Ochrana finančních zájmů EU - boj proti podvodům

Od roku 1995 existuje úmluva, která má zajišťovat trestní ochranu finančních zájmů EU a jejích daňových poplatníků. Během let byla Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství doplněna řadou protokolů.

AKT

Akt Rady ze dne 26. července 1995 o vypracování Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48-57

PŘEHLED

CO JE ÚKOLEM TÉTO ÚMLUVY?

Úmluva a její protokoly

poskytují harmonizovanou právní definici podvodu,
vyžadují, aby jejich signatáři přijali trestní sankce za podvod.

KLÍČOVÉ BODY

Země EU musí zavést účinné, přiměřené a odrazující tresty za podvody ohrožující finanční zájmy EU.

Úmluva rozlišuje mezi podvodem vzhledem k výdajům a příjmům.

K příkladům podvodů vzhledem k výdajům patří jakékoli záměrné jednání nebo opomenutí jako například:
- použití nebo předložení nepravdivých, nesprávných nebo neúplných prohlášení nebo dokladů, které má za následek neoprávněné přisvojení nebo zadržování prostředků z rozpočtu EU,
- neposkytnutí informací v rozporu se zvláštní povinností se stejnými následky,
- neoprávněné použití těchto prostředků pro jiné účely, než pro které byly původně poskytnuty.
K příkladům podvodů vzhledem k příjmům patří jakékoli záměrné jednání nebo opomenutí jako například:
- použití nebo předložení nepravdivých, nesprávných nebo neúplných prohlášení nebo dokladů, které má za následek nedovolené snížení prostředků v rozpočtu EU,
- neposkytnutí informací v rozporu se zvláštní povinností se stejnými následky,
- neoprávněné použití dovoleně získaného prospěchu (například zneužití dovoleně získaných plateb daní) se stejnými následky.

V případech závažných podvodů musí k těmto trestům patřit tresty odnětí svobody, pro které je v některých případech možné vydání.

První protokol úmluvy, přijatý v roce 1996, rozlišuje mezi „aktivní“ * a „pasivní“ * korupcí veřejných činitelů. Definuje také „činitele“ (a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU) a harmonizuje sankce za trestné činy korupce.

Odpovědnost právnických osob

Každá země EU musí přijmout právní předpisy nezbytné k tomu, aby vedoucí podniků nebo jiné osoby s rozhodovacími nebo kontrolními pravomocemi v podniku (tj. právnické osoby) mohli být uznáni trestně odpovědnými. Druhý protokol, přijatý v roce 1997, dále úmluvu objasnil z hlediska problémů souvisejících s odpovědností právnických osob, zabavení a praní peněz.

Vnitrostátní soudy

V roce 1996 byl přijat protokol přiznávající Evropskému soudnímu dvoru pravomoc ve věcech výkladu. Tento protokol umožňuje vnitrostátním soudům požádat Soudní dvůr Evropské unie o rozhodnutí o předběžné otázce v souvislosti s výkladem úmluvy a jejích protokolů.

Každá země EU musí přijmout nezbytná opatření k zavedení své soudní pravomoci ve vztahu k trestným činům, která zavedla podle úmluvy.

Případy podvodu zahrnující dvě a více zemí

Je-li podvod trestným činem a týká se alespoň dvou zemí EU, spolupracují tyto země účinně při vyšetřování, trestním stíhání a výkonu uloženého trestu, a to například prostřednictvím vzájemné právní pomoci, vydávání, předávání trestního řízení nebo výkonu trestů uložených v jiné zemi EU.

Spory mezi zeměmi EU

Pokud vznikne spor týkající se výkladu nebo uplatňování této úmluvy, projedná případ nejprve Rada. Pokud Rada nenalezne řešení do šesti měsíců, může jedna ze stran sporu věc předložit Soudnímu dvoru Evropské unie. Soudní dvůr má také soudní pravomoc ve věci sporů mezi zeměmi EU a Evropskou komisí.

ODKDY ÚMLUVA PLATÍ?

Úmluva vstoupila v platnost dne 17. října 2002 zároveň se svým prvním protokolem a protokolem o jejím výkladu Soudním dvorem. Druhý protokol vstoupil v platnost dne 19. května 2009.

Úmluvu a její protokoly může podepsat každá země, která vstoupí do EU.

Další informace najdete na internetových stránkách o Evropském úřadu pro boj proti podvodům.

KLÍČOVÉ POJMY

* Aktivní korupce: trestný čin páchaný veřejným činitelem, který dává nebo slibuje úplatek.

* Pasivní korupce: trestný čin páchaný činitelem, který přijímá úplatek.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Akt Rady ze dne 27. září 1996 o vypracování protokolu k Úmluvě o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. C 313, 23.10.1996, s. 1-10)

Akt Rady ze dne 29. listopadu 1996, kterým se na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii vypracovává protokol o výkladu Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství Soudním dvorem Evropských společenství prostřednictvím rozhodnutí o předběžné otázce (Úř. věst. C 151, 20.5.1997, s. 1-14)

Akt Rady ze dne 19. června 1997 o vypracování Druhého protokolu k Úmluvě o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. C 221, 19.7.1997, s. 11-22)

Rozhodnutí Rady 2008/40/SVV ze dne 6. prosince 2007 o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Úmluvě o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, k Protokolu ze dne 27. září 1996, k Protokolu ze dne 29. listopadu 1996 a k druhému protokolu ze dne 19. června 1997 (Úř. věst. L 9, 12.1.2008, s. 23-24)

Poslední aktualizace 24.08.2015