Úmluva o biologické rozmanitosti

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Rozhodnutí Rady 93/626/EHS o uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti

Úmluva o biologické rozmanitosti

CO JE CÍLEM TOHOTO ROZHODNUTÍ A TÉTO ÚMLUVY?

Rozhodnutí 93/626/EHS představuje schválení Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti podepsané v Rio de Janeiru v červnu 1992 Evropským společenstvím (dnes EU). Toto rozhodnutí potvrzuje závazek zemí EU provádět ustanovení úmluvy.

Úmluva má tři cíle:

• ochrana biologické rozmanitosti (tedy rozmanitosti živých organismů vyskytujících se na Zemi),
• udržitelné využívání složek biologické rozmanitosti,
• spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů.

Biologická rozmanitost má významné ekologické, genetické, sociální, hospodářské, vědecké, vzdělávací, kulturní, volnočasové a estetické přínosy.

KLÍČOVÉ BODY

Úmluva stanovuje, že každá signatářská vláda bude:

• spolupracovat s ostatními vládami a mezinárodními organizacemi na zajištění ochrany a udržitelného využívání biologické rozmanitosti,
• vytvářet vhodné strategie a začlení ochranu biologické rozmanitosti do vnitrostátních rozhodovacích, průřezových plánů, programů a politik,
• identifikovat a monitorovat biologickou rozmanitost a faktory, které ji ovlivňují,
• chránit biologickou rozmanitost:
  • zřizováním a řádnou správou chráněných oblastí a ochranou ekosystémů a přírodních stanovišť,
  • podporou ekologicky šetrného a udržitelného rozvoje oblastí, které sousedí s chráněnými oblastmi,
  • obnovou poškozených ekosystémů a pomocí při obnově ohrožených druhů,
  • regulováním, řízením a kontrolou rizik spojených s používáním a uvolňováním živých modifikovaných organismů vzniklých použitím biotechnologie (např. geneticky modifikovaných organismů),
  • zabraňováním zavádění, kontrolou či hubením invazivních nepůvodních druhů,
  • ochranou a podporou tradičního využívání biologických zdrojů,
  • přijetím doplňkových ochranných opatření.

Úmluva dále stanovuje, že signatáři mají:

• zahrnout úvahy o biologické rozmanitosti do vnitrostátního rozhodování,
• zamezit nebo minimalizovat nepříznivé dopady používání biologických zdrojů (např. posouzením vlivů na životní prostředí),
• podporovat spolupráci v oblasti ochrany biologické rozmanitosti mezi orgány a soukromým sektorem a zavést pobídky,
• pomáhat rozvojovým zemím identifikovat a chránit jejich biologickou rozmanitost a využívat ji udržitelným způsobem zajištěním výzkumu, vědeckého a technického vzdělávání a odpovídající odborné přípravy,
• podporovat zvyšování informovanosti široké veřejnosti o významu biologické rozmanitosti,
• posuzovat, jaký dopad mohou mít jejich rozhodnutí na biologickou rozmanitost nebo na sousedy.

Vlády jednotlivých zemí zlepší přístup ke svým genetickým zdrojům pro ekologicky šetrné používání na základě vzájemně dohodnutých podmínek a po předchozím souhlasu.

Strany musí zajistit spravedlivé rozdělování peněžních a nepeněžních přínosů používání (výzkum a vývoj) těchto genetických zdrojů.

Vlády jednotlivých zemí se dohodly, že:

• budou sdílet technologie, zejména s rozvojovými zeměmi,
• si budou vyměňovat veřejně dostupné informace týkající se ochrany a udržitelného využívání biologické rozmanitosti,
• budou podporovat mezinárodní spolupráci,
• budou sdílet výsledky a přínosy biotechnologií z genetických zdrojů.

Finanční prostředky na provádění této úmluvy poskytuje rozvojovým zemím Globální fond životního prostředí. Jeho hlavní rozpočet tvoří příspěvky od jednotlivých vlád a významné dodatečné dobrovolné příspěvky.

DATUM VSTUPU V PLATNOST

Úmluva vstoupila v platnost dne 29. prosince 1993.

KONTEXT

V rámci úmluvy byly schváleny dva protokoly. Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti upravuje pohyb živých modifikovaných organismů vzniklých použitím moderní biotechnologie z jedné země do jiné. Druhým protokolem je Nagojský protokol o přístupu a sdílení přínosů. V případě obou je EU jednou ze stran.

V říjnu 2010 v japonské Nagoji smluvní strany úmluvy schválily desetiletý strategický plán na boj proti ztrátě biologické rozmanitosti a definovaly 20 cílů známých jako cíle z Aiči k dosažení tohoto záměru. Tyto závazky jsou zohledněny ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020.

Pro více informací viz:

• Příroda a biologická rozmanitost (Evropská komise).

HLAVNÍ DOKUMENTY

Rozhodnutí Rady 93/626/EHS ze dne 25. října 1993 o uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 1–2)

Úmluva o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 3–20)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 50–65)

Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 234–249)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35–55)

Postupné změny nařízení (EU) č. 1143/2014 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Poslední aktualizace 10.07.2020