Počítačové programy – právní ochrana

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice 2009/24/ES – právní ochrana počítačových programů

CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?

Tato směrnice má vyjasnit a odstranit rozdíly v právní ochraně počítačových programů v různých zemích Evropské unie (EU), a tím přispívat k řádnému fungování vnitřního trhu.

KLÍČOVÉ BODY

• Země EU musí chránit počítačové programy autorskými právy.
• Programy by stejně jako literární díla měly být chráněny ve smyslu Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl.
• Pod počítačovými programy se rozumí i přípravný koncepční materiál.

Oblast působnosti

Ochrana podle této směrnice se vztahuje na:

• vyjádření počítačového programu v jakékoliv formě, ale ne na myšlenky a zásady, na kterých je založen počítačový program nebo jeho prvky;
• počítačový program, pokud je původní, v tom smyslu, že je vlastním duševním výtvorem autora;
• počítačové programy vytvořené před 1. lednem 1993, aniž by byly dotčeny úkony uzavřené a práva nabytá před tímto datem.

Autorství

• Autorem počítačového programu je fyzická osoba nebo skupina fyzických osob, které daný program vytvořily, nebo pokud to vnitrostátní právní předpisy připouští, právnická osoba, tj. společnost nebo jiný právní subjekt.
• Pokud je počítačový program vytvořen několika fyzickými osobami společně, jsou nositeli výlučných práv tyto osoby společně.
• Pokud je počítačový program vytvořen zaměstnancem v rámci výkonu jeho povinností nebo podle pokynů jeho zaměstnavatele, je zaměstnavatel výlučně oprávněn vykonávat veškerá majetková práva k takto vytvořenému počítačovému programu.

Výlučná práva nositele práv

Nositel práv k počítačovému programu má právo činit sám a právo udělovat svolení jinému k:

• stálému nebo dočasnému rozmnožování počítačového programu jako celku nebo jeho části;
• překladům, zpracováním, úpravám a k jakékoliv jiné změně počítačového programu;
• šíření programu.

Omezení těchto výlučných práv (kdy není nutné předchozí svolení nositele práv)

• Oprávněný nabyvatel počítačového programu může rozmnožovat, překládat, zpracovávat, upravovat nebo pozměňovat program, pokud je to nutné k užívání programu způsobem, ke kterému je určen.
• Oprávněný uživatel počítačového programu smí pořídit záložní rozmnoženinu, pokud je nezbytná pro užívání programu.
• Tato osoba může program zkoumat, studovat nebo zkoušet jeho funkčnost za účelem zjištění myšlenek a zásad, které jsou základem kteréhokoliv z prvků programu.

Rozklad *

Předchozí svolení nositele práv není požadováno, pokud je rozmnožování kódu nebo překlad formy tohoto kódu nezbytný pro získání informací o interoperabilitě* nového počítačového programu s jinými programy.

Musí být splněny tyto podmínky:

• uvedené úkony jsou prováděny nabyvatelem licence nebo osobou, která má právo používat kopii programu,
• informace o interoperabilitě nebyly dříve snadno a rychle přístupné,
• uvedené úkony jsou omezeny na části původního programu nezbytné pro dosažení interoperability.

Zvláštní ochranná opatření

Země EU musí přijmout opatření týkající se osob, které se dopustí některého z následujících činů:

• uvádění do oběhu nepovolené rozmnoženiny počítačového programu;
• držení neoprávněné rozmnoženiny programu pro obchodní účely,
• uvádění do oběhu nebo držení jakýchkoliv prostředků pro obchodní účely, jejichž jediným účelem je usnadňovat neoprávněné odstraňování nebo vyřazování z provozu jakéhokoliv technického zařízení, které mohlo být vytvořeno za účelem ochrany počítačového programu.

Jakákoliv nepovolená rozmnoženina počítačového programu může být podle právních předpisů příslušné země EU zabavena.

ODKDY SE SMĚRNICE POUŽIJE?

Používá se od 25. května 2009. Země EU ji musely provést do vnitrostátního práva do 31. prosince 1992, což je datum uvedené ve směrnici 91/250/EHS, která je kodifikována směrnicí 2009/24/ES.

KONTEXT

Více informací najdete:

• Ochrana počítačových programů

* KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů (kodifikované znění) (Úř. věst. L 111, 5.5.2009, s. 16–22)

Poslední aktualizace 23.01.2017