Zásada „znečišťovatel platí“ a odpovědnost za životní prostředí

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí

CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?

Stanovuje pravidla na základě zásady „znečišťovatel platí“. To znamená, že společnost, která způsobuje škody na životním prostředí, je za tyto škody odpovědná a musí podniknout nezbytná preventivní a nápravná opatření a nést veškeré související náklady.

KLÍČOVÉ BODY

Tato směrnice vymezuje škody na životním prostředí takto:

• škody, které mají závažný nepříznivý účinek na environmentální (ekologický, chemický nebo kvantitativní) stav vodních zdrojů, jak je vymezeno ve směrnici 2000/60/ES, rámcové směrnici EU o vodě, a směrnici 2008/56/ES, směrnici o strategii pro mořské prostředí;
• poškození půdy, z něhož vyplývá významné riziko pro lidské zdraví;
• škody na chráněných druzích a přírodních stanovištích, které nepříznivě ovlivňují ochranu vymezenou ve směrnici 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků a ve směrnici 92/43/EHS o přírodních stanovištích.

Toto vymezení zahrnuje vypouštění znečišťujících látek do ovzduší (protože to ovlivňuje podmínky půdy nebo vody), vnitrozemských povrchových a spodních vod a jakékoli úmyslné uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí vymezených ve směrnici 2001/18/ES.

Oblast působnosti

Odpovědnost nastává ve 2 scénářích:

• 1.

  Škody na životním prostředí způsobené jakoukoli z činností uvedených v příloze III směrnice, například:

  • energetické odvětví,
  • výroba a zpracování kovů,
  • těžební průmysl,
  • chemický průmysl,
  • nakládání s odpady,
  • velkovýroba celulózy, papíru a lepenky, barvení textilu a koželužny,
  • velkovýroba masa, mléčných výrobků a potravin.
• 2.

  Škody na životním prostředí v souvislosti s chráněnými druhy a přírodními stanovišti (nebo bezprostřední hrozba takových škod) způsobené jinými pracovními činnostmi než těmi, které jsou uvedeny v příloze III, ať už společnost jednala úmyslně nebo z nedbalosti.

Výjimky

Mezi výjimky patří ozbrojený konflikt, přírodní katastrofa, odpovědnost za druhy škod na životním prostředí, na které se vztahují určité mezinárodní úmluvy (např. znečištění moře), a jaderná rizika, na která se vztahuje Smlouva o Euratomu.

Preventivní a nápravná opatření

• V případě bezprostřední hrozby výskytu škod musí společnost neprodleně přijmout nezbytná preventivní opatření.
• Pokud ke škodě už došlo, musí společnost neprodleně informovat příslušné orgány a přijmout opatření ke zvládnutí situace s cílem omezit škody na životním prostředí a ohrožení lidského zdraví a provést vhodná nápravná opatření.

Společnost musí platit za preventivní opatření a nápravná opatření, s výjimkou určitých situací, například když škoda byla způsobena třetí stranou a došlo k ní i přesto, že byla přijata vhodná bezpečnostní opatření, nebo je důsledkem splnění úředního příkazu.

Provedení

• Zpráva o provádění za rok 2016 se zaměřovala na zkušenosti s prováděním této směrnice v letech 2007 a 2013 včetně hodnocení provedeného v rámci programu REFIT, tedy Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů Evropské komise.
• Zpráva potvrzuje, že směrnice sice ještě nedosáhla plného potenciálu, ale byla účinná, pokud jde o nápravu škod na životním prostředí a stimulaci prevence.

Změna nařízení (EU) 2019/1010

Směrnice byla změněna v roce 2019 nařízením (EU) 2019/1010, které sjednocuje a zefektivňuje povinnosti podávání zpráv v oblasti právních předpisů. Od 26. června 2019 platí následující nově zavedená pravidla.

• Země EU podávají Komisi zprávy o zkušenostech získaných při provádění této směrnice. Informace, které musí poskytnout, jsou uvedeny v příloze VI směrnice a musí být shromážděny do 30. dubna 2022 a poté každých 5 let.
• Do 30. dubna 2023 a poté každých 5 let zveřejní Komise hodnocení provedené o této směrnici na základě informací poskytnutých zeměmi EU.
• Do 31. prosince 2020 musí Komise vypracovat pokyny zajišťující společné chápání pojmu „škody na životním prostředí“ ve smyslu této směrnice.

ODKDY SMĚRNICE PLATÍ?

Je v platnosti od 30. dubna 2004 a měla nabýt podoby zákona v zemích EU nejpozději do 30. dubna 2007.

KONTEXT

Další informace získáte zde:

• Odpovědnost za životní prostředí (Evropská komise).

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56–75)

Postupné změny směrnice 2004/35/ES byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění pouze pro informaci.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě: Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu podle čl. 18 odst. 2 směrnice 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (COM(2016) 204 final, 14.4.2016)

Pracovní dokument útvarů Komise: Hodnocení REFIT směrnice o odpovědnosti za životní prostředí doprovázející dokument Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě v souladu s článkem 18 odst. 2 směrnice 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (SWD(2016) 121 final, 14.4.2016)

Poslední aktualizace 17.06.2020