Jednotný trh pro Evropu ve 21. století

Jednotný trh ve 21. století může být ještě integrovanější, otevřenější a konkurenčnější. Je záhodno lépe využít jeho potenciálu tím, že budou více rozvíjeny znalosti a inovace, jakož i sociální a environmentální rozměry, zejména s cílem vyrovnat se s globalizací. Jeho optimalizace se rovněž musí orientovat na výsledky, což vyžaduje stanovení nového přístupu při jejich hodnocení a dosahování. Jednotný trh také nabídne větší výběr spotřebitelům a větší možnosti podnikům.

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 20. listopadu 2007 – Jednotný trh pro Evropu ve 21. století (KOM(2007) 724 v konečném znění – Nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Jednotný trh je výhodný pro spotřebitele i podniky. Podporuje vytváření pracovních míst a stimuluje růst, konkurenceschopnost a inovace. Ukázalo se, že jednotný trh je zásadní také pro bezproblémové fungování hospodářské a měnové politiky Evropské unie (EU). Jeho potenciál však ještě není plně využit.

VYUŽITÍ POTENCIÁLU

Komise navrhuje pro 21. století jednotný trh, který je silný, inovativní a konkurenční. Takový jednotný trh bude stavět na současných silných základech, musí se však zaměřit na zásadní oblasti, které mohou představovat přidanou hodnotu, aby tak bylo možné čelit novým výzvám.

Spotřebitelé a podniky

Jednotný trh musí přinášet lepší výsledky a užitek, aby reagoval na očekávání a zájmy spotřebitelů a podniků. Záruka vysokých standardů umožnila zajistit ochranu spotřebitelů, pokud jde o výběr a kvalitu produktů, ceny, práva, boj proti praktikám nekalé soutěže a zneužívání dominantního postavení atd. Jednotný trh však může nabídnout více i v zásadních odvětvích vztahujících se ke každodennímu životu občanů, jako jsou energetika či telekomunikace, a v odvětvích fragmentovaných nebo vyznačujících se nedostatkem účinné konkurence.

Rovněž musí být posilovány bezpečnost a kvalita zboží a služeb a tržní dohled. Bezpečnost potravin, léčiv a finančních služeb pro drobné klienty představují oblasti, kde se spotřebitelům musí dostat poučení a lepšího postavení, aby bylo možné z jednotného trhu plně profitovat. Z tohoto titulu musí být podrobena přezkumu práva spotřebitelů, zejména smluvní práva a kolektivní stížnosti, aby vznikl jednoduchý a souhrnný rámec ochrany.

Malé a střední podniky (MSP) navíc nejsou začleněny do jednotného trhu jako velké podniky. Hlavní překážky jejich zapojení představují daňová fragmentace a jazykové, kulturní a spotřebitelské bariéry. Vhodnou reakci na tento problém by měla přinést také iniciativa „Small Business Act“ (DE) (EN) (FR), založená na zásadě „Zelenou malým a středním podnikům“, a zlepšování daňového prostředí.

Zvládání globalizace

V mezinárodním kontextu, který se neustále vyvíjí, jednotný trh představuje četné trumfy, pokud je o inovace, konkurenceschopnost a výběr; zároveň však musí být dodržovány pracovní, zdravotní, bezpečnostní a environmentální požadavky. Svým charakterem přitahuje jednotný trh zahraniční investice a podniky.

EU musí tento proces udržovat v chodu, aby dokázala čelit globalizaci, přičemž se bude soustředit na pilíře stanovené ve sdělení „Globální Evropa: Konkurenceschopnost na světovém trhu“, tedy:

Znalosti a inovace coby „pátá svoboda“

Jednotný trh, původně založený na primárních produktech a průmyslovém zboží, musí více zahrnout služby, které ve znalostní ekonomice zaujímají stále významnější pozici. Musí tak dát prostor potenciálu, který skýtají nové technologie, a to ku prospěchu „páté svobody“, tedy volného pohybu znalostí a inovací.

Platformu pro tento proces představuje směrnice o službách. Odstranění bariér a posílení konkurence však musí pokračovat, aby byl spotřebitelům nabídnut větší výběr za nižší ceny a posilovány inovace. Takto zaměřené iniciativy, zejména pokud jde o síťová odvětví (energetika, poštovní služby, doprava, telekomunikace atd.), již byly spuštěny. Trumf pro rozvoj interoperabilních služeb v rámci tzv. elektronického vnitřního trhu (elektronická fakturace, elektronické zadávání zakázek a elektronické vyřizování celních záležitostí), aniž by vznikaly nové překážky v elektronických službách, představují informační a telekomunikační technologie.

Aby byla podporována výměna znalostí, musí být zaručena mobilita pracovníků, výzkumníků a studentů. Základní kámen mobility a rozvoje výzkumné sítě v rámci Evropského výzkumného prostoru (EVP) představují sedmý rámcový výzkumný program (7. RVP) a projekt „pasu výzkumníka“.

Sociální a environmentální rozměr

Otevření trhů má hospodářské a sociální důsledky. Komise zlepší svá hodnocení dopadů, aby dokázala lépe předvídat tržní změny.

Rozvoj jednotného trhu jde ruku v ruce s evropskou sociální agendou. Hospodářská a sociální soudržnost, založená na strukturálních fondech, umožňuje posilovat postavení občanů a podniků a šířit výhody trhu do všech regionů EU. Z tohoto titulu nabízí iniciativa „Evropské sdružení pro územní spolupráci“ (ESÚS) nové možnosti přeshraniční spolupráce v oblastech jako zdraví, životní prostředí či infrastruktury.

Možnosti zaměstnání a mobility těží ze zesílené podpory v rámci akčního plánu pro pracovní mobilitu. Současně musí být dodržována základní práva pracovníků, včetně rovnosti příležitostí. Za tímto účelem bude uzpůsobena Evropská rada zaměstnanců.

Environmentální rozměr jednotného trhu posiluje rozvoj odvětví věnujících se životnímu prostředí (farmaceutický průmysl či výroba automobilů). Je zapotřebí většího množství investic, zejména ve prospěch boje proti změnám klimatu.

DOSAHOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

Rozšířená a diverzifikovaná EU je na bezproblémovém fungování jednotného trhu závislá více než kdy jindy. EU se musí soustředit na fakta a výsledky trhů a jako prioritu stanovit oblasti, kde trhy dobře nefungují nebo kde existují optimální možnosti na zlepšení. Bude zintenzivněno monitorování trhů, aby byly stanoveny důvody nefunkčnosti a potenciál trhů na základě průzkumů konkurence v jednotlivých odvětvích, hlavních trhů a společných technologických iniciativ. Doplňující údaje o fungování těchto trhů z perspektivy spotřebitelů a hospodářských a sociálních požadavků poskytne spotřebitelská hodnotící tabulka, která bude od roku 2009 začleněna do tzv. hodnotící tabulky jednotného trhu.

Jednoduché a uzpůsobené nástroje umožní lepší zacílení a realizaci jednotného trhu, aniž by musely vznikat další předpisy. Využívání stávajících nástrojů a postupů v rámci různých politik musí být zracionalizováno, aby bylo dosaženo optimálních výsledků. To platí rovněž pro nástroje hodnotící provádění právních předpisů Společenství. Komise znovu posoudí neúčinná či zastaralá opatření Společenství.

Musí dojít k zapojení všech úrovní řízení, orgánů a zainteresovaných stran, a to na základě větší decentralizace, která povede k vlastní odpovědnosti a vzájemné důvěře v rámci nových pracovních vztahů a přístupů. V tomto ohledu jsou zapotřebí sítě, které mohou spočívat na tzv. střediscích jednotného trhu. Takto se zajistí dodržování právních předpisů Společenství a spolupráce tím, že bude podporována výměna zkušeností a osvědčených postupů.

Základ transparentnosti a znalostí pravidel Společenství představují komunikace a přístup k informacím. Za tyto oblasti nesou odpovědnost členské státy. Realizace těchto cílů bude spočívat zejména na pilotním projektu „velvyslanci jednotného trhu“ (osobnosti na poli podniků a obchodu), na jednotném kontaktním místu sdružujícím různé služby pro občany a podniky (Europe Direct, Vaše Evropa, SOLVIT, Občanský rozcestník, EURES, nově integrované sítě pro podporu podnikání atd.) a na hodnotící tabulce jednotného trhu uzpůsobené tak, aby lépe vyhodnocovala jeho fungování.

See also

Poslední aktualizace: 26.05.2008