Směrem ke sdílenému informačnímu systému o životním prostředí (Shared Environmental Information System – SEIS)

Komise vymezuje zásady nutné k realizaci sdíleného informačního systému Společenství o životním prostředí. Analyzuje přínosy a náklady spojené s realizací tohoto systému a shrnuje již realizované činnosti a činnosti, které je ještě nutné učinit.

AKT

Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 1. února 2008 s názvem „Směrem ke sdílenému informačnímu systému o životním prostředí (Shared Environmental Information System – SEIS)“ (KOM(2008) 46 v konečném znění – Úř. věst. C 118 ze dne 15.5.2008)

PŘEHLED

Současné výzvy v oblasti životního prostředí - především změna klimatu, úbytek biologické rozmanitosti a správa přírodních zdrojů - vyžadují rychlou a snadnou dostupnost přesných environmentálních informací. Nové technologie navíc umožňují získat údaje v reálném čase, což dovoluje přijímat rychlejší rozhodnutí a dokonce zachraňovat životy.

Komise v tomto sdělení pokládá základy sdíleného informačního systému o životním prostředí (SEIS - Shared Environmental Information System), jehož účelem je reagovat na výše uvedené požadavky a výzvy. Tento systém by měl postupně nahradit současné systémy pro podávání zpráv systémy založenými na přístupu k údajům, jejich sdílení a interoperabilitě. Tím by se mělo zlepšit a zjednodušit shromažďování, výměna a využití údajů a informací nutných k vypracování a realizaci politiky a akcí v oblasti životního prostředí.

Zásada SEIS

Podle Komise by se měly informace v rámci SEIS spravovat decentralizovaným způsobem, měly by se shromažďovat pouze jednou a poté by se měly sdílet s ostatními dotčenými stranami a měly by být snadno dostupné konečným uživatelům na všech úrovních (veřejné orgány a občané). Systém by měl rovněž zohledňovat případná omezení, zejména z důvodu důvěrnosti některých údajů, a sdílení a zpracování informací by mělo být podporováno pomocí běžných, bezplatných softwarových nástrojů s otevřeným zdrojem.

Konkrétním příkladem služeb, které umožní otevřený, sdílený systém environmentálních informací, je internetová stránka o ozónu, spuštěná v roce 2006. Tato internetová stránka poskytovala Evropské agentuře pro životní prostředí (EEA) téměř v reálném čase údaje o hodnotách ozónu. Stránka zejména umožnila odborníkům i občanům zjistit, jaká je kvalita ovzduší, pokud jde o tuto znečišťující látku, a získat místní a konkrétní informace týkající se daných regionů.

Přínosy a náklady

Přínosy SEIS se týkají především:

• zjednodušení, efektivity a pružnosti postupů (toky údajů a informací), jejichž cílem je zajistit dostupnost informací spojených s povinnostmi členských států v oblasti podávání zpráv a monitorování, efektivnost využití údajů a informací (rychlá dostupnost a jediné shromažďování pro různé účely) a snížení pracovní zátěže orgánů pověřených shromažďováním údajů;
• snížení nákladů pro uživatele, rozsáhlejší využití těchto údajů při vytváření veřejné politiky a zlepšování její efektivnosti, především pokud jde o řešení environmentálních problémů, jako je přizpůsobení změně klimatu, ochrana biologické rozmanitosti, správa vodních zdrojů a zvládání krizových situací v oblasti životního prostředí;
• posílení odpovědnosti občanů a podnícení k rychlé reakci, zejména v krizových případech.

Při určování nákladů na zavádění zásad SEIS je důležité vzít v potaz, že mnohé relevantní činnosti již v současnosti probíhají a že hlavní výzva – a důvod, proč se požaduje formálnější politický závazek ohledně těchto zásad – je efektivněji sladit tyto činnosti. Mohou však být nezbytné některé další investice k dosažení úplného zavedení zásad SEIS. Tyto náklady se budou týkat především provedení směrnice INSPIRE, zajištění interoperability vnitrostátních systémů nebo systémů Společenství pro shromažďování a zpracování údajů a začlenění těchto vnitrostátních systémů do „systému systémů“, shromažďování nových údajů, které v současnosti shromažďovány nejsou, ale zjistilo se, že mají zásadní význam pro podporu politiky, a harmonizace systémů monitoringu a správy údajů. Takové investice však budou kompenzovány lepším stanovením priorit u požadavků na údaje a využití údajů a informací, zlepší se efektivnost administrativy, dojde ke zjednodušení postupů a zastaralé povinnosti se zruší.

Současné iniciativy a opatření

V současnosti již byly přijaty různé iniciativy k zavádění SEIS. Několik opatření na zjednodušení požadavků na podávání zpráv se tak týká kvality ovzduší v rámci tematické strategie ke znečištění ovzduší, přezkoumání směrnice IPPC a vztahů mezi znečištěním ovzduší a změnou klimatu. Další iniciativy se týkají modernějšího přístupu k vytváření, výměně a využití údajů a informací. Příkladem je systém informací WISE (EN) o vodě.

Některé nástroje se mohou rovněž navzájem podporovat; patří mezi ně infrastruktura INSPIRE o přístupu k prostorovým datům a jejich interoperabilitě, Aarhuská úmluva o přístupu veřejnosti k informacím v oblasti životního prostředí, iniciativa GMES o globálním monitorování životního prostředí, akce skupiny GEOSS zaměřené na vybudování globálního systému systémů pozorování Země, síť pro pozorování mořského prostředí, výzkumné činnosti (zejména programy eTEN, eContent a PIC), evropský rámec interoperability služeb elektronické správy (IDABC) nebo síť EIONET Evropské agentury pro životní prostředí.

Realizaci SEIS krom toho napomáhají v konkrétních oblastech rovněž různé iniciativy na vnitrostátní, regionální a místní úrovni.

Činnosti, které je třeba podniknout

Realizace SEIS vyžaduje především politický závazek členských států za účelem mobilizace koordinovaného úsilí nasměrovaného k témuž integrovanému projektu. K tomu dojde především posílením a koordinací činností probíhajících na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni. Komise by měla dát prioritu směrnici INSPIRE a iniciativě GMES, aby se tyto činnosti navzájem podporovaly.

Bude nutné zmodernizovat právní předpisy týkající se shromažďování a poskytování environmentálních informací, zejména revizí směrnice 91/692/EHS o normalizaci podávání zpráv týkajících se životního prostředí, aby došlo ke zrušení zastaralých ustanovení a aby směrnice zahrnovala všechny stávající povinnosti podávání environmentálních zpráv. Za stejným účelem bude nutné zjednodušit požadavky na informace ve specifických oblastech.

SEIS by se měl stát středobodem činnosti agentury AEE při poskytování environmentálních informací, k čemuž je mimo jiné nutné plně přijmout nástroj Reportnet a v rámci SEIS ho přizpůsobit.

Realizace SEIS by měla získat finanční podporu Společenství, především prostřednictvím rámcových výzkumných programů, programu LIFE+, rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace a strukturálních fondů.

Je nutné provést harmonizaci stávajících vnitrostátních systémů monitoringu a jejich plánování a provádění musí být koordinováno.

Postup SEIS by se poté měl rozšířit na třetí země, zejména kandidátské a sousední země.

Poslední aktualizace: 05.09.2011