Regulace geneticky modifikovaných plodin: práva zemí EU

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice 2001/18/ES o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí

CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?

Cílem je zajistit větší účinnost a transparentnost postupu pro udělování souhlasu pro záměrné uvolňování* a uvádění geneticky modifikovaných organismů* na trh.
Směrnice také omezuje tento (obnovitelný) souhlas na období 10 let a zavádí povinné monitorování po uvedení geneticky modifikovaných organismů na trh.

KLÍČOVÉ BODY

Tato směrnice stanoví:

systém pro postupy, které by případ od případu umožnily hodnotit rizika pro životní prostředí spojená s uvolňováním geneticky modifikovaných organismů,
společné cíle monitorování geneticky modifikovaných organismů po jejich záměrném uvolnění do životního prostředí nebo jejich uvedení na trh a
mechanismus, který pozměňuje, pozastavuje nebo ruší záměrné uvolnění geneticky modifikovaných organismů, jakmile jsou k dispozici informace o rizicích z nich plynoucích.

Zavádí se povinnost označování geneticky modifikovaných organismů a provedení veřejné konzultace. Evropská komise musí konzultovat ve věci všech otázek týkajících se dopadu na lidské zdraví a životní prostředí s příslušnými etickými výbory.

Musí se zřídit registry, do nichž se ukládají informace o genetických modifikacích provedených v geneticky modifikovaných organismech spolu s jejich umístěním. Pravidla ohledně fungování těchto registrů stanoví rozhodnutí 2004/204/ES.

Komise musí každé tři roky vydat zprávu o zkušenostech s geneticky modifikovanými organismy uvedenými na trh a přehled opatření, která země EU přijaly k provedení této směrnice.

I když tato směrnice umožňuje zemím EU omezit nebo zakázat uvolňování geneticky modifikovaných organismů, které představují riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, směrnice (EU) 2015/412 ji pozměňuje a umožňuje zemím EU zakázat nebo omezit geneticky modifikované organismy, které byly povoleny nebo u nichž probíhá povolování na úrovni EU, z širších důvodů. Mezi tyto důvody, které mohou země EU využít, patří územní plánování, využívání půdy, sociální a hospodářské dopady, koexistence* a veřejný pořádek.

Pozměňující směrnice rovněž stanoví soubor lhůt a povinností týkajících se přijatých rozhodnutí, pokud jde o úpravu zeměpisné působnosti povolení, včetně práva na uplatnění výjimky na základě nových objektivních okolností.

Ode dne 3. dubna 2017 musí země EU, na jejichž území se pěstují geneticky modifikované organismy, zavést opatření v pohraničních oblastech svého území s cílem zabránit případné přeshraniční kontaminaci na území sousedních členských států, v nichž je pěstování těchto geneticky modifikovaných organismů zakázáno, pokud se tato opatření nejeví jako zbytečná s ohledem na zvláštní zeměpisné podmínky.

ODKDY SE TATO SMĚRNICE POUŽIJE?

Použije se ode dne 17. dubna 2001. Země EU ji musely provést do vnitrostátního práva do 17. října 2002.

KONTEXT

Tato směrnice je pouze jednou z více součástí právního rámce EU pro geneticky modifikované organismy. K dalším předpisům patří směrnice a nařízení (zaměřující se na otázky, jako jsou geneticky modifikované potraviny nebo přeshraniční pohyby geneticky modifikovaných organismů), jejichž účelem je chránit zdraví lidí a zvířat a životní prostředí, zavádět harmonizované postupy a zajišťovat vysledovatelnost geneticky modifikovaných organismů uváděných na trh.

Další informace získáte zde:

Geneticky modifikované organismy (Evropská komise).

KLÍČOVÉ POJMY

Záměrné uvolňování: v kontextu tohoto právního předpisu jde o jakékoli úmyslné zavedení geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí, při němž nejsou použita žádná zvláštní uzavírací opatření.

Geneticky modifikované organismy: za použití technik moderní biotechnologie zvané genová technologie mohou být měněny geny živých buněk a organismů. Díky tomu mohou lidé šlechtit rostliny a zvířata, které pak mohou mít vyšší výnosnost nebo odolávat chorobám.

Koexistence: existence geneticky modifikovaných, tradičních a ekologických plodin vyžaduje pravidla, která zajistí, že tyto plodiny mohou být uchovávány odděleně během pěstování, sklizně, přepravy, skladování a zpracování.

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1–39)

Následné změny směrnice 2001/18/ES byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Rozhodnutí Komise 2004/204/ES ze dne 23. února 2004, kterým se stanoví podrobnosti provozování registrů pro ukládání informací o genetických modifikacích GMO stanovených směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. L 65, 3.3.2004, s. 20–22)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1–23)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24–28) Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1946/2003 ze dne 15. července 2003 o přeshraničních pohybech geneticky modifikovaných organismů (Úř. věst. L 287, 5.11.2003, s. 1–10)

Poslední aktualizace 11.12.2017