produktů v EU, a zájmy EU vyžadují takové kontroly.

Rozhodnutí o zavedení kontrolních opatření zpravidla přijímá Komise. K takových kontrolním opatřením mohou patřit zpětné kontroly dovozu (statistické kontroly) nebo předchozí kontroly. Produkty, které podléhají předchozí kontrole, smějí být propuštěny do volného oběhu pouze po předložení dovozního dokladu. Tento doklad vydávají země EU pro všechna požadovaná množství bezplatně do nejvýše pěti pracovních dnů po obdržení žádosti dovozce, nezávisle na jeho místě usazení v EU. Doklad je platný po celé EU, nezávisle na tom, která země EU jej vystavila.

Kontrolní opatření nemusí platit v celé EU. Pokud nebyl dovoz produktu během osmi pracovních dnů po ukončení konzultací o možnosti zavedení kontrolních opatření EU podroben předchozí kontrole EU, může Komise zavést kontrolu omezenou na dovoz určený pro jeden nebo více regionů EU.

Země EU musí každý měsíc informovat Komisi o vydaných dovozních dokladech (v případech předchozí kontroly) a obdrženém dovozu (v případech předchozí a zpětné kontroly).

Ochranná opatření lze použít, pokud jsou produkty dováženy do EU v natolik zvýšeném množství nebo za takových podmínek, že tím výrobcům v EU vzniká nebo hrozí vážná újma. Pokud jde o členy Světové obchodní organizace (WTO), jsou tato opatření kumulativní.

Pokud jsou tyto podmínky splněny, Komise může změnit dobu platnosti dovozních dokladů vydaných kvůli kontrole nebo vytvořit postup pro povolení dovozu a zejména systém dovozních kvót.

Je-li stanovena kvóta, zohlední se zájem na co nejrozsáhlejším zachování tradičních obchodních toků a objem zboží exportovaného v rámci smluv před vstupem ochranného opatření v platnost. Výše kvóty nesmí být v zásadě nižší než průměr dovozu za tři poslední roky.

Ochranná opatření se po vstupu v platnost vztahují na všechny produkty propuštěné do volného oběhu. Ve výjimečných případech mohou být omezena na jeden nebo více regionů EU. Tato opatření však nebrání propuštění do volného oběhu produktů, které již jsou na cestě do EU.

Tato opatření přijímá Komise nebo Rada. Pokud některá země EU požádá o zásah Komise, přijme Komise rozhodnutí do pěti pracovních dnů po obdržení žádosti. Rozhodnutí Komise se sdělují Radě a zemím EU. Každá země EU může do jednoho měsíce předložit rozhodnutí Radě. V takovém případě může Rada toto rozhodnutí kvalifikovanou většinou potvrdit, změnit nebo zrušit. Pokud Rada do tří měsíců poté, co jí byla záležitost předložena, nepřijme rozhodnutí, považuje se rozhodnutí Komise za zrušené.

Pokud to vyžadují zájmy EU, může Rada na návrh Komise vypracovaný podle výše uvedených podmínek přijmout kvalifikovanou většinou ochranná opatření.

Ochranná opatření se nepoužijí na produkt pocházející z rozvojové země, která je členem WTO, pokud její podíl na dovozu daného produktu do EU nepřekračuje 3 %, za předpokladu, že dovoz z rozvojových zemí, které jsou členem WTO a jejichž podíl na dovozu je méně než 3 %, netvoří společně více než 9 % celkového dovozu dotyčného produktu do EU.

Trvání ochranných opatření nesmí v zásadě překročit čtyři roky, pokud nedojde k prodloužení za stejných podmínek jako v případě původních opatření. Za žádných okolností nesmí trvání ochranných opatření přesáhnout osm let.

Kromě ochranných opatření jako takových toto nařízení stanovuje, že Rada může na návrh Komise přijmout vhodná opatření, aby umožnila výkon práv a povinností EU nebo všech jejích členských zemí na mezinárodní úrovni, zejména v oblasti obchodu se surovinami.

Tímto nařízením není dotčeno plnění povinností vyplývajících ze zvláštních pravidel obsažených v dohodách mezi EU a zeměmi mimo EU. Toto nařízení nevylučuje ani přijetí nebo uplatňování opatření zeměmi EU, které jsou odůvodněny veřejným pořádkem, veřejnou mravností, veřejnou bezpečností, ochranou zdraví a života lidí a zvířat, ochranou rostlin, ochranou národního kulturního pokladu nebo ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví a zvláštních devizových náležitostí.

Odkazy

Akt	Vstup v platnost	Lhůta pro provedení v členských státech	Úřední věstník
Nařízení (ES) č. 260/2009	20. 4. 2009	–	Úř. věst. L 84, 31. 3. 2009