Nástroje pro řízení rybolovu na základě rybolovných práv

Komise zahajuje debatu o budoucnosti systémů řízení rybolovu na základě rybolovných práv v rámci společné rybářské politiky (SRP). Navrhuje zaměřit se na analýzu stávajících vnitrostátních systémů a na možnost zlepšení jejich efektivnosti prostřednictvím sdílení nejlepších postupů.

AKT

Sdělení Komise ze dne 26. února 2007 o nástrojích pro řízení rybolovu na základě rybolovných práv (KOM(2007) 73 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Veškeré systémy řízení na globální úrovni zavedly určité formy práv pro přístup k rybářským zdrojům a/nebo k jejich využívání. To je případ i společné rybářské politiky (SRP), která mimo jiné stanoví poskytování vnitrostátních licencí a kvót, omezení počtu „dnů na moři“ pro určité oblasti rybolovu a různá opatření na omezení kapacity loďstva. Ačkoli se základní mechanismy SRP při přidělování rybolovných práv mezi členskými státy prokázaly jako účinné, v mnoha dalších ohledech cílů SRP dosaženo nebylo, o čemž svědčí snižování mnohých populací ryb, jakož i neuspokojivé hospodářské výsledky některých složek loďstva. V současnosti je hlavním a okamžitým cílem SRP zachování zdrojů, což je předpokladem pro zachování ekosystému a pokračování hospodářské činnosti.

Komise se domnívá, že velké množství systémů řízení v současnosti uplatňovaných v rámci Společenství postrádá transparentnost, efektivnost a v určitých případech soudržnost, což vede pouze k posílení hospodářských problémů v odvětví rybolovu. Cílem tohoto sdělení je přezkoumat různé možnosti, jak zvýšit účinnost řízení v odvětví rybolovu, a tím usnadnit dosažení základních cílů SRP. Komise navrhuje zahájit debatu s členskými státy a rybářským průmyslem, která, jak Komise doufá, bude „pragmatická, transparentní a plodná“. Témata k projednání zahrnují zhodnocení a zdokonalení stávajících systémů a sdílení nejlepších postupů.

Souvislosti na úrovni Společenství

Systémy řízení rybolovu tvoří součást pravomocí sdílených mezi Evropskou unií (EU) a členskými státy. Pravomoci Společenství se týkají:

• omezování celkové velikosti loďstva;
• stanovení úrovně odlovů a intenzity rybolovu;
• přijetí technických opatření (omezení týkající se použití některých plavidel či lovných zařízení) v zájmu lepší ochrany populací ryb.

Vnitrostátní orgány rozdělují a spravují licence a kvóty a rozhodují o intenzitě rybolovu na vnitrostátní a regionální úrovni.

Veškerá tato opatření v oblasti řízení tak pomáhají vymezit a blíže určit práva pro přístup a lov ze strany jednotlivých rybářů. K těmto právům lze přiřadit také hospodářskou hodnotu, k tomu však často dochází netransparentním a nepředvídatelným způsobem.

Systémy řízení na základě rybolovných práv

Systémy řízení na základě rybolovných práv jsou pouze prostředkem, jak rybářům pomoci, aby se jim z hospodářského hlediska dařilo lépe. Pomocí různých opatření v oblasti řízení rybolovu (například kvót) proto bude stále nutno usilovat o cíle související se zachováním populací ryb. Úprava rybolovných práv však může napomoci tomu, aby bylo uvedených cílů dosaženo s využitím hospodárnějších prostředků. Hospodářská udržitelnost by měla vést k lepší udržitelnosti biologické, neboť dobře fungující systém řízení na základě rybolovných práv by měl zvýšit zájem rybářů a odvětví o udržitelnost zásobárny zdrojů.

Nejspornějším hlediskem systémů řízení na základě rybolovných práv je převoditelnost práv. Z využívání zdrojů vytváří tržní hodnotu, která může být značná a může tak mít výrazný dopad na vývoj odvětví. Převoditelnost práv zvyšuje účinnost rybářských podniků. Rovněž může vést k soustřeďování odvětví, co se týče vlastnictví kvót a licencí, zeměpisného rozdělení a složení loďstva. Je třeba poznamenat, že takové soustřeďování má za následek snížení možnosti rybolovu. S cílem vyvážit přílišné soustřeďování lze systémy řízení na základě rybolovných práv navrhnout tak, aby zamezily soustřeďování nad určitou mezní hodnotu, čímž by se zachovala zeměpisná rovnováha rybolovných činností a udržela se kulturní, sociální a odborná struktura, zejména by se pak ochránil drobný pobřežní rybolov. Nově přijatá opatření s cílem omezit soustřeďování práv však musí být slučitelná s pravidly vnitřního trhu a hospodářské soutěže. Komise je povinna kontrolovat shodu mechanismů zaváděných za účelem omezení soustřeďování a přesunu činností s jednotným trhem a pravidly hospodářské soutěže ve Společenství.

Systémy řízení na základě rybolovných práv mohou rovněž přispívat k problémům s odlovem nejkvalitnější části populace ryb („high grading“) * a s výměty, které mohou ohrožovat udržitelnost zdrojů a komplikovat posuzování skutečné úrovně odlovů. Tyto problémy však existují nezávisle na systémech řízení na základě rybolovných práv. Komise představila plán na eliminaci výmětů. V zájmu konečného úspěchu každého zavedeného systému řízení je v této souvislosti nezbytné zlepšit kontrolu rybolovných činností.

Zahájení debaty

Vzhledem ke skutečnosti, že SRP pro přidělování rybolovných práv mezi členské státy uznává zásadu „relativní stability“, která má za cíl zajistit „předvídatelný podíl populací pro každý členský stát“, zdá se zavedení systému řízení na základě rybolovných práv na úrovni Společenství, jenž by umožňoval volné obchodování s rybolovnými právy, jen těžko představitelné. Metody řízení a obchodování s rybolovnými právy musí být vypracovány na vnitrostátní úrovni. Přirozeně to nezabrání obchodování s kvótami mezi členskými státy tak, jak se tomu v současnosti děje.

Diskuse mezi Komisí, členskými státy a rybářským odvětvím odhalily některá citlivá témata týkající se zavedení systémů řízení na základě rybolovných práv, jmenovitě:

• otázka „relativní stability“;
• převoditelnost rybolovných práv, která může zahrnovat nadměrné a mnohdy nezvratné soustřeďování těchto práv;
• počáteční přidělení rybolovných práv a jejich doba platnosti;
• případné nepříznivé podmínky pro drobný rybolov, pokud je provozován souběžně s činností průmyslových rybářských podniků;
• problémy s odlovem nejkvalitnější části populace ryb (high grading) a s výměty;
• potřeba účinných kontrol dodržování předpisů.

Debata na úrovni Společenství, která by měla probíhat v co nejširším rozsahu, by se měla mimo jiného týkat:

• analýzy stávajících vnitrostátních systémů;
• zlepšení jejich účinnosti prostřednictvím sdílení nejlepších postupů;
• nadnárodních prvků jako snahy o nalezení součinnosti mezi systémy členských států nebo zavedení výměny kvót mezi členskými státy.

Tato témata by měla být projednána v rámci potřebné a urgentní debaty o budoucnosti nástrojů řízení na základě rybolovných práv. Komise k této diskusi přispěje řadou studií a odborných stanovisek. Na začátku roku 2008 Komise plánuje debatu shrnout, zhodnotit potřebu dalších kroků a vyhotovit zprávu pro Radu a Evropský parlament, která bude v případě potřeby zahrnovat návrhy či doporučení ohledně dalších opatření.

Poslední aktualizace: 05.12.2007